ZPRÁVA o doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017

16.10.2017 - (2017/2130(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodajové Laima Liucija Andrikienė, Knut Fleckenstein

Postup : 2017/2130(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0308/2017
Předložené texty :
A8-0308/2017
Přijaté texty :

NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017

(2017/2130(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3 a 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na zahájení Východního partnerství v Praze dne 7. května 2009 coby společného úsilí EU a jejích východních partnerů Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny,

–  s ohledem na společná prohlášení vydaná na summitech Východního partnerství v roce 2011 ve Varšavě, v roce 2013 ve Vilniusu a v roce 2015 v Rize,

–  s ohledem na Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise, které bylo přijato dne 25. března 2017 v Římě,

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Euronest, Fóra občanské společnosti v rámci Východního partnerství, Evropského výboru regionů a Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) a jejich činnost,

–  s ohledem na sdělení Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o evropské politice sousedství (EPS), zejména zprávu o provádění přezkumu EPS z roku 2017 (JOIN(2017)18) a revidovaný pracovní dokument z roku 2017 nazvaný „Východní partnerství – 20 výstupů do roku 2020: Zaměření se na hlavní priority a hmatatelné výsledky“ (Eastern Partnership – 20 Deliverables for 2020: Focusing on key priorities and tangible results) (SWD(2017)0300), jakož i sdělení z roku 2016 o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci týkající se EPS a Východního partnerství,

–  s ohledem na svá usnesení, zejména doporučení ze dne 5. července 2017 k 72. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů[1], usnesení ze dne 15. června 2017 o případu Afgana Muhtarliho a situaci v oblasti sdělovacích prostředků v Ázerbájdžánu[2], ze dne 6. dubna 2017[3] a 24. listopadu 2016[4] o situaci v Bělorusku, ze dne 16. března 2017 o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2017[5], ze dne 13. prosince 2016 o právech žen ve státech Východního partnerství[6], ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou[7] a ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství[8]

–  s ohledem na společné prohlášení parlamentů Gruzie, Moldavska a Ukrajiny ze dne 3. července 2017,

–  s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0308/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Východní partnerství je založeno na společném závazku Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska, Ukrajiny a Evropské unie k prohlubování vzájemných vztahů a dodržování mezinárodního práva a základních hodnot, včetně demokracie, právního státu, dodržování lidských práv, základních svobod a rovnosti žen a mužů, jakož i závazku k podpoře sociálně tržního hospodářství, udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných;

B.  vzhledem k tomu, že Východní partnerství usiluje o společné cíle, kterými jsou podpora stability, budování důvěry a spolupráce, podpora demokratických reforem, dobrých sousedských vztahů, mírového řešení konfliktů a regionální spolupráce, posilování mezilidských kontaktů a rozvoj obchodu, a to s cílem prohloubit politický dialog, přidružení a hospodářskou spolupráci a integraci;

C.  vzhledem k tomu, že EU se prostřednictvím své globální strategie a revidované EPS snaží přiblížit své partnery pomocí urychleného procesu politického přidružení k EU a hospodářské integrace s ní, přičemž se současně zaměřuje na podporu politické stabilizace, společenské odolnosti a hospodářské prosperity ve svém sousedství a nabízí příležitosti pro privilegované politické a hospodářské vztahy v souladu s mírou ambicí jednotlivých partnerských zemí;

D.  vzhledem k tomu, že na straně EU existuje závazek pokračovat ve spolupráci se všemi zeměmi Východního partnerství, pokud nebudou zpochybňovány nebo ohrožovány základní evropské hodnoty, neboť se EU domnívá, že spolupráce je hodnota sama o sobě, a je pevně přesvědčena, že vede k situacím prospěšným pro všechny zúčastněné strany;

E.  vzhledem k tomu, že EU a její partneři potřebují sladit zdroje a nástroje s přijatými závazky a že je nutné, aby se partneři více zaměřili na provádění stávajících dohod;

F.  vzhledem k tomu, že účastníci summitu v Rize konaném v roce 2015 požadovali, aby bylo do příštího summitu dosaženo pokroku v oblasti 1) posilování institucí a řádné správy věcí veřejných, 2) mobility a mezilidských kontaktů, 3) hospodářského rozvoje a tržních příležitostí a 4) konektivity, energetické účinnosti, životního prostředí a změny klimatu;

G.  vzhledem k tomu, že od posledního summitu bylo dosaženo významného pokroku, zejména díky tomu, že byly uzavřeny a vstoupily v platnost tři dohody o přidružení zahrnující prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu, a to s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, a že byl v roce 2017 zaveden bezvízový režim s Gruzií a Ukrajinou (s Moldavskem v roce 2014), uzavřena jednání o dohodě o komplexním a posíleném partnerství s Arménií (která slouží jako příklad, jak může být jedna země členem Euroasijské hospodářské unie a současně se podílet na unijních strategiích sousedství), zahájena jednání o nové komplexní dohodě s Ázerbájdžánem, přijaty zásadní reformy v řadě těchto zemí s politickou, technickou a finanční podporou Evropské unie a nadále se pokračovalo v politice „kritické angažovanosti“ vůči Bělorusku;

H.  vzhledem k tomu, že od zahájení projektu Východního partnerství v Praze došlo u některých jeho zakládajících členů k celkovému zhoršení situace v oblasti lidských práv a ke zvrácení demokratizačních trendů; vzhledem k tomu, že jednou z hlavních výzev bude usnadnění probíhajícího přechodu k otevřené, odpovědné, stabilní a životaschopné demokracii;

I.  vzhledem k tomu, že zvýšená mobilita mezi partnerskými zeměmi a EU a zlepšení mezilidských kontaktů zůstávají nepostradatelným nástrojem prosazování evropských hodnot;

J.  vzhledem k tomu, že cílem nového strategického pracovního plánu, který předložily Komise a ESVČ a který spojuje dvoustrannou a regionální spolupráci, je řídit budoucí činnost EU a šesti partnerských zemí tím, že se zaměří na splnění dvaceti požadavků do roku 2020;

K.  vzhledem k tomu, že nezávislost, svrchovanost a územní celistvost východních partnerů EU zůstávají ohroženy nevyřešenými regionálními konflikty, včetně několika, které zahájila a stále aktivně udržuje Ruská federace v rozporu se svým mezinárodním závazkem prosazovat mezinárodní právní řád; vzhledem k tomu, že by se EU měla aktivněji zapojit do úsilí o mírové řešení všech konfliktů, které probíhají v jejím sousedství; vzhledem k tomu, že ruská agrese vůči Ukrajině, anexe poloostrova Krym a pokračující okupace dvou gruzínských regionů spolu s ruskými hybridními hrozbami, mezi něž patří také činnosti zaměřené na destabilizaci a propaganda, ohrožují bezpečnost Evropy jako celku;

L.  vzhledem k tomu, že politika Východního partnerství je založena na svrchovaném právu jednotlivých partnerů zvolit si úroveň cílů, o jejichž dosažení usilují ve svých vztazích s EU; vzhledem k tomu, že země, které usilují o navázání užších vztahů s EU, by měly mít možnost počítat s intenzivnější pomocí a podporou při dosahování společně stanovených cílů, pokud splní stávající reformní závazky, a to v souladu se zásadou „více za více“;

1.  dává Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost následující doporučení:

K budoucnosti Východního partnerství

a)  zajistit, aby summit, který se bude konat v listopadu 2017, byl zaměřený na budoucnost, přinesl novou dynamiku a stanovil jasnou politickou vizi pro budoucnost Východního partnerství jako dlouhodobé politiky; zajistit, aby výsledky tohoto summitu prioritně poskytly půdu k prosazování základních hodnot Evropské unie, zejména dodržování demokracie, lidských práv, základních svobod, právního státu, zákazu diskriminace a rovnosti žen a mužů, z nichž vychází Východní partnerství, přičemž je třeba zdůraznit, že tyto hodnoty jsou jádrem dohod o přidružení, a také uznat závazek dotčených partnerů tyto hodnoty uplatňovat a prosazovat;

b)  dostát velkým očekáváním občanů ve všech partnerských zemích, pokud jde o vymýcení korupce, boj proti organizované trestné činnosti a upevnění právního státu a řádné správy věcí veřejných; usilovat tedy o to, aby se partneři opětovně zavázali k přijetí a plnému provedení reforem v oblasti soudnictví, veřejné správy a boje proti korupci a organizované trestné činnosti, a to na základě vhodných plánů s jasně vymezenými cíli a časovým rámcem;

c)  posílit občanskou společnost v partnerských zemích a její klíčovou úlohu v rámci Východního partnerství jakožto nepostradatelný prvek v procesu upevňování demokracie a rovněž jako platformu pro regionální spolupráci, a to nekompromisním odmítáním veškerých zákonů a opatření, které se snaží omezit její legitimní činnost, podporou jejího hlubšího zapojení do vymezování, kontroly a sledování způsobu provádění reforem souvisejících s tímto partnerstvím, jakož i prosazováním transparentnosti a odpovědnosti veřejných orgánů;

d)  podpořit reformy volebního systému, které zajistí soulad právních úprav s mezinárodními normami, doporučeními mezinárodních pozorovatelských misí vedených OBSE a stanovisky Benátské komise, kterých bude dosaženo prostřednictvím transparentního procesu a které budou předmětem širší konzultace a co možná největší shody s opozicí a občanskou společností, a to s cílem zlepšit volební systémy bez zaujatosti ve prospěch vládnoucích stran; zajistit důsledné uplatňování stávajícího hlediska podmíněnosti ze strany EU v případě reforem volebního systému;

e)  zajistit, aby v závěrech summitu, který se bude konat v listopadu 2017, byly vyhodnoceny dosavadní úspěchy, byla v nich zdůrazněna potřeba splnit všechny již přijaté závazky a aby v nich byly představeny nové podněty pro budoucnost partnerství, včetně hmatatelných výsledků pro občany, zejména z hlediska zaměstnanosti, snížení socioekonomické nerovnosti, dopravy, konektivity, energetické nezávislosti, mobility a vzdělávání, přičemž je třeba vzít na vědomí, že důležitým nástrojem je v tomto ohledu nový evropský plán vnějších investic (EEIP);

f)  usilovat o řešení problému nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí, a to mimo jiné pomocí balíčku podpůrných opatření pro tyto lidi, jako je program EU4Youth, a prostřednictvím rozvoje dovedností přizpůsobených měnícím se požadavkům trhu práce vedle dalšího pomocí odborného vzdělávání a přípravy, podporou podnikání, místních odvětví a udržitelného zemědělství, rozvojem cestovního ruchu a digitální ekonomiky a taktéž rozšířením sociální infrastruktury a odvětví veřejných a soukromých služeb, kam patří i odvětví zdravotní péče a pečovatelských služeb;

g)  prosazovat a aktivně podporovat provádění antidiskriminační politiky na všech úrovních společnosti; zajistit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do veřejných politik a podporovat zaměstnatelnost a podnikání žen, přičemž kontinuita této politiky musí být zaručena i v období po cílovém roce 2020;

h)  zavázat se ke spolupráci na zvýšené mobilitě mezi EU a partnerskými zeměmi; podporovat Moldavsko, Gruzii a Ukrajinu při provádění dohody o uvolnění vízového režimu a zajistit, aby v budoucnu nebyly aktivovány mechanismy pozastavení, zejména prostřednictvím úzké spolupráce v policejní a celní oblasti za účelem ochrany proti bezpečnostním hrozbám, kriminalitě a překračováním doby povoleného pobytu; zahájit dialog o vízech s Arménií, podpořit pokrok Ázerbájdžánu při provádění dohody o zjednodušení vízového režimu a dohody o zpětném přebírání s cílem zahájit dialog o vízech v budoucnosti a uzavřít jednání o dohodě o zjednodušení vízového režimu a dohodě o zpětném přebírání s Běloruskem ku prospěchu jeho občanů, a to za předpokladu, že tyto země dosáhnou významného pokroku v oblasti základních hodnot a splní přesné podmínky stanovené v akčních plánech pro uvolnění vízového režimu;

i)  dále zvýšit příležitosti pro užší spolupráci v oblastech vzdělávání, výzkumu a inovací, zejména pomocí usnadnění účasti na programech, jako je Erasmus+, Šíření excelence a rozšiřování účasti a EU4Innovation, a poskytnutím úvěrových záruk skupinou Evropské investiční banky v rámci jejího programu InnovFin; poskytnout podporu v zájmu reformy systému vzdělávání a zaplnění mezery v oblasti výzkumu a inovací;

j)  zajistit, aby výsledky summitu, který se bude konat v listopadu 2017, přinesly také obnovený impuls k oživení příležitostí k udržitelnému hospodářskému růstu, modernizaci stávajících odvětví, obchodní a investiční příležitosti, včetně vnitroregionálních příležitostí pro přeshraniční spolupráci, přičemž by zvláštní důraz měl být kladen na podnikatelského ducha a malé a střední podniky;

k)  požadovat přehodnocenou podporu EU pro programy pro přidružení a související strukturální reformy, zejména ty, které umožňují lepší konkurenceschopnost, příznivější podnikatelské prostředí a odpovídající přístup ke zdrojům financování, mimo jiné pomocí iniciativy EU4Business; pozorně sledovat provádění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s cílem předejít sociálnímu a environmentálnímu dumpingu; vypracovat cílenou formu podpory malých a středních podniků s cílem pomoci jim plně absorbovat potenciál ukrytý v prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu; prosazovat a podporovat skutečnou reformu hospodářského systému, jejímž cílem bude postupné ukončování monopolů a omezování úlohy oligarchů, a to přijetím vhodných právních předpisů, jakož i pomocí rozsáhlé reformy bankovního a finančního odvětví zaměřené na boj proti praní peněz a daňovým únikům;

l)  podporovat rozvoj nezbytné dopravní infrastruktury a infrastruktury pro připojení, mimo jiné pomocí ambiciózního investičního plánu týkajícího se hlavní transevropské dopravní sítě, a podporovat rovněž vnitroregionální obchod; podporovat infrastrukturní projekty, které vytvoří nové příležitosti pro obchod a umožní intenzivnější komunikaci a výměnu mezi EU a partnerskými zeměmi, jakož i mezi partnery navzájem;

m)  posílit energetickou nezávislost i účinnost pomocí zvláštních investic a diverzifikace zdrojů energií, zejména pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů a snížení závislosti na fosilních palivech, a to prostřednictvím posílené spolupráce ve všech prioritních oblastech, které pokrývá energetická unie EU, a užšího začlenění trhů s energií partnerských zemí do evropského trhu s energií, přičemž by zvláštní pozornost měla být věnována propojenosti energetických soustav a infrastruktuře; zajistit, aby všechny části nové potrubní infrastruktury v regionu, ať už na pevnině, či v moři, včetně plynovodu Nord Stream 2, plně odpovídaly právním předpisům EU, byly v souladu se strategií energetické unie a neohrožovaly energetickou bezpečnost regionu; spolupracovat s východními partnery za účelem podpory domácností, na které nejvíce dopadají vzrůstající ceny energií;

n)  zajistit, aby byly mezinárodní dohody a závazky v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany životního prostředí respektovány v plné míře; vystupňovat úsilí o splnění závazků v oblasti změny klimatu, a to i prostřednictvím informování veřejnosti a postupného a udržitelného ukončování provozu zastaralých elektráren v Arménii a na Ukrajině; pečlivě sledovat rozvoj nových projektů, jako je jaderná elektrárna v běloruském Ostrovci;

o)  zajistit, aby se závěry summitu, který se bude konat v listopadu 2017, zabývaly také bezpečnostními hrozbami a konflikty, které mají dopad na nezávislost, svrchovanost, územní celistvost, základní lidská práva, politickou, sociální a hospodářskou stabilitu a rozvoj partnerských zemí a celého regionu jako celku;

p)  zavázat se k tomu, že budou zachovávat jednotnost postupu členských států EU při udržování kolektivního tlaku na Rusko, jehož vojenská přítomnost v regionu za poslední roky posílila, a to především prostřednictvím posílených a cíleně zaměřených restriktivních opatření, že budou prosazovat řešení konfliktu na východní Ukrajině pomocí řádného provedení dohod z Minsku a zachováním pozorovatelské mise OSCE, že budou prosazovat řešení konfliktu mezi Ruskem a Gruzií dosažením hmatatelných výsledků při ženevských mezinárodních jednáních a tím, že se Rusko bude plně řídit dohodou o příměří ze dne 12. srpna 2008, že budou prosazovat obnovu plné svrchovanosti Ukrajiny nad územím krymského poloostrova, Gruzie nad okupovanými územími Abcházie a Jižní Osetie a v případě Moldavska nad Podněstřím, že budou věnovat náležitou pozornost nebezpečné situaci na východní Ukrajině z hlediska ekologie, že budou podporovat své partnery při upevňování jejich odolnosti a že skoncují s dalšími hrozbami státem podporovaných vražd, kybernetické války, dezinformací a dalších druhů destabilizace;

q)  zdůraznit, že je nepřijatelné, aby se východní partner zúčastnil vojenského cvičení zaměřeného proti EU nebo některým z jejích partnerů, jako bylo například Ruskem vedené cvičení „Zapad 2017“ v Bělorusku; zajistit, aby se partnerská země takových cvičení v budoucnu opětovně neúčastnila;

r)  vyzvat k okamžitému ukončení ozbrojených konfliktů mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojenskými jednotkami, které zbytečně vedou k obětem z řad civilního obyvatelstva a vojáků a současně brání sociálně-ekonomickému rozvoji; potvrdit podporu snahám spolupředsedů Minské skupiny OBSE vyřešit konflikt o Náhorní Karabach a jejich základním zásadám z roku 2009, které zahrnují zásady územní celistvosti, sebeurčení a zdržení se silového řešení; vyzvat Arménii a Ázerbájdžán, aby opětovně zahájily jednání v dobré víře s cílem uplatnit tyto zásady, a vyřešit tak konflikt, který nemá vojenské řešení; vyzývá vlády Arménie a Ázerbájdžánu, aby uspořádaly rozhovory na vysoké úrovni a zavázaly se k přijetí opatření k vybudování skutečné důvěry a k vedení dialogu mezi arménskou a ázerbájdžánskou občanskou společností; podmínit ratifikaci nových dohod mezi EU a jednotlivými stranami přijetím smysluplných závazků a podstatným pokrokem k vyřešení konfliktu, například zachováním příměří a podporou provádění základních zásad z roku 2009;

s)  požadovat nepřetržitou podporu činností, které vykonávají mise EU a OBSE v Gruzii, Moldavsku a na východní Ukrajině, coby zásadních operací za účelem zajištění míru a bezpečnosti především pro občany v daných místech; zajistit účinné naplňování mandátu těchto misí a požadovat po Rusku, aby jim zaručilo neomezených přístup; zvážit podporu vyslání ozbrojené policejní mise OBSE na východní Ukrajinu; zvážit spolu s partnerskými zeměmi možnosti posílené úlohy EU při řešení těchto konfliktů, mimo jiné prostřednictvím zahájení ambiciózních plnohodnotných misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) pověřených posílením bezpečnosti a stability;

t)  vyzvat země Východního partnerství k plné spolupráci s EU, pokud jde o řešení výzev, jež představují například nelegální migrace, terorismus, kybernetická kriminalita, obchodování s lidmi, pašeráctví a nelegální obchod;

u)  v rámci politiky Východního partnerství zvážit atraktivní dlouhodobější model „Východní partnerství+“ pro přidružené země, které dosáhly podstatného pokroku při provádění reforem v souvislosti s dohodou o přidružení a prohloubenou a komplexní dohodou o volném obchodu, jež by mohly v konečném důsledku vést k připojení k celní unii, energetické unii, digitální unii a schengenskému prostoru, širšímu přístupu na vnitřní trh EU, zapojení do dopravních sítí EU, průmyslovým partnerstvím, vyšší účasti na dalších programech a agenturách EU, zvýšené spolupráci v oblasti SBOP a bezprostřednějším opatřením, jako jsou dodatečné jednostranné celní preference, konkrétní časový rámec pro zrušení roamingových tarifů mezi partnerskými zeměmi a EU a rozvoj vysokokapacitního širokopásmového přístupu; zpřístupnit model „Východní partnerství+“ dalším zemím Východního partnerství, jakmile budou na tyto posílené závazky připraveny a jakmile dosáhnou výrazného pokroku při provádění vzájemně dohodnutých reforem;

v)  zvážit pro nepřidružené země nové prostředky podpory občanské společnosti, podnikání, akademických obcí, komunit nezávislých médií a mladých lidí, mimo jiné pomocí dodatečného financování a partnerství v oblasti mobility;

w)  zajistit, aby společné cíle byly v obou případech podle potřeby střednědobé a dlouhodobé, a současně podpořit některé z partnerských zemí, aby přesáhly mentální rozměr volebních cyklů ve prospěch strategičtějších vizí;

K provádění Východního partnerství

x)  opětovně zdůraznit zásadu diferenciace a skutečnost, že rozsah a hloubka spolupráce s EU se řídí ambicemi Unie a dané partnerské země, jakož i rychlostí a kvalitou reforem, které mají být hodnoceny na základě toho, zda jsou prováděny v plném rozsahu a účinným způsobem, především pokud jde o respektování demokratického zřízení, lidských práv, základních svobod, právního státu a řádné správy věcí veřejných;

y)  zdůraznit, že cílem Východního partnerství je vytvořit nezbytné podmínky pro úzké politické přidružení a hospodářskou integraci, včetně účasti na unijních programech; opětovně zdůraznit, že dohody o přidružení uzavřené s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou nepředstavují konečný cíl v rámci vztahů těchto zemí s EU; opětovně vyjádřit uznání evropským aspiracím těchto zemí; poukázat na to, že podle článku 49 SEU a v souladu s římským prohlášením učiněným dne 25. března 2017 může kterýkoli evropský stát požádat o členství v Evropské unii, pokud splní kodaňská kritéria a respektuje zásady demokracie, ctí základní svobody a lidská práva, včetně práv menšin, a dodržuje zásady právního státu; s naléhavostí v této souvislosti vyzvat členské státy, aby vyslovily souhlas s ambiciózní deklarací pro summit konaný v roce 2017, v níž budou vytyčeny relevantní dlouhodobé cíle;

z)  vyzvat Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, aby se zaměřily na plné provedení programů pro přidružení s cílem odblokovat všechny příležitosti, které jsou na základě těchto dohod k dispozici, a zapojily se také do společných debat o pokroku, příležitostech a výzvách v oblasti reforem týkajících se dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu; připomenout, že skutečné provedení výše uvedených reforem je důležité pro budoucí stabilitu a rozvoj zemí a pro dobré životní podmínky jejich společností; potvrdit, že prohloubení vztahů v rámci modelu Východní partnerství+ i jakékoli vyhlídky na členství v EU vyžadují podstatný pokrok z hlediska provedení těchto reforem, zejména pokud jde o právní stát, dodržování lidských práv a řádnou správu věcí veřejných;

aa)  zajistit, aby přísná podmíněnost byla vždy spojena se současnou a další mírou spolupráce a podpory pro partnery a byla také vždy dodržována; zdůraznit, že finanční podpora EU poskytovaná jejím partnerům bude podmíněna konkrétními reformními kroky a jejich účinným provedením a že přístup EU založený na pobídkách bude i nadále přinášet prospěch partnerům, kteří se do ambiciózních reforem nejvíce zapojí; počítat s vyplácením grantů v menších částkách, aby mohla EU lépe reagovat na neočekávané krize nebo nedostatečné reformy; zdůraznit zejména, že nebude ratifikována žádná komplexní dohoda se zemí, která nerespektuje hodnoty EU, zejména tím, že neprovádí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a obtěžuje, zastrašuje nebo pronásleduje obránce lidských práv, nevládní organizace a novináře; dále zdůraznit, že před tím, než bude zahájen a uzavřen jakýkoli nový dialog o bezvízovém režimu, je třeba dosáhnout jasných referenčních hodnot; připomenout, že zvrácení již dříve dosaženého pokroku systematicky povede k pozastavení dohod, a to i v oblasti bezvízových režimů a financování ze strany EU;

ab)  podporovat vícestranný rozměr Východního partnerství coby prostředek posílení vícestranného budování důvěry, zejména v oblastech postižených konflikty, vytváření příležitostí k regionální spolupráci, a to i prostřednictvím nadnárodních platforem občanské společnosti, spolupráce mezi místními a regionálními orgány a přeshraničními projekty, jako jsou programy na podporu mezilidských kontaktů zahrnující mezikulturní dialog a mladší generaci jako prvky změny;

ac)  zdůraznit, že je důležité sdělovat informace o politikách týkajících se Východního partnerství na interní i externí úrovni souvislým a účinným způsobem a zpřístupnit možnosti v oblasti komunikace přizpůsobené konkrétním regionům, zejména za účelem zaplnění mezery v informovanosti, pokud jde o EU a vztahy s jejími partnery; uznat znamenitou práci, kterou doposud odvedla pracovní skupina East StratCom, a podpořit její činnost dalšími finančními prostředky; zabývat se otázkou poskytování lepších informací o konkrétních výhodách a cílech Východního partnerství, vyvracet dezinformace poskytováním podložených, přístupných a kvalitních informací ve všech jazycích partnerských zemí a zaručit plné dodržování svobody projevu;

ad)  zajistit, aby podpora EU byla individuálně přizpůsobena tak, aby odpovídala úrovni společných ambicí ve věci spolupráce s jednotlivými partnery na základě zásad „více za více“ a „méně za méně“; požadovat zejména, aby EU sladila své rozpočtové nástroje, jako je evropský nástroj sousedství a Evropský fond pro udržitelný rozvoj, s politickými úkoly a prováděcími strategiemi, a to především v rámci svých výročních a víceletých rozpočtových postupů;

ae)  uvítat návrhy Komise týkající se poskytování makrofinanční pomoci partnerům a současně trvat na přísné a účinné podmíněnosti spojené s návrhy, zejména pokud jde o dodržování zásad právního státu (včetně nezávislého soudnictví a parlamentního systému více politických stran), zajištění řádné správy věcí veřejných (včetně účinného boje proti korupci), obranu lidských práv a svobodu sdělovacích prostředků; předkládat Parlamentu a Radě každých šest měsíců podrobnou písemnou zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo v těchto třech oblastech v případě partnerů, kteří z této pomoci již těží; vyzvat Komisi, aby navrhla nové programy makrofinanční pomoci pro partnerské země, které úspěšně minulé programy dokončily, výše uvedenou podmíněnost v budoucích návrzích na poskytování takové pomoci systematicky zajistit a rovněž zajistit, aby se důsledně uplatňovala, především v případě Moldavska;

af)  požádat Komisi, Evropskou investiční banku a další multilaterální finanční instituce, aby vyvíjely činnost směrem k úspěšnému uplatňování investičního plánu pro Evropu a podpůrného mechanismu určeného pro země Východního partnerství, které se zavázaly k provedení dohod o přidružení; požadovat vytvoření svěřenského fondu pro Ukrajinu, Gruzii a Moldavsko založeného na osvědčených postupech získaných v souvislosti s nástroji několika investorů, přičemž je třeba zdůraznit, že tento svěřenský fond by se měl zaměřit na soukromé a veřejné investice, zejména na ty, které jsou určeny na sociální a hospodářskou infrastrukturu a na oživení schopnosti využívat investice, a na koordinaci podpory mezinárodních finančních institucí a mezinárodních dárců v konkrétním místě; zvážit uspořádání konference investorů zaměřené na Ukrajinu v zájmu podpory humanitárních potřeb země, které byly vyvolány konfliktem v její východní části a anexí Krymu; zajistit, aby využívání všech těchto finančních prostředků rovněž podléhalo důsledné kontrole, aby se předcházelo jakémukoli jejich zneužití;

ag)  zopakovat svou rozhodnou podporu příspěvkům Parlamentu k politice Východního partnerství a její kontrole, zejména pokud jde o dopad této politiky na životy občanů; posílit v tomto ohledu úlohu Parlamentního shromáždění Euronest v rámci nové vícestranné struktury Východního partnerství a úlohu Parlamentních výborů pro přidružení, jakož i Výborů pro parlamentní spolupráci v rámci Rady přidružení nebo Rady pro spolupráci; uvítat programy komplexního přístupu k poskytování demokratické podpory, které se nyní provádějí; vyzvat poslance parlamentů z partnerských zemí, aby spolupracovali na kontrole provádění a na výměně osvědčených postupů; posílit zapojení Fóra občanské společnosti Východního partnerství do tohoto procesu;

ah)  vzít na vědomí odhodlání Parlamentu posílit monitorování toho, jak jsou prováděny mezinárodní dohody s východními partnery, a zvýšit kontrolu podpory EU poskytované za tímto účelem; reagovat na výzvu Parlamentu určenou partnerům a Komisi, která se týká zvýšení transparentnosti všech příjemců financování EU; vyzvat Komisi a ESVČ, aby každých šest měsíců předkládaly Radě a Parlamentu podrobnou písemnou zprávu o provádění těchto dohod;

ai)  vzít na vědomí odhodlání Parlamentu zvýšit kontrolu jednání o budoucích mezinárodních dohodách s východními partnery; vyzvat Radu, aby Parlamentu v souladu s příslušnou interinstitucionální dohodou (2014/C 95/01) bezodkladně předložila veškeré náležité směrnice pro vyjednávání; uvítat účinnou spolupráci Komise a ESVČ s Parlamentem při poskytování informací o těchto jednáních, ale vyzvat je, aby také v souladu s příslušnou rámcovou dohodou (2010/L 304/47) bezodkladně předložily návrhy textů k jednání a parafované dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto doporučení předal Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a pro informaci zvláštnímu zástupci EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii, Parlamentnímu shromáždění OBSE, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a vládám a parlamentům zemí Východního partnerství.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Lorenzo Cesa, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Alex Mayer, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Demetris Papadakis, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Anders Primdahl Vistisen, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Raffaele Fitto, Rebecca Harms, Liisa Jaakonsaari, Urmas Paet, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Helmut Scholz, Traian Ungureanu

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Heidi Hautala, Răzvan Popa, Gabriele Preuß

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

40

+

ALDE

Ilhan Kyuchyuk, Javier Nart, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl

ECR

Raffaele Fitto, Ryszard Antoni Legutko, Charles Tannock, Anders Primdahl Vistisen

PPE

Lars Adaktusson, Laima Liucija Andrikienė, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Eduard Kukan, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Traian Ungureanu, Jaromír Štětina

S&D

Goffredo Maria Bettini, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Liisa Jaakonsaari, Alex Mayer, Clare Moody, Demetris Papadakis, Răzvan Popa, Gabriele Preuß, Boris Zala

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Rebecca Harms, Heidi Hautala, Barbara Lochbihler

6

-

EFDD

James Carver

GUE/NGL

Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Helmut Scholz, Miguel Urbán Crespo

NI

Georgios Epitideios

1

0

NI

Janusz Korwin-Mikke

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se