Postup : 2017/2011(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0294/2017

Předložené texty :

A8-0294/2017

Rozpravy :

PV 24/10/2017 - 18
CRE 24/10/2017 - 18

Hlasování :

PV 25/10/2017 - 7.7
CRE 25/10/2017 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0413

ZPRÁVA     
PDF 889kWORD 87k
11.10.2017
PE 606.242v03-00 A8-0294/2017

o aspektech týkajících se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti anticiganismu

(2017/2038(INI))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodajka: Soraya Post

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o aspektech týkajících se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti anticiganismu

(2017/2038(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na preambuli SEU, zejména na druhou odrážku a na čtvrtou až sedmou odrážku preambule SEU,

–  s ohledem mimo jiné na článek 2, čl. 3 odst. 3 druhou odrážku a článek 6 SEU,

  s ohledem mimo jiné na článek 10 a čl. 19 odst. 1 SFEU,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000 (dále jen „Listina“), která byla vyhlášena dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku a vstoupila v platnost společně s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou v roce 1948 Valným shromážděním OSN,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989, zejména článek 3 této úmluvy,

–  s ohledem na rezoluci OSN A/70/L.1 přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 pod názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na rezoluci OSN A/RES/60/7 přijatou Valným shromážděním OSN dne 1. listopadu 2005 o připomínání holokaustu,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o vzestupu anticiganismu a rasovém násilí proti Romům v Evropě,

–  s ohledem na všeobecné politické doporučení č. 13 Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) o boji proti anticiganismu a diskriminaci Romů,

–  s ohledem na Chartu evropských politických stran pro společnost bez rasismu, kterou přijal Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy na své 32. schůzi konané v březnu 2017,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1985(2014) – Situace a práva národnostních menšin v Evropě a na usnesení č. 2153(2017) – Podpora inkluze Romů a kočujících osob,

–  s ohledem na vyjádření generálního tajemníka Thorbjørn Jaglanda ze dne 11. dubna 2017 o 10 cílech pro následujících 10 let,

–  s ohledem na Úmluvu MOP týkající se diskriminace s ohledem na zaměstnání a povolání přijatou roku 1958 (č. 111),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(4),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva,

–  s ohledem na doporučení Rady o účinných opatřeních pro integraci Romů v členských státech ze dne 9. prosince 2013, na závěr Rady o urychlování procesu integrace Romů ze dne 8. prosince 2016 a na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2016 ze dne 13. října 2016,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. června 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče,

–  s ohledem na sdělení Komise o integraci Romů (COM(2010)0133, COM(2012)0226, COM(2013)0454, COM(2015)0299, COM(2016)0424), včetně sdělení o rámci EU pro vnitrostátní strategie pro integraci Romů do roku 2020 (COM(2011)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise o záruce pro mladé lidi a iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech (COM(2016)0646),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“,

–  s ohledem na svá usnesení týkající se Romů(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii(6),

  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015(7), zejména body 117 až 122 týkající se práv Romů,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva o základních právech pro rok 2016,

–  s ohledem na šetření EU-MIDIS I a II Agentury pro základní práva a na různá další šetření a zprávy o Romech,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2016 o politických iniciativách a finanční podpoře EU v oblasti romské integrace: v posledním desetiletí bylo dosaženo významného pokroku, avšak je zapotřebí dalšího úsilí přímo v terénu,

–  s ohledem na průzkum Eurobarometru s názvem „Diskriminace v EU v roce 2015“,

–  s ohledem na zprávy a doporučení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), mimo jiné na její akční plán pro zlepšení situace Romů a Sintů na území států OBSE,

–  s ohledem na zprávy a doporučení organizací typu „watchdog“ a organizací občanské společnosti, zejména na zprávy a doporučení Evropského střediska pro práva Romů, organizace Fundación Secretariado Gitano, OSF, ERGO a Amnesty International,

–  s ohledem na referenční dokument Aliance proti anticiganismu o nesnášenlivosti vůči Romům,

–  s ohledem na zprávu Centra pro evropská politická studia „Boj proti anticiganismu na institucionální úrovni: Reakce a slibné postupy v EU a vybraných členských státech“,

  s ohledem na nově zřízený Evropský romský institut pro umění a kulturu (ERIAC) v Berlíně, který má za cíl vytvořit umělecké a kulturní působiště pro 12 milionů evropských Romů a umožnit jejich sebevyjádření, čímž přispívá k boji proti anticiganismu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0294/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Romům jsou v Evropě stále upírána lidská práva;

B.  vzhledem k tomu, že Romové jsou součástí evropské kultury a hodnot a přispívají ke kulturnímu bohatství, rozmanitosti, hospodářství a společné historii EU;

C.  vzhledem k tomu, že „anticiganismus je zvláštní druh rasismu, ideologie založená na rasové nadřazenosti, forma dehumanizace a institucionálního rasismu živeného historickou diskriminací a projevující se mimo jiné násilím, slovními projevy nenávisti, vykořisťováním, stigmatizací a těmi nejostudnějšími formami diskriminace“(8);

D.  vzhledem k tomu, že navzdory vnitrostátním, evropským i mezinárodním snahám lze trvalý a strukturální anticiganismus(9) zaznamenat denně na všech úrovních evropské společnosti v celé Evropě, přičemž se projevuje např. v podobě individuálního a institucionálního zanedbávání, diskriminace, nerovnosti, zhoršování postavení, ponižování, distancování se a svalování viny, stigmatizace a nenávistných slovních projevů a ze svých terčů činí oběti násilí, extrémní chudoby a hlubokého sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že anticiganismus je na vzestupu a politické strany získávají popularitu postoji nepokrytě namířenými proti Romům;

E.  vzhledem k tomu, že různé formy anticiganismu lze v členských státech rozpoznat v činnosti a systému fungování veřejných orgánů a institucí téměř ve všech sférách a na všech úrovních a nejčastěji se projevuje neschopností umožnit Romům rovný přístup či jakýkoli přístup k veřejné infrastruktuře a službám, odpíráním rovných práv a rovného zacházení, jejich opomíjením v procesech tvorby politik a znalostí, jejich nedostatečným zastoupením v úředních orgánech na všech úrovních společnosti, vytvářením diskriminačních programů a zneužíváním možností financování určených na zlepšení života Romů;

F.  vzhledem k tomu, že neúmyslný anticiganismus lze pozorovat dokonce i v činnostech institucí EU, neboť řada programů a fondů EU, které by mohly pozitivně ovlivnit životní podmínky a vyhlídky Romů, k nim nedosahuje nebo jen symbolicky označuje Romy za jednoho z jejich příjemců, ale nezohledňuje jejich skutečnou situaci a diskriminaci, jíž čelí;

G.  vzhledem k tomu, že anticiganismus, jakkoli může být neúmyslný, lze odhalit v acquis EU, které často nezohledňuje skutečnou situaci a problémy Romů, kteří kvůli tomu, že byli po staletí vystavováni rozličným formám diskriminace, nemohou užívat stejných práv a příležitostí a stejné úrovně ochrany, jakou poskytuje acquis EU ostatním občanům EU;

H.  vzhledem k tomu, že v jazyce i v činnostech naší společnosti je stále patrné paternalistické zacházení s Romy, kdy se zdůrazňuje pouze potřeba „začlenění“ nebo „integrace“ Romů, přestože ve skutečnosti je nutná zásadní změna přístupu; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit Romům přístup k jejich základním právům a občanství a možnost jich plně požívat;

I.  vzhledem k tomu, že Romové jsou neustále označováni za zranitelné osoby, ačkoli platí, že Romové jsou zbavováni svých nezcizitelných lidských práv a je jim upíráno rovné zacházení a rovný přístup k sociální pomoci, službám, informacím, spravedlnosti, vzdělávání, zdravotní péči, zaměstnání atd., což ukazuje na to, že Romové jsou zranitelní právě kvůli strukturám, které mocní zavedli a udržují je a které jsou diskriminační; vzhledem k tomu, že příslušné orgány tak zjevně ignorovaly své povinnosti v oblasti lidských práv;

Sounáležitost a účast

1.  zdůrazňuje, že aby bylo možné bojovat proti podvědomému společenskému konsenzu na vylučování Romů, proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení a zbořit stereotypy po staletí vytvářené a posilované v populární literatuře, sdělovacích prostředcích, v umění a jazyce, je nezbytné vzdělávat většinovou společnost o rozmanitosti Romů, jejich historii, kultuře a formách, rozsahu a závažnosti protiromského smýšlení, s nímž se setkávají v každodenním životě; v tomto ohledu vyzývá členské státy, aby převzaly plnou odpovědnost za své romské občany a zahájily dlouhodobé informační kampaně a kampaně využívající intersekcionální osvětu;

2.  domnívá se, že aktivní a smysluplná sociální, ekonomická, politická a kulturní účast Romů je klíčem k účinnému boji proti anticiganismu a k vytváření vzájemné důvěry, jež je velmi potřebná a ve prospěch celé společnosti; konstatuje, že Komise a členské státy nesou v tomto ohledu společnou odpovědnost; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby navrhly strategie zahrnující jak proaktivní, tak reaktivní opatření na základě skutečných a systematických konzultací s romskými představiteli a nevládními organizacemi a zapojily je do řízení, sledování a hodnocení hlavních programů a projektů zahájených na všech úrovních včetně té místní; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zakládání nezávislých romských občanských organizací a veřejných institucí a posílení mladého progresivního romského vedení;

Usmíření a budování důvěry

3.  v zájmu vybudování zásadní vzájemné důvěry naléhavě žádá Komisi, aby na úrovni EU (buď v rámci stávajících struktur, nebo jako samostatný subjekt) zřídila komisi pro pravdu a usmíření, jejímž úkolem by bylo uznat pronásledování, vyloučení a odmítání Romů, k nimž po staletí docházelo, zdokumentovat je formou oficiální bílé knihy a spolupracovat na těchto úkolech s Evropským parlamentem a romskými odborníky;

4.  vyzývá členské státy, aby se zapojením poslanců, vládních úředníků, právníků a zástupců Romů, nevládních a místních organizací zřídily vnitrostátní komise pro pravdu a usmíření, aby uznaly po staletí trvající pronásledování, vyloučení a odmítání Romů a aby tyto otázky zdokumentovaly formou oficiální bílé knihy, a vybízí členské státy k tomu, aby romskou historii zahrnuly do vzdělávacích programů ve školách;

5.  vyzývá členské státy, aby připomínaly oběti romského holokaustu, aby 2. srpen označily za den památky obětí romského holokaustu a aby žijícím osobám, které přežily holokaust, zaručily odpovídající a okamžité odškodnění zjednodušeným postupem a zároveň o holokaustu spustily osvětovou kampaň; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzpomínkových akcí konaných každoročně dne 27. ledna při příležitosti Dne památky obětí holokaustu zahrnuly romské oběti a aby organizovaly dobrovolná školení pro státní úředníky o romském holokaustu;

Kontroly výkonnosti

6.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že zatímco v členských státech je prováděno několik cílených programů, většina hlavních programů, včetně těch, na něž se vztahují strukturální fondy, nedokáže poskytovat pomoc těm nejvíce znevýhodněným osobám, zejména pak Romům; proto v této souvislosti vyzývá Účetní dvůr, aby důkladněji a pravidelně kontroloval výkonnost programů EU, jako jsou programy týkající se zaměstnanosti a vzdělávání, např. Erasmus+ a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI);

7.  vyzývá Komisi, aby

–  bezodkladně vyhodnotila programy a možnosti financování EU a zjistila, zda splňují požadavek nediskriminace a účasti, a bude-li to nutné, aby podnikla kroky k nápravě;

–  při kontrole výkonnosti členských států využívajících programy EU uplatňovala silný systém zaměřený na kvalitu, dlouhodobé sledování a finanční účetnictví;

–  aktivně zapojila romské adresáty projektů do procesu jejich sledování a hodnocení, a to efektivním a transparentním způsobem;

–  zajistila, aby stávající mechanismus pro podávání stížností byl pro rezidenty, nevládní organizace a orgány přístupnější a transparentnější, aby jim bylo umožněno podávat zprávy o diskriminačních fondech a programech EU;

–  pozastavila financování v případech, kdy dochází ke zneužívání finančních prostředků EU;

–  reformovala ESI fondy tak, aby mohly proaktivněji finančně podporovat boj proti anticiganismu, a

–  rozšířila programy financování Evropa pro občany a Práva, rovnost a občanství, a uznala tak významnou úlohu organizací občanské společnosti typu „watchdog“ a dalších příslušných zainteresovaných stran při sledování projevů anticiganismu a zajišťování dodržování základních práv;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby:

–  zajistily, aby příslušná opatření financovaná z EU, která by mohla mít dopad na romskou komunitu, byla inkluzivní a bojovala proti segregaci;

–  zajistily, aby segregační postupy byly jasně popsány a výslovně vyloučeny z financování;

–  zlepšily příležitosti financování v zájmu zajištění toho, aby vytvořené vzdělání a pracovní příležitosti skutečně a udržitelně řešily dlouhodobou nezaměstnanost, což je nezbytné pro důstojný život;

–  zajistily účinné využívání všech dostupných zdrojů a

–  zvýšily míru využití finančních prostředků EU v souladu s prioritami stanovenými ve vnitrostátních strategiích integrace Romů;

9.  vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci místních a vnitrostátních orgánů a odstranily administrativní a politické překážky a aby účinně využívaly finanční prostředky EU s cílem zlepšit situaci Romů, zejména dětí;

10.  připomíná doporučení Rady z roku 2013, které uvádí, že prosazování sociálního začleňování a boje proti chudobě a jakékoli diskriminaci, mimo jiné i včetně socioekonomické integrace marginalizovaných skupin obyvatelstva, jako jsou Romové, by mělo být usnadněno tím, že by v každém členském státě bylo nejméně 20 % celkových prostředků z Evropského sociálního fondu přiděleno na investice do lidí;

Zajištění rovných práv a boj proti anticiganismu prostřednictvím odborné přípravy

11.  připomíná, že práva menšin a zákaz diskriminace jsou nedílnou součástí základních práv a jako takové spadají do oblasti působnosti hodnot EU, které je třeba dodržovat v souladu s článkem 2 SEU; připomíná, že EU může přijmout opatření, jestliže existuje jasné riziko závažného porušení těchto hodnot ze strany členských států v souladu s článkem 7 SEU; podporuje přijetí přísného mechanismu monitorování a sankcí, který by zajistil dodržování standardů, co se týče základních práv, a který Romům přinese velký užitek v tom, že bude smysluplně bojovat proti projevům nesnášenlivosti vůči Romům a porušování jejich základních práv;

12.  na základě alarmujících zpráv nevládních a organizací typu „watchdog“ vyzývá členské státy, aby:

–  uplatňovaly a prosazovaly směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, aby se účinně předcházelo všem formám diskriminace Romů a docházelo k jejich odstraňování, a aby zajistily, aby vnitrostátní, regionální a místní správní předpisy nebyly diskriminační a nevedly k segregačním postupům;

–  prováděly a prosazovaly rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008, neboť poskytuje nástroj k úspěšnému boji proti rétorice anticiganismu a protiromskému násilí;

13.  vyzývá Komisi, aby poskytovala pomoc členským státům při provádění a uplatňování směrnic o rovném zacházení a i nadále bez výjimky zahajovala řízení o neplnění povinností se všemi členskými státy, které porušují směrnice o rovném zacházení nebo tyto směrnice, jako jsou směrnice o rasové rovnosti (2000/43/ES)(10), směrnice o volném pohybu a pobytu (2004/38/ES)(11), směrnice o právech obětí (2012/29/EU)(12), rámcové rozhodnutí Rady (2008/913/SVV) o rasismu a xenofobii(13), směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU)(14) a směrnice Rady o rovném zacházení s muži a ženami (2004/113/ES)(15) a o rovném zacházení v zaměstnání a povolání (2000/78/ES)(16), neprovádějí či neuplatňují;

14.  vyzývá Komisi a Radu, aby prolomily patovou situaci a znovu zahájily jednání o tzv. protidiskriminační směrnici;

15.  odsuzuje skutečnost, že některé členské státy popírají, že se jejich romští občané netěší rovnému zacházení, a to, že neprojevují dostatečnou politickou vůli k nápravě selhání při zajišťování přístupu Romů k jejich základním právům a užívání těchto práv, jakož i skutečnost, že tyto členské státy viní z jejich společenského vyloučení způsobeného strukturálním rasismem samotné Romy;

16.  vyzývá členské státy, aby:

–  jednoznačně odsoudily a postihovaly popírání romského holokaustu, nenávistné výroky a hledání obětních beránků ze strany politických a veřejných činitelů na všech úrovních a ve všech druzích sdělovacích prostředků, neboť přímo posilují anticiganismus ve společnosti;

–  přijímaly další opatření za účelem prevence, odsouzení a boje proti protiromským nenávistným verbálním projevům, rovněž pomocí kulturního dialogu;

17.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily svou práci s nevládními organizacemi s cílem poskytovat školení o osvědčených postupech v oblasti boje proti předsudkům, jakož i o účinných kampaních proti nenávistným verbálním projevům, prostřednictvím mapování konkrétních potřeb a požadavků partnerských nevládních organizací v tomto ohledu; vyzývá Komisi, aby vyslala apel směrem k občanské společnosti, aby monitorovala a podávala zprávy o nenávistných verbálních projevech, zločinech z nenávisti a popírání holokaustu v členských státech;

18.  vyzývá svého předsedu, aby odsoudil a postihoval poslance Evropského parlamentu, kteří v Parlamentu užívají hanlivý, rasistický nebo xenofobní jazyk či se dopouští podobného chování;

19.  ostře odsuzuje porušování práva Romů na volný pohyb; vyzývá členské státy, aby uznaly, že základní zásady EU se musí vztahovat na všechny občany a že směrnice o volném pohybu nepovoluje kolektivní vyhoštění ani jakýkoli druh rasového profilování; vyzývá členské státy původu, aby převzaly svou odpovědnost v boji proti chudobě a vyloučení všech svých občanů, a vyzývá členské státy vstupu, aby zlepšily přeshraniční spolupráci s cílem bojovat proti diskriminaci a vykořisťování a zabránily tomu, aby vyloučení pokračovalo i v zemi vstupu;

20.  vyzývá členské státy, aby v souvislosti s migrací řešily předpojatost vůči romským uprchlíkům a žadatelům o azyl; připomíná, že členské státy přijímají žadatele o azyl ze zemí západního Balkánu, mezi nimiž je co do počtu mnoho Romů ze Srbska a bývalé jugoslávské republiky Makedonie, což může souviset s konkrétními faktory ovlivňujícími místní romskou komunitu; požaduje zařazení specifické kapitoly o pronásledování z důvodu anticiganismu do informací o zemi původu, jež se týkají příslušných zemí;

21.  je hluboce znepokojen množstvím Romů bez státního občanství v Evropě, což má za následek úplné odmítnutí přístupu k sociálním, vzdělávacím a zdravotním službám a jejich vytlačení na samý okraj společnosti; vyzývá členské státy, aby odstranily problém spočívající v tom, že některé osoby nemají státní příslušnost, a zajistily, aby všichni využívali základních lidských práv;

22.  vyzývá členské státy, aby prováděly zápisy do matrik narozených nediskriminujícím způsobem a zajistily identifikaci všech svých občanů s cílem zabránit tomu, aby byl Romům upírán přístup ke všem nezbytným základním službám; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu přijaly okamžitá nápravná opatření v zájmu ukončení diskriminujícího provádění zápisů do matrik narozených a prostřednictvím svých místních orgánů přijaly aktivní opatření s cílem zajistit, aby každé dítě bylo zaregistrováno; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a monitorovala situaci v členských státech, sdílela osvědčené postupy ohledně identifikace a ochrany osob, jejichž občanství nebylo uznáno a jež nemají přístup k dokladům totožnosti, a aby zahájila kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí o významu registrace při narození dítěte;

23.  je hluboce znepokojen nerovným přístupem Romů k informacím o zdraví a zdravotním službám a zdravotní péči, závažným nedostatkem průkazů zdravotního pojištění mezi nimi a rasovou nesnášenlivostí namířenou proti nim; vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k odstranění jakýchkoli překážek v přístupu k systému zdravotní péče; žádá členské státy, aby v případě potřeby zajistily financování mediačních programů v oblasti zdravotní péče pro Romy, zvýšily povědomí o zdravotní péči a zlepšily přístup k očkování a preventivní zdravotní péči v romských komunitách;

24.  je hluboce znepokojen diskriminací romských žen, které se často nacházejí v segregovaných porodních odděleních nevyhovujících normám a čelí fyzickému zneužívání, zanedbávání, nedostatečnému a špatnému zacházení ze strany zdravotnického personálu v případech, kdy se pokoušejí o přístup ke službám sexuální a reprodukční zdravotní péče, a které často nemají přístup ke screeningům prostřednictvím mobilního zdravotnictví; naléhavě vyzývá členské státy, aby pro tento účel okamžitě vytvořily monitorovací a nápravný mechanismus a zajistily, aby zdravotnický personál, který porušuje etiku, nesl odpovědnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí, pokud jde o podporu udržitelného a komplexního budování kapacit pro romské ženy, aby vytvořily specializované struktury, jako jsou informační místa, aby poskytovaly individualizovaný zdravotní informační materiál a aby poskytovaly nezbytnou podporu iniciativám působícím v oblasti komunitního zdraví;

25.  vyzývá členské státy, aby při provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů upřednostňovaly děti, zejména prostřednictvím poskytování přístupu ke zdravotní péči, důstojným životním podmínkám a přístupu ke vzdělávání romským dětem; zdůrazňuje, že boj proti negramotnosti v některých případech romských dětí je klíčem k lepší integraci a začleňování Romů, což dalším generacím umožní zlepšit jejich přístup k zaměstnání;

26.  naléhavě vyzývá členské státy, aby odsoudily nucenou sterilizaci a poskytly odškodnění romským ženám, které byly podrobeny systematické a státně podporované sterilizaci, a aby toto odškodnění bylo doplněno o omluvu obětem tohoto zločinu proti lidskosti;

27.  je hluboce znepokojen fenoménem nezákonného odebírání romských dětí rodičům; vyzývá členské státy, aby takové případy bezodkladně vyšetřovaly a přijaly vhodná opatření k jejich předcházení;

28.  odsuzuje neschopnost členských států zajistit, aby Romové získali rovný přístup ke spravedlnosti a rovnost před zákonem, což se projevuje:

–  v selhávajících nebo nepřijatelně pomalých postupech při zajišťování spravedlnosti pro oběti trestných činů z nenávisti, zejména těch, které páchají policisté,

–  v nepřiměřené kriminalizaci Romů,

–  v nadměrném policejním dohledu (etnické profilování, příliš časté postupy zastavování a prohledávání, neodůvodněné razie v romských obydlích, svévolné zabavování a ničení majetku, nadměrné využívání síly při zatýkání, v útocích, hrozbách, ponižujícím zacházení, fyzickém zneužívání a popírání práv během policejního výslechu a při zadržování),

–  a v nedostatečném policejním dohledu nad zločiny páchanými vůči Romům, kdy je poskytována jen malá nebo žádná pomoc, ochrana (např. v případech obchodování s lidmi a v případech obětí domácího násilí) nebo vyšetřování případů zločinů hlášených Romy;

29.  vyzývá členské státy, aby:

–  zaručovaly rovnost všech občanů před zákonem a zajistily, aby všichni měli rovný přístup ke spravedlnosti a přístup k procesním právům;

–  policejním úředníkům a úředníkům na všech úrovních soudního systému při zaměstnání poskytovaly povinné školení zaměřené na lidská práva a poskytování služeb,

–  prošetřovaly a stíhaly zločiny z nenávisti a poskytovaly osvědčené postupy v oblasti identifikace a vyšetřování zločinů z nenávisti, včetně těch, které jsou konkrétně motivovány protiromským smýšlením,

–  v rámci policejních sil zřídily jednotky pro řešení zločinů z nenávisti, které budou mít znalosti o nesnášenlivosti vůči Romům,

–  pobízely k odpovídajícímu policejnímu dohledu a v případech policejního přestupku uplatňovaly sankce,

–   v rámci spolupráce s policií přijímaly odborníky pro řešení sporů,

–  podporovaly aktivní nábor Romů jako příslušníků policejního sboru;

–  zajistily, aby se programy na podporu obětí zabývaly specifickými potřebami Romů a aby jim byla poskytnuta pomoc při ohlašování trestných činů a podávání stížností,

–  pokračovaly ve společném programu Komise a Rady Evropy JUSTROM pro přístup romských žen ke spravedlnosti a rozšířily jeho geografické pole působnosti;

–  plně prováděly směrnici EU o boji proti obchodování s lidmi a aby zintenzivnily svou policejní a soudní spolupráci v boji proti obchodování s lidmi, a

–  plně prováděly směrnici 2011/92/EU(17) o předcházení a boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a o ochraně obětí;

30.  vyzývá Evropskou policejní akademii (CEPOL), aby pokračovala v poskytování školení v oblasti základních práv a související osvěty policejních sil v souvislosti s příslušnou problematikou;

31.  je hluboce znepokojen rozšířenou diskriminací Romů v oblasti bytové politiky charakterizovanou diskriminačním trhem v oblasti pronájmu a vlastnictví nemovitostí a systémem sociálního bydlení, nuceným vystěhováváním a demolicemi romských domovů bez zajištění přiměřeného alternativního bydlení, umisťováním Romů v segregovaných táborech a nouzových přístřeších, kde chybí základní služby, stavbou zdí kolem romských obydlí a neschopností veřejných orgánů zajistit plný každodenní přístup Romů k pitné vodě a ke kanalizačnímu systému;

32.  vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy v oblasti přístupu k bydlení, aby plně využívaly finanční prostředky EU ke zlepšení jejich bytové situace, zejména prostřednictvím podpory desegregace, odstranění jakékoli územní segregace, prostřednictvím podpory místního rozvoje se zapojením místní komunity a prostřednictvím integrovaných územních investic podporovaných ESI fondy a rovněž prostřednictvím důsledné politiky sociálního bydlení; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k veřejným službám, jako je voda, elektřina a plyn, a k infrastruktuře pro bydlení v souladu s vnitrostátními právními požadavky;

33.  vyzývá Komisi, aby uznala svou pravomoc v oblasti rasově motivovaných nucených vystěhování; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby nucené vystěhování probíhalo v plném souladu s právními předpisy Unie a dalšími mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, jako jsou například povinnosti vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech; dále vyzývá ke zvýšení počtu a dostupnosti odborníků na desegregaci v nejvíce dotčených členských státech, kteří by podpořili úřady při zajišťování účinné podpory desegregace z evropských strukturálních a investičních fondů, a dále vyzývá, aby byly Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj (ESF-ERDF) vyčleněny na opatření na prostorovou desegregaci;

34.  vítá proaktivní iniciativy, jejichž cílem je zlepšit bytovou situaci Romů ve městech; bere na vědomí iniciativu Eurocities, která shromažďuje důkazy prostřednictvím mapování, jež zkoumá charakteristiky romských komunit žijících ve městech, výzvy, jimž čelí, a reakce měst na tyto otázky;

35.  ostře odsuzuje pokračující segregaci ve školách, včetně nadměrného zastoupení romských dětí ve „speciálních školách“, školách, do nichž docházejí pouze Romové, samostatných třídách, „kontejnerových školách“ atd.; vyzývá členské státy, aby navrhly a přijaly opatření proti segregaci ve školách a jiná účinná opatření za účelem zajistit rovné zacházení a plný přístup romských dětí k vysoce kvalitnímu a běžnému vzdělávání a zajistit, aby všechny romské děti dokončily alespoň povinnou školní docházku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat důvody předčasného ukončování školní docházky, zejména úlohu protiromského smýšlení v tomto jevu, vybízí rovněž členské státy k tomu, aby hledaly nové způsoby, jak odstranit stávající rozdíly v úrovni vzdělání prostřednictvím vzdělávání dospělých, odborného vzdělávání a přípravy i neformálního a informálního učení; trvá na tom, že je třeba tak učinit za účasti romských odborníků a školních mediátorů, přičemž je nutné věnovat pozornost diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a zajistit pro tato opatření přiměřené prostředky;

36.  domnívá se, že diskriminace Romů v oblasti zaměstnání, nejčastěji charakterizovaná dlouhodobou nezaměstnaností, smlouvami, které nezaručují žádnou minimální pracovní dobu, nejistými pracovními podmínkami s chybějícím zdravotním a sociálním pojištěním nebo důchodem, překážkami na trhu práce (existujícími i pro Romy s terciárním vzděláním) a nedostatečnými možnosti rekvalifikace, je znepokojivá a nepřijatelná; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy v přístupu na trh práce a k pracovním příležitostem a odstranily přímé a nepřímé překážky, včetně diskriminace;

37.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly se soukromým sektorem s cílem podpořit vzdělávání, zaměstnání a podnikatelské příležitosti pro Romy, zejména v rostoucích technologických odvětvích; vyzývá členské státy, aby ambiciózně prozkoumaly, jak mohou nové technologie napomáhat a přispívat k sociálnímu a hospodářskému začleňování Romů a k boji proti anticiganismu; zdůrazňuje význam regionálního rozvoje, neboť přispívá k vytváření udržitelných pracovních příležitostí v nejméně rozvinutých regionech;

38.  vyzývá členské státy, aby podporovaly politiky, u nichž byl prokázán významný pozitivní dopad, jako je odborná příprava a zácvik na pracovišti, individuální poradenské služby, samostatná výdělečná činnost, programy sociálního podnikání a první pracovní zkušenosti, aby se podpořila účast Romů na pracovním trhu a aby se zabránilo přenosu chudoby mezi generacemi v rámci romských komunit;

39.  odsuzuje vícenásobné formy diskriminace Romů a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, která je často utajená a skrytá; zdůrazňuje, že politika zaměřená na jeden důvod diskriminace by se měla zaměřit na situaci konkrétních skupin, u kterých je pravděpodobné, že se stanou oběťmi vícenásobné diskriminace; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost zlepšení dosažené úrovně vzdělání, účasti, přístupu k zaměstnání, bydlení, zdravotní péči a prevenci diskriminace v případě Romů, kteří čelí vícenásobné diskriminaci nebo nerovnému postavení z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a aby zahrnula příslušné konkrétní programy do rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020;

40.  se znepokojením konstatuje, že romské ženy jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci ve vícero oblastech, jelikož jsou ženami a patří k romské etnické menšině, čímž se dostávají do znevýhodněného postavení, pokud jde o účast ve společnosti na všech úrovních a přístup k základním službám a zdrojům; zdůrazňuje, že diskriminace je ještě palčivější v případě romských žen a dívek, které nemají doklady totožnosti; zdůrazňuje, že zlepšení situace romských žen a dívek vyžaduje konkrétní a cílené nediskriminační politiky, které umožňují rovný přístup k zaměstnání a vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání, a které zajistí kvalitní bydlení, což je klíčem ke zlepšení životních podmínek těchto dívek a žen a k boji proti chudobě a vyloučení;

41.  vyzývá členské státy, aby zajistily začlenění zvláštní kapitoly o právech žen a rovnosti žen a mužů do vnitrostátních strategií integrace Romů a aby se v každé jejich části uplatňovala opatření pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zaměřená na prosazování ženských práv, především při přidělování prostředků, v souladu se závěry Rady o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, kde se uvádí, že „je nutné ve všech politikách a opatřeních na dosažení pokroku v začleňování Romů uplatňovat perspektivu rovnosti žen a mužů“; vyzývá vlády členských států a místní orgány, aby do přípravy, provádění, hodnocení a sledování vnitrostátních strategií integrace Romů zapojily romské ženy; zdůrazňuje, že je zapotřebí rozdělit údaje podle pohlaví a systematicky je shromažďovat i pravidelně analyzovat, a vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily, zda politiky dosahují požadovaných zlepšení situace romských žen a dívek, a aby přijaly opatření v případě nedostatečného pokroku; vyzývá Komisi, aby podporovala prosazování rovnosti žen a mužů při provádění všech aspektů strategie Evropa 2020, a sice v souladu se Strategií pro rovnost žen a mužů 2010–2015;

42.  vyzývá členské státy, aby zohlednily zvláštní výzvy, kterým čelí romské ženy a dívky, pokud jde o manželství v raném věku, nucené sňatky a útoky na jejich tělesnou integritu, a vybízí členské státy, aby prosazovaly a podporovaly shromažďování a šíření údajů o právních a jiných opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni s cílem předcházet násilí páchanému na romských ženách a dívkách a potírat je;

43.  vybízí podniky a místní orgány, aby vytvořily vzdělávací programy a pracovní příležitosti pro romské ženy;

44.  vyzývá vlády, aby vybízely k účinné účasti romských žen ve veřejném a politickém životě a podporovaly je v této účasti;

45.  považuje orgány pro rovné zacházení za nezbytné k tomu, aby informovaly Romy o jejich právech a pomáhaly jim při uplatňování těchto práv a podávání zpráv o diskriminaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily standardy, které zajistí, aby měly orgány pro rovné zacházení odpovídající pravomoci a prostředky, aby mohly sledovat případy nesnášenlivosti vůči Romům a řešit je; vyzývá členské státy, aby podporovaly práci a institucionální kapacitu orgánů na podporu rovného zacházení tím, že jim zajistí odpovídající prostředky, aby mohly poskytovat účinnou právní a soudní pomoc a zintenzivnit spolupráci s právními poradci, kteří se zabývají romskou problematikou, s cílem usnadnit podávání zpráv o zneužívání;

46.  je znepokojen nízkou účastí Romů jako partnerů v dialogu s místními, regionálními či vnitrostátními vládami či jako stálých zástupců v těchto orgánech a neschopností vlád zajistit uplatňování plného občanství Romů; uznává v tomto ohledu zásadní úlohu občanské společnosti; vyzývá k širší spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními a místními orgány, EU, Radou Evropy a nevládními organizacemi; vybízí EU i vládní instituce a politické strany členských států, aby aktivně propagovaly politické zapojení a posílení postavení Romů a jejich nábor do veřejné správy; vyzývá k programům zaměřeným na posilování postavení Romů, včetně programů cílených na zvýšení a zajištění dlouhodobé účasti Romů z mezirezortní perspektivy jako zástupců místních, regionálních a vnitrostátních vlád; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření pro zajištění posílené účasti romských žen a dívek v politickém a rozhodovacím procesu;

47.  vyzývá členské státy, aby všem úředním osobám, které nesou odpovědnost a mají klíčovou úlohu ve správném provádění právních předpisů EU a členských států, poskytovaly povinná praktická školení zaměřená na základní práva osob náležejících dvěma či více skupinám a na nediskriminaci s cílem vybavit je potřebnými znalostmi a dovednostmi, aby mohli sloužit všem občanům, pokud jde o hledisko lidských práv;

48.  vyzývá členské státy – vzhledem k vlivu médií, co se týče ovlivňování toho, jak veřejnost vnímá etnické menšiny – aby:

–  poskytovaly povinná školení osobám činným ve veřejnoprávním vysílání a médiích za účelem zvýšení jejich povědomí o problémech a diskriminaci, kterým Romové čelí, a o škodlivých stereotypech,

–  podporovaly zaměstnávání Romů ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích a

–  podporovaly zastoupení Romů ve správních orgánech veřejnoprávních sdělovacích prostředků;

49.  aby bylo možné úspěšně odstranit přetrvávající nesnášenlivost vůči Romům, vybízí členské státy, aby do školních vzdělávacích programů na všech úrovních zahrnuly povinné kurzy o lidských právech, demokratickém občanství a politické gramotnosti, a sice v zájmu odstranění nejistoty Romů v souvislosti s vlastní identitou, posílení jejich sebevědomí a schopnosti uplatňovat a hlásit se o svá rovná práva;

50.  je hluboce znepokojen škrty ve veřejném sektoru, které dramaticky ovlivnily činnost jak státních, tak i nevládních organizací financovaných státem zaměřených na podporu rovnosti Romů a omezily rozsah těchto projektů; zdůrazňuje, že stát a jeho orgány hrají při prosazování rovnosti zásadní úlohu, kterou nelze nahradit;

Vnitrostátní strategie integrace Romů

51.  se znepokojením podotýká, že navzdory veškerému vynaloženému úsilí a finančním prostředkům nepřispěly četné evropské a vnitrostátní programy a fondy určené pro romskou komunitu k významnému zlepšení jejích životních podmínek, a ani v oblasti integrace Romů, zejména na místní úrovni, nebylo dosaženo pokroku; s cílem bojovat proti marginalizaci, diskriminaci a vyloučení romského obyvatelstva, zlepšit proces integrace Romů a potírat anticiganismus tedy členské státy vyzývá, aby:

–  byly ambiciózní při vytváření svých vnitrostátních strategií integrace Romů, prováděly další výzkum, pokud jde o úspěšné místní postupy a programy, přičemž je třeba aktivní zapojení Romů, aby se zjistilo, jak se vyvíjí jejich situace a jakým problémům čelí, se zvláštním zřetelem na problematiku anticiganismu a jejím důsledkům a s cílem rozvíjet vylepšený, komplexní a ucelený přístup k této problematice, čímž se budou řešit nejen sociální a ekonomické aspekty, ale podnítí se i boj proti rasismu, a zároveň se bude pracovat na vzájemné důvěře,

–  plně prováděly své vnitrostátní strategie integrace Romů,

–  zhodnotily účinnost svých vnitrostátních strategií integrace Romů a pravidelně je aktualizovaly, vymezily jasné postupy a připravily konkrétní opatření a určily měřitelné cíle a milníky,

–  úzce spolupracovaly se všemi zúčastněnými stranami, včetně regionálních a místních subjektů, akademické obce, soukromého sektoru, místních organizací a nevládních organizací, a aktivně zapojovaly Romy,

–  dále rozvíjely metodiky sledování a podávání zpráv zaměřené na shromažďování údajů, práci v terénu, financování a kvalitu, neboť podporují účinné politiky založené na vědeckých poznatcích a mohou přispět ke zvýšení účinnosti strategií, činností a přijatých opatření i zjištění důvodů, proč dané programy a strategie nedosahují dlouho očekávaných výsledků,

–  posílily vnitrostátní kontaktní místa pro Romy prostřednictvím zajištění dostatečného mandátu, nezbytných prostředků a vhodných pracovních podmínek, aby mohla vykonávat své koordinační úkoly;

Zařazení anticiganismu do popředí zlepšené strategie na období po roce 2020

52.  vítá úsilí i širokou škálu užitečných mechanismů a fondů, které Komise zapojila s cílem posílit sociální a ekonomické začlenění Romů, i skutečnost, že zřídila rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 a vyzvala členské státy, aby přijaly vnitrostátní strategie;

53.  vyzývá Komisi, aby

–  intenzivněji pokračovala v uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020 na základě zjištění a doporučení Účetního dvora, Agentury pro základní práva (FRA), nevládních organizací a pozorovatelských organizací i všech relevantních zúčastněných stran, a to s cílem dosáhnout vylepšeného, aktualizovaného a komplexnějšího přístupu,

–  zařadila anticiganismus společně se sociálním začleněním do rámce EU po roce 2020 a zavedla antidiskriminační ukazatele v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, zdraví atd., neboť nesnášenlivost vůči Romům podkopává úspěšné provádění vnitrostátních strategií integrace Romů,

–  k anticiganismu přistupovala jako k horizontální otázce a aby ve spolupráci s členskými státy, agenturou FRA a nevládními organizacemi vypracovala seznam praktických kroků, pomocí nichž mohou členské státy proti tomuto jevu bojovat,

–  dokončila pracovní skupinu pro integraci Romů příslušných útvarů Komise zřízením projektového týmu pro romské otázky, který bude sdružovat všechny příslušné komisaře pracující v oblasti rovných práv a nediskriminace, občanství, sociálních práv, zaměstnanosti, vzdělávání a kultury, zdraví, bydlení a jejich vnějšího rozměru, s cílem zabezpečovat vytváření nediskriminačních a doplňkových fondů a programů EU,

–  posílila a doplnila práci oddělení Komise nediskriminační politiky a koordinace Romů rozšířením týmu, aby vyčlenila dostatečné zdroje a přijala další zaměstnance, aby tak byly zajištěny dostatečné kapacity pro boj proti anticiganismu, aby zvyšovala povědomí o holokaustu Romů a připomínala památku obětí holocaustu;

54.  vyzývá orgány EU, aby prosazovaly práva Romů v kontextu vnějších vztahů; důrazně trvá na tom, že v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích je třeba bojovat proti anticiganismu a podporovat práva Romů;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly a aktivně šířily pracovní definici anticiganismu, kterou vypracovala Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti, s cílem nabídnout vnitrostátním orgánům jasné pokyny;

56.  vyzývá všechny politické skupiny v Parlamentu a politické strany v členských státech, aby dodržovaly přepracovanou Chartu evropských politických stran pro společnost bez rasismu, a žádá je, aby pravidelně svůj závazek obnovovaly a vždy odsoudily projevy nenávisti a postihovaly je;

57.  vyzývá Agenturu Evropské unie pro základní práva, aby připravila studii o anticiganismu v EU a kandidátských zemích, aby se při své práci na romských otázkách na protiromské smýšlení zaměřila a aby jej ve všech důležitých oblastech sledovala;

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Radě Evropy a OSN.

(1)

Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(3)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(4)

Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

(5)

Úř. věst. C 4E, 7.1.2011, s. 7; Úř. věst. C 308E, 20.10.2011, s. 73; Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112; Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 36; Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 157.

(6)

Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 4.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0485.

(8)

Všeobecné politické doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti č. 13 o boji proti anticiganismu a diskriminaci Romů.

(9)

pojem anticiganismus se vyskytuje v různých pravopisných podobách a v různých členských státech se někdy používají mírně odlišné termíny (např. anticikanismus či anti-Gypsyism);

(10)

Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(11)

Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

(12)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(13)

Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.

(14)

Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(15)

Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

(16)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(17)

Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Pro Romy(1) nepožadujeme o nic více, ale ani o nic méně než pro většinovou společnost.

Po staletí s nimi bylo jednáno nemyslitelným a nepřijatelným způsobem.

Byla jim upírána jejich lidská práva. Lidé je zotročovali, zříkali se jich, pronásledovali je, chtěli je vyhladit, a ani emancipace našich společností nedokázala společenskou nenávist vůči Romům zastavit. Jde o přesvědčení, že Romové jsou podřazení, méně schopní, nemají žádné vyhlídky a nedokáží se vyrovnat neromskému obyvatelstvu, nedokáží být dobrými občany zemí, ve kterých po staletí žili; patří sem také činy, které se na tomto přesvědčení zakládají.

Jak vypadá protiromské smýšlení v praxi? Stereotypy říkají, že pokud Romové žebrají, činí tak v ganzích jako kriminálníci nebo jsou v této situaci, protože jsou od přírody líní. Pokud mají romští rodiče blonďaté dítě, museli ho unést. Pokud jejich děti nechodí do školy, je to proto, že nedokáží dodržovat disciplínu a jsou svobodomyslní. Pokud jsou nuceni žít ve vyloučeném romském táboře bez pitné vody, hygienických zařízení, topení a zamořeném krysami, je to v pořádku, protože jsou na takový život zvyklí. A pokud dojde k demolici jejich domů, aniž by jim bylo poskytnuto náhradní bydlení, je to také přijatelné; Romové mohou žít v zimě, protože mají silnější kůži. Jsme vychováváni a vzděláváni, abychom takto přemýšleli a přidali se ke společensky přijímanému, politicky institucionalizovanému procesu dehumanizace.

Nezáleží pouze na tom, že naše pocity zahrnují nenávist vůči Romům, ale i na slovech, kterými se projevuje: s Romy by nemělo být zacházeno jako se zranitelnými lidmi. Pokud jsou lidem upírána základní lidská práva a rovné zacházení, přístup k sociální pomoci, službám, informacím, nejsou zranitelní lidé, to struktury zavedené a udržované mocnými jsou diskriminační a činí lidi zranitelnými.

Požadujeme, aby bylo s paternalistickým jednáním s Romy, ať už slovním, nebo charakterizovaným činy, skoncováno. A protože záleží i na slovech, požadujeme i posun ve způsobu, jakým o Romech mluvíme. Aby mohli být Romové začleněni do společnosti a integrováni, měli by mít přístup ke svým základním lidským právům a k jejich užívání. Nic více, ale ani nic méně.

Politici musí za své romské občany, i když už s velmi velkým zpožděním, přijmout rovnou odpovědnost. V opačném případě bude politická rétorika obsahující nenávistné výroky a hledající obětní beránky i nadále zamořovat naše společnosti. Většina z nás ovšem stále doufá, že naše společnosti se budou zakládat na respektu, toleranci a otevřenosti.

Nesnášenlivost vůči Romům v číslech

Zpravodajka by ráda upozornila na zjištění a výsledky nejnovějších evropských průzkumů a studií, aby ukázala vážné a dalekosáhlé důsledky protiromského smýšlení.

V důsledku nedostatečného skutečného odhodlání k řešení anticiganismu po mnoho let je život většiny Romů v Evropě bezútěšný a bez vyhlídek do budoucna.

Ačkoli se evropské společnosti stávají čím dál tím rozmanitější, z průzkumu Eurobarometru o diskriminaci v EU(2) provedeného v roce 2015 jasně vyplynulo, že 20 % respondentů by se necítilo dobře, pokud by pracovali s osobou romského původu, a jen 45 % respondentů by nevadilo, pokud by jejich dítě mělo vztah s osobou romského původu.

Jak ukazují i výsledky průzkumu EU MIDIS II(3), je diskriminace na základě etnického původu nejrozšířenější formou diskriminace v EU. Průzkum ukazuje nepřijatelný obraz toho, jaká je realita Romů žijících v EU:

•  80 % romských rodičů a jejich dětí, kteří se šetření zúčastnili, je ohroženo chudobou – v obecné populaci je to pro srovnání 17 %;

•  každému třetímu romskému dítěti hrozí, že alespoň jednou za měsíc půjde spát hladové;

•  47 % z nich se neúčastní předškolního vzdělávání;

•  každá třetí romská domácnost, která se podrobila šetření, žije v domě bez kohoutkové vody; každá druhá romská rodina žije v obydlí bez toalety, sprchy nebo koupelny; každá pátá domácnost má dům, kam zatéká střechou, kde jsou vlhké stěny a základy nebo zahnívající okenní rámy;

•  63 % mladých Romů ve věku 16–24 let nebylo v době, kdy probíhalo šetření EU MIDIS II, zaměstnáno ani se neúčastnili vzdělávání či odborného výcviku, v průměru EU to bylo ve stejné věkové skupině pro srovnání 12 %;

•  41 % Romů se domnívá, že byli ve školách, na pracovištích, v bytové politice či v nemocnicích diskriminováni.

Jiné organizace, mimo jiné nevládní, monitorovací a mezinárodní organizace, popisují životní podmínky Romů a různé podoby anticiganismu ve všech aspektech života podobně:

Bydlení

•  40 % Romů, kteří se zúčastnili šetření, musí lézt přes plot, přecházet dálnice či na ně útočí potulní psi, když se snaží získat denní přísun vody, jež často nebyla testována z hlediska nezávadnosti a je vystavena působení kontaminujících látek. Nosit vodu musí zejména ženy a děti. Důkazy ukazují, že mnoho Romů žije bez vody a kanalizace, a to kvůli diskriminaci a neschopnosti veřejných orgánů zajistit jim přístup k těmto veřejným službám(4).

•  Tisíce romských rodin v Itálii žijí ve vyloučených táborech odstřižených od základních služeb, kde jsou životní podmínky v drtivé většině případů podprůměrné a nevhodné pro obývání lidmi, například v blízkosti skládek a letištních ranvejí, což je v rozporu s vnitrostátními předpisy o bydlení i s mezinárodními normami(5).

•  Diskriminace v oblasti důchodů vyhnala v České republice přibližně 100 000 Romů do 4 000 podprůměrných hostelů a ubytoven, kde jim vykořisťovatelští pronajímatelé účtují až trojnásobek tržní hodnoty běžného bytu(6).

•  Ve Francii bylo v roce 2016 více než 10 000 Romů (více než šest z 10 romských rodin, včetně starých lidí a malých dětí) nuceně vystěhováno, někteří z nich opakovaně, většinou uprostřed zimy, aniž by jim bylo poskytnuto náhradní bydlení(7).

•  V Itálii bylo v letech 2013 až 2016 z neoficiálních táborů vystěhováno přibližně 2 200 osob, aniž by jim bylo poskytnuto vhodné náhradní ubytování, a mnoho z nich bylo dočasně ubytováno v přeplněných a špinavých vyloučených nouzových příbytcích, ve kterých chyběly základní potřeby. Průměrně byl každý z těchto lidí během tohoto tříletého období vystěhován alespoň pětkrát(8).

•  V Bulharsku bylo do února 2016 vydáno 514 příkazů k demolicím obytných budov, z toho 500 budov (97 %) vlastnili Romové. Z těchto příkazů už bylo 201 provedeno. V těchto případech nebylo Romům včetně dětí a zranitelných rodinných příslušníků poskytnuto náhradní ubytování, a ti tak zůstali bez domova. Demolice romských obydlí byly uskutečňovány v masovém měřítku. Romům nebylo oznámeno přesné datum provedení příkazů a většina z nich si nemohla odnést nábytek a osobní věci. Někteří přišli i o doklady totožnosti a jiné osobní dokumenty(9).

•  Na Slovensku bylo v posledních letech postaveno 14 zdí a bariér, které oddělují Romy od zbytku společnosti(10).

Přístup ke zdraví

•  Podle výzkumu je kojenecká úmrtnost v Bulharsku, Rumunsku, Slovensku, Maďarsku a České republice mezi Romy dvakrát až šestkrát vyšší než v obecné populaci(11).

•  Romové mají o 10 let nižší naději na dožití než průměrný Evropan(12).

•  Několik nemocnic v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku má oddělená porodní oddělení podřadné kvality a romské pacientky musí při porodu čelit rasovému a fyzickému násilí(13).

Přístup ke vzdělání

•  Segregace ve školách je zavrženíhodnou realitou v celé Evropě. V České republice tvořili ve školním roce 2016/2017 romští žáci 3,7 % všech žáků na všech základních školách, zatímco ze všech žáků vyučovaných podle vzdělávacích programů pro děti s lehkými duševními poruchami bylo 30,9 % Romů(14).

•  Podle nedávného výzkumu chodilo 20 % Romů v České republice a na Slovensku do školy nebo do třídy, která byla speciální a zároveň se skládala výlučně nebo především z Romů. Podobný systém lze najít i na jiných místech včetně Francie, Řecka a Bulharska. Každý druhý Rom v Maďarsku a na Slovensku chodil do běžné školy či třídy, která se skládala výlučně nebo především z Romů. Situace v Řecku, České republice, Bulharsku, Francii a Rumunsku je velmi podobná(15).

Přístup k zaměstnání

•  Ve Švédsku bylo v roce 2010 80 % Romů nezaměstnaných(16).

•  Ve Španělsku má placené zaměstnání 38,5 % Romů, zatímco ve většinové společnosti je tento podíl 83,6 %. Přístup Romů k zaměstnání je v řadě sektorů ovlivněn diskriminací a odmítáním na základě etnického původu, a to kvůli hluboce zakořeněným předsudkům a stereotypům ve společnosti(17).

Osoby bez státní příslušnosti a chybějící doklady totožnosti

•  V Itálii žije vysoký počet Romů, kteří jsou v důsledku balkánské války bez státní příslušnosti nebo jsou tímto stavem ohroženi. Tisíce romských dětí narozených v Itálii se nachází v nejisté situaci, kdy jsou z hlediska práva neviditelní a nemají základní práva, ačkoli jejich rodiny žijí v Itálii již celá desetiletí(18).

•  V Rumunsku žije podle odhadů asi 15 000 Romů bez rodných listů. Z tohoto důvodu nemají právo na totožnost ani na účinné uznání občanství(19).

Přístup ke spravedlnosti a spravedlivá práce policie

•  Po desetiletí byly Romky v České republice, Finsku(20), Německu, Maďarsku, Švédsku a na Slovensku nuceně podrobovány sterilizaci. Několik vlád stále ještě nezavedlo mechanismus odškodňování a neuznalo, že sterilizace romských žen bez jejich informovaného souhlasu před rokem 1990 probíhala systematicky a s podporou státu, a protože tyto státy nedokáží chránit autonomii a konkrétně práva žen při poskytování služeb reprodukčního zdraví(21), přetrvává tato praxe až do 21. století.

•  V Bulharsku si Romové dvakrát častěji než neromské obyvatelstvo stěžují na urážky policistů na policejních stanicích. U nezletilých Romů dosahuje toto číslo 70 %(22).

•  Mnoho rumunských Romů, kteří se stali obětí násilí, v průzkumu uvedlo, že podání stížnosti by bylo nejen přítěží, ale i zbytečné, a to kvůli rasismu a diskriminaci na všech úrovních procesu(23).

Nenávistné verbální projevy a nenávistně motivované trestné činy

•  Po celé Evropě jsou Romové oběťmi násilných útoků a zastrašování neonacisty, extrémně pravicovými skupinami i protiromskými protesty. V České republice se 32 % Romů setkalo s nenávistnými verbálními projevy a násilím; dvě třetiny obětí tyto trestné činy nikdy nenahlásily.

Historická fakta, o kterých málokdy slýcháme: Během holokaustu bylo zabito 25–50 % Romů v Evropě. V norimberském procesu ale nebyl souzen nikdo za to, že posílal Romy do plynových komor, soud nevyslechl žádné romské svědky a žádným Romům nebylo přiznáno odškodnění za spáchané zločiny.

Romský holokaust jako první uznal tehdejší německý kancléř Helmut Schmidt v roce 1982. Stálá výstava „Vyhlazování evropských Romů“ v Osvětimi byla otevřena až v roce 2001. První památník obětem romského holokaustu v Berlíně byl odhalen teprve v roce 2012. V několika zemích EU nebyly oběti romského holokaustu dosud řádně odškodněny a z bývalého nacistického koncentračního tábora pro Romy v Letech v České republice je v současnosti vepřín.

(1)

Označení „Romové“ je používáno jako souhrnný pojem, který zahrnuje různé příbuzné skupiny usedlého i kočujícího obyvatelstva z různých míst v Evropě, jako jsou Romové, Travelleři, Sintové, Manušové, Kalé, Romanišelové, Bojášové, Aškalijové, Egypťané, Jenišové, Domové a Lomové, kteří se někdy velmi liší svou kulturou a životním stylem.

(2)

http://ec.europa.eu/COMMFrontOffice/publicopinion/index.cfm/Survey/getSurveyDetail/instruments/SPECIAL/surveyKy/2077

(3)

http://fra.europa.eu/en/project/2015/eu-midis-ii-european-union-minorities-and-discrimination-survey/publications

(4)

http://www.errc.org/article/thirsting-for-justice-new-report-reveals-depth-of-discrimination-faced-by-europes-roma-in-accessing-water/4561

(5)

https://www.amnesty.org/en/documents/eur30/5078/2016/en/

(6)

http://www.errc.org/article/errc-submission-to-the-european-commission-on-the-eu-roma-framework-february-2016/4462

(7)

http://www.errc.org/article/thousands-of-roma-forced-onto-streets-of-france-in-2016/4549

(8)

http://www.errc.org/article/errc-submission-to-the-european-commission-on-the-eu-roma-framework-february-2016/4462

(9)

http://www.equalopportunities.eu/docs/REPORT-2017-en.pdf

(10)

http://www.ergonetwork.org/ergo-network/campaigns/wall-free-europe/; http://snslp.sk/CCMS/files/NHRI_Report_ICCPR_SNCHR.pdf;

(11)

http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-11-216_en.htm

(12)

Tamtéž.

(13)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/etudes/join/2013/493021/IPOL-FEMM_ET(2013)493021_EN.pdf ; http://www.szuleteshaz.hu/wp-content/uploads/2016/05/Roma-women-in-maternity-care.pdf ; https://rm.coe.int/cc151casedoc1-en-complaint/1680725339 ; http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0016/235141/e96931.pdf

(14)

http://www.errc.org/cms/upload/file/czech-upr-march-2017.pdf

(15)

ttp://www.romaeducationfund.hu/sites/default/files/documents/segregation_of_roma_children_in_education_-_successes_and_challenges_-_final.pdf

(16)

http://www.regeringen.se/rattsdokument/statens-offentliga-utredningar/2010/07/sou-201055

(17)

https://www.gitanos.org/que-hacemos/areas/employment/en_cifras.html

(18)

http://www.statelessness.eu/sites/www.statelessness.eu/files/Italy_0.pdf

(19)

http://www.statelessness.eu/sites/www.statelessness.eu/files/Romania.pdf

(20)

https://www.researchgate.net/publication/316474619_On_the_History_of_Alegal_and_Coercive_Sterilization_Some_Legal_and_Ethical_Perspectives

(21)

http://www.errc.org/cms/upload/file/coercive-and-cruel-28-november-2016.pdf ; http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/etudes/join/2013/493021/IPOL-FEMM_ET(2013)493021_EN.pdf

(22)

http://www.errc.org/blog/roma-lives-matter-bulgarian-rom-killed-for-possession-of-pesticides/168

(23)

http://www.ohchr.org/EN/NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=16737&LangID=


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (12.7.2017)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

o aspektech základních práv v oblasti integrace Romů v EU: boj proti protiromským postojům

2017/2038(INI))

Zpravodajka: Malin Björk

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

C.  vzhledem k tomu, že strukturální anticiganismus lze zaznamenat na všech úrovních evropské společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že strukturální protiromské smýšlení lze zaznamenat na všech úrovních evropské společnosti a ve všech zeměpisných oblastech Evropy;

Pozměňovací návrh    2

Návrh usnesení

Bod odůvodnění D a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Da.  vzhledem k tomu, že diskriminace se naléhavěji dotýká romských žen a dívek bez dokladů totožnosti;

Pozměňovací návrh    3

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ga.  vzhledem k tomu, že Romové jsou podle odhadů největší menšinou v Evropské unii; vzhledem k tomu, že diskriminace Romů a negativní stereotypy v souvislosti s nimi jsou v Evropě hluboko zakořeněny; vzhledem k tomu, že romské ženy se setkávají s vícenásobnou a průřezovou diskriminací proto, že jsou ženy a že jsou příslušnicemi romské etnické menšiny;

Pozměňovací návrh    4

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G b (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Gb.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie zakazuje jakoukoli diskriminaci na jakémkoli základě včetně etnického původu a je v ní zakotveno respektování kulturní rozmanitosti a rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že Evropská unie se musí otevřeně zavázat k boji proti sociálnímu vyloučení, rasismu, diskriminaci a genderové nerovnosti;

Pozměňovací návrh    5

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G c (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Gc.  vzhledem k zjištění, že prostředkem k posílení postavení romských žen a dívek jsou investice do jejich vzdělávání a zlepšení jejich gramotnosti a matematických dovedností, jejich větší zapojení do aktivního pracovního života a lepší přístup k zdrojům, a to od větší politické váhy jejich hlasu ve společnosti po lepší přístup k půjčkám a právo na vlastnictví půdy;

Pozměňovací návrh    6

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G d (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Gd.  vzhledem k tomu, že Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015 od Komise vyžaduje, aby podpořila prosazování rovnosti žen a mužů při uplatňování všech aspektů strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech k rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů konstatuje, že je nutné „ve všech politikách a opatřeních na dosažení pokroku v začleňování Romů uplatňovat perspektivu rovnosti žen a mužů“;

Pozměňovací návrh    7

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G e (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ge.  vzhledem k tomu, že rasismus, hospodářská znevýhodnění a další diskriminační systémy přispívají ke vzniku nerovnosti a dynamickému zhoršování postavení romských žen;

Pozměňovací návrh    8

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G f (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Gf.  vzhledem k tomu, že ženy obecně a marginalizované ženy, zejména romské ženy, stále čelí mnoha překážkám smysluplné angažovanosti na politické úrovni;

Pozměňovací návrh    9

Návrh usnesení

Bod odůvodnění -G (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Gg.  vzhledem k tomu, že podle údajů Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA)1a mělo v roce 2016 zaměstnání pouze 16 % romských žen oproti 34 % romských mužů; vzhledem k tomu, že z údajů rovněž vyplynulo, že v roce 2016 nemělo 72 % mladých romských žen ve věku 16–24 let zaměstnání ani nebylo zapojeno do školní docházky či odborné přípravy v porovnání s 55 % mladých romských mužů; vzhledem k tomu, že 71 % romských žen ve věku 18–24 let předčasně ukončuje školní docházku nebo odbornou přípravu;

 

 

1a.http://fra.europa.eu/en/publication/2016/eumidis-ii-roma-selected-findings

Pozměňovací návrh    10

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G h (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Gh.  vzhledem k tomu, že Romové jsou mimořádně zranitelní, pokud jde o obchodování s lidmi, protože jsou nepřiměřeně vystaveni diskriminaci a překážkám, kterým musí čelit při přístupu k veřejným službám, jako jsou školy, zdravotní a sociální služby, a k pracovním příležitostem; vzhledem k tomu, že riziku obchodování nebo opakovaného obchodování pro účely sexuálního vykořisťování a pouliční trestné činnosti jsou vystaveny především romské děti;

Pozměňovací návrh    11

Návrh usnesení

Bod odůvodnění G i (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Gi.  vzhledem k tomu, že násilí, včetně domácího násilí, manželství vynucené násilím, nucená sterilizace a verbální násilí páchané proti romským ženám a dívkám je v Evropě nadále velmi rozšířené;

Pozměňovací návrh    12

Návrh usnesení

Bod 1 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

1a.  hluboce lituje skutečnosti, že Romové, zejména romské ženy a dívky, i nadále čelí široce rozšířené diskriminaci a protiromskému smýšlení, což přiživuje bludný kruh znevýhodnění, vyloučení, segregace a marginalizace; zdůrazňuje, že proti rasismu namířenému proti Romům je nutné bojovat na všech úrovních a všemi prostředky; zdůrazňuje, že tento jev je mimořádně vytrvalou, násilnou, opakující se a častou formou rasismu;

Pozměňovací návrh    13

Návrh usnesení

Bod 5 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

5a.  vyzývá Komisi, aby zajistila nezbytné finanční zdroje na antidiskriminační politiku a politiku boje proti rasismu; zdůrazňuje, že programy podporované z fondů soudržnosti EU je nutné koncipovat tak, aby zaručovaly uplatňování hlediska lidských práv; požaduje, aby do mechanismů financování bylo začleněno genderové hledisko a průřezová analýza; je přesvědčen, že posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví je užitečné pro vyhodnocení vlivu, který priority financování, přidělování finančních prostředků a upřesňování programů financování na ženy mají; zdůrazňuje, že je třeba systematicky shromažďovat a pravidelně analyzovat údaje rozlišené podle pohlaví;

Pozměňovací návrh    14

Návrh usnesení

Bod 6 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6a.  požaduje přijetí a rychlé provedení Evropského aktu přístupnosti s cílem zajistit spravedlivý přístup ke službám;

Pozměňovací návrh    15

Návrh usnesení

Bod 7 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

7a.  požaduje rychlé schválení a provedení protidiskriminační směrnice, přičemž uznává, že je nutné respektovat zvláště citlivé otázky a že jsou potřebná cílená opatření pro boj proti vícenásobným úrovním diskriminace a také nástroje pro průřezový postup proti diskriminaci ve všech oblastech společnosti;

Pozměňovací návrh    16

Návrh usnesení

Bod 8

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

8.  vyzývá členské státy, aby přijímaly opatření za účelem prevence a boje proti protiromským nenávistným výrokům;

8.  vyzývá členské státy, aby přijímaly opatření za účelem zabránění protiromským nenávistným výrokům a boje proti nim stejným způsobem jako proti všem jiným rasově motivovaným nenávistným projevům;

Pozměňovací návrh    17

Návrh usnesení

Bod 13

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

13.  je hluboce znepokojen nerovným přístupem Romů k informacím o zdraví a zdravotním službám a zdravotní péči a rasovou nesnášenlivostí namířenou proti nim;

13.  je hluboce znepokojen nerovným přístupem Romů k informacím o zdraví a zdravotním službám a zdravotní péči a rasovou nesnášenlivostí namířenou proti nim; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o podporu udržitelného a komplexního budování kapacit pro romské ženy, vytvářely specializované struktury, jako jsou kontaktní místa pro poskytování specifických materiálů s informacemi o zdraví, a aby zajistily potřebnou podporu komunitním iniciativám v oblasti zdraví;

Pozměňovací návrh    18

Návrh usnesení

Bod 13 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

13a.  vyzývá EU a členské státy, aby urychlily veškeré úsilí, které vynakládají na boj proti nerovnostem v oblasti zdraví, a to zajištěním rovného přístupu romské komunity ke kvalitní veřejné zdravotní péči a podporou zdraví se zvláštním důrazem na potřeby zdravotní péče pro romské ženy a děti; zdůrazňuje, že je důležité zajistit přístup romských žen a mládeže ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

Pozměňovací návrh    19

Návrh usnesení

Bod 13 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

13b.  vítá, že Komise nedávno podepsala jménem EU Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí; naléhavě vyzývá Radu, aby ukončila ratifikaci této úmluvy ze strany EU, a členské státy, aby dokončily její provedení; vyzývá členské státy, aby při provádění úmluvy věnovaly pozornost specifickým problémům, jimž čelí romské ženy a dívky v souvislosti se sňatky v raném věku a útoky na jejich fyzickou integritu, jako je nucená sterilizace;

Pozměňovací návrh    20

Návrh usnesení

Bod 14 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

14a.  vyzývá vlády a místní orgány členských států, aby do přípravy, provádění, vyhodnocování a sledování vnitrostátních strategií integrace Romů zapojily romské ženy, a to prostřednictvím ženských organizací, romských nevládních organizací a příslušných zúčastněných stran, a aby vytvořily vazby mezi orgány pro rovnost žen a mužů, organizacemi hájícími práva žen a strategiemi pro sociální začlenění; navíc Komisi vyzývá, aby se soustavně během celého procesu provádění strategie EU 2020 a vnitrostátních programů reforem zabývala otázkou rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh    21

Návrh usnesení

Bod 15 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

15a.  vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci a spolupráci s romskou občanskou společností a rozvíjely její potenciál s cílem řešit problémy související s obchodováním s lidmi v romských komunitách; vyzývá členské státy, aby pracovníkům donucovacích orgánů, pobřežní stráži, státním žalobcům a soudním orgánům zajistily další školení o různých aspektech obchodování s lidmi, a to i prostřednictvím seminářů zaměřených na překonání negativních stereotypů a postojů vůči Romům s cílem zdůraznit skutečnost, že Romové jsou často oběťmi nebo potenciálními oběťmi obchodování s lidmi;

Pozměňovací návrh    22

Návrh usnesení

Bod 15 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

15b.  vybízí členské státy, aby propagovaly a podporovaly shromažďování a šíření údajů o právních a jiných opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni s cílem předcházet a potírat násilí páchané na romských ženách a dívkách;

Pozměňovací návrh    23

Návrh usnesení

Bod 16 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

16a.  vyzývá EU a členské státy, aby bojovaly proti porušování lidských práv a předcházely mu, aby chránily oběti a zajistily jim právní pomoc a účinné právní prostředky nápravy a aby věnovaly zvláštní pozornost situaci romských žen, dětí, LGBTI osob a Romů se zdravotním postižením, kteří jsou často vystaveni různým formám diskriminace;

Pozměňovací návrh    24

Návrh usnesení

Bod 19 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

19a.  zdůrazňuje, že zlepšení situace romských žen a dívek vyžaduje specifické a cílené nediskriminační politiky, které umožní rovný přístup k zaměstnání a vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání, a které zajistí kvalitní bydlení, jež je klíčové z hlediska zlepšení jejich životních podmínek a boje proti chudobě a vyloučení;

Pozměňovací návrh    25

Návrh usnesení

Bod 19 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

19b.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly ustanovení doporučení Rady z roku 2013 o podpoře pracovních příležitostí ve veřejné správě pro osoby s menšinovým původem, jako jsou Romové a zejména romské ženy;

Pozměňovací návrh    26

Návrh usnesení

Bod 19 c (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

19c.  vyzývá podniky a místní orgány, aby vytvořily systémy odborné přípravy a pracovní příležitosti pro romské ženy;

Pozměňovací návrh    27

Návrh usnesení

Bod 20 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

20a.  podtrhuje skutečnost, že základní podmínkou genderově citlivého začleňování Romů v EU by měl být akční plán pro celou EU, který vychází z aspektů základních práv, zdůrazňuje práva žen a rovnost pohlaví, přístup k právům (včetně vzdělávání, zdravotních služeb, zaměstnanosti, bydlení a sociální ochrany), boj proti rasismu a nediskriminaci a který je založen na cílech, zásadách a nástrojích vymezených mezinárodními smlouvami o lidských právech, Listinou základních práv a Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);

Pozměňovací návrh    28

Návrh usnesení

Bod 20 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

20b.  požaduje statistické údaje o vícenásobné diskriminaci, která je často utajovaná a skrytá; požaduje vytvoření zvláštního programu EU pro boj proti vícenásobné diskriminaci, se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny; vyzývá Agenturu Evropské unie pro základní práva (FRA), aby vydala zprávu zabývající se tímto tématem;

Pozměňovací návrh    29

Návrh usnesení

Bod 20 c (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

20c.  zdůrazňuje, že na řešení průřezové a vícenásobné diskriminace, jíž čelí zejména romské LGBTI osoby, jsou zapotřebí konkrétní cílené politiky;

Pozměňovací návrh    30

Návrh usnesení

Bod 21

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

21.  je znepokojen nízkou účastí Romů jako partnerů v dialogu s místními, regionálními či vnitrostátními vládami či jako stálých zástupců v těchto orgánech a neschopností vlád zajistit uplatňování plného občanství Romů;

21.  je znepokojen nízkou účastí Romů jako partnerů v dialogu s místními, regionálními či vnitrostátními vládami či jako stálých zástupců v těchto orgánech a neschopností vlád zajistit uplatňování plného občanství Romů; požaduje cílené programy posílení postavení zaměřené na zvýšení a zajištění dlouhodobé účasti romských žen, mládeže a LGBTI osob jako zástupců místních a regionálních samospráv a národních vlád;

Pozměňovací návrh    31

Návrh usnesení

Bod 21 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

21a.  požaduje, aby Komise a členské státy přijaly opatření, které by zajistily posílení účasti romských žen a dívek na politickém a rozhodovacím procesu při vypracovávání všech politik a opatření, a aby prosazovaly začlenění organizací zabývajících se právy romských žen;

Pozměňovací návrh    32

Návrh usnesení

Bod 21 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

21b.  vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly, zda a jak vedou opatření k požadovaným zlepšením, zejména v případě romských žen a dívek; požaduje, aby se v případě nedostatečného pokroku zavedla nápravná opatření;

Pozměňovací návrh    33

Návrh usnesení

Bod 24 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

24a.  požaduje cílená opatření zaměřená na ekonomické posílení postavení romských žen a dívek, jako jsou programy sociálního podnikání a mikrofinancování, jakož i lepší přístup ke službám s cílem překonat chudobu a sociální vyloučení;

Pozměňovací návrh    34

Návrh usnesení

Bod 24 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

24b.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat občanskou a politickou účast a vůdčí postavení romských žen, včetně možnosti romských žen ucházet se o volené funkce; vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly cílené programy občanské výchovy a kurzy rozvoje vůdčích schopností pro romské ženy a dívky;

Pozměňovací návrh    35

Návrh usnesení

Bod 25 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

25a.  vyzývá členské státy, aby zajistily zařazení zvláštní kapitoly o právech žen a rovnosti žen a mužů do vnitrostátních strategií integrace Romů a aby se v každé části takové kapitoly uplatňovaly opatření pro zohlednění hlediska rovnosti žen a mužů zaměřená na podporu práv žen a prosazování rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh    36

Návrh usnesení

Bod 27 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

27a.  vyzývá vlády, aby vybízely k účinné účasti romských žen na veřejném a politickém životě a tuto účast podporovaly prostřednictvím široké škály opatření, včetně uvážení stanovení minimálních kvót pro zastoupení žen ve volených orgánech;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.7.2017

 

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Heinz K. Becker, Malin Björk, Michał Boni, Caterina Chinnici, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Lorenzo Fontana, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Sophia in ‘t Veld, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Roberta Metsola, Louis Michel, Péter Niedermüller, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Anna Hedh, Lívia Járóka, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jean Lambert, Gilles Lebreton, Angelika Mlinar, Emil Radev, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Jaromír Štětina

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

46

+

PPE

Heinz K. Becker, Andrea Bocskor, Michał Boni, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Kinga Gál, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Lívia Járóka, Barbara Kudrycka, Roberta Metsola, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Jaromír Štětina, Traian Ungureanu

S&D

Caterina Chinnici, Tanja Fajon, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Cécile Kashetu Kyenge, Dietmar Köster, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Péter Niedermüller, Soraya Post, Christine Revault d'Allonnes Bonnefoy, Birgit Sippel, Josef Weidenholzer

ECR

Monica Macovei, Helga Stevens, Branislav Škripek

ALDE

Nathalie Griesbeck, Sophia in 't Veld, Louis Michel, Angelika Mlinar, Cecilia Wikström

GUE/NGL

Marina Albiol Guzmán, Malin Björk, Cornelia Ernst, Marie-Christine Vergiat

Verts/ALE

Jan Philipp Albrecht, Jean Lambert, Judith Sargentini

1

-

ENF

Lorenzo Fontana

3

0

EFDD

Laura Ferrara

ENF

Gilles Lebreton

PPE

Emil Radev

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění