DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2003/76/ES, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství
23.2.2018 - (14532/2017– C8-0444/2017 – 2017/0213(APP)) - ***
Rozpočtový výbor
Zpravodaj: Jean Arthuis
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2003/76/ES, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství
(14532/2017– C8-0444/2017 – 2017/0213(APP))
(Zvláštní legislativní postup – souhlas)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14532/2017),
– s ohledem na žádost o souhlas předloženou Radou v souladu s čl. 2 prvním odstavcem Protokolu č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie (C8-0444/2017),
– s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení Rozpočtového výboru (A8-0034/2018),
1. uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
„Výzkumný fond pro uhlí a ocel“ (RFCS), který byl zřízen po skončení platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), je určen k financování výzkumných činností v těchto odvětvích, a to ve výši 72,8 % u oceli a 27,2 % u uhlí[1]. Tyto činnosti jsou financovány díky finančním investicím s nízkým stupněm rizika, které provádí Komise. Vzhledem k měnové politice, kterou nyní uplatňuje Evropská centrální banka, však výnosy z těchto finančních investic výrazně poklesly. Pro rok 2018 se totiž počítá s finančním krytím programu RFCS ve výši 29 milionů EUR, tj. s krytím o 19 milionů EUR nižším než v roce 2017. Podle prognóz Komise by se tato částka měla ještě dále snižovat a dosáhnout v roce 2019 výše někde mezi 14 a 18 miliony EUR.
Komisí předložený návrh rozhodnutí[2] má za cíl povolit využití veškerých závazků, které byly od roku 2003 zrušeny ve výzkumném programu RFCS. Komise odhaduje potenciální částku, kterou lze tímto opětovným využitím získat, na 40,3 milionu EUR. Přijetí tohoto návrhu by tudíž Komisi umožnilo navýšit finanční krytí programu RFCS pro rok 2018 na 40 milionů EUR a zbývající prostředky využít pro finanční krytí na rok 2019.
Rada[3] s návrhem Komise souhlasila s jedinou výraznou výjimkou, kterou je datum, odkdy mají být zrušené závazky dány k dispozici. Jde pouze o technickou záležitost, Rada se domnívá, že by měly být zpětně získány prostředky ode dne skončení platnosti smlouvy ESUO, tedy od 24. července 2002; Komise je naopak toho mínění, že mají být využity prostředky, které byly k dispozici ke dni vyhlášení tohoto nařízení, tj. 6. února 2003.
Rozpočtové důsledky
V tomto případě se jedná o přechodné opatření. Jediným účelem tohoto návrhu je kompenzovat ztráty výnosů za léta 2018–2020 a zajistit dostatečné financování v těchto odvětvích. Mimoto nebude mít toto opatření žádné rozpočtové důsledky, protože je fond mimo rozpočet Evropské unie a počáteční dotace pro fond zůstává beze změny.
Na druhou stranu se sice zdá, že je zajištěno financování až do roku 2020, bylo by nicméně záhodno, aby Komise nalezla způsoby, jak dlouhodobě zajistit disponibilní finanční prostředky pro tato odvětví i po tomto roce, aniž by tím však přišla o manévrovací prostor v současném i budoucím víceletém finančním rámci.
Uvedení aktu do souladu s finančním nařízením
Od roku 2003 jsou ustanovení čl. 4 odst. 5 uplatňována ve vztahu k finančnímu nařízení jako lex specialis a zakládají odchylku od něho. Až do současnosti se zrušené závazky a zpětně získané částky, které byly vyplaceny neoprávněně, znovu stávají aktivy ESUO a nejsou znovu dávány k dispozici ani automaticky přenášeny do souhrnného rozpočtu programu RFCS.
Návrh na změnu čl. 4 odst. 4 znamená, že budou platit pravidla finančního nařízení pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek. Navíc, změna čl. 4 odst. 5 je ve shodě s politickou dohodou, které se podařilo nedávno dosáhnout ve věci revize finančního nařízení (čl. 4 odst. 4 budoucího finančního nařízení), a částky zrušených závazků tedy budou znovu k dispozici pro tytéž programy. Jakmile bude tedy tato revize schválena, bude rozhodnutí Rady 2003/76/ES v souladu s finančním nařízením. To zjednoduší a vyjasní postavení RFCS mezi různými rozpočtovými zdroji.
Cíle snižování emisí skleníkových plynů
Fond RFCS je určen na podporu výzkumu v uhelném průmyslu a v ocelářství ve snaze pomoci těmto odvětvím inovovat a zachovat si konkurenceschopnost. Projekty se týkají nejen výrobních procesů, využívání a přeměny zdrojů a bezpečnosti při práci, ale také ochrany životního prostředí a snižování emisí oxidu uhličitého (CO2) při používání uhlí a výrobě oceli.
Pokud jde o poslední bod, Evropská unie se zavázala snížit do roku 2030 své emise skleníkových plynů o 40 % (oproti roku 1990) a dodržovat Pařížskou dohodu COP 21. Zcela nedávno v průběhu One Planet Summit oznámilo několik velkých bank a pojišťoven svůj závazek snížit a v konečném důsledku zcela zastavit své investice do zdrojů energie z fosilních paliv, zejména z uhlí.
Z tohoto úhlu pohledu je namístě uvést několik projektů dokládajících pozitivní příspěvek spolufinancování z programu RFCS k ochraně životního prostředí:
ULCOS (ocel): jde o největší výzkumný projekt, který byl kdy ve světovém ocelářském průmyslu realizován. Pracuje na něm konsorcium 48 vysokých škol, výzkumných ústavů a partnerů z průmyslu, které provádí inovativní výzkumy, které mají za cíl radikálně snížit emise uhlíku z ocelářského průmyslu. Vzešlo z něj vícero konceptů, například recyklace vysokopecního plynu. Tato technologie umožňuje eliminovat CO2 a recyklovat oxid uhelnatý (CO) přímo ve vysoké peci, čímž lze potenciálně snížit emise ze současných vysokých pecí o více než polovinu. V současnosti je nejvýznačnější částí projektu ULCOS projekt HISARNA;
PROMS a EAF-PROMS (ocel): tyto dva projekty umožnily badatelům vyvinout ocel, která je kombinací ultraresistentní slitiny s pokročilými schopnostmi tvarování. Tyto slitiny jsou zvláště zajímavé pro konstruktéry automobilů, protože umožňují snížit hmotnost vozů (díky tenčím plátům) a v konečném důsledku i snížit spotřebu a také uhlíkové emise aut, přičemž je zachována odolnost, která je zárukou bezpečnosti osob ve voze;
COALBYPRO (uhlí): uhelný popel obsahuje znečišťující látky, které bez řádné eliminace mohou znečišťovat životní prostředí. Cílem tohoto projektu je opětovně využít uhelný popel jako materiál pro zachycování a skladování CO2 díky jeho schopnosti minerální karbonizace. Bude též zkoumána možnost zachycování CO2 v zeolitech. Konečným cílem je sanace uhelných dolů po jejich uzavření v souladu s potřebami ochrany životního prostředí;
MERCURYCAP (uhlí): tento projekt umožnil nalézt nová řešení pro zachycování emisí rtuti z tepelných elektráren spalujících uhlí: vývoj slibných sorbentů a materiálů, které jsou katalyzátory oxidace. Tyto výzkumy přinesly významné výsledky: vícero sorbentů a materiálů vykázalo značnou schopnost zachycovat rtuť.
Rozsáhlé projekty budoucnosti pro skutečně evropskou a konkurenceschopnou ocel
Se zřetelem k Lamyho zprávě (LAB-FAB-APP)[4] a návrhu tzv „mise ocel“ se Parlament plně připojuje ke snaze podpořit skutečně evropskou a konkurenceschopnou ocel. Kvalitativní skok je nutností, má-li se podařit uskutečnit konkrétní plán dosáhnout do roku 2025 výroby oceli bez emisí CO2. V rámci toho se jeví jako nezbytné zmobilizovat všechny aktéry v odvětví a Parlament zajistí, aby byla pro tuto iniciativu vyčleněna odpovídající částka v rámci nového rámcového programu pro výzkum a inovace (RP9). K tomuto účelu by mělo vzniknout rozsáhlé celoevropské partnerství veřejného a soukromého sektoru, které by umožnilo vyvinout technologické postupy výroby oceli, při nichž nebudou vznikat emise CO2 (srov. elektřina a vodík) nebo se podaří je značně omezit (integrace procesů, bioprůmyslové techniky, zhodnocení, zachycování a skladování CO2).
Závěr
Tato revize rozhodnutí Rady 2003/76/ES, která nemá žádný dopad na rozpočet, by umožnila nejen uvést RFCS do souladu s finančním nařízením, ale také uvolnit finanční prostředky nezbytně nutné k financování novátorských projektů. Tento fond poskytuje na výzkumné projekty v průměru 55 milionů EUR ročně. Pokud by tyto částky nebyly dány k dispozici, bylo by potenciálně možno financovat dvakrát méně projektů.
Cílů fondu RFCS je více a zajišťují konkurenceschopnost těchto odvětví díky inovacím: zachovává pracovní místa v zeměpisných oblastech, které bývají často v obtížích, a pomáhá snižovat emise CO2 a jiných znečišťujících látek, které tato odvětví produkují.
Vzhledem k uspokojivým výsledků, jichž bylo dosaženo u projektů spolufinancovaných z RFCS, je trvalá podpora tohoto fondu je nanejvýš žádoucí. Parlament je připraven se připojit ke strategickému uvažování o tom, jak zajistit, aby se podařilo tento fond trvale financovat, a v případě potřeby nakládat s fondem ESUO aktivněji, ba dokonce využít jeho část k zahájení rozsáhlých projektů pro skutečně evropskou a konkurenceschopnou ocel.
- [1] Čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Rady ze dne 1. února 2003, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (2003/76/ES)
- [2] COM(2017) 452 final ze dne 25. srpna 2017: návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2003/76/ES, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství.
- [3] Dokument Rady 13451/17 ze dne 19. října 2017: návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2003/76/ES, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství.
- [4] http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/other_reports_studies_and_documents/hlg_2017_report.pdf
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Nadpis |
Stanovení opatření nutných k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství |
||||
Referenční údaje |
14532/2017 – C8-0444/2017 – COM(2017)0452 – 2017/0213(APP) |
||||
Datum konzultace / žádosti o souhlas |
13.12.2017 |
|
|
|
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
BUDG 14.12.2017 |
|
|
|
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ITRE 14.12.2017 |
|
|
|
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí |
ITRE 23.1.2018 |
|
|
|
|
Zpravodajové Datum jmenování |
Jean Arthuis 14.9.2017 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
22.2.2018 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
28 2 2 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Nedzhmi Ali, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, John Howarth, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Marco Zanni |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Xabier Benito Ziluaga, Jean-Paul Denanot, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Pavel Poc, Tomáš Zdechovský |
||||
Datum předložení |
23.2.2018 |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
28 |
+ |
|
ALDE |
Nedzhmi Ali, Gérard Deprez, Urmas Paet |
|
ECR |
Zbigniew Kuźmiuk |
|
NI |
Eleftherios Synadinos |
|
PPE |
Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Esteban González Pons, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Inese Vaidere, Tomáš Zdechovský, Patricija Šulin |
|
S&D |
Jean-Paul Denanot, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, John Howarth, Vladimír Maňka, Pavel Poc, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Manuel dos Santos |
|
Verts/ALE |
Indrek Tarand |
|
2 |
- |
|
ENF |
André Elissen |
|
Verts/ALE |
Jordi Solé |
|
2 |
0 |
|
ENF |
Marco Zanni |
|
GUE/NGL |
Xabier Benito Ziluaga |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se