Postup : 2016/0363(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0302/2017

Předložené texty :

A8-0302/2017

Rozpravy :

PV 30/11/2017 - 2
CRE 30/11/2017 - 2

Hlasování :

PV 30/11/2017 - 8.19

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0470

ZPRÁVA     ***I
PDF 604kWORD 85k
12.10.2017
PE 606.264v03-00 A8-0302/2017

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii

(COM(2016)0853 – C8-0479/2016 – 2016/0363(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Gunnar Hökmark

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii

(COM(2016)0853 – C8-0479/2016 – 2016/0363(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0853),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0479/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0302/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, pokud návrh nahradí, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(1)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(2),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Rada pro finanční stabilitu (FSB) dne 9. listopadu 2015 zveřejnila specifikace celkové kapacity absorbovat ztráty („standard TLAC“), jež byly přijaty na summitu skupiny G20 v listopadu 2015. Účelem standardu TLAC je zajistit, aby globální systémově významné banky, v právním rámci Unie označované jako globální systémově významné instituce (G-SVI), měly nezbytnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci, která pomůže zajistit, že během a bezprostředně po řešení krize mohou být i nadále zajišťovány jejich základní funkce, aniž by byly zapotřebí veřejné finance nebo byla ohrožena finanční stabilita(4). Ve svém sdělení ze dne 24. listopadu 2015(5) se Komise zavázala, že předloží do konce roku 2016 legislativní návrh, který by umožnil provedení standardu TLAC v právu Unie v mezinárodně dohodnuté lhůtě do roku 2019.

(2)  Zavedení standardu TLAC v Unii musí zohledňovat stávající individuálně stanovený minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky („MREL“) vztahující se na všechny ▌ instituce ▌v Unii v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(6). Jelikož TLAC i MREL sledují stejný cíl, jímž je zajištění toho, aby ▌ instituce ▌v Unii měly dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrátrekapitalizaci, měly by být oba požadavky doplňujícími se prvky společného rámce. Z hlediska operačního Komise navrhla, aby harmonizovaná minimální úroveň standardu TLAC pro G-SVI („minimální požadavek TLAC“) byla do právních předpisů Unie zavedena změnami nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(7), zatímco dodatečný požadavek pro G-SVI a požadavek pro subjekty jiné než G-SVI, oba stanovené individuálně pro jednotlivé instituce, by měly být řešeny cílenými změnami směrnice 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014(8). Relevantní ustanovení této směrnice, která se týkají pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii, jsou doplněním ustanovení výše uvedených právních předpisů a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(9).

(3)  Členské státy by měly zajistit, aby ▌ instituce ▌ měly dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci, aby byla při řešení krize zajištěna hladká a rychlá absorpce ztrát a rekapitalizace, aniž by to mělo dopad na finanční stabilitu a daňové poplatníky. Toho by mělo být dosaženo tím, že ▌ instituce ▌budou soustavně splňovat minimální požadavek TLAC, jenž bude v právu Unie proveden prostřednictvím změny nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle směrnice 2014/59/EU.

(4)  Standard TLAC, jenž bude v právu Unie proveden prostřednictvím změny nařízení (EU) č. 575/2013, vyžaduje, aby G-SVI splňovaly minimální požadavek TLAC (s některými výjimkami) pomocí podřízených závazků ▌, které se v úpadkovém řízení řadí pod ▌závazky vyloučené z TLAC („požadavek podřízenosti“). Podle standardu TLAC by podřízenosti mělo být dosaženo prostřednictvím právních účinků smlouvy („smluvní podřízenost“), práva příslušné jurisdikce („podřízenost vyplývající z právních předpisů“) nebo příslušné podnikové struktury („strukturální podřízenost“). Pokud to vyžaduje směrnice 2014/59/EU, měly by instituce spadající do její působnosti splňovat svůj individuální požadavek pomocí podřízených závazků, aby se minimalizovalo riziko právního napadení ze strany věřitelů na základě toho, že jejich ztráty při řešení krize jsou vyšší než ztráty, které by jim vznikly v běžném úpadkovém řízení (zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení).

(4a)  S kritérii způsobilosti, která musí nástroje splnit, aby byly uznány jako závazky TLAC nebo MREL, je rovněž nutno včas seznámit trhy, aby získaly právní jistotu a mohly si vybudovat nezbytné rezervy.

(4b)  V zájmu jistoty při plánování a právní jistoty pro trhy a jednotlivé instituce a zajištění rovných podmínek pro instituce je nezbytné podle platného vnitrostátního práva zavést ochranná opatření pro způsobilost dluhových nástrojů vydaných před vstupem této směrnice v platnost.

(4c)  S cílem předejít deficitům a zajistit rovné podmínky pro instituce je nutné, aby byla zachována způsobilost nástrojů, které byly vydány před vstupem kritérií způsobilosti v platnost.

(5)  Řada členských států v rámci svých vnitrostátních insolvenčních právních předpisů změnila nebo v současné době mění postavení nezajištěných prioritních dluhových nástrojů v případě úpadku, aby svým ▌institucím ▌ umožnila účinněji plnit požadavek podřízenosti, a tím usnadnila řešení krizí.

(6)  Doposud přijaté vnitrostátní předpisy se značně liší. Neexistence harmonizovaných pravidel Unie vyvolává u vydávajících ▌institucí▌ i u investorů nejistotu a komplikuje uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů u přeshraničních institucí. Tato situace rovněž vede k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, neboť náklady ▌institucí ▌na splnění požadavku podřízenosti ▌ a náklady, které nesou investoři při koupi dluhových nástrojů vydaných ▌institucemi ▌, se mohou v rámci Unie značně lišit.

(7)  Evropský parlament ve své zprávě o bankovní unii vyzval Komisi, aby předložila návrhy na další snížení právních rizik nároků v souladu se zásadou, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, a Rada ve svých závěrech ze dne 17. června 2016(10) Komisi vyzvala, aby v zájmu zvýšení právní jistoty v případě řešení krize předložila návrh společného přístupu k hierarchii bankovních věřitelů.

(8)  Je proto nezbytné odstranit významné překážky fungování vnitřního trhu, zabránit narušování hospodářské soutěže způsobeného neexistencí harmonizovaných pravidel Unie pro hierarchii bankovních věřitelů a zamezit tomu, aby takové překážky a narušení vznikaly v budoucnosti. V důsledku toho by vhodným právním základem této směrnice měl být článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) podle výkladu v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(9)  Za účelem minimalizace nákladů úvěrových institucí a investičních podniků na splnění požadavku podřízenosti a jakéhokoli negativního dopadu na náklady jejich financování by tato směrnice měla členským státům umožnit zachování stávající kategorie nezajištěného prioritního dluhu, která má z dluhových nástrojů nejvyšší insolvenční ranking a její emise je pro úvěrové instituce a investiční podniky méně nákladná, než jakékoli jiné podřízené závazky. Měla by nicméně členským státům uložit povinnost vytvořit novou kategorii aktiv: „nepreferenční“ prioritní dluh, jenž by měl být předmětem rekapitalizace z vnitřních zdrojů při řešení krize až po ostatních kapitálových nástrojích, ale před ostatními prioritními závazky. Úvěrové instituce a investiční podniky by měly mít nadále volnost emitovat dluhové nástroje v obou kategoriích, avšak pouze „nepreferenční“ prioritní kategorie by měla být způsobilá pro splnění požadavku podřízenosti stanoveného v nařízení (EU) č. 575/2013 a ve směrnici 2014/59/EU. To by mělo úvěrovým institucím a investičním podnikům umožnit, aby pro své financování nebo z jakýchkoli jiných provozních důvodů používaly méně nákladné preferenční dluhové nástroje, zatímco za účelem splnění požadavku podřízenosti budou emitovat novou „nepreferenční“ prioritní kategorii.

(10)  Aby nová „nepreferenční“ prioritní kategorie dluhových nástrojů splnila kritéria způsobilosti popsaná ve standardu TLAC a stanovená ve směrnici 2014/59/EU, a posílila tak právní jistou, měly by členské státy zajistit, aby tyto dluhové nástroje nebyly deriváty a aby neobsahovaly žádné vložené deriváty a rovněž aby příslušná smluvní dokumentace týkající se jejich emise a případně i prospekt výslovně uváděly nižší stupeň priority v běžném úpadkovém řízení. Touto směrnicí by neměly být dotčeny požadavky vnitrostátního práva na registraci dluhových nástrojů v podnikovém registru závazků emitenta s cílem splnit podmínky pro nepreferenční prioritní kategorie dluhových nástrojů podle této směrnice.

(11)  Aby se zvýšila právní jistota pro investory, měly by členské státy zajistit, aby jejich běžné prioritní dluhové nástroje a jiné nezajištěné běžné prioritní závazky, které nejsou dluhovými nástroji, měly v jejich vnitrostátním insolvenčním právu vyšší stupeň priority než nová „nepreferenční“ prioritní kategorie dluhových nástrojů ▌. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nová „nepreferenční“ prioritní kategorie dluhových nástrojů měla vyšší stupeň priority než kapitálové nástroje a veškeré podřízené závazky ▌.

(12)  Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž stanovení harmonizovaných pravidel pro postavení nezajištěných dluhových nástrojů v případě úpadku pro účely rámce Unie pro ozdravné postupy a řešení krize, zejména pokud jde o zajištění důvěryhodného režimu rekapitalizace z vnitřních zdrojů, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jich lze z důvodu rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. Touto směrnicí by zejména neměly být dotčeny další možnosti, které standard TLAC stanoví pro splnění požadavku podřízenosti.

(13)  Je vhodné, aby se změny směrnice 2014/59/EU stanovené touto směrnicí použily na nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů emitovaných k datu použitelnosti této směrnice či po tomto datu▐. Nicméně pro účely právní jistoty a v zájmu maximálního možného snížení přechodných nákladů by členské státy měly zajistit, aby se postavení všech nesplacených nezajištěných pohledávek vyplývajících z dluhových nástrojů, které ▐ instituce ▐emitovaly před uvedeným datem, řídilo právními předpisy členských států přijatými k datu 31. prosince 2016. V míře do níž některé vnitrostátní právní předpisy přijaté ke dni 31. prosince 2016 již mohly sledovat cíl, kterým je umožnit institucím vydávat podřízené závazky, by veškeré nesplacené nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných před datem použitelnosti této směrnice nebo jejich část měly mít v případě úpadku stejné postavení jako „nepreferenční“ prioritní dluhové nástroje vydané za podmínek této směrnice. Kromě toho by členské státy po dni 31. prosince 2016 a přede dnem vstupu této směrnice v platnost měly mít možnost přijmout vnitrostátní právní předpisy, které upravují, jaké postavení mají v běžných úpadkových řízeních nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných po dni použitelnosti těchto právních předpisů, s cílem splnit podmínky stanovené v této směrnici. V takovém případě by se vnitrostátními právními předpisy ve znění přijatém ke dni 31. prosince 2016 měly nadále řídit pouze nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových závazků vydaných před použitelností těchto nových vnitrostátních právních předpisů.

(13a)  Tato směrnice by neměla bránit členským státům, aby stanovily, že tato směrnice je nadále použitelná, pokud se na emitenty přestane zejména v důsledku odprodeje úvěrových či investičních aktivit třetí straně vztahovat rámec Unie pro řešení krizí.

(13b)  Tato směrnice harmonizuje postavení, jaké mají v běžných úpadkových řízeních nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů, a netýká se postavení, jaké mají v případě úpadku vklady nad rámec stávajících příslušných ustanovení směrnice 2014/59/EU. Touto směrnicí nejsou proto dotčeny právní předpisy členských států upravující běžná úpadková řízení, které se týkají postavení vkladů v případě úpadku, jež není harmonizováno směrnicí 2014/59/EU, bez ohledu na postavení vkladů v úpadkových řízeních a na jejich datum.

(13c)  Tato směrnice harmonizuje postavení, jaké mají v běžných úpadkových řízeních nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů, a netýká se postavení, jaké mají v případě úpadku vklady nad rámec stávajících příslušných ustanovení směrnice 2014/59/EU. Touto směrnicí nejsou proto dotčeny právní předpisy členských států upravující běžná úpadková řízení, které se týkají postavení vkladů v případě úpadku, jež není harmonizováno směrnicí 2014/59/EU. Do ... [3 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] by Komise měla přezkoumat uplatňování směrnice 2014/59/EU, pokud jde o postavení vkladů v případě úpadku, a vyhodnotit zejména potřebu dalších změn uvedené směrnice,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2014/59/EU

-1.  V čl. 2 odst. 1 se bod 48 nahrazuje tímto:

48) „dluhovými nástroji“:

(i)  pro účely čl. 63 odst. 1 písm. g) a j) dluhopisy a jiné formy převoditelného dluhu, nástroje vytvářející nebo uznávající dluh a nástroje poskytující práva na nabytí dluhových nástrojů; a 

(ii)  pro účely článku 108 dluhopisy a jiné formy převoditelného dluhu a nástroje vytvářející nebo uznávající dluh.

  ▐

1a.  V článku 108 se název nahrazuje tímto:

„Postavení ▐ v hierarchii stanovené pro případy úpadku“

1b.  V článku 108 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátním právu upravujícím běžná úpadková řízení:

a)  následující položky měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority pohledávek běžných, nezajištěných věřitelů▐:

i)  část způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, která přesahuje limit pojištění stanovený v článku 6 směrnice 2014/49/EU;

ii)  vklady, které by byly způsobilými vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, kdyby nebyly provedeny prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii;

b)  následující položky měly stejný stupeň priority, který je vyšší než stupeň priority stanovený v písmeni a) a stupeň priority všech ostatních běžné nezajištěné závazků:

i)  pojištěné vklady;

ii)  systémy pojištění vkladů přebírající práva a závazky pojištěných vkladatelů v případě platební neschopnosti.“

2.  Na konci článku 108 se doplňují nové odstavce, které zní:

„2.  Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátním právu upravujícím běžná úpadková řízení měly u subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a d) běžné, nezajištěné pohledávky vyšší stupeň priority než nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů, které splňují tato kritéria:

a)  počáteční smluvní splatnost dluhových nástrojů je nejméně jeden rok;

b)  neobsahují žádné vložené deriváty a samy nejsou deriváty;

c)  příslušná smluvní dokumentace a případně prospekt týkající se jejich emise výslovně uvádí nižší stupeň priority podle tohoto odstavce.

3.  Členské státy zajistí, aby ▐ nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů splňujících kritéria stanovená v odst. 2 písm. a), b) a c) měly ve vnitrostátním právu upravujícím běžná úpadková řízení vyšší stupeň priority než pohledávky vyplývající z nástrojů uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. a) až d).

4.  Aniž jsou dotčeny odstavce 4b a 4c, členské státy zajistí, aby se na pořadí, jaké mají v běžných úpadkových řízeních nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů vydaných subjekty uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a d) před dnem vstupu v platnost opatření podle vnitrostátního práva provádějícího [tuto směrnici], použilo jejich vnitrostátní právo upravující běžná úpadková řízení, jak bylo přijato k [31. prosinci 2016].

4a.  Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví, co se rozumí vloženými deriváty uvedenými v odst. 2 písm. b).

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [6 měsíců po vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4b.  Pokud členský stát po 31. prosinci 2016 a před [datum vstupu této směrnice v platnost] přijal vnitrostátní právní předpisy upravující stupeň priority, jakou mají v běžných úpadkových řízeních nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů emitovaných po dni použitelnosti takových vnitrostátních právních předpisů, odstavec 4 tohoto článku se nepoužije na pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů emitovaných po vstupu takových vnitrostátních právních předpisů v platnost, a to za podmínky, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)  tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví, že v běžných úpadkových řízeních mají u subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a d) běžné nezajištěné pohledávky vyšší stupeň priority než nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů, které splňují tato kritéria:

i)  počáteční smluvní splatnost dluhových nástrojů je nejméně jeden rok;

ii)  neobsahují žádné vložené deriváty a samy nejsou deriváty; a

iii)  příslušná smluvní dokumentace a případně prospekt týkající se jejich emise výslovně uvádí nižší stupeň priority podle příslušných právních předpisů;

b)  tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví, že nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů splňujících kritéria stanovená v písmeni a) tohoto odstavce mají v běžných úpadkových řízeních vyšší stupeň priority než pohledávky vyplývající z nástrojů uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. a) až d).

Ke dni [datum vstupu v platnost opatření podle vnitrostátního práva provádějícího tuto směrnici] mají nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů uvedených v písmeni b) stejný stupeň priority jako ty uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) a v odstavci 3.

4c.  Členské státy, které před 31. prosincem 2016 přijaly vnitrostátní právní předpisy upravující běžná úpadková řízení, kterými se nezajištěné pohledávky vyplývající z dluhových nástrojů emitovaných subjekty uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a d) rozdělují do dvou nebo více různých stupňů priority nebo kde se stupeň priority nezajištěných pohledávek vyplývajících z dluhových nástrojů mění ve vztahu ke všem ostatním běžným nezajištěným pohledávkám ve stejném postavení, mohou stanovit, že nástroje s nejnižším stupněm priority mezi těmito běžnými nezajištěnými pohledávkami mají stejné pořadí jako ty, které splňují podmínky uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) a v odstavci 3.“

Článek 2Provedení

1.  Členské státy uvedou nejpozději do ... [12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí ▌. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Členské státy použijí tyto předpisy ode dne jejich vstupu v platnost ve vnitrostátním právu, který nastane nejpozději dne ... [12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

2.  Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2a.  Odstavec 2 se nepoužije v případech, kdy vnitrostátní opatření členských států, která platila před vstupem této směrnice v platnost, jsou v souladu s touto směrnicí. V takovém případě členské státy tuto skutečnost náležitě oznámí Komisi.

3.  Členské státy sdělí Komisi a orgánu EBA znění hlavních opatření vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 2aPřezkum

Do ... [3 roky po dni vstupu této směrnice v platnost] provede Komise přezkum uplatňování čl. 108 odst. 1 směrnice 2014/59/EU. Komise zejména posoudí, zda jsou zapotřebí jakékoli další změny týkající se postavení vkladů v případě úpadku. Podá o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 3Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda  předseda

(1)

* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(2)

  Úř. věst. C, , s. .

(3)

  Úř. věst. C, , s. .

(4)

  Zásady týkající se kapacity G-SVI pro absorpci ztrát a rekapitalizaci při řešení krize, Rada pro finanční stabilitu, 9. listopadu 2015

(5)

  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Dokončení bankovní unie“, 24.11.2015, COM(2015) 587 final.

(6)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 173, 12. 6. 2014, s. 190.

(7)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(8)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1.

(9)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(10)

  Závěry Rady ze dne 17. června 2016 o plánu na dokončení bankovní unie: http://www.consilium.europa.eu/press-releases-pdf/2016/6/47244642837_en.pdf


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v hierarchii stanovené pro případy úpadku

Referenční údaje

COM(2016)0853 – C8-0479/2016 – 2016/0363(COD)

Datum předložení EP

23.11.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

16.1.2017

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

16.1.2017

JURI

16.1.2017

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

BUDG

8.12.2016

JURI

31.1.2017

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Gunnar Hökmark

24.11.2016

 

 

 

Projednání ve výboru

28.2.2017

25.4.2017

3.5.2017

11.7.2017

 

25.9.2017

 

 

 

Datum přijetí

10.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Fabio De Masi, Markus Ferber, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Barbara Kappel, Wajid Khan, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Alain Cadec, Andrea Cozzolino, Ashley Fox, Doru-Claudian Frunzulică, Sophia in ‘t Veld, Thomas Mann, Luigi Morgano, Michel Reimon, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Judith Sargentini

Datum předložení

13.10.2017


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

48

+

ALDE

Thierry Cornillet, Sophia in ‘t Veld, Petr Ježek, Lieve Wierinck

ECR

Ashley Fox, Sander Loones, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Kay Swinburne,

ENF

Barbara Kappel

PPE

Burkhard Balz, Alain Cadec, Markus Ferber, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Fulvio Martusciello, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Tom Vandenkendelaere, Esther de Lange

S&D

Pervenche Berès, Udo Bullmann, Andrea Cozzolino, Jonás Fernández, Doru-Claudian Frunzulică, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Wajid Khan, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Luigi Morgano, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Michel Reimon, Judith Sargentini, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

6

-

EFDD

Marco Valli

ENF

Bernard Monot, Marco Zanni

GUE/NGL

Fabio De Masi, Marisa Matias, Miguel Viegas

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí