Postup : 2017/2067(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0036/2018

Předložené texty :

A8-0036/2018

Rozpravy :

PV 12/03/2018 - 19
CRE 12/03/2018 - 19

Hlasování :

PV 13/03/2018 - 7.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0063

ZPRÁVA     
PDF 742kWORD 82k
23.2.2018
PE 610.712v02-00 A8-0036/2018

o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů

(2017/2067(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: István Ujhelyi

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů

(2017/2067(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 nazvané „Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, milník na cestě ke spolupracující, propojené a automatizované mobilitě (COM(2016)0766),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy(1) a na prodloužení časového rámce mandátu k přijímání aktů v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 11. října 2017 o spolupracujících inteligentních dopravních systémech(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, milník na cestě ke spolupracující, propojené a automatizované mobilitě(3),

–  s ohledem na zprávy platformy pro zavádění spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS), a zejména na bezpečnostní a certifikační politiku pro služby C-ITS,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 na téma „Záchrana životů: zvyšování bezpečnosti vozidel v EU(4),

–  s ohledem na Amsterodamské prohlášení ze dne 14. dubna 2016 o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného silničního provozu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnosti a 5G(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0036/2018),

A.  vzhledem k tomu, že evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů („strategie“) je úzce spjata s politickými prioritami Komise, zejména s její agendou pro pracovní místa, růst a investice, s vytvořením jednotného evropského dopravního prostoru, jednotným digitálním trhem, ochranou klimatu a strategií energetické unie;

B.  vzhledem k tomu, že orgány členských států a průmyslové odvětví musí reagovat na naléhavou potřebu zajistit všem účastníkům silničního provozu, včetně nejzranitelnějších osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, aby byla doprava bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, udržitelná, multimodální a dostupná;

C.  vzhledem k tomu, že pozitivní vývoj v oblasti bezpečnosti silničního provozu, který EU zaznamenala v uplynulých deseti letech, se zpomaluje, přičemž 92 % silničních nehod je způsobeno lidským selháním, a vzhledem k tomu, že používání technologií C-ITS je důležité pro účinné fungování některých asistenčních systémů řidiče; vzhledem k tomu, že silniční doprava je i nadále zodpovědná za velkou část využití městského prostoru, většinu nehod a emisí z dopravy, a to pokud jde o hluk, skleníkové plyny i látky znečišťující ovzduší;

D.  vzhledem k tomu, že systém C-ITS účastníkům silničního provozu a provozovatelům dopravy umožní sdílet a využívat informace a účinněji koordinovat jejich činnost;

E.  vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost C-ITS je klíčová pro jejich zavedení; vzhledem k tomu, že roztříštěnost bezpečnostních řešení by ohrozila interoperabilitu a bezpečnost koncových uživatelů, a že je proto naprosto nezbytné zavést opatření na úrovni EU;

F.  vzhledem k tomu, že odpovědnost a transparentnost, pokud jde o použití algoritmů, znamená přijetí takových technických a provozních opatření, která zajistí transparentnost a nediskriminační povahu automatizovaného rozhodování a procesu výpočtu pravděpodobnosti individuálního chování; vzhledem k tomu, že díky transparentnosti by jednotlivci měli obdržet důležité informace o použitém postupu, důležitosti procesu a jeho důsledcích; vzhledem k tomu, že transparentnost by se měla týkat i informací o údajích použitých pro výcvik analytického systému a měla by jednotlivcům umožnit pochopit a kontrolovat rozhodnutí, která se jich týkají;

G.  vzhledem k tomu, že by EU měla podporovat a dále rozvíjet digitální technologie nejen proto, aby se omezily lidské chyby a další nedostatky, ale také aby se snížily náklady a optimalizovalo využívání infrastruktury tím, že se zmírní dopravní kongesce, což povede ke snížení emisí CO2;

H.  vzhledem k tomu, že tento prvek spolupráce umožněný digitální a mobilní propojeností, podstatně zvýší bezpečnost silničního provozu, efektivitu dopravy, udržitelnost a multimodalitu; vzhledem k tomu, že zároveň vytvoří obrovský hospodářský potenciál a sníží výskyt dopravních nehod a spotřebu energie; vzhledem k tomu, že C-ITS jsou pro vývoj autonomních vozidel a systémů řízení klíčovým prvkem;

I.  vzhledem k tomu, že propojený a automatizovaný silniční provoz je významným prvkem digitálního vývoje v tomto odvětví a že koordinace se všemi novými technologiemi používanými v tomto odvětví, jako jsou evropské globální družicové navigační systémy GALILEO a EGNOS, nyní dosáhla vysoké úrovně technologické kapacity;

J.  vzhledem k tomu, že EU je povinna dodržovat Listinu základních práv Evropské unie, zejména články 7 a 8 týkající se práva na soukromí a ochranu osobních údajů;

K.  vzhledem k tomu, že země po celém světě (např. USA, Austrálie, Japonsko, Korea nebo Čína) rychle směřují k využívání nových digitálních technologií a že vozidla a služby C-ITS jsou již na trhu dostupné;

Obecný rámec

1.  vítá sdělení Komise o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů a intenzivní práci Komise a odborníků z veřejného i soukromého sektoru, z níž sdělení vychází; podporuje výsledky a vyzývá proto k neprodlenému zavedení interoperabilních C-ITS služeb v celé Evropě;

2.  zdůrazňuje, že je nezbytný jasný právní rámec na podporu zavedení C-ITS a vítá budoucí akt v přenesené pravomoci přijatý v rámci směrnice o inteligentních dopravních systémech (směrnice 2010/40/EU), který má zajistit kontinuitu služeb, přinést interoperabilitu a podpořit zpětnou kompatibilitu;

3.  bere na vědomí potenciál C-ITS pro zlepšování palivové účinnosti, snižování nákladů na individuální dopravu a omezování škodlivého vlivu dopravy na životní prostředí;

4.  zdůrazňuje potenciál digitálních technologií a souvisejících obchodních modelů v oblasti silniční dopravy a uznává, že strategie je důležitým milníkem na cestě k vývoji C-ITS a v konečném důsledku plně propojené a automatizované mobility; konstatuje, že spolupracující, propojená a automatizovaná vozidla mohou posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, zlepšit plynulost a bezpečnost dopravy, omezit dopravní kongesci, snížit spotřebu energie a emise a zlepšit provázanost jednotlivých druhů dopravy; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba stanovit požadavky na infrastrukturu, aby se zajistilo, že dotčené systémy budou fungovat bezpečně a účinně;

5.  konstatuje, že průmysl EU by měl využít svého výhodného postavení na celosvětové scéně, pokud jde o vývoj a uplatňování technologií C-ITS; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit ambiciózní strategii EU, která by koordinovala úsilí členských států a regionů, zabraňovala fragmentaci, urychlila vývoj technologií C-ITS, které již prokázaly svůj užitek, a umožnila optimální spolupráci různých odvětví, jako je doprava, energetika a telekomunikace; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní časový plán s jasnými cíli EU pro období 2019 až 2029, aby za prioritu považovala zavést do roku 2019 ty služby C-ITS, které mají nejvyšší potenciál z hlediska bezpečnosti, jak je stanoveno v seznamu služeb vypracovaném platformou C-ITS v její zprávě o druhé fázi, a aby zajistila dostupnost těchto služeb ve všech nových vozidlech po celé Evropě;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné zavést ucelený rámec sociálních, environmentálních a bezpečnostních předpisů pro prosazování práv pracovníků a spotřebitelů a zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž v tomto odvětví;

7.  vítá výsledky druhé fáze platformy C-ITS a zdůrazňuje jejich význam(6);

8.  zdůrazňuje, že ačkoliv komunikace představuje důležitý milník na cestě ke strategii EU týkající se spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel, nemělo by docházet ke směšování C-ITS s těmito pojmy;

9.  naléhavě vyzývá k zajištění toho, aby vývoj a zavádění propojených a automatizovaných vozidel a C-ITS plně respektovaly a podporovaly cíle dekarbonizace dopravního systému a dosažení nulové úmrtnosti při dopravních nehodách (Vize nula) v oblasti bezpečnosti silničního provozu;

10.  připomíná, že C-ITS označuje systémy, které umožňují různým prvkům inteligentních dopravních systémů (vozidlům, silničnímu vybavení, střediskům řízení provozu a přenosným zařízením) komunikovat a sdílet informace prostřednictvím standardizovaného systému komunikace, a proto má interoperabilita jednotlivých systémů zásadní význam;

11.  připomíná, že propojená vozidla jsou vozidla, která používají technologie C-ITS, jež všem silničním vozidlům umožňují komunikovat s jinými vozidly, s dopravní signalizací a trvalou silniční a horizontální infrastrukturou – kterou je třeba zlepšit a přizpůsobit, ale která zároveň může poskytnout inovativní systémy dobíjení na cestách a bezpečně komunikovat s vozidly – a s jinými účastníky silničního provozu; připomíná, že 92 % silničních nehod je způsobeno lidským selháním a používání technologií C-ITS je důležité pro účinné fungování některých asistenčních systémů řidiče;

12.  připomíná, že automatizovaná vozidla jsou vozidla schopná nezávislého provozu a manévrování ve skutečných dopravních situacích, u nichž je jeden nebo více primárních ovládacích prvků (řízení, zrychlování, brzdění) po delší dobu řízen automaticky;

13.  zdůrazňuje, že během přechodové fáze koexistence propojených a automatizovaných vozidel na jedné straně a běžných nepropojených vozidel na straně druhé je nezbytné využít pojistné systémy, aby nedošlo k ohrožení silniční bezpečnosti; poukazuje na to, že některé asistenční systémy řidiče by měly být dále rozvíjeny a povinně instalovány;

14.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na skutečnost, že kvůli stáří vozidel a zbytkovému procentu nepropojených osob je třeba přijmout opatření pro trvale velký počet vozidel, která nejsou součástí systému, zvážila, jak řešit koexistenci spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel s nepropojenými vozidly a řidiči na silnicích;

15.  lituje, že nebyl stanoven jasný časový harmonogram pro doporučené služby kategorie „Day 1.5“ a další a také že nebylo provedeno plné posouzení dopadu a nebyly poskytnuty přesné informace o iniciativách týkajících se rozvoje služeb C-ITS a možném rozšíření služeb;

16.  vyzývá Komisi, aby za prioritní považovala služby C-ITS, které nabízejí nejvyšší potenciál z hlediska bezpečnosti, a vypracovala nezbytné definice a požadavky a aby bez dalšího odkladu aktualizovala Evropské prohlášení o zásadách rozhraní člověk/stroj týkající se informačních a komunikačních systémů ve vozidlech, neboť interakce mezi lidským řidičem a strojem(7)

má zásadní význam;

17.  znovu opakuje, že propojená a automatizovaná vozidla, C-ITS a nové technologie mají prvořadý význam pro splnění cílů v oblasti klimatu a že je třeba zajistit, aby jejich vývoj a zavedení byly plně v souladu s cílem dekarbonizace dopravního systému a aby tento cíl podporovaly; vítá využívání C-ITS jako způsobu, jak zlepšit efektivitu dopravy, snížit spotřebu paliva a dopad silniční dopravy na životní prostředí (například v souvislosti s emisemi CO2) a optimalizovat využívání městské infrastruktury;

18.  zdůrazňuje potenciál inovativních technologií, např. automatizace jízdy a seskupování vozidel v konvoji (platooning) v silniční nákladní dopravě, jelikož umožňují lepší využívání proudění vzduchu, a tím snižují spotřebu paliva a emisí; vyzývá k další podpoře výzkumu a vývoje v této oblasti, zejména v souvislosti s nezbytnou digitální infrastrukturou;

19.  zdůrazňuje, že je nutné účastníkům silničního provozu poskytnout větší výběr, uživatelsky příjemnější, cenově dostupné a individualizované produkty a více informací; vybízí v této souvislosti Komisi, aby usnadňovala výměnu osvědčených postupů se zaměřením mimo jiné na dosažení hospodářské účinnosti; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby se připojily k platformě C-Roads, protože tato platforma má plnit významnou koordinační úlohu při provádění strategie pod podmínkou zachování technologické neutrality, která je při podpoře inovací nezbytná; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly v členských státech ve velkém rozsahu a koordinovaně zavedeny pokročilé digitální nástroje a aby pokrývaly i veřejnou dopravu; vyzývá výrobce automobilů, aby za účelem provádění strategie začali zavádět C-ITS;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala statistiky, které by doplnily stávající údaje, s cílem lépe zhodnotit pokrok v oblasti digitalizace v různých oblastech odvětví silniční dopravy; zdůrazňuje význam dalších investic do výzkumu senzorových systémů a poukazuje na to, že při vývoji C-ITS je potřeba věnovat zvláštní pozornost městskému provozu, který se výrazně liší od provozu mimoměstského; konstatuje, že městský provoz především zahrnuje větší interakci s motocyklisty, cyklisty, chodci a dalšími zranitelnými účastníky silničního provozu, včetně osob se zdravotním postižením;

21.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vynaložily veškeré úsilí o to, aby odborná příprava a univerzitní kurzy odpovídaly požadavkům na znalosti, které průmysl potřebuje pro rozvoj strategie v oblasti inteligentních dopravních systémů; vyzývá k uskutečnění předběžných analýz nových profesí a pracovních míst spojených s tímto novým přístupem k mobilitě, a k výměně osvědčených postupů při vývoji modelů spolupráce mezi podniky a vzdělávacím systémem, které se zaměřují na vytváření integrovaných oblastí pro odbornou přípravu, inovace a výrobu;

22.  domnívá se, že služby C-ITS by měly být začleněny do Kosmické strategie pro Evropu, neboť zavedení C-ITS musí vycházet z geolokalizačních technologií, jako je družicové určování polohy;

23.  upozorňuje na to, že by členské státy měly zohlednit zavádění služeb C-ITS v širším kontextu pojetí mobility jako služby (Mobility as a Service – MaaS) a integrace s jinými druhy dopravy, zejména s cílem zabránit jakýmkoliv zpětným účinkům, jako je nárůst podílu silniční dopravy na celkové dopravě;

Ochrana soukromí a údajů

24.  upozorňuje, že je důležité uplatňovat právní předpisy EU v oblasti ochrany soukromí a údajů, pokud jde o C-ITS a související údaje o ekosystémech, a že tyto údaje by měly být používány pouze pro účely C-ITS a neměly by být uchovávány ani používány za žádným jiným účelem; zdůrazňuje, že inteligentní vozidla by měla být plně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a souvisejícími předpisy a že poskytovatelé služeb C-ITS musí poskytovat snadno dostupné informace a nabízet řidičům jasné podmínky, které jim umožní provádět svobodná a informovaná rozhodnutí v souladu s ustanoveními a omezeními, která stanoví obecné nařízení o ochraně osobních údajů;

25.  zdůrazňuje, že je třeba mnohem větší transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o použití algoritmů při zpracovávání a analýze údajů prováděné podniky; připomíná, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů již předjímá právo být informován o postupu, jakým se údaje zpracovávají; dále zdůrazňuje potřebu zabránit vzniku tzv. překážky v řízení, což by znamenalo, že uživatelé nemohou řídit svůj vlastní inteligentní automobil, pokud odmítnou dát souhlas; vyzývá k zavedení možnosti režimu off-line v inteligentních automobilech, díky němuž by uživatelé mohli vypnout přenos osobních údajů do jiných zařízení, aniž by to omezilo jejich schopnost řídit vozidlo;

26.  upozorňuje na skutečnost, že ochrana údajů a důvěrnost musí být zohledněny během celého procesu zpracování údajů; zdůrazňuje, že zavedení „ochrany soukromí a údajů již ve fázi návrhu a ve standardním nastavení“ by mělo být výchozím bodem při navrhování aplikací a inteligentních dopravních systémů; připomíná, že techniky anonymizace mohou zvýšit důvěru uživatelů k používaným službám;

Kybernetická bezpečnost

27.  poukazuje na to, že je důležité uplatňovat přísné normy kybernetické bezpečnosti pro předcházení útokům hackerů a kybernetickým útokům ve všech členských státech, zejména s ohledem na klíčový význam zabezpečení komunikace v rámci C-ITS; konstatuje, že kybernetická bezpečnost je hlavní výzvou, kterou je třeba řešit, protože se dopravní systém stále více digitalizuje a propojuje; zdůrazňuje, že automatizovaná a propojená vozidla a databáze, v nichž jsou údaje zpracovávány nebo uchovávány, se mohou stát cílem kybernetických útoků, a proto by přijetím společné bezpečnostní politiky, včetně přísných bezpečnostních norem, a certifikační politiky pro zavádění C-ITS měly být vyloučeny veškeré nedostatky a rizika, které lze ve stávající vývojové fázi identifikovat a předvídat;

28.  zdůrazňuje, že by měly být uplatňovány stejně přísné a harmonizované bezpečnostní normy jak v EU, tak ve všech členských státech a v případných dohodách o spolupráci s třetími zeměmi; poukazuje na to, že tyto normy by však neměly bránit přístupu třetích osob pověřených opravou k palubním systémům, aby se zajistilo, že majitelé vozidel nebudou při provádění nezbytných kontrol nebo oprav palubního softwaru závislí na výrobcích automobilů;

Komunikační technologie a kmitočty

29.  domnívá se, že vhodným řešením je přístup založený na technologicky neutrální hybridní komunikaci zajišťující interoperabilitu a zpětnou kompatibilitu a kombinující doplňkové komunikační technologie a že nejslibnějším hybridním komunikačním mixem je patrně kombinace bezdrátového spojení krátkého dosahu a buňkových a družicových technologií, jež zajistí nejlepší možnou podporu pro zavádění základních služeb C-ITS;

30.  bere na vědomí zmínku o souvislosti mezi propojenými automobily a evropskými systémy družicové navigace EGNOS a GALILEO; navrhuje proto, aby do vesmírných technologií byly začleněny strategie zaměřené na propojená vozidla; domnívá se, že interoperabilita je klíčová jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska výběru pro spotřebitele; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byla v budoucnu do hybridního komunikačního mixu zahrnuta schopnost vozidel komunikovat s technologiemi 5G a systémy družicové navigace, jak uvádí akční plán Komise pro 5G;

31.  vybízí výrobce automobilů a telekomunikační operátory, kteří podporují služby C-ITS, aby spolupracovali mimo jiné na bezproblémovém zavedení komunikačních technologií C-ITS, režimu silničních poplatků a služeb inteligentních digitálních tachografů, aniž by mezi těmito službami docházelo k interferencím;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále poskytovaly finanční prostředky na výzkum a inovace (program Horizont 2020), a zejména z dlouhodobého hlediska připravily půdu pro rozvoj infrastruktury, která je pro zavádění C-ITS vhodná;

33.  zdůrazňuje význam senzorových systémů například při poskytování údajů o dynamice vozidel, kongesci a kvalitě ovzduší; požaduje vyšší a řádně koordinované investice v členských státech pro zajištění úplné interoperability používaných senzorů a jejich možného využití v jiných oblastech, než je bezpečnost, například pro dálkové snímání emisí;

34.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, kterými by zajistila sběr informací o emisích znečišťujících látek, které jsou dostupné díky senzorům instalovaným ve vozidlech, a jejich zpřístupnění příslušným orgánům;

Společný evropský přístup

35.  vybízí členské státy a místní orgány, výrobce vozidel, provozovatele silnic a odvětví inteligentních dopravních systémů, aby do roku 2019 zavedli C-ITS, a doporučuje Komisi, místním orgánům a členským státům, aby za účelem modernizace a údržby budoucí silniční infrastruktury prostřednictvím průřezového tematického přístupu vyčlenily odpovídající finanční prostředky v rámci Nástroje pro propojení Evropy, evropských strukturálních a investičních fondů a Evropského fondu pro strategické investice; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále poskytovaly finanční prostředky na výzkum a inovace (program Horizont 2020) a přitom v plném rozsahu respektovaly zásadu transparentnosti a pravidelně poskytovaly informace o spolufinancování EU;

36.  vybízí členské státy a Komisi, aby v rámci dopravní politiky EU podporovaly iniciativy a činnosti, které propagují další výzkum a zjišťování v oblasti rozvoje C-ITS a jejich dopadu; domnívá se, že nebude-li do roku 2022 dosaženo podstatného pokroku, může být zapotřebí přijmout legislativní opatření, jež zavede „minimální pravidla“ a prosadí v této záležitosti integraci;

37.  zdůrazňuje význam kvality fyzické silniční infrastruktury, kterou by měla postupně doplňovat digitální infrastruktura; vyzývá k modernizaci a údržbě budoucí silniční infrastruktury;

38.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit skutečně multimodální systém dopravy, který by integroval všechny druhy dopravy do jedné služby využívající informací v reálném čase, a to s přihlédnutím k integrovanému prodeji jízdenek a ke službám v oblasti sdílené i pěší a cyklistické mobility, jež umožňují hladkou přepravu osob a nákladu z výchozího místa až do konečného místa určení a zvyšují celkovou efektivitu, udržitelnost a odolnost dopravy; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zajistila a podporovala spolupráci a investice v oblasti digitalizace odvětví dopravy na úrovni EU prostřednictvím stávajících a nových finančních prostředků, aby bylo možné začlenit inteligentní dopravní systémy do různých druhů dopravy (C-ITS, ERTMS, SESAR, RIS(8)); zdůrazňuje, že je důležité zaujmout k informačním systémům a systémům rezervací a prodeje jízdenek integrovaný přístup, aby bylo možné vytvořit atraktivní řetězce přímé mobility;

39.  žádá, aby tento plánovací proces jako základní zdroj informací zahrnoval vizi uživatelů, pokud jde o osobní a nákladní dopravu, s cílem rozšířit oblast působnosti využívání C-ITS a vytvořit obchodní modely spojené s touto novou koncepcí udržitelné integrované mobility;

40.  vybízí EU a členské státy, aby řádně prosazovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a nadcházející směrnici o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb, aby bylo možné dosáhnout bezbariérového přístupu k C-ITS pro všechny občany;

41.  doporučuje Komisi, aby urychleně zavedla vhodný právní rámec pro dosažení přeshraniční interoperability v celé EU a rámec, který stanoví pravidla odpovědnosti za používání různých druhů propojené dopravy; vyzývá Komisi, aby do konce roku zveřejnila legislativní návrh týkající se přístupu k palubním údajům a zdrojům; domnívá se, že tento návrh by měl umožnit celému automobilovému hodnotovému řetězci i koncovým uživatelům těžit z digitalizace a zároveň by měl zaručit rovné podmínky a maximální bezpečnost při ukládání údajů ve vozidlech a přístup třetích stran k těmto údajům, který by měl být spravedlivý, včasný a neomezený, aby se chránila práva spotřebitelů, podporovaly inovace a zajistila spravedlivá a nediskriminační hospodářská soutěž na trhu v souladu se zásadou technologické neutrality; zdůrazňuje, že je třeba přispět k modernizaci veškeré městské a venkovské infrastruktury související se službami veřejné dopravy; vyzývá Komisi, aby bez výjimky zaručila plný soulad návrhu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a podávala Parlamentu každoročně zprávu o jeho monitorování;

42.  vyzývá Komisi, aby k technické harmonizaci a standardizaci údajů přistupovala globálně, a zajistila tak kompatibilitu C-ITS, úspory z rozsahu pro výrobce a zlepšení pohodlí spotřebitelů;

43.  zdůrazňuje, jak je důležité v rané fázi zahájit dialog se sociálními partnery a zástupci spotřebitelů s cílem nastolit ovzduší transparentnosti a důvěry, a nalézt tak správnou rovnováhu mezi pozitivními a negativními dopady na sociální a pracovní podmínky zaměstnanců a práva spotřebitelů; konstatuje, že stejně jako v případě systému eCall musí fórum eSafety vytvořit plán pro zavedení C-ITS;

44.  zdůrazňuje, že mají-li být splněny mezinárodní závazky v oblasti klimatu a vnitřní cíle EU, je nutný komplexní přechod na nízkouhlíkové hospodářství; zdůrazňuje proto, že je třeba přezkoumat kritéria přidělování prostředků z různých fondů EU s cílem podpořit opatření v oblasti dekarbonizace a energetické účinnosti, a to i pokud jde o C-ITS; domnívá se, že by finanční prostředky EU neměly být v žádném případě přidělovány na projekty, které nesplňují cíle a politiky týkající se snižování emisí CO2;

45.  vyzývá výrobce automobilů, aby spotřebitelům poskytovali dostatečné a jasné informace o jejich právech a výhodách a omezeních nových technologií C-ITS, pokud jde o bezpečnost; vybízí k tomu, aby byly k vytvoření potřebné důvěry mezi koncovými uživateli a zajištění přijetí ze strany veřejnosti využívány informační kampaně, které řidiče seznámí s novými technologiemi C-ITS; domnívá se, že využíváním C-ITS lze zvýšit bezpečnost a účinnost dopravního systému a současně zajistit dodržování pravidel pro ochranu osobních údajů a soukromí;

°

°  °

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.

(2)

COTER-VI/028.

(3)

Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 85.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0423.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0234.

(6)

Závěrečná zpráva platformy C-ITS: https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/2017-09-c-its-platform-final-report.pdf

(7)

Doporučení Komise ze dne 26. května 2008 o bezpečných a účinných informačních a komunikačních systémech ve vozidlech: Aktualizace Evropského prohlášení o zásadách rozhraní člověk/stroj; Úř. věst. L 216, 12.8.2008, s. 1.Dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32008H0653

(8)

evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS); výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR); říční informační služby (RIS).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Svět stojí před rychlou průmyslovou a digitální revolucí, na níž se jistou měrou podílí již nyní i evropské společenství. Ani evropské hospodářství, ani evropská společnost na ni však nejsou náležitě připraveny. Jsou patrné významné rozdíly mezi členskými státy na úrovni vyspělosti a připravenosti: tuto nerovnováhu nesmí digitalizace a technický pokrok dále prohloubit, naopak z této novodobé průmyslové revoluce a jejích výhod musí těžit všichni evropští občané stejnou měrou. I odvětví dopravy stojí před dramatickou změnou, na kterou musí Evropská unie dát věcnou a dlouhodobou odpověď. Současně musíme dostát požadavkům na bezpečnost, účinnost a udržitelnost. Rozvoj digitálních technologií v odvětví dopravy umožňuje dopravním prostředkům účastnícím se silničního provozu výměnu údajů v reálném čase, což může vést například k poklesu počtu nehod, racionalizaci systémů dopravy i snížení emisí škodlivých látek. Nové technologie, mezi něž patří i spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS), o nichž pojednává tato zpráva, představují výrazný pokrok i závažný úkol pro evropské rozhodovací subjekty, mimo jiné v oblasti harmonizace právních předpisů, které byly až dosud neuspořádané a soustavně vynášely na světlo nové a nové problémy. Dá se s jistotou říci, že Evropská komise, respektive evropské orgány, mají v této věci zásadní skluz – technologická revoluce spěje kupředu mnohem větším tempem, než ji systém orgánů stačí následovat. Nalézt odpověď na tuto otázku představuje skutečný a naléhavý úkol. Obdobně je třeba uznat, že pokud jde o digitální vývoj týkající se odvětví dopravy, potřebuje Evropská unie paralelní spolupráci, nikoliv izolovanou hospodářskou soutěž, jen tak může reagovat na celosvětové výzvy v oblasti rozvoje, např. s ohledem na Spojené státy a Čínu, které mají náskok ve vývoji souvisejícím s technologií C-ITS. Novodobá průmyslová revoluce znamená tudíž současně jedinečnou příležitost pro rozvoj našich systémů dopravy a zajištění bezpečnosti, ale současně vyžaduje i odpovědnou a soustavnou činnost v oblasti regulace.

Všeobecný rámec

Evropská komise a Evropský parlament se již téměř 10 let zabývají inteligentními dopravními systémy, respektive otázkou vozidel. Zavedení inteligentních automobilů a systému e-call na evropské úrovni je významnou součástí tohoto procesu. Zpravodaj vítá tento legislativní proces, v jehož důsledku formuloval Evropský parlament stanovisko ke zvýšení bezpečnosti automobilů, k řidičským průkazům a odborné přípravě řidičů, jakož i k evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu. Zvlášť důležitá je změna směrnice 2010/40/EU o prodloužení uplatňování aktů v přenesené pravomoci. Tyto právní akty doplňují strategii pro zavedení inteligentních dopravních systémů stanovenou ve sdělení Komise (COM(2016) 0766).

Předkladatel považuje za důležité, že souběžně probíhá řada unijních programů v oblasti výzkumu a vývoje a komunitních iniciativ, mimo jiné programy C-Roads a GEAR 2030. Zvlášť významné jsou výsledky programu platforma C-ITS 2016–2017, v jehož rámci právě v těchto dnech Evropská komise zveřejnila výsledky činnosti osmi pracovních skupin.

V první řadě je třeba společného úsilí celého průmyslového odvětví: telekomunikací, výrobců automobilů, energetiky a dopravy, má-li dojít k náležitému zavedení a provedení výsledků digitálního vývoje. Obdobně nepostradatelná je spolupráce evropských orgánů a zapojení členských států. Zpravodaj vítá stanovisko vypracované Výborem regionů a Evropským hospodářskými a sociálním výborem. Většina vozidel používaných na území EU jsou starší vozidla, která byla vyrobena pomocí technologií, jež neumožňují připojení k nejnovějším technologiím, tedy digitální dialog. Totéž platí i pro systémy silniční dopravy, které nepatří k transevropským sítím, přičemž se nejedná o dálnice. Je vhodné se ptát, jakou formou zajistíme propojitelnost těchto vozidel a kdo uhradí příslušné náklady.

Kdo zaplatí převozníkovi?

Zavedení služby C kategorie „Day 1“, tedy aby bylo propojeno asi 30 milionů automobilů, bude vyžadovat 3 miliardy EUR ročně. Z fondů EU, z Nástroje pro propojení Evropy, z ESI fondů a z fondu EFSI je již nyní možné rozvíjet širokopásmové sítě a dopravní infrastrukturu. Kromě toho nyní probíhají projekty v oblasti výzkumu a vývoje v rámci programu Horizont 2020. Zpravodaj je přesvědčen, že k rozvoji dochází mnohem rychleji, než jak je to naplánováno v rámci lhůt uvedených ve strategickém plánu. Proto je třeba zapojit členské státy a je nutné rozhodnout o zdrojích. Hlavní otázka zní, jak máme zohlednit úlohu digitálních technologií při příštím finančním plánování.

Zabezpečení a bezpečnost

Zpravodaj souhlasí s návrhem Komise a vítá ambiciózní cíle, jak pokud jde o zavedení protokolů „Day 1“ a „Day 1.5“, tak pokud jde o to, aby byl první balíček zaveden již v roce 2019. Současně však k dosažení těchto cílů postrádá přesný harmonogram a studii proveditelnosti. Podporuje závěry pracovní skupiny odborníků týkající se bezpečnosti ve druhé fázi platformy C-ITS, které stanoví, aby každé vozidlo muselo vyhovovat minimálnímu systému požadavků(1). Předkladatel je přesvědčen, že technologie a automatizace budou mít smysl pouze tehdy, pokud bude do dopravního systému připojeno každé jednotlivé vozidlo. Proto je nutné postupovat krok za krokem. V přechodném období, než se celý systém C-ITS stane dostupným, je mimořádně důležité vytvořit bezpečnostní protokol, který počítá i s lidským faktorem a zajišťuje odpovídající dobu pro interakci „člověk–stroj“(2).

Bezpečnost informací

Rychlá výměna velkého objemu informací v reálném čase značně roste a stává se běžnou skutečností, v důsledku čehož se nabízí otázka ohledně použití vhodné technologie a bezpečnosti informací. Je mimořádně důležité, abychom rozšířili již existující evropskou regulaci i na oblast automatizace. Evropská komise v těchto dnech předložila též návrh týkající se kybernetické bezpečnosti, do něhož bylo jako úkol začleněno vytvoření nového evropského systému certifikace, který zaručí bezpečné používání digitálních produktů a služeb. Kromě toho se zpravodaj rovněž domnívá, že jedním z nejdůležitějších aspektů současných úkolů je přesné stanovení přístupu k údajům vytvářeným pohybujícími se vozidly a otázka přístupu k údajům „třetí strany“. Je zapotřebí naslouchat názorům a doporučením každého subjektu a nalézt nejlepší společné řešení.

Otázka komunikační technologie a kmitočtu

Podíváme-li se na celou Evropskou unii a současně na programy realizované v uplynulých měsících, z hlediska provedení zaznamenáme obrovské rozdíly. Na jednom konci spektra je internetové pokrytí s hodnotou 0 (kde není síť Wi-Fi a maximální obecné pokrytí je 2G), na druhém konci pak jsou automatem řízené nákladní automobily a kamióny jezdící v konvoji („platooning“). Musíme velmi dbát na to, abychom neprohlubovali digitální propast. V otázce technologie se shodneme na tom, že neexistuje exkluzivita, to znamená, že řešením může být hybridní uplatnění již existujících technologií. V této souvislosti probíhají mezi profesními organizacemi a Komisí pravidelné konzultace.

Jiné významné oblasti, poznámky

Budoucnost městské mobility je také významným prvkem automatizace a i její vývoj musí být ústřední otázkou. Zapojení měst a regionů, které města obklopují, do inteligentní dopravní sítě má prvořadý význam pro regionální rozvoj. Stále mluvíme pouze o propojených vozidlech a infrastruktuře. Ale jaká je situace ohledně takzvaných „ohrožených účastníků provozu, chodců, cyklistů a motocyklistů“? Jak je možné dosáhnout zapojení těchto účastníků do inteligentních a spolupracujících systémů? A nezapomínejme na to, že zatímco směřujeme k úplné automatizaci, jak se změní podmínky pro získání řidičského průkazu, jaké dovednosti musíme předávat? Jakou formu a jaký obsah má mít odborná příprava řidičů vozidel?

(1)

Konečná fáze II platformy C-ITS: https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/2017-09-c-its-platform-final-report.pdf.

(2)

Evropská komise (2008) Evropské prohlášení o zásadách rozhraní člověk/stroj. https://goo.gl/zXSXHe.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (2.2.2018)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů

(2017/2067(INI))

Zpravodajka: Christel Schaldemose

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná evropskou strategii pro nízkoemisní mobilitu přijatou v červenci 2016, která zdůrazňuje potenciál spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel pro vytvoření ekosystému mobility, a tudíž i snižování spotřeby energie a snižování emisí ze silniční dopravy, jež nadále tvoří největší podíl emisí z dopravy;

2.  vyzývá Komisi, aby uznala rostoucí význam emisí vznikajících během životního cyklu, a to i během dodávek energií, výroby a ukončení životnosti, a představila celostní návrhy, které výrobce nasměrují k optimálním řešením, aby se zajistilo, že emise vznikající v různých fázích životního cyklu nenarušují přínosy vyplývající z lepšího operačního využívání propojených a automatizovaných vozidel;

3.  vítá evropskou strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS) coby společný rámec činnosti; rozhodně podporuje vytvoření vhodného právního rámce EU pro uplatnění C-ITS, a to i na těch územích EU, která nejsou spojená s kontinentální Evropou, a pro usnadnění investic do nezbytné infrastruktury; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti přezkoumala možnosti směrnice 2010/40/EU o inteligentních dopravních systémech;

4.  vyzývá Komisi, aby do své strategie C-ITS zařadila městskou leteckou a vodní dopravu a soustředila se na multimodalitu a integraci různých druhů dopravy, které mohou zajistit větší účinnost a udržitelnost dopravy;

5.  zdůrazňuje potřebu upřednostnit veřejnou podporu pro C-ITS, pokud jde o potenciál těchto systémů, za účelem posílení hromadných druhů dopravy a spolujízd; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s místními a regionálními orgány, které poskytují služby veřejné dopravy, a posoudily možnosti využití C-ITS v rámci veřejné a intermodální dopravy za účelem dosažení vysoké úrovně integrace soukromé a veřejné dopravy, která povede k udržitelnější mobilitě;

6.  je pevně přesvědčen, že zavádění C-ITS by mělo být zaměřeno na uživatele a že by občané měli mít možnost připojit se k těmto systémům ze svých automobilů;

7.  vítá potenciál, který systémy C-ITS skýtají, pokud jde o lepší prosazování pravidel bezpečnosti silničního provozu a dopravních pravidel; vítá rovněž přínos komunikačních technologií C-ITS, které mimo jiné zvyšují bezpečnost jízdy tím, že rychle a přesně informují řidiče o dopravní situaci, nebezpečných úsecích a dalších problémech, které v jejich blízkosti mohou nastat, a skutečnost, že dopravní řídící a informační centra obdrží přesné a ucelené informace o aktuální dopravní situaci přímo z vozidel a díky tomu je možné rychle a efektivně řídit a ovlivňovat dopravní proud a zvyšovat bezpečnost;

8.  poukazuje na to, že další velkou výzvou v oblasti automobilové elektroniky a ITS jsou systémy C-ITS založené na komunikaci (výměně dat) nejenom mezi samotnými vozidly, ale také vozidly a infrastrukturou; zdůrazňuje, že díky systémům C-ITS mohou vozidla mezi sebou přímo komunikovat a vozidla a jednotky ITS mohou předávat informace dopravní infrastruktuře, která je následně předá do center řízení dopravy a informačních center, což přispívá ke snižování dopadu dopravy na životní prostředí;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využily potenciálu C-ITS, pokud jde o přijímání preventivních opatření proti smogu a vysoké koncentraci ozonu a snižování hlučnosti a emisí částic, NOx a CO2;

10.  připomíná, že mají-li koncoví uživatelé přistoupit na alternativní paliva, musí mít k dispozici čerpací či dobíjecí infrastrukturu, a zdůrazňuje, že poptávku by mohlo nastartovat zpřístupnění informací o takové infrastruktuře (například neobsazených blízkých dobíjecích stanicích); naléhavě vyzývá Komisi, aby umožnění těchto služeb přikládala větší prioritu;

11.  podotýká, že C-ITS skýtají velký potenciál, pokud jde o zlepšování palivové účinnosti, snižování nákladů na individuální dopravu a omezování škodlivého vlivu dopravy na životní prostředí;

12.  znovu opakuje, že propojená a automatizovaná vozidla, C-ITS a nové technologie mají prvořadý význam pro splnění cílů v oblasti klimatu a že je třeba zajistit, aby jejich vývoj a zavedení byly plně v souladu s cílem dekarbonizace dopravního systému a aby tento cíl podporovaly; vítá využívání C-ITS jako způsobu zlepšování efektivity dopravy, snižování spotřeby paliva a dopadu silniční dopravy na životní prostředí (například v souvislosti s emisemi CO2) a optimalizace využívání městské infrastruktury;

13.  zdůrazňuje potenciál inovativních technologií, např. automatizace jízdy a jízdy v kolonách (seskupování vozidel) v silniční nákladní dopravě, jelikož umožňují lepší využívání proudu vzduchu, a tím snižují spotřebu paliva a emisí; vyzývá k další podpoře výzkumu a vývoje v této oblasti, zejména v souvislosti s nezbytnou digitální infrastrukturou;

14.  zdůrazňuje význam interoperability a domnívá se, že by Komise měla podpořit interoperabilní systémy technologicky neutrálním způsobem;

15.  vyzdvihuje význam senzorových systémů například při poskytování údajů o dynamice vozidel, přetížení dopravy a kvalitě ovzduší; požaduje vyšší a řádně koordinované investice v členských státech pro zajištění úplné interoperability používaných senzorů a jejich možného využití v jiných oblastech, než je bezpečnost, například pro dálkové snímání emisí;

16.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, kterými by zajistila sběr informací o emisích znečišťujících látek, které jsou dostupné díky senzorům instalovaným ve vozidlech, a jejich zpřístupnění příslušným orgánům;

17.  vyzdvihuje potenciál systémů C-ITS, pokud jde o dosažení pokroku v začleňování autonomních vozidel s cílem překonat tzv. problém poslední míle, tj. vzdálenosti od dopravního uzlu do cílové destinace;

18.  zdůrazňuje, že C-ITS mohou výrazně přispět k vyšší bezpečnosti silničního provozu, a to díky omezení lidských chyb, které jsou stále hlavní příčinou dopravních nehod;

19.  vyzývá Komisi, aby usnadnila přístup k údajům týkajícím se provozu veřejným i soukromým provozovatelům, jako jsou poskytovatelé digitálních map a navigačních služeb, neboť tyto služby mají klíčový význam pro intermodální dopravu, účinnější vytyčování tras a automatizované řízení; nicméně zdůrazňuje, že mají-li koneční uživatelé přistoupit na sdílení jednotlivých údajů, je velmi důležité, aby měli důvěru, že jejich osobní údaje i soukromí budou ochráněny; podporuje proto přístup Komise spočívající v „záměrné a standardní ochraně osobních údajů“, jak je uvedeno ve strategii C-ITS;

20.  poukazuje na to, že spolupráce na místní a regionální úrovni na rozvoji a zavádění interoperabilních a v případě potřeby i harmonizovaných C-ITS v EU, včetně území, která nejsou spojena s kontinentální Evropou, má zcela zásadní význam;

21.  zdůrazňuje, že vytvoření přeshraničních systémů C-ITS je jedním z cílů EU a aktivity vedoucí k tomuto cíli pokládají základ pro celoevropské využívání těchto systémů; domnívá se, že technologie pro kooperativní systémy byly vyvinuty v rámci evropských vědeckých a výzkumných projektů a byly zavedeny v podobě pilotních testů po celé Evropě; zdůrazňuje, že převážná část nezbytné a vhodné technologie pro kooperativní systémy již byla standardizována Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI) a Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO);

22.  vyzývá Komisi, aby zohlednila zpětnou vazbu a výsledky pilotních projektů uskutečňovaných v rámci Nástroje pro propojení Evropy;

23.  podotýká, že systematické utváření inteligentního dopravního systému, který umožní bezpečný, plynulý, ekonomicky vyvážený a k okolnímu prostředí šetrný pohyb osob a zboží, představuje velkou výzvu pro dnešní společnost; domnívá se, že jedním z možných řešení, jak se s touto výzvou vyrovnat, je vytvoření pevných a dlouhodobých partnerství odpovědných evropských a národních orgánů a výzkumných institucí, které posune vývoj technologií a dopravních systémů do bodu, kdy jejich denní využívání pomůže realizovat dlouhodobé vize politik EU;

24.  konstatuje, že na úrovni EU se spolupracujícím, propojeným a automatizovaným vozidlům již dostává značné finanční podpory; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily nezbytné prostředky pro provádění C-ITS v dlouhodobém horizontu a aby zároveň zaručily kompatibilitu a interoperabilitu jednotlivých systémů na mezinárodní úrovni;

25.  zdůrazňuje, že mají-li být splněny mezinárodní závazky v oblasti klimatu a vnitřní cíle EU, je nutný komplexní přechod na nízkouhlíkové hospodářství; zdůrazňuje proto, že je třeba přezkoumat kritéria přidělování prostředků z různých fondů EU s cílem podpořit opatření v oblasti dekarbonizace a energetické účinnosti, a to i pokud jde o C-ITS; domnívá se, že by finanční prostředky EU neměly být v žádném případě přidělovány na projekty, které nesplňují cíle a politiky týkající se snižování emisí CO2;

26.  vyzývá Komisi, aby při vývoji systémů C-ITS věnovala řádnou pozornost ochraně údajů, pravidlům týkajícím se odpovědnosti a boji proti terorismu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Elena Gentile, Martin Häusling, Norbert Lins, Nuno Melo, Ulrike Müller, Christel Schaldemose, Bart Staes, Keith Taylor, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jiří Maštálka

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

50

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Ulrike Müller, Frédérique Ries

ECR

Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, John Procter, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Piernicola Pedicini

GUE/NGL

Stefan Eck, Jiří Maštálka

EPP

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Nuno Melo, Annie Schreijer-Pierik, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho

Verts/ALE

Marco Affronte, Martin Häusling, Bart Staes, Keith Taylor

1

-

EFDD

Julia Reid

1

0

PPE

Renate Sommer

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (5.12.2017)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů

(2017/2067(INI))

Zpravodaj: Matthijs van Miltenburg

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá strategii Komise týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů; uznává potenciál těchto systémů, které umožňují inteligentnější využívání údajů v dopravě, jak pro uživatele, včetně osob se zdravotním postižením, tak pro společnosti; považuje spolupracující inteligentní dopravní systémy za cenný nástroj, který prostřednictvím vyšší energetické účinnosti, nižších emisí a omezeného rizika nehod přispěje k zajištění bezpečnější, účinnější, uživatelsky příjemnější, ekologičtější a udržitelnější dopravy;

2.  naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby v zájmu hospodářského růstu a konkurenceschopnosti členských států EU podporovala své vedoucí postavení v oblasti spolupracujících inteligentních dopravních systémů, a to uplatňováním vyšších norem; vybízí všechny zúčastněné strany, aby urychlily zavádění technologií pro spolupracující inteligentní dopravní systémy; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nutné zajistit v celé Unii vysoce kvalitní, bezpečné, konkurenceschopné, dostupné, nepřetržité a spolehlivé služby;

3.  domnívá se, že je zásadně důležité od prvopočátku zaručit, aby byla plně respektována práva spotřebitelů na soukromí a ochranu jejich osobních údajů v souladu s právním rámcem EU v oblasti ochrany údajů; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila řádné uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů; vyzývá výrobce automobilů, aby spotřebitele řádně a jasně informovali o jejich právech, jakož i o výhodách a omezeních nových technologií pro spolupracující inteligentní dopravní systémy z hlediska bezpečnosti; dále výrobce automobilů vyzývá, aby za žádných okolností neprodávali, neuchovávali, nepoužívali či nezpracovávali palubní údaje k jakýmkoli jiným účelům bez výslovného souhlasu spotřebitelů;

4.  upozorňuje, že pro úspěšný rozvoj a zavádění spolupracujících inteligentních dopravních systémů je nutné věnovat mimořádnou pozornost kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést společnou politiku v oblasti zabezpečení komunikace v rámci služeb spolupracujících inteligentních dopravních systémů, včetně přísných bezpečnostních norem, neboť je třeba chránit dopravní systém před hackerskými a kybernetickými útoky;

5.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit technologickou neutralitu, zpětnou kompatibilitu, technickou harmonizaci a standardizaci údajů a definic týkajících se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, aby byla rovněž zaručena otevřenost trhu; dále se domnívá, že interoperabilita je klíčová jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska výběru pro spotřebitele; vyzývá Komisi, aby společně s příslušnými orgány členských států zajistila úspěšné zavedení a interoperabilitu na všech úrovních;

6.  vyzývá Komisi, aby k technické harmonizaci a standardizaci údajů zaujala globální přístup, bude-li to zapotřebí, s cílem zajistit kompatibilitu spolupracujících inteligentních dopravních systémů, úspory z rozsahu pro výrobce a zlepšení pohodlí spotřebitelů;

7.  oceňuje skutečnost, že strategie klade důraz na zapojení uživatelů; vybízí Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů; zdůrazňuje, že v oblasti spolupracujících inteligentních dopravních systémů jsou zapotřebí konkrétní přeshraniční pilotní projekty, na něž budou vyčleněny dostatečné finanční prostředky; vybízí členské státy, aby se neprodleně připojily k platformě C-Roads a aby spolupracovaly v oblasti interoperability;

8.  vítá návrh Komise prodloužit platnost mandátu k přijímání aktů v přenesené pravomoci podle směrnice 2010/40/EU o inteligentních dopravních systémech;

9.  vítá skutečnost, že v roce 2018 vstoupí v platnost nařízení o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112(1); připomíná v této souvislosti Komisi její povinnost posoudit, zda je třeba zřídit interoperabilní zabezpečenou standardizovanou platformu s otevřeným přístupem;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.12.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Daniel Dalton, Nicola Danti, Pascal Durand, Evelyne Gebhardt, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Nosheena Mobarik, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Biljana Borzan, Birgit Collin-Langen, Kaja Kallas, Roberta Metsola, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Sabine Verheyen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jonathan Bullock, Rupert Matthews, Bogdan Brunon Wenta, Flavio Zanonato

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32

+

ALDE

Kaja Kallas, Jasenko Selimovic, Matthijs van Miltenburg

ECR

Daniel Dalton, Nosheena Mobarik, Rupert Matthews, Anneleen Van Bossuyt

EFDD

Marco Zullo

PPE

Pascal Arimont, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Roberta Metsola, Jiří Pospíšil, Andreas Schwab, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Lambert van Nistelrooij, Ivan Štefanec

S&D

Lucy Anderson, Biljana Borzan, Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Liisa Jaakonsaari, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Flavio Zanonato

Verts/ALE

Pascal Durand, Igor Šoltes

1

-

AFDD

Jonathan Bullock

2

0

EFDD

Robert Jarosław Iwaszkiewicz

ENF

Mylène Troszczynski

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES, Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 77.


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (29.1.2018)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

k evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů

(2017/2067(INI))

Zpravodajka: Maria Grapini

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že EU je povinna dodržovat Listinu základních práv Evropské unie, zejména čl. 7 a čl. 8 týkající se práva na soukromí a ochranu osobních údajů;

B.  vzhledem k tomu, že údaje vysílané spolupracujícími inteligentními dopravními systémy (C-ITS) představují osobní údaje týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných osob, a vzhledem k tomu, že zprávy C-ITS budou přenášeny pro širokou škálu služeb a mezi celou řadou subjektů;

C.  vzhledem k tomu, že C-ITS se zakládají na shromažďování, zpracovávání a výměně velmi různorodých údajů z veřejných i soukromých zdrojů, vozidel, uživatelů a infrastruktury, a vzhledem k tomu, že je nezbytné zvolit co nejvhodnější seznam služeb C-ITS k projednání během včasných konzultací s členskými státy, místními orgány, výrobci vozidel a provozovateli silnic;

D.  vzhledem k tomu, že zavedení těchto systémů bude založeno na využití geolokačních technologií, jako je družicové určování polohy, a bezkontaktních technologií, jež usnadní poskytování širokého spektra veřejných anebo komerčních služeb, a vzhledem k tomu, že tyto systémy musí být v souladu s acquis EU v oblasti ochrany soukromí a údajů, musí pro ně platit přísná pravidla důvěrnosti a rovněž musí operovat s cíli a postupy Kosmické strategie pro Evropu;

E.  vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost spolupracujících inteligentních dopravních systémů je podstatnou součástí provádění, vzhledem k tomu, že fragmentovaná bezpečnostní řešení by ohrozila interoperabilitu a bezpečnost koncových uživatelů, a vzhledem k tomu, že tudíž existuje jasná potřeba zavést opatření na úrovni EU;

F.  vzhledem k tomu, že algoritmická odpovědnost a transparentnost znamená provádění technických a provozních opatření, která zajistí transparentnost a nediskriminační charakter automatizovaného rozhodování a procesu výpočtu pravděpodobnosti individuálního chování; vzhledem k tomu, že transparentnost by měla poskytnout jednotlivcům smysluplné informace o použitém postupu, významu tohoto procesu a jeho důsledcích; vzhledem k tomu, že tento přístup by měl zahrnovat informace o údajích použitých při přípravě analytiky a umožnit jednotlivcům pochopit a sledovat rozhodnutí, která je ovlivňují;

1.  zdůrazňuje, že právní předpisy Unie v oblasti ochrany údajů, zejména obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), použitelné od 25. května 2018, a směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (2002/58/ES), jsou platné v plném rozsahu ve všech aspektech zpracování osobních údajů pro C-ITS, obzvláště pokud jde o zásady týkající se účelového omezení, minimalizace údajů a práv subjektů údajů, neboť zprávy C-ITS mohou vést nepřímo k identifikaci uživatelů;

2.  zdůrazňuje, že v případě inteligentních automobilů musí být údaje automaticky zpracovávány pouze v samotném automobilu či automobilech a pouze tehdy, je-li to po technické stránce zcela nezbytné pro fungování spolupracujících inteligentních dopravních systémů, a posléze musí být okamžitě vymazány; zdůrazňuje, že jakékoli další zpracování nebo předání údajů jiným správcům údajů musí být umožněno pouze na základě informovaného, svobodně poskytnutého, jasného a aktivního souhlasu uživatelů a cestujících se shromažďováním a zpracováváním jejich údajů; dále zdůrazňuje potřebu zabránit vzniku tzv. překážky v řízení, což by znamenalo, že uživatelé nemohou řídit svůj vlastní inteligentní automobil, pokud odmítnou dát souhlas; vyzývá k zavedení možnosti režimu off-line v inteligentních automobilech, díky němuž by uživatelé mohli vypnout přenos osobních údajů do jiných zařízení, aniž by jim to bránilo v provozu automobilu;

3.  zdůrazňuje, že ochrana soukromí a osobních údajů je pro přijetí nových služeb koncovými uživateli zásadním faktorem; upozorňuje na skutečnost, že pokud se poskytovaná služba zakládá na lokačních údajích, musí uživatelům poskytnout příslušné informace a uživatelé musí mít možnost vzít svůj souhlas zpět;

4.  zdůrazňuje, že je třeba mnohem větší transparentnosti a algoritmické odpovědnosti, pokud jde o zpracování a analýzu údajů prováděnou podniky; připomíná, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů již předjímá právo být informován o logice, podle které se data zpracovávají;

5.  zdůrazňuje, že by se mělo zohlednit zabezpečení údajů, a to nejenom během provozu zařízení C-ITS jako takového, nýbrž také v databázích, ve kterých jsou údaje zpracovávány anebo uchovávány; dále zdůrazňuje, že musí být stanoveny vhodné technické, administrativní a organizační požadavky, včetně povinného šifrování mezi koncovými body, pro všechny fáze zpracování, čímž se zajistí odpovídající úroveň bezpečnosti;

6.  znovu opakuje, že v souvislosti s C-ITS jsou výrobci klíčovým výchozím bodem pro zpřísnění režimů odpovědnosti, což přinese lepší kvalitu výrobků a bezpečnější prostředí, pokud jde o přístup zvenčí a možnost aktualizací;

7.  upozorňuje na skutečnost, že ochrana údajů a důvěrnost musí být zohledněny během celého procesu zpracování; zdůrazňuje, že zavedení „ochrany soukromí a údajů již ve fázi návrhu a ve standardním nastavení“ by mělo být výchozím bodem pro návrhy aplikací a systémů ITS; připomíná, že techniky anonymizace mohou zvýšit důvěru uživatelů k používaným službám;

8.  bere na vědomí, že Komise vytvoří právní rámec týkající se ochrany údajů prostřednictvím přijetí aktů v přenesené pravomoci podle směrnice o inteligentních dopravních systémech (2010/40/EU); žádá proto Komisi, aby zajistila nejvyšší úroveň ochrany v plném souladu s Listinou základních práv Evropské unie a acquis EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Jan Philipp Albrecht, Michał Boni, Caterina Chinnici, Daniel Dalton, Rachida Dati, Frank Engel, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Sophia in ‘t Veld, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Roberta Metsola, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Sergei Stanishev, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Pál Csáky, Dennis de Jong, Maria Grapini, Anna Hedh, Lívia Járóka, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Ska Keller, Gilles Lebreton, Jeroen Lenaers, Sander Loones, Angelika Mlinar, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, John Procter, Emil Radev, Barbara Spinelli, Jaromír Štětina, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Anna Záborská

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

50

+

ALDE

Nathalie Griesbeck, Sophia in ‘t Veld, Angelika Mlinar, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Cecilia Wikström

ECR

Daniel Dalton, Jussi Halla-aho, Sander Loones, Monica Macovei, John Procter

EFDD

Ignazio Corrao

ENF

Gilles Lebreton

GUE/NGL

Dennis de Jong, Cornelia Ernst, Barbara Spinelli, Marie-Christine Vergiat

NI

Udo Voigt

PPE

Asim Ademov, Michał Boni, Pál Csáky, Rachida Dati, Kinga Gál, Lívia Járóka, Barbara Kudrycka, Jeroen Lenaers, Roberta Metsola, Emil Radev, Csaba Sógor, Jaromír Štětina, Traian Ungureanu, Anna Záborská, Tomáš Zdechovský

S&D

Caterina Chinnici, Tanja Fajon, Ana Gomes, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Dietmar Köster, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Birgit Sippel, Sergei Stanishev, Josef Weidenholzer

VERTS/ALE

Jan Philipp Albrecht, Ska Keller, Bodil Valero

3

-

ENF

Auke Zijlstra

PPE

Frank Engel, Axel Voss

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Marian-Jean Marinescu, Renaud Muselier, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Marie-Pierre Vieu, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jakop Dalunde, Michael Detjen, Markus Ferber, Rolandas Paksas, Jozo Radoš, Evžen Tošenovský, Henna Virkkunen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Olle Ludvigsson


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

39

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Jozo Radoš, Dominique Riquet, Pavel Telička

ECR

Jacqueline Foster, Tomasz Piotr Poręba, Evžen Tošenovský, Roberts Zīle

EFDD

Daniela Aiuto, Rolandas Paksas

ENF

Marie-Christine Arnautu

PPE

Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Markus Ferber, Dieter-Lebrecht Koch, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Renaud Muselier, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Henna Virkkunen, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp

S&D

Lucy Anderson, Isabella De Monte, Michael Detjen, Ismail Ertug, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Olle Ludvigsson, Gabriele Preuß, Christine Revault d'Allonnes Bonnefoy, István Ujhelyi, Janusz Zemke

Verts/ALE

Michael Cramer, Jakop Dalunde, Keith Taylor

1

-

EFDD

Jill Seymour

1

0

GUE/NGL

Marie-Pierre Vieu

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 9. března 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí