ZPRÁVA ke kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi

11.10.2017 - (2016/2242(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Derek Vaughan

Postup : 2016/2242(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0296/2017
Předložené texty :
A8-0296/2017
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ke kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi

(2016/2242(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 145, 147, 165, 166 a čl. 310 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na protokol č. 1 SFEU o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 SFEU o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zřízení systému záruk pro mladé lidi[1],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006[2] a nařízení (EU) 2015/779 Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. května 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1304/2013, pokud jde o dodatečnou počáteční předběžnou platbu vyplácenou na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí[3],

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2015 s názvem „Systém záruky pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“, č. 17/2015 s názvem „Podpora Komise pro akční týmy pro mladé lidi: bylo dosaženo přesměrování prostředků ESF, avšak s nedostatečným zaměřením na výsledky“ a č. 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám?“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646) a (SWD(2016)0324),

–  s ohledem na Bílou knihu Komise o budoucnosti Evropy,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0296/2017),

A.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí byla a je i nadále vážným problémem v řadě členských států, přičemž v EU bylo v roce 2016 nezaměstnaných více než 4 miliony mladých lidí ve věku od 15 do 24 let; vzhledem k tomu, že situace v Unii je velmi různorodá;

B.  vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je politickou prioritou, jíž sdílí Parlament, Komise a členské státy, a která přispívá k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a pracovních míst;

C.  vzhledem k tomu, že vysoká nezaměstnanost mládeže – 18,8 % v EU v roce 2016 – je ke škodě jednak společnosti a jednak dotčeným jednotlivcům, neboť má dlouhodobý negativní vliv na zaměstnatelnost, příjmovou stabilitu a rozvoj kariéry; vzhledem k tomu, že hospodářská krize neúměrně postihla mladé lidi a že v některých členských státech je bez zaměstnání více než čtvrtina mladých lidí;

D.  vzhledem k tomu, že k řešení vysoké nezaměstnanost mladých lidí bylo vytvořeno mnoho politik, které měly různé výsledky;

E.  vzhledem k tomu, že existuje další skupina mladých lidí, jejichž počet a složení se v jednotlivých členských státech výrazně liší, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“), a které lze rozdělit do dvou kategorií: nezaměstnané osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, které mohou začít pracovat a aktivně hledají zaměstnání a neaktivní osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a ani aktivně zaměstnání nehledají;

F.  vzhledem k tomu, že v celé EU v průměru pouze 41,9 % mladých lidí NEET má přístup k systému záruk pro mladé lidi;

G.  vzhledem k tomu, že od zavedení evropské strategie zaměstnanosti v roce 1997 podpořila Komise řadu opatření, která jsou určena na zlepšení zaměstnanosti a vzdělávání mladých lidí, a od krize[4] klade úsilí EU zvláštní důraz na systém záruk pro mladé lidi, jenž vytvořila Rada v dubnu 2013 a na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která byla zahájena na konci roku 2013;

H.    vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) jsou již zavedeny jako nejúčinnější a nejviditelnější činnost na úrovni Unie s cílem bojovat proti nezaměstnanosti mladých;

I.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) významně přispěly ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí v EU tím, že posílily vzdělávání a poptávku po mladých lidech na trhu práce a podpořily vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí ve výši 17,2 % v EU-28 je stále nepřijatelně vysoká[5];

J.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi vyžaduje, aby členské státy zajistily, že každý mladý člověk do 25 let (nebo do 30 let v některých členských státech) obdrží do čtyř měsíců poté, co se stal nezaměstnaným nebo ukončil formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského vzdělávání či stáže;

K.  vzhledem k tomu, dosažení cílů stanovených v záruce pro mladé ovlivňují vnější faktory, jako je konkrétní hospodářská situace nebo výrobní model v jednotlivých regionech;

L.  vzhledem k tomu, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je iniciativou na podporu mladých lidí, již nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí a těch, kteří nejsou zaregistrováni coby uchazeči o zaměstnání a žijí v oblastech, kde byla nezaměstnanost mladých lidí v roce 2012 vyšší než 25 %;

M.  vzhledem k tomu, že celkový schválený rozpočet pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na programové období 2014–2020 činí 6,4 miliard EUR, a zahrnuje částku 3,2 miliardy EUR z nové zvláštní rozpočtové položky rozpočtu EU, která má být doplněna do výše minimálně 3,2 miliardy EUR z vnitrostátních finančních přídělů v rámci stávajícího Evropského sociálního fondu (ESF); vzhledem k tomu, že tato částka bude doplněna o další 1 miliardu EUR jako zvláštní rozpočtový příděl na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na období 2017–2020, která bude doplněna o 1 miliardu EUR z ESF za účelem posílení zaměstnanosti mladých lidí v nejpostiženějších regionech; vzhledem k tomu, že 500 milionů EUR z této dodatečné částky má být zapsáno v roce 2017 prostřednictvím návrhu opravného rozpočtu č. 3/2017; vzhledem k tomu, že konečná výše přidělených finančních prostředků pro tento program bude stanovena v průběhu nadcházejícího ročního rozpočtového procesu;

N.  vzhledem k tomu, že roční investice potřebné na zavedení záruk pro mladé lidi v Evropě se odhadují na 50,4 mld. EUR[6], což je podstatně méně než každoroční ekonomické ztráty způsobené nedostatečným zapojením mládeže na evropském trhu práce, které by mohly dosáhnout minimálně 153 mld. EUR[7];

O.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo s cílem urychlit spuštění akcí Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí rozhodnuto navýšit prostředky na předběžné financování iniciativy o 1 miliardu EUR, což pro oprávněné členské státy představovalo nárůst z původních 1–1,5 % na 30 %;

P.  vzhledem k tomu, že veškeré původně přidělené finanční prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí byly přednostně vyčleněny na období 2014–2015 a že v rozpočtu na rok 2016 se nepočítá s žádnými novými prostředky na tento účel; vzhledem k tomu, že přerušení financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí podrývá úspěch tohoto programu;

Q.  vzhledem k tomu, že současná úroveň financování, a to jak z rozpočtu EU, tak i z rozpočtu členských států, nestačí na pokrytí potřeb programu;

R.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí zahrnují odlišná opatření: zatímco systém záruk pro mladé lidi je určen na podporu strukturální reformy v oblasti vzdělávání a sloužit jako krátkodobé opatření zaměřené na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, přičemž Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí slouží jako nástroj financování; vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi je financován prostřednictvím ESF, vnitrostátních rozpočtů a Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, zatímco Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí může financovat přímé vytváření pracovních míst, učňovskou přípravu, stáže či další vzdělání pro cílovou skupinu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve způsobilých regionech; vzhledem k tomu, že systém záruk se vztahuje na všech 28 členských států, ale pouze 20 členských států je způsobilých pro podporu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vzhledem k tomu, že intervenční opatření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí nemají žádné předem určené trvání, zatímco systém záruk pro mladé lidi vyžaduje, aby byla nabídka učiněna do čtyř měsíců;

S.  vzhledem k tomu, že z kvantitativního hlediska je zájem o záruky pro mladé lidi nerovnoměrný a mezi jednotlivými zeměmi se značně liší;

T.  vzhledem k tomu, že zavedení záruky pro mladé lidi zatím nevedlo k dosažení jednotných výsledků a že v některých případech je obtížné přesně stanovit a posoudit, nakolik k nim přispěla záruka pro mladé lidi;

U.  vzhledem k tomu, že mezi regiony v Evropě panují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že v některých případech se území s vysokou nezaměstnaností nepovažují za region způsobilý k získání finančních prostředků EU na úrovni NUTS;

V.  vzhledem k tomu, že zavedení integračních služeb uvedených v zárukách pro mladé lidi je často neúplné, spektrum způsobilých účastníků je příliš úzké a závisí na stávajících kapacitách a efektivitě veřejných služeb zaměstnanosti a na rychlosti postupů na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že členské státy by měly pokračovat ve snaze o rozšíření veřejných služeb zaměstnanosti a o jejich reformu;

W.  vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit úlohu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, kterou může mít zejména v členských státech, které byly v mnohem větší míře zasaženy hospodářskou, finanční a sociální krizí od roku 2007; vzhledem k tomu, že by mělo být zdůrazněno, že je třeba tento program posílit a rozvíjet další doplňující opatření, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států, která budou mít za cíl posílení integrace a soudržnosti a současně podporu rovnosti žen a mužů a zajištění přístupu ke vzdělávacím programům zahájeným za účelem rozvíjení nových pracovních výzev v oblasti technologie.

X.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi, jako investice do mladých lidí, je příkladem sestavování rozpočtu založeného na výsledcích;

Y.  vzhledem k tomu, že Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy uznává, že skutečně „existuje rozpor mezi očekáváním a schopností EU jednat“[8];

Z.  vzhledem k tomu, že EU by měla svá sociálně-politická opatření lépe propagovat a seznamovat s nimi cílovou skupinu, aby tak zajistila větší viditelnost své činnosti mezi občany EU;

AA.  vzhledem k tomu, že audit, který provedl Evropský účetní dvůr, byl předčasný, jelikož sledované období je příliš blízko době zavedení systémů záruk v členských státech, a byl omezen pouze na některé členské státy; vzhledem k tomu, že za tímto účelem by bylo bývalo užitečnější nejdříve zhodnotit jejich zavedení a teprve poté provést audit;

Obecné podmínky

1.  konstatuje, že za čtyři roky provádění záruky pro mladé lidi, od roku 2013 do roku 2017, úroveň nezaměstnanosti mladých lidí v EU klesla o více než 7 procentních bodů z 23,8 % v dubnu 2013 na 16,6 % v dubnu 2017, což znamená že takřka 2 miliony mladých lidí přestaly být nezaměstnanými; konstatuje, že od zahájení provádění systémů záruky pro mladé lidi se nějakého systému záruky zúčastnilo více než 14 milionů mladých lidí; lituje toho, že v mnoha případech je důvodem až příliš velké části tohoto poklesu skutečnost, že velmi mnoho mladých bylo nuceno hledat práci mimo EU, a v příštích desetiletích tuto ztrátu bolestně pocítíme; s politováním nicméně konstatuje, že v polovině roku 2016 bylo stále bez zaměstnání 4,2 mil. mladých lidí v EU (18,8 % lidí v této věkové skupině); důrazně vybízí členské státy EU, aby k řešení této dlouhodobé situace využívaly podporu EU, která je k dispozici; vyzývá EU a členské státy k provedení strategií, jež budou splňovat požadavky a potřeby pracovního trhu každého jednotlivého členského státu s cílem vytvořit vysoce kvalitní příležitosti k odborné přípravě a trvalé zaměstnání;

2.  zdůrazňuje, že záruky pro mladé lidi mají důležitý úkol, jímž je podpora opatření poskytujících nezaměstnaným mladým lidem dovednosti, zkušenosti a znalosti, které potřebují, aby mohli nastoupit do zaměstnání s dlouhodobou perspektivou nebo začít podnikat, a jsou rovněž příležitostí k řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi;

3.  zdůrazňuje významnou úlohu vzdělávání a profesního poradenství, pokud jde o vybavení mladých lidí pracovní etikou a dovednostmi, jež jsou nutné na pracovním trhu; poznamenává však, že vzdělání by nemělo pouze poskytovat dovednosti a způsobilost k uplatnění na pracovním trhu, ale musí rovněž přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí, aby se z nich stali aktivní a odpovědní občané; zdůrazňuje proto potřebu občanské výchovy v celém vzdělávacím systému, včetně formálních a neformálních vzdělávacích metod;

4.  konstatuje, že čím jsou lidé mladší a méně vzdělaní, tím vyšší je míra nezaměstnanosti mladých lidí, a tento trend byl zesílen krizí, jež také postihla mladé dospělé nad 25 let bez kvalifikace, již tvoří skupinu, která může být zatlačena do situace vážné ekonomické zranitelnosti, pokud nedojde k investicím do jejich odborné přípravy;

5.  konstatuje, že navzdory učiněnému pokroku zůstává přístup nejzranitelnějších mladých nezaměstnaných lidí k veřejným službám zaměstnanosti nedostatečný a tato skupina má spolu s mladými absolventy nejnižší pravděpodobnost, že se zaregistrují jako uchazeči o zaměstnání;

6.  je velmi znepokojen skutečností, že mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. „NEET“), jsou odtrženi od vzdělávání a trhu práce, v mnoha případech ne svou vlastní vinou; chápe, že tato skupina obyvatelstva se prostřednictvím stávajících operačních programů, kterými se provádí finanční programy v oblasti nezaměstnanosti mládeže, nejhůře oslovuje, příliš mnoho z těchto programů totiž nenabízí dostatečnou trvalou mzdu nebo důstojné pracovní podmínky; domnívá se, že v období 2017–2020 by se této skupině obyvatelstva měla věnovat zvláštní pozornost, aby bylo zajištěno splnění hlavních cílů systému záruk pro mladé lidi;

7.  upozorňuje, že opatření podporovaná zárukami pro mladé lidi se musejí rovněž zabývat strukturálními výzvami, jimž čelí mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se vzdělávání nebo odborné přípravy, aby byl zajištěn dlouhodobý dopad těchto opatření; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že systémy záruky pro mladé lidi se zatím nedostaly ke všem mladým lidem, kteří opustili školu nebo jsou nezaměstnaní; vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátních rozpočtech vyhradily cílené finanční závazky na řešení těchto strukturálních problémů; vybízí regiony, které nemají nárok na spolufinancování ze strany EU, aby se zapojily do systému záruk pro mladé lidi;

8.  zdůrazňuje, že integrace skupiny mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, vyžaduje jak zlepšení účinnosti dostupných zdrojů, tak i navýšení těchto zdrojů, stejně jako větší zapojení a aktivaci členských států;

9.  vyzývá k diverzifikaci způsobů financování na místní, regionální a vnitrostátní úrovni s cílem lépe oslovit všechny mladé lidi; dále poznamenává, že místní a regionální orgány jsou již nyní velmi aktivní a jejich opatření zaměřená na mladé lidi by měla být podporována prostřednictvím sloučení různých směrů politik;

10.  podtrhuje, že systém záruk pro mladé lidi pozitivním způsobem od roku 2012 přispívá k řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí, ale že úroveň nezaměstnanosti mladých lidí je stále nepřijatelně vysoká; vítá proto dohodu, jíž dosáhli oba normotvůrci, a která se týká rozšíření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí až do roku 2020; konstatuje však, že problém nezaměstnanosti mladých může přetrvávat, a mělo by se s ním tudíž počítat při vytváření příštího víceletého finančního rámce, aby byla zajištěna kontinuita a nákladová efektivnost;

11.  zdůrazňuje skutečnost, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je určena nejen s cílem podpořit vytváření pracovních míst pro mladé lidi, ale také pomáhat, aby členské státy zavedly náležité systémy pro identifikaci potřeb mladých lidí a odpovídající podporu; zdůrazňuje proto, že účinnost systému záruk pro mladé lidi a iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by v budoucnosti měly být posuzovány na základě toho, čeho bylo dosaženo na cestě k vytvoření nebo zlepšení systémů členských států na podporu mladých lidí;

12.  připomíná, že záruky pro mladé lidi využívají finanční podporu EU z ESF a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která doplňuje příspěvky poskytované členskými státy; podporuje plánování programů jako součást společného strategického rámce EU, které by se zaměřovaly na vzájemné učení, vytváření kontaktů a poskytování odborné pomoci;

13.  vítá skutečnost, že prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí byly v letech 2014 a 2015 vyčleněny přednostně, jakož i navýšení počátečního předběžného financování s cílem zajistit rychlou mobilizace zdrojů;

14.  vítá skutečnost, že opatření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidíposkytly podporu více než 1,4 milionu mladých lidí a umožnily členským státům konsolidované operace v hodnotě přes 4 miliardy EUR;

15.  připomíná, že úspěch iniciativy souvisí s řádnou správou ekonomických záležitostí v členských státech, neboť bez příznivého podnikatelského prostředí, podpory malých a středních podniků a vzdělávacího a vědeckého systému přizpůsobenému požadavkům ekonomiky nemůže dojít k vytváření pracovních míst, ani k nalezení dlouhodobého řešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí.

16.  bere na vědomí zvláštní zprávu EÚD o dopadu systému záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí na zaměstnanost mladých lidí a konstatuje, že ani tři roky po přijetí doporučení Rady nesplnily záruky pro mladé lidi očekávání, která se k nim pojí; bere na vědomí komentář EÚD, podle něhož není možné pomoci všem osobám, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy pouze na základě prostředků z rozpočtu EU; bere na vědomí, že stávající situace neodráží očekávání, která vznikla se zavedením záruk pro mladé lidi, tj. že všechny osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy získají do čtyř měsíců kvalitní nabídku v oblasti vzdělávání nebo zaměstnání;

17.  připomíná výzvy a příležitosti spojené se snahou přilákat mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, na trh práce; doporučuje, aby ze strany Komise, členských států a vnitrostátních veřejných služeb zaměstnanosti bylo věnováno ještě větší úsilí na to, aby bylo do systémů záruk pro mladé lidi zapojeno více neaktivních mladých lidí a aby se podařilo je udržet na trhu práce i po skončení příslušných podpůrných opatření;

18.  konstatuje, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je určena na podporu mladých lidí do 25 let, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, kteří nečerpají žádnou podporu zaměstnanosti ani podporu na vzdělávání; vyjadřuje politování nad tím, že přijetí Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí má vliv na přidělování prostředků z ESF na jiné programy, a zdůrazňuje, že ke zvláštnímu příspěvku na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měly být alespoň k dispozici prostředky z ESF ve stejné výši;

19.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že prostředky z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ( či ESF nebudou nahrazovat veřejné výdaje členských států v souladu s článkem 95 a bodem odůvodnění 87 nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013) a v souladu se zásadou adicionality; zdůrazňuje, že programy, jako je systém záruk pro mladé lidi, nesmí nahradit úsilí členských států o potírání nezaměstnanosti mladých lidí a o trvalou integraci na trh práce;

20.  zdůrazňuje, že za účelem oslovení celé populace osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je důležité posilovat spolupráci mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami, a to i na regionální a místní úrovni, jako jsou veřejné a případně i soukromé služby zaměstnanosti, vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy, zaměstnavatelé, mládežnické organizace a nevládní organizace, které pracují s mládeží; vybízí k tomu, aby zúčastněné strany byly na základě partnerství více zapojovány do navrhování, provádění a hodnocení záruk pro mladé lidi; vyzývá k posílení spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podnikateli s cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; znovu upozorňuje na myšlenku, že přístup založený na partnerství je zaměřen na lepší oslovení cílové populace a zajištění poskytování kvalitních nabídek;

21.  připomíná, že podle Mezinárodní organizace práce účinný systém záruk pro mladé lidi vyžaduje roční financování ve výši přibližně 45 miliard EUR pro EU-28; domnívá se, že na toto financování by se mělo pohlížet jako na investice, a to vzhledem k výraznému snížení nákladů spojených se zaměstnaností mladých lidí, k němuž povede, pokud bude účinné;

22.  vyzývá Komisi, aby poskytla přesný rozpis příspěvků členských států na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které každý členský stát musí s ohledem na odhady Mezinárodní organizace práce (MOP) poskytnout za účelem účinného provádění záruk pro mladé lidi;

23.  všímá si zpoždění při provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí způsobeného pozdním určením příslušných řídících orgánů a považuje to za nedostatek právního základu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, který zhatil počáteční snahu o rychlé provádění iniciativy předsunutím finančních prostředků na ni;

24.  domnívá se, že je nezbytné zajistit rozmanitost a dostupnost finančních zdrojů a zaměřit se na účelnost výdajů při provádění dalších politik a reforem veřejných služeb.

25.  zdůrazňuje, že je nutné přizpůsobit tato opatření místním potřebám, aby se zvýšil jejich dopad, například prostřednictvím užšího zapojení místních zástupců zaměstnavatelů, místních poskytovatelů odborné přípravy a místních orgánů; vyzývá k diverzifikaci způsobů financování se zapojením místních, regionálních a národních úrovní s cílem lépe oslovit všechny mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy;

26.  připomíná, že v rámci příštího víceletého finančního rámce by Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí měla být financována z nově přidělených prostředků, a nikoli prostřednictvím přerozdělením stávajících rozpočtových prostředků; očekává ambiciózní politický závazek týkající se příštího víceletého finančního rámce;

27.  je přesvědčen, že aby záruka pro mladé lidi řádně fungovala, musejí účinně fungovat též místní veřejné služby zaměstnanosti;

28.  naléhavě vyzývá k vytvoření konkrétních odborných znalostí a kapacity v členských státech v rámci veřejných služeb zaměstnanosti, aby bylo možné poskytnout podporu lidem, kteří nemohou najít zaměstnání do čtyř měsíců po ztrátě zaměstnání nebo po ukončení formálního vzdělávání; podporuje větší zapojení podniků a průmyslových sdružení při provádění tohoto programu;

29.  vyjadřuje politování nad skutečností, že většina mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy v EU, dosud nemá přístup k systému záruk pro mladé lidi, mj. proto, že nejsou registrováni u veřejných služeb zaměstnanosti; žádá Radu, aby zvážila další studijní výměny v rámci stávající sítě veřejných služeb zaměstnanosti s cílem rozvíjet strategie založené na osvědčených postupech s cílem oslovit a podpořit mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy;

30.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora 5/2017 a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v plném rozsahu uskutečnily jeho doporučení, aby se zvýšil záběr a efektivita systémů záruk pro mladé lidi;

31.  zdůrazňuje, že by měl být podporován rozvoj jednotných kontaktních míst s cílem zvýšit pozitivní dopad záruk pro mladé lidi zajištěním toho, že veškeré služby a poradenství budou mladým lidem k dispozici na jednom místě;

32.  konstatuje, že nedostatečné zviditelnění systému záruk pro mladé lidi může vést k tomu, že bude obtížné oslovit všechny mladé lidi; doporučuje, aby byly zvýšeny možnosti financovat kampaně pořádané na místní úrovni se všemi místními partnery, včetně organizací mládeže a aby byl podporován rozvoj platforem pro mladé lidi, aby se mohli zaregistrovat do systému; doporučuje, aby byly informace týkající se záruk pro mladé lidi přístupné a srozumitelné všem;

33.  doporučuje, aby členské státy zajišťovaly dobrou kvalitu svých nabídek; zdůrazňuje, že by návrhy například měly odpovídat profilům účastníků a plnit poptávku po zaměstnancích, aby se umožnila udržitelná a případně dlouhodobá integrace mladých lidí na samotném trhu práce;

34.  s politováním konstatuje, že většina členských států nestanovila definici „kvalitní nabídky“; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci Výboru pro zaměstnanost Evropské unie využily stávajících sítí a dohodly se na společných charakteristických vlastnostech tohoto pojmu s přihlédnutím k evropskému rámci pro kvalitu stáží a ke společnému prohlášení evropských sociálních partnerů „Ke sdílené vizi učňovského vzdělávání“ a k judikatuře Soudního dvora EU ve věci nejistého zaměstnání; naléhavě dále vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že takové charakteristické vlastnosti jsou založeny na nabídce odpovídající úrovni kvalifikace a profilu účastníka, potřebám trhu práce, musejí skýtat příležitosti k práci, která jim umožňuje mít příjem, z něhož vyžijí, sociální ochranu a vyhlídky rozvoje a musí vést k udržitelnému a vyhovujícímu začlenění na trh práce; vítá doporučení Evropského účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 5/2017, aby větší pozornost byla věnována zlepšení kvality nabídek;

35.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost navrhla normy pro kritéria kvality budoucích nabídek předkládaných v rámci záruk pro mladé lidi; zdůrazňuje, že je zapotřebí stanovit rámec kvality určující normy kvality pro tyto nabídky;

36.  konstatuje, že k dosažení cíle, jímž je zajistit nabídku kvalitního a trvalého zaměstnání pro všechny mladé lidi ve věku do 24 let, jsou třeba mnohem větší zdroje na lidské, technické a finanční úrovni; vítá skutečnost, že některé členské státy zvýšily maximální věk mladých lidí, který je opravňuje ke získání podpory v rámci systému záruk pro mladé lidi, na 30 let;

37.  zasazuje se o to, aby bylo zajištěno, že mladí lidé účastnící se záruky pro mladé lidi budou i nadále přispívat do systémů sociální ochrany a ochrany pracovníků platných v jejich členském státě a budou k nim mít přístup, a budou tak posilovat sdílenou odpovědnost všech zúčastněných, zejména mladých lidí a zaměstnavatelů;

38.  zdůrazňuje, že opatření prováděná v rámci záruk pro mladé lidi budou účinnější a nákladově efektivnější spíše tehdy, bude-li mladým lidem při vstupu na trh práce poskytnuta taková pomoc, jež jim bude schopna zajistit udržitelné pracovní příležitosti a platební růst;

39.  zdůrazňuje, že osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, tvoří heterogenní a různorodou skupinu a že systémy jsou účinnější a nákladově efektivnější, pokud jsou zacíleny na řešení zjištěných problémů; zdůrazňuje v této souvislosti nutnost vypracovat komplexní strategie s jasnými cíli a koncipované tak, aby oslovily všechny kategorie osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; zdůrazňuje, že je nutné nabídnout individuální řešení, a to s ohledem na místní a regionální souvislosti, například prostřednictvím užšího zapojení místních zástupců zaměstnavatelů, místních poskytovatelů odborné přípravy a místních orgánů; vyzývá členské státy, aby pro každého uchazeče navrhly individuální cestu a vnitrostátním veřejným službám zaměstnanosti současně poskytly potřebnou flexibilitu k přizpůsobování modelů profilování;

40.  vyzývá členské státy, aby v zájmu prosazování trvalé integrace na trh práce vypracovaly vhodné informační strategie a posílily úsilí o identifikaci populace mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, zejména neaktivních mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, na něž se nevztahují stávající systémy, a to s cílem registrovat tyto mladé lidi a sledovat situaci těch, kteří systémy záruk pro mladé lidi opouštějí v konkrétních intervalech (po 6, 12 a 18 měsících); zdůrazňuje, že je třeba zajistit řešení uzpůsobená pro různé skupiny mladých lidí a zaměřit se na neregistrované mladé lidi jakožto na klíčovou cílovou skupinu; vyzývá členské státy, aby zajistily, že prostředky, jež jsou k dispozici z ESF, nebudou nahrazovat veřejné výdaje a podotýká, že základním předpokladem pro účinné začlenění osob se statusem NEET na pracovní trh je dostatečný hospodářský růst;

41.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posoudily veškeré chyby a provedly analýzy trhu předtím, než spustí systémy plánované v rámci záruky pro mladé lidi, a vyvarovaly se tak bezcenných kurzů a vykořisťování stážistů na stážích, které k ničemu nevedou;

42.  vyzývá Komisi a Radu, aby zvážily aktivní přechodné iniciativy, jako je např. pomoc při volbě povolání, profesní poradenství a informace o trhu práce, jakož i podpůrné služby ve školách a služby v oblasti výběru povolání na univerzitách, s cílem usnadnit přechod mladých lidí do pracovního procesu tak, že jim poskytnou dovednosti při přechodu do zaměstnání a v oblasti řízení profesní dráhy;

43.  konstatuje, že nedostatečné zviditelnění systému může vést k tomu, že bude obtížné oslovit všechny mladé lidi; doporučuje, aby byly podniknuty kroky s cílem zlepšit možnosti financování kampaní, jež jsou pořádány na místní úrovni ve spolupráci se všemi relevantními místními partnery, včetně organizací mládeže, a podpořit rozvoj platforem pro mladé lidi, jež jim umožní registraci do systému; doporučuje, aby byly informace týkající se záruk pro mladé lidi přístupné a srozumitelné všem;

44.  bere na vědomí stále přetrvávající nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a požadavky trhu práce; žádá Komisi, aby v rámci Výboru pro zaměstnanost Evropské unie prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami v členských státech s cílem řešit tuto otázku;

45.  je toho názoru, že problémy týkající se nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, lze vyřešit lepším určováním kompetencí jednotlivců a odstranění nedostatků ve vnitrostátních systémech odborné přípravy; zdůrazňuje, že větší mobilita mladých lidí by mohla zlepšit jejich dovednosti a spolu s uznáním kvalifikace by mohla pomoci řešit stávající zeměpisný nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; vybízí členské státy, aby v tomto ohledu více využívaly síť EURES.

46.  zdůrazňuje, že velký potenciál pro tvorbu udržitelných pracovních míst by mohly mít dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), a vyzývá proto členské státy, aby do svých plánů pro provádění záruk pro mladé lidi zařadily efektivní opatření pro posilování dovedností IKT / digitálních dovedností.

47.  konstatuje, že je potřebný diverzifikovanější a individuálnější přístup k poskytování služeb různým skupinám mladých lidí, aby se zabránilo tomu, že si někdo bude vybírat na úkor druhých, a diskriminačnímu výběru; žádá, aby byla mladým lidem, kteří čelí mnohočetným překážkám, a těm, kdo jsou nejvíce vzdáleni od pracovního trhu poskytována intenzivnější a cílenější pomoc, při jejímž využívání by překonávali méně překážek; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité účinně koordinovat záruky pro mladé lidi s jinými politikami, například s antidiskriminačními politikami, a rozšiřovat rozsah opatření, které se v rámci záruky pro mladé lidi navrhují;

48.  je přesvědčen, že nezaměstnanost mladých by se měla řešit jako priorita již od spuštění příštích operačních programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF);

Provádění a sledování

49.  konstatuje, že uplatňování systému záruk pro mladé lidi je monitorováno prostřednictvím evropského semestru a Výboru pro zaměstnanost a specializovaného rámce ukazatelů vypracovaných Výborem pro zaměstnanost ve spolupráci s Komisí; vyzývá Radu, aby podpořila členské státy při zlepšování vykazování údajů;

50.  konstatuje, že nedostatek informací o potenciálních nákladech na provádění daných systémů v členských státech může vést k tomu, že nebude k dispozici dostatečné financování pro jejich provedení a splnění jejich cílů; vyzývá členské státy, aby vytvořily přehled nákladů na provádění záruk pro mladé lidi, jak doporučuje zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 5/2017;

51.  zdůrazňuje, že pro úspěšné provádění systémů záruk pro mladé lidi je důležité vyčlenění potřebných finančních zdrojů a vyhodnocení celkového financování, přičemž se musí zohlednit, že vyhodnocení celkového financování může být ztíženo problémy s rozlišováním mezi jednotlivými druhy opatření zaměřenými na mladé lidi v jednotlivých členských státech;

52.  vyzývá Komisi, aby poskytla přesnější informace o nákladové efektivnosti záruk pro mladé lidi a o tom, jakým způsobem je monitorováno provádění programu v členských státech, a aby v této souvislosti předkládala komplexní výroční zprávy;

53.  zdůrazňuje, že je třeba zavést účinné mechanismy pro projednání a řešení obtíží, kterým se čelí při uplatňování systémů záruk pro mladé lidi; podtrhuje, že je třeba, aby si členské státy daly zásadní, ale realistický a proveditelný politický a finanční závazek uplatňovat záruky pro mladé lidi v plném rozsahu, včetně zajištění mechanismů časné intervence, kvalitních pracovních míst, nabídky dalšího vzdělávání a odborné přípravy, jasných kritérií způsobilosti a budování partnerství s příslušnými zainteresovanými stranami; zdůrazňuje, že tohoto cíle by mělo být dosaženo účinným oslovením všech dotyčných, posílením administrativní kapacity tam, kde je to zapotřebí, zohledněním místních podmínek, poskytnutím možnosti zlepšovat své dovednosti a vytvořením odpovídajících struktur k monitorování a hodnocení během provádění uvedených opatření i po jejich dokončení;

54.  vyzývá k účinnému mnohostrannému dohledu nad dodržováním doporučení Rady, kterým se zavádí záruky pro mladé lidi v rámci evropského semestru, a k tomu, aby se v případě nutnosti věnovala pozornost doporučení;

55.  opět potvrzuje, že je rozhodnut úzce sledovat všechny činnosti členských států při zavádění záruk pro mladé lidi do praxe, a vybízí mládežnické organizace, aby i nadále poskytovaly Parlamentu aktuální informace o svých analýzách týkajících se opatření členských států; naléhavě vybízí členské státy a Komisi, aby zapojily zúčastněné aktéry z řad mladých lidí do tvorby politik; připomíná, že zásadní význam z hlediska úspěšnosti záruk pro mladé lidi má zapojení mládežnických organizací do informování o těchto zárukách, do jejich uplatňování a vyhodnocování;

56.  bere na vědomí výskyt některých zpoždění v provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech, především z procedurálních a strukturálních důvodů; vyjadřuje znepokojení nad mírou čerpání, kterou vykazují členské státy u předběžného financování poskytnutého na provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; trvá proto na tom, že aby příslušné orgány členského státu učinily neodkladné kroky k tomu, aby v plném rozsahu a včas využily zdroje, které jsou k dispozici na boj proti nezaměstnanosti mladých; domnívá se, že členské státy musejí ve vnitrostátních rozpočtech vyhradit dodatečné finanční závazky na řešení těchto strukturálních problémů;

57.  vítá spolupráci Komise s členskými státy na identifikaci a šíření osvědčených postupů pro kvalitní monitorování a podávání zpráv na základě stávajících systémů členských států; připomíná Komisi, že pro tyto účely je i nadále zásadní srovnatelnost údajů;

58.  doporučuje, aby Komise i nadále stanovovala správné postupy při monitorování a informování, které by předala členským státům za účelem důsledného a spolehlivého sdělování výsledků, které by se poté bez problémů hodnotily, i s ohledem na jejich kvalitu; doporučuje zejména, že je nutné pravidelně poskytovat zejména kvalitní statistiky, které by členským státům umožnily vytvářet realističtější a účinnější politiku zaměřenou na mládež, mj. na základě sledování účastníků opouštějících systém záruky pro mladé lidi, tak aby byl počet osob, které program opouštějí, aniž by pro ně byl přínosem, co nejnižší;

59.  vyzývá Komisi, aby posílila způsob, jakým členské státy provádějí systémy schválené v rámci záruk pro mladé lidi, a aby zavedla transparentní a komplexní monitorovací systém s veřejně přístupnými údaji, jenž se zaměří na nákladovou efektivnost, strukturální reformy a opatření cílená na jednotlivce;

60.  navrhuje, aby v každém z členských států byla provedena analýza ex ante, která stanoví konkrétní cíle a harmonogramy pro očekávaný výsledek působení systémů záruk pro mladé lidi a navrhuje, že je třeba zabránit dvojímu financování;

61.  vybízí ke sdílení osvědčených postupů prostřednictvím Výboru pro zaměstnanost a programu vzájemného učení evropské strategie zaměstnanosti; konstatuje v tomto ohledu, že je důležité vzájemné učení zaměřené na aktivizaci nejzranitelnějších skupin;

62.  je znepokojen tím, že údaje o příjemcích, výstupech a výsledcích Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou nedostatečné a často nejednotné; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření a vyvinuly méně administrativně náročné a modernější monitorovací systémy pro zbývající finanční prostředky Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých;

63.  požaduje zaměření na výsledky programu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím stanovení konkrétních ukazatelů v podobě reforem provedených ve členských státech, znalostí a dovedností získaných z programu a počtu nabídnutých smluv na dobu neurčitou; kromě toho navrhuje, aby zkušenosti mentorů ve vybraném povolání byly v souladu s dovednostmi, jež příslušní žadatelé potřebují;

64.  vyzývá členské státy, aby vylepšily své systémy monitorování a vykazování, a zajistily tak lepší měřitelnost cílů záruk pro mladé lidi a usnadnily vypracování aktivačních politik pro mladé lidi, které by více vycházely z faktů, a aby zejména zdokonalily schopnost následně monitorovat účastníky, kteří ze záruk pro mladé lidi odejdou, a mohly tak co nejvíce snížit počet případů s nejasným výsledkem a získat údaje o aktuální situaci všech účastníků; vyzývá Komisi, aby přezkoumala své pokyny o sběru údajů, a členské státy, aby přezkoumaly své výchozí hodnoty a cíle s cílem minimalizovat riziko, že by se výsledky zveličovaly;

65.  uznává, že v některých členských státech se záruky pro mladé staly hnacím motorem politických změn a zlepšení koordinace na poli zaměstnání a vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité: vytyčit realistické a měřitelné cíle podpory politik a rámců, jako jsou záruky pro mladé lidi, určit hlavní náročné úkoly, definovat vhodné kroky, jež je třeba učinit ke zvládnutí těchto úkolů, a posoudit tyto úkoly s náležitým ohledem na zvyšování zaměstnatelnosti; konstatuje, že v některých případech je obtížné přesně určit a posoudit, jaký přínos záruky pro mladé lidi dosud měly, a že kvalitní statistiky by měly členským státům pomoci vytvářet realističtější a účinnější politiku zaměřenou na mládež, která by nevedla k falešným nadějím;

66.  uznává, že mnohé členské státy vynakládají na provádění systému záruk pro mladé lidi značné úsilí; konstatuje však, že většina reforem dosud nebyla v plné míře realizována, zejména pokud jde o navazování partnerství se sociálními partnery a s mladými lidmi při koncipování, provádění a hodnocení opatření v rámci projektu záruk pro mladé lidi a při podpoře lidí, kteří čelí četným překážkám; konstatuje, že v dlouhodobém horizontu je zapotřebí značného úsilí a finančních zdrojů za účelem dosažení cílů systému záruk pro mladé lidi;

67.  je přesvědčen, že opakované využívání záruk pro mladé lidi nesmí být na úkor aktivizace pracovního trhu ani cíle, kterým je přechod ke stálému zaměstnání; vyzývá Radu, aby využila přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) k vyčlenění odpovídajících prostředků na záruky pro mladé lidi; vyzývá členské státy, aby zajistily, že mladí lidé, včetně osob ve věku do 30 let, budou dostávat kvalitní nabídky přizpůsobené jejich profilu a úrovni kvalifikace, jakož i poptávce trhu práce, aby tak vznikala udržitelná zaměstnanost a zabránilo se opakovanému využívání záruk pro mladé lidi;

68.  domnívá se, že k posouzení účinnosti systému je nezbytné zhodnotit všechny aspekty včetně nákladové efektivity systému; bere na vědomí předcházející odhady Mezinárodní organizace práce a nadace Eurofound a žádá Komisi, aby tyto prognózy potvrdila nebo aktualizovala;

69.  vyzývá k tomu, aby v každém zúčastněném členském státě byla posouzena účinnost záruk pro mladé lidi, aby se tak zabránilo vykořisťování mladých lidí ze strany některých společností, jež využívají podvodné systémy odborné přípravy k tomu, aby těžily z práce financované státem; za tímto účelem navrhuje, aby byly monitorovány vyhlídky mladých lidí, kteří čerpali z programu, na získání zaměstnání a aby byly zavedeny mechanismy, které budou od zúčastněných zaměstnavatelů, ať už soukromých či veřejných, vyžadovat, aby převedli minimální procentuální podíl stáží na pracovní smlouvu, což bude podmínkou pro další účast v programu;

70.  konstatuje, že hodnocení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí bude Komisí ukončeno do konce roku 2017 a očekává se rychlé začlenění nezbytných úprav k zajištění úspěšného provádění; zdůrazňuje, že je důležité, aby relevantní zúčastněné strany a mimo jiné i mládežnické organizace průběžně hodnotily výkonnost Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

71.  zdůrazňuje, že je potřebné zavést systém ukazatelů a opatření k hodnocení a sledování účinnosti jak veřejných systémů zaměstnanosti, tak Záruky pro mladé lidi, jelikož ač se s ním počítalo od počátku, má systém mnoho nedostatků;

72.  žádá, aby byli účastníci programu řádně informováni o postupech, které mají být zahájeny v případě zneužití nástroje, a aby byla zaručena jejich nezbytná a plánovaná ochrana;

73.  vyzývá k účinné a transparentní kontrole, k podávání zpráv a sledování způsobu, jakým jsou prostředky přidělené na evropské úrovni a na úrovni členských států využívány, aby se zabránilo zneužívání prostředků a jejich mrhání;

Zlepšení

74.  zdůrazňuje nezbytnost zaručit dlouhodobý závazek prostřednictvím ambiciózního programování a vyrovnaného financování jak z rozpočtu EU, tak i z vnitrostátních rozpočtů, aby bylo možno nabídnout plný přístup všem mladým lidem, kteří nepracují, nevzdělávají se, ani se neúčastní odborné přípravy (tzv. „NEET“) v EU;

75.  připomíná význam spolupráce mezi všemi úrovněmi správy (EU, členských států a místních subjektů) a technické pomoci Komise pro účinné provádění záruk pro mladé lidi;

76.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit a rozvíjet celoživotní profesní poradenství vysoké kvality s aktivním zapojením rodin s cílem pomoci mladým lidem lépe se rozhodovat o svém vzdělání a profesní dráze;

77.  konstatuje, že Komise ve svém sdělení z října 2016 dochází k závěru, že musí zvýšit účinnost Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; je přesvědčen, že by toho mělo být dosaženo tím, že se zajistí, aby mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, byli začleněni do trhu práce udržitelným způsobem, jakož i stanovením cílů, které odrážejí různorodé složení skupiny mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, a které obsahují konkrétní logické intervence pro každou skupinu dílčího cíle; konstatuje, že využívání i jiných programů ESF s cílem zajistit udržitelnost začlenění mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, by mohlo zlepšit efektivitu;

78.  žádá Komisi a členské státy, aby usměrňovaly očekávání tak, že stanoví úkoly a cíle, jež budou realistické a dosažitelné, aby posuzovaly nerovnosti, aby před prováděním mechanismů analyzovaly trh, aby zlepšily systémy pro dohled a oznamování a aby zlepšily kvalitu údajů, aby mohly být účinně měřeny výsledky;

79.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zabezpečily dostatečné finanční prostředky s cílem zajistit úspěšné začlenění všech mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní nebo nemají přístup ke vhodné odborné přípravě nebo nabídce vzdělání; zdůrazňuje, že k zajištění udržitelných výsledků by záruky pro mladé lidi měly vycházet ze stávajících znalostí a zkušeností a pokračovat v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že to vyžaduje navýšení veřejných prostředků, které jsou k dispozici pro aktivní politiky na trhu práce na úrovni EU a na úrovni členských států;

80.  vyzývá členské státy, aby řádně vyhodnotily náklady na systémy záruk pro mladé lidi, naplnily očekávání stanovením reálných a dosažitelných cílů, uvolnily další zdroje ze svých vnitrostátních rozpočtů a posílily financování svých veřejných služeb zaměstnanosti, aby jim umožnily plnit dodatečné úkoly spojené s prováděním Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

81.  vyzývá členské státy, aby zajistily poskytování navazujících údajů s cílem posoudit dlouhodobou udržitelnost výsledků z kvalitativního a kvantitativního hlediska a usnadnit rozvoj politik pro mladé lidi, které by byly více založeny na faktech; vyzývá k zajištění větší transparentnosti a soudržnosti při shromažďování údajů ve všech členských státech a rovněž vyzývá ke shromažďování údajů členěných podle pohlaví; se znepokojením konstatuje, že udržitelnost pozitivních výstupů ze záruk pro mladé lidi se postupně zhoršuje[9];

82.  vyzývá Komisi, aby provedla podrobnou analýzu účinků opatření zavedených v členských státech, identifikovala nejúčinnější řešení, a na jejich základě poskytla členským státům doporučení, jak dosáhnout lepších výsledků s nízkou úrovní investic.

o

o    o

83.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

  • [1]  Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
  • [2]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
  • [3]  Úř. věst. L 126, 21.5.2015, s. 126.
  • [4]  Další opatření zahrnují iniciativu „Mládež v pohybu“ zahájenou v září 2010 „Iniciativu příležitosti pro mladé“, která byla zahájena v prosinci 2011, a „akční týmy pro mladé lidi“, která byla zahájena v lednu 2012.
  • [5]  Březen 2017: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8002525/3-02052017-AP-EN.pdf/94b69232-83a9-4011-8c85-1d4311215619
  • [6]  Sociální zapojení mladých lidí (Eurofound 2015)
  • [7]  Mladí lidé, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy – charakteristika, náklady a politické reakce v Evropě. (NEETs – Young people not in employment, education or training: charakteristiky, náklady a politická řešení v Evropě (Eurofound 2012).
  • [8]  Bílá kniha o budoucnosti Evropy, s. 13.
  • [9]  Bod 164 ve zvláštní zprávě EÚD 5/2017.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (31.8.2017)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

ke kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi
(2016/2242(INI))

Zpravodaj: Vladimír Maňka

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je politickou prioritou, jíž sdílí Parlament, Komise a členské státy, a která přispívá k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a pracovních míst;

B.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi, jako investice do mladých lidí, je příkladem sestavování rozpočtu založeného na výsledcích;

C.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) významně přispěly ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí v EU tím, že posílily vzdělávání a poptávku po mladých lidech na trhu práce a podpořily vytváření pracovních míst; konstatuje, že míra nezaměstnanosti mladých lidí ve výši 17,2 % v EU-28 je stále nepřijatelně vysoká[1];

D.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí stále zůstává nepřijatelně vysoká; vzhledem k tomu, že v průměru v celé EU pouze 41,9 % mladých lidí, kteří nepracují, nevzdělávají se, ani se neúčastní odborné přípravy (tzv. „NEET“), má přístup do systému záruk pro mladé lidi;

E.  vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit úlohu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, kterou může mít zejména v členských státech, které byly v mnohem větší míře zasaženy hospodářskou, finanční a sociální krizí od roku 2007; vzhledem k tomu, že by mělo být zdůrazněno, že je třeba tento program posílit a rozvíjet další doplňující opatření, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států, která budou mít za cíl posílení integrace a soudržnosti a současně podporu rovnosti žen a mužů a zajištění přístupu ke vzdělávacím programům zahájených za účelem rozvíjení nových pracovních výzev v oblasti technologie.

F.  vzhledem k tomu, že původní přidělené finanční prostředky pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých ve VFR na období 2014–2020 činil 6,4 miliardy EUR, z čehož 3,2 miliardy EUR pocházelo z účelově vázané rozpočtové položky spojené se stejnou částkou z Evropského sociálního fondu; vzhledem k tomu, že v souvislosti s přezkumem VFR v polovině období bylo schváleno vyčlenění dodatečných finančních prostředků ve výši 1,2 miliard EUR na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na období 2017 až 2020, jemuž bude odpovídat stejná částka z ESF; vzhledem k tomu, že 500 milionů EUR z této dodatečné částky má být zapsáno v roce 2017 prostřednictvím návrhu opravného rozpočtu č. 3/2017; vzhledem k tomu, že konečná výše přidělených finančních prostředků pro tento program bude stanovena v průběhu nadcházejícího ročního rozpočtového procesu;

G.  vzhledem k tomu, že veškeré původně přidělené finanční prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí byly přednostně vyčleněny na období 2014–2015 a že v rozpočtu na rok 2016 se nepočítá s žádnými novými prostředky na tento účel; vzhledem k tomu, že přerušení financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí podrývá úspěch tohoto programu;

H.  vzhledem k tomu, že současná úroveň financování, a to jak z rozpočtu EU, tak i z rozpočtu členských států, nestačí na pokrytí potřeb programu;

1.  připomíná, že cílem systému záruk pro mladé lidi je zajistit, aby všichni mladí lidé ve věku do 29 let do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stanou nezaměstnanými nebo kdy ukončí formální vzdělávání, získali kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského místa či stáže.

2.  připomíná, že úspěch iniciativy souvisí s řádnou správou ekonomických záležitostí v členských státech, neboť bez příznivého podnikatelského prostředí, podpory malých a středních podniků a vzdělávacího a vědeckého systému přizpůsobenému požadavkům ekonomiky nemůže dojít k vytváření pracovních míst, ani k nalezení dlouhodobého řešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí.

3.   zdůrazňuje nezbytnost zaručit dlouhodobý závazek prostřednictvím ambiciózního programování a vyrovnaného financování jak z rozpočtu EU, tak i z vnitrostátních rozpočtů, aby bylo možno nabídnout plný přístup všem mladým lidem, kteří nepracují, nevzdělávají se, ani se neúčastní odborné přípravy (tzv. „NEET“) v EU; vyzývá Komisi, aby provedla podrobnou analýzu účinků opatření zavedených v členských státech, identifikovala nejúčinnější řešení, a na jejich základě poskytla členským státům doporučení, jak dosáhnout lepších výsledků s nízkou úrovní investic.

4.  připomíná, že podle Mezinárodní organizace práce účinný systém záruk pro mladé lidi vyžaduje roční financování ve výši přibližně 45 miliard EUR pro EU-28; domnívá se, že na toto financování by se mělo pohlížet jako na investice, a to vzhledem k výraznému snížení nákladů spojených se zaměstnaností mladých lidí, k němuž povede, pokud bude účinné;

5.  vyzývá členské státy, aby řádně vyhodnotily náklady na systémy záruk pro mladé lidi, naplnily očekávání stanovením reálných a dosažitelných cílů, uvolnily další zdroje ze svých vnitrostátních rozpočtů a posílily financování svých veřejných služeb zaměstnanosti, aby jim umožnily plnit dodatečné úkoly spojené s prováděním Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

6.  konstatuje, že hodnocení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí bude Komisí ukončeno do konce roku 2017 a očekává se rychlé začlenění nezbytných úprav k zajištění úspěšného provádění; zdůrazňuje, že je důležité, aby relevantní zúčastněné strany a mimo jiné i mládežnické organizace průběžně hodnotily výkonnost Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

7.  domnívá se, že je nezbytné zajistit rozmanitost a dostupnost finančních zdrojů a zaměřit se na účelnost výdajů při provádění dalších politik a reforem veřejných služeb.

8.  připomíná, že v rámci příštího víceletého finančního rámce by Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí měla být financována z nově přidělených prostředků, a nikoli prostřednictvím přerozdělením stávajících rozpočtových prostředků; očekává ambiciózní politický závazek týkající se příštího víceletého finančního rámce;

9.  domnívá se, že je nezbytné harmonizovat věkovou hranici ve všech evropských programech zaměstnanosti mladých lidí za účelem podporování rovnosti, jasnosti a transparentnosti.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.8.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Monika Vana, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Caputo, Anneli Jäätteenmäki, Tomáš Zdechovský

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30

+

ALDE

Jean Arthuis, Gérard Deprez, Anneli Jäätteenmäki, Urmas Paet

GUE/NGL

Liadh Ní Riada, Younous Omarjee

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Inese Vaidere, Tomáš Zdechovský

S&D

Nicola Caputo, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Iris Hoffmann, John Howarth, Vladimír Maňka, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Manuel dos Santos

VERTS/ALE

Jordi Solé, Indrek Tarand, Monika Vana

6

-

ECR

Richard Ashworth, Zbigniew Kuźmiuk, Bernd Kölmel

EFDD

Jonathan Arnott

ENF

André Elissen, Marco Zanni

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

  • [1]  Březen 2017: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8002525/3-02052017-AP-EN.pdf/94b69232-83a9-4011-8c85-1d4311215619

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (19.7.2017)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

ke kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi
(2016/2242(INI))

Zpravodajka: Jana Žitňanská

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že vysoká nezaměstnanost mládeže – v EU 18,7 % v roce 2016 – je ke škodě jednak společnosti a jednak dotčeným jednotlivcům, neboť má dlouhodobý negativní vliv na zaměstnatelnost, příjmovou stabilitu a rozvoj kariéry; vzhledem k tomu, že hospodářská krize neúměrně postihla mladé lidi a že v některých členských státech je bez zaměstnání více než čtvrtina mladých lidí;

B.  vzhledem k tomu, že z kvantitativního hlediska je zájem o záruky pro mladé lidi nerovnoměrný a mezi jednotlivými zeměmi se značně liší; vzhledem k tomu, že zavedení integračních služeb uvedených v zárukách pro mladé lidi je často neúplné, spektrum způsobilých účastníků je příliš úzké a závisí na stávajících kapacitách a efektivitě veřejných služeb zaměstnanosti a na rychlosti postupů na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že členské státy by měly pokračovat ve snaze o rozšíření veřejných služeb zaměstnanosti a o jejich reformu;

C.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2013 se členské státy zavázaly k tomu, že na základě vytvoření systémů záruky pro mladé lidi zajistí úspěšný přechod této části populace na trh práce; vzhledem k tomu, že audit, který provedl Evropský účetní dvůr, byl předčasný, jelikož sledované období je příliš blízko době zavedení systémů záruk v členských státech, a byl omezen pouze na některé členské státy; vzhledem k tomu, že za tímto účelem by bylo bývalo užitečnější nejdříve zhodnotit jejich zavedení a teprve poté provést audit;

D.  vzhledem k tomu, že roční investice potřebné na zavedení záruk pro mladé lidi v Evropě se odhadují na 50,4 mld. EUR[1], což je podstatně méně než každoroční ekonomické ztráty způsobené nedostatečným zapojením mládeže na evropském trhu práce, které by mohly dosáhnout minimálně 153 mld. EUR[2]; vzhledem k tomu, že finanční prostředky Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) činí v letech 2014–2018 pouze 6,4 mld. EUR a do roku 2020 další 2 mld. EUR (včetně příspěvků z Evropského sociálního fondu (ESF));

E.  vzhledem k tomu, plnění cílů stanovených v zárukách pro mladé lidi ovlivňují vnější faktory, jako je konkrétní hospodářská situace nebo výrobní model v jednotlivých regionech;

F.  vzhledem k tomu, že EU by měla svá sociálně-politická opatření lépe propagovat a seznamovat s nimi cílovou skupinu, aby tak zajistila větší viditelnost své činnosti mezi občany EU;

G.  vzhledem k tomu, že mezi regiony v Evropě panují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že v některých případech se území s vysokou nezaměstnaností nepovažují za region způsobilý k získání finančních prostředků EU na úrovni NUTS;

1.  zdůrazňuje, že je třeba zavést účinné mechanismy pro projednání a řešení obtíží, kterým se čelí při uplatňování systémů záruk pro mladé lidi; podtrhuje, že je třeba, aby si členské státy daly zásadní, ale realistický a proveditelný politický a finanční závazek uplatňovat záruky pro mladé lidi v plném rozsahu, včetně zajištění mechanismů časné intervence, kvalitních pracovních míst, nabídky dalšího vzdělávání a odborné přípravy, jasných kritérií způsobilosti a budování partnerství s příslušnými zainteresovanými stranami; vzhledem k tomu, že tohoto cíle by mělo být dosaženo účinným oslovením všech dotyčných, posílením administrativní kapacity tam, kde je to zapotřebí, zohledněním místních podmínek, poskytnutím možnosti zlepšovat své dovednosti a vytvořením odpovídajících struktur k monitorování a hodnocení během provádění uvedených opatření i po jejich dokončení;

2.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že systémy záruky pro mladé lidi se zatím nedostaly ke všem mladým lidem, kteří opustili školu nebo jsou nezaměstnaní; zdůrazňuje, že možnost využít systémů záruk pro mladé lidi by měli mít všichni mladí lidé, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy (NEET); vybízí proto regiony, které nemají nárok na spolufinancování ze strany EU, aby se zapojily do záruky pro mladé lidi;

3.  připomíná, že záruky pro mladé lidi využívají finanční podporu EU z ESF a YEI, která doplňuje příspěvky poskytované členskými státy; podporuje plánování programů jako součást společného strategického rámce EU, které by se zaměřovaly na vzájemné učení, vytváření kontaktů a poskytování odborné pomoci;

4.  zdůrazňuje, že pro úspěšné provádění systémů záruk pro mladé lidi je důležité vyčlenění potřebných finančních zdrojů a vyhodnocení celkového financování, přičemž se musí zohlednit, že vyhodnocení celkového financování může být ztíženo problémy s rozlišováním mezi jednotlivými druhy opatření zaměřenými na mladé lidi v jednotlivých členských státech;

5.  vyzývá k účinnému mnohostrannému dohledu nad dodržováním doporučení Rady, kterým se zavádí záruky pro mladé lidi v rámci evropského semestru, a k tomu, aby se v případě nutnosti věnovala pozornost doporučení;

6.  zdůrazňuje, že členské státy musí zavést proaktivní a preventivní opatření a strukturální reformy s cílem zajistit kvalitu služeb a nabídek v rámci záruk pro mladé lidi, aby bylo možné využít jejích výhod a zajistit úspěšný přechod mladých lidí ze školy do zaměstnání a z nečinnosti k práci; podtrhuje v tomto ohledu, že je důležité, aby veřejné služby zaměstnanosti získaly odpovídající zdroje, aby se navazovalo pevné partnerství mezi hlavními zainteresovanými stranami, aby zaměstnanci veřejných služeb zaměstnanosti byli školeni k poskytování specializovaných a individuálním potřebám přizpůsobených služeb a aby veřejné služby zaměstnanosti spolupracovaly se všemi ostatními zúčastněnými stranami;

7.  vyzývá Komisi, aby poskytla přesný rozpis příspěvků členských států na YEI, které každý členský stát musí s ohledem na odhady Mezinárodní organizace práce (MOP) poskytnout za účelem účinného provádění záruk pro mladé lidi;

8.  připomíná význam spolupráce mezi všemi úrovněmi správy (EU, členských států a místních subjektů) a technické pomoci Komise pro účinné provádění záruk pro mladé lidi;

9.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost navrhla normy pro kritéria kvality budoucích nabídek předkládaných v rámci záruk pro mladé lidi;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvinuly plný potenciál výměny osvědčených postupů, mimo jiné určením a šířením postupů, které se osvědčily při uplatňování systémů záruk pro mladé lidi, pokud jde o monitorování, podávání zpráv a odstraňování administrativní zátěže; vybízí ke sdílení osvědčených postupů prostřednictvím Výboru pro zaměstnanost a programu vzájemného učení evropské strategie zaměstnanosti; konstatuje v tomto ohledu, že je důležité vzájemné učení zaměřené na aktivizaci nejzranitelnějších skupin;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zabezpečily ostatečné finanční prostředky s cílem zajistit úspěšné začlenění všech mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní nebo nemají přístup ke vhodné odborné přípravě nebo nabídce vzdělání; zdůrazňuje, že k zajištění udržitelných výsledků by záruky pro mladé lidi měly vycházet ze stávajících znalostí a zkušeností a pokračovat v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že to vyžaduje navýšení veřejných prostředků, které jsou k dispozici pro aktivní politiky na trhu práce na úrovni EU a na úrovni členských států;

12.  konstatuje, že je potřebný diverzifikovanější a individuálnější přístup k poskytování služeb různým skupinám mladých lidí, aby se zabránilo tomu, že si někdo bude vybírat na úkor druhých, a diskriminačnímu výběru; žádá, aby byla mladým lidem, kteří čelí mnohočetným překážkám, a těm, kdo jsou nejvíce vzdáleni od pracovního trhu poskytována intenzivnější a cílenější pomoc, při jejímž využívání by překonávali méně překážek; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité účinně koordinovat záruky pro mladé lidi s jinými politikami, například s antidiskriminačními politikami, a rozšiřovat rozsah opatření, které se v rámci záruky pro mladé lidi navrhují;

13.  vyzývá členské státy, aby zajistily poskytování navazujících údajů s cílem posoudit dlouhodobou udržitelnost výsledků z kvalitativního a kvantitativního hlediska a usnadnit rozvoj politik pro mladé lidi, které by byly více založeny na faktech; vyzývá k zajištění větší transparentnosti a soudržnosti při shromažďování údajů ve všech členských státech a rovněž vyzývá ke shromažďování údajů členěných podle pohlaví; se znepokojením konstatuje, že udržitelnost pozitivních výstupů ze záruk pro mladé lidi se postupně zhoršuje[3];

14.  je přesvědčen, že rozhodnutí o prodloužení záruk pro mladé lidi nebo o zahájení dalších nových iniciativ na podporu zaměstnanosti mladých lidí by mělo vycházet z důkladného posouzení možností a prostředků a že cíle takovýchto projektů by měly být co nejrealističtější;

15.  je přesvědčen, že opakované využívání záruk pro mladé lidi nesmí být na úkor aktivizace pracovního trhu ani cíle, kterým je přechod ke stálému zaměstnání; vyzývá Radu, aby využila přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) k vyčlenění odpovídajících prostředků na záruky pro mladé lidi; vyzývá členské státy, aby zajistily, že mladí lidé, včetně osob ve věku do 30 let, budou dostávat kvalitní nabídky přizpůsobené jejich profilu a úrovni kvalifikace, jakož i poptávce trhu práce, aby tak vznikala udržitelná zaměstnanost a zabránilo se opakovanému využívání záruk pro mladé lidi;

16.  vyzývá k tomu, aby v každém zúčastněném členském státě byla posouzena účinnost záruk pro mladé lidi, aby se tak zabránilo vykořisťování mladých lidí ze strany některých společností, jež využívají podvodné systémy odborné přípravy k tomu, aby těžily z práce financované státem; za tímto účelem navrhuje, aby byly monitorovány vyhlídky mladých lidí, kteří čerpali z programu, na získání zaměstnání a aby byly zavedeny mechanismy, které budou od zúčastněných zaměstnavatelů, ať už soukromých či veřejných, vyžadovat, aby převedli minimální procentuální podíl stáží na pracovní smlouvu, což bude podmínkou pro další účast v programu;

17.  opět potvrzuje, že je rozhodnut úzce sledovat všechny činnosti členských států při zavádění záruk pro mladé lidi do praxe, a vybízí mládežnické organizace, aby i nadále poskytovaly Parlamentu aktuální informace o svých analýzách týkajících se opatření členských států; naléhavě vybízí členské státy a Komisi, aby zapojily zúčastněné aktéry z řad mladých lidí do tvorby politik; připomíná, že zásadní význam z hlediska úspěšnosti záruk pro mladé lidi má zapojení mládežnických organizací do informování o těchto zárukách, do jejich uplatňování a vyhodnocování;

18.  je přesvědčen, že nezaměstnanost mladých by se měla řešit jako priorita již od spuštění příštích operačních programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF);

19.  zasazuje se o to, aby bylo zajištěno, že mladí lidé účastnící se záruky pro mladé lidi budou i nadále přispívat do systémů sociální ochrany a ochrany pracovníků platných v jejich členském státě a budou k nim mít přístup, a budou tak posilovat sdílenou odpovědnost všech zúčastněných, zejména mladých lidí a zaměstnavatelů;

20.  bere na vědomí zvláštní zprávu EÚD o dopadu záruk pro mladé lidi a YEI na zaměstnanost mladých lidí a konstatuje, že ani tři roky po přijetí doporučení Rady nesplnily záruky pro mladé lidi očekávání, která se k nim pojí; bere na vědomí komentář EÚD, podle něhož není možné pomoci všem NEET pouze na základě prostředků z rozpočtu EU; bere na vědomí, že stávající situace neodráží očekávání, která vznikla se zavedením záruk pro mladé lidi, tj. že všichni NEET získají do čtyř měsíců kvalitní nabídku v oblasti vzdělávání nebo zaměstnání;

21.  zdůrazňuje, že přetrvávající nesoulad mezi profily účastníků a nabídkami vyplývajícími ze záruk pro mladé lidi vede k tomu, že se lidé navracejí ke statusu NEET; bere na vědomí, že neexistuje všeobecně přijímaná a společná definice toho, co v rámci záruk pro mladé lidi představuje „kvalitní nabídku“; domnívá se, že dobrým základem pro takovou definici je navrhnout, aby za kvalitní byla nabídka považována tehdy, pokud odpovídá profilu účastníka a požadavkům pracovního trhu a vede k jeho trvalému začlenění na trh práce založenému na souladu mezi jeho profilem a potřebami trhu; je přesvědčen, že zavedení tohoto pojmu není samo o sobě zárukou kladného výsledku účasti v systému záruk pro mladé lidi, jelikož základním předpokladem udržitelné integrace mladých lidí se statusem NEET na trh práce je dostatečný hospodářský růst;

22.  vyzývá členské státy, aby vylepšily své systémy monitorování a vykazování, a zajistily tak lepší měřitelnost cílů záruk pro mladé lidi a usnadnily vypracování aktivačních politik pro mladé lidi, které by více vycházely z faktů, a aby zejména zdokonalily schopnost následně monitorovat účastníky, kteří ze záruk pro mladé lidi odejdou, a mohly tak co nejvíce snížit počet případů s nejasným výsledkem a získat údaje o aktuální situaci všech účastníků; vyzývá Komisi, aby přezkoumala své pokyny o sběru údajů, a členské státy, aby přezkoumaly své výchozí hodnoty a cíle s cílem minimalizovat riziko, že by se výsledky zveličovaly;

23.  uznává, že v některých členských státech se záruky pro mladé staly hnacím motorem politických změn a zlepšení koordinace na poli zaměstnání a vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité: vytyčit realistické a měřitelné cíle podpory politik a rámců, jako jsou záruky pro mladé lidi, určit hlavní náročné úkoly, definovat vhodné kroky, jež je třeba učinit ke zvládnutí těchto úkolů, a posoudit tyto úkoly s náležitým ohledem na zvyšování zaměstnatelnosti; konstatuje, že v některých případech je obtížné přesně určit a posoudit, jaký přínos záruky pro mladé lidi dosud měly, a že kvalitní statistiky by měly členským státům pomoci vytvářet realističtější a účinnější politiku zaměřenou na mládež, která by nevedla k falešným nadějím;

24.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že prostředky z YEI či ESF nebudou nahrazovat veřejné výdaje členských států v souladu s článkem 95 a bodem odůvodnění 87 nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013) a v souladu se zásadou adicionality; zdůrazňuje, že programy, jako jsou záruky pro mladé lidi, nesmí nahradit úsilí členských států o potírání nezaměstnanosti mladých lidí a o trvalou integraci na trh práce;

25.  konstatuje, že skupina NEET je velmi různorodá; vyzývá členské státy, aby provedly komplexní analýzu demografických vlastností skupiny NEET, a navrhuje, že by bylo dobré vypracovat přesnější definici NEET; zdůrazňuje, že rozličným skupinám mladých lidí je nutné nabídnout individuální řešení, a to s ohledem na místní a regionální souvislosti, například prostřednictvím užšího zapojení místních zástupců zaměstnavatelů, místních poskytovatelů odborné přípravy a místních orgánů; vyzývá členské státy, aby pro každého uchazeče navrhly individuální cestu a vnitrostátním veřejným službám zaměstnanosti současně poskytly potřebnou flexibilitu k přizpůsobování modelů profilování;

26.  vyzývá členské státy, aby v zájmu prosazování trvalé integrace na trh práce vypracovaly vhodné informační strategie a posílily úsilí o identifikaci populace NEET, zejména neaktivních mladých lidí NEET, na něž se nevztahují stávající systémy, a to s cílem registrovat tyto mladé lidi a sledovat situaci těch, kteří systémy záruk pro mladé lidi opouštějí v konkrétních intervalech (po 6, 12 a 18 měsících); zdůrazňuje, že je třeba zajistit řešení uzpůsobená pro různé skupiny mladých lidí a zaměřit se na neregistrované mladé lidi jakožto na klíčovou cílovou skupinu; vyzývá členské státy, aby zajistily, že prostředky, jež jsou k dispozici z ESF, nebudou nahrazovat veřejné výdaje a podotýká, že základním předpokladem pro účinné začlenění osob se statusem NEET na pracovní trh je dostatečný hospodářský růst;

27.  vyzývá k účinné a transparentní kontrole, k podávání zpráv a sledování způsobu, jakým jsou prostředky přidělené na evropské úrovni a na úrovni členských států využívány, aby se zabránilo zneužívání prostředků a jejich mrhání;

28.  zdůrazňuje, že za účelem oslovení celé populace NEET je důležité posilovat spolupráci mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami, a to i na regionální a místní úrovni, jako jsou veřejné a případně i soukromé služby zaměstnanosti, vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy, zaměstnavatelé, mládežnické organizace a nevládní organizace, které pracují s mládeží; vybízí k tomu, aby zúčastněné strany byly na základě partnerství více zapojovány do navrhování, provádění a hodnocení záruk pro mladé lidi;  vyzývá k posílení spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podnikateli s cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; znovu upozorňuje na myšlenku, že přístup založený na partnerství je zaměřen na lepší oslovení cílové populace a zajištění poskytování kvalitních nabídek;

29.  je toho názoru, že problémy týkající se nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, lze vyřešit lepším určováním kompetencí jednotlivců a odstranění nedostatků ve vnitrostátních systémech odborné přípravy; zdůrazňuje, že větší mobilita mladých lidí by mohla zlepšit jejich dovednosti a spolu s uznáním kvalifikace by mohla pomoci řešit stávající zeměpisný nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; vybízí členské státy, aby v tomto ohledu více využívaly síť EURES.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Marian Harkin, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Elisabeth Morin-Chartier, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Lynn Boylan, Miapetra Kumpula-Natri, António Marinho e Pinto, Tamás Meszerics, Joachim Schuster, Michaela Šojdrová

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Monika Smolková, Milan Zver

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

36

+

ALDE

ECR

EPP

 

S&D

Verts/ALE

Enrique Calvet Chambon, Marian Harkin, António Marinho e Pinto, Robert Rochefort

Czesław Hoc, Ulrike Trebesius, Jana Žitňanská

Heinz K. Becker, Danuta Jazłowiecka, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Anne Sander, Sven Schulze, Michaela Šojdrová, Romana Tomc, Milan Zver

Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Elena Gentile, Agnes Jongerius, Jan Keller, Miapetra Kumpula-Natri, Georgi Pirinski, Joachim Schuster, Siôn Simon, Monika Smolkova, Marita Ulvskog

Jean Lambert, Tamás Meszerics, Terry Reintke

4

-

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Lynn Boylan, Rina Ronja Kari, João Pimenta Lopes

2

0

ENF

NI

Mara Bizzotto

Lampros Fountoulis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

  • [1]  Sociální zapojení mladých lidí (Eurofound 2015)
  • [2]  „NEETs – Young people not in employment, education or training: Characteristics, costs and policy responses in Europe“ (NEET – mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy: charakteristika, náklady a politické reakce v Evropě) (Eurofound, 2012)
  • [3]  Bod 164 ve zvláštní zprávě EÚD 05/2017 nazvaný: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám?“

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (27.6.2017)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

ke kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systému záruk EU pro mladé lidi
(2016/2242(INI))

Zpravodajka: Therese Comodini Cachia

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že záruky pro mladé lidi mají důležitý úkol, jímž je podpora opatření poskytujících nezaměstnaným mladým lidem dovednosti, zkušenosti a znalosti, které potřebují, aby mohli nastoupit do zaměstnání s dlouhodobou perspektivou nebo začít podnikat, a jsou rovněž příležitostí k řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi;

2.  zdůrazňuje významnou úlohu vzdělávání a profesního poradenství, pokud jde o vybavení mladých lidí pracovní etikou a dovednostmi, jež jsou nutné na pracovním trhu; poznamenává však, že vzdělání by nemělo pouze poskytovat dovednosti a způsobilost k uplatnění na pracovním trhu, ale musí rovněž přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí, aby se z nich stali aktivní a odpovědní občané; zdůrazňuje proto potřebu občanské výchovy v celém vzdělávacím systému, včetně formálních a neformálních vzdělávacích metod;

3.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit a rozvíjet celoživotní profesní poradenství vysoké kvality s aktivním zapojením rodin s cílem pomoci mladým lidem lépe se rozhodovat o svém vzdělání a profesní dráze;

4.  upozorňuje, že opatření podporovaná zárukami pro mladé lidi se musí rovněž zabývat strukturálními výzvami, jimž čelí mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), aby byl zajištěn dlouhodobý dopad těchto opatření; vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátních rozpočtech vyhradily cílené finanční závazky na řešení těchto strukturálních problémů;

5.  zdůrazňuje, že by měl být podporován rozvoj jednotných kontaktních míst s cílem zvýšit pozitivní dopad záruk pro mladé lidi zajištěním toho, že veškeré služby a poradenství budou mladým lidem k dispozici na jednom místě;

6.  zdůrazňuje, že osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, tvoří heterogenní a různorodou skupinu a že systémy jsou účinnější a nákladově efektivnější, pokud jsou zacíleny na řešení zjištěných problémů; zdůrazňuje v této souvislosti nutnost vypracovat komplexní strategie s jasnými cíli a koncipované tak, aby oslovily všechny kategorie osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy;

7.  zdůrazňuje, že opatření prováděná v rámci záruk pro mladé lidi budou účinnější a nákladově efektivnější spíše tehdy, bude-li mladým lidem při vstupu na trh práce poskytnuta taková pomoc, jež jim bude schopna zajistit udržitelné pracovní příležitosti a platební růst;

8.  zdůrazňuje, že hodnocení nákladové efektivnosti záruk pro mladé lidi musí přihlédnout ke kvalitě nabídek tohoto systému; zdůrazňuje, že je zapotřebí stanovit rámec kvality určující normy kvality pro tyto nabídky;

9.  upozorňuje na skutečnost, že jsou rovněž zapotřebí systémy finanční podpory zaměřující se na mladé lidi, jimž hrozí, že budou patřit do skupiny osob bez zaměstnání a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy;

10.  konstatuje, že nedostatek informací o potenciálních nákladech na provádění daných systémů v členských státech může vést k tomu, že nebude k dispozici dostatečné financování pro jejich provedení a splnění jejich cílů; vyzývá členské státy, aby vytvořily přehled nákladů na provádění záruk pro mladé lidi, jak doporučuje zvláštní zpráva Evropského účetního dvora[1];

11.  konstatuje, že nedostatečné zviditelnění systému může vést k tomu, že bude obtížné oslovit všechny mladé lidi; doporučuje, aby byly podniknuty kroky s cílem zlepšit možnosti financování kampaní, jež jsou pořádány na místní úrovni ve spolupráci se všemi relevantními místními partnery, včetně organizací mládeže, a podpořit rozvoj platforem pro mladé lidi, jež jim umožní registraci do systému; doporučuje, aby byly informace týkající se záruk pro mladé lidi přístupné a srozumitelné všem;

12.  vyzývá Komisi, aby poskytla přesnější informace o nákladové efektivnosti záruk pro mladé lidi a o tom, jakým způsobem je monitorováno provádění programu v členských státech, a aby v této souvislosti předkládala komplexní výroční zprávy;

13.  vyzývá k diverzifikaci způsobů financování na místní, regionální a vnitrostátní úrovni s cílem lépe oslovit všechny mladé lidi; dále poznamenává, že místní a regionální orgány jsou již nyní velmi aktivní a jejich opatření zaměřená na mladé lidi by měla být podporována prostřednictvím sloučení různých směrů politik;

14.  vyzývá Komisi, aby posílila způsob, jakým členské státy provádějí systémy schválené v rámci záruk pro mladé lidi, a aby zavedla transparentní a komplexní monitorovací systém s veřejně přístupnými údaji, jenž se zaměří na nákladovou efektivnost, strukturální reformy a opatření cílená na jednotlivce;

15.  vyzývá Komisi, aby na základě svého přehledu stávajících systémů v jednotlivých členských státech identifikovala a šířila osvědčené postupy v oblasti monitorování a podávání zpráv;

16.  vyzývá k důraznému přístupu založenému na partnerství, v jehož rámci budou sociální partneři, organizace mládeže, školy a instituce odborné přípravy, soukromí zaměstnavatelé a organizace třetího sektoru zapojeni do tvorby, provádění, naplňování a monitorování systému záruk pro mladé lidi;

17.  zdůrazňuje, že velký potenciál pro tvorbu udržitelných pracovních míst by mohly mít dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), a vyzývá proto členské státy, aby do svých plánů pro provádění záruk pro mladé lidi zařadily efektivní opatření pro posilování dovedností IKT / digitálních dovedností.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Stefano Maullu, Morten Messerschmidt, Luigi Morgano, Momchil Nekov, John Procter, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Emma McClarkin

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22

+

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Michaela Šojdrová

S&D

Silvia Costa, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Julie Ward, Krystyna Łybacka

ALDE

María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

GUE/NGL

Nikolaos Chountis, Curzio Maltese

Verts/ALE

Jill Evans, Helga Trüpel

1

-

ENF

Dominique Bilde

4

0

ECR

Angel Dzhambazki, Emma McClarkin, Morten Messerschmidt, John Procter

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

15

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Dennis de Jong, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Arndt Kohn, Monica Macovei, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Hannu Takkula, Indrek Tarand, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gerben-Jan Gerbrandy, Barbara Kappel, Julia Pitera, Miroslav Poche

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jane Collins

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

15

+

ALDE

ECR

PPE

S&D

Verts/ALE

Gerben-Jan Gerbrandy, Hannu Takkula

Monica Macovei

Claudia Schmidt, Ingeborg Gräßle, Joachim Zeller, ,Julia Pitera, Petri Sarvamaa, Tomáš Zdechovský

Arndt Kohn, Derek Vaughan, Inés Ayala Sender, Miroslav Poche

Bart Staes, Indrek Tarand

1

-

EFDD

Jane Collins

3

0

ENF

GUE/NGL

Barbara Kappel

Dennis de Jong, Luke Ming Flanagan

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se