Zpráva - A8-0326/2017Zpráva
A8-0326/2017
Evropský parlament

ZPRÁVA o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb

20.10.2017 - (2017/2066(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Olle Ludvigsson

Postup : 2017/2066(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0326/2017
Předložené texty :
A8-0326/2017
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb

(2017/2066(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 30. dubna 2007 o maloobchodních finančních službách na jednotném trhu (COM(2007)0226),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (směrnice o spotřebitelském úvěru)[1],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (směrnice o pojištění motorových vozidel)[2],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001[3],

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 11. ledna 2012 „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu“ (COM(2011)0941),

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění z roku 2014 o osvědčených postupech pro srovnávací internetové stránky,

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ke společnému rámci pro hodnocení rizika a transparentnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, které bylo v dubnu 2016 předloženo orgánům EU,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (směrnice o hypotečním úvěru)[4],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU[5],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES[6],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (směrnice o platebních účtech)[7],

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. srpna 2014 o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (COM(2014)0509),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce[8],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES[9],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění) (směrnice o distribuci pojištění)[10],

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 10. prosince 2015 o retailových finančních službách: kvalitnější produkty, větší výběr a více příležitostí pro spotřebitele a podniky (COM(2015)0630),

–  s ohledem na odpověď Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 21. března 2016 na zelenou knihu Komise o retailových finančních službách,

–  s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 446 z července 2016 týkající se finančních produktů a služeb,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách[11],

–  s ohledem na zprávu federace investorů Better Finance „Spoření na důchod: skutečná návratnost“ (Pension savings: The Real Return“) z roku 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví[12],

–  s ohledem na konzultační dokument Komise o přehodnocení evropských orgánů dohledu ze dne 21. března 2017,

–  s ohledem na akční plán Komise ze dne 23. března 2017 „Akční plán finančních služeb pro spotřebitele: lepší produkty a širší výběr (COM(2017)0139),

–  s ohledem na studii trhu v oblasti správy aktiv, kterou provedl v červnu 2017 britský orgán dohledu FCA (Financial Conduct Authority),

–  s ohledem na Protokol č. 1 ke Smlouvě o fungování Evropské unie o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol (č. 2) ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0326/2017),

A.  vzhledem k tomu, že trh EU v oblasti retailových finančních služeb je nadále nedostatečně rozvinutý a velmi roztříštěný, přičemž práce na něm v jednotlivých členských státech neustále trvá; vzhledem k tomu, že je tudíž naléhavě nutné přijmout účinné kroky k usnadnění inovací, které jsou přínosem pro koncové uživatele, a zároveň zajistit využití celého potenciálu jednotného trhu v oblasti retailových finančních služeb, což povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, snížení cen, vytváření pobídek a rozšíření výběru a rozmanitosti produktů;

B.  vzhledem k tomu, že bychom si měli i nadále vytyčovat ambiciózní cíle týkající se odstraňování překážek v členských státech a potlačování současných tendencí, které brání inovacím retailových finančních služeb; vyzývá Komisi a Radu, aby si v oblasti přeshraničních retailových investic v rámci unie kapitálových trhů kladla náročnější cíle tím, že se bude zabývat nejen snadnějšími problémy, ale také nejdůležitějšími překážkami, které ovlivňují tento trh, mezi něž patří jazyková bariéra, obavy z podvodů a trestných činů, nejistota ohledně daňových záležitostí, rozdíly v právních přepisech týkajících se cenných papírů a v právu společností, neobeznámenost s postupy při uplatňování opravných prostředků a s insolvenčním řízením a nedostatek důvěry v rámce na ochranu spotřebitelů;

C.  vzhledem k tomu, že evropský trh retailových finančních služeb bude životaschopný, pouze pokud bude pro spotřebitele a poskytovatele finančních služeb představovat skutečnou přidanou hodnotu tím, že bude zajišťovat účinnou hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů, zejména v souvislosti s produkty, které jsou nezbytné pro účast na ekonomickém životě a pro zranitelné spotřebitele;

D.  vzhledem k tomu, že v rámci zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 446 se dospělo k závěru, že pokud jde o finanční produkty nebo služby, Evropané je stále nakupují převážně ve vlastní zemi a často ani nemají potřebu nebo zájem o to, aby měli přístup k těmto službám v zahraničí, ačkoli některé současné překážky jim v tom také brání; vzhledem k tomu, že dokonce ve vlastním členském státě vyhledává výhodnější nabídky a mění poskytovatele těchto služeb pouze malá část občanů; vzhledem k tomu, že výsledná nedostatečná (přeshraniční) hospodářská soutěž může spotřebitelům a drobným investorům bránit v tom, aby při nákupu finančních produktů a služeb získali co nejvýhodnější podmínky;

E.  vzhledem k tomu, že definice finančních technologií je uvedena v usnesení parlamentu ze dne 17. května 2017, v němž se uvádí, že tyto technologie je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví, přes pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství a platební služby až po infrastrukturu trhu; vzhledem k tomu, že uplatňování technologií při poskytování retailových finančních služeb může potenciálně pomoci překonat určité překážky v rámci vnitřního trhu a zvýšit provozní účinnost daného odvětví; vzhledem k tomu, že digitalizace sama o sobě k překonání těchto překážek nestačí; vzhledem k tomu, že bližší integrace přeshraničních retailových finančních služeb a lepší informace o možnostech, které tento trh nabízí, mohou vést k většímu informovanému zájmu, který by zvedl laťku, pokud jde o normy jakosti v této oblasti;

1.  poukazuje na to, že v akčním plánu Komise týkajícím se finančních služeb pro spotřebitele se řeší některé problémy, na které Parlament upozornil ve své zprávě o zelené knize o retailových finančních službách, s cílem zajistit ochranu spotřebitele v kontextu snah o dosažení jednotného trhu na pevných základech využívajícího technologie pro maloobchodní finanční služby a o ochranu spotřebitelů, stimulaci hospodářské soutěže, zaručení ochrany údajů, snížení cen a boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní špinavých peněz; domnívá se nicméně, že tento akční plán nenaplňuje náročný cíl, kterým je vytvořit regulační prostředí, které by vedlo k transparentnosti, růstu a inovacím a které by se vyznačovalo vysokou mírou důvěry na straně podniků a spotřebitelů v retailové finanční produkty; konstatuje, že poplatky a provize v oblasti soukromých důchodů, investičních fondů a dalších retailových produktů jsou stále vysoké a netransparentní, což v případě drobných investorů významným způsobem snižuje návratnost investic; sdílí však názor Komise, že transpozice a provádění legislativních aktů, které byly v posledních letech vypracovány v oblasti finančních služeb, včetně MIFID2 a směrnice o distribuci pojištění, by měly být zachovány a měly by mít přednost, zatímco nové legislativní iniciativy by měly být předloženy v případě potřeby;

2.  vítá rozvoj nových finančních služeb a institucí, které přispívají k hospodářské soutěži na finančních trzích a k vytváření nových příležitostí pro spotřebitele; podotýká nicméně, že v roce 2016 se v Evropě do finančních technologií investovalo pouze 2,2 miliardy USD oproti 12,8 miliardy USD v USA a 8,6 miliardy USD v Číně, což dokládá, že je nutné rychle změnit způsob uvažování a adekvátně regulačně reagovat na technický vývoj, aby se Evropa stala vedoucím trhem na poli inovací; zdůrazňuje, že skutečný jednotný trh retailových finančních služeb, na němž panuje vysoká míra ochrany spotřebitelů a na nějž noví účastníci vstupují za stejných podmínek, učiní z EU atraktivní centrum inovačních finančních služeb a spotřebitelům poskytne širší a lepší výběr za nižší ceny; poukazuje na to, že ačkoli nové technologie představují z regulačního hlediska nesnadný úkol, současně nabízejí velké příležitosti pro inovace ve prospěch koncových uživatelů a podněcují hospodářský růst a tvorbu pracovních míst;

3.  domnívá se, že je velmi důležité, aby bylo zajištěno přeshraniční poskytování finančních služeb všeho druhu, včetně mj. zakládání běžných a spořících účtů a poskytování bankovních karet, spotřebitelských půjček a úvěrů, pojištění a státních dluhopisů;

4.  zastává názor, že požadovat, aby měli spotřebitelé, kterým je nabízen určitý finanční produkt – včetně státních dluhopisů – bydliště v členském státě, v němž je nabízen, nebo aby byli držiteli průkazu totožnosti daného členského státu, aby jim mohl být skutečně poskytnut, je v rozporu se zásadami vnitřního trhu s retailovými finančními službami;

5.  domnívá se, že by bylo užitečné usnadnit nabývání státních dluhopisů ze strany drobných investorů;

6.  zastává názor, že – jak je uvedeno v odstavci 135 usnesení Parlamentu ze dne 14. února 2017 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU[13] – za běžné a spořicí účty by uživatelé neměli platit poplatky, pokud s nimi nejsou spojeny žádné zvláštní služby;

7.  zdůrazňuje, že přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů je základní veřejnou službou, která musí být zajištěna bez jakýchkoli diskriminačních či nespravedlivých praktik, a která tedy nesmí být nadměrně nákladná;

8.  připomíná Komisi, že finanční ústavy i nadále ruší platební karty, jejichž držitel se přestěhuje do jiného členského státu, a vyzývá v tomto ohledu k přijetí příslušných opatření, včetně informování orgánů členských států;

9.  vítá skutečnost, že akční plán si klade za cíl řešit řadu důležitých otázek a že v některých oblastech stanoví konkrétní opatření, jež mají být přijata Komisí, s jasným harmonogramem;

10.  domnívá se, že Komise by měla hrát aktivnější úlohu při využívání unie kapitálových trhů a úzce zapojit Parlament v rámci provádění Pařížské dohody na podporu rostoucího trhu společensky odpovědného investování prosazováním udržitelných investic, a to na základě poskytování efektivních a standardizovaných environmentálních, sociálních a správních informací ze strany společností kotovaných na burze a finančních prostředníků a na základě přiměřeného zohlednění těchto kritérií v rámci systémů řízení investic a norem pro zveřejňování informací; naléhavě dále Komisi vyzývá, aby podporovala environmentální, sociální a správní (ESG) „ratingové služby“ a ucelený rámec pro trh zelených dluhopisů vycházejíc z příslušné studie Komise a z práce studijní skupiny G20 v oblasti zeleného financování; žádá Komisi, aby předložila návrh na vytvoření „unijního spořícího účtu“ s cílem odblokovat v Evropě dlouhodobé financování a podporovat ekologickou transformaci;

11.  poukazuje na význam základních finančních center, která by zajišťovala dynamický trh retailových služeb;

12.  je toho názoru, že vysoká úroveň ochrany spotřebitelů a transparentnosti jsou klíčové pro rozvoj jednotného trhu retailových finančních služeb; trvá zejména na tom, že je nutné prostřednictvím účinného uplatňování směrnice o základním platebním účtu a také dalších nezbytných opatření, jako jsou opatření zaměřená na finanční vzdělávání, zajistit ochranu ohrožených spotřebitelů; domnívá se, že ve všech členských státech je třeba posílit a řádně prosazovat právní předpisy EU a vnitrostátní finanční právní předpisy na ochranu spotřebitelů a v případě nutnosti je sjednotit;

13.  vyzývá Komisi, aby zajistila uplatňování zásady „stejná služba, stejné riziko, stejná pravidla, stejný dozor“, tak aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže, zejména s ohledem na nové aktéry na trhu; zdůrazňuje, že tato pravidla nesmějí bránit inovacím; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila používání ustanovení o veřejném zájmu, která by dnes členské státy mohly nepřímo využívat k bránění novým produktům v přístupu na svůj trh, a aby zmocnila evropské orgány dohledu, aby se staly aktivním prostředníkem mezi členskými státy, když se vyskytnou odporující si výklady, pokud jde o použití těchto ustanovení;

14.  zdůrazňuje, že evropský trh s retailovými finančními službami musí přinášet užitek malým a středním podnikům z hlediska nabídky i poptávky; upřesňuje, že v souvislosti s nabídkou jde o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování a v souvislosti s poptávkou pak o usnadnění jejich přístupu na přeshraniční trhy; poukazuje na to, že větší konkurence nesmí penalizovat malé a střední podniky, které poskytují retailové finanční služby fungující na místní úrovni;

15.  naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby evropské orgány pro finanční dohled EBA, ESMA a EIOPA měly odpovídající zdroje i pravomoc vykonávat v plné míře své regulační povinnosti a povinnosti dohledu v zájmu ochrany spotřebitelů;

16.  žádá Komisi, aby prozkoumala možnost zavedení 29. režimu pro retailové finanční produkty; dále Komisi vyzývá, aby zvážila možnost vytvoření harmonizovaného právního rámce pro standardní výchozí možnosti nejčastěji používaných finančních produktů EU podle modelu základního bankovního účtu a celoevropského osobního penzijního produktu (PEPP);

Opatření č. 1 – Nižší poplatky za transakce v jiných měnách než v euru

17.  připomíná, že poplatky za přeshraniční platby mimo eurozónu jsou stále vysoké; vyzývá proto Komisi, aby urychleně navrhla změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 s cílem snížit poplatky za přeshraniční transakce ve všech členských státech; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že neexistuje společný evropský platební nástroj pro internetové bankovnictví a elektronické platby, jako například systém kreditních či debetních karet, který by byl ve vlastnictví evropských subjektů a fungoval by v celé EU;

Opatření č. 2 – Transparentnost při přepočtu měn

18.  zdůrazňuje, že vymáhání stávajících právních předpisů má pro řešení nedostatečné transparentnosti při „dynamickém přepočtu měny“ zásadní význam; poukazuje na to, že směrnice (EU) 2015/2366 stanoví povinnost obchodníků jasně spotřebitele upozornit a předložit jim konečné náklady na dynamický přepočet měny, včetně případů, kdy výběr peněz z bankomatu zahrnuje přepočet měny; zdůrazňuje však, že spotřebitelé musí mít při uskutečňování transakcí, plateb v zahraničí a výběru peněz z bankomatu možnost vybrat si nejlepší sazby a měli by si být vědomi poplatků a jiných souvisejících nákladů, a to i při dynamickém přepočtu měny; žádá Komisi k zajištění toho, aby poskytovatelé zveřejňovali veškeré přirážky ke směnnému kurzu jakožto náklad, a to v rámci zveřejňování nákladů a poplatků podle směrnice o platebních službách na vnitřním trhu („PSD2“), a aby sazby nabízené různými poskytovateli finančních služeb byly uváděny transparentním způsobem; podotýká, že aby bylo možné dosáhnout tohoto cíle, je nutné zajistit větší finanční gramotnost spotřebitelů; doporučuje, aby na úrovni EU byly prováděny zkušební nákupy (tzv. mystery shopping) za účelem vyhodnocení a zveřejnění překážek, pokud jde o přeshraniční přístup, kvalitu služeb a dodržování právních předpisů EU, a sledování vývoje produktů a služeb;

Opatření č. 3 – Zjednodušení změny produktu

19.  poukazuje na nízký počet spotřebitelů, kteří se rozhodnou pro změnu u většiny bankovních produktů a neživotního pojištění, což je překážkou vstupu na retailové přeshraniční trhy, a vybízí proto Komisi, aby spotřebitelům usnadnila přechod k výhodnějším retailovým finančním službám v celé EU a také jim umožnila ukončit finanční smlouvy s cílem zpřístupnit půjčky a jiné finanční produkty v přeshraničním měřítku; zdůrazňuje velký potenciál pro poskytování přeshraničních pojistných produktů, jako je pojištění motorových vozidel; konstatuje však, že zásada smluvní svobody finančním institucím umožňuje rozhodovat o tom, s kým smlouvu uzavřou; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala význam kontroly predátorských úvěrových postupů a půjček s denní splatností, které vedou k vykořisťování zranitelných spotřebitelů a malých a středních podniků;

20.  schvaluje snahu Komise o začlenění úspěchů směrnice o platebních účtech s cílem usnadnit změnu poskytovatelů a produktů finančních služeb; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní iniciativy zaměřené konkrétně na finanční sektor s cílem ukončit neoprávněné zeměpisné blokování a usnadnit přechod zákazníků k výhodnějším retailovým finančním službám v jiných členských státech; konstatuje, že pro dosažení tohoto cíle bude klíčové poskytnutí náležitých informací a zajištění ochrany spotřebitelů;

Opatření č. 4 – Kvalitní srovnávací internetové stránky

21.  zdůrazňuje užitečnost dobře strukturovaného a snadno použitelného srovnávacího portálu EU, který bude v celém rozsahu pokrývat evropské retailové finanční trhy; vybízí Komisi, aby zhodnotila škálu stávajících nezávislých portálů, které jsou v členských státech za tímto účelem k dispozici; zdůrazňuje, že tyto srovnávací nástroje musí být pro spotřebitele přesné a relevantní a musí se zaměřovat nejen na cenu produktů, nýbrž také na jejich kvalitu a zároveň zohledňovat další kritéria, jako jsou dostupnost sítě poboček, osobní kontakty a udržitelnost obchodních praktik, přičemž je třeba mít na zřeteli, že lze porovnávat pouze podobné produkty; poukazuje na to, že produkty by se měly srovnávat pouze s podobnými produkty, aby se tak zabránilo zmatení spotřebitelů;

22.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala nástroje, jako jsou např. jednotná kontaktní místa, které posílí hospodářskou soutěž a podpoří podniky poskytující retailové finanční služby;

Opatření č. 5 – Lepší pojištění motorových vozidel

23.  je toho názoru, že poté, co Komise dokončí přezkum směrnice o pojištění motorových vozidel v rámci programu REFIT, budou mít zásadní význam změny, které by zajistily odškodnění pro oběti dopravních nehod a zachování přeshraniční přenositelnosti a uznávání bonusů za bezeškodní průběh, a to i s ohledem na rozsudky Soudního dvora v tom smyslu, že oblast působnosti směrnice o pojištění motorových vozidel je třeba podrobit co nejdříve přezkumu, aby bylo možné řešit neuznávání bonusů za bezeškodní průběh a zajistit, aby rozsah působnosti směrnice splňoval původní záměr spolunormotvůrců;

Opatření č. 6 – Transparentní tvorba cen v případě autopůjčoven

24.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je zapotřebí přijmout další opatření ohledně půjčoven automobilů, které prodávají pojistné produkty, s cílem zajistit transparentní cenovou politiku zahrnující všechny autopůjčovny ve všech členských státech;

Opatření č. 7 – Prohloubení jednotného trhu spotřebitelských úvěrů

25.  zdůrazňuje, že pokud Komise hodlá hledat způsoby, jak usnadnit přeshraniční přístup k úvěrům, je třeba přednostně řešit nadměrné zadlužení spotřebitelů; žádá, aby byla přijata opatření zajišťující koordinaci informací o zadlužení na základě plného souladu s právními předpisy EU, včetně právních předpisů o ochraně údajů a o ochraně zájmů spotřebitele, tak aby jednotliví věřitelé věděli, do jaké míry je zákazník zadlužen před tím, než mu poskytnou další úvěr, což povede k účinnějšímu trhu, na němž poskytovatelé úvěrů mohou soutěžit; žádá, aby za tímto účelem bylo provedeno komplexní hodnocení příčin nadměrného zadlužení spotřebitelů; poukazuje na to, že finanční vzdělávání je účinným způsobem, jakým lze chránit spotřebitele, u nichž existuje riziko nadměrného zadlužení; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby podporovala finanční vzdělávání a podněcovala mnohostrannou spolupráci zúčastněných stran v této důležité oblasti; v souvislosti se zvýšeným využíváním údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi připomíná ustanovení obecného nařízení EU o ochraně údajů, který přiznává subjektu údajů právo získat vysvětlení rozhodnutí, které je výsledkem automatizovaného zpracování, a toto rozhodnutí napadnout; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se nesprávné údaje mohly měnit a aby se používaly pouze ověřitelné a relevantní údaje; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily úsilí o zaručení prosazování těchto práv; zastává názor, že souhlas poskytnutý k použití osobních údajů musí být dynamický a že subjekty údajů musí mít možnost svůj souhlas změnit a upravit;

Opatření č. 8 – Rovnost, pokud jde o pravidla, jimiž se řídí ochrana spotřebitele

26.  žádá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda vnitrostátní pravidla a postupy na ochranu spotřebitelů nepředstavují nespravedlivé překážky přeshraničních investic a zda jsou tato pravidla a postupy v souladu s ustálenou judikaturou a právními předpisy týkajícími se vnitřního trhu odůvodněné naléhavými důvody veřejného zájmu a jsou nezbytné a přiměřené s ohledem na cíle, jichž má být dosaženo; zdůrazňuje, že příslušná evropská pravidla na ochranu spotřebitele často záměrně ponechávají určitý manévrovací prostor v rámci provedení do vnitrostátního práva, aby bylo možné začlenit evropské právní předpisy do stávajících vnitrostátních právních předpisů; zdůrazňuje však, že odstranění vnitrostátních překážek nesmí být dosaženo na úkor ochrany spotřebitele a že ochrana spotřebitele by měla zůstat hlavní prioritou při tvorbě právních předpisů; je znepokojen skutečností, že velká část dokumentů, která byla vypracována na základě právních předpisů EU poskytovateli retailových finančních produktů a služeb, ve skutečnosti není z právního hlediska nezbytně nutná a pro spotřebitele má pouze malý nebo žádný praktický užitek a zároveň představuje zátěž, která může vést ke zbytečně vysokým nákladům, jež nesou tito spotřebitelé; vyzývá Komisi, aby přezkoumala tyto dokumenty s cílem zjednodušit je, aniž by došlo k tomu, že budou obětovány přínosy z hlediska ochrany spotřebitelů; zdůrazňuje, že přístup k relevantním a srozumitelným informacím má zásadní význam pro to, aby spotřebitelé mohli přijímat informovaná finanční rozhodnutí; konstatuje však, že rozhodující není kvantita, ale kvalita poskytovaných informací; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byla co nejúčinněji koordinována povinnost poskytovat spotřebitelům informace stanovená v různých evropských právních aktech; zdůrazňuje, že je třeba vyvarovat se protichůdným požadavkům na zveřejňování informací a jejich zdvojování, aby nevznikala zbytečná administrativní zátěž a nevznikaly zbytečné náklady a nedocházelo k matení zákazníků;

27.  vyzývá Komisi, aby zvážila souhrnnou právní úpravu, jejímž cílem bude odklonit se od současných nesourodých právních předpisů, mezi něž mj. patří směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), směrnice o distribuci pojištění a směrnice o správcích alternativních investičních fondů, a přejít k dokončení pevného a jednotného rámce transparentnosti pro spotřebitele a k odstranění zbytečné složitosti pro poskytovatele finančních služeb, včetně sbližování dohledu prováděného v jednotlivých členských státech; vyzývá Komisi, aby podporovala rozsáhlé využívání pravomocí evropských orgánů dohledu v oblasti odvětvových právních předpisů a aby to zohlednila v rámci nadcházejícího přezkumu financování a řízení evropských orgánů dohledu; vyzývá Komisi, aby pověřila evropské orgány dohledu, aby byly vedoucím aktérem při sbližování postupů dohledu nad obchodní činností v jednotlivých členských státech;

28.  vítá záměr Komise připravit kampaň zaměřenou na zvýšení povědomí o síti FIN-NET, která spotřebitelům pomáhá prosazovat jejich práva, aniž by se museli obrátit na soud, neboť pro ně může najít příslušný subjekt alternativního řešení sporů; domnívá se, že síť FIN-NET by měla dále rozšířit svůj dosah, vyjasnit svou roli a zlepšit své internetové stránky;

Opatření č. 9 – Lepší posuzování úvěruschopnosti

29.  žádá Komisi, aby navrhla harmonizované přeshraniční standardy pro posuzování úvěruschopnosti a zásady, které by umožnily zmírnit riziko rostoucího nadměrného zadlužení při usnadňování celoevropského on-line úvěru, a aby zároveň řádně zohlednila závěry zveřejněných zpráv o provádění směrnice o hypotečních úvěrech a směrnice o spotřebitelském úvěru;

Opatření č. 10 – Finanční technologie (FinTech) pro retailové finanční služby

30.  uznává právo spotřebitelů používat software za účelem provedení plateb a sdílení informací o sobě;

31.  podporuje záměr Komise předložit komplexní akční plán pro finanční technologie (FinTech) v rámci svých strategií pro unii kapitálových trhů a pro jednotný digitální trh, a podpořit tak vytvoření účinného a funkčního integrovaného jednotného trhu finančních služeb využívajícího technologie ve prospěch všech evropských koncových uživatelů; podporuje úsilí Komise o vytvoření pracovní skupiny pro finanční technologie; poukazuje na to, že nové prostředí, které vzniklo v důsledku rozvoje finančních technologií, vyžaduje zavedení řady nových ochranných opatření, jako je mimo jiné vzdělávání spotřebitelů o nových produktech nebo pravidlech pro boj proti praní peněz a pákový efekt úvěrových platforem v oblasti finančních technologií;

32.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala usnesení Evropského parlamentu o finančních technologiích: vliv technologií na budoucnost finančního odvětví a aby podpořila ochranu spotřebitelů, bezpečnost, inovace, spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistila, aby zásada „stejné služby, stejná rizika, stejná pravidla, stejný dohled“ platila pro všechny společnosti bez ohledu na odvětví nebo umístění; zdůrazňuje, že finanční technologie je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví po pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství, platební služby a infrastrukturu trhu;

33.  naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila prostředí podněcující inovativní řešení; konstatuje, že inovativní podniky, jako jsou např. podniky nabízející finanční technologie, zajišťují hospodářskou soutěž potřebnou k vytvoření účinného trhu s retailovými finančními službami;

34.  zdůrazňuje, že různé nové finanční instituce, známé pod označením FinTech, mají vůči zákazníkům stejné povinnosti a odpovědnost za finanční stabilitu jako jiné příslušné tradiční instituce a služby;

Opatření č. 11 – Digitální identifikace

35.  zdůrazňuje potenciál elektronického podpisu a elektronické identifikace pro usnadnění transakcí a vyzývá Komisi, aby navázala na práci související s nařízením eIDAS; zdůrazňuje, že je třeba brát ohled na osoby, které nemohou či nejsou ochotny elektronický podpis používat; podporuje interoperabilitu přeshraniční elektronické identifikace v odvětví finančních služeb a vyzývá k zajištění rovných podmínek pro všechny členské státy (a případně i pro země EHP a Švýcarsko); dále Komisi žádá, aby naléhavě zhodnotila stávající regulační překážky pro techniky elektronické identifikace, a zdůrazňuje, že jakákoli přijatá iniciativa by měla být technologicky neutrální;

36.  připomíná, že je třeba, aby Komise označila a odstranila regulační překážky používání celoevropských systémů elektronického podpisu pro přihlašování k finančním službám, a usnadnila tak přeshraniční digitální onboarding, aniž by byla dotčena úroveň zabezpečení stávajících systémů nebo jejich schopnost vyhovět požadavkům čtvrté směrnice o boji proti praní peněz;

Opatření č. 12 – Internetový prodej finančních služeb

37.  zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit stávající právní rámec EU digitálnímu světu s cílem čelit rizikům ohrožujícím ochranu spotřebitele v souvislosti s on-line prodejem na dálku, což vytvoří nové obchodní příležitosti po evropské začínající podniky a podniky nabízející finanční technologie; poukazuje na spotřebitelská rizika spojená s on-line hazardními hrami, které se vydávají za finanční produkty, jako jsou binární opce; domnívá se, že má-li se zajistit ochrana spotřebitelů a zabránit vzniku právních mezer, je nezbytné vykonávat důsledný a harmonizovaný evropský dohled; zdůrazňuje, že evropské normy pro ochranu spotřebitelů se uplatňují bez ohledu na to, zda se prodej uskutečňuje prostřednictvím tradičních či moderních distribučních kanálů;

38.  zdůrazňuje význam kybernetické bezpečnosti a vyjadřuje politování nad tím, že akční plán Komise se touto otázkou nezabývá; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby tyto otázky byly zahrnuty do činnosti její pracovní skupiny;

39.  zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat kamenné pobočky bank, které poskytují zásadní službu veřejnosti a které jsou obzvláště přínosné pro malé a střední podniky, starší a zranitelné spotřebitele, u nichž existuje menší pravděpodobnost využívání elektronického bankovnictví a kteří upřednostňují osobní interakci; uznává, že uzavírání poboček zhoršuje finanční infrastrukturu na místní úrovni a může být pro komunitu velmi škodlivé;

40.  konstatuje, že častější využívání údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi může být pro spotřebitele přínosné, např. v podobě potřebám lépe uzpůsobených, segmentovanějších a levnějších nabídek založených na účinnější alokaci rizik a kapitálu; na druhou stranu vyjadřuje znepokojení nad rozvojem dynamické tvorby cen a rizikem, že to povede ke zhoršení situace pro spotřebitele, což by mohlo mít nepříznivý dopad na srovnatelnost nabídek, a tím i na účinnost hospodářské soutěže a na sdílení a rozložení rizik v pojišťovnictví;

°

°  °

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

  • [1]  Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66.
  • [2]  Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 11
  • [3]  Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11
  • [4]  Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34.
  • [5]  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.
  • [6]  Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.
  • [7]  Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214.
  • [8]  Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1.
  • [9]  Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35.
  • [10]  Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19.
  • [11]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0434.
  • [12]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0211.
  • [13]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0027.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zpravodaj se domnívá, že Komise předložila akční plán pro retailové finanční služby právě včas. Je důležité přijmout konkrétní opatření pro zbývající část funkčního období Komise, aby bylo možné podniknout další kroky k jednotnému trhu retailových finančních služeb, který by skutečně využíval technologie.

Digitalizace retailových finančních služeb bude stále rychleji měnit chování spotřebitelů a finanční trhy. Z toho vyplývá, že tvorba politiky se musí mnohem rychleji přizpůsobit, s cílem odstranit přeshraniční překážky, zvýšit konkurenci ve prospěch spotřebitelů, pokud jde o lepší produkty za nižší ceny, a současně posilovat postavení spotřebitelů. V pozdějších fázích politického cyklu je třeba pečlivě sledovat nové právní předpisy, abychom zajistili, že opatření úrovně 2 budou vhodná a náležitá. Úzké a nepřetržité monitorování provádění na vnitrostátní úrovni je klíčové pro dosažení cílů politiky. Akční plán Komise se rovněž vyznačuje dynamickým přístupem k tvorbě politik, který je v oblasti finančních služeb nezbytný.

Evropský parlament ve svém usnesení k zelené knize o retailových finančních službách vyjádřil četné obavy, které dosud zůstávají bez odezvy ze strany Komise. Například nebylo předloženo žádné ucelené řešení v souvislosti se zavádějícími postupy, kterým spotřebitelé čelí při výběru peněz z bankomatů, které obnášejí přepočet měny, což v praxi zahrnuje i to, aby spotřebitel plně chápal a kontroloval situaci. Kromě toho nejsou spolehlivě řešeny směnné operace týkající se plateb na digitálním trhu. Poněkud umíněná praxe zrušit platební karty, pokud se držitel přestěhuje do jiného členského státu, vyžaduje naléhavě řešení v zájmu usnadnění přeshraniční mobility v rámci Unie.

Dále budou mít zásadní význam legislativní iniciativy zaměřené konkrétně na finanční odvětví s cílem ukončit neoprávněné zeměpisné blokování a usnadnit spotřebitelům přechod k výhodnějším retailovým službám v jiných členských státech. Problém zvýšení ochoty spotřebitelů přejít k jinému produktu na trhu retailových finančních služeb by se neměl podceňovat. Dokonce i v rámci členských států jsou spotřebitelé do značné míry „loajální“ ke své místní bance nebo poskytovateli pojištění. Je nicméně třeba zvýšit konkurenci v rámci vnitřního trhu s cílem podpořit inovace a umožnit získání lepších finančních produktů za nižší ceny.

V této souvislosti by Komise měla urychlit svou činnost s cílem podporovat vzájemné uznávání a interoperabilitu metod digitální identifikace, aniž by byla snížena úroveň bezpečnosti stávajících systémů nebo jejich schopnost plnit požadavky rámce EU pro boj proti praní špinavých peněz. Komise a členské státy budou muset důsledně provádět nařízení eIDAS a nové právní předpisy proti praní peněz a identifikovat a odstranit regulační překážky pro používání systémů elektronického podpisu pro přihlašování k finančním službám, a tím umožnit celoevropský přeshraniční digitální onboarding.

Zastřešujícím úkolem bude zajistit finanční začlenění v nadcházejících letech. Přístup k nejzákladnějším finančním službám je zajištěn prostřednictvím směrnice o platebních účtech, která dává každému spotřebiteli právo na základní platební účet. Ačkoli se jedná o ambiciózní krok správným směrem, v následujících letech je určitě třeba učinit mnohem více. Trvalý boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům bude zásadní pro dosažení růstu podporujícího začlenění ve všech členských státech.

V oblasti finančních služeb musí být vytvoření a zachování rovných podmínek klíčovým cílem, aby se zajistila neutralita obchodního modelu a technologií na rychle se rozvíjejícím trhu. Budování silného a dynamického jednotného trhu v oblasti retailových finančních služeb je proto rozsáhlým projektem, v němž je určitě vhodné pokračovat. V nejlepším případě se jedná o oblast, kde evropský projekt může skutečně změnit život lidí.

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (28.9.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

k akčnímu plánu v oblasti retailových finančních služeb
(2017/2066(INI))

Zpravodaj: Josef Weidenholzer

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá akční plán týkající se finančních služeb pro spotřebitele a jeho zaměření na řadu klíčových otázek a iniciativ, které vznesl Parlament ve své zprávě o zelené knize o retailových finančních službách, a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), zejména pokud jde o poplatky za přeshraniční transakce, ceny za pronájem automobilu, pojištění motorových vozidel a nařízení eIDAS, a programy, jejichž cílem je zvýšení transparentnosti a srovnatelnosti finančních produktů a služeb na úrovni EU; zdůrazňuje, že digitalizace a inovace změnily trh retailových finančních služeb tím, že vznikly nové finanční produkty a obchodní modely a že na trh vstoupili noví aktéři, jako jsou například nové společnosti finančních technologií (Fintechs); domnívá se, že tento vývoj může zlepšit možnost volby spotřebitelů a také podpořit nové účastníky a inovace a zvýšit využívání přeshraničních finančních služeb tím, že se posílí důvěra spotřebitelů v takové služby;

2.  vítá skutečnost, že akční plán si klade za cíl řešit řadu důležitých otázek a že v některých oblastech stanoví konkrétní opatření, jež mají být přijata Komisí, s jasným harmonogramem;

3.  domnívá se, že dokončení unie kapitálových trhů pomůže podpořit rozvoj skutečného jednotného trhu přeshraničních finančních produktů a služeb v celé Evropské unii;

4.  souhlasí s Komisí v tom, že komplexní právní rámec sám o sobě není dostačující, a že je proto zásadní účinné prosazování; konstatuje, že provádění právních předpisů, a zejména předpisů vydaných po skončení krize, jejichž dopad by mohl být patrný po několika letech, je důležitým krokem pro několik navrhovaných opatření;

5.  konstatuje, že akční plán by měl být součástí dlouhodobé vize finančních retailových služeb, aby bylo možné zajistit všem zúčastněným stranám, včetně spotřebitelů a finančních trhů, transparentnost a jistotu;

6.  zdůrazňuje, že při uskutečňování transakcí nebo plateb v zahraničí, a to i při dynamickém přepočtu měny, musí mít spotřebitelé možnost vybrat si nejvhodnější nabídku a musí si být vědomi poplatků a jiných souvisejících nákladů; žádá Komisi, aby identifikovala a monitorovala netransparentní postupy, které by měly být v Unii zcela zakázány, ve vhodných případech vyžadovala, aby hodnota transakce byla v okamžiku transakce zobrazena jak v místní měně, tak v domácí měně spotřebitele a aby sazby, jež nabízejí různí poskytovatelé finančních služeb, byly rovněž zobrazeny transparentním způsobem, který zahrnuje veškeré poplatky v obou daných měnách, a kromě toho aby byla zobrazena neutrální referenční sazba poskytovaná soukromým subjektem, tak aby spotřebitelé byli schopni snadno zjistit skutečné náklady, které tato transakce přinese;

7.  vítá přezkum a omezení vnitrostátních překážek obchodu, avšak varuje, že by to nemělo vést ke snížení norem ochrany spotřebitelů ani k vystavení spotřebitelů riziku a že je třeba zachovat finanční stabilitu; zdůrazňuje, že pro vytvoření skutečného vnitřního trhu s maloobchodními finančními službami je nezbytná vysoká úroveň ochrany spotřebitelů i důvěra spotřebitelů; vítá cíl Komise přezkoumat stávající právní předpisy EU, pokud jde o jejich relevanci, a vyzývá Komisi, aby také podporovala přenos retailových finančních produktů;

8.  opakuje svůj názor, že on-line srovnávací nástroje mohou zlepšit srovnatelnost různých finančních produktů a pomoci spotřebitelům učinit informované rozhodnutí, např. prostřednictvím referenčního srovnávání spotřebitelských organizací a digitálních řešení, přičemž však srovnávací nástroje musí být neutrální, inkluzivní a musí zpřístupňovat úplné informace o veškerých příslušných finančních zájmech a případných střetech zájmů; domnívá se, že srovnávací nástroje se musí zaměřit nejen na ceny produktů, ale také na jejich kvalitu, přičemž je třeba mít na paměti, že mezi jednotlivými jurisdikcemi lze porovnávat pouze podobné produkty či služby; žádá Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami s cílem zlepšit kvalitu a spolehlivost internetových stránek srovnávajících finanční služby a zvážila monitorovat zavádění a využívání iniciativy „Základní zásady pro srovnávací nástroje“, kterou vytvořily zúčastněné strany, včetně dobrovolných systémů certifikace, a aby posoudila potřebu povinné certifikace;

9.  vyzývá Komisi, aby zvážila usnesení o finančních technologiích: vliv technologií na budoucnost finančního odvětví[1] a aby podpořila ochranu spotřebitelů, bezpečnost, inovace, spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistila, aby zásada „stejné služby, stejná rizika, stejná pravidla, stejný dohled“ platila pro všechny společnosti bez ohledu na odvětví nebo umístění; zdůrazňuje, že finanční technologie je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví po pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství, platební služby a infrastrukturu trhu;

10.  připomíná, že poplatky za přeshraniční platby mimo eurozónu jsou stále vysoké; vyzývá proto Komisi, aby urychleně navrhla změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001[2] s cílem snížit poplatky za přeshraniční transakce ve všech členských státech; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že neexistuje společný evropský platební systém pro online bankovnictví, jako například evropský systém kreditních či debetních karet, který by fungoval v celé EU;

11.  vyzývá Komisi k zachování prostředí spravedlivé hospodářské soutěže, které podporuje inovace, nabízí regulatorní flexibilitu pro testování a zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a zabezpečení;

12.  zdůrazňuje potenciál elektronického podpisu a elektronické identifikace pro usnadnění transakcí a vyzývá Komisi, aby navázala na práci související s nařízením eIDAS; zdůrazňuje, že je třeba brát ohled na osoby, které nemohou či nejsou ochotny elektronický podpis používat; podporuje interoperabilitu přeshraniční elektronické identifikace v odvětví finančních služeb a vyzývá k zajištění rovných podmínek pro všechny členské státy (a případně i pro země EHP a Švýcarsko); dále žádá Komisi, aby naléhavě zhodnotila stávající regulační překážky pro techniky elektronické identifikace, a zdůrazňuje, že jakákoli přijatá iniciativa by měla být technologicky neutrální;

13.  zdůrazňuje význam kybernetické bezpečnosti a vyjadřuje politování nad tím, že se akční plán Komise touto otázkou nezabývá; vyzývá proto Komisi, aby tak učinila v rámci činnosti své pracovní skupiny;

14.  zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat kamenné pobočky bank, které poskytují zásadní službu veřejnosti a které jsou obzvláště přínosné pro malé a střední podniky, starší a zranitelné spotřebitele, u nichž existuje menší pravděpodobnost využívání elektronického bankovnictví a kteří upřednostňují osobní interakci; uznává, že uzavírání poboček zhoršuje finanční infrastrukturu na místní úrovni a může být pro komunitu velmi škodlivé;

15.  poukazuje na nízký počet spotřebitelů, kteří se rozhodnou pro změnu u většiny bankovních produktů a neživotního pojištění, což je překážkou vstupu na retailové přeshraniční trhy, a vybízí proto Komisi, aby spotřebitelům usnadnila přechod k výhodnějším retailovým finančním službám v celé EU a také jim umožnila ukončit finanční smlouvy s cílem zpřístupnit půjčky a jiné finanční produkty v přeshraničním měřítku; zdůrazňuje velký potenciál pro poskytování přeshraničních pojistných produktů, jako je pojištění motorových vozidel; konstatuje však, že zásada smluvní svobody finančním institucím umožňuje rozhodovat o tom, s kým smlouvu uzavřou; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala význam kontroly predátorských úvěrových postupů a půjček s denní splatností, které vedou k vykořisťování zranitelných spotřebitelů a malých a středních podniků;

16.  uznává, že schopnost realisticky a přesně zhodnotit finanční rizika spojená s rozhodnutími o půjčkách spotřebitelům v jiné zemi je nezbytným předpokladem pro přeshraniční půjčky; vyzývá Komisi, aby společně s finančním odvětvím vypracovala srovnatelná kritéria a standardy pro posuzování úvěruschopnosti, aby se místně vytvořená posouzení úvěruschopnosti mohla porovnat mezi členskými státy s cílem umožnit a usnadnit přeshraniční poskytování půjček;

17.  zdůrazňuje potenciál dat při vytváření přesnějších a více individuálně zaměřených hodnocení úvěruschopnosti; zdůrazňuje význam ochrany údajů a soukromí při vytváření takových hodnocení úvěruschopnosti; zdůrazňuje, že negativní úvěrové hodnocení by nemělo být založeno výhradně na nedostatku těchto údajů a že je třeba zkoumat tradiční způsoby tvorby hodnocení úvěruschopnosti v případech, kdy data velkého objemu nejsou dostačující;

18.  naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby evropské orgány pro finanční dohled EBA, ESMA a EIOPA měly odpovídající zdroje i pravomoc vykonávat v plné míře své regulační povinnosti a povinnosti dohledu v zájmu ochrany spotřebitelů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Pascal Arimont, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Pascal Durand, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Eva Maydell, Marlene Mizzi, Nosheena Mobarik, Jiří Pospíšil, Marcus Pretzell, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Edward Czesak, Kaja Kallas, Adam Szejnfeld, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Vladimir Urutchev

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32

+

ALDE

ECR

PPE

 

S&D

 

Verts/ALE

Dita Charanzová, Kaja Kallas, Matthijs van Miltenburg

Edward Czesak, Daniel Dalton, Nosheena Mobarik, Anneleen Van Bossuyt

Pascal Arimont, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Jiri Pospísil, Ivan Stefanec, Adam Szejnfeld, Mihai Turcanu, Vladimir Urutchev, Lambert van Nistelrooij

 

Lucy Anderson, Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Marlene Mizzi, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler

 

Pascal Durand, Igor Soltes

3

-

EFDD

ENF

GUE

John Stuart Agnew

Marcus Pretzell

Jiří Maštálka

2

0

EFDD

Robert Iwasekiewicz, Marco Zullo

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Fabio De Masi, Markus Ferber, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Barbara Kappel, Wajid Khan, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Lieve Wierinck, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Alain Cadec, David Coburn, Andrea Cozzolino, Ashley Fox, Doru-Claudian Frunzulică, Sophia in ‘t Veld, Thomas Mann, Luigi Morgano, Michel Reimon, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Judith Sargentini

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

46

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Lieve Wierinck, Sophia in 't Veld

ECR

Ashley Fox, Sander Loones, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Kay Swinburne

PPE

Burkhard Balz, Alain Cadec, Markus Ferber, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Fulvio Martusciello, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Tom Vandenkendelaere, Esther de Lange

S&D

Pervenche Berès, Udo Bullmann, Andrea Cozzolino, Jonás Fernández, Doru-Claudian Frunzulică, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Wajid Khan, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Luigi Morgano, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Jakob von Weizsäcker

Verts/ALE

Michel Reimon, Judith Sargentini, Molly Scott Cato

8

-

EFDD

David Coburn, Marco Valli

ENF

Barbara Kappel, Bernard Monot, Marco Zanni

GUE/NGL

Fabio De Masi, Marisa Matias, Miguel Viegas

0

0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí