ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání
8.12.2017 - (COM(2016)0822 – C8‑0012/2017 – 2016/0404(COD)) - ***I
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodaj: Andreas Schwab
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání
(COM(2016)0822 – C8‑0012/2017 – 2016/0404(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0822),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 46, 53 odst. 1 a 62 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0012/2017),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená německým Spolkovým sněmem, německou Spolkovou radou, francouzským Národním shromážděním, francouzským Senátem a rakouskou Spolkovou radou na základě protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, která uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. Května 2017[1],
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0395/2017),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(5) Výsledky postupu vzájemného hodnocení odhalily nejasnosti, pokud jde o kritéria, jež mají příslušné vnitrostátní orgány používat při posuzování přiměřenosti požadavků omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, jakož i nejednotnou kontrolu takových opatření na všech úrovních regulace. Aby nedocházelo k tříštění vnitřního trhu a aby se odstranily překážky zahajování a výkonu určitých zaměstnání nebo samostatně výdělečných činností, je nezbytné zavést společný přístup na úrovni Unie, který zabrání přijímání nepřiměřených opatření. |
(5) Výsledky postupu vzájemného hodnocení odhalily nejasnosti, pokud jde o kritéria, jež mají členské státy používat při posuzování přiměřenosti požadavků omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, jakož i nejednotnou kontrolu takových opatření na všech úrovních regulace. Aby nedocházelo k tříštění vnitřního trhu a aby se odstranily překážky zahajování a výkonu určitých zaměstnání nebo samostatně výdělečných činností, je třeba uplatňovat společný přístup na úrovni Unie, který zabrání přijímání nepřiměřených opatření. |
Odůvodnění | |
Aby nedošlo k rozporu s termínem „příslušný orgán“ ve směrnici 2005/36/ES, je vhodné umožnit členským státům, aby samy stanovily příslušné orgány. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6a) Tato směrnice má za cíl stanovit pravidla pro provádění posouzení přiměřenosti před zavedením profesních předpisů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, přičemž musí být zaručena transparentnost, vysoká kvalita poskytovaných profesních služeb a vysoká míra ochrany spotřebitelů. Touto směrnicí by neměla být dotčena pravomoc členských států při neexistenci harmonizace regulovat určité povolání v mezích zásad nediskriminace a přiměřenosti. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(7) Činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, by se měly týkat regulovaných povolání spadajících do působnosti směrnice 2005/36/ES. Tato směrnice by se měla uplatňovat spolu se směrnicí 2005/36/ES, a aniž by byla dotčena ostatní ustanovení samostatného aktu Unie, který se týká přístupu k danému regulovanému povolání a jeho výkonu. |
(7) Činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, by se měly týkat regulovaných povolání spadajících do působnosti směrnice 2005/36/ES. Tato směrnice by se měla vztahovat na požadavky omezující přístup ke stávajícím regulovaným povoláním nebo k povoláním, u kterých členské státy zvažují, zda je regulovat, nebo jejich výkon. Tato směrnice by se měla uplatňovat spolu se směrnicí 2005/36/ES, a aniž by byla dotčena ostatní ustanovení samostatného aktu Unie, který se týká přístupu k danému regulovanému povolání a jeho výkonu. Zejména pokud jsou požadavky na přístup k danému povolání nebo pro jeho výkon harmonizovány na úrovni Unie, členské státy by neměly zbytečně rozšiřovat oblast působnosti právních aktů Unie nebo zavádět nadbytečné normy, správní postupy, poplatky nebo sankce, zejména pokud platí na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a překračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(7a) Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států definovat uspořádání a obsah svých systémů vzdělávání a odborné přípravy, zejména pokud jde o to, aby měly možnost přenést pravomoc na profesní organizace za účelem organizace odborného vzdělávání a odborné přípravy nebo dohledu nad nimi. Jestliže však období odborného vzdělávání nebo odborné přípravy spočívá v činnostech, za něž je poskytována odměna, měla by být zaručena svoboda usazování a svoboda poskytování služeb. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8) Členské státy by se měly moci spoléhat na společný předpisový rámec vycházející z jasně definovaných právních pojmů popisujících různé způsoby regulace povolání v celé Unii. Existuje několik způsobů, jak regulovat povolání, například vyhrazením přístupu k určité činnosti nebo jejího výkonu jen pro držitele odborné kvalifikace. Vnitrostátní právní předpisy mohou rovněž upravit jeden z režimů výkonu povolání stanovením podmínek pro používání profesních označení. |
(8) Členské státy by se měly moci spoléhat na společný předpisový rámec vycházející z jasně definovaných právních pojmů popisujících různé způsoby regulace povolání v celé Unii. Existuje několik způsobů, jak regulovat povolání, například vyhrazením přístupu k určité činnosti nebo jejího výkonu jen pro držitele odborné kvalifikace. Členské státy by rovněž měly mít možnost přijmout požadavky, které upravují jeden z režimů výkonu povolání stanovením podmínek pro používání profesních označení nebo uložením požadavků na kvalifikaci pouze pro samostatně výdělečně činné osoby, odborné zaměstnance, vedoucí pracovníky nebo právní zástupce podniků, zejména pokud činnost vykonává právní osoba v podobě profesionální společnosti. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 8 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(8a) Před zavedením nových nebo změnou stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon by měly členské státy posoudit, zda jsou takovéto předpisy nediskriminační a přiměřené. Rozsah posouzení by měl být přiměřený povaze, obsahu a dopadu zaváděného právního předpisu a měl by zohledňovat souvislosti regulace pro dané regulované povolání. Předmětem posouzení by neměla být ustanovení, která by neomezila přístup k regulovaným povoláním ani jejich výkon, například redakční změny. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(9) Je na členských státech, aby prokázaly řádné odůvodnění a přiměřenost příslušného ustanovení. Důvody regulace uvedené členským státem jako odůvodnění by tudíž měly opírat o analýzu vhodnosti a přiměřenosti opatření přijatého dotyčným státem a konkrétní důkazy na podporu jeho argumentů. |
(9) Je na členských státech, aby prokázaly řádné odůvodnění, nediskriminační povahu a přiměřenost příslušného ustanovení. Důvody regulace uvedené členským státem jako odůvodnění by se tudíž měly opírat o analýzu nediskriminační povahy a přiměřenosti ustanovení přijatého dotyčným členským státem a konkrétní důkazy na podporu jeho argumentů. Přestože členský stát nemusí být nutně schopen předložit konkrétní studii nebo konkrétní podobu důkazů nebo materiály, které určují přiměřenost takového ustanovení, před jeho přijetím, měl by se zřetelem ke specifickým podmínkám daného členského státu provést objektivní a podrobnou analýzu, která může na základě konzistentních důkazů prokázat, že existují skutečná rizika, pokud jde o dosažení cílů veřejného zájmu. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) Přiměřenost ustanovení omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon je vhodné pravidelně sledovat s frekvencí odpovídající dotyčné právní úpravě. Přezkoumání přiměřenosti omezujících vnitrostátních právních předpisů v oblasti regulovaných povolání by mělo vycházet nejen z cíle daného právního předpisu v okamžiku jeho přijetí, ale také z účinků takového právního předpisu, posuzovaných po jeho přijetí. Posuzování přiměřenosti vnitrostátního právního předpisu by mělo být založeno na vývoji, k němuž v dané oblasti došlo, od přijetí dotyčného právního předpisu. |
(10) Přiměřenost požadavků omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon je vhodné po jejich přijetí sledovat s frekvencí odpovídající dotyčné právní úpravě. Přezkoumání přiměřenosti omezujících vnitrostátních právních předpisů v oblasti regulovaných povolání by mělo vycházet nejen z cíle daného právního předpisu v okamžiku jeho přijetí, ale také z účinků takového právního předpisu, posuzovaných po jeho přijetí. Posuzování přiměřenosti vnitrostátního právního předpisu by mělo být založeno na vývoji, k němuž došlo v oblasti regulovaných povolání od přijetí dotyčného právního předpisu. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(11) Členské státy by měly přiměřenost posuzovat objektivně a nezávisle, a to včetně případů, kdy je určité povolání regulováno nepřímo tím, že se pravomoc regulovat dané povolání udělí konkrétnímu profesnímu sdružení. Ačkoli by někdy místní úřady, regulační orgány nebo profesní organizace díky svému většímu přehledu o místních podmínkách a svým odborným znalostem mohly mít lepší předpoklady k tomu, aby určily nejvhodnější způsob dosažení cílů veřejného zájmu, existuje zvláštní důvod k obavám v případech, kdy politické rozhodnutí přijaté těmito orgány nebo subjekty poskytuje výhody zavedeným operátorům na úkor nových účastníků trhu. |
(11) Členské státy by měly přiměřenost posuzovat objektivně a nezávisle, a to včetně případů, kdy je určité povolání regulováno nepřímo tím, že se pravomoc regulovat dané povolání udělí konkrétnímu profesnímu sdružení. Součástí tohoto posouzení může být stanovisko získané od nezávislého orgánu pověřeného dotyčným členským státem, aby toto stanovisko poskytl. Ačkoli by někdy místní úřady, regulační orgány nebo profesní organizace díky svému většímu přehledu o místních podmínkách a svým odborným znalostem mohly mít lepší předpoklady k tomu, aby určily nejvhodnější způsob dosažení cílů veřejného zájmu, existuje zvláštní důvod k obavám v případech, kdy politické rozhodnutí přijaté těmito orgány nebo subjekty poskytuje výhody zavedeným operátorům na úkor nových účastníků trhu. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(11a) Jak potvrzuje ustálená judikatura, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa bydliště, která by vyplývala z vnitrostátních právních předpisů omezujících svobodu usazování. Při zavádění nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon nebo před změnou stávajících předpisů by členské státy měly zaručit, že takové předpisy jsou založeny na nediskriminačních a objektivních kritériích, která jsou předem známa. |
Odůvodnění | |
Měl by být zohledněn i zákaz diskriminace, neboť je vyžadován již ustálenou judikaturou i článkem 59 směrnice 2005/36/ES. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(12) Pokud jsou zahajování a výkon některého zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti podmíněny dodržováním určitých ustanovení týkajících se zvláštní odborné kvalifikace, stanovených přímo nebo nepřímo na úrovni členských států, je nezbytné zajistit, aby taková ustanovení byla odůvodněna cíli veřejného zájmu, jako jsou cíle ve smyslu Smlouvy, tedy veřejný pořádek, veřejná bezpečnost a veřejné zdraví, nebo naléhavými důvody převažujícího obecného zájmu, jež jsou jako takové uznány v judikatuře Soudního dvora. Je důležité zajistit, aby cíle veřejného zájmu byly řádně identifikovány za účelem určení intenzity regulace. Aby byla například zajištěna vysoká úroveň ochrany veřejného zdraví, měly by mít členské státy možnost vlastního uvážení při rozhodování o úrovni ochrany, kterou chtějí veřejnému zdraví poskytovat, a o způsobu, jakým této ochrany dosáhnout. Rovněž je nutno vyjasnit, že mezi naléhavé důvody převažujícího obecného zájmu uznané Soudním dvorem patří zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení, ochrana spotřebitelů, příjemců služeb a pracovníků, zabezpečení řádného výkonu spravedlnosti, poctivost obchodních transakcí, boj proti podvodům a prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, bezpečnost silničního provozu, ochrana životního prostředí a městského prostředí, zdraví zvířat, duševní vlastnictví, ochrana a zachování národního historického a uměleckého dědictví, cíle sociální politiky a cíle kulturní politiky. Na základě ustálené judikatury platí, že důvody čistě hospodářské povahy, jež mají v podstatě ochranářské cíle, jakož i čistě administrativní důvody, jako je provádění kontrol nebo shromažďování statistických údajů, nemohou představovat naléhavý důvod převažujícího obecného zájmu. |
(12) Pokud jsou zahajování a výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti podmíněny dodržováním určitých požadavků týkajících se zvláštní odborné kvalifikace, stanovených přímo nebo nepřímo na úrovni členských států, je nezbytné zajistit, aby takové požadavky byly odůvodněny cíli veřejného zájmu, jako jsou cíle ve smyslu Smlouvy, tedy veřejný pořádek, veřejná bezpečnost a veřejné zdraví, nebo naléhavými důvody převažujícího obecného zájmu, jež jsou jako takové uznány v judikatuře Soudního dvora. Rovněž je nutno vyjasnit, že mezi naléhavé důvody převažujícího obecného zájmu uznané Soudním dvorem patří následující důvody: zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení, ochrana spotřebitelů, příjemců služeb a pracovníků; zabezpečení řádného výkonu spravedlnosti, zajištění poctivosti obchodních transakcí, boj proti podvodům a prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a účinnost daňových kontrol, bezpečnost dopravy, záruka kvality řemesel, podpora výzkumu a vývoje, ochrana životního prostředí a městského prostředí, zdraví zvířat, duševní vlastnictví, ochrana a zachování národního historického a uměleckého dědictví, cíle sociální politiky a cíle kulturní politiky. Na základě ustálené judikatury platí, že důvody čistě hospodářské povahy, jako je podpora národního hospodářství na úkor základních svobod, jakož i čistě administrativní důvody, jako je provádění kontrol nebo shromažďování statistických údajů, nemohou představovat naléhavý důvod převažujícího obecného zájmu. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(12a) Je důležité zajistit, aby byly řádně stanoveny cíle veřejného zájmu, aby bylo možno při neexistenci harmonizace určit vhodnou úroveň regulace, a to v mezích přiměřenosti. Například tam, kde dochází ke zvyšování rizika pro cíle veřejného zájmu, by měly mít členské státy přiměřený prostor pro vlastní uvážení, v jehož rámci by mohly určovat míru ochrany, kterou chtějí poskytnout, a v případě potřeby posílit existující regulaci. Skutečnost, že jeden členský stát stanoví méně přísná pravidla než jiný členský stát, neznamená, že pravidla druhého členského státu jsou nepřiměřená, a tedy neslučitelná s unijním právem. Regulace povolání je sice nanejvýš důležitá při ochraně cílů veřejného zájmu a zajišťování vysoce kvalitních výrobků a služeb, měla by ovšem kromě jiného přispívat k podpoře vysoké míry zaměstnanosti a vysoké úrovně vzdělávání a odborné přípravy. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(12b) Pokud jde o ochranu veřejného zdraví, na základě čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) má být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. To znamená, že má být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví i tehdy, když Unie přijímá akty podle jiných ustanovení Smlouvy, a zejména pokud se týkají regulace zdravotnických povolání, vzhledem ke specifické povaze služeb zdravotní péče a k tomu, že pacienti se od jiných příjemců služeb liší. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13) Pokud členský stát hodlá regulovat nějaké povolání nebo změnit stávající pravidla, je nutno přihlédnout k povaze rizik souvisejících se sledovanými cíli veřejného zájmu, zejména rizik pro spotřebitele, odborníky nebo třetí osoby. Je rovněž nutno mít na paměti, že v oblasti odborných služeb obvykle existuje asymetrie informací mezi spotřebiteli a odborníky. Odborníci vykazují vysokou úroveň odborných znalostí, jež spotřebitelé možná nemají, a proto je pro spotřebitele obtížné posoudit kvalitu služeb, které jsou jim poskytovány. |
(13) S cílem zajistit, aby ustanovení, která zavádějí, a změny, které provádějí ve stávajících předpisech, byly přiměřené, měly by členské státy zvažovat kritéria, která jsou relevantní pro analýzu daného regulovaného povolání. Pokud členský stát hodlá regulovat nějaké povolání nebo změnit stávající pravidla, je nutno přihlédnout k povaze rizik souvisejících se sledovanými cíli veřejného zájmu, zejména rizik pro příjemce služeb, včetně spotřebitelů, odborníky nebo třetí osoby. Je rovněž nutno mít na paměti, že v oblasti odborných služeb obvykle existuje asymetrie informací mezi spotřebiteli a odborníky vzhledem k tomu, že odborníci vykazují vysokou úroveň odborných znalostí, jež spotřebitelé možná nemají. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Bod odůvodnění 14 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(14) Aby byl splněn požadavek přiměřenosti, mělo by být opatření vhodné k dosažení sledovaného cíle. Opatření by mělo být považováno za vhodné k dosažení sledovaného cíle pouze tehdy, pokud skutečně odráží snahu dosáhnout daného cíle soudržným a systematickým způsobem, například tam, kde se podobná rizika související s některými činnostmi řeší srovnatelným způsobem a kde se případné výjimky z příslušných omezení používají v souladu s uvedeným cílem. Kromě toho by vnitrostátní opatření mělo přispívat k dosažení sledovaného cíle, a proto v případě, že nemá žádný hmatatelný účinek, který by jej odůvodňoval, by nemělo být považováno za vhodné. |
(14) Aby byl splněn požadavek přiměřenosti, mělo by být opatření vhodné k dosažení sledovaného cíle. Opatření by mělo být považováno za vhodné k dosažení sledovaného cíle pouze tehdy, pokud skutečně odráží snahu dosáhnout daného cíle soudržným a systematickým způsobem, například tam, kde se podobná rizika související s některými činnostmi řeší srovnatelným způsobem a kde se případné výjimky z příslušných omezení používají v souladu s uvedeným cílem. Kromě toho by vnitrostátní opatření mělo účinně přispívat k dosažení sledovaného cíle, a proto v případě, že nemá žádný hmatatelný účinek, který by jej odůvodňoval, by nemělo být považováno za vhodné. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15) Požadavky týkající se odborné kvalifikace by měly být považovány za nezbytné pouze tehdy, pokud stávající opatření, jako jsou například právní předpisy na ochranu spotřebitelů, nelze považovat za vhodné nebo skutečně účinné prostředky k dosažení sledovaného cíle. |
(15) Požadavky týkající se odborné kvalifikace by měly být považovány za nezbytné pouze tehdy, pokud stávající opatření, jako jsou například právní předpisy týkající se bezpečnosti výrobků nebo právní předpisy na ochranu spotřebitelů, nelze považovat za vhodné nebo skutečně účinné prostředky k dosažení sledovaného cíle. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Bod odůvodnění 16 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(16) Z prvků, jež mají vnitrostátní orgány brát v úvahu, jsou nejvýznamnější tyto: souvislost mezi rozsahem odborných činností, vykonávaných v rámci daného povolání, a požadovanou odbornou kvalifikací; složitost úkolů, zejména pokud jde o úroveň, povahu a trvání požadované odborné přípravy nebo praxe; existence různých možností získání odborné kvalifikace; rozsah odborných činností vyhrazených pro držitele určité odborné kvalifikace a zejména to, zda činnosti vyhrazené určitým odborníkům mohou být sdíleny s jinými odborníky; stupeň nezávislosti při výkonu regulovaného povolání zejména tam, kde jsou činnosti související s regulovaným povoláním vykonávány pod dohledem řádně kvalifikovaného odborníka a na jeho odpovědnost. |
(16) Členské státy by měly také brát v úvahu tyto prvky: souvislost mezi rozsahem odborných činností, vykonávaných v rámci daného povolání, a požadovanou odbornou kvalifikací; složitost úkolů, zejména pokud jde o úroveň, povahu a trvání požadované odborné přípravy nebo praxe; existence různých možností získání odborné kvalifikace; zda činnosti vyhrazené určitým odborníkům mohou být sdíleny s jinými odborníky; stupeň nezávislosti při výkonu regulovaného povolání zejména tam, kde jsou činnosti související s regulovaným povoláním vykonávány pod dohledem řádně kvalifikovaného odborníka a na jeho odpovědnost. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17) Pokud členský stát reguluje nějaké povolání, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že technologický vývoj může snížit asymetrii informací mezi spotřebiteli a odborníky. S ohledem na rychlost technologických změn a vědeckého pokroku mohou být aktualizace požadavků týkajících se přístupu u řady povolání zvlášť důležité. |
(17) Tato směrnice podporuje vědecký a technický pokrok, což musí být náležitě zohledněno, například pokud je daná služba poskytována elektronickými prostředky. Pokud členský stát reguluje nějaké povolání, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že vědecký a technologický vývoj může snížit nebo zvýšit asymetrii informací mezi spotřebiteli a odborníky. S ohledem na rychlost technologických změn a vědeckého pokroku mohou být aktualizace požadavků týkajících se přístupu u řady povolání zvlášť důležité. Pokud vědecký a technologický rozvoj s sebou nese vysoké riziko pro cíle veřejného zájmu, měly by členské státy v případě nutnosti podněcovat osoby vykonávající tato povolání k tomu, aby s tímto rozvojem držely krok. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18) Příslušné orgány by měly řádně zohlednit hospodářský dopad opatření, včetně posouzení nákladů a přínosů zejména s ohledem na stupeň hospodářské soutěže na trhu a kvalitu poskytované služby, jakož i dopad na právo na práci a na volný pohyb osob a služeb v rámci Unie. Na základě této analýzy by měly členské státy posoudit zejména to, zda je rozsah omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu v rámci Unie úměrný významu sledovaných cílů a očekávaným přínosům. |
(18) Členské státy by měly řádně zohlednit dopad opatření na volný pohyb osob a služeb v rámci Unie, na výběr spotřebitelů a na kvalitu poskytované služby. Na základě toho by měly členské státy posoudit zejména to, zda je rozsah omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu v rámci Unie úměrný významu sledovaných cílů a očekávaným přínosům. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(18a) Pokud se členské státy domnívají, že určité kritérium není pro toto posouzení relevantní, měly by své rozhodnutí řádně odůvodnit, když budou tuto skutečnost oznamovat Komisi v souladu s touto směrnicí. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19) Členské státy by měly sporné vnitrostátní opatření porovnat s alternativními a méně omezujícími řešeními, která by umožnila dosáhnout stejného cíle, ale přitom by ukládala méně omezení. Pokud se opatření odůvodňují ochranou spotřebitelů a pokud se zjištěná rizika omezují na vztah mezi odborníkem a spotřebitelem bez nepříznivého ovlivnění třetích osob, mohlo by být cíle dosaženo méně omezujícími prostředky než vyhrazením daných činností pro odborníky, například ochranou profesního označení nebo zápisem do profesního rejstříku. Regulace prostřednictvím vyhrazených činností by se měla používat pouze v případech, kdy je cílem opatření zabránit riziku vážného poškození cílů veřejného zájmu. |
(19) Členské státy by měly sporné vnitrostátní opatření porovnat s alternativními a méně omezujícími řešeními, která by umožnila dosáhnout stejného cíle, ale přitom by ukládala méně omezení. Pokud se opatření odůvodňují ochranou spotřebitelů a pokud se zjištěná rizika omezují na vztah mezi odborníkem a spotřebitelem bez nepříznivého ovlivnění třetích osob, mělo by být cíle dosaženo méně omezujícími prostředky než vyhrazením daných činností pro odborníky. Pokud spotřebitelé mohou například uvážlivě volit, zda využijí služby kvalifikovaných odborníků, či nikoli, měly by se použít méně omezující prostředky, například ochrana profesního označení nebo zápis do profesního rejstříku. Regulace prostřednictvím vyhrazených činností a chráněných profesních označení by měla být zvažována v případech, kdy je cílem opatření zabránit riziku vážného poškození cílů veřejného zájmu. |
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(20) Vnitrostátní orgány by měly komplexně posoudit okolnosti, za kterých se omezující opatření přijímá a provádí, a zejména prozkoumat kumulativní účinek uložení několika požadavků nad rámec požadavku zvláštní odborné kvalifikace. Zahajování a výkon určitých činností mohou být podmíněny splněním některých ustanovení, jako jsou pravidla týkající se organizace povolání, povinného členství v profesní organizaci, profesní etiky, dohledu a odpovědnosti. Proto by příslušné orgány při posuzování kumulativního účinku opatření měly také brát v úvahu další stávající požadavky, jako jsou například nepřetržitý profesní rozvoj, povinné členství v komorách, režimy registrace nebo autorizace, množstevní omezení, požadavky na zvláštní právní formu a požadavky na držení účasti v dané společnosti, územní omezení, multidisciplinární omezení a pravidla ohledně neslučitelnosti, požadavky týkající se pojistného krytí, jakož i požadavky na jazykové znalosti, v rozsahu nezbytném pro výkon daného povolání. Opatření zavedené členským státem nelze považovat za nezbytné pro dosažení sledovaného cíle, pokud v podstatě zdvojuje požadavky, které již byly zavedeny v rámci jiných pravidel nebo postupů. |
(20) Členské státy by měly komplexně posoudit okolnosti, za kterých se opatření přijímá a provádí, a zejména prozkoumat souhrnný účinek nových nebo pozměněných ustanovení v kombinaci s dalšími požadavky omezujícími přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon. Zahajování a výkon určitých činností mohou být podmíněny splněním několika požadavků, jako jsou pravidla týkající se organizace povolání, povinného členství v profesní organizaci, profesní etiky, dohledu a odpovědnosti. Proto by členské státy při posuzování účinku opatření měly brát v úvahu veškeré stávající požadavky, včetně nepřetržitého profesního rozvoje, povinného členství v komorách, režimů registrace nebo autorizace, množstevních omezení, požadavků na zvláštní právní formu a požadavků na držení účasti v dané společnosti, územních omezení, multidisciplinárních omezení a pravidel ohledně neslučitelnosti, požadavků týkajících se pojistného krytí, požadavků na pevné minimální a/nebo maximální sazby, požadavků na reklamu, jakož i požadavků na jazykové znalosti, v rozsahu nezbytném pro výkon daného povolání. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(20a) Pro dosažení cílů veřejného zájmu může být vhodné zavést dodatečné požadavky. Pouhá skutečnost, že by měl být posuzován jejich individuální nebo kombinovaný účinek, neznamená, že tyto požadavky jsou zjevně nepřiměřené. Například povinnost trvalého profesního rozvoje by mohla být příhodná k tomu, aby zajistila, aby odborníci drželi krok s vývojem ve svých příslušných oborech, pokud nestanoví diskriminační a nepřiměřené podmínky na úkor nováčků. Stejně tak povinné členství v profesní organizaci by mohlo být považováno za vhodné tam, kde jsou profesní organizace pověřeny státem, aby chránily příslušné cíle veřejného zájmu, například dohledem nad legitimním provozováním povolání nebo organizováním trvalé odborné přípravy a dohledem nad ní. Nemůže-li být nezávislost povolání zajištěna přiměřeně jinými prostředky, mohly by členské státy zvažovat uplatňování takových záruk, jako je omezování držení účasti osob, které nevykonávají dané povolání, nebo zajištění většiny hlasů v držení osob, které vykonávají dané povolání, pokud tyto záruky nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro ochranu cílů veřejného zájmu. S cílem zajistit ochranu cílů veřejného zájmu a kvalitu poskytované služby by mohly členské státy uvažovat o stanovení požadavků na pevné minimální a/nebo maximální sazby, které musí poskytovatelé služeb splňovat, zvláště v případě služeb, u nichž je nutné účinné uplatňování zásady úhrady nákladů, pokud je takovéto omezení přiměřené a v případě potřeby se předpokládají odchylky od těchto minimálních a/nebo maximálních sazeb. Pokud zavedení dodatečných požadavků kopíruje požadavky, které členský stát již dříve zavedl v souvislosti s jinými předpisy nebo postupy, nelze tyto požadavky považovat za přiměřené k dosažení sledovaného cíle. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(20b) Jak potvrzuje ustálená judikatura, zdraví a život lidí jsou na prvním místě mezi zájmy, které chrání Smlouva. Proto by měly mít členské státy patřičně na zřeteli cíl zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí při posuzování požadavků na zdravotnická povolání, jako jsou vyhrazené činnosti, chráněná profesní označení, nepřetržitý profesní rozvoj nebo pravidla týkající se zeměpisného rozložení nebo organizace daného povolání, profesní etiky a dohledu, přičemž musí být dodrženy minimální podmínky pro odborné vzdělávání stanovené ve směrnici 2005/36/ES. Členské státy by měly zejména zajistit, aby regulace zdravotnických povolání, která má dopady na veřejné zdraví a bezpečnost pacientů, byla přiměřená a přispívala k zaručení přístupu ke zdravotní péči, který Listina základních práv Evropské unie uznává jako základní právo, a také k bezpečné, vysoce kvalitní a efektivní zdravotní péči pro občany na jejich území. Při formulování politik pro zdravotnické služby by měla být brána v potaz hustota obyvatelstva, zeměpisné charakteristiky a rozložení obyvatel s cílem zajistit přístupnost a vysokou kvalitu služby a také dostatečné a bezpečné zásobování léčivými přípravky v souladu s potřebami veřejného zdraví na území daného členského státu. Měla být také být brána v potaz potřeba zajistit profesní nezávislost osob vykonávajících zdravotnická povolání. Mimoto, jak stanoví směrnice 2005/36/ES, by měly mít členské státy možnost odmítnout částečný přístup ke zdravotnickým povoláním, což má důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost pacientů, pokud je takové odmítnutí odůvodněno cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a je vhodným krokem k zabezpečení dosažení tohoto cíle. Pokud se uplatňuje zásada předběžné opatrnosti, nemusí být členské státy povinny předkládat konkrétní doklady k odůvodnění potřeby regulace. |
Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(20c) Podle hlavy II směrnice 2005/36/ES nemohou členské státy uložit poskytovatelům služeb usazeným v jiném členském státě, kteří poskytují dočasné a příležitostné odborné služby, požadavky nebo omezení zakázané uvedenou směrnicí, jako je povolení, registrace nebo členství v profesní organizaci či subjektu nebo zastoupení na území hostitelského členského státu. Členské státy mohou v případě potřeby od poskytovatelů služeb, kteří si přejí poskytovat služby dočasně, požadovat, aby před prvním poskytnutím služby poskytli určité informace v podobě písemného prohlášení a aby toto prohlášení každoročně obnovovali. Aby se usnadnilo poskytování odborných služeb, je proto s přihlédnutím k dočasné či příležitostné povaze služby nezbytné připomenout, že by požadavky, jako je např. automatická dočasná registrace nebo pro forma členství v profesní organizaci, profesní průkazy totožnosti, předběžná prohlášení, požadavky na dokumenty, jakákoli forma obchodních prostor, včetně kanceláře, a zaplacení jakýchkoli poplatků, měly být přiměřené. Tyto požadavky by neměly vést k nepřiměřenému zatížení poskytovatelů služeb a bránit volnému poskytování služeb nebo ho činit méně přitažlivým. Členské státy by měly zejména posoudit, zda poskytování určitých informací a dokumentů, které mohou být požadovány podle směrnice 2005/36/ES společně s možností získat další podrobnosti pomocí správní spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím systému IMI, je přiměřené a dostatečné k tomu, aby se zabránilo vážnému riziku, že poskytovatelé služeb budou obcházet platná pravidla. Tato směrnice by se však neměla vztahovat na opatření, jejichž cílem je zajistit dodržování platných podmínek zaměstnávání. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(21) Pro řádné fungování vnitřního trhu má zásadní význam, aby bylo zajištěno, že členské státy poskytnou příslušné informace občanům, zájmovým svazům a jiným zúčastněným stranám před zavedením nových opatření, která omezují přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, a dají jim příležitost vyjádřit svá stanoviska. |
(21) Pro řádné fungování vnitřního trhu má zásadní význam, aby bylo zajištěno, že členské státy poskytnou příslušné informace občanům, zájmovým svazům a jiným zúčastněným stranám před zavedením nových nebo změnou stávajících požadavků omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon. Členské státy by měly provést širší konzultace s veřejností, do kterých zapojí všechny dotčené subjekty a které jim poskytnou příležitost vyjádřit svá stanoviska s cílem získat vhodné podklady pro přípravu reforem odborných služeb, zejména v případech reforem s větším dopadem. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Bod odůvodnění 21 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(21a) Kromě toho by členské státy při posuzování nediskriminační povahy, odůvodnění a přiměřenosti měly také plně zohlednit práva občanů na přístup ke spravedlnosti, jak jsou zaručena podle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie. Podle čl. 47 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie členské státy musí zajistit účinnou právní ochranu v oblastech, na něž se vztahuje unijní právo. Z toho plyne, že vnitrostátní soudy by měly být schopny posuzovat přiměřenost opatření spadajících do oblasti působnosti této směrnice, aby každé fyzické nebo právnické osobě zajistily právo na účinnou právní ochranu před omezováním svobody výběru povolání, výkonu práva na usazování a poskytování služeb. Vnitrostátní soudy stanoví, zda omezení překračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů, a přihlédnou také ke všem stávajícím předpisům a důvodům pro regulaci, které uvádí členský stát. |
Odůvodnění | |
Soudní přezkum je velmi důležitý pro fungování testu přiměřenosti, neboť umožňuje občanům a podnikům, aby plně využívali svá práva, zejména pokud jde o nepřiměřeně dlouhá řízení o nesplnění povinnosti. | |
Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Bod odůvodnění 22 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(22) Aby se usnadnila výměna osvědčených postupů, měl by každý členský stát vést odpovídající příslušné orgány k tomu, aby vhodné a pravidelně aktualizované informace o regulaci povolání sdílely s jinými členskými státy. |
(22) Pro účely výměny osvědčených postupů by členské státy měly přijmout opatření nezbytná k podnícení sdílení vhodných a pravidelně aktualizovaných informací o regulaci povolání a také informací o účincích takové regulace s jinými členskými státy. Komise by měla tuto výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy usnadňovat. |
Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Bod odůvodnění 23 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(23) Za účelem zvýšení transparentnosti a podpory posuzování přiměřenosti na základě srovnatelných kritérií je důležité, aby informace předkládané členskými státy byly snadno přístupné v databázi regulovaných povolání, a všechny zúčastněné strany tak mohly překládat své připomínky. |
(23) Za účelem zvýšení transparentnosti a podpory posuzování přiměřenosti na základě srovnatelných kritérií by důvody, na jejichž základě považují členské státy opatření za nediskriminační, odůvodněná a přiměřená, měly být snadno přístupné v databázi regulovaných povolání, aby tak jiné členské státy mohly překládat své připomínky Komisi. Komise by měla tyto připomínky řádně zohlednit ve své souhrnné zprávě, kterou vypracuje v souladu se směrnicí 2005/36/ES. |
Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Bod odůvodnění 24 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(24) Jelikož cílů této směrnice, jmenovitě odstranění nepřiměřených omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení výše uvedených cílů, |
(24) Jelikož cílů této směrnice, jmenovitě odstranění nepřiměřených omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou nediskriminace a se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení výše uvedených cílů, |
Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Článek 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 1 |
Článek 1 |
|
Předmět |
Předmět |
|
Tato směrnice stanoví pravidla o společném rámci pro provádění posouzení přiměřenosti před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, případně před změnou stávajících předpisů, s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu. |
Tato směrnice stanoví pravidla o společném rámci pro provádění posouzení přiměřenosti před zavedením nových nebo změnou stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zároveň zaručit vysokou kvalitu poskytovaných odborných služeb a vysokou úroveň ochrany spotřebitele. |
Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Článek 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 2 |
Článek 2 |
|
Oblast působnosti |
Oblast působnosti |
|
1. Tato směrnice se vztahuje na požadavky v rámci právních řádů členských států, které omezují přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, případně jeden ze způsobů jeho výkonu, včetně používání profesních označení a odborných činností povolených pod takovým označením, které spadají do působnosti směrnice 2005/36/ES. |
1. Tato směrnice se vztahuje na požadavky v rámci právních řádů členských států, které omezují přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, případně jeden ze způsobů jeho výkonu, včetně používání profesních označení a odborných činností povolených pod takovým označením, které spadají do působnosti směrnice 2005/36/ES. |
|
2. Jsou-li konkrétní ustanovení týkající se regulace určitého povolání obsažena v samostatném aktu Unie, příslušná ustanovení této směrnice se nepoužijí. |
2. Jsou-li konkrétní požadavky týkající se regulace určitého povolání obsaženy v samostatném právním aktu Unie, příslušná ustanovení této směrnice se nepoužijí. |
Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Článek 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 3 |
Článek 3 |
|
Definice |
Definice |
|
Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené ve směrnici 2005/36/ES. Kromě toho se použijí tyto definice: |
Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené ve směrnici 2005/36/ES. Kromě toho se použijí tyto definice: |
|
a) „chráněným profesním označením“ se rozumí forma regulace povolání, kdy je používání označení v rámci odborné činnosti nebo skupiny odborných činností podmíněno určitou odbornou kvalifikací v příslušném oboru na základě právních nebo správních předpisů, a to buď přímo, či nepřímo, a kdy nesprávné použití tohoto označení podléhá sankci nebo jiným opatřením; |
a) „chráněným profesním označením“ se rozumí forma regulace povolání, kdy je používání označení v rámci odborné činnosti nebo skupiny odborných činností podmíněno určitou odbornou kvalifikací v příslušném oboru na základě právních nebo správních předpisů, a to buď přímo, či nepřímo, a kdy nesprávné použití tohoto označení podléhá sankcím nebo jiným opatřením; |
|
b) „vyhrazenými činnostmi“ se rozumí forma regulace povolání, kdy je přístup k odborné činnosti nebo skupině odborných činností na základě právních nebo správních předpisů přímo či nepřímo vyhrazen příslušníkům regulovaného povolání, a to včetně případů, kdy je daná činnost sdílena s jinými regulovanými povoláními. |
b) „vyhrazenými činnostmi“ se rozumí forma regulace povolání, kdy je přístup k odborné činnosti nebo skupině odborných činností na základě právních nebo správních předpisů přímo či nepřímo vyhrazen příslušníkům regulovaného povolání, kteří mají konkrétní odbornou kvalifikaci, a to včetně případů, kdy je daná činnost sdílena s jinými regulovanými povoláními. |
Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Článek 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 4 |
Článek 4 |
|
Předběžné posuzování nových opatření |
Předběžné posuzování nových opatření a sledování |
|
1. Členské státy zajistí, aby před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, či před změnou stávajících předpisů příslušné orgány posoudily jejich přiměřenost v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici. |
1. Členské státy provedou posouzení v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici před zavedením nových nebo změnou stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon. |
|
|
1a. Rozsah posouzení uvedený v odstavci 1 je přiměřený povaze, obsahu a dopadu zaváděného právního předpisu, přičemž je třeba přihlédnout ke zvláštním pravidlům pro dané povolání. |
|
2. Každé ustanovení uvedené v odstavci 1 musí doprovázet podrobné vyjádření umožňující posoudit soulad se zásadou proporcionality. |
2. Každé ustanovení uvedené v odstavci 1 musí doprovázet podrobné vyjádření umožňující posoudit soulad se zásadami nediskriminace a proporcionality. |
|
3. Důvody, proč se má za to, že je ustanovení odůvodněné, nezbytné a přiměřené, se musí opírat o kvalitativní a pokud možno také kvantitativní důkazy. |
3. Důvody, proč se má za to, že ustanovení není diskriminační a je odůvodněné a přiměřené, se musí opírat o kvalitativní a pokud možno také kvantitativní důkazy. |
|
|
3a. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění objektivního a nezávislého provedení posouzení podle odstavce 1. |
|
4. Členské státy musí přiměřenost právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon pravidelně sledovat s vhodnou frekvencí, která odpovídá dotyčné právní úpravě, a to s patřičným ohledem na případný vývoj, k němuž došlo od přijetí daného opatření. |
4. Členské státy sledují s vhodnou frekvencí, která odpovídá dotyčné právní úpravě, soulad právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon se zásadami nediskriminace a proporcionality, a to s patřičným ohledem na případný vývoj, k němuž došlo od přijetí daných opatření. |
|
5. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se posuzování přiměřenosti podle odstavce 1 provádělo objektivně a nezávisle, a to i prostřednictvím zapojení nezávislých kontrolních orgánů. |
5. Pokud jde o regulaci profesí ve zdravotnictví, které mají vliv na zdraví a bezpečnosti pacientů, členské státy mají možnost samy zvážit regulaci, která je dostačující k zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví. Za tímto účelem členské státy berou v potaz acquis communautaire, zejména s ohledem na zvláštní povahu povolání poskytujících služby zdravotní péče, jež jsou jako takové uznány evropským zákonodárcem a v judikatuře Soudního dvora. |
Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Článek 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 4 a |
|
|
Nediskriminace |
|
|
Při zavádění nových nebo při změně stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon členské státy zajistí, aby takové předpisy nebyly ani přímo, ani nepřímo diskriminační na základě státní příslušnosti nebo bydliště. |
Odůvodnění | |
V souladu s věcí C-55/94 Gebhard je při posuzování vnitrostátního opatření nejprve nutné přezkoumat, zda není diskriminační. Tato povinnost se odráží i v čl. 59 odst. 3 směrnice 2005/36/ES. | |
Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Článek 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 5 |
Článek 5 |
|
Odůvodnění na základě cílů veřejného zájmu |
Odůvodnění na základě cílů veřejného zájmu |
|
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní právní nebo správní předpisy omezující přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, jež hodlají zavést, a změny, jež mají v úmyslu provést ve stávajících předpisech, byly odůvodněny cíli veřejného zájmu. |
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní právní nebo správní předpisy omezující přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, jež hodlají zavést, a změny, jež mají v úmyslu provést ve stávajících předpisech, byly odůvodněny cíli veřejného zájmu. |
|
2. Příslušné orgány musí brát v úvahu zejména to, zda jsou dotyčné předpisy objektivně zdůvodněny veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím, případně naléhavými důvody převažujícího obecného zájmu, jako jsou například zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení, ochrana spotřebitelů, příjemců služeb a pracovníků, zabezpečení řádného výkonu spravedlnosti, poctivost obchodních transakcí, boj proti podvodům a prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, bezpečnost silničního provozu, ochrana životního prostředí a městského prostředí, zdraví zvířat, duševní vlastnictví, ochrana a zachování národního historického a uměleckého dědictví, cíle sociální politiky a cíle kulturní politiky. |
2. Členské státy musí brát v úvahu zejména to, zda jsou dotyčné předpisy objektivně zdůvodněny veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím, případně naléhavými důvody převažujícího obecného zájmu, jako jsou například zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení, ochrana spotřebitelů, příjemců služeb a pracovníků, zabezpečení řádného výkonu spravedlnosti, zajištění poctivosti obchodních transakcí, boj proti podvodům a prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a zabezpečení účinnosti dohledu v daňové oblasti, bezpečnost dopravy, záruka kvality řemesel, podpora výzkumu a vývoje, ochrana životního prostředí a městského prostředí, zdraví zvířat, duševní vlastnictví a ochrana a zachování národního historického a uměleckého dědictví, cíle sociální politiky a cíle kulturní politiky. |
|
3. Důvody čistě hospodářské povahy, jež mají v podstatě ochranářský cíl nebo účinky, nebo čistě administrativní důvody nepředstavují naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu ospravedlňující omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu. |
3. Důvody čistě hospodářské povahy nebo čistě administrativní důvody nepředstavují naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu ospravedlňující omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu. |
|
|
3a. Členské státy mají přiměřený prostor pro vlastní posouzení, na jehož základě určí míru ochrany, kterou chtějí poskytnout cílům veřejného zájmu, a to v mezích přiměřenosti. |
Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Článek 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 6 |
Článek 6 |
|
Přiměřenost |
Přiměřenost |
|
1. Před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon nebo před změnou stávajících předpisů členské státy posoudí, zda jsou takové předpisy nezbytné a vhodné k dosažení sledovaného cíle a zda nepřekračují rámec toho, co je k dosažení daného cíle nezbytné. |
1. Členské státy zajistí, aby právní nebo správní předpisy omezující přístup k regulovaným povoláním, která zavádějí, nebo omezující jejich výkon, a změny, které provádějí ve stávajících předpisech, byly vhodné k dosažení sledovaného cíle a zda nepřekračují rámec toho, co je k dosažení daného cíle nezbytné. |
|
|
1a. Zejména při hodnocení regulace zdravotnických povolání, která mají dopad na zdraví a bezpečnost pacientů, berou členské státy v úvahu acquis communautaire, především s ohledem na zvláštní povahu povolání poskytujících služby zdravotní péče, jež jsou jako takové uznány evropským zákonodárcem a v judikatuře Soudního dvora. Pokud jde o regulaci takových povolání, členské státy mají možnost samy zvážit regulaci, která je dostačující k zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví. |
|
2. Při posuzování nezbytnosti a přiměřenosti ustanovení musí příslušné orgány vzít v úvahu zejména: |
2. Před přijetím ustanovení uvedených v odstavci 1 a 1a musí členské státy případně vzít v úvahu: |
|
a) povahu rizik souvisejících se sledovanými cíli veřejného zájmu, zejména rizik pro spotřebitele, odborníky nebo třetí osoby; |
a) povahu rizik souvisejících se sledovanými cíli veřejného zájmu, zejména rizik pro příjemce služeb včetně spotřebitelů, pro odborníky nebo třetí osoby; |
|
b) vhodnost ustanovení, a sice pokud jde o jeho způsobilost k dosažení sledovaného cíle a to, zda skutečně odráží dotyčný cíl soudržným a systematickým způsobem, a tudíž řeší zjištěná rizika podobným způsobem jako u srovnatelných činností; |
b) vhodnost ustanovení, a sice pokud jde o jeho způsobilost k dosažení sledovaného cíle a to, zda skutečně odráží dotyčný cíl soudržným a systematickým způsobem, a tudíž řeší zjištěná rizika podobným způsobem jako u srovnatelných činností; |
|
c) nezbytnost ustanovení a zejména to, zda k ochraně sledovaného cíle nedostačují stávající pravidla konkrétní nebo obecnější povahy, jako například právní předpisy týkající se bezpečnosti výrobků nebo právní předpisy na ochranu spotřebitelů; |
c) zda k naplnění sledovaného cíle nedostačují stávající pravidla konkrétní nebo obecnější povahy, jako například právní předpisy týkající se bezpečnosti výrobků nebo právní předpisy na ochranu spotřebitelů; |
|
d) souvislost mezi rozsahem činností, jež jsou předmětem daného povolání nebo které mu jsou vyhrazeny, a požadovanou odbornou kvalifikací; |
d) souvislost mezi rozsahem činností, jež jsou předmětem daného povolání nebo které mu jsou vyhrazeny, a požadovanou odbornou kvalifikací; |
|
e) souvislost mezi složitostí úkolů a nezbytnou zvláštní odbornou kvalifikací, zejména pokud jde o úroveň, povahu a trvání odborné přípravy nebo potřebnou praxi, jakož i existenci různých možností získání odborné kvalifikace; |
e) souvislost mezi složitostí příslušných úkolů a potřebou, aby osoby, které tyto úkoly provádějí, měly zvláštní odbornou kvalifikaci, zejména pokud jde o úroveň, povahu a trvání odborné přípravy nebo potřebnou praxi, jakož i existenci různých možností získání odborné kvalifikace; |
|
f) rozsah odborných činností vyhrazených pro držitele určité odborné kvalifikace, jmenovitě zda a proč činnosti vyhrazené pro určitá povolání mohou nebo nemohou být sdíleny s jinými povoláními; |
f) zda a proč činnosti vyhrazené pro určitá povolání mohou nebo nemohou být sdíleny s jinými povoláními; |
|
g) stupeň nezávislosti při výkonu regulovaného povolání a dopad organizačních a dohledových opatření na dosažení sledovaného cíle, a to zejména tam, kde jsou činnosti související s regulovaným povoláním vykonávány pod dohledem řádně kvalifikovaného odborníka a na jeho odpovědnost; |
g) stupeň nezávislosti při výkonu regulovaného povolání a dopad organizačních a dohledových opatření na dosažení sledovaného cíle, a to zejména tam, kde jsou činnosti související s regulovaným povoláním vykonávány pod dohledem řádně kvalifikovaného odborníka a na jeho odpovědnost; |
|
h) vědecký a technologický vývoj, který může snížit asymetrii informací mezi odborníky a spotřebiteli; |
h) vědecký a technologický vývoj, který může snížit nebo zvýšit asymetrii informací mezi odborníky a spotřebiteli; |
|
i) hospodářský dopad opatření, zejména s ohledem na stupeň hospodářské soutěže na trhu a kvalitu poskytované služby, jakož i dopad na volný pohyb osob a služeb v rámci Unie; |
i) dopad na volný pohyb osob a služeb v rámci Unie, na výběr spotřebitelů a na kvalitu poskytované služby; |
|
j) možnost využít k dosažení cíle veřejného zájmu méně omezující prostředky; |
j) možnost využít k dosažení cíle veřejného zájmu méně omezující prostředky; |
|
k) kumulativní účinek omezení jak přístupu k určitému povolání, tak i jeho výkonu, a zejména to, jak každý z těchto požadavků přispívá k dosažení téhož cíle veřejného zájmu a zda je k tomu nezbytný. |
k) účinek nových nebo změněných opatření, pokud jsou kombinována s dalšími opatřeními omezujícími přístup k určitému povolání nebo jeho výkon, a zejména to, jak každý z těchto požadavků přispívá k dosažení téhož cíle veřejného zájmu a zda je k tomuto dosažení nezbytný. |
|
|
Pokud se členské státy domnívají, že s ohledem na požadavky pro dané regulované povolání není určité kritérium pro toto posouzení relevantní, řádně své rozhodnutí odůvodní, když budou tuto skutečnost oznamovat Komisi v souladu s čl. 9 odst. 1. |
|
3. Pro účely odst. 2 písm. j) se stanoví, že pokud jsou opatření odůvodněna ochranou spotřebitelů a pokud se zjištěná rizika omezují na vztah mezi odborníkem a spotřebitelem bez nepříznivého ovlivnění třetích osob, příslušné orgány zejména posoudí, zda lze daného cíle dosáhnout prostřednictvím chráněného profesního označení bez vyhrazení dotyčných činností. |
3. Pro účely odst. 2 písm. j) se stanoví, že pokud jsou opatření odůvodněna pouze ochranou spotřebitelů a pokud se zjištěná rizika omezují na vztah mezi odborníkem a spotřebitelem, a nemají proto nepříznivý dopad na třetí osoby, členské státy zejména posoudí, zda lze daného cíle dosáhnout prostřednictvím méně omezujících opatření, než je vyhrazení dotyčných činností. |
|
4. Pro účely odst. 2 písm. k) se stanoví, že příslušné orgány posoudí zejména kumulativní účinek uložení kteréhokoli z těchto požadavků: |
4. Pro účely odst. 2 písm. k) se stanoví, že členské státy posoudí pravděpodobné účinky nových nebo pozměněných ustanovení v kombinaci s jakýmikoli těmito požadavky, které omezují přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, přičemž je třeba zohlednit, že takové účinky mohou být jak pozitivní, tak negativní: |
|
a) vyhrazené činnosti existující souběžně s chráněným profesním označením; |
a) vyhrazené činnosti, chráněné profesní označení nebo jiná forma regulace ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES; |
|
b) požadavky týkající se nepřetržitého profesního rozvoje; |
b) požadavky týkající se povinného nepřetržitého profesního rozvoje; |
|
c) pravidla týkající se organizace povolání, profesní etiky a dohledu; |
c) pravidla týkající se organizace povolání, profesní etiky a dohledu; |
|
d) povinné členství v komorách, režimy registrace nebo autorizace, zejména pokud tyto požadavky zahrnují také povinnost mít určitou odbornou kvalifikaci; |
d) povinné členství v komorách, režimy registrace nebo autorizace, zejména pokud tyto požadavky zahrnují také povinnost mít určitou odbornou kvalifikaci; |
|
e) množstevní omezení, zejména požadavky omezující počet autorizací, na jejichž základě lze vykonávat povolání, nebo požadavky stanovující minimální nebo maximální počet zaměstnanců, vedoucích pracovníků nebo zástupců majících konkrétní odborné kvalifikace; |
e) množstevní omezení, zejména požadavky omezující počet autorizací, na jejichž základě lze vykonávat povolání, nebo požadavky stanovující minimální nebo maximální počet zaměstnanců, vedoucích pracovníků nebo zástupců majících konkrétní odborné kvalifikace; |
|
f) požadavky na zvláštní právní formu nebo požadavky, jež se týkají držení účasti ve společnosti nebo jejího řízení, a to v rozsahu, v jakém tyto požadavky přímo souvisejí s výkonem regulovaného povolání; |
f) požadavky na zvláštní právní formu nebo požadavky, jež se týkají držení účasti ve společnosti nebo jejího řízení, a to v rozsahu, v jakém tyto požadavky přímo souvisejí s výkonem regulovaného povolání; |
|
g) územní omezení, zejména pokud je určité povolání regulováno v některých částech území členského státu jiným způsobem; |
g) územní omezení, včetně případů, kdy je určité povolání regulováno v některých částech území členského státu jiným způsobem, než jak je regulováno v jiných částech území; |
|
h) požadavky omezující výkon regulovaného povolání společně nebo v rámci partnerství, jakož i pravidla ohledně neslučitelnosti; |
h) požadavky omezující výkon regulovaného povolání společně nebo v rámci partnerství, jakož i pravidla ohledně neslučitelnosti; |
|
i) požadavky týkající se pojistného krytí nebo jiných prostředků osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání; |
i) požadavky týkající se pojistného krytí nebo jiných prostředků osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání; |
|
j) požadavky na jazykové znalosti, v rozsahu nezbytném pro výkon daného povolání. |
j) požadavky na jazykové znalosti, v rozsahu nezbytném pro výkon daného povolání. |
|
|
ja) požadavky na pevné minimální nebo maximální sazby; |
|
|
jb) požadavky na reklamu. |
|
|
4a. Pokud se ustanovení uvedená v odstavci 4 týkají regulace zdravotnických povolání a mají dopad na bezpečnost pacientů, členské státy přihlédnou k cíli, jímž je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví. |
|
|
4b. Členské státy kromě toho zajistí dodržování zásady proporcionality zvláštních požadavků týkajících se přeshraničního poskytování služeb podle hlavy II směrnice 2005/36/ES, včetně: |
|
|
a) automatické dočasné registrace nebo pro forma členství v profesní organizaci či subjektu uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/36/ES, profesního průkazu nebo jakéhokoliv jiného rovnocenného požadavku; |
|
|
b) prohlášení, jež je třeba učinit předem podle čl. 7 odst. 1 směrnice 2005/36/ES, dokumentů požadovaných podle čl. 7 odst. 2 směrnice 2005/36/ES nebo jakéhokoliv jiného rovnocenného požadavku; |
|
|
c) požadavku na zaplacení poplatku souvisejícího s administrativními formalitami, který vzniká poskytovateli služeb. |
Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Článek 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 7 |
Článek 7 |
|
Informování a zapojení zúčastněných stran |
Informování a zapojení zúčastněných stran |
|
Členské státy vhodnými prostředky informují občany, příjemce služeb, zájmové svazy a příslušné zúčastněné strany, které nejsou příslušníky daného povolání, před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon nebo před změnou stávajících předpisů a poskytnou jim příležitost vyjádřit své názory. |
1. Členské státy vhodnými prostředky informují občany, příjemce služeb, zájmové svazy, sociální partnery a další příslušné zúčastněné strany, včetně příslušníků daného povolání, před zavedením nových nebo před změnou stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon. |
|
|
2. Členské státy vedou veřejné konzultace s cílem zapojit odpovídajícím způsobem všechny dotyčné strany a poskytnout jim příležitost vyjádřit své názory. |
Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Článek 7 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 7a |
|
|
Soudní přezkum |
|
|
Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátním právu byl k dispozici soudní přezkum týkající se právních a správních opatření omezujících přístup k regulovaným povoláním spadajícím do oblasti působnosti této směrnice nebo jejich výkon. |
Odůvodnění | |
Aby bylo zajištěno, že občané a podniky budou v plném rozsahu využívat odpovídající a přiměřená pravidla, je vhodné předem stanovit, že nově přijatá pravidla musí podléhat soudnímu přezkumu, přičemž vnitrostátní soudce pověřený uplatňováním zásady proporcionality bude mít k dispozici veškeré nezbytné informace týkající se důvodů pro přijetí nové regulace. | |
Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Článek 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 8 |
Článek 8 |
|
Výměna informací mezi příslušnými orgány |
Výměna informací mezi členskými státy |
|
1. Za účelem účinného uplatňování této směrnice členské státy před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, případně před změnou stávajících právních předpisů, podporují výměnu informací s příslušnými orgány jiných členských států ohledně záležitostí, na něž se vztahuje tato směrnice, jako jsou například konkrétní způsob, jakým regulují určité povolání, nebo dopady regulace zjištěné v podobných oblastech činnosti, a to buď pravidelně, nebo tam, kde je to vhodné, ad hoc. |
1. Za účelem účinného uplatňování této směrnice členské státy před zavedením nových nebo před změnou stávajících právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon přijmou nezbytná opatření na podporu výměny informací s jinými členskými státy ohledně záležitostí, na něž se vztahuje tato směrnice, jako jsou například konkrétní způsob, jakým regulují určité povolání, nebo dopady regulace zjištěné v podobných oblastech činnosti, a to buď pravidelně, nebo tam, kde je to vhodné, ad hoc. |
|
2. Členské státy vyrozumí Komisi o příslušných orgánech odpovědných za předávání a přijímání informací pro účely uplatňování odstavce 1. |
2. Členské státy vyrozumí Komisi o příslušných orgánech odpovědných za předávání a přijímání informací pro účely uplatňování odstavce 1. |
Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Článek 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 9 |
Článek 9 |
|
Transparentnost |
Transparentnost |
|
1. Důvody, které opravňují považovat ustanovení posouzená podle této směrnice za odůvodněná, nezbytná a přiměřená a které se sdělují Komisi podle čl. 59 odst. 5 a 6 směrnice 2005/36/ES, zaznamenávají příslušné orgány v databázi regulovaných povolání uvedené v čl. 59 odst. 1 směrnice 2005/36/ES, načež je Komise zpřístupňuje veřejnosti. |
1. Důvody, které opravňují považovat ustanovení posouzená podle této směrnice za nediskriminační, odůvodněná a přiměřená a které mají být sděleny Komisi podle čl. 59 odst. 5 směrnice 2005/36/ES, zaznamenávají členské státy v databázi regulovaných povolání uvedené v čl. 59 odst. 1 směrnice 2005/36/ES, načež je Komise zpřístupňuje veřejnosti. |
|
2. Členské státy a další zúčastněné strany mohou předkládat své připomínky Komisi nebo členskému státu, který dotyčná ustanovení oznámil. |
2. Členské státy a další zúčastněné strany mohou Komisi předkládat své připomínky týkající se ustanovení a důvodů k tomu, proč jsou tato ustanovení považována za nediskriminační, odůvodněná a přiměřená. Komise tyto připomínky řádně zohlední podle čl. 59 odst. 8 směrnice 2005/36/ES ve své souhrnné zprávě. |
Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. |
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 12 měsíců od data zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. |
- [1] Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 43.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I. Úvod
Zásada proporcionality byla uznána za základní zásadu práva EU Smlouvami i Soudním dvorem, který definoval konkrétní kritéria pro její uplatňování. Není tedy pochyby o tom, že jakákoli regulace povolání by měla být přiměřená a odpovídat danému účelu.
Směrnice o uznávání odborných kvalifikací v roce 2013 dokonce podpořila tuto zásadu tím, že požadovala, aby vnitrostátní orgány provedly posouzení stávající regulace a předložily Komisi příslušné informace. V této souvislosti je třeba se věnovat návrhu Komise a jeho změnám, které navrhuje zpravodaj. Cílem Komise je vypracovat společný rámec pro provádění testů přiměřenosti při zavádění nové regulace povolání s cílem zajistit, aby vnitrostátní orgány ve všech členských státech prováděly posouzení přiměřenosti jejich regulace stejně účinným způsobem.
Zpravodaj vítá toto úsilí o prohloubení jednotného trhu se službami a domnívá se, že návrh by neměl být nástrojem pouhé „deregulace“. Měla by být uznána přidaná hodnota regulace povolání a měl by být kladen důraz na skutečnost, že inteligentní regulace může napomoci hospodářskému růstu v členských státech a v EU jako celku.
Zpravodaj je proto přesvědčen, že v návrhu Komise je třeba provést některé úpravy, které zajistí, aby se stal nástrojem pro inteligentní regulaci v souvislosti s vnitřním trhem služeb.
II. Stanovisko zpravodaje
1. Uznání zvláštního statusu zdravotnických služeb a zaručení nejvyššího stupně ochrany lidského zdraví při regulaci povolání
Zpravodaj se domnívá, že je třeba chránit zdravotnictví a vysokou kvalitu zdravotnických služeb v zájmu občanů EU, aniž by bylo zároveň oslabeno fungování vnitřního trhu. Navrhuje proto, aby byl pro zdravotnická povolání vytvořen zvláštní status, jenž těmto povoláním bude při zachování zásady proporcionality zajišťovat jejich „ochranu“.
2. Řešení praktik „gold-platingu“
I když řada odborných činností je již na úrovni EU harmonizována, členské státy často ukládají zbytečné požadavky, které příslušný právní předpis EU nestanoví. Zpravodaj navrhuje zabývat se výslovně těmito postupy zvanými „gold-plating“ v případech, kdy se používají pravidla EU o regulovaných povoláních jako výmluva při bezdůvodném zatěžování občanů a podniků.
3. Definování přiměřeného prostoru pro posouzení pro členské státy s ohledem na jejich institucionální a procesní nezávislost
I když regulace povolání je podle článků 4, 46, čl. 53 odst. 1 a článku 62 SFEU sdílenou pravomocí, je důležité definovat přiměřený prostor členských států pro uvážení při volbě možností v rámci regulace. Zpravodaj navrhuje odstranit povinnost konzultace s nezávislým kontrolním orgánem, což by mohlo přinést značné dodatečné náklady v případě, že je třeba vytvořit nové orgány. Místo toho je třeba ujasnit, že rozhodnutí, zda požádat o stanovisko nezávislý orgán, přijímají členské státy.
S ohledem na procesní nezávislost zpravodaj navrhuje ponechat členským státům přiměřený prostor pro vlastní uvážení a doporučuje, aby nebyly vyžadovány zvláštní studie nebo materiály. Subjekty přijímající rozhodnutí by měly být schopny získat důkaz jakýmikoli prostředky (slyšení, konzultace atd.). Členské státy by však v souladu s judikaturou Soudního dvora měly předložit podrobné důkazy (věc C-148/15).
4. Zákaz diskriminace
Přestože zavedenou judikaturou a článkem 59 směrnice 2005/36/ES je vyžadován soulad se zásadou nediskriminace na základě státní příslušnosti nebo bydliště, původní návrh Komise se o něm nezmiňuje. Zpravodaj proto navrhuje zařadit jej jako další krok posuzování prováděného vnitrostátními orgány.
5. Doplnění seznamu naléhavých důvodů převažujícího obecného zájmu
Změny navrhované v seznamu naléhavých důvodů převažujícího obecného zájmu pouze odráží judikaturu Soudního dvora. Zpravodaj navrhuje doplnit do seznamu další dva důvody, které stanoví Soudní dvůr, a to záruku kvality řemesel a výzkum a vývoj, s ohledem na skutečnost, že povolání, jako jsou řemesla, výzkumní pracovníci a učitelé, vytváří důležitou přidanou hodnotu pro společnost a hospodářství EU jako celek. Zpravodaj je dále přesvědčen, v závislosti na veřejném zájmu o ochranu a na rizicích s tím spojených, že je důležité vysvětlit, že členské státy mohou přijmout nezbytná opatření a posílit svou regulaci v případě, že se riziko zvyšuje.
6. Vysvětlení kritérií testu přiměřenosti
Členské státy mohou v souladu s ustálenou judikaturou uložit některé požadavky na přístup k určitým povoláním, například členství v profesních organizacích, trvalou odbornou přípravu atd., které mohou mít význam pro dosažení cíle veřejného zájmu, a nejsou-li nepřiměřené, měly by být akceptovány. Zpravodaj proto navrhuje některá vyjasnění, která naznačují, kde jsou tyto požadavky patrně vhodné. Zpravodaj je dále přesvědčen, že ačkoliv by měl být podporován technický a vědecký pokrok a v mnoha případech přinášejí přelomové technologie modernizaci regulovaných povolání, neboť snižují riziko pro spotřebitele, existují případy, kdy takový vývoj může vyžadovat další školení za účelem zvládnutí nových technologií. Zpravodaj se dále domnívá, že namísto soustředění se na ekonomický dopad jako kritérium v rámci posuzování přiměřenosti opatření by bylo vhodnější sledovat rovnováhu mezi omezeními základních svobod a cílem veřejného zájmu. Zpravodaj je v neposlední řadě přesvědčen, že poskytovatelé služeb v rámci regulovaných povolání jsou již povinni plnit vyšší normy kvality odborné nezávislosti, celoživotního vzdělávání nebo celoživotního učení. Tato povolání by tak měla mít možnost spoléhat se na čistě přiměřená opatření členských států, v nichž poskytují služby.
7. Umožnit občanům a podnikům prosazovat svá práva tím, že bude zajištěn soudní přezkum
Řádné provádění iniciativy Komise vyvolává otázky a není jasné, zda jsou požadovány konkrétní kroky, jestliže některá zúčastněná strana zpochybní konkrétní opatření nebo posouzení. Zpravodaj proto navrhuje zajistit soudní přezkum požadavků, kterými se řídí přístup k povoláním nebo jejich výkon na základě vnitrostátních postupů.
8. Širší veřejné konzultace
Zpravodaj se domnívá, že informační povinnost stanovená v původním návrhu není dostatečná a nestaví všechny zúčastněné subjekty, zejména příslušníky povolání, na stejnou úroveň. Proto navrhuje informovat stejnou měrou všechny zúčastněné subjekty a zavést navíc možnost širších konzultací s veřejností. Konzultace s veřejností jsou základním prvkem pro řízení transparentní tvorby politiky založené na důkazech.
9. Vysvětlení účelu výměny informací mezi členskými státy
Zpravodaj navrhuje, aby bylo vysvětleno, že výměna informací mezi členskými státy o jejich přístupu k regulaci má za cíl přijímání informovaných rozhodnutí, avšak neznamená to, že přístup určitého státu k regulaci může nebo by měl být automaticky přenášen do jiného členského státu. Členské státy musí naopak rozhodnout na základě vlastních souvislostí regulace, zda regulovat, či nikoli.
10. Transparentnost a posílená úloha Komise při centralizaci informací
Zpravodaj vítá posílení transparentnosti v původním návrhu, ale navrhuje, aby Komise hrála ústřední úlohu při přijímání připomínek od vnitrostátních orgánů, a zabránila tak zbytečným dvoustranným konfliktům mezi členskými státy.
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (13.10.2017)
pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání
(COM(2016)0822 – C8-0012/2017 – 2016/0404(COD))
Zpravodajka: Françoise Grossetête
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Komise hodlá zavést strukturovaný postup u testu přiměřenosti zaměřeného na nová opatření, která členské státy přijaly s cílem vytvořit rámec pro regulovaná povolání.
Pokud jde o veřejnou službu, již vykonávají zdravotničtí pracovníci a jejíž specifický charakter podle zpravodajčina názoru tento návrh směrnice nedostatečně zohledňuje, návrh stanoviska navrhuje vyloučit zdravotnické profese z oblasti působnosti tohoto právního předpisu.
Stanovisko uznává záměr Komise a skutečnost, že požadavek přiměřenosti podle článku 59 směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací se uplatňuje také na opatření týkající se zdravotnických pracovníků. Zároveň jsou však podle něj ustanovení výše uvedené směrnice dostačující a není zapotřebí je komplikovat tím, že by se test přiměřenosti systematicky prováděl ex-ante.
Zpravodajka si je vědoma obtíží některých členských států při provádění zásady přiměřenosti a chápe, že Komise hodlá pravidla vyjasnit. V tomto případě, pokud jde o zdravotnické pracovníky a naléhavost ochrany veřejného zdraví, se však zpravodajka domnívá, že by provádění návrhů Komise bylo příliš složité a příliš byrokratické. Za účelem řešení konkrétních problémů není vhodné přijímat natolik omezující horizontální právní předpis.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 a (nový) | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
(9) Je na členských státech, aby prokázaly řádné odůvodnění a přiměřenost příslušného ustanovení. Důvody regulace uvedené členským státem jako odůvodnění by tudíž měly opírat o analýzu vhodnosti a přiměřenosti opatření přijatého dotyčným státem a konkrétní důkazy na podporu jeho argumentů. |
(9) Je na členských státech, aby prokázaly řádné odůvodnění a přiměřenost příslušného ustanovení. Důvody regulace uvedené členským státem jako odůvodnění by tudíž měly opírat o analýzu vhodnosti a přiměřenosti opatření přijatého dotyčným státem a konkrétní důkazy na podporu jeho argumentů. To by nemělo členským státům bránit v přijímání okamžitých opatření v oblasti zdravotní péče, jež považují za nezbytná pro ochranu veřejného zdraví. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 | |||||||||||||
| |||||||||||||
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 a (nový) | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
|
(12a) Tam, kde je regulace povolání odůvodněna ochranou veřejného zdraví, by bylo třeba mít na paměti konkrétní vlastnosti zdravotních služeb. Zdravotní služby se velmi liší od ostatních služeb a pacienti se velmi liší od ostatních příjemců služeb. Proto by se mělo vycházet z toho, že se na zdravotnické služby obvykle vztahuje regulace povolání. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 12 b (nový) | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
|
(12b) Tato směrnice usiluje o dosažení rovnováhy mezi zajištěním cílů veřejného zájmu a kvalitou služeb na jedné straně a zlepšením přístupu k regulovaným povoláním a jejich výkonu, což je v zájmu samotných odborníků, na straně druhé. Je na členských státech, aby určily úroveň ochrany, kterou si přejí přiřadit cílům veřejného zájmu, a přiměřený způsob dosažení této úrovně. Z ustálené judikatury Soudního dvora jasně vyplývá, že pokud jeden členský stát ukládá méně přísná pravidla než jiný členský stát, neznamená to nutně, že jsou přísnější pravidla nepřiměřená. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
(18) Příslušné orgány by měly řádně zohlednit hospodářský dopad opatření, včetně posouzení nákladů a přínosů zejména s ohledem na stupeň hospodářské soutěže na trhu a kvalitu poskytované služby, jakož i dopad na právo na práci a na volný pohyb osob a služeb v rámci Unie. Na základě této analýzy by měly členské státy posoudit zejména to, zda je rozsah omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu v rámci Unie úměrný významu sledovaných cílů a očekávaným přínosům. |
(18) Příslušné orgány by měly řádně zohlednit hospodářský dopad opatření, včetně posouzení nákladů a přínosů zejména s ohledem na stupeň hospodářské soutěže na trhu a kvalitu poskytované služby, jakož i dopad na právo na práci a na volný pohyb osob a služeb v rámci Unie. Avšak žádná z těchto výsad by neměla převažovat nad veřejnou bezpečnost, která musí zůstat prvořadá. Na základě této analýzy by měly členské státy posoudit zejména to, zda je rozsah omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu v rámci Unie úměrný významu sledovaných cílů a očekávaným přínosům. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 a (nový) | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
|
(20a) Podle čl. 168 odst. 1 SFEU by při vymezení a provádění všech politik a činností Unie měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. To také znamená, že je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, jestliže Unie přijímá akty podle ostatních ustanovení SFEU. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 b (nový) | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
|
(20b) Zavedení dodatečných požadavků by mohlo cíli veřejného zájmu dodat přidanou hodnotu a skutečnost, že by měl být posouzen jejich celkový účinek, neznamená, že jsou tyto požadavky nepřiměřené. Například požadavky týkající se nepřetržitého profesního rozvoje mohou být žádoucí pro zajištění toho, aby odborníci drželi krok s rozvojem ve svých příslušných oblastech a aby zároveň přispívali ke zdravé praxi v povoláních se zvláštním rizikem. Kromě toho požadavky týkající se nepřetržitého profesního rozvoje mohou být žádoucí tam, kde zahrnují technicky, vědecký, regulační a etický rozvoj a kde tento vývoj motivuje profesionály k účasti na celoživotním učení, které je podstatné pro jejich povolání; je-li to nezbytné a přiměřené pro dosažení cíle veřejného zájmu, mohlo by být za vhodný požadavek považováno povinné členství v komorách, zejména pokud mají komory veřejný mandát. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 c (nový) | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
|
(20c) Tato směrnice by měla zohlednit pravomoc členských států regulovat povolání v oblasti zdravotní péče na základě čl. 168 odst. 7 SFEU a také záměr členských států poskytovat a zaručovat vysokou úroveň zdravotní péče a bezpečnosti pacientů. Za tímto účelem by měly mít členské státy možnost rozhodovat o tom, jaký je stupeň významu ekonomických aspektů ve vztahu k dalším příslušným kritériím přiměřenosti. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 d (nový) | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
|
(20d) Kritéria přiměřenosti stanovená v této směrnici by se mohla používat v odpovídajícím rozsahu a na odpovídající úrovni intenzity při posuzování přiměřenosti před zavedením nových ustanovení nebo změnou stávajících ustanovení. Rozsah a úroveň intenzity uplatněné při posuzování by měly být úměrné obsahu zaváděného ustanovení a jeho dopadu. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Bod odůvodnění 24 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
(24) Jelikož cílů této směrnice, jmenovitě odstranění nepřiměřených omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení výše uvedených cílů, |
(24) Jelikož cílů této směrnice, jmenovitě odstranění nepřiměřených omezení přístupu k regulovaným povoláním nebo jejich výkonu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou zákazu nediskriminace a se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Čl. 1 – odst. 1 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
Tato směrnice stanoví pravidla o společném rámci pro provádění posouzení přiměřenosti před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, případně před změnou stávajících předpisů, s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu. |
Tato směrnice stanoví pravidla o společném rámci pro provádění posouzení přiměřenosti před zavedením nových zásadních právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, případně před změnou stávajících předpisů, s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu, přičemž zároveň zajistí, aby byl nadále prvořadý význam ochrany občanů prostřednictvím ověřených standardů a kvalifikací všech uvedených regulovaných povolání a profesionálů. Není jí dotčena výsada členských států a možnost vlastního uvážení při rozhodování o tom, zda a jak regulovat povolání v mezích zásad nediskriminace a proporcionality. | ||||||||||||
Odůvodnění | |||||||||||||
Posuzování proporcionality se musí zaměřit pouze na podstatné změny, aby byla dodržena zásada subsidiarity, zabránilo se zbytečné byrokracii a aby bylo „přiměřené“. | |||||||||||||
Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
1. Tato směrnice se vztahuje na požadavky v rámci právních řádů členských států, které omezují přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, případně jeden ze způsobů jeho výkonu, včetně používání profesních označení a odborných činností povolených pod takovým označením, které spadají do působnosti směrnice 2005/36/ES. |
1. Tato směrnice se vztahuje na požadavky v rámci právních řádů členských států, které omezují přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, případně jeden ze způsobů jeho výkonu, včetně používání profesních označení a odborných činností povolených pod takovým označením, které spadají do působnosti směrnice 2005/36/ES, aniž je dotčen odstavec 1a tohoto článku. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 1 a (nový) | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
|
1a. Tato směrnice se neuplatní na žádné požadavky omezující přístup k regulovaným zdravotnickým povoláním nebo jejich výkon, pokud jde o poskytování zdravotnických služeb, včetně farmaceutických služeb a předepisování, vydávání a poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, ať jsou tyto služby poskytovány v příslušných zdravotnických zařízeních či nikoli a bez ohledu na způsob, jakým jsou organizovány a financovány na vnitrostátní úrovni, nebo na jejich veřejný či soukromý charakter. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
1. Členské státy zajistí, aby před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, či před změnou stávajících předpisů příslušné orgány posoudily jejich přiměřenost v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici. |
1. Členské státy zajistí, aby před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, či před změnou stávajících předpisů příslušné orgány posoudily jejich přiměřenost v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici, s přihlédnutím ke konkrétní povaze každého povolání. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 3 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
3. Důvody, proč se má za to, že je ustanovení odůvodněné, nezbytné a přiměřené, se musí opírat o kvalitativní a pokud možno také kvantitativní důkazy. |
3. Důvody, proč se má za to, že je ustanovení odůvodněné, nezbytné a přiměřené, se musí opírat o kvalitativní a pokud možno ve vhodných případech také kvantitativní důkazy. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní právní nebo správní předpisy omezující přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, jež hodlají zavést, a změny, jež mají v úmyslu provést ve stávajících předpisech, byly odůvodněny cíli veřejného zájmu. |
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní právní nebo správní předpisy omezující přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, jež hodlají zavést, a změny, jež mají v úmyslu provést ve stávajících předpisech, byly odůvodněny cíli veřejného zájmu, včetně cíle veřejného zdraví a bezpečnosti. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
2. Příslušné orgány musí brát v úvahu zejména to, zda jsou dotyčné předpisy objektivně zdůvodněny veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím, případně naléhavými důvody převažujícího obecného zájmu, jako jsou například zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení, ochrana spotřebitelů, příjemců služeb a pracovníků, zabezpečení řádného výkonu spravedlnosti, poctivost obchodních transakcí, boj proti podvodům a prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, bezpečnost silničního provozu, ochrana životního prostředí a městského prostředí, zdraví zvířat, duševní vlastnictví, ochrana a zachování národního historického a uměleckého dědictví, cíle sociální politiky a cíle kulturní politiky. |
2. Příslušné orgány musí brát v úvahu zejména to, zda jsou dotyčné předpisy objektivně zdůvodněny veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím, případně naléhavými důvody převažujícího obecného zájmu, jako jsou například zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení, ochrana spotřebitelů, příjemců služeb včetně pacientů a pracovníků, zabezpečení řádného výkonu spravedlnosti, poctivost obchodních transakcí, boj proti podvodům a prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, bezpečnost silničního provozu, ochrana životního prostředí a městského prostředí, zdraví zvířat, duševní vlastnictví, ochrana a zachování národního historického a uměleckého dědictví, cíle sociální politiky a cíle kulturní politiky. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – návětí | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
2. Při posuzování nezbytnosti a přiměřenosti ustanovení musí příslušné orgány vzít v úvahu zejména: |
2. Při posuzování nezbytnosti a přiměřenosti ustanovení příslušné orgány uplatňují kritéria uvedená v tomto odstavci s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného povolání, k povaze ustanovení a ke sledovanému cíli veřejného zájmu. Závažnost každého jednotlivého kritéria může tudíž záviset na významu sledovaných cílů veřejného zájmu. Příslušné orgány musí vzít v úvahu zejména: | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 – písm. a | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
a) povahu rizik souvisejících se sledovanými cíli veřejného zájmu, zejména rizik pro spotřebitele, odborníky nebo třetí osoby; |
a) povahu rizik souvisejících se sledovanými cíli veřejného zájmu, zejména rizik pro spotřebitele, příjemce služeb včetně pacientů, odborníky nebo třetí osoby; | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 7 – odst. 1 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
Členské státy vhodnými prostředky informují občany, příjemce služeb, zájmové svazy a příslušné zúčastněné strany, které nejsou příslušníky daného povolání, před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon nebo před změnou stávajících předpisů a poskytnou jim příležitost vyjádřit své názory. |
Členské státy vhodnými prostředky informují kromě příslušníků daného povolání všechny příslušné zúčastněné strany včetně občanů, příjemců služeb a zájmových svazů před navržením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon nebo před změnou stávajících předpisů a poskytnou jim příležitost, aby vyjádřili své názory s tím, že budou poté náležitě zohledněny. Tento proces může proběhnout například formou veřejné konzultace, jejíž výsledky se zohlední v obsahu přijatých předpisů. | ||||||||||||
Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 1 | |||||||||||||
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh | ||||||||||||
|
1. Důvody, které opravňují považovat ustanovení posouzená podle této směrnice za odůvodněná, nezbytná a přiměřená a které se sdělují Komisi podle čl. 59 odst. 5 a 6 směrnice 2005/36/ES, zaznamenávají příslušné orgány v databázi regulovaných povolání uvedené v čl. 59 odst. 1 směrnice 2005/36/ES, načež je Komise zpřístupňuje veřejnosti. |
1. Důvody, které opravňují považovat ustanovení posouzená podle této směrnice za odůvodněná, nezbytná a přiměřená a které se sdělují Komisi podle čl. 59 odst. 5 a 6 směrnice 2005/36/ES, urychleně zaznamenávají příslušné orgány v databázi regulovaných povolání uvedené v čl. 59 odst. 1 směrnice 2005/36/ES, načež je Komise co nejdříve zpřístupňuje veřejnosti. | ||||||||||||
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Název |
Test proporcionality před přijetím nové regulace povolání |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2016)0822 – C8-0012/2017 – 2016/0404(COD) |
||||
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
IMCO 1.2.2017 |
|
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ENVI 1.2.2017 |
||||
|
Zpravodaj(ka) Datum jmenování |
Françoise Grossetête 5.4.2017 |
||||
|
Projednání ve výboru |
29.6.2017 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
12.10.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
57 1 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Rupert Matthews, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Julia Reid, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Elena Gentile, Ulrike Müller, Christel Schaldemose, Bart Staes, Keith Taylor |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
John Howarth, Răzvan Popa, Sven Schulze |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
57 |
+ |
|
|
ALDE |
Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Valentinas Mazuronis, Ulrike Müller, Nils Torvalds |
|
|
ECR |
Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Rupert Matthews, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska |
|
|
EFDD |
Piernicola Pedicini |
|
|
ENF |
Sylvie Goddyn, Jean-François Jalkh |
|
|
GUE/NGL |
Lynn Boylan, Stefan Eck, Luke Ming Flanagan |
|
|
NI |
Zoltán Balczó |
|
|
PPE |
Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, Herbert Dorfmann, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Peter Liese, Norbert Lins, Miroslav Mikolášik, Sven Schulze, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean |
|
|
S&D |
Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Jytte Guteland, John Howarth, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Răzvan Popa, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Damiano Zoffoli |
|
|
VERTS/ALE |
Marco Affronte, Benedek Jávor, Bart Staes, Keith Taylor |
|
|
1 |
- |
|
|
EFDD |
Julia Reid |
|
|
2 |
0 |
|
|
PPE |
Annie Schreijer-Pierik |
|
|
S&D |
Elena Gentile |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Název |
Test proporcionality před přijetím nové regulace povolání |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2016)0822 – C8-0012/2017 – 2016/0404(COD) |
||||
|
Datum předložení EP |
12.1.2017 |
|
|
|
|
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
IMCO 1.2.2017 |
|
|
|
|
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
EMPL 1.2.2017 |
ENVI 1.2.2017 |
CULT 1.2.2017 |
JURI 1.2.2017 |
|
|
|
PETI 1.2.2017 |
|
|
|
|
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí |
EMPL 21.11.2017 |
CULT 27.2.2017 |
JURI 20.6.2017 |
PETI 28.2.2017 |
|
|
Zpravodajové Datum jmenování |
Andreas Schwab 25.1.2017 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
12.7.2017 |
21.11.2017 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
4.12.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
33 3 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Pascal Arimont, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Daniel Dalton, Nicola Danti, Pascal Durand, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Nosheena Mobarik, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Biljana Borzan, Birgit Collin-Langen, Kaja Kallas, Roberta Metsola, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Sabine Verheyen |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Jonathan Bullock, Andrey Kovatchev, Rupert Matthews, Bogdan Brunon Wenta, Flavio Zanonato |
||||
|
Datum předložení |
8.12.2017 |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
33 |
+ |
|
|
ALDE ECR EFDD PPE
S&D
Verts/ALE |
Kaja Kallas, Jasenko Selimovic, Matthijs van Miltenburg Daniel Dalton, Rupert Matthews, Nosheena Mobarik, Anneleen Van Bossuyt Robert Jarosław Iwaszkiewicz Pascal Arimont, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Andrey Kovatchev, Roberta Metsola, Jiří Pospíšil, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Lambert van Nistelrooij Biljana Borzan, Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Flavio Zanonato Pascal Durand, Igor Šoltes |
|
|
3 |
- |
|
|
EFDD ENF |
Jonathan Bullock, Marco Zullo Mylène Troszczynski |
|
|
0 |
0 |
|
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se