DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů
30.11.2017 - (13076/2017 – C8-0415/2017 – 2017/0193(NLE)) - ***
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Christofer Fjellner
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů
(13076/2017 – C8-0415/2017 – 2017/0193(NLE))
(Souhlas)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13076/2017),
– s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (13073/2017),
– s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 192 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0415/2017),
– s ohledem na čl. 99 odst. 1 a odst. 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0386/2017),
1. uděluje souhlas s uzavřením dohody;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) je základním kamenem evropské ambiciózní politiky v oblasti změny klimatu. Existuje již od roku 2005 a je největším světovým obchodním systémem stanovujícím stropy emisí. Týká se průmyslových výrobců, výrobců elektrické energie a letecké dopravy a je nejdůležitějším nástrojem, který má EU k dispozici za účelem snížení emisí skleníkových plynů v souladu s cílem Evropské rady z roku 2014, jímž je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40 procent ve srovnání s úrovní v roce 1990.
Odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS, musejí snížit emise ve srovnání s rokem 2005 o 43 procent, zatímco odvětví mimo systém ETS musejí snížit své emise o 30 procent. Tržní mechanismus v systému EU ETS umožňuje flexibilitu a snížení emisí nákladově efektivním a účinným způsobem a zároveň zabezpečí mezinárodní konkurenceschopnost průmyslových odvětví EU s vysokou energetickou náročností s pevnými dlouhodobými pravidly.
Systém EU pro obchodování s emisemi bude nyní propojen se švýcarským systémem obchodování s emisemi (ETS). Propojení těchto dvou systémů obchodování s emisemi umožní účastníkům jednoho systému používat za účelem dodržování předpisů jednotky z propojeného systému. Tím se rozšíří trh a zvýší se dostupnost možností snížení, což následně zlepší účinnost systému obchodování s emisemi a sníží náklady.
Na EU připadá jen deset procent celosvětových emisí skleníkových plynů, a sama tedy nemůže zastavit globální oteplování. Abychom omezili globální oteplování, potřebujeme politiku v oblasti klimatu, k níž se připojí další země. K dosažení tohoto cíle musí být naše politika v oblasti klimatu efektivní z hlediska nákladů a musí podporovat tvorbu pracovních míst, růst a technologický rozvoj. Spolupráce se zeměmi na celém světě a propojení dalších systémů obchodování s emisemi v systému EU ETS mají mimořádný význam a jsou nejúčinnějším způsobem boje proti změně klimatu. Proto představuje propojení systému EU ETS se švýcarským ETS první a významný krok k přesvědčení ostatních producentů emisí, aby převzali svůj díl odpovědnosti a splnili dlouhodobý cíl politiky EU, jímž je propojení vícerých systémů obchodování s emisemi s EU, a krok k účinnému plnění našich cílů v oblasti klimatu.
Švýcarský systém ETS splňuje požadavky, které jsou stanoveny pro propojení se systémem EU ETS, v souladu s článkem 25 směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi. Švýcarský ETS je slučitelný se systémem EU ETS a má i podobnou koncepci. Pokrývá tytéž plyny a průmyslová odvětví a uplatňují se v něm stejné prahové hodnoty pro zařazení. Švýcarský systém obchodování s emisemi rovněž stanovuje strop emisí skleníkových plynů a od roku 2013 je povinný pro velká, energeticky náročná průmyslová odvětví.
Kromě toho je každoroční snížení množství povolenek ve švýcarském systému ETS v souladu s ročním snížením v systému EU ETS. Zároveň jsou metodiky přidělování těchto dvou systémů navzájem slučitelné. Standardní metodou je obchodování formou dražby a v případě, že průmyslová odvětví dostanou přechodné bezplatné povolenky, používají se referenční hodnoty. Stávající lhůta pro obchodování se vztahuje na stejné období 2013 až 2020 a sankce za neodevzdání dostatečného množství povolenek jsou v obou systémech podobné.
Jediný podstatný rozdíl je ten, že švýcarský ETS se ještě nevztahuje na činnosti letecké dopravy. Švýcarsko však připravuje zahrnutí letecké dopravy do svého ETS, přičemž do něho promítne pravidla systému EU ETS. Jedná se o zásadní součást dohody o propojení spolu se začleněním ustanovení, jimiž se zajišťuje soulad mezi těmito dvěma systémy do roku 2030, a to i po dokončení stávající revize systémů na období po roce 2021.
Změna klimatu představuje přeshraniční problematiku, kterou lze nejlépe řešit na úrovni EU a na celosvětové úrovni. Ve snaze ovlivnit a přimět ostatní aktéry na celém světě, aby nás následovali, musí jít EU příkladem a současně se snižováním emisí skleníkových plynů zachovat konkurenceschopnost. Navrhovaným propojením systému EU ETS se švýcarským systémem ETS to bude zajištěno. Uvedené propojení povede ke snížení emisí skleníkových plynů a zároveň zabezpečí mezinárodní konkurenceschopnost průmyslových odvětví EU při postupném přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a při zachování pobídek pro dlouhodobé investice do nízkouhlíkových technologií.
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Název |
Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů |
||||
Referenční údaje |
13076/2017 – C8-0415/2017 – COM(2017)0427 – 2017/0193(NLE) |
||||
Datum konzultace / žádosti o souhlas |
24.11.2017 |
|
|
|
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ENVI 29.11.2017 |
|
|
|
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET 29.11.2017 |
ITRE 29.11.2017 |
|
|
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí |
AFET 14.9.2017 |
ITRE 11.10.2017 |
|
|
|
Zpravodajové Datum jmenování |
Christofer Fjellner 13.9.2017 |
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
27.11.2017 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
28.11.2017 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
59 3 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Anneli Jäätteenmäki, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Rory Palmer, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Nicola Caputo, Herbert Dorfmann, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Jan Huitema, Peter Jahr, Gesine Meissner, Ulrike Müller, Younous Omarjee, Christel Schaldemose, Bart Staes, Keith Taylor, Tiemo Wölken |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Richard Ashworth, Pál Csáky, Marco Valli, Tomáš Zdechovský |
||||
Datum předložení |
30.11.2017 |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
59 |
+ |
|
ALDE |
Catherine Bearder, Jan Huitema, Anneli Jäätteenmäki, Gesine Meissner, Ulrike Müller, Frédérique Ries |
|
ECR |
Richard Ashworth, Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Julie Girling, Bolesław G. Piecha, John Procter |
|
GUE/NGL |
Stefan Eck, Eleonora Forenza, Kateřina Konečná, Younous Omarjee, Anja Hazekamp |
|
PPE |
Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Pál Csáky, Angélique Delahaye, Herbert Dorfmann, Christofer Fjellner, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Peter Jahr, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean, Tomáš Zdechovský |
|
S&D |
Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Caputo, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Rory Palmer, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Tiemo Wölken |
|
VERTS/ALE |
Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Martin Häusling, Bart Staes, Keith Taylor |
|
3 |
- |
|
EFDD |
Julia Reid, Marco Valli |
|
ENF |
Sylvie Goddyn |
|
0 |
0 |
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se