Postup : 2017/2065(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0384/2017

Předložené texty :

A8-0384/2017

Rozpravy :

PV 11/12/2017 - 21
CRE 11/12/2017 - 21

Hlasování :

PV 12/12/2017 - 5.15
CRE 12/12/2017 - 5.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0488

ZPRÁVA     
PDF 601kWORD 84k
29.11.2017
PE 609.638v03-00 A8-0384/2017

Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu

(2017/2065(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodajka: Marietje Schaake

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu

(2017/2065(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 207 odst. 3 a na článek 2018 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS),

–  s ohledem na dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o informačních technologiích (ITA),

–  s ohledem na pracovní program WTO v oblasti elektronického obchodu,

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů informačních a komunikačních technologií skupiny G7 na setkání v Takamatsu, Kagawa, ve dnech 29. a 30. dubna 2016,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o digitální ekonomice vydané v Cancúnu v roce 2016,

–  s ohledem na dynamickou koalici o obchodu v rámci Fóra pro správu internetu,

–  s ohledem na probíhající obchodní jednání EU se třetími zeměmi,

–  s ohledem na ohlášenou principiální dohodu týkající se Dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem ze dne 6. července 2017,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 s názvem „Digitalizace Evropského průmyslu“ (COM(2016)0180),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. června 2017 o překážkách v oblasti obchodu a investic (COM(2017)0338),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009),

–  s ohledem na návrh Komise týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) (COM(2017)0010),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro volný pohyb jiných než osobních údajů v Evropské unii předložený Komisí dne 13. září 2017 (COM(2017)0495 final),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. května 2017 s názvem „Digital4Development: začleňování digitálních technologií a služeb do rozvojové politiky EU“ (SWD(2017)0157),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 obsahující doporučení Evropského parlamentu Evropské komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)(5),

–  s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a na výstupní dokument, který přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, a na sedmnáct cílů udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na nadcházející 11. zasedání Konference ministrů WTO, které se bude konat v Buenos Aires v Argentině ve dnech 10.–13. prosince 2017 a na němž se bude pravděpodobně jednat i o elektronickém obchodu,

–  s ohledem na iniciativy Mezinárodní telekomunikační unie OSN na podporu rozvojových zemí (ITU-D),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN o ochraně svobody slova a svobody projevu a soukromém sektoru v digitálním věku (A/HRC/32/38) a o úloze poskytovatelů digitálního přístupu (A/HRC/35/22),

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu on-line a off-line, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 12. května 2014,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, řada evropských smluv č. 108, a na její dodatečný protokol,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o transatlantickém toku údajů(6),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění strategie v oblasti obchodní politiky nazvanou „Obchod pro všechny – Uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0384/2017),

A.  vzhledem k tomu, že technologický vývoj, přístup k otevřenému internetu a digitalizace hospodářství jsou motorem růstu, neboť umožňují společnostem, zejména začínajícím podnikům, mikropodnikům a malým a středním podnikům, aby si vytvořily nové příležitosti v oblasti navrhování, objednávání, výroby, uvádění na trh nebo dodávání výrobků a služeb a aby našly zákazníky po celém světě rychleji a s nižšími náklady než kdykoli v minulosti; vzhledem k tomu, že rozvíjející se technologie, jako je například technologie distribuované účetní knihy, mají potenciál pozdvihnout digitální obchod zvýšením transparentnosti mezinárodních smluv a urychlit přenos hodnoty; vzhledem k tomu, že obchod se zbožím ve fyzické podobě je nahrazován stále větším objemem přeshraničních přenosů digitálního obsahu, což někdy zastírá rozdíl mezi zbožím a službami;

B.  vzhledem k tomu, že sběr údajů, agregace údajů a schopnost přenést je přes hranice má potenciál stát se klíčovou hnací silou inovací, produktivity a hospodářské konkurenceschopnosti;

C.  vzhledem k tomu, že globalizace a digitalizace našich ekonomik a mezinárodního obchodu umožňují podnikům růst a vytvářet hospodářské příležitosti pro občany; vzhledem k tomu, že digitalizace tradičních odvětví má dopady na dodavatelské řetězce i výrobní a servisní modely, což by mohlo vést k vytváření pracovních míst v nových odvětvích, ale také ke ztrátě stávajících pracovních míst a k nejistotě zaměstnání, neboť stále více úkolů, které obvykle vykonává člověk, je buď automatizováno, nebo externalizováno, nebo obojí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že musí být zavedena nezbytná opatření sociální podpory, aby byly přínosy rozloženy v celé společnosti, jako například silné politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, aktivní politiky pro trh práce a opatření k překlenutí digitální propasti;

D.  vzhledem k tomu, že digitální ekonomika vyžaduje rámec založený na pravidlech včetně moderních pravidel pro obchod, který dokáže sladit rychlé změny na trhu s právy spotřebitelů a poskytne prostor pro utváření politiky a pro nové regulační iniciativy, jež vládám umožní chránit a posilovat lidská práva;

E.  vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou pro obchod založený na pravidlech a pro rozvoj digitální ekonomiky je přístup ke svobodnému a bezpečnému internetu; vzhledem k tomu, že klíčovou součástí strategie EU v oblasti digitálního obchodu by měla být zásada neutrality sítě, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a inovace v digitální ekonomice a současně svoboda projevu na internetu;

F.  vzhledem k tomu, že klíčovými výzvami v oblasti konektivity, a tedy i digitálního obchodu, jsou nadále investice do infrastruktury a přístup k dovednostem;

G.  vzhledem k tomu, že OSN a rozvojové cíle tisíciletí zdůrazňují, že poskytnutí všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu lidem v nejméně rozvinutých zemích do roku 2020 bude pro posílení rozvoje klíčové, neboť rozvoj digitální ekonomiky by mohl být hnací silou zaměstnanosti a růstu a elektronický obchod by mohl být příležitostí k rozšíření počtu malých vývozců, objemu vývozu a jeho diverzifikace;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli ženy jako podnikatelky a zaměstnankyně mohou těžit z lepšího přístupu na světové trhy a jako spotřebitelé z nižších cen, stále existuje řada překážek a nerovností, které brání jejich účasti na globální ekonomice, neboť mnoho žen v zemích s nízkými a středními příjmy stále nemá přístup k internetu;

I.  vzhledem k tomu, že elektronický obchod se rychle rozvíjí i v rozvojových zemích;

J.  vzhledem k tomu, že vlády po celém světě se zapojují do digitálního ochranářství tím, že staví překážky, které brzdí v přístupu k trhu a přímým investicím nebo vytvářejí nespravedlivé výhody pro domácí společnosti; vzhledem k tomu, že řada dalekosáhlých opatření, která jsou přijímána ve třetích zemích ve jménu národní (kybernetické) bezpečnosti, má stále větší negativní dopad na obchod s produkty IKT;

K.  vzhledem k tomu, že zahraniční společnosti v současnosti těží z mnohem širšího přístupu na evropský trh, než mají Evropané ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že mnozí z našich obchodních partnerů stále více uzavírají své trhy a uchylují se k digitálnímu protekcionismu; vzhledem k tomu, že EU by měla založit svou strategii v oblasti digitálního obchodu na zásadách vzájemnosti, spravedlivé hospodářské soutěže, inteligentní regulace a transparentnosti s cílem obnovit důvěru spotřebitelů a rovné podmínky pro podniky;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba odstranit zeměpisné blokování a že v budoucnosti by nemělo docházet k žádným formám neodůvodněné diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků;

M.  vzhledem k tomu, že při všech obchodních jednáních je třeba podpořit stavební kameny, které zachovají otevřený internet na jednotném digitálním trhu EU, včetně zásad, jako je spravedlivá soutěž, neutralita sítě a ochrana zprostředkovatelů z hlediska právní odpovědnosti; vzhledem k tomu, že celosvětový rozměr digitálního obchodu činí WTO přirozeným místem pro jednání o mnohostranném rámci založeném na pravidlech; vzhledem k tomu, že vhodnou platformou pro zahájení tohoto procesu je 11. zasedání Konference ministrů WTO v prosinci 2017;

N.  vzhledem k tomu, že je Evropská unie vázána Listinou základních práv EU, včetně jejího článku 8 týkajícího se práva na ochranu osobních údajů, článkem 16 SFEU týkajícím se téhož základního práva a článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU); vzhledem k tomu, že právo na soukromí je všeobecným lidským právem; vzhledem k tomu, že vysoké normy ochrany údajů napomáhají budování důvěry evropských občanů v digitální ekonomiku, čímž podporují rozvoj digitálního obchodu; vzhledem k tomu, že prosazování vysokých norem ochrany údajů, zejména pokud jde o citlivé údaje, a usnadnění mezinárodního obchodu v digitálním věku musí jít ruku v ruce, aby byly podporovány svoboda projevu a informací, elektronický obchod a šifrování a aby nedocházelo k digitálnímu protekcionismu, hromadnému sledování, kybernetické špionáži a internetové cenzuře;

O.  vzhledem k tomu, že digitální obchod musí chránit ohrožené volně žijící a planě rostoucí druhy, a vzhledem k tomu, že internetová tržiště musí zakazovat prodej těchto druhů a produktů z nich na svých platformách;

P.  vzhledem k tomu, že soukromé společnosti stanovují stále důležitější normy a standardy v digitální ekonomice, které budou mít přímý dopad na občany a spotřebitele, jakož i na vnitřní a mezinárodní obchod, a současně urychlují vývoj technologických řešení v zájmu zachování obchodní činnosti a zákaznické základny;

Q.   vzhledem k tomu, že doporučení OECD proti erozi základu daně a přesouvání zisku a plány EU na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob zdůraznily nutnost vyřešit řadu výzev, včetně těch, které přináší digitální ekonomika; vzhledem k tomu, že daně by měly být placeny tam, kde jsou vytvářeny zisky; vzhledem k tomu, že praktikám přesouvání zisku a vyhýbání se daňovým povinnostem by měl zabránit transparentnější, účinnější a spravedlivější systém pro výpočet daňového základu; vzhledem k tomu, že je nezbytný soudržný přístup EU ke zdanění digitální ekonomiky, aby bylo dosaženo spravedlivého a efektivního zdanění všech podniků s cílem vytvořit rovné podmínky; vzhledem k tomu, že obchodní dohody by měly zahrnovat doložku o řádné daňové správě, která by opětovně potvrdila závazek stran plnit dohodnuté mezinárodní normy v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

R.  vzhledem k tomu, že podle údajů OECD je až 5 % zboží dováženého do EU paděláno, což vede ke značným ztrátám pracovních míst a daňových příjmů;

S.  vzhledem k tomu, že předmětem obchodních jednání by neměla být citlivá odvětví, jako jsou audiovizuální služby, a základní práva, jako je ochrana osobních údajů;

T.  vzhledem k tomu, že digitální obchod se musí zaměřit rovněž na podporu růstu malých a středních podniků a začínajících podniků, a nikoli pouze nadnárodních společností;

U.  vzhledem k tomu, že Mexiko splňuje podmínky pro přistoupení k Úmluvě Rady Evropy č. 108 o ochraně údajů;

V.  vzhledem k tomu, že ochrana osobních údajů je v obchodních dohodách nezpochybnitelná, a vzhledem k tomu, že ochrana údajů je vždy vyloučena z mandátů k obchodním jednáním EU;

W.  vzhledem k tomu, že obchodní dohody mohou sloužit jako nástroj k posílení digitálních práv; vzhledem k tomu, že zahrnutí ustanovení o neutralitě sítě, zákazu požadavků na nucenou neopodstatněnou lokalizaci údajů, bezpečnosti údajů, zabezpečení zpracovávání údajů a jejich uchovávání, šifrování a odpovědnosti zprostředkovatelů v obchodních dohodách může posílit zejména ochranu svobody slova;

1.  zdůrazňuje, že EU jako společenství hodnot a největší světový vývozce služeb by měla stanovovat normy v mezinárodních a pravidlech a dohodách o digitálních obchodních tocích, jež by byly založené na třech prvcích: (1) zajištění přístupu digitálního zboží a služeb na trh ve třetích zemích, (2) zajištění toho, aby obchodní pravidla vytvářela hmatatelné přínosy pro spotřebitele a (3) zajištění a podpora dodržování lidských práv;

2.  zdůrazňuje, že je třeba překlenout digitální propast s cílem minimalizovat potenciální negativní sociální a rozvojové dopady; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité podporovat účast žen v oborech STEM (věda, technika, inženýrské obory a matematika), odstranit překážky bránící celoživotnímu učení a odstranit rozdíly mezi ženami a muži v přístupu k novým technologiím a jejich využívání; vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala souvislost mezi současnou obchodní politikou a rovností žen a mužů a možnosti zlepšování hospodářského postavení žen prostřednictvím obchodu;

3.  poukazuje na to, že síťové účinky digitální ekonomiky umožňují, aby velký podíl na trhu měla jedna společnost nebo malý počet společností, což by mohlo vést k nadměrné koncentraci trhu; zdůrazňuje, že v obchodních dohodách je třeba prosazovat spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž, zejména mezi poskytovateli digitálních služeb, jako jsou online platformy, a uživateli, například mikropodniky, malými a středními podniky a startupy, a rozšiřovat možnosti volby pro zákazníky, snižovat transakční náklady, zajistit nediskriminační přístup ke všem subjektům trhu a zabránit vytváření dominantních postavení, která narušují trhy; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité učinit neutralitu sítě klíčovou součástí strategie pro digitální obchod; domnívá se, že strategie pro digitální obchod musí být doplněna posíleným a účinným mezinárodním rámcem pro politiku v oblasti hospodářské soutěže, mimo jiné prohloubením spolupráce mezi orgány pro hospodářskou soutěž a důraznými kapitolami o hospodářské soutěži v obchodních dohodách; vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování pravidel pro hospodářskou soutěž ze strany podniků a společností a aby zabránila diskriminaci konkurentů na úkor zájmů spotřebitelů;

4.  zdůrazňuje, že přístup k bezpečnému širokopásmovému internetovému připojení a k digitálním platebním metodám, účinná ochrana spotřebitele, zejména mechanismy nápravy pro přeshraniční prodej online, a předvídatelné celní postupy jsou základními prvky pro umožnění digitálního obchodu, udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu;

5.  domnívá se, že obchodní dohody by měly zajišťovat užší spolupráci mezi subjekty pro ochranu spotřebitelů, a vítá iniciativy na podporu opatření zaměřených na zvýšení důvěry spotřebitelů v obchodních dohodách, například pravidla pro elektronické podpisy a smlouvy a nevyžádaná sdělení; zdůrazňuje, že je nutné chránit práva spotřebitelů, která nesmí být v žádném případě oslabována;

6.  zdůrazňuje, že v rozvojových zemích tvoří většinu podniků malé a střední podniky, které současně zaměstnávají většinu pracovníků v odvětví výroby a služeb; připomíná, že usnadnění přeshraničního elektronického obchodu může mít přímý dopad na zlepšení životních podmínek a životní úrovně a zrychlení hospodářského rozvoje;

7.  připomíná, že žádná ustanovení v obchodních dohodách nesmí EU a jejím členským státům bránit v tom, aby zachovávaly, zlepšovaly a uplatňovaly své předpisy o ochraně údajů; připomíná, že osobní údaje mohou být předávány do třetích zemí, aniž by byla využívána obecná pravidla v obchodních dohodách, pokud jsou a budou splněny požadavky zakotvené v kapitole IV současné směrnice o ochraně údajů a v kapitole V nadcházejícího nařízení o ochraně údajů; uznává, že základním mechanismem pro zajištění předávání osobních údajů z EU do třetí země jsou rozhodnutí o přiměřenosti, včetně parciálních a odvětvových rozhodnutí; konstatuje, že EU přijala rozhodnutí o přiměřenosti pouze se čtyřmi z 20 největších obchodních partnerů; připomíná, že je třeba zaručit, zejména prostřednictvím dialogů o přiměřenosti, předávání údajů ze třetích zemí do EU;

8.  vyzývá Komisi, aby si jako prioritu vytyčila urychlení přijetí rozhodnutí o přiměřenosti, pokud třetí země prostřednictvím svých vnitrostátních právních předpisů nebo svých mezinárodních závazků zajistí úroveň ochrany, která bude „v zásadě rovnocenná“ ochraně zaručené v EU; vyzývá Komisi, aby přijala a zveřejnila aktualizované a podrobné závazné postupy a konkrétní harmonogram pro plnění těchto rozhodnutí, v plném souladu s pravomocemi vnitrostátních orgánů dohledu a se stanoviskem Parlamentu;

9.  připomíná, že možnost přístupu k datům spolu s možností shromažďovat, zpracovávat a předávat data přes hranice je čím dál důležitější pro jakýkoli druh společnosti, která na mezinárodní úrovni dodává zboží a poskytuje služby; konstatuje, že se to týká údajů osobní i neosobní povahy a rovněž komunikace mezi stroji;

10.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve vypracovala pravidla pro přeshraniční datové přenosy, která budou v plném souladu se současnými a budoucími pravidly o ochraně údajů a soukromí EU; dále vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod EU začlenila horizontální ustanovení plně zachovávající právo stran chránit osobní údaje a soukromí, za předpokladu, že toto právo není neopodstatněně uplatňováno s cílem obejít pravidla pro přeshraniční předávání údajů za účelem jiným, než je ochrana osobních údajů; domnívá se, že by tato pravidla a ustanovení měla být součástí veškerých nových a nedávno zahájených obchodních jednání se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že veškerá pravidla v tomto duchu by měla být vyňata z oblasti působnosti jakékoli budoucí kapitoly upravující ochranu investic;

11.  vyzývá Komisi, aby přísně zakázala neodůvodněné požadavky na lokalizaci dat v dohodách o volném obchodu; domnívá se, že odstranění těchto požadavků by mělo být hlavní prioritou, a zdůrazňuje, že by měly být dodržovány příslušné právní předpisy v oblasti ochrany údajů; s politováním konstatuje, že tyto požadavky se používají jako určitá forma necelních překážek obchodu a digitálního protekcionismu; domnívá se, že tento protekcionismus významně omezuje příležitosti evropských podniků na trzích třetích zemí a oslabuje přínos digitálního obchodu k efektivitě;

12.  vyzývá Komisi, aby v souladu s postojem Parlamentu co nejdříve předložila svůj postoj k přeshraničním přenosům dat, k neopodstatněným požadavkům na lokalizaci údajů a k zárukám ochrany údajů v obchodních jednáních, s cílem zahrnout je do všech nových a nedávno zahájených jednání a zabránit tomu, aby EU byla při mezinárodních jednáních odsunuta do pozadí;

13.  vyzývá Komisi, aby bojovala s opatřeními třetích zemí, jako jsou politiky podporující nákup místního zboží, požadavky na místní obsah nebo nucené transfery technologií, pokud nejsou odůvodněny programy OSN na překonání digitální propasti nebo výjimkami souvisejícími s obchodními aspekty práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), pro zajištění toho, aby mohly evropské společnosti působit ve spravedlivém a předvídatelném prostředí;

14.  zdůrazňuje, že EU by měla nadále na bilaterální, plurilaterální i multilaterální úrovni usilovat o zajištění toho, aby třetí země nabízely stejnou míru otevřenosti vůči zahraničním investicím, jakou projevuje EU, a aby zachovaly rovné pracovní podmínky pro hospodářské subjekty EU; vítá návrh nařízení EU, kterým se stanoví rámec pro přezkum přímých zahraničních investic do Unie, a podporuje jeho cíle pro lepší ochranu kritických infrastruktur a technologií;

15.  zdůrazňuje, že strategie v oblasti digitálního obchodu musí být plně v souladu se zásadou neutrality sítě a musí zajistit, aby se s veškerým provozem na internetu nakládalo stejně, bez diskriminace, omezení či narušování, nezávisle na odesílateli, příjemci, druhu, obsahu, zařízení, službě nebo aplikaci; dále připomíná, že opatření pro řízení provozu by měla být povolena pouze ve výjimečných případech, kdy jsou nezbytně nutná, a to pouze po nezbytně dlouhou dobu, aby byly dodrženy právní požadavky, byla zachována celistvost a bezpečnost sítě nebo aby se zabránilo hrozícímu přetížení sítě;

16.  vyjadřuje hluboké politování nad praktikami třetích zemí, které podmiňují přístup na trh u software, jež společnosti hodlají prodávat, zpřístupněním jeho zdrojových kódů a jejich předáním státním orgánům; domnívá se, že tato opatření jako paušální požadavek pro přístup na trh jsou nepřiměřená; vyzývá Komisi, aby zakázala vládám, které uzavřely dohody o volném obchodu, aby se účastnily podobných aktivit; zdůrazňuje, že by výše uvedené nemělo bránit státním orgánům v prosazování transparentnosti softwaru, podpoře zveřejňování zdrojového kódu prostřednictvím bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a sdílení dat prostřednictvím otevřených licencí na poskytování údajů;

17.  připomíná, že v některých případech jsou požadavky na místní přítomnost nezbytné k zajištění účinného obezřetnostního dohledu nebo regulačního dohledu a prosazování; znovu proto vyzývá Komisi, aby přistoupila na omezené závazky v režimu 1, s cílem zabránit regulatorní arbitráži;

18.  konstatuje, že požadavky na přenos technologií ve prospěch rozvoje by neměly být znemožněny pravidly týkajícími se digitálního obchodu;

19.  vyzývá Komisi, aby orgánům třetích zemí zakázala požadovat zpřístupnění nebo převod podrobností o technologii (šifrování) použité v produktech jako podmínku pro výrobu, prodej nebo distribuci těchto produktů;

20.  konstatuje, že ochrana práv duševního vlastnictví a investice do výzkumu a vývoje představují základní podmínku ekonomiky EU založené na znalostech, a že pro boj proti obchodu s padělaným zbožím v celém hodnotovém řetězci je klíčová mezinárodní spolupráce; vybízí proto Komisi, aby usilovala o celosvětové uplatňování mezinárodních norem, jako je Dohoda WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a smlouvy uzavřené Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) týkající se internetu; připomíná, že v celé EU je zapotřebí právní ochrana nových výtvorů na internetu i mimo něj, neboť to povzbudí investice a povede k dalším inovacím; zdůrazňuje však, že obchodní dohody nejsou vhodným místem pro rozšiřování úrovně ochrany práv a neměly by v nich proto být rozšířeny pravomoci na vymáhání práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že by neměl být zpochybňován na základě práv duševního vlastnictví přístup k lékům ve třetích zemích; zdůrazňuje, že obchod s padělaným zbožím vyžaduje výrazně odlišný přístup k porušování práv duševního vlastnictví v digitální ekonomice;

21.  vybízí Komisi, aby pozorně sledovala program domény nejvyšší úrovně Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN), který rozšiřuje názvy domén na tisíce generických jmen, a aby v souladu se svým závazkem ke svobodnému a otevřenému internetu zaručila ochranu držitelů práv, zejména práv souvisejících se zeměpisnými označeními;

22.  vyzývá Komisi, aby využila obchodní dohody k tomu, aby zabránila smluvním stranám v omezování podílu zahraničního kapitálu, aby stanovila prokonkurenční pravidla ke vstupu na velkoobchodní trh pro zavedené sítě operátorů, aby zajistila transparentní a nediskriminační licenční pravidla a poplatky a aby zabezpečila skutečný přístup ke koncovým infrastrukturám na exportních trzích telekomunikačním operátorům z EU; připomíná, že konkurence založená na pravidlech v odvětví telekomunikací vede ke kvalitnějším službám a nižším cenám;

23.  vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o vyvinutí souboru závazných multilaterálních pravidel pro elektronické obchodování ve WTO a nadále se zaměřovala na konkrétní a realistické výsledky;

24.  vyzývá Komisi, aby urychleně obnovila jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA) v souladu s doporučeními přijatými Parlamentem; zastává názor, že by EU měla využít této příležitosti k tomu, aby se ujala vedoucí pozice při stanovování nejmodernějších globálních digitálních standardů;

25.  připomíná, že od roku 1998 dodržují členové WTO moratorium na tarify pro elektronické přenosy; zdůrazňuje, že tyto tarify by přinesly zbytečné dodatečně náklady podnikům a spotřebitelům; vyzývá Komisi, aby přeměnila toto moratorium v trvalou dohodu o zákazu tarifů v elektronickém přenosu pod podmínkou pečlivé analýzy důsledků v oblasti 3D tisku;

26.  vyzývá Komisi, aby využila obchodní dohody k podpoře interoperability norem IKT, z níž budou mít prospěch spotřebitelé i výrobci, zejména v kontextu bezpečného internetu věcí, 5G a kybernetické bezpečnosti, a aby neobcházela legitimní fóra pro mnohostranné řízení, která přispěla k otevřenému internetu;

27.   domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat rostoucímu počtu spotřebitelů a jednotlivců, kteří prodávají a kupují zboží na internetu a kteří se v souvislosti se zbožím zakoupeným on-line potýkají se zatěžujícími celními postupy; připomíná, že je nutné zavést zjednodušený celní režim nepodléhající zdanění ani clu pro zboží prodávané na internetu, které je bez použití vráceno; připomíná, že cílem dohody WTO o usnadnění obchodu je urychlit celní postupy a zlepšit jejich odpovědnost a transparentnost; zdůrazňuje, že je třeba digitalizovat celní informace a celní správu prostřednictvím on-line registrace a zpracování informací, což by mělo zlepšit odbavení na hranicích, spolupráci při odhalování podvodů, protikorupční úsilí a transparentnost cen souvisejících s cly; je toho názoru, že by byla pro spotřebitele výhodná širší možnost využívat nástroje, jako je on-line urovnávání sporů;

28.  vyzývá Komisi, aby vybídla signatáře obchodních dohod, aby do kapitoly o telekomunikacích svých dohod o volném obchodu zahrnuli ustanovení, která zajistí, aby mezinárodní roamingové poplatky i poplatky za volání a SMS do zahraničí byly transparentní, spravedlivé, rozumné a orientované na spotřebitele; vyzývá Komisi, aby podpořila politiky, které budou prosazovat maloobchodní ceny za roaming orientované na náklady, s cílem dosáhnout snížení těchto cen, podpořit transparentnost a zabránit nekalým nebo jakkoli negativním obchodním praktikám vůči spotřebitelům;

29.  uznává, že zásady směrnice o elektronickém obchodu (2000/31/ES) přispěly k rozvoji digitální ekonomiky tím, že vytvořily příznivé podmínky pro inovace a zaručily svobodu projevu a svobodu podnikání; připomíná, že Komise je při obchodních jednáních povinna dodržovat acquis EU;

30.  vyzývá Komisi, aby digitální technologie a služby dále začleňovala do rozvojové politiky EU, jak je mimo jiné stanoveno v programu Digital4Development; vyzývá Komisi, aby využila obchodní dohody ke zlepšování a prosazování digitálních práv; uznává, že pouze 53,6 % všech domácností na světě má přístup k internetu; vyjadřuje politování nad tím, že stále existuje významná digitální propast; vyzývá Komisi, aby zvýšila investice do digitální infrastruktury v zemích globálního Jihu s cílem překonat tuto digitální propast, mimo jiné podporou partnerství veřejného a soukromého sektoru, s tím, že je třeba nadále dodržovat zásady účinnosti rozvoje; v tomto ohledu bere na vědomí příspěvek Mezinárodní telekomunikační unie OSN na podporu rozvojových zemí (ITU-D) k vytváření, rozvoji a zlepšování telekomunikačních zařízení a zařízení a sítí IKT; naléhavě vyzývá Komisi, aby investice do širokopásmové infrastruktury v rozvojových zemích podmínila tím, že budou respektovat svobodný, otevřený a bezpečný internet a rozvoj odpovídajících řešení k podpoře přístupu k mobilnímu internetu, a aby zajistila, že tyto investice budou plně přispívat k plnění těchto cílů; zdůrazňuje, že tyto investice mají význam především pro místní mikropodniky, malé a střední podniky, zejména v rozvojových zemích, aby byly schopny digitální interakce s nadnárodními společnostmi a měly přístup ke globálním hodnotovým řetězcům; připomíná, že usnadnění přeshraničního elektronického obchodu může mít přímý dopad na zlepšení životních podmínek a životní úrovně a zrychlení hospodářského rozvoje; připomíná, že by toto úsilí mohlo přispět k rovnosti žen a mužů, neboť značný počet těchto společností vlastní a provozují ženy; připomíná, že by digitální obchod mohl být zdrojem také pro veřejné orgány a napomoci tak k rozvoji elektronické správy;

31.  zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby jakákoli strategie v oblasti digitálního obchodu byla plně v souladu se zásadou soudržnosti politik v oblasti rozvoje a aby zejména podpořila začínající podniky a mikropodniky, malé a střední podniky v provozování přeshraničního elektronického obchodu a umožnila jim tuto činnost, přičemž připomíná, že by tak mohla přispět k rovnosti žen a mužů;

32.  domnívá se, že i digitální otázky by měly být výrazněji obsaženy v politice pomoci EU na podporu obchodu s cílem usnadnit růst elektronického obchodu prostřednictvím zvýšené podpory inovací a infrastruktury a přístupu k financování, zejména prostřednictvím iniciativ zaměřených na mikrofinancování, jakož i pomoci při zvyšování internetového zviditelňování podnikatelských subjektů z rozvojových zemí působících v oblasti elektronického obchodu, usnadňování přístupu k platformám a propagování dostupnosti řešení pro elektronické platby a přístupu k nákladově efektivní logistice a zásilkovým službám;

33.  zdůrazňuje, že jakákoli strategie v oblasti digitálního obchodu včetně jejích doprovodných opatření musí být plně v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a přispívat k její realizaci; konstatuje, že cíl udržitelného rozvoje č. 4 (kvalitní vzdělávání): poskytující všem dívkám a chlapcům bezplatné, spravedlivé a kvalitní základní a střední vzdělání), cíl udržitelného rozvoje č. 5 (dosažení rovnosti pohlaví a posílení postavení všech žen a dívek), cíl udržitelného rozvoje č. 8.10. (podpora inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, zejména prostřednictvím posílení kapacit domácích finančních institucí a rozšíření přístupu k finančním službám), jakož i cíl udržitelného rozvoje č. 9.1. (budování spolehlivé a odolné infrastruktury a zaměření se na rovný přístup pro všechny) a cíl udržitelného rozvoje č. 9.3. (zlepšování přístupu malých podniků, zejména v rozvojových zemích, k finančním službám, včetně dostupných úvěrů, a jejich začlenění do hodnotových řetězců a trhů) jsou v této souvislosti obzvlášť důležité);

34.  zavazuje se aktualizovat svou strategii v oblasti digitálního obchodu každých 5 let;

35.  zdůrazňuje, že zavádění přiměřené infrastruktury, pokud se týká pokrytí, kvality a bezpečnosti a podpory neutrální sítě, a přístup k této infrastruktuře, zejména ve venkovských, horských a vzdálených oblastech, má pro digitalizaci evropského průmyslu a posilování elektronické správy klíčový význam;

36.  podporuje sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176); zdůrazňuje, že zatímco normalizace v oblasti IKT musí i nadále probíhat pod vedením průmyslu a musí být dobrovolná a založená na konsenzu, zásadách transparentnosti, otevřenosti, nestrannosti, účinnosti, relevantnosti a soudržnosti, ke zvýšení konkurenceschopnosti je zapotřebí stanovit jasnější soubor priorit týkajících se normalizace v oblasti IKT a zajistit jim politickou podporu na vysoké úrovni; konstatuje, že v rámci tohoto procesu by se měly využít nástroje evropského normalizačního systému, přičemž tento proces by měl zahrnovat širokou škálu zainteresovaných stran, a to jak v rámci EU, tak i na mezinárodní úrovni, aby bylo v souladu se společnou iniciativou pro normalizaci zajištěno vytvoření zdokonalených normalizačních postupů; vyzývá Komisi, aby podporovala vznik celosvětových průmyslových norem pro klíčové technologie 5G a strukturu sítí pod vedením EU, a to obzvláště na základě využití výsledků získaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G technologií na úrovni hlavních unijních a mezinárodních normalizačních orgánů;

37.  bere na vědomí úsilí WTO o prosazení jejího pracovního programu v oblasti elektronického obchodu; žádá Komisi, aby se snažila dosáhnout dalšího rozšíření dohody WTO o informačních technologiích, tak aby zahrnovala více výrobků a větší počet členů WTO, a bere na vědomí ministerskou konferenci WTO v Buenos Aires, která se má konat v prosinci 2017; žádá Komisi, aby s evropskými podniky a členskými státy co nejdříve prokonzultovala svůj postoj k elektronickému obchodu a dalším otázkám digitálního obchodu, které mají být na konferenci dohodnuty, aby byl zajištěn jednotný postoj EU;

38.  je toho názoru, že digitální obchod by měl být dále usnadněn v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně využívání možnosti poskytovat služby na dálku, a poskytnutí možnosti, aby evropské podniky, zejména malé a střední, získaly přístup k veřejným a soukromým zakázkám;

39.  poukazuje na význam mezinárodních norem týkajících se digitálních zařízení a služeb, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti; požaduje, aby Komise usilovala o zavedení základních opatření zaměřených na kybernetickou bezpečnost výrobků v rámci internetu věcí a služeb založených na cloud computingu;

40.  zdůrazňuje, že ačkoli se strategie pro jednotný digitální trh zabývá mnoha problémy v oblasti digitálního obchodu, podniky v EU i nadále čelí značným globálním překážkám, jako jsou např. netransparentní regulace, vládní zásahy a neopodstatněné požadavky na lokalizaci nebo uchovávání údajů; zdůrazňuje, že některé z klíčových kroků strategie pro jednotný digitální trh, jako je např. iniciativa EU v oblasti cloud computingu a reforma autorského práva, mají mezinárodní rozměr, kterým by se mohla věnovat evropská strategie pro digitální obchod;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a ESVČ.

(1)

Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 119, 4.5.2016,, s. 1.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0299.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0041.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0252.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0233.


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (8.11.2017)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

na téma „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“

(2017/2065(INI))

Zpravodaj: Reinhard Bütikofer

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. září 2017 nazvané „Boj proti nezákonnému obsahu on-line: Zvyšování odpovědnosti on-line platforem“ (COM(2017)0555),

1.  bere na vědomí, že zvýšená rychlost a užitečnost digitálních nástrojů posilují postavení podniků a rozšiřují jejich dosah; zdůrazňuje, že EU musí vypracovat strategie zaměřené na využití přínosů digitálních technologií ve prospěch svých občanů, podniků a spotřebitelů, překonat digitální propast mezi regiony a generacemi, zajistit spravedlivý, transparentní a udržitelný přístup na trh a ochránit základní práva všech občanů, jako je svoboda projevu a ochrana údajů;

2.  konstatuje, že informační a komunikační technologie (IKT) usnadňují zavádění inkluzivního hospodářství a mohly by se stát hlavním motorem inovací, růstu a vytváření pracovních míst, což může mít také příznivé vedlejší dopady na celý hodnotový řetězec napříč všemi průmyslovými odvětvími a regiony, včetně spotřebitelů a zaměstnanců; vyzývá proto Komisi, aby pokračovala v uzavírání obchodních dohod 21. století, v nichž bude uznána základní povaha pokroku, kterého technologie a internet dosáhly, a jejich potenciál pro dosažení prosperity; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ukázala, že mezi strategií týkající se digitálního vnitřního trhu a strategií digitálního obchodu existuje soudržná vazba, a aby občanům EU ozřejmila, jaké jsou její výhody;

3.  bere na vědomí probíhající jednání o legislativních návrzích v oblasti digitálního obchodu a vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi novým unijním jednotným digitálním trhem a vnější politikou EU, aby bylo možno v rámci obchodních jednání dosáhnout jednotného přístupu; poukazuje na to, že dohody o volném obchodu by neměly být jediným mechanismem spolupráce, který usnadňuje digitální obchod;

4.  zdůrazňuje, že zavádění přiměřené infrastruktury, pokud se týká pokrytí, kvality a bezpečnosti a podpory neutrální sítě, a přístup k této infrastruktuře, zejména ve venkovských, horských a vzdálených oblastech, má pro digitalizaci evropského průmyslu a posilování elektronické správy klíčový význam;

5.  konstatuje, že podle odhadů bude dosažení unijních cílů týkajících se strategického propojení stanovených na rok 2025 vyžadovat v nadcházejících deseti letech investice do vysokokapacitní infrastruktury ve výši 500 miliard EUR; zdůrazňuje, že evropský kodex pro elektronickou komunikaci bude nápomocen při zajišťování předvídatelnějšího investičního prostředí, zejména na základě regulace odpovídající rizikům a výzvám spojeným se zaváděním převážně nových sítí, a odměňovat subjekty, které na nový systém přejdou nejdříve;

6.  poukazuje na to, že je třeba zajistit zjednodušení a harmonizaci pravidel prostřednictvím technologicky pokrokového a transparentního modelu elektronické realizace správních postupů; vyzývá členské státy, aby urychleně pokročily v rozvoji své politiky v oblasti elektronické státní správy, právních předpisů a praxe;

7.  poukazuje na to, že nejlepší standardy a technické specifikace IKT u obchodní infrastruktury jak na místní, tak mezinárodní úrovni, jsou celosvětové povahy; vyzývá proto k úzké spolupráci na úrovni skupiny G7 a G20; zdůrazňuje, že on-line prostředí představuje vstupní bránu pro uplatňování celé řady dalších standardů, jako např. norem v oblasti práv spotřebitelů, životního prostředí, zdravotnictví a sociálních a základních práv;

8.  podporuje sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176), zdůrazňuje, že zatímco normalizace v oblasti IKT musí i nadále probíhat pod vedením průmyslu a musí být dobrovolná a založená na konsenzu, zásadách transparentnosti, otevřenosti, nestrannosti, účinnosti, relevantnosti a soudržnosti, ke zvýšení konkurenceschopnosti je zapotřebí stanovit jasnější soubor priorit týkajících se normalizace v oblasti IKT a zajistit jim politickou podporu na vysoké úrovni; konstatuje, že v rámci tohoto procesu by se měly využít nástroje evropského normalizačního systému, přičemž tento proces by měl zahrnovat širokou škálu zainteresovaných stran, a to jak v rámci EU, tak i na mezinárodní úrovni, aby bylo v souladu se společnou iniciativou pro normalizaci zajištěno vytvoření zdokonalených normalizačních postupů; vyzývá Komisi, aby podporovala vznik celosvětových průmyslových norem pro klíčové technologie 5G a strukturu sítí pod vedením EU, a to obzvláště na základě využití výsledků získaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G technologií na úrovni hlavních unijních a mezinárodních normalizačních orgánů;

9.  konstatuje, že digitální propojení zvyšuje objem obchodu, hlavním předpokladem fungování internetového obchodu však je účinný zásilkový systém; v tomto ohledu zdůrazňuje, že EU podporuje harmonizované označování výrobků, což může vést k lepším a účinnějším přeshraničním službám v oblasti dohledávání zboží; vítá otevřené normy v oblasti IT, které vypracoval Evropský výbor pro normalizaci (CEN), a navrhuje, aby Komise takovéto účinné nástroje propagovala u mezinárodních obchodních partnerů, aby došlo ke snížení nákladů na přeshraniční zásilky, což by bylo v konečném důsledku ku prospěchu koncových uživatelů a spotřebitelů;

10.  konstatuje, že při nákupu na internetu se spotřebitelé z jednoho členského státu EU doposud setkávají s překážkami při nakupování u obchodníků z jiného členského státu, např. při odmítnutí jejich platby nebo v případě, kdy se daný výrobek nedodává do jejich země;

11.  zdůrazňuje, že EU musí hrát rozhodující úlohu při vypracovávání a prosazování těchto norem na celém světě;

12.  zdůrazňuje, že EU by měla prohloubit spolupráci v oblasti digitálního obchodu s klíčovými partnery, kteří uplatňují přísné digitální normy, tím, že by na mnohostranné, vícestranné a dvoustranné úrovni usilovala o snížení celních a necelních překážek prostřednictvím takových nástrojů, jako je elektronické označování, a prosazovala celosvětově uznávané normy; varuje před využíváním obchodních dohod jakožto nástroje pro normalizaci;

13.  zdůrazňuje, že zatímco je v rámci obchodních dohod EU stále častěji nutné potýkat se kromě cel s „bariérami za hranicemi“, tyto dohody nicméně musejí zajistit základní funkci regulace, tedy prosazování veřejného zájmu, a omezit se na usnadňování obchodu a investic na základě zjišťování zbytečných technických překážek bránících obchodu, dvojitých nebo nadbytečných administrativních překážek, které neúměrně zatěžují malé a střední podniky, a zároveň nepůsobit negativně na technické postupy a normy v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti, spotřebitelů, práce, sociální ochrany a ochrany životních prostředí a kulturní rozmanitosti; připomíná, že příslušné mechanismy musejí být založeny na intenzivnější výměně informací a lepším přijímání mezinárodních technických norem a musejí vést k většímu sbližování, ale současně nesmějí za žádných okolností podrývat nebo zdržovat demokraticky legitimizovaný postup rozhodování žádného z obchodních partnerů;

14.  zdůrazňuje, že výrobky na digitálním trhu musejí být jasně označeny, tak aby mohli občané a podniky kontrolovat jejich původ a bezpečnost;

15.  poukazuje na zásadní společenský dopad digitálního obchodu na zaměstnanost, pracovní podmínky, práva pracovníků, vzdělávání a dovednosti; trvá na tom, aby obchodní dohody udržovaly hospodářskou soutěž spravedlivou, bránily dalšímu přemisťování podniků do třetích zemí, nesnižovaly evropské standardy, chránily práva pracovníků a jejich právo na dávky ze systému sociálního zabezpečení a předcházely digitálnímu vykořisťování a aby se v jejich rámci nevyužívaly nižší standardy partnerských zemí k obcházení sociálních norem a norem kvality;

16.  zdůrazňuje, že spravedlivý a rovnocenný přístup k zúčastněným stranám musí být součástí všech obchodních dohod; je přesvědčen, že z důvodu reciprocity by evropské podniky měly mít stejná práva jako ekonomické subjekty z partnerských zemí, což umožní plně zajistit kybernetickou bezpečnost jejich fungování a důvěrnost jejich komunikací; poukazuje na to, že je třeba zajistit ochranu proti požadavkům, které by vedly k omezení schopnosti podniků nebo občanů zajistit kybernetickou bezpečnost a důvěrnost své komunikace;

17.  uznává, že zásady směrnice o elektronickém obchodu mají při rozvoji digitální ekonomiky a při zajištění svobody projevu a svobody podnikání zásadní význam; zdůrazňuje, že zprostředkovatelům on-line by neměla být uložena obecná povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace nebo aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost; domnívá se však, že by měli spolupracovat na urychleném odhalování a odstraňování nezákonného obsahu a na tom, aby se znovu neobjevoval, a zajistit spravedlivé odměňování autorů a držitelů práv, např. tím, že poskytnou možnost zjednat nápravu, která uživatelům a držitelům autorských práv umožní upozornit na nezákonný obsah třetí strany, nebo že zdokonalí využívání filtrů; na základě zavedení mechanismu umožňujícího reagovat na příslušné oznámení by měli kromě toho zajistit, aby nedocházelo k chybnému odstraňování zákonného obsahu;

18.  zdůrazňuje, že obchodní dohody by měly podněcovat k využívání pokročilých technologií, k interoperabilitě systémů, k předvídatelným smluvním vztahům a k dodržování zásad právního státu; zdůrazňuje, že je třeba digitalizovat celní informace a celní správu prostřednictvím on-line registrace a správy informací, pokud jde o mezinárodní normy, elektronickou certifikaci a internetové úhrady cla; vyzývá Komisi, aby s cílem podpořit vzájemnou spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje, výměnu osvědčených postupů k podpoře inovací a vytváření nových ekosystémů (např. tzv. inteligentních měst) zvážila vytvoření nových mechanismů spolupráce mezi regulačními orgány;

19.  poukazuje na význam kompatibility a interoperability digitálních a přeshraničních platebních systémů a jednoznačných a závazných pravidel upravujících úhradu daní a cel; zdůrazňuje, že daně musí být hrazeny v členských státech, v nichž vzniká odpovídající zisk; v této souvislosti upozorňuje na podvody v oblasti DPH; vyzývá Komisi, aby přezkoumala osvobození malých zásilek od DPH a uplatňovala v oblasti DPH účinné postupy;

20.  zdůrazňuje, že digitální obchod lze nejlépe usnadnit prostřednictvím otevřené výměny dat, za předpokladu, že je v obchodních dohodách obsaženo přinejmenším ustanovení s cílem zajistit, aby přeshraniční přenosy dat dodržovaly stávající a budoucí unijní právní rámec ochrany údajů, a to zejména prostřednictvím rozhodnutí o odpovídající ochraně, a aby do unijních obchodních dohod začleňovala horizontální ustanovení plně zachovávající právo stran chránit osobní údaje a soukromí, pod jednoznačnou podmínkou, že toto právo nesmí být uplatňováno s cílem omezit toky dat z jiných důvodů než pro účely ochrany osobních údajů, společně s dalším ustanovením, které bude bránit neodůvodněným požadavkům na lokalizaci da, protože nucená lokalizace dat může představovat protekcionistický nástroj, který se může stát překážkou obchodu znevýhodňující zejména malé a střední podniky; opakuje, že ochrana osobních údajů je prioritou s cílem posílit důvěru spotřebitelů a základní práva;

21.  zdůrazňuje, že celosvětově neposkytují telekomunikační společnosti pouze své vlastní produkty a služby, ale díky infrastruktuře zajišťující propojení, která je nutná k fungování a růstu v digitální ekonomice, zejména s ohledem na inovativní podnikatelské modely, a v této souvislosti naléhavě žádá, aby Komise do obchodních dohod i nadále začleňovala ustanovení, která by zajistila podobnou míru přístupu, jaká panuje v EU; domnívá se, že obchodní partneři s telekomunikačními sítěmi, které podporují hospodářskou soutěž, rozšíří obchodní možnosti EU a přispějí k překonávání digitální propasti mezi rozvinutými zeměmi a méně rozvinutými zeměmi s omezeným přístupem k internetu;

22.  vyzývá Komisi, aby podporovala hospodářskou soutěž v telekomunikacích, která bude založena na pravidlech, a zároveň zajistila nezávislost regulačních orgánů a spravedlivý a nediskriminační přístup unijních podniků k telekomunikačním sítím, což spotřebitelům poskytne větší možnost výběru; důrazně podporuje zásadu nediskriminačního přístupu k internetu a vybízí Komisi, aby tuto zásadu aktivně prosazovala na mnohostranné úrovni a v rámci dohod o volném obchodu;

23.  poukazuje na to, že digitální obchod se zbožím se na celém světě potýká s problémem padělků, a naléhavě žádá Komisi, aby prosazovala iniciativy, jako je značka důvěry v otevřené systémy IT, které by zvýšily důvěru spotřebitelů v internetové obchodníky a zajistily pro rovné podmínky; podporuje využívání nástrojů, jako je memorandum o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží přes internet (COM/2013/0209).

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

2

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Jonathan Bullock, Reinhard Bütikofer, Angelo Ciocca, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Adam Gierek, Theresa Griffin, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Edouard Martin, Miroslav Poche, Carolina Punset, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eugen Freund, Françoise Grossetête, Benedek Jávor, Jude Kirton-Darling, Olle Ludvigsson, Vladimír Maňka, Răzvan Popa, Dennis Radtke, Sofia Sakorafa, Pavel Telička

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Michael Gahler, György Hölvényi, Agnes Jongerius

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

36

+

ECR

Zdzisław Krasnodębski

ENF

Angelo Ciocca, Barbara Kappel

PPE

Bendt Bendtsen, Christian Ehler, Michael Gahler, Françoise Grossetête, György Hölvényi, Janusz Lewandowski, Dennis Radtke, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Anna Záborská, Pilar del Castillo Vera

S&D

Inés Ayala Sender, Eugen Freund, Adam Gierek, Theresa Griffin, Agnes Jongerius, Jude Kirton-Darling, Peter Kouroumbashev, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Vladimír Maňka, Miroslav Poche, Răzvan Popa, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Verts/ALE

Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Benedek Jávor, Claude Turmes

2

-

EFDD

Jonathan Bullock

GUE/NGL

Sakorafa Sofia

6

0

ALDE

Fredrick Federley, Kaja Kallas, Carolina Punset, Pavel Telička, Lieve Wierinck

ENF

Christelle Lechevalier

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (12.10.2017)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu

(2017/2065(INI))

Zpravodaj: Daniel Dalton

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  opakovaně vyjadřuje svou podporu strategii Komise nazvané „Obchod pro všechny“; vybízí Komisi, aby i nadále upřednostňovala nové přístupy s cílem usnadnit obchod s digitálním zbožím a službami a odstranit v této souvislosti necelní překážky; domnívá se, že EU by měla hrát při prosazování digitálního obchodu na mezinárodní úrovni vedoucí úlohu, a je toho názoru, že je třeba zabývat se všemi možnostmi pokroku v této oblasti;

2.  zdůrazňuje, že nové výzvy v oblasti digitálního obchodu se musejí odrazit také ve vzdělávání a podpoře digitálních dovedností, protože jsou důležité jak pro spotřebitele, tak i pro podniky, a že je třeba vyvinout úsilí zejména ve venkovských oblastech a v méně rozvinutých ekonomikách; zdůrazňuje, že je velmi důležité zvýšit konkurenceschopnost evropských podniků na globálním trhu, aby bylo možné plně využít ekonomického potenciálu EU;

3.  zdůrazňuje, že opatření plánovaná ve strategii pro jednotný digitální trh, jako je zdokonalení systémů ochrany spotřebitele, zrušení zeměpisného blokování, zvýšení neutrality internetu a zlepšení kybernetické bezpečnosti, jsou relevantní jak pro politiku EU v oblasti zahraničního obchodu a pro posílení jednotného trhu, tak jako příspěvek k silnější vyjednávací pozici EU, pokud jde o obchod se třetími zeměmi; vyzývá proto, aby byly identifikovány a odstraněny všeobecné překážky bránící digitálnímu obchodu v rámci vnitřního trhu;

4.  v této souvislosti konstatuje, že je důležité, aby měly unijní telekomunikační společnosti přístup na trh;

5.  bere na vědomí úsilí WTO o prosazení jejího pracovního programu v oblasti elektronického obchodu; žádá Komisi, aby se snažila dosáhnout dalšího rozšíření dohody WTO o informačních technologiích, tak aby zahrnovala více výrobků a větší počet členů WTO, a bere na vědomí ministerskou konferenci WTO v Buenos Aires, která se má konat v prosinci 2017; žádá Komisi, aby s evropskými podniky a členskými státy co nejdříve prokonzultovala svůj postoj k elektronickému obchodu a dalším otázkám digitálního obchodu, které mají být na konferenci dohodnuty, aby byl zajištěn jednotný postoj EU;

6.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ke skutečnému pokroku v této oblasti dochází pomalu; vyzývá Komisi, aby byla ambiciózní při koncipování otázek, které mají být v programu řešeny; je toho názoru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost rostoucímu počtu spotřebitelů, kteří uvízli v celních postupech a dopustili se možných porušení předpisů v souvislosti se zbožím zakoupeným přes internet; je toho názoru, že v této souvislosti by byla pro spotřebitele výhodná širší možnost využívat nástroje, jako je on-line urovnávání sporů; domnívá se, že v kontextu obchodních jednání by mělo být usilováno o vyšší míru de minimis a že by to rovněž zjednodušilo pravidla mezinárodního obchodu;

7.  domnívá se v této souvislosti, že regulační rámec pro elektronický obchod by měl na jedné straně zajišťovat účinnou ochranu spotřebitelů před porušováním předpisů a jejich řádné informování o vlastnostech výrobků při nákupu zboží na internetu s cílem posílit důvěru v digitální obchod a na druhé straně by měl omezit byrokracii v případě malých a středních podniků, začínajících podniků a mikropodniků, pro které je zaručená viditelnost internetového obchodování největším přínosem a které mohou mít prospěch z větší digitalizace a z digitálního obchodu;

8.  zdůrazňuje, že účinné nástroje, jako jsou např. bezpečné a spolehlivé systémy mezinárodních on-line plateb a inovativní mechanismy urovnávání sporů, mají klíčový význam z hlediska omezení internetových podvodů, boje proti nekalým praktikám a zlepšení přístupu k informacím o právech spotřebitelů s cílem usnadnit spotřebitelům nápravná opatření; žádá Komisi, aby v rámci rozšiřování mezinárodního obchodu prosazovala tato zlepšení a snažila se o jejich zavedení;

9.  žádá Komisi, aby provedla analýzu celních a daňových dohod, aby bylo zajištěno, že digitální obchod nepoškozují předpisy, které vznikly pouze s ohledem na fyzické zboží, a aby v případě nutnosti usilovala o jejich reformu;

10.  je toho názoru, že digitální obchod by měl být dále usnadněn v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně využívání možnosti poskytovat služby na dálku, a poskytnutí možnosti, aby evropské podniky, zejména malé a střední, získaly přístup k veřejným a soukromým zakázkám;

11.  zdůrazňuje, že digitální obchod je nejvíce usnadněn otevřenou výměnou údajů bez zeměpisných omezení; domnívá se, že odstranění požadavků na lokalizaci údajů by mělo být hlavní prioritou, zdůrazňuje však, že by měly být dodržovány příslušné právní předpisy v oblasti ochrany údajů; s politováním konstatuje, že tyto požadavky se používají jako určitá forma necelních překážek obchodu a digitálního protekcionismu; domnívá se, že prvním krokem k celosvětovému zákazu požadavků na lokalizaci údajů by měl být jejich celounijní zákaz v rámci jednotného trhu a zavedení volného toku údajů jakožto „páté svobody“ v Evropě, a podporuje v tomto smyslu veškeré snahy Komise;

12.  vyzývá Komisi, aby digitální obchod a tok údajů začlenila do všech budoucích mandátů k obchodním jednáním; vyzývá dále Komisi, aby se, kdykoli je to možné, snažila o začlenění příloh týkajících se digitálního obchodu a toku údajů do všech stávajících dohod; žádá vypracování mezinárodní úmluvy o toku údajů, která by doplňovala dvoustranné dohody o volném toku údajů, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly dodržovány stávající požadavky na ochranu duševního vlastnictví a aby přeshraniční předávání osobních údajů bylo v souladu se stávajícím a budoucím právním rámcem EU, zejména prostřednictvím rozhodnutí o odpovídající ochraně;

13.  zdůrazňuje, že výměna veřejně přístupných údajů se musí řídit zásadami ochrany duševního vlastnictví;

14.  bere na vědomí, že mnohostranná mezinárodní obchodní jednání v oblasti digitálního obchodu nejsou tak rozvinutá, jako je tomu u srovnatelných rozhovorů o jednotném digitálním trhu; doporučuje, aby Komise alespoň na dvoustranné úrovni vypracovala postoje k očekávanému vývoji v oblasti digitálního obchodu, včetně vhodné úpravy problematiky ochrany spotřebitele, obchodu s výrobky, u nichž neexistuje jasná hranice mezi zbožím a službami (např. 3D tisk), a u zboží s významným podílem digitálních složek (např. vozidla vybavená prvky konektivity);

15.  podporuje myšlenku, aby stávající moratorium WTO na poplatky za elektronický přenos údajů získalo trvalou podobu; vyzývá členské státy, aby bránily evropské zájmy před veškerými pokusy třetích zemí vytvářet příjmy z těchto poplatků;

16.  poukazuje na hodnotu ekonomiky sdílení, a to jak v rámci jednotného trhu, tak mezi evropskými podniky a spotřebiteli a podniky mimo EU; domnívá se, že celosvětový růst tohoto druhu obchodu je nutné považovat z hlediska budoucnosti obchodu za pozitivní;

17.  poukazuje na význam mezinárodních norem týkajících se digitálních zařízení a služeb, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti; požaduje, aby Komise usilovala o zavedení základních opatření zaměřených na kybernetickou bezpečnost výrobků v rámci internetu věcí a služeb založených na cloud computingu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

4

3

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Anna Maria Corazza Bildt, Dennis de Jong, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Marlene Mizzi, Nosheena Mobarik, Jiří Pospíšil, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Igor Šoltes, Catherine Stihler, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Birgit Collin-Langen, Edward Czesak, Anna Hedh, Arndt Kohn, Roberta Metsola, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrey Kovatchev

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20

+

ALDE

Dita Charanzová, Jasenko Selimovic

ECR

Edward Czesak, Nosheena Mobarik, Anneleen Van Bossuyt

PPE

Carlos Coelho, Birgit Collin-Langen, Anna Maria Corazza Bildt, Antonio López-Istúriz White, Roberta Metsola, Jiří Pospíšil

S&D

Sergio Gaetano Cofferati, Anna Hedh, Liisa Jaakonsaari, Arndt Kohn, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Marc Tarabella

4

-

EFDD

John Stuart Agnew

ENF

Mylène Troszczynski

GUE/NGL

Dennis de Jong

Verts/ALE

Igor Šoltes

3

0

EFDD

Marco Zullo

PPE

Philippe Juvin, Andrey Kovatchev

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (24.10.2017)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

na téma „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“

(2017/2065(INI))

Zpravodajka: Angelika Mlinar

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, řada evropských smluv č. 108, a na její dodatečný protokol,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o transatlantickém toku údajů(1),

–  s ohledem na článek 45 nařízení (EU) 2016/679, který stanoví, že třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany osobních údajů prostřednictvím svých vnitrostátních právních předpisů nebo mezinárodních závazků, jež přijala, právního státu, dodržování lidských práv a existence a účinného fungování nezávislých orgánů dohledu,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-362/14 (Schrems), který objasnil, že odpovídající úroveň ochrany ve třetí zemi je třeba chápat jako úroveň, která je „v zásadě rovnocenná“ úrovni, již v Evropské unii zaručuje směrnice 95/46/ES, vykládaná ve světle Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění strategie v oblasti obchodní politiky nazvanou „Obchod pro všechny – Uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(201)0491),

A.  vzhledem k tomu, že je Evropská unie vázána Listinou základních práv Evropské unie, včetně jejího článku 8 týkajícího se práva na ochranu osobních údajů, článkem 16 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkajícím se téhož základního práva a článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU);

B.  vzhledem k tomu, že ochrana osobních údajů je v obchodních dohodách nezpochybnitelná a že ochrana údajů je vždy vyloučena z mandátů k obchodním jednáním EU;

C.  vzhledem k tomu, že volný pohyb údajů je nedílnou součástí moderní ekonomiky, umožňuje nabízet přeshraniční služby, čímž vytváří mnoho hmatatelných přínosů pro uživatele, posiluje celosvětový dosah evropských podniků, včetně MSP, a očekává se, že jeho objem v nadcházejících letech ještě vzroste;

D.  vzhledem k tomu, že rámec EU na ochranu údajů již v současnosti umožňuje „volný pohyb“ údajů v rámci EU a do třetích zemí, pokud jsou splněna jeho ustanovení, jež mají za cíl zajistit, aby úroveň ochrany osobních údajů, která je v Unii zajištěna, nebyla v důsledku přenosu údajů oslabována;

E.  vzhledem k tomu, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů nejenže vyjasňuje pravidla pro posuzování úrovně ochrany ve třetích zemích (rozhodnutí o odpovídající ochraně), ale kodifikuje také jeden z nástrojů, které se pro mezinárodní přenosy údajů již používají (závazná podniková pravidla), a poskytuje dvě dodatečné možnosti, jak předávání osobních údajů usnadnit (certifikace a kodexy chování);

F.  vzhledem k tomu, že ochrana osobních údajů je základním právem a přísné normy v této oblasti napomáhají budovat důvěru v digitální ekonomiku, čímž podporují rozvoj digitálního obchodu; vzhledem k tomu, že podpora přísných norem v oblasti ochrany údajů a usnadňování mezinárodního obchodu musejí být v digitálním věku prosazovány souběžně; vzhledem k tomu, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů tedy nelze chápat jako překážku bránící pohybu údajů;

G.  vzhledem k tomu, že obchodní dohody mohou sloužit jako nástroj k posílení digitálních práv; vzhledem k tomu, že zahrnutí ustanovení o neutralitě sítě, zákazu požadavků na nucenou neopodstatněnou lokalizaci údajů, bezpečnosti údajů, zabezpečení zpracovávání údajů a jejich uchovávání, šifrování a odpovědnosti zprostředkovatelů v obchodních dohodách může posílit zejména ochranu svobody slova;

H.  vzhledem k tomu, že shromažďování, uchovávání, zpracovávání a přenos údajů v souladu s acquis EU o ochraně údajů a digitalizace těchto údajů se staly součástí moderních podnikatelských modelů;

I.  vzhledem k tomu, že členské státy musejí mít možnost těžit z přínosů digitálního obchodu, což si žádá úzkou spolupráci mezi Komisí, členskými státy a průmyslovými odvětvími EU;

1.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že přeshraniční přenosy údajů budou v souladu s acquis EU v oblasti ochrany údajů a s normami EU v oblasti základních práv, a to zejména na dvoustranné úrovni, prostřednictvím rozhodnutí o odpovídající ochraně, a na mezinárodní úrovni, prostřednictvím toho, že do našich obchodních dohod bude zahrnováno horizontální ustanovení, které plně zabezpečí právo stran chránit osobní údaje a soukromí a zabrání neopodstatněným požadavkům na lokalizaci údajů, pod klíčovou podmínkou, že nesmí být používáno za účelem omezování pohybu údajů z jiných důvodů, než je ochrana osobních údajů; vyzývá Komisi, aby si ke všem předpisům v této oblasti, které jsou již ve fázi přípravy, vyžádala formální stanovisko evropského inspektora ochrany údajů a budoucího Evropského sboru pro ochranu osobních údajů;

2.  prosazuje efektivní využívání všech nástrojů, které poskytuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů s cílem zajistit silný právní rámec, a současně uznává skutečnost, že předpisy EU pro přenos osobních údajů mohou zakazovat zpracovávání těchto údajů ve třetích zemích, pokud neposkytují úroveň ochrany odpovídající normám EU;

3.  zdůrazňuje, že za hlavní prioritu je třeba považovat boj proti všem formám digitálního protekcionismu, včetně neopodstatněných požadavků na lokalizaci údajů, za jiným účelem než je ochrana osobních údajů, neboť takovýto protekcionismus je v rozporu s předpisy EU v oblasti ochrany údajů, významně omezuje příležitosti evropských podniků na trzích třetích zemí a oslabuje přínos digitálního obchodu k efektivitě; zdůrazňuje, že veškerá omezení pohybu údajů musí být opodstatněná;

4.  naléhavě vybízí Komisi, aby jednala tak, aby její rozhodnutí představovala měřítko pro přijímání přísných norem na ochranu osobních údajů upravujících pohyb údajů na mezinárodní úrovni a aby před jednáními o mezinárodních nebo obchodních dohodách, které by mohly mít dopad na ochranu údajů, a v průběhu těchto jednání konzultovala s příslušnými orgány a subjekty EU zaměřenými na ochranu údajů; v tomto ohledu zdůrazňuje povinnost Komise vyplývající z čl. 218 odst. 10 SFEU, který stanoví, že Parlament musí být okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu;

5.  zdůrazňuje, že obchodní politika již v současnosti napomáhá boji proti korupci například tím, že zvyšuje transparentnost regulace a postupů zadávání veřejných zakázek a zjednodušuje celní postupy; zdůrazňuje, že strategie pro digitální obchod by mohla být i nadále využívána pro účely boje proti korupci a k zajištění provádění mezinárodních úmluv a zásad, spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu, harmonizace norem a ochrany a bezpečnosti spotřebitelů;

6.  zdůrazňuje, že ačkoli se strategie pro jednotný digitální trh zabývá mnoha problémy v oblasti digitálního obchodu, podniky v EU i nadále čelí značným globálním překážkám, jako jsou např. netransparentní regulace, vládní zásahy a neopodstatněné požadavky na lokalizaci nebo uchovávání údajů; zdůrazňuje, že některé z klíčových kroků strategie pro jednotný digitální trh, jako je např. iniciativa EU v oblasti cloud computingu a reforma autorského práva, mají mezinárodní rozměr, kterým by se mohla věnovat evropská strategie pro digitální obchod.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

19.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ahmedov Ademov, Jan Philipp Albrecht, Gerard Batten, Heinz K. Becker, Michał Boni, Caterina Chinnici, Daniel Dalton, Rachida Dati, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Raymond Finch, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Sophia in 't Veld, Eva Joly, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Roberta Metsola, Claude Moraes, Alessandra Mussolini, József Nagy, Péter Niedermüller, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Harald Vilimsky, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Anna Maria Corazza Bildt, Ignazio Corrao, Gérard Deprez, Lívia Járóka, Dennis de Jong, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Andrejs Mamikins, Angelika Mlinar, Kati Piri, Jaromír Štětina, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Josu Juaristi Abaunz, Kaja Kallas, Martin Sonneborn, Janusz Zemke

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

52

+

ALDE

Gérard Deprez, Nathalie Griesbeck, Sophia in 't Veld, Kaja Kallas, Angelika Mlinar

ECR

Daniel Dalton, Jussi Halla-aho, Monica Macovei, Helga Stevens

EFDD

Ignazio Corrao, Laura Ferrara, Kristina Winberg

ENF

Harald Vilimsky

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Cornelia Ernst, Josu Juaristi Abaunz

NI

Martin Sonneborn

PPE

Asim Ahmedov Ademov, Heinz K. Becker, Michał Boni, Anna Maria Corazza Bildt, Rachida Dati, Monika Hohlmeier, Lívia Járóka, Barbara Kudrycka, Roberta Metsola, Alessandra Mussolini, József Nagy, Csaba Sógor, Jaromír Štětina, Traian Ungureanu, Axel Voss, Tomáš Zdechovský

S&D

Caterina Chinnici, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Cécile Kashetu Kyenge, Dietmar Köster, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Kati Piri, Soraya Post, Birgit Sippel, Janusz Zemke

Verts/ALE

Jan Philipp Albrecht, Eva Joly, Judith Sargentini, Bodil Valero

3

-

EFDD

Gerard Batten, Raymond Finch

ENF

Auke Zijlstra

1

0

GUE/NGL

Dennis de Jong

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0233.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

23.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

0

5

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Edouard Ferrand, Santiago Fisas Ayxelà, Karoline Graswander-Hainz, Heidi Hautala, Nadja Hirsch, France Jamet, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Alessia Maria Mosca, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Nicola Danti, Bolesław G. Piecha, Frédérique Ries, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Ramon Tremosa i Balcells, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Merja Kyllönen, Marco Zullo


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

33

+

ALDE

Frédérique Ries, Marietje Schaake, Nadja Hirsch, Ramon Tremosa i Balcells

ECR

Bolesław G. Piecha, Emma McClarkin, Jan Zahradil, Joachim Starbatty

EFDD

Marco Zullo, William (The Earl of) Dartmouth

PPE

Adam Szejnfeld, Artis Pabriks, Daniel Caspary, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Jarosław Wałęsa, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Laima Liucija Andrikienė, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Tokia Saïfi, Viviane Reding

S&D

Alessia Maria Mosca, Bernd Lange, David Martin, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster, Jude Kirton-Darling, Karoline Graswander-Hainz, Maria Arena, Nicola Danti

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Klaus Buchner

0

-

 

 

5

0

ENF

Edouard Ferrand, France Jamet

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz, Merja Kyllönen

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění - Ochrana soukromí