Zpráva - A8-0007/2018Zpráva
A8-0007/2018
Evropský parlament

ZPRÁVA o složení Evropského parlamentu

26.1.2018 - (2017/2054(INL) – 2017/0900(NLE))

Výbor pro ústavní záležitosti
Zpravodajové: Danuta Maria Hübner a Pedro Silva Pereira


Postup : 2017/2054(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0007/2018
Předložené texty :
A8-0007/2018
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o složení Evropského parlamentu

(2017/2054(INL) – 2017/0900(NLE))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 10 Smlouvy o Evropské unii[1],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014[2],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie a na připojený návrh rozhodnutí Rady, kterým se přijímají ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách[3],

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady 2013/312/EU ze dne 28. června 2013, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu,

–  s ohledem na tzv. Velkopáteční dohodu ze dne 10. dubna 1998,

–  s ohledem na články 45, 52 a 84 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0007/2018),

A.  vzhledem k tomu, že složení Evropského parlamentu musí splňovat kritéria stanovená v čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii, a sice že celkový počet zástupců občanů Unie nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu, přičemž toto zastoupení je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát a žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst;

B.  vzhledem k tomu, že čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Evropský parlament se skládá ze zástupců občanů Unie;

C.  vzhledem k tomu, že Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie kladou důraz na význam rovnosti občanů a rovného zacházení s občany ze strany orgánů Unie; vzhledem k tomu, že je klíčové posílit rovné zastoupení s cílem zvýšit legitimitu Evropského parlamentu jakožto legislativního orgánu zastupujícího občany Unie;

D.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament přezkoumal několik návrhů stálého systému rozdělení míst založených na matematických vzorcích, jejichž vypracování zadal a které mu byly následně předloženy;

E.  vzhledem k tomu, že dne 29. března 2017 oznámila vláda Spojeného království v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU Evropské radě, že Spojené království hodlá vystoupit z Evropské unie, a vzhledem dále k tomu, že dvouletá lhůta pro uzavření dohody o vystoupení skončí dne 29. března 2019, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty;

F.  vzhledem k tomu, že nezmění-li se stávající právní situace, Spojené království již v době voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 nebude členem Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že ve svém návrhu rozhodnutí Rady ze dne 11. listopadu 2015, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, Evropský parlament předložil své stanovisko ohledně zavedení společného volebního obvodu, v němž každá skupina spřízněných politických stran uvede na prvním místě kandidátní listiny svého kandidáta na funkci předsedy Evropské komise;

H.  vzhledem k tomu, že několik členských států nedávno vyjádřilo podporu zavedení společného volebního obvodu počínaje volbami do EP v roce 2019; vzhledem k tomu, že podmínkou pro zavedení společného volebního obvodu je změna Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, která by měla být přijata nejpozději jeden rok před datem konání voleb do EP, jak stanoví kodex osvědčených postupů ve volebních záležitostech Benátské komise;

I.  vzhledem k tomu, že zavedení takového volebního obvodu by posílilo pojem evropského občanství a upevnilo evropský charakter voleb do Evropského parlamentu;

J.  vzhledem k tomu, že přípustné jakožto nadnárodní kandidátní listiny pro společný volební obvod ve volbách do EP by byly nejen kandidátní listiny předložené evropskými politickými stranami, ale také listiny odpovídající předem stanoveným evropským kritériím předložené vnitrostátními politickými stranami či hnutími, které nejsou členy některé z evropských politických stran;

K.  vzhledem k tomu, že ve svém návrhu rozhodnutí Rady ze dne 11. listopadu 2015, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, Evropský parlament požádal o zavedení povinné prahové hodnoty pro volební obvody a pro členské státy s jediným volebním obvodem, v nichž je využíván systém kandidátních listin a které zahrnují více než určitý počet poslaneckých mandátů; domnívá se, že tato prahová hodnota by měla být zavedena při zohlednění nového rozdělení míst;

1.  konstatuje, že stávající rozdělení míst v Evropském parlamentu stanovené v rozhodnutí Evropské rady 2013/312/EU se vztahuje pouze na volební období 2014–2019; zdůrazňuje tedy, že je zapotřebí přijmout nové rozhodnutí o složení Evropského parlamentu pro volební období 2019–2024;

2.  uznává skutečnost, že stávající rozdělení míst v několika případech nedodržuje zásadu poměrného sestupného zastoupení, a že tedy složení Evropského parlamentu musí být opraveno před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019;

3.  konstatuje, že určitý počet členských států se domnívá, že při rozhodování o rozdělení míst v Evropském parlamentu je třeba zohlednit hlasovací systém v Radě;

4.  zdůrazňuje, že matematické vzorce sice mají do budoucna velký potenciál pro vytvoření stálého systému rozdělení míst, v tomto stadiu je však politicky neudržitelné, aby Parlament navrhl trvalý systém;

5.  uznává skutečnost, že nezmění-li se stávající právní situace, Spojené království již v době příštích voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 nebude členským státem;

6.  navrhuje, aby se nové rozdělení míst v Parlamentu, které splňuje kritéria stanovená v článku 14 Smlouvy o EU, uplatnilo od příštích voleb do Evropského parlamentu v roce 2019; v případě, že se změní výše uvedená právní situace týkající se vystoupení Spojeného království z Evropské unie, rozdělení míst uplatňované v průběhu volebního období 2014–2019 by se mělo i nadále uplatňovat až do okamžiku, kdy vystoupení Spojeného království z Evropské unie nabude právního účinku;

7.  zdůrazňuje, že místa, která se uvolní v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie, usnadní přijetí nového rozdělení míst v Parlamentu, které uplatní zásadu poměrného sestupného zastoupení; zdůrazňuje dále, že navrhované nové rozdělení by umožnilo snížení počtu poslanců EP; konstatuje, že abychom zajistili, že žádný členský stát nepřijde o poslance, postačuje využít jen malou část míst, která uvolní Spojené království, což by také umožnilo vyčlenit značný počet míst na společný volební obvod;

8.  zdůrazňuje, že snížení počtu poslanců EP by umožnilo vyčlenit určitý počet míst na potenciální budoucí rozšiřování Evropské unie a také na poslance zvolené na základě nadnárodních kandidátních listin ve společném volebním obvodu;

9.  připomíná, že podle tzv. Velkopáteční dohody má lid Severního Irska nezadatelné právo na britské občanství, irské občanství nebo obojí a na základě práva na irské občanství také právo na občanství Unie;

10.  připomíná, že poměrné sestupné zastoupení ve smyslu vymezeném ve Smlouvách je založeno na počtu míst vyčleněných pro každý jednotlivý členský stát, a nikoli na státní příslušnosti kandidátů;

11.  vyzývá Radu, aby urychleně dokončila revizi Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách;

12.  zdůrazňuje, že reforma Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách navržená Evropským parlamentem posílí evropskou povahu voleb a vyšle kladný signál o budoucnosti celého evropského projektu;

13.  zdůrazňuje, že revize Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách vytvoří právní základ pro zavedení společného volebního obvodu;

14.  je přesvědčen, že navrhované rozdělení založené na zásadách Smluv představuje kvalitní základ pro vypracování metody umožňující vymezit rozdělení míst do budoucna za dodržení kritérií článku 14 SEU, zejména zásady poměrného sestupného zastoupení, a současně je spravedlivé, transparentní, objektivní, odpovídající aktuálním demografickým trendům a srozumitelné pro evropské občany;

15.  předkládá Evropské radě v příloze návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu, a to na základě svého práva na iniciativu v souladu s čl. 14 odst. 2 SEU; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba toto rozhodnutí vyžadující jeho souhlas přijmout, aby členské státy mohly včas přijmout nezbytná vnitrostátní opatření umožňující uspořádat volby do Evropského parlamentu na volební období 2019–2024;

16.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a k němu připojený návrh rozhodnutí Evropské rady spolu s výše uvedenou zprávou Výboru pro ústavní záležitosti předal Evropské radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

  • [1]  Uvedený článek stanoví, že „občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu“.
  • [2]  Přijaté texty, P7_TA(2013)0082.
  • [3]  Přijaté texty, P8_TA(2015)0395.

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY,

kterým se stanoví složení Evropského parlamentu

EVROPSKÁ RADA,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 14 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na podnět Evropského parlamentu,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii se stanoví kritéria pro složení Evropského parlamentu, a sice že celkový počet zástupců občanů Unie nesmí překročit sedm set padesát poslanců, nepočítaje předsedu, přičemž toto zastoupení musí být poměrné sestupné, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát a žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst;

(2)  V článku 10 Smlouvy o Evropské unii se mimo jiné stanoví, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii, že občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu a že členské státy jsou zastoupeny v Radě svými vládami, které jsou demokraticky odpovědné buď svým vnitrostátním parlamentům, nebo svým občanům. Ustanovení čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii o složení Evropského parlamentu se tedy uplatňuje v širším institucionálním rámci stanoveném Smlouvami, do kterého patří i ustanovení o rozhodovacím procesu v Radě,

(3) Vhodný právní základ pro společný volební obvod pokrývající celé území Evropské unie musí být stanoven rozhodnutím Rady přijímajícím ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, které v souladu s čl. 223 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví konkrétní parametry pro zřízení takového společného volebního obvodu;

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Při uplatňování ustanovení čl. 14 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii, jsou dodržovány následující zásady:

–  přidělení míst v Evropském parlamentu plně využije minimální a maximální počet, který stanoví Smlouva o Evropské unii, aby toto rozdělení co nejlépe odráželo počet obyvatel jednotlivých členských států,

–  poměrně sestupným zastoupením se rozumí: poměr mezi počtem obyvatel a počtem míst jednotlivých členských států před zaokrouhlením na celá čísla se liší v závislosti na lidnatosti jednotlivých států tak, aby každý poslanec Evropského parlamentu z lidnatějšího členského státu zastupoval více občanů než poslanec z méně lidnatého státu a naopak, aby platilo, že čím je členský stát lidnatější, tím má nárok na více míst,

–  rozdělení míst odráží demografický vývoj v členských státech;

Článek 2

  Celkový počet obyvatel členských států vypočítá Evropská komise (Eurostat) na základě nejnovějších údajů poskytnutých členskými státy podle metodiky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013[1].

Článek 3

1. Podle článku 1 je počet zástupců volených do Evropského parlamentu v jednotlivých členských státech pro volební období 2019–2024 stanoven následovně:

Belgie

21

Bulharsko

17

Česká republika

21

Dánsko

14

Německo

96

Estonsko

7

Irsko

13

Řecko

21

Španělsko

59

Francie

79

Chorvatsko

12

Itálie

76

Kypr

6

Lotyšsko

8

Litva

11

Lucembursko

6

Maďarsko

21

Malta

6

Nizozemsko

29

Rakousko

19

Polsko

52

Portugalsko

21

Rumunsko

33

Slovinsko

8

Slovensko

14

Finsko

14

Švédsko

21

2.  Bude-li však Spojené království doposud členským státem Unie na počátku volebního období 2019–2024, počet zástupců zvolených do Evropského parlamentu v každém členském státě, kteří se ujmou funkce, bude odpovídat ustanovení článku 3 rozhodnutí Evropské rady 2013/312/EU[2], a to do doby, než vystoupení Spojeného království z Evropské unie nabude právního účinku.

Jakmile vystoupení Spojeného království z Evropské unie nabude právního účinku, bude počet zástupců zvolených do Evropského parlamentu v každém členském státě odpovídat počtu stanovenému v odstavci 1 tohoto článku.

Zástupci v Evropském parlamentu, kteří zaplní dodatečná místa, jež vzniknou v důsledku rozdílu mezi počtem míst přidělených tomuto členskému státu v prvním a v druhém pododstavci tohoto odstavce, se své funkce v Parlamentu ujmou současně.

Článek 4

Po vstupu příslušného právního základu pro nadnárodní kandidátní listiny v platnost se zřídí společný volební obvod zahrnující celé území Unie. Konkrétní parametry takového společného volebního obvodu stanoví rozhodnutí Rady, kterým se přijímají ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách.

Bude-li však Spojené království doposud členským státem Unie na počátku volebního období 2019–2024 a budou-li někteří zástupci v Evropském parlamentu zvolení na nadnárodních kandidátních listinách, tito zástupci se ujmou funkce teprve v okamžiku, kdy vystoupení Spojeného království z Unie nabude právního účinku.

Počet zástupců volených ve společném volebním obvodě se určí na základě počtu členských států.

Článek 5

S dostatečným předstihem před počátkem volebního období 2024–2029 předloží Evropský parlament Evropské radě v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii návrh aktualizovaného rozdělení míst.

Článek 6

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V […] dne […].

Za Evropskou radu

předseda

.

  • [1]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 39).
  • [2]  Rozhodnutí Evropské rady č. 2013/312/EU ze dne 28. června 2013, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu (Úř. věst. L 181 ze dne 29.6.2013, s. 57).

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Rozdělení míst v Parlamentu je politicky citlivá otázka, protože má bezprostřední dopad na zastoupení občanů v jediném přímo voleném orgánu Evropské unie. V této souvislosti je tedy nanejvýš důležité zajistit, aby složení Evropského parlamentu bylo založeno na spravedlivých, transparentních, objektivních, udržitelných a nestranných zásadách.

Rozdělení míst v Evropském parlamentu se musí řídit obecnými ustanoveními článku 14 Smlouvy o Evropské unii. Tato ustanovení se týkají velikosti Parlamentu, maximálního a minimálního počtu míst přidělených jednotlivým členským státům a toho, že se místa přidělují na základě zásady poměrně sestupného zastoupení. Tato zásada je v současnosti definována v rozhodnutí Evropské rady č. 2013/312/EU.

Současné rozdělení míst v Parlamentu pouze částečně dodržuje zásadu poměrně sestupného zastoupení, jak ji definují sekundární právní předpisy. Současné rozdělení bylo přijato jako „pragmatické řešení“, kterým se měla rovněž částečně kompenzovat nevyváženost vycházející ze současného systému hlasování v Radě. V roce 2013 bylo v důsledku dosaženého politického kompromisu toto pragmatické řešení založeno na zásadě, že „nikdo nezíská ani neztratí více než jedno křeslo“. Tento politický kompromis znamenal, že v některých případech poslanci Evropského parlamentu z členských států s nižším počtem obyvatel zastupovali více občanů na poslance než jejich kolegové z členských států s vyšším počtem obyvatel[1]. Tato skutečnost je v rozporu se zásadou poměrně sestupného zastoupení, jak je v současnosti definována.

Evropský parlament vždy přikládal velký význam potřebě zvážit vytvoření stálého systému rozdělování míst spolu s revizí hlasovacího systému v Radě s cílem zajistit interinstitucionální rovnováhu[2]. Tato otázka je zmíněna v rozhodnutí Evropské rady č. 2013/312/EU ze dne 28. června 2013, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu. Je však třeba poznamenat, že pro změnu pravidel hlasování v Radě by bylo nezbytné změnit i znění Smluv.

Parlament v průběhu let uznal, že je důležité vytvořit stálý systém spravedlivého, objektivního a transparentního[3] rozdělení míst v souladu s ustanoveními Smluv, a to před každými novými volbami do Evropského parlamentu. V tomto směru se snažil nalézt vhodnou metodu tím, že zadal několik studií, aby byly přezkoumány různé matematické modely pro přidělování parlamentních míst. Stálý systém však doposud nebyl zaveden.

Ve svém usnesení ze dne 13. března 2013 o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014[4] se Parlament zavázal, že navrhne systém rozdělení míst v EP. Tuto myšlenku převzala Evropská rada v článku 4 svého rozhodnutí z června 2013, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu[5] (se kterým Evropský parlament vyslovil souhlas). Toto rozhodnutí Parlamentu uložilo, aby do konce roku 2016 předložil návrh systému, kterým by „… bylo v budoucnu možné před každými dalšími volbami do Evropského parlamentu přidělovat místa jednotlivým členským státům…”. S ohledem na závažné politické důvody spojené s britským referendem ze dne 23. června 2016 Parlament nemohl vypracovat návrh stálého systému před koncem roku 2016, jak požaduje rozhodnutí Evropské rady.

Zpravodajové přezkoumali určitý počet návrhů na stálý systém rozdělení míst v Parlamentu na základě matematických vzorců[6]. Mezi návrhy, které se nejvíce přiblížily splnění všech kritérií, byla i metoda FPS (stálý systém, poměrný vůči obyvatelstvu a druhá odmocnina obyvatelstva). Tato metoda vede k zajímavým výsledkům, které si zasluhují další analýzy a měly by být zohledněny v budoucím rozdělení míst počínaje volbami v roce 2024.

Tyto a další vzorce sice dodržují formální podmínky nezbytné pro dosažení složení Parlamentu, které v plné míře splňuje požadavky čl. 14 odst. 2 SEU, nepředstavují však řešení, které by bylo rovněž politicky přijatelné v dlouhodobém horizontu i ve stávající situaci. Stávající politická situace způsobuje, že je v současnosti velmi obtížné rozhodnout se pro stálý systém rozdělení míst v Parlamentu. Politickou nejistotu dále zhoršuje právní nejistota v důsledku uplatnění článku 50 Spojeným královstvím. Je tomu tak především proto, že postup pro finalizaci přijímání rozhodnutí Evropské rady, které tvoří přílohu k tomuto usnesení, musí být kvůli právním omezením v některých členských státech dokončen do léta roku 2018. V této době však vystupování Spojeného království z EU nebude dokončeno. Je tedy v tomto stadiu právně a politicky nereálné navrhovat stálý systém rozdělení míst v Parlamentu.

Protože navíc Parlament již zdůraznil význam vazby mezi stálým systémem rozdělení míst a revizí hlasovacího systému v Radě, čehož nelze dosáhnout, aniž by byly revidovány Smlouvy, zpravodajové jsou přesvědčeni, že zavedení určitého systému by mělo být odloženo na dobu, až bude politická situace zralá ke komplexní debatě o interinstitucionální rovnováze.

Návrh zpravodajů: řešení založené na zásadách

Zpravodajové předkládají návrh rozhodnutí Evropské rady o složení Parlamentu, který nabízí takové rozdělení míst mezi členskými státy, které je spravedlivé, objektivní a založené na jednoznačných zásadách. S ohledem na to, že členské státy potřebují právní jistotu, pokud se jedná o počet zástupců, kteří v nich budou zvoleni na poslanecké volební období 2019–2024 s dostatečným předstihem před těmito volbami, navrhují zpravodajové, aby bylo stávající rozdělení míst zachováno po dobu, po niž bude Spojené království ještě členem Unie. Jakmile Spojené království formálně a právoplatně vystoupí z Unie, vstoupilo by v platnost nové rozdělení.

Toto nové rozdělení se zakládá na třech zásadách:

1.  dodržování zásady poměrně sestupného zastoupení, jak vyžaduje článek 14 SEU;

2.  žádný členský stát nepřijde o místa v EP;

3.  místa, která budou uvolněna v důsledku vystoupení Spojeného království z EU, budou přerozdělena jen v minimální míře.

Navrhované řešení je životaschopné ve stávající politické situaci a plně dodržuje všechny tři výše uvedené zásady a všechna kritéria uvedená v článku 14 SEU. Návrh předkládaný zpravodaji využívá jen minimální počet míst, která se uvolní, jakmile Spojené království skutečně formálně a právoplatně vystoupí z EU, čímž se zmenšuje počet poslanců EP na 705. Znamenalo by to, že zůstane volných 46 míst pro potenciální budoucí rozšíření Unie nebo pro částečné využití pro účely společného volebního obvodu.

Nové rozdělení míst založené na zásadách navíc řeší problém všech porušení zásady poměrně sestupného zastoupení, aniž by členské státy připravoval o jakákoli místa, přičemž však současně zmenšuje počet poslanců EP.

Příloha I ilustruje dopady návrhu zpravodajů na rozdělení míst mezi členské státy. Ukazuje především, že navrhované řešení dodržuje zásadu poměrně sestupného zastoupení díky tomu, že splňuje tato dvě kritéria:

1)  žádný méně lidnatý členský stát nezíská více křesel než lidnatější členský stát,

2)  poměr mezi počtem obyvatel a počtem míst se zvyšuje spolu s rostoucí populací před zaokrouhlením na celá čísla.

Pokud se jedná o otázku společného volebního obvodu, zpravodajové zdůrazňují, že by o ní mělo být rozhodnuto v rámci revize evropského volebního práva. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie představilo možnost zavést společný volební obvod, v němž každá skupina spřízněných politických stran uvede na prvním místě kandidátní listiny svého kandidáta na funkci předsedy Evropské komise. Jakmile byl tedy přijat příslušný právní základ, mělo by být s ohledem na budoucí volby zváženo vytvoření společného volebního obvodu a vyčlenění určitého počtu míst v EP pro tyto účely.

PŘÍLOHA

Řešení ohledně rozdělení míst v Parlamentu na volební období let 2019–2024, které je založeno na zásadách:

 

Počet obyvatel v roce 2017[1]

Stávající rozdělení míst

Počet obyvatel na poslance EP

Nové rozdělení

Počet obyvatel na poslance EP

Německo

82064489

96

854838

96

854838

Francie

66661621

74

900833

79

854636

Spojené království

65341183

73

895085

 

 

Itálie

61302519

73

839761

76

806612

Španělsko

46438422

54

859971

59

800662

Polsko

37967209

51

744455

52

744455

Rumunsko

19759968

32

617499

33

617499

Nizozemsko

17235349

26

662898

29

615548

Belgie

11289853

21

537612

21

537612

Řecko

10793526

21

513977

21

513977

Česká republika

10445783

21

497418

21

497418

Portugalsko

10341330

21

492444

21

492444

Maďarsko

9830485

21

468118

21

468118

Švédsko

9998000

20

499900

21

476095

Rakousko

8711500

18

483972

19

458500

Bulharsko

7153784

17

420811

17

420811

Dánsko

5700917

13

438532

14

407208

Finsko

5465408

13

420416

14

390386

Slovakia

5407910

13

415993

14

386279

Irsko

4664156

11

424014

13

358781

Chorvatsko

4190669

11

380970

12

349222

Litva

2888558

11

262596

11

262596

Slovinsko

2064188

8

258024

8

258024

Lotyšsko

1968957

8

246120

8

246120

Estonsko

1315944

6

219324

7

187992

Kypr

848319

6

141387

6

141387

Lucembursko

576249

6

96042

6

96042

Malta

434403

6

72401

6

72401

CELKEM

510860699

751

 

705

 
  • [1]  Jak vymezuje rozhodnutí Rady 2016/2353

MENŠINOVÉ STANOVISKO, (23.1.2018)

které předkládá v souladu s čl. 52a odst. 4 jednacího řádu

Kazimierz Ujazdowski za skupinu ECR

Nesouhlasíme s rozhodnutím přerozdělit místa po brexitu. EP tím pomíjí zásadní příležitost snížit počet svých poslanců na 678. Menší Evropský parlament by byl efektivnější a naši občané by snížení rozpočtu vřele uvítali. Autoři této zprávy navíc na rozdíl od předchozích usnesení EP nepředložili objektivní kritéria pro nové rozdělení míst, a přidělení míst je tedy svévolné.

Skupina ECR se také staví proti výzvám k tomu, aby byla do budoucna vytvořena nadnárodní kandidátní listina. Nadnárodní poslanci EP, kteří by fungovali mimo rámec tradičních volebních omezení, by pouze u občanů ještě více prohloubili pocit, že je od EU dělí velká vzdálenost. Je naivní se domnívat, že tento krok posílí odpovědnost a účast ve volbách do Evropského parlamentu: způsobí totiž bohužel přesný opak.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Michał Boni, Mercedes Bresso, Elmar Brok, Fabio Massimo Castaldo, Pascal Durand, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Alain Lamassoure, Jo Leinen, Morten Messerschmidt, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Paulo Rangel, Helmut Scholz, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Guy Verhofstadt

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Pervenche Berès, Roberto Gualtieri, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jérôme Lavrilleux, Georg Mayer, Rainer Wieland

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO I

k návrhu rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu

21

+

ALDE

Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Guy Verhofstadt

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

GUE/NGL

Helmut Scholz, Barbara Spinelli

PPE

Michał Boni, Elmar Brok, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Alain Lamassoure, Markus Pieper, Paulo Rangel, György Schöpflin

S&D

Pervenche Berès, Mercedes Bresso, Ramón Jáuregui Atondo, Jo Leinen, Claudia Țapardel, Pedro Silva Pereira

VERTS/ALE

Pascal Durand, Josep-Maria Terricabras

4

-

ECR

Morten Messerschmidt, Kazimierz Michał Ujazdowski

ENF

Georg Mayer

NI

Diane James

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO II

k předběžnému návrhu usnesení Evropského parlamentu

20

+

ALDE

Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Guy Verhofstadt

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

GUE/NGL

Helmut Scholz, Barbara Spinelli

PPE

Michał Boni, Elmar Brok, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Alain Lamassoure, Paulo Rangel, György Schöpflin

S&D

Pervenche Berès, Mercedes Bresso, Ramón Jáuregui Atondo, Jo Leinen, Claudia Țapardel, Pedro Silva Pereira

VERTS/ALE

Pascal Durand, Josep-Maria Terricabras

4

-

ECR

Morten Messerschmidt, Kazimierz Michał Ujazdowski

ENF

Georg Mayer

NI

Diane James

1

0

PPE

Markus Pieper

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 5. února 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí