Postup : 2017/2127(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0339/2017

Předložené texty :

A8-0339/2017

Rozpravy :

PV 30/11/2017 - 4
PV 30/11/2017 - 6
CRE 30/11/2017 - 4
CRE 30/11/2017 - 6

Hlasování :

PV 30/11/2017 - 8.23
CRE 30/11/2017 - 8.23
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0474

ZPRÁVA     
PDF 1028kWORD 124k
30.10.2017
PE 608.029v02-00 A8-0339/2017

o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením

(2017/2127(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodajka: Helga Stevens

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 POSTOJ V PODOBĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 STANOVISKO Petičního výboru
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením

(2017/2127(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 9, 10, 19, 168 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 3, 15, 21, 23, 25 a 26 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(1),

–  s ohledem na Kodex chování mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 k první zprávě Evropské unie(2),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (Řada evropských smluv č. 5, 1950) a její protokoly,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu (ETS č. 35, 1961, novelizovanou v roce 1996, ETS č. 163),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů členským státům Rady Evropy Rec(2005)5 o ochraně žen proti násilí a doporučení CM/Rec(2007)17 o standardech a mechanismech rovnosti pohlaví,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979 a na její opční protokol ze dne 6. října 1999,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(4),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 2. prosince 2015 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615),

–  s ohledem na nový Evropský konsensus o rozvoji, „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropském parlamentu a Komisi, a na závazek vyjádřený v tomto konsensu zohlednit specifické potřeby osob se zdravotním postižením v oblasti rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. února 2017 nazvaný „Zpráva o pokroku při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2010–2020)“ (SWD(2017)0029),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o seznamu otázek, který přijal Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením v souvislosti s první zprávou Evropské unie(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(10),

–  s ohledem na brífink výzkumné služby Evropského parlamentu nazvaný „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020“,

–  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Vícenásobná diskriminace na základě genderu a zdravotního postižení“,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na výroční zprávu evropské veřejné ochránkyně práv za rok 2016,

–  s ohledem na zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva o stavu základních práv za roky 2016 a 2017,

–  s ohledem na tematické zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na statistiky Eurostatu z roku 2014 týkající se přístupu osob se zdravotním postižením na trh práce, jejich přístupu ke vzdělání a odborné přípravě a chudoby a nerovnosti příjmů,

–  s ohledem na závěry Rady „Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“, zveřejněné dne 20. června 2017,

–  s ohledem na dobrovolný evropský rámec kvality sociálních služeb (SPC/2010/10/8),

–  s ohledem na novou městskou agendu (A/RES/71/256),

–  s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof,

–  s ohledem na závěry Rady o akčním plánu pro rovnost žen a mužů 2016–2020,

–  s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání, na postoj v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanovisko Petičního výboru (A8-0339/2017),

A.  vzhledem k tomu, že jako plnoprávní občané(11) mají všechny osoby se zdravotním postižením rovná práva ve všech oblastech života a nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, soběstačnost a plné zapojení do společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že se v Evropské unii podle odhadů nachází 80 milionů osob se zdravotním postižením, z nichž 46 milionů jsou ženy;

C.  vzhledem k tomu, že SFEU stanoví požadavek, aby Unie při stanovování a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10), a svěřuje jí pravomoc přijímat právní předpisy pro boj s takovou diskriminací (článek 19);

D.  vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a stanoví rovnou účast osob se zdravotním postižením na životě společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením je první mezinárodní smlouvou v oblasti lidských práv, kterou EU ratifikovala, a že ji podepsalo i všech 28 členských států EU a ratifikovalo 27 členských států; vzhledem k tomu, že EU je největším světovým dárcem rozvojové pomoci a jedním z nejvlivnějších subjektů na mezinárodní úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že EU je odhodlána provádět Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje jak v EU, tak v rámci rozvojové spolupráce s partnerskými zeměmi;

G.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením stanoví, že k osobám se zdravotním postižením patří osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnocenném základě s ostatními; zdůrazňuje zvláště článek 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

H.  vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora Evropské unie podporuje skutečnost, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením je pro EU a její členské státy při provádění právních předpisů EU závazná, neboť patří mezi nástroje sekundárního práva(12); vzhledem k tomu, že v zájmu maximálního provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je zcela nezbytné prosazovat stávající právo a politické nástroje EU;

I.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením představují rozmanitou skupinu, a vzhledem k tomu, že ženy, děti, starší osoby a jednotlivci s komplexními potřebami podpory nebo s dočasným či neviditelným zdravotním postižením čelí dalším překážkám a vícenásobným formám diskriminace;

J.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením čelí dodatečným výdajům, nižším příjmům a vyšší nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že příspěvky spojené se zdravotním postižením je třeba považovat za státní podporu, která má lidem pomáhat odstraňovat překážky, aby se mohli plně zapojit do společnosti, mimo jiné prostřednictvím zaměstnání;

K.  vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením mají právo žít se svými rodinami či v rodinném prostředí tak, aby to bylo v souladu s jejich nejlepšími zájmy; vzhledem k tomu, že členové rodiny musí v zájmu péče o rodinného příslušníka se zdravotním postižením často omezit nebo ukončit profesní činnost;

L.  vzhledem k tomu, že zásady Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením se zdaleka neomezují jen na diskriminaci, ale vytyčují cestu ke stavu, v němž by osoby se zdravotním postižením i jejich rodiny plně požívaly lidských práv ve společnosti podporující začlenění;

M.  vzhledem k tomu, že jsou nadále přijímány nové i revidované právní předpisy, které neobsahují žádnou zmínku o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a přístupnosti; vzhledem k tomu, že přístupnost je nutnou podmínkou účasti; vzhledem k tomu, že EU má jako strana Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením povinnost zajistit intenzivní zapojení a aktivní účast osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, při vytváření a provádění právních předpisů a politik, přičemž má respektovat rozmanité pojetí zdravotního postižení;

N.  vzhledem k tomu, že stereotypy, nepochopení a předsudky jsou součástí základních příčin diskriminace včetně vícenásobné diskriminace, stigmatizace a nerovnosti;

O.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením často trpí nedostatkem podpory, ochrany, komunikace a informací o zdravotních službách a právech, o ochraně proti násilí a o péči o děti, a vzhledem k tomu, že mají k těmto službám a informacím pouze malý nebo žádný přístup; vzhledem k tomu, že by zdravotničtí pracovníci měli být řádně vyškoleni, pokud jde o specifické potřeby osob se zdravotním postižením;

P.  vzhledem k tomu, že značná část ze čtyř milionů lidí, kteří každým rokem zakusí bezdomovectví, trpí zdravotním postižením a jakožto cílová skupina Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením je převážně přehlížena;

Q.  vzhledem k tomu, že navzdory mnoha mezinárodním úmluvám, unijním a vnitrostátním právním předpisům a strategiím se osoby se zdravotním postižením stále plně nepodílejí na životě společnosti a nepožívají svých práv; vzhledem k tomu, že účasti osob se zdravotním postižením lze dosáhnout, pouze pokud budou v souladu s článkem 29 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením zapojeny do politického a veřejného života, v němž jsou často nedostatečně zastoupeny;

R.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise o pokroku ukazuje, že provádění povinností plynoucích z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením na úrovni EU i na úrovni členských států má evidentní zpoždění; vzhledem k tomu, že ve strategii přetrvávají problémy a nedostatky a že ke sladění politiky, právních předpisů a programů EU s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením je zapotřebí dlouhodobá perspektiva;

S.  vzhledem k tomu, že model nezávislého života, jak zdůrazňuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, zabezpečuje nejvyšší možnou úroveň přístupnosti; vzhledem k tomu, že přístup k ostatním službám, například k dostupné dopravě a kulturním a volnočasovým aktivitám, je také součástí kvalitního života a může přispívat k začlenění osob se zdravotním postižením;

T.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité uplatňovat inkluzivní a aktivní přístup na trh práce, neboť je jedním z hlavních prostředků, které podporují nezávislost osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že přístup na trh práce činí v současnosti 58,5 % ve srovnání s 80,5 % u osob bez zdravotního postižení, přičemž některé skupiny čelí další diskriminaci na základě druhu postižení, a vzhledem k tomu, že sociální hospodářství poskytuje osobám se zdravotním postižením četné příležitosti k zaměstnání;

U.  vzhledem k tomu, že důraznější pokyny na evropské úrovni a náležité zdroje, jakož i odborná příprava v otázkách zdravotního postižení by mohly posílit účinnost a nezávislost orgánů pro rovné zacházení na vnitrostátní úrovni;

V.  vzhledem k tomu, že jednou ze čtyř priorit stanovených Komisí po Pařížském prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání je „podpořit vzdělávání znevýhodněných dětí a mladých lidí zajištěním toho, že systémy vzdělávání a odborné přípravy budou zaměřeny na jejich potřeby“;

W.  vzhledem k tomu, že celkové náklady spojené s tím, že se osoby se zdravotním postižením nacházejí mimo trh práce, převyšují náklady spojené s jejich začleněním na trh práce; vzhledem k tomu, že to zvláště platí pro osoby s vícenásobnými potřebami podpory, u nichž mohou být rodinní příslušníci nuceni stát se pečovateli;

X.  vzhledem k tomu, že počet osob se zdravotním postižením v zaměstnání může být nižší, než naznačují údaje, neboť mnoho z nich spadá do kategorie „nezaměstnatelných“ osob nebo pracuje v chráněném odvětví či v bezpečnějším prostředí, nemá status zaměstnance a neobjeví se tudíž v oficiálních údajích a statistikách;

Y.  vzhledem k tomu, že je nutné podporovat a vybízet zaměstnavatele s cílem zajistit, aby bylo v plném rozsahu posíleno postavení osob se zdravotním postižením, od vzdělávání po zaměstnání; vzhledem k tomu, že za tímto účelem jednou z cest, jak bojovat proti diskriminaci při přijímání osob se zdravotním postižením, je zvyšování informovanosti mezi zaměstnavateli;

Z.  vzhledem k tomu, že opatření na pracovišti jsou zásadně důležitá pro podporu pozitivního duševního zdraví a předcházení duševním nemocem a psychosociálnímu postižení;

AA.  vzhledem k tomu, že EU je největším dárcem rozvojové pomoci a zaujímá vedoucí úlohu v oblasti programů podporujících začlenění osob se zdravotním postižením;

AB.  vzhledem k tomu, že diskriminace v zaměstnání není izolovaným problémem; vzhledem k tomu, že diskriminace ve vzdělávání, odborné přípravě a bydlení a nedostatečný přístup k dopravě jsou rovnocenné diskriminaci v zaměstnání;

AC.  vzhledem k tomu, že 75 % osob s těžkým zdravotním postižením v EU nemá možnost se plně zapojit do trhu práce; vzhledem k tomu, že nedostatečná zaměstnanost i nezaměstnanost mohou být problémem zejména pro osoby trpící poruchami autistického spektra, pro osoby neslyšící a s poruchami sluchu a pro osoby slepé nebo hluchoslepé;

AD.  vzhledem k tomu, že potenciálními prostředky provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by mohly být cíle udržitelného rozvoje a pilíř sociálních práv;

AE.  vzhledem k tomu, že nedostatečná způsobilost k právním úkonům představuje značnou překážku ve výkonu volebního práva, mimo jiné v evropských volbách;

AF.  vzhledem k tomu, že 34 % žen se zdravotními problémy nebo se zdravotním postižením zažilo ve svém životě fyzické nebo sexuální násilí, jehož se dopustil jejich partner;

AG.  vzhledem k tomu, že podle čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jsou členské státy odpovědné za stanovení své zdravotní politiky a poskytování zdravotní péče, což dokládá klíčový význam konzultací s členskými státy a jejich zapojení tak, aby byla Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením úspěšná;

AH.  vzhledem k tomu, že článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením posiluje právo osob se zdravotním postižením na dosažení nejvýše možné úrovně zdraví bez diskriminace;

AI.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mohou obzvláště trpět nedostatky ve službách zdravotní péče, což vede k chování, které ohrožuje zdraví, a k vyšší míře předčasných úmrtí;

Klíčové oblasti činnosti

Přístupnost

1.  uznává význam holistické definice a uplatňování přístupnosti a její hodnotu jako základ k tomu, aby osoby se zdravotním postižením požívaly rovných příležitostí a skutečného sociálního začlenění a účasti ve společnosti, jak jsou uznány v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a v souladu s obecným komentářem č. 2 Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, a to s ohledem na různorodost potřeb osob se zdravotním postižením a s podporou stále rostoucího významu konceptu „univerzálního designu“ jakožto zásady EU;

2.  připomíná Komisi její povinnost zahrnovat otázky zdravotního postižení a rozvíjet a prosazovat přístupnost ve všech oblastech politiky jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a doporučuje, aby byla v rámci hierarchie Komise zřízena oddělení s odbornými znalostmi v otázkách přístupnosti, která by ověřovala plnění této povinnosti;

3.  vyzývá Komisi, aby stanovila závazné požadavky týkající se přístupnosti veřejných prostor, a zejména zastavěného prostředí;

4.  vyzývá členské státy, aby plně prováděly a nepřetržitě monitorovaly veškeré právní předpisy týkající se přístupnosti, včetně směrnice o audiovizuálních mediálních službách, telekomunikačního balíčku a směrnice o přístupnosti webových stránek, jakož i příslušné dopravní předpisy a předpisy týkající se práv cestujících; vyzývá v této souvislosti EU, aby koordinovala a monitorovala provádění zmíněných předpisů mimo prosazování ratifikace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením na vnitřní i vnější úrovni;

5.  doufá, že spolutvůrci právních předpisů EU neprodleně přijmou Evropský akt přístupnosti; doporučuje, aby s cílem plně provádět Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením konečný text podporoval dostupnost produktů a služeb pro osoby se zdravotním postižením a pro lidi s funkčními omezeními; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zavést komplexní evropská pravidla týkající se přístupnosti veřejných prostor a zastavěného prostředí a také přístupu ke všem druhům dopravy;

6.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že monitorování některých částí právních předpisů, například směrnice o přístupnosti webových stránek(13) nebo nařízení o přístupnosti železniční dopravy (TSI-PRM)(14), probíhá pomocí sebehodnocení jednotlivých odvětví a členských států a že je neprovádí nezávislý subjekt; doporučuje proto, aby Komise zdokonalila své hodnocení souladu a vzala v úvahu vývoj právních předpisů týkajících se dohledu s cílem zajistit, aby byla práva osob se zdravotním postižením dodržována, mimo jiné například při provádění nařízení (ES) 261/2004(15);

7.  připomíná, že plnění všech povinností souvisejících s přístupností vyžaduje dostatečné financování na unijní, vnitrostátní a místní úrovni; vyzývá EU, aby zajistila, aby všechny programy financování byly přístupné, aby se řídily konceptem univerzálního designu a zahrnovaly samostatný rozpočet pro přístupnost; vyzývá členské státy, aby stimulovaly veřejné investice s cílem zajistit osobám se zdravotním postižením přístupnost jak fyzického, tak i digitálního prostředí;

8.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zvýšily přístupnost pomocí podpory rozvoje IKT a podpory veškerých iniciativ, včetně začínajících podniků působících v oblasti bezpečnosti osob se zdravotním postižením;

9.  je zastáncem vypracovávání studie o osvědčených postupech, pokud jde o nezávislý život v EU, a využívání těchto postupů;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která zajistí, že tísňové číslo 112 bude plně přístupné všem osobám s jakýmkoli druhem zdravotního postižení a že všechny aspekty politik a programů zaměřených na snižování rizika katastrof budou inkluzivní a přístupné všem osobám se zdravotním postižením;

11.  je znepokojen tím, že při zadávání veřejných zakázek není na vnitrostátní úrovni dostatečně uplatňována předběžná podmínka kupovat podle zásad přístupnosti, kterou je třeba dodržet před podpisem zakázky; doporučuje za tímto účelem vytvořit portál, na němž by – podobně jako v případě zelených veřejných zakázek – byly k dispozici všechny pokyny o přístupnosti;

12.  důrazně doporučuje, aby postupy pro řešení stížností týkající se práv cestujících byly plně přístupné a vstřícné k osobám se zdravotním postižením a aby větším počtem stejně rozsáhlých povinností vymáhat plnění byly pověřeny vnitrostátní donucovací orgány;

13.  zdůrazňuje zejména, že přístupnost je jednou z hlavních zásad Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a předpokladem pro výkon dalších práv zakotvených v této úmluvě; zdůrazňuje, že ve svých peticích si evropští občané stále opakovaně stěžují na problémy s přístupností a na přítomnost architektonických překážek; zdůrazňuje, že právo na přístupnost, vymezené v článku 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, musí být uplatňováno komplexně, s cílem zajistit přístup osob se zdravotním postižením do okolního prostředí, k dopravě, veřejným zařízením a službám a také k informačním a komunikačním technologiím; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že přístupnost bude významnou prioritou a že bude lépe začleněna do všech oblastí politiky týkajících se osob se zdravotním postižením;

14.  konstatuje, že strategie pro jednotný digitální trh by měla být uplatňována tak, aby zajišťovala plný přístup osob se zdravotním postižením ke všem aspektům tohoto trhu;

Účast

15.  vítá projekt evropského průkazu osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy do budoucí dlouhodobé iniciativy zahrnula všechny země s cílem dosáhnout oblasti působnosti jakou má evropská parkovací karta a zahrnout přístup ke službám umožňující účast v kulturním životě a cestovním ruchu;

16.  je znepokojen tím, že se nadále využívá lékařský model zdravotního postižení, který se zaměřuje na lékařské diagnózy osob se zdravotním postižením spíše než na překážky v prostředí, kterým čelí; naléhavě žádá Komisi, aby zahájila přezkum tohoto přístupu, zejména v oblasti shromažďování údajů; vyzývá členské státy, aby hledaly cesty ke stanovení společné definice zdravotního postižení;

17.  vítá pokrok, k němuž došlo v souvislosti s Marrákešskou smlouvou; poukazuje na to, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém stanovisku ze dne 14. února 2017 uvedl, že EU má výlučnou pravomoc k uzavření Marrákešské smlouvy, protože soubor závazků vyplývajících z této smlouvy spadá do oblasti, kterou již velkou měrou upravují společné předpisy EU; doporučuje, aby EU a členské státy vytvořily akční plán s cílem zajistit plné provedení smlouvy; vyzývá EU, aby neratifikovala možnost týkající se ekonomické zátěže;

18.  domnívá se, že evropské strukturální a investiční fondy musí, zejména v příštím programovém období, přistoupit k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a že by měly nadále jakožto prioritní záležitost podporovat deinstitucionalizaci a měly by také financovat podpůrné služby s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením uplatnění práva na nezávislý život ve společenství; je přesvědčen, že by Komise měla pečlivě sledovat, zda členské státy uplatňují předběžnou podmíněnost týkající se přechodu od institucí ke komunitním službám, které musí být konkrétní a musí být průběžně transparentně posuzovány s ohledem na kvalitu; je přesvědčen, že návrhy projektů finančně podporované EU, včetně projektů v rámci Evropského fondu pro strategické investice a půjček Evropské investiční banky, by měly respektovat přístupnost na základě konceptu univerzálního designu; domnívá se, že se za účelem dosažení těchto cílů nelze spoléhat pouze na finanční nástroje;

19.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit volný přístup ke komunikaci, jež bude přizpůsobena druhu zdravotního postižení, a zdůrazňuje, že to má zásadní význam pro účast osob se zdravotním postižením v občanském životě;

20.  je znepokojen překážkami, které osobám v opatrovnictví a osobám v ústavní péči v celé Evropě brání v účasti na životě společnosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům mohly uplatňovat veškerá práva zakotvená ve Smlouvách a právních předpisech Evropské unie; vyzývá členské státy, aby podporovaly účast na životě společnosti urychlením procesu deinstitucionalizace a přechodem od rozhodování v zastoupení k podporovanému rozhodování;

21.  vyzývá Komisi, aby do svých pravidelných zpráv o provádění směrnic Rady 93/109/ES(16) a 94/80/ES(17) zahrnula i posouzení toho, zda jsou vykládány způsobem, který je v souladu s článkem 29 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

22.  zdůrazňuje skutečnost, že ženy a dívky se zdravotním postižením čelí dvojí diskriminaci, a to jak na základě pohlaví, tak zdravotního postižení, a mohou být dokonce v mnoha případech vystaveny vícenásobné diskriminaci na základě pohlaví a zdravotního postižení v kombinaci se sexuální orientací, věkem, náboženským vyznáním nebo etnickým původem;

23.  opakuje, že ženy se zdravotním postižením jsou často více znevýhodněny než jejich mužské protějšky a že jsou častěji vystaveny riziku chudoby a sociálního vyloučení;

24.  domnívá se, že by Evropský institut pro rovnost žen a mužů měl na evropské úrovni a na úrovni členských států poskytnout pokyny týkající se specifické situace žen a dívek se zdravotním postižením a že by měl hrát aktivní úlohu jako obhájce za účelem zajištění rovných práv a potírání diskriminace;

25.  připomíná, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení osob se zdravotním postižením je úzce propojen s otázkou zajištění lepších podmínek pro rodinné příslušníky, kteří jsou často činní jako neplacení pečovatelé, přičemž nejsou považováni za zaměstnané osoby; vybízí proto členské státy, aby předložily vnitrostátní strategie na podporu neformálních pečovatelů, což jsou většinou příbuzné osob se zdravotním postižením;

26.  zdůrazňuje, že se zvyšuje počet starších osob a že se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zdravotní postižení vyskytuje častěji u žen, jež jsou zvláště zasaženy tímto jevem vzhledem ke své delší střední délce života; zdůrazňuje, že proto dojde k poměrnému nárůstu počtu žen se zdravotním postižením;

27.  zdůrazňuje hodnotu nástrojů mikrofinancování pro vytváření pracovních míst a růst; vyzývá členské státy, aby se zasadily o snadnější dostupnost těchto nástrojů pro ženy se zdravotním postižením;

28.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění nezávislého života pro osoby se zdravotním postižením je nutné podporovat výzkum a inovace zaměřené na vývoj produktů určených k pomoci osobám se zdravotním postižením při výkonu každodenních činností;

Rovnost

29.  zdůrazňuje, že jádrem strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je rovnost a zákaz diskriminace;

30.  vyzývá Komisi, aby se zdravotním postižením zabývala ve svém Strategickém závazku v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019;

31.  vyjadřuje hluboké politování nad dlouhodobou patovou situací v Evropské radě, pokud jde o pokrok ohledně směrnice proti diskriminaci, a vyzývá členské státy, aby přispěly k přijetí horizontální směrnice o zákazu diskriminace(18) směrem k pragmatickému řešení, které by mělo rozšířit ochranu osob se zdravotním postižením před diskriminací ve všech oblastech života, mimo jiné i uznáním skutečnosti, že upírání přiměřených opatření je formou diskriminace, vícenásobné diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

32.  je velmi znepokojen stávajícími údaji o diskriminaci a zneužívání osob se zdravotním postižením; je nadále znepokojen případy nedostatečného oznamování, které je zapříčiněno nedostupností mechanismů podávání stížností a oznamování, nedostatkem důvěry a nízkou informovaností o právech; trvá na tom, že by měly být shromažďovány údaje rozčleněné podle pohlaví, a doporučuje v tomto ohledu vývoj nové metody shromažďování údajů, zvláště pokud jde o případy odepření nástupu na palubu a odmítnutí či nedostupnost pomoci;

33.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že všechny vnitrostátní orgány pro rovné zacházení budou mít mandát v oblasti zdravotního postižení a odpovídající zdroje a budou nezávislé s cílem poskytnout obětem diskriminace potřebnou pomoc, a aby zaručily, že jakékoli rozšíření mandátu těchto orgánů bude provázet navýšení lidských zdrojů;

34.  vyzývá EU a členské státy, aby financovaly odborné vzdělávání a vyvíjely modely osvědčených postupů s osobami se zdravotním postižením a pro ně, jakož i pro jejich organizace, odbory, federace zaměstnavatelů, orgány pro rovné zacházení a úředníky, a to na základě zásady zákazu diskriminace, která zahrnuje i vícenásobnou diskriminaci, diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a přiměřené úpravy;

35.  vyzývá EU, aby při vytváření rámce navazujícího na program Horizont 2020 pro výzkum a vývoj vyvíjela výzkumné programy zaměřené na zásady rovnosti;

Zaměstnání

36.  zdůrazňuje, že přístup na trh práce je komplexní otázka, která vyžaduje provádění podpůrných opatření vedoucích k situaci výhodné jak pro jednotlivce, tak pro zaměstnavatele, při zajištění sociálního začlenění, a že by měla zahrnovat přístupná náborová řízení, přístupnou dopravu na pracoviště a z pracoviště, kariérní postup a soustavnou odbornou přípravu, jakož i přiměřenou úpravu a přístupná pracoviště; vyzývá Komisi, aby aktualizovala příručku osvědčených postupů pro podporované zaměstnávání osob se zdravotním postižením v EU a ESVO/EHP;

37.  vybízí k přijetí opatření pozitivní diskriminace, včetně zavedení minimální procentní míry pro zaměstnání osob se zdravotním postižením ve veřejném a soukromém odvětví;

38.  vyjadřuje politování nad tím, že odepření přiměřené úpravy nepředstavuje diskriminaci v rámci směrnice o rovnosti v zaměstnání(19), což kritizoval Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením; připomíná, že článek 1 směrnice o rovném zacházení v zaměstnání zakazuje jakoukoli formu diskriminace na základě zdravotního postižení;

39.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby lákavé podpory nevytvářely překážku účasti na trhu práce, a žádá, aby byla oddělena podpora poskytovaná z důvodu zdravotního postižení od podpory příjmu s ohledem na další péči a ostatní možné potřeby osob se zdravotním postižením, což jim umožní žít důstojný život a mít přístup na trh práce; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby zajistily, aby podpora spojená se zdravotním postižením nebyla odebírána na základě skutečnosti, že je osoba zaměstnána;

40.  vyzývá Komisi, aby v souladu se zásadami obsaženými v bratislavském prohlášení a madridském prohlášení o sociální ekonomice podpořila sociální podniky jako důležitý zdroj pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením;

41.  vyzývá členské státy, aby v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením odstranily všechny právní překážky zaměstnatelnosti, například předpisy týkající se opatrovnictví a předpisy, které omezují způsobilost osob se zdravotním postižením k právním úkonům, čímž jim znemožňují podepsat pracovní smlouvu, otevřít si bankovní účet a mít přístup ke svým peněžním prostředkům, což má za následek jejich vyloučení z finančního hlediska, či vnitrostátní ustanovení prohlašující určité kategorie osob se zdravotním postižením za „práce neschopné“;

42.  zdůrazňuje význam účinné integrace a rehabilitace, jakož i aktivačních a retenčních opatření v rámci stárnoucí společnosti, jež umožňují lidem vrátit se do práce či v ní zůstat po nemoci nebo poté, co utrpí postižení na fyzické, duševní či citové úrovni;

43.  připomíná, že zatěžování osob se zdravotním postižením a jejich partnerů tím, že musejí nést náklady na péči, snižuje nejen jejich současný příjem, ale rovněž jejich vyhlídky na zaměstnání a budoucí příjem v pokročilém věku;

44.  chápe, že opatření ke sladění osobního a pracovního života včetně dobrovolného flexibilního a inkluzivního pracovního uspořádání, jako je „chytrá práce“ (smartworking), práce na dálku (teleworking) a pružná pracovní doba, mohou být pro osoby se zdravotním postižením prospěšná a mít pozitivní vliv na duševní zdraví tím, že zajistí zabezpečení a stabilitu pro všechny, avšak je znepokojen tím, že by digitální pracovní prostředí mohlo vytvořit nové překážky, pokud tato pracoviště nebudou přístupná a nebudou přijata přiměřená opatření;

45.  vyzývá Komisi, aby začlenila postupy, které se osvědčily i neosvědčily, do budoucích zpráv s cílem umožnit zaměstnavatelům účinně provádět právní předpisy týkající se osob se zdravotním postižením;

46.  je znepokojen tím, že v některých členských státech nejsou osoby se zdravotním postižením pracující v chráněných dílnách formálně uznány podle práva jako pracovníci, je jim vyplácena nižší než minimální mzda a nemají nárok na stejné sociální výhody jako běžní pracovníci;

47.  je zvláště znepokojen mladými lidmi se zdravotním postižením a osobami, které jsou nezaměstnané delší dobu; vyzývá členské státy, aby přednostně vyvíjely úsilí směrem k začlenění mladých osob se zdravotním postižením na pracovní trh, například zavedením zvláštních poradenských center v oblasti kariéry s cílem poskytovat studentům a nezaměstnaným mladým lidem poradenství o jejich budoucí kariéře, nebo v rámci programu záruk pro mladé lidi;

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále prosazovaly rozmanitost jako obchodní model, a vybízí k tomu, aby byly přijímány tzv. listiny rozmanitosti, které se zasazují o přidanou hodnotu osob se zdravotním postižením na pracovišti;

49.  vyzývá EU k zajištění toho, aby práva osob se zdravotním postižením a jejich rodin byla zahrnuta do navrhovaného balíčku předpisů o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem;

Vzdělávání a odborná příprava

50.  je znepokojen tím, že v různých členských státech EU zůstávají mnohé děti se zdravotním postižením vyloučeny z kvalitního inkluzivního vzdělávání, což je například výsledkem politik segregace a také architektonických překážek, které představují formu diskriminace dětí a mladých lidí se zdravotním postižením;

51.  zdůrazňuje, že vzdělání a odborná příprava jsou nezbytně nutné pro zaměstnatelnost osob se zdravotním postižením a že by měli být do tohoto procesu zapojeni zaměstnavatelé s cílem zohledňovat potřeby osob se zdravotním postižením, také, avšak nikoli výlučně, zohledněním možných výhod, které mohou přinášet nové technologie v oblastech, jako je hledání zaměstnání nebo osobní rozvoj a větší nezávislost;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily právní, fyzické a organizační překážky, jimž čelí všechny osoby se zdravotním postižením, a aby zaručily inkluzivní vzdělávání a celoživotní učení;

53.  vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby stážistům zajistily přiměřené ubytování, a žádá, aby osobám se zdravotním postižením byly přístupné postupy předkládání žádostí o stáže a aby jim byly nabízeny specifické stáže, včetně motivačního školení pro zaměstnavatele;

54.  vyzývá instituce EU a členské státy, aby zajistily, že programy Erasmus+ a jiné programy pro mládež, například systém záruk pro mladé lidi a Evropský sbor solidarity, budou plně přístupné osobám se zdravotním postižením, že za tímto účelem budou zajištěny přiměřené úpravy odpovídající potřebám těchto osob, a že jim budou v zájmu podpory jejich účasti k dispozici informace o jejich přístupových právech; doporučuje, aby se za tímto účelem maximálně využívaly stávající nástroje, jako například ty, které poskytuje platforma inkluzivní mobility MappED!;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že nová agenda dovedností nezahrnuje specifický cíl pro osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že stávající nízká zaměstnanost osob se zdravotním postižením a jejich diskriminace na trhu také představují plýtvání cennými dovednostmi; vyzývá proto Komisi, aby potřeby osob se zdravotním postižením zohlednila ve všech budoucích iniciativách souvisejících s dovednostmi;

56.  vyzývá členské státy, aby vyvinuly účinná opatření zaměřená na boj proti segregaci a vyloučení studentů se zdravotním postižením ve školách a ve výukovém prostředí a aby v této souvislosti vyvinuly vnitrostátní transformační programy s cílem zajistit kvalitní inkluzivní a odborné jak formální tak neformální vzdělávání, také pro osoby se zdravotním postižením, jež vyžadují vysokou úroveň podpory, a to na základě doporučení výboru UNCRPD;

57.  poukazuje na význam školení a přeškolování pedagogického personálu, zejména s ohledem na podporu osob s komplexními potřebami;

58.  doporučuje lépe využívat Evropskou agenturu pro speciální a inkluzivní vzdělávání s cílem maximalizovat její stávající pravomoci;

59.  zdůrazňuje, že je zásadní připravovat učitele a školitele na práci s dětmi se zdravotním postižením a poskytovat jim dostatečnou podporu; vybízí členské státy, aby vypracovaly návrhy inkluzivního vzdělávání, školení a průběžného profesního rozvoje učitelů a školitelů za přispění různých subjektů, zejména organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a odborných pracovníků se zdravotním postižením;

60.  vyzývá, vzhledem k vysokému počtu mladých lidí se zdravotním postižením nebo se zvláštními vzdělávacími potřebami předčasně opouštějících vzdělávací systém, k dalšímu zkoumání možností, jež nabízí celoživotní vzdělávání, a k poskytování atraktivních alternativ; je přesvědčen, že klíčovou součástí Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je podpora programů celoživotního vzdělávání pro tyto osoby;

61.  vybízí k výměně osvědčených postupů v oblasti inkluzivního a celoživotního vzdělávání mezi učiteli, zaměstnanci, správními subjekty a studenty a žáky se zdravotním postižením;

62.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že přes dosažená zlepšení jsou osoby se zdravotním postižením stále vysoce ohroženy nezaměstnaností a že méně než 30 % z nich dokončilo terciární nebo ekvivalentní vzdělání ve srovnání s přibližně 40 % u osob bez zdravotního postižení; žádá proto členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost obtížím, se kterými se potýkají mladí lidé se zdravotním postižením a/nebo SVP při přechodu ze střední a vysoké školy nebo odborné přípravy do zaměstnání;

63.  vybízí veřejné instituce a podniky v EU k provádění politik rozmanitosti a vnitrostátních chart rozmanitosti;

64.  zdůrazňuje, že se mladí lidé se zdravotním postižením méně účastní fyzické aktivity než jejich vrstevníci bez zdravotního postižení a že školy hrají důležitou úlohu při osvojování si zdravého životního stylu; zdůrazňuje tudíž, že je důležité podporovat větší zapojení mladých lidí s postižením do fyzických aktivit; vyzývá členské státy, aby urychleně odstranily všechny stávající překážky, které brání účasti zdravotně postižených osob nebo osob se zvláštními potřebami ve sportovních činnostech;

65.  připomíná, že je třeba překlenout digitální propast a zajistit, aby osoby se zdravotním postižením mohly plně využívat přínosy digitální unie; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité, aby osoby se zdravotním postižením zlepšovaly své digitální dovednosti a kompetence, zejména prostřednictvím projektů financovaných z programu Erasmus+, a vyzývá členské státy, aby zranitelným občanům – včetně osob se zdravotním postižením – zajistily ochranu na internetu prostřednictvím účinných opatření proti projevům nenávisti, kyberšikaně a všem formám diskriminace na internetu a prostřednictvím většího důrazu na digitální a mediální gramotnost jakožto součást neformálního i formálního vzdělávání; vyzývá dále členské státy, aby dětem se zdravotním postižením bezplatně zpřístupnily vhodné vzdělávací technologické nástroje, které jim umožní plně se zapojit do vzdělávací činnosti a odborné přípravy;

Sociální ochrana

66.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2030 bude zahrnovat zvláštní iniciativy na propagaci inkluzivních systémů sociální ochrany v celé EU, které zaručí osobám se zdravotním postižením během celého života přístup k výhodám a službám; vyzývá členské státy, aby stanovily minimální úroveň sociální ochrany pro osoby se zdravotním postižením, která zajistí jejich adekvátní životní úroveň;

67.  vyzývá spolunormotvůrce, aby zvážili začlenění osob se zdravotním postižením jako specifické cílové skupiny do nařízení o koordinaci sociálního zabezpečení(20);

68.  naléhavě vyzývá členské státy, aby při hodnocení a určování zdravotního postižení uplatňovaly zásadu vzájemného uznávání, která by se měla podřídit a nesmí odporovat modelu zdravotního postižení založenému na lidských právech podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, přičemž budou zohledňovány environmentální a společenské překážky, s nimiž se daná osoba setkává, a do procesu budou zapojeni všechny příslušné subjekty s cílem zajistit, že životní úroveň osob se zdravotním postižením nebudou ohrožovat například ekonomické ozdravné programy;

69.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropský pilíř sociálních práv začlení zdravotní postižení do všech aspektů;

70.  doporučuje, aby se Evropský sociální fond (ESF), program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a budoucí sociální fondy EU využívaly nejen pro opatření na stimulaci zaměstnanosti, ale také pro účely sociálního začlenění; zdůrazňuje význam rehabilitace jakožto prostředku sociálního začlenění, který zajišťuje, aby osoby se zdravotním postižením zůstávaly aktivní v rámci komunity;

71.  doporučuje, aby členské státy přijaly specifická opatření, například finanční podporu a respitní péči, s cílem prosazovat inkluzivní systémy sociální ochrany v celé EU, které zaručí odpovídající životní úroveň, výhody a přístup ke službám pro všechny osoby se zdravotním postižením během celého života;

72.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že propuštění osob se zdravotním postižením z ústavní péče nikdy nepovede k jejich bezdomovectví z důvodu nedostatku přiměřených a/nebo dostupných ubytovacích kapacit pro zajištění péče v komunitě;

Zdraví

73.  vyzývá členské státy, aby v plné míře provedly směrnici z roku 2011 o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči(21); doporučuje, aby Komise zahrnula do transpozice této směrnice i výrazný prvek týkající se zdravotního postižení, aby se tak osobám se zdravotním postižením zaručil přístup k cenově dostupné a kvalitní přeshraniční zdravotní péči; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby provedla posouzení dopadu této směrnice s ohledem na její přezkum s cílem ji sladit s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a aby vypracovala pokyny pro celou EU ohledně začlenění aspektu zdravotního postižení do činnosti vnitrostátních kontaktních míst se společnými kritérii výkonnosti, včetně konkrétních doporučení týkajících se zdravotního postižení; vybízí členské státy, aby zdravotnickým pracovníkům poskytly vhodné vzdělání a odbornou přípravu týkající se specifických potřeb pacientů se zdravotním postižením;

74.  vyjadřuje své znepokojení nad porušováním práv, včetně porušování lidských práv, ve službách péče o duševní zdraví a v pečovatelských službách, které mělo v mnoha případech závažný dopad na kvalitu poskytovaných služeb, a poukazuje na to, že uvedené služby musí být zaměřeny na uzdravení pacientů, odpovídajícím způsobem financovány a poskytovány v souladu s modelem založeným na lidských právech;

75.  vyzývá členské státy, aby zajistily takové služby péče o duševní zdraví, které respektují způsobilost k právům a právním úkonům a vyžadují, aby informovaný souhlas s léčbou a hospitalizací udělovala osoba se zdravotním postižením, a nikoli zastupující rozhodovací subjekt, mimo jiné s přihlédnutím k asistovaným rozhodovacím opatřením;

76.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že služby elektronického zdravotnictví, zdravotní služby a péče budou plně přístupné a uživatelsky bezpečné pro všechny osoby se zdravotním postižením včetně těch, které mají intelektuální postižení a komplexní potřeby, a pro jejich rodinné příslušníky;

77.  poukazuje na naléhavou potřebu řešit všeobecný nedostatek přístupu k multidisciplinární odborné péči o osoby se zdravotním postižením a dlouhé čekací doby pacientů v systémech, v nichž je tento přístup zajištěn, neboť tato situace je hlavní překážkou rovného přístupu k preventivní zdravotní péči a léčbě a často vede ke zhoršení stavu pacienta se zdravotním postižením a ke zbytečné zátěži pro systémy zdravotní péče;

78.  poukazuje na to, že by systémy zdravotní péče měly zajišťovat odhalení sexuálního násilí nebo zneužívání, jejich ohlašování a prevenci;

79.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily počet služeb poskytujících multidisciplinární posuzování a opětovné přehodnocení pro dospělé osoby se zdravotním postižením s cílem vypracovat individualizované plány, které se mohou provádět prostřednictvím územních zdrojů (jako jsou např. služby domácí/denní/stacionární péče) a jež by odpovídaly zjištěným biopsychologickým a sociálním nárokům;

80.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly rámec evropských referenčních sítí za účelem vytvoření a rozšíření přístupu k multidisciplinární a specializované zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením obecně, a zejména pro osoby s vzácným postižením;

81.  zdůrazňuje, že Komise v Akčním plánu pro zaměstnanost v oblasti zdravotnictví v EU a programu EU týkajícím se účinných, přístupných a stabilních systémů zdravotnictví nevěnuje dostatek pozornosti problematice zdravotních postižení, o níž konkrétně ani jeden z těchto dokumentů nepojednává;

82.  zdůrazňuje úspěch druhé společné akce týkající se demence a zároveň doufá, že farmaceutické podniky, které jsou zapojeny do iniciativy pro inovativní léčiva, vyčlení na následující tříleté období další prostředky;

83.  vyzývá Komisi, aby předložila strategii zaměřenou na poskytování pomoci osobám s vážným zdravotním postižením, jimž zemřou příbuzní, kteří o ně denně pečovali (viz nedávno přijatý italský zákon dopo di noi);

84.  naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu nedostatků vyplývajících z rozdílů mezi závěrečnými připomínkami OSN a její zprávou o pokroku, zejména pokud jde o prioritní oblast ochrany zdraví Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

85.  vyzývá v souladu s kontrolním seznamem WHO pro bezpečný porod k důslednému prosazování poskytování místní porodní péče jako veřejné služby v členských státech, aby se snížil počet případů zdravotního postižení zaviněného porodními komplikacemi a zajistil bezpečný porod pro matky i děti;

86.  je potěšen pokrokem v odvětví evropské telemedicíny, jež by mohla zásadním způsobem změnit možnosti osob se zdravotním postižením, pokud jde o přístup ke službám; je dále přesvědčen, že zavedení technologie 4G, nástup technologie 5G a rozšíření internetu věcí povedou k lepšímu poskytování zdravotní péče pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby odvětví evropské zdravotní technologie nebylo zatěžováno nadměrnou regulací a aby mělo odpovídající přístup k financování.

Vnější činnost

87.  vyzývá k tomu, aby vnější činnost EU byla plně v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

88.  vyzývá EU k zajištění toho, aby pro osoby se zdravotním postižením byla plně přístupná rozvojová spolupráce a humanitární činnost a aby tyto osoby začleňovala;

89.  vyzývá k tomu, aby EU do oficiálního podávání zpráv o rozvojové pomoci zavedla ukazatel týkající se práv osob se zdravotním postižením;

90.  vyzývá EU, aby zajistila, že bude hrát klíčovou roli při zajišťování toho, že osoby se zdravotním postižením nebudou opomíjeny v rámci rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, jak je stanoveno v Evropském konsensu o rozvoji, a aby se zabývala i řešením vícenásobné diskriminace, které čelí zranitelné osoby a marginalizované skupiny;

91.  vyzývá Komisi, aby převzala vedoucí úlohu při dosahování cílů udržitelného rozvoje ve vnější činnosti, které zohlední problematiku zdravotního postižení nezávisle na nové Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením, a aby za tímto účelem přijala jasný, transparentní a inkluzivní program pro plnění těchto cílů;

92.  lituje, že ukazatel cílů udržitelného rozvoje EU, který se týká zaměstnanosti, není rozčleněn s ohledem na zdravotní postižení; vyzývá EU, aby ve spolupráci s partnerskými zeměmi vybízela k rozčlenění dat podle typu postižení;

93.  vyzývá EU a její partnery, aby osoby se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují, začlenily do všech etap vytváření politiky a projektů, a to i v terénu v partnerských zemích za aktivní účasti organizací osob se zdravotním postižením;

94.  opakuje, že ženy se zdravotním postižením často čelí ještě větším problémům a rizikům v zemích zapojených do konfliktů a ve válečných zónách; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí chránit ženy se zdravotním postižením ve vnějších politikách EU;

Povinnosti v rámci orgánů a institucí EU

95.  naléhavě vyzývá orgány a instituce EU, aby zpřístupnily fungování, obsah, dokumenty, videa a internetové služby svých externích a interních webových stránek, a to i v rámci veřejných konzultací, a aby podávaly veřejně zprávy o dodržování pokynů, doporučení a závazků v souvislosti s přístupností webových stránek;

96.  vyjadřuje politování nad tím, že se dosud neprovádí projekt INSIGN, který umožňuje nezávislou komunikaci pro hluché a nedoslýchavé během jejich interakce s orgány a institucemi EU pomocí jejich spojení s tlumočníky ve znakovém jazyce a tvůrci titulků v členských státech, ačkoli Komise financovala vývoj prototypu servisní platformy, která byla v roce 2014 úspěšně testována v Evropském parlamentu;

97.  vyzývá orgány a instituce EU, aby – na pouhé požádání – zajistily přístup ke všem svým veřejným jednáním, a to i prostřednictvím tlumočení ve znakovém jazyce, přepisu mluveného projevu do písemné podoby a dokumentů v Braillově písmu, jakož i pomocí dalších augmentativních a alternativních metod komunikace, a aby zajistily fyzickou dostupnost svých budov; uznává, že je obtížné zajišťovat titulky u všech živých přenosů a videozáznamů z jednání; vyzývá však orgány, aby nadále monitorovaly technologický vývoj v této oblasti s cílem zlepšit dostupnost v budoucnu;

98.  doporučuje evropským orgánům a institucím, aby v souladu s unijní politikou mnohojazyčnosti EU udělily prioritu tlumočení z a do národních znakových jazyků, spíše než do mezinárodního znakového jazyka;

99.  naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby byly jejich volby do Evropského parlamentu přístupné pro osoby a zahrnovaly osoby, které v současnosti žijí v ústavech, nebo jim byl ustanoven opatrovník;

100.  uznává, že chybí přístupné a inkluzivní volební procesy pro osoby se zdravotním postižením, zejména osoby s mentálním postižením, jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států; naléhavě vyzývá Evropský parlament, aby zajistil, že budou plně přístupné jeho komunikační materiály týkající se voleb do Evropského parlamentu;

101.  vyzývá evropské školy, školky a střediska péče o děti školního věku, aby všem dětem zaměstnanců orgánů a institucí EU poskytovaly kvalitní inkluzivní vzdělávání v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to i dětem s komplexními potřebami komplexní nebo s potřebami vysoké míry podpory;

102.  vyzývá EU, aby usnadnila poskytování přiměřených úprav a dalších forem zaměstnanecké podpory, jako je „chytrá“ práce (smartworking) zaměstnancům se zdravotním postižením včetně akreditovaných parlamentních asistentů v rámci orgánů a institucí EU;

103.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala společná pravidla, prováděcí ustanovení, oblast působnosti, zastoupení osob se zdravotním postižením, přístupnost a postupy svého Společného systému zdravotního pojištění a uvedla jej do souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

104.  naléhavě vyzývá orgány, agentury a subjekty EU, aby zřídily kontaktní místa, a zdůrazňuje potřebu horizontálního mechanismu interinstitucionální koordinace napříč generálními ředitelstvími a orgány EU; vyzývá k tomu, aby nezbytná ujednání k dosažení těchto cílů byla součástí strategie provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

105.  naléhavě vyzývá orgány a instituce, aby přijaly komplexní politiky náboru, udržení a služebního postupu zaměstnanců, včetně dočasných pozitivních opatření, s cílem aktivně a výrazně zvýšit počet úředníků nebo zaměstnanců a stážistů se zdravotním postižením, včetně psychosociálního postižení a mentální retardace, v souladu s článkem 5 směrnice 2000/78/ES;

106.  připomíná úlohu meziskupiny pro osoby se zdravotním postižením Evropského parlamentu při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením, v souladu s úmluvou OSN jako platformou, v jejímž rámci se setkávají poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů a zástupci organizací a občanské společnosti na celostátní i místní úrovni; konstatuje, že meziskupina je privilegovaným fórem pro podporu diskusí a debat, které zajistí provádění strategie v praxi;

107.  vyzývá evropské orgány a instituce, aby plně konzultovaly a účinně zapojovaly zaměstnance a poslance se zdravotním postižením do formulování, provádění a monitorování svých vnitřních pravidel, politik a postupů, včetně služebního řádu, přiměřených úprav a ustanovení o přístupnosti;

Rozdíly ve zprávě o pokroku ve vztahu k závěrečným připomínkám

108.  lituje, že webové stránky orgánů a institucí EU nejsou v souladu s úrovní AAA standardů přístupnosti; vyzývá orgány a instituce, aby tohoto cíle co nejdříve dosáhly;

109.  vyjadřuje politování nad tím, že právní předpisy EU a členských států týkající se dopravy dosud nejsou plně provedeny na vnitrostátní úrovni; doporučuje, aby za tímto účelem byly v každém členském státě zřízeny vnitrostátní donucovací orgány;

110.  bere na vědomí pokrok, k němuž došlo v přístupnosti železniční dopravy; žádá, aby stejnou úroveň měly předpisy týkající se přístupnosti u všech ostatních druhů dopravy, včetně letecké dopravy, aby byly vyřešeny případy, kdy proti sobě stojí bezpečnost a přístupnost;

111.  poznamenává, že ve zprávě Komise o pokroku se nehovoří o horizontální směrnici o rovném zacházení;

112.  považuje za politováníhodné, že nastal jen malý pokrok ve věci ratifikace opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií;

113.  konstatuje, že Komise dosud neprovedla průřezový, komplexní přezkum svých právních předpisů s cílem zajistit jejich plnou harmonizaci s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

114.  vítá aktualizovaný seznam nástrojů, včetně těch přijatých teprve nedávno, lituje však toho, že nebylo revidováno prohlášení o pravomocích a že seznam nástrojů neobsahuje nástroje, které nejsou výslovně určeny zdravotně postiženým, nicméně pro ně mají svůj význam;

115.  lituje toho, že Komise nijak nepokročila, pokud jde o prosazování práv žen a dívek se zdravotním postižením ve všech jejích politikách a programech týkajících se rovnosti pohlaví a v začlenění genderové perspektivy do jejích strategií pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

116.  velmi oceňuje, že EU podepsala Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva), a vyzývá Radu, aby ji urychleně ratifikovala;

117.  lituje toho, že současné evropské politiky týkající se práv dítěte nezahrnují v dostatečné míře komplexní na právech založenou strategii pro chlapce a dívky se zdravotním postižením nebo záruky ochrany jejich práv a že se strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením dostatečně nezabývají právy chlapců a dívek se zdravotním postižením a neprosazují je; vyzývá Komisi, aby v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a s Úmluvou OSN o právech dítěte věnovala zvláštní pozornost dětem se zdravotním postižením; zdůrazňuje zvláště, že ženy a dívky se zdravotním postižením potřebují vzory;

118.  konstatuje, že EU neuspořádala komplexní kampaň s cílem zvýšit informovanost o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a bojovat proti předsudkům vůči osobám se zdravotním postižením;

Směrem k ucelené a účinné strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2030

Horizontální otázky

119.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že cílem budoucí strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením bude plné provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ve všech oblastech politiky EU a při zohlednění přístupnosti, účasti, zákazu diskriminace a rovnosti, což by se mělo týkat všech článků této úmluvy, a že strategie zahrne odpovídající rozpočet, harmonogram pro realizaci a monitorovací mechanismus a bude také mít stejnou právní platnost jako strategie současná; uvědomuje si, že tato strategie může uspět, pouze pokud budou zapojeny všechny zúčastněné strany včetně občanské společnosti;

120.  zdůrazňuje, že strategie na období 2020–2030 by měla být založena na průřezovém, komplexním přezkumu veškerých právních předpisů a politiky EU, aby byla zajištěna plná harmonizace s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a měla by obsahovat revidované prohlášení o pravomocích;

121.  vyzývá Komisi, aby podněcovala k opatřením souvisejícím s účinným znovuzačleňováním a rehabilitací ve snaze snížit nebo eliminovat dopady určité nemoci nebo fyzického, mentálního nebo emocionálního postižení na výdělečnou schopnost dané osoby;

122.  doporučuje Komisi, aby zajistila, aby jakákoli budoucí strategie a související proces konzultací byly transparentní, srozumitelné a plně přístupné a aby obsahovaly jasné ukazatele a srovnávací kritéria;

123.  konstatuje, že soubor ukazatelů u cílů udržitelného rozvoje EU nezahrnuje osoby se zdravotním postižením u cíle 4 (vzdělávání), cíle 5 (rovnost pohlaví) a cíle 8 (důstojná práce a hospodářský růst); vyzývá proto k tomu, aby budoucí strategie používala globální ukazatele cílů udržitelného rozvoje s cílem monitorovat provádění hlavních opatření a politik EU v oblasti zaměstnanosti;

124.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby budoucí strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením byla konzistentní s dalšími iniciativami a strategiemi EU s cílem podporovat zaměstnanost a začlenění osob se zdravotním postižením, zvláště žen;

125.  doporučuje, aby strategie po roce 2020 zahrnula veřejné zakázky a standardizaci jako horizontální otázky s cílem zvýšit zaměstnávání osob se zdravotním postižením a upřednostnit shromažďování a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

126.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty financované EU byly v souladu s přístupem k lidským právům podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a aby nebyly financovány žádné projekty, které by vedly k výsledkům, jež nejsou přístupné, vylučují osoby se zdravotním postižením nebo neodpovídají standardům přístupnosti;

127.  vyzývá Komisi, aby navrhla dostupný nástroj hodnocení s průběžným monitorováním včetně specifických ukazatelů a hmatatelných cílů;

128.  vyzývá EU a členské státy, aby po ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany EU přijaly zvláštní opatření k řešení problému násilí páchaného na ženách a dívkách se zdravotním postižením;

129.  vyzývá EU, aby zohlednila Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením ve všech právních předpisech EU a v procesu evropského semestru; vyzývá v této souvislosti k zahájení skutečného strukturovaného dialogu mezi EU a organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením za účelem vypracování návrhu strategie na období po roce 2020;

130.  doporučuje, aby budoucí strategie zahrnula zásadní úlohu podpůrných služeb pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly uplatňovat svá lidská práva;

131.  doporučuje, aby budoucí strategie zahrnula i otázky týkající se školení zaměstnanců, které jsou zásadní, má-li být poskytována podpora podle zásad Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

Dodatečné oblasti činnosti

132.  naléhavě vyzývá k zahrnutí rovnosti, genderového hlediska a zákazu diskriminace, včetně například osob LGBTQI se zdravotním postižením, které jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci, do všech oblastí budoucí strategie; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly kampaně a školicí kursy ve snaze zvýšit informovanost o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a o potřebě respektovat odlišnost, s cílem bojovat proti diskriminaci, stigmatizaci a předsudkům vůči osobám se zdravotním postižením, osobám s psychosociálním postižením, s poruchami učení či autismem;

133.  zdůrazňuje, že je třeba vynaložit více úsilí k překonání stereotypů a předsudků vůči zdravotnímu postižení ve sdělovacích prostředcích s cílem změnit převládající sociální normy, které je ze společnosti vylučují; vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do iniciativ na podporu veřejné informovanosti s cílem zajistit prezentování osob se zdravotním postižením jako rovnoprávných občanů a působit tak proti stereotypům týkajícím se zdravotního postižení;

134.  poukazuje na spojitost mezi pohlavím a zdravotním postižením, zvláště pokud jde o informovaný souhlas s užíváním antikoncepce, nucenou sterilizaci a přístup k reprodukčním právům; vyzývá členské státy, aby zvážily potřebu zhodnotit své právní předpisy z tohoto hlediska;

135.  naléhavě vyzývá EU, aby zohlednila problematiku práv dětí se zdravotním postižením ve všech oblastech budoucí strategie;

136.  uznává, že způsobilost k právům a právním úkonům je jedním z předpokladů uplatňování lidských práv včetně hlasovacího práva a že jakákoli nová strategie musí směřovat k tomu, aby v žádné oblasti života nebyla nikomu odpírána způsobilost k právním úkonům na základě zdravotního postižení; zdůrazňuje za tímto účelem, že by EU měla přijmout odpovídající opatření s cílem zajistit, aby mohly všechny osoby se zdravotním postižením uplatňovat veškerá svá práva zakotvená se Smlouvách a v právních předpisech Evropské unie, jako je přístup ke spravedlnosti, zboží a službám, včetně bankovních služeb, zaměstnání a zdravotní péče, a také právo hlasovat v evropských volbách a spotřebitelská práva v souladu s Úmluvou, a podněcovat k jiným než donucovacím opatřením a k informovanému rozhodování v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

137.  důrazně naléhá na Komisi, aby do nové strategie zařadila veškerá možná opatření k zajištění svobody a bezpečnosti všech osob se všemi druhy zdravotního postižení v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a s doporučeními výboru;

138.  důrazně naléhá na Komisi, aby v budoucích právních úpravách financování zachovala zásadu partnerství a zajistila, aby byla plně dodržována;

139.  vyzývá Komisi, aby podporovala strukturální zapojení osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, do všech rozhodovacích procesů, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, a aby financovala budování kapacit organizací osob se zdravotním postižením s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením, aby se zapojily do strukturované účasti na všech rozhodnutích, která se jich týkají; vyzývá členské státy, aby i nadále pořádaly školení o Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením znaly svá práva, a bylo tak možno předcházet diskriminaci;

140.  připomíná, že Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením vyjádřil hluboké znepokojení nad nejistou situací osob se zdravotním postižením v současné migrační krizi v EU; důrazně naléhá na Komisi, aby zohlednila problematiku zdravotního postižení ve své migrační a uprchlické politice a zajistila, aby veškeré financování EU směřující k řešení této humanitární krize začleňovalo také osoby se zdravotním postižením;

141.  důrazně vyzývá členské státy, aby rozčleňovaly údaje podle druhů zdravotního postižení a aby úzce spolupracovaly s Eurostatem při shromažďování srovnatelných údajů o zdravotním postižení v různých oblastech, což zahrnuje osoby žijící v ústavní péči, přičemž je třeba strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením propojit s procesem plnění cílů udržitelného rozvoje a s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030;

142.  zdůrazňuje potřebu měřitelných a porovnatelných kvantitativních a kvalitativních ukazatelů týkajících se mimo jiné přístupnosti, rovnoprávnosti, zaměstnání, sociální ochrany, zdraví, výsledků ve škole a počtů studentů v inkluzivním vzdělávání, aby bylo možno posoudit, jak EU a členské státy naplňují Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, a naléhavě žádá, aby byly shromažďovány údaje s cílem napomáhat uplatňování těchto ukazatelů;

143.  naléhavě vyzývá EU, aby ve spolupráci s osobami se zdravotním postižením a s organizacemi, které je zastupují, vytvořila systém ukazatelů založených na lidských právech a také systém sběru srovnatelných komplexních údajů, s údaji rozčleněnými podle pohlaví, věku, venkovské nebo městské populace a druhu postižení;

144.  uvědomuje si, že diskriminace a porušování práv hrozí obzvláště osobám s mentálním postižením a že tyto osoby jsou často umístěny v ústavech, kde nemají přístup ke vzdělávání a žádnou možnost sebeurčení;

145.  důrazně naléhá na Komisi a členské státy, aby přijaly další opatření s cílem dosáhnout až k těm nejzranitelnějším, jako jsou bezdomovci se zdravotním postižením;

146.  zdůrazňuje, že je třeba neustále monitorovat provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v souladu s článkem 33 této úmluvy a v konzultaci s organizacemi zdravotně postižených;

147.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby práce skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, pokud jde o lepší zaznamenávání zločinů z nenávisti a sběr údajů o nich, v plné míře zahrnula zločiny z nenávisti páchané na osobách se zdravotním postižením;

148.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné a stálé finanční a lidské zdroje na monitorovací rámce zřízené podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, aby mohly plnit své funkce nezávisle;

149.  naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla odpovídající zdroje na monitorovací rámec EU, aby mohl nezávisle a odpovídajícím způsobem plnit své funkce;

150.  připomíná, že Petiční výbor (PETI) obdrží každý rok značný počet peticí popisujících obtíže, s nimiž se každodenně potýkají osoby se zdravotním postižením v celé EU, které se týkají osmi hlavních oblastí činnosti vymezených v Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením a dalších problémů souvisejících s přístupností, jako je přístup ke zdravotní péči a sociální ochraně, vzdělávání a odborné přípravě, na pracovní trh, pohyb v zastavěném prostředí a využívání dopravy, přístup ke zboží a službám, k informacím a komunikacím a možnost účasti na politickém, veřejném a kulturním životě;

151.  vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a podepsaly opční protokol;

152.  zdůrazňuje, že v souvislosti s rámcem EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením plní Petiční výbor (spolu s evropským veřejným ochráncem práv, jehož úlohou je chránit občany v případě nesprávného úředního postupu) ochrannou funkci prostřednictvím petičního procesu, který předkladateli petice umožňuje podat stížnost na porušení práv ze strany evropských, státních a místních orgánů; zdůrazňuje, že petice obdržené výborem názorně ukazují, že k politikám zaměřeným na osoby se zdravotním postižením je třeba přijmout efektivní, horizontální a nediskriminační přístup založený na lidských právech; zdůrazňuje úlohu Agentury Evropské unie pro základní práva při posilování základních práv osob se zdravotním postižením v EU a při podpoře provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU;

153.  zdůrazňuje, že většina peticí předložených evropskými občany se týká obtíží při podávání žádostí, při uznávání skutečností a v souvislosti s pozdní výplatou invalidního důchodu ze strany příslušných orgánů; zdůrazňuje, že těmto problémům by měla být věnována zvláštní pozornost v rámci provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením a její oblasti činnosti zaměřené na sociální ochranu, v souladu s článkem 28 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, který upravuje přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu;

°

°  °

154.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.

(2)

UNCRPD/C/EU/CO/1.

(3)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(4)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0485.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0318.

(8)

Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 41.

(9)

Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013 s. 9.

(10)

Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 23.

(11)

V souvislosti s touto zprávou se pojem „plnoprávní občané“ rozumí ve smyslu Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením – že by všechny osoby se zdravotním postižením měly plně požívat všech lidských práv.

(12)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. dubna 2013, HK Danmark, spojené věci C-335/11 a C-337/11, ECLI:EU:C:2013:222, body 29–30; rozsudek Soudního dvora ze dne 18. března 2014, Z, C-363/12, ECLI:EU:C:2014:159, bod 73; Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. května 2014, Glatzel, C-356/12, ECLI:EU:C:2014:350, bod 68.

(13)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1.

(14)

Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110.

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1.

(16)

Směrnice Rady 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 34).

(17)

směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky (Úř. věst. L 368, 31.12.1994, s. 38):

(18)

Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426).

(19)

směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(20)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, Úř. věst. L 200, 7.6.2004, s. 1.

(21)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (12.10.2017)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

ke zprávě o pokroku při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2010–2020)

(2017/2127(INI))

Zpravodajka: Nessa Childers

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů v oblasti zdraví a kvalitního života vytyčených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 je zajistit přístup k všeobecné zdravotní péči, včetně ochrany před finančními riziky, a k bezpečným, účinným a cenově dostupným lékům a kvalitním vakcínám pro všechny; vzhledem k tomu, že členské státy provádějí příliš často škrty v sociálních dávkách a zdravotních službách souvisejících se zdravotním postižením, čímž ohrožují soulad s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a dále prohlubují chudobu a zvyšují sociální vyloučení;

B.  vzhledem k tomu, že podle čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jsou členské státy odpovědné za stanovení své zdravotní politiky a poskytování zdravotní péče; uznává proto klíčový význam konzultací a zapojení členských států, aby Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením byla úspěšná;

C.  vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO)(1) mají zdravotně postižené osoby omezenější přístup ke zdravotní péči a jejich potřeby zdravotní péče nebývají uspokojeny, protože podpora zdravotní péče je zřídkakdy zaměřena na osoby se zdravotním postižením (například ženám se zdravotním postižením se poskytuje méně mamografických vyšetření než ženám bez zdravotního postižení a u mladistvých se zdravotním postižením je větší pravděpodobnost, že budou vyloučeni z programů sexuální výchovy);

D.  vzhledem k tomu, že článek 25 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením posiluje právo osob se zdravotním postižením na dosažení nejvyšší úrovně zdravotní péče bez diskriminace;

E.  vzhledem k tomu, že EU je vůdčí silou při ratifikaci úmluv o lidských právech; vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie opětovně potvrzují zásadu nediskriminace a článek 35 právo na zdravotní péči; vzhledem k tomu, že by všechny členské státy měly ratifikovat úmluvu a podepsat protokol;

F.  vzhledem k tomu, že všechny osoby se zdravotním postižením mají rovná práva a nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení a plné zapojení do společnosti;

G.  vzhledem k tomu, že míra výskytu zdravotních postižení, která je v Evropě vyšší v případě žen, bude pravděpodobně vzhledem ke stárnutí obyvatelstva vzrůstat;

H.  vzhledem k tomu, že osm oblastí této strategie spolu vzájemně úzce souvisí;

I.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mohou obzvláště trpět nedostatky ve službách zdravotní péče, což vede k chování, které ohrožuje zdraví, a k vyšší míře předčasných úmrtí;

J.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením naráží na řadu překážek, když se pokouší o přístup ke zdravotní péči, mezi něž patří nepřijatelně vysoké náklady, omezená dostupnost služeb, fyzické překážky a neodpovídající dovednosti a znalosti zdravotnických pracovníků;

1.  zastává názor, že k politice zaměřené na osoby se zdravotním postižením je nezbytné přistupovat z hlediska lidských práv, aby bylo dosaženo nejvyšší možné úrovně zdraví jako základního práva; uznává, že při tvorbě politik převažuje lékařský model zdravotního postižení a v důsledku toho je opomíjen dopad sociálních a fyzických překážek na celkové zdraví a kvalitu života osob se zdravotním postižením;

2.  zdůrazňuje, že ačkoli je nejvyšší dosažitelný standard zdravotní péče bez diskriminace na základě zdravotního postižení základním právem, čelí osoby se zdravotním postižením přetrvávajícím překážkám, které jim brání v rovném přístupu ke zdravotnickým službám, mezi něž patří nedostatek dostupných informací o nárocích na zdravotnické služby, diskriminační zacházení ze strany soukromých zdravotních pojišťoven, nepřípustná zdravotnická zařízení a často nižší kvalita péče, která není uzpůsobena potřebám jednotlivců; konstatuje, že nedostatečný přístup ke kvalitním zdravotnickým službám má negativní dopad na schopnost postižených osob vést nezávislý život ve všech ohledech a na rovnoprávném základě s ostatními;

3.  zdůrazňuje, že by měla být osobám se zdravotním postižením, a zejména osobám s psychosociálním postižením, poskytována nezbytná sociální péče, aby mohly uplatňovat svá práva a být plně soběstačné; žádá, aby nedocházelo k institucionalizaci těchto osob a byly podniknuty kroky k zajištění toho, aby nebyly podrobovány ošetření bez svého souhlasu;

4.  je značně znepokojen, že mnoha dívkám a ženám se zdravotním postižením není umožněn přístup k jejich sexuálním a reprodukčním právům, a naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly pokyny s cílem zajistit, aby veškeré vzdělávání, informace, zdravotní péče a služby související se sexuálním a reprodukčním zdravím byly plně přístupné a aby byly informace poskytovány ve věkově přiměřených formátech; je přesvědčen, že informovaný souhlas s používáním antikoncepčních prostředků a s lékařskými postupy by měl podporovat svobodnou volbu žen se zdravotním postižením a jejich sebeurčení v sexuálním a reprodukčním životě;

5.  poukazuje na naléhavou potřebu řešit hlavní překážku rovného přístupu k preventivní zdravotní péči a léčbě, kterou je na jedné straně obecně nedostatečný přístup k multidisciplinární odborné péči o osoby se zdravotním postižením a na straně druhé dlouhé čekací doby pacientů v systémech, v nichž je tento přístup zajištěn, neboť tato situace je mnohdy příčinou zhoršení stavu pacienta se zdravotním postižením a vede ke zbytečné zátěži pro systémy zdravotní péče;

6.  připomíná reprodukční práva zakotvená v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, která zahrnují práva na přístup ke komplexní reprodukční zdravotní péči, včetně služeb plánovaného rodičovství a zdravotních služeb v oblasti mateřství, právo na přístup k informacím, právo dávat informovaný souhlas se všemi lékařskými postupy, včetně sterilizace a přerušení těhotenství, a právo zachovat si plodnost na rovnoprávném základě s ostatními;

7.  zdůrazňuje, že systémy zdravotní péče by měly zajišťovat odhalení sexuálního násilí nebo zneužívání, jejich ohlašování a prevenci;

8.  zdůrazňuje, že přístup ke zdravotní péči je i nadále zásadním problémem v souvislosti se zajišťováním optimální kvality zdravotní péče osobám se zdravotním postižením, včetně osob s duševními poruchami; uznává, že v oblasti činností na podporu zdraví a prevence zaměřených na osoby se zdravotním postižením musí být učiněno více, například je třeba vést kampaně na zlepšení povědomí o včasném odhalování jistých typů rakoviny, včetně rakoviny prsu a děložního čípku;

9.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily počet služeb poskytujících multidisciplinární posuzování a opětovné přehodnocení pro dospělé osoby se zdravotním postižením s cílem vypracovat individualizované plány, které by bylo možné realizovat prostřednictvím územních zdrojů (jako jsou např. služby domácí/denní/stacionární péče) a jež by odpovídaly příslušným biopsychologickým a sociálním nárokům;

10.  znovu opakuje své znepokojení nad situací zranitelných pacientů, jako jsou osoby s psychosociálním a mentálním postižením; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jim právo pacienta na informovaný souhlas nebylo neoprávněně upíráno; zdůrazňuje, že je třeba, aby politika EU týkající se osob se zdravotním postižením konkrétně zajistila ochranu osobám, jež jsou vystaveny zvýšenému riziku vyloučení ze zdravotnické péče a které často nemohou dát svůj svobodný a informovaný souhlas;

11.  vyjadřuje znepokojení nad často nepřiměřenou právní ochranou před vícenásobnými a průřezovými formami diskriminace; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily rovný přístup ke zdravotní péči bez ohledu na zdravotní postižení pacienta či jeho věk, pohlaví, sexuální orientaci, rasu nebo etnický původ;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejrychleji realizovaly Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

13.  zdůrazňuje, že problémům tělesně postižené osoby čelí i na trhu digitalizované mobility; požaduje usnadnění přístupu pro všechny osoby se všemi druhy postižení v dostupných jazycích, formátech a technologiích vhodných pro různé druhy postižení, včetně znakové řeči, Braillova písma, augmentativních a alternativních komunikačních systémů a dalších dostupných prostředků, režimů a formátů komunikace dle jejich volby, zahrnujících snadno čitelný jazyk, titulkování a osobní textové zprávy, zejména pokud jde o zdravotnické informace, a to za využití více než jednoho smyslového kanálu;

14.  zdůrazňuje, že je třeba, aby systémy zdravotního pojištění nediskriminovaly osoby se zdravotním postižením;

15.  vítá pilotní projekt evropského průkazu osob se zdravotním postižením a zároveň vybízí členské státy, aby se k této iniciativě připojily; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby vyčlenila nezbytné finanční prostředky na rozvoj tohoto projektu na úrovni celé EU;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby osobám se zdravotním postižením umožnily snadné využívání čísla nouzového volání 112 kdekoli v Evropě;

17.  zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat a řešit, proč pacienti se zdravotním postižením stále málo znají a využívají ustanovení zakotvená ve směrnici 2011/24/EU o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči (dále jen „směrnice o přeshraniční zdravotní péči“); zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby tato směrnice byla uvedena v soulad s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, aby se tak zaručil přístup k cenově dostupné a kvalitní přeshraniční zdravotní péči, naléhavě vyzývá členské státy, aby pokročily v provádění této směrnice a věnovaly přitom zvláštní pozornost osobám se zdravotním postižením;

18.  zdůrazňuje, že pacientům se zdravotním postižením je upíráno právo využívat přeshraniční zdravotní péči rovnoprávně s ostatními, pokud si pacient nemůže hradit dodatečné náklady plynoucí z jeho zdravotního postižení; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily nediskriminační uplatňování směrnice o přeshraniční zdravotní péči;

19.  vítá uplatňování směrnice o přeshraniční zdravotní péči, která teoreticky pacientům se zdravotním postižením usnadnila přístup ke zdravotní péči; vyjadřuje však politování nad tím, že tento nástroj není příliš znám, čímž se v praxi výrazně snižuje jeho objektivní potenciál; v této souvislosti považuje za vhodné zlepšit odbornou přípravu praktických lékařů, aby mohli poskytovat užitečné poradenství o možnostech skýtaných touto směrnicí; kromě toho doufá, že bude možné posílit vnitrostátní kontaktní místa, jež mají fungovat jako styčné body mezi pacienty a poskytovateli zdravotní péče, aby občanům, kteří o existenci těchto informačních míst nevědí (jak doložily průzkumy Eurobarometru), poskytovala jasné a transparentní informace o normách kvality a bezpečnosti státního zdravotnictví a pomohla jim v rozhodování při volbě zdravotní péče;

20.  vyzývá, aby byl posouzen dopad směrnice o přeshraniční zdravotní péči na osoby se zdravotním postižením;

21.  doporučuje, aby Komise a členské státy spolupracovaly s organizacemi pacientů se zdravotním postižením a zajistily tak, aby vnitrostátní kontaktní místa poskytovala a šířila informace o právech na přeshraniční zdravotní péči v přístupných formátech;

22.  vyzývá Komisi, aby ke shromažďování důkazů a vytváření politik řídila hlediskem lidských práv a nesoustředila se v takové míře na jednotlivá postižení, přičemž by plně uznávala překážky, jimž osoby se zdravotním postižením čelí, když se jejich fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení dostane do kontaktu s vnějším prostředím;

23.  naléhavě vyzývá členské státy, aby umožnily přijetí horizontální směrnice o rovném zacházení tak, aby v přístupu ke zdravotní péči došlo ke zvýšení ochrany před diskriminací, mimo jiné diskriminací z důvodu zdravotního postižení, a bylo zároveň možné potírat diskriminaci vícenásobnou;

24.  vybízí Komisi a členské státy, aby plně využívaly rámec evropských referenčních sítí za účelem vytvoření a rozšíření přístupu k multidisciplinární a specializované zdravotní péči pro osoby se zdravotním postižením obecně, a zejména pro osoby s vzácným postižením;

25.  vyzývá Komisi, aby po důkladné konzultaci s členskými státy, Parlamentem, jinými orgány a institucemi a veřejností zahájila práci na Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020; domnívá se, že zapojení všech těchto subjektů je obzvláště důležité vzhledem k tomu, že Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením neprojde mezi 2010–2020 zásadní revizí; upozorňuje Komisi zejména na usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a na výsledky projektu „vulnerABLE“ financovaného Evropským parlamentem;

26.  zdůrazňuje, že Komise v akčním plánu pro zaměstnanost v oblasti zdravotnictví v EU a programu EU týkajícím se účinnějších, přístupnějších a stabilnějších systémů zdravotnictví nevěnuje dostatek pozornosti problematice zdravotních postižení, o níž konkrétně ani jeden z těchto dokumentů nepojednává;

27.  vyzývá členské státy, aby neprováděly škrty v sociálních dávkách, komunitních službách, ve zdravotní péči a školících a vzdělávacích programech pro osoby se zdravotním postižením, jelikož tato opatření by porušovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a dále by zvýšila míru chudoby a sociálního vyloučení;

28.  vybízí k tomu, aby prostřednictvím rámcových výzkumných programů a dalších finančních nástrojů byly schváleny pilotní projekty, například v oblasti telemedicíny, jejichž účelem je zjednodušit přístup zdravotně postižených pacientů k nezbytné zdravotní péči, včetně služeb tísňového volání;

29.  doufá, že členské státy budou v souladu se strategickým rámcem EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020 využívat Evropský sociální fond a další evropské strukturální a investiční fondy k financování všech opatření, jež jsou určena na ochranu zdraví osob se zdravotním postižením, prostřednictvím integrovaného přístupu a individualizovaných služeb poskytujících podporu, poradenství a vodítka, pokud jde o zdravotní a sociální služby;

30.  vybízí Komisi, aby se zabývala návrhy týkajícími se využívání strukturálních fondů ke vzdělávání zdravotníků v oblasti informovanosti o zdravotních postiženích a v oblasti konkrétních nedostatků ve znalostech o souvisejících podmínkách;

31.  doporučuje, aby prostředky z evropských strukturálních fondů na zdravotní péči a ostatní služby byly důsledně směřovány k podpoře deinstitucionalizace a nezávislého života v komunitě, jakož i zapojení a konzultací s organizacemi pacientů;

32.  zdůrazňuje úspěch druhé společné akce týkající se demence a zároveň doufá, že farmaceutické podniky, které jsou zapojeny do iniciativy pro inovativní léčiva, vyčlení na nadcházející tříleté období další prostředky;

33.  zdůrazňuje, že nezávislý život a začlenění do života komunity jsou pro posílení postavení osob se zdravotním postavením ve společnosti klíčové a že osoby se zdravotním postavením by měly mít právo rozhodovat o vlastním životě; naléhavě tedy vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření, která zajistí vysokou kvalitu a individuální podporu nezávislého života;

34.  vyzývá Komisi, aby předložila strategii zaměřenou na poskytování pomoci osobám s vážným zdravotním postižením, jimž zemřou příbuzní, kteří o ně denně pečovali (nedávno přijatý italský zákon dopo di noi);

35.  žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily povědomí o otázkách zdravotního postižení a aby podporovaly začlenění otázek prvků zdravotního postižení do vnitrostátních zdravotních politik a programů;

36.  připomíná Komisi krizi duševního zdraví, která v současné době zasáhla Evropu; uvádí, že podle odhadu WHO problémy spojené s duševním zdravím postihují každého čtvrtého člověka nejméně jednou za život; domnívá se, že na řešení těchto problémů by měl být kladen stejný důraz jako na řešení problémů fyzického zdraví; konstatuje, že je to obzvláště důležité zejména proto, že společná akce v oblasti duševního zdraví a pohody skončila v roce 2016; upozorňuje na to, že pro uplatňování celoevropského přístupu k řešení problémů duševního zdraví má Kompas EU pro opatření týkající se duševního zdraví a pohody zásadní význam;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly strategie, které zajistí, aby osoby se zdravotní postižením byly dobře informované o svém zdravotním stavu, poskytnou podporu zdravotnickému personálu a budou chránit práva a důstojnost osob se zdravotním postižením;

38.  naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu nedostatků vyplývajících z rozdílů mezi závěrečnými připomínkami OSN a její zprávou o pokroku, zejména pokud jde o prioritní oblast ochrany zdraví Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

39.  bere na vědomí, že je obtížné určit hmatatelné výhody a výsledky Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením; vyjadřuje zklamání nad tím, že nejsou k dispozici žádné zprávy o využívání prostředků z Evropského sociálního fondu na podporu odborné přípravy zdravotníků v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby přezkoumala tuto konkrétní akci, aby se mohlo zvážit, jak lze dosáhnout pokroku;

40.  v souladu s kontrolním seznamem WHO pro bezpečný porod žádá zajištění rozsáhlejšího poskytování místní porodní péče coby součásti veřejné služby v členských státech, aby se snížil počet případů zdravotního postižení zaviněného porodními komplikacemi a zaručil matkám a dětem bezpečný porod;

41.  je potěšen pokrokem v odvětví evropské telemedicíny, jež by mohla zásadním způsobem změnit možnosti osob se zdravotním postižením, pokud jde o přístup ke službám; je dále přesvědčen, že zavedení technologie 4G, nástup technologie 5G a rozšíření internetu věcí povedou k lepšímu poskytování zdravotní péče pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby odvětví evropské zdravotní technologie nebylo zatěžováno nadměrnou regulací a aby mělo odpovídající přístup k financování.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

60

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Rupert Matthews, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Julia Reid, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Elena Gentile, Merja Kyllönen, Ulrike Müller, Christel Schaldemose, Bart Staes, Keith Taylor

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Howarth, Răzvan Popa

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

60

+

ALDE

Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Valentinas Mazuronis, Ulrike Müller, Nils Torvalds

ECR

Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Rupert Matthews, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Piernicola Pedicini, Julia Reid

ENF

Sylvie Goddyn

GUE/NGL

Lynn Boylan, Stefan Eck, Luke Ming Flanagan, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen

NI

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Herbert Dorfmann, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Peter Liese, Norbert Lins, Annie Schreijer-Pierik, Sven Schulze, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, John Howarth, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Răzvan Popa, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Benedek Jávor, Bart Staes, Keith Taylor

0

-

 

 

1

0

PPE

Miroslav Mikolášik

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Informativní přehled „Disability and Health“, listopad 2016


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (13.10.2017)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením

(2017//2127(INI))

Zpravodajka: Julie Ward

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  je přesvědčen, že je při řešení otázek zdravotního postižení ve všech oblastech politik zásadně důležité zachovat přístup založený na právech;

2.  vyzývá Komisi, aby lépe podporovala členské státy v úsilí o odstranění právních a organizačních překážek a zajištění rovného přístupu osob se zdravotním postižením k inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, včetně odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, kultury, cestovního ruchu a sportu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostupnost, přístupnost a cenovou dostupnost individualizovaných podpůrných služeb pro osoby se zdravotním postižením;

3.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že vzdělávání a odborná příprava budou organizovány tak, aby začlenily děti a dospělé s tělesným či mentálním postižením, poskytovaly poradenství, pomoc a individuální výuku;

4.  naléhavě žádá členské státy, aby zajistily přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu předškolnímu a základnímu vzdělávání a sociální péče a vytvořily vhodné struktury a účinná opatření pro malé děti se zdravotním postižením a/nebo se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a poskytovaly individuální podporu v nejlepším zájmu daného dítěte, včetně dětí migrantů a dětí trpících vícečetnou diskriminací, aby reagovaly na zvláštní a rozličné potřeby a usnadňovaly úspěšné začlenění migrantů a minorit do normálního vzdělávání;

5.  vyzývá členské státy, aby poskytly veškeré nezbytné zdroje, včetně dostatečného financování, na odpovídající asistenci pro žáky a studenty se zdravotním postižením, jakož i odbornou přípravu zaměstnanců ve vzdělávacích zařízeních a zařízeních pro celoživotní vzdělávání;

6.  zdůrazňuje, že příprava učitelů a školitelů pro práci s dětmi se zdravotním postižením a poskytování dostatečné podpory pro ně má zásadní důležitost; vybízí členské státy, aby vypracovaly návrhy odborné přípravy pro inkluzivní vzdělávání a průběžný profesní rozvoj učitelů a školitelů za přispění různých zúčastněných stran, zejména organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a odborných pracovníků se zdravotním postižením;

7.  vyjadřuje politování nad postupnými škrty veřejného financování v oblasti vzdělávání v důsledku hospodářské krize v Evropě; poukazuje na to, že vzdělání je základním lidským právem a veřejným statkem;

8.  vzhledem k vysokému počtu osob předčasně opouštějících vzdělávací systém mezi mladými lidmi se zdravotním postižením nebo se zvláštními vzdělávacími potřebami vyzývá k dalšímu zkoumání možností, jež nabízí celoživotní vzdělávání, a k poskytování atraktivních alternativ; je přesvědčen, že klíčovou součástí Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je podpora programů celoživotního vzdělávání pro tyto osoby;

9.  vybízí k výměně osvědčených postupů v oblasti inkluzivního vzdělání a celoživotního vzdělávání mezi učiteli, zaměstnanci, správními subjekty a studenty a žáky se zdravotním postižením;

10.  doporučuje, aby na vysokých školách, úřadech práce a v rámci jiných služeb a iniciativ zaměstnanosti fungovali zvláštní poradci přímo na místě, kteří by studentům se zdravotním postižením poskytovali poradenství v oblasti pracovního uplatnění;

11.  vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy stanovila cíle pro účast na vzdělávání a odborné přípravě a snižování chudoby a zaměstnání osob se zdravotním postižením a osob se zvláštními potřebami a bedlivě sledovala a posuzovala jejich situaci na místní, regionální a celostátní úrovni i na úrovni EU;

12.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že přes dosažená zlepšení jsou osoby se zdravotním postižením stále vysoce ohroženy nezaměstnaností a že méně než 30 % z nich dokončilo terciární nebo ekvivalentní vzdělání ve srovnání s přibližně 40 % u osob bez zdravotního postižení; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost obtížím, se kterými se potýkají mladí lidé se zdravotním postižením a/nebo SVP při přechodu ze školy do zaměstnání, a aby za tímto účelem využily všech stávajících nástrojů a iniciativ v oblastech zaměstnanosti, mládeže, kultury a vzdělávání, jako je záruka pro mladé lidi, iniciativa Mládež v pohybu, Evropský fond pro strategické investice (EFSI), Evropský sociální fond (ESF) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR); dále vyzývá, aby všechny rozhodovací procesy probíhaly za účasti příslušných sdružení, rodin osob se zdravotním postižením i samotných zdravotně postižených;

13.  vyzývá k širšímu poskytování kvalitních stáží, jež budou zpřístupněny mladým lidem se zdravotním postižením;

14.  poukazuje na to, že pokud jde o zaměstnání, je poskytování osobního asistenta během pracovní doby v mnoha případech jedinou možností jak zajistit, aby osoby se zdravotním postižením pracovaly, byly součástí týmu a aby se zabránilo nucené práci z domova; vyzývá členské státy, aby přijaly a podporovaly veškerá nezbytná opatření k zajištění přístupnosti a inkluzivního charakteru pracovišť;

15.  zdůrazňuje, že hlavními překážkami při začleňování na trhu práce jsou stále nižší úroveň dosaženého vzdělání, předčasné ukončování školní docházky, nedostatek uzpůsobených programů, diskriminace, nedostatek dovedností a podpory pro zaměstnání, jakož i přístupnost pracovišť;

16.  vyjadřuje politování nad skutečností, že míra zaměstnanosti žen se zdravotním postižením je méně než 50 %, což poukazuje na dvojí diskriminaci, které čelí a v důsledku níž je pro ně obtížné plně se zapojit do společnosti;

17.  vybízí veřejné instituce a podniky v EU k provádění politik rozmanitosti a vnitrostátních chart rozmanitosti;

18.  domnívá se, že je velmi důležité podporovat účinný přístup k mobilitě, a to i zavedením evropského průkazu osob se zdravotním postižením ve všech členských státech zajišťujícího systém vzájemného uznávání, na jehož vytvoření EU v současnosti pracuje s cílem zajistit rovný přístup ke konkrétní zvláštní podpoře, především v oblasti kultury, volného času, sportu a dopravy, a k volnočasovým aktivitám, jako je divadlo, tanec, hudba, umění, a zkvalitnit informace pro osoby se zdravotním postižením týkající se příležitostí v oblasti mobility, poskytovat jim nezbytné vedení a asistenci a řešit obtíže, s nimiž se potýkají, i prostřednictvím vhodného vzdělávání zaměstnanců národních agentur a hostitelských institucí;

19.  připomíná, že navzdory úsilí o to, aby byly programy Erasmus+ a jiné iniciativy v oblasti mobility inkluzivnější, představuje nedostatečná harmonizace mezi vnitrostátními sociálními systémy a přenositelnost práv obrovskou překážku mobility osob se zdravotním postižením; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci v této oblasti s cílem usnadnit mobilitu osobám se zdravotním postižením a aby bránily diskriminačním praktikám v rámci výběrových procesů na programy mobility, jako například stanovení stropu rozpočtu pro přijímání studentů se zdravotním postižením, zejména v programu Erasmus+; z obecného hlediska doporučuje, aby při sestavování rozpočtu programů mobility byly zohledňovány finanční potřeby mladých lidí se zdravotním postižením a předcházelo se tak diskriminaci;

20.  vítá současné úsilí o to, aby programy a iniciativy Unie obsahovaly ustanovení týkající se přístupu, a vyzývá k začleňování dalších požadavků na přístupnost do kulturních politik Unie, a to rovněž uplatňováním Marrákešské smlouvy, přezkumem směrnice o audiovizuálních mediálních službách a také prostřednictvím projektů Evropská hlavní města kultury a Kreativní Evropa; připomíná však, že je potřebné zaujmout globální průřezový přístup k přístupnosti všech služeb přijetím Evropského aktu přístupnosti;

21.  domnívá se, že probíhající modernizace kulturního a tvůrčího odvětvích může přispět k zajištění přístupnosti služeb; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily, že příslušné organizace své služby zpřístupní, a aby přijaly opatření zaměřená na zajištění širšího přístupu ke kultuře pro osoby se zdravotním postižením, a to nejen jako pro pouhé diváky, ale i jako aktéry a protagonisty schopné jednat a působit, a to bez jakékoli diskriminace, v oblasti kultury;

22.  vítá závazek zvýšit společenské povědomí o otázkách týkajících se osob se zdravotním postižením; dále zdůrazňuje, že sdělovací prostředky mohou být významným nástrojem pro zvyšování informovanosti, boj proti stigmatizaci a zavádějícím informacím a pro změnu mylných představ ve společnosti o osobách se zdravotním postižením a osobách se zvláštními potřebami; zdůrazňuje dále, že sdělovací prostředky mohou aktivně přispět k účinnému a úspěšnému začlenění osob se zdravotním postižením ve všech aspektech společenského života tím, že se zvýší povědomí a porozumění, pokud jde o otázky související se zdravotním postižením, různorodost osob se zdravotním postižením a jejich situaci; zdůrazňuje, že je důležité vzdělávat občany v otázkách, které se týkají osob se skrytým nebo neviditelným postižením, aby tyto osoby byly chráněny před zneužíváním;

23.  zdůrazňuje, že se mladí lidé se zdravotním postižením méně účastní fyzické aktivity než jejich vrstevníci bez zdravotního postižení a že školy mají důležitou úlohu při osvojování si zdravého životního stylu zdůrazňuje tudíž, že je důležité podporovat lepší zapojení mladých lidí s postižením do fyzické aktivity; vyzývá členské státy, aby urychleně odstranily všechny stávající překážky, které brání účasti zdravotně postižených osob nebo osob se zvláštními potřebami na sportovních činnostech;

24.  oceňuje, že prostřednictvím programu Erasmus+ se více usiluje o dostupnost sportu pro osoby se zdravotním postižením, a žádá, aby se náležitě podporovaly iniciativy zaměřené na zlepšování přístupnosti sportovních aktivit a účasti v nich na všech úrovních, a to i pro osoby s dočasným zdravotním postižením;

25.  připomíná, že je třeba překlenout digitální propast a zajistit, aby lidé se zdravotním postižením mohli plně využívat přínosy digitální unie; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité, aby osoby se zdravotním postižením zlepšovaly své digitální dovednosti a kompetence, zejména prostřednictvím projektů financovaných z programu Erasmus+, a vyzývá členské státy, aby zranitelným občanům (včetně osob se zdravotním postižením) zajistily ochranu na internetu prostřednictvím účinných opatření proti projevům nenávisti, kybernetické šikaně a všem formám diskriminace na internetu a prostřednictvím většího důrazu na digitální a mediální gramotnost jakožto součást neformálního i formálního vzdělávání; mimoto členské státy vyzývá, aby dětem se zdravotním postižením bezplatně zpřístupnily vzdělávací technologické nástroje, které jim umožní plně se zapojit do vzdělávací činnosti a odborné přípravy;

26.  vyzývá k intenzivnějšímu využívání digitálních nástrojů a digitalizace jakožto prostředků na podporu vstupu osob se zdravotním postižením do zaměstnání na plný úvazek, a to v oblastech, jako je odvětví informačních technologií;

27.  vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly směrnici (EU) 2016/2102 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru(1), která zaručuje všem osobám právo na informace a demokratickou účast; v této souvislosti vyzývá orgány a instituce EU, aby splnily požadavky a povinnosti stanovené v této směrnice týkající se přístupnosti internetových stránek EU a aby zvýšily své úsilí o usnadnění používání znakové řeči v komunikaci a fungování orgánů a institucí EU, a to s cílem zlepšit příležitosti k interakci s občany se zdravotním postižením;

28.  v kontextu evropského pilíře sociálních práv potvrzuje, že je třeba zajistit účast občanské společnosti a zástupců osob se zdravotním postižením na občanského dialogu vedle sociálních partnerů;

29.  domnívá se, že výchova k aktivnímu občanství by se měla zabývat vyhlídkami osob se zdravotním postižením, které čelí nepřiměřeně většímu množství překážek, pokud jde o možnosti zapojení osob do občanského života, a to včetně fyzických překážek; připomíná, že všichni občané mají právo volit, a vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění toho, že toto právo bude dodržováno, pokud jde o osoby se zdravotním postižením;

30.  se znepokojením konstatuje, že uprchlíci a uchazeči o azyl se zdravotním postižením čelí mnohočetným výzvám, jako je nedostatek přístupu k pomoci a ke vzdělání a nedostatečný přístup k asistivní technologii, který by ulehčil komunikaci a integraci; vyzývá Komisi, aby spolu se členskými státy a ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) podporovala a chránila práva osob se zdravotním postižením z řad uprchlíků a žadatelů o azyl a vybízí členské státy k zajištění rovného přístup ke vzdělání pro všechny, zejména prostřednictvím zvláštních programů a opatření pro osoby se zdravotními postižením z řad uprchlíků a žadatelů o azyl, k výměně osvědčených postupů v oblasti inovativních a úspěšných programů pro uprchlíky se zdravotním postižením, zejména v oblasti inkluzivního vzdělávání a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, odborné přípravy a rozvoje dovedností;

31.  zdůrazňuje, že klíčovou úlohu hrají pečovatelé, zejména rodinní příslušníci, kteří často téměř beze zbytku zajišťují veškeré potřeby péče a pomoci, které osoba se zdravotním postižením má; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby politiky EU a vnitrostátní a další legislativní iniciativy podporovaly rodiny a přihlížely k tomu, že v téměř všech případech to jsou matky, které nesou břímě zvládání zdravotního postižení a jsou nuceny snížit nebo přerušit svou pracovní činnost, aby pomáhaly zdravotně postiženému rodinnému příslušníkovi, zejména pokud jde o mladé a starší osoby; vyzývá členské státy, aby přijaly příslušná a vhodná opatření k podpoře rodin a osoby poskytujících péči a soubor regulačních nástrojů a služeb, které rodičům nebo příbuzným dětí se zdravotním postižením umožní využívat dovolené a /nebo zvláštního volna s cílem umožnit jim skloubit práci a péči o tyto děti;

32.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění harmonizace právních předpisů EU s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením bude nezbytné urychlit časový rámec pro přijetí směrnice o Evropském aktu přístupnosti a vyzvat všechny členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly opční protokol k této úmluvě a provedly doporučení Výboru OSN s odkazem na článek 24, aby si EU zajistila prostředky nezbytné pro usnadnění přístupnosti inkluzivního a kvalitního vzdělání;

33.  připomíná závazky vyplývající z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, kterou Evropská unie ratifikovala, jakož i články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie, ve kterých se uvádí, že nezávislost, integrace a přístup k systému vzdělávání a odborné přípravy podporujícím začlenění, občanskému a kulturnímu životu a k volnočasovým aktivitám a sportu jsou zaručenými právy a že jakákoli forma diskriminace na základě zdravotního postižení je zakázána; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o plné provedení těchto závazků, a to přijetím legislativních opatření v souladu s těmito právy, jelikož jinak hrozí, že nedosáhnou cílů Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením stanovených na rok 2020;

34.  je přesvědčen, že je potřebná větší součinnost mezi Evropskou strategií pro pomoc osobám se zdravotním postižením a cíli udržitelného rozvoje, zejména s ohledem na vzdělávání a odbornou přípravu, které by měly být posíleny;

35.  vyzývá k dostatečnému financování a podpoře monitorování pokroku a rovněž přezkoumání stávajících i budoucích právních aktů Unie v souvislosti s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením;

36.  poukazuje na to, že má-li se zlepšit hodnocení provádění a výsledků Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením, je nutné zlepšit sběr údajů, statistiky a monitorování; vyjadřuje například politování nad tím, že mezi ukazateli cílů udržitelného rozvoje EU není cíl týkající se vzdělávání rozčleněn podle zdravotního postižení; zdůrazňuje, že Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením by měla mít za cíl překlenutí rozdílů ve sběru údajů o přístupu ke vzdělávání osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily účinný sběr údajů na základě jasných ukazatelů týkajících se přístupu osob se zdravotním postižením ke vzdělání, zejména údajů týkajících se osob s vysokou mírou závislosti; považuje také za užitečné začlenit do koncipování programu hledisko rovnosti žen a mužů a shromažďovat údaje týkající se situace osob s postižením a monitorování politik a opatření v této oblasti rozlišené podle pohlaví, jakož i průřezové údaje o zranitelných osobách a osobách čelících vícenásobné diskriminaci;

37.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podpořily vytvoření sítě na úrovni EU a spolupráci mezi vnitrostátními a evropskými sdruženími osob se zdravotním postižením, a to s cílem podporovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů.

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

Následující seznam byl vypracován zcela dobrovolně a na výlučnou odpovědnost zpravodajky. Během přípravy stanoviska až do jeho přijetí ve výboru zpravodajka obdržela vstupní informace od těchto subjektů a osob:

Subjekt nebo osoba

Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání.

Evropské fórum zdravotně postižených

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, María Teresa Giménez Barbat, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Rupert Matthews, Morten Messerschmidt, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michel Reimon, Remo Sernagiotto

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Miltiadis Kyrkos, Jarosław Wałęsa, Patricija Šulin

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26

+

ALDE

Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat

ECR

Angel Dzhambazki, Rupert Matthews, Morten Messerschmidt, Remo Sernagiotto

EFDD

Isabella Adinolfi

GUE/NGL

Nikolaos Chountis, Curzio Maltese

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Sabine Verheyen, Jarosław Wałęsa, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Michaela Šojdrová, Patricija Šulin

S&D

Silvia Costa, Damian Drăghici, Miltiadis Kyrkos, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Julie Ward, Krystyna Łybacka

Verts/ALE

Michel Reimon, Helga Trüpel

0

-

1

0

ENF

Dominique Bilde

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1.


POSTOJ V PODOBĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (12.9.2017)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením

(2017/2127(INI))

Zpravodajka: Rosa Estaràs Ferragut

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh usnesení

Právní východisko 5 a (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

-  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (Řada evropských smluv č. 5, 1950) a její protokoly,

Pozměňovací návrh    2

Návrh usnesení

Právní východisko 5 b (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

-  s ohledem na Evropskou sociální chartu (ETS č. 35, 1961, novelizovanou v roce 1996, ETS č. 163),

Pozměňovací návrh    3

Návrh usnesení

Právní východisko 5 c (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

-  s ohledem na doporučení Výboru ministrů členským státům Rady Evropy Rec(2005)5 o ochraně žen proti násilí a doporučení CM/Rec(2007)17 o standardech a mechanismech rovnosti pohlaví,

Pozměňovací návrh    4

Návrh usnesení

Právní východisko 5 d (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

-  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen („CEDAW“, 1979) a její opční protokol (1999),

Pozměňovací návrh    5

Návrh usnesení

Právní východisko 17 a (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

-  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Vícenásobná diskriminace na základě genderu a zdravotního postižení“,

Pozměňovací návrh    6

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Aa.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii žije více než 80 milionů osob se zdravotním postižením, které naléhavě potřebují přístupné prostředí bez předsudků; vzhledem k tomu, že každý čtvrtý Evropan má v rodině osobu se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v EU je přibližně 46 milionů žen a dívek se zdravotním postižením, což představuje přibližně 16 % celkové populace žen v EU;

Pozměňovací návrh    7

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ca.  vzhledem k tomu, že přetrvávají různé formy a podoby vícenásobné diskriminace na základě pohlaví a zdravotního postižení, jež mají za následek sociální vyloučení (např. nižší sebeúctu, hospodářskou závislost, sociální izolaci), vyloučení ze vzdělávání (např. vysokou míru negramotnosti, nižší dosažené vzdělání, zejména u žen) a vyloučení z trhu práce (nižší účast na trhu práce, tendenci vykonávat málo placenou, dočasnou či nejistou práci), což osobám se zdravotním postižením, jejich rodinám a pečovatelům způsobuje další stres a psychickou zátěž;

Pozměňovací návrh    8

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Cb.  vzhledem k tomu, že článek 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením uznává, že musí být přijata vhodná opatření k zajištění skutečného přístupu osob se zdravotním postižením, zejména dívek a žen, k fyzickému prostředí, dopravním zařízením, informacím a komunikaci, včetně informačních a komunikačních technologií, a k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to ve venkovských i městských oblastech;

Pozměňovací návrh    9

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C c (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Cc.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením, a zejména ženy se zdravotním postižením mají nižší příjmy a často nevlastní vozidlo; vzhledem k tomu, že ženy žijí déle než jejich mužské protějšky a že existuje zvýšená potřeba podporovat menší vzdálenosti v dané lokalitě, prostory pro pěší a úpravy budov a bydlení s cílem omezit faktory, které přispívají k jejich vyloučení ze socioekonomického, vzdělávacího a pracovního života; vzhledem k tomu, že dobře navržené zastavěné prostředí pro veškeré činnosti a služby související s veřejnou sférou by posílilo postavení žen, zejména žen se zdravotním postižením, a motivovalo je k účasti v socioekonomickém životě;

Pozměňovací návrh    10

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C d (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Cd.  vzhledem k tomu, že ve veřejné dopravě převažují cestující ženy nad cestujícími muži, s přihlédnutím k tomu, že ženy mají často složitější dopravní vzorce, protože mnohé z nich se starají o závislé členy rodiny, a vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením by měly mít k dispozici snadný přístup k bezpečné dopravě a ke službám a produktům souvisejícím s dopravou, což by jim zajistilo nezávislou mobilitu;

Pozměňovací návrh    11

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C e (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ce.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením často trpí nedostatkem informací a nedostatečnou ochranou svých sexuálních a reprodukčních práv a mají nedostatečný nebo žádný přístup ke službám a výrobkům, které by jim umožnily těchto práv plně využívat;

Pozměňovací návrh    12

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C f (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Cf.  vzhledem k tomu, že podpora, ochrana, komunikace, péče a zdravotnické služby, jako jsou ty, které souvisejí s primárním zdravím, násilím na ženách, péčí o dítě, mateřstvím a sexuálními a reprodukčními právy žen, by měly být plně přístupné ve všech jazycích, formách a formátech pro všechny ženy, a zejména ženy a dívky se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    13

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C g (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Cg.  vzhledem k tomu, že zdravotničtí pracovníci by měli být řádně vyškoleni, pokud jde o citlivé otázky týkající se zdravotního postižení, aby bylo možné lépe reagovat na potřeby osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že zaměstnávání osob se zdravotním postižením v jednotkách zdravotní péče umožní pacientům se zdravotním postižením, aby se cítili lépe a měli pocit, že někdo dokáže pochopit a řešit jejich potřeby; vzhledem k tomu, že zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve veřejných službách, např. zdravotnických, by pro osoby se zdravotním postižením rovněž sloužilo jako motivace;

Pozměňovací návrh    14

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C h (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ch.  vzhledem k tomu, že je třeba dále řešit – v souladu s článkem 29 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením – účast osob se zdravotním postižením, zvláště žen, na politickém a veřejném životě, kde jsou často zastoupeny nedostatečně;

Pozměňovací návrh    15

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C i (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ci.  vzhledem k tomu, že navzdory mnoha mezinárodním úmluvám a ustanovením evropských právních předpisů, jakož i současné Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením nemohou osoby se zdravotním postižením stále v plné míře požívat svých občanských a sociálních práv, jelikož nemají např. spravedlivé a rovné příležitosti, aby se podílely se na politickém, společenském a hospodářském životě; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením zůstávají na okraji rozhodovacího procesu a pokroku, pokud jde o rovnost žen a mužů;

Pozměňovací návrh    16

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C j (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Cj.  vzhledem k tomu, že do Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 nebyla horizontálně začleněna rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že SFEU stanoví požadavek, aby Unie při vymezování a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10), a svěřuje jí pravomoc přijímat právní předpisy pro boj s takovou diskriminací (článek 19); vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a vyzývají k rovné účasti osob se zdravotním postižením na životě společnosti; vzhledem k tomu, že rovné zacházení lze zajistit použitím pozitivních opatření a politik pro ženy se zdravotním postižením a matky dětí se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do očekávané evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením pro období po roce 2020 přispěje k integrovanému přístupu k odstranění diskriminace žen a dívek se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    17

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C k (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ck.  vzhledem k tomu, že 75 % osob s těžkým zdravotním postižením nemá možnost se plně zapojit do evropského trhu práce; vzhledem k tomu, že podíl zaměstnaných žen v zemích EU-28, které mají dlouhodobé zdravotní problémy a/nebo omezení při určité běžné činnosti a které uvádějí, že při práci využily nějaký druh pomoci, je vyšší než odpovídající podíl u mužů; vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením jsou více ohroženy chudobou, a že je tudíž naléhavě nutné odstranit překážky, které brání jejich účasti a zapojení do trhu práce;

Pozměňovací návrh    18

Návrh usnesení

Bod odůvodnění C l (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Cl.  vzhledem k tomu, že 34 % žen se zdravotními problémy nebo se zdravotním postižením zažilo ve svém životě fyzické nebo sexuální násilí, jehož se dopustil jejich partner;

Pozměňovací návrh    19

Návrh usnesení

Bod 9 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9a.  zdůrazňuje význam optimalizace používání strukturálních fondů EU s cílem podporovat přístupnost a zákaz diskriminace, pokud jde o osoby se zdravotním postižením, se zvláštním zřetelem k ženám, a význam opatření na zvýšení viditelnosti příležitostí k získání financování;

Pozměňovací návrh    20

Návrh usnesení

Bod 9 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9b.  zdůrazňuje skutečnost, že ženy a dívky se zdravotním postižením čelí dvojí diskriminaci na základě jak pohlaví, tak zdravotního postižení, a mohou být často vystaveny dokonce vícenásobné diskriminaci na základě pohlaví a zdravotního postižení v kombinaci se sexuální orientací, věkem, náboženským vyznáním a etnickým původem;

Pozměňovací návrh    21

Návrh usnesení

Bod 9 c (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9c.  vyjadřuje politování nad tím, že v rámci Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 se nepodařilo přijmout účinné legislativní akty, opatření a politiky pro boj proti segregaci a vyloučení žen se zdravotním postižením z trhu práce, politického života, škol a vzdělávacího prostředí;

Pozměňovací návrh    22

Návrh usnesení

Bod 9 d (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9d.  opakuje, že všechny osoby se zdravotním postižením by měly mít možnost plně využívat svých práv na základě začlenění a zapojení do společnosti;

Pozměňovací návrh    23

Návrh usnesení

Bod 9 e (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9e.  se znepokojením zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením mají vyšší pravděpodobnost stát se oběťmi násilí na základě pohlaví, zejména pak domácího násilí a pohlavního vykořisťování; zdůrazňuje, že se to týká i nucené sterilizace a vynucených potratů; podtrhuje, že je třeba přijmout veškerá vhodná opatření za účelem zabránění všem druhům zneužívání a zajistit obětem násilí kvalitní, dostupnou a speciálně uzpůsobenou podporu;

Pozměňovací návrh    24

Návrh usnesení

Bod 9 f (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9f.  zdůrazňuje skutečnost, že začlenění osob se zdravotním postižením je zásadním problémem týkajícím se lidských práv, kterým je třeba se řádně zaobírat na evropské úrovni;

Pozměňovací návrh    25

Návrh usnesení

Bod 9 g (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9g.  opakuje, že ženy se zdravotním postižením jsou často více znevýhodněny než muži se zdravotním postižením a častěji jsou vystaveny riziku chudoby a sociálního vyloučení;

Pozměňovací návrh    26

Návrh usnesení

Bod 9 h (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9h.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly politiky, které umožní účast žen a dívek se zdravotním postižením na veřejném, společenském, hospodářském a politickém životě a které ženy a dívky k této účasti povzbudí; zdůrazňuje, že by měly být vedeny důkladné konzultace se ženami a dívkami se zdravotním postižením (prostřednictvím organizací, které je zastupují) a že by tyto ženy a dívky měly být aktivně zapojeny do přípravy a provádění právních předpisů a politik, které zajišťují zákaz diskriminace a rovné příležitosti; vyzývá k zahájení skutečného strukturovaného dialogu mezi EU a organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením v souvislosti s návrhem Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020;

Pozměňovací návrh    27

Návrh usnesení

Bod 9 i (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9i.  trvá na tom, že politiky zaměřené na osoby se zdravotním postižením by měly zohledňovat rovnost žen a mužů;

Pozměňovací návrh    28

Návrh usnesení

Bod 9 j (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9j.  zdůrazňuje, že Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 by měla zahrnovat integrované hledisko rovnosti žen a mužů nebo obsahovat samostatnou kapitolu, která by se věnovala politikám zaměřeným na problematiku zdravotního postižení s důrazem na hledisko rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh    29

Návrh usnesení

Bod 9 k (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9k.  zdůrazňuje význam zohledňování zdravotního postižení v politikách a programech v oblasti rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh    30

Návrh usnesení

Bod 9 l (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9l.  zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením potřebují vzory, a to včetně poradenství a podpůrných sítí;

Pozměňovací návrh    31

Návrh usnesení

Bod 9 m (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9m.  zdůrazňuje, že ženy se zdravotním postižením musí mít právo na vzdělání, zdravotní péči, práci, mobilitu, rodinný život, sexuální vztahy, sňatek a mateřství a na ochranná opatření, která jim tato práva zajistí;

Pozměňovací návrh    32

Návrh usnesení

Bod 9 n (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9n.  zdůrazňuje, že je třeba vynaložit více úsilí o překonání stereotypů a předsudků souvisejících se zdravotním postižením a že ženy a dívky se zdravotním postižením musí být ve sdělovacích prostředcích viditelnější, aby se změnily přetrvávající sociální normy, které je ze společnosti vylučují; vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem investovaly do iniciativ na zvýšení povědomí veřejnosti;

Pozměňovací návrh    33

Návrh usnesení

Bod 9 o (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9o.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout větší uznání a podporu osobám se skrytým zdravotním postižením nebo zdravotním postižením, které není vizuálně patrné, zejména pak ženám a dívkám, které mohou čelit zvláštním výzvám a překážkám;

Pozměňovací návrh    34

Návrh usnesení

Bod 9 p (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9p.  opakuje, že hospodářské politiky úsporných opatření a rozpočtové škrty ve veřejném sektoru měly nepřiměřeně větší dopad na osoby se zdravotním postižením, zejména pak ženy a dívky, a často ohrožovaly jejich dobré životní podmínky, zdraví a život;

Pozměňovací návrh    35

Návrh usnesení

Bod 9 q (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9q.  vyzývá k přijetí zvláštních politických opatření na boj proti násilí a zneužívání osob se zdravotním postižením a poruchami učení, zejména pak žen a dívek, a to včetně zastrašování na internetu, šikany a sexuálního obtěžování a násilí v souvislosti s formální a neformální péčí;

Pozměňovací návrh    36

Návrh usnesení

Bod 9 r (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9r.  zdůrazňuje úlohu odborových svazů, sdružení zaměstnavatelů a organizací zabývajících se odbornou přípravou a celoživotním učením v boji proti vícenásobné diskriminaci, jíž čely ženy a dívky se zdravotním postižení, a v boji proti překážkám bránícím jejich začleňování;

Pozměňovací návrh    37

Návrh usnesení

Bod 9 s (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9s.  žádá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly hledisko rovnosti žen a mužů ve všech příslušných oblastech politiky týkající se osob se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    38

Návrh usnesení

Bod 9 t (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9t.  zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením musí být poučeny o svých právech a o službách pro občany, které jsou pro ně dostupné (vzdělávání, zdravotnictví, spravedlnost, doprava, jednání s orgány atd.); zdůrazňuje, že tyto informace musí být poskytnuty jednoduchým a zabezpečeným způsobem s přihlédnutím k jednotlivým metodám komunikace, sdělovacím prostředkům a formátům, které si vyberou, a případně s ohledem na rozsah jejich duševního postižení, tak aby se mohly samy za sebe rozhodnout;

Pozměňovací návrh    39

Návrh usnesení

Bod 9 u (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9u.  domnívá se, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů by měl poskytnout pokyny na evropské úrovni a na úrovni členských států, které by se týkaly specifické situace žen a dívek se zdravotním postižením, a že by měl hrát aktivní úlohu jako obhájce za účelem zajištění rovných práv a potírání diskriminace;

Pozměňovací návrh    40

Návrh usnesení

Bod 9 v (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9v.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby ženy a dívky se zdravotním postižením mohly žít nezávislým životem a plně se zapojit do všech oblastí života za rovných podmínek jako ostatní, a zejména za rovných podmínek jako srovnatelné skupiny obyvatelstva; proto musí být přijata vhodná opatření pro zajištění skutečného přístupu dívek a žen se zdravotním postižením do fyzického prostředí a k dopravě, informacím a komunikaci, včetně informačních a komunikačních technologií a systémů, jakož i k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to v městských i venkovských oblastech; zdůrazňuje, že má-li být řádně začleněno hledisko rovnosti žen a mužů do opatření týkajících se osob se zdravotním postižením, ale také do plánování, projektů, programů a vykazování, je třeba zavést záruky, jež zajistí, že ženy se zdravotním postižením se budou těchto postupů moci zúčastnit v rámci příslušných subjektů či orgánů, nejlépe jako konzultantky, poradkyně nebo odbornice, a to s cílem zajistit, aby při vytváření koncepcí prostředí, zboží a služeb byly zohledňovány potřeby a požadavky ženské populace se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    41

Návrh usnesení

Bod 9 w (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9w.  opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila ucelenou evropskou strategii pro boj proti násilí páchanému na ženách, která bude obsahovat legislativní nástroj pro předcházení násilí na základě pohlaví a pro boj proti němu, a to se zvláštním zřetelem na ženy a dívky se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    42

Návrh usnesení

Bod 9 x (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9x.  vybízí členské státy, aby přijaly opatření k zajištění toho, aby dívky a ženy se zdravotním postižením mohly požívat svých práv v sexuální a reprodukční oblasti, což zahrnuje i sexuální výchovu případně uzpůsobenou duševním schopnostem dotyčných žen nebo dívek se zdravotním postižením, a to na základě svobodného a informovaného souhlasu těchto osob a s patřičným ohledem na jejich fyzickou integritu, svobodu volby a rozhodování o svém osudu;

Pozměňovací návrh    43

Návrh usnesení

Bod 9 y (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9y.  připomíná, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení osob se zdravotním postižením je úzce propojen s lepšími podmínkami pro rodinné příslušníky, kteří často vykonávají činnost jako neplacení pečovatelé, přičemž nejsou považováni za zaměstnané osoby; vybízí proto členské státy, aby předložily vnitrostátní strategie na podporu neformálních pečovatelů, což jsou většinou příbuzné osob se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    44

Návrh usnesení

Bod 9 z (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9z.  zdůrazňuje hodnotu nástrojů mikrofinancování pro vytváření pracovních míst a růst; vyzývá členské státy, aby se zasadily o snadnější dostupnost těchto nástrojů pro ženy se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    45

Návrh usnesení

Bod 9 a a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9aa.  zdůrazňuje význam nezávislého života pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby představila komplexní evropskou strategii pro deinstitucionalizaci, a to i s přihlédnutím ke zvláštním problémům žen se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    46

Návrh usnesení

Bod 9 a b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9ab.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění nezávislého života pro osoby se zdravotním postižením je nutné podporovat výzkum a inovace týkající se vývoje produktů zaměřených na pomoc osobám se zdravotním postižením při jejich každodenních činnostech;

Pozměňovací návrh    47

Návrh usnesení

Bod 9 a c (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9ac.  zdůrazňuje, že se zvyšuje počet starších osob a že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se zdravotní postižení vyskytuje častěji u žen, jež jsou také tímto jevem více zasaženy kvůli své delší střední délce života; zdůrazňuje, že přiměřeně k tomu proto dojde k nárůstu počtu žen se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    48

Návrh usnesení

Bod 9 a d (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9ad.  opakuje, že je naléhavě zapotřebí zabývat se problémem násilí páchaného na ženách a dívkách se zdravotním postižením ve veřejném, soukromém i institucionálním prostředí; vítá rozhodnutí Rady, že EU přistoupí k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), jako významný krok při potírání násilí vůči ženám a dívkám se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad tím, že Rada omezila přístup EU na dvě oblasti, a to konkrétně na justiční spolupráci a otázky týkající se uprchlíků a žadatelů o azyl a zásady nenavracení;

Pozměňovací návrh    49

Návrh usnesení

Bod 9 a e (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9ae.  zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením, včetně těch, které patří k marginalizovaným a zranitelným skupinám, jako jsou ženy z řad uprchlíků, migrantky, žadatelky o azyl či Romky, jakož i osoby LBTI, čelí vícenásobné diskriminaci, a musí proto získat možnost zapojit se do politického života a rozhodovacích procesů a musí být v tomto smyslu posíleno jejich postavení, aby se zajistilo vyjádření jejich zájmů a podpora a ochrana jejich práv, a tím i zohlednění rovnosti žen a mužů od nejnižší úrovně; vyzývá členské státy, aby poskytovaly vhodně upravené služby a zařízení, jež by posílily postavení těchto žen a dívek v zájmu jejich aktivního zapojení a účasti, a aby investovaly do pomocných a adaptivních technologií a do elektronického začlenění;

Pozměňovací návrh    50

Návrh usnesení

Bod 9 a f (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9af.  zdůrazňuje, že při zajišťování samostatného a nezávislého života pro osoby se zdravotním postižením, zejména pro ženy, je vhodným prostředkem podpory těchto osob a jejich rodin individuálně nebo osobně poskytovaná asistence, jež by jim umožňovala dostat se na pracoviště nebo do vzdělávacích a školicích zařízení a poskytovala jim též podporu v případě těhotenství a mateřství;

Pozměňovací návrh    51

Návrh usnesení

Bod 10 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

10a.  vyzývá Komisi, aby se zabývala zdravotním postižením ve svém Strategickém závazku v oblasti rovnosti žen a mužů 2016–2019;

Pozměňovací návrh    52

Návrh usnesení

Bod 11 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

11a.  odsuzuje skutečnost, že Rada stále ještě nepřijala návrh směrnice z roku 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; opětovně Radu vyzývá, aby návrh co nejdříve přijala;

Pozměňovací návrh    53

Návrh usnesení

Bod 12 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

12a.  trvá na tom, aby byly shromažďovány údaje rozčleněné podle pohlaví s cílem odhalit formy diskriminace na základě příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jimž čelí ženy a dívky se zdravotním postižením ve všech oblastech, na něž se vztahuje Istanbulská úmluva, a všude tam, kde je to relevantní;

Pozměňovací návrh    54

Návrh usnesení

Bod 18 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

18a.  zdůrazňuje, že je důležité zapojit ženy se zdravotním postižením do běžného systému vzdělávání a odborného vzdělávání;

Pozměňovací návrh    55

Návrh usnesení

Bod 26 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

26a.  domnívá se, že ženy a dívky se zdravotním postižením musí mít plný přístup ke zdravotní péči odpovídající jejich specifickým potřebám, včetně gynekologické péče, zdravotních prohlídek, služeb plánování rodiny a přizpůsobené podpory během těhotenství; naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby poskytování vnitrostátní veřejné zdravotní péče zahrnovalo řádný přístup k těmto službám;

Pozměňovací návrh    56

Návrh usnesení

Bod 26 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

26b.  upozorňuje na přetrvávající nedostatky (např. nepřístupnost zařízení pro screening rakoviny pro ženy na invalidním vozíku, nedostatek informačních materiálů upravených pro potřeby osob se zdravotním postižením) při poskytování zdravotní péče osobám se zdravotním postižením; vybízí členské státy, aby zdravotnickému personálu poskytly vhodné vzdělání a odbornou přípravu týkající se specifických potřeb pacientů se zdravotním postižením;

Pozměňovací návrh    57

Návrh usnesení

Bod 26 c (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

26c.  zdůrazňuje, že je nutné ve všech členských státech zajistit dostupnost zdravotnických a pečovatelských služeb, jakož i pomoci, kterou osoby se zdravotním postižením potřebují, a to s cílem usnadnit jejich sociální začleňování; zdůrazňuje rovněž, že rovných příležitostí lze dosáhnout, pouze pokud bude na všech úrovních a ve všech aspektech života přiznáno právo na začlenění a účast;

Pozměňovací návrh    58

Návrh usnesení

Bod 34 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

34a.  opakuje, že ženy se zdravotním postižením často čelí ještě větším problémům a rizikům v zemích zapojených do konfliktů a ve válečných zónách; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí chránit ženy se zdravotním postižením ve vnějších politikách EU;

Pozměňovací návrh    59

Návrh usnesení

Bod 35 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

35a.  naléhavě vyzývá orgány a instituce EU, aby zajistily přístupnost svého internetového obsahu a aplikací, jakož i klíčových dokumentů a audiovizuálního obsahu a zároveň fyzickou přístupnost budov, v nichž sídlí;

Pozměňovací návrh    60

Návrh usnesení

Bod 35 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

35b.  zdůrazňuje, že je třeba usnadnit účinné zapojení a svobodu projevu osob se zdravotním postižením v rámci veřejných akcí a schůzí, které pořádají orgány a instituce EU nebo které se konají na jejich půdě, prostřednictvím titulků a tlumočení do znakového jazyka, dokumentů v Braillově písmu a ve snadno čitelných formátech;

Pozměňovací návrh    61

Návrh usnesení

Bod 44 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

44a.  vyzývá Komisi, aby představila návrh Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2020–2030, která plně začleňuje ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením do budoucích právních předpisů a politik EU a je slučitelná s Úmluvou OSN o právech dítěte a se Strategickým závazkem v oblasti rovnosti žen a mužů 2016–2019, aby bylo zajištěno, že ženy a dívky se zdravotním postižením budou moci plně požívat svých práv jako kdokoliv jiný;

Pozměňovací návrh    62

Návrh usnesení

Bod 44 b (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

44b.  naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konsolidovaný návrh v rámci evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 a aby přijala účinná opatření s cílem předcházet násilí páchanému na ženách a dětech se zdravotním postižením, která se zaměřují na rodiny, komunity, odborné pracovníky a instituce; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají při podpoře sociálního začleňování vzdělávací instituce, např. školy, a poukazuje na to, že je třeba ve všech členských státech přijmout vzdělávací politiku začleňující otázku rovnosti žen a mužů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.9.2017

 

 

 


STANOVISKO Petičního výboru (11.9.2017)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením

(2017/2127(INI))

Zpravodajka: Cecilia Wikström

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že Petiční výbor (PETI) obdrží každý rok značný počet petic popisujících obtíže, s nimiž se každodenně potýkají osoby se zdravotním postižením v celé EU, které se týkají osmi hlavních oblastí činnosti vymezených v Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením a dalších problémů, jako je přístup ke zdravotní péči a sociální ochraně, vzdělávání a odborné přípravě, na pracovní trh, pohyb v zastavěném prostředí a využívání dopravy, přístup ke zboží a službám, k informacím a komunikacím a možnost účasti na politickém, veřejném a kulturním životě; poukazuje na problémy uvedené ve zprávě o pokroku při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2010–2020) týkající se přístupnosti dopravy a zastavěného prostředí a vyzývá k rychlému přijetí a provádění nadcházejících požadavků EU v této oblasti; zdůrazňuje, že jednou z hlavních překážek, které brání účinnému provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením, je diskriminace;

2.  konstatuje, že EU je vůdčí silou při ratifikaci úmluv o lidských právech a že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie opětovně potvrzují zásadu nediskriminace; vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) a podepsaly její opční protokol;

3.  zdůrazňuje klíčový význam UNCRPD jako nástroje na ochranu lidských práv, zejména v případě osob se zdravotním postižením, které představují obzvláště zranitelnou skupinu;

4.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost dětem se zdravotním postižením, v souladu s úmluvou UNCRPD a s Úmluvou OSN o právech dítěte;

5.  zdůrazňuje, že v souvislosti s rámcem EU pro UNCPRD plní Petiční výbor (spolu s evropským veřejným ochráncem práv, jehož úlohou je chránit občany v případě nesprávného úředního postupu) ochrannou funkci prostřednictvím petičního procesu, který předkladateli petice umožňuje podat stížnost na porušení svých práv ze strany evropských, státních a místních orgánů; zdůrazňuje, že petice obdržené výborem názorně ukazují, že k politikám zaměřeným na osoby se zdravotním postižením je třeba přijmout efektivní, horizontální a nediskriminační přístup založený na lidských právech; zdůrazňuje úlohu Agentury Evropské unie pro základní práva při posilování základních práv pro osoby se zdravotním postižením v EU a při podpoře provádění UNCRPD ze strany EU;

6.  připomíná, že petice, které získaly velkou pozornost, často zaštiťují organizace občanské společnosti, které zastupují osoby se zdravotním postižením, a je proto třeba podporovat a veřejně upozorňovat na ochrannou úlohu a účinnost petic vycházejících z porušování těchto práv; oceňuje úlohu těchto organizací při podpoře začleňování do společnosti a zlepšování kvality života osob se zdravotním postižením a domnívá se, že tento úkol by měl být dále podporován veřejnými institucemi;

7.  uznává úlohu UNRCPD jako nástroje pro zaručení lidských práv se sociálním rozměrem, který se snaží zajistit, aby osoby se zdravotním postižením mohly požívat všech lidských práv a základních svobod, jež jsou často porušovány a vyžadují vyšší úroveň ochrany;

8.  v návaznosti na doporučení prvního hodnocení UNCRPD ze strany OSN vyzývá Komisi, aby vytvořila nezávislý nástroj pro dohled nad úmluvou a její přezkum a rovněž interinstitucionální koordinační mechanismus a aby podpořila vytvoření pokud možno stálých místních informačních center a agentur v každém členském státě;

9.  zdůrazňuje zejména, že přístupnost je jednou z hlavních zásad UNCRPD a předpokladem pro výkon dalších práv zakotvených v této úmluvě; zdůrazňuje, že ve svých peticích si evropští občané opakovaně stěžují na problémy s přístupností a na přítomnost architektonických překážek; zdůrazňuje, že právo na přístupnost, vymezené v článku 9 uvedené úmluvy, musí být uplatňováno komplexně, aby byl zajištěn přístup osob se zdravotním postižením do okolního prostředí, k dopravě, veřejným zařízením a službám a k informačním a komunikačním technologiím; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že přístupnost bude významnou prioritou a že bude lépe začleněna do všech oblastí politiky týkajících se osob se zdravotním postižením;

10.  připomíná, že výbor UNCRPD ve svých závěrečných připomínkách uvedl, že úsporná opatření přijatá EU a členskými státy zhoršila životní úroveň osob se zdravotním postižením, jelikož vedla k větší chudobě a vyšší míře sociálního vyloučení a rovněž ke škrtům v sociálních a komunitních službách a podpoře rodin;

11.  konstatuje, že s odkazem na článek 4 UNCRPD je třeba usilovat o změnu právních předpisů Evropské unie a členských států týkajících se osob se zdravotním postižením za účelem zajištění jejich plné harmonizace ve všech oblastech, a požaduje skutečné zapojení zástupců organizací zdravotně postižených do tohoto procesu;

12.  vyzývá Komisi, aby v rámci preventivního přístupu a s ohledem na zdravotní postižení zajistila v evropských školách kvalitní inkluzivní vzdělávání od raného věku v souladu s požadavky UNCRPD týkajícími se multidisciplinárního posouzení individuálních potřeb a zaručila, aby děti se zdravotním postižením nebyly vyloučeny a byly jim poskytnuty přiměřené úpravy;

13.  naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby přijaly nezbytné právní předpisy s cílem zajistit plný soulad s UNCRPD a zaručit mimo jiné odpovídající úroveň dávek souvisejících se zdravotním postižením, komunitní a zdravotní služby a kvalitní programy vzdělávání a odborné přípravy;

14.  zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém stanovisku ze dne 14. února 2017 uvedl, že EU má výlučnou pravomoc, pokud jde o uzavření Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení, neboť hlavní povinnosti Marrákešské smlouvy spadají do oblasti, která je již do značné míry upravena společnými pravidly EU;

15.  bere na vědomí, že v souladu s doporučeními OSN by měly být organizace zdravotně postižených osob zapojeny do všech fází rozhodovacího procesu; připomíná, že s osobami se zdravotním postižením by měl být navázán strukturovaný dialog;

16.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o dopadu hlavních politik a investičních fondů EU na osoby se zdravotním postižením a aby zajistila zapojení organizací zdravotně postižených osob do jejich vytváření, zejména pokud jde o strukturální fondy;

17.  připomíná, že Petiční výbor se od roku 2011 zasazuje o přijetí závazné dohody týkající se přístupu nevidomých a zrakově postižených osob k vydaným dílům; vítá interinstitucionální dohodu, které bylo dosaženo ohledně provedení Marrákešské smlouvy v autorském právu EU, a opětovně vyzývá k tomu, aby EU a její členské státy Marrákešskou smlouvu urychleně ratifikovaly;

18.  bere na vědomí, že na Petiční výbor pravidelně míří dotazy týkající se práva osob se zdravotním postižením na nezávislý život, které je zakotveno v článku 19 UNCRPD, a nadále podporuje rozvoj inkluzivnějších komunit a institucionalizačních systémů, pokud je o to požádán, aby v obou případech mohly osoby se zdravotním postižením získávat odpovídající podporu a pomoc v celé EU, což podpoří cíl větší autonomie v rámci možností každého jednotlivce; připomíná, že výbor PETI vykonal v září 2016 pracovní cestu na Slovensko, jejíž náplní bylo zjištění potřebných údajů o využívání evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) pro účely usnadnění přechodu od institucionální péče o osoby se zdravotním postižením ke komunitním službám;

19.  zdůrazňuje, že osobám se zdravotním postižením je třeba poskytovat informace o jejich právech a že jim musí být umožněno plně se podílet na všech politikách a opatřeních, která by se jich mohla týkat, včetně mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, a že je třeba se prioritně zaměřit na účast dětí se zdravotním postižením a organizací osob se zdravotním postižením, pokud existují;

20.  konstatuje, že v Evropě je 30 % osob se zdravotním postižením ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením a že existuje značný rozdíl mezi mírou zaměstnanosti zdravotně postižených osob (48,7 %) a ostatních (72,5 %); proto zdůrazňuje význam globální strategie v oblasti práce a zaměstnanosti;

21.  poukazuje na to, že děti se zdravotním postižením čelí specifickým problémům, a zdůrazňuje, že je třeba vyvinout úsilí k odstranění všech druhů překážek a umožnit těmto dětem, aby dosáhly plné samostatnosti a měly stejné příležitosti; domnívá se proto, že je klíčové, aby byly zapojeny do vytváření politik, které se jich týkají; vybízí proto k tomu, aby byly vytvořeny nástroje, které by dětem se zdravotním postižením umožňovaly vyjadřovat své názory a zajistily by jejich zapojení;

22.  zdůrazňuje, že osobám se zdravotním postižením musí být poskytována odpovídající sociální podpora a že jádrem těchto opatření musí být vždy přístup ke spravedlnosti, přiměřená péče a ochrana zdraví;

23.  připomíná, že osobám se zdravotním postižením zbaveným způsobilosti k právním úkonům musí být zaručena práva stanovená ve Smlouvách a v právních předpisech EU, jako jsou přístup ke spravedlnosti, zboží a službám, včetně bankovnictví a zaměstnání, zdravotní péče a hlasovacího práva; konstatuje, že je třeba vyvinout úsilí na podporu sběru údajů, výměny osvědčených postupů a konzultací se zástupci organizací zdravotně postižených osob v souladu s článkem 12 UNCRPD; zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat restriktivní výklad právních předpisů týkajících se ochranných doložek v souvislosti s právem volit v členském státě, pokud brání osobám s psychosociálním postižením vykonávat toto právo v souladu s článkem 29 UNCRPD;

24.  zdůrazňuje, že nízká úroveň vzdělání může být zdrojem sociálního vyloučení a že pouze 27,8 % osob se zdravotním postižením má dokončená vysokoškolská studia; připomíná, že právo na studium, na dobrou úroveň vzdělání a na přístup do škol a na univerzity by nemělo být předmětem diskriminace a mělo by být dostatečně zaručeno a prosazováno;

25.  zdůrazňuje, že evropské orgány by měly zajistit přístupnost dokumentů a služeb IT pro osoby se zdravotním postižením;

26.  zdůrazňuje, že orgány veřejné správy členských států, a zejména místní orgány, jež mají blíže k občanům a jejich každodenním potřebám, by měly zajistit nejvyšší možnou dostupnost svých služeb, dokumentů a postupů pro osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že tato opatření by měla zahrnovat i služby poskytované prostřednictvím internetu a internetové stránky;

27.  vyzdvihuje klíčový význam práva všech osob se zdravotním postižením na nezávislý život a vyzývá Komisi, aby zajistila optimální využívání ESI fondů členskými státy v zájmu rozvoje kvalitních sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením, uskutečnění procesu deinstitucionalizace, zvýšení povědomí o problémech zdravotně postižených osob a prosazování rovných příležitostí na regionální, celostátní a evropské úrovni; zdůrazňuje, že by měla být přijata opatření ke zlepšení přístupu ke strukturálním fondům pro služby podpory zdravotně postiženým osobám, zejména pokud jde o služby, které slouží dětem a rodinám, a o služby, jejichž cílem je zabránit institucionalizaci;

28.  konstatuje, že svoboda pohybu evropských občanů musí být zajištěna i pro osoby se zdravotním postižením, a proto musí členské státy zajistit vzájemné uznávání jejich situace a sociálních nároků podle článku 18 UNCRPD; zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením by měly mít možnost cestovat za hranice své země a mít přístup ke kultuře, k dopravě a ke sportu; konstatuje, že by měla být zvážena další zvýhodnění a že by mělo být usilováno o jejich vzájemné uznávání;

29.  připomíná úlohu meziskupiny pro osoby se zdravotním postižením Evropského parlamentu při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením v souladu s úmluvou OSN jako platformou, v jejímž rámci se setkávají poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů a zástupci organizací a občanské společnosti na celostátní i místní úrovni; konstatuje, že meziskupina je privilegovaným fórem pro diskuse a debaty, které zajistí provádění strategie v praxi;

30.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením by měly mít volný přístup ke spravedlnosti, aniž by jim v tom bránila jejich hospodářská situace;

31.  vyzývá k rozšíření možností pro účast organizací osob se zdravotním postižením na politickém životě, aby bylo dosaženo jejich plného zapojení do procesu rozhodování;

32.  zdůrazňuje ústřední význam maximální mobility a přístupnosti jako vůdčích principů, které je nutné dodržovat a naplňovat při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

33.  konstatuje, že strategie pro jednotný digitální trh by měla být uplatňována tak, aby zajišťovala plný přístup osob se zdravotním postižením ke všem aspektům tohoto trhu;

34.  konstatuje, že průřezový charakter mobility a přístupnosti je činí nepostradatelnými pro plné požívání široké škály práv a svobod, jako je například možnost cestování a stěhování do jiných členských států, právo na kulturu a právo na sport;

35.  vyzývá evropské orgány a instituce, aby zajistily, aby všechny jejich internetové stránky a dokumenty byly přístupné pro osoby se smyslovým postižením;

36.  zdůrazňuje, že způsobilost k právům a právním úkonům má zásadní význam pro zachování samostatnosti osob, a proto jakékoli omezení této způsobilosti a zastupování zákonnými opatrovníky musí být stanoveno na základě jasných kritérií harmonizovaných na úrovni EU, přičemž je třeba pravidelně přezkoumávat nutnost takového dlouhodobého zákonného zastupování a vhodnost dotčeného zákonného opatrovníka;

37.  domnívá se, že mnoho lidí se zdravotním postižením si není plně vědomo svých práv a neví, jak mohou tato práva uplatňovat; vyzývá Komisi, aby jako první krok uspořádala širokou informační kampaň týkající se práv osob se zdravotním postižením, s cílem rozšířit znalosti a zvýšit povědomí;

38.  zdůrazňuje, že většina peticí předložených evropskými občany se týká obtíží při podávání žádostí, uznávání skutečností a v souvislosti s pozdní výplatou invalidního důchodu ze strany příslušných orgánů; zdůrazňuje, že těmto problémům by měla být věnována zvláštní pozornost v rámci provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením a její oblasti činnosti zaměřené na sociální ochranu, v souladu s článkem 28 UNCRPD upravujícím přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu;

39.  zdůrazňuje, že by měla být poskytována nezbytná sociální péče, aby bylo zajištěno, že osoby se zdravotním postižením, zejména osoby s psychosociálním postižením, budou moci uplatňovat svá práva a být plně soběstačné; v této souvislosti konstatuje, že je nutné zabránit institucionalizaci těchto osob a že by měly být podniknuty kroky k zajištění toho, aby nebyly podrobovány ošetření bez svého souhlasu;

40.  konstatuje, že osobám se zdravotním postižením je třeba zajistit nediskriminační přístup ke zdravotnickým a pečovatelským systémům, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost obtížím, které by se mohly objevit při léčbě těchto pacientů; zdůrazňuje zejména, že je třeba zajistit nediskriminační přístup k péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a že v žádném případě nesmí být žádná osoba nucena ke sterilizaci nebo interrupci proti své vůli; konstatuje, že systémy zdravotní péče by měly navíc zajišťovat zjišťování, ohlašování a prevenci sexuálního násilí a zneužívání;

41.  vyzývá Komisi, aby vypracovala politiky a programy konkrétně zaměřené na děti se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že tyto politiky by se měly soustředit nejen na odstraňování architektonických bariér a překážek mobility, ale také na boj proti sociálnímu vyloučení a na prosazování a zajištění rovných příležitostí;

42.  konstatuje, že je třeba usilovat o informovaný souhlas osob se zdravotním postižením u všech lékařských zákroků, kde je tento souhlas nutný, a že je proto třeba zavést veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly příslušné informace pro tyto osoby dostupné a srozumitelné; zdůrazňuje, že souhlas musí být dán osobně, předem a při plné znalosti skutečností, přičemž je třeba zavést všechny nezbytné mechanismy, aby se zajistilo splnění těchto zásad; podotýká, že obdobná vhodná opatření musí být přijata také ohledně osob s psychosociálním postižením;

43.  vyzývá Komisi, aby posílila svůj závazek vůči rodičům a pečovatelům osob se zdravotním postižením prostřednictvím svých programů a politik; zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit evropský právní rámec s cílem vyjasnit postavení těchto osob a zajistit ochranu jejich práv a jejich přístup k normálnímu životu;

44.  konstatuje, že systémy zdravotního pojištění nesmí osoby se zdravotním postižením diskriminovat;

45.  konstatuje, že by měl být posouzen dopad směrnice o přeshraniční zdravotní péči na osoby se zdravotním postižením;

46.  zdůrazňuje, že nerovnost je zřejmá zejména v zaměstnání – 48 % osob se zdravotním postižením je v EU zaměstnáno, přičemž jen 27,8 % z nich má ukončené vysokoškolské vzdělání, což znamená, že zdravotně postižené osoby jsou více ohroženy životem v chudobě; vyzývá Komisi, aby provedla horizontální posouzení dopadu všech svých politik, zejména evropské politiky zaměstnanosti, na zaměstnávání osob se zdravotním postižením;

47.  konstatuje, že je třeba revidovat nařízení o letecké a námořní dopravě, aby se zajistilo, že nedojde k žádné formě diskriminace, fyzické ani ekonomické, cestujících se zdravotním postižením a že v tomto směru budou odstraněny všechny překážky;

48.  zdůrazňuje, že je třeba plnit doporučení OSN týkající se nutnosti zajistit zohledňování genderové perspektivy ve všech politikách týkajících se osob se zdravotním postižením, zejména v politikách pro potírání genderového násilí; požaduje cílená opatření na podporu zlepšení postavení žen se zdravotním postižením a vytvoření zvláštní strategie pro ženy se zdravotním postižením.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

7.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Pál Csáky, Eleonora Evi, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Peter Jahr, Rikke Karlsson, Jude Kirton-Darling, Svetoslav Hristov Malinov, Notis Marias, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Gabriele Preuß, Virginie Rozière, Sofia Sakorafa, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michela Giuffrida, Anne-Marie Mineur, Demetris Papadakis, Julia Pitera, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Frank Engel, Monika Hohlmeier, Maria Lidia Senra Rodríguez

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26

+

ALDE

GUE/NGL

 

ECR

 

EFDD

 

PPE

 

 

S&D

 

 

VERTS/ALE

 

Beatriz Becerra Basterrechea; Cecilia Wikström

Anne-Marie Mineur, Maria Lidia Senra Rodríguez, Sofia Sakorafa,

 

Rikke Karlsson, Notis Marias,

 

Eleonora Evi

 

Pál Csáky, Peter Jahr, Svetoslav Hristov Malinov, Roberta Metsola, Jarosław Wałęsa, Monika Hohlmeier, Frank Engel, Julia Pitera, Rainer Wieland

 

Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Jude Kirton-Darling, Marlene Mizzi, Gabriele Preuß, Virginie Rozière, Michela Giuffrida, Demetris Papadakis,

 

Margrete Auken, Tatjana Ždanoka

 

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

19.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Georgi Pirinski, Marek Plura, Dennis Radtke, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Jutta Steinruck, Yana Toom, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Mircea Diaconu, Jasenko Selimovic, Helga Stevens, Tom Vandenkendelaere, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Gilles Lebreton, Jens Nilsson, Wim van de Camp, Igor Šoltes


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Mircea Diaconu, Marian Harkin, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic, Yana Toom

ECR

Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Helga Stevens

GUE/NGL

Patrick Le Hyaric

NI

Lampros Fountoulis

PPE

Georges Bach, David Casa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Dennis Radtke, Sofia Ribeiro, Tom Vandenkendelaere, Wim van de Camp

S&D

Guillaume Balas, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Jens Nilsson, Georgi Pirinski, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato

VERTS/ALE

Jean Lambert, Igor Šoltes, Tatjana Ždanoka

0

-

 

 

2

0

ENF

Gilles Lebreton, Dominique Martin

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí