ZPRÁVA o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020
28.2.2018 - (2017/2052(INI))
Rozpočtový výbor
Zpravodajové: Jan Olbrycht, Isabelle Thomas
- NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
- STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
- STANOVISKO Výboru pro rozvoj
- STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
- STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
- STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
- STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
- STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
- STANOVISKO Výboru pro rybolov
- STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
- STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
- STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
- STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
- INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020
Evropský parlament,
– s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[1], a jeho následnou změnu nařízením Rady (EU, Euratom) č. 2017/1123 ze dne 20. června 2017[2],
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[3],
– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise[4],
– s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU (COM(2017)0358),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU[5],
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 70/1 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv[6],
– s ohledem na ratifikaci Pařížské dohody Evropským parlamentem a Radou dne 4. října 2016[7],
– s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva nazvanou „Problémy, kterým čelí organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv v EU“,
– s ohledem na stanovisko, které z vlastního podnětu vydal Evropský hospodářský a sociální výbor k financování organizací občanské společnosti ze strany EU,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru, stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0048/2018),
A. vzhledem k tomu, že současný víceletý finanční rámec (VFR) byl schválen v roce 2013 a poprvé zahrnoval skutečné snížení prostředků na závazky i snížení prostředků na platby ve srovnání s předchozím finančním programovým obdobím, a i to přes posílení pravomocí EU na základě Lisabonské smlouvy a ambicí vymezených ve strategii Evropa 2020; vzhledem k tomu, že způsobil také významné rozdíly mezi úrovní prostředků na závazky a na platby, což přispělo k tomu, že se v prvních dvou letech VFR nahromadil značný objem neuhrazených faktur; vzhledem k tomu, že pozdní přijetí VFR a souvisejících právních základů přispělo k prodlevám při provádění, jejichž důsledky se projevují ještě dnes a mohou způsobit nahromadění žádostí o platby na konci stávajícího VFR, což povede k tomu, že se přelijí do příštího VFR; vzhledem k tomu, že na naléhání Parlamentu byla do VFR zahrnuta nová ustanovení s cílem využívat v co největší míře jeho celkové stropy a stanovit mechanismy pružnosti;
B. vzhledem k tomu, že VFR na období 2014–2020 rychle prokázal, že je nevhodný k pokrytí skutečných potřeb a politických cílů, neboť měl od počátku řešit celou řadu krizí a nových výzev v oblasti investic, sociálního vyloučení, migrace a uprchlíků, zaměstnanosti mladých lidí, bezpečnosti, zemědělství, životního prostředí a změny klimatu, s nimiž se v době jeho přijetí nepočítalo; vzhledem k tomu, že již po dvou letech provádění narazil stávající VFR na své limity, protože byly vyčerpány dostupné rezervy, v hojné míře byla použita ustanovení o flexibilitě a zvláštní nástroje, stávající politiky a programy byly vystaveny tlaku nebo dokonce omezeny a byly vytvořeny některé mimorozpočtové mechanismy jako způsob kompenzace nedostatečné úrovně flexibility rozpočtu EU;
C. vzhledem k tomu, že se tyto nedostatky projevily již v době přezkumu v polovině období a revize VFR, jež byly zahájeny koncem roku 2016, a že by si byly zasloužily okamžité kroky, jak dokládá Parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2016; vzhledem k tomu, že se prostřednictvím schváleného přezkumu v polovině období podařilo rozšířit do jisté míry možnosti flexibility, avšak bez revize stropů VFR;
D. vzhledem k tomu, že Komise v květnu 2018 předloží balíček návrhů týkajících se VFR na období po roce 2020, včetně budoucích vlastních zdrojů, přičemž podle nařízení Rady (EU) 1311/2013 měly být tyto návrhy předloženy do 1. ledna 2018; vzhledem k tomu, že brzy poté by měly následovat předběžné legislativní návrhy finančních programů a nástrojů;
1. přijímá toto usnesení, jehož cílem je vyjádřit postoj Parlamentu k VFR na období po roce 2020 se zvláštním důrazem na jeho očekávané priority, velikost, strukturu, trvání, flexibilitu a další horizontální zásady a stanovit konkrétní rozpočtové cíle příslušných politik EU, na něž se bude budoucí finanční rámec vztahovat; očekává, že Komise předloží legislativní návrh příštího VFR spolu s novým návrhem interinstitucionální dohody, v němž budou zohledněny postoje a návrhy Parlamentu; zdůrazňuje, že toto usnesení rovněž poskytuje základ pro zapojení Parlamentu do postupu vedoucího k přijetí příštího VFR;
2. současně přijímá zvláštní usnesení, v němž vyjadřuje svůj postoj k reformě systému vlastních zdrojů EU v souladu s doporučeními skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje; vyzývá Komisi, aby náležitě zohlednila postoj Parlamentu při přípravě legislativních návrhů týkajících se vlastních zdrojů EU, které by měly být ambiciózní svým rozsahem a předloženy společně s návrhy VFR; zdůrazňuje, že výdajová i příjmová stránka příštího VFR bude v nadcházejících jednáních řešena jako jediný balíček a že bez odpovídajícího pokroku v oblasti vlastních zdrojů nebude dosaženo dohody o VFR;
I. Priority a výzvy nového VFR
3. vítá diskusi o příštím VFR, která umožňuje připravit půdu pro silnější a udržitelnější Evropu prostřednictvím jednoho z nejhmatatelnějších nástrojů, kterým je rozpočet Unie; domnívá se, že nadcházející VFR by měl být zakotven v širší strategii a nové vizi o budoucnosti Evropy; domnívá se, že VFR musí odrážet politický projekt a politické priority EU v rozpočtových prostředcích;
4. je přesvědčen, že příští VFR by měl vycházet ze zavedených politik a priorit Unie, které se zaměřují na podporu míru, demokracie, právního státu, lidských práv a rovnosti mužů a žen, zvyšování blahobytu, dlouhodobý a udržitelný hospodářský růst, výzkum a inovace, poskytování kvalitního zaměstnání s důstojnými pracovními místy, boj proti změně klimatu a na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a solidarity mezi členskými státy a občany; domnívá se, že tyto pilíře jsou předpokladem pro řádně fungující jednotný trh a hospodářskou a měnovou unii, jakož i pro posílení postavení Evropy ve světě; věří, že jsou pro budoucí evropské snahy důležitější než kdy jindy;
5. domnívá se, že díky příštímu VFR by Unie měla být schopna nabídnout řešení a vyjít z krizí stávajícího desetiletí posílená: hospodářský a finanční pokles, nezaměstnanost mladých, trvalá chudoba a sociální vyloučení, fenomén migrace a uprchlíků, změna klimatu a přírodní katastrofy, zhoršování životního prostředí a ztráta biologické rozmanitosti, terorismus a nestabilita a celá řada dalších; zdůrazňuje, že tyto globální, přeshraniční problémy s tuzemským dosahem odhalují vzájemnou závislost našich ekonomik a společností a poukazují na potřebu společných akcí;
6. zdůrazňuje, že EU musí dostát svému odhodlání jít v předvoji při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, které představují globální plán na udržitelné, rovnoprávné a prosperující společnosti v rámci hranic naší planety; zdůrazňuje, že příští VFR musí být v souladu s cíli udržitelného rozvoje; vítá závazek Komise začlenit cíle udržitelného rozvoje do všech politik a iniciativ EU; očekává, že EU bude plnit své závazky týkající se těchto cílů; zdůrazňuje rovněž, že prohlášení o evropském pilíři sociálních práv a závazek EU a členských států, že zajistí více sociální Evropu, by mělo být podpořeno odpovídajícími finančními prostředky; domnívá se, že v návaznosti na Pařížskou dohodu by výdaje související s klimatem měly být ve srovnáním se současným VFR výrazně navýšeny a měly by dosáhnout co nejdříve, nejpozději do roku 2027, dosáhnout 30 %;
7. zdůrazňuje, že budoucí VFR nabízí Unii příležitost k tomu, aby prokázala, že je pospolitá a schopná čelit politickým událostem, jako jsou např. brexit, nárůst populistických a nacionalistických hnutí a změny v celosvětovém vedení; zdůrazňuje, že rozdělenost a sebestřednost nejsou odpovědí na globální problémy a obavy občanů; domnívá se, že zejména jednání o brexitu ukazují, že výhody plynoucí z členství v Unii výrazně převažují nad náklady na přispívání do rozpočtu; žádá v této souvislosti k plnému dodržování rámce již dříve přijatých závazků, jak je tomu v případě Velkopáteční dohody v souvislosti s právním státem a demokracií;
8. vyzývá proto k soustavné podpoře stávajících politik, zejména dlouhodobých politik EU zakotvených ve Smlouvách, a sice společné zemědělské a rybářské politiky a politiky soudržnosti, neboť tyto politiky přináší občanům EU hmatatelné výhody Evropského projektu; odmítá jakýkoli pokus o zpětné převedení těchto politik na vnitrostátní úroveň, poněvadž by se tím nezmenšilo ani finanční zatížení daňových poplatníků a spotřebitelů, ani nedosáhlo lepších výsledků, ba naopak by to bránilo růstu, solidaritě a fungování jednotného trhu a současně prohlubovalo nerovnosti a rozdíly mezi jednotlivými územími a hospodářskými odvětvími; hodlá v příštím programovém období zajistit, aby na tyto politiky byla pro země EU-27 vyčleněna stejná úroveň financování, a současně zlepšovat jejich účinnost a zjednodušovat s nimi spojené postupy;
9. domnívá se, že Evropa by měla nabídnout vyhlídky mladším generacím i podnikům zaměřeným na budoucnost, díky nimž bude EU úspěšnější na celosvětové scéně; je odhodlán výrazně posílit dva ze svých stěžejních programů, konkrétně rámcový program pro výzkum a program Erasmus +, které nejsou se současnými prostředky schopny uspokojit velmi vysokou poptávku ze strany vysoce kvalitních uchazečů; rozhodně podporuje zásadní navýšení zdrojů v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a při podpoře malých a středních podniků prostřednictvím navazujících programů Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME); podporuje rovněž posílení Nástroje pro propojení Evropy (CEF) 2.0;
10. vyzývá Unii, aby se zhostila své úlohy ve třech nových oblastech politiky s vnitřním a vnějším rozměrem, které se objevily v průběhu současného VFR:
– rozvíjením a financováním komplexní politiky v oblasti azylu, migrace a integrace a řešením hlavních příčin migrace a vysídlování ve třetích zemích;
– posilováním ochrany vnějších hranic a podporu stability, zejména na základě ochrany lidských práv v zahraničí, prevence konfliktů a vnějších politik v oblasti rozvoje;
– zajišťováním společné vnitřní bezpečnosti evropským občanům a společným úsilím v oblasti výzkumu a schopností v oblasti obrany s důrazem na to, že kroky podnikané v těchto oblastech by neměly být na úkor rozvojových politik EU;
11. zdůrazňuje, že budoucí rámec by měl zahrnovat dva nové druhy finanční podpory, jimž se v rámci hospodářské agendy Unie přikládá velký význam, a to pokračování programů na podporu investic, jako je například Evropský fond pro strategické investice, a vytvoření stabilizační funkce pro členské státy eurozóny, pokud možno v rámci navrhovaného Evropského měnového fondu, zároveň s účelovým nástrojem konvergence pro členské státy na jejich cestě k připojení k eurozóně;
12. zdůrazňuje, že jako první krok by se zvláštní rozpočtová kapacita eurozóny měla stát součástí rozpočtu EU, počítáno nad rámec stropů víceletého finančního plánu, aniž by byly dotčeny jiné programy VFR, a měla by být financována eurozónou a dalšími zúčastněnými členy prostřednictvím zdroje příjmu, který bude odsouhlasen mezi zúčastněnými členskými státy a bude považován za účelově vázané příjmy a záruky; domnívá se, že jakmile nastane stabilní stav, mohla by být fiskální kapacita financována prostřednictvím vlastních zdrojů na základě doporučení Montiho zprávy o budoucím financování EU;
13. potvrzuje zásadu, že další politické priority by měly být doprovázeny dodatečnými finančními prostředky bez ohledu na to, zda se objeví v době přijetí nového VFR či při jeho provádění, a zdůrazňuje, že financování nových potřeb by nemělo oslabovat stávající politiky a programy; dále očekává, že budou zavedena dostatečná ustanovení o flexibilitě, aby se zohlednily nepředvídané okolnosti, které by mohly vyvstat v průběhu VFR;
14. domnívá se, že silnější a ambicióznější Evropy lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků; vzhledem k výše uvedeným výzvám a prioritám a s přihlédnutím k vystoupení Spojeného království z Unie vyzývá k tomu, aby byl rozpočet Unie výrazně navýšen; odhaduje výši požadovaných výdajových stropů VFR na 1,3 % hrubého národního důchodu (HND) v zemích EU-27 bez ohledu na celkový počet nástrojů, které mají být započítány nad rámec stropů;
15. je přesvědčen, že pokud Rada nebude souhlasit s výrazným navýšením příspěvků členských států do rozpočtu EU, bude zavedení nových skutečných vlastních zdrojů EU jedinou možností, jak dostatečně financovat příští VFR;
II. Horizontální otázky
Zásady rozpočtu EU a poctivost rozpočtu
16. připomíná evropské rozpočtové zásady jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, obecnosti, specifikace, adicionality, subsidiarity, řádného finančního řízení a transparentnosti, jež je třeba při sestavování a plnění rozpočtu Unie respektovat;
17. opětovně zdůrazňuje svůj dlouhodobý postoj, že politické ambice Unie musí být v souladu s odpovídajícími finančními zdroji, a připomíná, že podle článku 311 SFEU si Unie zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik;
18. poukazuje v této souvislosti na to, že aby mohly být politická rozhodnutí a iniciativy Evropské rady prováděny v plném rozsahu, musí být k dispozici dostatečné finanční prostředky, a zdůrazňuje, že jakýkoli jiný přístup podkopává poctivost rozpočtu Unie a důvěru občanů;
19. domnívá se, že VFR, který politické priority EU převádí na konkrétní investice, představuje vynikající nástroj pro dlouhodobé plánování výdajů EU a pro zajištění určité stabilní úrovně veřejných investic v členských státech; s politováním však konstatuje, že před přijetím příštího VFR neexistuje vzájemně dohodnutá dlouhodobá strategie; dále připomíná, že rozpočet EU je převážně investičním rozpočtem, který slouží jako další a doplňující zdroj financování opatření prováděných na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;
Doba trvání
20. je toho názoru, že při rozhodování o trvání VFR je nezbytné nalézt správnou rovnováhu mezi dvěma protichůdnými požadavky, na jedné straně potřebou, aby celá řada politik EU – zvláště ty, které jsou v rámci sdíleného řízení, jako je zemědělství a soudržnost – fungovaly na základě stability a předvídatelnosti závazku nejméně sedmi let, a na straně druhé potřebou demokratické legitimity a odpovědnosti, které jsou výsledkem synchronizace jednotlivých finančních rámců s pětiletým politickým cyklem Evropského parlamentu a Evropské komise.
21. zdůrazňuje, že pro každý nově zvolený Parlament je politickou nutností moci výrazně ovlivňovat VFR v průběhu svého volebního období, a to jak z hlediska objemu prostředků, tak z hlediska politických priorit; zdůrazňuje, že volby do Evropského parlamentu občanům EU nabízí příležitost přímo vyjádřit postoje k rozpočtovým prioritám Unie, které by se měly zohlednit v závazném povolebním přizpůsobení finančního rámce; domnívá se proto, že v každém politickém cyklu musí Komise navrhnout buď vytvoření nového VFR, nebo povinnou revizi stávajícího VFR v polovině období a Parlament a Rada o tom musí rozhodnout;
22. zdůrazňuje, že je třeba, aby doba trvání VFR byla postupně prodlužována na dvě období po pěti letech s povinným přezkumem v polovině období; vyzývá Komisi, aby vypracovala jasný návrh, v němž budou stanoveny metody praktického provádění finančního rámce na období 5+5 let; je přesvědčen, že pro dobu trvání VFR nelze uvažovat o jednom pětiletém období, vzhledem k závažným překážkám, které by to přineslo pro programování a požadavky na provádění v některých politikách EU;
23. uznává však, že načasování příštích voleb do Evropského parlamentu na jaře 2019 neumožňuje začít ihned uplatňovat řešení 5+5 let vzhledem k tomu, že současný VFR bude probíhat až do prosince 2020, protože by nebylo možné dosáhnout uspokojivého sladění jednotlivých období; proto se domnívá, že následující VFR by měl být stanoven na období sedmi let (2021–2027), včetně povinného přezkumu v polovině období, a sice jako přechodné řešení, které se uplatní naposledy;
Přezkum v polovině období
24. je přesvědčen o tom, že je nezbytné zachovat právně závazný a povinný přezkum VFR v polovině období a jeho revizi, jak je stanoveno v novém nařízení o VFR; připomíná, že revize v polovině období v roce 2016 byla historicky první příležitostí, kdy došlo ke skutečné revizi nařízení o VFR, a že ji Rada i Parlament vyhodnotily kladně, zejména pokud jde o posílení ustanovení VFR o flexibilitě;
25. domnívá se, že v případě VFR na období 2021–2027 by měla být navržena revize v polovině období a mělo by se o ní zavčas rozhodnout, aby mohl budoucí Parlament i Komise odpovídajícím způsobem upravit finanční rámec; zdůrazňuje, že při každé revizi VFR je třeba zajistit zapojení Parlamentu a zachování jeho výsad jakožto rovnocenné složky rozpočtového orgánu; dále zdůrazňuje, že součástí každé skutečné revize je i revize stropů VFR, pokud by se zjistilo, že nejsou pro zbytek období dostatečné;
Flexibilita
26. zdůrazňuje, že během současného VFR rozpočtový orgán schválil uvolnění značných prostředků z mechanismů flexibility a zvláštních nástrojů zahrnutých do nařízení o VFR, aby byly zajištěny další rozpočtové prostředky potřebné ke zvládání závažných krizí nebo k financování nových politických priorit;
27. domnívá se proto, že ustanovení o flexibilitě v současném VFR se osvědčila a poskytla řešení z hlediska značných finančních prostředků, jichž bylo zejména zapotřebí k řešení problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a nedostatkem investic; připomíná, že Parlament byl autorem několika těchto ustanovení, které důrazně obhajoval během předchozích jednání o VFR;
28. domnívá se, že další posílení těchto ustanovení je i nadále nezbytné, aby bylo možné lépe čelit novým výzvám, nepředvídatelným událostem a vyvíjejícím se politickým prioritám, které vznikají při provádění dlouhodobého plánu, jakým je např. VFR; požaduje pro budoucí VFR větší flexibilitu, která by měla umožnit co nejširší využití celkových stropů VFR pro závazky a platby;
Mechanismy pružnosti ve VFR
29. domnívá se, že stropy příštího VFR by měly být stanoveny na takové úrovni, která umožní nejen financování politik EU, ale také poskytne dostatečné rozpětí pro závazky v rámci každého okruhu;
30. je přesvědčen, že všechna nepřidělená rozpětí by bez jakýchkoli omezení měla být přenášena do následujících rozpočtových roků a využívána rozpočtovým orgánem v rámci ročního rozpočtového postupu, k čemukoli tento orgán uzná za nutné; vyzývá proto, aby bylo zachováno celkového rozpětí pro závazky, avšak bez jakýchkoli omezení z hlediska rozsahu či času;
31. připomíná, že z celkového rozpětí pro závazky lze uvolnit pouze nepřidělené rezervy do roku N-1 poté, co byly potvrzeny formou technické úpravy, která předchází předložení návrhu rozpočtu; domnívá se však, že je nezbytné hledat způsoby, jak uvolnit nepřidělené rezervy roku N, aby bylo možné financovat další potřeby, které by mohly vzniknout během daného roku;
32. je pevně přesvědčen, že závazky schválené rozpočtovým orgánem by měly být použity k jejich původnímu účelu a že by mělo být vynaloženo veškeré úsilí, aby se zajistilo, že tomu tak bude ve všech oblastech politik; žádá zejména Komisi, aby i nadále pokračovala tímto směrem; je však přesvědčen, že pokud skutečně dojde ke zrušení závazků, protože akce, na níž byly prostředky vyčleněny, nebyla provedena nebo byla provedena jen částečně, měly by být tyto prostředky v rozpočtu EU znovu uvolněny a zapojeny rozpočtovým orgánem v rámci ročního rozpočtového procesu; domnívá se, že zrušené závazky by měly být přímo převáděny do celkového rozpětí pro závazky, a nikoli do zvláštního nástroje či rezervy;
33. připomíná, že zrušené závazky jsou svou povahou závazky, které již byly rozpočtovým orgánem schváleny, a za normálních okolností by tedy měly vést k odpovídajícím platbám, pokud by se akce, na kterou byly určeny, uskutečnila podle plánu; zdůrazňuje proto, že opětovné použití zrušených závazků v rozpočtu EU je řádně odůvodněné, ale nemělo by představovat způsob, jak příslušná pravidla pro zrušení závazku stanovená v odvětvových právních předpisech obcházet;
34. poukazuje na to, že je třeba zajistit úplné převedení finančních rezerv prostřednictvím celkového rozpětí pro platby v rámci celého VFR; nesouhlasí s jakýmkoli omezením nebo stropy uplatňovanými na úroveň rozpětí, která lze převést, jako v případě současného VFR, a připomíná, že tato rozpětí lze uvolnit pouze tehdy, pokud se tak rozpočtový orgán rozhodne učinit; zdůrazňuje, že celkové rozpětí pro platby by mohlo být nástrojem při řešení jakékoli nové platební krize, která by mohla nastat;
35. zdůrazňuje, že možnost přezkoumat stropy by měla být zachována v nařízení o VFR jako volba v případě nepředvídaných okolností, pokud by finanční potřeby vyčerpaly nebo překročily rozpětí a zvláštní nástroje; vyzývá k tomu, aby nařízení o VFR stanovilo zjednodušený postup pro cílenou revizi v rámci dohodnuté hranice;
36. hájí zachování možnosti přesouvat financování jakéhokoli programu EU dopředu i dozadu, aby bylo možné provádět proticyklická opatření, která odpovídají rytmu stávajícího provádění, a smysluplně reagovat na závažné krize; dále vyzývá k legislativní flexibilitě (v současné době zakotvené v bodě 17 interinstitucionální dohody), která umožňuje úpravu v celkovém přídělu finančních prostředků u programů přijatých řádným legislativním postupem až do výše +/ -10 %, a k jejímu zvýšení na +/-15 %;
37. upozorňuje na flexibilitu, jíž je možno dosáhnout prostřednictvím přesunů v rámci jedné položky VFR, s cílem umístit finanční zdroje přímo tam, kde jsou potřebné, a zajistit lepší provádění rozpočtu EU; domnívá se, že nižší počet položek přispívá k posílení flexibility v rámci VFR; požaduje však, aby Komise při schvalování významných samostatných přesunů proaktivně informovala rozpočtový orgán a konzultovala s ním;
Zvláštní nástroje VFR
38. schvaluje celkovou strukturu zvláštních nástrojů VFR, zejména nástroje pružnosti, rezervy na pomoc při mimořádných událostech, Fondu solidarity EU a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), a poukazuje na jejich rozsáhlé využití v rámci současného VFR; požaduje zlepšení jejich finančního krytí a provozních ustanovení;
39. zejména požaduje podstatné navýšení finančního krytí nástroje pružnosti a vyčlenění ročních rozpočtových prostředků nejméně do výše 2 miliard EUR; připomíná, že nástroj pružnosti není spojen s žádnou konkrétní politickou oblastí a může být tudíž použit na jakýkoli účel, který je považován za nezbytný; domnívá se proto, že tento nástroj lze využít k pokrytí jakýchkoli nových finančních potřeb, které vzniknou během VFR;
40. poukazuje na význam rezervy na pomoc při mimořádných událostech, která umožňuje rychle reagovat na konkrétní požadavky pomoci třetích zemí v souvislosti s nepředvídatelnými událostmi, a zdůrazňuje její mimořádný význam ve stávajícím kontextu; požaduje výrazné navýšení finančních prostředků pro tuto rezervu a vyčlenění ročních rozpočtových prostředků až do výše 1 miliardy EUR ročně;
41. poukazuje zejména na významné uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU s cílem poskytnout pomoc v řadě závažných přírodních katastrof se značnými rozpočtovými důsledky; zdůrazňuje rovněž pozitivní dopad tohoto nástroje na veřejné mínění; navrhuje posílení jeho finančního krytí a vyčlenění ročních rozpočtových prostředků ve výši 1 miliardy EUR;
42. domnívá se, že využívání EFG, jímž se zajišťuje solidarita a podpora EU pracovníkům, kteří ztratili práci v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací nebo v důsledku celosvětové hospodářské a finanční krize, nerozvinulo svůj plný potenciál a mohlo by se zlepšit a integrovat v rámci dlouhodobé strategie tak, aby fond fakticky zachytil nadbytečné pracovníky opětovně je začlenil na trh práce ve všech členských státech; domnívá se, že v rámci nadcházejícího přezkumu EFG by se měla přezkoumat jeho oblast působnosti a zlepšit jeho koordinace s ostatními nástroji; domnívá se, že revidovanému EFG by měl být v rámci nového VFR poskytnut přinejmenším stejný roční příděl;
43. navrhuje vytvoření zvláštní rezervy pro zvláštní nástroje VFR na základě nevyužitých prostředků z každého nástroje; domnívá se, že by tato rezerva měla fungovat bez časového omezení; žádá, aby na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu byla tato rezerva uvolněna ve prospěch kteréhokoli zvláštního nástroje VFR, který je nutný k financování potřeb nad rámec jeho finanční kapacity;
44. konstatuje, že v současné době se uplatňují různá pravidla, pokud jde o časové rozmezí pro přenos nevyužitých prostředků pro každý zvláštní nástroj VFR; domnívá se, že by tato pravidla měla být harmonizována, aby bylo možné uplatňovat jediné pravidlo N +1 na všechny tyto nástroje;
45. domnívá se, že rozpětí pro nepředvídané události by mělo zůstat zachováno jako nástroj poslední možnosti; zdůrazňuje, že se jedná o zvláštní nástroj, který lze mobilizovat také pro prostředky na platby, a že jeho mobilizace byla vhodným nástrojem k řešení platební krize v roce 2014; požaduje proto úpravu výše jeho maximálního ročního přídělu směrem nahoru, a to na 0,05 % HND EU;
46. zdůrazňuje, že zvláštní nástroje VFR by měly být započítávány nad rámec stropů VFR, a to pro prostředky na závazky i pro prostředky na platby; domnívá se, že otázka zařazení plateb těchto nástrojů do rozpočtu byla vyřešena jednoznačným způsobem během revize VFR 2014–2020 v polovině období, čímž se ukončil dlouhotrvající spor s Radou ohledně výkladu; zasazuje se o zavedení jednoznačného ustanovení v nařízení o VFR, v němž se uvede, že platby vyplývající z mobilizace závazků v rámci zvláštních nástrojů VFR by měly být započítávány nad rámec ročních stropů VFR pro platby;
47. bere na vědomí, že interinstitucionální dohoda požaduje zvláštní většinu v Parlamentu pro mobilizaci tří zvláštních nástrojů VFR; považuje toto ustanovení za překonané, neboť pracuje se zvláštními většinami nutnými pro přijetí rozpočtu EU v dobách před Lisabonskou smlouvou; vyzývá k jednotnému přístupu, pokud jde o požadavky na hlasování za mobilizaci těchto nástrojů, které by měly být stejné jako pro přijetí rozpočtu EU;
Příjmy – zvláštní rezerva
48. opakuje svůj dlouhodobý postoj, že veškeré příjmy vyplývající z pokut uložených společnostem za porušování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže nebo související s pozdními platbami příspěvků členských států do rozpočtu EU by měly představovat dodatečnou položku příjmů pro rozpočet EU bez odpovídajícího snížení příspěvků z HND;
49. za tímto účelem požaduje vytvoření zvláštní rezervy na příjmové straně rozpočtu EU, která bude postupně naplněna prostřednictvím všech druhů nepředvídaných jiných příjmů; domnívá se, že by se tato rezerva měla využít na pokrytí dodatečných platebních potřeb, zejména potřeb souvisejících s uvolněním celkového rozpětí pro závazky nebo se zvláštními nástroji VFR;
Efektivní a účinné využívání zdrojů EU
50. je si vědom toho, že by dosažení evropské přidané hodnoty mělo být jednou z hlavních zásad, kterými se řídí orgány EU při rozhodování o druhu výdajů v příštím VFR; poukazuje nicméně na existenci různých výkladů tohoto pojmu a požaduje jednotnou, jasnou a snadno srozumitelnou definici příslušných kritérií se zohledněním územních specifik a, je-li to možné, se zahrnutím měřitelných ukazatelů výkonu; varuje před jakýmkoli pokusem použít tuto definici ke zpochybnění významu politik a programů EU na základě čistě kvantitativních nebo krátkodobých ekonomických úvah;
51. bere na vědomí odkaz na pojem evropské přidané hodnoty obsažený v řadě dokumentů Komise; připomíná seznam ukazatelů uvedených v této souvislosti v usnesení Parlamentu[8]; připomíná, že zdroje EU by měly být použity k financování evropských veřejných statků a měly by působit jako katalyzátor při poskytování pobídek pro členské státy na všech správních úrovních, aby přijaly opatření pro naplnění cílů stanovených ve Smlouvě a dosažení společných cílů EU, které by jinak nebyly realizovány; souhlasí s tím, že by se rozpočet EU měl používat k financování opatření, která mohou být ku prospěchu EU jako celku, což nedokáže zajistit účinným způsobem žádný členský stát sám, a která mohou nabídnout lepší zhodnocení vynaložených prostředků než opatření přijatá výhradně na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni; dále se domnívá, že rozpočet EU by měl přispět k nastolení a podpoře míru a stability v sousedství EU i ve vzdálenějších oblastech; domnívá se, že evropská přidaná hodnota je tvořena programy v rámci jak sdíleného, tak přímého řízení jako dvou vzájemně se doplňujících metod, jak dosáhnout cílů EU; na základě toho očekává, že členské státy se při vyjednávání o příštím VFR nebudou řídit logikou „spravedlivé návratnosti“ (juste retour), která zohledňuje pouze vnitrostátní zájmy ve formě čisté bilance;
52. domnívá se, že lepšího vynakládání prostředků, tj. účinného a nediskriminačního využívání každého eura z rozpočtu EU, lze dosáhnout nejen tím, že se zdroje EU nasměrují na opatření s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou a největším zvýšením výkonnosti politik a programů EU na základě hloubkového posouzení stávajících výdajů, ale také dosažením větší součinnosti mezi rozpočtem EU a rozpočty členských států a zajištěním hmatatelného zlepšení struktury výdajů; podporuje doporučení uvedená ve výroční zprávě Evropského účetního dvora za rok 2016 ohledně rámce pro měření rizika ukazatelů, efektivnějšího a vyváženějšího informování o výkonu a snazšího přístupu k výsledkům hodnocení;
53. požaduje skutečné zjednodušení rozpočtového systému EU v příštím VFR s cílem zjednodušit využívání prostředků; zdůrazňuje zejména potřebu omezit zbytečné překrývání mezi nástroji, jež slouží na podobné druhy opatření, například v oblasti inovací, malých a středních podniků nebo dopravy, aniž by hrozila ztráta významných prvků jednotlivých programů, a potřebu eliminovat konkurenci, která existuje mezi jednotlivými formami a zdroji financování, s cílem zajistit co největší doplňkovost a vytvořit soudržný finanční rámec; věří, že by to umožnilo jasnější sdělování priorit EU občanům;
54. zdůrazňuje, že „kontrola stavu“ výdajů EU nemůže vést ke snížení úrovně ambicí EU nebo provádění politik a programů EU podle odvětví, ani by neměla vést k nahrazení grantů finančními nástroji s cílem vytvořit určité úspory, neboť převážná většina opatření podporovaných z rozpočtu EU není vhodná pro financování z těchto nástrojů; je přesvědčen, že „kontrola stavu“ by měla určit spíše způsoby, jak zlepšit provádění programů EU v oblasti výdajů;
55. požaduje rozsáhlou harmonizaci pravidel s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel pro všechny rozpočtové nástroje EU s přihlédnutím k charakteristickým rysům jednotlivých fondů a odvětví ; vybízí Komisi, aby řešila otázku kombinace různých zdrojů financování poskytnutím jasných pokynů v této oblasti a zajištěním rovného přístupu ke všem typům financování ve všech členských státech;
56. zasazuje se také o skutečné zjednodušení odvětvových prováděcích pravidel pro příjemce a snížení administrativní zátěže pomocí další normalizace a zjednodušení postupů a programovacích dokumentů; poukazuje nicméně na potřebu zajistit větší pomoc při budování kapacit a větší technickou pomoc pro příjemce; vyzývá k posunu směrem k hodnocení na základě rizik;
Jednotnost, správnost rozpočtu a transparentnost
57. připomíná, že zásada jednotnosti, podle které mají být všechny položky příjmů a výdajů Unie uvedeny v rozpočtu, je požadavkem uvedeným ve Smlouvě i základní demokratickou podmínkou, pokud má být rozpočet transparentní, legitimní a odpovědný; vyjadřuje politování nad tím, že se tato zásada dodržuje stále méně, zatímco složitost finančních záležitostí vzrůstá, počínaje historickým dědictvím Evropského rozvojového fondu (ERF) přes vytvoření Evropského mechanismu stability až po nejnovější masivní nárůst mimorozpočtových mechanismů vytvořených ad hoc ve formě inovativních finančních nástrojů a vnějších svěřenských fondů nebo nástrojů, které v rozvaze Unie nejsou zaúčtovány;
58. zpochybňuje odůvodnění a přidanou hodnotu vytváření nástrojů mimo rozpočet Unie; domnívá se, že rozhodnutí zřídit nebo zachovat takové nástroje představují ve skutečnosti snahu zastřít skutečné finanční potřeby a obejít mantinely stropů VFR a stropů vlastních zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že často také vedou k obcházení Parlamentu, pokud jde o jeho trojí odpovědnost coby legislativního, rozpočtového a kontrolního orgánu, a jdou proti cíli zvyšování transparentnosti pro širokou veřejnost a příjemce;
59. opakuje proto svůj dlouhodobý postoj, že Evropský rozvojový fond by spolu s dalšími nástroji mimo VFR měl být začleněn do rozpočtu Unie, aby se zvýšila jeho legitimita, jakož i účinnost a účelnost unijní rozvojové politiky; zdůrazňuje však, že příslušné finanční krytí by mělo být doplněno nad rámec dohodnutých stropů VFR tak, aby začlenění těchto nástrojů do rozpočtu nemělo nepříznivý vliv na jejich financování nebo na další politiky a programy EU; vítá v zásadě návrh na začlenění Evropského mechanismu stability do finančních prostředků Unie ve formě Evropského měnového fondu, aniž by tím byla dotčena jeho budoucí podoba;
60. zastává názor, že svěřenecké fondy EU mohou představovat přidanou hodnotu v tom, že sdružují zdroje od různých dárců pro konkrétní situace, ale že jejich využití by nemělo vést pouze k nové klasifikaci plánovaného financování EU a nemělo by měnit původní cíle finančních nástrojů EU; zdůrazňuje potřebu většího parlamentního dohledu nad jejich zřizováním a fungováním v praxi; trvá na tom, že svěřenské fondy EU by měly výhradně podporovat činnosti mimo Unii;
61. domnívá se rovněž, že pokud je určitý podíl mimorozpočtových operací považován za nutný pro dosažení určitých konkrétních cílů, například prostřednictvím použití finančních nástrojů nebo svěřenských fondů, měly by být tyto operace používány v omezeném rozsahu a trvání, měly by být zcela transparentní, opodstatněné prokázanou adicionalitou a přidanou hodnotou a měly by se zakládat na přísných postupech pro přijímání rozhodnutí a ustanoveních o odpovědnosti;
62. domnívá se, že v rámci příštího VFR by měl rozpočet Unie přesněji vykazovat rozsah účelově vázaných příjmů a jejich dopad na skutečné výdaje, zejména těch, které pocházejí z příspěvků třetích zemí; zdůrazňuje, že je to ještě důležitější vzhledem k tomu, že Spojené království vyjádřilo v rámci jednání o svém vystoupení z Unie přání účastnit se některých rozpočtových programů Unie v rámci nového VFR na období po roce 2020 jako nečlenský stát;
Míra plateb
63. připomíná, že výše prostředků na platby je logickým a legálním důsledkem výše prostředků na závazky, a požaduje, aby budoucí stropy plateb byly stanoveny na přiměřené úrovni, přičemž se ponechá pouze omezený a realistický rozdíl mezi závazky a platbami; očekává, že budoucí stropy plateb zohlední na jednu stranu potřebu ctít závazky plynoucí ze stávajícího finančního období, které se změní na platby až po roce 2020, a na straně druhé potřebu dostát závazkům v rámci programů a nástrojů po roce 2020;
64. připomíná, že na konci předchozího VFR došlo k nahromadění nezaplacených účtů, které se přelily do stávajícího rámce, a varuje před opakováním této platební krize v přechodu na příští VFR, neboť by to mělo závažné důsledky pro příjemce, jako jsou studenti, univerzity, malé a střední podniky a výzkumní pracovníci; poukazuje na současný trend nedostatečného čerpání prostředků na platby z důvodu zpoždění při provádění programů na období 2014–2020, který vede ke zvýšení úrovně nezaplacených závazků, které zbývá vypořádat v rámci stropů příštího VFR; žádá Komisi a členské státy, a to i na úrovni ministrů financí, aby analyzovaly hlavní příčiny těchto zpoždění, a aby navrhly konkrétní zjednodušující opatření s cílem usnadnit provádění v budoucnu;
65. bere na vědomí předběžné výsledky jednání o finančním vyrovnání v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie, podle kterých se Spojené království bude plně podílet na financování a provádění programů na období 2014–2020 se všemi příslušnými finančními důsledky;
Finanční nástroje
66. zdůrazňuje, že rozpočet EU má k dispozici širokou škálu nástrojů na financování činností podporovaných na úrovni EU, jež lze seskupit do dvou kategorií, konkrétně do kategorie grantů a do kategorie dalších finančních nástrojů v podobě záruk, půjček, sdílení rizik nebo kapitálových investic; poukazuje rovněž na Evropský fond pro strategické investice, s jehož pomocí je v EU mobilizován soukromý kapitál na podporu projektů v klíčových oblastech pro hospodářství EU, aby doplnil omezené financování;
67. uznává potenciál finančních nástrojů pro zvýšení hospodářského a politického vlivu rozpočtu Unie; poukazuje však na to, že se mohou použít pouze pro projekty vytvářející příjmy v případech nepříznivé investiční situace či selhání trhu, a proto oproti grantům představují pouze doplňkovou, a nikoli alternativní formu financování; zdůrazňuje, že cílem finančních nástrojů by nemělo být nahrazovat již stávající veřejné nebo soukromé systémy financování a měly by být v souladu s vnitrostátními a mezinárodními závazky;
68. připomíná svou žádost, aby Komise určila oblasti, které jsou nejlépe financovány z grantů, ty, které by mohly být lépe financovány finančními nástroji, a ty, kde by granty mohly být kombinovány s finančními nástroji, a aby se zabývala otázkou vhodné rovnováhy mezi nimi; je přesvědčen, že dotace by měly být i v příštím VFR převládajícím způsobem financování projektů EU; zdůrazňuje, že půjčky, záruky, sdílení rizik a kapitálové financování by měly být využívány opatrně a na základě odpovídajícího předběžného hodnocení a pouze v případě, že jejich používání může vykázat jasnou přidanou hodnotu a pákový efekt; konstatuje, že využívání finančních nástrojů a součinnosti s granty lze zlepšit; požaduje větší úsilí o zpřístupnění finančních nástrojů příjemcům a větší flexibilitu při meziodvětvovém využívání jednotlivých finančních nástrojů, aby byla překonána restriktivní pravidla, která příjemcům brání využívat u projektů se shodnými cíli více programů;
69. vyzývá Komisi, aby v příštím VFR zjednodušila a harmonizovala pravidla pro využívání finančních nástrojů s cílem maximalizovat jejich účinné uplatňování; bere na vědomí možnost, že by na základě důkladné diskuse, která by byla nutná, byl navržen jednotný fond, který by integroval finanční nástroje na úrovni EU, jež jsou centrálně spravovány; zastává názor, že by bylo třeba zajistit jasnou strukturu pro výběr různých druhů finančních nástrojů pro různé oblasti politiky a druhy opatření a že příslušné finanční nástroje by měly i nadále figurovat v rozpočtu pod samostatnými položkami, aby byla zajištěna jednoznačnost investic; zdůrazňuje však, že taková harmonizace pravidel nemůže postihnout finanční nástroje, které spravují členské státy v rámci politiky soudržnosti nebo v oblasti vnější činnosti;
70. připomíná své opakované požadavky na větší transparentnost a demokratickou kontrolu, pokud jde o provádění finančních nástrojů podporovaných z rozpočtu Unie;
Struktura
71. domnívá se, že by struktura VFR měla lépe zviditelnit politické a rozpočtové priority EU pro evropské občany, a požaduje jasnější prezentaci všech oblastí výdajů EU; je přesvědčen, že by se měly náležitě zohlednit hlavní pilíře budoucích výdajů EU uvedené v tomto usnesení;
72. domnívá se proto, že současná prezentace okruhů si vyžaduje určitá zlepšení, je však proti neodůvodněným radikálním změnám; navrhuje proto níže uvedenou strukturu pro VFR na období po roce 2020;
|
Okruh 1: Silnější a udržitelnější hospodářství
Včetně programů a nástrojů podporujících tyto oblasti: v rámci přímého řízení: – výzkum a inovace – průmysl, podnikání a malé a střední-podniky (MSP) – digitální transformace hospodářství a společnosti – velké projekty infrastruktury – doprava, energetika, vesmír – životní prostředí a přizpůsobení se změně klimatu, zmírnění změny klimatu
Okruh 2: Větší soudržnost a solidarita v Evropě
Včetně programů a nástrojů podporujících tyto oblasti: – hospodářská, sociální a územní soudržnost (v rámci sdíleného řízení): investice do inovací, výzkumu, digitalizace, transformace průmyslu, MSP, dopravy, přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění změny klimatu, životního prostředí a energetiky zaměstnanost, sociální záležitosti, sociální začleňování, rovnost žen a mužů, snižování chudoby a demografické výzvy – vzdělávání, mládež a celoživotní učení – kultura, občanství, média a komunikace – demokracie, právní stát a základní práva – zdraví a bezpečnost potravin – azyl, migrace a integrace, spravedlnost a spotřebitelé – podpora vnitrostátních správních orgánů a koordinace vzájemné spolupráce
Okruh 3: Silnější a udržitelnější zemědělství a rybolov
Včetně programů a nástrojů podporujících tyto oblasti: – zemědělství a rozvoj venkova – námořní záležitosti a rybolov
Okruh 4: Větší odpovědnost ve světě
Včetně programů a nástrojů podporujících tyto oblasti: – mezinárodní spolupráce a rozvoj – sousedství – rozšíření – humanitární pomoc – demokracie, právní stát, základní práva a rovnost žen a mužů – obchod
Okruh 5: Bezpečnost, mír a stabilita pro všechny
Včetně programů a nástrojů podporujících tyto oblasti: – bezpečnost, včetně kybernetické bezpečnosti – reakce na krize a stabilita, včetně civilní ochrany – společná zahraniční a bezpečnostní politika – obrana, včetně výzkumu a inovací
Okruh 6: Efektivní administrativa ve službách Evropanů
– financování zaměstnanců EU – financování budov a vybavení orgánů EU
|
|
73. vyzývá naléhavě Komisi, aby v příloze k rozpočtu Evropské unie předložila veškeré výdaje týkající se EU, které vznikají mimo rozpočet EU v důsledku mezivládních dohod a postupů; je přesvědčen, že takové každoročně poskytované informace by poskytly celkový přehled o veškerých investicích, k nimž se členské státy zavázaly na evropské úrovni;
III. Oblasti politiky
Silnější a udržitelnější hospodářství
74. zdůrazňuje důležitost dokončení Evropského výzkumného prostoru, energetické unie, jednotného evropského dopravního prostoru, jednotného digitálního trhu jako základních složek jednotného evropského trhu;
75. je přesvědčen, že by v příštím VFR měly být rozpočtové zdroje více soustředěny do oblastí, v nichž se jasně ukazuje evropská přidaná hodnota a které posilují hospodářský růst, konkurenceschopnost, udržitelnost a zaměstnanost ve všech regionech EU; zdůrazňuje v této souvislosti význam výzkumu a inovací při vytváření udržitelné, vedoucí světové ekonomiky založené na znalostech a vyjadřuje politování nad tím, že z důvodu nedostatku odpovídajícího financování je v rámci současného VFR podporována z prostředků EU jen malá část kvalitních projektů v této oblasti;
76. požaduje proto, aby v příštím VFR byl podstatně navýšen celkový rozpočet na 9. rámcový program, a to alespoň na úroveň 120 miliard EUR; považuje tuto úroveň za přiměřenou pro zajištění globální konkurenceschopnosti Evropy, vedoucího postavení v oblasti vědy, technologií a průmyslu, řešení společenských problémů a pro pomoc při dosahování cílů EU v oblasti klimatu a cílů udržitelného rozvoje; vyzývá zejména ke snahám o stimulaci průlomových inovačních iniciativ pro vytváření trhu, a to zejména pro MSP;
77. dále požaduje větší zaměření na provádění výzkumu a zavádění inovací prostřednictvím společných podniků a dalších nástrojů a podporu investic do klíčových technologií k překlenutí nedostatku investic v oblasti inovací; zdůrazňuje, že zvýšení objemu finančních prostředků musí být spojeno se zjednodušením postupů financování; vítá úsilí vynakládané Komisí v této oblasti a trvá na tom, aby se v něm v rámci příštího programového období pokračovalo s cílem poskytnout lepší přístup a rovné podmínky žadatelům prostřednictvím nového systému posuzování žádostí; zdůrazňuje, že je nutné připravit opatření, která by podněcovala vyváženou účast subjektů ze všech členských států EU;
78. vítá nedávný návrh Komise na zajištění financování Výzkumného fondu pro uhlí a ocel v nadcházejících letech; zdůrazňuje význam tohoto fondu pro financování výzkumu v tomto průmyslovém odvětví; je přesvědčen, že je nutné dlouhodobější řešení, které zajistí financování i po roce 2020 a začlení fond do rozpočtu Unie s cílem umožnit Parlamentu dostát své úloze jako orgánu rozpočtové kontroly;
79. zdůrazňuje, že MSP a mikropodniky jsou klíčovými hybateli ekonomického růstu, inovací a zaměstnanosti, jelikož v těchto podnicích je soustředěno 85 % všech nových pracovních míst; uznává jejich důležitou úlohu v zajištění hospodářské obnovy a oživení udržitelné ekonomiky EU; připomíná, že v EU existuje více než 20 milionů MSP, které představují 99 % všech podniků; domnívá se, že zlepšování přístupu MSP k financování by mělo ve všech členských státech i nadále zůstat významným politickým cílem pro příští VFR, a to za účelem dalšího posílení jejich konkurenceschopnosti a udržitelnosti; podtrhuje proto nutnost podporovat podnikání a zlepšovat pro MSP podnikatelské prostředí, aby tyto podniky mohly v dnešní globální ekonomice plně uplatnit svůj potenciál;
80. vítá úspěch účelového Programu EU pro konkurenceschopnost podniků a MSP (COSME) v rámci stávajícího VFR; vyzdvihuje vysokou míru provádění tohoto programu a poukazuje na jeho schopnost absorbovat ještě více; požaduje proto zdvojnásobení finančního krytí programu COSME, aby odpovídalo skutečným potřebám ekonomiky EU a výrazné poptávce po účasti;
81. opětovně potvrzuje silné odhodlání podpořit Evropský fond pro strategické investice (EFSI) s cílem uvolnit 500 miliard EUR na nové investice do reálné ekonomiky v rámci současného VFR; je přesvědčen, že EFSI již přinesl silný a cílený impuls hospodářským odvětvím, která přispívají k udržitelnému růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje pozitivní dopad EFSI na poskytování finančních prostředků MSP v celé Unii; vítá proto záměr Komise předložit legislativní návrh na pokračování a zlepšování tohoto investičního systému vyčleněným rozpočtem, jehož financování by nemělo jít na úkor stávajících politik a programů v rámci nového VFR; zdůrazňuje, že každý legislativní návrh by měl vycházet ze závěrů uvedených v přezkumu Komise a z nezávislého hodnocení; očekává, že nový návrh bude účinně řešit nedostatky v uplatňování EFSI a že mimo jiné zlepší zeměpisné pokrytí fondu tak, aby jeho přínos byl patrný v celé Unii;
82. trvá na tom, že VFR má význam pro odvětví závislá na dlouhodobých investicích, jako je udržitelná doprava; zdůrazňuje, že dopravní infrastruktura je páteří jednotného trhu a základem pro udržitelný růst a vytváření pracovních míst; konstatuje, že dobudování jednotného evropského dopravního prostoru propojeného se sousedními zeměmi vyžaduje důležitou dopravní infrastrukturu a je třeba k němu přistupovat jako ke klíčové prioritě v zájmu konkurenceschopnosti a hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU, včetně okrajových a ostrovních oblastí; domnívá se proto, že by příští VFR měl zajistit dostatečné financování projektů, které přispívají zejména k dokončení základní sítě transevropské dopravní sítě (TEN-T), která by měla být dále rozšířena, a jejích koridorů; připomíná cíle, které byly v otázkách dopravy vytyčeny na konferenci COP 21 s cílem bojovat proti změně klimatu, a vybízí členské státy, aby investovaly do inteligentní, udržitelné a integrované veřejné dopravy;
83. zdůrazňuje, že modernizovaný a efektivnější nástroj CEF by měl pokrývat všechny druhy dopravy, včetně silniční a železniční infrastruktury a vnitrozemských vodních cest; domnívá se, že by měl předně podporovat větší propojení mezi komplexními sítěmi a druhy dopravy, které přispívají ke snižování emisí CO2, a zaměřit se na vzájemná propojení a na dokončení sítě v okrajových oblastech; opakuje, že je důležité zlepšit interoperabilitu prostřednictvím evropského systému řízení železničního provozu a umožnit plné využití iniciativy jednotného evropského nebe; vyzývá k dokončení evropského digitálního řízení letového provozu;
84. vyzývá k tomu, aby v příštím VFR byla vytvořena zvláštní rozpočtová položka pro cestovní ruch jako krok ke skutečné evropské politice v oblasti cestovního ruchu, která bude moci značně přispět k růstu a tvorbě pracovních míst;
85. vyzývá Komisi, aby podpořila investice do vývoje další generace technologií a podpořila jejich využívání; zdůrazňuje, že je důležité zajistit financování pro dokončení jednotného digitálního trhu pomocí plného využívání spektra, modernizaci pevných sítí a denzifikaci mobilních sítí, prosazovat spuštění 5G a gigabitového připojení a dosáhnout dalšího pokroku v harmonizaci pravidel EU v oblasti telekomunikací s cílem vytvořit náležitý regulační rámec ke zlepšení internetového propojení v celé Unii; zdůrazňuje, že by telekomunikační odvětví mělo nadále podporovat infrastruktury digitálních služeb a vysokorychlostní širokopásmové sítě tím, že umožní jejich dostupnost, a to i v odlehlých regionech a venkovských oblastech, a tím, že zvýší digitální gramotnost, propojení a interoperabilitu; podtrhuje nutnost podporovat digitální transformaci evropského hospodářství a evropské společnosti a investovat do základních technologií, jako jsou data velkého objemu, umělá inteligence nebo vysoce výkonná výpočetní technika, a do digitálních dovedností za účelem posílení konkurenceschopnosti EU a zlepšení kvality života Evropanů;
86. považuje za zásadní podporovat udržitelné a cenově dostupné dodávky energie v Evropě; vyzývá proto ke stálé podpoře investic, která zajistí diverzifikaci zdrojů energie a dodavatelských tras, zvýší energetickou bezpečnost a energetickou soběstačnost a posílí energetickou účinnost a využití energie z obnovitelných zdrojů, mimo jiné pomocí Nástroje pro propojení Evropy (CEF); zdůrazňuje zvláště význam poskytování komplexní podpory zvláště pro regiony s vysokou uhlíkovou náročností, na energetický přechod, přechod na nízkouhlíkové hospodářství, modernizaci výroby elektrické energie, zlepšení přeshraničního propojení a využití inteligentních rozvodných sítí, technologie pro zachycování, skladování a využívání uhlíku a modernizaci dálkového vytápění; domnívá se, že transformace energetického odvětví na základě cílů v oblasti klimatu by měla být náležitě podpořena, zejména v regionech a zemích závislých na uhlí, aby se účinně přispělo ke strategickému přechodu na hospodářství s nízkými emisemi; vyzývá ke zřízení komplexního fondu na podporu řádného přechodu, konkrétně prostřednictvím vývoje a využívání obnovitelných zdrojů, energeticky účinných řešení, ukládání energie, řešení a infrastruktur pro elektromobilitu, modernizace výroby elektřiny a rozvodných sítí, pokročilých technologií výroby elektřiny včetně zachycování a ukládání uhlíku, zachycování a využívání uhlíku a zplyňování uhlí, modernizace dálkového vytápění včetně vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, včasného přizpůsobení se budoucím environmentálním normám, restrukturalizace energeticky náročných odvětví, jakož i prostřednictvím řešení společenských, socioekonomických a environmentálních dopadů.
87. zdůrazňuje strategický význam rozsáhlých projektů infrastruktury, jako je konkrétně Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER), evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), globální družicový navigační systém (Galileo), Evropský program monitorování Země (Copernicus) a budoucí družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM) pro budoucí konkurenceschopnost, bezpečnost a politickou moc EU; zdůrazňuje, že financování těchto velkých projektů musí být zajištěno v rozpočtu EU, ale zároveň by mělo být pevně vymezeno s cílem zajistit, aby možná překročení nákladů neohrozila financování a úspěšné provádění ostatních politik Unie, jak dokládá několik konkrétních případů v předchozím VFR; připomíná, že za tímto účelem je nyní maximální částka na tyto projekty stanovena v nařízení o VFR, a vyzývá k zahrnutí podobných ustanovení do nového nařízení;
88. zdůrazňuje význam zachování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a boje proti změně klimatu, úpadku ekosystémů a úbytku biologické rozmanitosti, jakož i vedoucí postavení EU v těchto oblastech; domnívá se, že stabilní a přiměřené financování je základem pro splnění závazků EU, například závazků vyplývajících z Pařížské dohody; připomíná, že příští VFR by měl Unii pomoci splnit tyto cíle a že by měl přispět k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050; zdůrazňuje, že by EU neměla financovat projekty a investice, které dosažení těchto cílů odporují; vyzývá k důkladnému začlenění problematiky klimatu do budoucích výdajů EU; v tomto ohledu vyzývá k tomu, aby příslušné programy, například LIFE+, byly náležitě financovány, aby pokračovaly a byly posíleny, a vyzývá k vytvoření konkrétních balíčků pro biologickou rozmanitost a správu sítě Natura 2000;
Větší soudržnost a solidarita v Evropě
89. zdůrazňuje, že politika soudržnosti by po roce 2020 měla zůstat hlavní investiční politikou Evropské unie, pokrývat všechny regiony EU, aby mohla řešit složité socioekonomické výzvy a zároveň zaměřit většinu zdrojů na ty nejzranitelnější z nich; je přesvědčen, že nad rámec cíle, jímž je snížit rozdíly v úrovni rozvoje a posílit konvergenci, jak je zakotveno ve Smlouvě, by se politika soudržnosti měla zaměřit na dosažení širších politických cílů EU, a navrhuje proto, aby se v rámci příštího VFR všechny tři fondy politiky soudržnosti – Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti – zaměřily především na poskytování podpory pro růst a konkurenceschopnost, výzkum a inovace, digitalizaci, transformaci průmyslu, MSP, dopravu, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu, udržitelnost životního prostředí a spravedlivou transformaci energetiky, zaměstnanost, sociální začleňování, rovnost žen a mužů, snižování chudoby a demografické problémy; zdůrazňuje, že tyto tři fondy představují nedílnou součást politiky soudržnosti EU a společně mohou fungovat pouze v jednotném rámci této politiky; vyzývá mimoto k zahrnutí posílené územní spolupráce, včetně přeshraničního prvku a městského rozměru, do této politiky, jakož i k vypracování specifických ustanovení pro venkovské, horské, ostrovní a odlehlé oblasti;
90. považuje za nanejvýš důležité, aby bylo financování politiky soudržnosti po roce 2020 pro země EU-27 zachováno ve stálých cenách alespoň na úrovni rozpočtu na období 2014–2020; zdůrazňuje, že by jedním z parametrů přidělování finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti měl zůstat HDP, ale domnívá se, že by ho měla doplnit řada sociálních, environmentálních a demografických ukazatelů s cílem lépe zohlednit nové typy nerovností mezi regiony EU a v rámci nich ve všech členských státech; podporuje také, aby v novém programovém období přetrvaly prvky, které politiku soudržnosti ve stávajícím VFR zmodernizovaly a zaměřily na výsledky, tj. tematická koncentrace, předběžné podmínky, rámec výkonnosti a vazba na správu ekonomických záležitostí;
91. je pevně odhodlán plnit závazek vyplývající z článku 9 SFEU zajistit sociální Evropu a provádění evropského pilíře sociálních práv založeného na udržitelném růstu vysoce konkurenceschopného sociálně-tržního hospodářství s cílem dosáhnout plné zaměstnanosti a sociálního pokroku a podporovat rovnost mezi ženami a muži, solidaritu mezi generacemi a ochranu práv dítěte, jak je zakotveno ve Smlouvě; zdůrazňuje, že toto provádění vyžaduje, aby sociální politiky byly řádně financovány, přičemž je třeba mít na paměti, že v současné době jsou výdaje na sociální záležitosti nedostatečné; zdůrazňuje, že toto provádění vyžaduje, aby sociální politiky byly řádně financovány, a vyzdvihuje z toho vyplývající potřebu posílit existující nástroje přispívající k těmto cílům, jako je zejména Evropský sociální fond (ESF), Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Fond evropské pomoci nejchudším osobám, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); trvá na tom, aby byly v příštím VFR zachovány a byly nadále prováděny převážně prostřednictvím grantů;
92. opětovně vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby zřídily zvláštní fond určený na záruku pro děti, jehož cílem by bylo rozšíření politik zaměřených na zmírnění dětské chudoby a který by zajistil odpovídající zdroje pro provedení nezbytných politických opatření v plném rozsahu, včetně pomoci rodičům, aby se prostřednictvím cílených zásahů vymanili ze sociálního vyloučení a nezaměstnanosti;
93. zdůrazňuje zejména, že ESF by měl rozšířit svou podporu rozvoje sociálního dialogu, zejména skrze lepší budování kapacit sociálních partnerů, mimo jiné na evropské odvětvové a meziodvětvové úrovni, a že tento závazek by měl být povinný pro členské státy ve všech regionech EU;
94. zdůrazňuje zvláště, že je stále zapotřebí bojovat proti nezaměstnanosti a vyloučení, zejména mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání ani v profesní přípravě (NEET), v rámci komplexního přístupu k politikám na úrovni EU týkajícím se mládeže; vyzývá proto k tomu, aby byla částka na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí zdvojnásobena a aby byly plně prováděny záruky EU pro mladé lidi a zároveň bylo zajištěno rychlé a zjednodušené rozdělování finančních prostředků a stálé a stabilní financování příštího programového období; zdůrazňuje nutnost lepší regulace, aby byla mladým lidem pocházejícím ze znevýhodněného sociálně-ekonomického prostředí zaručena nediskriminační účast v programu; domnívá se, že jednou z nejvyšších priorit EU zůstávají investice na podporu vzdělání a odborného vzdělávání, zejména rozvoj digitální gramotnosti; trvá na tom, že tento program nesmí nahrazovat výdaje dříve financované z vnitrostátních rozpočtů;
95. vyjadřuje podporu programům v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu, demokracie, občanství a občanské společnosti, které jednoznačně prokázaly svou evropskou přidanou hodnotu a jsou u příjemců stále velmi oblíbené; vyslovuje se proto pro pokračující investování do rámce vzdělávání a odborné přípravy ET 2020 prostřednictvím programů Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany, aby mohly nadále oslovovat lidi všech věkových kategorií, zejména mladé lidi; opětovně vyjadřuje podporu posílení vnějšího rozměru programů Erasmus+ a Kreativní Evropa; doporučuje dále, aby pokračovalo působení Evropského sboru solidarity s náležitými finančními zdroji, které nepůjdou na úkor jiných programů EU; zdůrazňuje rovněž významný přínos kulturních a tvůrčích odvětví k růstu a zaměstnanosti v EU;
96. doporučuje, aby vytvoření interního Evropského fondu pro demokracii s cílem posílit podporu občanské společnosti a nevládních organizací působících v oblasti demokracie a lidských práv bylo řízeno Komisí;
97. vyzývá zvláště k tomu, aby byly v příštím VFR přinejmenším ztrojnásobeny finanční prostředky na program Erasmus+ s cílem oslovit mnohem více mladých lidí, mládežnických organizací a studentů středních a učňovských škol v Evropě a vybavit je cennými schopnostmi a životními dovednostmi prostřednictvím celoživotního učení a na studenty zaměřených příležitostí k neformálnímu a informálnímu vzdělávání, zejména dobrovolnictví a práce s mládeží; vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována lidem ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí s cílem umožnit jim účast v programu a rovněž lidem se zdravotním postižením;
98. vyzývá Komisi, aby navázala na projekt „Evropská síťová jízdenka Interrail k 18. narozeninám“ a aby v příštím VFR předložila návrh zvláštního programu podpořený dostatečnými ročními prostředky na pokrytí všech žádostí o bezplatnou železniční jízdenku od mladých Evropanů, kteří v daném roce dosáhnou věku 18 let; zdůrazňuje, že takový projekt by se stal klíčovým prvkem zvyšování evropského povědomí a posilování evropské identity, zvláště čelíme-li hrozbám, jako je populismus a šíření dezinformací; znovu zdůrazňuje, že pro dosažení cíle takového programu se od Komise očekává návrh řádného právního základu;
99. očekává, že v období po roce 2020 Evropská unie postoupí od způsobu řešení krizí ke stálé a společné evropské politice v oblasti azylu a migrace; zdůrazňuje, že činnosti v této oblasti by měly být pokryty ze zvláštního k tomu určeného nástroje, například z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF); zdůrazňuje, že budoucí fond i příslušné agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí musí mít k dispozici odpovídající úroveň financování na celý příští VFR, aby bylo možné řešit komplexní výzvy v této oblasti; je dále přesvědčen, že by AMIF měly doplnit další složky, které budou tuto problematiku řešit v rámci dalších oblastí politiky, zvláště pomocí evropských strukturálních a investičních fondů a nástrojů na financování vnějších činností vzhledem k tomu, že nelze doufat, že jediný nástroj vyřeší rozsáhlé a složité potřeby v této oblasti; uznává mimoto význam kulturních, vzdělávacích, mládežnických a sportovních programů při integraci uprchlíků a migrantů do evropské společnosti; žádá Komisi, aby posoudila, zda lze posílit úlohu evropských měst v rámci evropské azylové politiky zavedením systému pobídek, který by poskytoval finanční podporu na ubytování uprchlíků a hospodářský rozvoj přímo městům výměnou za přijetí uprchlíků a žadatelů o azyl;
100. uznává evropskou přidanou hodnotu spolupráce při řešení společných hrozeb v oblasti veřejného zdraví; konstatuje, že žádný členský stát nemůže sám řešit přeshraniční výzvy v oblasti zdraví, a vyzývá k tomu, aby příští VFR odrážel odpovědnost EU za plnění cíle udržitelného rozvoje, který se týká veřejného zdraví, zdravotních systémů a zdravotních problémů souvisejících s životním prostředím, a za podporu členských států při odstraňování rostoucích nerovností v oblasti zdraví; domnívá se, že na základě pozitivních výsledků probíhajících činností v této oblasti by příští VFR měl zahrnout výrazný program veřejného zdraví příští generace, jenž by tyto problémy řešil na přeshraniční úrovni, například prostřednictvím inovativních řešení pro poskytování zdravotní péče, včetně digitálního zdravotnictví, jako jsou například evropské referenční sítě, a jenž by členským státům poskytoval podporu ve formě odborných znalostí a výměny údajů, důkazů a osvědčených postupů; připomíná, že dobré zdraví je nezbytným předpokladem pro dosažení dalších cílů stanovených EU a že na zdraví Evropanů má dopad také politika v oblastech, jako je zemědělství, životní prostředí, zaměstnanost, sociální otázky nebo začleňování; vyzývá proto k posílení hodnocení dopadu na zdraví a k průřezové spolupráci v této oblasti v příštím VFR;
Silnější a udržitelnější zemědělství a rybolov
101. zdůrazňuje, že modernizovaná společná zemědělská politika (SZP) má zásadní význam pro zabezpečení potravin a autonomii, zachování obyvatelstva a zaměstnanosti na venkově, udržitelný rozvoj, udržitelnost životního prostředí, zemědělství a lesnictví a zajištění zdravých, kvalitních a cenově dostupných potravinářských výrobků pro evropské obyvatelstvo; poukazuje na to, že nároky týkající se potravin a zdraví vzrostly, stejně jako potřeba podporovat přechod zemědělců na ekologičtější zemědělské postupy a bojovat proti změně klimatu; zdůrazňuje, že je třeba podporovat zaručené příjmy zemědělců a posílit vazby mezi SZP a poskytováním veřejných statků; zdůrazňuje, že SZP je jednou z nejvíce integrovaných oblastí politiky, že je financována především na úrovni EU a tudíž nahrazuje vnitrostátní výdaje;
102. podtrhuje, že by rozpočet SZP v příštím VFR měl být pro země EU-27 přinejmenším zachován ve stálých cenách na současné úrovni; zdůrazňuje, že nové výzvy, kterým bude muset čelit příští SZP, vyžadují stabilní finanční příděly založené na analýzách stávající politiky a budoucích potřeb; zdůrazňuje, že přímé platby vytvářejí zjevnou přidanou hodnotu EU a posilují jednotný trh tím, že brání narušování hospodářské soutěže mezi členskými státy; staví se proti jakémukoli návratu na úroveň jednotlivých států a proti spolufinancování přímých plateb z vnitrostátních zdrojů v tomto ohledu; zdůrazňuje, že je nutné pokračovat v opatřeních, jež zachovávají výrobu v odvětvích, která mají pro zranitelné oblasti zásadní význam, reformovat rezervy pro případ krize v zemědělství, zvýšit financování tak, aby odpovídalo reakcím na různé cyklické krize v citlivých odvětvích, a vytvořit nové nástroje, které budou moci zmírnit kolísání cen a zvýšit financování pro programy speciálně zaměřené na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI); naléhavě vyzývá Komisi, aby v zájmu boje proti nekalým obchodním praktikám pokračovala v konvergenci přímých plateb a zajistila potřebný finanční a právní rámec pro potravinový řetězec; poukazuje na to, že venkovské oblasti EU stojí před závažnými problémy a potřebují proto zvláštní podporu;
103. zdůrazňuje socioekonomický a ekologický význam rybolovu, mořského prostředí a „modré ekonomiky“ a jejich přínos k udržitelné potravinové soběstačnosti EU, pokud jde o zajištění udržitelnosti evropské akvakultury a rybolovu a snižování dopadu na životní prostředí; poukazuje na to, že společná rybářská politika je ve výlučné pravomoci EU; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytné zachovat specifický, dostatečný, nezávislý a přístupný rybářský fond, aby bylo možné tuto politiku provádět; vyzývá k obnovení programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter v rybolovu, neboť se jedná o velmi důležitý program pro nejvzdálenější regiony EU; vyzývá k tomu, aby byla v současném VFR přinejmenším zachována úroveň finančních prostředků určených na odvětví rybolovu a, bude-li to zapotřebí, aby byly zvýšeny finanční prostředky na námořní problematiku; varuje před možnými negativními dopady tvrdého brexitu na toto odvětví; konstatuje, že další finanční nástroje, které by doplňovaly nevratnou pomoc, by mohly poskytnout možnosti doplňkového financování;
Větší odpovědnost ve světě
104. zdůrazňuje, že svět čelí četným výzvám, včetně konfliktů, kybernetických útoků, terorismu a radikalizace, dezinformací, přírodních katastrof, změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí, porušování lidských práv a nerovností mezi muži a ženami; je přesvědčen, že Unie má zvláštní politickou a finanční odpovědnost vycházející ze skutečně evropské zahraniční politiky založené na pravidlech a hodnotách a z podpory stability, bezpečnosti, demokratické správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje našich partnerů, vymycování chudoby a reakce na krize;
105. zdůrazňuje, že prostředky vyčleňované na vnější činnost by měly být značně navýšeny, pokud má Unie hrát svou úlohu v rámci své globální strategie a politiky rozšiřování, sousedství a rozvoje, jakož i při řešení mimořádných událostí; očekává, že příští VFR bude odrážet bezprecedentní potřeby jižních a východních partnerských zemí potýkajících se s konflikty a s důsledky výzev, které představuje migrace a uprchlíci; vyzývá k vyčlenění vyšších částek na rostoucí potřebu humanitární pomoci, která je důsledkem přírodních a člověkem způsobených katastrof, a současně na zabránění jakýmkoli rozdílům mezi prostředky vyhrazenými na závazky a prostředky na platby; domnívá se, že Unie musí zvýšit financování Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA);
106. připomíná, že rozvojová politika EU se řídí souborem závazků, zejména cíli udržitelného rozvoje, akčním programem z Addis Abeby o financování rozvoje, Pařížskou dohodou o klimatu a Evropským konsensem o rozvoji a současně i soudržností politik ve prospěch rozvoje a zásadami účinnosti pomoci; upozorňuje na závazek EU a jejích členských států zvýšit jejich oficiální rozvojovou pomoc tak, aby do roku 2030 dosáhla 0,7 % HDP, včetně 20 % oficiální rozvojové pomoci EU, jež mají být vyčleněny na sociální začleňování a lidský rozvoj, a 0,2 % HND EU, které mají být v rámci oficiální rozvojové pomoci určeny nejméně rozvinutým zemím;
107. konstatuje, že rozvojová pomoc může hrát významnou úlohu při řešení základních příčin migrace a při podpoře stability, ale domnívá se, že oficiální rozvojová pomoc by neměla být využívána ke krytí tzv. dárcovských nákladů na uprchlíky; upozorňuje na potenciál této pomoci usnadnit získávání finančních prostředků z jiných zdrojů a zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšenou měrou zapojit soukromý sektor, a to prostřednictvím možného pokračování plánu vnějších investic na základě jeho hodnocení;
108. podporuje přímé poskytování finančních prostředků organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv, zejména ve třetích zemích, kde jsou demokracie a právní stát ohroženy; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba, aby nástroje pro financování vnější činnosti mohly rychle reagovat na politický vývoj a posilovat zásadu „více za více“;
109. je připraven zvážit zjednodušenou a efektivnější strukturu nástrojů pro financování vnější činnosti, pokud to zvyšuje transparentnost, odpovědnost, účinnost, provázanost a flexibilitu a pokud jsou sledovány cíle příslušných politik; vyzývá k zachování samostatných nástrojů vyčleněných na předvstupní pomoc, na problematiku sousedství a rozvoje a na humanitární pomoc vzhledem k jejich specifické politické a finanční povaze; konstatuje, že součástí takového uspořádání by mělo být zahrnutí finančních prostředků na ERF do rozpočtu vedle dohodnutých stropů bez Afrického mírového projektu a také transparentnější začleňování relevantních svěřenských fondů a nástrojů;
110. zdůrazňuje význam zvýšené flexibility, díky které bude možné zapojit další zdroje a rychle zajistit financování; mohl byv rámci celkového zvýšení nástrojů pro financování vnější činnosti zvážit větší nepřidělenou rezervu zaměřenou na zvýšení dostatečné flexibility; zdůrazňuje nicméně, že takové flexibility by nemělo být dosaženo na úkor dlouhodobých politických cílů a geografických a tematických priorit, předvídatelnosti pomoci, parlamentního dohledu a konzultací s partnerskými zeměmi a občanskou společností;
Bezpečnost, mír a stabilita pro všechny
111. je přesvědčen, že nový okruh věnovaný „Bezpečnosti, míru a stabilitě pro všechny“ by prokázal, jakou prioritu Unie přikládá této nově vznikající politické odpovědnosti, uznal by její specifický charakter a zajistil konzistentnost mezi její vnitřní a vnější dimenzí;
112. zdůrazňuje, že by výše a mechanismy financování pro oblast vnitřní bezpečnosti měly být od počátku a po celou dobu trvání příštího VFR zvýšeny tak, aby nebylo nutno soustavně rok co rok využívat ustanovení VFR o flexibilitě; vyzývá k poskytnutí dostatečných zdrojů agenturám pro prosazování práva (Europol, Eurojust a Cepol) a Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů (EU-LISA) tak, aby měla k dispozici dostatečné prostředky pro provádění a řízení svých nových funkcí; zdůrazňuje úlohu Agentury Evropské unie pro základní práva při chápání jevů, jako je radikalizace, marginalizace, nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti, a při reakci na ně;
113. je přesvědčen, že příští VFR musí podporovat vytvoření evropské obranné unie; s radostí očekává, v návaznosti na oznámení Komise v této oblasti, příslušné legislativní návrhy včetně konkrétního programu EU pro obranný výzkum a programu rozvoje průmyslu doplněného investicemi členských států do vybavení v rámci spolupráce; v tomto kontextu potvrzuje své pevné přesvědčení o tom, že další politické priority by měly být doprovázeny přiměřenými finančními prostředky; připomíná, že posílení spolupráce v oblasti obrany, sdružování výzkumu a vybavení a odstranění duplicit posílí strategickou autonomii a konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu a povede k výraznému zvýšení efektivnosti, které se často odhaduje na částku v přibližné výši 26 miliard EUR ročně;
114. požaduje, v souvislosti se zvýšenou pozorností věnovanou bezpečnosti a obraně v Unii, opětovné posouzení veškerých výdajů na vnější bezpečnost; očekává po zahrnutí ERF do rozpočtu zejména reformu mechanismu Athena a Afrického mírového projektu; vítá nedávné závazky členských států v rámci stálé strukturované spolupráce a žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi, aby objasnily její budoucí financování; vyzývá k návaznému programu pro nástroj přispívající ke stabilitě a míru, který by se zaměřil na reakci na krize a budování kapacit pro bezpečnost a rozvoj a zároveň nalezl právně kvalitní řešení pro budování vojenských kapacit;
115. zdůrazňuje mimořádný význam mechanismu EU pro civilní ochranu, který umožnil koordinovanou pomoc EU v případě přírodních a člověkem způsobených katastrof v celé Unii i mimo ni; poukazuje na nepochybnou přidanou hodnotu operací civilní ochrany při účinném boji proti katastrofám, které se stávají stále častějšími a složitějšími, přičemž zároveň posiluje pocit evropské solidarity mezi občany EU v časech nouze; vítá nedávné návrhy Komise na posílení civilní ochrany EU prostřednictvím posílení opatření v oblasti připravenosti a prevence, včetně vytvoření rezervy vyhrazené na operační kapacity na úrovni Unie; vyzývá k tomu, aby byla v příštím VFR posílena opatření v této oblasti ve spojení s odpovídajícími finančními prostředky;
Efektivní administrativa ve službách Evropanů
116. domnívá se, že silná, efektivní a kvalitní veřejná správa je nezbytná pro provádění politiky Unie a pro obnovení důvěry a prohloubení dialogu s organizacemi občanské společnosti a občany na všech úrovních; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu orgánů a institucí sestávajících z demokraticky zvolených členů; připomíná, že podle Účetního dvora provedly orgány, instituce a agentury EU 5% snížení počtu zaměstnanců, jak bylo stanoveno v jejich plánech pracovních míst; domnívá se, že by se na ně již nemělo vztahovat další podobné horizontální snižování počtu pracovních míst; vyjadřuje svůj ostrý nesouhlas s opakováním tzv. fondu pro přesuny v rámci agentur;
117. vítá iniciativy orgánů, institucí a agentur s cílem dále posílit efektivnost prostřednictvím intenzivnější správní spolupráce a slučování některých funkcí, což vede k úsporám v rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že v některých agenturách lze dosáhnout dalšího zvýšení efektivnosti, zejména prostřednictvím posílené spolupráce mezi agenturami s podobnými úkoly, například v oblasti dohledu nad finančním trhem, a u agentur, které působí na několika místech; obecněji vyzývá k důkladnému posouzení možností seskupení agentur podle strategické povahy jejich úkolů a jejich výsledku s cílem dosáhnout součinnosti mezi agenturami, např. Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy v Paříži;
118. domnívá se, že orgány a agentury EU by měly respektovat jak zeměpisnou, tak genderovou vyváženost;
* * *
119. vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismus, na jehož základě bude možné, aby členské státy nerespektující hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) nesly finanční následky; varuje nicméně před tím, že na konečné příjemce prostředků z rozpočtu Unie nemohou mít v žádném případě vliv porušení pravidel, za něž neodpovídají; je proto přesvědčen, že rozpočet Unie není vhodným nástrojem pro řešení porušení článku 2 SEU a že veškeré finanční dopady by měl nést dotčený členský stát nezávisle na plnění rozpočtu;
120. zdůrazňuje, že odstranění diskriminace, nerovnosti žen a mužů a násilí na základě pohlaví je nezbytně nutné pro plnění závazků EU na cestě k Evropě podporující začlenění; podporuje proto začleňování genderového hlediska a závazků souvisejících s genderovou rovností do všech politik EU v rámci příštího VFR i posílený rozpočtový rozměr v boji proti všem případům diskriminace se zvláštním důrazem na genderový rozměr v migrační a azylové politice a vnějších politikách EU;
121. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby měly ženy přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, a aby byla věnována zvláštní pozornost specifickým potřebám zranitelných osob, včetně nezletilých osob a dalších skupin, včetně LGBTI komunity;
122. zastává názor, že zvláštní podporu je třeba věnovat znevýhodněným cílovým skupinám, zejména zdravotně postiženým a Romům, a výslovně vylučovat segregační praktiky a že označení „Romové“ má i nadále zůstat na seznamu příjemců pomoci z ESF a ERDF;
123. konstatuje, že nejvzdálenější regiony a zámořské země a území se v důsledku své izolace od evropské pevniny musí potýkat se zvláštními přírodními, hospodářskými a sociálními problémy; domnívá se, že by pro ně měla být vytvořena individuální opatření a řádně odůvodněné výjimky; vyzývá k tomu, aby v rámci příštího VFR pokračovala finanční podpora EU určená nejvzdálenějším regionům a zámořským zemím a územím, zejména podpora v rámci politiky soudržnosti pro nejvzdálenější regiony a v rámci zvláštního nástroje pro zámořské země a území, a to za účelem zajištění jejich přístupu k výzkumným programům a pro účely boje se specifickými potížemi spojenými se změnou klimatu, kterým čelí;
124. naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu řádného finančního řízení a transparentnosti rozpočtu Evropské unie zvážila stanovení vlastních podmínek s cílem předcházet korupci a finančním podvodům týkajícím se fondů EU; je obzvláště znepokojen celními podvody, které způsobily rozpočtu EU vážné ztráty příjmu; žádá ty členské státy, které měly námitky proti právnímu rámci Unie pro porušování celních předpisů a příslušné sankce, aby svůj postoj přehodnotily, aby bylo možné tento problém urychleně vyřešit;
IV. Postup a rozhodovací proces
125. připomíná, že pro přijetí nařízení o VFR je potřeba souhlas Parlamentu; zdůrazňuje dále, že Parlament a Rada jsou dvě rovnocenné součásti rozpočtového orgánu při přijímání ročního rozpočtu EU, přičemž o odvětvových právních předpisech, které vytvářejí velkou většinu programů EU včetně jejich finančního krytí, se rozhoduje v rámci řádného legislativního postupu; očekává proto, že rozhodovací postup týkající se příštího VFR zachová úlohu Parlamentu a jeho výsady stanovené ve Smlouvách; trvá na tom, že nařízení o VFR není vhodným místem pro provádění změn finančního nařízení EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila samostatný návrh na revizi finančního nařízení EU v okamžiku, kdy bude třeba provést v tomto nařízení změny;
126. vyjadřuje svou ochotu okamžitě zahájit strukturální dialog s Komisí a Radou ohledně VFR po roce 2020 s cílem usnadnit následná jednání a umožnit dohodu do konce tohoto volebního období; je ochoten diskutovat s Radou o postojích uvedených v tomto usnesení s cílem umožnit lepší pochopení očekávání Parlamentu ohledně příštího VFR;
127. zdůrazňuje, že s návrhy Komise, které mají být předloženy v květnu 2018, by mělo být formální rozhodnutí o příštím VFR přijato během jednoho roku; domnívá se, že navzdory zpočátku zpožděnému předložení návrhů Komise by mělo být včas dosaženo dohody ohledně rámce na období po roce 2020, aby bylo možné vyslat důležitý politický signál týkající se schopnosti Unie budovat nadále konsensus ohledně budoucnosti EU a ohledně odpovídajících finančních prostředků; zdůrazňuje, že díky tomuto časovému harmonogramu bude možné mimo jiné rychle přijmout všechny odvětvové předpisy, což umožní, aby byly nové programy zahájeny bez odkladu k 1. lednu 2021; připomíná, že v předchozím finančním rámci byly nové programy zahájeny v podstatě několik let po začátku daného období;
128. zdůrazňuje proto, že je nezbytné bezodkladně zahájit zásadní jednání mezi všemi třemi orgány; zdůrazňuje, že všechny prvky nařízení o VFR včetně stropů VFR budou součástí jednání o VFR a mělo by se o nich jednat tak dlouho, dokud nebude dosaženo konečné dohody; připomíná v tomto ohledu kritický postoj Parlamentu k postupu, který vedl k přijetí současného nařízení o VFR, a dominantní úlohu Evropské rady v tomto procesu, kdy Rada nezvratně rozhodla o řadě prvků včetně stropů VFR a některých ustanovení týkajících se odvětvové politiky;
129. zastává názor, že postupy související s nadcházejícím jednáním o VFR, a zvláště zapojení Parlamentu do různých stádií tohoto procesu, by měly být bezodkladně dohodnuty během bulharského předsednictví, a dříve než budou předloženy návrhy VFR; očekává v této souvislosti, že Komise včas poskytne Parlamentu stejnou úroveň informací, jaké má k dispozici Rada; domnívá se, že by tato opatření měla být v konečném důsledku zakotvena v interinstitucionální dohodě, jako je tomu v případě ročního rozpočtového procesu;
130. domnívá se, že požadavek jednomyslnosti při přijímání nařízení o VFR představuje pro tento proces skutečnou překážku; vyzývá v této souvislosti Evropskou Radu, aby uplatnila ustanovení čl. 312 odst. 2 SFEU (tzv. „passerelle“), a umožnila tak přijetí nařízení o VFR kvalifikovanou většinou; připomíná rovněž, že pro použití řádného legislativního postupu je možno uplatnit i obecné ustanovení téhož typu v čl. 48 odst. 7 SEU; zdůrazňuje, že přechod k hlasování kvalifikovanou většinou při přijímání nařízení o víceletém finančním rámci by byl v souladu s rozhodovacím procesem při přijímání prakticky všech víceletých programů EU i s každoročním postupem přijímání rozpočtu EU;
°
° °
131. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
- [2] Úř. věst. L 163, 24. 6. 2017, s. 1.
- [3] Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2016)0309.
- [5] Přijaté texty, P8_TA(2017)0401.
- [6] Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.
- [7] Přijaté texty, P8_TA(2016)0363.
- [8] Přijaté texty, P8_TA(2017)0401.
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (25.1.2018)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodaj: Pier Antonio Panzeri
NÁVRHY
Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že EU čelí četným výzvám, které ohrožují regionální a globální stabilitu a vyžadují strategickou, dlouhodobou vnější činnost v rámci skutečně evropské, na hodnotách založené zahraniční politiky; připomíná, že v Římském prohlášení vyslovili vedoucí představitelé EU ambici usilovat o to, aby Unie postupovala „u otázek velkých razantně, u otázek malých naopak zdrženlivě“; zdůrazňuje značnou přidanou hodnotu, kterou má společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika pro občany EU; žádá, aby víceletý finanční rámec (VFR) jevil ambice a odrážel tuto vysokou přidanou hodnotu výrazným zvýšením finančních prostředků na vnější činnost (okruh 4), a učinil tak společnou zahraniční politiku stěžejní funkcí a odpovědností EU, a to v souladu s moderními výzvami a novými prioritami Evropy;
2. upozorňuje, že zvýšené a cílené financování ve strategických oblastech, jimiž jsou například rozvojová pomoc, odstranění chudoby, cíle udržitelného rozvoje, posílení mezinárodního řádu založeného na pravidlech, obnova po skončení krize, řádná správa věcí veřejných a podpora environmentální, ekonomické a sociální odolnosti v partnerských zemích, je zapotřebí pro účinnou evropskou reakci na soudobé globální výzvy, včetně porušování lidských práv, bezpečnostních hrozeb a ozbrojených konfliktů, kybernetických útoků, terorismu, radikalizace, propagandy, účelových dezinformací, přírodních katastrof a změny klimatu a také výzev v podobě vlny uprchlíků a migrantů způsobené některými z těchto problémů; zdůrazňuje, že toto zvýšené financování by mělo směřovat na nové priority Evropy, z nichž některé se promítají v globální strategii EU, v obnovené evropské politice sousedství, v politice rozšíření a v evropském obranném akčním plánu; zdůrazňuje, že EU musí rovněž posílit své institucionální kapacity, aby měla větší vliv v zahraniční a bezpečnostní politice;
3. žádá, aby byla zacelena mezera mezi strategickými politickými prioritami EU a nástroji financování vnější činnosti; zdůrazňuje, že má-li být vnější činnost důvěryhodná a účinná, mělo by být stanovení nových priorit v oblasti vnější činnosti a obranné spolupráce na úrovni EU provázeno přidělením nových zdrojů na operační i správní úrovni;
4. připomíná, že je důležitá zvýšená flexibilita, díky které bude možné získat další zdroje, abychom byli schopni reagovat na nepředvídané situace, a využívat nevynaložené prostředky v následujících letech; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly k dispozici zdroje, abychom byli připraveni reagovat na rychle se vyvíjející nové hrozby, jako jsou hybridní válka a kybernetické útoky; zdůrazňuje však, že větší flexibility bychom neměli dosáhnout na úkor dlouhodobých politických cílů ani na úkor stávajících programů, kterým se daří dosahovat požadovaných výsledků; vyzývá k tomu, aby byly v rámci VFR významně posíleny mechanismy pružnosti („zvláštní nástroje“) a aby současně byly posíleny strategické politické směry; opakuje, že podporuje návrh Komise na vytvoření trvalé krizové rezervy EU, aby nebyla nutná řešení ad hoc, jako je např. vytváření svěřenských fondů;
5. žádá zjednodušení a zefektivnění nástrojů financování vnější činnosti, například sloučením všech stávajících tematických nástrojů financování vnější činnosti v působnosti Výboru pro zahraniční věci (nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP), nástroj partnerství (PI) a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)) do jediného nástroje; navrhuje, že by ještě s nimi mohly být sloučeny nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a do rozpočtu začleněný Evropský rozvojový fond (ERF) bez Afrického mírového projektu (APF), pokud by s tím ovšem souhlasil Výbor pro rozvoj jako věcně příslušný výbor; žádá ovšem, aby současný nástroj předvstupní pomoci (NPP II) a Evropský nástroj sousedství (ENS) zůstaly i nadále samostatnými nástroji vzhledem k jejich specifické politické a finanční povaze; trvá na tom, že jakékoli sloučení musí být podmíněno tím, aby takovýto nový tematický nástroj vycházel z politiky a byla v co největší míře zajištěna předvídatelnost dlouhodobého financování všech programů, přičemž bude zavedena velká míra pružnosti; kromě toho se domnívá, že tato zjednodušená struktura vyžaduje řádný systém brzd a protivah a dostatečnou transparentnost, včetně většího strategického příspěvku Parlamentu k politice a parlamentní kontroly uplatňování tohoto nástroje;
6. zdůrazňuje, že svěřenské fondy byly zřízeny proto, že rozpočet EU postrádá zdroje a flexibilitu potřebné k rychlé a komplexní reakci na závažné krize; zastává názor, že stávající svěřenské fondy EU mohou mít přidanou hodnotu tím, že ve specifických situacích budou sdílet finanční prostředky; konstatuje, že prosté přejmenování nebo restrukturalizace stávajícího financování EU pro politické účely není samo o sobě jeho skutečným zvýšením a z pohledu demokratického dohledu a rozpočtové kontroly pouze přidává jednu vrstvu složitosti navíc; opakuje, že původní cíle finančních nástrojů EU nelze měnit, jakmile jsou přesunuty do okruhu svěřenských fondů; zdůrazňuje potřebu větší parlamentní kontroly činností probíhajících v rámci svěřenských fondů EU a nástroje EU pro uprchlíky v Turecku či plánu nazvaného Společná cesta kupředu v otázkách migrace mezi Afghánistánem a EU a v rámci podobných iniciativ v budoucnu; připomíná, že k použití takovýchto nástrojů ad hoc bychom měli přistupovat pouze v případě, že Komise může jednoznačně prokázat, že jsou splněny požadavky přidané hodnoty EU a adicionality; opakuje, že je důležité zachovat základní zásadu jednotnosti rozpočtu Unie; podporuje používání inovativních forem finanční spolupráce, jako je například propojování grantů a úvěrů od mezinárodních a evropských finančních institucí, včetně Evropské investiční banky;
7. trvá na tom, že pro účinnou vnější činnost EU jsou nezbytné nástroje EU pro vnější financování, a to zejména v zemích evropského sousedství (stávající ENS) a v zemích v předvstupní fázi (stávající NPP II); požaduje, aby byl zvýšen soulad a koordinace mezi nástroji financování vnější činnosti; poukazuje na to, že nástupce ENS by měl mít na zřeteli rostoucí důraz na demokratizaci, stabilizaci, mírové procesy, obnovu a zajištění odolnosti po skončení krize, a to na východě i na jihu, a také poskytovat větší podporu růstu a zaměstnanosti, zejména u mladých absolventů vysokých škol; vyzývá Komisi, aby navýšila financování z programu v rámci příštího ENS pro projekty na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí na místní úrovni;
8. zdůrazňuje, že přístup zaměřený na výsledky v rámci NPP II určeného pro kandidátské a potenciální kandidátské země by měl být v rámci pro předvstupní pomoc na období po roce 2020 posílen, aby účinně přispíval k demokratizaci těchto zemí a jejich hospodářskému a sociálnímu rozvoji, zejména s ohledem na nynější politický vývoj na západním Balkáně; zdůrazňuje, že je třeba, aby nástroje financování byly schopny rychle reagovat na politický vývoj, a kdykoli nejsou dodržovány zásady demokracie a právního státu, soustředily se na podporu občanské společnosti; připomíná hodnotu zásady „více za více“ a vyzývá Komisi, aby aktivně využívala možností, které v tomto ohledu skýtají příslušná nařízení; vyzývá Komisi, aby vytvořila právní nástroje umožňující pozastavit čerpání finančních prostředků vládními orgány v případě vážného a trvalého politického vývoje odporujícího demokratickým zásadám; vyzývá Komisi, aby pozastavila čerpání prostředků z příštího VFR pro Turecko, dokud nesplní jednoznačně stanovené referenční hodnoty, a aby prostředky přesměrovala tureckým organizacím občanské společnosti;
9. žádá větší koherentnost a úsilí o vyváženější politický dialog s partnerskými zeměmi; opakuje, že je třeba zlepšit systémy sledování a hodnocení, které umožňují posoudit účinnost a zlepšit efektivnost financování EU; zdůrazňuje, že EU by měla v rámci všech nástrojů usilovat o větší zviditelnění projektů a iniciativ EU ve třetích zemích i na domácí půdě;
10. zdůrazňuje, že podpora právního státu, demokracie, lidských práv a rovnosti žen a mužů by měla zůstat jedním ze základních stavebních prvků zahraniční politiky EU, a domnívá se, že tyto otázky by měly představovat průřezovou problematiku ve všech nástrojích EU a u všech cílů zahraniční politiky, zejména s ohledem na současný vývoj na západním Balkánu, v evropském sousedství a dále; zdůrazňuje navíc, že tato podpora musí být provázena opatřeními na podporu inkluzivního růstu, který bude přínosný pro všechny, zejména pro mladé lidi a ženy; požaduje, aby byla v rámci nástrojů financování věnována větší pozornost zvýšení podpory pro svobodu projevu s cílem vybudovat odolnost vůči dezinformacím; upozorňuje zejména na úlohu evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a jeho nástupce na období po roce 2020, včetně jeho podpory pro sledování průběhu voleb;
11. upozorňuje na potenciál, který v sobě skrývá nástroj IcSP, pokud jde o podporu bezpečnosti a integrity hranic EU a možnost přispívat k míru a stabilitě v celém světě, zejména v regionech, kde došlo ke spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
23.1.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
39 9 8 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule-Pēterse, Sandra Kalniete, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Alyn Smith, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, László Tőkés, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Brando Benifei, Rebecca Harms, Marek Jurek, Jo Leinen, Miroslav Poche, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Barbara Kudrycka, Tiemo Wölken |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
39 |
+ |
|
|
ALDE |
Petras Auštrevičius, Iveta Grigule-Pēterse, Ilhan Kyuchyuk, Javier Nart, Jozo Radoš, Ivo Vajgl |
|
|
PPE |
Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Barbara Kudrycka, Eduard Kukan, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, László Tőkés, Traian Ungureanu |
|
|
S&D |
Francisco Assis, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Eugen Freund, Jo Leinen, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Miroslav Poche, Tiemo Wölken |
|
|
9 |
- |
|
|
ECR |
Marek Jurek |
|
|
EFDD |
James Carver |
|
|
GUE/NGL |
Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat |
|
|
NI |
Georgios Epitideios, Janusz Korwin-Mikke |
|
|
8 |
0 |
|
|
ECR |
Amjad Bashir, Bas Belder, Ryszard Antoni Legutko |
|
|
VERTS/ALE |
Klaus Buchner, Rebecca Harms, Tamás Meszerics, Alyn Smith, Bodil Valero |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro rozvoj (31.1.2018)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodaj: Paul Rübig
NÁVRHY
Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že prvořadým cílem politiky rozvojové spolupráce EU zakotveným v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je snižování chudoby a v dlouhodobém měřítku i její vymýcení;
1. domnívá se, že příprava příštího víceletého finančního rámce (VFR) musí vycházet ze závazku EU k provádění cílů udržitelného rozvoje, akčního programu z Addis Abeby a Pařížské dohody o změně klimatu; domnívá se dále, že podpora EU pro toto provádění v rozvojových zemích musí být zvýšena, a to při plném uplatňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (PCD), a rozvojová pomoc EU se musí plně řídit zásadami účinnosti pomoci a mít stále na zřeteli dlouhodobé cíle, jako je odstranění chudoby, boj proti nerovnostem a vyloučení, prosazování demokratické správy a lidských práv a posilování udržitelného rozvoje podporujícího začleňování, zejména v nejméně rozvinutých zemích, které mají největší finanční problémy;
2. konstatuje, že v roce 2017 si přírodní katastrofy, především lesní požáry, vyžádaly v Evropě životy více než 200 lidí, přičemž shořelo přes jeden milion hektarů lesů, což je třikrát více než evropský průměr za posledních pět let; poukazuje na to, že tyto lesní požáry představují lidskou, hospodářskou a ekologickou katastrofou, která vyžaduje reakci na úrovni EU a evropsko-středomořské úrovni; domnívá se, že by se Evropská unie měla podílet na prevenci požárů a boji s nimi a na obnově oblastí po katastrofách, zejména v souvislosti s lesními požáry; má za to, že prostředky k boji s požáry jsou na vnitrostátní úrovni omezené; konstatuje v této souvislosti, že požární letadla, zejména letouny Canadair, jsou v některých vnitrostátních leteckých flotilách využívány i po skončení své doby životnosti, a proto vyžadují co možná nejrychlejší obnovu; vyzývá členské státy a EU, aby v rámci diskusí o příštím VFR učinily z posílení společných kapacit prioritu;
3. domnívá se, že zvláštní rozvojový nástroj je nejlepší volbou pro vysoce kvalitní rozvojovou politiku v zájmu rozvojových zemí, a to především těch nejméně rozvinutých, přičemž hlavním cílem je vymýcení chudoby za současného dodržování mezinárodně schválených zásad účinnosti rozvojové pomoci;
4. požaduje vytvoření programu Erasmus Evropa – Afrika a založení poboček významných evropských univerzit na africkém kontinentu s cílem zajistit úzké partnerství, navýšit kapacitu profesionálního začleňování mladých lidí a bojovat proti odlivu mozků;
5. má za to, že rozvojová spolupráce musí být prováděna za maximálního dodržování mezinárodně schválených zásad účinnosti pomoci, a podporovat tedy vnitrostátní plány a strategie partnerských zemí na dosažení cílů udržitelného rozvoje;
6. zdůrazňuje, že příští VFR musí zachovat současnou úroveň kvality a dopadu evropské pomoci a zajistit potřebné záruky, pokud jde o provádění a kontrolu projektů;
7. připomíná závazky přijaté v rámci globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a nový Evropský konsensus o rozvoji;
8. zdůrazňuje nutnost plnit závazek EU, potvrzený v Evropském konsensu o rozvoji, vyčlenit 20 % její oficiální rozvojové pomoci na sociální začleňování a lidský rozvoj; zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se na cíle udržitelného rozvoje v oblasti zdraví, zejména na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, a v oblasti bezpečnosti, potravin, vzdělání, zaměstnanosti, vody a hygieny, energetiky, průmyslu, inovací, infrastruktury, řádné správy, demokracie, právního státu, genderových otázek, životního prostředí a boje proti změně klimatu;
9. připomíná závazek EU začlenit genderové hledisko do příštího VFR a přezkoumat udržitelnost příštího VFR, aby se zajistila soudržnost politik ve prospěch rozvoje ve všech politikách EU; připomíná dále nutnost investovat do účinných prostředků umožňujících udržitelný lidský rozvoj, jako je například sexuální a reprodukční zdraví a práva;
10. připomíná zejména finanční závazky přijaté v rámci rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody, stejně jako závazky přijaté v rámci nového Evropského konsensu o rozvoji; zdůrazňuje především nutnost zvýšit úsilí a finanční prostředky na podporu přizpůsobení se změně klimatu a omezování oteplování planety a také nutnost zrušit dotace na fosilní paliva, která škodí životnímu prostředí;
11. v této souvislosti vybízí k lepšímu využívání všech programů v rámci okruhů příštího VFR, například prostřednictvím výzkumných programů, k doplnění cílů EU v oblasti rozvojové spolupráce, k podpoře úsilí zaměřeného na řešení celosvětových výzev a k zajištění toho, aby prostřednictvím účinné politiky soudržnosti pro rozvoj (PCD) nebyla žádná politika nebo program EU v rozporu s cíli týkajícími se vymýcení chudoby, snižování nerovností v partnerských zemích a podpory lidských práv a udržitelného společenského, hospodářského a environmentálního rozvoje;
12. zdůrazňuje úlohu Evropského konsensu o rozvoji coby rámce pro společný přístup k rozvojové politice uplatňované orgány EU a členskými státy a pro provádění cílů udržitelného rozvoje; konstatuje, že by VFR měl odrážet klíčové priority výdajů na rozvoj v souladu s tímto konsensem a zahrnovat účinnost pomoci a zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;
13. připomíná nutnost vytvořit podmínky, které zaručí mladým lidem udržitelnou budoucnost, aby se stali aktivními občany svých zemí; a požaduje přijetí opatření nezbytných k posílení postavení žen v hospodářské, politické a sociální oblasti;
14. má za to, že v zájmu omezení negativních dopadů opětovného zavedení tzv. „globálního roubíkového pravidla“ jsou nutné větší investice do přístupu ke zdravotní péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a k souvisejícím právům;
15. požaduje zajištění rovných šancí pro ženy i muže, pokud jde o přístup k rozhodovacím strukturám a hospodářským, sociálním, politickým, technologickým a kulturním zdrojům a službám; žádá, aby byla zohledněna veškerá opatření zaměřená na boj proti násilí páchanému na ženách;
16. požaduje, aby byla potvrzena udržitelnost příštího VFR jakožto praktického způsobu zajištění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v rozhodnutích EU o financování; domnívá se, že takový přístup by měl zajistit, aby byly vnitřní i vnější finanční zdroje EU v souladu s cíli rozvojové spolupráce, a měl by maximalizovat účinnost celého rozpočtu EU předcházením nekonzistentním a nehospodárným výdajům;
17. zdůrazňuje, že přidaná hodnota politiky rozvojové spolupráce na úrovni EU se jednoznačně projevila; poukazuje na zásadní úlohu oficiální rozvojové pomoci v nejméně rozvinutých zemích a v nestabilních státech a trvá na tom, že by EU měla splnit svůj závazek dosáhnout poměru rozvojové pomoci pro nejméně rozvinuté země k hrubému národnímu důchodu ve výši 0,20 %; upozorňuje na potenciál oficiální rozvojové pomoci usnadnit získávání finančních prostředků na rozvoj z jiných zdrojů, jak soukromých, tak veřejných, domácích i mezinárodních; podporuje nové úsilí EU o povzbuzení soukromých investic prostřednictvím kombinování grantů a půjček a poskytování záruk, a to i v zemích, v nichž jsou tyto prostředky naléhavě potřebné, zároveň však existují vysoká rizika; konstatuje, že to povede k významné potřebě finančních prostředků; zdůrazňuje, že tvorba programů v oblasti rozvojové pomoci by měla být zaměřena na více let a umožňovat předvídatelnost a zároveň ponechávat prostor pro flexibilitu a že by se při ní měly využívat různé a doplňkové způsoby plnění na základě kapacit, potřeb a výkonnosti dané země; domnívá se, že kombinované financování by mělo doplňovat a nikoli nahrazovat tradiční financování rozvoje; zdůrazňuje v této souvislosti, že při zapojení soukromého sektoru musí být dodržovány přísné normy transparentnosti a odpovědnosti;
18. požaduje podporu mezinárodní spolupráce v souladu s uznávanými mezinárodními normami pro boj proti nezákonným finančním tokům a daňovým únikům;
19. opakuje, že organizace občanské společnosti hrají významnou úlohu při oslovování nezranitelnějších a nejchudších vrstev společnosti; konstatuje, že organizace občanské společnosti potřebují dostatečnou kapacitu a podporu, mají-li podporovat, monitorovat a podávat zprávy o provádění unijních a vnitrostátních politik a podílet se na zlepšování finančních mechanismů; domnívá se, že finanční prostředky EU jsou velmi důležité z hlediska budování kapacit organizací občanské společnosti a že základním organizacím na místní úrovni musí být zaručen přístup k těmto finančním prostředkům;
20. připomíná, že v mnoha zemích se středními příjmy přetrvává vysoká úroveň nerovností, a vyzývá proto Komisi, aby pro tyto země zachovala zvláště vyčleněné prostředky; domnívá se, že rozlišování zemí z hlediska vyčleněných finančních prostředků a forem spolupráce by mělo být založeno na široké škále kritérií zohledňujících lidský rozvoj podporující začleňování, lidská práva a míru nerovností a rovněž priority země v oblasti udržitelného rozvoje;
21. je přesvědčen, že je třeba ulehčit využívání pomoci, a zdůrazňuje význam zásady převzetí odpovědnosti za rozvojovou pomoc, což vyžaduje zapojení partnerských zemí, protože ty jsou v první řadě odpovědné za vytváření strategií rozvoje; navrhuje proto zvážit zavedení odborné přípravy financované Evropskou unií, jejímž cílem by bylo umožnit lepší přístup ke stávajícímu financování ze strany EU;
22. doporučuje, aby před vyčleněním dalších prostředků oficiální rozvojové pomoci na poskytnutí záruk pro investice a podobné formy pomoci bylo provedeno důkladné posouzení finanční i rozvojové adicionality a dopadu Evropského fondu pro udržitelný rozvoj na lidská práva, společnost a životní prostředí;
23. připomíná, že zvyšování počtu svěřenských fondů využívajících rozvojové prostředky – například nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku –, jež bylo nutné kvůli nedostatku zdrojů a flexibility, podrývá jednotnost rozpočtu a může představovat ohrožení demokratické účasti, transparentnosti, odpovědnost a účinnosti pomoci; je přesvědčen, že využívání těchto nástrojů by mělo být jasně odůvodněné, doplňkové, časově omezené a zaměřené na plnění konkrétních cílů a nemělo by sloužit dlouhodobým cílům v oblasti rozvoje;
24. vyzývá Komisi, aby více posílila harmonizaci a soudržnost mezi svými programy dvoustranné a vícestranné rozvojové spolupráce, zejména jde-li o stejnou zemi, s cílem zvýšit účinnost pomoci EU;
25. požaduje, aby se v příštím VFR odrazily bezprecedentní potřeba humanitární pomoci a snižování rizika katastrof, připravenosti na katastrofy a epidemie a budování odolnosti v rozvojových zemích, a to prostřednictvím vyčlenění většího objemu finančních prostředků od začátku pro dobře sestavený nástroj humanitární pomoci a prostřednictvím značné rezervy na pomoc při mimořádných událostech; bere na vědomí rostoucí tlak na tyto potřeby, který vyplývá z konfliktů a válek, porušování lidských práv, špatné správy a korupce, nedostatečného poskytování či neexistence základních sociálních služeb, narůstající nerovnosti, změny klimatu a soupeření o omezené zdroje; vyzývá Komisi, aby předložila návrh, na jehož základě by platby systematicky odpovídaly závazkům týkajícím se opatření v oblasti humanitární pomoci s cílem zajistit, aby byly pro platby k dispozici dostatečné finanční prostředky; požaduje, aby se zvážilo vyčlenění většího objemu zdrojů na nástroj pro civilní ochranu a zajištění jeho větší flexibility, aby tak EU mohla poskytovat pomoc na místě těm, kdo ji potřebují;
26. má za to, že evropský mechanismus civilní ochrany je sice účinným, ale také neúplným nástrojem pro boj s lesními požáry, a je nutné jeho zlepšení; vítá proto sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2017, v němž je navrženo vytvoření samostatné rezervy kapacit nazvané „rescEU“ a vyčlenění dalších 280 milionů EUR na evropský mechanismus civilní ochrany v zájmu financování skutečné rezervy kapacit EU, kterou budou tvořit zejména protipožární letouny EU; vyzývá členské státy a Komisi, aby uznaly, že stávající vnitrostátní infrastruktura má evropský rozměr, a podpořily vytvoření evropské sítě uzlů pro civilní ochranu a řízení rizik; vyzývá členské státy, aby začlenily návrh Komise do nového VFR s cílem umožnit co nejrychlejší financování a vývoj evropských protipožárních letadel Canadair;
27. vítá návrh Evropské komise na posilování reakce na katastrofy na úrovni EU, a to zejména prostřednictvím chystaného zavedení samostatné rezervy kapacit „rescEU“; vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že stávající vnitrostátní infrastruktura má evropský rozměr, a podpořily přípravná opatření na vytvoření evropské sítě uzlů pro civilní ochranu a řízení rizik;
28. v zájmu zvládání migrace požaduje, aby se uskutečnily rozsáhlé investice s cílem podpořit industrializaci, elektrifikaci a rozvoj infrastruktur, které mohou zajistit hospodářský růst podporující začlenění a důstojná pracovní místa; požaduje přijetí opatření zaměřená na ukončení obchodování s lidmi a otroctví a jakéhokoli porušování lidských práv, zejména v Libyi;
29. považuje za potřebné posilovat transparentnost zdrojů na rozvojovou a humanitární pomoc, stejně jako finančních prostředků na tuto pomoc, odpovědnost za ně a informování o nich, na základě rychlého schvalování rozpočtovým orgánem, kdykoli je to potřebné, zejména s ohledem na nově vytvořenou Agendu 2030 a s cílem dodržovat zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (PCD);
30. poukazuje na nutnost posílit klíčovou úlohu evropského nástroje pro demokracii a lidská práva při prosazování evropských hodnot po celém světě a upevňování lidských práv a demokracie ve vnější činnosti EU;
31. v zájmu co nejlepšího řízení dobrovolných návratů a podpory opětovného začleňování všech vrácených osob požaduje posílení kapacit orgánů a organizací občanské společnosti v zemích původu a tranzitních zemí v jejich oblastech působnosti;
32. zdůrazňuje, že nástroje pro financování vnější činnosti v rámci nového VFR by měly být v souladu s cíli udržitelného rozvoje a novým Evropským konsensem o rozvoji, který uznává důstojnou práci jako klíčovou hnací sílu pro dosažení udržitelného rozvoje podporujícího začleňování;
33. domnívá se, že nástroje EU pro financování vnější činnosti by měly podporovat tvorbu důstojných pracovních příležitostí a také nezbytné předpoklady a prostředí, v němž mohou pracovníci a odborové svazy reprezentovat své zájmy a svobodně působit; domnívá se v tomto kontextu, že by příští VFR měl obsahovat zvláštní finanční nástroj na podporu sociálního dialogu a sociálních partnerů v rozvojových zemích;
34. požaduje, aby příští VFR zajistil odpovídající zdroje pro ESVČ a delegace EU, a umožnil jim tak plnit jejich cíle a povinnosti v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci;
35. požaduje, aby byl příští VFR v souladu s cíli Pařížské dohody; zdůrazňuje, že je zapotřebí navýšit financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích s cílem podpořit zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, jakož i ochranu biologické rozmanitosti; požaduje účinné začleňování změny klimatu a otázek týkajících se životního prostředí do nástrojů EU pro financování vnější činnosti;
36. konstatuje, že příspěvek Spojeného království do rozpočtu Unie na rozvoj představuje 12 %; zdůrazňuje, že je nutné kompenzovat ztráty finančních prostředků EU na rozvojovou spolupráci způsobené brexitem; opakuje proto svůj dlouhodobý postoj, že Evropský rozvojový fond (ERF) by měl být spolu s dalšími nástroji mimo VFR začleněn do rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že toto začlenění by mohlo zahrnovat finanční krytí nad rámec současného stropu VFR, aby nedošlo k ohrožení financování dalších politik a programů EU;
37. trvá na zachování celkové úrovně finančních prostředků na rozvojovou politiku EU se zaručením vyčlenění prostředků a na nalezení trvalého řešení, pokud jde o financování bezpečnostních výdajů EU, které jsou propojeny a sladěny s rozvojovou spoluprací;
38. cítí se povzbuzen výhodami, které může přinést začlenění do rozpočtu, jako je například silnější demokratická legitimita ERF a vyšší účinnost a účelnost rozvojové pomoci EU;
39. trvá na tom, že začlenění ERF do rozpočtu EU by nemělo vést ke snižování celkových výdajů na rozvojovou pomoc EU;
40. zdůrazňuje, že je nutné posílit a formalizovat úlohu Komise v kontrolních výborech při monitorování fondů EU a že by předběžné podmínky měly být monitorovány jak na úrovni plánování, tak na regulační úrovni; domnívá se, že občanská společnost a uživatelé služeb by měli být rovněž plně zapojeni do vytváření, provádění a monitorování projektů;
41. opakuje svůj postoj, že by ERF měl být začleněn do rozpočtu Unie; zdůrazňuje však, že by toto začlenění mělo být podmíněno geografickým přidělováním prostředků na základě potřeb zemí a ambiciózní úpravy stropů směrem nahoru, aby se zabránilo snižování současných zdrojů ERF;
42. vybízí k obezřetnosti, pokud jde o jakoukoli úpravu struktury pomoci, aby nedošlo k ohrožení zeměpisných priorit, předvídatelnosti pomoci a politické jednoznačnosti vnější činnosti podle regionů;
43. poukazuje na významnou úlohu diaspory při rozvoji prostřednictvím převodu prostředků, kompetencí a nepeněžních hodnot, což slouží na podporu míru, demokracie, řádné správy a sociální stability;
44. připomíná klíčovou úlohu, kterou v současném VFR sehrávají zvláštní nástroje, a to zejména rezerva na pomoc při mimořádných situacích, při reakci na nenadálé události včetně nejnaléhavějších humanitárních krizí mimo EU;
45. zdůrazňuje, že by příští VFR měl také umožnit, aby EU napříč různými odvětvími politik plnila závazky přijaté na Světovém humanitárním summitu v roce 2016 s cílem snížit potřeby a zlepšit poskytování humanitární pomoci;
46. zdůrazňuje, že nebyl splněn závazek dosáhnout v roce 2015 poměru oficiální rozvojové pomoci k HND ve výši 0,7 %, a připomíná současný závazek EU a jejích členských států dosáhnout této úrovně do roku 2030; požaduje, aby v příštím VFR bylo toto zohledněno a aby se posílily mezinárodní závazky EU a jejích členských států; vyzývá členské státy, které stanovené úrovně dosud nedosáhly, k předložení plánu s podrobným popisem, jakým způsobem to chtějí včas dosáhnout; připomíná, že oficiální rozvojová pomoc EU přispívá k plnění závazků členských států a může významně zlepšit efektivitu výdajů v rámci oficiální rozvojové pomoci ve prospěch rozvoje, mimo jiné díky menší roztříštěnosti a díky usnadnění přístupu založeného na pobídkách vůči partnerským zemím; připomíná, že bez bezpečnosti není rozvoj možný; zdůrazňuje nutnost uplatňovat zásady účinnosti rozvoje a soudržnost politik ve prospěch rozvoje na všechny nástroje a způsoby financování;
47. požaduje, aby byl v příštím VFR vytvořen zvláštní rámec pro zámořské země a území tak, aby mohly těžit z finanční pomoci přizpůsobené ambicím partnerství mezi nimi a EU na základě zájmů a výzev, které tyto země a území s Evropskou unií sdílí, jak se uvádí ve čtvrté části SFEU, coby členové evropské rodiny a regiony strategického významu pro EU za současné podpory jejich regionální integrace;
48. domnívá se, že skutečné zjednodušení nástrojů EU pro financování vnější činnosti by mohlo posílit soudržnost a usnadnit demokratickou kontrolu a dohled; zdůrazňuje však, že toto zjednodušení by mělo respektovat právo Parlamentu na kontrolu a zásady účinnosti rozvoje a že financování rozvoje ze strany EU by mělo zachovat jeho základní cíl, tj. vymýtit chudobu, se zvláštním důrazem na nejméně rozvinuté země a nestabilní situace;
49. zdůrazňuje, že zdroje z okruhu 4 jsou během současného VFR pod velkým tlakem a že rozvojové fondy se čím dál častěji využívají jako rezerva pro nově vznikající priority v jiných oblastech politik; zdůrazňuje nutnost flexibility, která by umožnila rychlejší poskytování finančních prostředků v reakci na nenadálé události a krizové situace; zdůrazňuje však, že by větší flexibilita neměla být na úkor zásad účinnosti a předvídatelnosti pomoci, což by mělo nepříznivý dopad na nástroje určené k plnění dlouhodobých rozvojových cílů, ani by neměla vést k omezení parlamentní kontroly a konzultací s partnerskými zeměmi a občanskou společností; požaduje hodnocení rozvojových programů VFR v polovině období;
50. připomíná význam prohlubování spolupráce při řešení problémů spojených s obchodováním, výrobou a nelegálním užíváním drog, s dětskými vojáky, nezákonnou těžbou a neudržitelným hospodařením s přírodními zdroji, s námořní bezpečností a terorismem;
51. zdůrazňuje, že rozvojové země jsou nejzranitelnější a nejčastěji zasaženy změnou klimatu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zohlednila změnu klimatu ve všech finančních nástrojích a aby současný cíl, který počítá s tím, že 20 % veškerých finančních prostředků EU by se mělo vynaložit na opatření související se změnou klimatu, zvýšila;
52. naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby přestaly s nadhodnocováním pomoci a vyňaly ze zpráv o oficiální rozvojové pomoci nadhodnocené položky (např. náklady na uprchlíky, vzniklé náklady na studenty, vázanou pomoc, úroky z úvěrů a odpouštění dluhů);
53. je přesvědčen, že podpora míru, bezpečnosti a spravedlnosti v rozvojových zemích je klíčová, a uznává, že ke splnění cíle udržitelného rozvoje č. 16 jsou nutné výdaje související s bezpečností; opakuje, že vytvořením zvláštního a samostatného nástroje na podporu budování kapacit pro bezpečnost a rozvoj by se mělo zabránit sekuritizaci rozvojových nástrojů a financování;
54. vyzývá EU, aby rozšířila svou pomoc v oblasti udržitelného zemědělství, a umožnila mu tak vyrovnat se se změnou klimatu, a aby za tímto účelem podporovala drobné zemědělce, diverzifikaci plodin, agrolesnictví a agroekologické postupy;
55. konstatuje, že rozvojová pomoc může hrát významnou úlohu v oblasti migrace při řešení příčin nuceného vysidlování a při posilování přínosů migrace a mobility pro rozvoj; domnívá se však, že by oficiální rozvojová pomoc neměla být využívána ke krytí dárcovských nákladů souvisejících s uprchlíky, na externalizaci migračních politik za hranice EU ani na náklady na navracení osob do zemí původu a jejich zpětného přebírání; odmítá myšlenku podmíněnosti podpory kontrolou hranic, řízením migračních toků nebo dohodami o zpětném přebírání osob jako základu partnerství a spolupráce se třetími zeměmi;
56. opakuje svou jednoznačnou výzvu k pokračování a ke zvýšení podpory a financování organizací občanské společnosti ze strany EU, které jsou samy o sobě aktéry rozvoje, a k jejich plnému a svobodnému zapojení do politického dialogu a do plánování a provádění programů v rámci nástrojů EU pro spolupráci;
57. domnívá se, že by Parlament měl přezkoumat možnosti vytvoření struktury komplexního a horizontálního mechanismu pro navázání na univerzální Agendu 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje takovým způsobem, aby se zachovala její integrita a nedělitelnost.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
24.1.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
17 2 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano, Doru-Claudian Frunzulică, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, György Hölvényi, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleftherios Synadinos, Bogdan Brunon Wenta, Joachim Zeller |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Ádám Kósa, Paul Rübig, Judith Sargentini, Adam Szejnfeld |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Jean Lambert, Miroslav Mikolášik |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
17 |
+ |
|
|
ALDE |
Charles Goerens |
|
|
EFDD |
Ignazio Corrao |
|
|
PPE |
György Hölvényi, Ádám Kósa, Miroslav Mikolášik, Paul Rübig, Adam Szejnfeld, Bogdan Brunon Wenta |
|
|
S&D |
Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Elly Schlein |
|
|
Verts/ALE |
Jean Lambert, Judith Sargentini |
|
|
2 |
- |
|
|
NI |
Eleftherios Synadinos |
|
|
PPE |
Joachim Zeller |
|
|
2 |
0 |
|
|
EFDD |
Mireille D’Ornano |
|
|
GUE/NGL |
Lola Sánchez Caldentey |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (23.11.2017)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodaj: Petri Sarvamaa
NÁVRHY
Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
Cíle víceletého finančního rámce (VFR)
1. upozorňuje na to, že VFR by měl být naplánován na základě částek, které mohou zajistit strategický růst, podpořit evropskou přidanou hodnotu, posílit hospodářství EU a utvářet proevropštější společnost; zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl být srozumitelný a transparentní;
Harmonizace rozpočtového a strategického cyklu
2. konstatuje, že sedmileté období VFR není synchronizováno s pětiletými mandáty Parlamentu a Komise ani s desetiletým cyklem strategického plánování Unie a se strategií Evropa 2020; zastává názor, že tato chybějící synchronizace by mohla oslabit demokratickou legitimitu Unie a účinnost její politické správy, neboť mohou nastat situace, kdy Parlament a Komise budou vázány dohodami o politických cílech a financování učiněnými na základě předcházejícího rámce; zdůrazňuje, že by to mohlo vytvářet dojem, že evropské volby jsou v kontextu dlouhodobého rozpočtového a strategického plánování poněkud irelevantní;
3. znovu opakuje, že se domnívá, že doba trvání VFR by měla být zkrácena ze sedmi na pět let, aby odpovídala délce funkčního období Parlamentu a Komise[1], aniž by bylo ohroženo provádění a řízení probíhajících programů, přičemž by měla být stanovena dlouhodobá programová strategie na pět plus pět let s povinným přezkumem v polovině období; poukazuje na to, že v roce 2020 bude příležitost k tomu, aby byl dlouhodobý strategický cyklus uveden v soulad s rozpočtovým cyklem, a důrazně doporučuje, aby bylo této příležitosti využito; domnívá se, že Komise by měla rovněž prověřit možnost zavedení klouzavého programu, v němž by se každý VFR, který by měl stejnou dobu trvání jako nyní, částečně překrýval s přecházejícím VFR, což by mohlo zmírnit přirozeně existující vrcholy a propady;
Komplexní revize výdajů EU
4. poukazuje na to, že Evropský účetní dvůr ve svých výročních a zvláštních zprávách[2] upozornil na řadu případů, kdy mohly být výdaje EU plánovány strategičtěji a přinést lepší výsledky; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad tím, že zdroje přidělené na hlavní výdajové programy a opatření často nebyly v souladu s politickými cíli vytýčenými v 10letém cyklu strategického plánování, což může vést k protichůdným výsledkům;
5. vyzývá Komisi, aby svůj návrh VFR na období po roce 2020 předložila společně s podrobným popisem strategických priorit, o něž se návrh VFR opírá; zdůrazňuje, že tyto priority by měly být projednány při vypracovávání komplexní strategie Evropa 2030, kterou se bude Evropský parlament podrobně zabývat před přijetím balíčku VFR po roce 2020 Radou;
6. žádá Komisi, aby před vypracováním návrhu nového VFR provedla důkladný a komplexní přezkum výdajů, v němž posoudí, do jaké míry:
– přidělování zdrojů v rámci rozpočtu EU odráží strategické priority EU a příležitosti k realizaci přidané hodnoty, zejména v případě politik, které – jak se ukazuje – čerpají významný objem prostředků, ačkoli slouží pouze k přerozdělování, jako je politika soudržnosti a společná zemědělská politika (SZP), a v případě současných prioritních oblastí politiky, u nichž zjevně chybí dostatečná rozpočtová opatření v době proměnlivých okolností, jako jsou přistěhovalecké politiky a vnější činnost,
– programy a opatření EU přispívají k dosahování strategických priorit, zajišťují náležité zhodnocení vynakládaných prostředků a omezují riziko nesrovnalostí, jak navrhuje Evropský účetní dvůr ve svém informačním dokumentu ze dne 3. listopadu 2016 o přezkumu víceletého finančního rámce 2014–2020 v polovině období[3];
– jsou jednotlivé programy a akce EU realizovány ve vzájemné součinnosti a soudržným způsobem, zejména v oblastech, kde mohou nejasné cíle či provádění vést k protichůdným výsledkům a neúčinnému vynakládání finančních prostředků;
– se u určitých programů naprosto neprokázala efektivita či přidaná hodnota, a proto lze učinit kroky k jejich zrušení, aby mohly být podpořeny programy, u nichž se ukazuje skutečná přidaná hodnota;
7. rovněž žádá Komisi, aby před vypracováním svého návrhu nového VFR provedla srovnávací analýzu nákladů na realizaci grantů a vratné finanční podpory, jež jsou poskytovány hlavně prostřednictvím finančních nástrojů, v období 2014–2020 s cílem zjistit jejich skutečnou výši, jak doporučil Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě 19/2016[4];
8. vyzývá Komisi, aby výsledky přezkumu výdajů patřičně zohlednila při přípravě návrhu VFR a při vypracovávání komplexní strategie Evropa 2030; v tomto ohledu trvá na tom, že je třeba, aby Komise zajistila spolehlivost administrativních a kontrolních mechanismů na všech úrovních a ve všech fázích rozpočtového rámce EU a účinné předcházení podvodům a nesrovnalostem a jejich odhalování; vyzývá Komisi, aby se posunula směrem k hodnocení na základě rizik, kdy by mohly být prostředky na kontrolu více zaměřeny na ty regiony a oblasti politiky, kde se prokázalo vyšší riziko nesrovnalostí;
Flexibilita z hlediska cílů a nových priorit
9. konstatuje, že politiky Unie mají různé krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle, jejichž realizaci nemůže nutně určovat jeden VFR; domnívá se, že by bylo žádoucí zabývat se novou rovnováhou mezi stanovováním politické agendy, prováděním politik a finančními rámci;
10. vyzývá Komisi, aby posoudila možnost zavedení skutečné rozpočtové flexibility z hlediska politických cílů, zejména vytvořením programu sestavování klouzavého rozpočtu s pětiletým plánovacím výhledem, revizních doložek u cílů a politik a programu klouzavého hodnocení; přepokládá více vnitřní flexibility mezi okruhy a roky, která umožní maximální využití nových stropů VFR;
11. upozorňuje na to, že během období VFR se EU může potýkat s řadou nových výzev; vyzývá Komisi, aby zajistila flexibilitu rozpočtového plánování, aby bylo možné účinněji reagovat na nečekané změny okolností; v tomto ohledu se domnívá, že je ještě třeba přijmout vhodná krizová opatření v koordinaci s dalšími kroky, jež zmírní krize v Evropě, zejména v oblasti zemědělství a migrace, a dále opatření, jež zajistí, aby byla plně respektována úloha Parlamentu při provádění a přijímání VFR a aby Rada nejednala bez jeho souhlasu;
12. znovu poukazuje na znepokojení Parlamentu nad tím, že finanční složitost vyplývající z interakcí více než tisíce nástrojů finančního inženýrství a svěřenských fondů a z řady finančních mechanismů podporujících politiky Unie, jež nejsou zaneseny v rozvaze Unie, je hlavním důvodem, proč může být nemožné zajistit demokratickou odpovědnost této plejády rozpočtů; kromě zjednodušení plejády rozpočtů vyzývá k větší flexibilitě při meziodvětvovém využívání jednotlivých finančních nástrojů, aby byla překonána restriktivní pravidla, která příjemcům brání využívat u projektů se shodnými cíli více programů;
13. připomíná svou výzvu, aby byl do rozpočtu EU zahrnut Evropský rozvojový fond s cílem lépe kontrolovat a odstraňovat základní příčiny nadměrné migrace a zajistit soulad s politikami a strategiemi Unie za využití nástrojů a postupů odvozených od rozpočtové pravomoci Unie; domnívá se, že společné evropské výzvy je možné lépe zvládat prostřednictvím společné správy v rámci rozpočtu EU;
Odůvodnění potřeb a evropská přidaná hodnota
14. podporuje návrh Evropského účetního dvora uvedený v informačním dokumentu o přezkumu víceletého finančního rámce 2014–2020 v polovině období, že je lepší určit trvání programů a opatření na základě potřeb politiky a občanů než na základě délky období finančního plánování[5];
15. poukazuje na to, že členské státy a Komise by měly být schopny řádně zdůvodnit, proč je financování Unie zapotřebí, a definovat cíle a výsledky, jichž má být dosaženo, ještě před tím, než je výdaj naplánován, a zdůrazňuje, že je nutné zohledňovat skutečné potřeby občanů prostřednictvím integrovaného územního přístupu; vyzývá Komisi, aby jasně definovala kritéria evropské přidané hodnoty s cílem předejít veškerým případným nejednoznačnostem při rozhodování o výdajích EU; dále podotýká, že by měla být před každým rozpočtovým rozhodnutím dodržena zásada účinnosti, účelnosti a řádného finančního řízení;
16. zastává názor, že požadavky EU v oblasti transparentnosti ideálně plní regiony, které sestavují své účty v souladu s evropskými účetními standardy pro veřejný sektor; dále konstatuje, že podvojné účetnictví by optimálním způsobem zjednodušilo povinnosti regionů a podpůrných institucí v oblasti výkaznictví vůči Komisi; jako další pobídku doporučuje, aby bylo provádění a průběžné přizpůsobování účetních standardů pro veřejný sektor spolufinancováno z prostředků EU;
17. vybízí Komisi, aby dále zdokonalila a zracionalizovala strukturu a skladbu výdajů EU na politiku soudržnosti v zájmu úspěšného překonání rozdílů a rozporů mezi městskými a venkovskými oblastmi a jednotlivými členskými státy, s cílem zvrátit prohlubování rozdílů a odstranit roztříštěnost, aby byl zajištěn budoucí stabilní rozvoj EU jako demokratického, silného a soudržného společenství; opakuje svůj názor, že by další politické priority měly jít ruku v ruce s dodatečnými finančními prostředky a neměly by být financovány na úkor stávajících politik EU; zastává názor, že politiky Unie v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti mohou nadále poskytovat podporu méně rozvinutým regionům a napomáhat lepší přeshraniční spolupráci, nicméně vybízí Komisi, aby nejen poskytovala podporu při finančním přerozdělování, ale aby se s ohledem na skutečné potřeby občanů stále více zaměřovala na rozvoj a modernizaci v oblasti růstu, inovací, mobility, změny klimatu, zabezpečování půdy před člověkem způsobenými a přírodními katastrofami, energetické a environmentální transformace a na územní dopady politik EU, přičemž by měla na celou EU uplatňovat stejná kritéria; poukazuje rovněž na to, že tento místní přístup tvoří evropskou přidanou hodnotu i hodnotu pro občany a má zásadní význam pro dosahování cíle inteligentní, udržitelné a inkluzivní Evropy, neboť poskytuje flexibilitu při formulování integrovaných reakcí na různé územní potřeby, aniž by politiky EU pozbyly tematického zaměření;
18. znovu vyzývá ke zjednodušení systému řízení politiky soudržnosti na všech úrovních správy a kontrolního systému, jež by se měly více opírat o křížové spoléhání a spolupráci mezi různými kontrolními orgány s cílem snížit administrativní zátěž; zastává názor, že unijní politika hospodářské, sociální a území soudržnosti by se měla více zaměřovat na specifické potřeby příslušných regionů s cílem odstraňovat jejich skutečné nedostatky a podporovat jejich silné stránky;
19. poukazuje na to, že by měl být při rozdělování prostředků EU více zohledňován minulý vývoj příjemců prostředků politiky soudržnosti; vyzývá Komisi, aby předložila revidovaný systém míry spolufinancování projektů soudržnosti, který by uznával minulý vývoj a snižoval podíl financování EU v oblastech, v nichž se již prokázal pokrok;
20. poukazuje na to, že je nutné znovu nalézt rovnováhu mezi SZP a politikami soudržnosti na jedné straně a ostatními vnitřními politikami EU a posílenými vnějšími kapacitami Unie, včetně prvků bezpečnosti a obrany, na straně druhé; vybízí Komisi, aby při přípravě svého návrhu VFR na období po roce 2020 a při reformách a provádění finančních nástrojů EU, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), kladla důraz na spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany; podporuje myšlenku další evropské integrace a konkrétní iniciativy v oblasti bezpečnosti a obrany;
21. připomíná své poznámky[6] k udržitelné struktuře výdajů SZP: se znepokojením konstatuje, že 44,7 % všech zemědělských podniků v Unii mělo roční příjem menší než 4 000 EUR; s ještě větším znepokojením konstatuje, že v průměru 80 % příjemců přímé podpory SZP dostalo zhruba 20 % plateb, a doporučuje, aby Komise stanovila strop na platby ze SZP, který tuto anomálii napraví; upozorňuje na skutečnost, že větší zemědělské podniky nepotřebují v době volatility nebo krize ke stabilizaci svého příjmu nutně tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože často využívají potenciálních úspor z rozsahu, díky nimž mohou být odolnější; domnívá se, že režimy financování SZP by se mohly více zaměřovat na zemědělce čelící zvláštním omezením: malé zemědělské podniky, klimaticky a zeměpisně znevýhodněné oblasti a řídce osídlené regiony;
22. vyzývá Komisi, aby v rámci svých úvah o zjednodušené a modernizované SZP stanovila jinou podobu politiky nebo jiný model rozdělování přímých plateb, s cílem zajistit lepší způsob, jak směrovat veřejné finanční prostředky na agroenvironmentální cíle a cíle týkající se opatření v oblasti klimatu; zdůrazňuje však, že je zapotřebí poskytovat vyvažující finanční náhradu na pokrytí nákladů na zachovávání vysokých zdravotních a environmentálních standardů produkce potravin, jakož i vysokých produkčních nákladů spojených s náročnými klimatickými podmínkami v některých zeměpisných oblastech, neboť zemědělci v Evropě mají často problémy prosadit se v celosvětové konkurenci;
Jak ukončit zbývající závazky: dopad absence skutečného hodnocení a reálné rozpočtové kapacity
23. vyjadřuje hluboké politování nad přetrvávající vysokou mírou zbývajících závazků, jež je na jedné straně důsledkem zpoždění při předkládání žádostí o platby ze strany členských států a na straně druhé důsledkem toho, že Komise navrhuje programy se značným zpožděním; upozorňuje, že za těchto okolností je jakékoli účinné hodnocení a přezkum plnění rozpočtu nemožné, ať již v polovině, či na konci programového období; vyjadřuje politování nad tím, že tato skutečnost poškozuje schopnost predikce rozpočtového orgánu; lituje zejména skutečnosti, že zbývající závazky ke konci roku 2016 výrazně narostly a dosáhly 238 miliard EUR a že nárůst této částky oproti roku 2015, který činil více než 21 miliard EUR, byl ve srovnání s původním očekáváním dvojnásobný;
24. upozorňuje, že tato situace je do velké míry důsledkem velmi nízkého počtu žádostí o platby za období 2014–2020 obdržených od členských států, a zdůrazňuje, že by mohla poškodit efektivitu evropských strukturálních a investičních fondů; žádá Komisi, aby provedla analýzu základních příčin zpoždění, která vznikají při předkládání žádostí o platby ze strany členských států, a aby zejména přezkoumala celkovou architekturu strukturálních fondů s cílem urychlit proces, jež zahrnuje tvorbu programů v rámci EU, monitorování ze strany Komise a provádění ze strany orgánů členských států;
25. vyzývá Komisi, aby zpochybnila přidanou hodnotu pravidel n+2 a n+3 při platbách ze strukturálních fondů a aby předložila návrh, podle kterého by na konci programového období byly členské státy povinny vrátit nevyužité prostředky ze strukturálních fondů zpět do rozpočtu EU;
Rozpočet založený na výkonnosti: rámec pro stanovení mezních hodnot
26. žádá Komisi a členské státy, aby rozpočet EU výrazně modernizovaly a přepracovaly podle zásad sestavování rozpočtu na základě výkonnosti – a přitom posuzovaly a vždy zohledňovaly i sociální dopady takového sestavování rozpočtu – s cílem zohlednit v něm nové priority, jež byly dohodnuty na úrovni EU-27, a podpořit funkci fiskální stabilizace v eurozóně s využitím vlastních zdrojů;
27. domnívá se, že bude-li navržena jakákoli nová rozpočtová kapacita určená konkrétně pro členské státy v eurozóně, měla by být vytvořena uvnitř rámce Unie a podléhat řádnému demokratickému dohledu, který by vykonávaly stávající orgány, přičemž by jakákoli finanční pomoc z této kapacity měla být podmíněna prováděním dohodnutých strukturálních reforem;
28. trvá na tom, že cílem rozpočtu EU by mělo být dosažení politických cílů definovaných v politické strategii EU a reflektovaných v okruzích VFR a že by rozpočtové položky měly být prezentovány v tomto rámci a přeskupeny podle programových prohlášení sledujících dané cíle, spíše než uváděny podle jednotlivých činností; vybízí Komisi, aby rozvinula integrovanější přístup, který umožní, aby využívání jednotlivých rozpočtových položek a prostředků dokázalo na regionální, státní i evropské úrovni reagovat na výzvy reálného života; zdůrazňuje rovněž, že by do rozpočtu EU měly být zahrnuty výdaje na posílenou spolupráci;
29. připomíná, že Parlament ve svém usnesení k udělení absolutoria za rok 2015 vyzval Komisi, aby navrhla nezbytnou aktualizaci koncepce a realizačních mechanismů evropských strukturálních a investičních fondů, která by odrážela rovněž návrhy skupiny na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení a jejímž cílem by bylo posílit příspěvek politiky soudržnosti k řešení rozdílů v úrovni rozvoje mezi regiony Unie a mezi členskými státy, a aby na příští programové období stanovila ukazatele výkonnosti, které budou umožňovat lepší řízení a měření, včetně sociálních dopadů programů; trvá na tom, že veškeré budoucí výdaje by se měly zaměřit na programy a nástroje s prokázanou přidanou hodnotou EU a že hlavním kritériem by u všech programů a režimů příští generace měla být výkonnost, spolu s geografickou rovnováhou, která by měla zajistit spravedlivé rozdělení financování v celé Evropě;
30. zdůrazňuje, že finance EU by obecně měly být schopny naplňovat finanční potřeby nových priorit, jako je boj proti terorismu, řízení migrace – mj. lepším řešením jejích hlavních příčin a zlepšením integrace prostřednictvím hraničních kontrol – a minimalizace dopadů případné mezery ve financování způsobené brexitem;
31. žádá Komisi, aby zlepšila svou strategii informování občanů o přidané hodnotě fondů EU;
Jak zaplnit mezeru po brexitu: zefektivnění rozpočtu a zavedení nových zdrojů
32. domnívá se, že přestože je rozhodnutí Spojeného království o opuštění Unie nešťastnou událostí, která bude mít negativní vliv na budoucí životy občanů ve Spojeném království i ve zbývajících členských státech, vytváří rovněž příležitost k předefinování a reformě politických ambicí EU-27 a potřebných rozpočtových nástrojů a metod; domnívá se, že státy EU-27 by měly být ve své rozpočtové reformě ambiciózní a usilovat o to, aby byl roční rozpočet EU zachován v podobné velikosti, jakou měl rozpočet EU-28;
33. je toho názoru, že ty oblasti politik, jež budou pravděpodobně nejvíce postiženy mezerou v rozpočtu způsobenou brexitem, by měly být ochráněny před velkými komplikacemi, aby se předešlo destabilizaci jakéhokoli stávajícího hospodářského, sociálního nebo administrativního rámce; upozorňuje zejména, že je zapotřebí zabezpečit zdroje Unie v oblasti růstu, pracovních míst, sociální soudržnosti, výzkumu, vývoje a inovací s cílem posílit její celosvětovou vedoucí pozici; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu při přípravě návrhu VFR a jeho posouzení dopadu pečlivě prozkoumala důsledky různých scénářů brexitu;
34. upozorňuje však, že by hlavním cílem úsilí o zaplnění rozpočtové mezery nemělo být navýšit podíl veřejného financování, ale poskytnout udržitelnější finanční základ pro všechny oblasti politik a maximálně mobilizovat soukromé zdroje; vyzývá v tomto ohledu k zásadní změně v přístupu k výdajům EU, a to k odklonu od dotací založených na grantech k více finančně a instrumentálně orientovanému systému, který však důkladně zohledňuje i kapacity a finanční potřeby jednotlivých příjemců; zdůrazňuje však, že tato změna by měla nastat způsobem, jenž nenaruší transparentní správu rozpočtu a opatření rozpočtové kontroly;
35. připomíná, že finanční nástroje nejsou vhodné pro všechny druhy zásahů v oblastech politik, jako je například politika soudržnosti; upozorňuje, že půjčky, kapitál a záruky mohou hrát doplňkovou úlohu, ale že by měly být využívány opatrně a na základě odpovídajícího předběžného hodnocení, přičemž granty by měly být doplňovány pouze tam, kde tyto finanční nástroje vykazují přidanou hodnotu a mohly by mít pákový účinek spočívající v získání dodatečné finanční podpory;
36. zdůrazňuje zejména, že je zapotřebí přestat zbytečně lpět na 1% stropu HND EU, který byl zaveden pro stávající VFR na období 2014–2020, neboť tento strop často omezuje výdaje a vede k tomu, že je výrazně obtížnější dosahovat vyrovnaného rozpočtu v dobách měnících se okolností; vybízí členské státy, aby v rámci svých diskusí o rozpočtu uvažovaly o flexibilitě;
37. vybízí Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na nové zdroje, které by snížily podíl vnitrostátních příspěvků do rozpočtu EU, jež jsou založeny jen na HND; konstatuje, že by nový systém mohl skoncovat s protievropským účetním náhledem spočívajícím ve „spravedlivé návratnosti“, který klade nepřiměřený důraz na čisté rozpočtové bilance mezi členskými státy a bohužel již po mnoho let dominuje diskusím o rozpočtu v Radě;
38. domnívá se, že by v Komisi měla být na prvním místě coby cesta k posílení rozpočtu EU-27 prozkoumána možnost vybírání odvodu z emisí CO2 prostřednictvím stanovení ceny uhlíku (buď s využitím zdanění, nebo tržních nástrojů), jak ji prezentovala Skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje ve své zprávě o budoucím financování EU[7]; je toho názoru, že by takovýto nástroj mohl rovněž přinést další přidanou hodnotu pro Evropu, neboť by tento odvod mohl fungovat jako pobídka ke změně chování spotřebitelů a výrobců a vést k budoucnosti s nižšími emisemi uhlíku; domnívá se však, že by jakékoli daňové řešení EU mělo být co nejneutrálnější pro celkovou míru zdanění v daném členském státě, a mělo naopak spoléhat na vyšší odvody od rizikových subjektů; upozorňuje, že takový odvod z emisí CO2 by musel zohledňovat stávající systémy obchodování s emisemi, neboť je třeba zabránit překrývání a rozporům mezi prostředky a cíli;
39. vybízí Komisi a členské státy, aby rovněž zvážily další daňové zdroje, jež jsou pro státy EU-27 k dispozici a mohly by přinést větší evropskou přidanou hodnotu v některých rizikových oblastech politik, přičemž by zároveň posílily rozpočet EU;
40. vybízí Komisi, aby využila příležitosti k reformě rozpočtu EU a vypustila veškeré slevové mechanismy, neboť by takovýto krok vedl ke spravedlivější, nestrannější a povzbudivější struktuře pro všechny členské státy.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
20.11.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
10 8 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Arndt Kohn, Monica Macovei, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Hannu Takkula, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Brian Hayes, Karin Kadenbach, Younous Omarjee, Julia Pitera |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Tiziana Beghin, Tiemo Wölken |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
10 |
+ |
|
|
ALDE ECR PPE |
Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová, Hannu Takkula Monica Macovei Ingeborg Gräßle, Brian Hayes, Julia Pitera, Petri Sarvamaa, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller |
|
|
8 |
- |
|
|
EFDD GUE/NGL S&D VERTS/ALE |
Tiziana Beghin Luke Ming Flanagan, Younous Omarjee Inés Ayala Sender, Karin Kadenbach, Arndt Kohn, Tiemo Wölken Bart Staes |
|
|
0 |
0 |
|
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
28.2.2018
POSTOJ VE FORMĚPOZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ
Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
pro Rozpočtový výbor
o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020
Za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci: Marita Ulvskog (předsedkyně)
Postoj
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci předkládá Rozpočtového výboru jako příslušnému výboru tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Právní východisko 1 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
— s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), |
— s ohledem na články 174, 175, 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), |
Pozměňovací návrh 2 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Právní východisko 7 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
— s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0000/2018), |
— s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska a pozměňovací návrhy Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0000/2018), |
Pozměňovací návrh 3 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod odůvodnění B | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
B. vzhledem k tomu, že VFR na období 2014–2020 rychle prokázal, že je nevhodný k pokrytí skutečných potřeb a politických cílů, neboť měl od počátku řešit celou řadu krizí a nových výzev v oblasti investic, migrace a uprchlíků, zaměstnanosti mladých lidí, bezpečnosti, zemědělství a životního prostředí, s nimiž se v době jeho přijetí nepočítalo; vzhledem k tomu, že již po dvou letech provádění narazil stávající VFR na své limity, protože byly vyčerpány dostupné rezervy, v hojné míře byla použita ustanovení o flexibilitě a zvláštní nástroje, stávající politiky a programy byly vystaveny tlaku nebo dokonce omezeny a byly vytvořeny některé mimorozpočtové mechanismy jako způsob kompenzace nedostatečné úrovně rozpočtu EU; |
B. vzhledem k tomu, že VFR na období 2014–2020 rychle prokázal, že je nevhodný k pokrytí skutečných potřeb a politických cílů, neboť měl od počátku řešit celou řadu krizí a nových výzev v oblasti investic, sociálního vyloučení, migrace a uprchlíků, zaměstnanosti mladých lidí, bezpečnosti, zemědělství a životního prostředí, s nimiž se v době jeho přijetí nepočítalo; vzhledem k tomu, že již po dvou letech provádění narazil stávající VFR na své limity, protože byly vyčerpány dostupné rezervy, v hojné míře byla použita ustanovení o flexibilitě a zvláštní nástroje, stávající politiky a programy byly vystaveny tlaku nebo dokonce omezeny, neboť ohrožovaly dosažení cílů EU2020, například cíl v oblasti odstraňování chudoby, a byly vytvořeny některé mimorozpočtové mechanismy jako způsob kompenzace nedostatečné úrovně rozpočtu EU; |
Pozměňovací návrh 4 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 3 a (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
3a. konstatuje, že v souvislosti se stávajícími rozpočtovými omezeními je velmi důležité získat plnou podporu ze strany evropských občanů, abychom mohli zdůraznit a splnit své závazky v oblasti růstu a zaměstnanosti; vyzývá proto k lepšímu využívání stávajících finančních prostředků, zdůrazňuje, že problémem, s nímž se bude EU potýkat, nebude, jak utrácet více, ale jak utrácet účelněji; |
Pozměňovací návrh 5 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 3 b (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
3b. zdůrazňuje, že programy snižování chudoby a sociálního začlenění zranitelných skupin nepřinášejí očekávané výsledky, a připomíná Komisi její příslib, že předloží konkrétní návrhy na vytvoření modelu sestavování veřejných rozpočtů založený na výkonnosti, v jehož rámci jsou u každé rozpočtové položky uvedeny cíle a výstupy, které budou měřeny pomocí ukazatelů výkonnosti; |
Pozměňovací návrh 6 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 4 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
4. je přesvědčen, že příští VFR by měl vycházet ze zavedených politik a priorit Unie, které se zaměřují na podporu míru, demokracie a lidských práv, zvyšování blahobytu, posílení dlouhodobého a udržitelného hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst, udržitelného rozvoje a inovací a na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a solidarity mezi členskými státy a občany; domnívá se, že tyto pilíře jsou předpokladem pro řádně fungující jednotný trh a hospodářskou a měnovou unii, jakož i pro posílení postavení Evropy ve světě; věří, že jsou pro budoucí evropské snahy důležitější než kdy jindy; |
4. je přesvědčen, že příští VFR by měl vycházet ze zavedených politik a priorit Unie, které se zaměřují na podporu míru, demokracie a lidských práv, zvyšování blahobytu, posílení dlouhodobého a udržitelného hospodářského rozvoje a a růstu, kvalitních pracovních míst s plnými pracovními právy, která vedou k důstojným pracovním místům, inovací a na podporu rovných příležitostí pro všechny občany a zejména rovnosti mezi ženami a muži, na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a solidarity mezi členskými státy a občany; domnívá se, že tyto pilíře jsou předpokladem pro řádně fungující jednotný trh a hospodářskou a měnovou unii, jakož i pro posílení postavení Evropy ve světě; věří, že jsou pro budoucí evropské snahy důležitější než kdy jindy; |
Pozměňovací návrh 7 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 4 a (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
4a. zdůrazňuje, že EU musí plnit své závazky vyplývající ze Smluv, jako je podpora blahobytu občanů, plné zaměstnanosti, sociálního pokroku, sociální soudržnosti, sociální spravedlnosti a ochrany, spravedlivé soutěže, rovnosti mezi ženami a muži, solidarity mezi generacemi, ochrany práv dětí, rozvoje kvality vzdělávání a znalostí a šíření evropského kulturního dědictví; trvá na tom, aby EU sledovala tyto cíle přiměřenými prostředky, které zajišťují trvalé zlepšování životních a pracovních podmínek obyvatel a přispívají k zachování a rozvoji základních práv obsažených v Listině, a aby posílila jejich ochranu; |
Pozměňovací návrh 8 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 4 b (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
4b. zdůrazňuje, že Evropská unie musí plnit své závazky a stát v čele těch, kdo prosazují cíle udržitelného rozvoje OSN; |
Pozměňovací návrh 9 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 5 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
5. domnívá se, že díky příštímu VFR by Unie měla být schopna nabídnout řešení a vyjít z krizí stávajícího desetiletí posílená: hospodářský a finanční pokles, fenomén migrace a uprchlíků, změna klimatu a přírodní katastrofy, terorismus a nestabilita a celá řada dalších; zdůrazňuje, že tyto globální, přeshraniční problémy s tuzemským dosahem odhalují vzájemnou závislost našich ekonomik a společností a poukazují na potřebu společných akcí; |
5. domnívá se, že díky příštímu VFR by Unie měla být schopna nabídnout řešení a vyjít z krizí stávajícího desetiletí posílená: hospodářský, společenský a finanční pokles, prohlubování nerovnosti, chudoba, zejména dětská chudoba, a sociální vyloučení, fenomén migrace a uprchlíků, změna klimatu a přírodní katastrofy, terorismus a nestabilita a celá řada dalších; zdůrazňuje, že tyto globální, přeshraniční problémy s tuzemským dosahem odhalují vzájemnou závislost našich ekonomik a společností a poukazují na potřebu společných akcí; |
Pozměňovací návrh 10 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 7 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
7. vyzývá proto k soustavné podpoře stávajících politik, zejména dlouhodobých politik EU zakotvených ve Smlouvách, a sice společné zemědělské a rybářské politiky a politiky soudržnosti; odmítá jakýkoli pokus o zpětné převedení těchto politik na vnitrostátní úroveň, poněvadž by se tím nezmenšilo ani finanční zatížení daňových poplatníků a spotřebitelů, ani nedosáhlo lepších výsledků, ba naopak by to bránilo růstu a fungování jednotného trhu a současně prohlubovalo rozdíly mezi jednotlivými územími a hospodářskými odvětvími; hodlá v příštím programovém období zajistit, aby na tyto politiky byla pro země EU-27 vyčleněna stejná úroveň financování, a současně zlepšovat jejich přidanou hodnotu a zjednodušovat s nimi spojené postupy; |
7. vyzývá proto k soustavné podpoře stávajících politik, zejména dlouhodobých politik EU zakotvených ve Smlouvách, a sice společné zemědělské a rybářské politiky a politiky soudržnosti; odmítá jakýkoli pokus o zpětné převedení těchto politik na vnitrostátní úroveň, poněvadž by se tím nezmenšilo ani finanční zatížení daňových poplatníků a spotřebitelů, ani nedosáhlo lepších výsledků, ba naopak by to bránilo růstu, solidaritě a fungování jednotného trhu a současně prohlubovalo nerovnosti a rozdíly mezi jednotlivými územími a hospodářskými odvětvími; hodlá v příštím programovém období přinejmenším zajistit, aby na tyto politiky byla pro země EU-27 vyčleněna stejná úroveň financování, a současně zlepšovat jejich přidanou hodnotu a zjednodušovat s nimi spojené postupy; |
Pozměňovací návrh 11 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 17 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
17. domnívá se, že VFR, který politické priority EU převádí na konkrétní investice, představuje vynikající nástroj pro dlouhodobé plánování evropského projektu a pro zajištění určité stabilní úrovně veřejných investic v členských státech; dále připomíná, že rozpočet EU je převážně investičním rozpočtem, který slouží jako další a doplňující zdroj financování opatření prováděných na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; |
17. domnívá se, že VFR, který politické priority EU převádí na konkrétní investice, včetně sociálních investic, představuje vynikající nástroj pro dlouhodobé plánování evropského projektu a pro zajištění určité stabilní úrovně veřejných investic v členských státech; dále připomíná, že rozpočet EU je převážně investičním rozpočtem, který slouží jako další a doplňující zdroj financování opatření prováděných na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; |
Pozměňovací návrh 12 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 17 a (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
17a. vyzývá ke zvýšení investic do tvorby kvalitních pracovních míst v odvětvích orientovaných na budoucnost, do sociální ekonomiky a do sociální oblasti a oblasti zdravotnictví a péče; |
Pozměňovací návrh 13 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 37 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
37. domnívá se, že využívání EFG, jímž se zajišťuje solidarita a podpora EU pracovníkům, kteří ztratili práci v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací nebo v důsledku celosvětové hospodářské a finanční krize, nenaplnilo očekávání a je třeba jej zlepšit; poukazuje mimo jiné na to, že postupy pro poskytování podpory z EFG jsou příliš časově náročné a komplikované; domnívá se, že revidovanému EFG by měl být v rámci nového VFR poskytnut přinejmenším stejný roční příděl; |
37. domnívá se, že využívání EFG, jímž se zajišťuje solidarita a podpora EU pracovníkům, kteří ztratili práci v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací nebo v důsledku celosvětové hospodářské a finanční krize, nerozvinulo svůj plný potenciál a mohlo by se zlepšit, aby fond fakticky zachytil a reintegroval všechny nadbytečné pracovníky (i v malých a středních podnicích) na trh práce a aby se rozšířil do většího počtu členských států; |
Pozměňovací návrh 14 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 47 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
47. požaduje skutečné zjednodušení rozpočtového systému EU v příštím VFR; zdůrazňuje zejména potřebu snížit překrývání mezi nástroji, jež slouží na podobné druhy opatření, například v oblasti inovací, malých a středních podniků nebo dopravy, a potřebu odstranit konkurenci, která existuje mezi různými formami a zdroji financování, s cílem zajistit co největší doplňkovost a vytvořit jednotný finanční rámec; |
47. požaduje skutečné zjednodušení rozpočtového systému EU v příštím VFR; zdůrazňuje zejména potřebu snížit překrývání mezi nástroji, jež slouží na podobné druhy opatření, aniž by vzniklo riziko ztráty důležitých součástí jednotlivých programů, například v oblasti inovací, malých a středních podniků nebo dopravy, a potřebu odstranit konkurenci, která existuje mezi různými formami a zdroji financování, vytvořit větší synergie mezi nástroji s cílem zajistit co největší doplňkovost a lépe řešit takové strukturální problémy, jako je nezaměstnanost a demografické výzvy, a vytvořit tak jednotný finanční rámec; |
Pozměňovací návrh 15 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 62 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
62. vyzývá Komisi, aby v příštím VFR zjednodušila a harmonizovala pravidla pro využívání finančních nástrojů s cílem maximalizovat jejich účinné uplatňování; domnívá se, že možnost sloučit do jediného fondu finanční nástroje na úrovni EU, jež jsou centrálně spravovány v rámci programů, jako je Nástroj pro propojení Evropy, Horizont 2020, COSME, Kreativní Evropa a program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) na jedné straně a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) na straně druhé, je návrhem, o němž by se mělo dále diskutovat; zastává názor, že takovéto zastřešující řešení by mělo stanovit jasnou strukturu pro výběr různých druhů finančních nástrojů pro různé oblasti politiky a druhy opatření; zdůrazňuje však, že do takového fondu by nikdy nemohly být začleněny finanční nástroje, které spravují členské státy v rámci politiky soudržnosti; |
62. vyzývá Komisi, aby v příštím VFR zjednodušila a harmonizovala pravidla pro využívání finančních nástrojů s cílem maximalizovat jejich účinné uplatňování; domnívá se, že možnost sloučit do jediného fondu finanční nástroje na úrovni EU, jež jsou centrálně spravovány v rámci programů, jako je Nástroj pro propojení Evropy, Horizont 2020, COSME, Kreativní Evropa a program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) na jedné straně a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) na straně druhé, je návrhem, o němž by se mělo dále diskutovat; zastává názor, že takovéto zastřešující řešení by mohlo stanovit jasnou strukturu pro výběr různých druhů finančních nástrojů pro různé oblasti politiky a druhy opatření; zdůrazňuje však, že do takového fondu by nikdy nemohly být začleněny finanční nástroje, které spravují členské státy v rámci politiky soudržnosti; |
Pozměňovací návrh 16 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 65 – nadpis 2 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
– investice do inovací, digitalizace, reindustrializace, malých a středních podniků, dopravy, přizpůsobení se změně klimatu |
– investice do inovací, digitalizace, reindustrializace, malých a středních podniků, dopravy, přizpůsobení se změně klimatu a demografických výzev |
Pozměňovací návrh 17 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 65 – nadpis 2 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
– zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování |
– zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, snižování nerovnosti a boj proti chudobě |
|
|
– přizpůsobení dovedností a kvalifikace potřebám trhu práce |
|
|
– zmenšování rozdílů ve výkonnosti v zaměstnání mezi členskými státy a kandidátskými zeměmi; |
Pozměňovací návrh 18 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 65 – nadpis 2 – odst. 2 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
– vzdělávání a celoživotní učení |
– vzdělávání se zvláštním důrazem na digitální a podnikatelské dovednosti a celoživotní-učení |
Pozměňovací návrh 19 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 68 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
68. je přesvědčen, že by v příštím VFR měly být rozpočtové zdroje více soustředěny do oblastí, v nichž se jasně ukazuje evropská přidaná hodnota a které posilují hospodářský růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost; zdůrazňuje v této souvislosti význam výzkumu a inovací při vytváření udržitelné, vedoucí světové ekonomiky založené na znalostech a vyjadřuje politování nad tím, že z důvodu nedostatku odpovídajícího financování je v rámci současného VFR podporována z prostředků EU jen malá část kvalitních projektů v této oblasti; |
68. je přesvědčen, že by v příštím VFR měly být rozpočtové zdroje více soustředěny do oblastí, v nichž se jasně ukazuje evropská přidaná hodnota a které posilují hospodářský rozvoj a sociální začlenění, konkurenceschopnost a zaměstnanost; |
Pozměňovací návrh 20 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 74 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
74. zdůrazňuje, že je důležité zajistit financování pro dokončení jednotného digitálního trhu pomocí plného využívání spektra, spuštění 5G a gigabitového připojení a dosažením dalšího pokroku ohledně harmonizace pravidel EU v oblasti telekomunikací s cílem vytvořit náležitý regulační rámec ke zlepšení internetového propojení v celé Unii; zdůrazňuje, že by telekomunikační odvětví mělo nadále podporovat infrastruktury digitálních služeb a širokopásmové sítě tím, že umožní jejich dostupnost, a to i v odlehlých regionech a venkovských oblastech, a tím, že zvýší digitální gramotnost, propojení a interoperabilitu; |
74. zdůrazňuje, že je důležité zajistit financování pro dokončení jednotného digitálního trhu pomocí plného využívání spektra, spuštění 5G a gigabitového připojení a dosažením dalšího pokroku ohledně harmonizace pravidel EU v oblasti telekomunikací s cílem vytvořit náležitý regulační rámec ke zlepšení internetového propojení v celé Unii; zdůrazňuje, že by telekomunikační odvětví mělo nadále podporovat infrastruktury digitálních služeb a širokopásmové sítě tím, že umožní jejich dostupnost, a to i v odlehlých regionech a venkovských oblastech, a tím, že zvýší digitální gramotnost, propojení a interoperabilitu; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit digitální dovednosti evropských občanů a pracovníků; |
Pozměňovací návrh 21 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 81 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
81. zdůrazňuje, že politika soudržnosti by po roce 2020 měla zůstat hlavní investiční politikou Evropské unie, pokrývat všechny regiony EU a zároveň zaměřit většinu zdrojů na ty nejzranitelnější z nich; je přesvědčen, že nad rámec cíle, jímž je snížit rozdíly v úrovni rozvoje a posílit konvergenci, jak je zakotveno ve Smlouvě, by se měla zaměřit na dosažení širších politických cílů EU, a navrhuje proto, aby se v rámci příštího VFR všechny tři fondy politiky soudržnosti – Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti – zaměřily především na poskytování podpory pro inovace, digitalizaci, reindustrializaci, malé a střední podniky, dopravu, přizpůsobení se změně klimatu, zaměstnanost a sociální začleňování; vyzývá mimoto k zahrnutí posílené územní spolupráce a městského rozměru do této politiky; |
81. zdůrazňuje, že politika soudržnosti by po roce 2020 měla zůstat hlavní investiční politikou Evropské unie, pokrývat všechny regiony EU a zároveň zaměřit většinu zdrojů na ty nejzranitelnější z nich; je přesvědčen, že nad rámec cíle, jímž je snížit rozdíly v úrovni rozvoje a posílit konvergenci solidarity mezi členskými státy, jak je zakotveno ve Smlouvě, by se měla zaměřit na dosažení širších politických cílů EU, a navrhuje proto, aby se v rámci příštího VFR všechny tři fondy politiky soudržnosti – Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti – zaměřily především na poskytování podpory pro zlepšení životních a pracovních podmínek občanů EU v zaostávajících regionech prostřednictvím zaměření se na inovace, digitalizaci, reindustrializaci, malé a střední podniky, dopravu, přizpůsobení se změně klimatu, zaměstnanost, sociální začleňování a snižování chudoby a demografické výzvy (včetně vylidňování a rozptýlení obyvatelstva); vyzývá mimoto k zahrnutí posílené územní spolupráce a městského rozměru do této politiky; |
Pozměňovací návrh 22 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 82 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
82. považuje za nanejvýš důležité, aby bylo financování politiky soudržnosti po roce 2020 pro země EU-27 zachováno alespoň na úrovni rozpočtu na období 2014–2020; zdůrazňuje, že by jedním z parametrů přidělování finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti měl zůstat HDP, ale domnívá se, že by ho měla doplnit řada sociálních, environmentálních a demografických ukazatelů s cílem lépe zohlednit nové typy nerovností mezi regiony EU; podporuje také, aby v novém programovém období přetrvaly prvky, které politiku soudržnosti ve stávajícím VFR zmodernizovaly a zaměřily na výsledky; |
82. domnívá se, že zachování financování politiky soudržnosti po roce 2020 pro země EU-27 alespoň na úrovni rozpočtu na období 2014–2020 nebude dostačovat ke zmenšení rozdílů, zejména sociálních rozdílů majících původ v desetiletí hospodářské krize; vyzývá proto k podstatnému navýšení finančních prostředků této politiky, zejména Evropského sociálního fondu; zdůrazňuje, že by jedním z parametrů přidělování finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti měl zůstat HDP, ale domnívá se, že by ho měla doplnit řada sociálních, environmentálních a demografických ukazatelů s cílem lépe zohlednit nové typy nerovností mezi regiony EU; podporuje také, aby v novém programovém období přetrvaly prvky, které politiku soudržnosti ve stávajícím VFR zmodernizovaly a zaměřily na výsledky a sociální začleňování; |
Pozměňovací návrh 23 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 83 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
83. je pevně odhodlán zajistit sociální Evropu a provádění evropského pilíře sociálních práv a poukazuje na existující nástroje přispívající k těmto cílům, jako je zejména Evropský sociální fond (ESF), Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); je přesvědčen, že by měly být v příštím VFR zachovány; |
83. je pevně odhodlán plnit závazek vyplývající z článku 9 SFEU zajistit sociální Evropu a provádění evropského pilíře sociálních práv založeného na udržitelném růstu vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství s cílem dosáhnout plné zaměstnanosti a sociálního pokroku a podporovat rovnost mezi ženami a muži, solidaritu mezi generacemi a ochranu práv dítěte, jak je zakotveno ve Smlouvě; zdůrazňuje, že toto provádění vyžaduje, aby sociální politiky byly řádně financovány, přičemž je třeba mít na paměti, že v současné době jsou výdaje na sociální záležitosti nedostatečné; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit financování existujících nástrojů přispívajících k těmto cílům, jako je zejména Evropský sociální fond (ESF), Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); trvá na tom, aby byly v příštím VFR zachovány a byly nadále prováděny převážně prostřednictvím grantů; |
Pozměňovací návrh 24 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 83 a (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
83a. domnívá se, že přiměřený podíl finančních zdrojů vyčleněných na politiku soudržnosti by měl být přidělen Evropskému sociálnímu fondu, aby mohl úspěšně čelit novým výzvám, jako jsou ty spojené s včasným zaváděním evropského pilíře sociálních práv a rozvíjením sociálního dialogu, pokračovat v podpoře tvorby důstojných pracovních míst, potírání dlouhodobé nezaměstnanosti a začleňování starších pracovníků na trh práce a rozvoji dovedností a celoživotního učení, podporovat sociální investice do kvalitních sociálních služeb a sociálního hospodářství a bojovat proti chudobě, nerovnosti a demografickým změnám; trvá na tom, že je třeba zachovat autonomii ESF, aby mohl nadále přispívat k hospodářské a sociální soudržnosti; |
Pozměňovací návrh 25 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 83 b (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
83b. zdůrazňuje zejména, že ESF by měl rozšířit svou podporu rozvoje sociálního dialogu, zejména skrze lepší budování kapacit sociálních partnerů, mimo jiné na evropské odvětvové a meziodvětvové úrovni, a že tento závazek by měl být povinný pro členské státy ve všech regionech EU a patřičné prostředky ESF by měly být přiděleny na dvoustranná a/nebo jednostranná opatření pro budování kapacit prováděná sociálními partnery za účelem posílení sociálního dialogu; zdůrazňuje, že by měly být vždy respektovány potřeby těch příjemců, kteří mají velmi omezené administrativní kapacity; |
Pozměňovací návrh 26 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 83 c (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
83c. upozorňuje na to, že celkový počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zůstává velmi vysoký – 118 milionů (23,5 %) z celkové populace EU v roce 2016, což dalece zaostává za dosažením cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; vyzývá proto k navýšení finančních prostředků na provádění opatření sociální politiky; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení minimálního podílu 30 % z ESF na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a aby bedlivě sledovala, zda je vyčleněný podíl k tomuto účelu skutečně využíván; zdůrazňuje rovněž zvláštní úlohu Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) při pomoci organizacím, které podporují ty nejpotřebnější a řeší strukturální problém potravinové chudoby a rostoucí problém energetické chudoby; |
Pozměňovací návrh 27 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 83 d (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
83d. poukazuje na zásadní úlohu programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) při vývoji vhodných inovativních politických řešení pro úspěšné odstranění řady stále složitějších problémů v oblasti zaměstnanosti a sociálních výzev, jakož i při poskytování nezbytné podpory pro budování institucionálních kapacit a fungování různých organizací zapojených do provádění opatření sociální politiky se zvláštním zaměřením na posílení sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání a na úspěšné prosazování spravedlivé a dobrovolné přeshraniční mobility pracovníků a usnadnění přístupu zranitelných skupin, mikropodniků a sociálních skupin k mikrofinancování; trvá proto na tom, aby bylo v rámci programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace přiděleno 55 % na financování os týkajících se programu Progress; |
Pozměňovací návrh 28 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 84 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
84. zdůrazňuje zvláště, že je stále zapotřebí bojovat proti nezaměstnanosti, zejména mladých lidí, a vyzývá proto k tomu, aby byla částka na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí v příštím programovém období zdvojnásobena; domnívá se, že jednou z nejvyšších priorit EU zůstávají investice na podporu vzdělání a odborného vzdělávání, zejména rozvoj digitálních dovedností; |
84. zdůrazňuje, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, zejména osob, které se neúčastní vzdělávání, zaměstnání ani odborné přípravy (NEET), by měl být i nadále nejvyšší prioritou, a vyzývá proto k tomu, aby byla částka na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí zdvojnásobena a zároveň bylo zajištěno rychlé a zjednodušené rozdělování finančních prostředků a toto rozdělování bylo v období po roce 2020 přeměněno na stabilnější finanční nástroj EU; domnívá se, že pro posílení vzdělávání a odborné přípravy jsou zásadní odpovídající investice, zejména na podporu duálního vzdělávání a rozvoje dovedností, zejména těch digitálních, a na podporu podnikání a kvalitního učňovského vzdělávání mladých lidí jakožto mechanismů podporujících vytváření pracovních míst a přímý přístup k zaměstnání, a zároveň je nutné zajistit důstojné pracovní podmínky a sociální ochranu; |
Pozměňovací návrh 29 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 84 a (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
84a. je pevně přesvědčen, že finanční prostředky EU, zejména prostředky poskytované v rámci okruhu 1a a okruhu 1b, by neměly být používány k dotování vnitrostátních přístupů, nýbrž k poskytování dodatečné podpory lidem, kteří se potýkají se sociálním vyloučením a nezaměstnaností, a to takovým způsobem, který bude doplňovat a rozšiřovat vnitrostátní programy v souladu s rozhodnutím členských států; |
Pozměňovací návrh 30 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 85 | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
85. vyjadřuje podporu programům v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu a občanství, které jednoznačně prokázaly svou evropskou přidanou hodnotu a jsou u příjemců stále velmi oblíbené, vyslovuje se proto pro pokračující investování do rámce vzdělávání a odborné přípravy ET 2020 prostřednictvím programů Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany, aby mohly nadále oslovovat mladé lidi a poskytovat jim cenné kompetence a dovednosti důležité pro život prostřednictvím celoživotního vzdělávání, vzdělávání zaměřeného na žáka a neformálního vzdělávání i prostřednictvím příležitostí v oblasti informálního učení; vyzývá zvláště k tomu, aby byly v příštím VFR ztrojnásobeny finanční prostředky na program Erasmus+ s cílem oslovit mnohem více mladých lidí a žáků v celé Evropě a zcela naplnit potenciál tohoto programu; doporučuje dále, aby pokračovalo působení Evropského sboru solidarity, a opětovně vyjadřuje podporu posílení vnějšího rozměru programů Erasmus+ a Kreativní Evropa; |
85. vyjadřuje podporu programům v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu a občanství, které jednoznačně prokázaly svou evropskou přidanou hodnotu a jsou u příjemců stále velmi oblíbené, vyslovuje se proto pro pokračující investování do rámce vzdělávání a odborné přípravy ET 2020 prostřednictvím programů Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany, aby mohly nadále oslovovat mladé lidi a poskytovat jim cenné kompetence a dovednosti důležité pro život prostřednictvím celoživotního vzdělávání, vzdělávání zaměřeného na žáka a neformálního vzdělávání i prostřednictvím příležitostí v oblasti informálního učení; vyzývá zvláště k tomu, aby byly v příštím VFR ztrojnásobeny finanční prostředky na program Erasmus+ s cílem oslovit mnohem více mladých lidí a žáků v celé Evropě a zcela naplnit potenciál tohoto programu; doporučuje zachovat program Erasmus+ coby nadále silnou a nezávislou „obchodní značku EU“ a ponechal jejich vysokou odbornost pracovat autonomně; zároveň opětovně vyjadřuje podporu posílení vnějšího rozměru programů Erasmus+ a Kreativní Evropa; |
Pozměňovací návrh 31 za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Návrh usnesení Bod 85 a (nový) | |
|
Návrh usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
85a. konstatuje, že Komise zahájila iniciativu Evropského sboru solidarity před tím, než byla prodiskutována a schválena Radou a Evropským parlamentem, které v současné době pracují na zdokonalení návrhu Komise; doporučuje, aby tato iniciativa pokračovala, a trvá na tom, že musí být poskytnuty odpovídající zdroje, které nebudou přiděleny na úkor stávajících programů nebo fondů; v této souvislosti zdůrazňuje zejména potřebu financování, které nesmí oslabit program Erasmus+; |
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
23.1.2018 |
|
|
|
|
- [1] Viz bod 73 usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise (přijaté texty, P8_TA(2016)0309) a bod 5 usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahujícího připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury (přijaté texty, P8_TA(2017)0143).
- [2] Viz např. zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 4, 8, 19 a 23 z roku 2016.
- [3] Viz bod 55.
- [4] Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 19/2016 nazvaná „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – ponaučení z programového období 2007–2013“.
- [5] Viz bod 39 a 40.
- [6] Viz bod 207 usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Přijaté texty, P8_TA(2016)0143).
- [7] Evropská komise, „Budoucí financování EU – závěrečná zpráva a doporučení Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje“, 4. ledna 2017, s. 41–43.
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (26.1.2018)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodajka: Anneli Jäätteenmäki
NÁVRHY
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vyzývá Komisi, aby příští víceletý finanční rámec (VFR) sestavila tak, aby jasně odrážel priority EU pro následující roky a přímo a transparentně přispíval k investování do projektu se zřejmou evropskou přidanou hodnotou, zejména s ohledem na zdroje potřebné k přechodu na nízkouhlíkové oběhové hospodářství a k udržení a posílení vedoucího postavení EU v boji proti změně klimatu, a aby také zajistila, aby EU byla schopna dostát svým mezinárodním závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN a zároveň mohla i nadále plnit interní a externí závazky, které si stanovila pro ochranu biologické rozmanitosti;
2. upozorňuje na první doporučení odborné skupiny na vysoké úrovni[1], včetně doporučení týkajících se VFR, a zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje musí být podpořeny finančním systémem s kapacitou prosazovat dlouhodobý a udržitelný růst; vyzývá Komisi, aby rovněž přezkoumala tato doporučení pro VFR a zabývala se jimi, mimo jiné i nutností vypracovat „test udržitelnosti“ pro všechny budoucí finanční předpisy a politiky EU a finanční nástroje k dosažení většího účinku na směřování politiky;
3. vyzývá Komisi, aby přezkoumala skutečný dopad ekologizace SZP a opatření v rámci Fondu rozvoje venkova v oblasti životního prostředí na stav životního prostředí a aby tato opatření financovala na základě jejich skutečných výsledků; zdůrazňuje samostatné vynakládání finančních prostředků na přírodu a biologickou rozmanitost a potřebu odděleného financování přechodu k udržitelnému zemědělství;
4. vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí výsledky přezkumu v polovině období 7. akčního programu pro životní prostředí, a zejména skutečnost, že je nepravděpodobné, že bude cílů tohoto programu dosaženo do roku 2020; vyzývá Komisi, aby uvolnila zdroje k dosažení těchto a dodatečných cílů do roku 2050 se zvláštním důrazem na tlaky související s životním prostředím;
5. konstatuje, že článek 2 Pařížské dohody zdůrazňuje, že je nezbytné, aby finanční toky byly konzistentní a směřovaly k nízkým emisím skleníkových plynů a rozvoji odolnému vůči změně klimatu, a že odpovídající reformy VFR v období po roce 2020 budou nutné pro dosažení čistých nulových emisí do roku 2050;
6. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl příští VFR v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN za účelem posílení soudržnosti s výdaji EU a rovnováhy mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem;
7. zdůrazňuje, že rozpočet Unie se v důsledku brexitu sníží; vyzývá proto Komisi, aby stanovila jednoznačné a striktní priority, neboť bude k dispozici méně peněžních prostředků;
8. zdůrazňuje, že příští VFR musí být slučitelný s vnějšími závazky Unie, jako jsou cíle udržitelného rozvoje stanovené OSN, aktivně přispívat k jejich plnění, být v souladu s dlouhodobými unijními cíli pro výdaje spojené s klimatem a rovněž přispět k reformě rozpočtu EU s cílem zajistit účinnější rozpočet založený na dodatečných vlastních zdrojích; domnívá se, že toho lze dosáhnout jedině tak, že klimatické hledisko bude systematicky zohledňováno ve výdajích EU, mimo jiné pokud jde o zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, a rovněž prostřednictvím monitorování ročního provádění výdajů; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila transparentní a spolehlivou výpočetní metodu, která dokáže doložit očekávané výsledky výdajů na oblast klimatu a jejich dopad pro účely hodnocení ex post v rámci povinného předkládání zpráv;
9. konstatuje, že úspěšný střednědobý přístup v rámci politiky v oblasti životního prostředí vyžaduje finanční stabilitu; v této souvislosti se domnívá, že období v délce sedmi let by bylo možné stanovit i u příštího VFR, a že se tak poskytne odpovídající flexibilita a možnost přezkumu v polovině období;
10. zdůrazňuje, že pro dosažení cílů politiky v oblasti klimatu a zlepšení stavu životního prostředí musí různé politiky spolupracovat; vyzývá k tomu, aby v této souvislosti bylo zohledněno možné financování politiky soudržnosti;
11. zdůrazňuje, že jedině přechodem na udržitelné, nízkouhlíkové oběhové hospodářství lze zajistit zdravé životní prostředí a dlouhodobý blahobyt občanů Unie a příznivé podmínky pro evropské hospodářství; domnívá se, že EU by měla být celosvětovým průkopníkem v přechodu na udržitelné, oběhové nízkouhlíkové hospodářství a na systém udržitelné produkce a spotřeby; v této souvislosti připomíná význam nezbytného financování rozvoje a výzkumu;
12. připomíná, že příští VFR by měl Unii pomoci splnit nejen její cíle pro oblast životního prostředí a rámcové klimatické a energetické cíle pro rok 2030, ale i mnohostranné závazky související s udržitelným rozvojem a životním prostředím, jako jsou cíle udržitelného rozvoje či Úmluva o biologické rozmanitosti a zejména cíle z Aiči stanovené v rámci této úmluvy; zdůrazňuje, že EU by neměla financovat projekty či investice, které brání těmto cílům, ztěžují jejich provádění nebo jsou v rozporu s jejich dosažením;
13. zdůrazňuje, že EU by měla podporovat regiony s vysokou úrovní znečištění ovzduší v zájmu podstatného zlepšení kvality ovzduší, neboť tyto problémy jsou v mnoha případech spojeny s energetickou chudobou v těchto regionech;
14. zdůrazňuje, že je důležité, aby v příštím VFR byly i nadále obsaženy a jako samostatná oblast posíleny programy, které budou odpovídajícím způsobem financované a zaměřené na zachování biologické rozmanitosti a na ochranu životního prostředí, jako je např. program LIFE; zdůrazňuje, že program LIFE je jediným finančním nástrojem v rámci rozpočtu EU, který je zcela zaměřen na životním prostředí, ochranu přírody a změnu klimatu; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby budoucí finanční nástroje v oblasti zemědělství a rozvoje venkova a regionů v rámci společného řízení vnitrostátních a regionálních orgánů pro ochranu životního prostředí obsahovaly vyhrazené balíčky pro biologickou rozmanitost a správu sítě Natura 2000;
15. zdůrazňuje potenciál, který pro poskytování služeb společnosti nákladově efektivním způsobem nabízí ekologická infrastruktura a řešení založená na přírodních procesech; zdůrazňuje, že je nutné řádně zvážit tyto ekologické alternativy k poskytování služeb při rozhodování o financování venkova a regionů, a zároveň vyzývá k vytvoření zvláštního nástroje pro vytvoření transevropské sítě ekologických infrastruktur (TEN-G) s cílem dosáhnout přínosů pro biologickou rozmanitost;
16. zdůrazňuje, že různé fondy by měly být soudržnější a lépe spolupracovat na řešení vnitrostátních, regionálních a místních výzev, jako je umožnění spravedlivého přechodu regionů závislých na uhlí, potírání energetické chudoby nebo boj proti úbytku biologické rozmanitosti;
17. uznává evropskou přidanou hodnotu spolupráce v boji proti společným hrozbám pro veřejné zdraví; domnívá se, že na základě počátečních pozitivních výsledků probíhajícího programu v oblasti zdraví se domnívá, že příští VFR by měl zahrnovat odolný zdravotnický program, jenž by řešil zdravotní problémy na přeshraniční úrovni a poskytoval členským státům podporu ve formě odborných znalostí a výměny údajů, důkazů a osvědčených postupů; požaduje, aby příští VFR odrážel odpovědnost EU za provedení cíle udržitelného rozvoje č. 3, který se týká veřejného zdraví, zdravotních systémů a zdravotních problémů souvisejících s životním prostředím, mimo jiné podstatným navýšením finančních prostředků pro zdravotní programy, a aby poskytoval členským státům podporu při snižování nerovnosti v oblasti zdraví, která oslabuje sociální soudržnost a brání evropské integraci;
18. uznává úlohu udržitelného zemědělství a lesnictví jako klíčových složek úsilí EU v boji proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti a v rámci prohlubování udržitelnosti životního prostředí; považuje za nezbytné zajistit, aby společná zemědělská politika (SZP) byla v souladu s cíli a politikami EU v oblasti životního prostředí, biologické rozmanitosti a klimatu; připomíná, že příští VFR by měl SZP pro období po roce 2020 směřovat ke spravedlivé, účinné a efektivní zemědělské politice, jejímž hlavním cílem bude usnadnění přechodu na udržitelný potravinářský a zemědělský systém v Evropě, a zdůrazňuje, že na dosažení těchto cílů je nutné poskytnout dostatečné finanční prostředky; vítá strategický přístup Komise, který představila ve svém sdělení dne 29. listopadu 2011 s názvem „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ (COM(2017)0713) a jehož cílem je poskytnout členským státům větší flexibilitu při hledání vhodných prostředků k tomu, aby jejich zemědělské odvětví co nejúčinnějším způsobem směřovalo k dosažení společných cílů v oblasti životního prostředí;
19. vyzývá Komisi, aby dále podporovala výzkum a inovace v oblasti alternativ ke zkouškám na zvířatech a přidělila více finančních prostředků na projekty v oblasti výzkumu a vývoje prováděné v EU; žádá Komisi a členské státy, aby nadále financovaly vývoj alternativních řešení, aby vyvíjely v rámci mezinárodních struktur činnost s cílem urychlit ověřování a přijímání alternativních metod a aby podporovaly třetí země předáváním znalostí v případech, kdy vědci nemají o alternativních metodách povědomí, jakož i finančními prostředky, pokud zkušebním zařízením chybí nezbytná infrastruktura;
20. zdůrazňuje, že příští VFR musí zohlednit společenské výzvy, kterým čelí místní a regionální společenství s vysokým podílem pracovníků v odvětvích závislých na uhlíku v rámci jejich nezbytného přechodu na nízkouhlíkovou společnost; požaduje, aby fondy a programy EU byly uceleným způsobem nastaveny tak, aby usnadnily spravedlivý přechod v rámci těchto společenství prostřednictvím podpory rozmístění, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativ zaměřených na hledání zaměstnání a začínajících podniků při intenzivním dialogu se sociálními partnery;
21. zdůrazňuje význam posílení a zvýšení účinnosti politiky v oblasti klimatu a energetiky, zejména ve vztahu ke všem cílům energetické unie, které by měly být podporovány stávajícími nástroji, tj. v rámci politiky soudržnosti a nových politik;
22. vyzývá k tomu, aby financování agentur EU odpovídalo úkolům, které jim byly svěřeny;
23. s ohledem na závazky vyplývající z Pařížské dohody upozorňuje na to, že je zapotřebí vytvořit komplexní nástroj pro regiony a země závislé na uhlí s cílem podpořit spravedlivý energetický přechod, zejména pokud jde o rozvoj a využití obnovitelných zdrojů, modernizaci výroby energie a rozvodných sítí, včasné přizpůsobení se budoucím environmentálním normám, restrukturalizační procesy týkající se odvětví závislých na uhlíku, modernizaci dálkového vytápění (včetně vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny), skladování energie, elektromobilní řešení a infrastrukturu a také o energeticky účinná řešení;
24. připomíná význam prevence a vyšetřování zneužívání finančních prostředků a význam politiky v oblasti boje proti podvodům; zdůrazňuje rovněž význam spolupráce s třetími zeměmi pro vytvoření systému včasného monitorování nejnebezpečnějších produktů, které by mohly poškodit zdraví a naše životní prostředí i narušit bezpečnost veřejnosti;
25. připomíná, že vysoká úroveň zdraví je předpokladem pro dosažení dalších cílů stanovených EU a že politiky v oblastech, jako je zemědělství, životní prostředí, sociální politika, začleňování a zaměstnanost, mají na zdraví vliv; proto vyzývá k tomu, aby se v rámci příštího VFR důkladněji posuzovaly dopady na zdraví a spolupráce mezi jednotlivými odvětvími;
26. zdůrazňuje význam decentralizovaných agentur EU při plnění cílů EU v oblasti ochrany lidského zdraví a životního prostředí (ECDC, ECHA, EEA, EFSA, EMA); vyzývá Komisi, aby uvedeným agenturám v rámci příštího VFR zaručila udržitelné a bezpečné struktury zdrojů;
27. vyzývá k navýšení podílu přiděleného z celkového rozpočtu EU na opatření politiky soudržnosti pro období po roce 2020, přičemž uznává významný přínos, jaký mají evropské strukturální a investiční fondy pro zlepšení infrastruktury v oblasti životního prostředí a zdravotní péče a také pro odstraňování socioekonomických rozdílů mezi regiony; zdůrazňuje, že účinnost finančních nástrojů nemůže nahradit výraznou potřebu grantů v některých oblastech, zejména v případě inovativních a riskantních projektů;
28. zdůrazňuje, že výdaje EU v oblasti vnějších politik by si měly zachovat vysokou úroveň ambicí, pokud jde o klima a výdaje, které jsou významné pro životní prostředí;
29. vyzývá k tomu, aby byl legislativní proces pro přijetí příštího VFR ukončen před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat v roce 2019, s cílem poskytnout dostatečný čas pro jednání o odvětvových právních předpisech EU a předejít zpoždění při provádění nových programů;
30. zdůrazňuje nutnost poskytnout finanční pomoc EU na vyřazení jaderných zařízení z provozu po roce 2020 v souvislosti s příštím VFR, aby byla zajištěna účinná ochrana životního prostředí a veřejného zdraví před nebezpečím vzniklým ze záření; zdůrazňuje specifickou povahu dlouhodobého a složitého procesu vyřazování těchto zařízení z provozu a likvidace odpadu, který vyžaduje dostupnost zvláštního technického vybavení, vysoce kvalifikovaného personálu a odpovídajících finančních zdrojů.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
24.1.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
43 3 8 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marco Affronte, Pilar Ayuso, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Joëlle Mélin, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Elena Gentile, Martin Häusling, Norbert Lins, Nuno Melo, Ulrike Müller, Christel Schaldemose, Bart Staes, Keith Taylor, Carlos Zorrinho |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
France Jamet, Jiří Maštálka |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
43 |
+ |
|
|
ALDE |
Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Ulrike Müller, Frédérique Ries |
|
|
EFDD |
Piernicola Pedicini |
|
|
GUE/NGL |
Stefan Eck, Jiří Maštálka |
|
|
PPE |
Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Nuno Melo, Annie Schreijer-Pierik, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean |
|
|
S&D |
Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho |
|
|
Verts/ALE |
Marco Affronte, Martin Häusling, Bart Staes, Keith Taylor |
|
|
3 |
- |
|
|
EFDD |
Julia Reid |
|
|
ENF |
France Jamet, Joëlle Mélin |
|
|
8 |
0 |
|
|
ECR |
Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, John Procter, Jadwiga Wiśniewska |
|
|
EPP |
Renate Sommer |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
- [1] https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/170713-sustainable-finance-report_en.pdf
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (15.1.2018)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: přípravě postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodaj: Marian-Jean Marinescu
NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že je důležité dokončit energetickou unii pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, a dokončit jednotný digitální trh, unii kapitálových trhů a Evropský výzkumný prostor, neboť se jedná o zásadní složky jednotného trhu; zdůrazňuje, že politika výzkumu a inovací je klíčovou strategickou součástí energetických, průmyslových a digitálních politik, a podtrhuje, že na tuto politiku je nutné věnovat potřebné rozpočtové prostředky;
2. připomíná, že současný víceletý finanční rámec (VFR), vztahující se k období let 2014 až 2020, zahrnoval méně než 1 % hrubého národního důchodu členských států (v platbách) a představoval výrazné snížení oproti předchozímu VFR, což narušilo územní, hospodářskou a sociální soudržnost a dodržování zásady solidarity v EU; poukazuje na to, že hospodářská a sociální krize, která zasáhla členské státy, není zdaleka u konce, zatímco je rovněž potřeba řešit nové priority, problémy a nepředvídané krize; domnívá se proto, že rozpočet VFR na období po roce 2020 by měl být vyšší než rozpočet na současné období; vyzývá Komisi, aby příští VFR vytvořila způsobem, který bude jasně odrážet současné a nové priority a umožní reakci na nepředvídané krize; v této souvislosti zdůrazňuje, že nové priority by měly být financovány z nových prostředků, aniž by byly ohroženy dlouhodobé politické cíle a programy;
3. domnívá se, že v první řadě je důležité, aby společně s nařízením o VFR po roce 2020 byly veškeré iniciativy evropské politiky týkající se období po roce 2020 uzavřeny před evropskými volbami v roce 2019; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrhy na všechny evropské politiky, které budou založeny na stávajících nařízeních, jež byla aktualizována po jejich uplatnění v současném VFR, aby tak předešla zpožděním v plánování a realizaci pro nové období;
4. domnívá se, že příští VFR by měl být zaměřen předně na oblasti a projekty s jasnou evropskou přidanou hodnotou, na oblasti, které stimulují reindustrializaci, hospodářský růst, konkurenceschopnost a skutečné inovace a jež podněcují vznik pracovních míst, jako je rámcový program pro výzkum a inovace, aby bylo možné urychlit přechod k udržitelné ekonomice zaujímající vedoucí pozici v celosvětovém měřítku a založené na vědeckých poznatcích;
5. zdůrazňuje, že pro podporu nové strategie udržitelné průmyslové politiky by měly být zaručeny dostatečné finanční prostředky, aby EU mohla brát v potaz zvyšující se hospodářskou soutěž, rozmach inovací v digitalizaci a narůstající ekologické uvědomění v jiných částech světa a stát se světovou jedničkou z hlediska udržitelnosti, inovací, digitalizace a nízkouhlíkového hospodářství; vyzývá k zachování a rozšíření potřebných finančních programů prostřednictvím specializovaného a optimalizovaného investičního programu a financování, které usnadní rozvoj komplexní průmyslové strategie zaměřené na klíčová průmyslová odvětví EU, která budou koordinována s politikami EU v oblasti životního prostředí;
6. vyzývá Komisi, aby zaručila financování inovací zaměřených na vývoj infrastruktury a řešení pro napojení a skladování vodíku a pro elektrická vozidla a aby i nadále podporovala a vyvíjela iniciativy, jako například celoevropskou iniciativu v oblasti elektromobility a společný podnik pro palivové články a vodík;
7. připomíná posouzení stále nesplněného závazku EU vynaložit 20 % rozpočtu na opatření v oblasti klimatu, které provedl Evropský účetní dvůr; připomíná své stanovisko, že prozíravá politika v oblasti změny klimatu, uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“, úspory emisí, nízkouhlíkové hospodářství, obnovitelné zdroje a inteligentní a moderní infrastruktura by měly být páteří energetické unie, a tudíž by měly být v příštím VFR prioritou;
8. domnívá se, že příští období VFR by mělo zajistit nárůst financování ze strany EU, a to i ze strukturálních a investičních fondů, v zájmu prohloubení integrace trhu s energií v EU a plnění cílů EU týkajících se klimatu v souladu s Pařížskou dohodou, zejména financování klíčových projektů souvisejících s energetickou infrastrukturou, jako jsou projekty společného zájmu;
9. zdůrazňuje, že je důležité zavést komplexní podporu pro regiony s vysokou uhelnou a uhlíkovou náročností při transformaci, aby bylo možné podpořit transformaci energetiky, přechod na nízkouhlíkové hospodářství a modernizaci výroby energie, rozvodných sítí, technologie pro zachycování a využívání uhlíku, zejména v průmyslových odvětvích, a modernizaci dálkového vytápění; domnívá se, že transformace energetického odvětví na základě cílů v oblasti klimatu by se měla opírat o využití stávajících fondů nebo vytvoření fondu pro transformaci energetiky v rámci příštího VFR, aby bylo možné provést strukturální změny v energeticky náročných průmyslových odvětvích a v uhlíkově náročných zařízeních na výrobu elektřiny a stimulovat investice do nízkouhlíkových technologií a inovativních řešení;
10. domnívá se, že pro správné fungování energetické unie, životaschopnost propojení sítí EU, zdokonalení a rozšíření dopravních a distribučních sítí, řízení poptávky po energii a její dodávky a skladování v rámci EU musí být vyčleněny dostatečné prostředky; zdůrazňuje, že je důležité propojit Evropu s oblastí Kaspického moře, se Středním východem a střední Asií a investovat do koridoru zemního plynu z východního Středomoří za účelem omezení závislosti EU na ruském plynu; opakovaně zdůrazňuje, že je potřeba posílit mnohostrannou energetickou spolupráci v oblasti Černého moře;
11. zdůrazňuje, že je nutný modernizovaný, účinnější a environmentálně udržitelný nástroj pro propojení Evropy, který doplní chybějící články do evropské energetické a digitální páteře, neboť podpoří vysoce výkonné a udržitelné transevropské sítě; žádá, aby v rámci evropských sítí byly upřednostňovány horizontální projekty spojující infrastrukturní, energetické a dopravní projekty;
12. poukazuje na nedávnou tendenci zvyšovat využívání finančních nástrojů; opakuje, že v příštím VFR nemohou finanční nástroje nahradit granty při financování výzkumu a inovací, projektů spojených s energetickou účinností, úsilí o řešení problému energetické chudoby, energie z obnovitelných zdrojů a inovačních technologií pro energii z konvenčních zdrojů, jelikož granty poskytují stabilní financování, maximalizují výstupy v terénu a zajišťují širší zapojení zúčastněných subjektů, včetně akademické obce, výzkumných středisek, místních veřejnoprávních orgánů, malých a středních podniků (MSP), organizací občanské společnosti a občanů; navíc poukazuje na důležitost investic do méně vyspělých technologií, zvláště pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů;
13. připomíná, že je důležité zajistit financování pro dokončení jednotného digitálního trhu na základě plného zužitkování spektra, 5G a internetového připojení a dalších pokroků v harmonizaci pravidel EU v oblasti telekomunikací v zájmu nastavení správného regulačního rámce pro zlepšení internetového připojení v Unii, a to i ve vzdálených venkovských oblastech; vyzývá Komisi, aby poskytla podporu, které je zapotřebí k odstranění jazykových bariér a ke stimulaci investic, jež by pomohly vytvořit do roku 2025 evropskou gigabitovou společnost; zdůrazňuje, že všechny takové finanční prostředky by měly být zaměřeny na „digitální páteř“, která vzdálenějším komunitám přináší optickou páteřní síť a páteřní připojení, a tím zajišťuje i nejkvalitnější gigabitové připojení pro vzdělávací a veřejné služby, a rovněž mobilní stanice pro místní podporu 5G;
14. dále zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat nástroje EU týkající se investic, včetně investic do inovací, znalostí, dovedností a přístupu MSP a začínajících podniků na trhy; zdůrazňuje, že za účelem dalšího posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti MSP v Evropské unii je důležité pokračovat ve financování programů souvisejících s MSP, jako je například nástroj pro MSP a program COSME (program pro konkurenceschopnost MSP), aniž by se však bránilo v uplatňování jiných programů;
15. zdůrazňuje důležitost snahy o lepší informování o dopadech nových programů Komise;
16. připomíná, že členské státy stanovily cíl dosáhnout 3 % HDP v oblasti výzkumu a vývoje, z čehož by dvě třetiny měly pocházet ze soukromého sektoru; vyzývá členské státy, aby respektovaly své vnitrostátní závazky, pokud jde o investice do výzkumu a vývoje, a pomohly tak tohoto cíle dosáhnout; vyzývá členské státy, aby zvýšily své investice do výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že nástroje, jako jsou například nástroje na podporu politik, by měly být dále používány ke zlepšení účinnosti vnitrostátních výzkumných systémů; žádá pravidla, která by pod vedením Komise usnadnila součinnost mezi budoucím 9. RP a vnitrostátními rozpočty;
17. připomíná výzvu Parlamentu k navýšení celkového rozpočtu na 9. RP nejméně o 120 miliard EUR, aby bylo možné reagovat na společenské problémy, zajistit globální konkurenceschopnost Evropy a její vedoucí postavení v oblasti vědeckého a průmyslového výzkumu a inovacích a přispět k plnění cílů EU v oblasti klimatu; dále požaduje větší zaměření na provádění výzkumu a zavádění inovací prostřednictvím společných podniků a podporu investic do klíčových technologií za účelem vyřešení problému nedostatku investic v oblasti inovací; vyzývá zejména ke snahám o stimulaci průlomových inovačních iniciativ pro vytváření trhu, a to zejména pro MSP;
18. vítá snahu Komise zjednodušovat rámcový program pro výzkum a inovace; žádá, aby bylo toto úsilí zachováno i v 9. rámcovém programu, aby byl poskytnut lepší přístup a rovné podmínky žadatelům ze všech členských států prostřednictvím nového systému posuzování žádostí založeného na přidané hodnotě a možných výsledcích návrhů; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda zvýšené používání jednorázových částek je nejlepší možností pro příjemce a auditory; zdůrazňuje, že zavedení koncepce jednotného auditu a větší přijímání účetních postupů příjemců by znamenalo výrazné zjednodušení pro příjemce RP; je přesvědčen, že přístup zdola nahoru by měl být v příštím RP posílen, neboť by to pomohlo podpořit inovace; zdůrazňuje, že pro vytvoření špičkového výzkumu a inovací jsou zcela zásadní investice do vědeckých a technologických infrastruktur; upozorňuje na úspěch značky nazvané pečeť excelence;
19. zdůrazňuje význam Evropského technologického institutu (ETI) a jeho znalostních a inovačních společenství, jež potřebují dostatečné prostředky na další vývoj své činnosti v oblasti vzdělávání, na podporu začínajících podniků a inovací, které přispívají k lidskému zdraví, transformaci energetiky, digitalizaci a opatřením v oblasti změny klimatu, řeší hlavní výzvy a prospívají celé společnosti;
20. je pevně přesvědčen, že rozpočtové prostředky vyčleněné na zdraví, jež je základním faktorem ovlivňujícím kvalitu života a dobré životní podmínky lidí, musí být v 9. RP vyšší než v rámci programu Horizont 2020 a nezbytné částky by měly být přiděleny mechanismům, které zajišťují stanovení priorit potřeb veřejného výzkumu a spravedlivou veřejnou návratnost investic; poukazuje na to, že faktory ovlivňující zdraví jsou široké a zahrnují mimo jiné potraviny, životní prostředí a životní styl; proto vyzývá, aby byl i v rámci politiky výzkumu a vývoje přijat přístup „jedno zdraví“;
21. domnívá se, že kombinování grantů s inovativními finančními nástroji v oblasti inovací, informačních a komunikačních technologií a energetické infrastruktury, včetně Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), by mohlo usnadnit provádění projektů a stimulovat a zajistit soukromé financování;
22. vyzývá k revizi EFSI, která by splnila svou úlohu z hlediska ekonomické doplňkovosti, která posiluje projekty s uznanými kladnými externalitami, ale většími riziky, než jakým je soukromý sektor připraven čelit sám, a která by umožnila odstranit nepoměr mezi výzkumem a trhem a zaměřit se na stimulaci tržních inovací; vyzývá k výraznému posílení úlohy a způsobilosti Evropského centra pro investiční poradenství, zejména prostřednictvím aktivnější úlohy při přípravě projektů; připomíná, že financování EFSI v příštím VFR by nemělo mít negativní finanční dopady na ostatní programy;
23. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím VFR vyvinula komplexní, ucelený a dlouhodobý rámec průmyslové politiky, jenž usnadní financování kulturního a kreativního odvětví, aby se posílila jejich konkurenceschopnost a naplnil jejich potenciál, co se týče vytváření kvalitních pracovních míst a růstu ve prospěch Unie; vyzývá k dalším propojením mezi rámcovým programem pro výzkum a inovace a programem Kreativní Evropa; vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovila kulturní a kreativní odvětví jako horizontální prioritu v rámci režimů a programů financování EU, zejména co se týče rámcového programu pro výzkum a inovace, programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a fondů ESI;
24. vybízí Komisi, aby navrhla v rámci příštího VFR regulační postupy k usnadnění, podpoře a – za podpory agentur EU – koordinaci součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy (ESIF), Nástrojem pro propojení Evropy, programem Kreativní Evropa a programem Horizont 2020 pro projekty týkající se výzkumu a vývoje, které mohou pomoci budovat kapacitu v oblasti inovací v regionech s nízkou výkonností; vyzývá Komisi, aby se aktivněji zapojila do koordinace výzkumných a vývojových projektů v rámci různých evropských fondů v různých okruzích, včetně strategií pro inteligentní specializaci a přezkumu pravidel pro státní podporu;
25. zdůrazňuje, že součástí příštího rozpočtu EU by měl být dostatek finančních prostředků k tomu, aby bylo možné pokračování a další rozvoj vesmírných programů Galileo, EGNOS a Copernicus, bereme-li v úvahu nové potřeby uživatelů a politické priority EU, a především zvyšování kybernetické bezpečnosti a zahrnutí startovacích programů, nových technologií a pozorování a sledování vesmíru;
26. je pevně přesvědčen, že financování týkající se vesmíru by mělo být v 9. RP vyšší než v rámci programu Horizont 2020 a že je zapotřebí přidělit nezbytné částky na budoucí společnou technologickou iniciativu týkající se inovativních materiálů pro vesmírná zařízení a stahování odpadu z oběžné dráhy, aby se posílila konkurenceschopnost inovací ve vesmírném odvětví EU; vyzývá ke zřízení integrované družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), která evropským orgánům veřejné správy zajistí nákladově efektivní a bezpečné služby družicové komunikace; připomíná svůj dlouhodobý postoj, podle něhož by rámec na podporu pozorování a sledování vesmíru měl být transformován na program Unie a měla by být rozšířena jeho oblast působnosti, a domnívá se, že rozpočtové prostředky přidělené na tuto činnost by měly být odpovídajícím způsobem zvýšeny;
27. upozorňuje na Evropský obranný fond a na nedávný návrh Komise týkající se programu rozvoje evropského obranného průmyslu, který má pokrýt období od roku 2019 do roku 2020; bere na vědomí záměr Komise předložit výraznější program rozvoje obranného průmyslu i program na podporu obranného výzkumu, a to ve prospěch všech členských států a s cílem zavést technologické novinky, které se poté dostanou i do ostatních částí společnosti; domnívá se, že v příštím VFR by měly být tyto programy týkající se obrany financovány z dodatečných zdrojů, a neměly by tudíž ovlivňovat rozpočtové ambice stávajících programů;
28. připomíná stanovisko Parlamentu, že veškeré nové politické závazky by měly být financovány z nových prostředků a nikoli prostřednictvím nástrojů pružnosti nebo přerozdělením prostředků ze stávajících programů; požaduje zajištění dostatečných zdrojů pro stávající programy spadající do působnosti výboru ITRE v Evropském parlamentu;
29. připomíná, jak je důležitá zvýšená pružnost, která umožňuje uvolnění dodatečných zdrojů, dojde-li k nepředvídaným situacím; zdůrazňuje však, že intenzivní využívání nástrojů pružnosti VFR není tím nejlepším způsobem, jak čelit komplikovaným krizím, které pravděpodobně budou pokračovat; je přesvědčen, že zavedení nových vlastních zdrojů a příjmů EU do rozpočtu EU je nezbytné proto, aby příští VFR dosáhl úrovně, která odpovídá skutečným potřebám a politickým ambicím Unie v oblastech souvisejících s Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku; požaduje, aby byly vážně posouzeny možnosti navržené ve zprávě Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje; vyzývá k vytvoření vazby mezi financováním rozpočtu EU a oblastmi politiky, kde EU vyvolala pokles cen, např. energetickou či telekomunikační politikou, což je nejúčinnější a z hlediska trhu nejvíce neutrální přístup;
30. konstatuje, že příští VFR bude muset vzít v úvahu odchod Spojeného království z EU a jeho důsledky pro rozpočet EU; vyjadřuje přání, aby programy EU spadající do působnosti výboru ITRE mohly nerušeně pokračovat a aby byla za tímto účelem přijata vhodná opatření;
31. vyzývá Komisi, aby posoudila všechna hodnocení různých politik a finančních nástrojů, včetně svých finančních nástrojů a fondů souvisejících s energetikou, především co se týče výsledků, a aby tato hodnocení použila při přípravě nového VFR;
32. připomíná, že Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací byly uděleny větší odpovědnosti, a proto vyžadují dostatečné zdroje k plnění všech svých úkolů, ať už starých či nových; zdůrazňuje, že Agentura pro evropský globální navigační družicový systém a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací také vyžadují odpovídající zdroje, aby mohly řádně a účinně plnit své úkoly; požaduje dostatečné financování a počet zaměstnanců pro všechny agentury, které spadají do působnosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, aby byly schopny adekvátně plnit své úkoly;
33. domnívá se, že budoucí VFR by měl skýtat maximální předvídatelnost a pružnost, aby bylo možno jej plně využít; domnívá se dále, že budoucí VFR by měl zaručit, že veškeré případné přebytky vyplývající z nedostatečného plnění rozpočtu EU a zrušené závazky vyplývající z neprovádění budou v rozpočtu EU opět zpřístupněny.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
11.1.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
45 9 7 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jonathan Bullock, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Fredrick Federley, Ashley Fox, Theresa Griffin, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Nadine Morano, Aldo Patriciello, Miroslav Poche, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Patrizia Toia, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Michał Boni, Mario Borghezio, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Werner Langen, Morten Løkkegaard, Florent Marcellesi, Marian-Jean Marinescu, Rupert Matthews, Clare Moody, Răzvan Popa, Dennis Radtke, Michèle Rivasi, Sofia Sakorafa, Anneleen Van Bossuyt |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Max Andersson, Ingeborg Gräßle |
||||
STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (1.12.2017)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodaj: Marian-Jean Marinescu
NÁVRHY
Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. trvá na tom, že víceletý finanční rámec (VFR) má strategický význam pro odvětví závislá na dlouhodobých investicích, jako je doprava; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrh a bezodkladně začala jednat s Radou a Parlamentem, aby byl VFR na období po roce 2020 sestaven ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019;
2. poukazuje na to, že dopravní infrastruktura je páteří jednotného trhu, je základem pro růst a vytváření pracovních míst a má zásadní význam pro zajištění čtyř základních svobod: volného pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb; konstatuje, že dobudování jednotného evropského dopravního prostoru propojeného se sousedními zeměmi vyžaduje páteřní dopravní infrastrukturu, k níž se kromě jejího odpovídajícího financování musí přistupovat jako ke klíčové prioritě v zájmu konkurenceschopnosti a územní, hospodářské a sociální soudržnosti EU;
3. zdůrazňuje důležitost cílů stanovených konferencí COP 21 („Pařížská dohoda“) v oblasti dopravy pro boj proti změně klimatu; zdůrazňuje, že by měly být k dispozici finanční prostředky k zajištění přechodu ze silnice na železnici a námořní a vnitrozemskou vodní dopravu a na to, aby byly členské státy podněcovány k investicím do inteligentní, udržitelné, integrované veřejné dopravy; doporučuje, aby byla také věnována pozornost snižování hluku a vibrací v dopravě, abychom zajistili občanům vysoce kvalitní životní prostředí;
4. zdůrazňuje, že je třeba podpořit vymezení a provádění silné odvětvové politiky, jejímž cílem bude zvýšení bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví a životního prostředí a globální konkurenceschopnosti Evropy v odvětví dopravy, aby se podařilo dosáhnout stavu, kdy budou ve všech členských státech lepší spojení a snazší cestování; domnívá se, že velké objemy dat jsou strategickým faktorem umožňujícím uskutečnění cílů dopravní politiky EU, a upozorňuje na to, že infrastrukturu, která je pro dopravu kritická, je třeba chránit proti kybernetickým hrozbám;
5. domnívá se, že kritická dopravní infrastruktura by měla být pokládána za záležitost strategického zájmu pro Evropskou unii;
6. zdůrazňuje, že evropská přidaná hodnota projektů v oblasti dopravních infrastruktur se bude moci realizovat, pouze pokud bude EU schopna začlenit do svého příštího VFR právní rámec a finanční prostředky odpovídající těmto ambicím;
7. domnívá se, že podíl na celkovém rozpočtu EU, který je vyčleněn na infrastrukturní projekty v rámci politiky soudržnosti, by měl být po roce 2020 zvýšen, neboť Fond soudržnosti a Evropský regionální a rozvojový fond zásadním způsobem přispívají k zacelování infrastrukturních a socioekonomických mezer a rozdílů mezi regiony a ke zlepšování kvality infrastruktury, a snižují tak míru chybějící vnitřní propojenosti mezi rozvinutějšími oblastmi a zaostávajícími regiony;
8. domnívá se, že příští VFR by měl zajistit zvýšení financování EU, včetně financování ze strukturálních a investičních fondů, pro projekty, které přispívají zejména k dokončení základní sítě transevropské dopravní sítě (TEN-T) a jejích koridorů, a také financování zavádění infrastruktury pro elektrická vozidla a jiných alternativních energetických řešení v oblasti dopravy; opakuje, že finanční nástroje nemohou nahradit granty pro projekty TEN-T, které musí být i nadále primárním nástrojem budoucího Nástroje pro propojení Evropy (CEF), protože některé druhy dopravy, například železniční či vodní, nejsou pro soukromé investory atraktivní;
9. zastává názor, že granty by neměly být poskytovány na kompenzaci ztrát ekonomicky neudržitelných projektů;
10. vyzývá Komisi, aby v příštím VFR navrhla koherentní a transparentní opatření k usnadnění, podněcování a s podporou agentur EU i koordinaci součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy), nástrojem CEF a programem Horizont 2020 u projektů souvisejících s dopravou, zejména ve snaze podporovat tyto projekty v přeshraničních regionech a podél koridorů sítě TEN-T; žádá vytvoření určité koordinační struktury, která by optimalizovala součinnost grantů a finančních nástrojů; žádá aktivnější zapojení GŘ MOVE do koordinace dopravní infrastruktury napříč různými evropskými fondy;
11. domnívá se, že v kontextu příštího VFR by měla existovat možnost dále rozvíjet a rozšiřovat stávající koridory hlavní a globální sítě TEN-T, a to i do relevantních třetích zemí, aby mohly být podpořeny projekty společného zájmu v odvětví dopravy;
12. zdůrazňuje, že brexit bude mít kromě obecných dopadů na rozpočet zvláště významné přímé a nepřímé dopady na evropskou dopravní politiku, zejména v oblasti letecké a námořní dopravy;
13. vyzývá evropské koordinátory, aby provedli důkladné posouzení dokončených projektů a dosažených zlepšení podél koridorů sítě TEN-T během stávajícího programového období a aby jej předložili Komisi a Parlamentu; vyzývá Komisi, aby tento úkol zvážila při přípravě příštího VFR;
14. zdůrazňuje skutečnost, že spolufinancování EU by jako klíčovou prioritu v rámci Evropské územní spolupráce (ETC – Interref) mělo zahrnovat i malé projekty přeshraniční infrastruktury k obnovení chybějících regionálních přeshraničních spojení;
15. zdůrazňuje, že je naprosto nutné zajistit odpovídající financování, včetně prostředků na výzkum a inovace v rámci budoucího 9. rámcového programu, v oblastech, jako jsou elektrická a vodíková vozidla a autonomní a propojená vozidla;
16. domnívá se, že posílení správy a řízení makroregionálních strategií EU přispěje k vytváření projektů s přidanou hodnotou EU;
17. poukazuje na to, že je důležité zapojit všechny pobřežní státy do strategie pro dunajský region, aby se zabránilo vzniku nedostatečně průchodných míst při plavbě po této vodní cestě; žádá, aby se postupovalo přístupem „shora dolů“ s cílem zajistit účinné provádění strategie pro dunajský region, zejména pokud jde o splavnost vnitrozemských vodních cest;
18. domnívá se, že je nutný modernizovaný a efektivnější nástroj CEF, který pokrývá všechny způsoby dopravy, včetně silniční infrastruktury a vnitrozemských vodních cest, a zaměřuje se na vzájemná propojení a na dokončení sítí v okrajových oblastech, přičemž budou používány společné normy; zdůrazňuje, že nástroji CEF se musí dostat zvýšeného financování, aby mohl pokrýt veškeré potřeby v dopravě, včetně digitálních řešení, přechodu na jiné způsoby dopravy a ekologické dopravy; je přesvědčen, že nástroj CEF by měl podporovat pilotní programy v zájmu všech druhů dopravy s cílem zlepšit bezpečnost, ochranu životního prostředí a konkurenceschopnost EU; zdůrazňuje, že investice do dopravní infrastruktury jsou investicemi do dlouhodobého růstu a pracovních míst; vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila návrh aktualizovaného nařízení o nástroji CEF, aby mohl být schválen ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019;
19. připomíná, že v příloze k nařízení o nástroji CEF bylo označeno devět koridorů hlavní sítě a že tato příloha obsahuje seznam předběžně vybraných projektů pro případné financování EU v období 2014–2020, a to na základě jejich přidané hodnoty pro rozvoj sítě TEN-T a stavu jejich pokroku; je přesvědčen, že modernizovaný a efektivnější nástroj CEF by měl upřednostňovat více přímých spojení mezi větším počtem hlavních a globálních sítí a klást důraz na propagaci lepšího propojení mezi globálními sítěmi, včetně např. horizontálních priorit, jako je projekt námořních dálnic; je přesvědčen, že to by se mělo promítnout v jakémkoli seznamu předběžně vybraných projektů, který bude obsažen v příštím nařízení o nástroji CEF;
20. zdůrazňuje, že by mělo být zabezpečeno financování na dokončení jednotného evropského železničního prostoru, a domnívá se, že je třeba se více zaměřit na zlepšení bezpečnosti, dokončení železničních spojení mezi členskými státy a zajištění údržby stávající železniční infrastruktury; domnívá se, že přidělené finanční prostředky by měly být také použity na snížení hluku a na renovaci sekundárních železničních tratí; dále zdůrazňuje, že u Evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) by měla mít koordinace Komise za cíl motivovat k účasti investorů a že by mělo být spuštění systému ERTMS uspíšeno, aby bylo možno ve větší míře zavádět společné technické normy a maximalizovat přínosy z hlediska interoperability; zdůrazňuje, že by se mělo být zvýšeno spolufinancování společného podniku Shift2Rail;
21. opakuje, jak důležité je umožnit plné využívání projektu jednotného evropského nebe jako zásadního kroku k evropskému vzdušnému prostoru; zdůrazňuje, že je zapotřebí odpovídající financování a transparentní výdaje, mj. i uživatelů vzdušného prostoru, pro spuštění a zavedení jednotlivých částí výzkumu řízení letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR); žádá, aby byl jako součást programu SESAR financován i výzkum řízení letového provozu bezpilotních letadel a dokončení evropského digitálního řízení letového provozu; opakuje, že účinné řízení letového provozu v rámci jednotného evropského nebe může snížit spotřebu paliva a emise o 10 %; žádá, aby byly společnému podniku Clean Sky přiděleny odpovídající finanční zdroje;
22. zdůrazňuje skutečnost, že revize nařízení (ES) č. 216/2008 počítá s rozšířením oblasti působnosti Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA); zdůrazňuje, že pro zajištění úspěšného plnění těchto nových povinností je důležité, aby na financování agentury EASA byly přiděleny dostatečné prostředky;
23. vyzývá Komisi, aby zabezpečila pokračování financování stěžejních vesmírných programů EU Galileo, Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a Copernicus; žádá, aby bylo zabezpečeno i přidělení nezbytných částek pro společný podnik Clean Sky a budoucí společnou technologickou iniciativu Vesmírné technologie pro Evropu (STEPP); žádá Komisi, aby urychleně vypracovala návrh budoucí družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM) včetně dostatečného financování; znovu opakuje, že je důležité dosáhnout globálního pokrytí evropskou sítí EGNOS a zajistit, aby se rozšířilo na země, na něž se vztahuje politika sousedství; domnívá se, že v těchto odvětvích je zásadně důležitý odpovídající rozpočet na výzkum, aby byla zajištěna autonomie Evropy, pokud jde o přístup do vesmíru;
24. znovu upozorňuje na důležitost zajištění odpovídajícího financování pro společné podniky, mimo jiné pro SESAR, Shift2Rail a Clean Sky; domnívá se, že projekt Shift2Rail by měl upřednostňovat projekty týkající se interoperability a maximalizovat přínosy pro interoperabilitu v jednotném evropském železničním prostoru; je přesvědčen, že je důležité přidělovat financování, které umožní údržbu infrastruktury a dodržování kritérií kvality, aby byla zaručena větší ochrana a bezpečnost spotřebitelů;
25. opakuje, že je důležité zajistit potřebné finanční prostředky na rozvoj inovativních a účinných aplikací globálního družicového navigačního systému (GNSS) a služeb vycházejících z potřeb uživatelů a s přidanou hodnotou;
26. vybízí Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci podpořila program institucionálních objednávek vypouštění družic pro evropské nosiče i program sledování vesmírného smetí;
27. zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zabezpečeny finanční prostředky na vytvoření integrované námořní politiky, stěžejní iniciativy meziodvětvové a nadnárodní správy a řízení a také na optimalizaci multimodálních spojení a přechod na ekologické a digitální dopravní služby a udržitelné způsoby dopravy, včetně veřejné dopravy a vnitrozemských vodních cest; zdůrazňuje, že by se mělo uspíšit zavedení říčních informačních služeb s cílem podpořit přeshraniční aktivity;
28. vyzývá Komisi, aby poskytla nový impuls úloze EU ve Středozemním moři prostřednictvím strategie na aktualizaci a modernizaci námořních přístavů ve Středomoří jakožto zásadně důležitých evropských obchodních uzlů;
29. připomíná, že přístavy fungují jako vstupní brány obchodu, energetické uzly a průmyslové klastry; zdůrazňuje význam přístavů v rámci evropské dopravní sítě; zdůrazňuje, že je třeba zabezpečit financování na dokončení a zkvalitnění hlavní sítě vnitrozemských vodních cest, která je součástí multimodální sítě; zdůrazňuje, že přístavy a vnitrozemské vodní cesty vyžadují dostatečné financování, aby mohly čelit současným a budoucím výzvám spojeným se zajišťováním inteligentních, účinných a udržitelných dopravních systémů; uznává, že přístavy a vnitrozemské vodní cesty mohou sehrát důležitou úlohu při dekarbonizaci ekonomiky, neboť nabízejí alternativní energetická řešení;
30. zdůrazňuje, že i v následujícím období by mělo být zajištěno financování projektů inteligentních dopravních systémů (ITS) a také kooperativních ITS s ohledem na potřeby dopravy;
31. žádá Komisi, aby do rozpočtu zařadila konkrétní položku pro přístavy, které se musí potýkat s hospodářskými a sociálními dopady migrační krize;
32. zdůrazňuje úlohu, kterou hrají evropské agentury v oblasti dopravy při harmonizaci a integraci různých způsobů dopravy v Evropském hospodářském prostoru; s ohledem na úlohu a stále větší úkoly, které jim svěřují právní předpisy, žádá, aby byly do příštího rozpočtového rámce začleněny prostředky na jejich provoz;
33. zdůrazňuje důležitost přechodu k udržitelnému, inovativnímu a digitálnímu cestovnímu ruchu, který vyžaduje lepší koordinaci mezi projekty v oblasti cestovního ruchu a infrastruktury; domnívá se, že by měla být vytvořena zvláštní rozpočtová položka pro cestovní ruch jako krok ke skutečné evropské politice v oblasti cestovního ruchu; domnívá se, že takovéto iniciativy podporující inovativní a udržitelné cestovatelské zážitky pro mladé lidi by měly být vítány; domnívá se nicméně, že tyto iniciativy by neměly nahrazovat ostatní kulturní iniciativy, a navrhuje, aby bylo ještě více prosazováno poskytování dostatečných prostředků na jejich financování;
34. zdůrazňuje, že by měla být zajištěna dlouhodobá konkurenceschopnost a udržitelnost evropského cestovního ruchu, a to i prostřednictvím plného využití inovací v tomto odvětví a řešení využívajících IKT; domnívá se, že by se měly zrevidovat rezervační procesy a mělo by se uvažovat o zavedení centralizovaného, zákaznicky orientovaného rámce systémů digitálních rezervací;
35. vybízí Komisi, aby spolufinancovala propojení mezi sítí EuroVelo a železniční sítí EU, a podpořila tak udržitelný cestovní ruch napříč jednotlivými regiony;
36. opakuje, že je důležité zabezpečit financování infrastruktury v rámci politiky sousedství, aby bylo zajištěno zahájení provozu transevropské dopravní sítě (TEN-T) a koordinace přeshraniční infrastruktury;
37. zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit různá odvětví dopravy, zejména jejich průmyslovou složku, do úvah, které v Evropské komisi vedou SEAE a různá generální ředitelství za účelem vypracování strategie hospodářské diplomacie pro mezinárodní rozmach evropských aktérů působících v tomto odvětví;
38. domnívá se, že budoucí VFR by měl skýtat maximální předvídatelnost a pružnost, aby bylo možno plně využít zdroje, které v něm budou vyčleněny, a zajistit spravedlivé rozdělení ve všech regionech Unie, což by tím pádem mělo zaručit, že jakýkoli přebytek v důsledku nedočerpání rozpočtu EU, zejména v odvětví veřejné politiky, a zrušení přídělu prostředků, které nebylo možno využít, bude dán znovu k dispozici v rámci rozpočtu příslušné oblasti; vyzývá v této souvislosti Evropskou unii, aby při výběru projektů hrazených z VFR zachovala vysoké podíly spolufinancování; zdůrazňuje důležitost aktivnějšího zapojení GŘ MOVE do koordinace dopravní infrastruktury napříč různými evropskými fondy.
39. zdůrazňuje, že investice EU do nových technologií v udržitelné dopravě zohledňující zejména druhy pohonu (tj. elektřinu, vodík, biopaliva atd.) musí být založeny na zásadě technologické neutrality a ponechávat trhu a občanům svobodu vybrat si z různých dopravních řešení.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
23.11.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
38 3 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Jill Seymour, Pavel Telička, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Jakop Dalunde, Mark Demesmaeker, Jill Evans, Maria Grapini, Peter Kouroumbashev, Jozo Radoš, Olga Sehnalová |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Juan Fernando López Aguilar |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
38 |
+ |
|
|
ALDE |
Gesine Meissner, Jozo Radoš, Dominique Riquet, Pavel Telička |
|
|
ECR |
Mark Demesmaeker, Jacqueline Foster, Roberts Zīle, Kosma Złotowski |
|
|
EFDD |
Daniela Aiuto |
|
|
GUE/NGL |
Merja Kyllönen |
|
|
PPE |
Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Dieter-Lebrecht Koch, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Massimiliano Salini, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska |
|
|
S&D |
Lucy Anderson, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Maria Grapini, Peter Kouroumbashev, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Juan Fernando López Aguilar, Gabriele Preuß, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Olga Sehnalová, Janusz Zemke |
|
|
VERTS/ALE |
Michael Cramer, Jakop Dalunde, Jill Evans |
|
|
3 |
- |
|
|
EFDD |
Peter Lundgren, Jill Seymour |
|
|
ENF |
Marie-Christine Arnautu |
|
|
0 |
0 |
|
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (11.10.2017)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodaj: Derek Vaughan
NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že nařízení Rady č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020, stanoví, že Komise by měla svůj návrh budoucího VFR na období po roce 2020 předložit do 1. ledna 2018; vzhledem k tomu, že legislativní návrh příštího víceletého finančního rámce musí být předložen co nejdříve, aby mohla být co nejdříve a ještě před koncem stávajícího programového období přijata rozhodnutí o budoucnosti politiky soudržnosti a novém financování, a zabránilo se tak prodlevám v plánování nového období;
B. vzhledem k tomu, že článek 3 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie by měla podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu v členských státech a regionech i mezi nimi; vzhledem k tomu, že politika regionální soudržnosti je jednou z klíčových politik EU s vysokou přidanou hodnotou, která podporuje solidaritu, snižuje rozdíly v rozvoji a poskytuje výhody evropské integrace přímo občanům EU ve všech regionech; vzhledem k tomu, že politika regionální soudržnosti navíc Evropu spojuje a posiluje její hospodářství uplatňováním zásady solidarity, posiluje její sociální sbližování a napomáhá tomu, aby EU byla pro občany hmatatelná a viditelná prostřednictvím konkrétních výsledků, kterých dosahuje v reálném životě; vzhledem k tomu, že je proto zásadní, aby byly ve VFR na politiku soudržnosti vyčleněny dostatečné finanční prostředky, které by dosahovaly alespoň výše prostředků vyčleněných ve stávajícím období, tak aby odpovídaly výzvám, jež by tato politika měla řešit;
C. vzhledem k tomu, že je třeba přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby rozpočtový problém, který představuje vystoupení Spojeného království z EU, neměl negativní dopad na rozpočet pro regionální politiku, včetně přechodu na nové vlastní zdroje financování; vzhledem k tomu, že politika soudržnosti nabízí nástroje přeshraniční a jiné územní spolupráce, kterými lze zajistit pokračující spolupráci s regiony Spojeného království po jeho odchodu z EU cestou udržování kontaktů s jeho občany a uskutečňování společných cílů;
D. vzhledem k tomu, že některé návrhy na nové vlastní zdroje předložené v závěrečné zprávě a doporučeních skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje z prosince 2016, jako je např. daň z finančních transakcí, uhlíková daň uvalená na veškeré zdroje emisí skleníkových plynů a evropská daň z příjmu právnických osob, by se vyplatilo analyzovat v širším kontextu a tyto návrhy by byly rovněž v souladu s oběma cíli rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti;
E. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti významným způsobem přispěla k hospodářské, sociální a územní soudržnosti a k provádění strategie Evropa 2020 a dosažení jejích cílů inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu; vzhledem k tomu, že stále hrozí riziko, že se EU těchto cílů nepodaří do roku 2020 dosáhnout, zejména pokud jde o snížení chudoby, podporu obnovitelné energie a boj proti nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že tato strategie by měla být pro období po roce 2020 zrevidována a měla by přispívat k dosažení cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vzhledem k tomu, že financování této strategie by mělo být zajištěno v příštím VFR a politice soudržnosti by měla být přisouzena významná úloha; vzhledem k tomu, že politika soudržnosti dosáhla významných výsledků a umožnila snížit hospodářské a sociální rozdíly mezi evropskými regiony; vzhledem k tomu, že 47 regionů v osmi členských státech stále v rozvoji zaostává;
1. potvrzuje, že politika soudržnosti má vysokou přidanou hodnotu EU, neboť plní cíle zakotvené ve Smlouvě, jakými je hospodářská, sociální a územní soudržnost a snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů, tím, že:–
přináší růst a pracovní místa na regionální a místní úrovni, zejména na územích zaostávajících za ostatními, což přispívá ke sbližování, pozitivním vedlejším účinkům, posílení hospodářské spolupráce, celkové makroekonomické stabilitě a konkurenceschopnosti Unie jako celku;–
podporou nadnárodní infrastruktury zajišťuje veřejné statky evropského rozměru;–
podporuje přeshraniční spolupráci a pomáhá vytvářet stabilní prostředí pro trvalý mír a demokracii v Evropě;–
využívá sdílené řízení a subsidiaritu s cílem propojit nejrůznější zúčastněné strany z různých úrovní správy a účinně reagovat na socioekonomická rizika a příležitosti;
2. vyzývá Komisi, aby bezodkladně předložila své návrhy budoucího VFR a balíček pro politiku soudržnosti na období po roce 2020, a trvá na rychlém zahájení jednání, aby se v programovém období po roce 2020 zajistilo včasné provádění evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů; domnívá se, že z politiky soudržnosti by nadále měli mít prospěch občané ve všech regionech, přičemž zdroje by se měly zaměřit na ty nejzranitelnější z nich; domnívá se, že by měl být vypracován a zaveden nový soubor sociálních a environmentálních ukazatelů doplňující HDP, aby byly ESI fondy rozdělovány spravedlivěji a aby se lépe zohlednily různé typy nerovností;
3. potvrzuje, že politika soudržnosti musí zůstat hlavní veřejnou investiční a rozvojovou politikou EU, ale je třeba učinit více, aby se zdůraznila její významná a nezastupitelná role při dosahování politických cílů EU; domnívá se proto, že je zapotřebí klást silný důraz na zaměstnanost, dovednosti, inovace, demografii, MSP, sociální začleňování a specifické cíle EU, jako je digitalizace a reindustrializace, ale i na posílený sociální rozměr, územní spolupráci a městský rozměr; zdůrazňuje v tomto ohledu, že politika soudržnosti nemá být řešením a nástrojem financování pro každou nenadálou událost a že by neměla přispívat k vytváření nových programů; zdůrazňuje, že nové výzvy by neměly ohrozit tradiční a dlouhodobé cíle politiky soudržnosti stanovené ve Smlouvách;
4. žádá proto, aby byly v rámci VFR nadále poskytovány finanční prostředky na politiku soudržnosti po roce 2020 alespoň ve stávající výši, tak aby se dosáhlo vyváženého poměru mezi investicemi do občanů a investicemi pro občany a mezi třemi rozměry politiky soudržnosti – hospodářským, sociálním a územním – a umožnilo se i splnění politických cílů EU; domnívá se, že podíl VFR vyčleněný na soudržnost by se měl zvýšit a že stávající závazky by se neměly snižovat; připomíná, že vzhledem k pozdnímu zahájení období a očekávanému množství žádostí o platbu ke konci tohoto období je velmi důležité zvýšit platební strop okruhu 1b s cílem zajistit likviditu a tok investic a zabránit případnému dopadu politických rizik; upozorňuje na to, že vytváření budoucích a podpora současných programů a nástrojů EU by neměly jít na úkor stávajících investic; uznává důležitý přínos politiky soudržnosti k usnadnění strukturálních reforem prostřednictvím pobídek, jako jsou předběžné podmínky (oproti sankcím), a vyzývá Komisi, aby hledala další pozitivní prostředky, jak podpořit úsilí na vnitrostátní a regionální úrovni; zdůrazňuje, že je nezbytné nadále věnovat zvýšenou pozornost méně rozvinutým regionům; zdůrazňuje, že VFR by měl podporovat priority vymezené v evropském semestru, zejména zohledněním doporučení pro jednotlivé země, přičemž je třeba mít na paměti cíle politiky soudržnosti zakotvené ve Smlouvách; připomíná, že nové priority a iniciativy EU by měly být financovány z nových finančních zdrojů a že politika soudržnosti by neměla být ohrožena tím, že její stávající prostředky budou využívány jako zdroj financování těchto nových priorit a iniciativ;
5. domnívá se, že regionální podpora by se měla chránit, měla by se i nadále zaměřovat na všechny regiony EU a měla by se poskytovat převážně v podobě grantů, jež by měly být doplněny finančními nástroji, které sehrávají v určitých případech významnou úlohu (po provedení vhodného posouzení ex-ante), spolu s jasnou strategií a souborem kritérií, podle nichž bude možné určit, který typ financování bude pro dosažení kýžených cílů vhodnější, a které by měly být ve vhodných případech řádně propojeny s granty; zdůrazňuje, že v případě snížení rozpočtů EU je třeba více se zaměřit na klíčové cíle EU a přidanou hodnotu EU, a zejména pak na podněcování růstu a tvorby pracovních míst a na snižování nerovnosti a regionálních rozdílů; zdůrazňuje prohlášení Komise, že finanční nástroje jsou vhodné pouze u projektů generujících příjem; domnívá se tudíž, že granty a dotace budou i nadále zapotřebí; upozorňuje na rizika finančních produktů, jako jsou akcie, svěřenské fondy a další typy dluhopisů; konstatuje, že zvýšení podílu finančních nástrojů by nemělo ovlivnit nevratné finanční příspěvky, neboť by to narušilo požadovanou rovnováhu; konstatuje, že zavedení závazných cílů pro používání finančních nástrojů ve VFR na období po roce 2020 nelze pokládat za proveditelnou možnost; je přesvědčen, že úlohu členských států je třeba zdůraznit prostřednictvím odpovídající míry spolufinancování, která zajistí jejich angažovanost; konstatuje, že existují rozdílné názory na makroekonomickou podmíněnost, a podtrhuje, že vztah mezi politikou soudržnosti a procesy správy ekonomických záležitostí v rámci evropského semestru musejí být vyvážené a vzájemné a musejí omezovat dopad na příjemce financování z ESI fondů; domnívá se, že je zásadní, aby se ESI fondy zaměřovaly na oblasti, v nichž je společná činnost nejpotřebnější, jako je např. podpora růstu a konkurenceschopnosti nebo napomáhání přizpůsobování se změně klimatu a posilování účinného využívání zdrojů; zdůrazňuje, že financování EU by mělo doplňovat vnitrostátní rozpočty tím, že bude nabízet skutečnou doplňkovost a zajistí, že budou přijímána opatření, která nespadají do působnosti vnitrostátních rozpočtů;
6. domnívá se, že jakékoli řešení, které by vedlo ke krátkodobému VFR, je nepřijatelné, protože by znemožňovalo dlouhodobé plánování a omezovalo předvídatelnost politik, včetně politiky soudržnosti; domnívá se, že jedinou alternativou ke stávající délce trvání VFR je období 5+5 let s povinným přezkumem v polovině období, pokud Komise zajistí plynulý přechod mezi programovacími obdobími, což by si vyžadovalo přísnější pravidla pro rušení závazků, kratší postupy pro ukončování programů a rychlejší postupy pro přípravu a zahajování programů; vyzývá k tomu, aby budoucí VFR občanům umožňoval větší dohled, mj. prostřednictvím posílení zásady partnerství v politice soudržnosti a jejím zapracováním do ostatních politik; opakuje svůj požadavek, aby bylo ve všech částech rozpočtu EU systematicky zohledňováno hledisko rovnosti žen a mužů;
7. žádá aktualizaci priorit programů regionálního rozvoje s cílem zohlednit měnící se podmínky a využít přínos nových technologií; má za to, že politika soudržnosti by se měla obzvláště zaměřovat na posilování znalostní ekonomiky a podněcování inovace; dále se domnívá, že VFR by měl být flexibilnější, aby mohl reagovat na nečekané výzvy; zdůrazňuje, že postoj Komise spočívá ve snaze dosáhnout správné rovnováhy mezi stabilitou a flexibilitou financování; domnívá se, že regionální míra nezaměstnanosti a index regionálního sociálního pokroku jsou vhodnými kritérii; zdůrazňuje, že významné míry růstu potřebné pro vytváření pracovních míst a rozvoj nelze dosáhnout bez společného úsilí o zavedení správné kombinace hospodářských politik, která by měla sestávat z investic, strukturálních reforem a fiskální konsolidace; zdůrazňuje úlohu politiky soudržnosti při dosahování cílů vyplývajících z Pařížské dohody COP21 a při zajištění přechodu k nízkouhlíkovému a oběhovému hospodářství; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění lepšího provádění rozpočtu v budoucnosti je třeba, aby byla politika soudržnosti zásadním způsobem zjednodušena na základě doporučení skupiny na vysoké úrovni, a současně je třeba zvážit širší uplatňování proporcionality a zavedení odlišného přístupu v závislosti na regionu při provádění programů v rámci fondů ESI; zdůrazňuje význam regionální politiky pro ochranu nejzranitelnějších regionů, jako jsou např. nejméně rozvinuté a nejvzdálenější regiony;
8. zdůrazňuje význam regionálních přeshraničních iniciativ pro podporu evropské integrace, inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy a Fond soudržnosti by měly zůstat hlavními zdroji investic do infrastruktury a že finanční prostředky by měly odpovídat stávající vysoké poptávce a nadměrnému podávání žádostí; poukazuje na to, že Evropská územní spolupráce (Interreg) je klíčovou oblastí přidané hodnoty EU pro zajištění kontinuity a propojení společných projektů na přeshraniční úrovni a v celé EU; je toho názoru, že zejména tyto přeshraniční iniciativy prokazují přidanou hodnotu Evropské unie;
9. připomíná, že investice do okruhu 1a mají zásadní pozitivní dopad na politiky; domnívá se, že programy, jako je nástupnický program programu Horizont 2020, by měly obdržet dvojnásobek finančních prostředků dostupných v rámci současného rámcového programu; konstatuje, že odhady, poptávka a míra úspěšnosti naznačují, že takový nárůst by zmírnil nedostatek financování v oblasti výzkumu a inovací;
10. žádá Komisi, aby zavedla a dále usnadňovala větší součinnost a doplňkovost mezi jednotlivými fondy EU, včetně politiky soudržnosti, Horizontu 2020, Nástroje pro propojení Evropy a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), tak aby zabránila situacím, kdy se na podobné projekty vztahují různá pravidla jen proto, že byly realizovány na základě různých nástrojů, a aby pracovala na dosažení cíle stanovení stejných pravidel pro podobné projekty, a to i v případě, že jsou financovány z různých politik a nástrojů EU, neboť by se tak snížila byrokratická zátěž a usnadnilo využívání fondů EU pro příjemce, aniž by tím byla dotčena celistvost finančních prostředků ESI fondů; konstatuje, že využívání finančních nástrojů a součinnosti s granty lze zlepšit; v této souvislosti zdůrazňuje, že je potřeba věnovat zvláštní pozornost pravidlům státní podpory, aby se zajistily rovné podmínky pro granty a finanční nástroje; považuje za nezbytné, aby všechny ESI fondy pokračovaly po roce 2020, včetně Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu;
11. domnívá se, že v kontextu nového VFR je zásadní zajistit, aby byla rozpočtová pravidla a pravidla týkající se výdajů na politiku soudržnosti konečně vyváženým způsobem zjednodušena, aniž by to narušilo průřezové zásady politiky soudržnosti, s cílem pozitivně ovlivnit udržitelnost příštího VFR a snížit zátěž pro příjemce; vyzývá Komisi, aby dále zkoumala přístup založený na jednotném souboru pravidel s cílem pobídnout větší počet potenciálních příjemců, aby žádali o financování z EU, neboť by to poskytlo podnět pro zavedení výrazně jasnějších a jednodušších prováděcích pravidel a pro zajištění integrovaného strategického plánování podpory EU; vyzývá k vytvoření bonusu pro členské státy za zjednodušení a zavedení účinných opatření k omezení byrokracie a zlepšení řízení financování z EU; zdůrazňuje, že v kontextu maximalizace výkonnosti VFR, pokud jde o podmíněnost, je důležité nalézt správnou rovnováhu, aby nebyly ohroženy investice; zdůrazňuje, že souhrnný návrh nabízí vyšší potenciál, pokud jde o navrhované zjednodušení a flexibilitu; domnívá se proto, že by měl být prováděn a dále rozvíjen i po roce 2020; vyzývá Komisi, aby zvýšila účinnost a rozšířila nabídku podpory při budování kapacit pro místní, regionální a celostátní správní orgány a příjemce; žádá Komisi, aby vycházela z pozitivních prvků systému podmíněnosti ex ante a zároveň snížila odpovídající administrativní zátěž, pokud jde o hodnocení a postup; vyzývá Komisi, aby v zájmu účinnějšího využívání fondů posílila opatření na budování správních kapacit; podporuje širší uplatnění opatření inspirovaných nedávnou zprávou Komise nazvanou „Konkurenceschopnost v regionech s nízkými příjmy a nízkým růstem – zpráva o zaostávajících regionech“;
12. požaduje navýšení rozpočtu a další revizi Evropského fondu solidarity, zejména maximálního limitu záloh (v současné době je omezen na 30 milionů EUR), který je stanoven v článku 4a revidovaného nařízení o Fondu solidarity EU, s cílem účinně a rychle napravit větší část škod způsobených přírodními katastrofami.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
9.10.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
27 4 4 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Franc Bogovič, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, John Flack, Iratxe García Pérez, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Paul Nuttall, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Daniel Buda, Andor Deli, Raffaele Fitto, John Howarth, Ivana Maletić, Tonino Picula |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
James Carver, Esther Herranz García, Susanne Melior |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
27 |
+ |
|
|
ALDE |
Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg |
|
|
ECR |
Raffaele Fitto, John Flack, Mirosław Piotrowski, Ruža Tomašić |
|
|
PPE |
Franc Bogovič, Daniel Buda, Andor Deli, Esther Herranz García, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Maria Spyraki, Joachim Zeller, Lambert van Nistelrooij |
|
|
S&D |
Andrea Cozzolino, Iratxe García Pérez, John Howarth, Louis-Joseph Manscour, Susanne Melior, Jens Nilsson, Tonino Picula, Liliana Rodrigues, Derek Vaughan |
|
|
4 |
- |
|
|
EFDD |
James Carver, Paul Nuttall |
|
|
ENF |
Steeve Briois |
|
|
NI |
Konstantinos Papadakis |
|
|
4 |
0 |
|
|
EFDD |
Rosa D’Amato |
|
|
GUE/NGL |
Martina Michels, Ángela Vallina |
|
|
Verts/ALE |
Monika Vana |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
26.1.2018
STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: k přípravě postoje Parlamentu k VFR po roce 2020
Zpravodajka: Sofia Ribeiro
NÁVRHY
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje, že společná zemědělská politika (SZP), jež je nejstarší společnou politikou Unie, má obrovský význam pro plnění veřejných cílů a řešení měnících se výzev postupnými reformami, což je nepostradatelné např. pro produkci vysoce kvalitních potravin i dodávky nepotravinářských výrobků a služeb, bezpečnost potravin a stabilizaci a udržení venkovské populace, aby se zajistily potraviny za dostupné ceny pro asi 500 milionů evropských spotřebitelů, územní rovnováha a sociální soudržnost a aby se zaručila dlouhodobá životaschopnost venkovských oblastí; dále konstatuje, že příslušné náklady na každého občana EU vycházejí pouze na 0,32 EUR na den; připomíná, že zemědělství a potravinářský průmysl představují 16 % celkového obratu evropského průmyslu a vytvářejí 44 milionů pracovních míst v celém potravinářském řetězci a 10 milionů pracovních míst přímo v zemědělství a že toto odvětví zaměstnává 11 milionů zemědělských podniků a jeho příjmy z dovozu dosahují 130 miliard EUR ročně; zdůrazňuje, že SZP prostřednictvím svých dvou pilířů pomáhá stabilizovat příjmy zemědělců s současně podporuje environmentální programy a hospodářskou činnost ve venkovských oblastech;
2. upozorňuje na to, že v současném VFR 2014–2020 poprvé došlo k tomu, že SZP není politikou EU s největším rozpočtem (v posledních třiceti letech se její podíl na VFR bohužel snížil ze 75 na pouhých 38 %); jasně prohlašuje, že četnými reformami se podařilo výdaje SZP snížit a že tato politika je nyní cílenější a více se zaměřuje na trh a zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství EU;
3. dále konstatuje, že aniž by byl zvýšen její rozpočet, byly do SZP integrovány další úkoly a cíle, které nejsou vždy zhodnoceny na trhu, a že současně byla EU rozšířena o další státy; zdůrazňuje, že rostou výzvy a požadavky, mj. na zabezpečení dodávek potravin a ochranu přírodních zdrojů, vývoj udržitelných zemědělských postupů, ekologizaci, investice do nových zemědělských technologií a zmírňování důsledků a dopadů změny klimatu;
4. naléhá na Komisi, aby rozpočet SZP na období po roce 2020 zvýšila, nebo jej alespoň ponechala na současné úrovni, aby bylo možné zachovat dvoupilířovou strukturu SZP s cílem pomáhat zemědělcům ve všech odvětvích a plnit klíčové cíle, jimiž jsou zvyšování příjmů zemědělců, ochrana a vytváření pracovních míst, inovace a plnění cílů udržitelného rozvoje a závazků spojených s dodržováním pařížské dohody o změně klimatu; zdůrazňuje, že jakékoli další škrty v rozpočtu SZP se negativně odrazí na konkurenceschopnosti zemědělského sektoru a na regionálním rozvoji zemědělských komunit a venkovských oblastí EU, což je scénář, který Parlament kategoricky odmítá;
5. domnívá se, že rozpočet SZP by měl odrážet vysokou evropskou přidanou hodnotu této politiky, která spočívá jak v existenci jednotného trhu pro zemědělské a potravinářské produkty, tak v přínosech pro sociální oblast, životní prostředí a soudržnost na úrovni EU, a poukazuje na skutečnost, že SZP již není pouze odvětvovou politikou; domnívá se, že snížení podílu rozpočtu SZP vůči HDP EU-27 by oslabilo efektivitu SZP při plnění cílů Unie; je přesvědčen, že výše rozpočtu této politiky by měla zaručovat její status celounijní politiky z finančního hlediska;
6. zdůrazňuje, že SZP je komplexní a plnohodnotná politika EU a představuje jeden ze základních kamenů evropské integrace; konstatuje, že tato politika plní stále více politických cílů a svým reformním úsilím flexibilně reaguje na nové výzvy a měnící se potřeby EU a její společnosti a že odpovídá za podmínky hospodářské soutěže na jednotném trhu, což má zásadní význam pro předvídatelnost a stabilitu podmínek, za nichž je provozována zemědělská činnost;
7. se znepokojením konstatuje, že nejistota, která panuje ohledně budoucnosti SZP v kontextu nového VFR, má již nyní nepříznivé dopady na venkovské oblasti, demotivuje pracovníky v zemědělství a vytváří situaci, která by mohla způsobovat krize v tomto odvětví a ohrozit dodávky potravin;
8. zdůrazňuje, že SZP a její rozpočet tvoří společný operační rámec pro zemědělství v EU a že absence těchto prvků evropského projektu by znemožnila účinné fungování společného trhu EU se zemědělskými a potravinářskými produkty, protože členské státy by mezi sebou soupeřily o výši zemědělských dotací, což by narušovalo soutěž;
9. upozorňuje na to, že Komise má vysoké ambice v souvislosti s obchodními jednáními a liberalizací přístupu některých celosvětově nejsilnějších konkurentů na evropský trh se zemědělskými produkty; zdůrazňuje, že evropská společnost na druhou stranu očekává, že zemědělská produkce v EU bude dodržovat jedny z nejpřísnějších norem a standardů pro kvalitu a bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat a ochranu životního prostředí a klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje význam kompenzační úlohy SZP a související finanční podpory pro zachování konkurenceschopnosti evropského zemědělství;
10. vyzývá Komisi, aby přijala další opatření na zjednodušení systému financování SZP, aby se snížila finanční a administrativní zátěž zemědělců a aby byla o SZP a projektech financovaných z jejího rozpočtu náležitě informována veřejnost, protože zveřejněná výše pomoci může být zavádějící vzhledem k tomu, že veřejnost si neuvědomuje, že v roce 1962, kdy byla SZP vytvořena, členské státy sloučily své zdroje na vytvoření společné politiky a jednotného trhu pro zemědělské produkty, a že tudíž neexistují vnitrostátní zemědělské politiky jednotlivých členských států; zdůrazňuje, že je třeba zvyšovat informovanost o důležité úloze EU při podpoře produkce potravin v Evropě, a upozorňuje na to, že SZP nejen zajišťuje vysoce kvalitní produkty pro obyvatele Evropy za velmi dostupné ceny, ale že skýtá i další skrytý přínos, neboť díky ní mají spotřebitelé vyšší disponibilní příjem, který prospívá ostatním odvětvím evropské ekonomiky; zdůrazňuje, že tento přínos lze zachovat pouze tehdy, pokud bude rozpočet SZP zvýšen nebo alespoň zachován v současné výši; poukazuje na skutečnost, že pokud by všechny politiky byly plně financovány z rozpočtu EU, SZP by představovala pouze 1% podíl, což je rozumné, protože dodává potraviny více než 500 milionům Evropanů; zdůrazňuje, že SZP představuje méně než 0,4 % celkových veřejných výdajů v EU a členských státech, což je malá částka v porovnání s 49 % HDP EU, které jsou v průměru vynakládány na veřejné výdaje; vyzdvihuje, že zemědělci v EU dodržují vysoké standardy pro dobré životní podmínky zvířat, životní prostředí a bezpečnost potravin a měli by být podporováni, aby v těchto důležitých postupech pokračovali;
11. zdůrazňuje, že současná nestabilita na zemědělských trzích a vysoká cenová volatilita dokládají, že je nutné zachovat dotace zemědělských podniků, protože umožňují účinněji řídit a kontrolovat selhání trhu; v této souvislosti uznává, že ačkoli se v posledních letech zvýšily ceny potravin i prodej produktů, tento vývoj nepřinesl prospěch samotným zemědělcům; trvá na tom, že je zapotřebí konkrétní podpory, která by řešila obtížný přístup zemědělců k půjčkám a jejich klesající zisky; připomíná rovněž, že evropští spotřebitelé nejsou připraveni kupovat potraviny za ceny, které by bezpochyby vzrostly, pokud by zemědělství nebylo podporováno z veřejných financí;
12. zdůrazňuje, že zatímco zemědělské dotace představují ve vztahu k celkovému HDP členských států zanedbatelnou částku, mají zásadní význam pro zajištění kontinuity zemědělské činnosti a zabezpečení příjmů pro zemědělce; znovu poukazuje na to, že SZP je velmi důležitá, protože pomáhá zmírňovat volatilitu příjmů zemědělských podniků a mladé lidi podporuje při vstupu do zemědělského sektoru a jejich úsilí o rentabilitu jejich podniků, čímž v tomto odvětví vytváří přímou i nepřímou zaměstnanost;
13. shledává, že je třeba řídit volatilitu příjmů, která je důsledkem cenové volatility způsobené zhoršujícími se podmínkami v zemědělství, zejména zvyšujícími se výrobními náklady; zdůrazňuje, že SZP nedostatečně řeší kolísání příjmů zemědělců a nestabilitu zemědělských trhů a že snížení rozpočtu SZP pravděpodobně tento problém ještě zhorší, což postihne nejcitlivější segmenty tohoto odvětví;
14. vyzývá Komisi, aby vypracovala analýzu, kolik peněz by se vrátilo do Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), pokud by v celé EU byly na přímé platby uplatňovány stropy ve výši 150 000, 100 000 a 50 000 EUR;
15. připomíná, že podle odhadů bude mít brexit na SZP dopad ve výši 3,8 až 4,1 miliardy EUR ročně, a vyzývá proto Komisi, aby našla alternativní způsoby financování, například zvýšením příspěvků členských států stanovených jako určitý procentní podíl hrubého národního důchodu, vytvořením nových forem vlastních zdrojů a některých reforem navržených skupinou na vysoké úrovni pro vlastní zdroje a zlepšením fungování SZP, a to ve snaze zachovat rozpočet SZP po odchodu Spojeného království z EU beze změn, aby byl dostatečný k řešení současných i budoucích výzev, kterým čelí evropské zemědělství;
16. žádá Komisi, aby usnadnila přístup zemědělského sektoru i k jiným finančním nástrojům, např. k Evropskému fondu pro strategické investice (EFSI); domnívá se, že mají-li být vytvořeny nové podmínky pro platby v rámci SZP, Komise by měla odpovídajícím způsobem zvýšit její rozpočet; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit financování podle reakcí na různé cyklické krize v citlivých odvětvích, jako je produkce mléka, vepřového, ovoce a zeleniny, a zdůrazňuje, že by měly být navrženy nové nástroje pro boj proti cenové volatilitě, které by měly zohlednit možné dopady dohod o volném obchodu na tato odvětví, maje na paměti, že je naléhavě nutné posílit celosvětovou konkurenceschopnost evropského zemědělství; dále upozorňuje na sílící dopady vnějších podmínek na evropské zemědělství a SZP, což vyžaduje vytvoření nových nástrojů k vyvážení možných budoucích krizí na zemědělských trzích, které mají původ mimo území EU;
17. zdůrazňuje význam kvalitnějších rozpočtových kontrol a vyzývá Komisi, aby vypracovala politiku, která bude lépe zohledňovat destinaci a výsledky dosažené za peníze daňových poplatníků;
18. zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise zachovala přímé platby v současné podobě, neboť pomáhají zamezovat narušování hospodářské soutěže mezi členskými státy a zachovávat konkurenceschopnost evropských zemědělských produktů mimo EU; rozhodně odmítá zavádění jakéhokoli spolufinancování z vnitrostátních zdrojů, což by de facto znamenalo částečná návrat SZP na úroveň členských států a mohlo by vést ke vzniku různých variant SZP v jednotlivých členských státech, které by výrazně upřednostňovaly čisté přispěvatele do rozpočtu EU a narušilo fungování jednotného trhu; zdůrazňuje, že SZP, která je jedinou plně integrovanou politikou na úrovni EU, přináší nejvyšší evropskou přidanou hodnotu a že zemědělská politika financovaná na úrovni jednotlivých států by byla výrazně nákladnější; odmítá veškeré snahy o to, aby byly členské státy donuceny spolufinancovat SZP; soudí, že je důležité pokračovat ve financování programů na rozvoj venkova, neboť významně přispívají k územní a sociální soudržnosti v EU, kde venkovské oblasti představují asi 90 % celkové plochy; naléhá na Komisi, aby v pokračujícím procesu sbližování přímých plateb v Unii v příštím VFR i ve vnitrostátních procesech sbližování na úrovni jednotlivých členských států a jejich regionů náležitě zohlednila různé náklady na výrobu a pracovní sílu a podíl zemědělství na zaměstnanosti v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy měly k dispozici celou škálu opatření – včetně dobrovolné podpory vázané na produkci – , sloužících k udržení produkce v odvětvích, která jsou životně důležitá pro zranitelné oblasti, aniž by tato opatření narušovala vnitřní trh; zdůrazňuje, že přímé platby představují důležitou záchrannou síť a podporu pro příjmy zemědělců;
19. zdůrazňuje, že zemědělství a zejména prvovýroba jsou mimořádně náchylné ke vzniku škod způsobených klimatickými přírodními jevy (jako jsou sucha, povodně, bouřky, srážky apod.), a proto naléhá na Komisi, aby vytvořila mechanismus na podporu opatření sloužících ke zmírnění a prevenci takových škod, který by mohl zahrnovat také náhrady za škody vzniklé primárním producentům v důsledku katastrof způsobených změnou klimatu;
20. vyzývá Komisi, aby v příštím rozpočtu SZP usilovala o omlazení tohoto sektoru tím, že do něj usnadní vstup mladým lidem a začínajícím zemědělcům a naopak starším osobám z něj pomůže odejít; naléhá na Komisi, aby pokračovala v práci na opatřeních podporujících generační obměnu a modernizaci a omlazení zemědělského sektoru, ovšem vždy s ohledem na mezigenerační předávání znalostí a dovedností;
21. připomíná, že většina venkovských oblastí patří k nejvíce znevýhodněným regionům v EU, jejichž HDP na hlavu je výrazně nižší než evropský průměr; domnívá se proto, že rozvoj venkova zůstává vážnou výzvou pro rovnoměrný územní rozvoj a že uvedené oblasti potřebují podporu v podobě zvyšování zaměstnanosti a životní úrovně a vytvářením jiných než zemědělských funkcí; zdůrazňuje, že podpora hospodářské a sociální soudržnosti v EU je stále jedním z úkolů pro evropský rozpočet; domnívá se proto, že je třeba navýšit financování rozvoje venkova v rámci SZP z rozpočtu EU a že kritéria pro přerozdělení této pomoci mezi členské státy by měla nadále zohledňovat různé příjmy a velikost venkovské populace a rozlohu pozemků využívaných v zemědělství;
22. požaduje, aby byli i nadále cíleně podporováni nejpotřebnější zemědělci, včetně rodinných či malých a středních zemědělských podniků, i podniky v oblastech s přírodními omezeními a v nejvíce znevýhodněných, horských a nejvzdálenějších regionech, aby se účinněji zajistila produkce potravin a jejich dodávky ve všech částech EU a aby se bránilo vylidňování venkovských oblastí; žádá, aby byla podpora přesně zacílena na osoby přímo obdělávající půdu, avšak aby nevylučovala ty, kteří se zemědělské činnosti věnuje pouze částečně, protože tito lidé v mnoha případech diverzifikovali svou činnost a neměli by za to být penalizováni; konstatuje, že pro budoucnost zemědělství má zásadní význam vytváření pobídek formou přiměřeného budoucího rozpočtu SZP a pozitivního rozlišení ve prospěch nejzranitelnějších oblastí; vyzývá Komisi, aby uvažovala o navýšení finančních prostředků určených na programy speciálně zaměřené na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI), jak požadoval Parlament, aby se zachoval velmi důležitý mechanismus pro nejodlehlejší regiony; připomíná, že pro tyto programy jsou způsobilé tři členské státy, což pro rozpočet SZP představuje výdaje nižší než 1 %; bere zejména na vědomí, že komunitně vedený místní rozvoj, např. program LEADER, je příkladem účinného využívání prostředků SZP; žádá, aby v příštím VFR bylo poskytnuto více prostředků na vytváření a rozvoj organizací producentů;
23. žádá Komisi, aby v příštím VFR podporovala přístup zemědělců k inovacím, např. k moderním chovatelským technikám a přesnému zemědělství, zvýšením součinnosti různých forem programů financování a zlepšením úlohy zemědělství ve výzkumných programech; všímá si sílící úlohy a potenciálu nových technologií v zemědělství, ale poukazuje na skutečnost, že pro velkou skupinu zemědělců zůstávají nedostupné;
24. vyzývá Komisi, aby předložila návrh právního rámce pro potravinářský řetězec v EU a zaručila jeho náležité financování, aby se potíraly nespravedlivé obchodní praktiky na jednotném trhu a aby se zemědělcům zajistila určitá úroveň transparentnosti a jistoty, díky níž budou moci činit informovaná rozhodnutí nejen ve svůj vlastní prospěch, ale i ve prospěch spotřebitelů, a upustí od praktik, jako je ztrátový prodej, který způsobuje pokles jejich příjmů; žádá, aby byla financována opatření, která podpoří vyjednávací pozici zemědělců v potravinářském řetězci; připomíná, že Parlament rozhodně podpořil regulační rámec EU namířený proti nespravedlivým obchodním praktikám;
25. všímá si zájmu producentů o programy EU na propagaci produktů a vyzývá Komisi, aby udržovala současný trend navyšování prostředků na takové programy, nicméně aby současně posoudila související administrativní náklady a podmínky, které často představují problémy zejména pro malé a střední podniky, nové producenty a sdružení, která je zastupují;
26. domnívá se, že první čtyři scénáře nastíněné Komisí v bílé knize z března 2017 nejsou dostatečně ambiciózní; zdůrazňuje, že výchozím bodem pro jakékoli úvahy o budoucím rozpočtu EU na období po roce 2020 musí být pátý scénář; domnívá se, že doba platnosti příštího VFR by měla být co nejdelší (alespoň sedm let), s dlouhodobým výhledem do roku 2050 pro rozvoj zemědělství v EU, aby se do budoucna zajistila předvídatelnost a stabilita financování SZP, zejména s ohledem na význam zabezpečení dodávek potravin a na větší nestabilitu v tomto odvětví, a aby se zvýšila úspěšnost pilotních projektů.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
23.1.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
32 3 5 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Franc Bogovič, Stefan Eck, Jens Gieseke, Maria Heubuch, Karin Kadenbach, Momchil Nekov, Sofia Ribeiro, Annie Schreijer-Pierik, Hannu Takkula, Tom Vandenkendelaere, Thomas Waitz |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Stanisław Ożóg |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
32 |
+ |
|
|
PPE |
Franc Bogovič, Daniel Buda, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Jens Gieseke, Esther Herranz García, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Sofia Ribeiro, Annie Schreijer-Pierik, Czesław Adam Siekierski, Tom Vandenkendelaere |
|
|
S&D |
Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Karin Kadenbach, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella |
|
|
ECR |
Jørn Dohrmann, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson, Stanisław Ożóg |
|
|
ALDE |
Ivan Jakovčić, Ulrike Müller, Hannu Takkula |
|
|
ENF |
Philippe Loiseau, Laurenţiu Rebega |
|
|
3 |
- |
|
|
GUE/NGL |
Stefan Eck, Luke Ming Flanagan |
|
|
EFDD |
John Stuart Agnew |
|
|
5 |
0 |
|
|
ECR |
Richard Ashworth |
|
|
Verts/ALE |
José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė |
|
|
EFDD |
Marco Zullo |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro rybolov (23.11.2017)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodajka: Clara Eugenia Aguilera García
NÁVRHY
Výbor pro rybolov vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. poukazuje na to, že se zřetelem k socioekonomickému významu rybolovné činnosti v pobřežních regionech EU je nezbytný specifický, dostatečný, nezávislý a přístupný rybářský fond, aby bylo možno provádět společnou rybářskou politiku (SRP), zajistit udržitelnost evropské akvakultury a rybolovu, zavést plán selektivity v zájmu zamezení výmětů, snížit finanční zátěž spojenou s povinností vykládky a usnadňovat její plnění a dosáhnout cíle maximálního udržitelného výnosu; zdůrazňuje navíc, že takovýto fond musí také pomoci odvětví rybolovu provést proces restrukturalizace, který se stal nezbytným z řady různých důvodů, a že tento proces může zahrnovat opatření, jako je uplatňování povinnosti vykládky a výměna motorů za takové, které neznečišťují životní prostředí;
2. zdůrazňuje, že SRP je výlučnou pravomocí EU a že finanční prostředky, které jsou EU dávány na tuto politiku k dispozici, by tudíž měly být dostatečné, aby bylo možno dosáhnout náročných cílů stanovených v základním nařízení; podotýká však, že současný Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) činí v celkovém VFR na období 2014–2020 pouhých 0,6 %; zdůrazňuje, že finanční prostředky ENRF by měly být s ohledem na socioekonomický význam rybolovných činností pro pobřežní regiony Evropské unie zachovány přinejmenším ve stejné výši jako dosud;
3. naléhavě vyzývá Komisi, aby pro příští programové období ENRF navrhla větší finanční dotaci, vyšší míru financování a taková pravidla pro spolufinancování a náhrady rybářům v době hájení, která budou vycházet vstříc požadavkům drobného rybolovu, který často poškozují správní průtahy, za něž jsou odpovědné členské státy;
4. konstatuje, že v některých případech je třeba zachovat podpůrná opatření pro dočasné zastavení rybolovných činností; dále konstatuje, že tato opatření musí být určena pro loďstva, která jsou nucena zanechat svých činností z určitého vnějšího důvodu, jako je uzavření určité rybolovné oblasti; navíc žádá, aby byla zachována podpůrná opatření při trvalém ukončení rybolovné činnosti, a to za stejných podmínek jako nyní s tím, že by se v nezbytných případech současně uskutečnil ekonomický audit dopadů vyřazování plavidel na rovnováhu rybářského loďstva a skutečnou rybolovnou kapacitu;
5. poznamenává, že brexit nesmí být využit jako záminka ke snížení budoucího financování; zastává názor, že by EU měla nalézt způsob, jak zajistit, aby se možné snížení prostředků ve VFR na období po roce 2020 automaticky neprojevilo nižšími příděly pro ENRF, protože v rozpočtu na rok 2018 byly prostředky pro fond sníženy; zdůrazňuje skutečnost, že u podpory musí být zvláště prioritou drobná pobřežní rybářství; mimoto varuje, že riziko dopadu brexitu na rybolov vyžaduje dostatečně dotovanou rozpočtovou položku, a to vzhledem k již sníženým přídělům rozpočtových prostředků pro toto odvětví v EU;
6. navrhuje, aby bylo posíleno financování prostřednictvím finančních nástrojů, které by doplňovaly nevratnou pomoc; mimoto navrhuje přístup k systému půjček, který by umožňoval rozšířit možnosti financování pro toto odvětví s cílem posílit ekonomický rozvoj podniků a pokračovat ve snaze o zmírňování dopadu rybolovných činností na životní prostředí;
7. zdůrazňuje, že je nutno vybavit ENRF dostatečnou výší finančních prostředků, které umožní investovat do udržitelnosti, selektivnosti a konkurenceschopnosti rybářských loďstev;
8. zdůrazňuje, že míra čerpání prostředků ENRF na období 2014–2020 je tři roky po jeho přijetí dne 15. května 2014 stále neuspokojivá, neboť do září 2017 bylo využito pouze 1,4 % z celkové částky fondu ve výši 6,4 miliardy EUR; doufá, že míra čerpání ENRF a dalších strukturálních a investičních programů EU se nakonec zlepší; zdůrazňuje, že nízká úroveň čerpání prostředků je z velké části způsobena zpožděním při schvalování pravidel pro tento evropský fond po reformě SRP a v mnoha případech nejasnými správními postupy u opatření podpory vyplácené z tohoto fondu; je proto v tomto ohledu pro zpřesnění a zjednodušení; žádá, aby byla možná větší flexibilita při přidělování prostředků a zejména aby finanční prostředky související s údaji, které členské státy nevyužijí, mohly být převedeny výzkumným ústavům a pro účely kontroly Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (EFCA);
9. mimoto zdůrazňuje, že náklady spojené s povinností vykládky by měly být hrazeny z ENRF, což předpokládá, aby byl tento fond nejprve zjednodušen a také dostatečně dotován;
10. je toho názoru, že je třeba učinit kroky s cílem zajistit, aby rybářský fond EU na období po roce 2020 byl využíván svižněji, pružněji a méně byrokraticky, bez zpoždění, která i nadále trápí ENRF na období 2014–2020, ve snaze nedopustit, aby se opakovala nynější situace;
11. vyzývá Komisi, aby revidovala klauzuli o investicích, aby bylo možno vyjmout investice na regionální a vnitrostátní úrovni spolufinancované z ENRF z výpočtu výše schodku státního rozpočtu pro účely evropského semestru;
12. podporuje názor, který je široce rozšířen mezi průmyslem a správními orgány členských států, že současná pravidla financování jsou příliš složitá a mohla by být změněna tak, aby byla celkově méně těžkopádná, konkrétně ale především u projektů s nízkou výší financování; upozorňuje na to, že vzhledem k tomu, že zpráva o nařízení omnibus, které má zjednodušit finanční nařízení, nezahrnovala ENRF, musí být zjednodušeno nařízení o ENRF;
13. poukazuje na důležitost kontroly rybolovu a kontrolu sběru vědeckých údajů, tyto činnosti jsou totiž pilíři SRP; zastává názor, že musí i nadále dostávat finanční prostředky z EU a že členské státy musí zvýšit své úsilí o využití těchto zdrojů;
14. je toho názoru, že pro nový rybářský fond EU musí být zavedena pravidla proporcionality, aby s malými projekty byla spojena menší administrativní zátěž než s projekty velkého rozsahu; navrhuje v této souvislosti, aby pro nízkou finanční podporu z nového rybářského fondu EU platilo jakési pravidlo de minimis;
15. zdůrazňuje, že i když je EU i nadále čistým dovozcem mořských plodů, evropský rybolov je i nadále jak velmi důležitým zdrojem zdravých potravin pro evropský trh, tak zárukou potravinové soběstačnosti; zdůrazňuje, že by EU měla i nadále bránit tomu, aby na trh vstupovaly produkty ze třetích zemí, které nesplňují potravinové, environmentální a sociální normy vyplývající z úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 188 nebo neodpovídají ustanovením týkajícím se boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a že tyto požadavky musí být zahrnuty do dohod o volném obchodu; zdůrazňuje, že by celkově měl být omezeny dovozy substandardních produktů rybolovu, které nesplňují příslušné požadavky právních předpisů, a měly by být vytvořeny rovné podmínky pro produkty rybolovu; zdůrazňuje, že je třeba posílit a harmonizovat kontroly a inspekce dovozů ze třetích zemí, aby se na trh EU nedostávaly produkty, které nesplňují požadavky příslušných právních předpisů;
16. zdůrazňuje, že evropská přidaná hodnota u řízení rybolovu byla dosud do značné míry spjata se snižováním kapacity rybářských loďstev, se řádným hospodařením se zdroji, s kvalitou produkce a se zpracováváním produktů; je toho názoru, že ve VFR na období po roce 2020 bude třeba mít na zřeteli rovnováhu mezi dostupnými rybolovnými zdroji a kapacitou loďstev; upozorňuje na to, že by měly být vzaty v úvahu i další aspekty s nekvantifikovatelnou přidanou hodnotou, například úloha, kterou hraje rybolov v komunitách ve značné míře závislých na této tomto oboru činnosti, pokud jde o přímo i nepřímo s ním související pracovní místa a místní růst; zdůrazňuje proto, že je důležité zachovat nezávislý rybářský fond, který bude poskytovat podporu těmto komunitám a zajistí větší územní soudržnost;
17. zdůrazňuje, že pobřežní komunity, které závisí na tradičním rybolovu, musejí být pro budoucí ENRF prioritou s ohledem na význam, jaký tradiční rybolov v těchto oblastech má, jak pokud jde o životní prostředí, tak zaměstnanost, neboť toto odvětví představuje 80 % evropského loďstva a 40 % všech pracovních míst v primárním sektoru, k čemuž je třeba připočíst pracovní místa nepřímo vytvořená v oblasti distribuce na místní úrovni, výroby sítí či oprav lodí; zdůrazňuje navíc, že pobřežní komunity, které závisí na tradičním rybolovu, by měly být pro budoucí ENRF prioritou, aby byl zajištěn růst a byly zabezpečeny příjmy a pracovní místa; konstatuje, že to bylo také posláním reformy SZP a při formulování této nové politiky se na to dbalo;
18. zdůrazňuje význam sociálního a hospodářského rozměru rybolovu pro místní komunity a některé přímořské a pobřežní regiony; je si vědom toho, že je třeba zachovat dostatečné finanční příděly, aby se dostalo finančních prostředků i pobřežnímu, tradičnímu a drobnému rybolovu;
19. poukazuje na to, že tradiční pobřežní rybolov je velkým lákadlem pro turisty, a v důsledku toho má nepřímo také značný pozitivní nepřímý dopad na další odvětví hospodářství;
20. poukazuje na to, že evropské pobřežní a ostrovní komunity jsou a i nadále budou ve značné míře závislé na odvětví rybolovu, ať už jde o zpracování mořských produktů, cestovní ruch a pohostinství a zpětně ve výrobním řetězci o údržbu, opravy, bezpečnost a nové technologie v docích; zdůrazňuje proto, že by měl být i nadále kladen důraz na komunitně vedený místní rozvoj a místní akční skupiny v oblasti rybolovu a jejich financování se musí zvýšit, protože slouží k tomu, že umožňují místním rybářským komunitám čelit těmto výzvám na té nejnižší úrovni v každodenní praxi, s využitím znalostí místních zúčastněných stran k řešení místních problémů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité zachovat strukturu financování organizací producentů v oblasti rybolovu beze změny a poskytovat příspěvky organizacím zastupujícím odvětví;
21. domnívá se, že kontrolní opatření jsou základní a zásadní složkou SRP ve snaze zajistit rovné podmínky, a že jak Komise, tak členské státy musí na kontrolní činnosti vyčlenit dostatečné ekonomické a jiné zdroje; domnívá se proto, že budoucí fond musí zajistit v tomto ohledu dostatečnou podporu;
22. zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat strukturu financování obou nástrojů kolektivní podpory odvětví rybolovu, místních akčních skupin a organizací producentů v oblasti rybolovu, přičemž je třeba mít na paměti, že se jedná o základní faktory rozvoje rybolovu v regionech, které na něm závisí;
23. domnívá se, že ENRF by měl i nadále poskytovat prioritní finanční pomoc pobřežnímu a tradičnímu rybolovu, vzhledem k socioekonomické úloze, kterou sehrávají v regionech, které jsou na rybolovu do velké míry závislé, aniž by však zanedbával finanční pomoc pro ostatní loďstva, která jsou zapotřebí pro zásobování trhů EU zdravými potravinami;
24. považuje za nezbytné zahájit úvahy o možném financování opatření k modernizaci loďstev, která jsou zastaralá a představují riziko pro bezpečnost na moři, což je případ některých loďstev v nejvzdálenějších regionech, a to s výhledem na příští reformu víceletého finančního rámce a za podmínky, že nedojde k navýšení rybolovné kapacity;
25. zdůrazňuje stále důležitější roli tzv. „modré ekonomiky“; je toho názoru, že priority strategie „modrého růstu“ by měly být sladěny s prioritami ENRF, jimiž jsou udržitelnost z hlediska životního prostředí, efektivnost využívání zdrojů, konkurenceschopnost, vytváření vysoce kvalitních pracovních příležitostí, akademické a profesní vzdělávání a územní soudržnost, a měla by být v těchto intencích vytvořena zvláštní rozpočtová položka; vyzývá Komisi, aby znovu posoudila finanční příděly z VFR na modrý růst, a zdůrazňuje, že rybářský fond by měl hrát v tomto směru důležitou roli;
26. vítá odhodlání dát impulz odvětví akvakultury v rámci evropské strategie pro „modrou ekonomiku“ – na kterou bude přiděleno 20 % ENRF –, ale lituje administrativních překážek pro rozvoj akvakultury; žádá proto, aby se uvažovalo o tom, jakými způsoby by bylo možno snížit byrokracii v členských státech;
27. upozorňuje na potřebu podpůrných opatření k usnadnění sociálního dialogu a k využívání ENRF tak, aby pomáhal školit dovedné profesionály pro námořní a rybářské odvětví; zdůrazňuje důležitost modernizace námořního a rybářského odvětví a upozorňuje na to, jako úlohu při tom hraje inovace; žádá proto, aby byly zvýšeny investice do technologického vývoje a inovací, zejména vzhledem k nutnosti zlepšit selektivitu lovných zařízení v souvislosti s povinností vykládky a plněním kritérií maximálního udržitelného výnosu a vzhledem k potřebě zajistit efektivitu plavidel a pohodlí a bezpečnost posádky; navíc žádá, aby přístup k těmto finančním prostředkům měly i podniky z jiných odvětví, které vypracovávají návrhy pro odvětví rybolovu, a aby byly větší možnosti financování, aby byla podnícena zlepšení ve výkonnosti odvětví jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska životního prostředí;
28. zdůrazňuje, že je důležité podpořit diverzifikaci rybolovu a investice do ní rozvíjením doplňkových činností;
29. připomíná, že je třeba zlepšit shromažďování vědeckých údajů a zajistit lepší přístup k nim, podporovat spolupráci a výměnu vědeckých údajů mezi námořním a rybářským odvětvím na jedné straně a vědeckou obcí, nevládními organizacemi a dalšími subjekty na straně druhé a podporovat nové výzkumné činnosti a vytvářet v rámci odvětví rybolovu nová dílčí odvětví, jako je akvaponie;
30. opakuje, že při posuzování stavu rybolovných zdrojů je důležité stavět na přesných a nezávislých vědeckých stanoviscích, aby mohla být přijata řídicí rozhodnutí, která umožní dosahovat maximálního udržitelného výnosu; je toho názoru, že by v ENRF na období po roce 2020 měly být poskytnuty dostatečné finanční prostředky pro účely sběru vědeckých údajů;
31. zdůrazňuje důležitost zachování přinejmenším stejné výše financování pro agenturu EFCA, pokud jde o její úkoly v rámci kontroly, inspekce a dohledu na odvětví rybolovu; žádá, aby byla v budoucnu posílena úloha agentury EFCA, aby bylo možno dosáhnout cílů SRP a aby agentura zkonsolidovala své činnosti, pokud jde o správu rybářských loďstev a dohled nad postupy monitorování; vyzývá Komisi, aby zvýšila finanční prostředky pro agenturu EFCA.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
21.11.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
21 2 2 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Alain Cadec, David Coburn, Richard Corbett, Diane Dodds, Linnéa Engström, Mike Hookem, Ian Hudghton, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Norica Nicolai, Liadh Ní Riada, Ulrike Rodust, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas, Ruža Tomašić, Jarosław Wałęsa |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
France Jamet, Verónica Lope Fontagné, Francisco José Millán Mon, Maria Lidia Senra Rodríguez |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
21 |
+ |
|
|
ALDE |
António Marinho e Pinto, Norica Nicolai |
|
|
ECR |
Ruža Tomašić, Remo Sernagiotto |
|
|
ENF |
France Jamet |
|
|
PPE |
Alain Cadec, Carlos Iturgaiz, Francisco José Millán Mon, Gabriel Mato, Jarosław Wałęsa, Verónica Lope Fontagné, Werner Kuhn |
|
|
S&D |
Clara Eugenia Aguilera García, Isabelle Thomas, Renata Briano, Ricardo Serrão Santos, Richard Corbett, Ulrike Rodust |
|
|
VERTS/ALE |
Ian Hudghton, Linnéa Engström, Marco Affronte |
|
|
2 |
- |
|
|
EFDD |
David Coburn, Mike Hookem |
|
|
2 |
0 |
|
|
GUE/NGL |
Liadh Ní Riada, Maria Lidia Senra Rodríguez |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (6.12.2017)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodajka: Helga Trüpel
NÁVRHY
Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. je přesvědčen, že konec programového období 2014–2020 spolu se změněným evropským a mezinárodním politickým prostředím vyžadují přehodnocení struktury víceletého finančního rámce (VFR), aby byl přizpůsoben potřebám Unie; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby řádně zhodnotily možné následky a účinky brexitu, zahájily komplexní reformu VFR a zajistily nezbytné finanční zdroje, které zabrání tomu, aby měl brexit negativní dopady na výši finančních prostředků vyčleněnou pro celounijní programy spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu a výzkumu, nebo na lidi pracující v daných odvětvích;
2. vyjadřuje podporu programům v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu, výzkumu a občanství, které jednoznačně prokázaly evropskou přidanou hodnotu a jsou u příjemců nadále velmi oblíbené, a požaduje výrazné navýšení prostředků na závazky a na platby a dlouhodobých a koordinovaných investic, které zaručí úspěšné dosažení cílů ve VFR po roce 2020;
3. domnívá se, že struktura budoucího VFR by měla splňovat přinejmenším následující kritéria:
i. jednoduchost, tedy reformu okruhů, která umožní občanům porozumět cílům VFR; soudí, že programy pro vzdělávání a odbornou přípravu, mládež, kulturu a sport by měly být shromážděny v jednom okruhu, který bude odpovídajícím způsobem odrážet jednotlivé cíle programů;
ii. předvídatelnost, tedy strukturu VFR a souvisejících programů, která umožní dostatečně dlouhodobé plánování příjemců; vyzývá Komisi, aby zachovala strukturu těch programů, jejichž potenciál nebyl dosud plně využit, například meziodvětvové složky programu Kreativní Evropa, a zejména záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví a jeho společných akcí s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), které mají zásadní význam pro podporu kulturních a tvůrčích odvětví;
iii. transparentnost a demokratickou odpovědnost, což znamená, že doba trvání VFR by měla být sladěna s evropským volebním cyklem; konstatuje, že nesoulad mezi sedmiletým programovým obdobím VFR a desetiletým programovým obdobím politických a strategických priorit EU by mohl mít nepříznivý účinek na konzistentní hodnocení výsledků dosažených programy Unie; navrhuje proto, aby VFR po roce 2020 měl dobu trvání deset let se závazným a smysluplným přezkumem po prvních pěti letech;
iv. adaptabilitu, neboť zkušenosti s VFR na období 2014–2020 ukázaly jeho neschopnost reagovat na nové problémy, aniž by to ovlivnilo stávající programy; je přesvědčen, že příští VFR potřebuje větší flexibilitu a širší rozpětí, a stejně tak zavedení zásady „nové peníze pro nové iniciativy“, aby se předešlo tomu, že nové iniciativy budou financovány z rozpočtu EU na úkor stávajících programů a politik EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že dlouhodobá stabilita je pro kulturní a vzdělávací programy zásadní; vybízí proto Komisi a Radu, aby zvážily zvýšení stropů pro prostředky na závazky a platby v budoucích VFR; je toho názoru, že flexibilita by měla umožnit plné využití stropů pro závazky a platby v rámci VFR;
v. odpovědnost, neboť přednostně je potřeba zabránit tomu, aby došlo k nové platební krizi v rámci současného VFR; je toho názoru, že by se mělo s velkou pečlivostí zabránit hromadění neuhrazených nedoplatků na účtech, jaké se vyskytly v závěru posledního VFR (2007–2013) a na začátku současného VFR (2014–2020); očekává, že nárůst prostředků na závazky bude provázen odpovídajícím nárůstem prostředků pro včasné platby; vyjadřuje politování nad tím, že následky platebních nedoplatků jsou významné a mají zvláště vážný dopad na malé organizace ve vzdělávacích, kulturních a tvůrčích odvětvích, čímž také přímo ovlivňují příjemce z rozpočtu EU, například studenty, univerzity, malé a střední podniky a výzkumné pracovníky;
4. je přesvědčen, že přiměřené a dlouhodobé investice do vzdělávání a kultury jsou naprosto zásadní proto, aby se občané EU mohli účinně a aktivně podílet na politickém a demokratickém životě EU;
5. důrazně podporuje potřebu snížit příspěvek zdrojů založených na HND k vlastním zdrojům rozpočtu EU v souvislosti s celkovou reformou systému, ve snaze respektovat ducha a literu článku 311 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);
6. je mimořádně znepokojen nárůstem sociální a hospodářské nerovnosti, xenofobie, rasismu, nacionalismu, násilného extremismu a terorismu v Evropě; požaduje proto účinná preventivní opatření podporovaná prostřednictvím navýšení prostředků pro příslušné programy EU, včetně těch, které kromě jiných iniciativ podporují vzdělávací strategie, jež prosazují evropské občanství, sociální soudržnost, toleranci a lidská práva a podporují otevřené a inkluzivní evropské společnosti jakožto základ našeho demokratického modelu, v souladu s pařížským prohlášením ze dne 17. března 2015;
7. uvědomuje si, že integrace kulturně odlišných uprchlíků a migrantů do evropské společnosti představuje pro nově příchozí osoby i hostující společnosti krátkodobou i dlouhodobou výzvu; v tomto ohledu zdůrazňuje význam kulturních, vzdělávacích a sportovních programů a vyzývá k dlouhodobým a koordinovaným investicím spolu s odpovídajícím navýšením finančních prostředků prostřednictvím stávajících a budoucích generací programů Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany, které členské státy podpoří v jejich úsilí o dosažení smysluplné integrace a zároveň začlení tuto podporu kulturních a vzdělávacích programů do dalších fondů EU pro integraci, jako je například Azylový, migrační a integrační fond (AMIF);
8. je si vědom problémů, kterým Unie čelí v oblasti vzdělávání, kultury, mládeže a občanství, zejména konkrétní přístupnosti programů EU, především pro osoby se zdravotním postižením, a potřeby rozšířit působnost programů, aby byly zaměřené na všechny mladé Evropany, včetně žáků středních škol a učňů, a ne pouze na studenty vysokých škol, kteří v současné době představují velkou většinu příjemců; v tomto ohledu zdůrazňuje význam kulturních, vzdělávacích a sportovních programů a vyzývá k dlouhodobým a koordinovaným investicím prostřednictvím stávajících a budoucích programů Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany, které členské státy podpoří v jejich úsilí;
9. připomíná, že systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou klíčovými nástroji k řešení přetrvávajícího problému vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, a vyzývá k jejich neustálému zlepšování, jakož i k výraznému navýšení rozpočtu v rámci Evropského sociálního fondu; poukazuje na to, že pro podporu kvalitního přechodu mladých lidí na trh práce udržitelným způsobem jsou nutné politiky, které podporují poptávku a investice, strukturální reformy podporující růst a koordinace sociálních politik;
10. zdůrazňuje, že je potřeba posílit stávající programy v oblasti vzdělávání a kultury za účelem další podpory zaměstnatelnosti pracovníků, konkrétně v členských státech s vysokou mírou nezaměstnanosti, a podpořit konkurenceschopnost kulturních odvětví EU;
11. je přesvědčen, že příští VFR by měl poskytnout finanční prostředky vyhrazené pro neformální vzdělávání, dobrovolnickou činnost v oblasti vzdělávání o evropském občanství pro mladé lidi na základních a středních školách, školách zaměřených na odborné vzdělávání a přípravu a ve všech ostatních výukových centrech, neboť tento druh činnosti hraje zásadní roli při zajišťování toho, aby se o EU vyučovalo v řadě škol v celé Evropě, čímž se zvýší celková kvalita vzdělávání o evropském občanství a také nepřímo posílí evropská identita a aktivní občanská angažovanost mezi mladými občany;
12. opětovně vyjadřuje podporu posílení vnějšího rozměru kulturních programů Erasmus+ a Kreativní Evropa jakožto důležité součásti mezilidského hlediska strategie EU pro mezinárodní kulturní vztahy, zejména s ohledem na země s nízkými a středními příjmy a také na specifické programy mobility pro mladé umělce a odborníky, kteří pracují v kulturních a tvůrčích odvětvích; soudí, že by měl být posílen vnější rozměr nového programu Evropského sboru solidarity;
13. vyzývá k neustálému investování do současného a budoucího rámce ET 2020, programů Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany, aby mládežnické organizace získaly prostor a mohly nadále oslovovat mladé lidi a poskytovat jim cenné kompetence a dovednosti důležité pro život prostřednictvím celoživotního vzdělávání, vzdělávání zaměřeného na žáka a neformálního vzdělávání a prostřednictvím příležitostí v oblasti informálního učení, konkrétně dobrovolnické činnosti a práce s mládeží;
14. zdůrazňuje, že navýšení investic do programu Erasmus+ musí umožnit širší dosah programu, jenž by měl zahrnovat ambicióznější příležitosti mobility pro studenty v oblasti odborného vzdělávání, zranitelné mladé lidi a mladé lidi trpící vícenásobnou diskriminací a překážkami, včetně lidí se zdravotním postižením, lidi, kteří se identifikují jako LGBTI, a lidi pocházející z marginalizovaných komunit, jakož i žáky v rámci výměnných pobytů;
15. vyzývá k desetinásobnému navýšení investic do programu navazujícího na Erasmus+ v příštím cyklu VFR, aby bylo možné oslovit mnohem více mladých lidí a žáků v celé Evropě a zcela naplnit potenciál programu, čímž bude podpořena výzva, která vzešla od předsedy Junckera v jeho projevu o stavu Unie, od několika vedoucích evropských představitelů a také od koalice organizací občanské společnosti v rámci kampaně Erasmusx10; poukazuje na to, že stávající program Erasmus+ představuje pouze 1,36 % celkového rozpočtu EU na období 2014–2020 a do konce jeho provádění v roce 2020 z něj budou mít prospěch pouze 4 miliony Evropanů;
16. zdůrazňuje, že je třeba včas schválit VFR na období po roce 2020 a související pravidla programů s cílem vyhnout se problémům s uplatňováním programů a zajistit, aby přechodné období mezi stávajícím a nadcházejícím obdobím bylo co nejkratší;
17. domnívá se, že s ohledem na stále vysoký počet evropských občanů s nízkou úrovní gramotnosti nebo s problémy v této oblasti, a to včetně funkční a mediální gramotnosti, a vzhledem k tomu, že přibližně 40 % pracovníků EU postrádá dostatečné digitální dovednosti a 44 % populace má malé či nulové základní digitální dovednosti, musí příští VFR vyčlenit značné doplňkové zdroje – nad rámec stávajících vzdělávacích programů – na podporu digitálních dovedností prostřednictvím lepšího vzdělávání, odborné přípravy a příležitostí celoživotního vzdělávání a na podporu digitalizace vzdělávacích a kulturních zdrojů, aby se zlepšila jejich kvalita a dostupnost; dále zdůrazňuje, že iniciativy zaměřené na digitální dovednosti musí zahrnovat základní dovednosti potřebné pro život, jako je například mediální a digitální gramotnost, i specifické pracovní dovednosti, jako je například programování; trvá na tom, že by nový VFR měl poskytnout příležitost k vypracování ucelené politiky EU týkající se digitálních dovedností;
18. zdůrazňuje důležitost řešení problematiky sociálního vyloučení a začleňování osob ze znevýhodněného prostředí, aby se zajistilo, že získají plný a rovnocenný přístup ke kultuře a vzdělávání;
19. vítá iniciativu Komise k vytvoření Evropského sboru solidarity coby programu, jenž má posílit solidaritu mezi mladými Evropany, a doporučuje jeho pokračování v příštím VFR se zvýšeným rozpočtem a v rámci politiky mládeže EU;
20. uznává význam kulturních a tvůrčích odvětví pro sociální a hospodářský rozvoj EU a jejích členských států a doporučuje vypracovat koordinovaný rámec politiky, která se bude zabývat specifickými potřebami dalšího rozvoje a propagace tohoto odvětví;
21. zdůrazňuje potřebu nezbytných opatření ke zlepšení dostupnosti a provádění programů snížením byrokracie, případně prostřednictvím zjednodušení, flexibility a součinnosti mezi programy, a k zamezení opožděných plateb či nahromadění neuhrazených faktur;
22. uznává, jak je důležité chránit přírodní i kulturní dědictví a využívat potenciál, který má toto dědictví coby hybná síla ekonomiky;
23. vyzývá k většímu důrazu na kvalitní stáže a učňovskou přípravu a na vyšší účast mladých Evropanů na procesech tvorby politiky.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
4.12.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
14 1 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Andrea Bocskor, Silvia Costa, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Norbert Erdős, Hermann Winkler |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Sylvie Goddyn |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
14 |
+ |
|
|
ALDE |
María Teresa Giménez Barbat |
|
|
PPE |
Andrea Bocskor, Norbert Erdős, Stefano Maullu, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Hermann Winkler, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver |
|
|
S&D |
Silvia Costa, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Luigi Morgano, Julie Ward |
|
|
1 |
- |
|
|
ENF |
Sylvie Goddyn |
|
|
0 |
0 |
|
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (30.11.2017)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodajka: Monica Macovei
NÁVRHY
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. poukazuje na to, že struktura nového víceletého finančního rámce (VFR) by měla lépe odpovídat pěti hlavním politickým prioritám EU; požaduje větší soulad mezi financováním z rozpočtu EU a jeho cíli, a to, bude-li třeba, prolomením skleněného stropu 1% příspěvků z HDP členských států a/nebo úpravou a redukcí cílů EU;
2. žádá zvýšení finančních prostředků na boj proti jevu radikalizace, který vede k násilnému extremismu v EU; domnívá se, že toho lze dosáhnout usilováním o integraci a potíráním diskriminace, rasismu a xenofobie;
3. zdůrazňuje důležitost různých fondů EU a upozorňuje na to, že činnosti v oblasti bezpečnosti a migrace by nejen měly být hrazeny ze zvláštních k tomu určených nástrojů, jako jsou Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) nebo Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), které by měly zajistit dostatečné financování k řešení komplexních výzev v těchto oblastech a měly by mít dostatečné zdroje od počátku po celé trvání příštího VFR, ale měly by být také koncepčně zahrnuty do obecnějších budoucích nástrojů, jako jsou Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti nebo Fond Unie pro bezpečnost (který odpovídá Evropskému programu pro bezpečnost) a nástroje financování v oblasti vnější činnosti; podotýká, že by neměla být vyloučena možnost, aby opatření, která souvisí se začleňováním přistěhovalců a uprchlíků do společnosti hostitelských zemí, byla financována z jiných, obecnějších nástrojů, jako je ESF; pokládá za nezbytné, aby všechny ESI fondy pokračovaly i po roce 2020, a zdůrazňuje, že některé fondy, jako ESF, by se měly věnovat především otázce programů pro boj proti radikalizaci, marginalizaci, zločinům z nenávisti a xenofobii;
4. žádá více finanční podpory na posílení činností občanské společnosti;
5. zdůrazňuje, že výše a mechanismy financování pro oblast bezpečnosti a migrace by měly být adekvátní a umožňovat dostatečnou flexibilitu, aby nebylo nutno soustavně rok co rok využívat mechanismu pružnosti rozpočtu EU, jak tomu bylo u současného VFR od roku 2015, a zajistit, aby způsoby poskytování pomoci účinně reagovaly na vznikající potřeby na místní úrovni; zastává názor, že fondy by měly zahrnovat také spolehlivý přezkum v polovině období, který by upravil příděl finančních prostředků v souladu s potřebami v terénu na základě aktuálních statistických údajů a odměňoval by za výsledky dosažené při naplňování priorit EU;
6. znovu připomíná své znepokojení související se zřízením nástrojů ad hoc mimo rozpočet Unie, jako jsou svěřenské fondy, neboť nepřispívají k jednotnosti a univerzálnosti rozpočtu EU, ani nezlepšují jeho transparentnost a srozumitelnost; připomíná, že svěřenské fondy EU by měly výhradně podporovat činnosti mimo Unii; připomíná, že Parlament by měl mít možnost uplatňovat svou kontrolní pravomoc nejen nad vytvářením takovýchto svěřenských fondů EU, ale také nad veškerým vyplácením prostředků z nich;
7. vyjadřuje politování nad rostoucí finanční podporou EU poskytovanou třetím zemím, jako jsou Libye a Turecko, s cílem předcházet migraci, a to navzdory obavám ohledně situace v oblasti lidských práv v těchto třetích zemích;
8. připomíná, že v zájmu řádného fungování bezpečnostní unie je by se finanční nástroje měly zaměřovat na zlepšování současných politik a stávajících systémů;
9. zdůrazňuje důležitou roli, kterou hrají agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV) a subjekty Unie nově zřízené v rámci Programu Unie pro bezpečnost, a také významnou roli, kterou hrají při potírání přeshraniční trestné činnosti, podvodů, praní peněz a terorismu, a to pokud jde o poskytování podpory na otázky azylu, justiční spolupráci, policejní spolupráci, správu hranic, ochranu údajů, rozsáhlé IT projekty nebo základní práva; žádá, aby na jejich operace a činnosti byly přiděleny odpovídající zdroje; vyjadřuje politování nad tím, že financování poskytnuté mnohým z těchto agentur neodráží zvýšená očekávání, pokud jde o jejich úkoly;
a) lituje toho, že v současném VFR byly poskytnuty nedostatečné zdroje agenturám v oblasti vymáhání práva, jimiž jsou Europol, Eurojust a Cepol, a žádá plánování přídělů zdrojů v souladu s politickými očekáváními a operačními nároky agentur, mj. se zřetelem k potřebě technologické a technické podpory a školení;
b) žádá, aby byly přiděleny vyšší finanční prostředky na vytvoření dalších společných vyšetřovacích týmů s cílem posílit spolupráci a výměnu informací v rámci přeshraničního vyšetřování;
c) zdůrazňuje, jak důležitou práci vykonává Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) u řady stávajících i nových systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva; žádá, aby jí byly přiděleny odpovídající finanční a lidské zdroje umožňující zajistit pokračování této práce a také bezproblémové fungování a řízení systému vstupu/výstupu, evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS-TCN) a připravovaných iniciativ, jejichž cílem je umožnit interoperabilitu informačních systémů EU v oblasti řízení bezpečnosti, správy hranic a migrace;
d) připomíná závazek Unie bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení, který byl součástí prorůstové strategie Evropa 2020, a také potřebu lépe porozumět jevům, jako je radikalizace, stále větší marginalizace některých skupin, nenávistné projevy a zločiny z nenávisti, a dokázat se jim postavit; zdůrazňuje úlohu Agentury EU pro základní práva (FRA) v souvislosti s těmito otázkami; žádá, aby byly agentuře FRA přiděleny další lidské zdroje; lituje toho, že mandát agentury FRA stále omezuje její roli při podporování základních práv; zdůrazňuje, že agentura FRA by měla mít možnost vydávat z vlastního podnětu stanoviska k legislativním návrhům a že by se její pravomoci měly rozšířit na všechny oblasti práv chráněných Listinou základních práv EU, mimo jiné i na otázky policejní a justiční spolupráce;
e) požaduje odpovídající zdroje na konsolidaci nového mandátu Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států (FRONTEX) a zdůrazňuje, že její nové úkoly, pravomoci a činnosti budou vyžadovat trvalé financování i ve finančním rámci po roce 2020;
f) žádá, aby byly Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu (EASO) přiděleny další lidské zdroje s cílem podpořit posílení mandátu k přeměně úřadu EASO na plnohodnotnou agenturu, která je schopna poskytovat členským státům potřebnou operační a technickou pomoc;
g) zdůrazňuje úlohu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) při zajišťování komplexního hodnocení nedovoleného užívání omamných látek a jeho význam jak v rámci prevence, tak návazných opatření ze strany donucovacích orgánů, a to, že je třeba zajistit, aby mu byly poskytnuty dostatečné zdroje;
h) žádá přidělení adekvátních zdrojů s cílem zajistit hladké zřizování a chod Úřadu evropského veřejného žalobce;
10. žádá Komisi, aby v případě, že je evidentní nebezpečí závažného porušování principů právního státu některými členskými státy, uplatnila článek 7 Smlouvy o Evropské unii, a vyzývá Radu, aby se v tomto ohledu zhostila svých odpovědností.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
28.11.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
40 7 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Asim Ademov, Gerard Batten, Heinz K. Becker, Monika Beňová, Malin Björk, Caterina Chinnici, Rachida Dati, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Monica Macovei, Roberta Metsola, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Soraya Post, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Sergei Stanishev, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Gérard Deprez, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jean Lambert, Jeroen Lenaers, Nuno Melo, Morten Helveg Petersen, Salvatore Domenico Pogliese, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Axel Voss |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
André Elissen, Karoline Graswander-Hainz, Georg Mayer, Julia Pitera |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
40 |
+ |
|
|
ALDE |
Gérard Deprez, Nathalie Griesbeck, Filiz Hyusmenova, Morten Helveg Petersen, Sophia in ‘t Veld |
|
|
ECR |
Jussi Halla-aho, Monica Macovei, Branislav Škripek, Helga Stevens |
|
|
PPE |
Asim Ademov, Heinz K. Becker, Rachida Dati, Monika Hohlmeier, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Barbara Kudrycka, Jeroen Lenaers, Nuno Melo, Roberta Metsola, Julia Pitera, Salvatore Domenico Pogliese, Csaba Sógor, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Traian Ungureanu, Axel Voss, Tomáš Zdechovský |
|
|
S&D |
Monika Beňová, Caterina Chinnici, Ana Gomes, Karoline Graswander-Hainz, Sylvie Guillaume, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Dietmar Köster, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Soraya Post, Birgit Sippel, Sergei Stanishev |
|
|
VERTS/ALE |
Jean Lambert, Bodil Valero |
|
|
7 |
- |
|
|
EFDD |
Gerard Batten, Kristina Winberg |
|
|
ENF |
André Elissen, Georg Mayer |
|
|
GUE/NGL |
Malin Björk, Marie-Christine Vergiat |
|
|
NI |
Udo Voigt |
|
|
0 |
0 |
|
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (11.10.2017)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodaj: Gerolf Annemans
NÁVRHY
Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. připomíná, že výdaje EU by měly mít příslušnou flexibilitu a měly by podléhat řádnému demokratickému dohledu a odpovědnosti, což vyžaduje plné zapojení Parlamentu do rozhodování o nařízení o víceletém finančním rámci (VFR); požaduje proto užší dialog mezi Radou a Parlamentem při jednání o příštím VFR a varuje před obvyklým postupem Evropské rady, která stanoví celkové stropy pro jednotlivé okruhy, místo aby nejprve posoudila skutečné potřeby programů;
2. konstatuje, že stávající VFR výrazně omezuje finanční autonomii Unie, neboť většina jejích příjmů pochází z příspěvků členských států a velká část výdajů je již předem určena stejným členským státům v podobě vracení prostředků;
3. zdůrazňuje, že rozpočet EU je nástroj, který přispívá k dosažení společných cílů Unie stanovených v článku 3 SEU, a je přesvědčen, že svůj účel v minulosti plnil dobře;
4. upozorňuje na skutečnost, že VFR po roce 2020 by měl umožnit Unii reagovat na stávající i nové výzvy, které vyžadují celoevropský přístup;
5. upozorňuje na možnost přejít při přijímání nadcházejícího nařízení o VFR od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou díky využití ustanovení čl. 312 odst. 2 SFEU, což jednání o VFR přiblíží postupu přijímání ročního rozpočtu Unie;
6. požaduje, aby příští VFR byly sladěny s délkou volebního období Parlamentu a funkčním obdobím Komise, takže by se délka VFR u některých programů zkrátila ze sedmi na pět let, přičemž u jiných programů, zejména těch, které jsou spojeny s programy vyžadujícími dlouhodobější plánování nebo s politikami stanovujícími složité postupy pro zavádění systémů provádění, jako jsou např. politika soudržnosti nebo rozvoje venkova, by se mělo rozhodovat na období 5+5 let se závazným přezkumem v polovině období;
7. připomíná, že snahy Evropské rady o rozšíření její role i na legislativní proces tím, že přijímá rozhodnutí o legislativních ustanoveních v rámci jednání o VFR, nejsou v souladu se Smlouvami, které takovouto roli Evropské rady výslovně vylučují;
8. upozorňuje na význam VFR jakožto víceletého rozpočtu zaměřeného především na investice;
9. zdůrazňuje, že brexit bude mít závažné dopady na příští VFR, zejména na straně příjmů; zdůrazňuje proto, že je třeba řádně zvážit zavedení skutečných vlastních zdrojů; podporuje doporučení skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, pokud jde o diverzifikaci příjmů do rozpočtu EU, včetně nových vlastních zdrojů, s cílem omezit podíl příspěvků na základě HND do rozpočtu EU, což by mělo vést k tomu, že se členské státy přestanou řídit přístupem „spravedlivé návratnosti“ (juste retour);
10. domnívá se, že Evropská unie nemůže čekat na výsledky brexitu a teprve poté začít připravovat jednání o VFR po roce 2020 a že Komise by měla předložit návrh v této věci co nejdříve, v ideálním případě do prvního čtvrtletí roku 2018;
11. připomíná, že nové priority a iniciativy EU by měly být financovány z nových finančních prostředků, aniž by byly ohroženy stávající programy a politiky; v této souvislosti vyzývá k provedení důkladné reformy systému financování Unie (zavedení skutečného systému vlastních zdrojů), aby byl rozpočet EU stabilnější, udržitelnější a předvídatelnější a současně se zvýšila transparentnost pro občany; je přesvědčen, že je třeba řešit otázku jednotnosti rozpočtu a zvýšení rozpočtové flexibility;
12. domnívá se, že roste poptávka evropských občanů po tom, aby Unie řešila významné přeshraniční problémy, které nejsou schopny účinně řešit členské státy; varuje členské státy před tím, že Unie nebude schopna řádně řešit tyto problémy, nebudou-li odpovídajícím způsobem navýšeny její zdroje;
13. požaduje, aby se zvýšila doplňkovost mezi vnitrostátními rozpočty a rozpočtem EU;
14. je toho názoru, že zavedení nového okruhu věnovaného provádění evropské obranné unie, pokud možno financovaného z nových vlastních zdrojů, by bylo v souladu se Smlouvami EU;
15. zdůrazňuje, že příští VFR by měl plně zohlednit závazky, jež Evropská unie přijala v rámci konference COP 21.INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
11.10.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
13 5 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Gerolf Annemans, Mercedes Bresso, Richard Corbett, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Diane James, Alain Lamassoure, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Paulo Rangel, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Claudia Țapardel, Kazimierz Michał Ujazdowski |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Ashley Fox, Enrique Guerrero Salom, Jérôme Lavrilleux, Jasenko Selimovic |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Tadeusz Zwiefka |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
13 |
+ |
|
|
ALDE |
Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jasenko Selimovic |
|
|
PPE |
Danuta Maria Hübner, Alain Lamassoure, Paulo Rangel, György Schöpflin, Tadeusz Zwiefka |
|
|
S&D |
Mercedes Bresso, Richard Corbett, Enrique Guerrero Salom, Pedro Silva Pereira, Claudia Țapardel |
|
|
VERTS/ALE |
Pascal Durand |
|
|
5 |
- |
|
|
ECR |
Ashley Fox, Kazimierz Michał Ujazdowski |
|
|
ENF |
Gerolf Annemans |
|
|
NI |
Diane James |
|
|
PPE |
Jérôme Lavrilleux |
|
|
1 |
0 |
|
|
PPE |
Markus Pieper |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (6.12.2017)
pro Rozpočtový výbor
k příštímu VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020
(2017/2052(INI))
Zpravodajka: Iratxe García Pérez
NÁVRHY
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že podle článku 8 SFEU je podpora rovnosti žen a mužů základní zásadou Evropské unie, a vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je tudíž zákonnou povinností vyplývající přímo ze Smluv; vzhledem k tomu, že k VFR je navíc připojeno interinstitucionální společné prohlášení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;
B. vzhledem k tomu, že u VFR na období 2014–2020 obsahovalo připojené společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise z listopadu 2013 dohodu o tom, že roční rozpočtové procesy vztahující se na VFR budou ve vhodných případech zahrnovat prvky zohledňující genderové aspekty, s přihlédnutím ke způsobům, jimiž celkový finanční rámec Unie přispívá k větší rovnosti žen a mužů a zajišťuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;
C. vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 14. září 2016 o přezkumu VFR v polovině období začleňování hlediska rovnosti žen a mužů nezmiňuje;
D. vzhledem k tomu, že po začlenění programu Daphne do programu Práva, rovnost a občanství by mělo být zajištěno odpovídající a spravedlivé přidělování finanční podpory, při zohlednění objemu prostředků, které byly již přiděleny v rámci předchozích programů v období 2007–2013;
E. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzývá k dostatečné finanční podpoře a k zajištění co největší viditelnosti specifického cíle Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství; avšak vzhledem k tomu, že míra financování programu Daphne v období 2014–2020 oproti období 2007–2013 poklesla;
F. vzhledem k tomu, že přístup k veřejným službám je základní podmínkou pro zaručení ekonomické nezávislosti žen a posílení jejich postavení; vzhledem k tomu, že veřejné služby nadále jsou důležitým odvětvím z hlediska zaměstnanosti žen;
1. připomíná, že rovnost žen a mužů je zakotvena ve Smlouvě o EU; zdůrazňuje, že je nezbytné začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do všech politik, programů a iniciativ EU, aby rovnost fungovala také v praxi; zdůrazňuje, že genderové rozpočtování se musí stát nedílnou součástí rozpočtového procesu ve všech jeho fázích a ve všech rozpočtových položkách, nejen v programech, v nichž je genderový dopad nejvíce patrný, aby se rozpočtové výdaje staly účinným nástrojem pro podporu rovnosti žen a mužů;
2. zdůrazňuje, že v průběhu následujícího programového období je třeba výrazněji a účinněji integrovat politiky v oblasti rovnosti žen a mužů a nástroje k prosazování jejich rovnosti;
3. konstatuje, že genderové rozpočtování je součástí celkové strategie pro rovnost žen a mužů; zdůrazňuje proto, že závazek orgánů a institucí EU v této oblasti má zásadní význam; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že nebyla přijata žádná strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020, a vyzývá Komisi, aby v souladu se závěry Rady o rovnosti pohlaví ze dne 16. června 2016 posílila status svého strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 tím, že jej přijme jakožto sdělení;
4. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory společnému prohlášení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů připojenému k VFR nebylo v této oblasti dosaženo žádného významného pokroku a že z VFR na období 2014–2020 nevyplynula žádná jednoznačná strategie pro rovnost žen a mužů, která by měla specifické záměry a konkrétní cíle; vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby v příštím VFR vyjádřily obnovený závazek ohledně rovnosti žen a mužů prostřednictvím společného prohlášení připojeného k VFR, včetně závazku ke genderovému rozpočtování; žádá, aby provádění tohoto prohlášení bylo účinně sledováno v ročních rozpočtových procesech pomocí začlenění ustanovení do doložky o přezkumu v novém nařízení o VFR;
5. žádá, aby byla rovnost žen a mužů výslovně zmíněna v okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“;
6. poukazuje na to, že jedním z hlavních záměrů EU pro souhrnný rozpočet jsou strategické investice a udržitelný růst, jež mají posílit hospodářskou soudržnost a vytvářet pracovní místa, zejména s cílem zvýšit účast žen na trhu práce, a že je tudíž vysoce důležité zaměřit se na zlepšení potenciálu žen ve všech ekonomických odvětvích: v digitální ekonomice, informačních a komunikačních technologiích (IKT), v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM); zdůrazňuje, že jedině se zvláštním důrazem na rovnost žen a mužů v těchto oblastech bude možné řešit genderové rozdíly a nedostatky v oblasti dovedností v odvětvích IKT a STEM v rámci celé Unie;
7. zdůrazňuje, že je nutné z prostředků evropských strukturálních a investičních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zajistit dostatečné financování opatření prosazujících a podporujících kvalitní vzdělávání, zaměstnatelnost, podnikání a tvorbu pracovních míst pro ženy a mladé lidi, zvláště ty, kteří patří k nejvíce znevýhodněným skupinám v městských i venkovských oblastech, mimo jiné včetně příležitostí v odvětvích STEM, aby byly rozpočtové prostředky účinně využívány k dosahování politických cílů;
8. znovu opakuje svou výzvu, aby měl program Daphne samostatnou rozpočtovou položku s cílem zvýšit transparentnost využívání příslušných prostředků a zajistit odpovídající úroveň financování boje proti násilí na ženách; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba navýšit prostředky na specifický cíl programu Daphne v období 2014–2020 v souladu s výší prostředků přidělených v předchozím programovém období;
9. vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nezahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že by hledisko rovnosti žen a mužů mělo být do EFSI zahrnuto vzhledem k tomu, že EU se nikdy plně a uspokojivě nezotaví z nedávných hospodářských krizí, pokud se nebude řádně řešit dopad těchto krizí na ženy, které byly ve většině případů postiženy nejvíce;
10. připomíná, že velmi významný počet uprchlíků a žadatelů o azyl přicházejících do EU tvoří ženy a děti; upozorňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů patří také mezi základní zásady Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF); opětovně vyzývá k tomu, aby byl genderový rozměr zohledněn také v rámci migrační a azylové politiky; vyzývá k účelnému využívání prostředků z fondu AMIF k integraci uprchlíků, jejich rodin a žadatelů o azyl;
11. důrazně odsuzuje opětovné zavedení a rozšíření tzv. globálního roubíkového pravidla a jeho dopad na globální zdravotní péči a na práva žen a dívek; znovu vyzývá EU a její členské státy, aby zaplnily mezeru ve financování, která vznikla v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v důsledku postupu Spojených států, a aby k tomu využily jak vnitrostátního, tak i unijního rozvojového financování;
12. zdůrazňuje význam investic do vysoce kvalitních veřejných služeb a význam vyčleňování stanovených částek na investice v příštím VFR s cílem zajistit odpovídající poskytování kvalitních veřejných služeb a cenově dostupnou veřejnou sociální infrastrukturu, jako jsou centra denní péče zajišťující péči o děti, starší osoby a další osoby závislé na pomoci ostatních;
13. zdůrazňuje, že aby byl Evropský institut pro rovnost žen a mužů schopen řádně plnit své cíle, je zapotřebí navýšit jeho rozpočet a počet zaměstnanců tak, aby se zvýšila jeho schopnost poskytovat dostatečnou pomoc Komisi poskytováním příslušných informací a technické podpory v prioritních oblastech, jako je například rovnost žen a mužů a boj proti genderově podmíněnému násilí; poukazuje na to, že by Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) měl v rámci institucionálního rámce Unie zůstat zvláštní samostatnou institucí;
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
4.12.2017 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
16 1 4 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Daniela Aiuto, Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Hedh, Mary Honeyball, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Angelika Mlinar, Maria Noichl, Marijana Petir, Ángela Vallina, Anna Záborská |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Stefan Eck, Sirpa Pietikäinen, Evelyn Regner, Marc Tarabella, Mylène Troszczynski, Julie Ward |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Max Andersson, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Lambert van Nistelrooij |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
16 |
+ |
|
|
ALDE |
Angelika Mlinar |
|
|
EFDD |
Daniela Aiuto |
|
|
GUE/NGL |
Stefan Eck, Ángela Vallina |
|
|
PPE |
Sirpa Pietikäinen |
|
|
S&D |
Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Hedh, Mary Honeyball, Maria Noichl, Evelyn Regner, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Marc Tarabella, Julie Ward |
|
|
VERTS/ALE |
Max Andersson, Florent Marcellesi |
|
|
1 |
- |
|
|
ENF |
Mylène Troszczynski |
|
|
4 |
0 |
|
|
PPE |
Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Marijana Petir, Lambert van Nistelrooij, Anna Záborská |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
22.2.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
29 4 3 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Nedzhmi Ali, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, John Howarth, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Marco Zanni |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Xabier Benito Ziluaga, Jean-Paul Denanot, Janusz Lewandowski, Ivana Maletić, Stanisław Ożóg, Pavel Poc, Nils Torvalds, Helga Trüpel, Tomáš Zdechovský |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Anders Primdahl Vistisen |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
29 |
+ |
|
|
ALDE |
Nedzhmi Ali, Gérard Deprez, Urmas Paet, Nils Torvalds |
|
|
PPE |
Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Esteban González Pons, Janusz Lewandowski, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Inese Vaidere, Tomáš Zdechovský |
|
|
S&D |
Jean-Paul Denanot, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, John Howarth, Vladimír Maňka, Pavel Poc, Manuel dos Santos, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Tiemo Wölken |
|
|
VERTS/ALE |
Jordi Solé, Indrek Tarand, Helga Trüpel |
|
|
4 |
- |
|
|
ECR |
Anders Primdahl Vistisen |
|
|
ENF |
André Elissen, Marco Zanni |
|
|
NI |
Eleftherios Synadinos |
|
|
3 |
0 |
|
|
ECR |
Zbigniew Kuźmiuk, Stanisław Ożóg |
|
|
GUE/NGL |
Xabier Benito Ziluaga |
|
|
|
Opravy hlasování |
|
|
+ |
|
|
|
- |
|
|
|
0 |
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se