Postup : 2016/2301(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0269/2017

Předložené texty :

A8-0269/2017

Rozpravy :

PV 11/09/2017 - 25
CRE 11/09/2017 - 25

Hlasování :

PV 12/09/2017 - 7.15
CRE 12/09/2017 - 7.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0330

ZPRÁVA     
PDF 890kWORD 100k
20.7.2017
PE 599.773v03-00 A8-0269/2017

o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce

(2016/2301(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodajka: Maria Arena

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 POSTOJ V PODOBĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce

(2016/2301(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2017 o hodnocení vnějších aspektů výkonnosti a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 obsahující doporučení Evropského parlamentu Evropské komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)(9),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o aktuálním stavu provádění bangladéšského paktu udržitelnosti(10)

–  s ohledem na návrh nařízení (EU) č. 2017/821 Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. května, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (nařízení o konfliktních minerálech)(11),

–  s ohledem na akční plán pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (COM(2003)0251) a dobrovolné dohody o partnerství FLEGT,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (nařízení o dřevu)(12),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (nařízení o GSP)(13),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I)(14),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (směrnice o neúčetním výkaznictví)(15),

–  s ohledem na společnou strategii EU a jejích členských států z roku 2007 s názvem „Pomoc na podporu obchodu: Posílení podpory potřeb spojených s obchodem v rozvojových zemích ze strany EU“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. dubna 2017 nazvaný „Udržitelné hodnotové řetězce v oděvním odvětví díky opatřením EU pro rozvoj" (SWD(2017)0147),

–  s ohledem na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,

–  s ohledem na Zprávu IV ze 105. konference MOP o důstojné práci v rámci globálních dodavatelských řetězců,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN pro období do roku 2030,

–  s ohledem na základní úmluvy MOP o dětské práci, nucené práci, diskriminaci a svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o EU a odpovědných globálních hodnotových řetězcích,

–  s ohledem na sdělení Komise o obnovené strategii EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–14 (COM(2011)0681),

–  s ohledem na zákon Spojeného království o moderním otroctví z roku 2015 a francouzský zákon o povinnosti péče nadnárodních společností,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a globální pakt OSN,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin,

–  s ohledem na nový protokol MOP o nucené práci,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9 ze dne 26. června 2014, v níž se Rada OSN pro lidská práva rozhodla zřídit otevřenou mezivládní pracovní skupinu, jež bude pověřena vypracováním mezinárodně právně závazného nástroje, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a několik specifických pokynů OECD pro jednotlivá odvětví (finančnictví, zemědělství, minerály, oděvy a obuv),

–  s ohledem na zprávy o obchodu a rozvoji Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) z let 2013 a 2016,

–  s ohledem na rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj konference UNCTAD z roku 2015,

–  s ohledem na Dohodu o technických překážkách obchodu Světové obchodní organizace (WTO TBT),

–  s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu WTO (GATT),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, na práva dětí a obchodní zásady vypracované fondem UNICEF, na globální pakt OSN a Mezinárodní alianci Zachraňte děti(16),

–  s ohledem na dobrovolná partnerství pro konkrétní země, jako je např. Bangladéšský pakt udržitelnosti a Myanmarská iniciativa pro pracovní práva,

–  s ohledem na závěry Rady o dětské práci ze dne 20. června 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod, stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj a na postoj Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0269/2017),

A.  vzhledem k tomu, že článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že obchodní politika EU se musí zakládat na zásadách a cílech vnější politiky EU; vzhledem k tomu, že článek 208 SFEU zavádí zásadu soudržnosti politik v zájmu rozvoje a jako hlavní cíl stanovuje vymýcení chudoby; vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Obchod pro všechny“ zakládá obchodní politiku EU na třech klíčových zásadách – účinnosti, transparentnosti a hodnotách; vzhledem k tomu, že toto sdělení má samostatný oddíl o reakci na nárůst globálních hodnotových řetězců (GHŘ) a o jejich zodpovědném řízení, připomíná zároveň složitost tohoto řízení, základní potřebu uvažovat výhledově, za účelem zapojení řady veřejných a soukromých subjektů a subjektů občanské společnosti, a potřebu využívat souboru „měkkých“ a inovačních nástrojů a změn právních předpisů;

B.  vzhledem k tomu, že volný obchod je předmětem vzrůstajícího kritického zájmu veřejnosti a že její obavy ohledně nerovnoměrného rozdělování výnosů a nákladů vedly k tomu, že se do popředí dostal široce sdílený názor, že obchodní politika musí být založena na sociálních a environmentálních hodnotách, jakož i na transparentnosti a odpovědnosti;

C.  vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce jsou složitou, technologií řízenou a rychle se měnící skutečností, která se stala klíčovým rysem dnešní světové ekonomiky a může pomoci rozvojovým zemím lépe se do této ekonomiky integrovat, a snížit chudobu a vytvořit pracovní místa, za současného navýšení výrobních kapacit; vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce na jednu stranu otvírají nové možnosti hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, tvorby pracovních míst a zapojení organizací občanské společnosti a sdružení pracujících a podniků, a zároveň vytvářená pracovní místa pro společnosti ve výrobním řetězci tím, že je umožňují soustředit se na specifické úkoly za současného zvýšení jejich vzájemné závislosti; vzhledem k tomu, že jejich extrémní složitost, nedostatek transparentnosti a rozmělnění závazků na druhou stranu vedou ke zvýšenému riziku porušování lidských a pracovních práv, faktické beztrestnosti trestných činů proti životnímu prostředí a k rozsáhlému vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

D.  vzhledem k tomu, že obchodní politika musí přispívat k zajištění transparentního výrobního procesu v rámci celého hodnotového řetězce, ale i k souladu se základními environmentálními, sociálními a bezpečnostními normami;

E.  vzhledem k tomu, že obchodní a investiční politika EU musí zachovat multilaterální systém jako svůj základní kámen a musí také posílit pozici Evropy v globálních dodavatelských řetězcích a podporovat nástroje k vytvoření jasných pravidel a závazků pro vlády a také pro firmy, aby bylo zajištěno dodržování mezinárodních závazků, jako jsou cíle udržitelného rozvoje OSN; vzhledem k tomu, že udržitelnost a transparentnost jsou nejen záležitostí hodnot, ale měly by být v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci také vnímány jako skutečné hybné síly vyšší přidané hodnoty v globálních hodnotových řetězcích;

F.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP)(17) tvoří významnou část GHŘ a hrají důležitou úlohu při prosazování hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, kvalitních pracovních míst a při předcházení stěhování místních obyvatel z jejich regionů;

G.  Vzhledem k tomu, že je účast v globálních hodnotových řetězcích prospěšná pro malé a střední podniky, pokud jde o růst a internacionalizaci; vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z roku 2015 s názvem "Internacionalizace malých a středních podniků“ bylo v posledních třech letech do obchodu mimo vnitřní trh zapojeno pouze 31 % MSP; vzhledem k tomu, že mnohé MSP čelí obtížím při zajišťování přístupu k mezinárodním a unijním globálním hodnotovým řetězcům; vzhledem k tomu, že obchodní politika a obchodní dohody mohou pomoci překonávat současné překážky a výzvy, jimž MSP v přístupu ke globálním hodnotovým řetězcům čelí;

H.  vzhledem k tomu, že se na celém světě využívá a podporuje dobrovolná náležitá péče a systémy transparentnosti GHŘ, a to ze strany ekonomických a sociálních partnerů a nevládních organizací, a že se tak dosahuje zásadních pozitivních výsledků;

I.  vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech z května 2016 podtrhuje, „že je zapotřebí nadále propagovat přijímání mezinárodně dohodnutých zásad, pokynů a iniciativ v oblasti sociální odpovědnosti podniků či zodpovědného chování podniků, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, iniciativa OSN s názvem Global Compact, tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku a směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, a to i v zemích, jež nejsou členy OECD, což také přispěje k úsilí v boji proti korupci, protože se vytvoří otevřenější a transparentnější podnikatelské prostředí“;

J.  vzhledem k tomu, že odpovědné globální řízení GHŘ je nezbytné pro uvedení obchodní politiky do souladu s evropskými hodnotami zakotvenými ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že jak Komise, tak členské státy stojí celosvětově v čele těchto diskusí;

K.  vzhledem k tomu, že existuje několik mezinárodních úmluv, pokynů a pravidel, jejichž cílem je předcházet porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že zejména země výrobců mají povinnost je plnit a vytvářet odpovídající právní a hospodářské podmínky pro působení podniků a jejich začlenění do globálních dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že země výrobců musí rovněž být schopny uplatňovat mezinárodní standardy a normy, včetně vypracování, provádění a vymáhání odpovídajících právních předpisů, zejména v oblasti budování právního státu a boje proti korupci;

L.  vzhledem k tomu, že EU by měla ještě účinněji reagovat na sociální a environmentální dumping a nekalou soutěž a nekalé obchodní praktiky a zajistit rovné podmínky;

M.  vzhledem k tomu, že EU je světově největším vývozcem a dovozcem zboží a služeb dohromady, největším přímým zahraničním investorem a nejvýznamnějším cílem přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že by EU měla využít svou sílu tak, aby přinesla prospěch svým vlastním občanům i občanům v jiných částech světa, zejména v nejchudších zemích světa;

N.  vzhledem k tomu, že EU vypracovala závazné předpisy v oblasti náležité péče podniků v konkrétních odvětvích, v nichž hrozí vysoké riziko porušování lidských práv, jako je dřevařství a konfliktní minerály; vzhledem k tomu, že členské státy rovněž vypracovaly právní předpisy jako zákon Spojeného království o moderním otroctví a francouzský zákon o povinnosti péče nadnárodních společností, který se uplatňuje v největších francouzských společnostech (více než 5000 pracovníků), a nizozemský návrh zákona o náležité péči týkající se dětské práce; vzhledem k tomu, že Evropská unie vyvinula iniciativy zaměřené na prosazování náležité péče a že Evropský parlament v několika svých rezolucích vyzval EU, aby v této věci vyvinula závazná pravidla;

O.  vzhledem k tomu, že EU již podnikla důležitá opatření zaměřená na odpovědnější řízení GHŘ v celém světě a rozvinula konkrétní partnerství, jako je Bangladéšský pakt udržitelnosti a Myanmarská iniciativa pro pracovní práva, a to i v konkrétních otázkách, jako je iniciativa týkající se konfliktních minerálů, předpisy proti nezákonné těžbě dřeva, kritéria udržitelnosti pro biopaliva, podávání zpráv k otázkám GHŘ ze strany podniků, transparentnost plateb, které vládám hradí těžební průmysl a odvětví těžby dřeva, jak zdůrazňuje sdělení o obchodu pro všechny;

P.  vzhledem k tomu, že ve sdělení Obchod pro všechny stojí, že Komise bude ve všech obchodních a investičních dohodách prosazovat ambiciózní kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji; vzhledem k tomu, že nedávno uzavřené obchodní a investiční dohody EU obsahují kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, v nichž se smluvní strany dohody vyzývají, aby přijaly závazky v oblasti ochrany lidských práv, sociálních a environmentálních norem a sociální odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že tyto kapitoly v obchodních dohodách EU vykazují různou úroveň ambicí; vzhledem k tomu, že normy v oblasti pracovních práv a životního prostředí nejsou jen součástí kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, ale musí být účinné ve všech oblastech obchodních dohod; vzhledem k tomu, že přístup zaměřený na dialog nezabránil vážným případům porušování svobody sdružování v některých dohodách o volném obchodu;

Q.  vzhledem ke zvláštnímu postavení vývozních zpracovatelských zón, kdy se na ně v některých zemích nevztahují místní pracovněprávní předpisy, zakazuje se nebo omezuje činnost odborů a pracovníci nemají k dispozici zákonné opravné prostředky, což představuje jasné porušení standardů MOP;

R.  vzhledem k tomu, že nedostatek etického jednání v oblasti obchodu je jedním z důsledků chybějící řádné správy věcí veřejných, oslabení až vymizení nestranné veřejné moci, která by sloužila obecnému zájmu občanů; vzhledem k tomu, že korupce, nedostatečná transparentnost globálních hodnotových řetězců a výjimky z pracovněprávních předpisů a ze zdanění ve vývozních zpracovatelských zónách by mohly mít negativní dopad na lidská práva, zejména oslabením důstojné práce a odborů;

S.  vzhledem k tomu, že podle MOP je 21 milionů osob ve světě oběťmi nucené práce, přičemž mnoho z nich je vykořisťováno v rámci GHŘ; vzhledem k tomu, že nucená práce vytváří v soukromém hospodářství 150 miliard USD nelegálních zisků ročně;

T.  vzhledem k tomu, že s ohledem na svůj celosvětový mandát, znalosti a zkušenosti má MOP ve spolupráci se svými členy dobrou pozici k tomu, aby prováděla celosvětová opatření pro důstojnou práci v globálních dodavatelských řetězcích; vzhledem k tomu, že výbor MOP pro důstojnou práci v globálních dodavatelských řetězcích vyzval k posouzení neúspěchů, které vedly k nedostatkům v globálních dodavatelských řetězcích, pokud jde o důstojnou práci, a k úvaze o iniciativách a standardech, které jsou zapotřebí k prosazování důstojné práce a k snadnějšímu odstranění nedostatků v oblasti důstojné práce v globálních dodavatelských řetězcích;

U.  vzhledem k tomu, že v kontextu světového obchodu a zvláště globálních hodnotových řetězců je třeba přistupovat k odpovědnosti podniků za porušování lidských práv a k udržitelnosti životního prostředí mnohostranně, globálně a holisticky; vzhledem k tomu, že je proto důležité, aby EU nadále globálně vedla tyto diskuse; vzhledem k tomu, že se EU postavila do čela reformy mechanismu urovnávání sporů mezi investory a státem, a to zejména pomocí vývoje multilaterálního soudního systému, vzhledem k tomu, že se stejný pokrok očekává v dalších důležitých problematických oblastech, jako je zřízení mechanismu za účelem vymáhání povinností investorů, pokud jde o lidská práva;

V.  vzhledem k tomu, že výroba v rámci GHŘ spadá do různých jurisdikcí s různou mírou ochrany lidských práv a vymáhání sociálních, pracovních a environmentálních právních předpisů; vzhledem k tomu, že oběti porušování lidských práv, do něhož jsou zapojeny nadnárodní společnosti, mohou čelit při přístupu k soudním opravným prostředkům četným překážkám,

W.  vzhledem k tomu, že v článku 8 SFEU je pevně zakotvena rovnost žen a mužů ve všech politikách EU; vzhledem k tomu, že dohody o obchodu a investicích mají tendenci mít vzhledem ke strukturální nerovnosti pohlaví různý dopad na ženy a muže; vzhledem k tomu, že se hledisko rovnosti žen a mužů při analýze globálních hodnotových řetězců často přehlíží; vzhledem k tomu, že podle MOP se v roce 2012 oběťmi nucené práce na celém světě stalo 21 milionu osob, z nichž bylo 55 % žen a dívek, a že 90 % z nich vykořisťovali jednotlivci nebo podniky působící v soukromém sektoru;

X.  vzhledem k tomu, že ženy představují většinu pracovníků v některých segmentech globálních hodnotových řetězců v oděvním průmyslu, zahradnictví, v odvětví mobilních telefonů a v cestovním ruchu, ale že mají tendenci být více soustředěny ve formách zaměstnávání s nízkou mzdou nebo na nižších pozicích než muži, což má za následek genderovou segregaci v některých druzích zaměstnání a činností, rozdíly ve výši mezd a v pracovních podmínkách a omezení související s pohlavím, pokud jde o přístup k výrobním zdrojům, infrastruktuře a službám;

Y.  vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 3 SEU Unie podporuje ochranu práv dítěte; vzhledem k tomu, že všechny členské státy ratifikovaly Úmluvy OSN o právech dítěte;

Z.  vzhledem k tomu, že služby hrají v GHŘ větší úlohu, zejména co se týče výroby; vzhledem k tomu, že větší integrace služeb do GHŘ bude vyžadovat dohody na podporu digitální ekonomiky, včetně volného pohybu údajů;

AA.  vzhledem k tomu, že rozvoj globálních hodnotových řetězců dále přispívá k integraci služeb do výroby zboží; vzhledem k tomu, že velká část přidané hodnoty dováženého zboží byla vytvořena pomocí služeb ze strany dovážejících zemí;

AB  vzhledem k tomu, že členské státy EU jsou největšími světovými vývozci finančních služeb a že má toto odvětví strategický význam v obchodní politice EU; vzhledem k tomu, že zahrnutí ustanovení týkajících se finančních služeb do vnějších dohod EU včetně dohod o volném obchodu vyvolalo v poslední době určité legitimní obavy ohledně jejich možných negativních dopadů z hlediska praní peněz, daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti a dále poukazuje na to, že je důležité zvážit použití příslušných nástrojů na řešení těchto jevů; vzhledem k tomu, že obchodní a investiční dohody nabízejí dobrou příležitost pro posílení spolupráce v boji proti korupci, praní peněz, daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

AC.  vzhledem k tomu, že transparentní a informativní označování by mohlo být užitečným nástrojem, který evropským spotřebitelům umožňuje činit informovanější a vhodnější rozhodnutí; vzhledem k tomu, že kromě ceny a původu výrobku by měla být spotřebitelům EU rovněž poskytována sociální a environmentální kritéria; vzhledem k tomu, že taková kritéria lze technicky rozvíjet v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu Světové obchodní organizace (WTO TBT), která stanoví podmínky výrobního procesu, s cílem umožnit prodej určitého výrobku;

AD.  vzhledem k tomu, že jak státy, tak podniky by měly ve výrobním řetězci plně dodržovat lidská práva a normy bezpečnosti potravin u zboží propouštěného do volného oběhu na evropském trhu; vzhledem k tomu, že by tíha odpovědnosti neměla spočívat pouze na spotřebitelích, jejichž výběr omezují jak individuální zdroje (ekonomika, čas, znalosti), tak vnější prvky (informace, nabídka);

AE.  vzhledem k tomu, že se zvýšil význam pravidel původu v souvislosti s GHŘ, v nichž výroba má tendenci zasahovat do několika zemí; vzhledem k tomu, že volná pravidla původu mohou vytvořit další překážky na cestě k zajištění plné transparentnosti a odpovědnosti v dodavatelských řetězcích;

AF.  vzhledem k tomu, že lepší, harmonizované a účinnější celní postupy v Evropě a v zahraničí přispívají k usnadnění obchodu, plnění vzájemných obchodních požadavků za účelem usnadnění obchodu a k boji proti padělání, nezákonnému, dumpingovému a padělanému zboží, které se dostává na jednotný trh a jež oslabuje hospodářský růst EU a vystavuje spotřebitele v EU závažným rizikům; vzhledem k tomu, že větší přístup k celním údajům o dovozu do EU by zvýšil transparentnost a odpovědnost globálních hodnotových řetězců;

AG.  vzhledem k tomu, že rozlišení mezi dovozem a vývozem je ve světě s fragmentovanými produkčními sítěmi nejasné, neboť dovezené vstupy tvoří značnou část vývozu a pokaždé, když se přeshraničně obchoduje s dílčími vstupy, se kumulují cla; vzhledem k tomu, že jsou v této souvislosti zvláště důležitá účinná cla a řízení na hranicích;

AH.  vzhledem k tomu, že obchodní pobídky GSP a GSP+ poskytují rozvojovým zemím lepší přístup na trh výměnou za dodržování pracovních, environmentálních a sociálních norem;

AI.  vzhledem k tomu, že všeobecný systém preferencí GSP+ je klíčovým nástrojem obchodní politiky EU, který poskytuje lepší přístup na trh, spolu s přísným monitorovacím mechanismem s cílem prosazovat lidská a pracovní práva, ochranu životního prostředí a řádnou správu věcí veřejných ve zranitelných rozvojových zemích;

AJ.  vzhledem k tomu, že by ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví mohly zajistit účinné další začleňování do GHŘ;

Postoj EU ke globálním hodnotovým řetězcům

1.  zdůrazňuje, že obchodní a investiční politika by měla mít pákový efekt, zajistit rovné podmínky pro evropské podniky, podporovat evropskou konkurenceschopnost a usnadnit větší sbližování norem; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost politiky EU v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a obchodních, investičních a průmyslových politik EU a aby prosazovala strategii evropské reindustrializace a přechod k nízkouhlíkové ekonomice;

2.  je přesvědčen, že další integrace EU do globálních hodnotových řetězců musí rovněž zajistit zachování evropského sociálního a regulačního modelu a podporu udržitelného růstu;

3.  vyzývá Komisi, aby podpořila informovanost o stávajících systémech spravedlivého obchodu a jejich uplatňování, jak se uvádí ve strategii EU „Obchod pro všechny“, a to v rámci plánu EU v oblasti udržitelnosti i v rámci Evropského konsensu o rozvoji;

4.  znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly posílené nástroje na ochranu obchodu s cílem bojovat proti nekalým obchodním praktikám a zohlednily sociální a environmentální dumping;

5.  žádá Komisi, aby posoudila dopady používání nástrojů na ochranu obchodu Evropskou unií a třetími zeměmi na účinné začlenění podniků z EU do globálních hodnotových řetězců;

6.  zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat pravidla a posílit koordinaci a dohled EU nad uplatňováním dovozních cel členskými státy (včetně běžného, antidumpingového a vyrovnávacího cla) u všech typů komodit a zboží, zejména pokud jde o nepravdivá prohlášení o původu zboží (u preferenčních i nepreferenčních režimů), podhodnocení a nesprávný popis zboží;

Globální hodnotové řetězce a multilateralismus

7.  vyzývá Komisi, aby aktivně pracovala ve WTO v zájmu zvýšení transparentnosti a definování a prosazování mnohostranných pravidel pro obchod, včetně udržitelného řízení globálních hodnotových řetězců, které by měly zahrnovat především:

–  povinné požadavky náležité péče a transparentnosti u dodavatelských řetězců na základě Obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

–  minimální zdravotní a bezpečnostní standardy, a zejména uznání práva zaměstnanců na zřizování bezpečnostních výborů;

–  otázku sociální ochrany a dodržování pracovních norem MOP

–  právo na kolektivní vyjednávání;

8.  žádá Komisi a členské státy, aby se i nadále aktivně zapojovaly do všech mnohostranných fór o podnikání, globálních hodnotových řetězcích, lidských a pracovních právech, hospodářském růstu a udržitelném rozvoji, a zároveň prosazovaly evropské hodnoty zakotvené ve Smlouvách a zohledňovaly základní potřebu ochrany specifik MSP;

9.  vítá probíhající jednání o závazné smlouvě OSN o nadnárodních společnostech a lidských právech; vyzývá Komisi a členské státy, aby se do těchto jednání konstruktivně zapojily, aby hrály aktivní úlohu a přispěly k tvorbě konkrétních návrhů, včetně přístupu k opravným prostředkům, a aby usilovaly o dosažení kladných výsledků a vybídly k účasti rovněž své obchodní partnery; v této souvislosti žádá Komisi, aby zvážila možnost extenzivní povinné náležité péče, a to i na globální úrovni;

10.  vyzývá členské státy, aby zajistily uplatňování a zvýšily účinnost národních akčních plánů, jimiž se provádějí hlavní zásady OSN pro obchod a lidská práva; zdůrazňuje, že osm ze 13 již schválených národních akčních plánů pochází z členských států EU, a vítá skutečnost, že se připravuje dalších 11 národních akčních plánů EU; žádá Komisi, aby napomáhala a prosazovala provádění těchto obecných zásad OSN;

11.  vítá sbližování mezinárodních norem pro podnikání a lidská práva, zejména mezi obecnými zásadami OSN a pokyny OECD pro nadnárodní podniky;

12.  vítá integrální začlenění důstojné práce a čtyř pilířů agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) do rozvojových cílů tisíciletí OSN; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci Mezinárodní organizace práce účinně tyto normy uplatňovaly a pracovaly na přijetí nové mezinárodní pracovní normy pro důstojnou práci, co se týče globálních hodnotových řetězců, jež zejména bude vyžadovat, aby všechny společnosti prováděly průběžné řízení rizik dopadu svých činností na lidská práva pracovníků a komunit a aby přijaly vhodná opatření k předcházení těmto činnostem a k jejich zmírnění, i k dosažení nápravy pro osoby postižené těmito činnostmi;

13.  podporuje všechny globální iniciativy v oblasti boje proti korupci, jako jsou iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), kimberleyský proces, mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer (ICGLR), zásady stanovené pro podniky v iniciativě OSN Global Compact, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí; připomíná rovněž, že zejména producentské země mají povinnost uplatňovat a prosazovat příslušné právní předpisy, a to i v oblasti vytváření právního státu a boje proti korupci;

14.  připomíná, že v této souvislosti je pro rozvoj v oblastech konfliktů nebo vysoce rizikových oblastech důležitá kromě dovozu a vývozu minerálů a kovů také transparentnost těžebních práv a získaných celních režimů; zdůrazňuje proto, že je nutné vypracovat přehled existujících opatření evropských podniků v oblasti sociální odpovědnosti a posílit koordinaci a výměnu informací a osvědčených postupů, aby bylo možné účinněji identifikovat osvědčené postupy a přispět k vytvoření společného akčního rámce na evropské úrovni; žádá Komisi, aby posílila iniciativy týkající se sociální odpovědnosti podniků a náležité péče v celém dodavatelském řetězci;

15.  upozorňuje, že pro globální konkurenceschopnost je důležitý spolehlivý přístup k surovinám;

16.  zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat, prosazovat a provádět stávající právní předpisy o globálních hodnotových řetězcích na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni;

Odpovědnost podniků

17.  zdůrazňuje, že obchod a lidská práva se navzájem posilují a že obec podnikatelů hraje významnou úlohu tím, že nabídne pozitivní podněty v podpoře lidských práv, demokracie a sociální odpovědnosti podniků;

18.  vítá velmi slibné iniciativy soukromého sektoru, jako jsou kodexy chování, označování, sebehodnocení a sociální audity, které v poslední době významně přispěly ke zlepšení norem v oblasti lidských práv a práv pracovníků v globálních hodnotových řetězcích;

19.  je hluboce znepokojen porušováním lidských práv a riziky, která ohrožují environmentální udržitelnost a jež se objevují v důsledku některých rozhodnutí vedení podniků;

20.  uznává význam existence jasných mezinárodních pravidel týkajících se sociální odpovědnosti podniků, globálních hodnotových řetězců a náležité péče; vítá inteligentní mix regulačních kroků a dobrovolných opaření, který přinesl v posledních letech některé kladné výsledky a umožnil podnikům najít vlastní dynamická a inovativní opatření; zdůrazňuje, že koordinace, sdílení informací a výměna osvědčených postupů mohou přispět ke zvýšení efektivnosti iniciativ týkajících se soukromého i veřejného hodnotového řetězce a k dosažení pozitivních výsledků; připomíná, že dobrovolná sociální odpovědnost podniků (CSR) může vytvářet nekalou soutěž pro dodavatele, kteří se rozhodli dodržovat mezinárodní pracovněprávní a environmentální normy, a ukázala se jako nedostatečná pro zajištění plného souladu s mezinárodními normami a závazky; zdůrazňuje proto potřebu vypracovat přehled existujících opatření sociální odpovědnosti podniků prováděných evropskými podniky, aby bylo možné účinněji stanovit osvědčené postupy, a přispět tak k vytvoření společného akčního rámce na evropské úrovni; je pevně přesvědčen, že EU by měla urychleně hledat způsoby, jak rozvíjet transparentní strategie a pravidla pro GHŘ, včetně možného zvážení okamžitých opatření pro vypracování závazných a vymahatelných pravidel, s nimi spojených opravných prostředků a nezávislých mechanismů sledování zapojujících orgány EU, členské státy a občanskou společnost; zdůrazňuje, že takové povinnosti by se měly řídit kroky požadovanými v obecných zásadách OSN a pokynech OECD týkajících se aktivního stanovování rizik pro lidská práva, vypracování důsledných a jasných akčních plánů k předcházení a zmírňování těchto rizik, vhodné reakce na zjištěná porušení a transparentnosti;

21.  vyzývá Komisi, aby těmto ustanovením věnovala větší pozornost a podpořila také zavádění odvětvových pokynů OECD a hlavních zásad OSN pro podnikání a lidská práva; zdůrazňuje, že do procesu provádění je nutné formálně zapojit občanskou společnost prostřednictvím struktur vytvořených v rámci kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji; vyzývá Komisi, aby podporovala práci mezinárodních normalizačních orgánů, jako je Mezinárodní organizace pro normalizaci (včetně ISO 2600) a globální iniciativu pro podávání zpráv, s cílem povzbudit podniky, aby podávaly zprávy o udržitelnosti a vytváření hodnot v celém dodavatelském řetězci;

22.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropské a mezinárodní podniky budou dodržovat pokyny OECD pro nadnárodní podniky a jednotlivé odvětvové pokyny OECD, například pokyny k náležité péči pro odpovědné dodavatelské řetězce nerostů z oblastí zasažených konflikty; doporučuje posílit úlohu vnitrostátních kontaktních míst OECD a jejich spolupráci s nezávislými národními a regionálními institucemi pro lidská práva s cílem zlepšit správu globálních hodnotových řetězců;

23.  vyzývá Evropskou komisi, aby aktualizovala svůj přístup k sociální odpovědnosti podniků s cílem posílit pracovněprávní normy a normy v oblasti životního prostředí a aby zejména zdůrazňovala začlenění ustanovení o sociální odpovědnosti podniků do obchodních a investičních dohod vyjednávaných EU;

24.  zdůrazňuje, že účinnost soukromých a veřejných iniciativ v oblasti hodnotových řetězců může být podpořena koordinací a výměnou informací a osvědčených postupů;

25.  připomíná, že Parlament v roce 2010 požadoval, aby společnosti zveřejnily své rozvahy o sociální odpovědnosti podniků, zavedly požadavky na náležitou péči pro všechny podniky a konsolidovaly koncept sociální odpovědnosti podniků na základě harmonizované definice vztahů mezi mateřskými společnostmi s cílem stanovit právní odpovědnost každé z nich; bere proto s uspokojením na vědomí skutečnost, že od roku 2017 bude od velkých společností vyžadováno zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti podle směrnice o nefinančních zprávách; konstatuje však, že zveřejňování informací nefinančního charakteru velkými společnostmi se dosud nerozšířilo tak, aby pokrývalo všechny činitele, kteří v rámci globálních hodnotových řetězců operují;

26.  bere na vědomí iniciativu zelené karty, kterou po přijetí francouzského zákona o povinnosti péče nadnárodních společností zahájily některé vnitrostátní parlamenty; vyzývá Komisi, aby projednala návrhy na podnikovou náležitou péči pro společnosti působící zároveň v EU i mimo ni, se zohledněním rozsudku Francouzského ústavního soudu o francouzském zákoně, zejména pokud jde o přiměřenost sankcí;

27.  připomíná, že politiky sociální odpovědnosti podniků musí brát v úvahu zvláštní vlastnosti MSP a být dostatečně flexibilní, aby zajistily, aby tyto podniky nebyly vystaveny nepřiměřené zátěži; vybízí proto Komisi, aby zřídila zvláštní asistenční službu pro MSP, se zvláštním zaměřením na malé podniky a mikropodniky, a aby je podporovala prostřednictvím programů na budování kapacit přizpůsobených jejich potřebám;

28.  zdůrazňuje, že GHŘ nekončí ve chvíli, kdy se výrobek dostane ke spotřebiteli, ale že zahrnují odpad a způsob jeho zpracování; naléhavě žádá, aby byl zohledňován úplný životní cyklus výrobků a aby byla rozšířena perspektiva globálních hodnotových řetězců tak, aby zahrnovala ustanovení o likvidaci odpadu bez poškození osob a životního prostředí; vyzývá EU, aby podporovala mezinárodní spolupráci a legislativní soudržnost týkající se výrobků a materiálů na konci životnosti a pomohla partnerským zemím vypracovat silnější vnitrostátní předpisy a kapacity pro prosazování; vyzývá EU, aby zajistila, aby se na toto spektrum života výrobku vztahovala vysledovatelnost;

29.  naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně učinila opatření na základě podrobných návrhů obsažených v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích.

Zajištění výraznější úlohy pro iniciativy soukromého sektoru

30.  poukazuje na úspěchy zapojení soukromého sektoru; zdůrazňuje, že společnosti soukromého sektoru musí uplatňovat strategie udržitelnosti nejen proto, aby nepoškodily svou pověst, ale také protože se jim tím otevírají nové příležitosti a snižuje jejich závislost na omezených zdrojích;

31.  zdůrazňuje zásadní úlohu spotřebitelů (a následky špatné reklamy); připomíná, že žádný spotřebitel si nepřeje nadále kupovat výrobky vyráběné dětmi či vykořisťovanými muži a ženami ani výrobky, které způsobily značné škody na životním prostředí;

32.  vyzývá Komisi, aby nalezla nové způsoby, jak podpořit snahy soukromého sektoru o to, aby byly globální hodnotové řetězce udržitelnější, a vytvořit podnikatelské modely podporující začlenění a související partnerství soukromého sektoru zahrnující více účastníků;

33.  zdůrazňuje, že aby byly podporovány udržitelné hodnotové řetězce, je třeba chytře kombinovat financování ze soukromých a veřejných zdrojů; vyjadřuje přesvědčení, že základem pro to by měly být stávající struktury a programy, které se již v rámci podpory odpovědného chování podniků osvědčily;

34.  vítá řadu slibných iniciativ soukromého sektoru, jako jsou kodexy chování, označování, sebehodnocení a sociální audity, a uznává, že iniciativa OSN Global Compact, norma ISO 26000 o sociální odpovědnosti, tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní podniky a sociální politiku a pokyny OECD pro nadnárodní podniky jsou nástroji, které mohou zmobilizovat odpovědnost v obchodní činnosti podniků; vyzývá evropské i mimoevropské podniky, aby věnovaly lidským právům náležitou péči a začlenily svá zjištění do interních politik a postupů, do nichž budou investovat náležité zdroje a pravomoci a které budou řádně uplatňovat; zdůrazňuje, že to vyžaduje vyčlenění dostatečných zdrojů; zdůrazňuje, že transparentnost a komunikace, co se týče opatření přijatých k předcházení porušování lidských práv ve třetích zemích, mají klíčový význam pro to, aby byl umožněn řádný demokratický dohled a aby spotřebitelé mohli činit rozhodnutí založená na faktech;

Dohody o volném obchodu EU (FTA) a globální hodnotové řetězce

35.  vítá novou obchodní a investiční strategii pro Evropskou unii „Obchod pro všechny“; žádá Komisi, aby ve své obchodní a investiční politice a dohodách o volném obchodu řešila výzvy spojené s nárůstem globálních hodnotových řetězců zohledněním následujících opatření:

a)  posílení ex ante posouzení dopadů na udržitelnost obchodu, doplnění požadavků na posuzování lidských práv a rovnosti žen a mužů a vytvoření povinných a veřejně přístupných dodatečných posouzení dopadů na udržitelnost obchodu s příspěvkem občanské společnosti;

b)  úplné provedení doporučení Parlamentu z let 2010 a 2016, jež se týkají kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách o volném obchodu, což by mělo zahrnovat komplexní, vymahatelné a ambiciózní kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a zvážení následujících aspektů:

i) závazek každé ze stran ratifikovat a provést ve vnitrostátním právu osm základních a čtyři prioritní úmluvy MOP a mezinárodní dohody v oblasti životního prostředí;

ii) pokrytí doložky o lidských právech a kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji mechanismy obecného řešení sporů na rovném základě s ostatními částmi dohody,

iii) možnost sociálních partnerů a občanské společnosti podávat odvolání a usilovat o nápravu podáváním stížnosti;

iv) účinná odrazující opatření, i ve formě peněžitých nápravných opatření v případě vážného a prokázaného porušení ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji;

c)  začlenění právně vymahatelných protikorupčních ustanovení a opatření na ochranu oznamovatelů v rámci pravomocí EU do všech budoucích dohod o volném obchodu a dohod o investicích; zdůrazňuje v této souvislosti, že by smluvní strany obchodních a investičních dohod měly přijmout opatření na podporu aktivní účasti soukromého sektoru, organizací občanské společnosti i domácích poradních skupin při provádění protikorupčních programů a ustanovení v mezinárodních obchodních a investičních dohodách;

d)  začlenění doložek, které stanoví minimální úroveň sociálních, environmentálních a bezpečnostních norem, včetně zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, do všech dohod o volném obchodu EU, což zabrání stranám snížit své sociální, environmentální a bezpečnostní normy, aby podpořily vývoz a přilákaly investice;

e)  začlenění ustanovení o daňové transparentnosti (včetně klíčových norem pro OECD pro transparentnost) a posílená spolupráce v boji proti praní peněz, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v dohodách o volném obchodu, které jsou náležitě zohledněny v požadavcích na otevření trhu pro finanční služby;

f)  doplnění všech výše uvedených ustanovení o podpůrná opatření pro rozvojové země a pečlivé monitorování jejich provádění, a to i prostřednictvím příspěvků vnitrostátních parlamentů a zúčastněných stran včetně občanské společnosti;

g)  větší provázanost mezi dvoustranně sjednanými prioritami pro provádění kapitol dohod o volném obchodu týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje a finanční podporou z programů rozvojové spolupráce EU;

36.  na jednu stranu připomíná klíčovou roli, kterou mohou malé a střední podniky sehrát v globálních hodnotových řetězcích, na druhou stranu upozorňuje na přínos větší integrace malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců; vyzývá Komisi, aby do všech budoucích obchodních dohod zařadila kapitoly zaměřené na malé a střední podniky; v této souvislosti dále vyzývá Komisi, aby posoudila stávající podpůrné struktury dostupné malým a středním podnikům, které usilují o přístup ke globálním hodnotovým řetězcům, a aby přezkoumala a případně aktualizovala strategii „Malé podniky, velký svět“ z roku 2011 s cílem dále usnadnit zapojení malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců;

37.  zdůrazňuje, že součástí globálních hodnotových řetězců jsou často i výroba a služby ve vývozních zpracovatelských zónách, v nichž jsou pracovní a environmentální práva odlišná od zbytku dotyčné země a jsou často omezená; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly sociální a environmentální normy sjednané v dohodách o volném obchodu uplatňovány na celém území obchodních partnerů včetně vývozních zpracovatelských zón;

Označování, sledovatelnost a celní údaje

38.  vyzývá EU, aby pracovala na zavedení povinného systému označování „společenské a environmentální sledovatelnosti“ v rámci celého výrobního řetězce v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu WTO a současně podporovala podobné kroky na mezinárodní úrovni;

39.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení právních předpisů v oblasti označování, co se týče původu výrobků, jež vstupují na trh EU, nebo aby předložila pravidla, jež zajistí účinnou sledovatelnost;

40.  vyzývá Komisi a vybízí členské státy, aby hledaly způsoby, jak umožnit smluvním stranám sledovat postoj veřejného zájmu pro přístup – po náležitém odůvodnění a na základě žádosti ve veřejném zájmu – k běžným údajů, shromážděným od stran obchodujících s výrobky nebo zbožím dováženými do EU;

Soudní příslušnost a přístup k opravným prostředkům

41.  znovu potvrzuje, že je naléhavě nutné účinně řešit porušování lidských práv ze strany nadnárodních společností ve chvíli, kdy k takovému porušení dojde, a reagovat na právní problémy vyplývající z exteritoriálního rozměru společností zejména stanovením společné právní odpovědnosti v rámci celého dodavatelského řetězce; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření za účelem odstranění finančních a procesních překážek, s nimiž se potýkají oběti během občanskoprávního sporu;

42.  vyzývá Komisi, aby zvážila rozšíření pravidel pro určení příslušnosti v rámci nařízení Brusel I na žalované z třetích zemí v případě žalob podávaných proti společnostem, jež mají jasnou spojitost s jedním členským státem nebo společnostmi, pro něž je EU zásadním odbytištěm, a žádá Komisi, aby případně urychleně předložila Parlamentu a Radě příslušný návrh;

43.  připomíná, že podniky by měly vytvořit mechanismy řešení stížností na operativní úrovni, které by sloužily pracovníkům, na něž mají nepříznivý dopad podnikové postupy, a to i ve vývozních zpracovatelských zónách; znovu žádá EU a členské státy, aby v této souvislosti přijaly odpovídající opatření k řešení právních, procesních a institucionálních překážek bránících v přístupu k účinné nápravě.

Rovnost žen a mužů a práva dítěte

44.  připomíná, že rovnost žen a mužů je pevně zakotvena ve všech politikách EU, jak je uvedeno v článku 8 SFEU; vyjadřuje politování nad skutečností, že strategie „Obchod pro všechny“ (Trade for all) se nezmiňuje o genderu, a vyzývá Komisi, aby zohledňovala rovnost pohlaví a zlepšení postavení žen ve svém přezkumu této strategie v polovině období; vyzývá Komisi, aby zajistila zahrnutí genderového hlediska do obchodní a investiční politiky, do strategie pomoci na podporu obchodu a do všech budoucích dohod o volném obchodu i do posouzení dopadu; vyzývá Komisi, aby nadále diskutovala a jednala ve Světové obchodní organizace pro dosažení toho, aby byla rovnost mužů a žen zohledňována v obchodní a investiční politice WTO; vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje členěné podle pohlaví v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci, zejména v odvětví zemědělství, a brala v úvahu posílení postavení žen nad rámec platových otázek, faktory vedoucí k násilí páchanému na ženách a sociální faktory, jako je rodičovská dovolená a zdraví, s cílem vytvořit právní formy za účelem překonání negativních vedlejších účinků globálních hodnotových řetězců; vítá skutečnost, že se jednání týkající se aktualizace dohody mezi EU a Chile zabývají problematikou rovnosti žen a mužů a že tato otázka bude součástí budoucí aktualizované dohody;

45.  vyzývá k provedení komplexní analýzy rozdílů a nerovností v rámci GHŘ, pokud jde o: i) rozdíly mezi muži a ženami ve využívání času, jež zejména vedou k primární odpovědnosti žen v oblasti reprodukce; ii) genderové rozdíly v přístupu k výrobním vstupům a zdrojům, zejména k půdě, úvěrům, odbornému vzdělávání a k sítím; a (iii) genderové rozdíly vyplývající ze selhání trhu a institucí a z diskriminace;

46.  varuje před negativními dopady obchodní expanze a liberalizace na kvalitu zaměstnanosti a také před rizikem nárůstu obchodování s lidmi za účelem nucené práce; zdůrazňuje, že ženy často trpí nejvíce a že v jejich případě dochází k obchodování s lidmi za účelem nucené práce velmi často současně s obchodováním s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a s vraždami žen;

47.  navrhuje, že by měla být vyvinuta konkrétní strategie na úrovni mezinárodní i unijní obchodní politiky týkající se globálních hodnotových řetězců s cílem oficiálně chránit jednotlivce, kteří upozorní na praktiky jako vraždy žen a obchodování s lidmi za účelem nucené práce a sexuálního vykořisťování, a s cílem chránit oběti; zdůrazňuje, že lidem, kteří na tyto praktiky upozorní, by mělo být v oblasti mezinárodního a unijního obchodu zajištěno podobné uznání a ochrana, jaká se požaduje v případě oznamovatelů (whistle-blowers);

48.  připomíná rovněž, že roste zaměstnanost žen, ale že ženy jsou stále nadměrně zastoupeny na pracovních místech s nízkou kvalifikací a nízkou mzdou, nemají přístup k opatřením sociální ochrany, včetně ochrany mateřství, a příliš často jsou vystaveny diskriminaci a sexuálnímu obtěžování;

49.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly udržitelné zadávání veřejných zakázek uplatňováním zvláštních požadavků na otázky lidských práv a dodržování mezinárodního práva, zejména pokud jde o podporu rovnosti žen a mužů a evropská pravidla hospodářské soutěže a o transparentnost pro dodavatele i jejich mezinárodní dodavatelské řetězce;

50.  zdůrazňuje význam ratifikace Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 182 o nejhorších formách dětské práce a Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání zeměmi, které tak doposud neučinily; připomíná, že EU se zavázala vymýtit nejhorší formy dětské práce na celosvětové úrovni, jak vyplývá z jejích hodnot, mezi něž patří zákaz dětské práce v rámci její vnější činnosti, jak je zakotveno v článku 21 SEU; opakovaně vyzývá k harmonizaci a posílení kontrol dovozu a dodavatelského řetězce, aby bylo zajištěno, že na trh EU vstoupí pouze výrobky bez podílu nucené a dětské práce a práce moderního otroctví; zdůrazňuje, že podporuje stávající iniciativy, které pomáhají malým a středním podnikům a organizacím drobných zemědělců získat větší hodnotový podíl v globálních hodnotových řetězcích, např. spravedlivý obchod (fair trade); zdůrazňuje, že je důležité zařadit boj proti nucené práci a dětské práci do všech dohod EU o volném obchodu prostřednictvím kapitol o udržitelném rozvoji, aby bylo zajištěno, že tento cíl budou sdílet i obchodní partneři; vyzývá Komisi a členské státy, aby s nasazením hájily tento návrh na všech mezinárodních fórech včetně MOP, OECD, OSN a WTO, s cílem dosáhnout pokroku v boji proti nucené práci a dětské práci; vzhledem k těmto okolnostem zdůrazňuje, že cíle, kterým jsou výrobky bez podílu dětské práce, lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou současně stanoveny minimální mzdy umožňující obživu rodinných příslušníků dítěte;

Rozvojové země

51.  zdůrazňuje, že globální hodnotové řetězce jsou pro firmy v rozvojových zemích, a především pro MSP, důležitou příležitostí, jak se propojit s celosvětovým hospodářstvím; zdůrazňuje, že pro uskutečnění výše uvedeného a pro rozšíření možných výhod na všechny pracující v našich obchodních partnerských zemích mají zásadní význam konkrétní politiky a doprovodná opatření, zejména politiky zaměřené na zvýšení účinnosti administrativních postupů nebo politiky, jež pomohou dotyčným společnostem zvýšit přidanou hodnotu a rozšířit jejich účast na globálních hodnotových řetězcích a zároveň zlepšit jejich sociální a environmentální normy; Poukazuje na to, že přezkum GSP a GSP+ by měl zahrnovat závazná pravidla o lidských a pracovních právech a ochranu životního prostředí; konstatuje, že mnoho rozvojových zemí má omezené kapacity a zdroje, a nemůže tak účinně vymáhat dodržování sociálních a environmentálních norem a předpisů; vyzývá EU, aby posílila budování kapacit a v případech, kdy je to možné a nutné, poskytovala vládám partnerských rozvojových zemí technickou pomoc;

52.  připomíná agendu cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a s ní související přístupy udržitelné výroby, udržitelné spotřeby a důstojné práce a vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách transparentním způsobem odkazovala na každý příslušný cíl udržitelného rozvoje; opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby využívaly obchod k podpoře udržitelného rozvoje a řádné správy v souladu se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje, že obchodní a investiční dohody, které EU uzavírá s rozvojovými zeměmi, by měly být v souladu s cíli udržitelného rozvoje; připomíná právo rozvojových zemí regulovat investice s cílem zajistit, aby všem investorům, včetně zahraničních, byly uloženy povinnosti a závazky za účelem ochrany lidských práv a pracovních a environmentálních norem;

53.  vítá vstup dohody o usnadnění obchodu v platnost, která, bude-li řádně provedena, zjednoduší a zmodernizuje celní postupy, což usnadní rozvojovým zemím, které mají obecně větší hraniční překážky, začlenit se do globálního obchodního systému;

54.  vyzývá Komisi, aby podporovala aktivní zapojení malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců podporou partnerství mezi malými a středními podniky a malými skupinami zemědělských výrobců v rozvojových zemích, jejichž cílem je zaručit, aby výrobci získávali větší podíl z hodnoty, a zajistit vysokou úroveň ochrany sociálních, environmentálních a lidských práv, jako např. v případě spravedlivého obchodu;

55.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby podmínky v oblasti lidských práv spojené s jednostrannými obchodními preferencemi udělovanými v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) byly účinně prováděny a sledovány a aby byly uplatňovány postupy stanovené pro případ, že by tyto podmínky nebyly dodrženy, a to v plném souladu s nařízením o GSP;

56.  očekává, že přezkum všeobecného systému preferencí v polovině období vyjasní definice a poskytne hloubkové posouzení současného systému; je toho názoru, že obchodní politika musí představovat způsob, jak podnítit obchodní partnery EU k přijetí přísnějších sociálních, pracovních a environmentálních norem, čehož může být dosaženo prostřednictvím pobídek, jako jsou dodatečné celní preference na výrobky vyráběné udržitelným způsobem; je přesvědčen, že k naplnění tohoto cíle je nezbytné provést přezkum nařízení o GSP, a v této souvislosti navrhuje zahrnout do jeho působnosti podmínku sociální odpovědnosti podniků, s cílem zajistit, aby nadnárodní korporace dodržovaly vnitrostátní i mezinárodní právní povinnosti v oblasti lidských práv a pracovněprávních a environmentálních norem; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost situaci v oblasti pracovních práv a práv odborů ve vývozních zpracovatelských zónách a naléhavě vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala v úzké spolupráci s MOP při přezkumu GSP;

57.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny rozvojové projekty financované z prostředků EU, včetně kombinovaného financování, byly nejen zcela v souladu s mezinárodně sjednanými zásadami účinnosti rozvojové pomoci, ale aby také plně dodržovaly zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, jak stanoví úmluva MOP č. 169;

Pravidla původu

58.  konstatuje, že zjednodušená, účinná a preferenční pravidla původu mají v kontextu globálních hodnotových řetězců zásadní význam; uznává, že nepružnost a složitost pravidel původu mohou ohrožovat účinnost obchodních modelů;

59.  vyzývá Komisi, aby v dohodách o volném obchodu v co největší míře využívala mnohostranná pravidla původu jako preferenční pravidla původu; vyzývá Komisi, aby během stanovování specifických preferenčních pravidel původu v rámci dohod o volném obchodu snížila požadavky na přidanou hodnotu a povolila změnu položky celního sazebníku a uznání „jednoduché transformace“ coby pravidlo původu;

60.  žádá Komisi, aby obzvláště v případě jednání o dohodách o volném obchodu se zeměmi, které v současnosti využívají preference v rámci systémů GSP a „Vše kromě zbraní“, zajistila, aby koncepce pravidel původu nenarušovala ekonomické procesy;

61.  domnívá se, že zvýšená kumulace v dohodách o volném obchodu by neměla být chápána jako nástroj nepřímé liberalizace, ale spíše jako prostředek, díky němuž se ­­­ země zaměří na ekonomické činnosti podle logiky komparativní výhody;

Práva duševního vlastnictví a toky údajů

62.  vítá, že se Komise zavázala chránit celé spektrum práv duševního vlastnictví, včetně patentů, ochranných známek, autorských práv, vzorů, zeměpisného označení, uvedení původu a léčivých přípravků, a zároveň zajistit přístup k cenově dostupným lékům, a to na úrovni WTO i prostřednictvím dohod o volném obchodu; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření týkající se případného rozšíření ochrany zeměpisného označení na jiné než zemědělské výrobky, jak se již děje v několika třetích zemích prostřednictvím různých právních systémů; požaduje otevřený a inkluzivní proces vedoucí k lepší spolupráci s partnery ze třetích zemí za účelem boje proti podvodům a padělanému zboží, které zneužívá důvěry v ochranné známky a obchodní značky;

63.  uznává, že digitální inovace a toky údajů jsou klíčovou hnací silou ekonomiky služeb a zásadním prvkem globálních hodnotových řetězců tradičních výrobních podniků, a proto by se mělo v Evropě i mimo ni v co největší míře zamezovat požadavkům na povinnou lokalizaci, přičemž je třeba zachovat potřebné výjimky vyplývající z oprávněného veřejného zájmu, jako např. ochrany spotřebitele nebo ochrany základních práv; připomíná, že ochrana toku údajů a právo na soukromí nejsou obchodními překážkami, ale základními právy, která jsou zakotvena v článku 39 SEU, v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 12 Všeobecné deklarace lidských práv;

o

o    o

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, Světové obchodní organizaci a Konferenci OSN o obchodu a rozvoji.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0299.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0298.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0208.

(4)

Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0196.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0098.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0041

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0252.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0265.

(11)

Úř. věst. L 130, 19.05.2017, s. 1.

(12)

Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23.

(13)

Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.

(14)

Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1.

(15)

Úř. věst. L 330,15.11.2014, s. 1.

(16)

http://childrenandbusiness.org

(17)

viz definice MSP: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32003H0361&from=EN


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (20.6.2017)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce

(2016/2301(INI))

Navrhovatel: Pier Antonio Panzeri

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podíl globálních hodnotových řetězců v celosvětových průmyslových a obchodních modelech stále narůstá a přináší jak příležitosti, tak i problémy; vzhledem k tomu, že globalizace by měla být nástrojem pro hospodářský rozvoj a integraci rozvojových zemí do světové ekonomiky v zájmu zvýšení prosperity a posílení lidských práv pro všechny v souladu s deklarovanými zásadami a cíli EU, kterými se řídí její vnější politika, a se soudržností politik EU ve prospěch rozvoje; vzhledem k tomu, že EU by měla hrát aktivnější úlohu při zajišťování přiměřeného, spravedlivého, transparentního a udržitelného řízení globálních hodnotových řetězců a měla by zmírnit jakékoli nepříznivé dopady na lidská práva, včetně oslabování pracovních práv;

B.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou společně největším trhem na světě a hlavním poskytovatelem pomoci na podporu obchodu, a mohou a měly by tudíž využít této pozice a zasadit se o udržitelnější a inkluzivnější globální hodnotové řetězce, jakož i o prosazování hodnot, jako je udržitelný rozvoj, lidská práva a spravedlivý a etický obchod, a to zejména pro nejchudší obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že obchodní dohody by měly uznat právo na regulaci ve veřejném zájmu;

C.  vzhledem k tomu, že existuje několik mezinárodních úmluv, pokynů a pravidel, jejichž cílem je předcházet porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že země mají povinnost je plnit a vytvářet odpovídající právní a hospodářské podmínky pro působení podniků a jejich začlenění do globálních dodavatelských řetězců;

D.  vzhledem k tomu, že obchodní pobídky GSP a GSP+ poskytují rozvojovým zemím lepší přístup na trh výměnou za dodržování pracovních a sociálních norem a norem v oblasti životního prostředí;

E.  vzhledem k tomu, že nedostatek etického jednání v oblasti obchodu je jedním z důsledků chybějící řádné správy věcí veřejných, oslabení až vymizení nestranné veřejné moci, která by sloužila obecnému zájmu občanů; vzhledem k tomu, že korupce, nedostatečná transparentnost globálních hodnotových řetězců a výjimky z pracovněprávních předpisů a ze zdanění ve vývozních zpracovatelských zónách by mohly mít negativní dopad na lidská práva, zejména oslabením důstojné práce a odborů;

1.  zdůrazňuje, že obchod a lidská práva se navzájem posilují a že obec podnikatelů hraje významnou úlohu tím, že nabídne pozitivní podněty v podpoře lidských práv, demokracie a sociální odpovědnosti podniků; vítá uznání žen jako zásadního prvku globálních hodnotových řetězců a jedné ze skupiny, které z nich mají největší prospěch, což vede k inkluzivnější společnosti;

2.  zdůrazňuje, že globální hodnotové řetězce skýtají jedinečnou příležitost pro udržitelný pokrok, zejména v rozvojových zemích;

3.  opakuje, že ve stále více propojeném světě jsou silná EU a ambiciózní obchodní politiky nezbytné pro to, aby bylo možné formovat globalizaci a posilovat globální systém založený na pravidlech; zdůrazňuje, že změny ve světovém hospodářství způsobují, že je stále důležitější, aby evropské podniky měly přístup na trhy třetích zemí na základě spravedlivých a rovných podmínek;

4.  zdůrazňuje, že globalizace hodnotových řetězců může pomoci rozvojovým zemím začlenit se do globální ekonomiky, omezit chudobu a vytvářet pracovní místa; se znepokojením konstatuje, že využívání nestandardních forem zaměstnávání, neformální práce a některých forem subdodávek v globálním dodavatelském řetězci oslabilo kolektivní vyjednávání a smlouvy; odsuzuje dětskou práci a nucenou práci existující v některých globálních dodavatelských řetězcích;

5.  připomíná rovněž, že roste zaměstnanost žen, ale že ženy jsou stále nadměrně zastoupeny na pracovních místech s nízkou kvalifikací a nízkou mzdou, nemají přístup k opatřením sociální ochrany, včetně ochrany mateřství, a příliš často jsou vystaveny diskriminaci a sexuálnímu obtěžování;

6.  konstatuje, že v důsledku rostoucí globalizace a komplexnosti hodnotových řetězců roste význam úlohy podniků, pokud jde o uplatňování a dodržování lidských práv, včetně práv dětí, a environmentální udržitelnost; dále konstatuje, že chování podniků může silně ovlivnit rozvoj a dobré životní podmínky lidí, a to jak pozitivním, tak negativním způsobem; se znepokojením však konstatuje, že stávající normy, zásady a mechanismy pro opravné prostředky týkající se podniků a lidských práv v mezinárodním právu jsou stále nesjednoceny a že bylo dosaženo pouze malého pokroku při provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které byly jednomyslně přijaty OSN s plnou podporou členských států EU a na cestě směrem k závazným pravidlům o odpovědnosti podniků;

7.  upozorňuje, že pro globální konkurenceschopnost je důležitý spolehlivý přístup k surovinám, a zároveň zdůrazňuje, že jednou z největších výzev pro rozvojové země je dostat se na vrchol globálního hodnotového řetězce prostřednictvím hospodářské diverzifikace, což vyžaduje spravedlivá pravidla globálního obchodu podporující rozvoj;

8.  je hluboce znepokojen porušováním lidských práv a riziky, která ohrožují environmentální udržitelnost a jež se objevují v důsledku některých rozhodnutí vedení podniků;

9.  vyzývá Komisi, aby nadále podporovala ratifikaci a účinné provádění několika mezinárodních pokynů, úmluv a pravidel týkajících se podnikání a lidských práv, jako jsou například hlavní úmluvy MOP, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, iniciativa OSN Global Compact pro podniky, iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu a Kimberleyský proces, se zvláštním důrazem na vymýcení dětské práce, nucené práce, obchodování s lidmi, korupce a neetických pracovních podmínek, na prosazování rovnosti žen a mužů, na zákaz diskriminace a svobody sdružování;

10.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropské a mezinárodní podniky budou dodržovat pokyny OECD pro nadnárodní podniky a jednotlivé odvětvové pokyny OECD, například pokyny k náležité péči pro odpovědné dodavatelské řetězce nerostů z oblastí zasažených konflikty; doporučuje posílit úlohu vnitrostátních kontaktních míst OECD a jejich spolupráci s nezávislými národními a regionálními institucemi pro lidská práva s cílem zlepšit správu globálních hodnotových řetězců;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula celounijní povinný systém náležité péče a povinný a vymahatelný regulační rámec založený na obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv, na způsobu, jak podniky respektují lidská práva a své povinnosti, pokud jde o sociální a environmentální normy, a vyzývá členské státy EU, aby zavedly vhodné právní předpisy a začlenily do svých vnitrostátních a regionálních akčních plánů v oblasti podnikání a lidských práv opatření za účelem posílení náležité péče v globálních dodavatelských řetězcích;

12.  vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy na rozšíření stávajícího nařízení o dřevě a nového nařízení o minerálech z konfliktních oblastí i na další odvětví a zejména na odvětví, v nichž dochází k porušování lidských práv;

13.  zdůrazňuje význam výměny informací a osvědčených postupů týkajících se náležité péče a transparentnosti mezi členskými státy, které přispívají ke spravedlivějším a udržitelnějším globálním hodnotovým řetězcům; vyzývá společnosti a podniky, aby do svých obchodních činností začlenily zásady náležité péče v oblasti lidských práv a uplatňovaly je;

14.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula celounijní povinný systém náležité péče, a vyzývá členské státy EU, aby opatření za účelem posílení náležité péče v globálních hodnotových řetězcích začlenily do svých vnitrostátních akčních plánů v oblasti podnikání a lidských práv; opět vyzývá EU a členské státy uvedené v usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(1), které schválila převážná většina poslanců, aby zajistily, aby velké společnosti a jejich subdodavatelé, kteří působí v rámci jejich dodavatelského řetězce v jurisdikci členských států i ve třetích zemích, v rámci veškerých svých činností a hodnotových řetězců zjišťovali nepříznivé dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí, předcházeli jim, zmírňovali je a nesli za ně odpovědnost kdykoliv k nim dojde, a aby byla rovněž přijata opatření v podobě závazných pravidel a odstranění existujících překážek bránících v členských státech spravedlnosti v soudních případech, které se týkají údajného porušování lidských práv podniky, jež mají jakýkoli vztah k EU; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřijala v uplynulých měsících téměř žádná opatření a nepodnikla žádné kroky navazující na usnesení Parlamentu; vyzývá Mezinárodní organizaci práce, podniky a další zúčastněné strany, aby aktivně usilovaly o stejné cíle;

15.  vyzývá EU a členské státy, aby zintenzívnily svůj dialog se třetími zeměmi o provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a aby mimo jiné vybízely více států k přijetí vnitrostátních akčních plánů;

16.  opětovně vyzývá všechny státy, včetně EU a jejích členských států, aby se konstruktivně zúčastnily třetího zasedání mezivládní pracovní skupiny na téma závazná dohoda OSN o podnikání a lidských právech, jež se má konat v říjnu 2017, a aby aktivně přispěly do debat o prvcích, které jsou při navrhování smlouvy klíčové, jako je například vztah smlouvy OSN k obchodním dohodám, náležitá péče o lidská práva, provádění smlouvy, přístup k nápravě a také úloha podniků při vyjednávání smlouvy;

17.  vyzývá členské státy, aby chránily jednotlivce před porušováním mezinárodního práva podniky, aby zdokonalily právní rámec, vytvořily kontrolní mechanismy, usilovaly o zdokonalení vnitrostátní právní úpravy v oblasti lidských práv a zajistily rovněž soudržnost politik;

18.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby podmínky v oblasti lidských práv spojené s obchodními preferencemi, jako je GSP nebo GSP+, byly účinně prováděny a kontrolovány; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby ve svých monitorovacích a hodnotících činnostech více zohledňovala zprávy MOP a zjištění jejích dozorčích orgánů, jakož i zprávy příslušných mechanismů OSN v oblasti lidských práv;

19.  konstatuje, že obchodní politika EU může být nástrojem v boji proti negativním dopadům jednání států a podniků, korupci, vyhýbání se daňovým povinnostem, sociálnímu dumpingu a dětské práci; připomíná, že EU sehrává vedoucí úlohu v tom, aby byly obchod a udržitelný rozvoj začleněny do obchodních dohod a že má k dispozici řadu stimulačních nástrojů, jako je všeobecný systém preferencí, k tomu, aby propojila obchod a rozvoj, udržitelný růst a hodnoty;

20.  vyzývá Komisi, aby do všech obchodních a investičních dohod EU systematicky začleňovala důrazná ustanovení o lidských právech, a zajistila tak dodržování mezinárodně uznávaných zásad a pokynů uvedených v bodu 25 písm. d) akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii; konstatuje, že zásadní význam má politická vůle skutečně tyto doložky v případech nutnosti použít; trvá na soustavném využívání komplexních „analýz dopadu obchodu na udržitelný rozvoj“ ex ante a ex post, včetně dopadů na lidská práva;

21.  žádá, aby Komise podpořila a posílila účinné provádění, vymáhání a monitorování závazků příjemců GSP+, a to i prostřednictvím projektů s více zúčastněnými stranami a prostřednictvím zapojení občanské společnosti; trvá na tom, aby byly zveřejněny hodnotící tabulky a aby jednání o GSP+ byla transparentní a umožňovala zapojení a účast organizací občanské společnosti; vyzývá k vytvoření mechanismu, který by mohli využívat jednotlivci nebo skupiny, jež byli negativně ovlivněni prováděním systémů GSP, GSP + a EBA;

22.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly udržitelné zadávání veřejných zakázek uplatňováním zvláštních požadavků na otázky lidských práv a dodržování mezinárodního práva, zejména pokud jde o podporu rovnosti žen a mužů a evropská pravidla hospodářské soutěže a o transparentnost pro dodavatele i jejich mezinárodní dodavatelské řetězce;

23.  vyzývá Komisi, aby iniciovala zlepšování právních předpisů, jejichž účelem je zavést komplexní označování, a zaručit tak spotřebitelům lepší a dostupnější informace o obsahu a původu výrobků prodávaných na trhu EU; zdůrazňuje význam veřejné informační kampaně pro předcházení porušování lidských práv a boj proti tomuto porušování v rámci celých globálních hodnotových řetězců v zájmu zvýšení povědomí veřejnosti a dosažení změny v chování spotřebitelů směrem k nakupování výrobků, během jejichž výroby nedochází k porušování lidských práv („abuse-free“);

24.  zdůrazňuje, že jsou nutná závazná smluvní ujednání, která budou vymahatelná soudní cestou a budou se týkat lidských práv a opatření na ochranu životního prostředí mezi podniky a jejich dodavateli v rámci celého dodavatelského řetězce; zdůrazňuje význam účinného vymáhání soudními prostředky, včetně přístupu obětí k přiměřeným a vhodným opravným prostředkům; vyzývá Komisi, aby v konzultaci s občanskou společností provedla důkladné přezkoumání existujících překážek v přístupu k právní ochraně v případech, které byly předloženy soudům členských států z důvodu údajného porušování lidských práv, jichž se měly dopustit podniky sídlící v EU nebo podniky z EU v rámci svého dodavatelského řetězce ve třetích zemích;

25.  znovu zdůrazňuje naléhavou potřebu jednat soustavně, efektivně a soudržně na vnitrostátní, regionální, evropské i celosvětové úrovni s cílem účinně řešit právní problémy vyplývající z exteritoriálního charakteru podniků a jejich jednání a s tím spojené nejistoty, pokud jde o to, kdo je zodpovědný za porušování lidských práv;

26.  se znepokojením si všímá výjimek z pracovního práva a daňových povinností, závažných problémů spjatých s důstojnými pracovními podmínkami a omezení odborových svazů, k nimž dochází v řadě vývozních zpracovatelských zón coby součásti globálních hodnotových řetězců; připomíná, že podniky by měly vytvořit mechanismy řešení stížností na operativní úrovni, které by sloužily pracovníkům, na něž mají nepříznivý dopad podnikové postupy, a to i ve vývozních zpracovatelských zónách; znovu žádá EU a členské státy, aby v této souvislosti přijaly odpovídající opatření k řešení právních, procesních a institucionálních překážek bránících v přístupu k účinné nápravě.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

11

14

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Bas Belder, Victor Boştinaru, Elmar Brok, James Carver, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Alex Mayer, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Kati Piri, Julia Pitera, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Elena Valenciano, Geoffrey Van Orden, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reinhard Bütikofer, Luis de Grandes Pascual, Neena Gill, María Teresa Giménez Barbat, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Marek Jurek, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Igor Šoltes, Marie-Christine Vergiat

KONEČNÉ JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

28

+

ALDE

Ilhan Kyuchyuk, Ivo Vajgl, Jozo Radoš, María Teresa Giménez Barbat, Petras Auštrevičius

GUE/NGL

Marie-Christine Vergiat, Miguel Urbán Crespo, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa

PPE

José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra

S&D

Alex Mayer, Ana Gomes, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Elena Valenciano, Eugen Freund, Francisco Assis, Ioan Mircea Paşcu, Kati Piri, Neena Gill, Nikos Androulakis, Tonino Picula, Victor Boştinaru

VERTS/ALE

Barbara Lochbihler, Igor Šoltes, Jordi Solé, Reinhard Bütikofer, Tamás Meszerics

11

ECR

Anna Elżbieta Fotyga, Anders Primdahl Vistisen, Bas Belder, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Marek Jurek, Ryszard Antoni Legutko

EFDD

James Carver

NI

Georgios Epitideios, Janusz Korwin-Mikke

PPE

Cristian Dan Preda

14

0

PPE

Andrey Kovatchev, Andrzej Grzyb, Dubravka Šuica, Elmar Brok, Francisco José Millán Mon, Jaromír Štětina, Julia Pitera, Lars Adaktusson, Lorenzo Cesa, Luis de Grandes Pascual, Michèle Alliot-Marie, Ramona Nicole Mănescu, Sandra Kalniete, Tunne Kelam

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (31.5.2017)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce

(2016/2301(INI))

Zpravodaj: Ignazio Corrao

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že činnost Unie na mezinárodní scéně, včetně její obchodní politiky, „spočívá na [těchto] zásadách“(1), má být, podle zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, v souladu s cíli rozvojové politiky a s jejím cílem vymýcení chudoby, má usilovat o plnění cílů udržitelného rozvoje a být transparentní;

B.  vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce se staly důležitým prvkem vzorců globální produkce; vzhledem k tomu, že nedostatečná regulace globálních hodnotových řetězců je jedním z prvků oslabujících pracovní práva, a vzhledem k tomu, že složitost globálních hodnotových řetězců potvrzuje, že je třeba intenzivněji a aktivněji usilovat v EU i mimo ni o zajištění jejich adekvátního řízení pro inkluzivní a udržitelný růst;

C.  vzhledem k tomu, že několik mezinárodních úmluv, pokynů a pravidel má za cíl zabránit porušování lidských práv, a vzhledem k tomu, že státy jsou povinny je dodržovat a vytvářet odpovídající právní a hospodářské podmínky pro působení podniků a jejich začlenění do globálních dodavatelských řetězců;

D.  vzhledem k tomu, že nedostatek etického jednání v oblasti obchodu je jedním z důsledků oslabení až vymizení nestranné veřejné moci, která by sloužila obecnému zájmu občanů; vzhledem k tomu, že vývozní zpracovatelské zóny, mimo jiné, se jako součást globálních hodnotových řetězců často vyznačují výjimkami z pracovního práva a daní a přispívají k závažným problémům v oblasti důstojných pracovních podmínek a omezení odborových svazů;

E.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou společně největším trhem na světě a hlavním poskytovatelem pomoci na podporu obchodu, a mohou a měly by tudíž využít této pozice k tomu, aby učinily globální hodnotové řetězce udržitelnějšími a inkluzivnějšími, a k prosazování hodnot, jako je udržitelný rozvoj, lidská práva a spravedlivý a etický obchod, a to zejména pro nejchudší obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že obchodní dohody by měly uznat právo rozvojových zemí na regulaci ve veřejném zájmu;

F.  vzhledem k tomu, že obchodní pobídky GSP a GSP+ poskytují rozvojovým zemím lepší přístup na trh výměnou za dodržování pracovních a sociálních norem a norem v oblasti životního prostředí;

1.  konstatuje, že v důsledku rostoucí globalizace a komplexnosti hodnotových řetězců roste význam úlohy společností, pokud jde o uplatňování a dodržování lidských práv, včetně práv dětí, a environmentální udržitelnost; dále konstatuje, že chování společností může silně ovlivnit rozvoj a dobré životní podmínky lidí, a to jak pozitivním, tak negativním způsobem; se znepokojením však konstatuje, že stávající normy, zásady a mechanismy nápravy týkající se podniků a lidských práv v mezinárodním právu jsou stále roztříštěné a že při provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které byly jednomyslně přijaty OSN s plnou podporou členských států EU, a na cestě směrem k závazným pravidlům o odpovědnosti podniků bylo dosaženo pouze malého pokroku;

2.  zdůrazňuje, že globalizace hodnotových řetězců může pomoci rozvojovým zemím začlenit se do globální ekonomiky, omezit chudobu a vytvářet pracovní místa a zároveň zvyšovat výrobní kapacity, například šířením technologií a dovedností; se znepokojením však konstatuje, že využívání nestandardních forem zaměstnání, neformální práce a některých forem subdodávek v globálním dodavatelském řetězci oslabilo kolektivní smlouvy; odsuzuje existenci dětské práce a nucené práce v některých globálních dodavatelských řetězcích, což je kritické v dolních částech řetězce, zejména v částech dodavatelských řetězců souvisejících s neformální ekonomikou; připomíná rovněž, že roste zaměstnanost žen, ale že ženy jsou stále nadměrně zastoupeny na pracovních místech s nízkou kvalifikací a nízkou mzdou, nemají přístup k opatřením sociální ochrany, včetně ochrany mateřství, a příliš často jsou vystaveny diskriminaci a sexuálnímu obtěžování;

3.  upozorňuje na to, že pro globální konkurenceschopnost je důležitý spolehlivý přístup k surovinám, a zároveň zdůrazňuje, že jednou z největších výzev pro rozvojové země je dostat se na vyšší pozici v rámci globálního hodnotového řetězce prostřednictvím hospodářské diverzifikace, což vyžaduje přijetí spravedlivých celosvětových obchodních pravidel podporujících rozvoj;

4.  je hluboce znepokojen skutečností, že některé nadnárodní společnosti využívají mezinárodní obchodní systém a řadu existujících právních mezer k tomu, aby unikly odpovědnosti za trestnou činnost na životním prostředí a za porušování lidských práv, k nimž jejich působení vede; žádá, aby obchodní politika EU neposkytovala investorům žádná zvláštní privilegia, aniž by jim současně ukládala povinnosti; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat, prosazovat a provádět stávající právní předpisy na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni;

5.  konstatuje, že obchodní politika EU může být nástrojem v boji proti negativním dopadům jednání států a společností, korupci, vyhýbání se daňovým povinnostem, sociálnímu dumpingu a dětské práci; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny rozvojové projekty financované z prostředků EU, včetně kombinovaného financování, byly nejen zcela v souladu s mezinárodně sjednanými zásadami účinnosti rozvojové pomoci, ale aby také plně dodržovaly zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, jak stanoví úmluva Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169;

6.  zdůrazňuje, že podniky v rámci svých mezinárodních aktivit musí zohlednit nutnost dodržovat základní hodnoty a normy, zejména v oblasti lidských práv, a zdůrazňuje, že k dosažení inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu je nutné zapojit soukromý sektor a zodpovědně řídit globální hodnotové řetězce;

7.  znovu zdůrazňuje naléhavou potřebu jednat soustavně, účinně a soudržně na vnitrostátní, regionální, evropské i celosvětové úrovni s cílem účinně řešit právní problémy vyplývající z exteritoriálního rozměru společností a jejich jednání a s tím spojené nejistoty, pokud jde o to, kdo je zodpovědný za porušování lidských práv;

8.  uznává v této souvislosti pokrok, kterého bylo dosaženo od bangladéšského paktu udržitelnosti, a vyzývá Komisi, aby rozšířila podobné rámce i na další odvětví a posílila sociální odpovědnost podniků a iniciativy povinné řádné péče, které rozšiřují rozsah působnosti stávajícího nařízení EU o těžbě dřeva a nového nařízení EU o konfliktních minerálech na další odvětví, jako je oděvní průmysl;

9.  opět vyzývá EU a členské státy uvedené v usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(2), které schválila převážná většina poslanců, aby zajistily, aby velké společnosti a jejich subdodavatelé, kteří působí v rámci jejich dodavatelského řetězce v jurisdikci členských států i ve třetích zemích, zjišťovali nepříznivé dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí, předcházeli jim, zmírňovali je a nesli za ně odpovědnost, a to v rámci veškerých svých činností a všech hodnotových řetězců, kdykoliv k nim dojde, a aby byla rovněž přijata opatření v podobě stanovení závazných pravidel a odstranění existujících překážek spravedlnosti v soudních případech v členských státech, které se týkají údajného porušování lidských práv podniky, jež mají jakýkoli vztah k EU; vyjadřuje politování nad tím, že Komise v průběhu několika posledních měsíců nepřijala téměř žádná opatření a že v souvislosti s usnesením Parlamentu nebyla přijata žádná následná opatření; vyzývá podniky Mezinárodní organizace práce a další zúčastněné strany, aby aktivně usilovaly o stejné cíle;

10.  podporuje všechny globální iniciativy v oblasti boje proti korupci, jako jsou iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), kimberleyský proces, mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer (ICGLR), zásady stanovené pro podniky v iniciativě OSN Global Compact, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí; připomíná rovněž, že zejména producentské země mají povinnost uplatňovat a prosazovat příslušné právní předpisy, a to i v oblasti vytváření právního státu a boje proti korupci;

11.  připomíná agendu cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a s ní související přístupy udržitelné výroby, udržitelné spotřeby a důstojné práce a vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách transparentním způsobem odkazovala na každý příslušný cíl udržitelného rozvoje; opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby využívaly obchod k podpoře udržitelného rozvoje a řádné správy v souladu se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje, že obchodní a investiční dohody, které EU uzavírá s rozvojovými zeměmi, by měly být v souladu s cíli udržitelného rozvoje; připomíná právo rozvojových zemí regulovat investice s cílem zajistit, aby všem investorům, včetně zahraničních, byly uloženy povinnosti a závazky za účelem ochrany lidských práv a pracovních a environmentálních norem;

12.  vyzývá Komisi, aby i nadále začleňovala ratifikaci základních norem MOP, normy inspekce týkající se zdraví a bezpečnosti a svobodu shromažďování a sdružování do rozhovorů o pokračování preferenčních obchodních režimů, které vede se zeměmi napojenými na globální dodavatelské řetězce, a to i v oděvním průmyslu, a aby posílila lidskoprávní, pracovní a environmentální úmluvy v rámci všeobecného systému preferencí a zajistila, aby podmínky v oblasti lidských práv spojené s jednostrannými obchodními preferencemi, jako je GSP nebo GSP+, byly účinně prováděny a kontrolovány;

13.  za tímto účelem vyzývá Komisi, aby v rámci svých monitorovacích a hodnoticích činností více zohledňovala zjištění uvedená ve zprávách MOP a zjištění jejích dozorčích orgánů a aby lépe spolupracovala s místními agenturami MOP a OSN v přijímající zemi s cílem plně zohlednit jejich názory a zkušenosti; žádá Komisi, aby v nadcházející reformě pravidel GSP /GSP+ zavedla celní preference pro textilní výrobky vyráběné prokazatelně udržitelným způsobem; opakuje svou výzvu, aby bylo vytvořeno označení „bez porušení lidských práv“;

14.  vybízí Komisi a členské státy, aby do dohod o volném obchodu s rozvojovými zeměmi začleňovaly závazná opatření s cílem podporovat sociální a environmentální normy těchto zemí a lidská a pracovní práva, včetně agendy důstojné práce MOP; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit účinnost sociální a environmentální podmíněnosti bilaterálních a regionálních dohod prostřednictvím většího zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti do jednání a provádění pracovních ustanovení, prostřednictvím konzultací s nimi a prostřednictvím soustavného využívání komplexního předběžného a následného „posouzení dopadu obchodu na udržitelný rozvoj“, včetně dopadů na lidská práva;

15.  vítá praxi začleňování odpovědnosti za dodržování lidských práv do závazných smluvních povinností mezi společnostmi a jejich zákazníky a dodavateli; konstatuje, že tyto požadavky lze ve většině případů vymáhat soudně;

16.  vítá řadu slibných iniciativ soukromého sektoru, jako jsou kodexy chování, označování, sebehodnocení a sociální audity, a uznává, že iniciativa OSN Global Compact, norma ISO 26000 o sociální odpovědnosti, tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní podniky a sociální politiku a pokyny OECD pro nadnárodní podniky jsou nástroje, které mohou zmobilizovat odpovědnost v obchodní činnosti podniků; vyzývá evropské i mimoevropské podniky, aby věnovaly lidským právům náležitou péči a začlenily svá zjištění do interních politik a postupů, do nichž budou investovat náležité zdroje a pravomoci a které budou řádně uplatňovat; zdůrazňuje, že to vyžaduje vyčlenění dostatečných zdrojů; zdůrazňuje, že transparentnost a komunikace, co se týče opatření přijatých k předcházení porušování lidských práv ve třetích zemích, mají klíčový význam pro to, aby byl umožněn řádný demokratický dohled a aby spotřebitelé mohli činit rozhodnutí založená na faktech;

17.  je hluboce znepokojen případy porušování lidských práv a hrozbami pro environmentální udržitelnost, které jsou výsledkem rozhodnutí vedení některých korporací, jakož i těch korporací, které mají prospěch z porušování lidských práv, jako je zabírání půdy nebo vysídlování, jehož se dopouštějí i třetí strany;

18.  připomíná, že podniky by měly na operační úrovni zřídit mechanismy podávání stížností pro pracovníky zasažené jejich činnostmi, a to i ve vývozních zpracovatelských zónách, a znovu opakuje svou výzvu, aby byly odstraněny všechny překážky, jimž čelí oběti porušování lidských práv, pokud jde o případnou možnost získání nápravy soudní cestou; znovu žádá EU a členské státy, aby v této souvislosti přijaly odpovídající opatření k řešení právních, procesních a institucionálních překážek, které těmto obětem brání v přístupu k nápravným prostředkům;

19.  vřele vítá přípravu závazné smlouvy OSN o podnikání a lidských právech s cílem jasně stanovit povinný a vymahatelný regulační rámec pro to, jakým způsobem vlády a podniky musejí chránit a prosazovat lidská práva a své povinnosti s ohledem na sociální a environmentální standardy ve všech fázích dodavatelského řetězce, bez ohledu na zemi, v níž probíhá produkce, a státní příslušnost korporace;

20.  znovu vyzývá členské státy a EU, aby tento proces podporovaly a aktivně se do něho zapojovaly; žádá Komisi, aby vypracovala legislativní návrh týkající se závazné povinnosti řádné péče pro dodavatelské řetězce, který bude v souladu s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a s jednotlivými odvětvovými pokyny OECD, a aby stanovila komplexní opatření pro označování s cílem zajistit lepší informovanost spotřebitelů o obsahu a původu konečných výrobků prodávaných na trhu EU prostřednictvím jejich dodavatelského řetězce;

21.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přiměly společnosti využívající suroviny nebo komodity, které mohou pocházet z oblastí zasažených konfliktem, aby zveřejnily své zdroje a používání takových surovin a zaručily jejich sledovatelnost transparentním způsobem; vítá v této souvislosti nové, nedávno přijaté nařízení týkající se konfliktních minerálů a naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy s cílem rozšířit praxi povinné náležité péče i do jiných odvětví, například do oděvního průmyslu;

22.  připomíná, že v této oblasti je pro rozvoj oblastí konfliktů nebo vysoce rizikových oblastí důležitá kromě dovozu a vývozu minerálů a kovů také transparentnost těžebních práv a získaných celních režimů; zdůrazňuje proto, že je nutné vypracovat přehled existujících opatření evropských podniků v oblasti sociální odpovědnosti a posílit koordinaci a výměnu informací a osvědčených postupů, aby bylo možné účinněji identifikovat osvědčené postupy a přispět k vytvoření společného akčního rámce na evropské úrovni; žádá Komisi, aby posílila iniciativy týkající se sociální odpovědnosti podniků a náležité péče v celém dodavatelském řetězci;

23.  naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně učinila opatření na základě podrobných návrhů obsažených v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(3).

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Ádám Kósa, Cécile Kashetu Kyenge, Paul Rübig, Judith Sargentini

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

23

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Paavo Väyrynen

ECR

Eleni Theocharous

EFDD

Ignazio Corrao

GUE/NGL

Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey

PPE

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Ádám Kósa, Paul Rübig, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Željana Zovko,

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Arne Lietz, Linda McAvan, Vincent Peillon, Elly Schlein

Verts/ALE

Maria Heubuch, Judith Sargentini

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Smlouva o Evropské unii.

(2)

Dokument P8_TA(2016)0405.

(3)

Texts adopted, P8_TA(2016)0405.


POSTOJ V PODOBĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (31.5.2017)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce

(2016/2301(INI))

Zpravodajka: Malin Björk

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh zprávy

Bod odůvodnění B

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

B.  vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce (GVC) se staly klíčovým prvkem dnešního světového hospodářství; vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce na jednu stranu otvírají nové možnosti růstu, rozvoje a pracovních míst, ale jejich složitost, nedostatek transparentnosti a rozmělnění závazků na druhou stranu vedou ke zvýšenému riziku porušování lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce (GVC) se staly klíčovým prvkem dnešního světového hospodářství; vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce na jednu stranu otvírají nové možnosti růstu, rozvoje a pracovních míst, ale jejich složitost, nedostatek transparentnosti a rozmělnění závazků na druhou stranu vedou ke zvýšenému riziku porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že fragmentace výroby strukturované kolem globálních hodnotových řetězců (GHŘ) může posílit úlohu žen v ekonomice tím, že vytváří širokou škálu příležitostí;

Pozměňovací návrh    2

Návrh zprávy

Bod odůvodnění I

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

I.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů ve všech politikách EU je pevně zakotvena v článku 8 SFEU; vzhledem k tomu, že dohody o obchodu a investicích mají vzhledem ke strukturální nerovnosti pohlaví různý dopad na ženy a muže;

I.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů ve všech politikách EU je pevně zakotvena v článku 8 SFEU; vzhledem k tomu, že dohody o obchodu a investicích mají vzhledem ke strukturální nerovnosti pohlaví různý dopad na ženy a muže; vzhledem k tomu, že se hledisko rovnosti žen a mužů při analýze globálních hodnotových řetězců často přehlíží; vzhledem k tomu, že podle MOP se v roce 2012 oběťmi nucené práce na celém světě stalo 20,9 milionu osob (z nichž bylo 55 % žen a dívek) a že 90 % z nich vykořisťovali jednotlivci nebo podniky působící v soukromém sektoru;

Pozměňovací návrh    3

Bod odůvodnění I a (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

Ia.  vzhledem k tomu, že ženy představují většinu pracovníků v některých segmentech GHŘ v oděvním průmyslu, zahradnictví, v odvětví mobilních telefonů a v cestovním ruchu, ale že mají tendenci být více soustředěny ve formách zaměstnávání s nízkou mzdou nebo na nižších pozicích než muži, což má za následek genderovou segregaci v některých druzích zaměstnání a činností, rozdíly ve výši mezd a v pracovních podmínkách a omezení související s pohlavím, pokud jde o přístup k výrobním zdrojům, infrastruktuře a službám;

Pozměňovací návrh    4

Návrh zprávy

Bod odůvodnění L

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

L.  vzhledem k tomu, že veřejné zpřístupnění celních údajů o dovozu do EU by zvýšilo transparentnost a odpovědnost globálních hodnotových řetězců;

L.  vzhledem k tomu, že veřejné zpřístupnění celních údajů o dovozu do EU by zvýšilo transparentnost a odpovědnost globálních hodnotových řetězců; vzhledem k tomu, že z důvodu komplexního charakteru GHŘ je zde nedostatek statistických údajů, což neumožňuje získat jasnou představu o tom, jakou úlohu hrají ženy; vzhledem k tomu, že klíčovým faktorem omezení diskriminace, vykořisťování a zneužívání je transparentnost;

Pozměňovací návrh    5

Návrh zprávy

Bod 14 a (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

14a.  vyzývá k provedení komplexní analýzy rozdílů a nerovností v rámci GHŘ: i) genderových rozdílů ve využívání času plynoucích především ze základní úlohy, již ženy hrají, pokud jde o reprodukci; ii) genderových rozdílů v přístupu k výrobním vstupům a zdrojům, zejména k půdě, úvěrům, odbornému vzdělávání a k sítím; a iii) genderových rozdílů vyplývajících ze selhání trhu a institucí a z diskriminace;

Pozměňovací návrh    6

Návrh zprávy

Bod 14 b (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

14b.  chápe, že by obchodní politika EU měla být nástrojem k řešení genderových výzev a k prosazování rovnosti žen a mužů; konstatuje, že by EU a členské státy měly začlenit genderové hledisko do mezinárodního obchodu a také do obchodních politik EU týkajících se GHŘ s cílem lépe chápat a řešit dopady obchodu na rovnost žen a mužů;

Pozměňovací návrh    7

Návrh zprávy

Bod 14 c (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

14c.  vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly posouzení dopadu na rovnost žen a mužů a hodnocení rizika pro rovnost žen a mužů a zahrnuly je do všech obchodních dohod EU a do všech analýz globálních hodnotových řetězců; poukazuje na to, že tato posouzení zhodnotí možný pozitivní a negativní dopad na rovnost žen a mužů, který bude zohledněn při zavádění preventivních opatření; zdůrazňuje, že by obchodní orgány EU měly při přípravě těchto analýz vést konzultace s odborníky na rovnost žen a mužů;

Pozměňovací návrh    8

Návrh zprávy

Bod 14 d (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

14d.  vyzývá k závaznému a vymahatelnému uplatňování základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce (MOP) a její agendy důstojné práce vzhledem k tomu, že standardy MOP jsou pro zlepšení situace v rovnosti pohlaví zvláště relevantní, neboť vycházejí ze zásady zákazu diskriminace na základě pohlaví a ze zásady stejného v odměňování mužů a žen i z mezinárodních závazků týkajících se ochrany životního prostředí v preferenčních obchodních dohodách EU;

Pozměňovací návrh    9

Návrh zprávy

Bod 14 e (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

14e.  vyzývá k široce pojatému účinnému a transparentnímu zapojení žen, organizací bojujících za ženská práva a odborových svazů do politického rámce GHŘ;

Pozměňovací návrh    10

Návrh zprávy

Bod 14 f (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

14f.  zdůrazňuje, že by se EU a členské státy měly při sjednávání obchodních dohod zaměřit nejen na zvyšování globálních sociálních a environmentálních standardů a na spravedlivější a nestranný globální model obchodu, ale také na prosazování rovnosti žen a mužů v GHŘ tím, že ve svých hodnotových řetězcích zajistí ženám odpovídající pracovní podmínky a práva, a že by se měly vyhýbat získávání materiálu z konfliktních oblastí, v nichž je široce rozšířeno násilí na základě pohlaví;

Pozměňovací návrh    11

Návrh zprávy

Bod 14 g (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

14g.  podporuje zavedení rozpočtu zohledňujícího rovnost pohlaví do mezinárodní obchodní politiky EU s cílem zajistit soulad se základními zásadami obchodní politiky EU, jimiž jsou účinnost, transparentnost a hodnoty; zdůrazňuje, že rozpočet zohledňující rovnost pohlaví je důležitou strategií s cílem řešit a podporovat rovnost žen a mužů; bere na vědomí, že rozpočet zohledňující rovnost pohlaví vyžaduje lepší odborné znalosti v oblasti rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh    12

Návrh zprávy

Bod 14 h (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

14h.  varuje před negativními dopady obchodní expanze a liberalizace na kvalitu zaměstnanosti a také před rizikem nárůstu obchodování s lidmi za účelem nucené práce; zdůrazňuje, že ženy často trpí nejvíce a že v jejich případě dochází k obchodování s lidmi za účelem nucené práce velmi často současně s obchodováním s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a s vraždami žen;

Pozměňovací návrh    13

Návrh zprávy

Bod 14 i (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

14i.  navrhuje, aby mezinárodní obchod a obchodní politika EU týkající se GHŘ zahrnula a rozvíjela konkrétní strategii s cílem oficiálně chránit jednotlivce, kteří upozorní na praktiky vražd žen a obchodování s lidmi za účelem nucené práce a sexuálního vykořisťování, a s cílem chránit oběti těchto praktik; zdůrazňuje, že lidem, kteří na tyto praktiky upozorní, by mělo být v oblasti mezinárodního a unijního obchodu zajištěno podobné uznání a ochrana, jaká se požaduje v případě oznamovatelů (whistle-blowers);

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

11.7.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

5

5

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Heidi Hautala, Yannick Jadot, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Edouard Ferrand, Agnes Jongerius, Sajjad Karim, Gabriel Mato, Georg Mayer, Fernando Ruas, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Constanze Krehl


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

29

+

EFDD

William (The Earl of) Dartmouth, Tiziana Beghin, Ignazio Corrao

GUE/NGL

Eleonora Forenza, Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz

PPE

Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Gabriel Mato, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Fernando Ruas, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld, Jarosław Wałęsa, Iuliu Winkler

S&D

Maria Arena, Karoline Graswander-Hainz, Agnes Jongerius, Jude Kirton-Darling, Constanze Krehl, Bernd Lange, David Martin, Sorin Moisă, Joachim Schuster

Verts/ALE

Heidi Hautala, Yannick Jadot

5

-

ECR

David Campbell Bannerman, Sajjad Karim, Emma McClarkin, Joachim Starbatty

ENF

Edouard Ferrand

5

0

ALDE

Dita Charanzová, Marietje Schaake, Hannu Takkula

ENF

Georg Mayer, Franz Obermayr

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí