ZPRÁVA k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

26.2.2018 - (COM(2017)0294 – C8-0180/2017 – 2017/0125(COD)) - ***I

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Françoise Grossetête
Zpravodajové (*):
Ioan Mircea Paşcu, Výbor pro zahraniční věci
Esteban González Pons, Rozpočtový výbor
(*) Přidružené výbory – článek 54 jednacího řádu


Postup : 2017/0125(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0037/2018

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

(COM(2017)0294 – C8-0180/2017 – 2017/0125(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0294),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 173 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0180/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 7. prosince 2017[1],

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0037/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[2]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

xx

2017/0125 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[4],

s ohledem na Úmluvu o zákazu chemických zbraní (CWC) ze dne 3. září 1992,

s ohledem na Úmluvu o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC) ze dne 19. dubna 1972,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června 2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání[5],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a účinný obranný průmysl v celé EU. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií, čímž by se posílila synergie a nákladová efektivita, a na podporu společných nákupů a společné údržby obranného materiálu členských států. Tento fond by doplňoval vnitrostátní rozpočty, které jsou již na tyto účely vynakládány, a měl by pro členské státy představovat pobídku směřující k posílení spolupráce a investic do obrany. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely.

(1a)  Za účelem vytvoření účinného evropského trhu s obranným zařízením a také aby se zajistil reálný dopad tohoto programu, je nanejvýš důležité plnit klíčové předběžné regulační podmínky, zejména beze zbytku provést směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES[6] v právu členských států.

(2)  V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti, ▌inovační kapacity a účinnosti obranného průmyslu Unie a posílení strategické autonomie Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie (která napomůže zlepšení obranných kapacit), mimo jiné kybernetické obrany, by měl program usilovat ▌podporou spolupráce mezi členskými státy a evropskými podniky, včetně MSP a společností se střední tržní kapitalizací, ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací, u nichž lze kromě výsledků v oblasti obrany očekávat i pozitivní dopady v civilním sektoru. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

(3)  V zájmu lepšího využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu by měl program podporovat spolupráci podniků při vývoji obranných produktů a technologií, a tím podporovat normalizaci obranných systémů a současně zlepšovat jejich interoperabilitu. Program by měl důrazně podporovat přeshraniční účast MSP a usnadňovat rozvoj spolupráce mezi novými partnery s cílem posílit otevřený a spravedlivý vnitřní trh.

(4)  Program by se měl týkat období dvou let od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 a pro toto období by měla být stanovena částka na jeho provádění.

(4a)  Za účelem financování tohoto programu ze souhrnného rozpočtu Unie by měla být vyčleněna částka 500 milionů EUR v běžných cenách. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou iniciativu, se kterou se při vytváření víceletého finančního rámce na období 2014–20201[7] nepočítalo, a aby se předešlo negativnímu dopadu na financování stávajících víceletých programů, měla by být daná částka čerpána výhradně z nepřidělených rozpětí pod stropy víceletého finančního rámce a/nebo díky využití příslušných zvláštních nástrojů VFR. Konečnou částku by měl schválit Evropský parlament a Rada v rámci ročního rozpočtového procesu.

(5)  Program by se měl provádět v plném souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012[8]. Financování může být zejména ve formě grantů. Ve vhodných případech lze použít finanční nástroje nebo zadávání veřejných zakázek, přičemž se zohlední mechanismy kombinování zdrojů.

(6)  Komise by měla odpovídat za provádění programu v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. ▌

(7)  Vzhledem ke zvláštnostem odvětví nebude ve skutečnosti žádný projekt spolupráce mezi podniky zahájen, aniž by se členské státy předem dohodly na podpoře takových projektů. Poté, co definují společné priority v oblasti obranných schopností, zejména v rámci plánu rozvoje schopností, který je součástí společné bezpečnostní a obranné politiky, případně i s přihlédnutím k regionálním kooperativním iniciativám, členské státy určí a zkonsolidují obranné požadavky a definují technické specifikace projektu. Měly by rovněž jmenovat projektového manažera, aby vedl činnosti týkající se vývoje společného projektu. Komise by měla před provedením platby příjemci způsobilého opatření konzultovat tohoto projektového manažera ohledně pokroku dosaženého s ohledem na příslušná opatření, aby mohl tento manažer zajistit, že ze strany příjemců budou dodrženy veškeré lhůty.

▌(9)  Finanční podpora Unie by se neměla týkat vývozu produktů, vybavení nebo technologií a neměla by jí být dotčena ani pravomoc členských států, pokud jde o politiku vývozu produktů pro obranné účely. Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na vývozní politiku členských států týkající se produktů pro obranné účely stanovenou ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP[9].

(10)  Poněvadž cílem programu je podpořit konkurenceschopnost a efektivitu obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících produktů a technologií rozvíjených v rámci Unie, včetně jejich interoperability.

(11)  Vzhledem k tomu, že program obzvláště usiluje o posílení spolupráce mezi podniky v různých členských státech, mělo by být opatření způsobilé k financování z tohoto programu pouze tehdy, pokud se na něm podílí alespoň tři podniky usazené na území nejméně tří členských států.

(12)  Přeshraniční spolupráce na vývoji produktů a technologií pro obranné účely často trpěla tím, že bylo obtížné dohodnout se na společných technických specifikacích nebo standardech a na podpoře interoperability. Právě absence nebo nízká úroveň společných technických specifikací nebo standardů vedly k tomu, že ve vývojové fázi narůstá složitost a dochází ke zdvojování a ke zpožděním a neúměrnému zvýšení nákladů. Dohoda o společných technických specifikacích nebo standardech by měla být hlavní podmínkou pro využití podpory Unie v rámci tohoto programu. Opatření, jejichž cílem je podpořit vytvoření společné definice technických specifikací nebo standardů, by rovněž měla být způsobilá k podpoře z tohoto programu.

(13)  Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a efektivity obranného průmyslu Unie, která přispěje ke strategické autonomii Unie, a k podpoře by proto měly být způsobilé pouze subjekty usazené v Unii a fakticky kontrolované členskými státy nebo jejich státními příslušníky. Jiné subjekty usazené v EU, které nejsou fakticky kontrolovány členskými státy nebo jejich státními příslušníky, mohou být způsobilé, pokud pro účely opatření financovaného v rámci programu byly zavedeny nezbytné mechanismy zajišťující, aby byla zrušena faktická kontrola nad příslušným podnikem ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země a byl rovněž znemožněn jejich přístup k citlivým informacím týkajícím se opatření. Daný podnik by měl Komisi poskytnout potřebné prvky dokazující, že byly nezbytné mechanismy zavedeny. Pro účely vyhodnocení faktické kontroly nad daným podnikem je třeba vymezit místo a metodu přijímání strategických obchodních rozhodnutí. Jedná se tedy o analýzu řízení tohoto podniku, která by měla být vypracována s přihlédnutím k jeho celkovému fungování. Je rovněž třeba přezkoumat další aspekty, které by mohly ovlivňovat přijímání strategických ekonomických rozhodnutí, jako jsou např. práva akcionářů, finanční vazby a obchodní spolupráce mezi podnikem a případnými akcionáři ze třetích zemí. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních obranných a bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, nesmí se infrastruktura, zařízení, vybavení a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatřeních financovaných v rámci programu, nacházet na území států, které nejsou členy Unie. Materiální, nemateriální a lidské prostředky by měly být volně a neomezeně použitelné ve vztahu k třetím státům.

(14)  Způsobilá opatření prováděná v rámci stálé strukturované spolupráce v institucionálním rámci Unie by průběžným způsobem umocňovala spolupráci mezi podniky z různých členských států, a bezprostředně by tak přispívala k cílům tohoto programu. Takové projekty, a zvláště projekty s významnou účastí malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a zejména s účastí přeshraničních malých a středních podniků, by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

(14a)  Způsobilá opatření prováděná s významnou účastí malých a středních podniků, která podporují otevírání dodavatelského řetězce, přímo přispívají k cílům tohoto programu.

(15)  Hodlá-li se na způsobilém opatření v rámci tohoto programu podílet konsorcium podniků a finanční pomoc Unie má podobu grantu, finančního nástroje nebo zadání veřejné zakázky, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavním kontaktní subjektem pro styk s Komisí.

(16)  Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla umožnit zachování a rozvoj dovedností a know-how tohoto průmyslu a přispět k posílení jeho technologické a průmyslové autonomie. Měla by se rovněž uskutečňovat v souladu s bezpečnostními zájmy Unie. Z toho vyplývá, že přínos daného opatření pro tyto zájmy a priority v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly, by měl být jedním z kritérií pro udělení financování. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Evropská rada konaná ve dnech 19. a 20. prosince 2013 zdůraznila, že je důležité zajistit dostupnost klíčových kapacit a vyřešit problém zásadních nedostatků díky konkrétním projektům v oblastech, jako jsou např. dálkově řízená letadla, schopnost doplňovat palivo za letu, družicová komunikace a kyberprostor. V svém sdělení ze dne 30. listopadu 2016 nazvaném „Evropský obranný akční plán“ navíc Komise zdůraznila, že je třeba optimalizovat součinnost mezi civilní a vojenskou sférou, obzvláště pokud se jedná o politiku pro vesmír, kybernetickou bezpečnost a obranu a námořní bezpečnost. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce bude Unie podporovat dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem obrany (CARD) a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie a nebrání-li žádnému členskému státu v účasti, lze zohlednit rovněž iniciativy regionální nebo mezinárodní spolupráce, např. v rámci NATO.

(16a)  Členské státy pracují na rozvoji, výrobě a operativním využívání letadel, vozidel a lodí bez posádky samostatně i společně. Jejich operativní využívání zahrnuje provádění útoků na vojenské cíle. Výzkum a vývoj spojený s vývojem těchto systémů, ať už vojenských nebo civilních, je podporován díky unijním prostředkům, přičemž se plánuje, že bude pokračovat i v budoucnu, možná i v rámci tohoto programu. Žádné ustanovení tohoto nařízení nebrání legitimnímu využívání technologií nebo výrobků vyvinutých v souladu s tímto nařízením.

(17)  Aby byla zajištěna životaschopnost financovaných opatření, měl by být jedním z kritérií pro udělení závazek členských států, že budou k financování opatření účinně přispívat. Tento závazek by měl být potvrzen písemně.

(18)  Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti a efektivitě evropského obranného průmyslu, měla by být zaměřena tržně a řídit se poptávkou (a to i v případě technologií dvojího užití), aby se konsolidovala evropská poptávka v oblasti obrany. Z tohoto důvodu by se u kritérií pro udělení financování mělo přihlédnout k tomu, zda se již členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii pokud možno koordinovaným způsobem společně vyrobí a pořídí.

(19)  Vztahuje-li se k vývoji prototypů, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových způsobilých nákladů na dané opatření. U ostatních činností vývojové fáze by se však pomoc měla vztahovat na celkovou výši způsobilých nákladů.

(20)  Poněvadž má podpora ze strany Unie za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví a vztahuje se specificky pouze na vývojovou fázi, neměla by mít Unie práva duševního vlastnictví k produktům nebo technologiím, které vzejdou z financovaných opatření. Platný režim práv duševního vlastnictví si smluvně stanoví příjemci. Výsledky činností financovaných z tohoto programu by navíc neměly podléhat žádnému omezení ze strany třetího státu či subjektu ze třetí země.

(21)  Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie by měla být svěřena Komisi s ohledem na přijímání dvouletého pracovního programu odpovídajícího cílům programu, zejména cíli posilování konkurenceschopnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné práce vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů[10]. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají. Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky (MSP) za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program pamatoval na otevřenou, nediskriminační a transparentní přeshraniční účast malých a středních podniků a umožňoval ji, a aby tudíž na tento typ opatření bylo vyčleněno nejméně 15 % celkového rozpočtu, což MSP umožní podílet se na hodnotových řetězcích předpokládaných projektů. Uvedený podíl celkového rozpočtu by měl rovněž pomáhat společnostem se střední tržní kapitalizací. Jedna kategorie projektů by měla být specificky věnována malým a středním podnikům.

(21a)  Veškerá opatření z tohoto programu zahrnují subjekty nejméně ze tří členských států. Používání systému obecných licencí k transferu pro účely programu by významně snížilo administrativní režijní náklady vznikající při transferu mezi účastníky. Členské státy by proto měly vydat obecné licence k transferu týkající se tohoto programu. Do takových licencí je třeba v případech, kdy je to nezbytné pro plnění programu, zahrnout rovněž orgány, instituce a subjekty Unie, jakož i projektové manažery.

(21b)  Aby byl zajištěn úspěch programu, měla by Komise usilovat o udržování dialogu s širokým spektrem zástupců evropského průmyslu, včetně malých a středních podniků a netradičních dodavatelů odvětví obrany.

(22)  Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v oblasti obrany, bude jí udělen status pozorovatele ve výboru členských států. Ve výboru členských států by měla být nápomocna rovněž Evropská služba pro vnější činnost.

(22a)  Evropský parlament by měl ve výboru členských států získat status pozorovatele.

(23)  Při výběru opatření, která mají být z programu financována, by Komise ▌měla organizovat konkurenční výzvy k podávání návrhů podle nařízení č. 966/2012. Poté, co s pomocí nezávislých odborníků, kteří by měli být vybrání na základě transparentního postupu, posoudí obdržené návrhy, vybere Komise opatření, která mají být z programu financována. Pokud se jedná o tyto odborníky, Komise by měla zajistit, aby byla přísně uplatňována pravidla pro zabránění střetům zájmů. Měla by také usilovat o to, aby zajistila, že odborníci pocházejí z co nejširšího spektra členských států. Aby byly zajištěny jednotné podmínky k provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí a provádění pracovního programu, jakož i o přidělování finančních prostředků na vybraná opatření. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(24)  K přijetí výše uvedených prováděcích aktů by měl být s ohledem na jejich podstatné důsledky pro provádění základního aktu použit přezkumný postup.

(25)  Na konci programu by Komise měla vypracovat zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány z hlediska výsledků finančního plnění a pokud možno i dopadu. Zpráva by měla zejména analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací a jak se uvedené podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích, Zpráva by měla obsahovat informace o původu příjemců a rozdělení finančních prostředků mezi podniky a členskými státy v rámci programu, je-li to technicky proveditelné. Tato zpráva by ve spojení se specializovaným nástrojem pro výzkum Evropského obranného fondu měla také navrhnout řešení umožňující snížit závislost Unie na výrobcích a technologiích pocházejících od subjektů ze třetích zemí, zejména těch z nich, které byly vymezeny při provádění tohoto nařízení.

(25a)  V rámci jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie v období po roce 2020 je nutné dát tomuto druhu opatření stabilní rámec, a to především zavedením zvláštní rozpočtové položky a také přizpůsobených prováděcích opatření.

(25b)  Komise a členské státy by měly programu zajistit co nejširší propagaci, aby se zvýšila jeho účinnost, a zlepšila se tak konkurenceschopnost obranného průmyslu a obranné schopnosti členských států.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zřizuje se Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“) pro opatření Unie na období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Cíle

Program má tyto cíle:

a)  zvýšit konkurenceschopnost, efektivitu a inovační kapacitu ▌obranného průmyslu v celé Unii podporou opatření prováděných v Unii v jejich vývojové fázi, čímž se přispěje ke strategické autonomii Unie;

b)  podpořit a umocnit ▌spolupráci mezi členskými státy a spolupráci (i přeshraniční) mezi podniky, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, zejména v rámci plánu rozvoje schopností v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,cílem zabránit zdvojování úsilí a posilovat hodnotové řetězce obranného průmyslu, čímž se napomůže zavádění nové přeshraniční spolupráce mezi podniky;

c)  podpořit lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomoci překlenout mezery mezi výzkumem a vývojem, a tím podporovat konkurenceschopnost unijního obranného průmyslu na vnitřním trhu a světovém trhu, a to i případnou konsolidací;

ca)  podpořit standardizaci obranných systémů a jejich interoperabilitu, a umožnit tak realizaci významných úspor z rozsahu pro členské státy.

Pro účely tohoto nařízení se „společnostmi se střední tržní kapitalizací“ uvedenými v bodě b) rozumí podniky, které nejsou malým a středním podnikem a které zaměstnávají 3000 nebo méně osob. Počet zaměstnanců se vypočítá v souladu s články 3, 4, 5 a 6 hlavy I přílohy k doporučení Komise 2003/361/ES[11].

Článek 3

Rozpočet

Výše částky na provádění programu v období 2019–2020 je stanovena na 500 milionů EUR v běžných cenách, přičemž tato částka by měla být čerpána výhradně z nepřidělených rozpětí pod stropy víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 nebo z prostředků příšlušných zvláštních nástrojů VFR.

Článek 4

Obecná ustanovení o financování

1.  Finanční pomoc Unie může být poskytována prostřednictvím druhů financování uvedených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, ▌zejména grantů a ve vhodných případech finančních nástrojů a veřejných zakázek, včetně mechanismů kombinování zdrojů.

2.  Druhy financování uvedené v odstavci 1 tohoto článku a metody provádění se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a riziko střetu zájmů.

3.  Finanční pomoc Unie provádí Komise podle čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 ▌.

4.  Členské státy jmenují projektového manažera. Před provedením platby způsobilým příjemcům s ním Komise konzultuje ohledně pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění příslušného opatření.

Článek 5

Druhy finančních nástrojů

1.  Finanční nástroje vytvořené v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 lze použít s cílem usnadnit přístup k financování subjektům, které provádějí opatření v souladu s článkem 6.

2.  Lze využít tyto druhy finančních nástrojů:

a) kapitálové či kvazikapitálové investice;

b) půjčky nebo záruky;

c) nástroje ke sdílení rizik.

Článek 6

Způsobilá opatření

1.  Program poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se jak na nové produkty a technologie, tak na modernizaci stávajících produktů a technologií, jež byly vyvinuty v Unii, pokud jde o:

a)  návrh produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii, jakož i technické specifikace, podle nichž byl návrh vypracován;

b)  vývoj prototypu produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii. Prototypem se rozumí model výrobku nebo technologie, kterým lze prokázat jeho vlastnosti v operačním prostředí;

c)  zkoušení produktu pro obranné účely, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

d)  kvalifikaci produktu pro obranné účely, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie; kvalifikace je celý proces, jímž se prokazuje, že návrh produktu, součásti a technologie splňuje stanovené požadavky. Tento postup poskytuje objektivní důkaz, jímž se prokazuje, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu;

e)  certifikaci produktu pro obranné účely nebo technologie. Certifikace je postup, podle něhož vnitrostátní orgán osvědčí, že produkt, součást a technologie vyhovuje platným předpisům;

f)  studie, jako jsou studie proveditelnosti, a další doprovodná opatření.

2.  Na opatření musí spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve třech členských státech. Nejméně tři z podniků, které jsou příjemci, nesmí být přímo nebo nepřímo fakticky kontrolovány týmž subjektem, ani se nesmí kontrolovat navzájem.

3.  Pro účely odstavce 2 se „faktickou kontrolou“ rozumí vztah na základě práv, smluv nebo jiných prostředků, které samostatně nebo společně a s ohledem na věcné či právní skutečnosti zakládají možnost přímého nebo nepřímého rozhodujícího vlivu na podnik, zejména prostřednictvím:

a)  práva užívat majetek podniku nebo jeho část;

b)  práv nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku nebo jinak udělují rozhodující vliv na chod podniku.

4.  Týká-li se opatření definovaných v písmeni b) až f) prvního odstavce, musí být opatření založeno na společných technických specifikacích, čímž se zvýší míra normalizace a interoperabilita systémů.

4a.  Financování je vyloučeno v případě opatření souvisejících s produkty, která se týkají zbraní hromadného ničení a s nimi souvisejících technologií bojových hlavic, a opatření souvisejících s produkty, která se týkají zakázaných zbraní a střeliva, jež nejsou v souladu s mezinárodním humanitárním právem, jako jsou kazetové munice v souladu s Úmluvou o kazetové munici, protipěchotní miny v souladu s Úmluvou o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, zápalné zbraně v souladu s Protokolem III Úmluvy o některých konvenčních zbraních a plně autonomní zbraně, které umožňují vést úder bez lidské kontroly rozhodnutí o cíli a nasazení.

Článek 7

Způsobilé subjekty

1.  Příjemci a jejich subdodavatelé musí být soukromé nebo veřejné podniky se sídlem v Unii, které nejsou fakticky kontrolovány třetí zemí nebo subjektem ze třetí země ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků. Kromě toho se veškerá infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, po celou dobu trvání opatření nacházejí na území ▌Unie. Používání této infrastruktury, zařízení, majetku a zdrojů nesmí podléhat žádné kontrole ani omezením ze strany třetího státu nebo subjektu ze třetího státu.

1a.  Dojde-li během provádění opatření ke změně faktické kontroly podniku ve smyslu čl. 6 odst. 3, tento podnik o tom informuje Komisi, která posoudí, zda jsou nadále splněna kritéria způsobilosti.

1b.  Odchylně od odstavce 1 může být způsobilý podnik usazený v Unii, který je fakticky kontrolován třetí zemí nebo subjektem ze třetí země ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, jestliže jsou pro účely opatření financovaného v rámci programu zavedeny potřebné mechanismy, které zajistí, aby byly splněny zejména následující podmínky:

a)  byla zrušena faktická kontrola nad příslušným podnikem ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země;

b)  je znemožněn přístup k citlivým informacím týkajícím se opatření a

c)  duševní vlastnictví vzniklé na základě opatření a výsledky opatření zůstávají příjemci během provádění opatření i po jeho dokončení a nepodléhají kontrole či omezení ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země.

Příslušný podnik náležitě doloží Komisi, že byly nezbytné mechanismy zavedeny.

2.  Pokud příjemce, jak je definován v odstavci 1, provádí opatření definované v článku 6 v rámci stálé strukturované spolupráce, je v případě takového opatření způsobilý pro vyšší míru financování podle čl. 11 odst. 2.

2b.  Pokud nejsou pohotově dostupné žádné konkurenceschopné náhrady v Unii a pokud toto užití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, mohou příjemci a jejich subdodavatelé používat vybavení, infrastrukturu, zařízení a zdroje, které se nacházejí nebo jsou drženy mimo území členských států nebo jsou kontrolovány třetími zeměmi.

Při provádění způsobilého opatření mohou příjemci a jejich subdodavatelé rovněž spolupracovat s podniky usazenými mimo území členských států nebo výlučně kontrolovanými třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí, pokud to není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států. Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k financování v rámci programu.

Článek 8

Prohlášení žadatelů

Každý žadatel v písemném prohlášení uvede, že si je plně vědom platných vnitrostátních a unijních právních a správních předpisů týkajících se činnosti v oblasti obrany a že je s těmito předpisy v souladu, včetně společného postoje 2008/944/SZBP, režimu Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití a příslušných vnitrostátních předpisů o kontrolách vývozu.

Článek 9

Konsorcium

1.  Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které se hodlá ucházet o účast na některém opatření, jmenují ze svého středu koordinátora, který se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavní styčnou osobou členů konsorcia ve vztazích s Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo v případě, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody. Finanční pomoc Unie může mít rovněž podobu finančního nástroje nebo veřejné zakázky.

2.  Členové konsorcia, které se účastní opatření, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo výzvě k předkládání návrhů vnitřní dohodu, v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění opatření, včetně užívání práv duševního vlastnictví spjatých s novými produkty, v souladu s grantovou dohodou.

Článek 10

Kritéria pro přidělení

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují s ohledem na cíle stanovené v článku 2 a na základě těchto kumulativních kritérií:

a)  excelence, průmyslové výkonnosti a schopnosti prokázat významné výhody oproti stávajícím produktům nebo technologiím a

b)  přínosu pro inovace a technologický rozvoj obranného průmyslu, a tím i pro posílení průmyslové a strategické autonomie Unie v oblasti obranných technologií a

ba)  přínosu pro konkurenceschopnost a růst podniků v odvětví obrany v celé Unii a

c)  příspěvku k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, zejména v kontextu plánu rozvoje schopností v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a

ca)  příspěvku k vytvoření nové přeshraniční spolupráce mezi podniky a

d)  životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států a

da)  podílu celkového rozpočtu opatření, který bude přidělen na účast malých a středních podniků usazených v Evropské unii, ať už jako členů konsorcia, subdodavatelů, nebo jako jiných podniků v dodavatelském řetězci a

e)  u opatření popsaných v písmenech b) až e) čl. 6 odst. 1 podle přínosu ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, přičemž příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii společně vyrobí a koordinovaným způsobem pořídí, případně i včetně společného zadávání zakázek;

Článek 11

Míra financování

1.  Vztahuje-li se k vývoji prototypů, nesmí finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových způsobilých nákladů na opatření ve smyslu článku 126 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Ve všech ostatních případech může výše pomoci dosáhnout až výše celkových způsobilých nákladů na opatření.

2.  Je-li opatření prováděno příjemcem uvedeným v čl. 7 odst. 2, lze jeho míru financování navýšit o 10 procentních bodů.

2a.  Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1 může využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů, pokud je alespoň 15 % z jeho celkových způsobilých nákladů přiděleno malým a středním podnikům usazeným v Unii. Takto zvýšená míra financování může být dále navýšena o procentní body odpovídající dvojnásobku podílu celkových způsobilých nákladů na opatření přiděleného malým a středním podnikům usazeným v členském státě, který je odlišný od států, v nichž jsou usazeny podniky účastnící se opatření, jež nejsou malými a středními podniky.

2b.  Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1 může využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů, pokud je alespoň 30 % z jeho celkových způsobilých nákladů přiděleno společnostem se střední tržní kapitalizací usazeným v Unii.

2c.  Nepřímé způsobilé náklady jsou stanoveny paušální sazbou 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, v nichž nejsou započteny přímé způsobilé náklady na subdodávky.

2d.  Finanční pomoc Unie poskytnutá v rámci programu včetně navýšené míry financování nesmí pokrývat více než 100 % způsobilých nákladů opatření.

Článek 12

Vlastnictví a práva duševního vlastnictví

1.  Unie není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani nevznáší jakékoliv nároky na práva duševního vlastnictví (včetně licencí) v souvislosti s opatřením.

1a.  Výsledky opatření, která obdržela financování z tohoto programu, nepodléhají žádné kontrole ani omezení ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země.

1b.  Je-li pomoc Unie poskytnuta formou veřejné zakázky na studii, mají všechny členské státy právo obdržet na základě své výslovné žádosti bezplatnou a nevýhradní licenci k použití této studie.

Článek 12a

Obecné licence k transferu

1.  Pro účely tohoto programu se uplatní článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES[12].

2.  Aniž je dotčen článek 12 tohoto nařízení, odstavec 1 tohoto článku se analogicky uplatní také na orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i na projektové manažery uvedené v čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení.

Článek 13

Pracovní program

1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16a, kterými stanoví dvouletý pracovní program na dobu trvání programu. ▌Tento pracovní program musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 2.

2.  Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány. Tyto kategorie jsou v souladu s prioritami obranných schopností uvedenými v čl. 2 písm. b). Pracovní program rovněž obsahuje kategorii projektů konkrétně věnovaných malým a středním podnikům.

3.  V pracovním programu se zajistí, aby nejméně 15 % celkového rozpočtu bylo určeno ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční zapojení malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací do hodnotových řetězců.

Článek 14

Řízení o přiznání příspěvku

1.  Při provádění programu se finanční prostředky Unie přidělí na základě ▌výzev k předkládání návrhů vydaných v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/12[13].

2.  Návrhy, které byly předloženy v návaznosti na výzvu k předkládání návrhů, Komise vyhodnotí s pomocí nezávislých odborníků, kteří jsou občany EU, zastupují co největší počet členských států a byli vybráni transparentním postupem, a to při zohlednění neslučitelností z důvodu střetů zájmů a na základě kritérií pro přidělení uvedených článku 10.

3.  Po každé výzvě Komise vybraným opatřením přidělí financování prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 15

Roční splátky

Komise může rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky.

Článek 16

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura a Evropský parlament jsou přizvány, aby přispívaly jako pozorovatelé.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu dvou let od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Sledování a podávání zpráv

1.  Komise provádění programu pravidelně sleduje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.

2.  V zájmu větší efektivnosti a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie, vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 2. Rovněž bude analyzovat, nakolik se projektů prováděných v rámci programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací a jak se tyto podniky zapojují do globálních hodnotových řetězců. Zpráva obsahuje informace o zemích původu příjemců a rozdělení finančních prostředků mezi podniky a členskými státy, je-li to technicky proveditelné.

2a.  Zpráva uvedená v odstavci 2 navrhne řešení umožňující snížit závislost Unie na výrobcích a technologiích pocházejících od subjektů ze třetích zemí, které budou identifikovány zejména při provádění tohoto nařízení.

2b.  V řádné lhůtě před skončením tohoto programu předloží Komise, je-li to vhodné, legislativní návrh na nový program rozvoje obranného průmyslu, spolu s odpovídajícími finančními prostředky v novém víceletém finančním rámci.

Článek 18

Ochrana finančních zájmů Unie

1.  Komise přijme vhodná opatření s cílem zajistit, aby byly při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním nebo navrácením neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.  Komise a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3.  Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013[14] a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[15] s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou nebo rozhodnutím o udělení grantu či smlouvou financovanou podle tohoto nařízení.

Článek 19

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament      Za Radu

předseda          předseda

  • [1]    Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
  • [2] * Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
  • [3]   Úř. věst. C […], […], s. […].
  • [4]   Úř. věst. C […], […], s. […].
  • [5]   Úř. věst. L 200, 30.7.2005, s. 1.
  • [6]   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
  • [7]   Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 884).
  • [8]   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
  • [9]    Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008 , kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).
  • [10]   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
  • [11]    Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
  • [12]    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).
  • [13]   Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
  • [14]   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
  • [15]   Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropský obranný fond, jehož vytvoření Komise navrhla dne 7. června 2017, má dvě části, které umožní pokrýt celý cyklus vývoje v oblasti obranného průmyslu. První část je věnována financování výzkumné spolupráce v oblasti inovativních obranných technologií. Druhá část si klade za cíl dosáhnout spolupráce v oblasti obranných kapacit, mj. prostřednictvím Programu rozvoje evropského obranného průmyslu.

Tento program reaguje na problémy, jimž čelí obranný průmysl v Evropě. Na rozdíl od jiných světových hráčů, jako je Čína či Rusko, celkový rozpočet vyčleněný na obranu v členských státech klesá, přičemž rozpočet na obranu v Evropské unii činí polovinu rozpočtu na obranu Spojených států. Souběžně dochází k tomu, že nedostatečná spolupráce na evropské úrovni způsobuje zdvojení zbraňových systémů a materiálu, a proto i velmi neúčelné využívání rozpočtových prostředků. Spolupráce je nedostatečně rozvinuta, jak ukazuje mj. neexistence společných specifikací mezi členskými státy. Tato situace způsobuje zpoždění a dodatečné náklady při rozvoji projektů, které jsou přitom vysoce symbolické. Závislost na třetích zemích, ať už se jedná o výrobky, nebo technologie, poškozuje strategickou autonomii Unie.

Náš obranný průmysl tedy doposud nebyl dostatečně pobízen k tomu, aby byl konkurenceschopným na celosvětové úrovni, a to navzdory jeho velkému technologickému potenciálu. Tento průmysl potřebuje více Evropy, aby nám mohl poskytovat levnější, spolehlivější a nezávislejší technologii.

Potřeba bezpečnosti Evropanů, kteří čelí z mnoha ohledů nestabilnímu mezinárodnímu kontextu, přitom paradoxně roste. A na celosvětové úrovni výjimečný přístup Unie k obraně a bezpečnosti je zárukou stability. Spolupráce tedy představuje nezbytnou přidanou hodnotu umožňující reagovat na poptávku občanů po bezpečnosti a konsolidovat místo Unie.

Vaše zpravodajka proto vřele vítá návrh Evropské komise spočívající v zavedení programu průmyslového rozvoje v oblasti obrany a je přesvědčena, že je nezbytně třeba, aby se nám podařilo zahájit jeho provádění již od ledna 2019, máme-li evropskému obrannému průmyslu pro období po roce 2020 zaručit seriózní perspektivy. Aby to bylo možné, musí Rada a Parlament přezkum tohoto návrhu urychlit.

Cíl strategické autonomie

Tento program musí být prostředkem umožňujícím posílit autonomii Evropské unie v oblasti obrany. Tato strategická autonomie je nezbytná pro to, abychom Unii zaručili svobodu jednání ve světě. Může být posílena jedině zlepšením spolupráce mezi členskými státy a podniky. Tato spolupráce se musí zakládat na společných prioritách členských států, pokud jde o kapacitu, a tyto priority rovněž zaručí životaschopnost odpovídajících projektů.

Cíl Unie, kterým je autonomie v oblasti obrany, by tedy měl figurovat již v článku 2 nařízení. Rozvoj průmyslové a technologické základny evropské obrany je klíčovým prvkem této autonomie. Komise si proto přála, aby na financování z tohoto programu měly nárok jen podniky, které jsou fakticky kontrolovány evropskými subjekty, a to jen pro opatření realizovaná na území Unie. Toto kritérium by měli splňovat i jejich subdodavatelé. Abychom tento zásadní požadavek učinili pragmatičtějším, vypustili jsme v článku 7 kritérium 50 % evropských akcionářů, které se zdá být příliš rigidní a příliš neodpovídá podnikům v tomto odvětví. Navrhujeme také, aby byly vymezeny výrobky a technologie pocházející ze třetích států s cílem snížit závislost Unie na těchto výrobcích a technologiích.

Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a rozvoj inovací

Konkurenceschopnost průmyslu, na niž odkazuje právní základ tohoto návrhu nařízení, bude možné změřit vůči jeho schopnosti přinášet inovace a přizpůsobovat se technologickému vývoji. Excelence a výkonnost průmyslu jsou tedy zásadními kritérii pro toto strategické odvětví. Evropské regulační prostředí, pokud se jedná o tento průmysl, musí směřovat k větší interoperabilitě a zdokonalení normalizace. V článku 2 nařízení by měly být rovněž uvedeny tyto cíle programu.

Seskupování podniků na evropské úrovni je rovněž kladným jevem, a tento program by tedy neměl postihovat podniky, které své úsilí již dlouho napínají tímto směrem. Přejeme si skutečnou evropskou spolupráci, a požadavek společných specifikací je tedy klíčový pro to, aby mohlo být určité opatření podpořeno z tohoto programu.

Ekonomické a lidské přínosy, které vznikají díky konkurenceschopnosti obranného průmyslu, jsou značné a tento program bude zmírňovat omezení, které jsou spojena se spoluprací.

Důležitá úloha pro malé a střední podniky

MSP mají již dnes klíčové místo v oblasti obrany a bezpečnosti v Evropě. Velké podniky s nimi spolupracují v rámci všech svých projektů a MSP jsou také obrovským přínosem pro celou Evropskou unii. Je však důležité podporovat přeshraniční spolupráci, zejména těch MSP, u nichž jsou pobídky ke spolupráci nedostatečné. Všechny členské státy, v nichž se nacházejí podniky, které by se mohly podílet na budování technologické excelence v oblasti obrany a bezpečnosti, tak dostanou příležitost využít tento program při vytváření nových příležitostí ke spolupráci, aniž by se k již dnes velmi komplikovaným průmyslovým programům přidávala další přehnaná omezení.

Vaše zpravodajka proto navrhuje, abychom vynaložili ještě o něco větší úsilí na podporu MSP tím, že pro ně vytvoříme specifickou kategorii projektů a že zaručíme, aby bylo nejméně 10 % celkových prostředků programu věnováno na opatření podporující přeshraniční spolupráci MSP (článek 13).

Odpovídající financování

Rozpočet ve výši 500 milionů EUR odpovídá povaze tohoto programu, Vaše zpravodajka se však domnívá, že převody prostředků z evropských programů, jako jsou EGNOS a Galileo, Copernicus, ITER a nástroj pro propojení Evropy, je možné přijmout pouze za podmínky, že tím nebude negativně ovlivněno provádění těchto programů. Každý členský stát musí vyvinout odpovídající úsilí a měla by být rovněž využita rezerva stávajícího finančního rámce.

MENŠINOVÉ STANOVISKO

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

s ohledem na čl. 52a odst. 4 jednacího řádu,

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, zpravodajka: Françoise Grossetête

Menšinové stanovisko, které předložili tito poslanci EP ze skupiny GUE/NGL: SYLIKIOTIS Neoklis, BENITO ZILUAGA Xabier, FERREIRA João, LÖSING Sabine, MATIAS Marisa, ERNST Cornelia

Tato zpráva prosazuje další militarizaci EU. Navzdory hospodářským krizím a dopadům na životní prostředí hodlá dotovat vojenskou autonomii prostřednictvím navýšení investic do obranného a vojenského výzkumu a vybavení a je v rozporu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU, který zakazuje, aby byly výdaje na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou hrazeny z rozpočtu Unie. Zpráva rovněž podporuje spolupráci mezi EU a NATO.

Nesouhlasíme s tím, neboť tato zpráva:

-  usiluje o to, aby se z EU stal vojenský aktér na globální úrovni;

-  slouží k tomu, aby byl dotován vojenský sektor a vojenský průmyslový komplex, a pravděpodobně zvýší vývoz zbraní;

-  militarizuje civilní politiky a využívá průmysl a konkurenceschopnost jako záminku k dalšímu rozvíjení unijních obranných kapacit v rámci SBOP a SZBP;

-  podporuje užší spolupráci mezi civilním a vojenským sektorem;

Požadujeme:

-  radikální odzbrojení na úrovni EU i na úrovni globální;

-  žádné financování vojenských výdajů z rozpočtu EU;

-  vynakládání veřejných prostředků na podporu tvorby kvalitních pracovních míst, reindustrializace a malých a středních podniků;

-  podporování civilního výzkumu a vývoje ve službách lidí a jejich potřeb;

-  aby byly všechny aktivity striktně v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem;

-  striktně civilní mírové řešení konfliktů a oddělování civilních a vojenských činností;

-  oddělení EU od NATO.

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (25.1.2018)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU
(COM(2017)0294 – C8-0180/2017 – 2017/0125(COD))

Zpravodaj: Ioan Mircea Paşcu

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Obrana je důležitá. Tímto pádným prohlášením zařadila Evropská rada v prosinci 2013 obranu zpět do evropské agendy. Od té doby se činnost na úrovni Evropské unie v oblasti bezpečnosti a obrany rozšiřuje a prohlubuje.

V červnu 2016 představila místopředsedkyně, vysoká představitelka Frederica Mogheriniová globální strategii, která vytyčila novou úroveň ambicí a udala tón jednotnému souboru prováděcích dokumentů a návrhů, jež dále rozvíjejí vizi silnější Unie a stanovují konkrétní kroky, které je třeba učinit pro dosažení strategické nezávislosti, již Evropa potřebuje.

Evropský parlament v roce 2015 a 2016 uskutečnil pilotní projekt zaměřený na výzkum v oblasti SBOP, který byl v roce 2017 doplněn přípravnou akcí na téma výzkumu v oblasti obrany. Tato přípravná akce bude pokračovat až do roku 2019.

V létě 2017 Evropská komise vytvořila evropský fond pro obranu za účelem rozšíření obranných kapacit Evropy. Jako první opatření předložila Komise návrh nařízení, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu EU v období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020.

Pokud jde o evropskou obranu, zadávají zakázky pouze vlády, a to na základě strategických a politických úvah s ohledem na obranné kapacity. Angažovanost EU v oblasti obrany bude členské státy více motivovat k vývoji a nákupu evropských produktů obranného průmyslu. Zapojení EU rovněž podpoří úsilí nutné pro strukturování transevropských hodnotových řetězců, které v současnosti spočívá na obranném průmyslu. Vzhledem k nedokonalému stavu obranných trhů brání přirozenému vzniku transevropských hodnotových řetězců obchodní rizika. Avšak pokud budou vlády spolupracovat na rozvoji obranných kapacit, budou na vývoji obranných produktů spolupracovat i subjekty hodnotového řetězce.

Program je zaměřen především na fázi vývoje obranných produktů, která je klíčovým momentem životního cyklu obranné kapacity. Do této fáze je stanovena většina charakteristik budoucích kapacit a většina nákladů spojených s jejich vlastnictvím po celou dobu životního cyklu. Budou-li programy rozvoje kapacit realizovány jako nadnárodní programy, bude se o rozdělení nákladů a práce rozhodovat právě v této fázi. Proto je účelné zajistit pro tuto fázi dostatečné pobídky, aby bylo možné podpořit spolupráci na úrovni EU. K efektivitě přispívá i to, že intervence EU rozšiřuje komunitu evropských uživatelů evropských obranných produktů, což přináší úspory z rozsahu během celého životního cyklu produktu.

Zpravodaj vítá návrh předložený Komisí. Zdůrazňuje, že by tento návrh měl mít významný strukturující účinek při budování transevropské spolupráce v oblasti obrany. Vytvoření silnějšího, účinnějšího a konkurenceschopnějšího obranného průmyslu, o což usiluje program EDIDP, by posílilo technickou nezávislost EU a její strategickou autonomii a celkově upevnilo SBOP, což je cílem, který Evropský parlament trvale prosazuje.

Zpravodaj zdůrazňuje tyto aspekty:

•  K charakteristickým prvkům všech tří cílů programu by měla patřit svoboda jednání, spolupráce mezi členskými státy a Unií a snaha o plnění požadavků na obranné kapacity.

•  Činnost EU v rámci tohoto programu by měla mít za cíl začlenit do hodnotových řetězců obranného průmyslu subjekty ze všech členských států, zejména ze zemí EU13. Mimoto by v hodnotových řetězcích obranného průmyslu v řadě členských států mohly hrát důležitou úlohu malé a střední podniky a výrobní podniky uprostřed řetězce. Je-li to v souladu s cíli programu, mělo by se k výrobním podnikům uprostřed řetězce přistupovat obdobně jako k malým a středním podnikům.

•  Ve vhodných případech by pro účely opatření začleněných do programu mělo být rovněž zohledněno společné prohlášení EU a NATO, společná prováděcí opatření EU a NATO a nutnost spolupracovat s ostatními iniciativami v rámci regionální a mezinárodní spolupráce a současně by měly být respektovány bezpečnostní a obranné zájmy členských států a Unie.

•  Po celou dobu programu je nutné zajistit odpovídající úlohu Evropské obranné agentury, s patřičným ohledem na nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení (EU) č. 182/2011.

•  V případě opatření týkajících se určitých obranných produktů (zbraně hromadného ničení a související technologie bojových hlavic, zakázané konvenční zbraně a munice, plně autonomní zbraně, které umožňují vést útoky bez významného lidského zásahu a řízení) by mělo být financování EU vyloučeno. V případě opatření týkajících se obranných produktů (ruční palné a lehké zbraně) by mělo být financování EU vyloučeno, pokud je opatření realizováno hlavně za účelem vývozu, tzn. pokud požadavek na realizaci opatření nevyjádřil žádný členský stát.

•  Praxe ukazuje, že vzhledem ke složitým vazbám v rámci tohoto sektoru bude těžké uplatňovat jakékoli kritérium způsobilosti související s vlastnickými podíly.

•  Kritéria pro udělování podpory by měla být aktualizována s ohledem na zdokonalené cíle a kritéria způsobilosti.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Právní východisko 1 a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na stálou strukturovanou spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, na níž se dne 13. listopadu 2017 dohodlo 23 členských států, jak se uvádí ve Smlouvě o Evropské unii, zejména v čl. 42 odst. 6 a článku 46 této smlouvy, a také v protokolu č. 10,

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektemkonsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný a inovativní obranný průmysl EU. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely.

(1)  V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise popsala množství strukturálních problémů v evropském odvětví obrany, které brání účinnému využívání vnitrostátních zdrojů pro poskytování obranných schopností nutných k zajištění účinné společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Komise v něm uvedla, že je odhodlána doplňovat, rozšiřovatupevňovat spolupráci členských států při rozvoji a nabývání obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, podporovat konkurenceschopný a inovativní obranný průmysl EU a přispívat k technické a průmyslové autonomii Unie. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií. Tento fond by měl doplňovat vnitrostátní rozpočty určené na obranu a měl by podporovat členské státy, aby do obrany více investovaly. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely. S cílem rozšířit spolupráci mezi členskými státy a mezi jejich průmyslem by měl fond, který by doplňoval vnitrostátní programy, umožnit Unii dosáhnout v případě vnitrostátních investic významného pákového efektu. Za účelem naplnění těchto cílů je na úrovni Unie tudíž nezbytné rozšířit institucionální rámec pro spolupráci členských států a podniků v oblasti rozvoje obranného průmyslu.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)  Za účelem vytvoření účinného evropského trhu s obranným zařízením a také aby se zajistil reálný dopad tohoto programu, je nanejvýš důležité plnit klíčové předběžné regulační podmínky, zejména beze zbytku provést směrnici 2009/81/ES o veřejných zakázkách v oblasti obrany v právu členských států.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, mj. kybernetické obrany, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technologicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

(2)  V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie a s ohledem na strategickou a technickou autonomii Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). Cílem programu by mělo být definování a postupné vymezení společné obranné politiky v souladu s čl. 2 odst. 4 SFEU, přičemž v rámci tohoto programu se mají vypracovat moderní kapacity, které potřebují ozbrojené složky členských států, a zvýšit jejich bezpečnost. O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, mj. kybernetické obrany, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky, mj. i mezi výzkumnými středisky, ve fázi vývoje obranných produktů a technologií, což by mělo vést k větší účinnosti a omezení plýtvání a překrývání na obranném trhu. Vývojovou fázi, jež následuje po technicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program, a jakákoli podoba jeho případného pokračování po roce 2020, by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V zájmu lepšího využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu by měl program podporovat spolupráci podniků při vývoji obranných produktů a technologií.

(3)  V zájmu lepšího využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu by měl program podporovat spolupráci podniků při vývoji obranných produktů a technologií, přičemž by měl prosazovat integrovanější trh, zvyšovat návratnost investic a zabraňovat zdvojování kapacit a výdajů. Podle některých studií by EU mohla prostřednictvím rozšířené spolupráce v oblasti obrany uspořit 25 až 100 miliard EUR ročně.

Odůvodnění

Jedním z hlavních cílů tohoto právního předpisu je omezit plýtvání prostředky členských států na obranu.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Program by se měl provádět v plném souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/20126. Financování může být zejména ve formě grantů. Ve vhodných případech lze použít finanční nástroje nebo zadávání veřejných zakázek.

(5)  Program by se měl provádět v plném souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/20126. Financování může být zajišťováno zejména ve formě grantů a zadávání veřejných zakázek na vypracování studií. V budoucnu by na základě zkušeností s tímto programem mohly být využívány také finanční nástroje, zejména pro část Evropského obranného fondu týkající se schopností po roce 2020.příštím víceletém finančním rámci by Komise měla vyčlenit finanční zdroje na návazný program. Komise by měla zahájit přípravné práce, posuzování a vypracovávání příslušných návrhů co nejdříve.

_________________

_________________

6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

Odůvodnění

Veřejné zakázky by měly být zadávány pouze na vypracování studií.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Vzhledem ke zvláštnostem odvětví nebude ve skutečnosti žádný projekt spolupráce mezi podniky zahájen, aniž by se členské státy předem dohodly na podpoře takových projektů. Poté, co se na úrovni Unie dohodnou na společných prioritách v oblasti obraných schopností, případně i s přihlédnutím k regionálním kooperativním iniciativám, členské státy určí a zkonsolidují vojenské požadavky a definují technické specifikace projektu. Mohou rovněž jmenovat projektového manažera, aby vedl činnosti týkající se vývoje společného projektu.

(7)  Poté, co se na úrovni Unie dohodnou na společných prioritách v oblasti obraných schopností prostřednictvím plánu rozvoje schopností s přihlédnutím ke koordinovanému každoročnímu přezkumu v oblasti obrany a s cílem dosáhnout úrovně ambicí EU, na níž se ve svých závěrech ze dne 14. listopadu 2016 dohodla Rada a již dne 15. prosince 2016 schválila Evropská rada, členské státy určí a zkonsolidují vojenské požadavky a definují technické specifikace projektu. Mohou rovněž jmenovat projektového manažera, aby vedl činnost týkající se vývoje společného projektu.

Odůvodnění

Program musí být založen na stávajících postupech určování společných priorit v oblasti obranných schopností.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  V případě, že opatření podporované z programu vede projektový manažer jmenovaný členským státem, měla by Komise před provedením platby příjemci způsobilého opatření informovat projektového manažera, aby mohl zajistit, že ze strany příjemců budou dodrženy veškeré lhůty.

(8)  V případě, že opatření podporované z programu vede projektový manažer jmenovaný členským státem, měla by Komise před provedením platby příjemci způsobilého opatření konzultovat projektového manažera ohledně pokroku dosaženého v rámci opatření, aby mohl zajistit, že ze strany příjemců budou dodrženy veškeré lhůty.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Finanční podpora Unie by se neměla týkat vývozu produktů, vybavení nebo technologií a neměla by jí být dotčena ani pravomoc členských států, pokud jde o politiku vývozu produktů pro obranné účely. Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na vývozní politiku členských států týkající se produktů pro obranné účely.

(9)  Finanční podpora Unie by se neměla týkat vývozu produktů, vybavení nebo technologií a neměla by jí být dotčena ani pravomoc členských států, pokud jde o politiku vývozu produktů pro obranné účely. Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na vývozní politiku členských států týkající se produktů pro obranné účely stanovenou v rozhodnutí 2008/944/SZBP.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Poněvadž cílem programu je podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících produktů a technologií pro obranné účely.

(10)  Poněvadž cílem programu je podpořit postupné vymezení společné obranné politiky a konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících evropských produktů a technologií pro obranné účely.

Odůvodnění

Jde o postupné vymezení společné obranné politiky. Tohoto zastřešujícího cíle lze dosáhnout posílením evropské technické a průmyslové základny obrany prostřednictvím opatření Programu rozvoje evropského obranného průmyslu.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Vzhledem k tomu, že program obzvláště usiluje o posílení spolupráce mezi podniky v různých členských státech, mělo by být opatření způsobilé k financování z tohoto programu pouze tehdy, pokud se na něm podílí alespoň tři podniky usazené na území nejméně dvou členských států.

(11)  Vzhledem k tomu, že program usiluje zejména o prohloubení spolupráce mezi podniky v různých členských státech, mělo by být opatření způsobilé k financování z tohoto programu pouze tehdy, pokud se na něm podílí alespoň tři podniky usazené na území nejméně tří členských států.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Přeshraniční spolupráce na vývoji produktů a technologií pro obranné účely často trpěla tím, že bylo obtížné dohodnout se na společných technických specifikacích. Právě absence společných technických specifikací nebo jejich nízká úroveň vedly k tomu, že ve vývojové fázi narůstá složitost, dochází ke zpožděním a neúměrnému zvýšení nákladů. Dohoda o společných technických specifikacích by měla být podmínkou pro využití podpory Unie v rámci tohoto programu. Opatření, jejichž cílem je podpořit vytvoření společné definice technických specifikací, by rovněž měla být způsobilá k podpoře z tohoto programu.

(12)  Přeshraniční spolupráce na vývoji produktů a technologií pro obranné účely často trpí tím, že bylo obtížné dohodnout se na společných technických specifikacích, které by podporovaly interoperabilitu. Právě absence společných technických specifikací nebo jejich nízká úroveň vede k tomu, že ve vývojové fázi narůstá složitost, dochází ke zpožděním a neúměrnému zvýšení nákladů. Dohoda o společných technických specifikacích by měla být podmínkou pro využití podpory Unie v rámci tohoto programu. K podpoře z tohoto programu by měla být způsobilá rovněž opatření, jejichž cílem je podpořit vytvoření společné definice technických specifikací.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, k podpoře by proto měly být způsobilé pouze subjekty usazené v Unii a fakticky kontrolované členskými státy nebo jejich státními příslušníky. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, nesmí se infrastruktura, zařízení, vybavení a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatřeních financovaných v rámci programu, nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

(13)  Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti, účinné spolupráce a integrace obranného průmyslu Unie a také na podporu evropské strategické a technické autonomie v oblasti obrany, jakožto přímí příjemci nebo subdodavatelé by proto měly být k podpoře způsobilé pouze subjekty usazené v Unii a fakticky kontrolované členskými státy nebo jejich státními příslušníky. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, nesmí se infrastruktura, zařízení, vybavení a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatřeních financovaných v rámci programu, nacházet na území států, které nejsou členy Unie, a nesmí podléhat kontrole nebo omezením uloženým třetími zeměmi, podniky nebo veřejnými subjekty ze třetích zemí. Materiální, nemateriální a lidské prostředky by měly být ve vztahu k třetím státům volně a neomezeně použitelné. Podnik kontrolovaný třetí zemí nebo subjekty či dceřinými společnostmi podniků ze třetích zemí, které se nacházejí v Unii, by měl být způsobilý, pokud plně respektuje bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států a pokud členské státy zapojené do programu provádějí u daného podniku bezpečnostní prověrky.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Způsobilá opatření prováděná v rámci stálé strukturované spolupráce v institucionálním rámci Unie by průběžným způsobem umocňovala spolupráci mezi podniky z různých členských států, a bezprostředně by tak přispívala k cílům tohoto programu. Takové projekty by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

(14)  Způsobilá opatření prováděná v rámci stálé strukturované spolupráce v institucionálním rámci Unie, na které se dohodli a již podepsali ministři zahraničních věcí a ministři obrany 23 členských států dne 13. listopadu 2017, by průběžným způsobem umocňovala spolupráci mezi podniky z různých členských států, a bezprostředně by tak přispívala k cílům tohoto programu. Takové projekty by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by se měla uskutečňovat v souladu s bezpečnostními zájmy Unie. Z toho vyplývá, že přínos daného opatření pro tyto zájmy a priority v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly, by měl být jedním z kritérií pro udělení. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce bude Unie podporovat dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem obrany (CARD) a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie, lze zohlednit rovněž iniciativy regionální nebo mezinárodní spolupráce, např. v rámci NATO.

(16)  Podpora inovací a technického rozvoje v obranném průmyslu členských států by se měla uskutečňovat v souladu s bezpečnostními zájmy Unie, jak jsou definovány v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Měla by umožnit také zachování a rozvoj dovedností a know-how v obranném průmyslu členských států a přispět k posílení jeho technické a průmyslové autonomie Unie. Z toho vyplývá, že přínos daného opatření pro tyto zájmy a priority v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly, by měl být jedním z kritérií pro udělení financování. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce bude Unie podporovat dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany (CARD) a stálou strukturovanou spoluprací (PESCO). Plány uplatňování stálé strukturované spolupráce, které jsou vypracovány členskými státy a tvoří je konkrétní opatření, by měly být koordinovány v rámci tohoto programu. Ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie, by měly být zohledněny rovněž iniciativy v rámci regionální nebo mezinárodní spolupráce zaměřené na rozvoj schopností, např. v rámci NATO, přičemž by neměly vést ke zdvojování úsilí.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)  Členské státy pracují na rozvoji, výrobě a operativním využívání letadel, vozidel a lodí bez posádky samostatně i společně. Operativní využívání těchto systémů zahrnuje provádění útoků na vojenské cíle. Výzkum a vývoj spojený s vývojem těchto systémů, ať už vojenských nebo civilních, je podporován na základě unijních fondů, přičemž se plánuje, že bude pokračovat i v budoucnu, možná v rámci tohoto programu. Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo bránit legitimnímu využívání technologií nebo výrobků vyvinutých v souladu s tímto nařízením.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, měla by být zaměřena tržně a řídit se poptávkou. Z tohoto důvodu by se u kritérií pro udělení mělo přihlédnout k tomu, zda se již členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii pokud možno koordinovaným způsobem společně vyrobí a pořídí.

(18)  Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, měla by být zaměřena tržně a řídit se poptávkou, aby se konsolidovala evropská poptávka v oblasti obrany. Z tohoto důvodu by se u kritérií pro udělení financování mělo přihlédnout k tomu, zda se již členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii pokud možno koordinovaným způsobem společně vyrobí a pořídí.

Odůvodnění

Je nutné se vyhnout tomu, aby se na tento program pohlíželo jako na prostředek podpory vývozu zbraní (na základě zvýšení konkurenceschopnosti).

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Vztahuje-li se k vývoji prototypů, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových způsobilých nákladů na dané opatření. U ostatních činností vývojové fáze by se však pomoc měla vztahovat na celkovou výši způsobilých nákladů.

(19)  Vztahuje-li se k vývoji prototypů systému, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 30 % celkových způsobilých nákladů na dané opatření, včetně části nepřímých nákladů na opatření, ve smyslu článku 126 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. U ostatních činností vývojové fáze by se však pomoc měla vztahovat na celkovou výši způsobilých nákladů.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Poněvadž má podpora ze strany Unie za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví a vztahuje se specificky pouze na vývojovou fázi, neměla by mít Komise práva duševního vlastnictví k produktům nebo technologiím, které vzejdou z financovaných opatření. Platný režim práv duševního vlastnictví si smluvně stanoví příjemci.

(20)  Poněvadž má podpora ze strany Unie za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví a vztahuje se specificky pouze na vývojovou fázi, neměla by mít Unie práva duševního vlastnictví k produktům nebo technologiím, které vzejdou z financovaných opatření. Platný režim práv duševního vlastnictví si smluvně stanoví příjemci. Výsledky činností, které obdržely financování z tohoto programu, by neměly podléhat žádné kontrole ani omezení ze strany třetího státu či subjektu mimo Unii.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Komise by měla sestavit víceletý pracovní program odpovídající cílům programu. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program na přeshraniční účast malých a středních podniků pamatovalumožňoval ji, a aby část celkového rozpočtu tudíž byla určena ve prospěch takových opatření.

(21)  Komise by měla sestavit víceletý pracovní program odpovídající cílům programu, zejména cíli, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program odrážel úlohu malých a středních podniků i podniků se střední kapitalizacíjejich přeshraniční účast a poukazoval na ni a aby v jeho rámci bylo vyčleněno alespoň 20% celkového rozpočtu ve prospěch takových opatření.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  Na konci programu by Komise měla vypracovat zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány z hlediska výsledků finančního plnění a pokud možno i dopadu. Zpráva by měla zejména analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích,

(25)  Komise by měla do konce prvního roku provádění programu vypracovat předběžnou zprávu o pokroku a na konci programu vypracovat zprávu o jeho provádění. Tyto zprávy by měly analyzovat rozvoj průmyslových odborných znalostí a obranné kapacity a také soulad s cíli zahraniční politiky Uniejejích členských států a finanční aktivity s ohledem na finanční výsledky provádění programu a pokud možno i s ohledem na jeho dopad. Zprávy by měly analyzovat také přeshraniční účast malých a středních podnikůspolečností se střední tržní kapitalizací v projektech prováděných v rámci programu a jejich účast na globálních hodnotových řetězcích a podporovat ji. Měly by zahrnovat rovněž informace o původu příjemců.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)  Komise a členské státy by měly programu zajistit co nejširší propagaci, aby se zvýšila jeho účinnost, a zlepšila se tak konkurenceschopnost obranného průmyslu a obranné schopnosti členských států.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Program má tyto cíle:

S cílem postupně vymezit společnou obrannou politiku v souladu s čl. 2 odst. 4 SFEU, prohloubit spolupráci mezi členskými státy, rozšířit svobodu jednání členských států a Unie a sjednotit požadavky zahraniční a bezpečnostní politiky s operační kapacitou a s prioritami společných obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly v kontextu plánu rozvoje schopností v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), program tyto cíle:

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranného průmyslu Unie podporou opatření v jejich vývojové fázi;

a)  zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranného průmyslu Unie a získat technickou a průmyslovou autonomii podporou opatření prováděných na území Unie ve vývojové fázi obranných technologií a produktů;

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky, včetně malých a středních podniků, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly;

b)  podpořit a umocnit a sjednotit přeshraniční spolupráci mezi podniky, včetně podpory účasti malých a středních podniků, podniků se střední tržní kapitalizací a výzkumných středisek v hodnotových řetězcích obranných technologií nebo produktů a zároveň zabránit zdvojování průmyslových dovedností a účinkům vytlačování investic členských států v oblasti obrany z trhu; s ohledem na to, že je zapotřebí zabránit zbytečnému zdvojování, se ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie, zohlední rovněž iniciativy v rámci regionální nebo mezinárodní spolupráce, např. v rámci NATO;

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  podpořit lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomoci překlenout mezery mezi výzkumem a vývojem.

c)  podpořit lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a přispívat tím k překlenutí mezi výzkumem a vývojem, a to na základě podpory výroby produktů a technologií založených na výzkumu, čímž dojde mj. na základě případné konsolidace ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu na vnitřním i světovém trhu;

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  podporovat interoperabilitu a lepší normalizaci nezbytnou pro zavedení projektů spolupráce a podporovat společnou definici technických specifikací.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Finanční pomoc Unie provádí Komise podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 buď přímo, nebo nepřímo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověří subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

3.  Finanční pomoc Unie poskytuje Komise podle čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Byl-li členskými státy jmenován projektový manažer, Komise jej nejprve informujenásledně provede platbu způsobilým příjemcům.

4.  Členské státy jmenují projektového manažera, který jejich jménem sleduje plnění smlouvyjenž informuje Komisi o tom, kdy je třeba provést platbu způsobilým příjemcům. Způsobilí příjemci z konsorcia budou mít svého vlastního projektového manažera, který bude spolupracovat s projektovým manažerem jmenovaným členskými státy.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Program poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se jak na nové produkty a technologie, tak na modernizaci stávajících, pokud jde o:

1.  Program poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se jak na nové produkty a technologie, tak na modernizaci stávajících, které umožní vytvořit skutečnou přidanou hodnotu na území Unie, pokud jde o:

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. -a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-a)  studie, jako jsou studie proveditelnosti, a další doprovodná opatření;

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  návrh produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii, jakož i technické specifikace, podle nichž byl návrh vypracován;

a)  návrh produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii, jakož i technické specifikace, podle nichž byl návrh vypracován a jejichž součástí mohou být částečné zkoušky prováděné za účelem omezení rizik v průmyslovém či reprezentativním prostředí;

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  studie, jako jsou studie proveditelnosti, a další doprovodná opatření.

f)  vývoj technologií nebo majetku, jež zvyšují účinnost produktů a technologií pro obranné účely po celou dobu jejich životního cyklu.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Na opatření musí spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve dvou členských státech. Podniky, které jsou příjemci, nesmí být přímo nebo nepřímo fakticky kontrolovány týmž subjektem, ani se nesmí kontrolovat navzájem.

2.  Na opatření musí spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve třech členských státech, přičemž opatření je přístupné i podnikům se sídlem v jiných členských státech. Žádný z těchto tří podniků, které jsou příjemci, nesmí být přímo nebo nepřímo fakticky kontrolován týmž subjektem, ani se tyto podniky nesmějí kontrolovat navzájem.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Výsledky opatření v rámci tohoto programu za žádných okolností nepodléhají kontrole žádné třetí země nebo subjektu usazeného mimo Unii.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Týká-li se opatření definovaných v písmeni b) až f) prvního odstavce, musí být opatření založeno na společných technických specifikacích.

4.  Týká-li se opatření definovaných v:

 

a)  písmeni a) prvního odstavce, musí být opatření založeno na společném požadavku týkajícím se schopností;

 

b)  písmeni -a) a písmenech b) až e) prvního odstavce, musí být opatření založeno na společných technických specifikacích a podporovat interoperabilitu.

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4b.  Financování je vyloučeno v případě opatření souvisejících s produkty, která se týkají zbraní hromadného ničení a s nimi souvisejících technologií bojových hlavic, a opatření souvisejících s produkty, která se týkají zakázaných zbraní a střeliva, které nejsou v souladu s mezinárodním humanitárním právem, jako je kazetová munice a související aspekty v souladu s Úmluvou o kazetové munici, protipěchotní miny a související aspekty v souladu s Úmluvou o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, zápalné zbraně včetně munice obsahující bílý fosfor, střelivo obsahující ochuzený uran a plně autonomní zbraně, které umožňují vést úder bez významné lidské kontroly. Financování je vyloučeno v případě opatření týkajících se ručních palných a lehkých zbraní, pokud jsou vyvíjeny hlavně za účelem vývozu, tzn. pokud požadavek na realizaci opatření nevyjádřil žádný členský stát.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Příjemci musí být podniky se sídlem v Unii, v nichž členské státy a/nebo jejich státní příslušníci vlastní více než 50% podíl a fakticky podnik kontrolují ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků. Kromě toho veškerá infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, se po celou dobu trvání opatření nesmí nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

1.  Příjemci a jejich subdodavatelé musí být veřejné nebo soukromé podniky se sídlem v Unii. Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, se po celou dobu trvání opatření nebo výroby nesmějí nacházet na území států, které nejsou členy Unie. Používání této infrastruktury, tohoto zařízení, majetku a těchto zdrojů nepodléhá kontrole ani omezením uloženým třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí. Podnik, který vykonává nad příjemci nejvyšší kontrolu, by měl mít své sídlo v Unii.

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Odchylně od odstavce 1, za předpokladu, že to nebude v rozporu se zájmy Unie v oblasti bezpečnosti a obrany, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s hlavou V Smlouvy o EU, a že na ochranu těchto zájmů existují dostatečné záruky, platí následující:

 

a)  příjemci mohou používat produkty, majetek nebo technologie, které se nenacházejí v Unii, v situacích, kdy neexistují žádné rovnocenné alternativy v Unii, za předpokladu, že to není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie,

 

b)  příjemci mohou s podniky se sídlem mimo území Unie spolupracovat na opatřeních financovaných z tohoto programu. Takové podniky nemají nárok na financování v rámci programu. Příjemci zajistí a zachovají přístup ke všem právům duševního vlastnictví týkajícím se opatření podniků se sídlem mimo území Unie, která jsou nezbytná k zajištění strategických zájmů Unie a členských států, jak je uvedeno v tomto nařízení, v pracovním programu a v prováděcích aktech k tomuto programu,

 

c)  subdodavatelem může být malý nebo střední podnik, který se nachází v členském státě Evropského hospodářského prostoru, pokud to je nutné z hlediska dokončení programu a pokud stejné zboží, příp. stejnou službu není možné získat od malého nebo středního podniku v členském státě.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b.  Pokud určitý subjekt z dodavatelského řetězce na jakékoli úrovni subdodávky zasahuje do kritické části procesu nebo významného objemu činnosti, musí dodržovat stejná kritéria způsobilosti jako příjemci a jejich subdodavatelé.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1c.  V případě změny týkající se účinné kontroly nad podnikem, který se účastní programu, by o tom dotyčný podnik měl bezodkladně informovat Komisi a příslušný orgán v členském státě, v němž je usazen.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Financování je vyloučeno v případě podniků, které přímo nebo prostřednictvím dceřiných nebo podílnických společností drží bankovní účty v jurisdikcích označených OECD nebo EU za daňové ráje.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b.  Členské státy by ve spolupráci s Evropskou obrannou agenturou a Evropskou službou pro vnější činnost měly zajistit vhodné šíření informací o programu, aby k nim měly přístup malé a střední podniky.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Každý žadatel v písemném prohlášení uvede, že si je plně vědom platných vnitrostátních a unijních právních a správních předpisů týkajících se činnosti v oblasti obrany a že je s těmito předpisy v souladu.

Každý člen konsorcia, který se chce účastnit určitého opatření, v písemném prohlášení uvede, že si je plně vědom platných vnitrostátních a unijních právních a správních předpisů týkajících se činnosti v oblasti obrany a že se těmito předpisy řídí, včetně společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, režimu Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití a příslušných vnitrostátních předpisů o kontrole vývozu.

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které se hodlá ucházet o účast na některém opatření, jmenují ze svého středu koordinátora, který se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavní styčnou osobou členů konsorcia ve vztazích s Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo v případě, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody.

1.  Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které se hodlá ucházet o účast na některém opatření, jmenují ze svého středu koordinátora, který se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavní styčnou osobou členů konsorcia ve vztazích s Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo v případě, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody. Koordinátor pravidelně podává zprávy o stavu financovaných opatření orgánům Unie.

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členové konsorcia, které se účastní opatření, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo výzvě k předkládání návrhů vnitřní dohodu, v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění opatření v souladu s grantovou dohodou.

2.  Členové konsorcia, které se účastní opatření, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo výzvě k předkládání návrhů interní dohodu, v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění opatření, včetně problematiky práv duševního vlastnictví spojených s novými produkty, v souladu s grantovou dohodou.

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Článek 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 10

Článek 10

Kritéria pro přidělení

Kritéria pro přidělování finančních prostředků

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují na základě těchto kumulativních kritérií:

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují transparentním způsobem, na základě objektivních a měřitelných parametrů, s přihlédnutím k celkovému cíli programu, zejména s cílem podpořit, umocnit a sjednotit přeshraniční spolupráci mezi podniky na základě těchto kumulativních kritérií:

 

-a)  příspěvku k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly v rámci plánu rozvoje schopností nebo koordinovaného každoročního přezkumu obrany, příp. v rámci regionálních a mezinárodních dohod o spolupráci, a

a)  excelence;

a)  příspěvku k excelenci, průmyslové výkonnosti a konkurenceschopnosti prokázáním, že navrhovaná činnost dosáhla měřitelného zlepšení a podstatné výhody ve srovnání se stávajícími produkty nebo technologiemi nebo v případě, že cílem projektu je rozvoj technologií klíčového významu a převratných technologií; a

 

aa)  životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny z jiných zdrojů financování, například příspěvky členských států a ze soukromých zdrojů financování, a

b)  přínosu pro inovace a technologický rozvoj obranného průmyslu, a tím i k posílení průmyslové autonomie Unie v oblasti obranných technologií a

b)  přínosu pro inovace, zejména pokud prokáží, že navrhované opatření zahrnuje průlomové nebo zcela nové koncepcepřístupy, nová slibná budoucí technická zlepšení nebo použití technologií či koncepcí, jež v odvětví obrany nebyly dříve využívány, a tím i přínosu z hlediska technického rozvoje obranného průmyslu a posílení průmyslové autonomie Unie s ohledem na požadavky týkající se obranných schopností v rámci společné bezpečnostníobranné politiky (SBOP);

 

ba)  přínosu ke sjednocení technických specifikací;

 

bb)  podílu celkového rozpočtu určeného na opatření, který bude přidělen tak, aby byla možná účast malých a středních podniků usazených v Evropské unii, jež přinesou přidanou hodnotu, ať už jako členové konsorcia nebo subdodavatelé, a zejména malých a středních podniků, které nejsou usazeny v členských státech, v nichž jsou usazeny podniky konsorcia;

 

bc)  přínosu k větší účinnosti a snížení nákladů evropského obranného průmyslu omezením zdvojování a překrývání;

 

bd)  prohloubené nebo nové přeshraniční spolupráce;

c)  příspěvku k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, a

 

d)  životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států, a

 

e)  u opatření popsaných v písmenech b) až e) čl. 6 odst. 1 podle přínosu ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, přičemž příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii společně vyrobí a koordinovaným způsobem pořídí, případně i včetně společného zadávání zakázek;

e)  u opatření popsaných v písmenech b) až e) čl. 6 odst. 1 na základě přínosu k účinnější další integraci evropského odvětví obrany, přičemž příjemci prokáží, že členské státy deklarovaly, že konečný produkt nebo technologii společně vyrobí a koordinovaným způsobem pořídí nebo je mají v úmyslu společně využívat, vlastnit či udržovat;

(Z písm. c) a d) ve znění Komise se v pozměňovacím návrhu Parlamentu stalo písm. a), resp. aa). Písm. -a) a aa) jsou rovněž pozměněna.)

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Vztahuje-li se k vývoji prototypů, nesmí finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových nákladů na opatření. Ve všech ostatních případech může výše pomoci dosáhnout až celkových nákladů na opatření.

1.  Vztahuje-li se k opatřením týkajícím se výroby prototypů podle čl. 6 odst. 1 písm. b), nesmí finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 30 % způsobilých nákladů na opatření. Ve všech ostatních případech může výše pomoci dosáhnout až celkových nákladů na opatření.

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Je-li opatření prováděno příjemcem uvedeným v čl. 7 odst. 2, lze jeho míru financování navýšit o 10 procentních bodů.

2.  Je-li opatření prováděno příjemcem uvedeným v rámci stálé strukturované spolupráce podle čl. 7 odst. 2, lze jeho míru financování navýšit o 10 procentních bodů.

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Vypracovává-li konsorcium opatření uvedené v čl. 6 odst. 1 a zaváže-li se přidělit nejméně 5 % způsobilých nákladů na opatření malým a středním podnikům a podnikům se střední kapitalizací se sídlem v Unii, může využít míry financování navýšené o procentní body odpovídající procentnímu podílu nákladů na opatření přidělenému těmto podnikům, nejvýše však o 10 procentních bodů. Toto procento dodatečného financování se bude moci zvýšit o procento odpovídající dvojnásobku nákladů na opatření přidělené malým a středním podnikům usazeným v členských státech, které jsou odlišné od států, v nichž jsou usazeny podniky konsorcia, jež nejsou malými a středními podniky.

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani nevznáší jakékoliv nároky na práva duševního vlastnictví v souvislosti s opatřením.

Unie není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani nevznáší jakékoliv nároky na práva duševního vlastnictví v souvislosti s daným opatřením.

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány.

2.  Pracovní program podrobně stanovuje kategorie projektů, které mají být z programu financovány, druh financování a vyčleněný rozpočet, včetně maximální míry financování, závazek členských států financovat jeho realizaci a požadované kategorie způsobilých opatření podle čl. 6 odst. 1, případně včetně metodiky hodnocení zahrnující vážení a minimální prahové hodnoty pro splnění kritérií pro přidělení financování.

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  V pracovním programu se zajistí, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

3.  V pracovním programu, jehož cílem je podporovat evropskou spolupráci, se zajistí, aby příslušná část celkového rozpočtu ve výši alespoň 20 % byla určena ve prospěch konkrétních opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků, příp. podniků se střední tržní kapitalizací. V pracovním programu se stanoví zvláštní kategorie projektů určených pro malé a střední podniky nebo společnosti se střední tržní kapitalizací.

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Návrhy, které byly předloženy v návaznosti na výzvu k předkládání návrhů, Komise vyhodnotí s pomocí nezávislých odborníků na základě kritérií pro přidělení uvedených článku 10.

2.  Návrhy, které byly předloženy v návaznosti na výzvu k předkládání návrhů, Komise vyhodnotí s pomocí nezávislých odborníků, které členské státy na vyžádání potvrdí, na základě kritérií způsobilosti a kritérií pro přidělení financování uvedenýchčlánku 6, 7, 8, 9 a 10. Úzká spolupráce mezi vládami (jakožto jedinými zákazníky), průmyslem (jakožto hlavním dodavatelem) a organizacemi působícími v oblasti výzkumu a technologií má pro úspěch programu zásadní význam.

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána jako pozorovatel.

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011, je složen ze zástupců členských států a předsedá mu zástupce Komise. Evropská obranná agentura je přizvána, aby k práci výboru přispívala jako pozorovatel. Prostřednictvím svých příslušných struktur je výboru rovněž nápomocna Evropská služba pro vnější činnost.

Odůvodnění

Účelem je objasnit, že Evropská obranná agentura (EOA) by měla mít ve výboru křeslo a právo vyjádřit se, ovšem nikoliv hlasovací právo. Totéž platí pro ESVČ. Tato struktura je odrazem struktury řídícího výboru EOA, pouze si v ní Komise a EOA vyměnily role.

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme, přičemž se použije čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že obrana je v kompetenci členských států, měla by Komise jednat pouze tehdy, pokud programový výbor vydá kladné stanovisko.

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  V zájmu větší efektivnosti a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie, vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 2. Rovněž bude analyzovat, nakolik se projektů prováděných v rámci programu účastní přeshraniční maléstřední podnikyjak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích.

2.  V zájmu větší efektivnosti a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie vypracuje Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Ve zprávě, která se opírá o příslušné konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami, se zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 2. Obsahuje rovněž analýzu přeshraniční účasti podniků, včetně podniků se střední tržní kapitalizací, a také toho, nakolik se podniky se střední tržní kapitalizací podílejí na hodnotových řetězcích obranných technologiíproduktů. Kromě toho obsahuje také informace o původu příjemců a pokud možno o rozdělení vzniklých práv duševního vlastnictví.

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Komise do konce prvního roku programu vypracuje průběžnou zprávu o jeho pokroku obsahující hodnocení správy programu, míru jeho plnění, výsledky přidělení podpory na projekty, včetně zapojení malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací a míry jejich přeshraniční účasti, a informace o finančních prostředcích přidělených v souladu s článkem 190 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/12, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 1.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Zřízení evropského programu průmyslového rozvoje v oblasti obrany zaměřeného na podporu konkurenceschopnosti a schopností inovace obranného průmyslu EU

Referenční údaje

COM(2017)0294 – C8-0180/2017 – 2017/0125(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

15.6.2017

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

15.6.2017

Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání

5.10.2017

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Ioan Mircea Paşcu

25.9.2017

Projednání ve výboru

11.10.2017

22.11.2017

14.12.2017

 

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

15

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, David McAllister, Tamás Meszerics, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Kati Piri, Jozo Radoš, Michel Reimon, Sofia Sakorafa, Alyn Smith, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, László Tőkés, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jakop Dalunde, Elisabetta Gardini, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Jo Leinen, Antonio López-Istúriz White, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Bodil Valero, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pascal Durand, Jonás Fernández, Bogdan Brunon Wenta, Tiemo Wölken, Bogdan Andrzej Zdrojewski

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Ilhan Kyuchyuk, Javier Nart, Jozo Radoš, Ivo Vajgl

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Elisabetta Gardini, Andrzej Grzyb, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Alojz Peterle, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, László Tőkés, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski

S&D

Francisco Assis, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Jonás Fernández, Knut Fleckenstein, Ana Gomes, Jo Leinen, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Kati Piri, Janusz Zemke

15

-

EFDD

James Carver

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Miguel Urbán Crespo

NI

Georgios Epitideios, Janusz Korwin-Mikke

S&D

Eugen Freund, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Jakop Dalunde, Pascal Durand, Tamás Meszerics, Michel Reimon, Alyn Smith, Bodil Valero

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Rozpočtového výboru (25.1.2018)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU
(COM(2017)0294 – C8-0180/2017 – 2017/0125(COD))

Zpravodaj (*): Esteban González Pons(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropané dnes čelí skutečné výzvě, která spočívá v zachování bezpečnosti našich hranic s ohledem na rostoucí nestabilitu a konflikty nejen v našem sousedství, ale na celém světě. Mělo by to být součástí dlouhodobé strategie, která EU umožní připravit se na hrozby zítřka a ochránit své občany. Jak nám ukazují nedávné události, nemůžeme ponechat část tohoto zásadně důležitého a strategického úkolu na našich spojencích.

Vedoucí pozice v oblasti technologií je klíčem k tomu, aby se EU stala silným globálním aktérem, ale o tuto pozici bychom neměli usilovat na úkor sociálních politik, a proto bychom měli podporovat spolupráci, aby se maximalizoval přínos a kvalita investic členských států do obrany.

Jak uvádí Evropská komise, v EU existuje 178 různých zbraňových systémů ve srovnání s 30 v USA. V Evropě je víc výrobců vrtulníků než vlád, které jsou schopny je koupit. Navíc, i když EU vydává na obranu polovinu toho, co vydávají Spojené státy, není ani z poloviny tak efektivní. Důsledky této nedostatečné spolupráce jsou hrozivé – podle odhadů stojí ročně 25–100 miliard EUR.

Zpravodaj vítá Program rozvoje evropského obranného průmyslu jako první krok ke zlepšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu EU a také jako začátek omezování duplicity a malých úspor z rozsahu. Dále je zpravodaj toho názoru, že jak požaduje Evropský parlament, jsou zapotřebí nové prostředky k financování tohoto programu, aby nebylo narušeno fungování stávajících programů a priorit Unie.

Navíc bychom neměli zapomenout, že výzkum a vývoj v oblasti obrany by mohl mít přínos i pro naši společnost, neboť internet, GPS a dokonce sluneční brýle byly původně vynálezy určené pro vojenské účely.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný a inovativní obranný průmysl EU. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely.

(1)  V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji a nabývání vhodných a dostatečných obranných schopností, které jí umožní reagovat na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, transparentní, účinný a inovativní obranný průmysl EU – který zajistí udržitelný dodavatelský řetězec – a přispět ke strategické autonomii a technologické a průmyslové nezávislosti Unie. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond a zvýšit tak součinnost a rozpočtovou účinnost na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií. Tento fond by měl doplňovat vnitrostátní rozpočty pro tento účel a měl by členské státy vybízet k větším investicím v oblasti obrany a do strategií Unie v oblasti společné obrany. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, mj. kybernetické obrany, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technologicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

(2)  V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie a zlepšení nezávislosti Unie v oblasti obrany a bezpečnosti, mj. kybernetické obrany, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technologicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Za účelem financování tohoto programu ze souhrnného rozpočtu Unie by měla být vyčleněna částka 500 milionů EUR v běžných cenách. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou iniciativu, se kterou se při vytváření víceletého finančního rámce na období 2014–20201a nepočítalo, a aby se předešlo negativnímu dopadu na financování stávajících víceletých programů, měla by být daná částka čerpána výhradně z nepřidělených rozpětí pod stropy víceletého finančního rámce a / nebo prostřednictvím uvolnění příslušných zvláštních nástrojů VFR. Konečnou částku by měl schválit Evropský parlament a Rada v rámci ročního rozpočtového procesu.

 

______________________

 

1a  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 884).

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Program by se měl provádět v plném souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/20126. Financování může být zejména ve formě grantů. Ve vhodných případech lze použít finanční nástroje nebo zadávání veřejných zakázek.

(5)  Program by se měl provádět v plném souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/20126. Financování může být zejména ve formě grantů. Ve vhodných případech lze použít finanční nástroje nebo zadávání veřejných zakázek. Komise by měla prozkoumat možnosti dalšího využití možností alternativních forem financování pro granty (finanční nástroje a veřejné zakázky) tak, aby se staly významnějším zdrojem financování tohoto programu v rámci příštího víceletého finančního rámce.

_________________

_________________

6Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

6Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Poněvadž cílem programu je podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících produktů a technologií pro obranné účely.

(10)  Poněvadž cílem programu je podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace, ochrany duševního vlastnictví a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících produktů a technologií rozvíjených v rámci Unie členskými státy pro obranné účely.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Hodlá-li se na způsobilém opatření v rámci tohoto programu podílet konsorcium podniků a finanční pomoc Unie má podobu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavním kontaktní subjektem pro styk s Komisí.

(15)  Hodlá-li se na způsobilém opatření v rámci tohoto programu podílet konsorcium podniků a finanční pomoc Unie má podobu grantu, finančního nástroje nebo zadání veřejné zakázky, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavním kontaktní subjektem pro styk s Komisí.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by se měla uskutečňovat v souladu s bezpečnostními zájmy Unie. Z toho vyplývá, že přínos daného opatření pro tyto zájmy a priority v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly, by měl být jedním z kritérií pro udělení. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce bude Unie podporovat dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem obrany (CARD) a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie, lze zohlednit rovněž iniciativy regionální nebo mezinárodní spolupráce, např. v rámci NATO.

(16)  Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla umožnit zachování a rozvoj dovedností a know-how tohoto průmyslu a přispět k posílení jeho technologické a průmyslové autonomie. Měla by se rovněž uskutečňovat v souladu s bezpečnostními zájmy Unie. Z toho vyplývá, že přínos daného opatření pro tyto zájmy a priority v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly, by měl být jedním z kritérií pro udělení. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce bude Unie podporovat dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem obrany (CARD) a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie, lze zohlednit rovněž iniciativy regionální nebo mezinárodní spolupráce, např. v rámci NATO.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, měla by být zaměřena tržně a řídit se poptávkou. Z tohoto důvodu by se u kritérií pro udělení mělo přihlédnout k tomu, zda se již členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii pokud možno koordinovaným způsobem společně vyrobí a pořídí.

(18)  Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, měla by být zaměřena tržně a řídit se poptávkou, a to i co se týče technologií dvojího užití. Z tohoto důvodu by se u kritérií pro udělení mělo přihlédnout k tomu, zda se již členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii pokud možno koordinovaným způsobem společně vyrobí a pořídí.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Vztahuje-li se k vývoji prototypů, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových způsobilých nákladů na dané opatření. U ostatních činností vývojové fáze by se však pomoc měla vztahovat na celkovou výši způsobilých nákladů.

(19)  Finanční pomoc Unie v rámci programu by neměla přesáhnout 20 % celkových nákladů na opatření týkající se vývoje prototypů. U ostatních činností vývojové fáze by se však pomoc měla vztahovat na celkovou výši způsobilých nákladů.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Poněvadž má podpora ze strany Unie za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví a vztahuje se specificky pouze na vývojovou fázi, neměla by mít Komise práva duševního vlastnictví k produktům nebo technologiím, které vzejdou z financovaných opatření. Platný režim práv duševního vlastnictví si smluvně stanoví příjemci.

(20)  Poněvadž má podpora ze strany Unie za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví a vztahuje se specificky pouze na vývojovou fázi, neměla by mít Komise práva duševního vlastnictví k produktům nebo technologiím, které vzejdou z financovaných opatření. Platný režim práv duševního vlastnictví si smluvně stanoví příjemci v souladu s vnitrostátním právem.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Komise by měla sestavit víceletý pracovní program odpovídající cílům programu. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program na přeshraniční účast malých a středních podniků pamatoval a umožňoval ji, a aby část celkového rozpočtu tudíž byla určena ve prospěch takových opatření.

(21)  Komise by měla sestavit víceletý pracovní program odpovídající cílům programu. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program na přeshraniční účast malých a středních podniků pamatoval a umožňoval ji, a aby pevně stanovil část ve výši nejméně 20 % celkového rozpočtu, která bude určena ve prospěch takových opatření.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(22a)  Evropský parlament by měl ve výboru členských států získat status pozorovatele.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  Na konci programu by Komise měla vypracovat zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány z hlediska výsledků finančního plnění a pokud možno i dopadu. Zpráva by měla zejména analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích,

(25)  Na konci programu by Komise měla vypracovat zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány z hlediska výsledků finančního plnění a pokud možno i dopadu. Zpráva by měla zejména analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích, Dále by Komise měla vypracovat průběžnou zprávu o provádění programu, jejíž závěry by měly být k dispozici spolunormotvůrcům v dostatečné lhůtě před konečným schválením legislativního aktu týkajícího se prodloužení Programu rozvoje evropského obranného průmyslu, který má být vytvořen v příštím víceletém finančním rámci.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranného průmyslu Unie podporou opatření v jejich vývojové fázi;

a)  zvýšit technologickou a průmyslovou nezávislost Unie a konkurenceschopnost a inovační potenciál jejího obranného průmyslu podporou opatření v jejich vývojové fázi;

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky, včetně malých a středních podniků, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly;

b)  podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy společně dohodly, pomocí podpory kompatibility, interoperability a normalizace, zejména prostřednictvím definice souvisejících společných technických specifik;

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výše částky na provádění programu v období 2019–2020 je stanovena na 500 milionů EUR v běžných cenách.

Výše částky na provádění programu v období 2019–2020 je stanovena na 500 milionů EUR v běžných cenách a měla by se čerpat výhradně z nepřidělených marží v rámci stropů víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a / nebo prostřednictvím uvolnění příšlušných zvláštních nástrojů VFR.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Příjemci musí být podniky se sídlem v Unii, v nichž členské státy a/nebo jejich státní příslušníci vlastní více než 50% podíl a fakticky podnik kontrolují ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků. Kromě toho veškerá infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, se po celou dobu trvání opatření nesmí nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

1.  Příjemci a jejich subdodavatelé musí být podniky se sídlem v Unii, v nichž členské státy a/nebo jejich státní příslušníci vlastní více než 50% podíl a fakticky podnik kontrolují ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků. Kromě toho se veškerá infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, po celou dobu trvání opatření nacházejí na území Unie. Používání této infrastruktury, zařízení, majetku a zdrojů nesmí podléhat žádné kontrole ani omezením ze strany třetího státu nebo subjektu mimo EU.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které se hodlá ucházet o účast na některém opatření, jmenují ze svého středu koordinátora, který se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavní styčnou osobou členů konsorcia ve vztazích s Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo v případě, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody.

1.  Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které se hodlá ucházet o účast na některém opatření, jmenují ze svého středu koordinátora, který se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavní styčnou osobou členů konsorcia ve vztazích s Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo v případě, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody. Finanční pomoc Unie může mít rovněž podobu finančního nástroje nebo zadání veřejné zakázky.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují na základě těchto kumulativních kritérií:

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují s ohledem na cíle stanovené v článku 2 a na základě těchto kumulativních kritérií:

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  excelence;

a)  technologické a průmyslové excelence;

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  počtu členských států zapojených do projektu; a

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  příspěvku k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, a

c)  příspěvku k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly jako součást plánu rozvoje schopností nebo koordinovaného každoročního přezkumu obrany, a

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států, a

d)  životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států nebo dvojím užitím vyvíjených technologií, a

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány.

2.  Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány, a zajistí alespoň jednu kategorii projektů specificky věnovanou malým a středním podnikům.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  V pracovním programu se zajistí, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malýchstředních podniků.

3.  V pracovním programu se zajistí, aby nejméně 20% celkového rozpočtu bylo určeno ve prospěch opatření, která umožní spolupráci mezi malýmistředními podniky z několika členských států.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Návrhy, které byly předloženy v návaznosti na výzvu k předkládání návrhů, Komise vyhodnotí s pomocí nezávislých odborníků na základě kritérií pro přidělení uvedených článku 10.

2.  Návrhy, které byly předloženy v návaznosti na výzvu k předkládání návrhů, Komise vyhodnotí s pomocí nezávislých národních odborníků EU na základě kritérií pro přidělení uvedených článku 10.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána jako pozorovatel.

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura a Evropský parlament jsou přizvány, aby přispívaly jako pozorovatelé.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise provádění programu pravidelně sleduje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.

1.  Komise provádění programu pravidelně sleduje a hodnotí a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  V zájmu větší efektivnosti a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie, vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 2. Rovněž bude analyzovat, nakolik se projektů prováděných v rámci programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích.

2.  V zájmu větší efektivnosti a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie, vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 2. Rovněž bude analyzovat, nakolik se projektů prováděných v rámci programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích. Dále posoudí dopad na vývoz zbraní, které byly podpořeny z programu.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  V řádné lhůtě před skončením tohoto programu předloží Komise, je-li to vhodné, legislativní návrh na prodloužení Programu rozvoje evropského obranného průmyslu, spolu s odpovídajícími finančními prostředky v novém víceletém finančním rámci. Před konečným přijetím příslušného legislativního aktu musejí mít spolunormotvůrci k dispozici výsledky průběžné zprávy o provádění, kterou Komise vypracuje za tímto účelem.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Program poskytuje financování subjektům, které dodržují platné právní předpisy EU a normy přijaté na mezinárodní a evropské úrovni, a nepodporují tedy podle tohoto nařízení projekty, jež přispívají k praní peněz, financování terorismu nebo daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

 

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Zřízení evropského programu průmyslového rozvoje v oblasti obrany zaměřeného na podporu konkurenceschopnosti a schopností inovace obranného průmyslu EU

Referenční údaje

COM(2017)0294 – C8-0180/2017 – 2017/0125(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

15.6.2017

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

15.6.2017

Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání

5.10.2017

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Esteban González Pons

14.7.2017

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

10

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Zbigniew Kuźmiuk, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Răzvan Popa, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Monika Vana, Tiemo Wölken

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Ivana Maletić, Stanisław Ożóg, Ivan Štefanec

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa Estaràs Ferragut, Heidi Hautala, Dietmar Köster, Monika Smolková

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

23

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Gérard Deprez

ECR

Zbigniew Kuźmiuk, Stanisław Ożóg

PPE

Rosa Estaràs Ferragut, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Ivan Štefanec, Patricija Šulin, Inese Vaidere

S&D

Eider Gardiazabal Rubial, Răzvan Popa, Manuel dos Santos, Monika Smolková, Isabelle Thomas

VERTS/ALE

Indrek Tarand

10

-

ENF

André Elissen

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Liadh Ní Riada

NI

Eleftherios Synadinos

S&D

Jens Geier, John Howarth, Dietmar Köster, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Monika Vana

1

0

ECR

Richard Ashworth

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (24.1.2018)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU
(COM(2017)0294 – C8-0180/2017 – 2017/0125(COD))

Zpravodajka: Anneleen Van Bossuyt

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti a návrh Komise

Evropská rada uvítala evropský obranný akční plán vypracovaný Komisí, který byl přijat v listopadu 2016, a vyzvala Komisi, aby v první polovině roku 2017 předložila návrhy. Jádrem návrhu evropského obranného akčního plánu je zřízení Evropského obranného fondu s cílem podnítit investice do společného výzkumu a společného vývoje obranného materiálu a technologií. Fond by se měl skládat ze dvou různých, avšak vzájemně se doplňujících částí, t. j. jedna část by se měla týkat výzkumu a druhá schopností.

Tento návrh, který se týká Programu rozvoje evropského obranného průmyslu, spadá do části týkající se schopností a měl by v období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 přispět k inovační kapacitě obranného průmyslu Unie a k jeho konkurenceschopnosti.

V souladu s návrhem Komise: budou příjemci podpory podniky usazené v Unii; Unie by poskytla finanční pomoc, zejména v podobě grantů; na způsobilých opatřeních by měly spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve dvou členských státech; míra financování je omezena na 20 % celkových nákladů na opatření, vztahuje-li se k vývoji prototypů; příjemci připravující opatření v rámci stálé strukturované spolupráce budou mít nárok na vyšší objem finančních prostředků; výše rozpočtu programu by činila 500 milionů EUR. Navrhované nařízení obsahuje opatření týkající se obranného průmyslu Unie a Komise použila jaké právní základ článek 173 (průmysl) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Postoj zpravodajky výboru IMCO

Zpravodajka v zásadě vítá návrh předložený Komisí. Ačkoli hlavním cílem návrhu je podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu, tento nástroj lze rovněž podpořit z hlediska vnitřního trhu: navzdory skutečnosti, že existující nástroje vnitřního trhu nabízejí řešení zaměřená na účinnou spolupráci mezi členskými státy a využití úspor z rozsahu, trh s obranným vybavením je i nadále roztříštěný; zpravodajka je tudíž přesvědčena, že dodatečná opatření, jako je cílené financování ze strany EU, by mohla přispět k uvolněné řady kooperativních vývojových projektů, které by jinak nebyly zahájeny, a vytvoření základu pro postupnou integraci evropského trhu v této oblasti.

Zároveň a s ohledem na skutečnost, že jsou vynakládány finanční prostředky Unie, je pro zpravodajku důležité, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň transparentnosti a aby program zůstal co nejotevřenější, a to bez ohledu na zvláštnosti odvětví obrany.

Zpravodajka se kromě toho domnívá, že návrh lze vylepšit, a předložila pozměňovací návrhy, jejichž cílem je:

•  zvýšit požadovanou účast podniků ze tří na osm, resp. účast členských států ze dvou na šest; požadavky na účast, které navrhuje Komise, představují velmi nízkou prahovou hodnotu, což znamená, že podporu Unie nelze skutečně odůvodnit. Financované projekty by ve skutečnosti měly podporovat evropskou spolupráci, což je možné pouze tehdy, bude-li zvýšena prahová hodnota pro účast;

•  lépe propojit cíle programu s kritérii pro přidělení a rovněž s požadavky na hodnocení a podávání zpráv;

•  vyjasnit kritéria pro přidělení v souvislosti se závazkem členských států ohledně společného zadávání zakázek, aby se zajistilo, že neexistují pochybnosti o tom, do jaké míry platí pro zadávání zakázek v odvětví obrany směrnice 2009/81/ES;

•  v případě potřeby umožnit účast podnikům se sídlem ve třetí zemi, pod podmínkou, že je tak stanoveno v pracovním programu; tato skutečnost by umožnila považovat za způsobilé i významné projekty, které slouží cílům programu a vyžadují účast podniku se sídlem ve třetí zemi; v tomto ohledu může být přístup k právům duševního vlastnictví obezřetnější;

•  umožnit (ačkoli pravidlem by měla být intenzivnější spolupráce evropských podniků) ve výjimečných odůvodněných případech určitou flexibilitu, pokud jde o počet účastníků, druh účastníků a místo usazení;

•  podnítit intenzivnější spolupráci (vysoký počet účastníků a členských států) a významnou účast malých a středních podniků prostřednictvím nových odpovídajících kritérií pro přidělení;

•  snížit maximální výši finančního příspěvku na opatření na nejvýše 50 %, pokud se nevztahují na vývoj prototypů, a zvýšit tento příspěvek na 100 %, pokud opatření provádí malé a střední podniky;

•  zrušit dodatečnou finanční podporu ve výši 10 % pro projekty stálé strukturované spolupráce s cílem předejít diskriminačnímu zacházení a podnítit spolupráci mezi novými členskými státy;

•  požadovat roční hodnocení a podávání zpráv o tomto dvouletém programu, zejména vzhledem k tomu, že se jedná o pilotní fázi dalšího víceletého programu a že k tomuto návrhu nebylo vypracováno žádné komplexní posouzení dopadů;

•  snížit výši rozpočtu programu z 500 milionů na 355 milionů EUR. Podle Komise se 145 milionů EUR uvolní z úspěšného programu Nástroje pro propojení Evropy, který mimo jiné poskytuje investice na kritická opatření na podporu digitalizace.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný a inovativní obranný průmysl EU. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely.

(1)  V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný a inovativní obranný průmysl EU a vytvořit v Evropě integrovanější trh s obranným vybavením, který současně a za přijatelnou cenu zohledňuje různé bezpečnostní potřeby členských států. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely. Měl by doplňovat vnitrostátní rozpočty určené na obranu a vybízet členské státy k větším investicím do obrany.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, mj. kybernetické obrany, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technologicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

(2)  V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie a konsolidace strategické autonomie Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti a výkonnosti obranného průmyslu Unie, mj. odvětví kybernetické obrany, s přihlédnutím k vývoji rychlosti a sofistikovanosti kybernetických útoků, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technologicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V zájmu lepšího využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu by měl program podporovat spolupráci podniků při vývoji obranných produktů a technologií.

(3)  Roztříštěnost evropských trhů s obranným vybavením a nízký počet projektů spolupráce mezi členskými státy v oblasti obrany vedou ke zbytečnému zdvojování schopností a výdajů. V zájmu lepšího využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu a posílení jednotného trhu v odvětví obrany by měl program podporovat spolupráci podniků při vývoji obranných produktů a technologií, a to jak na úrovni hlavních dodavatelů, tak i dodavatelů, pokud byly identifikovány společně dohodnuté požadavky v oblasti schopností a vyřešeny nedostatečná interoperabilita a technologické rozdíly. Tato skutečnost by rovněž měla zvýšit účinnost jednotného trhu v odvětví obrany, což by v konečném důsledku mělo znamenat lepší zhodnocení vynaložených prostředků členských států.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Rozpočet programu by neměl negativně ovlivňovat provádění programů, z nichž jsou přerozdělovány prostředky, a proto by měl být primárně financován z celkového rozpětí pro závazky, celkového rozpětí pro platby a nástroje pružnosti.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  Pokud je prostřednictvím programu poskytována finanční podpora Unie a mají-li členské státy v úmyslu získat produkty nebo technologie dostupné na evropském trhu, je třeba v souladu s cílem podpory strategické autonomie Unie upřednostnit produkty a technologie vyvinuté v rámci programu.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Vzhledem ke zvláštnostem odvětví nebude ve skutečnosti žádný projekt spolupráce mezi podniky zahájen, aniž by se členské státy předem dohodly na podpoře takových projektů. Poté, co se na úrovni Unie dohodnou na společných prioritách v oblasti obraných schopností, případně i s přihlédnutím k regionálním kooperativním iniciativám, členské státy určí a zkonsolidují vojenské požadavky a definují technické specifikace projektu. Mohou rovněž jmenovat projektového manažera, aby vedl činnosti týkající se vývoje společného projektu.

(7)  Vzhledem ke zvláštnostem odvětví nebude ve skutečnosti žádný projekt spolupráce mezi podniky zahájen, aniž by se členské státy předem dohodly na podpoře takových projektů. Poté, co se na úrovni Unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a stálé strukturované spolupráce dohodnou na společných prioritách v oblasti obraných schopností, případně i s přihlédnutím k regionálním kooperativním iniciativám, členské státy určí a zkonsolidují požadavky v odvětví obrany a definují technické specifikace projektu.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Poněvadž cílem programu je podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících produktů a technologií pro obranné účely.

(10)  Poněvadž cílem programu je podpořit konkurenceschopnost a integraci obranného průmyslu Unie a spolupráci členských států převzetím některých rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací a norem, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž by se mělo vztahovat také na rozsáhlý rozvoj stávajících produktů a technologií pro obranné účely.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Vzhledem k tomu, že program obzvláště usiluje o posílení spolupráce mezi podniky v různých členských státech, mělo by být opatření způsobilé k financování z tohoto programu pouze tehdy, pokud se na něm podílí alespoň tři podniky usazené na území nejméně dvou členských států.

(11)  Vzhledem k tomu, že program obzvláště usiluje o posílení spolupráce mezi veřejnými či soukromými podniky v různých členských státech, mělo by být opatření způsobilé k financování z tohoto programu pouze tehdy, pokud se na něm podílí alespoň tři podniky usazené na území nejméně tří členských států.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Přeshraniční spolupráce na vývoji produktů a technologií pro obranné účely často trpěla tím, že bylo obtížné dohodnout se na společných technických specifikacích. Právě absence společných technických specifikací nebo jejich nízká úroveň vedly k tomu, že ve vývojové fázi narůstá složitost, dochází ke zpožděním a neúměrnému zvýšení nákladů. Dohoda o společných technických specifikacích by měla být podmínkou pro využití podpory Unie v rámci tohoto programu. Opatření, jejichž cílem je podpořit vytvoření společné definice technických specifikací, by rovněž měla být způsobilá k podpoře z tohoto programu.

(12)  Přeshraniční spolupráce na vývoji produktů a technologií pro obranné účely často trpěla tím, že bylo obtížné dohodnout se na společných technických specifikacích nebo normách a na podpoře interoperability. Právě absence nebo nízká úroveň společných technických specifikací nebo norem vedly k tomu, že ve vývojové fázi narůstá složitost, dochází ke zpožděním a neúměrnému zvýšení nákladů. Dohoda o společných technických specifikacích nebo normách by měla být hlavní podmínkou pro využití podpory Unie v rámci tohoto programu. Opatření, jejichž cílem je podpořit vytvoření společné definice technických specifikací nebo norem, by rovněž měla být způsobilá k podpoře z tohoto programu.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, k podpoře by proto měly být způsobilé pouze subjekty usazené v Unii a fakticky kontrolované členskými státy nebo jejich státními příslušníky. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, nesmí se infrastruktura, zařízení, vybavení a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatřeních financovaných v rámci programu, nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

(13)  Program je zaměřen na posílení účinné spolupráce a zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie a na konsolidaci strategické autonomie Unie v oblasti obrany, k finanční podpoře by proto měly být způsobilé pouze subjekty, které jsou usazeny v Unii a jejichž struktury výkonného vedení se nacházejí v Unii. Podniky se sídlem ve třetích zemích by se rovněž mohly účastnit projektů na základě spolupráce s příjemci, pokud mají sídlo ve třetí zemi uvedené v pracovním programu. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních obranných a bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, neměla by se infrastruktura, zařízenívybavení, které příjemci a subdodavatelé používají při opatřeních financovaných v rámci programu, nacházet na území třetích zemí. Příjemci ani jejich subdodavatelé by v zásadě neměli podléhat kontrole třetích zemí ani subjektů ze třetích zemí, pokud je pojetí kontroly chápáno tak, jako tomu je například v rámci politiky hospodářské soutěže.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Způsobilá opatření prováděná v rámci stálé strukturované spolupráce v institucionálním rámci Unie by průběžným způsobem umocňovala spolupráci mezi podniky z různých členských států, a bezprostředně by tak přispívala k cílům tohoto programu. Takové projekty by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

(14)  Způsobilá opatření prováděná v rámci stálé strukturované spolupráce v institucionálním rámci Unie by průběžným způsobem umocňovala spolupráci mezi podniky z různých členských států, a účinně by tak přispívala k cílům tohoto programu. Takové projekty by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by se měla uskutečňovat v souladu s bezpečnostními zájmy Unie. Z toho vyplývá, že přínos daného opatření pro tyto zájmy a priority v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly, by měl být jedním z kritérií pro udělení. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce bude Unie podporovat dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem obrany (CARD) a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie, lze zohlednit rovněž iniciativy regionální nebo mezinárodní spolupráce, např. v rámci NATO.

(16)  Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by se měla uskutečňovat v souladu s bezpečnostními zájmy Unie a mezinárodními právními předpisy. Z toho vyplývá, že přínos daného opatření pro tyto zájmy a priority v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly, by měl být jedním z kritérií pro udělení. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Evropský obranný akční plán, který zveřejnila Komise dne 30. listopadu 2016, zdůraznil, že je třeba optimalizovat součinnost mezi civilní a vojenskou sférou, obzvláště pokud se jedná o politiku pro oblast vesmíru, kybernetickou bezpečnost a obranu a námořní bezpečnost. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce bude Unie podporovat dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem obrany (CARD) a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie, by měly být zohledněny rovněž iniciativy regionální nebo mezinárodní spolupráce, např. iniciativy uskutečněné v rámci NATO.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, měla by být zaměřena tržně a řídit se poptávkou. Z tohoto důvodu by se u kritérií pro udělení mělo přihlédnout k tomu, zda se již členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii pokud možno koordinovaným způsobem společně vyrobí a pořídí.

(18)  Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti a účinnosti evropského obranného průmyslu, měla by být zaměřena tržně a řídit se poptávkou. Z tohoto důvodu by se u kritérií pro udělení mělo přihlédnout k tomu, zda se již členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii pokud možno koordinovaným způsobem společně vyvine, vyrobí či pořídí. Ve všech případech by měly být plně dodržovány požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES1a, včetně zásad transparentnosti a zákazu diskriminace, a výjimky by měly být povolovány pouze v rámci vymezeném touto směrnicí.

 

___________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Vztahuje-li se k vývoji prototypů, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20% celkových způsobilých nákladů na dané opatření. U ostatních činností vývojové fáze by se však pomoc měla vztahovat na celkovou výši způsobilých nákladů.

(19)  Vztahuje-li se k vývoji prototypů, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 50 % celkových způsobilých nákladů na dané opatření. U ostatních činností vývojové fáze by se však pomoc Unie měla vztahovat na 75 % způsobilých nákladů, a pokud jde o činnosti prováděné malými a středními podniky, měly by být financovány do výše 100 %.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)  Jednou z překážek, které brání tomu, aby byl evropský obranný průmysl konkurenceschopnější a reagoval na potřeby trhu, je to, že v některých případech se členské státy nebo příslušné orgány rozhodnou získat nové obranné produkty bez vhodného zadávání veřejných zakázek, aby zatajily informace o získaných produktech, a to i v případech, kdy je pro to slabý nebo žádný důvod. Tato situace by proto měla být rovněž analyzována v rámci programu a měla by být přijata vhodná opatření, aby se evropský obranný průmysl stal konkurenceschopnějším a reagoval na potřeby trhu, aniž by tím programu vznikly dodatečné náklady.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Komise by měla sestavit víceletý pracovní program odpovídající cílům programu. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program na přeshraniční účast malých a středních podniků pamatoval a umožňoval ji, a aby část celkového rozpočtu tudíž byla určena ve prospěch takových opatření.

(21)  Komise by měla sestavit dvouletý pracovní program odpovídající cílům programu. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program na přeshraniční účast malých a středních podniků pamatoval a umožňoval ji, a aby část celkového rozpočtu tudíž byla určena ve prospěch takových opatření, jelikož malé a střední podniky jsou ústředním prvkem evropské obranné průmyslové základny a hodnotového řetězce. Současně jsou nejzranitelnější částí dodavatelského řetězce, pokud jde o přístup k novému kapitálu potřebnému pro nové investice.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v oblasti obrany, bude jí udělen status pozorovatele ve výboru členských států. Ve výboru členských států by měla být nápomocna rovněž Evropská služba pro vnější činnost.

(22)  Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v oblasti obrany, bude jí udělen status pozorovatele v programovém výboru. Programovému výboru by měla být nápomocna rovněž Evropská služba pro vnější činnost.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  Na konci programu by Komise měla vypracovat zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány z hlediska výsledků finančního plnění a pokud možno i dopadu. Zpráva by měla zejména analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích,

(25)  Na konci každého roku programu by Komise měla vypracovat hodnotící zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány a hodnoceny z hlediska výsledků finančního plnění a dopadu. Zpráva by měla zejména analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích. Pokud je účast malých a středních podniků považována za nízkou, měla by Komise přezkoumat důvody této situace a měla by neprodleně navrhnout nová opatření, která by umožnila malým a středním podnikům zvýšit jejich účast.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranného průmyslu Unie podporou opatření v jejich vývojové fázi;

a)  zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranného průmyslu Unie podporou přeshraničních opatření v jejich vývojové fázi;

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky, včetně malých a středních podniků, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly;

b)  zvýšit, podpořit a umocnit přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a podniky s cílem podpořit integrované činnosti v rámci jednotného trhu v odvětví obrany, včetně zapojení malých a středních podniků, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, jakož i na rozvoji možností obrany proti počítačovým útokům a řešení kybernetické bezpečnosti pro obranný průmysl a zabránit zdvojování úsilí a podporovat interoperabilitu a normalizaci;

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  podpořit lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomoci překlenout mezery mezi výzkumem a vývojem.

c)  podpořit lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomoci překlenout mezery mezi výzkumem a vývojem v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností v rámci Unie, na nichž se členské státy společně dohodly;

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  přispět ke strategické autonomii Unie v oblasti obrany podporou rozvoje autonomního a konsolidovaného evropského obranného průmyslu v rámci jednotného trhu, přičemž bude zaručena bezpečnost dodávek;

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb)  podpořit rozvoj a získávání nových dovedností pracovníků v odvětví obrany.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výše částky na provádění programu v období 2019–2020 je stanovena na 500 milionů EUR v běžných cenách.

Výše částky na provádění programu v období 2019–2020 je stanovena na 500 milionů EUR v běžných cenách, přičemž tato částka by měla být čerpána z nepřidělených rozpětí v rámci stropů víceletého finančního rámce na období 2014–2020, včetně využití celkového rozpětí pro závazky, celkového rozpětí pro platby a nástroje pružnosti.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Program poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se jak na nové produkty a technologie, tak na modernizaci stávajících, pokud jde o:

1.  Program stanovuje a poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se na nové produkty a technologie nebo na rozsáhlý rozvoj stávajících produktů a technologií, pokud jde o:

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  návrh produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii, jakož i technické specifikace, podle nichž byl návrh vypracován;

a)  návrh produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii, jakož i technické specifikace nebo normy, podle nichž byl návrh vypracován;

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Na opatření musí spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve dvou členských státech. Podniky, které jsou příjemci, nesmí být přímo nebo nepřímo fakticky kontrolovány týmž subjektem, ani se nesmí kontrolovat navzájem.

2.  Na opatření musí spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve třech členských státech. Podniky, které jsou příjemci, ani žádný z jejich subdodavatelů účastnící se opatření nesmí být přímo nebo nepřímo fakticky kontrolovány týmž subjektem, ani se nesmí kontrolovat navzájem.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Týká-li se opatření definovaných v písmeni b) až f) prvního odstavce, musí být opatření založeno na společných technických specifikacích.

4.  Týká-li se opatření definovaných v písmeni b) až f) prvního odstavce, musí být opatření založeno na společných technických specifikacích a normách, které podporují interoperabilitu.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Příjemci musí být podniky se sídlem v Unii, v nichž členské státy a/nebo jejich státní příslušníci vlastní více než 50% podílfakticky podnik kontrolují ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků. Kromě toho veškerá infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, se po celou dobu trvání opatření nesmí nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

1.  Příjemci a jejich subdodavateli musí být soukromé nebo státní podniky se sídlem v Uniijejich struktury výkonného vedení se musí nacházet v Unii. Veškerá infrastruktura, zařízenímajetek, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají pro účely opatření financovaných v rámci programu, se po celou dobu trvání opatření musí nacházet na území členských států.

 

Příjemci ani jejich subdodavatelé nesmí podléhat kontrole třetích zemí ani subjektů ze třetích zemí.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Článek 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 7a

 

Další podmínky pro účast

 

1. Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může pracovní program stanovit další podmínky podle konkrétních požadavků politiky nebo podle povahy a cílů daného opatření, včetně podmínek týkajících se počtu a druhu účastníků a jejich místa usazení.

 

2. Ve vhodných případech mohou příjemci spolupracovat s podniky se sídlem ve třetí zemi uvedené v pracovním programu.

 

Spolupráce, jak je uvedena v prvním pododstavci, se účastní ty podniky, které mají příslušné odborné znalosti v oblasti způsobilého opatření.

 

Podnik, který je kontrolován třetí zemí nebo subjekty se sídlem ve třetí zemi, může spolupracovat s příjemci opatření, poskytne-li členský stát, v němž je příjemce usazen, v souladu s účinnými vnitrostátními postupy nebo smluvními ujednáními dostatečné záruky, že účast tohoto subjektu na opatření není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s hlavou V Smlouvy o EU.

 

Pro účely odst. 2 pododstavců 1 a 2 je rovněž způsobilá země, která je členem NATO.

 

3. Způsobilá opatření musí být v souladu s úkoly uvedenými v článku 42 Smlouvy o EU, pokud jde o udržení míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  přínosu pro inovace a technologický rozvoj obranného průmyslu,tím i k posílení průmyslové autonomie Unie v oblasti obranných technologií a

b)  přínosu pro inovace a technologický rozvoj obranného průmyslu a rovněž přínosu k posílení jednotného obranného trhu;

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  příspěvku k bezpečnostnímobranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, a

c)  příspěvku ke společné bezpečnostníobranné politice prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k provádění priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii, a případně na regionální nebo mezinárodní úrovni, společně dohodly;

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států, a

d)  životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států;

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  u opatření popsaných v písmenech b) až e) čl. 6 odst. 1 podle přínosu ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, přičemž příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii společně vyrobí a koordinovaným způsobem pořídí, případně i včetně společného zadávání zakázek;

e)  u opatření popsaných v písmenech b) až e) čl. 6 odst. 1 podle přínosu ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu a k posílení evropského jednotného obranného trhu, přičemž příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii společně vyvinou, vyrobí nebo koordinovaným způsobem pořídí, případně i včetně společného zadávání zakázek, v souladu se směrnicí 2009/81/ES o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti;

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)  významné zapojení malých a středních podniků usazených v Unii, jež přinesou přidanou hodnotu, ať už jako členové konsorcia nebo subdodavatelé, a zejména malých a středních podniků, které nejsou usazeny v členských státech, v nichž jsou usazeny jiné podniky, které jsou členy konsorcia;

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

eb)  posílené nebo nové přeshraniční spolupráce.

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Vztahuje-li se k vývoji prototypů, nesmí finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových nákladů na opatření. Ve všech ostatních případech může výše pomoci dosáhnout až celkových nákladů na opatření.

1.  Vztahuje-li se k vývoji prototypů, finanční pomoc Unie v rámci programu nepřesáhne 50 % celkových nákladů na opatření, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 1 písm. b). U všech ostatních opatření stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. a) a c)eb) pomoc nepřesáhne 75 % celkových nákladů na opatření a 100 % v případě, že tato opatření provádí malé a střední podniky.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Pokud se konsorcium zaváže přidělit alespoň 10 % způsobilých nákladů opatření malým a středním podnikům usazeným v jiných členských státech než ve státech, ve kterých jsou usazeny podniky, které jsou členy konsorcia, může využít míry financování zvýšené o dalších 10 procentních bodů.

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani nevznáší jakékoliv nároky na práva duševního vlastnictví v souvislosti s opatřením.

Komise není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani nevznáší jakékoliv nároky na práva duševního vlastnictví v souvislosti s opatřením. Technologické produkty vytvořené nebo vyráběné za pomoci těchto evropských finančních prostředků nemohou být předmětem převodu technologií a nemůže se na ně vztahovat právo duševního vlastnictví ve prospěch třetí země, která se nachází mimo Evropskou unii, ani ve prospěch hospodářského subjektu, který by nebyl kontrolován jedním ze států Unie.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme víceletý pracovní program na dobu trvání programu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2. Tento pracovní program musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 2.

1.  Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme dvouletý pracovní program na dobu trvání programu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány.

2.  Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány, a jejich přímý vztah k cílům stanoveným v článku 2.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  V pracovním programu se zajistí, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

3.  V pracovním programu se zajistí, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků, a to případně na základě konkrétní kategorie projektů zaměřené na přeshraniční účast malých a středních podniků;

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Pracovní program stanoví všechny třetí země, ve kterých mohou mít podniky spolupracující s příjemci sídlo pro účely článku 7a.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Čl. 17 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Sledování a podávání zpráv

Sledování, hodnocení a podávání zpráv

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise provádění programu pravidelně sleduje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.

1.  Komise provádění programu pravidelně sleduje a hodnotí a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  V zájmu větší efektivnosti a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie, vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 2. Rovněž bude analyzovat, nakolik se projektů prováděnýchrámci programu účastní přeshraniční maléstřední podnikyjak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích.

2.  V zájmu větší efektivnosti a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie vypracuje Komise zprávy obsahující roční hodnocení a zašle je Evropskému parlamentu a Radě. Zprávy – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 2, a zároveň zhodnotí účelnost a efektivitu podporovaných akcí z hlediska finančního plnění, výsledků, nákladů a pokud možno i dopadu. Rovněž budou analyzovat jednotlivá kritéria pro přidělení stanovenáčlánku 10 a poskytovat relevantní údaje včetně informací o účasti malýchstředních podnikůmalých podniků se střední tržní kapitalizací na provádění projektů a jejich podílu na globálních hodnotových řetězcích.

 

Zprávy budou rovněž obsahovat informace o rozdělení vzniklých práv duševního vlastnictví.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Zřízení evropského programu průmyslového rozvoje v oblasti obrany zaměřeného na podporu konkurenceschopnosti a schopností inovace obranného průmyslu EU

Referenční údaje

COM(2017)0294 – C8-0180/2017 – 2017/0125(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

15.6.2017

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

15.6.2017

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Anneleen Van Bossuyt

12.7.2017

Projednání ve výboru

21.11.2017

4.12.2017

 

 

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Morten Løkkegaard, Eva Maydell, Marlene Mizzi, Nosheena Mobarik, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Edward Czesak, Roberta Metsola, Dariusz Rosati, Adam Szejnfeld, Josef Weidenholzer, Kerstin Westphal

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Tim Aker

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28

+

ALDE

EFDD

PPE

 

 

S&D

 

 

Verts/ALE

Dita Charanzová, Morten Løkkegaard, Jasenko Selimovic

Marco Zullo

Pascal Arimont, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Philippe Juvin, Javi López, Eva Maydell, Roberta Metsola, Dariusz Rosati, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Adam Szejnfeld, Mihai Ţurcanu

Nicola Danti, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Marlene Mizzi, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Josef Weidenholzer

Jan Philipp Albrecht, Igor Šoltes

8

-

ECR

EFDD

ENF

S&D

Edward Czesak, Daniel Dalton, Nosheena Mobarik, Anneleen Van Bossuyt

Tim Aker, Robert Jarosław Iwaszkiewicz

Mylène Troszczynski

Kerstin Westphal

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Zřízení evropského programu průmyslového rozvoje v oblasti obrany zaměřeného na podporu konkurenceschopnosti a schopností inovace obranného průmyslu EU

Referenční údaje

COM(2017)0294 – C8-0180/2017 – 2017/0125(COD)

Datum předložení EP

7.6.2017

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

15.6.2017

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

15.6.2017

BUDG

15.6.2017

IMCO

15.6.2017

 

Přidružené výbory

       Datum oznámení na zasedání

AFET

5.10.2017

BUDG

5.10.2017

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Françoise Grossetête

6.7.2017

 

 

 

Projednání ve výboru

27.11.2017

11.1.2018

 

 

Datum přijetí

21.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

12

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, András Gyürk, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Cornelia Ernst, Gerben-Jan Gerbrandy, Françoise Grossetête, Janusz Korwin-Mikke, Werner Langen, Florent Marcellesi, Dominique Riquet, Davor Škrlec

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jan Keller, Stanisław Ożóg

Datum předložení

26.2.2018

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

49

+

ALDE

Fredrick Federley, Gerben-Jan Gerbrandy, Morten Helveg Petersen, Dominique Riquet, Lieve Wierinck

ECR

Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski, Stanisław Ożóg, Evžen Tošenovský

EFDD

Dario Tamburrano

ENF

Angelo Ciocca, Barbara Kappel

PPE

Bendt Bendtsen, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Françoise Grossetête, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Nadine Morano, Angelika Niebler, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Hermann Winkler, Anna Záborská

S&D

Zigmantas Balčytis, José Blanco López, Adam Gierek, Theresa Griffin, Eva Kaili, Jan Keller, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Dan Nica, Miroslav Poche, Kathleen Van Brempt, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

12

-

EFDD

Jonathan Bullock

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Cornelia Ernst, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

NI

Janusz Korwin-Mikke

S&D

Martina Werner

VERTS/ALE

Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Florent Marcellesi, Davor Škrlec, Claude Turmes

2

0

ENF

Christelle Lechevalier

S&D

Patrizia Toia

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 9. března 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí