Postup : 2016/2245(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0329/2017

Předložené texty :

A8-0329/2017

Rozpravy :

PV 13/11/2017 - 19
CRE 13/11/2017 - 19

Hlasování :

PV 14/11/2017 - 5.6
CRE 14/11/2017 - 5.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0427

ZPRÁVA     
PDF 765kWORD 82k
23.10.2017
PE 604.887v02-00 A8-0329/2017

o využívání nástrojů politiky soudržnosti v regionech k řešení demografické změny

(2016/2245(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodajka: Iratxe García Pérez

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVA ŽEN A ROVNOST POHLAVÍ V PODOBĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o využívání nástrojů politiky soudržnosti v regionech k řešení demografické změny

(2016/2245(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 174 a 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o zvláštní situaci ostrovů(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech(8),

   s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o politice soudržnosti v horských regionech EU(9),

   s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o zprávě o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012(10),

   s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020: integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj(11),

   s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o demografických změnách a jejich důsledcích pro budoucí politiku soudržnosti EU(12),

   s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografické výzvě a mezigenerační solidaritě(13),

   s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 k evropské strategii pro hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí(14),

   s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(15),

   s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o demografických výzvách a solidaritě mezi generacemi(16),

   s ohledem na zprávu Komise s názvem "Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2015: hospodářské a rozpočtové projekce pro 28 členských států EU (2013–2060)“ (European Economy 3|2015),

   s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvanou „Investice pro růst a zaměstnanost: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a ve městech EU“ ze dne 23. července 2014,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 nazvané „Řešení dopadu stárnutí populace v EU (Zpráva o stárnutí populace za rok 2009)“ (COM(2009)0180),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2007 nazvané „Podporovat solidaritu mezi generacemi“ (COM(2007)0244),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (COM(2006)0571),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. března 2005 nazvané „Zelená kniha o nové mezigenerační solidaritě jako odpovědi na mezigenerační změny“ (COM(2005)0094),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 16. června 2016 týkající se reakce EU na demografické výzvy(17),

  s ohledem na studii tematické sekce B (strukturální politika a politika soudržnosti) generálního ředitelství pro vnitřní politiky Evropského parlamentu s názvem „Jak může regionální politika a politika soudržnosti přispívat k řešení demografických výzev?“ zveřejněnou v září 2013,

  s ohledem na publikaci ESPON „Odhalení územního potenciálu a utváření nových politik pro specifická evropská území: ostrovní, horské, řídce osídlené a pobřežní oblasti“(18),

  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0329/2017),

A.  vzhledem k tomu, že demografická změna představuje v Evropě i po celém světě skutečný problém a klíčovou výzvu, a to nejen obecně, ale také pokud jde o politiky v oblasti místního rozvoje a posilování regionů v dnešní EU, k čemuž se přidávají problémy v oblasti zaměstnanosti, nekontrolovaná globalizace, změna klimatu, přechod na nízkouhlíkové hospodářství a výzvy vyplývající z posunu v oblasti průmyslu a technologií a ze sociální a hospodářské inkluze;

B.  vzhledem k tomu, že stejně jako ve většině postindustriálních společenství se obyvatelstvo Evropy již po několik desetiletí vyznačuje prodlužující se dobou dožití a nízkou porodností, což má vedlejší dopady v podobě úbytku populace v produktivním věku a stárnoucí populace a mohlo by to vést ke změně struktury obyvatelstva a věkové pyramidy; vzhledem k tomu, že hospodářská krize, jež zasáhla celou Evropskou unii, měla významný dopad na řadu oblastí a regionů, zejména venkovských, a přispěla k jejich chudobě a vylidnění; vzhledem k tomu, že přetrvávající rozdíly v odměňování žen a mužů a stále se prohlubující nerovnost mezi důchody žen a mužů významně omezují účast žen na pracovním trhu;

C.  vzhledem k tomu, že lze očekávat, že rychlý růst počtu obyvatel v rozvojových zemích a demografický úbytek v EU se projeví poklesem podílu obyvatelstva Evropské unie na světové populaci z 6,9 % v roce 2015 na 5,1 % v roce 2060(19);

D.  vzhledem k předpokladu, že 132 z celkem 273 regionů úrovně NUTS 2 zaznamená v období mezi lety 2015 a 2050 pokles počtu obyvatel(20); vzhledem k tomu, že tento pokles zasáhne především místní správní jednotky;

E.  vzhledem k tomu, že hlavní prioritou pro Evropskou unii a všechny členské státy je podpora růstu, který je inteligentní, udržitelný a zároveň podporuje začlenění;

F.  vzhledem k tomu, že geografické nebo demografické charakteristiky prohlubují problémy v oblasti rozvoje; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu byla v Lisabonské smlouvě k cílům hospodářské a sociální soudržnosti připojena územní soudržnost;

G.  vzhledem k tomu, že demografická změna nepostihuje všechny země a regiony stejně, a to jak v důsledku přirozené dynamiky, tak migračních toků, neboť většina městských a zejména metropolitních oblastí zaznamenává přírůstek obyvatel, zatímco ve většině venkovských a odlehlých oblastí počet obyvatel klesá, přičemž situace v jednotlivých nejvzdálenějších regionech se od sebe velmi liší; vzhledem k tomu, že tato nerovnováha staví území čelící vylidňování i území, v nichž obyvatelstvo přibývá, před významné výzvy; vzhledem k tomu, že izolované oblasti a oblasti, do nichž existuje jen omezený přístup, jsou demografickému poklesu vystaveny nejvíc; vzhledem k tomu, že na druhé straně je třeba věnovat pozornost dopadům tzv. „suburbanizace“, jež je důsledkem pohybu velkých skupin obyvatelstva z velkých měst do přilehlých oblastí a vytváří tlak na místní i regionální orgány;

H.  vzhledem k tomu, že evropské regiony představují velmi rozdílná území; vzhledem k tomu, že v rámci jednoho regionu lze nalézt oblasti s vysokou nezaměstnaností nebo chudobou i specifické problémy, zejména pokud jde o demografickou změnu, což nutně vyžaduje zavedení cílených nástrojů ke snížení nerovností v rámci regionů a ke zlepšení územní rovnováhy mezi městskými, příměstskými a venkovskými oblastmi;

I.  vzhledem k tomu, že ženy, především matky samoživitelky, jsou více vystaveny chudobě a vyloučení;

J.  vzhledem k tomu, že demografická změna představuje výzvu, pokud jde o zajištění sociální soudržnosti a důstojných životních podmínek všech obyvatel a o podporu vyrovnaného hospodářského rozvoje; vzhledem k tomu, že demografická změna má dopady na infrastrukturu a dostupnost a kvalitu služeb, což se projevuje nedostatečným propojením nebo přílišnou vzdáleností zdravotnických zařízení a často se jedná o důsledek nedostatečného propojení mezi městským a venkovským obyvatelstvem;

K.  vzhledem k tomu, že demografická změna přináší závažné politické výzvy, jež se dotýkají celé řady oblastí politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že regionální politika a evropské strukturální a investiční fondy, včetně Fondu soudržnosti, jsou pro řešení této změny klíčovými nástroji;

L.  vzhledem k tomu, že neurbanizované oblasti v Evropské unii jsou domovem pro 113 milionů osob, zahrnují 12 milionů zemědělských podniků a 172 milionů hektarů zemědělské půdy, přičemž poskytují významný přínos evropským ekonomikám, kulturám a ekosystémům;

M.  vzhledem k tomu, že patřičná infrastruktura a přiměřená úroveň služeb jsou důležitými faktory při řízení struktury obyvatelstva v regionech, které jsou řídce osídleny nebo se potýkají s emigrací a v nichž hrají investice a pracovní místa důležitější roli;

N.  vzhledem k tomu, že řádná infrastruktura a přístup k veřejným službám a vysoce kvalitním pracovním místům jsou důležitými faktory, jež ovlivňují rozhodnutí, zda setrvat, či nesetrvat v určité oblasti;

O.  vzhledem k tomu, že ženy jsou více než muži ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, a to tím spíše, pokud je jim více než 60 let;

P.  vzhledem k tomu, že demografická změna má větší dopad na zaostávající regiony;

Q.  vzhledem k tomu, že demografická změna, jež zasahuje venkovské oblasti, má vedle vážných demografických důsledků také důsledky hospodářské a sociální, vede k územní roztříštěnosti a ovlivňuje kvalitu života a životního prostředí;

R.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů představuje základní právo, společnou hodnotu EU a nezbytnou podmínku pro dosažení cílů EU v oblasti růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti;

S.  vzhledem k tomu, že rovnost mužů a žen je důležitým nástrojem hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti;

T.  vzhledem k tomu, že v důsledku záporného demografického vývoje roste nutnost větší solidarity mezi generacemi;

Obecné souvislosti

1.  zdůrazňuje, že demografická změna vytváří značný hospodářský, sociální, fiskální a environmentální tlak na vlády členských států a na regionální a místní orgány z hlediska zajišťování veřejných služeb, zejména sociálního zabezpečení a sociálních služeb, budování a spravování infrastruktury a zachovávání ekosystémů prostřednictvím udržitelného územního plánování; zdůrazňuje, že tento tlak bude ještě umocněn úbytkem aktivní populace a vyšší mírou závislosti; podtrhuje zásadní úlohu vysoce kvalitních veřejných a soukromých služeb; zdůrazňuje význam přístupných, vysoce kvalitních a cenově dostupných veřejných a soukromých služeb coby nástroje k zajištění rovnosti žen a mužů;

2.  domnívá se, že demografickou změnu je třeba řešit koordinovaným úsilím všech evropských, vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, prováděním strategií pro přizpůsobování se změnám, jež budou odrážet místní a regionální situaci, a uplatňováním účinné víceúrovňové správy, a to jak ve struktuře těchto specifických politik zaměřených na konkrétní regiony, tak při jejich provádění; zastává názor, že cílem takto koordinované a integrované reakce by mělo být zlepšení kvality života občanů, kteří by měli získat lepší hospodářské příležitosti, a investice do kvality a cenové i celkové dostupnosti sociálních a veřejných služeb v dotčených regionech; dále se domnívá, že je třeba do tohoto procesu zapojit zástupce občanské společnosti i ostatní zúčastněné strany; poukazuje na to, že komplexní přístup musí odrážet úlohu měst, venkovských oblastí, oblastí rybolovu a pobřežních oblastí a rovněž oblastí, které čelí zvláštním nevýhodám spojeným s jejich geografickými či demografickými podmínkami, a že proto bude muset takový přístup zohledňovat také specifické výzvy, které představují nejvzdálenější regiony, nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony, jak se výslovně uvádí v Lisabonské smlouvě; vyzývá členské státy a Komisi, aby zohledňovaly dopad jednotlivých politik na rovnost žen a mužů a demografickou změnu;

3.  uznává, že demografická změna na jedné straně vytváří nové výzvy, avšak na straně druhé přináší příležitosti k místnímu rozvoji, který je důsledkem změn v poptávce městské společnosti, zejména pokud jde o potraviny a chvíle volna a odpočinku, díky potenciálu zemědělství, lesnictví a rybolovu, pokud jde o poskytování kvalitních, bezpečných a typických produktů; domnívá se, že agroturistika, a konkrétněji ekoturistika, elektronický obchod, komunitní služby a stříbrná ekonomika, zároveň poskytuje příležitosti k rozvoji na místní úrovni tím, že zvyšují hodnotu domácích zemědělských i nezemědělských produktů, jako jsou řemeslné, vyšívané a keramické výrobky, a to prostřednictvím evropského systému na ochranu zeměpisných označení, v této souvislosti zdůrazňuje význam strategií inteligentní specializace, které mohou regionům a místním územím pomoci zjistit, jaké činnosti pro ně mají největší přínos, a pro budování atraktivních ekosystémů na základě skutečné, multifunkční strategie pro rozvoj venkova, která bude začleňovat oběhové hospodářství do regionálního plánování; zdůrazňuje, že důležitým odvětvím je také agroturistika, která na venkově pomáhá udržovat dynamický životní styl; zdůrazňuje význam sociálního dialogu a zapojování sociálních partnerů i ostatních místních zúčastněných stran a orgánů do všech fází plánování a provádění fondu ESI, aby bylo možné lépe předvídat účinky demografické změny na místní trhy práce a rozvíjet nové strategie pro řešení těchto výzev;

Charakteristika demografické změny v EU

4.  konstatuje, že hlavními problémy souvisejícími s demografickou změnou, jež v současnosti probíhá v mnoha částech EU, je stárnutí populace vyplývající z narušení věkové struktury, snížení porodnosti a následné drastické snížení počtu dětí a mladých lidí, pokračující úbytek obyvatelstva, stěhování mladých lidí kvůli pracovním příležitostem a změny v demografické struktuře; bere na vědomí, že dalšími vážnými problémy spojenými s demografickou změnou jsou stávající zemědělská politika, úbytek tradičních činností, produktů, systémů produkce, pracovní síly a místního know-how, neviditelná práce žen, nedostatek podnikavosti, regiony, které jsou zaostalé nebo nekonkurenceschopné kvůli nedostatku investic, ztráta biologické rozmanitosti a ubývání lesů kvůli jejich přeměně na křovinaté oblasti a riziku požárů; zdůrazňuje, že dopad těchto trendů se v jednotlivých regionech významně liší, zčásti kvůli přesouvání obyvatel do velkých městských center z důvodu hledání pracovních míst;

5.  zdůrazňuje, že jedním z hlavních cílů demografické politiky EU by mělo být zohlednění všech regionů, které se musí potýkat s demografickou nerovnováhou, a specifických podmínek těchto regionů, což jsou faktory, jimž se politika soudržnosti snaží dlouhodobě přizpůsobovat a po roce 2020 bude v tomto směru muset vyvinout ještě mnohem větší úsilí; zdůrazňuje skutečnost, že zatímco demografické změny postihují všechny oblasti, ať již venkovské či městské, jejich dopady se liší a závisí na různých faktorech, jako je intenzita a rychlost, s níž změny probíhají, či to, zda se týkají regionů s čistou imigrací nebo regionů s úbytkem obyvatelstva;

6.  zdůrazňuje, že je nutno prosazovat a podporovat malá a střední horská a venkovská zemědělská hospodářství, která díky používání tradičních výrobních metod a technik, jež integrovaným a udržitelným způsobem využívají přírodní zdroje, jako jsou pastviny a různé druhy pícnin, produkují výrobky jedinečných vlastností, a mohla by přispět k zastavení nebo omezení vylidňování v těchto oblastech;

7.  zdůrazňuje, že tyto demografické jevy postihující Unii nejsou nové, avšak v poslední době se vyostřily, především kvůli sociálním a ekonomickým tlakům; upozorňuje na trvalý nárůst počtu seniorů, kdy okolo 2 milionů osob každoročně dosáhne věku 60 let, což má dopady na územní plánování i na plánování bydlení a dopravy a na další druhy infrastruktury a služeb; se znepokojením konstatuje, že obzvláště těžce budou demografickými problémy postiženy regiony vyznačující se prudkým poklesem počtu obyvatelstva v pracovním věku; uznává, že klíčovými faktory přispívajícími k vylidňování jsou nedostatečné investice, špatná infrastruktura, malé možnosti spojení, omezený přístup k sociálním službám a nedostatek pracovních příležitostí; zdůrazňuje, že demografické změny mohou mít významný dopad zejména na důchody a na environmentální udržitelnost, protože jak vylidňování venkovských oblastí, tak zvýšená urbanizace mají dopady na ekosystémy, ochranu přírody a využívání přírodních zdrojů, což má konkrétní důsledky pro využívání půdy ve městech, infrastrukturu, trhy s bydlením a vegetaci;

8.  domnívá se, že by měly být průřezově zohledňovány genderové aspekty demografické změny, neboť regiony, jež se potýkají s úbytkem obyvatelstva, čelí rovněž genderové a věkové nerovnováze v důsledku vysídlování; domnívá se, že výzvy, které demografická změna přináší, mohou a musí být řešeny prostřednictvím politického rámce podporujícího rovnost pohlaví, a proto se musí gender stát součástí debat o všech tématech spojených s demografickými otázkami; domnívá se proto, že by v budoucnu mělo být dále posíleno uplatňování hlediska rovnosti mužů a žen ve všech fondech ESI;

9.  připomíná, že strategie Evropa 2000 se demografickými výzvami zabývá ve většině ze svých sedmi stěžejních iniciativ, jež byly navrženy pro překonání problémů a stanovení životně důležitých priorit EU v oblasti zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, snižování chudoby a klimatu a energetiky; poukazuje na to, že hlavní část provádění této strategie a jejích stěžejní iniciativ je založena na finanční podpoře prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti, včetně opatření na řešení demografické změny a stárnutí obyvatelstva, a že tyto rozměry je třeba zdůrazňovat ve všech nástrojích Evropské unie;

10.  domnívá se, že výzvy vyplývající z úbytku a stárnutí obyvatelstva budou vyžadovat objektivní, důkladné a komplexní zhodnocení řady zavedených ekonomických, sociálních a politických strategií a programů, do nichž bude nutné zapracovat dlouhodobou perspektivu;

Koordinace politik EU

11.  žádá užší koordinaci nástrojů EU, zejména společné zemědělské politiky (SZP), ESI fondů, včetně Fondu soudržnosti, evropské územní spolupráce, Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a nástroje pro propojení Evropy, aby byl zajištěn komplexnější přístup k demografické změně; navrhuje, aby vzhledem k tomu, že dosud používané mechanismy postupu demografické nerovnováhy nezabránily, byl proveden hloubkový přezkum stávajících politik a fungování výše uvedených mechanismů; vítá v této souvislosti úsilí o maximalizaci synergií mezi fondy ESI a EFSI; znovu žádá Komisi, aby navrhla strategii pro demografickou změnu, která bude přednostně zaměřena na následující oblasti: důstojná pracovní místa a kvalitní pracovněprávní vztahy, se zvláštní pozorností věnovanou novým formám práce a jejich sociální úloze; územní aspekt politik na podporu hospodářské činnosti a zaměstnanosti; podporu infrastruktury jakožto faktoru pro usidlování podniků, aby se území čelící demografickým výzvám stala přístupnými a konkurenceschopnými; široké pokrytí konkurenceschopnými (z hlediska kvality i ceny) informačními a komunikačními technologiemi na územích s nižší hustotou obyvatelstva; poskytování základních státních sociálních služeb na územích, jež čelí demografickým výzvám; místní veřejnou dopravu k zajištění přístupnosti veřejných služeb; politiky navržené k zajištění lepší rovnováhy mezi rodinnými a pracovními povinnostmi, udržitelné generační obnovy a přiměřené péče o závislé osoby; podporu přijímání, integrace a navracení migrantů a uprchlíků pod mezinárodní ochranou a rozsáhlé využívání nových a atraktivnějších způsobů předávání informací o venkovském životě; zdůrazňuje význam stávajících iniciativ, jako je evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, asistované žití v přirozeném prostředí a znalostní a inovační společenství EIT Digital a EIT Health; vyzývá Komisi, aby zohlednila řešení již vyvinutá těmito iniciativami při řešení demografických výzev, jimž čelí evropské regiony; zdůrazňuje význam evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení jakožto způsobu podpory vzdělávání a odborné přípravy v oblastech ohrožených úbytkem obyvatelstva; domnívá se, že by program zlepšování právní úpravy měl vyžadovat, aby před každým legislativním podnětem EU byla provedena analýza dopadů s cílem zjistit důsledky, které by příslušný právní předpis mohl mít pro demografii;

12.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU začleňovala demografické aspekty do všech politických oblastí, včetně svých rozpočtových okruhů, aby tak umožnila rozvoj těchto politik, a to zejména v oblasti soudržnosti, zaměstnanosti, zemědělství, životního prostředí, informační společnosti, výzkumu, vývoje a inovací, vzdělávání, sociální politiky a dopravy; domnívá se, že je třeba, aby EU začleňovala zjištění vyplývající ze zpráv o demografickém dopadu do svých připravovaných politik a aby zahrnovala demografická kritéria do hodnocení výsledků a nežádoucích dopadů těchto politik, s cílem upřednostňovat takový přístup k demografické změně, do něhož budou zapojeny i regionální a místní orgány; zastává názor, že je třeba věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, v nichž jsou tyto demografické problémy zvláště akutní; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál iniciativy „Inteligentní vesnice“ (Smart Villages), jež umožňuje revitalizovat venkovské komunity pomocí moderních technologií, jako jsou sítě 5G a inovace; dále zdůrazňuje, že je důležité posilovat spolupráci mezi venkovskými a městskými oblastmi; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat všeobecný přístup k vysoce kvalitním a finančně dostupným veřejným službám a infrastrukturám, zejména pro děti, mladé lidi a seniory, s cílem posílit sociální začleňování, zajistit rovnost žen a mužů a zmírnit dopady demografické změny; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat nové placené pracovní příležitosti, a to zejména v oblastech ohrožených úbytkem obyvatelstva, s cílem chránit příslušné komunity a vytvářet možnosti pro uspokojivou rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem; domnívá se, že je nezbytné zdůrazňovat globální zeměpisnou vizi pro městské i venkovské oblasti, které představují vzájemně se doplňující funkční prostory; zdůrazňuje, že je třeba lépe integrovat jednotlivé fondy s cílem dosáhnout skutečně participativního a udržitelného místního rozvoje; zdůrazňuje, že politika EU v oblasti demografie by měla být ucelenější a lépe koordinovaná jak s členskými státy, tak průřezově; připomíná, že Evropská unie nejenže finančně přispívá k regionálnímu rozvoji, ale zároveň do velké míry utváří kapacity místních a regionálních orgánů pro využívání jejich vlastních prostředků k boji se sociální územní nerovností; zdůrazňuje, že přestože byly v důsledku modernizace státní podpory zjednodušeny výjimky nevyžadující oznámení a jejich počet vzrostl, je stávající rámec pro menší regionální a místní orgány stále velmi složitý a zatěžující; domnívá se, že přestože v roce 2014 došlo ke zjednodušení nařízení o zadávání veřejných zakázek, malé místní a regionální orgány stále naráží na příliš mnoho překážek, jež brání tomu, aby mohly zlepšovat hospodářství těchto citlivých oblastí;

13.  domnívá se, že by EU měla v členských státech podporovat politiky v oblasti migrace a inkluze s cílem minimalizovat negativní demografické trendy a zároveň přitom respektovat práva a kompetence těchto členských států i zásadu subsidiarity; zdůrazňuje významnou úlohu politik zaměřených na zakládání a podporu rodin; domnívá se, že by se místním a regionálním subjektům mělo povolit provádění úspěšných integračních politik na místě; domnívá se, že místní a regionální orgány by se měly aktivně zapojovat do opatření přijímaných k řešení demografických výzev; vyzývá k tomu, aby roční přehledy růstu a doporučení pro jednotlivé země zohledňovaly regionální rozdíly a nerovnováhu mezi regiony v jednotlivých členských státech; domnívá se, že v pohraničních oblastech musí tato spolupráce odrážet jak požadované přeshraniční iniciativy, tak jejich možnosti; navrhuje, aby v této oblasti byly vytvořeny programy odborné přípravy s cílem rozšířit povědomí o těchto otázkách a lépe jim porozumět; domnívá se, že k řešení demografických problémů je zapotřebí zaujmout integrovaný, celoevropský přístup a že řešení určitého problému v jedné části kontinentu by nemělo mít negativní dopad na ostatní evropská území; vyzývá k vytváření sítí na celoevropské úrovni pro výměnu osvědčených postupů a zkušeností, jejímž prostřednictvím by mohly místní a regionální orgány i aktéři občanské společnosti sdílet své zkušenosti s řešením problémů způsobených demografickou změnou;

Zvyšování účinnosti evropských fondů

14.  zdůrazňuje, že fondy ESI se musí v příštím programovém období zabývat demografickou změnou účinnějším způsobem, a to: intenzivnějším a cílenějším zaměřením na demografickou změnu jako na prioritní oblast v konečných nařízeních a pokynech na podporu členských států, regionů a orgánů místní správy, s využitím potenciálu fondů ESI k řešení demografické změny a k přípravě a provádění dohod o přidružení a operačních programů; proaktivnějším přístupem k tvorbě demografické politiky a výměnou osvědčených postupů a zkušeností v oblasti institucionálního vzdělávání; technickou podporou řídicích orgánů a místních zúčastněných stran při provádění účinných politik na řešení demografické změny na vnitrostátní i regionální úrovni; povinným aktivním zapojením místních orgánů do přípravy, řízení a vnitřního hodnocení programů na provádění fondů a nezbytnou identifikací regionů, které čelí demografickým výzvám, na úrovni NUTS 3 a místních správních jednotek; vybízí k poskytování technické podpory a odborné přípravy místním zúčastněným stranám a řídicím orgánům při provádění účinných politik zaměřených na řešení demografické změny na celostátní, regionální i místní úrovni; zastává názor, že dotace na úrovni NUTS 2 v některých členských státech často zakrývají sociální a územní nerovnosti, nerovnosti v rámci regionu, či dokonce nadregionální nerovnosti; žádá, aby mapy EU používaly dostatečné měřítko umožňující odrážet územní problémy, a byly tak nápomocny při poskytování cílené podpory nejvíce znevýhodněným regionům;

15.  žádá Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), aby poskytoval více pomoci a podpory oblastem s vysokou mírou stárnutí, venkovského charakteru a vylidňování a pomáhal zlepšovat jejich dopravní a telekomunikační infrastrukturu, překlenovat digitální propast (i mezi generacemi) a zkvalitňovat veřejné služby; zdůrazňuje v této souvislosti význam elektronického zdravotnictví; žádá členské státy a regiony, aby dostupné investice lépe zaměřovaly na řešení demografických změn a jejich dopadů;

16.  naléhavě vyzývá Komisi, aby využívala opatření politiky soudržnosti k zastavení rostoucí emigrace z řídce osídlených regionů, v nichž náležitá infrastruktura a dostatečná úroveň služeb představují základní podmínky pro udržení zejména rodin s dětmi;

17.  zdůrazňuje, že Evropský sociální fond (ESF) by se měl více zaměřovat na odbornou přípravu a vzdělávání mladých lidí, měl by podporovat zaměstnatelnost, pomáhat lidem při dosahování lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a bojovat se sociálním a digitálním vyloučením starších osob; dále zdůrazňuje, že by tento fond měl zlepšovat pracovní vyhlídky prostřednictvím přípravných programů pro obyvatele upadajících regionů a podpory sociálního a digitálního začleňování žen, mladých lidí a seniorů v těchto oblastech; zdůrazňuje v této souvislosti, že v budoucnu se bude při podpoře nejvzdálenějších regionů z ESF více dbát na lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního přídělu v rámci stávajících fondů určeného na pomoc oblastem, které čelí závažným a trvalým demografickým znevýhodněním; žádá, aby uvolňování prostředků z tohoto fondu probíhalo v souladu s ujednáními, jež se přednostně zaměřují na směry činnosti z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska; zdůrazňuje proto, že je důležité začleňovat Fond soudržnosti do budoucích strategií na řešení demografických změn, a připomíná, že tento fond byl vytvořen s cílem posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU; považuje za důležité, aby ESF poskytoval mnohem větší podporu malým organizacím, které vyvíjejí a vedou inovativní sociální projekty, stejně jako celounijním nadnárodním pilotním projektům, jež řeší sociální otázky a otázky v oblasti zaměstnanosti, neboť je třeba usnadňovat inovativní regionální, přeshraniční, nadnárodní a makroregionální spolupráci a reagovat tak na výzvy, jež přináší demografická změna;

18.  lituje, že systém záruk EU pro mladé lidi, jehož cílem by měla být pomoc mladým lidem bez zaměstnání, odborné přípravy či vzdělání, zaznamenal – jak upozornil Evropský účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 5/2017 – jen omezený pokrok a jeho výsledky nedostály původním očekáváním;

19.  zastává názor, že aby se zabránilo územním rozdílům, měly by mít z fondu EFSI prospěch regiony s nejnepříznivější demografickou dynamikou, a to v podobě větších investic do prioritních oblastí EU, jako je energetika, doprava, vzdělávání, podnikání, inovace, výzkum, malé a střední podniky, vzdělávací nebo sociální infrastruktura; domnívá se, že by se při přípravě budoucí podoby politiky soudržnosti po roce 2020 mělo uvažovat o zavedení zvláštního statusu pro demograficky znevýhodněné regiony;

Budoucnost politiky soudržnosti s ohledem na řešení demografické změny

20.  je přesvědčen, že politika soudržnosti poskytuje správné nástroje k řešení demografické změny, zejména ve spojení s ostatními unijními, vnitrostátními a regionálními politikami, pokud jde o stárnutí a úbytek obyvatelstva, a měla by proto hrát významnější úlohu při podpoře regionů a poskytování flexibility při adaptaci na demografickou změnu; domnívá se, že by se to mělo odrážet také v nařízeních o jednotlivých fondech, pokud jde o řešení demografické změny, a to v rámci její výslovné oblasti působnosti podle článku 174 SFEU; požaduje přesnou definici pojmu „závažná a trvalá demografická znevýhodnění“, na nějž odkazuje článek 174 SFEU a článek 121 nařízení (EU) č. 1303/2013, která by umožnila demografické výzvy statisticky kvantifikovat; zdůrazňuje význam propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi a vybízí Komisi, aby uvažovala o možnosti doplnit strategie udržitelného a integrovaného rozvoje měst o partnerství pro udržitelný rozvoj měst a venkova; domnívá se, že by Komise měla přijímat proaktivní opatření s cílem předcházet nepříznivým dopadům demografické změny a poskytovat technickou pomoc regionům, které jsou nejvíce zasaženy vylidňováním;

21.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti by měla podporovat zaměstnatelnost a začleňování žen, a zejména matek, které obtížně nacházejí zaměstnání; vyzývá proto k tomu, aby ženy získaly přístup k programům odborné přípravy a vzdělávání; zdůrazňuje však, že získané kvalifikace by měly odpovídat potřebám trhu práce; zdůrazňuje význam, jaký má pro zastavení vylidňování pomoc mladým matkám s návratem do práce spočívající v poskytování spolehlivých zařízení pro celodenní péči o děti každého věku, včetně zařízení pro předškolní vzdělávání;

22.  domnívá se, že regiony by měly v zájmu řešení demografických výzev proaktivněji využívat ESI fondy s cílem řešit nezaměstnanost mladých lidí a dát jim příležitost k zahájení skutečné kariéry; konstatuje, že toho lze dosáhnout podporou programů odborného vzdělávání a podnikání pro mladé lidi;

23.  vyzývá k vytvoření právního rámce jako součásti budoucího nařízení o společných ustanoveních, s cílem identifikovat regiony, které čelí závažným a trvalým demografickým výzvám; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout proaktivnější a cílenější přístup k tvorbě demografických politik, vzhledem k tomu, že regionální rozdíly v demografických vzorcích s největší pravděpodobností povedou k podstatným asymetrickým socioekonomickým dopadům na evropská území, jež mohou dále posílit regionální rozdíly v EU; požaduje posílení a správní zjednodušení nových nástrojů pro zlepšení přístupu zdola nahoru a víceúrovňové správy – jako jsou komunitně vedený místní rozvoj a integrované územní investice – s cílem prohloubit místní a regionální zapojení jako součást integrovaného a celostního přístupu k regionálnímu rozvoji; vyzývá k vytváření služeb založených na portálech, které stávajícím venkovským podnikům pomohou dosáhnout lepšího propojení s jejich městskými protějšky; zdůrazňuje, že je důležité, aby budoucí politika soudržnosti lépe zohledňovala územní zvláštnosti, které se projevují na subregionální úrovni; zdůrazňuje, že hlavní překážkou úspěchu programů EFSI jsou nedostatky v kapacitách a spolehlivosti řízení, jež se projevují u řady místních a regionálních orgánů, a žádá proto nástroje k budování kapacit;

24.  vybízí Komisi, aby zvážila vymezení nových kritérií pro rozlišení území čelících demografickým problémům na základě demografických a ekonomických ukazatelů a ukazatelů environmentálního dopadu a přístupnosti a aby realizovala studie zaměřené na potenciální socioekonomické a environmentální ukazatele, které by doplňovaly ukazatel HDP za pomoci kritérií zahrnujících sociální kapitál, střední délku života a kvalitu životního prostředí; domnívá se, že ukazatele HDP a hustoty obyvatelstva samy o sobě nedostačují ke klasifikaci území se závažným a trvalým demografickým znevýhodněním; žádá Komisi, aby do politiky soudržnosti vedle ukazatele HDP začlenila nové, dynamické ukazatele, jako je demografický ukazatel, a především regionální index sociálního pokroku EU, s cílem poskytnout ucelenější přehled o specifických výzvách, jimž tyto regiony čelí, nebo aby zvážila dodatečný příspěvek pro tyto regiony podobný příspěvku pro řídce osídlené regiony ve stávajícím programovém období (příloha VII bod 9 nařízení o společných ustanoveních); zdůrazňuje, že jsou zapotřebí specifické nástroje ke sledování a vyhodnocování možných a skutečných dopadů ESI fondů při řešení demografické změny prostřednictvím přípravy pokynů pro další vývoj vhodných demografických ukazatelů; zdůrazňuje význam spolehlivých, aktuálních a rozčleněných statistických údajů pro účely efektivnější a objektivnější politické správy, zejména pro podrobnější porozumění základním rysům jednotlivých řídce osídlených oblastí EU; žádá proto Eurostat, aby ve statistikách relevantních pro navrhování vhodné evropské demografické politiky poskytoval větší podrobnosti, zejména pak demografické, rodinné, sociální a ekonomické ukazatele, a naléhavě žádá, aby byly rozčleněny alespoň na subregionální úrovni, tj. na úrovni NUTS III;

25.  domnívá se, že budoucí politika soudržnosti by měla zahrnovat zvláštní opatření pro oblasti nejvíce zasažené demografickými problémy a umožňovat větší flexibilitu při stanovování tematických cílů nebo míry spolufinancování s cílem koordinovat meziregionální a vnitroregionální strategie v rámci jednoho členského státu za účasti místních subjektů; žádá Komisi, aby vytvoření vnitrostátní strategie pro demografický rozvoj považovala za novou předběžnou podmínku;

26.  vyzývá Komisi, aby do strategie Evropa 2020 začlenila stěžejní iniciativu v oblasti demografie, financovanou ze stávajících ESI fondů a zahrnující celou řadu opatření spadajících do tří kategorií: inteligentní růst, prostřednictvím opatření na pomoc regionům zasaženým demografickými problémy v oblasti IKT, výzkumu, vývoje a inovací a malých a středních podniků, inkluzivní růst, prostřednictvím specifických opatření povzbuzujících mladé lidi, aby zůstali ve svém regionu, zajišťujících udržitelnou generační obměnu, samostatnou výdělečnou činnost a opatření sociálního začleňování pro migranty a uprchlíky pod mezinárodní ochranou; udržitelný růst, prostřednictvím opatření na pomoc těmto regionům s investicemi do zelené ekonomiky včetně udržitelných dopravních systémů; vítá iniciativu EU pro inteligentní vesnice, která vyzývá k tomu, aby politiky věnovaly zvláštní pozornost překonávání digitální propasti mezi venkovskými a městskými oblastmi a využívaly potenciál, jenž nabízí konektivita a digitalizace venkovských oblastí, a která podporuje iniciativu Inteligentní ostrovy jakožto úsilí „zdola nahoru“ ze strany orgánů evropských ostrovů a komunit, jež usilují o zlepšení života na ostrovech prostřednictvím udržitelných a integrovaných řešení;

27.  domnívá se, že víceletý finanční rámec na období po roce 2020 by měl dát silný, rozhodující impuls snaze o řešení demografických výzev zohledňující současnou demografickou situaci a trendy a musí zahrnovat podporu řešení uplatňujících cílená opatření, jako je případně rozpočtová položka poskytující dodatečné financování; požaduje, aby v zájmu podpory rozvoje venkova byly v rámci druhého pilíře SZP posíleny služby a infrastruktura určené na podporu sociálního a digitálního začlenění financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a aby byl v oblastech se závažným a trvalým demografickým znevýhodněním zastaven pokračující sociální a hospodářský úpadek a vylidňování; vyzývá státní, regionální a místní orgány, aby si vyměňovaly zkušenosti, osvědčené postupy a nové metody prevence negativních dopadů demografické změny; je přesvědčen o tom, že oblasti se závažným a trvalým demografickým znevýhodněním by měly být obsluhovány transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T) a mořskými dálnicemi;

28.  zdůrazňuje přidanou hodnotu jednotné metodiky komunitně vedeného místního rozvoje pro všechny ESI fondy, pokud jde o rozvoj a provádění integrovaných, individuálně uzpůsobených řešení zdola nahoru; lituje však, že komunitně vedený místní rozvoj je povinný pouze pro EZFRV a že místní a participační strategie v EFRR, ESF a Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF) jsou na ústupu; žádá proto Komisi, aby zavedla povinné používání komunitně vedeného místního rozvoje ve všech ESI fondech;

°

°  °

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Tamtéž. s. 289.

(3)

Tamtéž. s. 470.

(4)

Tamtéž. s. 259.

(5)

Tamtéž. s. 303.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0049.

(7)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0099.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0213.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0309.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0211.

(12)

Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 9.

(13)

Úř. věst. C 74 E, 13.3.2012, s. 19.

(14)

Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 55.

(15)

Úř. věst. 184E, 6.8.2009, p. 75.

(16)

Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 131.

(17)

Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 40.

(18)

Pracovní dokument ESPON. ESÚS ESPON, Lucembursko, březen 2017.

(19)

Eurostat, „EU ve světě“, 2016.

(20)

Eurostat, „Regionální ročenka“, 2016.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Demografická změna je jednou z největších výzev, kterým jsou v současné době a v blízké budoucnosti evropské regiony nuceny čelit. Výhledy zveřejněné Eurostatem ukazují na setrvalé stárnutí Evropy – podíl pracujícího obyvatelstva se má snížit z 65,5 % v roce 2015 na 56,2 % v roce 2080 a podíl osob starších 65 let se má zvýšit z 18,9 % v roce 2015 na 28,7 % v roce 2080(1). Jinými slovy, současný poměr mezi produktivním obyvatelstvem a starší populací se sníží ze současných přibližně 4 ku 1 na 2 ku 1 v roce 2080. Současně se očekává, že celkový počet obyvatel Evropy poroste do roku 2050 pomaleji než dosud a poté bude postupně klesat až do roku 2075. V období 2008–2030 má každý třetí region – zejména ve střední Evropě, východním Německu, v jižní Itálii a v severním Španělsku – zaznamenat úbytek obyvatelstva(2). Zpravodajka by zde chtěla upozornit na některé nejzávažnější problémy, které tyto demografické jevy způsobují na území EU na regionální a místní úrovni. Je třeba zdůraznit, že demografické výzvy Evropské unie nejsou ani nové, ani neznámé. Nebývalá je však míra těchto procesů a problémů v regionech, které se potýkají s několika nebo se všemi z nich, neboť jednotlivé jevy se vzájemně umocňují;

1.  Identifikace území zasažených demografickou změnou v Evropské unii a výzev, jimž čelí

Jednou z hlavních výzev při vytváření demografické politiky na evropské úrovni je nutnost zohlednit všechna území členských států, jež se potýkají se závažnými znevýhodněními a nerovnováhou, a jejich charakteristiky a specifika. To vyžaduje pečlivé zmapování demografických jevů a podmínek pro zajištění rovnováhy v dané populaci nebo na daném území.

Pokud jde o demografický vývoj regionů EU, lze pozorovat čtyři různé problémy, jež představují hlavní výzvy pro Evropskou unii v této oblasti, zejména pokud se vyskytují současně, jak je tomu v řadě regionů, kdy se jejich nejzávažnější negativní účinky sčítají.

První výzvou je nízká hustota Tento dobře známý jev má dvě příčiny, které se na některých územích vyskytují současně: na jedné straně se jedná o historickou realitu regionů s určitou rovnováhou mezi populací a územím vyznačující se nízkou hustotou v důsledku jejich specifických rysů (fyzikálních, demografických, politických atp.); na straně druhé se může jednat o postupné snižování hustoty, k němuž dochází v poslední době a jež mění historické podmínky usídlení obyvatelstva. Jedním z jevů, které jsou s těmito procesy spjaty, je území polarizace: populace se soustředí v určitých centrech a velká část závislých území zůstává prázdná. Proto je důležité analyzovat jevy týkající se nízké hustoty v odpovídajícím měřítku. V tomto ohledu je vhodnější úroveň NUT3 než úroveň NUT2 a v řadě případů se výzvy týkající se demografické hustoty projeví zřetelněji, jsou-li zohledněny místní správní jednotky (LAU).

Druhou výzvou je stárnutí obyvatelstva. Jako v předchozím případě se jedná o demografický jev, který je v Evropské unii znám a široce rozšířený a v souvislosti s nímž lze rozlišovat dva různé scénáře lišící se povahou a intenzitou: v některých případech je stárnutí výsledkem postupné demografické změny; v jiných jde do značné míry o destrukturalizaci populační pyramidy, kdy prodlužování délky dožití doprovází odchod mladých a dospělých lidí, pokles porodnosti a úbytek dětské populace.

Třetím problémem či výzvou je pokles porodnosti, který vede k výraznému úbytku dětské a mladé populace, a proto mění očekávání z hlediska populační výměny a střednědobé rovnováhy míry závislosti. Nejedná se o nový jev, nicméně v některých regionech se nemá tendenci stabilizovat.

Čtvrtou a poslední výzvou je postupující úbytek obyvatelstva. Tento jev je do značné míry odvozen od předchozích zmiňovaných, a projeví-li se, prohlubuje jiné demografické problémy. V řadě regionů Unie, a v ještě větším počtu místních územních celků, dochází k závažnému a setrvalému úbytku obyvatel, a to jak v důsledku přirozené dynamiky, tak v důsledku migračních toků. Existují tak regiony, kde se záporný vývoj kumuloval řadu let, což vedlo ke ztrátě významné části obyvatelstva. Úbytek obyvatelstva a nízká hustota by neměly být zaměňovány, neboť k úbytku obyvatelstva dochází v řídce i v hustě osídlených oblastech. Na druhou stranu některé regiony s nízkou hustotou osídlení se s úbytkem obyvatelstva nepotýkají, nýbrž zůstávají na svých historických hodnotách.

NUT jako měřítko pro demografickou analýzu umožňují obsáhnout velké množství demografických problémů, kterým čelí území Evropské unie. Tyto problémy se projeví ještě zřetelněji, jsou-li jako měřítko použity LAU. Dostupné technické prostředky umožňují provádění analýz v jakémkoli měřítku, nicméně je třeba připomenout, že politiky jsou více závislé na politických strukturách.

2.  Dopady těchto demografických výzev na oblasti politiky

Zpravodajka se uvědomuje, že demografická změna vzhledem ke svému významnému sociálnímu, hospodářskému a environmentálnímu dopadu vytváří pro dotčené evropské regiony nové výzvy v řadě oblastí politiky a současně i nové příležitosti k rozvoji. Tyto výzvy jsou stále častěji jádrem diskusí o budoucnosti EU. Regiony musí těmto demografickým vzorcům a trendům přizpůsobit poskytování služeb, infrastruktur a tvorbu politik. Účinná politická intervence je nutná zejména v následujících oblastech.

a.  Zaměstnanost

V určitém měřítku existuje úzká vazba mezi populací a zaměstnaností, například na úrovni regionu nebo provincie. Pohyb obyvatelstva je pouze trvalé přizpůsobování demografické struktury produktivní struktuře. Na místní a regionální úrovni to tvrdit nelze, neboť obyvatelé mohou být motivováni usadit se v určité vzdálenosti od pracoviště nebo naopak mohou existovat překážky, které jim brání, aby se usadili ve stejné lokalitě nebo v okolí. Obecně lze pozorovat rovnováhu mezi dostupností bydlení, služeb, volnočasového vyžití a dalších nehmotných aspektů, jako jsou náklady na dojíždění do místa, kde lze takové příležitosti nalézt v dostatečné kvantitě a kvalitě. Nejistota zaměstnání mladých lidí a dlouhá pracovní doba zvýšení porodnosti nenahrávají. Nové formy zaměstnání – s menšími jistotami a méně stabilní – přispívají k větší zeměpisné mobilitě obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že budoucí zaměstnanost může být ovlivněna využitím technologií a umělé inteligence ve výrobních procesech, mohlo by to vést k větší pružnosti územní vazby mezi zaměstnaností a obyvatelstvem.

b.  Územní plánování

Některé regiony se potýkají s polarizací, t.j. s úbytkem obyvatelstva ve venkovských nebo odlehlých oblastech a koncentrací obyvatelstva v městských a metropolitních centrech. Tyto trendy se v důsledku hospodářské krize zrychlují. Dotčené oblasti se musí přizpůsobit, neboť demografické změny kladou nové požadavky na místní rozvoj, které mají dopad na bydlení, dopravu, mobilitu a školství. Současně lze pozorovat „aglomerační“ efekt: není-li ekonomika řízena, požadavky na produktivitu a sklon maximalizovat zisk mají tendenci vést ke koncentraci hospodářské činnosti do několika míst, čímž vznikají aglomerace, jež mohou na určité úrovni přivodit hospodářské ztráty. Tyto ztráty mají větší dopad na veřejné rozpočty a rodiny než na podniky, a proto je obtížné tento posun tlumit na sociálně „optimální“ míru. Tento trend ke koncentraci investic, který lze sledovat na úrovni států, regionů a provincií, vede k soustředění obyvatelstva do malého počtu míst a k vylidňování velkých území. Nicméně samotný aglomerační efekt představuje faktor náklonosti obyvatelstva k dostupnosti veřejných a komerčních služeb, neboť soustředění poptávky po práci na určitém území vytváří očekávání pracovních příležitosti a sociální mobility.

c.  Infrastruktura

Infrastruktura je klíčovým faktorem pro umisťování investic, neboť umožňuje přístup na trhy dodávek a prodeje výrobků. Na určitých trzích umožňují kompenzovat zeměpisné znevýhodnění komunikační technologie. Vyžaduje to však plné pokrytí za konkurenčních podmínek z hlediska kvality a ceny, což v současnosti zajištěno není. Infrastruktura rovněž usnadňuje přístup ke službám, zejména v oblasti IKT, jež otvírají dveře do virtuálního světa a jeho možností bez hranic či omezení. Jsou bezpochyby důležitým faktorem, který může přilákat lidi na určité území a udržet je zde.

d.  Poskytování služeb

Konzumní společnost upevnila vztah mezi přístupností služeb, sociálních a komerčních, a kvalitou života. Poskytování veřejných a soukromých služeb má přímou souvislost s velikostí populace: klesající počet obyvatel vede k menšímu rozsahu služeb a menšímu počtu pracovních míst, jež má dané obyvatelstvo k dispozici, a v konečném důsledku k vysídlování kvůli omezeným službám a pracovním příležitostem. Opatření narušující tento začarovaný kruh se musí zaměřit na komercializaci služeb, vytvoření velmi pružných systémů veřejné dopravy, na fiskální politiku, která by kompenzovala náklady na mobilitu, a pobídky na podporu pojízdných služeb ve venkovských oblastech nebo služeb dostupných v malých centrech. Kompenzační účinek mají i internetové služby v oblasti zdraví, sociálního zabezpečení, vzdělávání či kultury, avšak zde je potřeba rovněž zdůraznit absenci přímých osobních služeb. Zavedení těchto služeb bude případně vyžadovat aktivní politiku adaptace na tuto formu jejich poskytování.

e.  Doprava

V řídce osídleném prostředí s velkým rozptýlením obyvatelstva je obtížné zajišťovat veřejnou dopravu pro všechny. Při poskytování těchto služeb je nutné zajistit flexibilitu a současně stabilitu. Pro soukromou ekonomiku jsou tyto služby neziskové, a proto potřebují významnou podporu z veřejných rozpočtů. V této oblasti by mělo být uvažováno o partnerstvích veřejného a soukromého sektoru.

3.  Význam politiky soudržnosti pro řešení demografických výzev

V této souvislosti by zpravodajka chtěla zdůraznit důležitost opatření politiky soudržnosti, neboť se často jedná o nejdůležitější nástroje pro řešení demografických výzev na regionální a místní úrovni, jež mnohdy doplňují státní a regionální strategie. Mimo jiné se domnívá, že:

1.  je zapotřebí užší koordinace nástrojů EU, aby byl zajištěn komplexnější přístup k demografické změně: potenciál intervencí politiky soudržnosti omezuje absence průřezové celoevropské strategie, která by se zabývala demografickými výzvami;

2.  činnosti podporované ze strukturálních fondů by měly prospěch z lepší integrace a větší flexibility, jež by posílily komplementaritu a konzistentnost při řešení demografické změny;

3.  je nutné důkladněji posoudit potenciál strukturálních fondů při řešení demografické změny; větší a konkrétnější důraz je třeba klást na demografickou změnu jako prioritní oblast v rámci správy strukturálních a investičních fondů;

4.  problémy, jež přináší demografická změna, musí řešit místní a regionální orgány spolu s členskými státy a evropskými institucemi; všechny tyto úrovně hrají důležitou úlohu při zajišťování vzájemné propojenosti politik a strategií a výměně osvědčených postupů v této oblasti;

5.  zpravodajka by rovněž chtěla zdůraznit, že je důležité nadále zvyšovat povědomí na všech úrovních o výzvách spojených s demografickou změnou, kterým čelí Evropská unie, a o potenciálu strukturálních fondů při jejím řešení.

(1)

Ročenka Eurostatu, 2016.

(2)

Evropský parlament, GŘ IPOL, tematická sekce B, REGI (2013), „Jak může regionální politika a politika soudržnosti přispívat k řešení demografických výzev?“, s. 21.


STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVA ŽEN A ROVNOST POHLAVÍ V PODOBĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ (22.6.2017)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k využívání nástrojů politiky soudržnosti v regionech k řešení demografické změny

Zpravodaj: Arne Gericke

(2016/2245(INI))

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh zprávy

Bod odůvodnění E a (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

Ea. vzhledem k tomu, že ženy, především matky samoživitelky, jsou více vystaveny chudobě a vyloučení;

 

Pozměňovací návrh  2

Návrh zprávy

Bod odůvodnění E b (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

Eb. vzhledem k tomu, že přístup ke zdravotní péči o matky při porodu, odpovídající infrastruktura pro péči o matky a záruky bezpečného porodu ve venkovských oblastech chybějí;

 

Pozměňovací návrh  3

Návrh zprávy

Bod odůvodnění E c (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

Ec. vzhledem k tomu, že úloha žen v zemědělství a v rodinných zemědělských podnicích je stále důležitá a málo viditelná a v mnohých případech se jedná o neplacenou práci;

 

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh zprávy

Bod odůvodnění G a (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

 

Ga. vzhledem k tomu, že ženy jsou více než muži ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, a to tím spíše, pokud je jim více než 60 let;

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh zprávy

Bod odůvodnění G b (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

Gb. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů představuje základní právo, společnou hodnotu EU a nezbytnou podmínku pro dosažení cílů EU v oblasti růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti;

 

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh zprávy

Bod odůvodnění G c (nový)

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

Gc. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je důležitým nástrojem hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti;

 

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh zprávy

Bod odůvodnění J a (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

Ja. vzhledem k tomu, že v důsledku záporného demografického vývoje roste nutnost větší solidarity mezi generacemi;

 

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh zprávy

Bod 1 a (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

1a. podtrhuje zásadní úlohu vysoce kvalitních veřejných a soukromých služeb, zejména pro ženy; zdůrazňuje význam dostupných, vysoce kvalitních a cenově přístupných veřejných a soukromých služeb coby nástroje k zajištění rovnosti žen a mužů;

 

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh zprávy

Bod 2 a (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

 

2a. vyzývá členské státy a Komisi, aby braly v potaz dopad jednotlivých politik na rovnost žen a mužů a demografický vývoj;

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh zprávy

Bod 3 a (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

 

3a. připomíná rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv v případu OI/8/2014/AN, který se týká dodržování základních práv při provádění politiky soudržnosti EU;  

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh zprávy

Bod 3 b (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

3b. vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně využívaly evropské strukturální fondy jako nástroje k posilování rovnosti žen a mužů;

 

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh zprávy

Bod 7 a (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

7a. žádá členské státy a Komisi, aby provedly genderovou analýzu a k sestavování rozpočtu přistupovaly s přihlédnutím k rovnosti pohlaví s cílem zajistit genderově spravedlivé přidělení finančních zdrojů;

 

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh zprávy

Bod 7 a (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

7a. domnívá se, že problém poklesu a stárnutí obyvatelstva bude vyžadovat opětovné objektivní, důkladné a komplexní zhodnocení řady zavedených ekonomických, sociálních a politických strategií a programů, do nichž bude nutné zapracovat dlouhodobou perspektivu;

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh zprávy

Bod 7 b (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

 

7b. upozorňuje na skutečnost, že ženy z marginalizovaných komunit čelí vícenásobné diskriminaci, a tedy většímu riziku chudoby a sociálního vyloučení, zejména pokud jde o přístup k zaměstnání, vzdělání a k zdravotním a sociálním službám;

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh zprávy

Bod 7 c (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

7c. vyzývá Komisi a členské státy, aby mezigenerační dialog a solidaritu mezi generacemi vnímaly jako nástroj k dosažení rovnosti žen a mužů;

 

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh zprávy

Bod 7 d (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

 

7d. poukazuje na to, že míra nezaměstnanosti žen je podhodnocena, neboť mnohé z nich nejsou vedeny jako nezaměstnané, zejména ženy, které žijí ve venkovských a odlehlých oblastech nebo pomáhají v rodinných podnicích;

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh zprávy

Bod 7 e (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

 

7e. vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly podnikání žen ve venkovských oblastech;

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh zprávy

Bod 7 f (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

 

7f. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby ve venkovských oblastech byla k dispozici zařízení pro péči o děti a další rodinné příslušníky, a naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy, a to i prostřednictvím dostupných finančních prostředků EU, při vytváření těchto zařízení ve formě, která bude přístupná všem;

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh zprávy

Bod 8 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

 

8a. vyzývá Komisi a členské státy, aby převzaly zásadu zohledňování rodiny jakožto základní zásadu, která bude zohledněna ve všech politických návrzích;

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh zprávy

Bod 10 a (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

10a. zdůrazňuje význam místních a regionálních orgánů při provádění politik a opatření, které by poskytly možnosti zaměstnánísamostatné výdělečné činnosti, a to zejména ženám, a jež by zastavily trend vylidňování;

 

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh zprávy

Bod 14 a (nový)

 

Návrh zprávy

Pozměňovací návrh

 

 

14a. vyzývá Komisi, aby využívala regionální finanční prostředky ke zlepšení decentralizované porodní péče;

 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.6.2017

 

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, John Flack, Iratxe García Pérez, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Paul Nuttall, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Andor Deli, Raffaele Fitto, John Howarth, Ivana Maletić, Tonino Picula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

James Carver, Esther Herranz García, Susanne Melior


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

28

+

ECR

Raffaele Fitto, John Flack, Mirosław Piotrowski, Ruža Tomašić

EFDD

Rosa D'Amato

GUE/NGL

Martina Michels, Ángela Vallina

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Esther Herranz García, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Maria Spyraki, Joachim Zeller, Lambert van Nistelrooij

S&D

Andrea Cozzolino, Iratxe García Pérez, John Howarth, Louis-Joseph Manscour, Susanne Melior, Jens Nilsson, Tonino Picula, Liliana Rodrigues, Derek Vaughan

VERTS/ALE

Monika Vana

6

-

ALDE

Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg

EFDD

James Carver, Paul Nuttall

NI

Konstantinos Papadakis

PPE

Andor Deli

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí