Postup : 2017/2039(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0406/2017

Předložené texty :

A8-0406/2017

Rozpravy :

PV 17/01/2018 - 17
CRE 17/01/2018 - 17

Hlasování :

PV 18/01/2018 - 6.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0018

ZPRÁVA     
PDF 767kWORD 99k
21.12.2017
PE 606.092v02-00 A8-0406/2017

o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech

(2017/2039(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodajka: Romana Tomc

POZM. NÁVRHY
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech

(2017/2039(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/779 ze dne 20. května 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1304/2013, pokud jde o dodatečnou počáteční předběžnou platbu vyplácenou na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(2),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zřízení systému záruk pro mladé lidi(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2015 z března 2015 nazvanou „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 z března 2017 nazvanou: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi(4),

–  s ohledem na hloubkovou analýzu tematické sekce Rozpočtové záležitosti ze dne 3. února 2016 nazvanou „Posouzení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“ (Assessment of Youth Employment Initiative),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 týkající se návrhu doporučení Rady o zavedení záruky k získání dovedností (COM(2016)0382),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o iniciativě „Příležitosti pro mladé“(5),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. března 2014 o rámci pro kvalitu stáží,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu, její dodatkový protokol a přepracovanou verzi, která vstoupila v platnost 1. července 1999,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje pro rok 2030, zejména cíl č. 8 „podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny“, které OSN přijala v roce 2015 a které jsou platné na celém světě, včetně EU,

–  s ohledem na zprávu Jeana-Clauda Junckera ze dne 22. června 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie vypracovanou v úzké spolupráci s Donaldem Tuskem, Jeroenem Dijsselbloemem, Mariem Draghim a Martinem Schulzem („zpráva pěti předsedů“), na diskusní dokumenty Komise ze dne 26. dubna 2017 o sociálním rozměru Evropy a ze dne 31. května 2017 o prohloubení Evropské měnové unie a bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 o budoucnosti Evropy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 o vytvoření evropského pilíře sociálních práv (COM(2017)0250) a doporučení Komise (EU) 2017/761 ze dne 26. dubna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(6),

–  s ohledem na práci a výzkum nadace Eurofound, střediska Cedefop, Mezinárodní organizace práce (MOP), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) a Evropského odborového institutu (ETUI), Konfederace evropského podnikání (BusinessEurope), Evropského sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME), Evropského střediska podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu (CEEP), sítě Eurocities a Evropského fóra mládeže,

–  s ohledem na projev předsedy Junckera o stavu Unie ze dne 13. září 2017, na plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie (návrh pracovního programu Komise na rok 2018) a na prohlášení Komise o záměru ze dne 13. září 2017 adresované předsedovi Evropského parlamentu Antoniovi Tajanimu a premiérovi Estonska Jürimu Ratasovi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0406/2017),

A.  vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize a následná úsporná opatření způsobily, že míra nezaměstnanosti mladých lidí vzrostla z 15 % v roce 2008 až na 24 % na začátku roku 2013, přičemž za touto průměrnou mírou nezaměstnanosti se skrývají obrovské rozdíly mezi členskými státy a regiony; vzhledem k tomu, že v Německu, Rakousku a Nizozemsku se míra nezaměstnanosti mladých lidí držela v roce 2013 okolo 10 %, zatímco v Itálii, Španělsku, Chorvatsku a Řecku dosáhla až 40 % či ještě více;

B.  vzhledem k tomu, že krizová opatření na snižování veřejných výdajů v zemích postižených krizí již prokázala svůj přímý negativní dopad zejména na mladé lidi v důsledku škrtů ve vzdělávání, v odborné přípravě, ve vytváření pracovních míst a v podpůrných službách;

C.  vzhledem k tomu, že politiky postihující mladé lidi byly vypracovány, aniž by byli zapojeni mladí lidé, kterých se týkají, a jejich zástupci;

D.  vzhledem k tomu, že dlouhá období nezaměstnanosti mohou vést k marginalizaci a vyloučení mladých lidí, kteří se budou cítit izolováni od společnosti, a mohou způsobit trvalé následky, např. zvýšit pravděpodobnost, že v průběhu svého pracovního života budou mladí lidé nezaměstnaní a jejich výdělky a profesní vyhlídky budou nižší; vzhledem k tomu, že odsouvání mladých lidí na okraj představuje vzhledem k nevyužití a oslabení lidského potenciálu obrovskou ztrátu veřejných a soukromých investic, neboť vede k rozsáhlé nejistotě pracovních míst a úbytku dovedností;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 třetina zaměstnanců v Evropě byla buď příliš nebo nedostatečně kvalifikovaná pro svou práci(7), a vzhledem k tomu, že u mladých zaměstnanců je obvykle pravděpodobnější, že budou formálně příliš kvalifikovaní a oproti starším pracovníkům také pravděpodobněji budou pracovat na místech, která budou méně odpovídat jejich kvalifikaci;

F.  vzhledem k tomu, že mladí pracovníci jsou vystaveni vyššímu riziku nejisté práce; vzhledem k tomu, že pravděpodobnost, že se ocitnou ve vícenásobně znevýhodněném postavení, je u zaměstnanců mladších 25 let dvakrát vyšší než u zaměstnanců starších 50 let(8);

G.  vzhledem k tomu, že úspěšný přechod ze školy do zaměstnání a ze stavu nečinnosti do zaměstnání a získání prvního skutečného zaměstnání mladé lidi posiluje a motivuje a pomáhá jim rozvíjet jejich osobní a odborné dovednosti, aby se stali nezávislými a sebevědomými občany, a zajišťuje dobrý začátek jejich profesní kariéry;

H.  vzhledem k tomu, že poté, co v roce 2013 dosáhla míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU-28 nejvyšší hodnoty 24 %, dále již vytrvale klesá a v roce 2017 činila méně než 17 %; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí je nadále vysoká a pouze v několika málo členských státech (Rakousku, České republice, Nizozemsku, na Maltě, v Maďarsku a Německu) byla nižší než 11 %, přičemž mezi členskými státy jsou velké rozdíly;

I.  vzhledem k tomu, že analýza rozdělení práce na plný a částečný úvazek podle pohlaví v Evropě odhalila, že mezi roky 2007 a 2017 přetrvávaly rozdíly mezi ženami a muži, kdy muži nadále tvoří přibližně 60 % osob ve věku 15 až 24 let, pokud jde o práci na plný úvazek, a současně trvale tvoří přibližně 40 % osob ve stejné věkové skupině pracujících na částečný úvazek;

J.  vzhledem k tomu, že podle statistik míra nezaměstnanosti mladých lidí obecně činí přibližně dvojnásobek celkové průměrné míry nezaměstnanosti, a to jak během období hospodářského růstu, tak během recesí;

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí a systém záruk pro mladé lidi

K.  vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2013 vytvořila Rada prostřednictvím doporučení Rady program záruk pro mladé lidi, kterým se členské státy zavázaly k tomu, že mladým lidem poskytnou kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovských míst či stáží, a to do čtyř měsíců od okamžiku, kdy ztratili zaměstnání nebo opustili systém formálního vzdělávání;

L.  vzhledem k tomu, že mnohé členské státy neměly velký úspěch s předpisy a příležitostmi, které dosud byly k dispozici v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, měly by klást větší důraz na účinné využívání finančních prostředků a nástrojů dostupných v rámci Evropského sociálního fondu (ESF);

M.  vzhledem k tomu, že se Rada v únoru 2013 dohodla na vytvoření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), která byla zahájena jako hlavní rozpočtový nástroj EU, spojený s ESF, jehož cílem je pomáhat regionům členským států, jejichž míra nezaměstnanosti mladých lidí je obzvláště vysoká, zejména zaváděním systémů záruk pro mladé lidi;

N.  vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi jsou závazkem na úrovni EU, zatímco iniciativa YEI se zaměřuje na ty členské státy a regiony, v nichž míra nezaměstnanosti mladých lidí přesahuje 25 %, přičemž celkově je způsobilých, zcela či částečně, 20 členských států;

O.  vzhledem k tomu, že bylo vyvinuto úsilí o rychlé uvolnění prostředků prostřednictvím předsunutí finančních prostředků do rozpočtu YEI na rok 2014 a 2015 s cílem maximalizovat dopad opatření financovaných iniciativou YEI; vzhledem k tomu, že kvůli zpoždění při provádění na vnitrostátní a regionální úrovni bylo předsunutí finančních prostředků jako opatření nedostatečné; vzhledem k tomu, že v roce 2015 vzrostla míra předběžného financování podmínečně z 1 % na 30 % a většina způsobilých členských států toto opatření úspěšně uplatnila;

P.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů iniciativy YEI a programu záruk pro mladé lidi je poskytnout pomoc těm mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (dále též osoby NEET), a kteří jsou nejvíce ohroženi vyloučením, přičemž se bere v úvahu, že výraz „osoby NEET“ zahrnuje různé podskupiny mladých lidí s různými potřebami;

Q.  vzhledem k tomu, že program záruk pro mladé lidi je navržen s cílem udržitelné integrace osob NEET na trhu práce tak, že se jim nabídne individualizovaný přístup, který by měl vést ke kvalitní nabídce a zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí; dále by měl v širším kontextu podpořit mladé lidi při přechodu ze školy do zaměstnání a pomáhat řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na pracovním trhu; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu jsou nezbytné odpovídající informační strategie členských států;

R.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 MOP odhadla výdaje na provádění programu záruk pro mladé lidi v EU-28 na 45 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že YEI byl na programové období 2014–2020 přidělen skromný rozpočet ve výši 6,4 miliard EUR s cílem doplnit financování z vnitrostátních zdrojů a nenahrazovat jej;

S.  vzhledem k tomu, že Komise v rámci revize víceletého finančního rámce (VFR) na období 2017–2020 navrhla navýšení rozpočtu YEI o 1 miliardu EUR, které dorovnaly závazky ESF ve výši 1 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že po dohodě mezi Parlamentem a Radou se tato částka zvýšila na 1,2 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že dne 5. září 2017 Parlament přijal návrh opravného rozpočtu č. 3/2017 s cílem poskytnout iniciativě YEI v roce 2017 částku 500 milionů EUR z celkového rozpětí pro závazky, a zároveň vyjádřil politování nad zpožděním v rozpočtovém procesu v roce 2017 vzniklým v důsledku zablokování a opožděného schválení revize VFR v polovině období Radou;

T.  vzhledem k tomu, že ve své první zvláštní zprávě o zárukách pro mladé lidi Evropský účetní dvůr vyjádřil znepokojení, pokud jde o přiměřenost finančních prostředků (z EU i vnitrostátních prostředků), o definici „kvalitní nabídky“, o nedostatečnou strategii s jasnými milníky a cíli a o monitorování a podávání zpráv o výsledcích; vzhledem k tomu, že vyjádřil rovněž obavy ohledně nedostatečného uplatňování přístupu založeného na partnerství při rozvíjení programu záruk pro mladé lidi, jak je zakotveno v doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013;

U.  vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí skutečně účinné mechanismy pro projednání a vyřešení potíží při uplatňování režimů záruk pro mladé lidi, jakož i silné odhodlání členských států plně provádět program záruk pro mladé lidi, přičemž je zapotřebí přihlédnout zejména k místním podmínkám a umožnit zvyšování kvalifikace a zavést řádné a flexibilní hodnotící struktury;

V.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora týkající se záruk pro mladé lidi určila některá společná kritéria pro to, co představuje „kvalitní nabídka“, přičemž na Slovensku je jeho definice právně závazná, zahrnující ustanovení o minimální pracovní době a udržitelnosti zaměstnání po ukončení podpory z YEI a zohledňující zdravotní stav příjemce;

W.  vzhledem k tomu, že ve své nedávno zveřejněné druhé zvláštní zprávě o YEI a zárukách pro mladé lidi, vypracované na základě vzorku sedmi členských států, vyjádřil Účetní dvůr znepokojení nad tím, že je obtížné získat úplné informace a že v provádění záruk pro mladé lidi bylo dosaženo pouze omezeného pokroku, přičemž výsledky nesplňují původní očekávání; vzhledem k tomu, že YEI a záruky pro mladé lidi stále představují jednu z nejinovativnějších a nejambicióznějších politik řešících nezaměstnanost mladých lidí těsně po hospodářské krizi, a jejich realizace by proto měla mít nadále finanční a politickou podporu institucí EU, vnitrostátních a regionálních institucí v příštích letech;

X.  vzhledem k tomu, že nákladové efektivnosti YEI a konečného cíle záruk pro mladé lidi, tedy vstupu mladých lidí do udržitelného zaměstnání, je možné dosáhnout jen tehdy, bude-li jejich fungování pečlivě monitorováno na základě spolehlivých a srovnatelných údajů, pokud jsou tyto programy orientovány na výsledky a pokud se v případech, kdy byla zjištěna neúčinná a nákladná opatření, provedou úpravy;

Y.  vzhledem k tomu, že členské státy musí více usilovat o to, aby podporovaly a zaměřily se na mladé lidi, kteří jsou nejvíce nebo zcela odděleni od trhu práce, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením;

Z.  vzhledem k tomu, že YEI a záruky pro mladé lidi mají hrát ústřední úlohu při naplňování klíčových doporučení obsažených v evropském pilíři sociálních práv;

AA.  vzhledem k tomu, že se předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 nezmínil o situaci v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě, která je nadále znepokojující; vzhledem k tomu, že v prohlášení o záměru, které doprovázelo projev o stavu Unie v roce 2017, byla potvrzena úloha záruk pro mladé lidi při vytváření pracovních míst v EU; vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti mladých lidí by měl zůstat prioritní oblastí činnosti EU;

AB.  vzhledem k tomu, že byla signalizována zpoždění v platbách mladým lidem z opatření financovaných iniciativou YEI, což je často způsobeno pozdním zřízením řídících orgánů nebo nedostatečnou správní kapacitou vnitrostátních nebo regionálních orgánů;

AC.  vzhledem k tomu, že opatření YEI a záruk pro mladé lidi, jako jsou stáže nebo odborná příprava, by měla usnadnit přechod na pracovní trh a nikdy by neměla nahrazovat řádné pracovní smlouvy;

AD.  vzhledem k tomu, že nestandardní formy zaměstnání mladých žen ve venkovských oblastech nebo jejich nezařazení do evidence nezaměstnaných způsobují, že statistické údaje jsou nepřesné, a vytvářejí rozdíly v jejich důchodech; vzhledem k tomu, že takováto praxe negativně ovlivňuje celou společnost, a zejména dobré životní podmínky žen, jakož i další formy sociálního zabezpečení a příležitosti ke změně profesní dráhy či možnosti zaměstnání v budoucnosti;

AE.  vzhledem k tomu, že 16 milionů osob NEET vstoupilo do režimů záruk pro mladé lidi a že YEI v EU poskytla dosud přímou podporu více než 1,6 milionu mladých lidí;

AF.  vzhledem k tomu, že členské státy v rámci YEI přijaly více než 132 opatření pro oblast trhu práce se zaměřením na mladé;

AG.  vzhledem k tomu, že 75 % celkového rozpočtu iniciativy YEI bylo přiděleno na závazky a 19 % již bylo investováno členskými státy, čili míra plnění rozpočtu této iniciativy patří mezi nejvyšší u evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI) mezi nejvyšší;

AH.  vzhledem k tomu, že z několika zpráv o provádění iniciativy YEI vyplývá, že navzdory obavám ohledně přiměřenosti financování a odhadů celkového množství potřebných investic se dostupné zdroje úspěšně zaměřují na uspokojení regionální poptávky díky tomu, že směřují ke konkrétním regionům a skupinám příjemců;

AI.  vzhledem k tomu, že od zavedení evropské strategie zaměstnanosti v roce 1997 podpořila Komise řadu opatření, jejichž cílem je zlepšení zaměstnanosti a vzdělávání mladých lidí(9); vzhledem k tomu, že od krize se EU ve své činnosti zvláště zaměřuje na záruky pro mladé lidi a na YEI;

AJ.  vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi jsou financovány prostřednictvím ESF, vnitrostátních rozpočtů a YEI, přičemž YEI může financovat přímé vytváření pracovních míst, učňovskou přípravu, stáže či další vzdělání pro cílovou skupinu YEI ve způsobilých regionech; vzhledem k tomu, že intervenční opatření YEI nejsou předem časově vymezena, zatímco záruky pro mladé lidi vyžadují, aby byla nabídka učiněna do čtyř měsíců;

AK.  vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi vedly v členských státech ke strukturálním reformám, jejichž cílem je zejména přizpůsobit modely vzdělávání a odborné přípravy pracovnímu trhu tak, aby bylo možné dosáhnout jejich cílů;

AL.  vzhledem k tomu, že dosažení cílů stanovených v systému záruk pro mladé lidi ovlivňují vnější faktory, jako je specifická hospodářská situace nebo výrobní model v jednotlivých regionech;

Úvod

1.  domnívá se, že záruky pro mladé lidi musí být prvním krokem k přístupu k potřebám mladých lidí v oblasti zaměstnanosti založenému na právech; připomíná, že zaměstnavatelé jsou povinni podílet se na poskytování dosažitelných programů odborné přípravy, vstupních pracovních míst a kvalitních stáží mladým lidem;

2.  zdůrazňuje, že nikdy nesmí být ohrožen kvalitativní aspekt důstojné práce pro mladé lidi; zdůrazňuje, že při vynakládání úsilí je třeba klást důraz zejména na základní pracovní normy a další normy týkající se kvality práce, jako je pracovní doba, minimální mzda, sociální zabezpečení a bezpečnost a ochrana zdraví při práci;

3.  bere na vědomí významné rozdíly v hospodářské výkonnosti, pokud jde o hospodářský růst a růst zaměstnanosti v celé EU-28, což vyžaduje rozhodnou politickou reakci; uznává, že některé členské státy zaostávají při provádění nezbytných strukturálních reforem; konstatuje, že právě řádné hospodářské politiky, jako jsou politiky zaměstnanosti a investiční politiky, za něž konečně odpovídají členské státy, vytvářejí pracovní místa; vyjadřuje své znepokojení nad dlouhodobým dopadem na hospodářský rozvoj regionů, které čelí odlivu mozků vysoce vzdělaných lidí;

4.  připomíná, že v prováděcích pravidlech YEI si členské státy musí vybrat z různých typů provádění programu (výlučný program, prioritní osy v rámci stávajícího operačního programu nebo součást různých prioritních os); konstatuje, že vzhledem k odlišným možnostem provádění a na základě dosažených výsledků je nutná výměna osvědčených postupů s cílem zapracovat je do budoucích fází programu;

5.  se znepokojením konstatuje, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 5/2017 zmiňuje riziko, že finanční prostředky EU jednoduše nahradí vnitrostátní financování místo toho, aby vytvářely přidanou hodnotu; připomíná, že v souladu se zásadou adicionality má YEI doplňovat vnitrostátní financování, nikoli nahrazovat politiky a financování členských států pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že ambice poskytovat všem mladým lidem kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy či stáží do čtyř měsíců od okamžiku, kdy ztratí zaměstnaní nebo opustí formální vzdělávání nemůže spočívat pouze na rozpočtu YEI a nikdy tomu tak nemělo být;

6.  zdůrazňuje, že je třeba, aby YEI byla hnací silou zejména pro reformu politik a lepší koordinaci v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, zejména v členských státech, ve kterých je míra nezaměstnanosti mladých lidí vysoká, aby se zajistilo, že tyto členské státy budou uplatňovat integrované, komplexní a dlouhodobé přístupy v boji s nezaměstnaností mladých lidí, což podpoří jejich zaměstnatelnost, poskytne jim lepší vyhlídky a povede k udržitelnému zaměstnání, na rozdíl od různých roztříštěných (současných) politik; považuje YEI a záruky pro mladé lidi za mocné nástroje v boji proti sociálnímu vyloučení skupin mladých lidí, které jsou nejvíce marginalizovány; domnívá se, že je důležité usilovat o splnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, předčasného odchodu ze vzdělávání a sociálního vyloučení;

7.  připomíná, že v souladu s doporučením Rady o zřízení systému záruk pro mladé lidi se ustavilo šest pokynů, na nichž jsou systémy těchto záruk založeny: budování přístupů založených na partnerství, včasný zásah a aktivace, podpůrná opatření umožňující začlenit se na trh práce, využití fondů Unie, posouzení a neustálé zlepšování tohoto systému a jeho rychlé provedení(10); zdůrazňuje, že podle hodnotících zpráv velmi málo členských států dodalo úplné údaje o těchto aspektech a jejich hodnocení;

8.  zdůrazňuje, že je třeba více investovat do domácí i přeshraniční mobility s cílem snížit míru nezaměstnanosti mladých lidí a řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; vyzývá k tomu, aby nabídka práce a dovedností byla lépe sladěna s jejich poptávkou tím, že se usnadní mobilita mezi regiony (včetně přeshraničních regionů); bere na vědomí, že členské státy musí věnovat zvláštní pozornost zajištění lepšího propojení mezi vzdělávacími systémy a pracovními trhy v přeshraničních regionech, například podporou vzdělávání v sousedních zemích;

9.  připomíná, že vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí způsobují: důsledky celosvětové hospodářské krize pro trhy práce, předčasný odchod ze vzdělávání bez dostatečné kvalifikace, absence náležitých schopností a pracovních zkušeností, rostoucí převaha nejistých forem krátkodobého zaměstnání, po němž následuje období nezaměstnanosti, omezené příležitosti k odborné přípravě a nedostatečné nebo nevhodné aktivní programy trhu práce;

10.  domnívá se, že monitorování YEI se musí opírat o věrohodné údaje; domnívá se, že dostupné údaje z monitorování a výsledky nejsou v současné době dostatečné, aby bylo možné celkově posoudit provádění a výsledky YEI jako hlavního finančního nástroje EU pro záruky pro mladé lidi, zejména kvůli počátečním zpožděním při sestavování operačních programů členskými státy a skutečnosti, že tyto programy jsou dosud v relativně počáteční fázi provádění; trvá na tom, že zaměstnanost mládeže je třeba zachovat jako jednu z prioritních oblastí činnosti EU; je nicméně znepokojen zjištěními obsaženými v nedávné zprávě Evropského účetního dvora o dopadu YEI a záruk pro mladé lidi jakožto unijních politik zaměřených na boj proti nezaměstnanosti mladých, přičemž bere v úvahu omezený teritoriální a časový rozsah této zprávy;

11.  je toho názoru, že aby byla skutečně efektivní, musí strategie na podporu zaměstnanosti mladých lidí umožnit diskusi u kulatého stolu za účasti dotčených osob, zohledňovat teritoriální souvislosti, v nichž bude uplatňována, a poskytovat cílené školení, které bude uspokojovat potřeby podniků a současně je uvádět do rovnováhy s ambicemi a dovednostmi mladých lidí; zdůrazňuje, že stejná strategie by měla zajistit kvalitní školení a úplnou transparentnost při přidělování finančních prostředků agenturám poskytujícím školení, a to i prostřednictvím pečlivého sledování jejich využívání;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že se členské státy rozhodly přijmout doporučení Rady pouze jako nezávazný nástroj; poukazuje na to, že mnoho členských států zdaleka nedosáhlo cíle záruk pro mladé lidi;

Oslovení nejvíce vyloučených mladých lidí

13.  bere na vědomí riziko, že se na mladé lidé se zdravotním postižením nebude vztahovat ani YEI, ani záruky pro mladé lidi; vyzývá Komisi a členské státy, aby upravily své operační programy tak, aby zajistily, aby opatření YEI a záruk pro mladé lidi byla účinně přístupná všem osobám se zdravotním postižením, zajišťovaly spravedlivý přístup mladým lidem se zdravotním postižením a odpovídaly potřebám jednotlivců;

14.  zdůrazňuje, že oslovení osob NEET vyžaduje intenzivní a dlouhodobé úsilí vnitrostátních orgánů a meziodvětvovou spolupráci, neboť tyto osoby představují heterogenní skupinu s různými potřebami a dovednostmi; zdůrazňuje proto, že jsou zapotřebí přesnější a ucelenější údaje o celkovém počtu osob NEET s cílem je registrovat a účinněji je oslovovat, neboť více rozčleněné údaje, včetně údajů podle jednotlivých regionů, by mohly určit, na které skupiny je nutné se zaměřit a jak lépe přizpůsobit iniciativy v oblasti zaměstnanosti příjemcům;

15.  uvádí, že nezaměstnanost mladých lidí nelze jednoduše připisovat problému neodpovídajících kvalifikací, neboť její kořeny lze najít v takové problémové oblasti, jako je nedostatek nových pracovních míst zapříčiněný odlivem průmyslu z Evropy, outsourcingem a spekulacemi, přičemž tuto situaci ještě zhoršuje krize a politiky úsporných opatření; domnívá se, že vzdělávání a odborná příprava nemohou samy o sobě problém nezaměstnanosti mladých lidí vyřešit;

16.  domnívá se, že program záruk pro mladé lidi a iniciativa YEI nemohou nahradit využití makroekonomických nástrojů a dalších politik na podporu zaměstnanosti mladých lidí; konstatuje, že při posuzování provádění a dopadu těchto záruk je třeba zohledňovat rozdílné makroekonomické a rozpočtové podmínky jednotlivých členských států; domnívá se, že je-li zvažováno prodloužení doby trvání tohoto programu záruk, je důležité navrhnout jeho dlouhodobou strukturální reformu; konstatuje, že je zcela nezbytná větší koordinace mezi jednotlivými členskými státy;

17.  podporuje rozvoj jednotných kontaktních míst, která zajistí, aby všechny služby a poradenství byly pro mladé lidi snadno na jednom místě přístupné, dostupné a bezplatné;

18.  je znepokojen počátečními připomínkami, které ukazují, že je třeba zlepšit registraci a oslovování všech osob NEET, zejména pak neaktivních osob NEET a těch, kteří jsou důkazem toho, že je obtížné se reintegrovat; vyzývá členské státy, aby zavedly vhodné a cílené informační strategie, které by oslovily všechny osoby NEET, a aby aby zaujaly integrovaný přístup k individualizované pomoci a službám na podporu mladých lidí, kteří čelí vícenásobným překážkám; naléhá na členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost potřebám zranitelných osob NEET a aby odstranily předsudky a negativní postoje vůči těmto osobám;

19.  zdůrazňuje, že je nutné přizpůsobit tato opatření místním potřebám, má-li se zvýšit jejich dopad; vyzývá členské státy, aby zavedly zvláštní opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve venkovských oblastech;

20.  vyzývá členské státy, aby rychle zlepšily komunikaci týkající se stávajících podpůrných programů dostupných mladým lidem, zejména se skupinami nejvíce vzdálenými od trhu práce, a sice prostřednictvím informačních kampaní využívajících tradiční i moderní sdělovací prostředky a kanály, jako jsou sociální sítě;

Zajištění kvality nabídek v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

21.  uznává výzvu k definování „kvalitní nabídky“ v rámci iniciativy YEI; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní a společnou definici, která by mohla plně zohlednit práci vykonanou Výborem pro zaměstnanost ve spolupráci s Komisí, MOP a příslušnými zúčastněnými stranami; poukazuje na to, že kvalitní nabídka je mnohostranným opatřením, jehož cílem je udržitelná a dobře přizpůsobená integrace na trhu práce pro účastníky dosažená prostřednictvím rozvoje dovedností a že by měla odpovídat úrovni kvalifikace a profilu účastníků a měla by zohledňovat poptávku po zaměstnání; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že se bude na účastníky vztahovat odpovídající sociální ochrana a pravidla týkající se pracovních podmínek a výše náhrady škody; poukazuje na normy kvality uvedené v pokynech k hodnocení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zveřejněných Komisí v roce 2015, v nichž se stanovují charakteristiky nabídek zaměstnání, jejich význam pro potřeby účastníků, výsledky trhu práce vyplývající z nabídek a poměr nabídek, které nebyly přijaty nebo byly předčasně zrušené, jako na platné ukazatele pro hodnocení kvality zaměstnání;

22.  připomíná, že Mezinárodní organizace práce definuje „důstojnou práci“ jako práci, která je „produktivní, je zdrojem spravedlivého příjmu, je vykonávána na bezpečném pracovišti a je spojena se sociálním zabezpečením rodin, lepšími vyhlídkami na osobní rozvoj a sociální integraci, svobodou vyjádřit se k problémům, organizovat se a účastnit se rozhodování, které má vliv na život pracovníka, a všem ženám a mužům zajišťuje rovnost příležitostí a rovné zacházení“, a že tyto minimální normy stále nejsou v případě zaměstnaných mladých lidí dodržovány;

23.  je toho názoru, že mladí lidé by také měli být zapojeni do monitorování kvality nabídek;

24.  zdůrazňuje, že nabídkou kvalitní smlouvy o stáži se rozumí rámec kvality, který dodržuje tyto záruky: stáž se musí řídit písemnou smlouvou obsahující transparentní informace o právech a povinnostech smluvních stran, která stanoví konkrétní cíle a poskytne popis vysoce kvalitní odborné přípravy; přidělí se školitel nebo vedoucí, který na konci stáže zhodnotí výkon stážisty, konkretizuje se doba trvání stáže, stanoví se mezní doba stáže u téhož zaměstnavatele, upřesní se ustanovení týkající se krytí v rámci systémů sociálního zabezpečení a upřesní se odměna ve smlouvě;

25.  vybízí členské státy, aby postupně aktualizovaly a revidovaly své operační programy iniciativy YEI se zapojením sociálních partnerů a mládežnických organizací s cílem upřesnit jejich činnost na základě skutečných potřeb mladých lidí a trhu práce;

26.  zdůrazňuje, že určení toho, zda jsou prostředky rozpočtu YEI řádně vynakládány a zda je dosaženo hlavního cíle YEI, tj. pomáhat mladým nezaměstnaným lidem k získání udržitelného zaměstnání, může být dosaženo pouze, pokud je fungování pečlivě a transparentně monitorováno na základě spolehlivých a srovnatelných údajů a zda jsou členské státy, které neučinily žádný pokrok, oslovovány ambicióznějším způsobem; vyzývá členské státy, aby co nejdříve zlepšily monitorování, vykazování a kvalitu údajů a aby zajistily, že o provádění stávající iniciativy YEI budou shromažďovány spolehlivé a srovnatelné údaje a že budou poskytovány k dispozici včas a častěji, než je požadováno podle jejich povinnosti každoročního podávání zpráv, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 2 nařízení o ESF; vyzývá Komisi, aby revidovala své pokyny pro shromažďování údajů v souladu s doporučením Evropského účetního dvora s cílem minimalizovat riziko nadhodnocení výsledků;

27.  bere na vědomí návrhy a různé druhy programů vypracovaných členskými státy v rámci iniciativy YEI; domnívá se, že vnitrostátní regulace v některých členských státech měla neurčité cíle a plánování, nebyla zřetelně formulována a nezahrnovala širokou škálu možností podpory zaměstnání; domnívá se, že široký prostor pro uvážení a absence jasných mechanismů dohledu v některých případech vedly k nahrazování pracovních míst nabídkami, které se zaštítily rámcem iniciativy YEI;

28.  vyjadřuje znepokojení nad zprávami o nepřiměřeném využívání opatření financovaných iniciativou YEI, včetně zpožděných plateb mladým lidem nebo zneužívání stáží, například jejich nadměrného využívání; uvádí, že je ochoten se těmito praktikami zabývat; je přesvědčen, že opakované využívání záruk pro mladé lidi by nemělo být na úkor aktivizace trhu ani cíle, kterým je trvalejší začlenění na trh práce;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby určily, vyměnily si a šířily osvědčené postupy zaměřené na vzájemné vzdělávání se v oblasti tvorby politiky a přispívání k navrhování a uplatňování politik vycházejících z konkrétních zjištění; zdůrazňuje, že změny, k nimž došlo na trhu práce, a digitalizace hospodářství volají po novém přístupu k politikám na podporu vytváření pracovních míst pro mladé lidi; poukazuje na skutečnost, že je nezbytné, aby iniciativa YEI pracovala na využívání účinných nástrojů ke snížení nezaměstnanosti mládeže a že by neměla recyklovat neúčinné politiky zaměstnanosti;

30.  znovu připomíná, že doporučení Rady o zřízení systému záruk pro mladé lidi považuje přístupy založené na partnerství za klíčový bod v provádění systémů záruk pro mladé lidi a oslovování osob NEET; vyzývá členské státy, aby zaujaly partnerský přístup spočívající v aktivním určování a zapojování příslušných zúčastněných stran a aby lépe propagovaly mezi podniky program záruky pro mladé lidi, zejména u malých a středních podniků a menších rodinných podniků; zdůrazňuje, že podklady členských států, které již před zavedením programu přijaly přístup podobný programu záruky pro mladé lidi, dokazují, že úspěšný přístup zúčastněných stran je pro úspěšné provádění důležitý;

31.  zdůrazňuje důležitou úlohu mládežnických organizací, které jsou prostředníky mezi mladými lidmi a veřejnými službami zaměstnanosti; v tomto ohledu vybízí členské státy, aby na vnitrostátní, regionální a místní úrovni spolupracovaly s mládežnickými organizacemi, pokud jde o komunikaci, plánování, provádění a hodnocení iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

32.  zdůrazňuje význam kvalifikované a modernizované veřejné služby zaměstnanosti v poskytování služeb uzpůsobených na míru osobám NEET; vyzývá členské státy, aby při provádění iniciativy YEI lépe koordinovaly své veřejné služby zaměstnanosti na úrovni EU v rámci sítě veřejných služeb zaměstnanosti; vybízí k rozvoji další součinnosti mezi veřejnými a soukromými poskytovateli zaměstnání, podniky a vzdělávacími systémy; vybízí k širokému využívání elektronické správy v zájmu snížení byrokratické zátěže;

33.  vyzývá Komisi, aby poskytla odhad pro jednotlivé země ročních nákladů každého členského státu vynaložených na účinné provádění záruk pro mladé lidi, s přihlédnutím k odhadu Mezinárodní organizace práce;

34.  zdůrazňuje, že v rámci záruk pro mladé lidi je třeba posílit nabídku učňovských míst, neboť představují pouze 4,1 % nabídek, které byly dosud přijaty;

Závěrečné poznámky

35.  zdůrazňuje, že je zapotřebí strategie, která by přeměnila iniciativu YEI z protikrizového nástroje na trvalejší finanční nástroj EU pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí v období po roce 2020, který by současně zajistil rychlé a jednoduché uvolnění finančních prostředků, a jenž stanovuje požadavek na spolufinancování s cílem zdůraznit hlavní zodpovědnost členských států; konstatuje, že rozšíření iniciativy YEI by mělo zohlednit připomínky Evropského účetního dvora; zdůrazňuje, že celkovým cílem programu je udržitelné začleňování mladých lidí na trhu práce; zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit jasné a měřitelné cíle; zdůrazňuje, že tyto prvky by měly být projednány v rámci VFR, aby byla zajištěna kontinuita, nákladová efektivnost a přidaná hodnota;

36.  znovu opakuje, že podporuje iniciativu YEI; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vyvinout další úsilí a pokračovat v politickém a finančním úsilí zaměřeném na řešení nezaměstnanosti mladých lidí; připomíná zejména, že je důležité zajistit financování ve výši nejméně 700 milionů EUR ve prospěch iniciativy YEI na období 2018-2020, jak bylo dohodnuto v rámci revize víceletého finančního rámce v polovině období; vyzývá rovněž k přidělení dostatečných prostředků na platby, aby bylo zajištěno řádné a včasné provádění iniciativy YEI;

37.  zdůrazňuje, že je nutné zvýšit kvalitu nabídek v rámci iniciativy YEI a programu záruky pro mladé lidi a vyzývá k budoucí rozpravě o vhodné věkové kategorii;

38.  domnívá se, že k tomu, aby rámec pro kvalitu zaměstnanosti mladých lidí mohl začít fungovat, je třeba pokročit s přijetím doporučení, které má právní základ v článcích 292 a 153 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a s provedením řady informativních opatření, jako je například vytvoření snadno přístupné a aktualizované webové stránky s příslušnými informacemi o pravidlech upravujících stáže v jednotlivých členských státech;

39.   bere na vědomí, že iniciativa YEI je finanční nástroj, který má doplňovat iniciativy členských států zaměřené na boj proti vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí, a že je nezbytné, aby členské státy vyvinuly větší úsilí k zajištění lepšího propojení mezi vzdělávacími systémy a pracovními trhy za účelem začlenění mladých lidí na trh práce udržitelným způsobem; vítá opatření a politiky prováděné za účelem pomoci řešit stávající nesoulad mezi dovedenostmi; uznává, že využívání dovedností nadále představuje problém v celé Evropě a domnívá se proto, že je nezbytné zajistit, aby byl větší soulad mezi dovednostmi, po nichž je poptávka, a dovednostmi, které jsou nabízeny;

40.  považuje Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a program záruky pro mladé lidi za zásadní pro účinné naplnění klíčových zásad evropského pilíře sociálních práv, zejména zásady č. 1 týkající se vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení; zásady č. 4 týkající se aktivní podpory zaměstnanosti; zásady č. 5 týkající se bezpečného a adaptabilního zaměstnání; zásady č. 6 týkající se mezd; zásady č. 8 týkající se sociálního dialogu a zapojení zaměstnanců; zásady č. 10 týkající se zdravého, bezpečného a dobře přizpůsobeného pracovního prostředí a ochrany údajů; zásady č. 12 týkající se sociální ochrany; zásady č. 13 týkající se dávek v nezaměstnanosti; a zásady č. 14 týkající se minimálního příjmu;

41.  žádá Komisi a členské státy, aby spolu s MOP zvýšily úsilí s cílem poskytovat individuálně přizpůsobené informace a zlepšit vnitrostátní kapacitu pro dodání a zhodnocení schémat záruk pro mladé lidi, pokud jde o tyto aspekty: zaručení úplného a udržitelného provedení iniciativy, lepší přiblížení se neregistrovaným osobám NEET a mladým lidem s nízkou kvalifikací a posílení kapacit a zlepšení kvality nabídek;

42.  konstatuje, že před tím, než Komise zveřejní konečné údaje získané od členských států, se počet mladých lidí, kteří dokončili program iniciativy YEI na konci roku 2015, odhaduje na 203 000 osob, což představuje 4 % účastníků; vyjadřuje své znepokojení ohledně vysokého počtu účastníků iniciativy YEI, kteří program v některých členských státech nedokončili; domnívá se, že je důležité posílit pobídky, aby se zajistilo, že mladí lidé budou iniciativu YEI považovat za užitečný program;

43.  připomíná, že iniciativa YEI by měla poskytovat finanční podporu na opatření, která podporují integraci mladých osob NEET na trhu práce, včetně placených stáží, odborné přípravy a učňovského vzdělávání, ale neměla by se stát náhradou skutečného výdělečného zaměstnání;

44.  navrhuje zřízení „horké linky EU proti porušování práv mladých lidí“, aby mladí lidé mohli oznamovat případné negativní zkušenosti v rámci své účasti na opatřeních iniciativy YEI a programu záruky pro mladé lidi přímo Komisi, a umožnily tak shromažďování informací a prošetření zpráv o nekalých praktikách v provádění politik financovaných EU;

45.  vítá zmínku obsaženou v prohlášení o záměru připojeném k projevu předsedy Junkera o stavu Unie v roce 2017, a sice k návrhu na zřízení evropského úřadu práce za účelem posílení spolupráce mezi orgány trhu práce na všech úrovních a lepšího řízení přeshraničních situací, jakož i další iniciativy na podporu spravedlivé mobility;

46.  uznává úspěchy, kterých iniciativa YEI dosáhla při snižování míry nezaměstnanosti mladých lidí a obzvláště při zajišťování genderové rovnováhy, neboť tuto iniciativu využili ze 48 % muži a z 52 % ženy;

47.  vyzývá k plnému uplatňování v rámci iniciativy YEI jak směrnice 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání a povolání, tak směrnice 2010/41/EU o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy, kteří vykonávají samostatněvýdělečnou činnost;

48.  považuje za nezbytné, aby Komise a členské státy předložily pozitivní opatření s cílem zajistit, aby mladé ženy a dívky dostávaly kvalitní nabídky zaměstnání a nebyly zaměstnávány nebo chyceny v pasti nejistých, nedostatečně placených a dočasných pracovních míst s omezenými nebo zcela chybějícími zaměstnaneckými právy;

49.  vyzývá členské státy, aby shromažďovaly statistické údaje rozlišené podle pohlaví, aby tak Komise mohla zahájit posouzení dopadu iniciativy YEI a jejího účinku na genderovou rovnováhu s cílem umožnit důkladné hodnocení a analýzu provádění této iniciativy;

50.  vyzývá členské státy, aby nalezly možnosti, jak podporovat mladé ženy při jejich návratu na pracovní trh, do vzdělávání nebo odborné přípravy zajištěním rovnosti žen a mužů v přístupu k zaměstnání a v profesním postupu, slaďováním pracovního a soukromého života, poskytováním péče o děti i dospělé osoby a podporou stejného odměňování pracujících žen a mužů za stejnou nebo rovnocennou práci;

51.  naléhavě žádá členské státy, aby investovaly více úsilí do opatření ke zlepšení vzdělávacích systémů, aby tak pomohly ohroženým mladým lidem a poskytly jim ochranu;

52.  se znepokojením bere na vědomí, že poslední hodnotící zprávy(11) zdůraznily, že v první prováděcí fázi, se iniciativa YEI zaměřovala především na vzdělané osoby, které nebyly zaměstnané ani se neúčastnily vzdělávání nebo odborné přípravy, a ne na osoby s nízkou kvalifikací, které nejsou aktivní a nejsou registrovány u veřejných služeb zaměstnanosti;

53.  vyzývá členské státy, aby tento podstatný nedostatek řešily tím, že vytvoří mimo jiné konkrétní navazující opatření s cílem zavést politiky týkající se mladých lidí, které budou dlouhodobější, účinnější a více založené na faktech;

54.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich právní předpisy umožňovaly všem mladým lidem v rámci identifikované věkové skupiny, aby se zaregistrovali a efektivně účastnili Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(12);

55.  upozorňuje na nedostatečnou regulaci nabídek stáží na volném trhu, co se týče transparentnosti najímání, délky trvání a uznávání, a poukazuje na to, že jen několik členských států stanovilo minimální kvalitativní kritéria, např. za účelem monitorování záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

56.  uznává, že investice z rozpočtu EU prostřednictvím iniciativy YEI mají svůj dopad a urychlily rozšiřování trhu práce pro mladé; domnívá se, že iniciativa YEI představuje zřejmou přidanou hodnotu EU, neboť bez závazku EU by nemohlo být mnoho programů zaměstnanosti mladých prováděno;

57.  konstatuje, že původní přidělení finančních prostředků iniciativě YEI z víceletého finančního rámce na období od roku 2014 do roku 2020 činilo 6,4 miliardy EUR, z čehož 3,2 miliardy EUR pocházelo z vyčleněné rozpočtové položky, přičemž stejná částka byla vyčleněna z ESF;

58.  zdůrazňuje, že v souvislosti s přezkumem VFR v polovině období bylo na iniciativu YEI politicky schváleno vyčlenění dodatečných finančních prostředků ve výši 1,2 miliardy EUR na období 2017–2020, jemuž bude odpovídat stejná částka z ESF; zdůrazňuje ovšem, že konečná výše přidělených finančních prostředků pro tento program bude stanovena v průběhu nadcházejícího ročního rozpočtového procesu;

59.  vítá skutečnost, že na naléhavý požadavek Parlamentu, se na základě dohodovacího řízení o rozpočtu EU na rok 2018 rozhodlo, aby se původně navržená částka specificky přidělená pro iniciativu YEI zvýšila o 116,7 milionů EUR, čímž se celková suma v roce 2018 dostane na úroveň 350 milionů EUR; připomíná jednostranný závazek Komise navrhnout další navýšení prostředků pro iniciativu YEI prostřednictvím opravného rozpočtu, pokud absorpční kapacita iniciativy takové navýšení umožní;

60.  domnívá se, že celkový rozpočet iniciativy YEI není dostatečný na pokrytí skutečné poptávky a požadovaných zdrojů k zajištění toho, aby program dosáhl svých cílů; připomíná, že v průměru bylo osloveno pouze 42 % osob NEET, přičemž v několika členských státech klesla míra pod 20 %; vyzývá proto k výraznému navýšení prostředků na iniciativu YEI v příštím VFR a členské státy žádá, aby pro programy zaměstnanosti mladých lidí vyčlenily prostředky ve svých státních rozpočtech;

61.  vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost investic na podporu zaměstnanosti mladých lidí tím, že podpoří součinnost mezi zdroji, které má k dispozici, a vytvoří sourodá pravidla prezentovaná v rámci ucelených pokynů s cílem dosáhnout většího dopadu, synergie, účinnosti a zjednodušení v praxi; připomíná, že prioritou je snížit administrativní zátěž pro řídící orgány; zdůrazňuje důležitost zpráv pro jednotlivé země ohledně financování systémů záruk pro mladé lidi, které rovněž sledují součinnost mezi rozpočty členských států a rozpočtem EU, jakož i nutnost lepší koordinace a užší spolupráce mezi hlavními zúčastněnými stranami v tomto procesu;

62.  vyzývá Komisi, aby zlepšila plánování investic na podporu zaměstnanosti mladých lidí pro období po roce 2020 na základě toho, že plně uplatní přístup používaný při plánování u ESI fondů, kdy financování podléhá komplexnímu předběžnému plánování a hodnocení ex ante, na něž navazuje uzavření dohod o partnerství; domnívá se, že takový přístup zvyšuje vliv rozpočtu EU; bere na vědomí úspěšné provádění iniciativy YEI v členských státech se specializovanými operačními programy a významnými příspěvky z vnitrostátních a regionálních rozpočtů;

63.  vyzývá rovněž Komisi, aby přepracovala stávající hodnotící mechanismus a aby se přitom zaměřila na jednotná kritéria výstupu a audity výkonnosti v rámci procesu každoročního a závěrečného podávání zpráv s cílem lépe monitorovat dopad rozpočtu EU; vyzývá k uplatňování ukazatelů v celé EU, jako je procentuální podíl účastníků iniciativy YEI, kteří vstupují na primární trh práce v důsledku opatření financovaných EU;

64.  zdůrazňuje však, že reformované plánování a podávání zpráv by nemělo způsobovat prodlevy v plnění rozpočtu ani nadměrnou administrativní zátěž řídícím orgánům, a zejména konečným příjemcům;

65.  uznává, že stávající administrativní zátěž podkopává investiční kapacitu rozpočtu EU, zejména v případě nástrojů s kratšími prováděcími obdobími, jako je například iniciativa YEI; vyzývá proto k účinnějším výběrovým řízením se zaměřením na rychlejší přípravu nabídek a kratší odvolávací lhůtu u rozhodovacích postupů; bere na vědomí pozitivní účinek použití zjednodušených možností v oblasti nákladů v rámci výdajů iniciativy YEI; vyzývá k zavedení zjednodušených možností v oblasti nákladů v celé EU v rámci projektů iniciativy YEI s cílem významně snížit byrokracii a urychlit plnění rozpočtu;

66.  zdůrazňuje, že v současné době je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí z hlediska finančního plnění nejvíce výkonným ze všech ESI fondů;

67.  vítá skutečnost, že opatření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí poskytla podporu více než 1,6 milionu mladých lidí a umožnila členským státům konsolidovat operace v hodnotě více než 4 miliardy EUR;

68.  konstatuje, že nedostatek informací o potenciálních nákladech na provádění různých systémů v členských státech může vést k tomu, že nebude k dispozici dostatečné financování pro jejich provedení a splnění jejich cílů; vyzývá členské státy, aby provedly analýzu ex-ante a vytvořily přehled nákladů vynaložených na provádění systému záruk pro mladé lidi;

69.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření a vyvinuly méně administrativně náročné a modernější monitorovací systémy pro zbývající financování, které bude z YEI poskytováno;

70.  požaduje, aby se pozornost zaměřila na výsledky iniciativy YEI prostřednictvím stanovení konkrétních ukazatelů týkajících se nových služeb a podpůrných opatření na pracovním trhu vytvořených prostřednictvím programů v členských státech, a počtu nabídnutých smluv na dobu neurčitou;

71.  domnívá se, že k posouzení účinnosti systému je nezbytné zhodnotit všechny aspekty včetně nákladové efektivity systému; bere na vědomí předcházející odhady Mezinárodní organizace práce a nadace Eurofound a žádá Komisi, aby tyto prognózy potvrdila nebo aktualizovala;

72.  žádá Komisi a členské státy, aby stanovily realistické a dosažitelné cíle, posuzovaly nerovnosti, analyzovaly trh před prováděním mechanismů a zdokonalily systémy pro dohled a oznamování;

°

°  °

73.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Finanční a hospodářská krize, která začala v roce 2008, vedla k prudkému nárůstu nezaměstnanosti. Mladí lidé – většinou hledající první zaměstnání, se smlouvou na dobu určitou nebo patřící mezi ty, kteří jako první přijdou o svoji práci z důvodu propouštěcích pravidel, která spočívají v tom, že jako první dostanou výpověď ti, kteří nastoupili jako poslední, – byli obzvláště výrazně zasaženi. Míra nezaměstnanosti mladých lidí vzrostla z 15 % v roce 2008 až na 24 % na začátku roku 2013, přičemž průměrná míra nezaměstnanosti pouze maskuje obrovské rozdíly mezi členskými státy a regiony. V Německu, Rakousku a Nizozemsku se míra nezaměstnanosti mladých lidí držela v roce 2013 těsně kolem 10 %, avšak v Itálii, Španělsku, Chorvatsku a Řecku dosahovala až 40 % či ještě mnohem více. Kromě toho tato krize prohloubila nedostatečné zapojení mladých lidí na trhu práce, přičemž počet mladých lidí NEET dosahoval v roce 2013 až 7,3 milionů (13 % všech mladých lidí ve věku od 15 do 24 let).

Vzhledem k této situaci zavedla Rada v reakci na návrh Komise a po opakovaném nátlaku na Parlament, aby okamžitě přijal příslušné opatření, dne 22. dubna 2013 prostřednictvím doporučení Rady program záruky pro mladé lidi, kterým se členské státy zavázaly k zajištění toho, že mladí lidé obdrží kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského místa či stáže, a to do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo opustili systém formálního vzdělávání. Zároveň se Evropská rada v únoru 2013 dohodla na vytvoření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) coby hlavního rozpočtového nástroje EU souvisejícího s Evropským sociálním fondem s cílem pomoci regionům členským států, jejichž míra nezaměstnanosti mladých lidí je obzvláště vysoká, řešit tuto situaci, mj. zavedením systémů záruk pro mladé lidi.

Rozpočet YEI na programové období 2014–2020 činil 6,4 miliardy EUR, přičemž 3,2 miliardy EUR bylo poskytnuto ze samostatné nové rozpočtové položky a dalších 3,2 miliard EUR z vnitrostátních prostředků přidělovaných prostřednictvím ESF. V zájmu okamžitého řešení nezaměstnanosti mladých lidí byl rozpočet YEI, pokud jde o závazky, soustředěn na období 2014–2015.

Regiony, v nichž v roce 2012 míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku od 15 do 24 let přesáhla 25 %, a členské státy, v nichž byla míra nezaměstnanosti mladých lidí vyšší než 20 % a které zaznamenaly v roce 2012 více než 30% nárůst nezaměstnanosti, jsou způsobilé pro financování z YEI. Zatímco program záruky pro mladé lidi je závazkem na úrovni celé EU, iniciativa YEI se zaměřuje pouze členské státy a regiony, v nichž je míra nezaměstnanosti mladých lidí nejvyšší, přičemž celkově 20 členských států je, zcela či částečně, způsobilých. Cílem YEI je zaměřit se na mladé nezaměstnané lidi ve věku do 24 let (včetně), přičemž členské státy mají možnost (10 z nich již tak učinilo) tuto věkovou hranici rozšířit až do 29 let.

Cílem této zprávy o provádění je posoudit provádění YEI, pokud jde o její funkci coby hlavního finančního nástroje EU, jehož cílem je plnit cíle stanovené v programu záruky pro mladé lidi, stejně jako předkládat politická doporučení týkající se lepšího fungování iniciativy v budoucnosti, a to na základě získaných zkušeností a shromážděných údajů za první tři roky od jejího zahájení.

Při přípravě této zprávy opírala zpravodajka své závěry o: sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“(13); veškeré relevantní zvláštní zprávy Účetního dvora; studie, které zadaly tematické sekce Parlamentu; interní posouzení provádění, které provedla výzkumná služba Evropského parlamentu; a zprávy vypracované Výborem pro zaměstnanost (EMCO) Rady. V rámci přípravy této zprávy se zpravodajka setkala nebo se setká s různými zúčastněnými stranami, včetně mladých zástupců, sociálních partnerů, akademických odborníků a vnitrostátních orgánů zapojených do iniciativy YEI/programu záruky pro mladé lidi, a podnikne pracovní cesty, mj. i pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů do Slovinska a Chorvatska.

Nálezy

V souvislosti s prudkým nárůstem nezaměstnanosti mladých lidí bylo hlavním cílem YEI umožnit rychlé uvolnění finančních prostředků pro nejvíce zasažené regiony. V zájmu rychlého provádění YEI bylo možné čerpat prostředky na výdaje v rámci projektů YEI od 1. září 2013 a prostředky rozpočtu YEI byly na období 2014–2015 vyčleněny přednostně. Komise navrhla v návaznosti na skutečnost, že rychlost provádění v praxi neodpovídá očekáváním, zvýšit míru předběžného financování z 1–1,5 % na 30 %, a uvolnila proto 1 miliardu EUR pro okamžité potřeby financování. Na základě v současné době dostupných údajů je třeba brát na vědomí, že cíl rychlého uvolnění prostředků naplnilo pouze pět členských států (Řecko, Itálie, Francie, Portugalsko a Španělsko). Je možné, že tvorba a provádění politiky, zapojování příslušných zúčastněných stran do přístupu založeného na partnerství a další přípravné kroky vyžadovaly více času, než se očekávalo, a mnoho členských států se tedy zdrželo při procesu jmenování orgánů odpovědných za proplácení výdajů.

Hlavním cílem iniciativy YEI a programu záruky pro mladé lidí je oslovit osoby NEET, a to i v případě, že aktivně nehledají pracovní místo. Dostupná hodnocení naznačují, že členské státy mají s určováním populace NEET a s jejich oslovováním obtíže (zejména těch neaktivních), což je může vést k tomu, že se zaměří na nezaměstnané mladé lidi, kteří jsou viditelnější a snadněji začlenitelní. V poslední zprávě Účetního dvora, která je založena na auditu výkonnosti provedeném v sedmi členských státech (pěti v případě YEI), zaznělo vážné znepokojení nad strategiemi, které se používají k určení cílové populace v rámci YEI („povrchní a obecné“).

Rámcovým cílem programu záruky pro mladé lidi je udržitelná integrace osob NEET na trh práce, kterým se stanoví individuální přístup, který by měl vést ke kvalitní nabídce a zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí a v širším kontextu ideálně přispět k řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na (regionálním) pracovním trhu. Všechny tyto podmínky jsou zásadní pro to, aby bylo financování YEI účinné a efektivní. Podle informací Komise uvedly všechny řídící orgány, že uplatňují individuální akční plán pro každého příjemce YEI. Na druhou stranu, Účetní dvůr informoval, že pouze jeden členský stát systematicky zohledňuje nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, přičemž všechny (kontrolované) členské státy uplatňují nějaký způsob profilování osob NEET – někdy využívají stávající systémy, někdy zavádí nové. Několik členských států zavedlo definici „kvalitní nabídky“. Účetní dvůr v jedné ze svých předchozích zpráv doporučil Komisi, aby společně s výborem EMCO vypracovaly standardy pro kvalitní nabídku. Tato skutečnost sama o sobě dokazuje, že kvalitní nabídky programu záruky pro mladé lidi (částečně) financované v rámci YEI nemohou být v současnosti ověřeny.

Mezinárodní organizace práce (MOP) odhadla výdaje provádění programu záruky pro mladé lidi napříč EU-28 na přibližně 45 miliard EUR ročně. Je třeba konstatovat, že cílem YEI, na niž byl vyčleněn rozpočet ve výši 6,4 miliardy EUR na programové období 2014–2020, je doplňovat vnitrostátní financování, nikoliv je nahradit. Nicméně, Účetní dvůr na základě údajů o provádění naznačil, že hrozí riziko, že financování YEI nahradí vnitrostátní financování, přičemž poukázal např. na to, že ve sledovaném vzorku většina opatření, jež jsou financována z YEI, existovala již před zavedením programu záruky pro mladé lidi/YEI. Účetní dvůr dále uvádí skutečnost, že operační programy, které pouze částečně dokládají přidělení dostupných finančních prostředků, ještě více ztěžují hodnocení přidané hodnoty financování YEI.

Na otázku, zda jsou výdaje EU na YEI vynakládány správně a zda se skutečně pomáhá mladým lidem vyčleněným z trhu práce nalézt udržitelné zaměstnání, půjde odpovědět jen tehdy, bude-li její realizace podrobně monitorována a bude-li zajištěn sběr spolehlivých údajů. Jelikož je YEI spojená s ESF, výdaje na ni podléhají podrobným požadavkům na monitorování a podávání zpráv ze strany členských států, včetně požadavku na sestavování okamžitých a dlouhodobých ukazatelů výsledků. Za účelem zajištění jednotného a účinného podávání zpráv vydala Komise dodatečné praktické pokyny. Účetní dvůr vyjádřil na základě svého vzorku obavy, pokud jde o (včasnou) dostupnost a kvalitu údajů, bez nichž není možné řádně posoudit spolehlivost podávaných zpráv.

Názory zpravodajky

YEI, iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, byla zřízena s cílem pomoci nezaměstnaným mladým lidem prostřednictvím poskytování finanční podpory regionům, jež se potýkají s mimořádně vysokou mírou nezaměstnanosti a nečinnosti mladých. Tím se problém nezaměstnanosti mladých lidí stal společnou prioritou politik EU a měl by jí zůstat i v budoucnosti.

Mezi úrovněmi nezaměstnanosti mladých lidí ve členských státech panují obrovské rozdíly. Nezaměstnanost mladých proto v EU zůstává velkým problémem. Zpravodajka se domnívá, že je v této oblasti nutné trvalé úsilí jako záležitost nejvyššího významu.

Bez ohledu na skutečnost, že je řešení nezaměstnanosti mladých naléhavou prioritou a že jsou na něj vynakládány značné finanční prostředky EU i z vnitrostátních zdrojů, je třeba zdůraznit, že se první hodnocení jeho provádění zakládají pouze na omezených informacích, které jsou dosud k dispozici.

Vzhledem k nerovnoměrnému provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v různých členských státech se  proces jejího monitorování a hodnocení ukázal být velkou výzvou. Pokud jde o prokázané výsledky a výstup iniciativy YEI, panuje nedostatek transparentnosti. Zpravodajka vyjadřuje politování nad nekonzistentností v monitorování, která vede k nedostatku viditelných výsledků.

Pokud jde o nákladovou efektivnost iniciativy YEI, je obtížné její úspěšnost měřit. Navrhujeme proto, aby se v rámci systému monitorování a podávání zpráv zlepšila a zdůraznila transparentnost, pokud jde o to, jak jsou prostředky vynakládány. Zpravodajka zejména vyzývá členské státy, aby zajistily poskytování navazujících údajů s cílem posoudit dlouhodobou udržitelnost výsledků. Zpravodajka také navrhuje, že by požadavky na podávání zpráv měly být plněny tak, aby každý členský stát mohl podávat srovnatelné, podrobné a podložené zprávy.

Nicméně je zpravodajka toho názoru, že iniciativa YEI začíná mít pozitivní účinky, pokud jde o boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, tím, že funguje jako hnací síla pro změny politiky. Tak tomu musí být i nadále. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí byla také schopna přimět veřejné orgány, aby byly inovativnější a aby se více zaměřily na zajištění individualizovaného přístupu, pokud jde o opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Navrhovatelka se domnívá, že stále existuje značný prostor, než Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí dosáhne svého plného potenciálu.

Zpravodajka navrhuje, že by se iniciativa YEI měla zaměřit na dlouhodobou nezaměstnanost mladých lidí, neboť ta může vést k izolaci a může u nich oslabit pocit sounáležitosti. Zpravodajka je znepokojena tím, že nezaměstnanost mladých lidí způsobuje značné ztráty veřejných a soukromých investic z důvodu nevyužitého potenciálu lidského kapitálu mladých nezaměstnaných lidí.

Dostupné informace o rozsahu působnosti iniciativy YEI obecně ukazují, že zasahuje pouze malý procentní podíl obyvatelstva NEET. Zpravodajka navrhuje, že by členské státy měly více usilovat o nalezení způsobů, jak určit neaktivní a administrativně vyloučené osoby NEET, a vytvořit vhodné strategie k jejich zasažení. Iniciativa YEI by měla být přístupnější pro všechny mladé lidi, a to zejména pro osoby s nízkou kvalifikací a osoby zasažené dlouhodobou nezaměstnaností. Zpravodajka vyzývá k většímu zapojení mladých lidí, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, například mladých lidí se zdravotním postižením. V této souvislosti vyzdvihuje význam, který má výměna osvědčených postupů mezi jednotlivými členskými státy. Přeshraniční a mezikulturní výměny zkušeností mohou vést k vzájemnému učení, jež může dále ovlivnit a zlepšit účinnost zaměření se na zranitelné skupiny na trhu práce. Všechna opatření v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla být v souladu s vnitrostátními systémy sociálního zabezpečení.

První dostupné údaje o jejím provádění odrážejí skutečnost, že kvalita nabídek zaměstnání v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a záruky pro mladé lidi je často diskutabilní. Rovněž se neustále mění trhy práce, což způsobuje nedostatek stabilních a udržitelných pracovních míst. Je třeba stanovit minimální normy ohledně toho, co představuje kvalitní pracovní nabídku. Podle doporučení Účetního dvora by nabídka k tomu, aby byla považována za kvalitní, měla vždy odpovídat jak profilu účastníka, tak i požadavkům pracovního trhu. Jen tehdy lze dosáhnout udržitelného začlenění na pracovním trhu.

Zpravodajka navrhuje, aby v zájmu pokračování trendu snižování nezaměstnanosti mladých lidí byly poskytované prostředky lépe cíleny. Zpravodajka proto dále navrhuje, že by mělo být posouzeno, zda by změna měření nezaměstnaných ze stávajících regionů NUTS2 na menší regiony NUTS3 mohla vést k přesnějšímu a užitečnějšímu rozdělování prostředků. 

Zpravodajka rovněž navrhuje, že pro financování má klíčový význam četnost zdrojů, což znamená, že by se tato otázka měla řešit celkově prostřednictvím místních, regionálních a celostátních zdrojů financování. Jedna úroveň financování by neměla vylučovat jiné úrovně, neboť decentralizace má zásadní význam pro přímé zasažení více mladých lidí a vliv na ně. Když bude zavedena takováto struktura, mělo by financování být přístupnější.

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla být i nadále zaměřena na pomoc všem mladým lidem ve způsobilých regionech, aby získávali první pracovní zkušenosti, neboť nalézt první zaměstnání je obvykle ten nejtěžší úkol. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla stále být zaměřena na aktivní podporu přechodu do trvalého pracovního poměru.

Zpravodajka konstatuje, že iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je jedním z nástrojů navržených k tomu, aby byly využívány, když ekonomiky EU dobře nefungují, a měl by proto být považován za nástroj, který má pomoci vyvinout dodatečné úsilí k dosažení pozitivního dopadu na tvorbu pracovních míst. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by však v žádném případě neměla nahrazovat vnitrostátní financování a stávající vnitrostátní opatření, ani by neměla zpochybňovat skutečnost, že jen zdravé hospodářské politiky mohou vytvářet růst zaměstnanosti. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla nadále úzce souviset se základními ekonomickými zásadami a s duchem aktivace trhu práce, a proto musí být v souladu s potřebami pracovních trhů.

Zpravodajka má za to, že, pokud jde o financování v oblasti nezaměstnanosti mládeže na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, by očekávání měla být realističtější a vytyčené cíle by měly být dosažitelné. Zpravodajka se domnívá a doporučuje, že by probíhající opatření a období jejich provádění měly být prodlouženy i na období po roce 2020.

24.11.2017

STANOVISKO Rozpočtového výboru

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech

(2017/2039(INI))

Zpravodaj: Andrey Novakov

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že 16 milionů mladých lidí, kteří nejsou v procesu vzdělávání, zaměstnání ani odborné přípravy, vstoupilo do systémů záruk pro mladé lidi a že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) v EU poskytla dosud přímou podporu více než 1,6 milionu mladých lidí; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí v EU-28 dosahuje nepřijatelné výše 16,6 % a v eurozóně 18,7 %;

B.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí v EU ve druhém čtvrtletí roku 2017 klesla z 23,7 % v roce 2014 na méně než 17 %, přičemž počet mladých nezaměstnaných je o více než 1,8 milionu nižší a osob nezaměstnaných ani se neúčastnících vzdělávání nebo odborné přípravy (osoby NEET) je o více než 1 milion méně;

C.  vzhledem k tomu, že iniciativa YEI vedla k tomu, že členské státy přijaly více než 132 opatření pro oblast trhu práce se zaměřením na mladé;

D.  vzhledem k tomu, že 75 % celkového rozpočtu iniciativy YEI bylo přiděleno na závazky a 19 % již bylo investováno členskými státy, čili míra plnění rozpočtu této iniciativy patří mezi nejvyšší u evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy);

E.  vzhledem k tomu, že z několika zpráv o provádění iniciativy YEI vyplývá, že navzdory obavám ohledně přiměřenosti financování a odhadů celkového množství potřebných investic se dostupné zdroje úspěšně zaměřují na regionální poptávku tím, že směřují ke konkrétním regionům a skupinám příjemců;

1.  uznává, že investice z rozpočtu EU prostřednictvím iniciativy YEI mají svůj dopad a urychlily rozšiřování trhu práce pro mladé; domnívá se, že iniciativa YEI představuje zřejmou přidanou hodnotu EU, neboť bez závazku EU by nemohlo být mnoho programů zaměstnanosti mladých prováděno;

2.  konstatuje, že původně byly pro iniciativu YEI přiděleny ve VFR na období 2014–2020 celkem 6,4 miliardy EUR, z čehož 3,2 miliardy EUR pocházely z účelově vázané rozpočtové položky a stejná částka z Evropského sociálního fondu; připomíná, že vzhledem k naléhavosti řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí bylo rozhodnuto uvolnit celou částku s předstihem už v letech 2014 až 2015;

3.  zdůrazňuje, že v souvislosti s přezkumem VFR v polovině období bylo na iniciativu YEI politicky schváleno vyčlenění dodatečných finančních prostředků ve výši 1,2 miliardy EUR na období 2017–2020, jemuž bude odpovídat stejná částka z ESF; vyzdvihuje skutečnost, že konečná výše přidělených finančních prostředků pro tento program bude stanovena v průběhu nadcházejícího ročního rozpočtového procesu;

4.  vítá skutečnost, že na důrazný požadavek Evropského parlamentu, se na základě dohodovacího řízení o rozpočtu EU na rok 2018 rozhodlo, aby se původně navržená částka specificky přidělená pro iniciativu YEI zvýšila o 116,7 milionů EUR, čímž se celková suma v roce 2018 dostane na úroveň 350 milionů EUR; připomíná jednostranný závazek Komise navrhnout další navýšení prostředků pro iniciativu YEI prostřednictvím opravného rozpočtu, pokud absorpční kapacita iniciativy takové navýšení umožní;

5.  domnívá se, že celkový rozpočet iniciativy YEI neodpovídá skutečné poptávce a potřebě zdrojů k zajištění toho, aby program dosáhl svých cílů; připomíná, že v průměru bylo osloveno pouze 42 % osob NEET, přičemž v několika členských státech klesla míra pod 20 %; vyzývá proto k výraznému navýšení prostředků na iniciativu YEI v příštím VFR a členské státy žádá, aby pro programy zaměstnanosti mladých lidí vyčlenily prostředky ve svých státních rozpočtech; považuje iniciativu YEI za doplňkové opatření k vnitrostátním programům a domnívá se, že by měla být doplněna o opatření podporující růst a specifické činnosti v členských státech;

6.  domnívá se, že za účelem vytvoření Evropského rámce pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu jako prostředku k posílení boje proti nezaměstnanosti mladých lidí by mohly být strukturální fondy využívány cíleněji, pokud jde o financování středisek odborného vzdělávání a přípravy, stejně jako veškerá příslušná opatření na podporu učňovské přípravy; Je toho názoru, že v závislosti na regionální úrovni rozvoje by tato podpora měla být výrazněji zohledněna v investičních prioritách Evropského sociálního fondu (pro kompenzaci práce učňů a pokrytí sociálního zabezpečení), jakož i Evropského fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o zajišťování infrastruktury a vybavení pro střediska odborného vzdělávání a přípravy;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost investic na podporu zaměstnanosti mladých lidí tím, že podpoří součinnost mezi zdroji, které má k dispozici, a vytvoří sourodá pravidla prezentovaná v rámci ucelených pokynů s cílem dosáhnout většího dopadu, synergie, účinnosti a zjednodušení v praxi; připomíná, že prioritou je snížit administrativní zátěž pro řídící orgány; zdůrazňuje důležitost zpráv pro jednotlivé země ohledně financování systémů záruk pro mladé lidi, které rovněž sledují součinnost mezi rozpočty členských států a rozpočtem EU, jakož i nutnost lepší koordinace a užší spolupráce mezi hlavními zúčastněnými stranami v tomto procesu;

8.  vyzývá Komisi, aby zlepšila plánování investic na podporu zaměstnanosti mladých lidí pro období po roce 2020 na základě toho, že plně uplatní přístup používaný při plánování u ESI fondů, kdy financování podléhá komplexnímu předběžnému plánování a hodnocení ex ante, na něž navazují dohody o partnerství; domnívá se, že takový přístup zvyšuje vliv rozpočtu EU; bere na vědomí úspěšné provádění iniciativy YEI v členských státech se specializovanými operačními programy a s významnými příspěvky z vnitrostátních a regionálních rozpočtů;

9.  domnívá se, že financování zaměstnanosti mladých by mělo být zajištěno prostřednictvím udržování správné rovnováhy mezi finančními nástroji a nevratnými příspěvky;

10.  vyzývá rovněž Komisi, aby přepracovala stávající hodnotící mechanismus a aby se přitom zaměřila na jednotná kritéria výstupu a audity výkonnosti v rámci procesu každoročního a závěrečného podávání zpráv s cílem monitorovat dopad rozpočtu EU s perspektivou jeho zlepšení; vyzývá k uplatňování ukazatelů v celé EU, jako je procentuální podíl účastníků iniciativy YEI, kteří vstupují na primární trh práce v důsledku opatření financovaných EU;

11.  zdůrazňuje však, že reformované plánování a podávání zpráv by nemělo způsobovat prodlevy v plnění rozpočtu ani nadměrnou administrativní zátěž řídícím orgánům, a zejména konečným příjemcům;

12.  uznává, že stávající administrativní zátěž podkopává investiční kapacitu rozpočtu EU, zejména v případě nástrojů s kratšími prováděcími obdobími, jako je například iniciativa YEI; vyzývá proto k účinnějším výběrovým řízením se zaměřením na rychlejší přípravu nabídek a kratší odvolávací lhůtu u rozhodovacích postupů; bere na vědomí pozitivní účinek použití zjednodušených možností v oblasti nákladů v rámci výdajů iniciativy YEI; vyzývá k zavedení zjednodušených možností v oblasti nákladů v celé EU v rámci projektů iniciativy YEI s cílem výrazně snížit byrokracii a urychlit plnění rozpočtu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, José Manuel Fernandes, Jens Geier, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Răzvan Popa, Paul Rübig, Jordi Solé, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jean-Paul Denanot, Andrey Novakov

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jonathan Bullock, Javi López

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

29

+

ALDE

Gérard Deprez, Nedzhmi Ali, Urmas Paet

ECR

Zbigniew Kuźmiuk

GUE/NGL

Liadh Ní Riada

PPE

Andrey Novakov, Esteban González Pons, Inese Vaidere, Ingeborg Gräßle, Jan Olbrycht, José Manuel Fernandes, Lefteris Christoforou, Monika Hohlmeier, Patricija Šulin, Paul Rübig, Reimer Böge, Siegfried Mureşan

S&D

Daniele Viotti, Iris Hoffmann, Javi López, Jean-Paul Denanot, Jens Geier, John Howarth, Manuel dos Santos, Răzvan Popa, Tiemo Wölken, Vladimír Maňka

VERTS/ALE

Indrek Tarand, Jordi Solé

5

-

ECR

Bernd Kölmel, Richard Ashworth

EFDD

Jonathan Bullock

ENF

Marco Zanni

NI

Eleftherios Synadinos

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

28.11.2017

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve členských státech

(2017/2039(INI))

Zpravodaj: Derek Vaughan

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že od zavedení evropské strategie zaměstnanosti v roce 1997 podpořila Komise řadu opatření, jejichž cílem je zlepšení zaměstnanosti a vzdělávání mladých lidí(14); vzhledem k tomu, že od krize se EU ve své činnosti zvláště zaměřuje na systém záruk pro mladé lidi (YG) a na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI);

B.  vzhledem k tomu, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je iniciativou na podporu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí a těch, kdo nejsou zaregistrování coby uchazeči o zaměstnání a žijí v oblastech, kde byla nezaměstnanost mladých lidí v roce 2012 vyšší než 25 %;

C.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí zahrnují odlišná opatření: systém záruk pro mladé lidi je určen na podporu strukturálních reforem v oblasti vzdělávání, zatímco Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je nástroj financování a slouží jako krátkodobé opatření proti nezaměstnanosti mladých lidí; vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi je financován prostřednictvím ESF, vnitrostátních rozpočtů a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, zatímco Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí může financovat přímé vytváření pracovních míst, učňovskou přípravu, stáže či další vzdělání pro cílovou skupinu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve způsobilých regionech; vzhledem k tomu, že systém záruk se vztahuje na všech 28 členských států, ale pouze 20 členských států má nárok na příspěvek z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vzhledem k tomu, že intervenční opatření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí nejsou předem časově vymezena, zatímco systém záruk pro mladé lidi vyžaduje, aby byla nabídka učiněna do čtyř měsíců; konstatuje, že v žádné zemi zatím nebylo možné zaručit, aby všichni mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, měli příležitost přijmout nabídku ve lhůtě čtyř měsíců, převážně v důsledku rozpočtových deficitů;

D.  vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi vedly v členských státech ke strukturálním reformám, jejichž cílem je zejména přizpůsobit modely vzdělávání a odborné přípravy pracovnímu trhu tak, aby bylo možné dosáhnout jejích cílů;

E.  vzhledem k tomu, že v zájmu urychleného spuštění akcí Iniciativy na podporu zaměstnanosti bylo v roce 2015 rozhodnuto navýšit prostředky na předběžné financování iniciativy o 1 miliardu EUR, což pro způsobilé členské státy představovalo nárůst z původních 1–1,5 % na 30 %;

F.  vzhledem k tomu, že dosažení cílů stanovených v systému záruk pro mladé lidi ovlivňují vnější faktory, jako je konkrétní hospodářská situace nebo výrobní model v jednotlivých regionech;

G.  vzhledem k tomu, že provádění záruk pro mladé lidi zatím nevedlo k jednotným výsledkům a v některých případech je obtížné určit a posoudit, jaký měla přínos;

1.  konstatuje, že míra nezaměstnanosti mladých lidí, a zejména podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, zůstávají v některých členských státech nepřijatelně vysoké; vítá tedy prodloužení Iniciativy pro podporu zaměstnanosti mladých lidí až do roku 2020; zastává názor, že v zájmu zajištění kontinuity a nákladové účinnosti této iniciativy je třeba zohlednit nezaměstnanost mladých v následujícím víceletém finančním rámci (VFR);

2.  zdůrazňuje skutečnost, že hlavními cíli Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí je podpořit vytváření pracovních míst pro mladé lidi a pomáhat členským státům při vytváření příslušných systémů pro identifikaci potřeb mladých lidí a poskytování odpovídající podpory; zdůrazňuje proto, že účinnost systému záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí by v budoucnosti měly být posuzovány na základě pokroku, jehož bylo dosaženo při vytváření nebo zlepšování systémů členských států na podporu mladých absolventů vstupujících na pracovní trh; je přesvědčen, že pro řádné fungování záruk pro mladé lidi je nezbytné, aby účinně fungovaly též místní veřejné služby zaměstnanosti;

3.  vítá skutečnost, že prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí byly v letech 2014 a 2015 předfinancovány a došlo i k navýšení počátečního předběžného financování s cílem zajistit rychlou mobilizaci zdrojů; zdůrazňuje, že v současné době má Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí nejlepší výsledky z hlediska finančního plnění ze všech evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů;

4.  vítá skutečnost, že opatření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí poskytla podporu více než 1,4 milionu mladých lidí a umožnila členským státům konsolidovat operace v hodnotě více než 4 miliardy EUR;

5.  všímá si zpoždění při provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech způsobeného formálními důvody, pozdním přijetím stávajícího VFR a legislativního rámce a následným opožděným určením příslušných orgánů; zastává názor, že k této situaci došlo kvůli nedostatkům v právními základu iniciativy a že by členské státy měly tento problém vyřešit rychlým čerpáním přednostně uvolněných prostředků;

6.  konstatuje, že by bylo žádoucí, aby členské státy, které tak dosud neučinily, stanovily definici „kvalitní nabídky“; vyzývá členské státy a Komisi, aby využily stávajících sítí a dohodly se na společných charakteristických vlastnostech tohoto pojmu, zohlednily přitom různé dostupné zdroje a zapojily příslušné zúčastněné strany(15); takovými vlastnostmi by mohlo být například to, zda nabídka odpovídá úrovni kvalifikace účastníků, jejich profilu a potřebám trhu práce, zda skýtá příležitosti k práci, která jim umožňuje mít příjem, z něhož lze zajistit důstojnou obživu, sociální zabezpečení a možnosti osobního rozvoje, a zda vede k udržitelnému a vyhovujícímu začlenění na trh práce;

7.  konstatuje, že nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a požadavky trhu práce je v mnoha členských státech stále aktuálním problémem; žádá Komisi, aby v rámci Výboru pro zaměstnanost Evropské unie (EMCO) prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami v členských státech s cílem řešit tuto otázku a aby se zaměřila na iniciativy, jejichž účelem je usnadnit mladým lidem vstup na pracovní trh;

8.  vyzývá k vytvoření konkrétních odborných znalostí a kapacity v členských státech v rámci veřejných služeb zaměstnanosti, aby bylo možné poskytnout podporu lidem, kteří nemohou najít nové zaměstnání do čtyř měsíců po ztrátě předchozího zaměstnání nebo po ukončení formálního vzdělávání;

9.  konstatuje, že nedostatek informací o potenciálních nákladech na provádění různých systémů v členských státech může vést k tomu, že nebude k dispozici dostatečné financování pro jejich provedení a splnění jejich cílů; zdůrazňuje proto, že je třeba zavést systém ukazatelů a opatření k hodnocení a sledování účinnosti jak veřejných systémů zaměstnanosti, tak záruk pro mladé lidi, protože tento systém má dosud mnoho nedostatků, ačkoli se s ním počítalo od samého začátku; vyzývá členské státy, aby provedly analýzu ex-ante a vytvořily přehled nákladů vynaložených na provádění systému záruk pro mladé lidi;

10.  je znepokojen tím, že údaje o příjemcích, výstupech a výsledcích Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou nedostatečné a často nejednotné; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření a vyvinuly méně administrativně náročné a modernější monitorovací systémy pro zbývající financování, které bude z YEI poskytováno;

11.  požaduje, aby se pozornost zaměřila na výsledky programu YEI prostřednictvím stanovení konkrétních ukazatelů v podobě nových služeb a podpůrných opatření na pracovním trhu ve členských státech, získaných z programu, a počtu nabídnutých smluv na dobu neurčitou;

12.  domnívá se, že k posouzení účinnosti systému je nezbytné zhodnotit všechny aspekty včetně nákladové efektivity systému; bere na vědomí předcházející odhady Mezinárodní organizace práce a nadace Eurofound a žádá Komisi, aby tyto prognózy potvrdila nebo aktualizovala;

13.  shledává, že většina reforem na úrovni členských států dosud nebyla plně provedena a že je třeba v dlouhodobém horizontu vynaložit značné úsilí a prostředky z vnitrostátních i evropských zdrojů, aby bylo dosaženo cílů záruk pro mladé lidi;

14.  žádá, aby bylo během příštího víceletého finančního rámce zajištěno financování v období po roce 2020;

15.  žádá Komisi a členské státy, aby stanovily realistické a dosažitelné cíle, posuzovaly nerovnosti, analyzovaly trh před prováděním mechanismů, zdokonalily systémy pro dohled a oznamování a zvýšily kvalitu údajů, díky čemuž bude skutečně možné výsledky měřit.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

12

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Jean-François Jalkh, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Caterina Chinnici, Julia Pitera, Miroslav Poche

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

12

+

PPE

S&D

ALDE

VERTS/ALE

EFDD

Ingeborg Gräßle, Julia Pitera, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt

Zigmantas Balčytis, Caterina Chinnici, Georgi Pirinski, Miroslav Poche, Derek Vaughan

Martina Dlabajová

Bart Staes

Marco Valli

1

-

EFDD

Jean-François Jalkh

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

23.11.2017

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve členských státech

(2017/2039(INI))

Zpravodaj: Momchil Nekov

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje zásadní roli Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v rámci provádění záruky pro mladé lidi, a tudíž celounijního řešení nezaměstnanosti mladých lidí, která podle dostupných údajů představuje zhruba dvojnásobek průměrné celkové míry nezaměstnanosti; v tomto ohledu vítá skutečnost, že navzdory pomalému rozjezdu této iniciativy se do října 2016 počet nezaměstnaných mladých lidí výrazně snížil;

2.  připomíná, že hlavním cílem této iniciativy je oslovit všechny mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a proto naléhavě žádá členské státy, aby investovaly více úsilí do opatření ke zlepšení vzdělávacích systémů, aby dotyčným mladým lidem pomohly a poskytly jim ochranu, a také aby identifikovaly všechny osoby, kterých se to týká, a zaměřily se na ně prostřednictvím konkrétních účinných opatření, a to zejména nejvíce znevýhodněné mladé lidi, jako jsou lidé se zdravotním postižením, s ohledem na jejich zvláštní potřeby; žádá členské státy, aby poskytovaly personalizovanou podporu tak, aby navázaly kontakt se všemi osobami, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, s cílem zaregistrovat je; dále zdůrazňuje, že je třeba posoudit konkrétní potřeby a překážky jednotlivých cílových skupin, aby byla přijata opatření na míru;

3.  v tomto ohledu zdůrazňuje významnou roli mládežnických organizací, které oslovují i nejzranitelnější mladé lidi a mají schopnost být prostředníky mezi mladými lidmi a veřejnými službami zaměstnanosti;

4.  znovu opakuje, že je třeba zahájit komplexní komunikační strategie, např. informační kampaně, využívající tradiční i moderní sdělovací prostředky a kanály, jako jsou sociální sítě;

5.  se znepokojením bere na vědomí, že poslední hodnotící zprávy(16) poukazují na to, že první prováděcí fáze iniciativy se zaměřovala především na vzdělané osoby, které nebyly zaměstnané ani se neúčastnily vzdělávání nebo odborné přípravy, a ne na osoby s nízkou kvalifikací, které nejsou aktivní a nejsou registrovány u veřejných služeb zaměstnanosti; konstatuje, že podle Evropského účetního dvora se počet osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, snížil, zatímco počet neaktivních osob zůstal stejný; připomíná proto, že je třeba spolupracovat s místními zainteresovanými subjekty, jako jsou mládežnické organizace, nevládní organizace a sociální partneři, s cílem vyvinout konkrétní účinná opatření, která se lépe zaměří na neaktivní osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a naváží s nimi kontakt;

6.  v tomto ohledu zdůrazňuje význam synergií s Evropským sociálním fondem v oblasti poskytování postgraduálních vzdělávacích programů na vysoké úrovni, které umožní účinné provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve všech členských státech;

7.  zdůrazňuje, že je obtížné řádně posoudit výsledky provádění této iniciativy, jelikož neexistují dobře fungující systémy monitorování a podávání zpráv, a proto žádá členské státy, aby tento podstatný nedostatek řešily tím, že vytvoří mimo jiné konkrétní navazující opatření s cílem zavést politiky týkající se mladých lidí, které budou dlouhodobější, účinnější a více založené na faktech; v tomto ohledu vybízí členské státy, aby na vnitrostátní, regionální a místní úrovni spolupracovaly s mládežnickými organizacemi a místními nevládními organizacemi;

8.  vyzývá Komisi, aby identifikovala a šířila osvědčené postupy pro monitorování a podávání zpráv na základě svého přehledu stávajících systémů v členských státech;

9.  žádá členské státy, aby vypracovaly přehled nákladů na provádění záruky pro mladé lidi za účelem získání odpovídajícího financování a lepšího splnění cílů programu;

10.  žádá členské státy, aby vytvořily efektivní a snadno přístupná jednotná kontaktní místa, která by na jednom místě poskytovala kvalitní služby a poradenství pro mladé lidi; znovu opakuje, že je nezbytné zpřístupnit všechna opatření a nástroje všem prostřednictvím veškerých možných komunikačních prostředků;

11.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich právní předpisy umožňovaly všem mladým lidem v rámci identifikované věkové skupiny, aby se zaregistrovali a efektivně účastnili Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(17);

12.  připomíná, že je důležité zlepšit kvalitu nabídek; dále zdůrazňuje, že je třeba řešit kvalitu z hlediska mentorství a poradenství, kvalitu a přiměřenost individuálního školení, stáží nebo pracovních míst a také kvalitu výsledku podle stanovených cílů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nutno zajistit v této iniciativě uplatňování již existujících rámců kvality, např. evropského rámce kvality; je toho názoru, že mladí lidé by také měli být zapojeni do monitorování kvality nabídek; připomíná, že je třeba prodloužit věkové omezení z 25 na 29 let, aby lépe odráželo skutečnost, že řada mladých absolventů a lidí vstupujících na trh práce je ve věku nad 25 let;

13.  zdůrazňuje, že je zásadně důležité zavést lepší mechanismy, které zajistí, aby mladí lidé získávali vysoce kvalitní nabídky; upozorňuje na nedostatečnou regulaci nabídek stáží na volném trhu, co se týče transparentnosti najímání, délky trvání a uznávání, a poukazuje na to, že jen několik členských států stanovilo minimální kvalitativní kritéria, např. za účelem monitorování záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

14.  zdůrazňuje, že je třeba iniciativu prodloužit na dobu po roce 2020 a zajistit odpovídající a dlouhodobé financování pro příští VFR, přičemž je třeba zohlednit skutečné potřeby a zdroje nezbytné ke splnění cílů iniciativy, aby bylo dosaženo udržitelných výsledků;

15.  zdůrazňuje také, že je třeba zajistit odpovídající finanční prostředky pro Evropský sociální fond v příštím VFR.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Rupert Matthews, Morten Messerschmidt, Luigi Morgano, Momchil Nekov, John Procter, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ian Hudghton, Monika Smolková

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26

+

ALDE

Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

ECR

Rupert Matthews, Morten Messerschmidt, John Procter

ENF

Dominique Bilde

GUE/NGL

Nikolaos Chountis, Curzio Maltese

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Michaela Šojdrová, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Silvia Costa, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Monika Smolková, Julie Ward

Verts/ALE

Jill Evans, Ian Hudghton

-

-

1

0

EFDD

Isabella Adinolfi

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

9.11.2017

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech

(2017/2039(INI))

Zpravodajka: Vilija Blinkevičiūtė

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že mladí lidé, obzvláště pak mladé ženy, byli nejvíce zasaženi nedávnou finanční a hospodářskou krizí, která měla závažný dopad nejen na posilování ekonomického postavení mladých žen a na zaměstnanost mladých lidí, ale také na jejich duševní a fyzickou pohodu a rovněž celkově na jejich pracovní prostředí, demografickou situaci, životní podmínky a přístup ke vzdělávání nebo odborné přípravě;

B.  vzhledem k tomu, že v celé EU jsou ženy nadále výrazně nedostatečně zastoupeny na trhu práce a v řídicích pozicích, přičemž celková míra zaměstnanosti žen je stále o téměř 12 % nižší než míra zaměstnanosti mužů;

C.  vzhledem k tomu, že „snižování nerovnosti v odměňování, příjmech a důchodech žen a mužů a boj proti ženskéchudobě“ je jednou z priorit stanovených v dokumentu Komise s názvem „Strategický závazek v oblasti rovnosti žen a mužů 2016–2019“;

D.  vzhledem k tomu, že 31,5 % pracujících žen v EU pracuje na částečný úvazek, ve srovnání s 8,2 % pracujících mužů, a vzhledem k tomu, že jen o málo více než 50 % žen pracuje na plný úvazek, ve srovnání se 71,2 % mužů, což představuje rozdíl v míře zaměstnanosti na plný pracovní úvazek ve výši 25,5 %;

E.  vzhledem k tomu, že vyvážené zastoupení žen a mužů je ukazatel, kterým se cíle Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) řádně nezabývají;

F.  vzhledem k tomu, že články 9 a 10 SFEU stanoví, že Unie musí při vymezování a provádění svých politik zajistit inkluzivní a integrovaný trh práce, jenž bude schopen řešit závažné důsledky nezaměstnanosti a zabezpečit vysokou míru zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že EU musí zajistit důstojné pracovní podmínky v celé Unii včetně přiměřených mezd a musí zaručit náležitou sociální ochranu, která bude v souladu s pracovněprávními předpisy, kolektivním vyjednáváním a se zásadou subsidiarity, a vysokou úroveň vzdělávání a odborné přípravy a bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

G.  vzhledem k tomu, že situace mladých žen a mužů a důvody, proč nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, jsou různorodé;

H.  vzhledem k tomu, že obtížné slaďování pracovního a rodinného života v důsledku nedostatečné podpory povinností související s péčí a rodinou, jakož i rozdíly v rodičovské dovolené a genderové stereotypy na trhu práce, které z nich vyplývají, stále omezují příležitosti žen v oblasti vzdělávání, brání jejich zapojení na pracovním trhu a mají dopad na jejich rozhodnutí o profesní dráze a ekonomické aktivitě; vzhledem k tomu, že v souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi ženy v mnoha členských státech představují naprostou většinu pracovníků zaměstnaných na nejistých pracovních místech, na částečný úvazek nebo v „minizaměstnáních“; vzhledem k tomu, že výše uvedené skutečnosti mají negativní dopad na jejich mzdy a důchodové příjmy;

I.  vzhledem k tomu, že statistické údaje jsou u mladých žen ve venkovských oblastech v důsledku nestandardních forem zaměstnání nebo nezařazení do evidence nezaměstnaných nepřesné a vytvářejí rozdíly v jejich důchodech; vzhledem k tomu, že takováto praxe negativně ovlivňuje celou společnost, a zejména dobré životní podmínky žen, jakož i další formy sociálního zabezpečení a příležitosti ke změně profesní dráhy či možnosti zaměstnání v budoucnosti;

J.  vzhledem k tomu, že počet osob, které nejsou zaměstnány, ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, klesá, i když tuto skutečnost nelze zcela přičíst YEI;

K.  vzhledem k tomu, že osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou různorodou skupinou s odlišnými potřebami, a že je tudíž zásadně důležité, aby byla přijata opatření ke zviditelnění žen, mladých dívek a genderového aspektu v celé aktualizované YEI;

L.  vzhledem k tomu, že podle vnitrostátních hodnocení YEI jsou v některých členských státech problémy se zapojením zranitelných mladých lidí; vzhledem k tomu, že v první fázi provádění zasáhla YEI podle průzkumu řídicích orgánů provedeného koncem roku 2015 věkovou skupinu 15–24 let (77 %), mladé muže (51 %), osoby s alespoň vyšším sekundárním vzděláním (75 %) a nezaměstnané (77 %), spíše než neaktivní osoby;

1.  vítá, že od roku 2013 klesl počet nezaměstnaných mladých lidí a mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy; poukazuje nicméně na skutečnost, že nezaměstnanost mladých lidí je i nadále v mnoha členských státech jedním z hlavních problémů;

2.  zdůrazňuje, že ve všech iniciativách, politikách a opatřeních EU v souvislosti s YEI je třeba zavést přístup založený na dvojí strategii a metodiku vycházející ze začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a horizontálního provádění a zvláštní pozornost věnovat mladým ženám a dívkám;

3.  zdůrazňuje zásadní význam stanovení a zajištění minimálních standardů v oblasti kvality zaměstnání nabízeného v rámci YEI, které by měly být zaručeny pro všechny mladé lidi, kteří (znovu) vstupují na trh práce a měly by odpovídat nejen jejich profesnímu profilu a poptávce na trhu práce, ale měly by zahrnovat i zaměstnání podložené smlouvou, důstojné pracovní a životní podmínky, důstojné platy, sociální zabezpečení a nároky na důchod, přístup k zařízením péče o děti, pracovnímu volnu, dovolené a trvalému zaměstnání;

4.  uznává úspěchy, kterých YEI dosáhla při snižování míry nezaměstnanosti mladých lidí a obzvláště při zajišťování genderové rovnováhy, neboť tuto iniciativu využili ze 48 % muži a z 52 % ženy;

5.  vyzývá k plnému uplatňování jak směrnice 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání a povolání, tak směrnice 2010/41/EU o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné v rámci YEI;

6.  považuje za nezbytné, aby Komise a členské státy předložily pozitivní opatření s cílem zajistit, aby mladé ženy a dívky dostávaly kvalitní nabídky zaměstnání a nebyly zaměstnávány nebo chyceny v pasti nejistých, nedostatečně placených a dočasných pracovních míst s omezenými nebo zcela chybějícími zaměstnaneckými právy;

7.  vyzdvihuje správně zaměřený a cílený přístup a silnější orientaci na individualizovanou pomoc, které přispěly k obecnému úspěchu YEI, a obzvláště pak k úspěšnému zajištění genderové vyváženosti, která má větší dopad na účast žen na pracovním trhu; vybízí k podpoře informovanosti o rozsahu genderových problémů v poradenství a celoživotním vzdělávání poskytovaném veřejnými službami zaměstnanosti, jejichž cílem je posílit podíl žen na pracovní síle a jejich návrat na trh práce po přerušení pracovní kariéry;

8.  vyzývá členské státy, aby shromažďovaly statistické údaje rozlišené podle pohlaví, aby tak Komise mohla zahájit posouzení dopadu YEI a jejího účinku na genderovou rovnováhu s cílem umožnit důkladné hodnocení a analýzu provádění této iniciativy;

9.  vyzývá členské státy, aby vytvořily nové, inovativní a personalizovanější cesty, jak oslovit neaktivní mladé lidí, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy a čelí překážkám, jako je chudoba, sociální vyloučení, zdravotní postižení nebo vícenásobná diskriminace; zdůrazňuje zároveň význam nevládních organizací a jiných příslušných aktérů v této oblasti; vyzývá je rovněž, aby významně zlepšily komunikaci, aby bylo možné snadno ji přizpůsobit různým cílovým skupinám, a aby také nalezly možnosti, jak podporovat mladé ženy při jejich návratu na pracovní trh, do vzdělávání nebo odborné přípravy zajištěním rovnosti žen a mužů v přístupu k zaměstnání a v profesním postupu, slaďováním pracovního a soukromého života, poskytováním péče o děti i dospělé osoby a podporou stejného odměňování za rovnocennou práci;

10.  připomíná, že účinné zpochybňování genderových stereotypů je zásadní pro zvýšení účasti žen ve všech oblastech trhu práce; vyzývá Unii, aby prosazovala zpochybňování genderových stereotypů zejména v oblasti školství, práce a další odborné přípravy;

11.  zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se na kvalitu a udržitelnost nabídek; podporuje iniciativy, které se snaží řešit problém genderové segregace ve vzdělávání, odborné přípravě a na trhu práce; poukazuje na to, že je důležité podporovat cílenými politikami začleňování dívek a mladých žen do všech odvětví hospodářství, včetně přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), a do podnikání; žádá členské státy, aby poskytovaly programy, odbornou přípravu a vzdělávání, které by podněcovaly e-schopnosti a digitální dovednosti mladých lidí, zejména žen a osob žijících ve venkovských nebo odlehlých oblastech, s cílem pomoci jim získat dlouhodobou a udržitelnou ekonomickou nezávislost a aktivně vytvářet pracovní příležitosti;

12.  zdůrazňuje, že programy jako záruka pro mladé lidi a YEI vznikly v reakci na mimořádně nepříznivé okolnosti; konstatuje však, že tyto programy nelze považovat za náhradu systémového řešení vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí v členských státech;

13.  vyzývá členské státy, aby pokračovaly v provádění YEI a současně odstraňovaly její slabá místa a aby zajistily financování této iniciativy i v průběhu příštího víceletého finančního rámce (VFR);

14.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy při provádění YEI zavedly genderové kvóty, neboť toto pozitivní opatření se ukázalo jako jeden z nejúčinnějších nástrojů řešení nerovností, diskriminace a genderové nerovnováhy;

15.  žádá členské státy, aby mezi sebou sdílely osvědčené postupy s cílem přiučit se vzájemně a zajistit maximální účinek YEI;

16.  žádá členské státy a Komisi, aby důkladně vyhodnotily a projednaly budoucí financování záruky pro mladé lidi a YEI s ohledem na jejich přínos pro dlouhodobé a udržitelné zvýšení zaměstnanosti mladých lidí;

17.  žádá členské státy, aby podporovaly řešení uzpůsobená na míru konkrétním dotčeným regionům a vyhnuly se neproduktivním univerzálním řešením;

18.  naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila aktualizovaný návrh na zvýšení rozpočtu YEI a záruky pro mladé lidi, neboť v důsledku probíhající evropské a hospodářské krize a následného hospodářského zpomalení členské státy stále zápolí s vysokou mírou nezaměstnanosti, veřejným dluhem, nízkým růstem, nedostatečnými investicemi a škrty ve veřejných výdajích;

19.  žádá členské státy, aby se zapojily do informačních kampaní zacílených na všechny zájmové skupiny, a zejména na osoby žijící ve vzdálených nebo venkovských oblastech, u nichž je méně pravděpodobné, že mají řádnou odbornou přípravu a jsou náležitě informovány.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Arne Gericke, Mary Honeyball, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Angelika Niebler, Marijana Petir, Terry Reintke, Michaela Šojdrová, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Kostadinka Kuneva, Edouard Martin, Evelyn Regner, Jordi Solé, Marc Tarabella, Mylène Troszczynski, Julie Ward

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ulrike Müller, Gabriele Preuß

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19

+

ALDE

Ulrike Müller

GUE/NGL

Malin Björk, Kostadinka Kuneva

PPE

Anna Maria Corazza Bildt, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Niebler, Marijana Petir, Michaela Šojdrová, Anna Záborská

S&D

Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Mary Honeyball, Edouard Martin, Gabriele Preuß, Marc Tarabella, Julie Ward

VERTS/ALE

Florent Marcellesi, Jordi Solé, Terry Reintke

0

-

 

 

3

0

ECR

Arne Gericke, Jana Žitňanská

ENF

Mylène Troszczynski

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

4.12.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Enrique Calvet Chambon, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Marian Harkin, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Dominique Martin, Elisabeth Morin-Chartier, Georgi Pirinski, Robert Rochefort, Claude Rolin, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Krzysztof Hetman, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Rory Palmer, Anne Sander, Sven Schulze, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Olle Ludvigsson, Norica Nicolai, Tibor Szanyi, Lola Sánchez Caldentey

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

37

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Marian Harkin, Norica Nicolai, Robert Rochefort, Yana Toom

EFDD

Tiziana Beghin

ENF

Dominique Martin

GUE/NGL

Rina Ronja Kari, Kostadinka Kuneva, Paloma López Bermejo, Lola Sánchez Caldentey

PPE

Georges Bach, Krzysztof Hetman, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Elisabeth Morin-Chartier, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Romana Tomc, Tom Vandenkendelaere

S&D

Guillaume Balas, Brando Benifei, Ole Christensen, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Rory Palmer, Georgi Pirinski, Jutta Steinruck, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Marita Ulvskog

1

-

NI

Lampros Fountoulis

2

0

ECR

Arne Gericke, Ulrike Trebesius

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

(2)

Úř. věst. L 126, 21.5.2015, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0390.

(5)

Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 69.

(6)

Úř. věst. L 113, 29.4.2017, s. 56.

(7)

Zpráva Komise z prosince 2013 „Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě 2013“.

(8)

Zpráva nadace Eurofound ze srpna 2014 „Profesní profily v rámci pracovních podmínek: určení skupin s vícenásobným znevýhodněním“.

(9)

Další opatření zahrnují iniciativu „Mládež v pohybu“, zahájenou v září 2010, iniciativu „Příležitosti pro mladé“, která byla zahájena v prosinci 2011, a iniciativu „akční týmy pro mladé lidi“, která byla zahájena v lednu 2012;

(10)

Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(11)

Zvláštní zpráva EÚD č. 5/2017 o provádění záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; závěrečná zpráva generálnímu ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Evropské komise z června 2016 o prvních výsledcích Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646); hloubková analýza výzkumné služby Evropského parlamentu z června 2016 nazvaná „Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí: posouzení uplatňování v EU“.

(12)

Právní rámec v některých zemích definuje některé mladé lidi, zejména osoby s vážným zdravotním postižením, jako „neschopné práce“. Tito mladí lidé se nemohou zaregistrovat u veřejných služeb zaměstnanosti, a proto se nemohou účastnit Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

(13)

COM(2016) 0646.

(14)

Další opatření zahrnují iniciativu „Mládež v pohybu“, zahájenou v září 2010, „Iniciativu příležitosti pro mladé“, která byla zahájena v prosinci 2011, a „akční týmy pro mladé lidi“, která byla zahájena v lednu 2012.

(15)

Například evropský rámec pro kvalitu stáží, společné prohlášení evropských sociálních partnerů „Ke sdílené vizi učňovského vzdělávání“ a judikatura Soudního dvora EU ve věci nejistého zaměstnání.

(16)

Evropský účetní dvůr: Zvláštní zpráva č. 5/2017 o provádění záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; první výsledky Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí - konečná zpráva; Evropská komise: Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí: hodnocení uplatňování v Evropě, říjen 2016; Hloubková analýza EPRS, Jan Tymowski, červen 2017.

(17)

Právní rámec v některých zemích považuje některé mladé lidi, zejména s vážným zdravotním postižením, za „neschopné práce“. Tito mladí lidé se nemohou zaregistrovat u veřejných služeb zaměstnanosti, a proto se nemohou účastnit Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Právní upozornění - Ochrana soukromí