ZPRÁVA týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018

11.10.2017 - (11815/2017 – C8-0313/2017 – 2017/2044(BUD))

Část 1: Návrh usnesení
Rozpočtový výbor
Zpravodajové: Siegfried Mureşan (oddíl III – Komise)
Richard Ashworth (ostatní oddíly)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

týkajícího se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018 (11815/2017 – C8-0313/2017 – 2017/2044(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie[1],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje se nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[2],

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020[3],

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení[4] (IID ze dne 2. prosince 2013),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2017 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu[5],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2018[6],

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který přijala Komise dne 29. června 2017 (COM(2017)0400),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který Rada přijala dne 4. září 2017 a postoupila Evropskému parlamentu dne 13. září 2017 (11815/2017 – C8-0313/2017),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2017 o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2018[7],

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0299/2017),

Oddíl III

Celkový přehled

1.  zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2018 v Parlamentu plně zohledňuje politické priority, které Parlament přijal převážnou většinou hlasů ve svých výše uvedených usneseních ze dne 15. března 2017 o obecných pokynech a ze dne 5. července 2017 o mandátu pro třístranná jednání; připomíná, že tyto priority se soustředí hlavně na udržitelný růst, pracovní místa, zejména pro mladé lidi, bezpečnost a změnu klimatu;

2.  upozorňuje na to, že Unie i nadále čelí řadě problémů, a je přesvědčen, že v rozpočtu Unie je nutno vyčlenit nezbytné finanční prostředky, aby bylo možné tyto politické priority splnit a aby Unie dokázala přijít s řešeními a účinně na tyto problémy reagovat – ovšem se zachováním rozpočtové kázně; zdůrazňuje, že by výdaje Unie měly vycházet ze zásady evropské přidané hodnoty a měly by respektovat zásadu subsidiarity;

3.  znovu potvrzuje své odhodlání financovat politiky Unie, které zvyšují počet pracovních míst a růst ve všech jejích regionech prostřednictvím investic do výzkumu, vzdělávání, infrastruktury, malých a středních podniků a zaměstnanosti, především v případě mladých lidí; nemůže pochopit, jak má Unie dosáhnout pokroku v těchto oblastech, uvážíme-li škrty navrhované Radou v podokruhu 1a; namísto toho se rozhodl ještě více posílit programy výzkumu a inovace, které mají velmi vysokou míru plnění a které se v důsledku převisu poptávky potýkají s obzvláště nízkými mírami úspěšnosti žádostí;

4.  je i nadále odhodlán splnit své závazky, které učinil během jednání o EFSI, tj. minimalizovat dopad škrtů souvisejících s EFSI u programu Horizont 2020 a u Nástroje pro propojení Evropy v rámci ročního rozpočtového postupu; navrhuje proto vykompenzovat tyto škrty tím, že se obnoví původní roční profil těchto dvou programů, který jim umožní plně dosáhnout cílů, které byly dohodnuty během přijímání příslušných právních předpisů;

5.  vyjadřuje svou politickou podporu vytvoření Evropského sboru solidarity (ESC) a vítá legislativní návrh předložený v tomto ohledu Komisí; domnívá se však, že dokud nebude učiněno rozhodnutí o financování Evropského sboru solidarity a nebude přijato příslušné nařízení, které spadá do řádného legislativního postupu, neměl by rozpočet na rok 2018 obsahovat žádné finanční prostředky na tento účel; rozhodl se proto, že související prostředky a přesuny, které Komise zahrnula do návrhu rozpočtu na rok 2018 (NR), by měly být prozatím z návrhu odstraněny, jelikož rozhodnutí o rozpočtu na rok 2018 by nemělo nijak předjímat výsledek legislativního vyjednávání; je i nadále plně odhodlán okamžitě prostřednictvím opravného rozpočtu promítnout rozhodnutí o financování Evropského sboru solidarity do rozpočtu na příští rok, pokud nebude jednání o souvisejícím nařízení uzavřeno do konce rozpočtového procesu pro rok 2018;

6.  je znepokojen skutečností, že nezaměstnanost mladých je i nadále nebývale vysoká, a je přesvědčen, že je třeba přijmout další opatření, aby nebyla ohrožena budoucnost celé generace mladých Evropanů; rozhodl se proto posílit Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí nad rámec, který na rok 2018 navrhla Komise; zdůrazňuje, že toto navýšení prostředků by mělo být považováno za dodatečné nad rámec celkového objemu prostředků, který byl pro tuto iniciativu politicky schválen v rámci přezkumu VFR v polovině období, a ne za pouhé předsunutí vyčleněných finančních prostředků do rozpočtu na rok 2018;

7.  připomíná, že politika soudržnosti sehrává primární úlohu při dosahování hospodářské a sociální konvergence v Unii, a potažmo při zajišťování rozvoje a růstu; zdůrazňuje, že v roce 2018 by programy politiky soudržnosti měly dohnat zpoždění a dosáhnout plného pracovního tempa; poukazuje na to, že se Parlament zavázal k zajištění odpovídajícího množství prostředků na tyto programy, které představují jednu z hlavních politik Unie; je nicméně znepokojen nepřijatelným zpožděním, k němuž při provádění operačních programů na vnitrostátní úrovni dochází; vyzývá členské státy, aby zajistily dokončení procesu jmenování řídících, auditních a certifikačních orgánů a jeho rychlejší provádění; dále vyzývá Komisi, aby ještě více zjednodušila s tím související postupy;

8.  je přesvědčen, že v současnosti se sice zdá, že vrchol migrační a uprchlické krize je za námi, Unie ovšem musí být neustále připravena reagovat na jakékoli budoucí nepředvídané události v této oblasti a uplatňovat proaktivnější přístup v oblasti migrace; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby neustále sledovala, zda je výše prostředků v okruhu 3 odpovídající, a plně využívala veškeré nástroje dostupné v rámci současného VFR k tomu, aby včas reagovala na případné nepředvídané události, které by mohly vyžadovat dodatečné finanční prostředky; připomíná, že i když se Unii podařilo zavést některé mechanismy pomáhající tuto situaci zvládnout, stejně podle UNHCR dorazilo dosud v letošním roce do Evropy po moři přes sto tisíc uprchlíků a migrantů; rozhodl se proto v omezené míře posílit Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost a také agentury s odpovědnostmi v oblasti azylu, jako je Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), kterým je třeba poskytnout odpovídající finanční a lidské zdroje; znovu konstatuje, že strop okruhu 3 je naprosto nedostatečný k tomu, aby bylo možno poskytnout odpovídající finanční prostředky na vnitřní dimenzi migrační a uprchlické krize a na jiné prioritní programy, jako jsou programy v oblasti kultury a občanství;

9.  zdůrazňuje, že prostředky z okruhu 3 byly v posledních letech uvolňovány převážně za účelem řešení migrační a uprchlické krize a že by tato opatření měla pokračovat tak dlouho, jak bude nutné; konstatuje však, že doposud poskytnuté finanční prostředky jsou nedostatečné; z tohoto důvodu se rozhodl posílit agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které se vzhledem k vyšší pracovní zátěži a dalším úkolům v posledních letech potýkají s nedostatkem zaměstnanců a finančních prostředků;

10.   zdůrazňuje, že s ohledem na nedávné bezpečnostní hrozby v celé Unii by v rámci financování z okruhu 3 měla být věnována pozornost i opatřením, která povedou ke zvýšení bezpečnosti občanů Unie;

11.  znovu opakuje, že zásadní součástí řešení migrační a uprchlické krize i bezpečnostních hrozeb pro občany Unie je řešení hlavních příčin migrace a vyčlenění dostatečných finančních prostředků na vnější nástroje, které mají za cíl řešit problémy, jako je chudoba, nedostatek pracovních míst, možností vzdělávání a ekonomických příležitostí, nestabilita, konflikty a změna klimatu, která je jednou ze základních příčin nárůstu migračních toků; je toho názoru, že Unie by měla optimálně využívat finanční prostředky v okruhu 4, které se ukázaly jako nedostatečné k tomu, aby byly stejnou měrou řešeny všechny vnější problémy, vzhledem k tomu, že již zdroje jsou jednoznačně nedostatečné a měly by být zvyšovány organičtějším způsobem;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament při přípravě svého postoje nebyl dostatečně informován o rozpočtovém dopadu možného politického rozhodnutí o rozšíření nástroje pro uprchlíky v Turecku; znovu opakuje svůj dlouholetý postoj, že by nové iniciativy neměly být financovány na úkor stávajících vnějších projektů EU; žádá proto Komisi, aby v případě prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku navrhla jeho financování novými prostředky a zapojila do jeho uplatňování více místních nevládních organizací; konstatuje, že strop v okruhu 4 je naprosto nedostatečný k tomu, aby poskytl udržitelnou a účinnou reakci na stávající vnější problémy, včetně problémů s migrací a uprchlíky;

13.  připomíná, že rozpočet Unie musí podporovat plnění cílů Pařížské dohody a dlouhodobých cílů Unie v oblasti klimatu tím, že v rámci VFR na období 2014–2020 bude splněn cíl uvolnění 20 % prostředků na financování opatření v oblasti klimatu; lituje toho, že Komise nedokázala předložit konkrétní a realistické návrhy, jak těchto cílů dosáhnout; navrhuje proto zvýšení prostředků nad úroveň NR u opatření v souvislosti s klimatem; konstatuje nicméně, že tato zvýšení nestačí, a vyzývá Komisi, aby předložila veškeré potřebné návrhy, jak dosáhnout těchto cílů v nadcházejících návrzích rozpočtu; v této souvislosti konstatuje, že na ochranu biologické rozmanitosti je určeno 8,2 % celkových prostředků na závazky navržených v NR; upozorňuje na to, že meziroční navýšení o 0,1 % ostře kontrastuje se znepokojivým a zrychlujícím se úbytkem druhů a stanovišť;

14.  oceňuje skutečnost, že do interní přípravy rozpočtu Komise byl poprvé začleněn nový přístup rozpočtu zaměřeného na výsledky s cílem přezkoumat výdaje na základě dosud získaných zkušeností a určit případné úpravy;

15.  obnovuje všechny škrty v NR navržené Radou; nechápe důvody pro navržené škrty, například u programu Horizont 2020 a u Nástroje pro propojení Evropy, neboť tyto dva programy již byly zasaženy přesunutím prostředků pro EFSI, ani pro škrty ve vnějších politikách; v každém případě nesouhlasí s deklarovaným záměrem Rady zaměřit se na rozpočtové položky s nízkou mírou plnění či absorpční kapacitou, neboť současné údaje o plnění rozpočtu k tomu nedávají důvod a nejsou zohledněny odlišné způsoby plnění některých programů; 


16.  dospívá k závěru, že bude třeba využít veškeré možnosti dostupné v nařízení o VFR z hlediska flexibility, aby mohly být odpovídajícím způsobem financovány veškeré naléhavé potřeby, a také vzhledem k velmi napjatým rozpětím VFR v roce 2018; očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení bude dosaženo shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy; zdůrazňuje, že skutečnost, že každý rozpočtový rok dochází k odchýlení se od původního finančního plánování podle současného VFR, je argumentem pro úpravu stropů ve VFR na období po roce 2020 směrem vzhůru;

17.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2018 na 162 597 930 901 EUR v prostředcích na závazky a 146 712 004 932 EUR v prostředcích na platby; 


Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

18.  zamítá neodůvodněné škrty ve výši 750 milionů EUR v podokruhu 1a provedené Radou, jež samy o sobě představují téměř dvě třetiny veškerých škrtů Rady v závazcích v okruzích VFR; konstatuje, že tyto škrty jsou v rozporu s vlastními vyjádřenými politickými prioritami Rady;

19.  trvá na tom, že pro dosažení udržitelného růstu a vytváření pracovních míst v Unii je klíčové výrazně zvýšit investice do výzkumu, inovací, infrastruktury a malých a středních podniků a mikropodniků; varuje, že takové škrty, které navrhuje Rada, by ohrozily programy se skutečnou evropskou přidanou hodnotou a měly by přímý dopad na vytváření pracovních míst a růstu, např. Horizont 2020 nebo Nástroj pro propojení Evropy; zvláště upozorňuje na to, že dostatečné financování pro program Horizont 2020 je zásadně důležité pro to, aby umožnilo rozvoj výzkumu a inovací, vůdčí postavení při digitalizaci a podporu malých a středních podniků v Evropě; připomíná, že tento program prokázal značnou evropskou přidanou hodnotu, neboť 83 % projektů financovaných z programu Horizont 2020 by nebylo realizováno bez podpory na úrovni Unie; znovu opakuje, že Nástroj pro propojení Evropy je důležitý pro dokončení sítě TEN-T a k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru; proto se rozhodl zrušit všechny škrty provedené Radou a dále plně obnovit původní profil položek Horizontu 2020 a Nástroje pro propojení Evropy, v nichž byly provedeny škrty za účelem přesunutí prostředků do záručního fondu EFSI;

20.  dále zdůrazňuje, že je třeba posílit části programu Erasmus + týkající se vzdělávání a odborné přípravy a mládeže v rámci strategických investic do evropské mládeže;

21.  zdůrazňuje, že dostatečná finanční podpora mikropodniků, podnikatelů a malých a středních podniků by měla být pro Unii klíčovou prioritou, neboť se jedná o hlavní zdroj vytváření pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje, že zabezpečení dobrého přístupu k financím je zásadní pro to, aby si MSP udržely konkurenceschopnost a abychom jim pomohli překonat problémy při přístupu na vnitřní i globální trh;

22.  rozhodl se proto dále posílit – nad rámec NR a profilů před přerozdělením pro EFSI a ESC – ty programy, které jsou klíčové pro posílení růstu a tvorby pracovních míst a které odrážejí obecně dohodnuté priority Unie, zejména Erasmus+, Horizont 2020 (Marie Curie, Evropská rada pro výzkum, Nástroj pro malé a střední podniky), COSME a EaSI (Progress a Eures); vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečné finanční prostředky v rozpočtových položkách na WIFI4EU a aby zachovala své investiční závazky na období 2017 až 2020;

23.  vítá skutečnost, že do rozpočtu na rok 2018 byla zařazena rozpočtová položka určená pro zvláštní každoroční akce, která umožní vytvořit mezi občany pocit evropské sounáležitosti; konstatuje, že tematické spektrum obsahu těchto zvláštních každoročních akcí by mělo jednoznačně sloužit k zajištění přidané hodnoty pro evropské občany ve všech členských státech;

24.  zdůrazňuje význam stimulování kooperativního výzkumu v oblasti obrany v Evropě za účelem řešení hlavních nedostatků a nejistot v oblasti kapacit v době, kdy mezinárodní vývoj stále více vyžaduje, aby Evropa zvýšila své úsilí v oblasti obrany; je přesvědčen, že další výdaje na úrovni Unie v oblasti obranného výzkumu by měly být kompenzovány úsporami na vnitrostátní úrovni; podporuje zvýšení objemu prostředků přidělených na přípravné akce týkající se obranného výzkumu; žádá, aby se v příštím víceletém finančním rámci objevil program pro obranný výzkum s vyčleněným rozpočtem, znovu však opakuje svůj dlouholetý postoj, že by nové iniciativy měly být financovány novými prostředky, a nikoli na úkor stávajících programů Unie; zdůrazňuje dále, že je nutné zvýšit konkurenceschopnost a zlepšit inovační schopnost evropského obranného průmyslu;

25.  je toho názoru, že v rámci rozpočtu na rok 2018 je třeba vyčlenit více zdrojů na provedení komplexního a nestranného hodnocení rizika, které představují třetí země z důvodu jejich strategických nedostatků v oblasti boje proti praní peněz a proti financování terorismu, a to na základě kritérií definovaných v článku 9 směrnice (EU) 2015/849[8], a na vytvoření seznamu „vysoce rizikových“ jurisdikcí;

26.  v důsledku toho zvyšuje prostředky na závazky v podokruhu 1a nad rámec NR o 143,9 milionu EUR (bez obnovení prostředků na úroveň před EFSI a ESC, pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány v rámci dostupného rozpětí i dalším uvolněním prostředků z celkového rozpětí pro závazky;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

27.  nesouhlasí se škrty ve výši 240 milionů EUR v platbách v podokruhu 1b, která navrhla Rada, a to i v podpůrných položkách, a tyto škrty ruší, dokud nebudou k dispozici aktualizované předpovědi Komise;

28.  s rostoucím znepokojením konstatuje, že nepřijatelné zpoždění při provádění evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) podrývá jejich efektivitu a vyvíjí tlak na správní orgány a příjemce; znovu opakuje, že stávající zpoždění může představovat riziko ve formě nahromadění neuhrazených plateb v druhé polovině tohoto VFR a na počátku příštího; znovu důrazně opakuje svou výzvu členským státům, aby požádaly Komisi o radu a pomoc s řešením zpoždění při jmenování řídících, certifikačních a auditních orgánů; je dále znepokojen trendem snižování a nepřesností odhadů členských států;

29.  připomíná, že míry nezaměstnanosti mladých lidí zůstávají v Unii nepřijatelně vysoké; zdůrazňuje, že pro řešení tohoto problému je důležité zajistit řádné financování systémů záruk pro mladé lidi prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a ESF; vítá dohodu na potřebě poskytnout nové finanční prostředky pro tuto iniciativu a zahrnutí odpovídajících prostředků do NR 2018; domnívá se však, že s ohledem na problémy a rizika v oblasti nezaměstnanosti mladých by tato iniciativa měla obdržet více prostředků, a proto se rozhodl poskytnout jí v roce 2018 600 milionů EUR v prostředcích na závazky; mimoto se domnívá, že by činnosti odborného vzdělávání určené pro mladé, a zejména praktické stáže, měly být způsobilé k financování v rámci politiky soudržnosti;

30.  vítá nové finanční krytí ve výši 142,8 milionu EUR vytvořené s cílem usnadnit provádění programu na podporu strukturálních reforem v období 2017–2020;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

31.  připomíná, že návrh Komise na zvýšení prostředků k financování potřeb Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) je převážně důsledkem výrazně nižší částky účelově vázaných příjmů očekávaných v roce 2018; bere na vědomí škrty ve výši 275 milionů EUR provedené Radou, ale domnívá se, že návrh Komise na změnu by měl být i nadále základem jakékoliv spolehlivé revize prostředků EZZF, a proto obnovuje NR, dokud nebude tento návrh na změnu projednán v dohodovacím řízení;

32.  zdůrazňuje, že programy pro skladování prokázaly v dobách krize svou účinnost a že snížení finančních zdrojů vyčleněných v plánovacím procesu by bylo kontraproduktivní;

33.  zdůrazňuje, že řešení nezaměstnanosti mladých lidí částečně spočívá v odpovídající podpoře mladých lidí ve venkovských oblastech; proto navrhuje zvýšení o 50 milionů EUR nad rámec NR v případě plateb mladým zemědělcům; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit mladým lidem přístup k pracovním místům v odvětví rybolovu pomocí Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a jiných režimů financování z Unie;

34.  v souladu se svými cíli v rámci strategie Evropa 2020 a se svými mezinárodními závazky v oblasti řešení změny klimatu se rozhodl navrhnout zvýšení o 21,2 milionu EUR nad úroveň NR v případě opatření pro boj proti změně klimatu; opakuje, že jak Evropský účetní dvůr (EÚD), tak ECOFIN shledaly, že rozpočet Unie není v souladu se svými cíli v oblasti klimatu;

35.   zvyšuje proto prostředky na závazky o 78,1 milionu EUR, a ponechává tak pod stropem pro závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 619,7 milionu EUR po odečtu pilotních projektů a přípravných akcí;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

36.  zdůrazňuje, že podle Parlamentu musí řešení migrace a bezpečnosti zůstat jednou z hlavních priorit Unie, a znovu opakuje své přesvědčení, že strop okruhu 3 je prokazatelně nedostatečný k tomu, aby mohl odpovídajícím způsobem financovat vnitřní rozměr těchto problémů;

37.  konstatuje, že počet migrantů přicházejících do Unie trasami přes centrální a východní Středomoří sice v prvních devíti měsících roku 2017 poklesl, ale tlak na trase přes západní Středomoří i nadále přetrvává; konstatuje, že v prvních devíti měsících roku 2017 připlulo do Evropy po moři přes sto tisíc migrantů a uprchlíků, více než 75 % z nich přistálo v Itálii a zbývající dorazili do Řecka, na Kypr a do Španělska; je toho názoru, že jsou třeba vyšší finanční prostředky k plnému pokrytí potřeb Unie v oblasti migrace, zejména prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu, z něhož jsou podporovány členské státy při zlepšování integračních opatření a postupů u osob, které potřebují mezinárodní ochranu, zejména u nezletilých bez doprovodu, a v případě nutnosti při provádění návratových operací u těch, kteří nemají nárok na ochranu, přičemž musí být plně dodržována zásada nenavracení; v této souvislosti také trvá na tom, aby byly úřadu EASO poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje, které této agentuře umožní plnit úkoly jí svěřené;

38.  je pro vytvoření nové rozpočtové položky pro Pátrací a záchranný fond, která bude podporovat členské státy při plnění jejich povinností v rámci mezinárodního mořského práva; žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh na zřízení takovéhoto Pátracího a záchranného fondu EU;

39.  je přesvědčen, že pro účinné řešení bezpečnostních obav občanů Unie potřebuje rozpočet Fondu pro vnitřní bezpečnost další finanční prostředky, aby byly členské státy lépe vybaveny v boji proti terorismu, přeshraniční organizované trestné činnosti, radikalizaci a kyberkriminalitě; zejména zdůrazňuje, že musí být poskytnuty dostatečné zdroje na posílení bezpečnostní infrastruktury a lepší sdílení informací mezi donucovacími orgány a vnitrostátními orgány, a to i zlepšením interoperability informačních systémů, přičemž musí být zároveň zaručeno respektování práv a svobod jednotlivců;

40.  zdůrazňuje klíčovou roli, kterou sehrávají agentury EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí při řešení naléhavých problémů občanů Unie; rozhodl se proto zvýšit rozpočtové prostředky a stav zaměstnanců Europolu, včetně vytvoření 7 pracovních míst pro nový operační útvar s názvem operační jednotka Europolu pro pohřešované děti, a také posílit Evropskou jednotku pro soudní spolupráci (Eurojust), úřad EASO a Agenturu Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL); znovu zdůrazňuje příspěvek těchto agentur ke zlepšení spolupráce mezi členskými státy v této oblasti;

41.   žádá Komisi, aby s ohledem na stávající pokrok v probíhajících interinstitucionálních jednáních poskytla aktualizované informace o finančních dopadech dosud nepřijatých legislativních návrhů v roce 2018 v rámci evropského programu pro migraci, zejména reformy dublinského systému, systému vstupu/výstupu, evropského systému pro cestovní informace a povolení a úřadu EASO, aby mohly být zohledněny v dohodovací fázi;

42.  vyjadřuje politování nad svévolnými škrty Rady ve výši více než 30 milionů EUR v prostředcích na závazky v řadě programů v oblasti kultury, občanství, spravedlnosti, veřejného zdraví, spotřebitelských práv a civilní ochrany, a to bez ohledu na vynikající míry plnění těchto programů a navzdory již nyní nedostatečné míře financování, která způsobuje, že není financována řada vysoce kvalitních projektů; obnovuje všechny položky na úroveň NR a navrhuje další zvýšení v příslušných položkách;

43.  opakuje své přesvědčení, že je načase zvýšit financování důležitých programů Unie v oblasti kultury a občanství, zejména programů Kreativní Evropa a Evropa pro občany, které mají klíčovou roli při podpoře kulturních a kreativních odvětví a také participativního občanství, zvláště s ohledem na evropské volby v roce 2019; znovu opakuje, že všechny orgány musí dodržet politickou dohodu ohledně financování Evropského roku kulturního dědictví v roce 2018 prostřednictvím poskytnutí dostatečných prostředků z podprogramu v oblasti kultury v rámci programu Kreativní Evropa, jelikož Evropský rok kulturního dědictví nemá samostatnou rozpočtovou položku; vyzývá Komisi, aby přezkoumala iniciativy v rámci rozpočtové položky „Opatření v multimediální oblasti“, s cílem zajistit, aby tato položka účinně podporovala vysoce kvalitní nezávislé zpravodajství o unijních záležitostech;

44.  je pro větší transparentnost a větší zviditelnění cíle programu Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství, což je klíčový nástroj Unie pro boj proti všem podobám násilí na dětech, mladých lidech, ženách, osobách LGBTI a na jiných rizikových skupinách; podporuje zřízení evropského střediska pro sledování násilí na základě pohlaví v rámci Evropského institutu pro rovnost žen a mužů;

45.  navyšuje okruh 3 nad úroveň NR o 108,8 milionu EUR v prostředcích na závazky (bez pilotních projektů a přípravných akcí) a navrhuje financovat toto navýšení dalším uvolněním prostředků z nástroje pružnosti;

Okruh 4 – Globální Evropa

46.  opět zdůrazňuje, že vnější činnost Unie čelí stále větším potřebám financování, které výrazně přesahují stávající objem prostředků v okruhu 4; domnívá se, že uvolňování prostředků z rozpočtu Unie s cílem reagovat na výzvu, již představuje migrace, bude i v nadcházejících letech vyžadovat dynamické reakce; zdůrazňuje, že roční navýšení prostředků ad hoc, k němuž došlo např. v roce 2017, nemůže být považováno za dostatečné s ohledem na komplexní výzvy, jimž Unie čelí, a naléhavou potřebu, aby EU byla výrazněji zastoupena v současném globalizovaném světě;

47.  je toho názoru, že by se prioritou měli stát bezprostřední sousedé Unie a opatření zaměřená na řešení nejzávažnějších problémů, s nimiž se potýkají, totiž migrační a uprchlické krize a souvisejících humanitárních problémů v jižním sousedství a ruské agrese ve východním sousedství; domnívá se, že stabilita a prosperita zemí sousedících s EU je prospěšná jak pro dotčené oblasti, tak pro Unii jako celek; opakuje svůj požadavek, aby byla zvýšena podpora blízkovýchodnímu mírovému procesu, palestinské samosprávě a agentuře UNRWA, aby byly schopny zvládnout rostoucí potřeby, aby se podařilo dosáhnout proklamovaného cíle Unie, jímž je usilovat o rozvoj a stabilitu v daném regionu a podporovat Palestince, aby byli schopni svébytné existence; připomíná, že zásadní význam pro usnadnění politických a hospodářských reforem má podpora zemí, které uplatňují dohody o přidružení uzavřené s Unií, zdůrazňuje však, že tato podpora by měla být poskytována jen tehdy, pokud tyto země splňují kritéria způsobilosti, zejména když jde o právní stát a posilování demokratických institucí; rozhodl se proto navýšit zdroje pro evropský nástroj sousedství (ENI), nástroj předvstupní pomoci (NPP) a makrofinanční pomoc;

48.  zdůrazňuje, jak důležitou úlohu hraje Evropa v globálním měřítku při snaze vymýtit chudobu a zajistit rozvoj v těch nejchudších regionech v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN; proto přiděluje další finanční zdroje pro nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a na humanitární pomoc; podotýká, že vzhledem k tomu, že značná část migrantů plavících se přes Středozemní moře pochází ze subsaharské Afriky, je podpora Unie v tomto regionu pro odstranění hlavních příčin migrace klíčová;

49.  staví se proti drastickým škrtům u finančních příspěvků z nástrojů financování vnější činnosti (ENI, NPP, nástroj partnerství a nástroj pro rozvojovou spolupráci) na Erasmus+ navzdory skutečnosti, že mládežnické výměnné programy je možné považovat za jednu z nejúspěšnějších dlouhodobých investic do kulturní diplomacie a vzájemného porozumění, a rozhodl se proto tyto příspěvky zvýšit;

50.  s ohledem na znepokojivé zhoršování situace v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv se rozhodl snížit podporu politickým reformám v Turecku; rozhodl se umístit část zbývajících prostředků do rezervy, z nichž budou uvolněny, jakmile Turecko dosáhne měřitelného pokroku v oblastech právního státu, demokracie, lidských práv a svobody tisku, a přesměrovány ve prospěch subjektů občanské společnosti, aby ji využily na provádění opatření, která podporují dosažení uvedených cílů;

51.  je toho názoru, že aby bylo možné přiměřeně reagovat na dezinformační kampaně a podporovat objektivní obraz Unie za jejími hranicemi, jsou zapotřebí další finanční prostředky; vyzývá tedy k navýšení finančních prostředků na boj proti dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům; rozhodl se proto navýšit zdroje na činnosti v oblasti strategické komunikace prováděné v sousedství Unie a také na západním Balkánu; připomíná, že je důležité investovat do zviditelnění vnější činnosti Unie, aby byl posílen dopad financování v této oblasti a v rámci globální strategie bylo umožněno dosažení výsledků, jež budou odpovídat ambicím veřejné diplomacie EU;

52.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků s cílem přispět rozhodným způsobem k pokračování a zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

53. zdůrazňuje, že sklon Komise využívat vedlejší rozpočtové mechanismy, jako jsou svěřenské fondy a jiné podobné nástroje, nepřinesl vždy úspěch; je znepokojen tím, že vytváření finančních nástrojů mimo rozpočet Unie by mohl ohrozit jeho jednotu a znamenat obcházení rozpočtového procesu a narušit transparentní správu rozpočtu a bránit Parlamentu ve výkonu jeho práva na skutečnou kontrolu výdajů; domnívá se proto, že nástroje vnější politiky, které se objevily v posledních letech, musí být začleněny do rozpočtu Unie a Parlament by měl mít nad jejich prováděním plnou kontrolu; konstatuje, že do konce září 2017 byla z rozpočtu na rok 2017 vyčerpána na svěřenské fondy EU celková částka 795,4 milionu EUR; žádá Komisi, aby seznámila obě složky rozpočtového orgánu s tím, jakou částku má v úmyslu vydat na svěřenské fondy v roce 2018; opakuje, že je znepokojen tím, že příspěvky členských států do těchto svěřenských fondů zpravidla zůstávají za jejich přísliby; bere na vědomí zvláštní zprávu EÚD 11/2017 o svěřenském fondu EU Bêkou pro Středoafrickou republiku; je znepokojen nedostatky, které EÚD zjistil, jako je skutečnost, že nebyla provedena komplexní analýza potřeb, a nefunkční mechanismy koordinace s dalšími dárci; vyjadřuje svůj úmysl posoudit přidanou hodnotu svěřenských fondů EU jako nástroje vnější politiky Unie;

54. připomíná, že v souladu s článkem 24 nařízení o VFR musí být veškeré výdaje a příjmy Unie a Euratomu zapsány do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 7 finančního nařízení; vyzývá Komisi, aby zachovala jednotnost rozpočtu a aby ji při navrhování nových iniciativ považovala za vůdčí princip;

55.  zdůrazňuje důležitost misí ke sledování průběhu voleb při posilování demokratických institucí a budování důvěry veřejnosti ve volební procesy, které zase naopak napomáhají budování míru a stabilitě; zdůrazňuje, že je třeba zajistit pro tento cíl dostatečné finanční zdroje;

56.  poukazuje na to, že finanční prostředky pro nástroj DCI nesmějí být přesouvány na financování nové iniciativy budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje (CBSD) v rámci nástroje IcSP; vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu rozpočtu se navrhuje přesunout částku 7,5 milionu EUR z nástroje DCI na iniciativu CBSD, a zdůrazňuje, že je naléhavě třeba nalézt alternativní řešení, jak tuto mezeru zacelit;

57.  znovu žádá, aby v zájmu další konsolidace diplomatické činnosti Unie byla rozpočtová položka pro zvláštní zástupce EU rozpočtově neutrálním způsobem přesunuta z rozpočtu SBOP do administrativního rozpočtu ESVČ;

58.  ve výsledku se tedy rozhodl zvrátit téměř všechny škrty Rady a zvýšit prostředky v okruhu 4 o 299,7 milionu EUR nad NR v prostředcích na závazky (bez pilotních projektů a přípravných akcí, přesunu prostředků na zvláštní zástupce EU a přijatých škrtů);

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

59.  domnívá se, že škrty Rady neodrážejí skutečné potřeby, a ohrožují tak již výrazně zracionalizované správní výdaje; obnovuje proto NR u všech správních výdajů Komise, včetně správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v okruzích 1 až 4;

60.  rozhodl se, v souladu se závěry „společného stanoviska právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise týkajícího se tří aspektů vztahu mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem“ ze dne 12. září 2016, zadržet 10 % prostředků Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) do doby, než tento úřad umožní dozorčímu výboru přístup k dokumentaci případů OLAF, a zároveň mírně navýšit jeho rozpočet v souladu s větším objemem úkolů;

61.  bere na vědomí, že počátkem roku 2017 vyšetřoval úřad OLAF závažný případ celního podvodu ve Spojeném království, který vznikl v důsledku příliš nízkého ocenění dovážených produktů a způsobil rozpočtu Unie v letech 2013–2016 ztrátu příjmů ve výši téměř 2 miliardy EUR; je znepokojen tím, že tomuto podvodnému jednání dosud nebylo zamezeno a stále dochází ke ztrátám příjmů do rozpočtu Unie; žádá Komisi, aby vzala v potaz pomalou reakci správní orgánů Spojeného království na její doporučení v tomto ohledu při jednáních o brexitu; žádá ty členské státy, které měly námitky proti právnímu rámci Unie pro porušování celních předpisů a příslušné sankce, aby svůj postoj přehodnotily, aby bylo možné tento problém urychleně vyřešit; 


Decentralizované agentury

62.  obecně souhlasí s Komisí vypracovanými odhady rozpočtových potřeb agentur; domnívá se proto, že jakékoli další škrty, jak je navrhuje Rada, by ohrozily řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, které jim byly svěřeny; domnívá se, že nová pracovní místa přijatá v jeho postoji jsou nezbytná k plnění dodatečných úkolů vyplývajících z nového politického vývoje a nových právních předpisů; opakuje, že je odhodlán zabezpečit zdroje, a pokud bude nutno, poskytnout i další zdroje s cílem zajistit řádné fungování agentur;

63.  s ohledem na výzvy, kterým Unie stále čelí, pokud jde o migraci a bezpečnost, a se zřetelem k nezbytnosti koordinované evropské reakce se rozhodl navýšit prostředky pro Evropský policejní úřad (Europol), Eurojust, agenturu CEPOL, úřad EASO a Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

64.  připomíná, že je důležité, aby se Unie zaměřila na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost; připomíná, že je pro Unii strategicky důležité plně rozvíjet a provádět své projekty Galileo a EGNOS, za něž je částečně odpovědná Agentura pro evropský GNSS (GSA); připomíná, že agentura GSA má nedostatek zdrojů v oblasti kybernetické bezpečnosti a veřejné regulované služby, a rozhodl se proto zvýšit objem jejích prostředků;

65.  domnívá se, že Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) potřebuje další prostředky a zaměstnance k tomu, aby mohla plnit svou rozšířenou úlohu související s prováděním kodexů a pokynů pro elektrické a plynárenské sítě a jejich monitorování;

66.  zejména připomíná, že agentura EEA pomáhá Unii přijímat informovaná rozhodnutí ke zlepšení stavu životního prostředí, začlenění environmentálních hledisek do hospodářských politik a směřování k udržitelnosti a že v souvislosti s politikou Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 Komise předložila návrh nových pracovních úkolů agentury EEA týkajících se správy energetické unie, aniž by došlo k odpovídajícímu navýšení počtu pracovníků v plánu pracovních míst;

67.  zdůrazňuje, že zatímco se zdá, že v současné době jsou rozpočtové zdroje a počet míst v Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž dostatečné, bude v budoucnu nutné pozorně sledovat potřeby agentury, pokud jde o operační zdroje a personál;

68. vítá skutečnost, že do rozpočtu na rok 2018 byly zapsány odpovídající zdroje stanovené na podporu evropských orgánů dohledu; zdůrazňuje, že úloha evropských orgánů dohledu je zásadní pro podporu soudržného uplatňování právních předpisů Unie a lepší koordinaci mezi vnitrostátními orgány i pro zajišťování finanční stability, lépe integrovaných finančních trhů, ochrany spotřebitelů a sbližování dohledu; zdůrazňuje, že v zájmu obezřetného využívání svých rozpočtů se evropské orgány musí důsledně držet úkolů a mandátu, které jim svěřil evropský normotvůrce;

69.  opakuje, že podle ujednání v interinstitucionální dohodě ze dne 2. prosince 2013 bude rok 2018 posledním rokem, v němž se uplatní postup 5% snižování počtu zaměstnanců a vytváření fondu pracovních míst určených k převodu, z něhož by se vyčleňovala nová pracovní místa pro agentury; opakuje, že je proti jakémukoli pokračování globálního přístupu k agenturám po roce 2018; potvrzuje, že je ochoten usilovat o dosažení vyšší efektivity součinností mezi agenturami, a to intenzivnější správní spoluprací nebo případně jejich sloučením a sdílením některých funkcí buď s Komisí, nebo s jinou agenturou; vítá v tomto směru iniciativu ještě více koordinovat činnosti agentur vytvořením stálého sekretariátu sítě agentur EU (který se nyní nazývá „Společný podpůrný úřad“) a podporuje přidělení dalšího místa v plánu pracovních míst Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), o náklady na něž se podělí stávající rozpočty agentur a které bude přiděleno k uvedenému úřadu;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

70.  poté, co provedl důkladnou analýzu předložených pilotních projektů a přípravných akcí, pokud jde o míru úspěšnosti těch, které již probíhají, a vyřadil iniciativy, na které se již vztahují existující právní základy, a plně zohlednil posouzení Komise, která se zabývala proveditelností projektů, se rozhodl přijmout kompromisní soubor, který tvoří omezený počet PP a PA, a to i s ohledem na omezená rozpětí, která jsou k dispozici, a na stropy pro PP a PA;

71.  zdůrazňuje proto úsilí, které vyvinul v tomto směru Parlament, a žádá Komisi, aby při provádění PP a PA přijatých na konci rozpočtového procesu projevila dobrou vůli bez ohledu na její posouzení proveditelnosti, stejně jako u jakéhokoli rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady;

Zvláštní nástroje

72.  připomíná užitečnost zvláštních nástrojů při zajišťování flexibility nad rámec extrémně těsných stropů stávajícího VFR a vítá zlepšení, která přinesla revize nařízení o VFR v polovině období; vyzývá k rozšířenému využívání nástroje pružnosti, celkového rozpětí pro závazky a bezpečnostní rezervy k financování široké škály nových výzev a dodatečných úkolů, kterým rozpočet Unie čelí;

73.  připomíná také význam Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), rezervy na pomoc při mimořádných událostech a Fondu solidarity EU (FSEU); podporuje záměr Komise zasadit se o rychlejší uvolňování prostředků z fondu FSEU tím, že většina jeho ročního rozpočtu bude umístěna do rezervy v rozpočtu Unie, a to nad rámec částky, která již byla zapsána do rozpočtu pro zálohy; lituje škrtu Rady v tomto ohledu a částečně obnovuje úroveň NR, s výjimkou částky, která byla předsunuta do roku 2017 prostřednictvím opravného rozpočtu 4/2017, a uvolnění prostředků z fondu FSEU pro Itálii; žádá rozšíření působnosti FSEU tak, aby mohl poskytovat pomoc i obětem teroristických činů a jejich rodinám;

Platby

74.  je znepokojen stávajícím trendem nedočerpávání prostředků na platby v rámci celého rozpočtu Unie, tj. nikoli jen v podokruhu 1b, ale také v okruzích 3 a 4, a to přes potřebu reagovat na prudký nárůst nových výzev a zřízení flexibilních mechanismů financování; připomíná, že v posledních dvou letech byla úroveň prostředků na platby v rozpočtu Unie významně snížena, a to současně s vysokou úrovní rozpočtového přebytku; vyjadřuje proto obavu, že NR pod stropem prostředků na platby stále ponechává bezprecedentní rozpětí ve výši 10 miliard EUR, což odráží trend nízkého čerpání, které by mohlo vést k akutnímu tlaku na prostředky na platby na konci stávajícího VFR;

75.   trvá na tom, že je nutné obnovit NR u prostředků na platby ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a cíleným způsobem zvyšuje prostředky na platby, a to zejména v těch položkách, ve kterých se změnila výše prostředků na závazky;

Ostatní oddíly

76.  lituje opakující se praxe Rady, která zvyšuje standardní snížení u všech institucí Unie; domnívá se, že tento postup má značně rušivý dopad na rozpočty těch orgánů a institucí, jejichž standardní snížení je historicky přesné; domnívá se, že tento přístup nepředstavuje cílené snižování ani řádné finanční řízení;

Oddíl I – Evropský parlament

77.  zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2018 na úrovni 1 953 483 373 EUR, již přijal ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 5. dubna 2017; zahrnuje rozpočtově neutrální technické úpravy, které zohlední aktualizované informace, jež na počátku tohoto roku nebyly k dispozici;

78.  poznamenává, že výše návrhu odhadu výdajů na rok 2018 odpovídá 18,88 %, je tedy nižší než v roce 2017 (19,25 %) a zároveň představuje nejnižší podíl v rámci okruhu 5 za posledních patnáct let;

79.  opakuje priority Parlamentu na nadcházející rozpočtový rok, tj. konsolidaci již přijatých bezpečnostních opatření a zlepšení odolnosti Parlamentu vůči kybernetickým útokům; zlepšení transparentnosti interního rozpočtového procesu Parlamentu a zaměření rozpočtu Parlamentu na jeho hlavní funkce, tj. zákonodárnou činnost, působení jako jedna ze složek rozpočtového orgánu, zastupování občanů a kontrolu činnosti ostatních orgánů a institucí;

80.  vítá vytvoření pracovní skupiny Parlamentu pro příspěvek na všeobecné výdaje; připomíná očekávání větší transparentnosti při vyplácení příspěvku na všeobecné výdaje a nutnost pracovat na stanovení přesnějších pravidel pro zodpovídání se za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by Parlamentu vznikly další náklady;

81.  snižuje plán pracovních míst svého generálního sekretariátu na rok 2018 o 60 míst (cíl 1% snížení stavu zaměstnanců) v souladu s dohodou, k níž dospěl dne 14. listopadu 2015 s Radou při jednání o souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016; připomíná, že 35 pracovních míst přidělených Parlamentu v roce 2016 v souvislosti s novými činnostmi na posílení bezpečnosti bylo vyňato z cíle snížení stavů zaměstnanců, jak bylo potvrzeno při přijímání opravného rozpočtu a souhrnného rozpočtu na rok 2017[9]; vyzývá Komisi, aby podle toho upravila své monitorovací tabulky, aby tak rozpočtovému orgánu poskytovaly přesné informace ve všech fázích postupu;

82.  vítá výměnu názorů o politice Parlamentu v oblasti budov, která se uskutečnila dne 11. července 2017 mezi Rozpočtovým výborem, generálním tajemníkem a místopředsedy odpovědnými za politiku Parlamentu v oblasti budov; domnívá se, že tento dialog by měl být průběžným procesem, zejména s ohledem na nadcházející diskuse předsednictva o renovaci budovy Paul Henri-Spaak;

83.  opakuje postoj Parlamentu vyjádřený v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 5. dubna 2017, že je ještě prostor pro zlepšení kontrolních mechanismů souvisejících s evropskými politickými stranami a politickými nadacemi; bere v této souvislosti na vědomí návrh Komise na změnu nařízení č. 1141/2014[10] a vítá každé úsilí o zlepšení zodpovědnosti za výdaje a jejich transparentnost;

84.  připomíná analýzu EÚD z roku 2014, která odhadla náklady na geografickou roztříštěnost činnosti Parlamentu 114 milionů EUR ročně; dále podotýká, že v jeho usnesení ze dne 23. října 2013 o umístění sídel orgánů Evropské unie[11] se uvádí, že 78 % veškerých pracovních cest statutárních pracovníků Parlamentu je přímým důsledkem geografické roztříštěnosti činnosti EP; zdůrazňuje, že zpráva také odhaduje, že dopad geografické roztříštěnosti Parlamentu na životní prostředí lze vyčíslit na 11 000 – 19 000 tun emisí CO₂; opakuje, že veřejnost kvůli této roztříštěnosti vnímá Parlament negativně, a žádá proto vypracování plánu na zavedení jednoho sídla a snížení prostředků v příslušných rozpočtových položkách;

Oddíl IV – Soudní dvůr

85.  obnovuje NR ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty a které jsou nezbytné pro fungování Soudního dvora, a obnovuje odhad ve dvou rozpočtových položkách s cílem posílit schopnost Soudního dvora zvládat stále rostoucí požadavky na překlad;

86.  nemůže uvěřit jednostrannému prohlášení Rady a s ním souvisejícímu dodatku o 5% snížení stavu zaměstnanců v postoji Rady k návrhu rozpočtu na rok 2018, podle něhož musí Soudní dvůr svůj plán pracovních míst snížit ještě o 19 míst; zdůrazňuje, že těchto 19 míst odpovídá 12 a 7 místům, která Parlament a Rada Soudnímu dvoru náležitě přidělily v rámci rozpočtových procesů pro roky 2015 a 2016, aby pokryl dodatečné potřeby, a trvá tudíž na tom, aby Soudní dvůr těchto 19 pracovních míst nevracel, jelikož již náležitě splnil požadavek 5% snížení stavu zaměstnanců tím, že v období 2013–2017 zrušil 98 míst;

Oddíl V – Účetní dvůr

87.  obnovuje NR ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby Účetní dvůr mohl provádět svůj pracovní program a dodávat plánované auditní zprávy;

88.  v položce „Specializované konzultace, studie a průzkumy“ umísťuje prostředky do rezervy do doby, než bude znám výsledek probíhajících jednání o revizi finančního nařízení a než tato revize, která vstoupí v platnost v roce 2018;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

89.  obnovuje NR ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

90.  zvyšuje nad úroveň NR prostředky ve dvou položkách, které se týkají činnosti interních poradních skupin v rámci obchodních dohod;

Oddíl VII – Výbor regionů

91.  obnovuje NR ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

92.  zvyšuje v řadě položek prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu, a to v souladu s vlastním odhadem příjmů a výdajů Výboru regionů;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

93.  vítá práci, kterou odvedla veřejná ochránkyně práv při hledání úspor, jichž lze díky zvýšení efektivity dosáhnout v rozpočtu instituce ve srovnání s předchozím rokem;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

94.  nerozumí tomu, proč by Rada měla snižovat rozpočet evropského inspektora ochrany údajů, když Parlament i Rada této instituci svěřily další úkoly; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby inspektorovi ochrany údajů umožnil plnit jeho povinnosti a závazky;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

95.  obnovuje prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

96.  rozhodl se vytvořit rozpočtovou položku „Kapacita pro strategickou komunikaci“ v souladu se závěry zasedání Evropské rady z března 2015 a vybavit ESVČ dostatečným počtem zaměstnanců a nástrojů k tomu, aby dokázala čelit problému dezinformačních kampaní třetích zemí a nestátních subjektů;

97.  dále se rozhodl přesunout zvláštní zástupce EU z kapitoly SZBP do rozpočtu ESVČ s cílem posílit koherentnost vnější činnosti EU;

98.  poskytuje dodatečnou částku nad úroveň odhadu příjmů a výdajů ESVČ určenou pro stážisty v delegacích Unie, v reakci na zjištění vyplývající ze šetření evropské veřejné ochránkyně práv v souvislosti s neplacenými stážemi[12];

o

o  o

99. bere na vědomí jednostranné prohlášení Francie a Lucemburska, které je přílohou k postoji Rady k návrhu rozpočtu na rok 2018 přijatému dne 4. září 2017; připomíná, že zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise se na jarním rozpočtovém trialogu dne 27. března 2017 dohodli na pragmatickém harmonogramu pro průběh rozpočtového procesu, včetně dat pro konání dohodovacího řízení; připomíná, že Rada pro všeobecné záležitosti tento pragmatický harmonogram schválila na svém zasedání dne 25. dubna 2017, přičemž jí byl plně znám harmonogram dílčích zasedání Parlamentu pro rok 2017; konstatuje proto, že rozpočtový proces postupuje v souladu s pragmatickým harmonogramem, na kterém se všechny tři orgány dohodly;

100.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny pozměňovací návrhy k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

• [1]  Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
• [2]  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
• [3]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
• [4]  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
• [5]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0085.
• [6]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0114.
• [7]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0302.
• [8]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
• [9]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0401 / P8_TA(2016)0411.
• [10]  2017/0219 (COD).
• [11]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0498.
• [12]  Evropský veřejný ochránce práv, 454.2014/PMC.

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (4.9.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Cristian Dan Preda

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  se znepokojením bere na vědomí návrh Komise na snížení prostředků na závazky a platby z okruhu 4 (Globální Evropa) o více než půl miliardy EUR; zdůrazňuje, že ad hoc roční zvýšení, jako např. zvýšení v roce 2017, nemůže být považováno za dostatečné s ohledem na řadu komplexních výzev, jimž Unie čelí, a potřebu důraznější vnější činnosti EU v souladu s globální strategií EU;

2.  zdůrazňuje, že zatímco je nutné využívat prostředky flexibilněji a posílit tak schopnost EU reagovat na krize, nesmí se tak dít na úkor oblastí, které byly v rámci nástrojů financování vnější činnosti a dlouhodobých politik označeny za současné priority; žádá, aby byla přidělena rezerva ve výši více než 230 milionů EUR v rozpětí okruhu 4 a byla zabezpečena potřebná flexibilita prostřednictvím dostupných mechanismů víceletého finančního rámce;

3.  upozorňuje na nedávný znepokojující politický vývoj v zemích západního Balkánu, který vyžaduje naléhavou pozornost Unie a aktivní podporu zemím západního Balkánu, aby se předešlo zpochybnění pokroku, jehož bylo dosaženo v posledních desetiletích, a jejich cesta k přistoupení byla konsolidována; proto odmítá navrhované snížení ve výši téměř 90 milionů EUR na podporu politických reforem v regionu v rámci nástroje pro předvstupní pomoc; připomíná, že podpora kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím při přijímání a provádění politických, hospodářských a sociálních reforem s ohledem na jejich přistoupení k EU je důležitým nástrojem pro podporu stability a že ztráta perspektivy přistoupení k EU může tyto země otevřít vlivu třetích zemí, což vede k riziku, že stabilita a bezpečnost v tomto regionu bude narušena;

4.  odmítá navrhované zvýšení podpory politickým reformám v Turecku v rámci nástroje předvstupní pomoci, a to vzhledem k absenci skutečně seriózního zapojení tureckých orgánů v této oblasti a zhoršení situace v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv; zdůrazňuje potřebu posílit investice do přímé podpory občanské společnosti a uprchlíků v Turecku a do programů mezilidských výměn, jako je Erasmus+ pro studenty, akademické pracovníky a novináře; vyzývá Komisi, aby zavedla opatření na přesměrování finančních prostředků z nástroje předvstupní pomoci na podporu občanské společnosti, a vyzývá k navýšení finančních prostředků vyčleněných na evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) na přímou podporu občanské společnosti v Turecku;

5.  zdůrazňuje strategický význam jižního i východního sousedství pro Unii a požaduje, aby se zabránilo navrhovanému snížení prostředků na evropský nástroj sousedství; podporuje závazek z bruselské konference z dubna 2017 zvýšit pomoc v Sýrii, Jordánsku a Libanonu a zdůrazňuje, že by měl být odpovídajícím způsobem posílen evropský nástroj sousedství; zdůrazňuje, že je důležité nadále podporovat Tunisko jako možný příklad demokratické transformace v tomto regionu a zachovat klíčovou úlohu Unie při podpoře blízkovýchodního mírového procesu, palestinské samosprávy a Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě; zdůrazňuje rovněž, že je třeba více podpořit posílení stability v Libyi a doprovázet ji při jejím přechodu k inkluzivní demokracii a že je zároveň třeba dodržovat lidská práva; žádá Komisi, aby dodržela a zvýšila finanční závazky, které přijímá v rámci evropského nástroje sousedství ve vztahu k projektům, které zvyšují zaměstnanost mladých lidí v okolních zemích; vnímá pozitivně mírný nárůst prostředků pro země východního partnerství v rámci evropského nástroje sousedství (ENI) a poukazuje na skutečnost, že by s ohledem na aktuální výzvy mělo dojít k jeho dalšímu navýšení;

6.  staví se proti drastickým snížením příspěvků z vnějších finančních nástrojů ENI, IPA, PI a DCI na Erasmus+ navzdory skutečnosti, že mládežnické výměnné programy je možné považovat za jednu z nejúspěšnějších dlouhodobých investic do kulturní diplomacie a vzájemného porozumění, a vyzývá spíše k navýšení těchto příspěvků;

7.  vítá skutečnost, že navrhovaná výše prostředků pro nástroj přispívající ke stabilitě a míru se vracejí na úroveň před rokem 2017 a jsou dále posíleny s ohledem na nové úkoly v oblasti budování kapacit, které by měly vzniknout v důsledku probíhající revize nařízení o nástroji přispívajícím ke stabilitě a míru, a kromě toho uznává podstatný potenciál nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru pro posilování bezpečnosti a integrity hranic Unie;

8.  vítá kroky přijaté v důsledku posledních rozpočtových vyjednávání s cílem umožnit zvýšenou parlamentní kontrolu činností, jež patří ke svěřenským fondům Unie a nástroji pro uprchlíky v Turecku; připomíná, že k používání takových ad hoc nástrojů by se mělo přistupovat jen tehdy, jsou-li splněny požadavky na přidanou hodnotu a adicionalitu Unie; znovu vyzývá členské státy, aby významným způsobem zvýšily příspěvky svěřenským fondům a zajistily včasné plnění již učiněných příslibů v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku;

9.  připomíná, že je důležité investovat do zviditelnění vnější činnosti Unie, aby se posílil dopad financování v této oblasti a v rámci globální strategie se umožnilo dosažení výsledků, jež budou odpovídat ambicím veřejné diplomacie EU;

10.  vyzývá k navýšení finančních prostředků na boj proti dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům, které jsou stále více využívány k podkopávání demokratického řádu v sousedství Unie, jakož i v Unii samotné; vyzývá zejména k navýšení zdrojů pro činnosti v oblasti strategické komunikace;

11.  zdůrazňuje význam povzbuzování kooperativního výzkumu v oblasti obrany v Evropě za účelem řešení hlavních nedostatků v oblasti kapacit v době, kdy mezinárodní vývoj stále více vyžaduje, aby Evropa zvýšila své úsilí v oblasti obrany; plně podporuje zvýšení objemu prostředků přidělených na přípravné akce pro výzkum v oblasti obrany; vítá program rozvoje evropského obranného průmyslu, jehož návrh předložila Komise, a požaduje, aby tento program prioritně vycházel z potřeb společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

12.  vítá nový plán vnějších investic, jenž má zvýšit investice v Africe a v sousedství EU; zdůrazňuje, že je potřebné zajistit, že zaměření na podněcování investic soukromého sektoru nepřesměruje jinam prostředky z dlouhodobých priorit v daných oblastech včetně dosažení cílů udržitelného rozvoje;

13.  opětovně zdůrazňuje význam evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, včetně jeho podpory sledování průběhu voleb, a poukazuje na skutečnost, že dodržování lidských práv a zásad demokracie a právního státu je klíčem ke světové stabilitě a prosperitě; vítá navýšení prostředků tohoto nástroje a domnívá se, že by měly být ještě posíleny;

14.  vyzývá k získání poznatků s cílem zjistit nedostatky a zlepšit koordinaci mezi vnějšími nástroji financování Unie a nástroji financování dalších mezinárodních institucí, jako je Světová banka, Mezinárodní měnový fond a další instituce v oblasti rozvoje a financování, s cílem vytvořit synergie a zajistit co největší dopad nástrojů financování na rozvoj daných zemí;

15.  znovu žádá, aby byla rozpočtová položka pro zvláštní zástupce EU rozpočtově neutrálním způsobem přenesena z rozpočtu SBOP do rozpočtu ESVČ, aby se tak zvýšila soudržnost vnější činnosti EU;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	30.8.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	49 12 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Lars Adaktusson, Petras Auštrevičius, Mario Borghezio, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Andi Cristea, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Alyn Smith, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Charles Tannock, Ivo Vajgl, Elena Valenciano, Hilde Vautmans, Anders Primdahl Vistisen, Boris Zala
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Elisabetta Gardini, Neena Gill, Ana Gomes, András Gyürk, Takis Hadjigeorgiou, Liisa Jaakonsaari, Marek Jurek, Urmas Paet, Mirosław Piotrowski, Miroslav Poche, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Janusz Zemke, Željana Zovko
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Seb Dance, Jean-Luc Schaffhauser, Marie-Pierre Vieu, Ivan Štefanec

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

49	+
ALDE	Petras Auštrevičius, Iveta Grigule, Ilhan Kyuchyuk, Javier Nart, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans
PPE	Lars Adaktusson, Lorenzo Cesa, Michael Gahler, Elisabetta Gardini, András Gyürk, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Željana Zovko, Ivan Štefanec, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica
S&D	Andi Cristea, Seb Dance, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Neena Gill, Ana Gomes, Liisa Jaakonsaari, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Miroslav Poche, Elena Valenciano, Boris Zala, Janusz Zemke
Verts/ALE	Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Tamás Meszerics, Alyn Smith, Jordi Solé, Bodil Valero

12	-
ECR	Anders Primdahl Vistisen
EFDD	James Carver, Fabio Massimo Castaldo
ENF	Mario Borghezio, Jean-Luc Schaffhauser
GUE/NGL	Takis Hadjigeorgiou, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Marie-Christine Vergiat, Marie-Pierre Vieu
NI	Georgios Epitideios, Janusz Korwin-Mikke

5	0
ECR	Anna Elżbieta Fotyga, Marek Jurek, Ryszard Antoni Legutko, Mirosław Piotrowski, Charles Tannock

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (27.9.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj:Charles Goerens

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že rozvojová pomoc z rozpočtu EU musí být zachována přinejmenším na úrovni stanovené ve VFR a musí se i nadále zaměřovat na dlouhodobé úsilí o vymýcení chudoby; žádá její zvláštní zaměření na nejméně rozvinuté země;

2.  uvědomuje si, že žádná země se nikdy nerozvinula, aniž by navázala hlubší obchodní vztahy se svými sousedy a zbytkem světa; dále podněcuje k poskytování finanční pomoci určené na obchodní činnosti, které umožní rozvojovým zemím podílet se v budoucnu v mnohem větší míře na globálních hodnotových řetězcích; v této souvislosti zdůrazňuje, že tato finanční pomoc by měla přispívat k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a k podpoře přísných pracovních norem a norem v oblasti životního prostředí; také zdůrazňuje stále rostoucí důležitost digitální propojenosti s cílem dosáhnout vyváženějšího rozdělení přínosů globalizace ve prospěch rozvojových zemí;

3.  zdůrazňuje, že dramatické humanitární potřeby, které byly vyvolány nebývalými konflikty a katastrofami souvisejícími se změnou klimatu, vyžadují plné využití rozpětí v hlavě IV, aby se řešila vzniklá situace a pomohlo se předejít novým krizím; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit evropskou humanitární pomoc, a to nejen v zemích evropského sousedství;

4.  zdůrazňuje, že je třeba, aby rozpočet EU odpovídajícím způsobem přispíval k plnění Agendy 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že její uskutečňování musí jít napříč vnitřními i vnějšími politikami Unie a musí vyváženě a koherentně integrovat všechny tři dimenze udržitelného rozvoje a věnovat pozornost vzájemným vazbám mezi jednotlivými cíli udržitelného rozvoje;

5.  konstatuje, že požadavek, aby bylo 20 % pomoci z nástroje pro rozvojovou spolupráci přiděleno na základní sociální služby, zejména zdravotnictví a školství, není v období 2014–2017[1] naplňován; domnívá se, že je nutné zvýšit investice do lidského rozvoje, zejména do dostupnosti služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, s cílem podpořit boj proti negativnímu dopadu znovuzavedení tzv. globálního roubíkového pravidla („global gag rule“);

6.  připomíná, že v rozpočtu na rok 2017 byly prostředky v rozpočtové položce na lidský rozvoj v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci oproti původnímu víceletému plánu sníženy; konstatuje, že podle Komise se jedná o pouhý postup odložení přídělu prostředků, nikoli o škrt u tohoto programu; domnívá se, že je proto důležité zachovat výrazné zvýšení v rozpočtové položce na lidský rozvoj oproti loňskému rozpočtu;

7.  zdůrazňuje velký význam podpory mikropodniků a malých a středních podniků a požaduje zejména další posílení systému mikrofinančních úvěrů a systému záruk;

8.  podněcuje ke zřizování institucí duálního odborného vzdělávání v rozvojových zemích – v těchto institucích budou mít mladí lidé, kteří se účastní odborného programu učňovské přípravy s důrazem na praktické aspekty povolání, teoretické přednášky na specializovaných odborných školách;

9.  vyzývá k rozšíření programu „Erasmus pro mladé podnikatele“ i za hranice Evropy, zejména do rozvojových zemí, přičemž musí být poskytnuty potřebné finanční prostředky;

10.  domnívá se, že uvolňování prostředků z rozpočtu EU s cílem reagovat na výzvu, již představuje migrace, by měla doprovázet společná politika v této oblasti; zdůrazňuje, že rozvojová pomoc nesmí být podmíněna spoluprací v otázkách migrace, jako jsou správa hranic nebo dohody o zpětném přebírání osob; připomíná, že migrační a uprchlická krize měla závažný dopad na rozpočet EU a i nadále bude v nadcházejících letech vyžadovat rozhodnou reakci;

11.  plně si uvědomuje, jak složitý je charakter mnoha výzev a že je třeba mnohotvárných a vzájemně se doplňujících kroků v reakci na ně, trvá však na tom, že ujednání o financování musí být jasná a musí být dodrženy mezinárodní závazky; znovu připomíná, že nesouhlasí s tím, aby byly rozvojové prostředky používány na cíle mimo oblast rozvoje, a zdůrazňuje, že financování, které nesplňuje kritéria oficiální rozvojové pomoci, musí být získáváno z jiných nástrojů, a nikoli z nástroje pro rozvojovou spolupráci; vyjadřuje politování nad tím, že nové svěřenské fondy nepodléhají kontrole Parlamentu; zdůrazňuje, že jakékoli mechanismy, které využívají nástroj pro rozvojovou spolupráci, zejména Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku, by měly sloužit opravdovým dlouhodobým rozvojovým cílům a snažit se uspokojit rozvojové potřeby partnerských zemích, nikoli plnit politické cíle dárců; poukazuje na své stanovisko ze dne 5. července 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru, v němž vylučuje jakýkoli příspěvek z nástroje pro rozvojovou spolupráci na financování nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru;

12.  zdůrazňuje, že Unie a její členské státy musí dodržet svůj kolektivní závazek, který byl potvrzen v roce 2015 a podle něhož musí do roku 2030 zvýšit svou oficiální rozvojovou pomoc na 0,7 % HND; vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily závazný harmonogram postupného navyšování svého příspěvku za účelem dosažení této úrovně;

13.  zdůrazňuje důležitost zvyšování přídělu finančních prostředků, které jsou určeny na podporu řádné správy věcí veřejných, demokracie a právního státu v rozvojových zemích s cílem napomáhat vzniku zodpovědných a transparentních institucí, podporovat budování kapacit a prosazovat participativní rozhodování a přístup veřejnosti k informacím;

14.  opakuje, že příspěvek Spojeného království činí 15 % rozpočtu EU na rozvojovou pomoc; vyzývá Komisi a Radu, aby zahájily proces uvažování o tom, jaké budou ambice a priority rozvojové pomoci EU po brexitu;

15.  domnívá se, že živelný nárůst počtu svěřenských fondů, který byl nutností vzhledem k nedostatku zdrojů, podrývá jednotu rozpočtu a je v rozporu s požadavky transparentnosti a demokratického zodpovídání se; opakuje, že začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu na jedné straně a vytvoření zvláštního nástroje k financování výdajů na bezpečnost souvisejících s rozvojovou spoluprací na straně druhé by posílily účinnost činnosti EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	25.9.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	15 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Doru-Claudian Frunzulică, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, György Hölvényi, Stelios Kouloglou, Vincent Peillon, Maurice Ponga, Elly Schlein, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Paul Rübig, Adam Szejnfeld
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	David Coburn

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

15	+
ALDE	Charles Goerens, Paavo Väyrynen
PPE	Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, György Hölvényi, Maurice Ponga, Paul Rübig, Adam Szejnfeld, Bogdan Brunon Wenta
S&D	Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Vincent Peillon, Elly Schlein
Verts/ALE	Heidi Hautala, Maria Heubuch

1	-
EFDD	David Coburn

1	0
GUE/NGL	Stelios Kouloglou

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  https://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/draft-eval-report-dci_en.pdf

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (30.8.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Reimer Böge

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že mezinárodní obchod je jedním ze stěžejních nástrojů zahraniční politiky Unie, a že je-li dostatečně financován a prováděn pomocí soudržných strategií, přispívá k udržitelnému rozvoji, zejména v rozvojových zemích;

2.  konstatuje, že Unie má – jak je uvedeno ve strategii „Obchod pro všechny“ – stále ambicióznější program v oblasti obchodu; zdůrazňuje, že by mělo být navýšeno financování iniciativ v rámci programu Aid for Trade, včetně opatření na podporu místního a meziregionálního obchodu, a že by měly být přiděleny dostatečné zdroje generálnímu ředitelství Komise pro obchod, aby mohlo vykonávat rostoucí počet činností, zejména zajišťovat uplatňování a vymáhání ustanovení dvoustranných i mnohostranných dohod, a aby se zvýšila soudržnost programu Komise v oblasti obchodní politiky s cíli, které si Unie stanovila pro své globální aktivity, a aby se posílil požadavek soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje, aniž by se snížily nebo přesměrovaly prostředky vyčleněné na rozvojovou spolupráci; zdůrazňuje, že financování programu Aid for Trade představuje základní nástroj pro rozvoj struktur a projektů, především v nejméně rozvinutých zemích; domnívá se, že tuto iniciativu a financování je nutné posílit; dále žádá Komisi, aby koordinovala provádění této inciativy, aby byla maximálně účinná; zdůrazňuje, že je důležité takové dohody posoudit, a znovu připomíná, že je třeba obchodní strategii Unie adekvátně podporovat jako jeden ze základních pilířů její zahraniční politiky;

3.  zdůrazňuje, že v souvislosti s přezkumem příštího VFR a s ohledem na program v oblasti obchodní politiky je naléhavě nutné důkladně reorganizovat rozpočet Unie a jeho strukturu, a vyzývá Komisi, aby v této věci předložila Radě a Parlamentu příslušný návrh;

4.  konstatuje, že občané Unie stále častěji žádají větší a aktivnější zapojení do obchodní politiky Unie a že Komise tento zájem občanů začala považovat za jednu z priorit; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné přidělit dostatek zdrojů na aktivní zapojení občanů do tvorby obchodní politiky Unie a na zvyšování informovanosti občanů Unie o jejích přínosech; požaduje, aby se dialogu s občany účastnily domácí poradní skupiny a společné platformy, neboť představují hlavní nástroj, s jehož pomocí lze občanskou společnost účinně zapojit do prosazování a monitorování kapitol obchodních dohod věnovaných udržitelnosti obchodu; žádá vypracování klíčových ukazatelů výkonnosti, na jejichž základě si přejí posuzovat výkonnost celních správ na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU; vyzývá členské státy, aby aktivněji vysvětlovaly přínos obchodní politiky Unie, neboť právě členské státy formulují mandáty k vyjednávání;

5.  zdůrazňuje, že mezinárodní obchod je ústředním nástrojem zahraniční politiky Unie, a že pokud bude podpořen dostatečnými finančními prostředky a prováděn prostřednictvím soudržných politických, hospodářských, obchodních a rozvojových strategií, bude přispívat k udržitelnému rozvoji, zejména v rozvojových zemích, což Unii umožní hrát aktivní úlohu při řešení příčin migrace;

6.  zdůrazňuje, že technická podpora obchodu a hospodářská pomoc, jež jsou v rámci evropské politiky sousedství poskytovány blízkým partnerům Unie na východních a jižních hranicích, významně přispívají ke stabilitě v těchto regionech;

7.  domnívá se, že je nutné zvýšit úroveň financování makrofinanční pomoci, aby bylo možné vyhovět všem budoucím žádostem o půjčky nebo granty, pokud budou odůvodněné a pokud budou splňovat podmínky stanovené Parlamentem; zdůrazňuje, že makrofinanční pomoc by neměla svými podmínkami splácení vytvářet novou formu závislosti přijímajících zemí; navrhuje, aby se zvážilo, zda by bylo v dlouhodobém horizontu vhodné do evropského nástroje sousedství začlenit nástroj makrofinanční pomoci, aby se dosáhlo koherentnější činnosti EU;

8.  žádá Komisi, aby posoudila soudržnost stávajících nástrojů zaměřených na podporu internacionalizace malých a středních podniků s ostatními nástroji Unie na podporu malých a středních podniků, jako je COSME, a dále subsidiaritu, zamezení zdvojování činnosti a doplňkovost s ostatními programy členských států; žádá Komisi, aby včas předložila návrhy na přezkum těchto programů v polovině období, aby se zlepšila jejich účinnost a účelnost;

9.  připomíná, že všechny nové iniciativy Unie, včetně iniciativ v oblasti obrany, by měly být financovány z nových zdrojů, a nikoli na úkor stávajících rozpočtových položek;

10.  konstatuje, že i přes kolísavé výsledky je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) podfinancovaný a nefunguje systematicky, a proto není schopen vyrovnávat vedlejší účinky automatizace, digitalizace a globalizace; všímá si úspěchu obdobných iniciativ ve srovnatelných ekonomikách; zdůrazňuje, že je nutné zajistit další prostředky a zdroje k financování EFG a zvýšit jeho účinnost a operabilitu; v této souvislosti se domnívá, že klíčem k dosažení větší účinnosti je odstranění zbytečné zátěže; zdůrazňuje význam odborného vzdělávání, které nezaměstnaným osobám poskytuje nástroje nezbytné k úspěšnému znovuzačlenění na pracovní trh;

11.  připomíná, že Unie je povinna začleňovat otázku genderové rovnosti do všech svých politik, a uznává, že obchodní politika může mít v různých hospodářských odvětvích různé dopady na ženy a muže; vyzývá, aby do všech nově vyjednaných obchodních dohod byly zapracovány kapitoly věnované rovnosti žen a mužů a aby byly poskytnuty zdroje nutné k jejich provádění, včetně předběžných, průběžných a následných hodnocení dopadů s údaji rozlišenými podle pohlaví.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	30.8.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	26 1 7
Členové přítomní při konečném hlasování	Maria Arena, Tiziana Beghin, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Yannick Jadot, Jude Kirton-Darling, Patricia Lalonde, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Reimer Böge, Nicola Danti, Seán Kelly, Sander Loones, Bolesław G. Piecha, Jarosław Wałęsa
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Beatriz Becerra Basterrechea, Arne Lietz

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26	+
ALDE	Beatriz Becerra Basterrechea, Patricia Lalonde, Marietje Schaake
PPE	Reimer Böge, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Seán Kelly, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld, Jarosław Wałęsa, Iuliu Winkler
S&D	Maria Arena, Nicola Danti, Jude Kirton-Darling, Arne Lietz, David Martin, Emmanuel Maurel, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster
Verts/ALE	Yannick Jadot

1	-
ENF	Franz Obermayr

7	0
ECR	Sander Loones, Emma McClarkin, Bolesław G. Piecha, Joachim Starbatty
EFDD	Tiziana Beghin
GUE/NGL	Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (7.9.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Joachim Zeller

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že za situace, kdy je jen málo zdrojů, by měl být kladen větší důraz na zachovávání rozpočtové kázně a na účinné a účelné využívání prostředků s cílem zajistit, aby měly co nejvyšší přidanou hodnotu EU;

B.  vzhledem k tomu, že návrh rozpočtu na rok 2018 má především zajistit, aby byl v rozpočtu Unie dostatek prostředků na to, aby mohl bez problémů daleko více přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti, k vytváření pracovních míst (poskytujících plná pracovní práva a zabezpečení), udržitelnému růstu, cíleným investicím a solidaritě mezi členskými státy - malými i velkými - a reagovat na přetrvávající výzvy a nový vývoj a jeho dopad, pokud jde o pozdržené hospodářské oživení a rostoucí nerovnosti a o přistěhovalectví, humanitární situaci a bezpečnost;

C.  vzhledem k tomu, že celkový nárůst prostředků na platby o 8,1 % ve srovnání s rokem 2017 je způsoben navýšením prostředků na platby na evropské strukturální a investiční fondy, které by měly v roce 2018 dosáhnout plného tempa realizace;

D.  vzhledem k tomu, že naprostá většina prostředků na platby (94 %) souvisí s financováním nových programů (na období 2014–2020), zatímco pouze 6 % se týká dokončení starých programů (před rokem 2014);

Programová prohlášení o operačních výdajích připojená k rozpočtu na rok 2018

1.   vítá programová prohlášení o operačních výdajích připojená k návrhu rozpočtu na rok 2018 COM (2017) 400, která poskytují informace v souladu s článkem 38 finančního nařízení a zahrnují jak předběžné odhady budoucích výstupů a výsledků, tak následné informace o výkonnosti programů;

2.  zdůrazňuje, že prohlášení částečně odpovídají požadavku Parlamentu ohledně rozpočtu založeného na výkonnosti[1], konstatuje však, že tato prohlášení doplňují běžnou metodu sestavování rozpočtu podle činností určitými údaji o výkonnosti;

3.   konstatuje, že stávající výkonnostní rámec programů uváděný v programových prohlášeních zahrnuje více než 700 ukazatelů různých typů, které měří výkonnost vůči 61 obecným a 228 specifickým cílům;

4.  zdůrazňuje, že ne všechny tyto ukazatele měří výkonnost rozpočtu Unie přímo: některé poskytují buď velké množství kontextuálních informací (např. evropský cíl v oblasti výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP“ či „podíl výzkumníků na aktivní populaci EU“), nebo informace týkající se postupů (např. „kvalita projektových žádostí“, „počet účastníků“);

5.  vyzývá Komisi, aby co nejvíce sjednotila svůj způsob podávání zpráv, s cílem poskytovat věrný obraz o provádění rozpočtu a dosažené přidané hodnotě;

6.   žádá Komisi, aby pro každý program poskytla přehled dostupných informací o výkonnosti, v nichž by byla uváděna vzdálenost k cíli pro všechny specifické ukazatele založené na informacích zahrnuté v základním aktu; tento souhrn by měl znázorňovat podíl hodnoty ukazatele z hlediska konečného cíle a měřit pokrok směrem k dosahování cílů;

7.  bere na vědomí, že analýza údajů shromážděných o jednotlivých programech, včetně údajů za roky 2014, 2015 a 2016, potvrdila, že v této fázi provádění bylo více než 80 % ukazatelů již plně nebo zčásti založeno na informacích;

8.   naléhavě vyzývá Komisi, aby ve snaze o zjednodušení:

–  harmonizovala výkonnostní rámec používaný v hodnotící zprávě podle článku 318 SFEU (výroční zpráva o řízení a výkonnosti) a v jejích nástrojích pro řízení (plán řízení a výroční zprávy o činnosti generálních ředitelství) s výkonnostním rámcem uvedeným v programových prohlášeních;

–  využila rámec programových prohlášení jako základ pro své hodnocení způsobu provádění strategie EU 2020 a 10 priorit Komise pro období 2015–2019; a

–  uváděla aktualizované údaje o výsledcích všech ukazatelů uvedených v programových prohlášeních minimálně jednou ročně;

9.  oceňuje skutečnost, že do vnitřní přípravy rozpočtu Komise byl poprvé začleněn nový přístup rozpočtu zaměřeného na výsledky s cílem přezkoumat výdaje na základě dosud získaných zkušeností a určit případné úpravy;

10.  vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě poskytla konkrétní informace používané při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2018 ohledně oblastí, v nichž výdajové programy Unie přinášejí pozitivní výsledky, nebo kde je provádění naopak pomalejší, než se očekávalo, případně struktura programu není přiměřená pro dosahování očekávaných výsledků;

11.  vyzývá Rozpočtový výbor Evropského parlamentu, aby v koordinaci s odvětvovými výbory Parlamentu prosazoval skutečné zaměření na výsledky, pokud jde o optimalizaci využívání výdajů tak, že budou rušeny výdaje u programů, které vykazují nízkou výkonnost, pouze na základě hloubkové analýzy příčin nedostatečných výsledků; opakuje, že hmatatelných výsledků nelze dosáhnout bez dostatečných zdrojů;

12.  zdůrazňuje, že je Parlament jakožto orgán příslušný k udělení absolutoria vyzýván, aby vyjadřoval své stanovisko k politickým cílům a ukazatelům, které Komise předkládá v návrhu rozpočtu, a že by měl ověřovat náklady a přínosy se zohledněním všech faktorů, které mají vliv na účinnost projektu;

Odvětvové politiky

13.  zdůrazňuje, že u menších zemědělských podniků přímé platby v rámci společné zemědělské politiky (SZP) zřejmě zcela neplní svou funkci bezpečnostní sítě umožňující stabilizovat příjem zemědělců, protože při současném rozdělování plateb dostává 20 % všech zemědělských podniků v EU 80 % veškerých přímých plateb, a dále uvádí, že je třeba brát v úvahu rozdíly ve velikosti zemědělských podniků, která se mezi jednotlivými členskými státy liší;

14.  žádá Komisi, aby v rámci reformy SZP vyhodnotila, zda je systém přímých plateb SZP vhodně koncipován, aby skutečně stabilizoval příjmy zemědělců ve všech zemědělských podnicích, nebo zda by jiný, celounijní model rozdělování přímých plateb mohl vést k lepšímu dosahování vytyčených cílů, a dále žádá Komisi, aby posoudila, zda by tato nová metoda rozdělování měla být povinná; konstatuje, že by toto hodnocení mělo mít dopad na rozpočtové návrhy týkající se tržních opatření;

15.  bere na vědomí, že podle názoru Komise je „obtížné, ne-li přímo nemožné odhadnout výši nákladů na migranty / žadatele o azyl v jednotlivých zemích, protože řízení migračních toků zahrnuje velké množství činností[2]; chtěl by proto být informován o tom, jak se Komisi podařilo připravit přesné návrhy odhadů týkající se této oblasti politik v rámci rozpočtování na základě výkonnosti a jaké kritérium bylo dosud používáno pro přidělování prostředků z fondu AMIF v různých členských státech;

Finanční nástroje

16.  zdůrazňuje, že programová prohlášení na rok 2018 obsahují odstavce, které odkazují na finanční nástroje financované ze specifických programů, a bere na vědomí, že se Komise domnívá, že tyto informace nepředstavují oficiální zprávu o finančních nástrojích financovaných z rozpočtu Unie stanovenou čl. 140 odst. 8. finančního nařízení, jelikož Komise předkládá oddělenou výroční zprávu o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení a poslední zpráva za rok 2015 byla zveřejněna dne 24. října 2016; vyzývá Komisi, aby poskytla úplný soubor údajů o přidělení finančních nástrojů a dosud dosažených výsledcích z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska, a to i s ohledem na očekávaný a skutečný pákový efekt;

17.  znovu naléhá na Komisi, aby zvýšila transparentnost při používání finančních nástrojů, aby pravidelně informovala o pákovém efektu, ztrátách a rizicích a aby předložila analýzu nákladů a přínosů uvedených nástrojů v porovnání s přímějšími formami financování projektů;

18.  se znepokojením konstatuje, že údaje o provádění fondu EFSI ukazují, že většina investic se zaměřuje na pět největších ekonomik Unie, což může dále oslabit dosahování strategických cílů Unie týkajících se větší soudržnosti;

19.  je znepokojen tím, že svěřenské fondy a další nástroje využívající významné příspěvky z rozpočtu Unie nadále nepodléhají řádnému dohledu ze strany Parlamentu ani se mu nemusejí odpovídat, a trvá na zajištění větší odpovědnosti za tyto nástroje;

Brexit

20.  vyzývá Komisi, aby předložila podrobný odhad nákladů (včetně vysvětlení metody výpočtu), které přinese rozhodnutí vlády Spojeného království opustit Evropskou unii; dále vyzývá Komisi, aby co nejdřív zveřejnila návrh toho, jak plánuje řešit kombinaci sníženého rozpočtu po vystoupení Spojeného království z Unie a zvýšených výdajů na oblasti, jako je bezpečnost a migrace.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	4.9.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	19 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Jonathan Arnott, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Raffaele Fitto, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Cătălin Sorin Ivan, Jean-François Jalkh, Arndt Kohn, Claudia Schmidt, Bart Staes, Hannu Takkula, Indrek Tarand, Marco Valli, Derek Vaughan, Joachim Zeller
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Caterina Chinnici, Brian Hayes, Julia Pitera

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19	+
ALDE ECR GUE/NGL PPE S&D VERTS/ALE	Martina Dlabajová, Hannu Takkula Raffaele Fitto Luke Ming Flanagan, Dennis de Jong Tamás Deutsch, Ingeborg Gräßle, Brian Hayes, Julia Pitera, Claudia Schmidt, Joachim Zeller Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Caterina Chinnici, Cătălin Sorin Ivan, Arndt Kohn, Derek Vaughan Bart Staes, Indrek Tarand

1	-
ENF	Jean-François Jalkh

2	0
EFDD	Jonathan Arnott, Marco Valli

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]   Ve své zprávě o integrovaném rámci vnitřní kontroly přijaté dne 3. června 2013 vyzývá Parlament k zavedení metody sestavování veřejného rozpočtu na základě výkonnosti, v jehož rámci jsou u každé rozpočtové položky uvedeny cíle a výstupy, které se mají měřit ukazateli výkonnosti.
• [2]    Odpověď na 23. otázku k písemnému zodpovězení výboru CONT – slyšení komisaře AVRAMOPOULOSE ze dne 29. listopadu 2016.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (7.9.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Markus Ferber

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  žádá, aby rozpočet Unie na rok 2018 přispíval k plnění priorit vytyčených v evropském semestru, konkrétně ke znovuzahájení investic zaměřených na budoucnost, podpoře konvergence, pokračování v sociálně vyvážených a udržitelných strukturálních reformách zaměřených na růst a na zvýšení konkurenceschopnosti a provádění zodpovědných fiskálních politik; zdůrazňuje, že součinnost mezi rozpočtem Unie a rozpočtem členských států je nezbytná k tomu, aby bylo možné dosáhnout priorit evropského semestru;

2.  zdůrazňuje klíčový význam rozpočtové položky „Koordinace, dohled a komunikace ohledně hospodářské a měnové unie, včetně eura“ jakožto technického a komunikačního prostředku pro lepší koordinaci hospodářských politik, a to i v rámci evropského semestru, kvůli jejímu přínosu k povinnostem v oblasti dohledu vyplývajícím ze Smluv a tvorbě kritických dat i podpůrným akcím v oblasti finanční pomoci, čímž přispívá k finanční stabilitě v rámci Unie i mimo ni;

3.  zdůrazňuje, že je třeba podpořit stávající diskusi o budoucnosti EMU tím, že budou financovány nezbytné nástroje k zajištění široké debaty s občany a zúčastněnými stranami;

4.  zdůrazňuje, že je třeba zavést standardní soubor údajů pro zaznamenávání, hlášení a monitorování informací o provádění vnitrostátních rozpočtů a rozpočtu Unie i jejich příspěvku k dosahování cílů stanovených v roční analýze růstu a doporučeních pro jednotlivé země;

5.  vítá skutečnost, že do rozpočtu na rok 2018 byly zapsány odpovídající zdroje stanovené na podporu evropských orgánů dohledu; zdůrazňuje, že úloha evropských orgánů dohledu je zásadní pro podporu soudržného uplatňování právních předpisů Unie a lepší koordinaci mezi vnitrostátními orgány i pro zajišťování finanční stability, lépe integrovaných finančních trhů, ochrany spotřebitelů a sbližování dohledu; zdůrazňuje, že v zájmu obezřeného využívání svých rozpočtů se evropské orgány musí důsledně držet úkolů a mandátu, které jim svěřil evropský zákonodárce;

6.  domnívá se, že v rozpočtu evropských orgánů dohledu stále existuje prostor pro racionalizaci; zdůrazňuje proto, že veškeré případné zvyšování objemu prostředků pro orgány dohledu by měla doprovázet vhodná racionalizační opatření;

7.  poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že se zaměření činnosti evropských orgánů dohledu stále více přesouvá z legislativních úkolů ke sbližování dohledu a vymáhání předpisů v oblasti dohledu, mělo by dojít k internímu přesunu rozpočtu i lidských zdrojů; zdůrazňuje, že všechny tři agentury budou muset přidělit přiměřené zdroje na analýzu dopadů brexitu na budoucnost finančních trhů Unie;

8.  zdůrazňuje, že evropské orgány dohledu by měly zajistit, aby používané informační systémy byly efektivní, uživatelsky vstřícné, bezpečné a nákladově účinné; vyzývá proto ke zvážení společné správní organizace, která by se skládala ze společného IT oddělení a společného personálního oddělení, což by vedlo k dalšímu zvýšení účinnosti;

9.  opakuje, že financování evropských orgánů dohledu je třeba přezkoumat; vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházejícího přezkumu evropských orgánů dohledu předložila návrh zkoumající možnost zavedení přiměřeně nastavených poplatků pro účastníky trhu, které by částečně nahradily příspěvky příslušných vnitrostátních orgánů, aniž by byla ohrožena nezávislost evropských orgánů dohledu; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na přezkum evropských orgánů dohledu;

10.  zdůrazňuje, že náklady na přestěhování Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z Londýna by mělo nést Spojené království; zdůrazňuje však, že by Komise měla připravit nezbytné finanční příděly pro případ, že by musela nést související náklady;

11.  domnívá se, že při rozhodování o přemístění orgánu EBA by měla být klíčovým kritériem efektivita; s ohledem na nadcházející přezkum evropských orgánů dohledu vyzývá Komisi, aby přezkoumala všechny možnosti, včetně takového strukturálního uspořádání evropských orgánů dohledu, jež by vedlo ke zvýšení účinnosti;

12.  zdůrazňuje, že značná část každého z rozpočtů jednotlivých orgánů dohledu je vynaložena na pronájem kancelářských prostor; konstatuje, že ceny pronájmu se mezi jednotlivými orgány dohledu významně liší; konstatuje, že nájem orgánu EIOPA činí 29 EUR na m² měsíčně, zatímco nájem agentury ESMA činí 52,5 EUR na m² měsíčně; zdůrazňuje, že při rozhodování o přemístění orgánu EBA je třeba věnovat dostatečnou pozornost nákladům na pronájem kancelářských prostor;

13.  zdůrazňuje, že v oblasti digitalizace finančních služeb, zejména pokud jde o technologii distribuované účetní knihy (DLT), je nezbytné dále budovat technické odborné zázemí, aby bylo možné lépe reagovat na potenciální výzvy, a proto se výslovně zasazuje o to, aby pokračovalo financování horizontální pracovní skupiny pro technologii distribuované účetní knihy; dále vyzývá k vývoji případů použití technologie pro potřebu orgánů státní správy s cílem plně využít inovační potenciál této technologie;

14.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečné zdroje na podporu opatření Unie v boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, konkrétně prostřednictvím přípravné akce v oblasti budování kapacit, programového rozvoje a komunikace v kontextu boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a daňovým podvodům, a to na základě pilotního projektu zahájeného v roce 2016;

15.  domnívá se, že v rámci rozpočtu Unie na rok 2018 je třeba vyčlenit více zdrojů na provedení komplexního a nestranného hodnocení rizika, které představují třetí země z důvodu jejich strategických nedostatků v oblasti boje proti praní peněz a proti financování terorismu, a to na základě kritérií definovaných v článku 9 směrnice (EU) 2015/849, a na vytvoření seznamu „vysoce rizikových“ jurisdikcí;

16.  vítá připravenost Eurostatu zlepšit uživatelskou vstřícnost svých údajů online, a domnívá se proto, že rozpočtovou rezervu přijatou minulý rok není třeba opakovat; vyzývá Eurostat, aby v této souvislosti provedl požadavky stanovené v prodloužení evropského statistického programu na období 2018-2020;

17.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v reformě Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG), zejména pokud jde o její úkoly a odpovědnosti, čímž by se rovněž zvýšil vliv Unie na stanovování mezinárodních účetních standardů;

18.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat Komisi při dokončování její iniciativy v oblasti unie kapitálových trhů a zároveň zajistit provádění akčního plánu týkajícího se finančních služeb pro spotřebitele, což bude ve prospěch spotřebitelů, podniků i investorů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	4.9.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	37 9 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Othmar Karas, Wajid Khan, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Dimitrios Papadimoulis, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Enrique Calvet Chambon, Matt Carthy, Manuel dos Santos, Ashley Fox, Eva Joly, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Luigi Morgano, Lieve Wierinck
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Margot Parker, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37	+
ALDE	Enrique Calvet Chambon, Petr Ježek, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck
ECR	Bernd Lucke, Pirkko Ruohonen-Lerner
PPE	Burkhard Balz, Markus Ferber, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Werner Langen, Thomas Mann, Fulvio Martusciello, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Anne Sander, Esther de Lange, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
S&D	Pervenche Berès, Udo Bullmann, Jonás Fernández, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Luigi Morgano, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Manuel dos Santos, Jakob von Weizsäcker
Verts/ALE	Eva Joly, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato

9	-
ECR	Ashley Fox
EFDD	Margot Parker
ENF	Gerolf Annemans, Bernard Monot, Marco Zanni
GUE/NGL	Matt Carthy, Paloma López Bermejo, Marisa Matias, Dimitrios Papadimoulis

4	0
ECR	Kay Swinburne
EFDD	Marco Valli
S&D	Neena Gill, Wajid Khan

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (31.8.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodajka: Deirdre Clune

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že udržitelný růst a investice jsou klíčovými faktory pro tvorbu důstojných pracovních míst vedoucích ke kvalitnímu zaměstnávání a pro zvyšování prosperity pro všechny; připomíná, že je třeba nasměrovat strukturální a investiční fondy účinněji k podpoře inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, snižování nerovnosti a podpoře vzestupné sociální a územní soudržnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl finančně přispívat k dosahování cílů programu Evropa 2020 v sociální oblasti i oblasti zaměstnanosti;

2.  bere na vědomí celkový meziroční nárůst, který Komise navrhla u prostředků v okruhu 1 – Inteligentní růst podporující začlenění (+2,5 % v prostředcích na závazky a +18,3 % v prostředcích na platby); dále bere na vědomí přiměřeně vyšší nárůsty v okruhu 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost (+2,4 % v prostředcích na závazky a 25,7 % v prostředcích na platby);

3.  zdůrazňuje, že tyto dodatečné prostředky nesmí být v rozporu se zásadou subsidiarity, vytlačovat soukromé investice nebo nahrazovat vnitrostátní opatření;

4.  je znepokojen navrhovaným snížením prostředků na závazky v kapitole „Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování“ o 8,85 %;

5.  je znepokojen veškerými škrty v kapitole „Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování“, k nimž přistoupila Evropská rada; v tomto ohledu zdůrazňuje, že změny, které omezují plánování rozpočtu pro položky týkající se zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování, musí být zamítnuty a v zájmu dosažení plného potenciálu těchto politik musí být nalezena patřičná rovnováha mezi prostředky na závazky a prostředky na platby;

6.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2018 musí hrát významnou roli při zvyšování příspěvku Unie k omezování nerovností a tvorbě růstu a pracovních míst v Unii se silným zaměřením na boj proti nezaměstnanosti osob, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, a na boj proti chudobě se zvláštním zaměřením na děti trpící chudobou; opět proto vyzývá k plnému čerpání rozpočtových položek určených na zaměstnanost a sociální věci;

7.  připomíná, že v Evropě existují dva miliony podniků sociální ekonomiky, které zaměstnávají 14,5 milionu osob a usilují o sociální, společenský nebo environmentální dopad ve veřejném zájmu; zdůrazňuje, že v rámci Unie přispívají k zaměstnanosti, sociální soudržnosti, rozvoji regionů a venkova, ochraně životního prostředí, ochraně spotřebitelů, zemědělství a rozvoji třetích zemí a k politikám v oblasti sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby zřídila adekvátně financovaný evropský akční plán, který podpoří podniky sociální ekonomiky v Unii a posílí sociální inovaci; připomíná, že sociální podniky těžko získávají vhodné možnosti financování, protože neexistuje povědomí o tom, jak fungují, a jedná se o malé subjekty; zdůrazňuje význam přiměřeného financování prostřednictvím programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků, Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj;

8.  připomíná, že míra nezaměstnanosti mladých lidí je v Unii i nadále nepřijatelně vysoká a že obzvláště znepokojivá je situace nezaměstnaných mladých lidí, zejména osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; zdůrazňuje, že pro řešení tohoto problému je velmi důležité zajistit řádné a včasné financování systémů záruk pro mladé lidi prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a ESF; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby byly tyto nástroje přiměřeně a včasně financovány, a zejména zdůrazňuje význam dohodnutého nového financování ve výši 500 milionů EUR pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na rok 2017; také se znepokojením bere na vědomi prohlášení Účetního dvora[1], že není možné financovat všechny osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, pouze ze zdrojů dostupných v rozpočtu EU;

9.  připomíná především, že je důležité zajistit, jak bylo dohodnuto v rámci revize VFR v polovině období, pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na období 2018–2020 financování alespoň ve výši 700 milionů EUR, které bude rozděleno v letech 2018, 2019 a 2020 na tři stejné platby ve výši 233,33 milionů EUR, což se odráží v návrhu rozpočtu na rok 2018; požaduje rovněž přidělení dostatečných prostředků na platby, aby bylo zajištěno řádné provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

10.  připomíná, že EURES je důležitým nástrojem, kterým lze zároveň zvýšit mobilitu pracovních sil a řešit nezaměstnanost a nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Unii; konstatuje však, že povědomí o EURES je dosud velmi nízké; zdůrazňuje, že řádné a včasné poskytnutí finančních prostředků prostřednictvím programu EaSI je důležité pro financování informačních kampaní v Unii;

11.  zdůrazňuje význam přiměřeného financování a řádného rozpočtového řízení programů ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, jejichž cílem je řešit nezaměstnanost, chudobu a sociální vyloučení, např. ESF, Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), jednotlivé osy programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD);

12.  především opět žádá, aby vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond vstupuje do období intenzivního provádění a počet žádostí o platbu ze strany členských států poroste, byly v rozpočtu na rok 2018 pro ESF zajištěny odpovídající prostředky na závazky a zejména na platby;

13.  vítá zvýšení prostředků navrhované pro EFG (+2 % meziročně v prostředcích na závazky z maximálního přídělu, který je pro tento fond k dispozici) a FEAD (+1,9 % v prostředcích na závazky); je však znepokojen navrhovaným snížením prostředků na platby pro FEAD (-9,07 %) vedle snížení podpůrných výdajů;

14.  konstatuje, že sociální dialog je klíčovým nástrojem pro zajištění udržitelného růstu, zlepšení pracovních podmínek, dosažení vzestupné konvergence a vyvážení konkurenceschopnosti a spravedlnosti; lituje proto škrtů, k nimž přistoupila Evropská rada u položek týkajících se pracovněprávních vztahů a sociálního dialogu a informování, konzultace a účasti zástupců podniků;

15.  konstatuje, že ze 72,8 milionu EUR, které Komise navrhla pro Evropský sbor solidarity (prostředky mají být zapsány do rezervy, dokud nebude přijat základní akt), poskytne 2,5 milionu EUR v roce 2018 osa Progress programu EaSI a 11,1 milionu EUR bude přesunuto z ESF, a tudíž odebráno z jiných priorit v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a začlenění; domnívá se, že Evropský sbor solidarity by namísto toho měl být financován využitím veškerých finančních prostředků dostupných v rámci stávajícího nařízení o VFR;

16.  připomíná, že Parlament jakožto spolunormotvůrce v oblasti programů EU a rozpočtový orgán se staví k přerozdělování finančních prostředků z prioritních programů negativně;

17.  vítá skutečnost, že 18,4 milionu EUR, které byly vyčleněny pro Evropský sbor solidarity v roce 2018, jsou nové finanční prostředky; trvá však na tom, že financování Evropského sboru solidarity nesmí vyvíjet další tlak a mít negativní dopad na stávající programy zaměřené na zaměstnanost, sociální začlenění, vzdělávání a aktivní občanství (jako jsou programy Evropa pro občany a Erasmus+, program pro zaměstnanost a sociální inovace a projekty financované z ESF) ani narušovat fungování stávajících úspěšných programů nebo opatření; vyjadřuje proto své znepokojení nad tím, že zdroje jsou přesouvány z důležitých programů, jako je ESF, Erasmus a Life;

18.  odmítá snížení finančních prostředků pro Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), které navrhuje Rada, a opakuje, že je důležité toto navrhované snížení zamítnout;

19.  vyzývá k tomu, aby byl v případě nadace EUROFOUND výjimečně odsunut cíl v oblasti snižování počtu zaměstnanců na rok 2018;

20.  znovu opakuje, že pilotní projekty a přípravné akce jsou velmi cennými nástroji k zahájení nových činností a politik v oblastech zaměstnanosti a sociálního začleňování a že některé nápady Výboru pro zaměstnanost a sociální věci byly v minulosti s úspěchem realizovány formou pilotních projektů nebo přípravných akcí; vyzývá k plnému využití rezerv, které jsou k dispozici v jednotlivých okruzích; žádá, aby Komise pravidelně a podrobně informovala Parlament o různých fázích provádění pilotních projektů a přípravných akcí; žádá Komisi, aby při provádění pilotních projektů a přípravných akcí respektovala jejich obsah tak, jak jej odsouhlasily a schválily Parlament a Rada;

21.  konstatuje, že pět pilotních projektů obdrželo hodnocení „A“ nebo „B“, a vybízí rozpočtový orgán, aby je začlenil do rozpočtu na rok 2018, a Komisi, aby bez prodlení zahájila jejich provádění;

22.  připomíná, že vzrůstající výskyt chronických a autoimunitních onemocnění v Unii představuje závažnou hrozbu pro zdravotní systémy a trh práce v Unii; zdůrazňuje, že je důležité financovat výzkum i přípravu akčních plánů Unie v oblasti prevence a včasné diagnózy chronických a autoimunitních onemocnění i zdravého stárnutí po celou dobu života počínaje dětstvím;

23.  připomíná, že vzrůstá počet osob závislých na péči; 80 % všech pečovatelských činností provádějí neformální pečovatelé, zejména ženy, které se starají o své příbuzné; zdůrazňuje, že řada z nich omezuje nebo dokonce opustí své zaměstnání kvůli velkému množství úkolů, které jako pečovatelky mají; zdůrazňuje, že na podporu neformálních pečovatelů je nezbytné pokračovat ve financování evropské sítě pečovatelů (EUROCARERS) a výměně osvědčených postupů mezi jednotlivými členskými státy.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	30.8.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	41 8 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Laura Agea, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Robert Rochefort, Claude Rolin, Sven Schulze, Siôn Simon, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Georges Bach, Deirdre Clune, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Anne Sander, Joachim Schuster, Neoklis Sylikiotis, Monika Vana, Theodoros Zagorakis, Flavio Zanonato

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

41	+
ALDE GUE/NGL PPE   S&D   VERTS/ALE	Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Robert Rochefort, Yana Toom, Renate Weber Rina Ronja Kari, Patrick Le Hyaric, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis Georges Bach, David Casa, Deirdre Clune, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Romana Tomc, Theodoros Zagorakis Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Elena Gentile, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Edouard Martin, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Joachim Schuster, Siôn Simon, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato Terry Reintke, Monika Vana, Tatjana Ždanoka

8	-
ECR ENF NI	Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Ulrike Trebesius, Jana Žitňanská Dominique Martin, Joëlle Mélin Lampros Fountoulis

2	0
EFDD	Laura Agea, Tiziana Beghin

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  http://www.eca.europa.eu/cs/Pages/NewsItem.aspx?nid=8265

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (31.8.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodajka: Adina-Ioana Vălean

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že 19,5 % celkových závazků v návrhu rozpočtu na rok 2018 (NR 2018) souvisí s klimatem a že na základě současného trendu v rozpočtu Unie by tento podíl ve stávajícím období VFR byl jen 18,8 %; zdůrazňuje, že by mělo být vyvinuto maximální úsilí o dosažení cíle ve výši 20 %;

2.  připomíná, že podle Evropského účetního dvora (EÚD) existuje vážné riziko, že klimatický cíl spočívající ve vynaložení 20 % rozpočtu Unie nebude splněn, přičemž podle údajů Komise dosahoval v letech 2014 až 2016 podíl financování určeného na opatření v oblasti klimatu v průměru pouze 17,6 %; sdílí s Evropským účetním dvorem jeho názor, že by pro dosažení celkového cíle 20 % do konce roku 2020 bylo ve zbývajících letech stávajícího programového období, tj. v letech 2017 až 2020, třeba zvýšit míru financování v oblasti klimatu v průměru na 22 %; připomíná, že v březnu 2017 Rada ECOFIN rovněž vyzvala členské státy, aby vzhledem k dalším závazkům uzavřeným na konferenci COP 21 v Paříži vynakládaly po zbytek stávajícího období VFR vyšší částku z rozpočtu Unie na financování opatření v oblasti klimatu;

3.  opakuje, že dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 závisí na tom, zda budou do všech politik Unie začleněny otázky klimatu a účinného využívání zdrojů; rozpočet Unie musí rovněž podporovat cíle Pařížské dohody;

4.  je přesvědčen, že by projekty financované z prostředků Unie, včetně EFSI, neměly mít negativní dopad na přechod k oběhovému nízkouhlíkovému hospodářství; proto je bezodkladně nutné provést komplexní prověrku rozpočtu Unie s cílem určit výdaje se škodlivým dopadem na životní prostředí a vytvořit strategií k postupnému odstranění takovýchto výdajů a zavázat se k jejímu provedení;

5.  konstatuje, že 8,2 % celkových závazků souvisí se snahou o zvrácení nepříznivého trendu snižování biologické rozmanitosti; žádá, aby byly na zajištění ochrany biologické rozmanitosti vyčleněny dostatečné zdroje;

6.  bere na vědomí zvýšení prostředků na závazky pro program LIFE o 29,1 milionu EUR (zvýšení o 5,9 %); vyjadřuje politování nad tím, že program LIFE představuje pouhá 0,3 % NR 2018;

7.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti se záměrem Komise přidělit 2 miliony EUR z prostředků, které jsou k dispozici v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, a 1,5 milionu EUR z prostředků dostupných v rámci programu LIFE na Evropský sbor solidarity; vyzývá Komisi, aby zajistila, že přerozdělení prostředků z mechanismu civilní ochrany Unie a programu LIFE na Evropský sbor solidarity žádným způsobem neomezí účinné fungování těchto programů, ani nepovede ke zrušení či zpoždění různých opatření a iniciativ plánovaných v oblasti civilní ochrany a životního prostředí, biologické rozmanitosti, ochrany klimatu a přizpůsobení se změně klimatu;

8.  vyjadřuje znepokojení nad snížením prostředků na platby pro program LIFE o 13,1 %; varuje před problémy, které by mohly vzniknout v důsledku nedostatečných prostředků na platby;

9.  bere na vědomí navrhované prostředky na závazky ve výši 66,4 milionu EUR (zvýšení o 2,9 %) a prostředky na platby ve výši 55,9 milionu EUR (snížení o 3,1 %) v oblasti zdraví; vyjadřuje politování nad tím, že se jedná o pouhá 0,04 % NR 2018 a 1,5 % okruhu 3 (v prostředcích na závazky);

10.  bere na vědomí navrhované prostředky na závazky ve výši 286,7 milionu EUR (zvýšení o 11,9 %) a prostředky na platby ve výši 248,4 milionu EUR (zvýšení o 5,9 %) na potraviny a krmiva; vyjadřuje politování nad tím, že se jedná o pouhá 0,18 % NR 2018 a 7% okruhu 3 (v prostředcích na závazky);

11.  bere na vědomí zvýšení prostředků na závazky na mechanismus civilní ochrany Unie (33,2 milionu EUR, zvýšení o 7,2 %), který je základním kamenem solidarity Unie;

12.  ostře nesouhlasí se snižováním počtu zaměstnanců agentur EEA (-3 pracovní místa), ECHA (-2 pracovní místa), ECDC (-2 pracovní místa), EFSA (-4 pracovní místa) a EMA (-5 pracovních míst), které bude mít s ohledem na to, že se povinnosti a úkoly těchto agentur navyšují, téměř nevyhnutelně negativní dopad na jejich práci; požaduje, aby tyto agentury obdržely odpovídající lidské a finanční zdroje; dále je znepokojen tím, že v případě agentur financovaných z poplatků, jako je EMA, vedly škrty v oblasti zaměstnanců vynucené v minulých letech ke snížení počtu pracovníků plnících úkoly, které jsou ve skutečnosti financovány z poplatků žadatelů a nikoli z rozpočtu Unie; ke snižování počtu pracovníků došlo, aniž by se zohlednila další pracovní zátěž v důsledku rostoucího počtu žádostí a aniž by byl odpovídajícím způsobem navýšen příjem z poplatků hrazených žadateli o poskytované služby, díky čemuž by bylo možné zvýšit počet pracovníků bez jakéhokoli dopadu na rozpočet Unie;

13.  připomíná obzvláště, že agentura EEA pomáhá Unii přijímat informovaná rozhodnutí ke zlepšení stavu životního prostředí, začlenění environmentálních hledisek do hospodářských politik a směřování k udržitelnosti a že v souvislosti s politikou Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 Komise předložila návrh nových pracovních úkolů agentury EEA týkajících se správy energetické unie, aniž by došlo k odpovídajícímu navýšení počtu pracovníků v plánu pracovních míst;

14.  všímá si obzvláště toho, agentura EMA bude v roce 2018 čelit zvýšené pracovní zátěži a dalším rozpočtovým potřebám v důsledku rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie; vyzývá Komisi, aby v roce 2018 poskytla další pracovní místa a rozpočtové zdroje k zajištění toho, aby tato agentura mohla jak pokračovat v provádění svých úkolů účinným způsobem, tak zahájit všechny požadované činnosti v přípravě na své přemístění v roce 2019; proto navrhuje, aby agentura EMA v duchu řádného finančního řízení byla oprávněna si udržovat rozpočtovou rezervu, která jí umožní reagovat na nepředvídané náklady, které mohou vzniknout v roce 2018 a případně v následujícím období, jako jsou například nevýhodné výkyvy směnného kurzu;

15.  vyzývá Komisi, aby urychleně provedla pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA), a žádá Komisi, aby nadále podporovala probíhající a nové pilotní projekty;

16.  připomíná, že PP a PA by měly obdržet odpovídající financování během celého životního cyklu, aby mohly zcela naplnit svůj potenciál.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	31.8.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	51 11 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Paul Brannen, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Jo Leinen, Peter Liese, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Frédérique Ries, Davor Škrlec, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Damiano Zoffoli
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Nicola Caputo, Albert Deß, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Christofer Fjellner, Luke Ming Flanagan, Stefano Maullu, Gesine Meissner, Joëlle Mélin, James Nicholson, Younous Omarjee, Marijana Petir, Stanislav Polčák, Christel Schaldemose, Tibor Szanyi, Keith Taylor, Tiemo Wölken, Carlos Zorrinho
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Jonathan Bullock, Olle Ludvigsson

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

51	+
ALDE	Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Gesine Meissner, Frédérique Ries
GUE/NGL	Stefan Eck, Luke Ming Flanagan, Kateřina Konečná, Younous Omarjee, Estefanía Torres Martínez
NI	Zoltán Balczó
PPE	Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Christofer Fjellner, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Peter Liese, Stefano Maullu, Marijana Petir, Stanislav Polčák, Ivica Tolić
S&D	Simona Bonafè, Paul Brannen, Nicola Caputo, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Olle Ludvigsson, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Christel Schaldemose, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Tiemo Wölken, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho
VERTS/ALE	Marco Affronte, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Davor Škrlec, Keith Taylor

11	-
ECR	Mark Demesmaeker, Jørn Dohrmann, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, James Nicholson, Bolesław G. Piecha
EFDD	Jonathan Bullock
ENF	Mireille D'Ornano, Jean-François Jalkh, Joëlle Mélin

1	0
EFDD	Piernicola Pedicini

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (10.10.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Jerzy Buzek

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zamítá Radou navrhované snížení prostředků na závazky o 4,5 % a prostředků na platby o 1,4 % u rozpočtových položek týkajících se průmyslu, výzkumu a energetiky v rámci okruhu 1a rozpočtu Unie na rok 2018 ve srovnání s návrhem Komise; konstatuje, že u rozpočtových položek týkajících se průmyslu, výzkumu a energetiky v rámci okruhu 1a rozpočtu Unie došlo ve srovnání s rokem 2017 k nárůstu prostředků na závazky o 5,5 % a prostředků na platby o 5,3 %; vítá skutečnost, že se rozpočet na rok 2018 zaměřuje na úspěch mladých generací a na vytvoření stabilních a kvalitních pracovních míst, jak navrhuje Komise; bere na vědomí novou zvýšenou úroveň podpory pro mladé výzkumné pracovníky, kterou navrhuje Komise; v této souvislosti nesouhlasí se snížením prostředků na programy pro podnikání poskytované EIT, které navrhuje Rada;

2.  vyjadřuje hluboké politování nad Radou navrhovaným výrazným snížením prostředků na závazky o 0,5 miliard EUR a prostředků na platby o 120 milionů EUR u společného strategického rámce pro výzkum a inovace, což bude mít mimořádně negativní dopad na program Horizont 2020; konstatuje, že tyto škrty jsou navrhovány přesto, že v současnosti ve výzkumu a vývoji chybí investice ve výši přibližně 150 miliard ročně; škrty navrhované Radou proto hodlá kompletně zrušit; je znepokojen tím, že nedostatek prostředků na program Horizont 2020 vede k nízké úspěšnosti žádostí; žádá Komisi, aby dodržovala rozdělení rozpočtu na program Horizont 2020, jak je uvedeno v příloze II nařízení (EU) 1291/2013;

3.  vyzývá k obnovení původní roční výše rozpočtových položek na program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy, které byly přesunuty na financování záručního fondu EFSI, včetně využití veškerých dostupných finančních prostředků v rámci stávajícího nařízení o VFR; připomíná, že během jednání o fondu EFSI vyzval Parlament k tomu, aby byl co nejvíce omezen negativní dopad na tyto dva programy; je znepokojen tím, že by navrhované rozšíření fondu EFSI mohlo program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy znovu oslabit;

4.  připomíná, že cíle energetické unie a evropské cíle v oblasti klimatu patří v současnosti mezi hlavní legislativní priority; vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytné finanční zdroje na investice v této oblasti; domnívá se, že je třeba zachovat nezbytné prostředky pro energetickou složku Nástroje pro propojení Evropy (CEF-Energy), aby bylo možné dosáhnout hlubší integrace energetického trhu Unie, a je znepokojen škrty, které v CEF-Energy navrhuje Rada v prostředích na závazky a prostředcích na platby;

5.  zdůrazňuje, že má-li dojít k podpoře digitálního začlenění unijního hospodářství, veřejného sektoru a občanů EU, je třeba splnit cíle jednotného digitálního trhu, přičemž v tomto ohledu hrají zásadní úlohu legislativní iniciativy, jako je WIFI4EU; vyzývá Komisi, aby na příslušné rozpočtové položky vyčlenila dostatečné prostředky a aby zachovala své investiční závazky pro WIFI4EU na období 2017 až 2020;

6.  trvá na tom, aby Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) byly poskytnuty dostatečné finanční a lidské zdroje k tomu, aby si dokázala poradit s rozšířením svého mandátu; dále konstatuje, že finanční zdroje a počet dodatečných pracovních míst pro Agenturu pro evropský GNSS, jež má za úkol plnit svůj mandát a podporovat řádné a účinné budoucí řízení Galilea, jakož i pro Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací a Evropský inovační a technologický institut, nestačí k tomu, aby tyto agentury mohly plnit nové úkoly, které jim byly svěřeny na základě právních předpisů Unie;

7.  je si vědom velkého významu rozpočtových položek pro společenské výzvy, konkrétněji rozpočtové položky pro zlepšování celoživotního zdraví a dobrých životních podmínek, jež má za cíl zvýšit v Unii životní úroveň; nabádá Komisi, aby pro tyto účely zachovala dostatečné financování, a lituje škrtů, které navrhuje Rada;

8.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou velmi důležitou součástí unijního hospodářství, neboť v EU poskytují vysoký počet pracovních míst, a domnívá se, že je třeba vytvořit obchodní prostředí vstřícné k malým a středním podnikům a podporovat rozvoj klastrů a sítí těchto podniků; vítá skutečnost, že součástí návrhu Komise je zvýšení prostředků v nástroji pro malé a střední podniky a pokračování EFSI; je nicméně mimořádně znepokojen škrty Komise v programu COSME a škrty Rady v nástroji pro malé a střední podniky, které evropským podnikům vysílají rozporuplný signál;

9.  bere na vědomí přípravnou akci na obranný výzkum; nicméně zdůrazňuje, že na takovou činnost by měly být uvolněny nové zdroje, neboť se jedná o iniciativu, která má významný dopad na rozpočet Unie; zdůrazňuje, že v rámci VFR po roce 2020 je třeba vyčlenit dodatečné prostředky na okno výzkumu; je znepokojen předsunutím finančních prostředků v CEF-Energy, které mají být v letech 2019–2020 vynaloženy například na obranu EU;

10.  bere na vědomí zvýšení prostředků na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu; uvědomuje si, že finanční prostředky na vyřazování z provozu jsou potřeba, nicméně lituje skutečnosti, že v těchto programech dochází ke zpožděním; žádá Komisi, aby po řádné analýze prostředky přiměřeně zvýšila a zohlednila při tom tato zpoždění;

11.  zdůrazňuje, že pokud by Unie nebyla schopna plnit své právní a politické závazky v souvislosti s prostředky na platby, byla by výrazně poškozena její spolehlivost a závažně narušena důvěra ve schopnost orgánů a institucí Unie plnit svou úlohu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	2.10.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	46 7 7
Členové přítomní při konečném hlasování	Nikolay Barekov, Nicolas Bay, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Fredrick Federley, Adam Gierek, Theresa Griffin, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Aldo Patriciello, Miroslav Poche, Michel Reimon, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Carlos Zorrinho
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Pilar Ayuso, Pervenche Berès, Michał Boni, Jens Geier, Françoise Grossetête, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Răzvan Popa, Dennis Radtke
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Claudia Schmidt

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

46	+
ALDE	Angelika Mlinar, Fredrick Federley, Kaja Kallas, Lieve Wierinck
ECR	Edward Czesak, Evžen Tošenovský, Hans-Olaf Henkel, Nikolay Barekov, Zdzisław Krasnodębski
PPE	Aldo Patriciello, Algirdas Saudargas, Anna Záborská, Bendt Bendtsen, Claudia Schmidt, Cristian-Silviu Buşoi, Dennis Radtke, Françoise Grossetête, Henna Virkkunen, Janusz Lewandowski, Krišjānis Kariņš, Michał Boni, Massimiliano Salini, Nadine Morano, Pilar Ayuso, Pilar del Castillo Vera, Seán Kelly, Sven Schulze, Vladimir Urutchev, Werner Langen
S&D	Adam Gierek, Carlos Zorrinho, Csaba Molnár, Dan Nica, Edouard Martin, Jens Geier, José Blanco López, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Miapetra Kumpula-Natri, Miroslav Poche, Olle Ludvigsson, Patrizia Toia, Pervenche Berès, Peter Kouroumbashev, Răzvan Popa, Theresa Griffin

7	-
EFDD	Jonathan Bullock
ENF	Christelle Lechevalier, Nicolas Bay
Verts/ALE	Claude Turmes, Jakop Dalunde, Michel Reimon, Rebecca Harms

7	0
EFDD	Dario Tamburrano, David Borrelli
ENF	Barbara Kappel
GUE/NGL	Jaromír Kohlíček, Neoklis Sylikiotis, Paloma López Bermejo, Xabier Benito Ziluaga

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (20.7.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Daniel Dalton

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že odpovědnost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) v rozpočtovém procesu se týká rozpočtových položek v hlavě 2 (Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky), hlavě 14 (Daně a celní unie) a hlavě 33 (Spravedlnost a ochrana spotřebitelů);

2.  domnívá se, že dobře fungující, vysoce integrovaný a sjednocený vnitřní trh se spravedlivým prostředím pro spotřebitele a MSP má klíčový význam pro posílení konkurenceschopnosti Unie, a zdůrazňuje, že je třeba mít na zřeteli nutnost přizpůsobit se digitálnímu věku a vyčlenit na tuto oblast dostatečné rozpočtové prostředky, zejména pro MSP;

3.  je přesvědčen, že politika ochrany spotřebitele je pro Unii jednou z hlavních horizontálních priorit a že rozpočet na ni vyčleněný by měl tuto skutečnost odrážet; žádá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro rozšíření znalostí a povědomí o spotřebitelské politice, bezpečnosti produktů a dozoru nad trhem, zejména na jednotném digitálním trhu, a aby zájmy spotřebitelů začleňovala do všech politik EU;

4.  vítá skutečnost, že v rámci rozpočtového procesu pro rok 2018 byly zohledněny hlavní priority výboru IMCO v oblastech, jako je celní unie, ochrana spotřebitele, hospodářská soutěž a vnitřní trh se zbožím a službami, a že na ně byly v rozpočtu vyčleněny odpovídající prostředky na závazky;

5.  poznamenává, že prostředky na platby v rozpočtových položkách výboru IMCO se v souhrnném vyjádření snižují o 15 %, a předpokládá, že toto snížení odpovídá pouze náležitému plánování časového harmonogramu plateb v rámci stávajících smluv ze strany Komise a že stávající prostředky budou k provedení všech plateb v roce 2018 postačovat;

6.  vítá prostředky vyčleněné na konkurenceschopnost podniků a MSP, neboť jednou z priorit je podpora podnikání, udržitelného růstu a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje nutnost účinně financovat inovace, rozvoj, internacionalizaci a přístup na trhy třetích zemí s cílem zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost podniků v Unii;

7.  vítá zvýšení prostředků na závazky v rozpočtové položce 02 02 01 „Podpora podnikání a zlepšení konkurenceschopnosti podniků Unie a jejich přístupu na trhy“, je však nicméně znepokojen snížením prostředků na platby v této rozpočtové položce, neboť MSP se v těchto oblastech reálné ekonomiky stále potýkají s problémy; zdůrazňuje, že dostatečná finanční podpora pro mikropodniky, podnikatele a MSP by měla být pro Unii klíčovou prioritou; zdůrazňuje, že zabezpečení dobrého přístupu k financím je zásadní pro to, aby si MSP udržely konkurenceschopnost a abychom jim pomohli překonat problémy při přístupu na vnitřní i globální trh;

8.  vítá přidělení finančních prostředků na modernizaci celní unie, která podporuje provádění celního kodexu Unie (dále jen „kodex“) a vytvoření elektronických celních systémů, neboť se jedná o jednu z prioritních oblastí pro fungování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že plné a jednotné uplatňování kodexu je zásadní pro ochranu občanů a finančních zájmů Unie, a vyzývá Komisi a členské státy, aby splnily lhůtu 31. prosince 2020 pro přechodná opatření stanovená v článku 278 kodexu, aby tak zajistily jeho plné uplatňování;

9.  vítá přidělení prostředků v rozpočtové položce 33 04 01 „Ochrana zájmů spotřebitele a zlepšení bezpečnosti a informovanosti“, neboť spotřebitelská politika je jednou z hlavních politik Unie;

10.  žádá financování všech pilotních projektů, a zejména nových pilotních projektů „Digitální dovednosti pro začínající podniky v EU“, který má přispět k inovacím a přeshraničnímu obchodování, a „Posouzení údajných rozdílů v kvalitě produktů prodávaných na jednotném trhu“, který má za cíl reagovat na znepokojení spotřebitelů v souvislosti s tím, že produkty téže značky a v tomtéž obalu mohou být na vnitřním trhu prodávány v různé kvalitě; žádá také o prodloužení pilotního projektu „Iniciativa zaměřená na budování algoritmické informovanosti“, aby se podařilo dosáhnout výsledků u řady cílených, důkladně propracovaných prototypů přístupů a koncepčních řešení vhodných pro složitou spleť problémů vyvolaných algoritmickým rozhodováním v horizontu blízké i vzdálenější budoucnosti.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	13.7.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	30 4 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Carlos Coelho, Daniel Dalton, Nicola Danti, Pascal Durand, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Morten Løkkegaard, Marlene Mizzi, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Jan Philipp Albrecht, Birgit Collin-Langen, Edward Czesak, Dariusz Rosati, Adam Szejnfeld, Marc Tarabella
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Andrea Bocskor, David Coburn, Jan Huitema, Seán Kelly, Andrey Kovatchev, Bogdan Brunon Wenta, Marco Zanni

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30	+
ALDE	Jan Huitema, Morten Løkkegaard, Jasenko Selimovic
ECR	Edward Czesak, Daniel Dalton, Anneleen Van Bossuyt
EFDD	Marco Zullo
PPE	Andrea Bocskor, Carlos Coelho, Birgit Collin-Langen, Ildikó Gáll-Pelcz, Seán Kelly, Andrey Kovatchev, Dariusz Rosati, Ivan Štefanec, Adam Szejnfeld, Bogdan Brunon Wenta
S&D	Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Marlene Mizzi, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Marc Tarabella
VERT/ALE	Jan Philipp Albrecht, Pascal Durand

4	-
EFDD	David Coburn, Robert Jarosław Iwaszkiewicz
ENF	Mylène Troszczynski, Marco Zanni

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (31.8.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Evžen Tošenovský

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že rozpočet přidělený na dopravu a cestovní ruch by měl odpovídat důležitosti těchto oblastí a míře, kterou přispívají k hospodářskému růstu, udržitelnému rozvoji, zájmům uživatelů a existenci kvalitních pracovních míst v Unii; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad skutečností, že Rada snížila rozpočtové položky související s oblastí dopravy v okruhu 1a, a požaduje, aby byly vráceny na původní úroveň;

2.  opakuje, jak důležitý je Nástroj pro propojení Evropy (CEF) jako finanční nástroj pro dokončení sítě TEN-T a pro dosažení jednotného evropského dopravního prostoru; zdůrazňuje, že by v budoucnu již nemělo docházet k rozpočtovým škrtům, které byly u nástroje CEF provedeny v minulosti v důsledku potřeby získat prostředky k financování iniciativy v podobě Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); vyjadřuje politování nad tím, že nebylo možné dosáhnout plného vrácení finančních prostředků pro nástroj CEF; vyzývá Komisi, aby předložila nové iniciativy a finanční pravidla pro kombinaci grantů z nástroje CEF pro dopravu a financování z fondu EFSI;

3.  je přesvědčen, že nástroj CEF je životně důležitým nástrojem se značnou přidanou hodnotou na úrovni Unie pro optimalizaci dopravní sítě v celé Unii, v jejímž rámci budou propojeny a/nebo modernizovány nové a stávající dopravní infrastruktury a zajištěna interoperabilita dopravních služeb; zastává názor, že je zapotřebí zajistit finanční prostředky potřebné k tomu, aby byla naplněna prvořadá oblast působnosti nástroje CEF pro dopravu, tj. financování rozvoje hlavní sítě; zdůrazňuje potřebu lepší koordinace mezi členskými státy, aby byla zajištěna jednotnost přeshraničních projektů jako součásti klíčové železniční, letecké a silniční infrastruktury; také zdůrazňuje význam financování zvláštních plánů modernizace infrastruktury, která je nejvíce náchylná k degradaci, jako jsou mosty a podjezdy; zdůrazňuje význam investic do regionálních letišť jako katalyzátoru efektivity a produktivity podnikání a regionálního hospodářského rozvoje;

4.  zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat projekty vysokorychlostní železniční dopravy spojující západní a východní části Evropy; znovu opakuje, že je důležité dokončit chybějící úseky zrušených regionálních přeshraničních spojení a modernizovat a udržovat stávající dopravní infrastrukturu, která by umožnila lepší spolupráci mezi státy členskými státy a/nebo třetími zeměmi, například vytvoření černomořského makroregionu; vítá přístup Komise, která spolufinancuje obnovu regionálních přeshraničních železničních spojení, která byla zrušena nebo přestala být využívána; poukazuje na to, že optimalizovaná infrastruktura má zásadní význam pro rozvoj „zaostávajících regionů“ v Unii, a žádá Komisi, aby vytvořila specifické rozpočtové nástroje, které ji podpoří; vybízí členské státy, přeshraniční regiony a Komisi, aby dále zintenzivnily tyto zdola nahoru vedené projekty;

5.  je přesvědčen, že vzhledem k nedávným iniciativám Komise a Evropské investiční banky (EIB) učinit prioritou půjčky a nové finanční nástroje je důležité poskytnout dostatečné zdroje na granty, neboť granty jsou i nadále nepostradatelným nástrojem financování v odvětví dopravy, zejména pro infrastrukturu a pro další projekty, u nichž se očekává, že bude nutno se obejít bez soukromých investic; připomíná, že pro dosažení cílů programu TEN-T je nezbytné, aby vysoce technické projekty, například evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), získaly potřebné zdroje, a to i s využitím příležitostí k partnerství soukromého a veřejného sektoru prostřednictvím systému EFSI, s cílem dosáhnout pákového efektu k získání potřebných částek v rámci celého zbývajícího víceletého finančního rámce (VFR); upozorňuje nicméně na důležitost součinnosti mezi různými systémy financování, jako jsou CEF, EFSI a ESIF, aby se podařilo maximalizovat dopad finančních prostředků Unie;

6.  žádá Komisi, aby předložila zprávu o míře provádění a využívání strukturálních fondů a fondů soudržnosti v projektech infrastruktury, jež bude upřesňovat, které fondy přispívají k rozvoji hlavní sítě, koridorů a komplexní sítě; požaduje, aby Komise předkládala Parlamentu a Radě každoroční přehledy všech Unií spolufinancovaných konkrétních projektů v oblasti dopravy a cestovního ruchu, a to včetně podrobností o příslušných částkách; dále vyzývá Komisi, aby s ohledem na nedávno zveřejněný balíček mobility předložila přehled existujících a plánovaných bezpečných a zajištěných parkovacích míst pro řidiče nákladních vozidel; žádá Komisi, aby předložila odhady nákladů na modernizaci stávajících a budování nových bezpečných a zajištěných parkovacích míst a aby zkoumala možnosti programů financování na evropské úrovni;

7.  zdůrazňuje důležitost cílů stanovených konferencí COP 21 pro dopravu v rámci boje proti změně klimatu; zdůrazňuje, že by měly být k dispozici finanční prostředky na zajištění přechodu od silniční dopravy k udržitelným způsobům dopravy (k železniční a k námořní a vnitrozemské vodní dopravě) a na optimalizaci multimodálních spojení a na přechod k digitálním dopravním službám; připomíná, jak je důležité posílit nízkouhlíkové hospodářství v oblasti dopravy rozvojem koridorů pro nákladní železniční dopravu, které představují nepostradatelný prvek pro přechod nákladní dopravy ze silnice na železnici a pro zlepšení udržitelnosti železniční dopravy; domnívá se, že by měl být používán systém ERTMS ve snaze maximalizovat přínosy pro interoperabilitu v jednotném evropském železničním prostoru; podněcuje členské státy k investicím do inteligentní, udržitelné, integrované veřejné dopravy; doporučuje také, aby byla věnována pozornost snižování hluku v dopravě, abychom zajistili občanům vysoce kvalitní životní prostředí; podněcuje Komisi k financování a podpoře projektů, které rozvíjejí a zlepšují říční dopravu, například bagrování a čištění toku Dunaje;

8.  zdůrazňuje kritickou roli evropských globálních družicových navigačních systémů (GNSS) – systému Galileo a systému EGNOS – ve vztahu k dopravnímu systému, zejména z hlediska bezpečnosti, mimo jiné v letecké, silniční, železniční a námořní dopravě, a také z hlediska vývoje a využívání multimodálních autonomních dopravních systémů; znovu zdůrazňuje význam dostatečné finanční podpory aplikací na předcházejících i navazujících úrovních v rámci rozpočtů pro evropské programy GNSS a Horizont 2020; lituje snížení prostředků na evropské GNSS – Galileo a EGNOS – o 9,6 %; naléhavě žádá, aby byla výše prostředků v rozpočtových položkách určených na evropské vesmírné programy, která má být dále snížena o 5 %, vrácena na prvotní úroveň a aby byly vesmírné programy i nadále odpovídajícím způsobem financovány, neboť náklady na ně by neměly být podhodnocovány;

9.  vyzývá Komisi, aby zabezpečila financování vývoje a zajištění infrastruktury pro globální družicovou navigaci a služeb pro systémy Galileo a EGNOS; znovu upozorňuje, jak je důležité přidělit v roce 2018 dostatečné finanční prostředky systémům Galileo a EGNOS, aby byly rychle zajištěny nepřerušované služby systému GNSS pro inteligentní silnice a připojená vozidla, inteligentní vozové parky a řízení nákladní dopravy a provozu, například systém uspořádání letového provozu (ATM), systém ERTMS, systém eCall; zastává názor, že by mělo být zabezpečeno nezbytné financování pro systém EGNOS, aby bylo možné prioritně rozšířit pokrytí systému EGNOS na jihovýchodní a východní Evropu a dále na Afriku a Blízký východ a také vybudovat potřebné stanice pro monitorování měření vzdálenosti a integrity (RIMS) systému EGNOS a jejich připojení k systému;

10.  poukazuje na zásadní úkoly Agentury pro evropský GNSS (GSA), pokud jde o Galileo a EGNOS, a na důležitý příspěvek agentury GSA ke konkurenceschopnosti Unie a k technologickým inovacím; je znepokojen tím, že byly agentuře GSA přiděleny nedostatečné zdroje na naplňování jejího mandátu, a je přesvědčen, že je nutné, aby měla agentura GSA odpovídající lidské zdroje, včetně vysoce specializovaných odborníků, aby bylo zabezpečeno hladké fungování a využívání programů evropského GNSS; dále zdůrazňuje důležitý příspěvek Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) jakožto certifikačního orgánu pro poskytování služeb systému EGNOS a v rámci přípravných opatření potřebných pro dohled nad výkonností systému Galileo;

11.  upozorňuje na význam evropských agentur v oblasti dopravy pro řádné fungování evropského dopravního prostoru; má za to, že by těmto agenturám měly být přiděleny odpovídající rozpočtové zdroje v souladu s nedávnými nebo předvídatelnými změnami jejich odpovědností;

12.  zdůrazňuje, že je důležité účinně a s konečnou platností řešit problém migračních toků na námořních i pozemních trasách; doufá, že Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a agentura Frontex získají odpovídající financování pro zajišťování ostrahy na vnějších hranicích Unie;

13.  poukazuje na výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany v oblasti letectví a na důležitost příspěvku agentury EASA na tomto poli, zejména pokud jde o hrozby spojené s kybernetickou bezpečností a kosmickým počasím a také o bezpečnost cestujících v letovém prostoru mimo Unii; zdůrazňuje, že pro zajištění úspěšného plnění těchto nových odpovědností vymezených v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008[1] je důležité, aby na financování agentury EASA byly přiděleny dostatečné prostředky;

14.  znovu zdůrazňuje, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) zrušila v souladu s interinstitucionální dohodou během pěti let již 5 % pracovních míst; domnívá se proto, že jakékoli další rušení pracovních míst, které navrhuje Rada, by mohlo ohrozit řádné fungování agentury EASA a mohlo by jí znemožnit plnění úkolů, které jí již byly svěřeny, i těch, jimiž ji legislativní orgán teprve pověří; zdůrazňuje také, že nová pracovní místa, která musí v agentuře EASA vzniknout, aby mohla plnit své další úkoly související s novým vývojem politiky a novou legislativou, se nesmějí počítat mezi pracovní místa, na něž se vztahuje cíl snižování stavu zaměstnanců;

15.  zdůrazňuje, že na pracovní místa v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) (včetně souvisejících důchodů), která jsou plně financována průmyslem, a nemají tudíž žádný dopad na rozpočet Unie, by se nemělo vztahovat žádné snižování stavu zaměstnanců předpokládané v interinstitucionální dohodě;

16.  zdůrazňuje, že by mělo být ponecháno na agentuře EASA, aby o zvyšování počtu pracovních míst, která jsou plně financována průmyslem, v průběhu rozpočtového roku rozhodovala na základě svého vlastního uvážení podle proměnlivého pracovního zatížení, například na základě požadavků průmyslu; zdůrazňuje, že za tímto účelem by měl rozpočtový orgán kromě počtu pracovních míst financovaných z poplatků a dávek, které byly přijetím rozpočtu agentury EASA již schváleny, stanovit dodatečné procento pracovních míst (s horní hranicí 10 %), která by správní rada agentury EASA mohla na návrh agentury schválit v případě, že by bylo třeba reagovat na nepředvídaný vývoj poptávky na trhu; zdůrazňuje také, že rozhodnutí správní rady by se mělo zakládat na podloženém posouzení nepředvídaného pracovního zatížení a kritérií účelnosti;

17.  upozorňuje na důležitost programu Horizont 2020 při napomáhání a podpoře projektům souvisejícím s inovacemi v rámci inteligentního řízení logistiky a mobility v dopravě, sdílené mobility a slučování přepravovaného nákladu a autonomního řízení vozidel; vyjadřuje politování nad tím, že v programu Horizont 2020 bylo sníženo financování výzkumu a inovací pro dopravu; domnívá se, že dosažení bezpečné a bezproblémové inteligentní integrované dopravy představuje významnou přidanou hodnotu Unie pro zlepšení evropského dopravního systému; zdůrazňuje, že je nutné posílit přínos programu Horizont 2020 a nástroje CEF spolu s ostatními příslušnými zdroji financování z Unie pro projekty týkající se bezpečnosti, ochrany, inovací a digitalizace v oblasti letectví, a to s intenzivním zapojením agentury EASA do zadávacích řízení a provádění těchto projektů;

18.  znovu upozorňuje na důležitost zajištění odpovídajícího financování pro společné podniky, mimo jiné pro SESAR, SHIFT2RAIL a CLEAN SKY; domnívá se, že společný podnik SHIFT2RAIL by měl upřednostňovat projekty týkající se interoperability a maximalizovat přínosy pro interoperabilitu v jednotném evropském železničním prostoru; považuje za důležité přidělovat financování, které umožní údržbu infrastruktury a dodržování kritérií kvality, aby byla zaručena větší ochrana a bezpečnost spotřebitelů;

19.  zdůrazňuje, že je nutné náležitě financovat realizaci jednotlivých částí systému SESAR s cílem zajistit spuštění funkcí systému uspořádání letového provozu (ATM), které jsou považovány za podmínku lepší výkonnosti systému ATM Evropské unie;

20.  vyzývá Komisi, aby prezentovala výsledky úspěšných pilotních projektů a přípravných akcí financovaných v minulých letech ze souhrnného rozpočtu Unie; zejména žádá Komisi, aby informovala o aktuálním stavu pilotního projektu týkajícího se čistšího vesmíru prostřednictvím deorbitních a inovativních materiálů pro vesmírné vybavení s cílem posílit účinnost budoucí společné technologické iniciativy, která bude uplatňována v kosmickém odvětví;

21.  vybízí Komisi, aby pro ni bylo ještě větší prioritou financovat u všech dopravních prostředků bezpečnostní opatření, která by neměla vliv na plynulost přepravy cestujících; vybízí Komisi, aby se zaměřila na bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu, jako jsou chodci, cyklisté a motocyklisté; vybízí Komisi, aby podporovala iniciativy, které mohou zlepšit bezpečnost silničního provozu a přispět tak k dosažení strategického cíle omezit do roku 2020 počet úmrtí na evropských silnicích o polovinu a snížit počet vážných zranění; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí značný rozdíl v kvalitě infrastruktury mezi „zaostávajícími regiony“ a zbytkem Evropy, a žádá ji, aby posílila investice v uvedených regionech;

22.  zdůrazňuje, jak je důležité podporovat udržitelný cestovní ruch a současně chránit jeho zdroje v rámci přírodního, kulturního, historického a průmyslového dědictví; zdůrazňuje důležitost přechodu k udržitelnému cestovnímu ruchu, který zahrnuje lepší koordinaci mezi projekty v oblasti cestovního ruchu a infrastruktury; zdůrazňuje, že podpora sítě EuroVelo ve spojení s železniční sítí TEN-T skýtá zajímavé environmentální a ekonomické přínosy, přinejmenším pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky v odvětví dopravy a cestovního ruchu je obtížné přizpůsobovat se digitální transformaci, a potřebují tudíž podporu; požaduje zvýšené financování pro odvětví cestovního ruchu, zejména pro malé a střední podniky a jejich digitalizaci; je přesvědčen, že by měly být přiděleny finanční prostředky pro horské, venkovské, pobřežní, ostrovní a vzdálené regiony v zájmu dalšího rozvoje cestovního ruchu v těchto oblastech;

23.  je přesvědčen, že by se měla dále rozvíjet bezbariérová přístupnost služeb cestovního ruchu pro osoby s omezenou pohyblivostí; vyzývá Komisi, aby podporovala různé možnosti finančních opatření pro zajištění přístupnosti dopravních služeb, prostředků, infrastruktury a intermodálních dopravních uzlů a rovněž dalších opatření ke zlepšení přístupnosti dopravy pro osoby se zdravotním postižením;

24.  vítá novou iniciativu InterRail a domnívá se, že by mohla umožnit mladší generaci poznat svobodu pohybu a cestovat při tom způsobem neškodícím životnímu prostředí, a žádá, aby byl tento projekt, stejně jako další projekty v oblasti cestovního ruchu, zapsán do samostatné a zvláštní rozpočtové položky nečerpající prostředky z okruhu 1a souvisejícího s odvětvím dopravy a dalšími odvětvími důležitými pro konkurenceschopnost a růst Unie; důrazně opakuje svou předchozí výzvu, aby Komise v této věci předložila příslušné návrhy;

25.  vybízí Komisi, aby prosazovala revitalizaci pohodlných evropských nočních vlaků jako udržitelnou alternativu letů na krátké vzdálenosti a cestování osobním automobilem na dlouhé vzdálenosti.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	31.8.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	39 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Miltiadis Kyrkos, Peter Lundgren, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Matt Carthy, Jakop Dalunde, Bas Eickhout, Markus Ferber, Maria Grapini, Kateřina Konečná, Werner Kuhn, Franck Proust, Evžen Tošenovský, Matthijs van Miltenburg

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39	+
ALDE ECR GUE/NGL PPE   S&D Verts/ALE	Gesine Meissner, Dominique Riquet, Pavel Telička, Matthijs van Miltenburg Evžen Tošenovský, Roberts Zīle, Kosma Złotowski Matt Carthy, Kateřina Konečná Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Markus Ferber,Dieter-Lebrecht Koch, Werner Kuhn, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Franck Proust, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Wim van de Camp. Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Maria Grapini, Miltiadis Kyrkos, Jens Nilsson, Gabriele Preuß, Christine Revault D'Allonnes Bonnefoy, David-Maria Sassoli, Claudia Țapardel, István Ujhelyi. Jakop Dalunde, Bas Eickhout, Keith Taylor.

1	-
EFDD	Peter Lundgren

2	0
ECR EFDD	Jacqueline Foster Daniela Aiuto

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]    COM(2015)0613.

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (8.9.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodajka: Iskra Mihaylova

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzdvihuje význam politiky soudržnosti jako hlavní politiky Unie v oblasti veřejných investic, která se zakládá na solidaritě a jejímž účelem je plnění cíle vyplývajícího ze Smlouvy spočívajícího ve snižování hospodářských, sociálních a územních rozdílů uvnitř jednotlivých evropských regionů a mezi těmito regiony; uznává obrovský přínos rozpočtu Unie jakožto klíčového nástroje, který poskytuje zdroje k naplnění priorit a cílů politiky soudržnosti, a připomíná, že by měl finančně přispívat k plnění cílů strategie Evropa 2020; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu politiky soudržnosti při vytváření růstu a pracovních míst v celé Unii a při plnění klíčových cílů a priorit Unie, včetně cílů v oblasti klimatu a energetiky a sociální cíle, a to, že je třeba politiku soudržnosti zachovat, posílit a zjednodušit, aby Unie znovu směřovala ke sbližování a další integraci; chápe, že je nutné posílit výdaje na bezpečnost, která je základním předpokladem pro dosažení cílů politiky soudržnosti i ostatních politik Unie;

2.  konstatuje, že v prvních letech programového období 2014–2020 se politika soudržnosti vyznačovala nedostatečným čerpáním prostředků v důsledku určitých prodlev a že podle údajů Generálního ředitelství pro rozpočet Komise byly v Unii k 30. červnu 2017 nahromaděny platby pro veškeré evropské strukturální a investiční fondy („ESI fondy“) ve výši pouze asi 60 mld. EUR, s průměrnou akumulovanou mírou plateb 23,72 % (v méně rozvinutých regionech 19,76 %); poukazuje na nepřijatelná zpoždění při provádění stávajících programů, která až do současnosti snižují jejich účinnost a vytváří tlak na řídící orgány a příjemce, čímž se zvyšuje riziko chyb a nízké výkonnosti; naléhavě proto žádá všechny zúčastněné strany zapojené do tohoto procesu, aby zvýšily spolupráci s cílem vyřešit stávající zpoždění při provádění současných programů; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytovala neustálé pokyny k tomu, aby řešily zpoždění při určení příslušných řídících, certifikačních a auditních orgánů s cílem ukončit proces jejich jmenování co nejdříve a aby aktivně spolupracovaly v zájmu toho, aby se urychlilo provádění a předešlo se automatickému rušení závazků; vyzývá Komisi a členské státy, aby společně v reálném čase sledovaly provádění programů z období 2014–2020 s cílem zajistit řádný vývoj plateb v souladu se schválenými prostředky na závazky, aby se zabránilo hromadění neproplacených faktur; dále vyzývá členské státy, aby plně využívaly programové nástroje dostupné ve stávajícím finančním období a aby i nadále zajišťovaly bezproblémové provádění operačních programů;

3.  připomíná Komisi, že je nutné pokračovat v činnosti pracovní skupiny vytvořené v roce 2014 na období 2007–2013 s cílem podpořit a urychlit provádění programů na období 2014–2020;

4.  oceňuje úsilí, které Komise vynakládá na postupné vyřízení nahromaděných žádostí o platby; je znepokojen tím, že pro programy v období 2014–2020 bylo podáno málo žádostí o platby, což by opět mohlo vést k hromadění neproplacených faktur; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby věnovala pozornost možnému dalšímu hromadění žádostí o platby, které by mohlo způsobit další zpoždění; vítá prognózu týkající plateb do roku 2020, která byla vypracována v rámci revize víceletého finančního rámce v polovině období, a žádá, aby byla každý rok aktualizována; zdůrazňuje, že je třeba zavedením standardizovaného informačního systému prognóz snížit rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o odhady;

5.  bere na vědomí, že v okruhu 1b návrhu rozpočtu na rok 2018 byly navýšeny prostředky na platby o 25,7 % a celkové prostředky na závazky byly oproti rozpočtu na rok 2017 navýšeny o 2,4 %; není si jist, zda tyto prostředky budou dostačovat na platby, které se v tomto okruhu očekávají, vzhledem k tom, že se zvyšuje míra výběru operací a očekává se, že provádění dosáhne v roce 2018 normálního tempa; zdůrazňuje, že je třeba v rozpočtu Unie zajistit dostatečný objem prostředků na pokrytí plateb v rámci politiky soudržnosti, aby se tak potvrdilo, že je Unie schopna plnit své závazky, a posílila se její důvěryhodnost;

6.  žádá větší součinnost programů financovaných z ESI fondů s dalšími programy Unie; domnívá se, že základem financování politiky soudržnosti by měly zůstat granty; poukazuje na to, že finanční nástroje mohou granty doplňovat, měly by však být využívány pouze tehdy, pokud byla na základě předběžného hodnocení analyzujícího nejen jejich pákový efekt, ale také jejich příspěvek k politickým zásadám a cílům, důkladně prokázána jejich přidaná hodnota; domnívá se, že by kombinování nástrojů financování mělo být odpovídajícím způsobem monitorováno s důrazem na dosažené výsledky a cíle; je přesvědčen, že nejlepším přístupem, jak dosáhnout synergie, je rozfázování projektů a financování jednotlivých fází z různých nástrojů namísto jejich kombinování; varuje, že využití Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) ani jiných finančních nástrojů nesmí oslabovat ESI fondy;

7.  vítá, že návrh rozpočtu na rok 2018 již obsahuje prvky, které vzešly z revize v polovině období a které umožní větší flexibilitu; žádá, aby Komise již nenavrhovala žádné další přerozdělování prostředků nebo škrty v rámci okruhu 1b VFR na období let 2014–2020; vyzývá Komisi, aby plnění rozpočtu Unie i nadále orientovala na výsledky, a podporuje všechna opatření přijatá ve prospěch přístupu založeného na výsledcích; zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2018 by měl být plněn tak, aby to odpovídalo většímu potenciálu, který byl uvolněn navrženým zjednodušením a větší flexibilitou v rámci souhrnného návrhu (tzv. omnibus); zdůrazňuje, že je nutné přijmout opatření ke zvýšení informovanosti občanů o přínosech rozpočtu Unie a o dosažených výsledcích a provést opatření ke zlepšení komunikace o fondech Unie a zvýšení jejich viditelnosti;

8.  vítá vytvoření nového finančního krytí ve výši 140 milionů EUR s cílem usnadnit provádění programu na podporu strukturálních reforem v období 2017–2020; znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby program na podporu strukturálních reforem a programy technické pomoci fungovaly jako doplňková řešení; bere na vědomí, že finanční prostředky pro program na podporu strukturálních reforem budou vzaty z nevyužitých prostředků na technickou pomoc, a vyzývá proto Komisi, aby nepolevila v ambici zajistit konkrétně cílenou pomoc s výrazným tematickým účelem;

9.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zvyšování povědomí občanů o prioritách Unie a o transparentním, správném a odpovědném využívání zdrojů Unie, což je obecná zásada, jejímž cílem je přiblížit občany EU evropskému projektu;

10.  konstatuje, že Komise v době přezkumu v polovině období nepovažovala za nutné zvýšit celkové stropy pro platby, neboť dospěla k závěru, že stávající flexibilita je dostatečná; domnívá se, že Komise by měla v této otázce i nadále zajišťovat otevřený dialog s Evropským parlamentem, který pokračuje monitorování provádění programů financovaných z ES fondů;

11.  konstatuje, že Komise se domnívá, že riziko automatického rušení finančních závazků pro programové období 2014–2020 je v současné době nízké; konstatuje dále, že pravidlo automatického rušení finančních závazků pro období 2014–2020 (n+3) bude poprvé uplatněno na konci roku 2017; vzhledem k pomalému tempu provádění vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byl Evropský parlament včas a řádně informován o rostoucím riziku rušení finančních závazků, zejména v souvislosti s tím, že se členské státy snaží o odůvodnění tranší závazků na konci roku 2018.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	7.9.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	28 3 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Mercedes Bresso, James Carver, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Raymond Finch, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Kerstin Westphal
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Andor Deli, John Howarth, Ivana Maletić, Dimitrios Papadimoulis, Georgi Pirinski, Bronis Ropė
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Santiago Fisas Ayxelà, Olga Sehnalová

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28	+
ALDE	Ivan Jakovčić, Matthijs van Miltenburg
ECR	Sławomir Kłosowski
GUE/NGL	David Martin, Younous Omarjee, Dimitrios Papadimoulis
PPE	Pascal Arimont, Andor Deli, Santiago Fisas Ayxelà, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Lambert van Nistelrooij
S&D	Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, John Howarth, Constanze Krehl, , Louis-Joseph Manscour, Jens Nilsson, Georgi Pirinski, Liliana Rodrigues, Olga Sehnalová, Kerstin Westphal
VERTS/ALE	Bronis Ropė

3	-
EFDD	James Carver, Raymond Finch
NI	Konstantinos Papadakis

1	0
EFDD	Rosa D'Amato

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (31.8.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Tibor Szanyi

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí navrhovaných 59,5 miliard EUR v prostředcích na závazky, což představuje 1,7% navýšení ve srovnání s rokem 2017, a 2,6% nárůst v prostředcích na platby, které v návrhu rozpočtu (NR) na rok 2018 pro okruh 2 dosahují 56,3 miliard EUR; konstatuje však, že toto navýšení je zejména důsledkem nižšího objemu účelově vázaných příjmů, které jsou podle odhadu k dispozici na EZZF v NR 2018 ve srovnání s rozpočtem na rok 2017, což mimo jiné vyplývá z toho, že v roce 2017 má dojít k posledním splátkám vyplývajícím z dřívějších významných rozhodnutí o schválení účetní závěrky;

2.  vítá skutečnost, že prostředky na závazky pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova v podstatě zůstávají na téže úrovni jako v rozpočtu na rok 2017, zatímco požadované prostředky na platby se zvyšují;

3.  konstatuje, že hlavním důvodem pro to, že v NR 2018 nedošlo ve srovnání s rozpočtem na rok 2017 k významným změnám, je skutečnost, že většina výdajů na společnou zemědělskou politiku (SZP) se týká předem vyčleněných přídělů pro členské státy, které během let vykazují relativně stabilní úroveň provádění podpory;

4.  konstatuje, že rozpočet na rok 2017 zahrnuje financování balíčku solidarity pro mlékárenský průmysl a další odvětví živočišné výroby ve výši 500 milionů EUR, zatímco snížení podpory na toto tržní opatření nebude mít na rozpočet na rok 2018 žádný dopad;

5.  zdůrazňuje význam rozvoje nových trhů pro udržení konkurenceschopnosti a zvýšení odolnosti zemědělství Unie vůči tržním krizím, jako je například ruské embargo; vyzývá tedy k finanční podpoře rozvoje nových trhů;

6.  trvá na tom, aby všechny příjmy do rozpočtu Unie plynoucí z veškerých účelově vázaných příjmů nebo vrácených prostředků z důvodu nesrovnalostí v oblasti zemědělství v minulých letech byly ponechány v okruhu 2, a to vzhledem k nejistým okolnostem, kterým zemědělské odvětví čelí; připomíná v této souvislosti, že ruské embargo dosud nebylo zrušeno a má značné negativní dopady zejména na odvětví ovoce a zeleniny a na mlékárenský průmysl;  vyzývá proto Komisi, aby poskytovala účinnou podporu odvětvím postiženým těmito krizemi a vytvořila novou krizovou rezervu, jež by při svém financování nespoléhala pouze na roční mechanismus finanční kázně, aby mohla včas reagovat na nastalé krizové situace;

7.  zdůrazňuje, že je třeba zabezpečit administrativní výdaje pro SZP, zejména k zajištění včasných plateb a k zachování přiměřené úrovně účinných kontrol; trvá na tom, že další škrty v počtu administrativních pracovníků mohou vést k větším zpožděním a rizikům chyb a mohou ohrozit provádění a cíle SZP; domnívá se, že je nezbytné dosáhnout dalšího zjednodušení, vytvořit transparentní a účinný řídicí systém a omezovat byrokracii při provádění SZP; zdůrazňuje, že snižování rozpočtu na administrativní výdaje by nemělo v žádném případě vést k přenesení administrativní zátěže na zemědělce;

8.  žádá Komisi, aby zajistila jednotné uplatňování kritérií doložky o aktivních zemědělcích s cílem dosáhnout zjednodušené a zároveň spolehlivější identifikace těchto zemědělců;

9.  zdůrazňuje význam závazků a výdajů v oblasti rozvoje venkova a jejich potenciál pro tvorbu hospodářské činnosti a pracovních míst zejména v okrajových oblastech s vyšší mírou nezaměstnanosti, především pro mladší generace; trvá na tom, že iniciativy zaměřené na mladé zemědělce, včetně programů specifických pro určité regiony, by měly být zachovány, čímž by se podpořila inovace a nezbytná generační obměna; domnívá se, že podpora pro mladé lidi by se měla zaměřit na jejich stávající potřeby a neměla by je vybízet k nadměrnému zadlužování; zdůrazňuje postoj Evropského parlamentu k režimu pro mladé zemědělce v navrhovaném souhrnném nařízení, jehož cílem je umožnit plné využívání tohoto režimu;

10.  vítá programy „Mléko do škol“ a „Ovoce do škol“ jakožto úspěšná opatření a zdůrazňuje, že přispívají ke zdravému stravování dětí, a proto by prostředky na tyto programy měly být dlouhodobě zachovány;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby včas monitorovaly kolísání cen zemědělských produktů, které má nepříznivý dopad na příjmy zemědělců, a aby v případě potřeby rychle a účinně reagovaly;

12.  poukazuje na význam pilotních projektů pro odvětví zemědělství a odvětví rozvoje venkova v posledních letech; žádá proto o pokračování podpory pro probíhající i nové pilotní projekty; žádá Komisi, aby provedla následné hodnocení účinnosti a přínosů pilotních projektů a přípravných akcí; trvá na tom, aby Komisi vydávala výzvy k předkládání návrhů ihned po dokončení rozpočtového procesu;

13.  zdůrazňuje, že je důležité určovat podpůrná opatření k posílení úlohy zemědělců v dodavatelském řetězci i na podporu zemědělských organizací;

14.  vyzývá Komisi, aby zohlednila návrhy změn, které předložil Evropský parlament k souhrnnému nařízení s cílem modernizovat a zjednodušit SZP a zajistit pro ně financování v rozpočtu na rok 2018 ve prospěch zemědělských komunit, včetně malých a středních rodinných podniků a mladších zemědělců;

15.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby finanční prostředky vyčleněné na výzkum v zemědělsko-potravinářském odvětví, zejména z rozpočtu programu Horizont 2020, byly jako takové i nadále plně k dispozici s cílem stimulovat a podporovat inovaci a inteligentní řešení v odvětví zemědělství a rozvoje venkova, jako tomu je v případě finančních prostředků z nástroje pro propojení Evropy, který umožňuje zavádění širokopásmového připojení ve venkovských oblastech; zdůrazňuje význam praktické využitelnosti výsledků na úrovni zemědělských podniků a úlohu školících služeb v oblasti zemědělství; konstatuje, že integrovaná „inteligentní“ řešení, jako jsou inteligentní vesnice, přesné zemědělství, digitalizace, sdílené a oběhové hospodářství a sociální iniciativy, mohou být prospěšné pro zemědělství i celkové životní podmínky ve venkovských oblastech; vyzývá Komisi, aby naplánovala financování „inteligentních“ přístupů s ohledem na reformu SZP a na prohlášení 2.0 z Corku; zdůrazňuje, že tato „inteligentní“ řešení by měla být v souladu s cíli v oblasti životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti a zajišťovat úzkou spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami ze všech členských států; zdůrazňuje význam investic do přesného zemědělství s cílem zjednodušit metody produkce a snížit ztráty a zároveň podpořit iniciativy přizpůsobené potřebám malých podniků bez úspor z rozsahu, aby mohly využívat nové technologie;

16.  vítá navýšení prostředků určených na boj proti chorobám zvířat a škůdcům rostlin na 40 milionů EUR, jelikož Unie čelí významným rizikům a častějšímu propukání chorob jako jsou Xylella fastidiosa, nodulární dermatitida, africký mor prasat, katarální horečka ovcí a ptačí chřipka; domnívá se, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin by měl mít k dispozici zvláštní prostředky k provádění komplexního nezávislého výzkumu, a to včetně dopadů pesticidů; vyzývá k vyčlenění dalších finančních prostředků pro zemědělce v odvětví pěstování oliv a olivového oleje, jimž vznikly ztráty v souvislosti s napadením olivovníků bakterií Xylella fastidiosa, k zintenzivnění prevenčních opatření v Evropě, restrukturalizaci odvětví a konsolidaci vědeckého výzkumu zaměřeného na tento patogen a jeho přenašeče;

17.  trvá na tom, že je třeba poskytnou prostředky na kompenzaci hospodářských ztrát, které utrpěli zemědělci v důsledku krize na trhu a sanitárních a fytosanitárních krizí, jako je Xylella fastidiosa, a opakuje, že je za tímto účelem třeba využít dostupných rozpětí v okruhu 2 ve spojení s okruhem 3; trvá na tom, že kompenzace za vyhubení plodin by měly pokrývat také asanaci zemědělských ekosystémů včetně půdy a vytváření silné biologické rozmanitosti, a zejména zajištění genetické rozmanitosti sadebního materiálu, jenž by byl v ideálním případě vůči chorobě či škůdci rezistentní nebo tolerantní; domnívá se proto, že jedním z cílů veškeré poskytované pomoci by mělo být zajištění vyvážených, biologicky rozmanitých zemědělských ekosystémů a krajiny, které budou méně podléhat budoucím nákazám;

18.  zdůrazňuje, že programy pro skladování prokázaly v dobách krize svou účinnost a že snížení finančních zdrojů vyčleněných v plánovacím procesu by bylo kontraproduktivní;

19.  konstatuje, že brexit nemá na NR 2018 přímý dopad; lituje však, že diskusní dokument o budoucnosti financí EU[1] nastiňuje některé kritické scénáře pro zemědělství a rozvoj venkova, které jsou zčásti způsobené odchodem Spojeného království z Unie; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci probíhajících diskusí prokázaly odpovědnost vůči rozpočtu SZP a měly na paměti také možná narušení obchodních toků; zdůrazňuje, že je rozhodně proti jakýmkoli škrtům finančních prostředků určených na zemědělství; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrh na zachování finančních prostředků Unie na zemědělství v příštím VFR a zohlednila přitom významnou kapacitu tohoto odvětví, pokud jde o zachování a tvorbu pracovních míst, a bezodkladně začala hledat nové finanční zdroje pro rozpočet Unie, jak to navrhuje skupina na vysoké úrovni vedená Mariem Montim;

20.  zejména zdůrazňuje, že zemědělská politika je politikou společnou a že jakékoli škrty v rozpočtu SZP by měly nepřiměřené dopady, vzhledem k tomu, že je kvůli pravidlům státní podpory nelze nahradit vnitrostátními finančními prostředky.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	30.8.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 1 6
Členové přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Daniel Buda, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Diane Dodds, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Giulia Moi, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Bas Belder, Franc Bogovič, Maria Heubuch, Karin Kadenbach, Gabriel Mato, Momchil Nekov, Massimo Paolucci, Estefanía Torres Martínez, Tom Vandenkendelaere

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

35	+
ALDE	Ivan Jakovčić, Ulrike Müller
ECR	Bas Belder, Jørn Dohrmann, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson
EFDD	Giulia Moi, Marco Zullo
ENF	Laurenţiu Rebega
GUE/NGL	Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Estefanía Torres Martínez
PPE	Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski, Tom Vandenkendelaere
S&D	Clara Eugenia Aguilera García, Jean-Paul Denanot, Viorica Dăncilă, Karin Kadenbach, Momchil Nekov, Maria Noichl, Massimo Paolucci, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

1	-
EFDD	John Stuart Agnew

6	0
ALDE	Jan Huitema
GUE/NGL	Maria Lidia Senra Rodríguez
NI	Diane Dodds
Verts/ALE	Maria Heubuch, Martin Häusling, Bronis Ropė

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-future-eu-finances_en

STANOVISKO Výboru pro rybolov (4.9.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Alain Cadec

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že v rozpočtu Unie na rok 2018 by měly být vyčleněny prostředky na platby i prostředky na závazky v dostatečné výši, aby se pokryly potřeby financování společné rybářské politiky (SRP);

2.  zdůrazňuje význam sociální a ekonomické dimenze rybolovu pro místní komunity v přímořských a pobřežních regionech; uvědomuje si potřebu zachovat dostatečný příděl finančních prostředků, který umožní, aby financování získali příbřežní rybáři, tradiční místní rybáři a drobná loďstva;

3.  zdůrazňuje, že je třeba učinit prioritou projekty zaměřené na vytváření pracovních míst a na diverzifikaci místních ekonomik, aby jejich rybolovné činnosti získaly větší hodnotu, a na ochranu a obnovu rybích populací a mořských ekosystémů;

4.  domnívá se, že by v rozpočtu Unie měly být zapsány prostředky na platby i prostředky na závazky v dostatečné výši, aby u činností v oblasti rybolovu nedošlo k potížím s platbami a ke škrtům ve finančních prostředcích;

5.  zdůrazňuje, že je třeba usnadnit mladým lidem přístup k pracovním místům v rybářském průmyslu pomocí Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a jiných fondů Unie;

6.  trvá na tom, že fondu ENRF musí být poskytnut dostatek prostředků na platby, aby mohl investovat do udržitelnosti, selektování a konkurenceschopnosti rybářského loďstva;

7.  poznamenává, že členské státy přijaly operační programy fondu ENRF, ale že ne všechny již jmenovaly kontrolní orgány, což využívání fondů zpomaluje;

8.  poukazuje na potřebu zaručit dostatečnou finanční podporu na kontrolu rybolovných činností na lodích a v přístavech, aby bylo zajištěno a usnadněno řádné plnění povinnosti vykládky; v tomto ohledu vyzývá členské státy, aby využívaly potřebné zdroje dostupné z fondu ENRF pro kontrolní a donucovací opatření, která jsou k dosažení společné rybářské politiky klíčová;

9.  znovu připomíná, že pro hodnocení stavu rybolovných zdrojů jsou velice důležitá důkladná a nezávislá vědecká stanoviska, aby mohla být přijata rozhodnutí o hospodaření, která by umožnila dosáhnout maximálního udržitelného výnosu; naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly finanční prostředky fondu ENRF ke shromažďování vědeckých dat, neboť mají klíčový význam k přijímání racionální a vědecky podložených rozhodnutí v rybářské politice;

10.  vytýká, že přímé řízení financování fondu ENRF Komisí v případě kontrolní činnosti nefungovalo, protože se členské státy zdráhaly navrhovat společné projekty, a to navzdory nižší míře spolufinancování z jejich strany;

11.  zdůrazňuje význam Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA), pokud jde o správu rybářského loďstva a dohled nad kontrolami; vyzývá, aby se zajistilo dostatečné financování těchto činností;

12.  je toho názoru, že vnější dimenze SRP vyžaduje realistické rozpočtové prognózy, aby mohly být financovány dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s třetími zeměmi;

13.  zdůrazňuje, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s třetími zeměmi jsou rovněž zaměřeny na boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	30.8.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	20 1 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Alain Cadec, Richard Corbett, Mike Hookem, Ian Hudghton, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Liadh Ní Riada, Ulrike Rodust, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas, Peter van Dalen, Jarosław Wałęsa
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Elisabetta Gardini, Czesław Hoc, Verónica Lope Fontagné, Francisco José Millán Mon, Maria Lidia Senra Rodríguez
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Mircea Diaconu, France Jamet

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20	+
ALDE	Mircea Diaconu, António Marinho e Pinto
ECR	Czesław Hoc, Remo Sernagiotto, Peter van Dalen
PPE	Alain Cadec, Elisabetta Gardini, Carlos Iturgaiz, Gabriel Mato, José Millán, Werner Kuhn, Jarosław Wałęsa
S&D	Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Richard Corbett, Ulrike Rodust, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas
VERTS/ALE	Marco Affronte, Ian Hudghton,

1	-
EFDD	Mike Hookem

2	0
GUE/NGL	Liadh Ní Riada, Maria Lidia Senra Rodríguez

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (11.7.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Morten Løkkegaard

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že návrh rozpočtu nezahrnuje žádné prostředky z dodatečných 50 milionů EUR vyčleněných pro program Erasmus+ v revizi VFR na období let 2018–2020; požaduje, aby bylo v roce 2018 poskytnuto 50 milionů EUR a aby tyto prostředky byly rozděleny mezi položky programu Erasmus+ „vzdělávání a odborná příprava“ (12 milionů EUR) a položku „mládež“ (38 milionů EUR), aby tak program mohl beze zbytku splnit svou úloho jakožto strategická investice do mladých lidí v Evropě;

2.  zdůrazňuje, že společné evropské problémy vyžadují společnou evropskou reakci; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné podporovat rozsáhlé inovační projekty v oblasti vzdělávání, odborné výchovy a mládeže, které realizují sítě evropské občanské společnosti; vyzývá opět k tomu, aby byla část celkových finančních prostředků na program Erasmus+ v rámci klíčového opatření 2 „Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů“ vyčleněna na centralizované činnosti; dále konstatuje, že je zapotřebí zvýšit operativní podporu evropským sítím v rámci klíčové akce 3 „Podpora reformy politiky“ s cílem maximalizovat podporu a šíření příležitostí nabízených programem Erasmus+;

3.  připomíná, že systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou klíčovými nástroji k řešení přetrvávajícího problému vysoké míry nezaměstnanosti mladých, a žádá jejich neustálé zdokonalování a také výrazný navýšení jejich rozpočtu; poukazuje na to, že jsou zapotřebí politiky podporující poptávku a investice, strukturální reformy zvyšující růst a koordinace u sociálních politik s cílem podporovat udržitelným způsobem kvalitní přechod mladých lidí na trh práce;

4.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti se skutečností, že financování Evropského sboru solidarity z velké míry závisí na programu Erasmus+ a v menší míře na ostatních programech, především na programu pro zaměstnanost a sociální inovace; žádá Komisi, aby poskytla podrobnější informace o rozpočtových vazbách mezi tímto novým sborem a Evropskou dobrovolnou službou a o rozlišení dobrovolnické a profesní části s cílem zajistit, aby nedošlo k nahrazování potenciálních kvalitních pracovních míst neplacenou dobrovolnickou činností; vítá skutečnost, že v případě 18,4 milionu EUR, které byly vyčleněny pro sbory v roce 2018, se jedná o nové finanční prostředky; trvá na tom, že financování nových iniciativ nesmí vytvářet další tlak na zdroje programu Erasmus+, a na tom, že žádné z prostředků vyčleněné na část Evropské dobrovolné služby, která spadá pod EU, nesmí být převedeny z programu Erasmus+ do rozpočtu sborů; trvá na tom, že financování přidělené na dobrovolnické činnosti v rámci sboru solidarity musí přinejmenším dosahovat výše rozpočtových prostředků poskytnutých z Evropské dobrovolné služby;

5.  poukazuje na chronické podfinancování programu Evropa pro občany; ostře nesouhlasí s tím, že oproti plánované finanční částce byly prostředky pro program Evropa pro občany v jeho rozpočtu na rok 2018 sníženy o 740 000 EUR; připomíná, že tato částka představuje přibližně 3 % rozpočtu programu Evropa pro občany a snížení bude mít dopad na již tak nízkou míru úspěšnosti jeho projektů; požaduje, aby v rámci rozpočtu programu Evropa pro občany byly na granty pro činnosti adresovány další prostředky;

6.  požaduje, aby bylo do rozpočtu programu Kreativní Evropa na rok 2018 přiděleno dalších 14 milionů EUR, aby tak byla splněna očekávání evropských občanů a naplněny ambice příslušných podprogramů; je znepokojen tím, že především dílčí program „Kultura“ je výrazně podfinancován a proto má problémy dosáhnout uspokojivé míry úspěšnosti; zdůrazňuje, že by zajištění stabilního a pevného financování zlepšilo míru úspěšnosti také v případě dílčího programu MEDIA a nástroje pro záruky;

7.  vítá úsilí, které v posledních letech vyvinuly orgány EU, aby vyřešily problém hromadění neuhrazených žádostí o platby; poukazuje na to, že zpoždění při finalizaci smluv mezi příslušnými subjekty a příjemci a opožděné platby ohrožují plné provádění programů ze strany Komise;

8.   zdůrazňuje význam kulturní a vzdělávací práce pro úspěšnou integraci uprchlíků do společnosti hostitelských zemí v Evropě a požaduje proto, aby se jedním z cílů programu Erasmus+ a programu Kreativní Evropa stalo trvalejší zavádění projektů souvisejících s integrací uprchlíků, a to na základě práce, která započala v roce 2016 v rámci zvláštních výzev;

9.   zdůrazňuje, že je nutné dále posílit mezinárodní dimenzi programu Erasmus+, Kreativní Evropa, Evropa pro občany a Horizont 2020 rámci rozpočtového oddílu ESVČ, neboť představuje ústřední prvek dalšího rozvoje přístupu založeného na mezilidských kontaktech ve vnějších kulturních vztazích EU;

10.   vítá navýšení v rozpočtové položce programu Kreativní Evropa o dodatečné 4 miliony EUR, které jsou určeny na financování Evropského roku kulturního dědictví v roce 2018; ostře však nesouhlasí s tím, že nevznikla samostatná rozpočtová položka, neboť se Parlament a Rada zavázaly, že 7 milionů EUR pro Evropský rok kulturního dědictví bude „viditelně uvedeno v rozpočtové položce“;

11.  vyzývá členské státy a EIB, aby plně využívaly potenciálu EFSI, pokud jde o podporu kulturního a tvůrčího sektoru, a podněcovaly tak růst přidělováním většího dílu prostředků z EFSI na kulturní a tvůrčí odvětví; dále naléhavě vyzývá Komisi a EIB, aby prosazovaly interakci mezi záručním mechanismem kulturních a kreativních odvětví a EFSI s cílem poskytovat účelově profilované půjčky v kulturních a tvůrčích odvětvích;

12.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala iniciativy v rámci rozpočtové položky věnované „opatřením v multimediální oblasti“ a zajistila, aby rozpočet účinně podpořil vysoce kvalitní a nezávislé zpravodajství o záležitostech EU; připomíná svou podporu udržitelné víceleté formě financování sítě Euranet+; vyjadřuje své znepokojení v souvislosti s poměrně malou částkou prostředků přidělených síti Euranet+ na rok 2018; vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila udržitelné dlouhodobé řešení, díky němuž se síť Euranet+ stane nedílnou součástí ročního rozpočtu EU, což zajistí úroveň financování umožňující v nadcházejících letech zvýšit její dosah i počet posluchačů;

13.  zdůrazňuje úlohu pilotních projektů a přípravných akcí při vytváření budoucích politických opatření EU; poukazuje na úspěch pilotního projektu „Nový způsob prezentace významu Evropy“, který úspěšně rozproudil debatu a podpořil neotřelé myšlení mladých lidí v souvislosti s otázkami, které EU řeší; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by tato iniciativa mohla pokračovat jako součást té části programu Erasmus+, která se týká mládeže; domnívá se, že dlouhodobé pokračování této iniciativy je možné nejlépe zajistit vytvořením právního základu a poskytnutím účelových prostředků v podobě nových finančních prostředků;

14.  vítá, že do rozpočtu Evropské unie na rok 2018 byla začleněna rozpočtová položka určená pro zvláštní každoroční akce, která umožní vytvořit mezi občany pocit evropské sounáležitosti; konstatuje, že působnost zvláštních každoročních událostí by měla jednoznačně sloužit k zajištění přidané hodnoty pro evropské občany ve všech členských státech EU;

15.   zdůrazňuje, že je důležité vytvořit nejlepší možné podmínky pro to, aby občané porozuměli fungování Unie, jejím politikám a procesům a aby se do nich zapojili; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropská unie zlepšila svou komunikační politiku;

16.   zdůrazňuje význam statistického výzkumu a přístupu ke zdrojům srovnatelných údajů, jež umožňují účinné sledování a analýzu kulturního, hospodářského a společenského dopadu politik v oblasti kultury a vzdělávání; v tomto ohledu připomíná potřebu vyčlenit pro tento účel dostatečné prostředky;

17.  zdůrazňuje, že má-li se vyřešit chronicky nízká úspěšnost některých programů EU, kterou způsobuje jejich podfinancovanost, a zajistit, aby rozpočet EU fungoval proticyklicky, musí být pro VFR na období po roce 2020 zaveden systém skutečných a konzistentních vlastních zdrojů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	11.7.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	22 4 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Morten Messerschmidt, Luigi Morgano, Momchil Nekov, John Procter, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Mary Honeyball, Marc Joulaud, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Martina Michels
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Lefteris Christoforou, Maria Heubuch

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22	+
ALDE	María Teresa Giménez Barbat, Morten Løkkegaard, Yana Toom
PPE	Lefteris Christoforou, Marc Joulaud, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver
S&D	Silvia Costa, Giorgos Grammatikakis, Mary Honeyball, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Julie Ward
Verts/ALE	Maria Heubuch, Helga Trüpel

4	-
ECR	Emma McClarkin, Morten Messerschmidt, John Procter
ENF	Dominique Bilde

3	0
EFDD	Isabella Adinolfi
GUE/NGL	Nikolaos Chountis, Martina Michels,

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (5.9.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodaj: Petr Ježek

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí návrh rozpočtu na rok 2018 (NR 2018); vyjadřuje politování nad snížením prostředků na závazky (PZ) a prostředků na platby (PP) v okruhu III ve srovnání s rokem 2017; zdůrazňuje, že tato snížení nelze odůvodnit zpožděními v provádění dohodnutých opatření; vítá navýšení v okruhu III o dalších 817,1 milionu EUR nad rámec jeho stropu s využitím nástroje pružnosti; zdůrazňuje, že navrhovaná výše výdajů nebude stačit na pokrytí potřeb Unie v oblasti migrace a bezpečnosti;

2.  domnívá se, že velké snížení rozpočtu (49,7 % v PP) Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) podrývá důležitost a naléhavost politických cílů AMIF; zpochybňuje tvrzení Komise v NR 2018, kterými odůvodňuje navrhované snížení finančních prostředků AMIF; vítá návrh Komise na posílení stěžejních činností, včetně rozpočtových prostředků na zlepšení spolupráce v oblasti navracení / zpětného přebírání osob se třetími zeměmi; je znepokojen tím, že by Komise mohla podcenit potřeby v oblasti přijímání a integrace žadatelů o azyl a péče o ně; zdůrazňuje, že bezpečnost osob, které hledají ochranu v Unii, by neměla být negativně ovlivněna rozpočtovými škrty;

3.  domnívá se, že v případě neuzavření dohody o revizi dublinského nařízení[1] by přemísťování mělo být prováděno nadále i po září roku 2017, a považuje to za nezbytné z hlediska spravedlivého sdílení odpovědnosti a solidarity mezi členskými státy;

4.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na změnu, jakmile budou přijaty právní základy týkající se evropského programu pro migraci, zejména reformy dublinského systému, systému vstupu/výstupu, evropského systému pro cestovní informace a povolení a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), přičemž plně zohlední jejich finanční důsledky, s cílem zajistit odpovídající a rychlé financování účinné evropské azylové a migrační politiky;

5.  připomíná, že pro Evropský parlament bylo při vyjednávání před schválením fondu AMIF prioritou spravedlivé a transparentní rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé cíle tohoto fondu; vyzývá proto Komisi, aby patřičně zvýšila počet rozpočtových položek pro fond AMIF, a usnadnila tak čitelnost a transparentnost využívání finančních prostředků, jež byly vyčleněny na jednotlivé cíle, a tudíž i do těchto rozpočtových položek; vyzývá Komisi zejména k tomu, aby ve všech návrzích rozpočtu v budoucnu od sebe oddělila výdaje na rozšíření spravedlivých opatření na zajištění návratu migrantů do jejich zemí od výdajů na zákonnou migraci a podporu účinné integrace státních příslušníků třetích zemí, jak se navrhuje ve stanoviscích Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k rozpočtu na rok 2015 a 2016;

6.  znovu zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo k dispozici cílené financování k řešení hlavních příčin migrační a uprchlické krize; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozpočet Unie by měl financovat opatření v zemích původu migrantů i v hostitelských zemích uprchlíků, mimo jiné i opatření zaměřená na chudobu, nezaměstnanost, vzdělání a hospodářské příležitosti, jakož i nestabilitu, konflikty a změnu klimatu;

7.  zdůrazňuje významnou úlohu organizací občanské společnosti při záchraně životů migrantů a žadatelů o azyl na vnějších hranicích, jakož i při ochraně, podpoře a uplatňování jejich práv; vyzývá, aby byla poskytována větší finanční podpora za účelem posílení těchto činností občanské společnosti;

8.  vyjadřuje politování nad značným snížením rozpočtu Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) (35,6 % v PP); zdůrazňuje, že s ohledem na přetrvávající bezpečnostní hrozby v Unii by mělo být financování ISF dostatečné na to, aby členským státům pomohlo vyrovnat se s ohrožením vnitřní bezpečnosti, zejména s přeshraniční organizovanou a závažnou trestnou činností, terorismem a kyberkriminalitou; zdůrazňuje, že je třeba dostatečně financovat úsilí, které zlepší sdílení informací a boj proti kyberkriminalitě;

9.  vítá financování nástrojů pro mimořádnou podporu v AMIF (EMAS) ve výši 50 milionů EUR a pro mimořádnou humanitární pomoc v rámci Unie (ESI) ve výši 200 milionů EUR;

10.  bere na vědomí navrhované zvýšení v NR 2018 na výdaje a plány pracovních míst všech agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které byly označeny jako agentury zastávající nové úkoly; vyjadřuje však politování nad tím, že navrhovaná zvýšení jsou nižší, než většina agentur požadovala; zdůrazňuje význam zvyšování počtu zaměstnanců v agentuře eu-LISA, Eurojustu, CEPOL a Europolu; kvůli rostoucím požadavkům na justiční spolupráci v Unii požaduje navýšení rozpočtu pro Eurojust, zejména s ohledem na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce; dále požaduje další finanční prostředky pro Europol s ohledem na jeho zvýšenou pracovní zátěž, aniž by to mělo vliv na rozpočtové prostředky ostatních agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí; zdůrazňuje, že dodatečné finanční zdroje pro Europol a Eurojust by měly být investovány do financování společných vyšetřovacích týmů; vítá zvýšení rozpočtu evropského inspektora ochrany údajů s ohledem na provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů[2]; vyzývá, aby byly úřadu EASO přiděleny další lidské zdroje s cílem podpořit posílení mandátu k přeměně úřadu EASO na plnohodnotnou agenturu, která je schopna poskytnout členským státům potřebnou operační a technickou pomoc; požaduje, aby byly Agentuře pro základní práva přiděleny další lidské zdroje; vyjadřuje politování nad tím, že Agenturu pro základní práva její mandát stále omezuje v podporování základních práv; zdůrazňuje, že Agentura pro základní práva by měla mít možnost vydávat z vlastního podnětu stanoviska k legislativním návrhům a že by se její pravomoci měly rozšířit na všechny oblasti práv chráněných Listinou základních práv Evropské unie, mimo jiné i na otázky policejní a justiční spolupráce;

11.  poukazuje na to, že návrh Komise neponechává v okruhu III už třetím rokem žádnou rezervu, což je dokladem toho, že velikost tohoto nejmenšího okruhu VFR neodpovídá současným potřebám, jak na to v rámci přezkumu v polovině období upozornil Evropský parlament;

12.  konstatuje, že Eurojust v současné době čelí výraznému nárůstu objemu práce, složitosti a množství případů, jejichž počet se za posledních pět let zvýšil o 100 %; vyjadřuje proto politování nad snížením operačního financování a počtu zaměstnanců Eurojustu; zdůrazňuje, že odpovídající financování Eurojustu je nezbytné, aby mohl účinně plnit svou klíčovou úlohu při podpoře justiční spolupráce v trestních věcech; naléhavě vyzývá k navýšení finančních prostředků přidělených společným vyšetřovacím týmům vzhledem k výraznému nárůstu případů nadnárodní trestné činnosti a rovněž ke zjednodušení a větší pružnosti využívání těchto fondů;

13.  žádá o navýšení finančních prostředků na boj proti jevu radikalizace, který vede k násilnému extremismu v Unii; domnívá se, že toho lze dosáhnout na základě podpory integrace a boje proti diskriminaci, rasismu a xenofobii.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	31.8.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	40 9 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Jan Philipp Albrecht, Malin Björk, Caterina Chinnici, Daniel Dalton, Frank Engel, Raymond Finch, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Sophia in ‘t Veld, Juan Fernando López Aguilar, Roberta Metsola, Claude Moraes, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Marina Albiol Guzmán, Maria Grapini, Anna Hedh, Petr Ježek, Jeroen Lenaers, Andrejs Mamikins, Angelika Mlinar, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Barbara Spinelli, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Elissavet Vozemberg-Vrionidi
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	André Elissen, Rosa Estaràs Ferragut, Arndt Kohn, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Philippe Lamberts, Adam Szejnfeld, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40	+
ALDE	Nathalie Griesbeck, Petr Ježek, Angelika Mlinar, Cecilia Wikström, Sophia in 't Veld
ECR	Daniel Dalton, Helga Stevens, Branislav Škripek
PPE	Frank Engel, Rosa Estaràs Ferragut, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jeroen Lenaers, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Roberta Metsola, Adam Szejnfeld, Csaba Sógor, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Traian Ungureanu, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Bogdan Brunon Wenta, Tomáš Zdechovský
S&D	Caterina Chinnici, Ana Gomes, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Arndt Kohn, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Claude Moraes, Soraya Post, Christine Revault D'Allonnes Bonnefoy, Birgit Sippel, Julie Ward, Josef Weidenholzer
VERTS/ALE	Jan Philipp Albrecht, Philippe Lamberts, Judith Sargentini

9	-
EFDD	Raymond Finch, Kristina Winberg
ENF	André Elissen, Auke Zijlstra
GUE/NGL	Marina Albiol Guzmán, Malin Björk, Barbara Spinelli, Marie-Christine Vergiat
NI	Udo Voigt

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).
• [2]    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (13.7.2017)

pro Rozpočtový výbor

o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodajka: Danuta Maria Hübner

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí snížení prostředků navrhované Komisí pro okruh 3 o 18,9 % v prostředcích na závazky a o 21,7 % v prostředcích na platby ve srovnání s rozpočtem na rok 2017, což je stále mírně nad původně plánovanou částkou na tento rok; konstatuje, že Komise neponechává v okruhu 3 žádné rozpětí, a navrhuje uvolnit prostředky z nástroje pružnosti ve výši 817,1 mil. EUR s cílem zachovat pro rok 2018 dostatečné financování v oblasti migrace a bezpečnosti;

2.  zejména vítá navrhované zvýšení prostředků na závazky o 4,2 % a prostředků na platby o 8,6 % na program „Evropa pro občany“ a 1,2% nárůst prostředků na závazky na program „práva, rovnost a občanství“ ve srovnání s rozpočtem na rok 2017, jelikož tyto programy přispívají k posilování celkové účasti občanů na politice Unie a výkonu práv vyplývajících z občanství Unie; v této souvislosti se zavazuje, že spolu s Komisí posílí strukturální dialog mezi orgány EU a organizacemi zastupujícími evropskou občanskou společnost;

3.  bere na vědomí snížení prostředků na závazky na evropskou občanskou iniciativu o 100 000 EUR a zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečné financování na podporu využívání tohoto nástroje, který je pro participativní demokracii velmi důležitý;

4.  bere na vědomí zvýšení financí na komunikační činnost o 0,2 % v prostředcích na závazky a o 2,1 % v prostředcích na platby a lituje, že zvýšení prostředků nebylo výraznější, zejména s ohledem na význam roku 2018 pro komunikaci s občany při přípravě voleb do Evropského parlamentu, jež se budou konat v roce 2019, ale také s ohledem na souvislost mezi tímto financováním a zajištěním široké veřejné debaty a zapojení občanů a vnitrostátních parlamentů do diskuse o budoucnosti Evropy v reakci na bílou knihu Komise, která byla letos prezentována;

5.  vyzývá své předsednictvo a Komisi, aby přiměřeně navýšily zdroje oddělení pro transparentnost v rámci Evropského parlamentu i společného sekretariátu rejstříku transparentnosti;

6.  lituje skutečnosti, že Komise dlouhodobě využívá finanční prostředky ze stávajících rozpočtových položek k financování nově zřízených fondů, které jsou mimo rozpočet Unie, a tudíž nepodléhají parlamentní kontrole;

7.  zdůrazňuje, že je zapotřebí soudržný rozpočtový přístup ve věci poskytování informací o významu voleb do Evropského parlamentu; vyzývá proto ke kampani, která by občany informovala o úloze Parlamentu jakožto orgánu, který je přímo zastupuje na evropské úrovni, jejich volebních právech, evropském rozměru jejich hlasování a souvislosti mezi jejich hlasováním a volbou předsedy Komise.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	12.7.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	19 4 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Michał Boni, Mercedes Bresso, Elmar Brok, Richard Corbett, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Morten Messerschmidt, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Helmut Scholz, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Gerolf Annemans, Cristian Dan Preda, Jasenko Selimovic, Rainer Wieland
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Pál Csáky

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19	+
ALDE	Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jasenko Selimovic
GUE/NGL	Helmut Scholz, Barbara Spinelli
PPE	Michał Boni, Elmar Brok, Pál Csáky, Danuta Maria Hübner, Markus Pieper, Cristian Dan Preda, György Schöpflin, Rainer Wieland
S&D	Mercedes Bresso, Richard Corbett, Ramón Jáuregui Atondo, Pedro Silva Pereira, Claudia Țapardel
VERTS/ALE	Pascal Durand, Josep-Maria Terricabras

4	-
ECR	Morten Messerschmidt, Kazimierz Michał Ujazdowski
ENF	Gerolf Annemans
NI	Diane James

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (27.9.2017)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018
(2017/2044(BUD))

Zpravodajka: Barbara Matera

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů představuje jednu z hodnot, na nichž se zakládá Unie a které Unie prosazuje;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně vyzývá k dostatečné finanční podpoře a k zajištění co největší viditelnosti specifického cíle Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství s cílem ochránit ženy a dívky před násilím;

C.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2018 jsou strategické investice a udržitelný růst na podporu hospodářské soudržnosti a zaměstnanosti, zejména mladých lidí; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je důležité zaměřit se i na zvyšování potenciálu žen ve všech odvětvích hospodářství, včetně digitalizované ekonomiky, informačních a komunikačních technologií (IKT) a oborů vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM); vzhledem k tomu, že se zvláštním důrazem na genderové aspekty v těchto oblastech je nutné řešit výrazné genderové rozdíly a chybějící dovednosti v oborech IKT a STEM na úrovni celé Unie;

D.  vzhledem k tomu, že aby ženy získaly ekonomickou nezávislost a možnost samostatně rozhodovat, je bezpodmínečně nutné zajistit, aby měly přístup k veřejným službám, které i nadále zůstávají důležitým sektorem, jenž zaměstnává ženy;

1.  znovu opakuje svůj požadavek, aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů uplatňováno v průběhu celého rozpočtového procesu a aby byly rozpočtové výdaje využívány jako účinný nástroj pro prosazování rovnosti žen a mužů; připomíná, že při sestavování rozpočtu Unie je nutné zohledňovat genderové aspekty ve všech rozpočtových položkách, a nikoli pouze v případě programů, kde se genderové dopady jeví jako nejvýznamnější;

2.  doporučuje vypracování rozpočtového plánu pro uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v institucích EU; připomíná, že uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů je zákonnou povinností vyplývající přímo ze Smluv;

3.  zdůrazňuje, že je nutné navýšit zdroje pro specifický cíl Daphne s ohledem na prostředky přidělené v předchozím programovém období a že je třeba vytvořit pro tento specifický cíl v příštím víceletém finančním rámci zvláštní rozpočtovou položku; podotýká, že cíle pro rovnost žen a mužů příliš často splývají s jinými politickými cíli stanovenými v rámci jedné rozpočtové položky;

4.  zdůrazňuje, že je nutné vyčlenit prostředky na podporu nejzranitelnějších žen a dívek v naší společnosti, zejména žen se zdravotním postižením, uprchlic a obětí obchodování a zneužívání;

5.  požaduje poskytnutí finančních prostředků na podporu podnikání žen a na zajištění a zlepšení přístupu žen k úvěrům a k financování z vlastního kapitálu prostřednictvím programů a fondů Unie, jakou jsou COSME, Horizont 2020 a Evropský sociální fond;

6.  vítá, že je nadále financována Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí; žádá, aby bylo zajištěno rovné zapojení dívek a mladých žen do opatření prováděných v rámci této iniciativy a aby byla věnována zvláštní pozornost kvalitní nabídce odborné přípravy a vzdělávání pro dívky a mladé ženy, mimo jiné v oborech digitalizované ekonomiky, IKT a STEM;

7.  bere na vědomí navrhované drobné zvýšení rozpočtových příspěvků pro Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE); zdůrazňuje, že případné evropské středisko pro sledování vražd žen a násilí na ženách by mělo být vytvořeno v rámci EIGE, aby mohly být efektivně a synergeticky využity jeho odborné znalosti a dostupné zdroje; žádá navýšení rozpočtu a rozšíření plánu pracovních míst tohoto institutu, aby mohl nové úkoly plnit;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že Evropský fond pro strategické investice nezahrnuje genderové hledisko, a zdůrazňuje, že úspěšný proces hospodářského oživení není možný bez řešení dopadu krize na ženy.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	25.9.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	13 3 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Maria Arena, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Arne Gericke, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Marijana Petir, Terry Reintke, Ángela Vallina, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Anna Záborská
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Eleonora Forenza, Edouard Martin
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Marie-Christine Arnautu, Jane Collins, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Axel Voss, Tiemo Wölken

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

13	+
ALDE	Angelika Mlinar
GUE/NGL	Malin Björk, Eleonora Forenza, Ángela Vallina
PPE	Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Axel Voss, Elissavet Vozemberg-Vrionidi
S&D	Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, David Martin, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Tiemo Wölken
Verts/ALE	Terry Reintke

3	-
ECR	Arne Gericke
EFDD	Jane Collins
ENF	Marie-Christine Arnautu

2	0
PPE	Marijana Petir, Anna Záborská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	10.10.2017
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	30 6 2
Členové přítomní při konečném hlasování	Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Pina Picierno, Răzvan Popa, Paul Rübig, Jordi Solé, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Monika Vana, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Marco Zanni, Stanisław Żółtek
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Anneli Jäätteenmäki, Andrey Novakov, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Marie-Pierre Vieu, Auke Zijlstra

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

30	+
ALDE	Nedzhmi Ali, Gérard Deprez, Anneli Jäätteenmäki, Urmas Paet
GUE/NGL	Liadh Ní Riada
PPE	Reimer Böge, Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov Jan Olbrycht, Paul Rübig, Patricija Šulin, Inese Vaidere, Tomáš Zdechovský
S&D	Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, John Howarth, Pina Picierno, Răzvan Popa, Manuel dos Santos, Isabelle Thomas, Derek Vaughan, Daniele Viotti, Tiemo Wölken
Verts/ALE	Jordi Solé, Indrek Tarand, Monika Vana

6	-
ECR	Bernd Kölmel
EFDD	Jonathan Arnott
ENF	Marco Zanni, Auke Zijlstra, Stanisław Żółtek
NI	Eleftherios Synadinos

2	0
ECR	Richard Ashworth
GUE/NGL	Marie-Pierre Vieu

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se