Postup : 2017/2226(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0047/2018

Předložené texty :

A8-0047/2018

Rozpravy :

PV 13/03/2018 - 20
CRE 13/03/2018 - 20

Hlasování :

PV 14/03/2018 - 8.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0077

ZPRÁVA     
PDF 931kWORD 89k
28.2.2018
PE 615.386v02-00 A8-0047/2018

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2018

(2017/2226(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Hugues Bayet

Zpravodaj (*):

Jean Arthuis, Rozpočtový výbor

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 POSTOJ VE FORMĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2018

(2017/2226(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 121 odst. 2, článek 136 a 148 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–  s ohledem na posouzení Evropské fiskální rady ze dne 20. června 2017 týkající se vhodné budoucí orientace fiskální politiky eurozóny,

–  s ohledem na závěry Evropské rady přijaté ve dnech 25.–26. března 2010 a 17. června 2010 a také na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 o optimálním využití flexibility v rámci současných pravidel paktu o stabilitě a růstu (COM(2015)0012),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy(11),

–  s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie (zpráva pěti předsedů),

–  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2017 o dalších krocích k dokončení hospodářské a měnové unie – COM(2017) 0821,

–  s ohledem na hospodářskou prognózu Evropské komise z podzimu 2017,

–  s ohledem na studie a hloubkové analýzy koordinace hospodářských politik v eurozóně v rámci evropského semestru, které byly připraveny pro Hospodářský a měnový výbor (listopad 2015),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 o roční analýze růstu za rok 2016 (COM(2015)0690), zprávu mechanismu varování na rok 2016 (COM(2015)0691) a návrh společné zprávy o zaměstnanosti ((COM(2015)0700),

–  s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv, který byl podepsán a vyhlášen v Göteborgu dne 17. listopadu 2017,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a 1305/2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie(12),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(13),

–  s ohledem na doporučení pro doporučení Rady ze dne 22. listopadu 2017 týkající se hospodářské politiky eurozóny,

–  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2018,

–  s ohledem na diskuzi s Komisí v Evropském parlamentu o balíčku týkajícím se evropského semestru – roční analýza růstu na rok 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a postoj v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8–0047/2018),

A.  vzhledem k tomu, že ačkoli se podle prognóz Komise očekává pokračování růstu evropského hospodářství, tempo tvorby pracovních míst a kupní síly domácností naznačuje mírnou ztrátu dynamiky v příštích dvou letech, přičemž růst v EU dosáhl 2,4 % v roce 2017, mírně zpomalí na 2,2 % v roce 2018 a na 2,0 % v roce 2019; vzhledem k tomu, že bude třeba přijmout další politická opatření, která povedou k řešení nevyřešených problémů přetrvávajících z doby hospodářské krize;

B.  vzhledem k tomu, že současná situace ekonomiky EU vyzývá k ambiciózním a sociálně vyváženým strukturálním reformám a investicím v členských státech, které přinesou trvalý růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost a umožní vzestupné sbližování;

C.  vzhledem k tomu, že se v letošním roce očekává mírný pokles soukromé spotřeby před zmírněním v roce 2019 v důsledku vyšší inflace oproti roku 2017, ačkoli je nižší než cíl ECB pod úrovní 2 %, ale velmi těsně dosahující této hodnoty;

D.  vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) poskytly vedle evropských strukturálních a investičních fondů důležitou podporu investicím v EU; vzhledem k tomu, že soukromé investice ovšem stále ještě nedosahují úrovně z roku 2008, což má nepříznivé důsledky na případný růst, tvorbu pracovních míst a produktivitu;

E.  vzhledem k tomu, že se očekává další nárůst zaměstnanosti, přičemž ve druhém čtvrtletí roku 2017 mělo práci rekordních 235,4 milionu lidí; zatímco některé ukazatele trhu práce naznačují přetrvávající potíže, jako např. zvyšující se segmentaci trhu práce, zhoršující se nerovnosti, zvláště pak co se týče mladých lidí a osob s nižším dosaženým vzděláním; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost v EU dosahuje 7,5 % a v eurozóně 8,9 %, přičemž, ačkoli jsou to nejnižší úrovně za posledních devět, respektive osm let, tato nezaměstnanost je stále příliš vysoká, především mezi mladými lidmi; vzhledem k tomu, že stále existují značné rozdíly mezi mnoha členskými státy a vzhledem k tomu, že míru zaměstnanosti je třeba stále ještě zvyšovat, aby se podařilo překonat důsledky krize a v neposlední řadě dosáhnout vnitrostátních cílů stanovených v rámci strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že skrytá nezaměstnanost (nezaměstnané osoby, které jsou ochotny pracovat, ale zaměstnání aktivně nehledají) dosahovala v roce 2016 20 %;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a daňových podvodů, z čehož mají prospěch některé velké korporace a jednotlivci, přišlo několik členských států o miliardy eur v podobě příjmů za správu veřejných financí, a to na úkor malých a středních podniků a dalších daňových poplatníků;

G.  vzhledem k tomu, že zlepšující se ekonomická situace skýtá příležitosti pro realizaci ambiciózních a sociálně vyvážených strukturálních reforem, zejména opatření na podporu investic, neboť úroveň investic v poměru k HDP je dnes stále nižší než v období těsně před finanční krizí, a opatření, která by zlepšila situaci veřejných financí, a to s ohledem na zátěž, kterou klade demografický vývoj na udržitelnost dluhu;

1.  bere na vědomí zveřejněný balíček týkající se roční analýzy růstu na rok 2018 a navrhovaný soubor politik v oblasti investic, ambiciózních a sociálně vyvážených strukturálních reforem a odpovědných veřejných financí, které jsou uváděny jako způsob, jak dále podpořit vyšší míry růstu a posílit obnovu Evropy, vzestupné sbližování a konkurenceschopnost; souhlasí s tím, že k dosažení růstu, vytváření pracovních míst a dalšímu boji proti nerovnostem, které brání hospodářskému růstu, je zapotřebí další pokrok v provádění strukturálních reforem;

Kapitola 1 – investice a růst

2.  zdůrazňuje přetrvávající strukturální problém nedostatečného růstu potenciálního produktu, produktivity a konkurenceschopnosti související s příliš nízkou úrovní veřejných a soukromých investic a nedostatkem ambiciózních a sociálně vyvážených strukturálních reforem v některých členských státech;

3.  připomíná, že některé členské státy stále vykazují velké přebytky běžného účtu, které by mohly být použity k podpoře veřejných a soukromých investic a podpoře hospodářského růstu;

4.  připomíná, že je důležité kombinovat veřejné a soukromé investice se strukturálními reformami za účelem posílení a podpory hospodářského růstu;

5.  zdůrazňuje význam posílení veřejných investic v EU pro napravení jejich současného poklesu; vyzývá také k dokončení unie kapitálových trhů, aby se posílily soukromé investice v rámci celého jednotného trhu; domnívá se, že regulační rámec pro soukromé investice je třeba ještě více zlepšit;

6.  zdůrazňuje, že pro zvýšení produktivity je třeba více investovat do výzkumu, vývoje a inovací, jakož i do technologické modernizace; připomíná, že investice do oblastí, jako je infrastruktura, dětská péče, sociální bydlení, vzdělávání, odborná příprava, zdravotnictví, výzkum, digitální inovace a oběhové hospodářství, mohou zvýšit jak produktivitu, tak zaměstnanost; vyzývá Komisi, aby připravila doporučení pro jednotlivé země v oblasti energetické účinnosti a spotřeby zdrojů a aby zajistila, že tato doporučení budou v plném souladu s Pařížskou dohodou o klimatu;

7.  žádá Komisi, aby posoudila současné překážky významným projektům v oblasti infrastruktury zvyšující růst během trvání takových investic a aby projednala s Parlamentem a Radou způsoby, jak se vypořádat s těmito překážkami prostřednictvím stávajícího právního rámce;

Kapitola 2 – zodpovědné veřejné finance

8.   bere na vědomí, že doporučení pro eurozónu obsahují celkově neutrální orientaci fiskální politiky, i když se v roce 2018 očekává, že orientace fiskální politiky bude v řadě členských států mírně expanzivní; připomíná, že konzistentní provádění a soulad s fiskálními pravidly Unie, včetně plného dodržování stávajících ustanovení o pružnosti, jsou pro řádné fungování HMU klíčové;

9.  zdůrazňuje, že orientace fiskálních politik na úrovni členských států i eurozóny musí být nastavena tak, aby byla zajištěna rovnováha mezi dlouhodobou udržitelností veřejných financí a investic spojených s důsledným dodržováním Paktu o stabilitě a růstu na straně jedné a krátkodobou makroekonomickou stabilitou na straně druhé;

10.  vítá zlepšení v oblasti veřejných financí, které je klíčové pro dosažení spolehlivějšího, udržitelného a účinného růstu, především postupně klesající poměr veřejného dluhu k HDP v EU a eurozóně a klesající celkové rozpočtové schodky, a zdůrazňuje nicméně, že se poměr hrubého dluhu k HDP v eurozóně stále pohybuje kolem 90 % a v některých členských státech dokonce o dost výše; zdůrazňuje, že tyto členské státy by měly naléhavě snížit své vysoké poměry dluhu k HDP, neboť je to podstatně snazší v době hospodářského oživení; připomíná, že značnou zátěž pro udržitelnost veřejných financí představuje stárnutí společnosti a další prvky demografického vývoje; vyzývá proto členské státy, aby převzaly zodpovědnost za budoucí generace;

11.  zdůrazňuje, že je třeba se více soustředit na složení a řízení vnitrostátních rozpočtů; vítá stále častější praxi provádění přezkumů výdajů a nadále vybízí členské státy k tomu, aby kriticky zhodnotily kvalitu svých rozpočtů;

Kapitola 3 – strukturální reformy

12.   připomíná, že některé členské státy potřebují nadále provádět sociálně a environmentálně udržitelné a prorůstové reformy, zejména v kontextu zlepšené hospodářské situace v EU s růstem HDP v téměř všech členských státech, s cílem posílit konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst, růst a větší konvergenci;

13.  zdůrazňuje, že je třeba přiblížit výdaje eurozóny v oblasti výzkumu a vývoje cílům strategie EU 2020; vyzývá členské státy, aby zavedly řádné politiky a poskytly investování pro zajištění nebo zachování rovného přístupu k celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě, se zohledněním vývoje na pracovním trhu včetně vzniku nových profesí;

14.  zdůrazňuje, že digitalizace, globalizace a technologické změny od základu proměňují naše trhy práce, což vede například k častějším změnám forem zaměstnání či pracovních statusů. jež vyžadují přizpůsobený přechod; zdůrazňuje proto, že je třeba vytvořit dynamické trhy práce s dostupnými a vysoce kvalitními systémy sociálního zabezpečení, které budou schopny reagovat na tyto nové podmínky na trhu práce;

15.  domnívá se, že reformy, které odstraní úzká místa v oblasti investic, by umožnily přímou podporu hospodářské činnosti a zároveň by vytvořily podmínky pro dlouhodobý růst;

16.  vyzývá k přezkumu zdanění zaměřenému na dosažení spravedlivé rovnováhy zdanění kapitálu, pracovní síly a spotřeby;

Kapitola 4 – konvergence a inkluze

17.  zdůrazňuje, že evropský semestr a doporučení pro jednotlivé země by měly přispět k dosažení cílů strategie EU 2020, včetně cílů stanovených v pilíři sociálních práv a měly by vést k růstu a tvorbě pracovních míst; vítá proto „srovnávací přehled sociálních ukazatelů“ jako nástroj, který umožní sledovat provádění sociálního pilíře;

18.  zdůrazňuje, že v nedávné době zaostával růst reálných mezd za růstem produktivity navzdory zlepšení situace na trhu práce; zdůrazňuje proto, že v některých odvětvích a oblastech by měl existovat prostor pro zvyšování mezd odpovídající cílům zvýšení produktivity, pro zajištění dobrých životních standardů, se zohledněním konkurenceschopnosti a potřeby vypořádat se s nerovnostmi;

19.  poukazuje na to, že je třeba, aby fiskální politiky zohledňovaly měnovou politiku respektující nezávislost ECB;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vyvinula komplexní strategii na podporu investic, která bude posilovat environmentální udržitelnost, a aby zajistila řádné propojení mezi cíli udržitelného rozvoje OSN a evropským semestrem;

21.  vítá skutečnost, že roční analýza růstu na rok 2018 uznává potřebu účinných a spravedlivých daňových systémů poskytujících správné pobídky pro hospodářskou činnost; podporuje iniciativy Komise směřující k dosažení větší transparentnosti a reformy systému DPH a bere na vědomí práci, která byla vykonána pro společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob; vítá mezinárodní úsilí zaměřené na boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; poukazuje na to, že zlepšování efektivity vnitrostátních daňových systémů může významnou měrou zvýšit příjmy státu;

22.  vyzývá členské státy, aby přijaly odpovídající opatření na pomoc mladým lidem, kteří ani nestudují ani nepracují nebo neprocházejí odbornou přípravou, a uprchlíkům a na jejich integraci a včas přitom předvídaly požadavky na usnadnění jejich hladkého vstupu na trh práce, s cílem předejít tomu, aby se stali součástí šedé ekonomiky, a žádá, aby bylo zajištěno, že veřejné služby budou mít dostatek zdrojů; zdůrazňuje, že sociální partneři by měli hrát klíčovou úlohu při podpoře těchto mladých lidí a uprchlíků a zabránění tomu, aby byli na trhu práce diskriminováni;

23.  je znepokojen, že nedostatky a diskriminace nadále ovlivňují trhy práce v některých členských státech, což přispívá k rozdílům v odměňování, výši důchodů a účasti na procesu rozhodování mezi muži a ženami;

Kapitola 5 – rámec evropského semestru: odpovědnost a provádění

24.  vítá zvýšenou pozornost, která je věnována souhrnné fiskální situaci v eurozóně, a poukazuje na povinnosti jednotlivých členských států dodržovat Pakt o stabilitě a růstu, a to za plného dodržování jeho doložek flexibility; zdůrazňuje, že koncepce celkového nastavení fiskální politiky nesmí vést k tomu, aby se přebytky a schodky jednotlivých členských států vzájemně vyrovnávaly;

25.  vyjadřuje znepokojení nad nízkou mírou plnění doporučení pro jednotlivé země, včetně doporučení, která mají podpořit konvergenci, zvyšování konkurenceschopnosti a snižování makroekonomické nerovnováhy; domnívá se, že větší pocit odpovědnosti na straně členských států, probuzený na základě skutečných veřejných debat na vnitrostátní úrovni, by vedl k lepšímu provádění doporučení pro jednotlivé země; domnívá se, že je důležité zajistit, aby zprávy o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země projednaly vnitrostátní parlamenty, domnívá se, že by se do procesu evropského semestru měly lépe zapojit regionální a místní orgány; vyzývá Komisi, aby využila všechny existující nástroje k vymáhání těch doporučení pro jednotlivé země, jež mají řešit problémy, které jsou hrozbou pro udržitelnost měnové unie;

26.  zdůrazňuje, že jakýkoliv další krok směrem k prohloubení HMU musí jít ruku v ruce se silnější demokratickou kontrolou; trvá na tom, že za tímto účelem musí být posílena úloha Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů v souladu se zásadou odpovědnosti; požaduje zapojení sociálních partnerů do jednání, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni;

Odvětvové příspěvky ke zprávě o roční analýze růstu na rok 2018

Rozpočty

27.  domnívá se, že rozpočet EU musí motivovat k udržitelnému růstu, konvergenci, investicím a reformám pomocí řešení a synergií týkajících se vnitrostátních rozpočtů; domnívá se proto, že roční analýza růstu slouží jako vodítko pro členské státy a pro přípravu vnitrostátních rozpočtů a rozpočtu EU, a to především v souvislosti s přípravou víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020;

28.  znovu opakuje, že by v tomto ohledu měla existovat vyšší míra součinnosti mezi vnitrostátními rozpočty a rozpočtem EU; zdůrazňuje, že v tomto směru hraje klíčovou roli Komise vzhledem ke svému zapojení do evropského semestru, jakož i do přípravy a plnění rozpočtu EU;

29.  vítá návrh na vytvoření větší součinnosti rozpočtu EU a omezení jeho fragmentace, který v prosinci 2016 nastínila skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje v doporučených obsažených v její závěrečné zprávě s názvem „Budoucí financování EU“;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

30.  vítá iniciativu Komise při spouštění webového portálu zaměřeného na podporu zdraví a prevenci nemocí, kde jsou k dispozici aktuální informace o tématech týkajících se podpory zdraví a dobrých životních podmínek a který představuje pro občany důležitý zdroj jasných a spolehlivých informací; zdůrazňuje, že tento portál by měl být v plné míře přístupný všem občanům EU, včetně těch, kteří trpí dyslexií nebo jinými takovými potížemi;

31.  vyžaduje větší soudržnost s jinými politikami EU v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, například se strategií EU pro přizpůsobování se změně klimatu, evropskými strukturálními a investičními fondy, Fondem solidarity, právními předpisy v oblasti životního prostředí a výzkumnými a inovačními politikami;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a vnitrostátním parlamentům členských států a Evropské centrální bance.

(1)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(2)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(3)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(4)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(5)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(6)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

(8)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(9)

Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27.

(10)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(11)

Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 105.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0469.

(13)

Přijaté texty, P8_TA-PROV(2017)0491.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská unie zažívá od roku 2008 hlubokou hospodářskou a měnovou krizi. Po deseti letech se v eurozóně opatrně projevuje zlepšování hospodářských výsledků a opětovné zahájení růstu.

Tyto makroekonomické ukazatele však nebrání nárůstu nerovností uvnitř členských států, kdy narůstá fenomén chudých pracujících, ani nedostatečnému sbližování mezi členskými státy eurozóny.

Evropský semestr 2018 musí být příležitostí k vedení hospodářské politiky, která zajišťuje růst, investice a plnou zaměstnanost. Musí rovněž plně přispívat k provádění cílů, které si Evropská unie vytyčila v pilíři sociálních práv.

Současný rámec evropské správy ekonomických záležitostí ukázal svá omezení. Bez změny směřování rozpočtové politiky eurozóny není naděje na udržitelný růst s kvalitními pracovními místy. Z tohoto důvodu zpravodaj doporučuje reformu paktu o stabilitě a růstu a zavedení fiskální kapacity eurozóny a ambiciózního plánu veřejných investic.

Plán předsedy Junckera zcela jistě představoval první důležitou etapu pro soukromý sektor, ale je nutné jej doplnit o plán investic pro sektor veřejný.

Kvalitní veřejná infrastruktura představuje jednu ze silných stránek naší konkurenceschopnosti.

Evropě však hrozí, že o tento trumf přijde v důsledku současného nedostatku investic, který se projevuje stárnutím infrastruktur, což má dopad na dopravní zácpy, zpomalení na železnici, nejistotu, pokud jde o výši investic na trhu s energií.

Evropská unie musí rovněž vést udržitelnou investiční politiku, která zajistí potřebnou ekologickou transformaci a umožní jí dosahovat cílů, jež si stanovila. Evropský semestr by měl tuto prioritu plně zohledňovat.

Zpravodaj zároveň obhajuje i další priority, jako:

  růst mezd a ochrana sociálních systémů,

  harmonizace evropských daní a boj proti vyhýbání se daňové povinnosti s cílem dosáhnout fiskální spravedlnosti,

  navýšení financování výzkumu a vývoje s cílem zvýšit produktivitu na evropské úrovni.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (25.1.2018)

pro Hospodářský a měnový výbor

o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: roční analýza růstu 2018

(2017/2226(INI))

Zpravodaj: Jean Arthuis

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že rozpočty EU musí poskytovat pobídky k udržitelnému růstu, konvergenci, investicím a reformám pomocí řešení a synergií týkajících se vnitrostátních rozpočtů; domnívá se proto, že roční analýza růstu slouží jako vodítko pro členské státy a pro přípravu vnitrostátních rozpočtů a rozpočtu EU, a to především v souvislosti s přípravou víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020;

2.  vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházejícího víceletého finančního rámce zajistila výrazné navýšení pro Evropský sociální fond, a to s konkrétním cílem podporovat provádění evropského pilíře sociálních práv;

3.  vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní legislativní plán na období 2018–2019 s cílem zlepšit životní a pracovní podmínky v souvislosti s vyhlášením evropského pilíře sociálních práv a aby zejména podpořila vyhlášení sociálního protokolu, který má být připojen ke Smlouvám, aby byla zaručena přednost základních sociálních práv před ekonomickými svobodami;

4.  znovu opakuje, že by v tomto ohledu měla existovat vyšší míra součinnosti mezi vnitrostátními rozpočty a rozpočtem EU; zdůrazňuje, že Komise hraje v tomto směru klíčovou roli vzhledem ke svému zapojení do evropského semestru, jakož i do přípravy a plnění rozpočtu EU;

5.  naléhavě vybízí Komisi, aby navrhla ambiciózní reformy správy eurozóny včetně zavedení a používání zvláštního nástroje na podporu přijetí eura členskými státy, které nejsou členy eurozóny; vítá návrh na vytvoření větší součinnosti rozpočtu EU a omezení jeho fragmentace, který v prosinci 2016 nastínila skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje ve své závěrečné zprávě a doporučeních s názvem „Budoucí financování EU“;

6.  připomíná svou podporu vytvoření fiskální kapacity eurozóny s cílem zajistit konvergenci, čelit symetrickým a asymetrickým makroekonomickým otřesům a zvýšit konkurenceschopnost a stabilitu ekonomik členských států, jak bylo navrženo v jeho usnesení ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro eurozónu; je přesvědčen, že uvedené financování by mělo pocházet z eurozóny a od dalších zúčastněných členů, a to ze zdrojů příjmů, na nichž se dohodnou zúčastněné členské státy, v rámci přenesení pravomocí, a domnívá se, že ve stabilizované situaci by tato fiskální kapacita měla být financována také z vlastních zdrojů, jako je daň z finančních transakcí; domnívá se, že by tato rozpočtová kapacita měla být součástí rozpočtu EU, převyšovat současné stropy víceletého finančního rámce a měla by být považována za účelově vázané příjmy a záruky;

7.  vyzývá Komisi, aby pobízela k reformám daňových systémů zaměřeným na zvýšení maximální sazby daně z příjmu, především pokud jde o zdanění kapitálových příjmů, vytváření zdrojů k převodu veřejných statků a služeb a odvrácení trendů ohrožujících růst a tvorbu pracovních míst způsobených nerovnostmi příjmů a bohatství, které postihují zejména 40 % obyvatel na spodní hladině distribuce příjmů;

8.  bere na vědomí dokument s názvem „Plán prohlubování hospodářské a měnové unie“, který Komise předložila dne 6. prosince 2017; vítá zejména návrh na přeměnu Evropského mechanismu stability (ESM) na Evropský měnový fond a jeho začlenění do rámce EU; vyjadřuje politování nad tím, že návrh Komise na začlenění všech mezivládních nástrojů týkajících se eura do rámce EU je postaven na právním základě, jenž vylučuje řádnou účast Evropského parlamentu jako spolunormotvůrce; zdůrazňuje potřebu dát najevo větší ambice s cílem zavést úplnou rozpočtovou kapacitu pro eurozónu;

9.  znovu poukazuje na to, jak důležitý je boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování z hlediska rozpočtových zdrojů EU a jejích členských států; vítá skutečnost, že EU zveřejnila černou listinu daňových rájů, lituje však toho, že Rada zmírnila kritéria pro zařazení zemí na tento seznam; zdůrazňuje, že tuto černou listinu musí doprovázet tvrdé a odrazující sankce proti zemím na ni zařazeným; vyzývá k veřejnému podávání zpráv podle jednotlivých zemí a vytvoření společného základu daně z příjmů právnických osob s cílem šířit daňovou transparentnost a rovné podmínky;

10.  považuje za nutné podporovat veřejné a soukromé investice do infrastruktury, výzkumu, vývoje, inovací a vzdělání s cílem zvyšovat produktivitu a kladně ovlivňovat hospodářský růst a mzdy; žádá silnou a účinnou politiku soudržnosti, která bude mimo jiné podporovat provádění kombinace hospodářských politik zaměřených na dosažení vysoké úrovně rozvoje a růstu a podporu tvorby pracovních míst;

11.  domnívá se že, tento návrh vyžaduje další rozpracování a posílení, pokud jde o ustanovení týkající se odpovědnosti Evropského měnového fondu vůči Evropskému parlamentu, jeho schopnosti plnit všechny své funkce, zejména jako společný mechanismus jištění pro bankovní unii, a jeho konkrétní schopnosti rozhodovat, když bude plnit svou stabilizační funkci;

12.  je znepokojen nízkou úrovní inflace, která v eurozóně převládá, na což opakovaně upozornila Evropská centrální banka; domnívá se, že mzdy jsou v některých členských státech uměle udržovány na nízké úrovni, což poškozuje hospodářství EU jako celek;

13.  doporučuje, aby všechny členské státy, které se zavázaly k přijetí eura a dosud tak neučinily, schválily co nejdříve konkrétní plány pro přijetí společné evropské měny;

14.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí v EU dosahuje 17 %, a vítá skutečnost, že EU na řešení tohoto problému vyčlenila rozpočtové zdroje, zejména v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI); připomíná, že 75 % celkového rozpočtu iniciativy YEI do roku 2020 bylo přiděleno na projekty a 19 % již bylo členskými státy vyčerpáno, díky čemuž patří míra plnění rozpočtu této iniciativy k nejvyšším mezi evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy); vyzývá Komisi a členské státy, aby vzhledem k důležitosti této otázky přijaly opatření k dalšímu zlepšení čerpání daných prostředků.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Zbigniew Kuźmiuk, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Răzvan Popa, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Monika Vana, Tiemo Wölken

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Heidi Hautala, Ivana Maletić, Stanisław Ożóg, Ivan Štefanec

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa Estaràs Ferragut, Dietmar Köster, Monika Smolková

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Gérard Deprez

ECR

Zbigniew Kuźmiuk,

PPE

Rosa Estaràs Ferragut, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Ivan Štefanec, Patricija Šulin, Inese Vaidere

S&D

Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, John Howarth, Dietmar Köster, Răzvan Popa, Monika Smolková, Isabelle Thomas, Tiemo Wölken, Manuel dos Santos

6

-

ECR

Richard Ashworth, Stanisław Ożóg

ENF

André Elissen

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Liadh Ní Riada

NI

Eleftherios Synadinos

3

0

Verts/ALE

Heidi Hautala, Indrek Tarand, Monika Vana

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (2.2.2018)

pro Hospodářský a měnový výbor

o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: roční analýza růstu 2018

(2017/2226(INI))

Zpravodaj: Nuno Melo

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že ochrana životního prostředí není na překážku hospodářskému růstu a zaměstnanosti, ale že by měla být naopak dekarbonizace hospodářství považována za klíčový zdroj nového a udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti; domnívá se, že EU musí více investovat, aby si zachovala status celosvětového průkopníka v oblasti přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství a udržitelnému systému výroby a spotřeby;

2.  zdůrazňuje, že politika v oblasti životního prostředí a udržitelnosti musí v rámci evropského semestru hrát výraznější úlohu, zejména pokud jde o klíčové otázky, jako je účinné využívání zdrojů, přírodní kapitál a ekosystémové služby, zelená pracovní místa, udržitelné inovace a zelené financování;

3.  opakuje, že vzhledem k tomu, že alespoň 20 % rozpočtu EU na období 2014–2020 by mělo být vynaloženo na opatření v souvislosti se změnou klimatu, měl by příspěvek za rok 2018 překročit celkový cíl, aby se vyvážilo vyčlenění méně prostředků v první polovině současného víceletého finančního rámce; zdůrazňuje, že stabilní a přiměřené financování je základem pro splnění závazků Evropské unie, zejména pokud jde o Pařížskou dohodu; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zajistila, aby byl mechanismus začleňování změny klimatu plně optimalizován;

4.  vítá závazek Komise začlenit cíle udržitelného rozvoje do všech politik a iniciativ EU; zdůrazňuje, že aby mohla EU dosáhnout cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, je velmi důležité, aby byly tyto cíle komplexně zohledněny v rámci evropského semestru; vyzývá Komisi, aby bezodkladně vypracovala dlouhodobý plán naplňování cílů udržitelného rozvoje v EU a aby přitom zohledňovala jejich vzájemné vztahy a rovnocenný význam každého z nich; vyzývá kromě toho Komisi, aby začlenila všechny zbývající aspekty Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a sedmého akčního programu pro životní prostředí do evropského semestru;

5.  zdůrazňuje, že diskuse o evropském semestru je zvlášť významná, pokud jde o potřebu nalézt nový model vývoje strukturálních reforem a selektivních investic, které budou směřovat do strategických oblastí;

6.  zdůrazňuje, že environmentální a socioekonomické přínosy biologické rozmanitosti, jako je síť Natura 2000, která přispívá k HDP EU 1,7 až 2,5 % prostřednictvím ekosystémových služeb, jako je ukládání uhlíku, čištění vody, opylování a cestovní ruch; se znepokojením konstatuje, že cíle EU 2020 týkající se biologické rozmanitosti nebudou splněny bez vynaložení dalšího podstatného úsilí a odpovídajících finančních závazků, pro něž je evropský semestr zásadním nástrojem;

7.  lituje skutečnosti, že roční analýza růstu Evropské komise na rok 2018 stále nezasazuje budoucnost hospodářství EU do kontextu nezbytného postupného ukončování vypouštění emisí uhlíku a přechodu k oběhovému hospodářství, a tudíž promarňuje příležitost pro vytvoření stabilnějšího, produktivnějšího a odolnějšího hospodářství EU podporujícího začleňování;

8.  zdůrazňuje, že horizontální uplatňování kritérií udržitelnosti a cílů založených na výkonnosti v rámci všech strukturálních a investičních fondů EU, včetně Evropského fondu pro strategické investice, je nezbytné pro dosažení komplexního přechodu k udržitelnému hospodářského růstu podporujícímu začleňování; vyzývá Komisi a členské státy, aby přesměrovaly investice do udržitelných technologií a podniků, a financovaly tak dlouhodobě a udržitelně hospodářský růst;

9.  domnívá se, že v evropském semestru v rámci srovnávacího přehledu makroekonomické nerovnováhy a i v přezkumu strategie Evropa 2020 by měly být zahrnuty metody měření a referenčního porovnávání účinného využívání zdrojů a intenzity emisí skleníkových plynů;

10.  vítá narůstající objem institucionálního a soukromého kapitálu přiděleného na financování cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly kritéria týkající se udržitelného rozvoje pro nakládání s prostředky EU, určily možné regulatorní překážky a pobídky pro investice do cílů udržitelného rozvoje a prozkoumaly možnosti sbližování a spolupráce mezi veřejnými a soukromými investicemi;

11.  doporučuje, aby byla opatření na podporu pokračování hospodářského oživení zaměřila na zabezpečení investic, které podporují přechod k účinnému, obnovitelnému hospodářství, jež nebude založeno na fosilních palivech, a to ku prospěchu vnitrostátní zaměstnanosti a poptávky;

12.  zdůrazňuje, že investice do účinného využívání zdrojů, úspor energie a snižování emisí zvýší produktivitu v celém hospodářství a sníží externí náklady a dopady; zdůrazňuje příležitosti na podporu přechodu k oběhovému hospodářství za účelem vytvoření nových pracovních míst ve službách v oblasti inovací, údržby a oprav a v oblasti navrhování a vyrábění nových, udržitelnějších produktů;

13.  domnívá se, že by Komise v rámci diskuse o evropském semestru měla předložit nové politiky a pobídky, aby povzbudila členské státy, aby urychleně začaly s postupným rušením dotací fosilních paliv do roku 2020, vzhledem k tomu, že tato paliva jsou jednou z nejnaléhavějších překážek pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu a obnovitelných zdrojů energie a pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 a cílů udržitelného rozvoje;

14.  opakuje, že je nutné, aby do roku 2020 byly zrušeny další dotace se škodlivým dopadem na životní prostředí a daňová zátěž přesunuta ze zdaňování práce na zdaňování zohledňující životní prostředí;

15.  vítá vyhlášení evropského pilíře sociálních práv na sociálním summitu v Göteborgu na téma spravedlivé zaměstnanosti a růstu, jenž je založen na 20 zásadách, jako je například zavedení zdravotní péče, která zohledňuje právo na přístup k dostupné, preventivní a kvalitní léčebné zdravotní péči;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vynakládaly více úsilí při přípravě, reformování a efektivním provádění politik zabývajících se podporou zdraví a prevencí nemocí, v čemž je může technicky podpořit program Komise na podporu strukturálních reforem;

17.  vítá iniciativu Komise při spouštění webového portálu zaměřeného na podporu zdraví a prevenci nemocí, kde jsou k dispozici aktuální informace o tématech týkajících se podpory zdraví a dobrých životních podmínek a který představuje pro občany důležitý zdroj jasných a spolehlivých informací; zdůrazňuje, že tento portál by měl být v plné míře přístupný všem občanům EU, včetně těch, kteří trpí dyslexií nebo jinými takovými potížemi;

18.  při příležitosti přezkumu evropského mechanismu civilní ochrany zdůrazňuje potřebu efektivně vytvořit rezervu odezvy v oblasti civilní ochrany EU z prostředků civilní ochrany, jež by doplnila národní zdroje, a posílit tak společnou evropskou kapacitu pro odezvu na mimořádné události jako například lesní požáry a zemětřesení; zdůrazňuje, že je nutné podporovat větší spolupráci při pokročilém plánování evropských operací reakce na katastrofy, a to kromě jiného inventarizací aktiv členských států, vytvořením pohotovostních plánů a zlepšením plánování řízení rizika;

19.  vyžaduje větší soudržnost s jinými politikami EU v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, například se strategií EU pro přizpůsobování se změně klimatu, evropskými strukturálními a investičními fondy, Fondem solidarity, právními předpisy v oblasti životního prostředí a výzkumnými a inovačními politikami;

20.  zdůrazňuje, že extrémní události, jakými jsou třeba sucha v jihoevropských zemích, hurikány a katastrofické záplavy, vyžadují, aby se strany, které podepsaly Pařížskou dohodu, intenzivněji snažily dosáhnout vytyčených cílů;

21.  vyzývá Komisi, aby vytvořila strategii skutečně udržitelného řízení a ochrany lesních porostů, která pomůže potlačit vlivy změny klimatu a která bude klást důraz na slovo „udržitelné“ a zvlášť zdůrazní druhy stromů, které v těchto lesích rostou; dále vyzývá Komisi, aby provedla projekt na podporu pěstování stromů a keřů podél břehů potoků a řek a vytvořila pobídky pro provádění tohoto projektu, čímž pomůže zmírnit dopady dlouhotrvajících intenzivních dešťových srážek;

22.  vyzývá k většímu a strukturovanému zapojení občanské společnosti a organizací působících v oblasti životního prostředí do procesu evropského semestru a k většímu zapojení ministrů životního prostředí do procesu evropského semestru na úrovni Rady;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Seb Dance, Stefan Eck, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Elena Gentile, Martin Häusling, Norbert Lins, Nuno Melo, Ulrike Müller, Christel Schaldemose, Bart Staes, Keith Taylor, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jiří Maštálka

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

50

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Ulrike Müller, Frédérique Ries

ECR

Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, John Procter, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Piernicola Pedicini

GUE/NGL

Stefan Eck, Jiří Maštálka

EPP

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Nuno Melo, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho

Verts/ALE

Marco Affronte, Martin Häusling, Bart Staes, Keith Taylor

1

-

EFDD

Julia Reid

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (20.2.2018)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářské politiky: roční analýza růstu 2018

(2017/2226(INI))

Zpravodajka: Iskra Mihaylova

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí, že evropské hospodářství vykazuje v posledních 18 čtvrtletích znaky zotavování vzhledem k tomu, že členské státy jsou ve fázi stálého růstu a úroveň nezaměstnanosti dosahuje nejnižší úrovně od ekonomické krize; zdůrazňuje však, že podle nejnovějších výsledků indexu kvality života OECD existují jasné a hluboké rozdíly mezi společnostmi a jednotlivci podle úrovně vzdělání, příjmů, bohatství, věku a místa narození; upozorňuje na to, že tyto nerovnosti, zejména nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá míra nezaměstnanosti a chudoby, zůstávají na kritické úrovni v několika regionech, které stále zažívají pomalou míru oživení; v tomto kontextu dále upozorňuje na problém strukturální nezaměstnanosti a její neblahé ekonomické, sociální a politické dopady; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že těžce zasaženy jsou především osoby mladší 25 let, které mají o 60 % vyšší pravděpodobnost, že budou nezaměstnané, než osoby ve věku 25–54 let; zdůrazňuje význam rozšíření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) pro období 2017–2020 a zvýšení jejího rozpočtu o 1,2 miliardy EUR;

2.  zdůrazňuje proto, že je nutné podpořit vyšší míru konvergence a začleňování; vítá skutečnost, že Komise uznala, že je nyní správný čas podporovat další oživení prostřednictvím hospodářského růstu, sociálního sbližování, strukturálních reforem a územní soudržnosti a že se odklání od své úsporné cesty z minulosti; zdůrazňuje, že Evropská unie jako celek by měla za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjet a prosazovat činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zaměřit se na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zabývat se snížením zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů EU, zejména regionů s nízkou úrovní příjmů a nízkým růstem (zaostávající regiony); zdůrazňuje potřebu ucelené kvalitativní transformace stávající kombinace politik s upřednostněním co nejrychlejšího zavedení zásad a práv obsažených v Evropském pilíři sociálních práv; v této souvislosti zdůrazňuje, že na politiku soudržnosti musí být v období po roce 2020 poskytnuty přiměřené finanční zdroje, a žádá Komisi, aby předložila odpovídající návrh; konstatuje, že pro zvýšení produktivity, jež je jedním z předpokladů lepšího růstu, jsou zapotřebí investice do inovací, vzdělávání a nových dovedností;

3.  vítá zefektivnění a zaměření doporučení pro jednotlivé země; nicméně vyjadřuje znepokojení nad odlišným stupněm zavádění těchto doporučení v jednotlivých oblastech politiky a v jednotlivých zemích; připomíná význam přístupu součinnosti k využívání všech dostupných finančních prostředků EU a vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly a koordinovaly proces zajištění podpory pro větší hospodářskou, sociální a územní soudržnost a pro podporu investic, zaměstnanosti a růstu a uznává podpůrnou úlohu, kterou mohou místní a regionální orgány zastávat v tomto procesu; zdůrazňuje potřebu opatření na budování kapacit a dalšího zjednodušení provádění fondů EU s ohledem na to, že velká část doporučení pro jednotlivé země se v roce 2017 zabývala otázkami administrativní kapacity; zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země by měla lépe odrážet specifika jednotlivých členských států; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší součinnosti mezi rozpočtem EU a rozpočtem členských států s cílem dosáhnout priorit roční analýzy růstu a zavést doporučení pro jednotlivé země;

4.  v procesu zotavování vyzdvihuje význam politiky soudržnosti jako hlavní politiky v oblasti veřejných investic a růstové a rozvojové politiky, která je v souladu s cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; připomíná, že v letech 2015 až 2017 poskytla politika soudržnosti finanční prostředky ve výši 8,5 % veřejných kapitálových investic v Evropské unii (EU), což představuje 41 % v případě posledních 13 členských států, které vstoupily do EU po roce 2004, a více než 50 % v 7 členských státech; je toho názoru, že v budoucím víceletém finančním rámci by měla být zachována alespoň na podobné rozpočtové úrovni; domnívá se však, že její vzájemné působení s evropským semestrem by nemělo bránit dosažení jejích vlastních cílů stanovených ve Smlouvách, včetně jejího územního rozměru, přičemž by toto vzájemné působení mělo být vyváženo a mělo by zlepšit provádění evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) a dále posílit multiplikační účinek výdajů v oblasti soudržnosti a její příspěvek k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění přispívajícímu k vytváření důstojných pracovních míst a sociálního rozvoje; domnívá se v této souvislosti, že je užitečné zapojit do definování parametrů evropského semestru místní a regionální orgány; poukazuje na to, že je zapotřebí větší pružnosti při definování činností a projektů, které by měly být financovány z ESI fondů a které jsou spojeny s ročně definovanými doporučeními pro jednotlivé země a ročními analýzami růstu;

5.  znovu opakuje, že je nutné urychlit provádění ESI fondů, neboť jsou nesmírně důležitým nástrojem pro hospodářský růst, udržitelný rozvoj a vytváření pracovních míst a poskytují tak významnou podporu vnitrostátním investičním politikám a přispívají k důležitým strukturálním reformám; vyzývá členské státy k vybudování silné koordinační struktury a struktury plánování a rámců správy, jakož i účinnějších veřejných správ a ke snížení administrativní zátěže s cílem zajistit jejich účinnější a efektivnější využití; vyzývá rovněž Komisi, aby všemi dostupnými nástroji a zdroji pomáhala členským státům, aby se zabránilo riziku zrušení závazků, jakož i hromadění neprovedených plateb;

6.  vítá rozšíření a prodloužení existence Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) do roku 2020 v zájmu posílení investic, zabránění narušení financování a ujištění předkladatelů projektů, že mohou po počátečním investičním období dál plánovat projekty; vyzdvihuje potřebu doplňkovosti a součinnosti mezi ESI fondy, EFSI a dalšími finančními nástroji, jakož i s horizontálními programy Společenství, a to při zachování fondů ESI jakožto hlavní investiční politiky EU; trvá na tom, aby byl Evropský fond pro strategické investice prováděn vyváženějším způsobem a přispíval tak k harmonickému rozvoji EU a zabraňoval dalšímu nárůstu rozdílů mezi členskými státy, regiony a lidmi; připomíná, že projekty v rámci prodlouženého EFSI by se měly i nadále zaměřovat na nedostatečné investiční situace a mezery na trhu; vyzývá k opětovnému vyvážení územního rozdělení investic a k posílení využívání v méně rozvinutých regionech; zdůrazňuje proto, že v této souvislosti existuje výrazná potřeba usnadnit propojení EFSI s jinými finančními zdroji EU;

7.  zdůrazňuje úlohu programu na podporu strukturálních reforem při posílení konkrétní pomoci, která by členským státům díky včasnému uplatňování práva EU a účinnějšímu a účelnějšímu využívání fondů EU usnadnila provedení reforem s cílem posílit soudržnost; zdůrazňuje, že dosavadní zkušenosti ukázaly, že o podporu v rámci programu požádalo mnoho členských států a že žádosti o podporu jsou rozděleny do všech oblastí podpůrných politik; vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost v souvislosti s prováděním programu ve výroční zprávě o monitorování, pokud jde o konkrétní výsledky jednotlivých projektů; v této souvislosti vyzdvihuje význam, jaký má identifikace a provádění příslušných strukturálních reforem na všech úrovních veřejné správy a odstranění byrokracie, která provází probíhající investice, pro zlepšení provádění fondů ESI a podnikatelského a investičního prostředí.

8.  zdůrazňuje, že je třeba mít jistotu v otázce zdrojů financování programu na podporu strukturálních reforem po roce 2020, které by neměly být odečítány z účelů a cílů ESI fondů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Raymond Finch, John Flack, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Paul Nuttall, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Lambert van Nistelrooij, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Andor Deli, Ivana Maletić, Urmas Paet, Tonino Picula, Georgi Pirinski, Bronis Ropė, Milan Zver

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eleonora Evi, Anna Hedh, Bogdan Brunon Wenta

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

31

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Iskra Mihaylova, Paet Urmas

ECR

John Flack, Sławomir Kłosowski, Mirosław Piotrowski, Ruža Tomašić

PPE

Daniel Buda, Andor Deli, Krzysztof Hetman, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Ramón Luis Valcárcel Siso, Bogdan Brunon Wenta, Milan Zver, Lambert van Nistelrooij

S&D

Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Anna Hedh, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Tonino Picula, Georgi Pirinski, Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Kerstin Westphal

VERTS/ALE

Bronis Ropė

7

-

EFDD

Eleonora Evi, Raymond Finch, Paul Nuttall

ENF

Steeve Briois

GUE/NGL

Martina Michels, Ángela Vallina

PPE

Joachim Zeller

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


POSTOJ VE FORMĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (11.1.2018)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2018

(2017/2226(INI))

Zpravodajka: Evelyn Regner

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh usnesení

Bod 4 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

4 a. zdůrazňuje, že evropská správa ekonomických záležitostí vyžaduje přesměrování od úzce vymezených cílů růstu HDP k blahobytu a konvergenci s vysokými minimálními standardy pro rovnost mužů a žen; domnívá se, že tvorba ekonomické politiky zaměřené na blahobyt by se měla zakládat na mnohostranném přístupu, který spočívá ve spravedlivě rozděleném materiálním blahobytu, kvalitě života, finanční a cenové stabilitě, úplné zaměstnanosti a důstojných pracovních místech, udržitelnosti životního prostředí, stabilní činnosti veřejného sektoru a vyvážených vnějších hospodářských vztazích;

Pozměňovací návrh    2

Návrh usnesení

Bod 6 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6 a. bere na vědomí, že rozpravy o inteligentním přidělování veřejných výdajů a prioritách politiky v rámci rozpočtu EU se konají pravidelně a že takto zásadní posouzení jsou nezbytná ke zlepšení kvality veřejných rozpočtů členských států ve střednědobém a dlouhodobém výhledu a k prevenci lineárních rozpočtových škrtů, které by mohly postihnout mimo jiné zejména ženy;

Pozměňovací návrh    3

Návrh usnesení

Bod 6 b (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6 b. zastává názor, že zlepšení struktury a kvality veřejných rozpočtů je klíčovým předpokladem k tomu, aby bylo zajištěno dodržování fiskálních pravidel EU a financování nezbytných výdajů, např. v souvislosti se systémy sociálního zabezpečení, které jsou zvláště důležité pro ženy, a aby bylo zajištěno vytváření rezerv pro neočekávané potřeby a v neposlední řadě financování zbytných výdajů;

Pozměňovací návrh    4

Návrh usnesení

Bod 7 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

7 a. poukazuje na nutnost důkladné analýzy a komplexnějšího posouzení sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru; vyzývá Komisi, aby přidala další sociální ukazatele, které by měly mít stejnou váhu jako hospodářské ukazatele;

Pozměňovací návrh    5

Návrh usnesení

Bod 7 b (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

7 b. je nadále znepokojen nedostatkem aspektů a ukazatelů týkajících se rovnosti žen a mužů v rámci evropského semestru a vyzývá k širšímu začlenění hledisek rovnosti žen a mužů, pokud jde o vypracovávání doporučení pro jednotlivé země, konvergenční programy a vnitrostátní programy reforem; zdůrazňuje potřebu průběžně monitorovat společenský a genderový pokrok a dopad reforem; žádá proto, aby ke sledování pokroku a zjišťování genderových rozdílů bylo využíváno údajů rozdělených podle pohlaví, aby byly vypočítávány nové ukazatele a aby byly zahrnuty nové informace, které budou obsahovat všech pět hlavních cílů strategie Evropa 2020, včetně cílů v oblasti výzkumu a rozvoje a energetiky;

Pozměňovací návrh    6

Návrh usnesení

Bod 7 c (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

7 c. vyzývá ke zvýšení minimální mzdy, větší mzdové transparentnosti a provádění auditů v podnicích, pokud jde o odměňování, s cílem dosáhnout mzdové rovnosti za stejnou práci ve všech odvětvích a profesích; dále vyzývá členské státy, aby již neznemožňovaly provádění směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech; zdůrazňuje také, že je důležité usilovat o dosažení skutečné rovnováhy mezi pracovním a osobním životem všech mužů a žen, aby mohli sladit svůj soukromý a pracovní život;

Pozměňovací návrh    7

Návrh usnesení

Bod 7 d (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

7 d. zdůrazňuje, že je třeba dát přednost krokům, které budou řešit nezaměstnanost, chudobu a sociální vyloučení, jež postihují především ženy, a upřednostňovat udržitelnou zaměstnanost, kvalitní pracovní místa, investice a kvalitní veřejné služby, které zajistí sociální začlenění, zejména v oblasti vzdělávání, zdraví, péče o děti, péče o závislé osoby, veřejné dopravy a sociálních služeb;

Pozměňovací návrh    8

Návrh usnesení

Bod 7 e (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

7 e. vyzývá k tomu, aby byla do evropského semestru plně začleněna druhá zásada pilíře sociálních práv, tj. rovnost zacházení a příležitostí pro ženy a muže, jež musí být zajištěna a podporována na všech úrovních, mezi které patří účast na trhu práce, pracovní podmínky, kariérní postup a právo žen a mužů na stejnou odměnu za rovnocennou práci;

Pozměňovací návrh    9

Návrh usnesení

Bod 16 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

16 a. je znepokojen tím, že i nadále existují značné rozdíly a segregace na trhu práce v celé Evropské unii, což přispívá k genderovým rozdílům, včetně podstatných rozdílů v odměňování, důchodech a bohatství, nerovným rozhodovacím postupům a kratší profesní dráze žen; zdůrazňuje, že ačkoli míra zaměstnanosti žen dosáhla rekordní výše, je stále o 11 % nižší než u mužů; zdůrazňuje, že rozdíl v zaměstnanosti je zvlášť vysoký u matek a žen s pečovatelskými povinnostmi;

Pozměňovací návrh    10

Návrh usnesení

Bod 16 b (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

16 b. je znepokojen tím, do jaké míry jsou ženy postiženy úspornými politikami; v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že ženy jsou z dlouhodobého hlediska závažněji postiženy škrty ve veřejných výdajích, změnami v politikách týkajících se rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a omezeními v systémech sociálního zabezpečení;

Pozměňovací návrh    11

Návrh usnesení

Bod 16 c (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

16 c. poukazuje na skutečnost, že míra diskriminace na základě pohlaví je stále velmi vysoká, o čemž svědčí rozdíly v odměňování a míře zaměstnanosti žen a mužů, kdy průměrné hrubé hodinové výdělky mužů jsou přibližně o 16 % vyšší než u žen; zdůrazňuje, že tyto rozdíly jsou způsobeny nedostatečným zastoupením žen v dobře placených odvětvích, diskriminací na trhu práce a vysokým podílem žen pracujících na částečný úvazek; naléhavě vyzývá k tomu, že je zapotřebí dosáhnout dalšího pokroku v zmenšování těchto rozdílů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 zavedla pilíř rovnosti žen a mužů a zastřešující cíl rovnosti žen a mužů; vybízí členské státy, aby se maximálně vynasnažily odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů a přijaly aktivnější opatření na podporu účasti žen na pracovním trhu;

Pozměňovací návrh    12

Návrh usnesení

Bod 19 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

19 a. vybízí odpovědné komisaře, aby s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví každoročně diskutovali o aspektech rovnosti pohlaví v roční analýze růstu;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.12.2017

 

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

7

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Hugues Bayet, Udo Bullmann, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Alex Mayer, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Bas Eickhout, Ramón Jáuregui Atondo, Alain Lamassoure, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Luigi Morgano, Laurenţiu Rebega, Joachim Starbatty, Lieve Wierinck


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

45

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Sander Loones, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Joachim Starbatty, Kay Swinburne

PPE

Burkhard Balz, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan

S&D

Hugues Bayet, Udo Bullmann, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Alex Mayer, Luigi Morgano, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Bas Eickhout, Sven Giegold, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

7

-

EFDD

Marco Valli

ENF

Bernard Monot

GUE/NGL

Matt Carthy, Paloma López Bermejo, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

PPE

Markus Ferber

1

0

ENF

Laurenţiu Rebega

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 9. března 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí