DOPORUČENÍ o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé jménem Unie

    16.10.2017 - (15653/2016 – C8-0094/2017 – 2006/0048(NLE)) - ***

    Výbor pro dopravu a cestovní ruch
    Zpravodaj: Dominique Riquet

    Postup : 2006/0048(NLE)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A8-0303/2017
    Předložené texty :
    A8-0303/2017
    Rozpravy :
    Přijaté texty :

    NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé jménem Unie

    (15653/2016 – C8-0094/2017 – 2006/0048(NLE))

    (Souhlas)

    Evropský parlament,

    –  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15653/2016),

    –  s ohledem na Evropsko-středomořskou leteckou dohodu mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé[1],

    –  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0094/2017),

    –  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

    –  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0303/2017),

    1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

    2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Marockého království.

    • [1]    Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 57.

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    Obecné souvislosti dohody

    V březnu 2005 předložila Evropská komise sdělení na téma vnějších politik v oblasti letectví[1], po němž následovaly závěry Rady pro dopravu ze dne 27. června 2005. Tyto akty stanovují akční program pro rozvoj leteckých vztahů Společenství a vymezují tři pilíře, na nichž je evropská politika založena:

    1) Zaručit právní jistotu stávajících bilaterálních dohod, obzvláště začleněním nových doložek o určení[2].

    2) Dále rozvinout společný evropský vzdušný prostor. Tento prostor předpokládá, že sousední země začlení do vlastních pravidel soubor evropských pravidel, počínaje pravidly bezpečnostními. Dohoda s Marokem je první dohodou, která byla podepsána se zemí nacházející se mimo evropský světadíl.

    3) Zavést soubor nových globálních dohod v oblasti vzdušného prostoru, které budou mít dva nedělitelné cíle, a to otevření trhů vytvářející nové hospodářské příležitosti a proces slaďování právní úpravy zaručující uspokojivý právní rámec a dostatečně spravedlivé a rovné podmínky hospodářské soutěže.

    Dohoda pro letectví, která je vám předložena ke schválení, je součástí rámce privilegovaného partnerství založeného na barcelonském procesu mezi EU a zeměmi na hranicích Unie ve Středomoří.

    Obsah dohody

    Tato dohoda[3] si klade za cíl umožnit otevření trhů, přičemž současně zahrnuje obecné sblížení právních předpisů obou stran dohody týkající se zejména klíčových prvků evropské právní úpravy letectví, a to i pokud jde o bezpečnost, hospodářskou regulaci (zejména pak hospodářskou soutěž), řízení letového provozu a ochranu spotřebitele. Obsahuje také ustanovení týkající se křížových investic ze zemí na obou březích Středozemního moře.

    Sestává ze dvou fází:

    Fáze 1 (v současnosti probíhá): Sbližování právních předpisů začíná ve fázi 1. Již od fáze 1 se začínají rovněž uplatňovat zákaz státní podpory a hlavní pravidla hospodářské soutěže. Pokud se týče přístupu na trh, fáze 1 zahrnuje tyto prvky:

    pro letecké dopravce Maroka:

    •  neomezená 3. a 4. svoboda (právo na nastoupení nebo vystoupení cestujících a naložení nebo vyložení nákladu a pošty) mezi Marokem a Evropskou unií;

    •  právo provozovat dopravu odkudkoli v Maroku kamkoli v Evropě;

    pro evropské letecké dopravce:

    •  neomezená 3. a 4. svoboda (právo na nastoupení nebo vystoupení cestujících a naložení nebo vyložení nákladu a pošty) mezi Marokem a Evropskou unií;

    •  právo provozovat dopravu odkudkoli v Evropě kamkoli v Maroku.

    Správní postupy musí být omezeny na minimum.

    Fáze 2 (zatím se neuplatňuje): Nezbytnou podmínkou pro zahájení fáze 2 je uspokojivé uplatňování příslušných evropských právních předpisů ze strany Maroka, které bude podléhat hodnocení Komise. Pod pojem příslušných evropských právních předpisů spadá většina přibližně dvaceti osmi nařízení a směrnic, týkajících se mj. sociálního práva, řízení letového provozu, odepření nástupu na palubu, environmentálních omezení, omezení týkajících se hluku atd.

    Pokud se týče přístupu na trh, fáze 2 bude zahrnovat tyto prvky:

    pro letecké dopravce Maroka:

    •  provozní práva páté svobody v Evropě (právo na nastoupení nebo vystoupení cestujících a naložení nebo vyložení nákladu a pošty směřujících do jiných členských států nebo z nich pocházejících);

    pro evropské letecké dopravce:

    •  právo na přepravu cestujících v rámci páté svobody nad rámec Maroka do zemí, které spadají do politiky sousedství;

    •  právo na přepravu zboží v rámci páté svobody nad rámec Maroka bez omezení.

    Smíšený výbor: Již ve fázi 1 je zřízen společný orgán EU-Maroko, který projednává záležitostí týkající se provádění dohody a rozhoduje o začleňování nových právních předpisů do této dohody. Smíšený výbor bude usilovat o další rozvoj dohody, zabývat se sociálními otázkami a hospodářskými záležitostmi, které se týkají vlastnictví a kontroly.

    Celkové hodnocení

    Dohoda se prozatímně provádí od svého podpisu dne 12. prosince 2006 (rozhodnutí Rady 2006/959/ES zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. prosince 2006[4]). Pro marocké a evropské podniky otevřela nové perspektivy rozvoje, neboť zrušila omezení týkající se kapacity, státní příslušnosti, frekvence a tras.

    Od roku 2006 přineslo otevření trhů významné přínosy: objem přepravy cestujících mezi EU a Marokem se více než zdvojnásobil, přičemž dosáhl 12 milionů cestujících ročně a od roku 2005 vzrostl provoz o 109 %; nabízené služby a počet nabízených destinací se také výrazně rozrostly. Současně s tímto vývojem došlo ke snížení průměrné ceny letenky o přibližně 60 %, takže celkovým výsledkem jsou značné přínosy pro spotřebitele.

    Postup

    O Evropsko-středomořské dohodě v oblasti letectví mezi EU a Marokem se jednalo na základě mandátu k vyjednávání, který Rada udělila v prosinci 2004, již od roku 2005. Byla podepsána dne 12. prosince 2006, s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu[5].

    Evropský parlament vyslovil souhlas s uzavřením této dohody dne 12. prosince 2007[6].

    Proces ratifikace byl členskými státy, s výjimkou Bulharska, Rumunska a Chorvatska[7], dokončen v roce 2014.

    Komise následně dne 19. února 2014[8] předložila upravený návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody, který měl zohlednit vstup Lisabonské smlouvy v platnost a skutečnost, že mezitím se Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko staly členskými státy EU.

    Poté, co jej zrevidovali právníci-lingvisté Rady, zahrnuje návrh rozhodnutí, který je nyní předložen Parlamentu pro účely udělení souhlasu, rovněž určité právní změny, které jsou nezbytné v návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, konkrétně rozsudek ze dne 28. dubna 2015[9].

    Aby mohla uzavřít dohodu mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím, žádá Rada v souladu s článkem 2018 SFEU Evropský parlament o jeho souhlas.

    Podle článku 99 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu Parlamentu předloží příslušný výbor doporučení ke schválení či zamítnutí navrženého aktu. Parlament své rozhodnutí přijme jediným hlasováním, přičemž k textu dohody nelze předkládat pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy lze ve výboru předkládat pouze tehdy, je-li jejich cílem zvrátit doporučení navržené zpravodajem.

    • [1]  Rozvoj vnější politiky Společenství v oblasti letectví, COM(2005)0079.
    • [2]  Doložka Společenství o určení umožňuje kterémukoli dopravci ze Společenství, který je právoplatně usazen na území dotčeného členského státu, aby byl určen pro účely činnosti na základě této dohody.
    • [3]  Dohoda byla vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie, L 386, 29.12.2006, s. 57.
    • [4]  Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 57.
    • [5]  Rozhodnutí 2006/959/ES (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 57.
    • [6]  T6-0600/2007 a zpráva výboru TRAN A6-0416/2007.
    • [7]  Tyto státy se staly stranami dohody prostřednictvím svého přistoupení k EU.
    • [8]  COM(2014)104 v konečném znění ze dne 19. 2. 2014.
    • [9]  Věc C-28/12, Evropská komise v. Rada, rozsudek (velký senát) ze dne 28. 4. 2015, Úř. věst. C 213/3, 29.6.2015.

    POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    Název

    Evropsko-středomořská dohoda ES/Maroko o leteckých službách

    Referenční údaje

    15653/2016 – C8-0094/2017 – COM(2006)0145 – C6-0333/2007 – 2006/0048(NLE)

    Datum konzultace / žádosti o souhlas

    5.10.2007

     

     

     

    Věcně příslušný výbor

           Datum oznámení na zasedání

    TRAN

    1.3.2017

     

     

     

    Zpravodajové

           Datum jmenování

    Dominique Riquet

    11.4.2017

     

     

     

    Datum přijetí

    12.10.2017

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    44

    0

    0

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Deirdre Clune, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Țapardel, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Jakop Dalunde, Bas Eickhout, André Elissen, Michael Gahler, Kateřina Konečná, Jozo Radoš, Olga Sehnalová, Evžen Tošenovský, Matthijs van Miltenburg, Henna Virkkunen

    Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

    Jaromír Kohlíček

    Datum předložení

    16.10.2017

    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    44

    +

    ALDE

    Jozo Radoš, Dominique Riquet, Pavel Telička, Matthijs van Miltenburg

    ECR

    Jacqueline Foster, Tomasz Piotr Poręba, Evžen Tošenovský, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

    EFDD

    Daniela Aiuto, Peter Lundgren

    ENF

    Marie-Christine Arnautu, André Elissen

    GUE/NGL

    Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen

    PPE

    Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Michael Gahler, Dieter-Lebrecht Koch, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Henna Virkkunen, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp

    S&D

    Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Bogusław Liberadzki, Jens Nilsson, Gabriele Preuß, Christine Revault d'Allonnes Bonnefoy, David-Maria Sassoli, Olga Sehnalová, Claudia Țapardel, István Ujhelyi, Janusz Zemke

    Verts/ALE

    Jakop Dalunde, Bas Eickhout

    0

    -

    /

    /

    0

    0

    /

    /

    Význam zkratek:

    +  :  pro

    -  :  proti

    0  :  zdrželi se