Postup : 2017/2260(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0052/2018

Předložené texty :

A8-0052/2018

Rozpravy :

PV 13/03/2018 - 20
CRE 13/03/2018 - 20

Hlasování :

PV 14/03/2018 - 8.12
CRE 14/03/2018 - 8.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0078

ZPRÁVA     
PDF 653kWORD 79k
5.3.2018
PE 615.238v02-00 A8-0052/2018

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2018

(2017/2260(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Krzysztof Hetman

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2018

(2017/2260(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 3 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),  

–  s ohledem na články 9, 145, 148, 152, 153, 174 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(1),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména cíle 1, 3, 4, 5, 8 a 10,

–  s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv ze dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Roční analýza růstu 2018“ (COM(2017)0690),

–  s ohledem na předlohu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 22. listopadu 2017, která doprovází sdělení Komise o roční analýze růstu 2018 (COM(2017)0674),

–  s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států předložený dne 22. listopadu 2017 (COM(2017)0677),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 22. listopadu 2017 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2017)0770),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2018“ (COM(2017)0771),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2018: celkové posouzení“ (COM(2017)0800),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“ (COM(2017)0250),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvaný „Hodnocení doporučení z roku 2013 s názvem Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (SWD(2017)0258),

–  s ohledem na sedmé vydání výroční zprávy Komise „Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě: přehled z roku 2017“ zaměřené na mezigenerační spravedlnost a solidaritu v Evropě,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších hranic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2016 k zahájení konzultací o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127) a na jeho přílohy,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států, který dne 15. února 2016 předložila Komise (COM(2016)0071), a na postoj Evropského parlamentu k němu ze dne 15. září 2016(2),

–  s ohledem na Komisí navržený balíček opatření v oblasti sociálních investic ze dne 20. února 2013, včetně doporučení 2013/112/EU nazvaného „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020) a na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020(4),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 na téma „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o hospodářské politice eurozóny(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2017(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(13),

–  s ohledem na legislativní usnesení ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o Iniciativě zelené zaměstnanosti: využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst“(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadu krize na přístup zranitelných skupin k péči(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(18),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (ze září 2015),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 z března 2017 nazvanou: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 25. září 2017 nazvanou „Vývoj pracovního života v Evropě: každoroční průzkum EurWORK za rok 2016“, a konkrétně na kapitolu „Mzdové nerovnosti: důkazy, diskuse a politiky“,

–  s ohledem na aktuální informace nadace Eurofound ze dne 18. července 2017 nazvané „Rozdíly v odměňování vyslaných pracovníků: zpochybňování zásady rovného zacházení“, které poskytují podrobný přehled postojů vlád a sociálních partnerů v celé Evropě, pokud jde o zásadu stejného odměňování za stejnou práci,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 26. června 2017 nazvanou „Změny v oblasti povolání a nerovnost v odměňování: Evropský monitor pracovních míst 2017“,

-  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 19. dubna 2017 nazvanou „Sociální mobilita v EU“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 13. března 2017 nazvanou „Nerovnosti příjmů a modely zaměstnanosti v Evropě před velkou recesí a po ní“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 24. února 2017 nazvanou „Zapojení sociálních partnerů do evropského semestru – aktuální verze za rok 2017“ a na její zprávu ze dne 16. února 2016 nazvanou „Úloha sociálních partnerů v evropském semestru“, které se zaměřují na období let 2011 až 2014,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu nadace Eurofound ze dne 17. listopadu 2016 nazvanou „Šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 12. března 2015 nazvanou „Nové formy zaměstnávání“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 29. října 2013 nazvanou „Ženy, muži a pracovní podmínky v Evropě“,

–  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0052/2018),

A.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU roste a v druhém čtvrtletí roku 2017 dosáhla 72,3 %, což odpovídá 235,4 milionu zaměstnaných osob, a že tato míra představuje pokrok v dosahování cíle 75% zaměstnanosti zakotveného ve strategii Evropa 2020; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech stále přetrvávají velmi podstatné rozdíly v míře zaměstnanosti, jež je v některých zemích, například v Řecku, Chorvatsku, Itálii a Španělsku, hluboko pod 65% průměrem EU, zato v jiných zemích, jako je Nizozemsko, Dánsko, Spojené království, Německo a Švédsko, překračuje 75 %, takže je v tomto směru stále ještě co zlepšovat, aby se podařilo překonat důsledky krize a zejména dosáhnout vnitrostátních cílů stanovených v rámci strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že růst zaměstnanosti byl výraznější mezi staršími pracovníky, vysoce kvalifikovanými zaměstnanci a muži a méně výrazný mezi mladými lidmi, nekvalifikovanými pracovníky a ženami; vzhledem k tomu, že zaměstnanost určená podle odpracovaných hodin na zaměstnance zůstává v EU o 3 % pod úrovní před krizí a v eurozóně o 4 % pod úrovní před krizí, a to z důvodu nárůstu práce na částečný úvazek a snížení počtu hodin odpracovaných zaměstnanci na plný úvazek; vzhledem k tomu, že v EU je v současnosti stále bez práce 18,9 milionu lidí, investice jsou stále příliš nízké, růst mezd je nevýrazný a chudoba pracujících nadále vzrůstá; připomíná, že článek 3 SEU stanoví, že Unie by měla směřovat k plné zaměstnanosti;

B.  vzhledem k tomu, že 18,9 milionu lidí v EU je stále bez práce, přestože míra nezaměstnanosti v EU a eurozóně je na nejnižší úrovni za devět let a činí 7,5 %, respektive 8,9 %; vzhledem k tomu, že toto oživení je navíc v jednotlivých členských státech stále velmi nerovnoměrné, přičemž míra nezaměstnanosti se pohybuje od přibližně 4 % v Německu až po téměř 20 % ve Španělsku a 23,6 % v Řecku; vzhledem k tomu, že skrytá nezaměstnanost se v roce 2016 týkala 20 % obyvatel (nezaměstnaní, kteří jsou ochotní pracovat, ale aktivně nehledají zaměstnání), zatímco podíl dlouhodobé nezaměstnanosti zůstává v EU na znepokojivě vysoké úrovni 46,4 % (v eurozóně dokonce 49,7 %); vzhledem k tomu, že v některých členských státech zůstává míra nezaměstnanosti vysoká v důsledku nedostatečného růstu a strukturálních nedostatků; vzhledem k tomu, že jednou z příčin vysoké nezaměstnanosti jsou nedostatečné reformy trhu práce; vzhledem k tomu, že podpora zaměřená na dlouhodobě nezaměstnané je zcela zásadní, neboť jinak tato situace začne mít vliv na jejich sebedůvěru, dobré životní podmínky a budoucí vývoj a vystaví je riziku chudoby a sociálního vyloučení a ohrozí udržitelnost systémů sociálního zabezpečení i evropského sociálního rozměru;

C.  vzhledem k tomu, že podíl práce na částečný úvazek vzrostl ve srovnání s rokem 2008 o 11 % a podíl zaměstnání na plný úvazek klesl za stejnou dobu o 2 %, zatímco podíl nedobrovolné práce na částečný úvazek klesl mezi lety 2013 a 2016 z 29,3 % na 27,7 %, avšak představuje i nadále čtvrtinu tohoto typu smluv;

D.  vzhledem k tomu, že poměr trvalých a atypických pracovních míst na trhu práce je stále znepokojivý a podíl smluv na dobu určitou v rámci zaměstnanosti činí v některých členských státech 10 až 20 %, přičemž zvláště nízké jsou míry přechodu na trvalé smlouvy, a dočasná zaměstnání představují spíše „slepé uličky“ než „odrazové můstky“ k přechodu na trvalá zaměstnání; vzhledem k tomu, že tento jev brání velkému množství pracovníků, aby dosáhli jistého, relativně dobře placeného zaměstnání a měli dobré vyhlídky, a dochází tak k rozdílům v odměňování mezi trvalými a dočasnými pracovníky;

E.  vzhledem k tomu, že i přes pozorované mírné zlepšení zůstává míra nezaměstnanosti mladých lidí na znepokojivě vysoké úrovni 16,6 % (18,7 % v eurozóně); vzhledem k tomu, že podle návrhu společné zprávy o zaměstnanosti jsou mladí lidé častěji zaměstnáváni v nestandardních a atypických formách zaměstnání, včetně dočasných zaměstnání, nedobrovolné práce na částečný úvazek a pracovních míst s nižší mzdou; vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo stále ještě 6,3 milionu mladých lidí ve věku 15–24 let, kteří neměli zaměstnání ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy; vzhledem k tomu, že členské státy mohou řešit problém nezaměstnanosti mladých lidí tím, že vypracují a budou uplatňovat regulační rámce pro trh práce, vzdělávací a školicí systémy a aktivní politiky pracovního trhu, které budou vycházet ze zákazu diskriminace na základě věku podle článku 19 SFEU a směrnice Rady 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání;

F.  vzhledem k tomu, že rozdíly v mírách nezaměstnanosti mezi členskými státy jsou sice menší, ale stále se drží nad úrovní před krizí; vzhledem k tomu, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti je v některých členských státech stále vyšší než 50 % celkové míry nezaměstnanosti a činí v průměru 46,6 % v EU a 49,7 % v eurozóně; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti sleduje pouze osoby, které nemají pracovní místo a v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci, a míra dlouhodobé nezaměstnanosti měří pouze podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve věku od 15 do 74 let, kteří jsou nezaměstnaní 12 měsíců nebo déle;

G.  vzhledem k tomu, že nadále přetrvává rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v EU, který v současnosti dosahuje 11,6 %, přičemž míra zaměstnanosti mužů činí 76,9 % a míra zaměstnanosti žen 65,3 %, avšak ještě větší rozdíly jsou u žen narozených mimo EU a romských žen; vzhledem k tomu, že rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů je ještě větší u práce na částečný úvazek, kde v roce 2016 činil 23 procentních bodů a ve čtyřech členských státech dokonce překročil 30 procentních bodů, přičemž u žen dosahuje nedobrovolná zaměstnanost na částečný úvazek 23,5 %; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen s alespoň jedním dítětem ve věku do 6 let je o 9 procentních bodů nižší než míra zaměstnanosti bezdětných žen a že 19 % potenciálně zaměstnatelných žen v EU bylo v roce 2016 neaktivních, protože se staraly o děti nebo o pracovně nezpůsobilé dospělé osoby; vzhledem k tomu, že z důvodu nižší míry zaměstnanosti v ekvivalentu plných pracovních úvazků se ženy potýkají s výraznou mzdovou diferenciací, která v rámci EU v roce 2015 činila průměrně 16,3 %, přičemž se pohybovala v rozmezí od 26,9 % v případě Estonska po 5,5 % v případě Itálie a Lucemburska;

H.  vzhledem k tomu, že členské státy čelí strukturálním problémům na trhu práce, k nimž patří nízká účast a rozdíly mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikací; vzhledem k tomu, že roste potřeba konkrétních opatření zaměřených na integraci nebo opětovnou integraci neaktivních pracovníků v zájmu uspokojení poptávky pracovního trhu;

I.  vzhledem ke stárnutí společnosti v Evropské unii (téměř 20 % evropské populace je starší 65 let a podle odhadů stoupne tento podíl do roku 2050 na 25 %) a růstu indexu závislosti starších osob, které představují pro členské státy další výzvy, jež je mohou přimět ke změnám nutným pro zajištění dobře financovaných a odolných systémů sociálního zabezpečení, zdravotní péče a dlouhodobé péče a pro uspokojení potřeby poskytování formální a neformální péče; vzhledem k tomu, že neformální pečovatelé představují podstatný přínos pro společnost; vzhledem k tomu, že střední délka života při narození v EU-28 v roce 2015 mírně poklesla a je odhadována na 80,6 roku (o 0,3 roku méně než v roce 2014), přičemž u žen je to 83,3 roku (o 0,3 roku méně než v roce 2014) a u mužů 77,9 roku (o 0,2 roku méně než v roce 2014); vzhledem k tomu, že se jednalo o první pokles střední délky života v rámci EU-28 od roku 2002, odkdy jsou k dispozici údaje pro všechny členské státy EU, a lze jej pozorovat ve většině členských států; vzhledem k tomu, že podle Eurostatu není dosud možné posoudit, zda je snížení střední délky života zaznamenané mezi roky 2014 a 2015 pouze dočasné, nebo zda bude tento trend pokračovat i v následujících letech;

J.  vzhledem k tomu, že demografické výzvy zahrnují faktory, jako je vylidňování a rozptýlení populace, které brzdí růst postižených regionů a ohrožují hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU;

K.  vzhledem k tomu, že míra předčasného ukončování školní docházky se v některých členských státech, jako je Malta, Španělsko a Rumunsko, pohybuje kolem 20 % a v Portugalsku, Bulharsku, Itálii, Maďarsku, Spojeném království a Řecku je stále nad 10% cílovou hranicí EU; vzhledem k tomu, že předčasné ukončování školní docházky představuje složitý problém pro dotčené osoby, členské státy i EU; vzhledem k tomu, že mezi nejvýznamnější faktory související s nízkým dosaženým vzděláním a předčasným ukončováním školní docházky patří znevýhodněné socioekonomické zázemí, přistěhovalecký původ a zvláštní potřeby, neboť průměrný podíl studentů v EU se slabými výsledky v přírodních vědách ve spodním sociálně-ekonomickém kvartilu studentské populace podle průzkumu PISA z roku 2015 činí asi 34 %, což je o 26 procentních bodů více než v nejvyšším sociálně-ekonomickém kvartilu;

L.  vzhledem k tomu, že odvětví sociální ekonomiky zahrnuje 2 miliony podniků (zhruba 10 % z celkového počtu v EU), které zaměstnávají více než 14 milionů lidí (přibližně 6,5 % pracovníků v EU); vzhledem k tomu, že toto odvětví zastává důležitou úlohu při řešení nesčetných problémů, kterým čelí současné společnosti, zejména stárnutí obyvatel;

M.  vzhledem k tomu, že v Evropě žije 80 milionů osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že provádění opatření k zajištění přístupnosti pro tyto osoby nadále zaostává;

N.  vzhledem k tomu, že i přes určitý pokrok, který lze pozorovat v úsilí o zmírňování chudoby a sociálního vyloučení, ve společnosti nadále existují znevýhodněné skupiny a počet Evropanů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením dosahuje nepřijatelných 119 milionů, z čehož více než 25 milionů tvoří děti (více než jedna čtvrtina všech dětí v EU), přičemž přetrvávají také regionální nerovnosti v rámci členských států i celé Unie, v důsledku čehož EU výrazně zaostává v dosahování cíle strategie EU 2020; vzhledem k tomu, že nerovnost v příjmech nadále roste ve dvou třetinách všech zemí EU; vzhledem k tomu, že v EU jako celku byl podíl příjmů nejbohatších 20 % domácností 5,1krát vyšší než podíl příjmů nejchudších 20 % domácností, přičemž v některých východoevropských nebo jihoevropských zemích byl tento rozdíl 6,5násobný nebo vyšší, tedy téměř dvakrát vyšší než hodnoty některých středoevropských a severských zemí s nejlepšími výsledky; vzhledem k tomu, že vysoká úroveň nerovností představuje i nadále překážku pro rovné příležitosti z hlediska přístupu ke vzdělávání, odborné přípravě a sociální ochraně, a má tedy negativní dopad na sociální spravedlnost, sociální soudržnost a udržitelný hospodářský rozvoj;

O.  vzhledem k tomu, že podle publikace Komise „Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě: přehled za rok 2017“ bylo v roce 2015 118,8 milionu lidí ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je o 1,7 milionu více než v roce 2008 a daleko od dosažení cíle strategie Evropa 2020, kterým je snížit míru ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením o 20 milionů, přičemž mezi členskými státy jsou velké rozdíly, které sahají od 5 % a méně v České republice a Německu po přibližně 20 % v Řecku a Španělsku; vzhledem k tomu, že míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením činila v roce 2016 u dětí (0–17 let) 26,4 %, což je více než 24,2 % v případě dospělých (16–64 let) a o téměř 10 procentních bodů více než v případě starších lidí (65+), u nichž tato míra činila 18,3 %; vzhledem k tomu, že počet dětí žijících v chudobě je v Evropě stále znepokojivě vysoký, přičemž v současné době čítá více než 25 milionů, a vzhledem k tomu, že chudoba může mít na děti celoživotní dopad a přenášet znevýhodnění z generace na generaci; vzhledem k tomu, že sociální politiky jsou důležité pro dosažení soudržnosti a přiblížení EU jejím občanům;

P.  vzhledem k tomu, že v celé Evropě přetrvává rostoucí chudoba pracujících, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje ve Španělsku (13,1 %), Řecku (14 %) a Rumunsku (18,6 %), a dokazuje tak, že samotné zaměstnání nemusí vždy stačit k tomu, aby lidi vymanilo z chudoby, a je odrazem různých modelů trhu práce, včetně pracovních míst na částečný úvazek nebo zaměstnání na dobu určitou, úrovně mezd a intenzity práce v domácnostech a špatných pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že růst mezd v EU je nadále nevýrazný, neboť v posledních dvou letech stoupl o méně než 1 %, a že rozptyl v odměnách zaměstnanců je v EU dosti velký, přičemž sahá od 4,6 EUR za odpracovanou hodinu v Bulharsku po 43,3 EUR v Lucembursku; vzhledem k tomu, že růst reálných mezd zaostával za průměrným růstem produktivity v 18 z 28 členských států, a dokonce zaostává za poklesem nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že stanovování mezd spadá do pravomoci jednotlivých členských států;

Q.  vzhledem k tomu, že vzdělávání je klíčovým faktorem integrace mladých lidí na trh práce a že primárně za ně nesou odpovědnost členské státy, byť je při tom podporuje Komise; vzhledem k tomu, že kvalitní vzdělávání a odborná příprava musí být přístupné všem, neboť míra zaměstnanosti mladých lidí s vysokoškolským vzděláním (ve věku 20 až 34 let) v EU činí 82,8 %, a je tedy o více než 10 procentních bodů vyšší, než je tomu u mladých lidí s vyšším středním vzděláním; vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání si získává stále větší důvěru, a to jak v očích mladých Evropanů, tak v očích podniků, které uznávají jejich způsobilost; vzhledem k tomu, že odborná příprava získaná v neformálním rámci poskytuje Evropanům rovněž klíčové nástroje pro trh práce;

R.  vzhledem k tomu, že digitální transformace vyžaduje, aby pracovníci měli alespoň základní digitální dovednosti, ale přesto se odhaduje, že 44 % obyvatel EU tyto dovednosti postrádá(19);

S.  vzhledem k tomu, že podle článku 168 SFEU by při vymezení a provádění všech politik a činností Unie měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví; vzhledem k tomu, že by to přispělo k sociálnímu začleňování, sociální spravedlnosti a rovnosti; vzhledem k tomu, že vědecko-technický pokrok, který roční analýza růstu na rok 2018 vítá, umožňuje objevovat lepší, účinnější a finančně dostupnější léčebné postupy a léčivé přípravky; vzhledem k tomu, že tento pokrok pomáhá zajistit, aby lidé, kteří trpí určitými chronickými potížemi, mohli vstoupit na trh práce nebo být zapojeni do pracovního procesu mnohem déle; vzhledem k tomu, že tento cíl v současné době ohrožují vysoké ceny některých léčivých přípravků;

T.  vzhledem k tomu, že fiskální politika v členských státech hraje roli při stabilizaci makroekonomického prostředí a zároveň sleduje i další cíle, jako je fiskální udržitelnost a přerozdělování;

U.  vzhledem k tomu, že provozování a správa systémů sociálního zabezpečení je v pravomoci členských států a Unie je koordinuje, ale neharmonizuje;

V.  vzhledem k tomu, že hrubý disponibilní příjem domácností na obyvatele se v některých členských státech dosud nevrátil na úroveň, na které se pohyboval před krizí, přičemž je tato úroveň o 20 až 30 procentních bodů nižší než v roce 2008;

W.  vzhledem k tomu, že schopnost ekonomiky EU stimulovat dlouhodobý růst je nižší než u našich hlavních konkurentů; vzhledem k tomu, že Komise odhaduje potenciální růst v EU kolem 1,4 % oproti 2 % v USA;

X.  vzhledem k tomu, že nehlášená práce připravuje pracovníky o jejich práva a podporuje sociální dumping, což má závažné rozpočtové důsledky, a nepříznivě ovlivňuje zaměstnanost, produktivitu, kvalitu práce a rozvoj dovedností a také účinnost a účelnost systému důchodového zabezpečení; vzhledem k tomu, že je třeba vyvíjet nepřetržité úsilí o účinnou transformaci nehlášené práce na hlášenou;

Y.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony se musí potýkat se značnými obtížemi spojenými s jejich zvláštními charakteristikami, jež omezují jejich potenciál růstu; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti těchto regionů se pohybuje mezi 11,2 a 27,1 % a míra dlouhodobé nezaměstnanosti mezi 54,5 a 80,9 %; vzhledem k tomu, že v těchto regionech činí nezaměstnanost mladých lidí více než 40 %;

Z.  vzhledem k tomu, že podle výzkumu nadace Eurofound se zapojení sociálních partnerů do tvorby národních programů reforem postupně zlepšuje ve většině členských států, ačkoli v kvalitě a účinnosti zapojení vnitrostátních sociálních partnerů do procesu evropského semestru se i nadále vyskytují významné rozdíly v dosažených výsledcích;

AA.  vzhledem k tomu, že připravovaná studie nadace Eurofound o zapojení sociálních partnerů do evropského semestru se soustředí na proces konsolidace a rostoucí informovanost podle hlavního směru politik zaměstnanosti č. 7 o zlepšení fungování trhů práce; vzhledem k tomu, že sociální partneři však zdůrazňují, že řádné zapojení je potřeba zajistit podporou účelné a včasné konzultace, výměny příspěvků a zpětné vazby, jakož i zviditelněním jejich stanovisek;

1.  vítá roční analýzu růstu na rok 2018 spolu s integrovaným evropským pilířem sociálních práv coby důležitou součást obecných politik podporujících kvalitní pracovní místa, udržitelný růst a investice, jejichž cílem je zvýšit produktivitu a mzdy, vytvářet pracovní místa, odstraňovat nerovnost a chudobu a zlepšovat sociální ochranu a přístup ke kvalitním veřejným službám; je si vědom toho, že roční analýza růstu se zakládá na strategii investic, strukturálních reformách a zodpovědném hospodaření s veřejnými financemi, které musí být doprovázeny politikami a opatřeními vedoucími k dodržování zásad a splnění cílů evropského pilíře sociálních práv; zdůrazňuje, že Komise by měla v rámci evropského semestru zlepšit proces koordinace politik za účelem lepšího sledování, prevence a nápravy negativních trendů, které by mohly způsobit nárůst nerovností a oslabit sociální pokrok, jako prostředek k propojení hospodářské koordinace se zaměstnaností a sociální výkonností; vyzývá členské státy, aby priority stanovené v roční analýze růstu a společné zprávě o zaměstnanosti, která ji doprovází, zohlednily ve svých vnitrostátních politikách a strategiích na podporu růstu, udržitelného hospodářského rozvoje, kvalitních pracovních míst, sociální soudržnosti a sociální ochrany a začlenění; poznamenává, že je důležité chránit práva pracujících a posílit vyjednávací sílu zaměstnanců;

2.  zdůrazňuje potřebu sociálně a ekonomicky vyvážených strukturálních reforem, jejichž cílem by mělo být dosažení sociálního ratingu AAA zlepšením inkluzivního pracovního trhu a sociálních politik zaměřených na potřeby pracujících a zranitelných skupin, jež by měly v konečném důsledku posílit investice, vytvořit kvalitní pracovní místa, pomoci pracovní síle získat potřebné dovednosti, podpořit rovné příležitosti na trhu práce a spravedlivé pracovní podmínky, zvýšit produktivitu práce, podpořit růst mezd a udržitelné a přiměřené systémy sociální ochrany a zlepšit životní úroveň všech občanů; zdůrazňuje, že je třeba posílit příznivé prostředí pro podniky i pracující v zájmu stabilnější zaměstnanosti a zároveň zajišťovat rovnováhu mezi sociálním a ekonomickým rozměrem a přijímat rozhodnutí společně a vzájemně se při tom doplňovat; vyzývá členské státy, aby postupně přesunuly daňové zatížení z práce k jiným zdrojům, aniž by bylo ohroženo sociální zabezpečení; vyzývá členské státy, aby podnikly kroky ke zvýšení sociální úrovně a odstranění nerovností;

3.  žádá, aby byl přijat rezolutnější závazek k boji proti chudobě a rostoucí nerovnosti a k podpoře sociálních investic vzhledem k jejich hospodářské návratnosti a sociálním přínosům; připomíná, že ekonomiky s vysokou mírou sociálních investic jsou odolnější vůči šokům; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci platných pravidel Paktu o stabilitě a růstu vytvořily prostor pro veřejné sociální investice a aby v nezbytných případech více investovaly do sociální infrastruktury a podporovaly nejvíce zasažené subjekty, a tak řádně řešily otázku nerovnosti, zejména pomocí systémů sociálního zabezpečení, které poskytují adekvátní a dobře cílenou podporu příjmů; vyzývá Komisi, aby případně důkladněji posoudila, které druhy výdajů mohou být s určitostí považovány za sociální investice;

4.  domnívá se, že v zájmu lehčího vstupu migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl na trh práce a jejich snazšího začlenění do společnosti je důležité prohlubovat mezikulturní dialog; vyjadřuje znepokojení nad tím, že etnické menšiny se stále nedostatečně zapojují do trhu práce; v této souvislosti žádá členské státy, aby správně uplatňovaly směrnice 2000/78/ES a 2000/43/ES; připomíná, že nově příchozí s sebou přinášejí nové dovednosti a znalosti, a vyzývá k dalšímu rozvíjení a propagaci nástrojů, které zajistí, aby informace o stávajících možnostech formálního a neformálního učení, profesního vzdělávání, stáží a dobrovolné práce bylo možné poskytovat ve více jazycích;

5.  naléhavě žádá Komisi, aby usilovala o poskytování pomoci lidem, kteří trpí určitými zdravotními potížemi, například chronickou bolestí, aby mohli vstoupit na trh práce nebo na něm setrvat; domnívá se, že trh práce musí být na tyto situace zaměřen a musí být pružnější a méně diskriminační, aby rovněž tito lidé mohli přispívat k hospodářskému rozvoji EU, a aby se tak zmírnila zátěž systémů sociálního zabezpečení;

6.  vítá, že Komise podporuje investice na posílení udržitelnosti životního prostředí a upozorňuje na jejich potenciál v celé ekonomice; sdílí názor, že podpora přechodu na oběhové a zelené hospodářství má vysoký potenciál pro tvorbu nových pracovních míst;

7.  vítá interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (EPSP) a má za to, že evropský semestr by měl podporovat propracování jeho 20 klíčových zásad týkajících se rovných příležitostí, přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany a začleňování, které by měly sloužit jako reference a doporučení pro provádění cyklu koordinace politik evropského semestru, aby bylo pro Evropu skutečně dosaženo sociálního ratingu AAA, aby byl nastartován hospodářský růst a vytvořeno předvídatelné a udržitelné finanční prostředí, která by sloužilo cílům hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, a tím i hlavním, prioritním cílům strategie EU 2020; zdůrazňuje, že koordinační proces evropského semestru je základním prostředkem ke konsolidaci evropského sociálního rozměru, z něhož se odvozuje sociální pilíř; zdůrazňuje, že EPSP je prvním krokem ke konsolidaci obecného přístupu k ochraně a posilování sociálních práv v celé EU, což by se mělo odrazit na opatřeních přijímaných členskými státy; vyzývá proto Komisi, aby v zájmu dosažení konkrétních výsledků předložila konkrétní návrhy na posílení sociálních práv pomocí konkrétní specializovaných nástrojů (legislativy, mechanismů pro tvorbu politik a finančních nástrojů); zdůrazňuje nadřazenost základních práv;

8.  bere na vědomí vynakládané úsilí o posílení sociálního rozměru evropského semestru; vyzývá k dalším krokům k vyvážení sociálních a ekonomických priorit a ke zkvalitnění sledování a doporučení v sociální oblasti;

9.  vítá nový srovnávací přehled, který přináší 14 hlavních ukazatelů pro sledování zaměstnanosti a sociální výkonnosti v členských státech ve třech širších rozměrech vytyčených v sociálním pilíři;

10.  zdůrazňuje, že z celkových 14 ukazatelů jich v průměru 11 zaznamenalo v EU za poslední dostupný rok zlepšení, což potvrzuje stabilní zlepšování trhu práce a sociální situace, které doprovázejí hospodářskou obnovu; konstatuje však, že podle názoru Komise je zapotřebí přijmout opatření k dosažení vzestupné sociální konvergence ve všech rozměrech stanovených v sociálním pilíři a že analýza hlavních ukazatelů odhaluje alespoň jednu „kritickou situaci“ v 17 z 28 členských států;

11.  uznává, že navzdory tomu, že se v posledních letech v EU zlepšila celková hospodářská situace a zaměstnanost, zůstává počet osob, které žijí v chudobě nebo sociálně vyloučeni, nadále příliš vysoký; je znepokojen prohlubujícími se nerovnostmi v EU a jejích členských státech a rostoucím podílem pracovníků ohrožených chudobou, a to nejen pracovníků na částečný úvazek, ale i zaměstnanců na plný úvazek; vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále usilovaly o zlepšování podmínek těchto osob a o větší uznání práce a erudice nevládních organizací, organizací věnujících se boji proti chudobě i samotných osob žijících v chudobě a aby podpořily jejich zapojení do výměny osvědčených postupů; poukazuje na to, že velké nerovnosti snižují výkonnost ekonomiky a potenciál udržitelného růstu; zdůrazňuje, že integrace dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím individuálně uzpůsobených opatření je klíčovým faktorem v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zásadním způsobem přispívá k podpoře udržitelnosti vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení; vyzývá k navazování a rozvíjení partnerství se všemi relevantními zúčastněnými stranami, aby bylo možné účinněji reagovat na potřeby trhu práce, poskytovat efektivní řešení a předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že má-li se snížit dlouhodobá nezaměstnanost, je třeba provádět účinné politiky v oblasti trhu práce; domnívá se, že členské státy by měly dále pomáhat nezaměstnaným poskytováním finančně dostupných, dosažitelných a kvalitních podpůrných služeb pro účely hledání práce, odborné přípravy a rekvalifikace, a zároveň by měly chránit osoby, které se těchto opatření nemohou účastnit;

12.  vyzývá Komisi, aby při navrhování politických doporučení v rámci evropského semestru zohledňovala cíle sociálního rozvoje;

13.  se znepokojením opět poukazuje na proměnlivou míru zaměstnanosti a nezaměstnanosti v různých členských státech a zejména varuje před znepokojivým rozsahem podzaměstnanosti a skryté nezaměstnanosti; zejména je znepokojen vysokou nezaměstnaností mladých lidí, která s výjimkou několika členských států (České republiky, Německa, Nizozemska, Maďarska, Malty a Rakouska) v EU přesahuje 11 %; domnívá se, že obzvlášť znepokojivý je vysoký podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), a osob, které předčasně ukončily školní docházku; v této souvislosti vítá, že bylo zvýšeno financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí na období 2017–2020 o 2,4 miliard EUR; zdůrazňuje, že na úrovni EU by se mělo případně zvážit vyčlenění dostatečných prostředků na tuto iniciativu a že členské státy by měly zaručit, aby byl systém záruk pro mladé lidi plně přístupný všem skupinám, včetně zranitelných osob; připomíná zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám?“;

14.  souhlasí s názorem Komise, že „systémy sociální ochrany by měly zajistit právo na minimální příjem“; vyzývá členské státy, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy a ve spolupráci se sociálními partnery stanovily přiměřený minimální příjem nad hranicí chudoby a aby zajistily, aby byl dostupný všem osobám a aby se zaměřoval na ty nejpotřebnější; domnívá se, že boj proti chudobě bude účinný pouze tehdy, když programy minimálního příjmu budou doprovázet dostupné kvalitní veřejné statky a služby za přijatelné ceny a opatření, která budou podporovat rovné příležitosti a usnadňovat vstup nebo návrat zranitelných osob na trh práce, pokud mohou pracovat;

15.  žádá Komisi, aby zavedla evropské číslo sociálního zabezpečení, které by usnadnilo předávání informací, lidem poskytovalo přehled o jejich současných a předchozích nárocích na příspěvky a které by zabránilo zneužívání systému;

16.  připomíná Komisi, že pro vytvoření spravedlivých pracovních podmínek je zásadní přístup k sociální ochraně a že v návaznosti na konzultace se sociálními partnery je zapotřebí vypracovat konkrétní návrhy a zajistit, aby všichni lidé ve všech formách zaměstnání měli nárok na sociální zabezpečení včetně přiměřených důchodů;

17.  je přesvědčen o tom, že vytvoření evropského systému pojištění v nezaměstnanosti, který by doplňoval systémy státních dávek, by nejen zvýšil kapacity pro zvládání důsledků hospodářských krizí s asymetrickými výsledky, ale rovněž by posílil sociální rozměr EU;

18.  žádá Komisi, aby prostřednictvím Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a evropského semestru intenzivněji podporovala komplexní veřejné politiky v členských státech zaměřené na zajištění plynulejšího přechodu ze vzdělávání a (dlouhodobé) nezaměstnanosti do pracovního procesu, a konkrétně vyzývá k plné realizaci vnitrostátních opatření uvedených v doporučení Rady o začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce(20); vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly celoživotní vzdělávání, zejména starších pracovníků, aby pomohly přizpůsobit jejich dovednosti poptávce a zlepšit zaměstnatelnost;

19.  je znepokojen tím, že v Evropě téměř deset let po nástupu krize stále přetrvává vysoká míra chudoby a že vznikly mezigenerační rozdíly, a to i v členských státech s nižším podílem osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením; má zejména obavy ze stoupající míry dětské chudoby a chudoby pracujících, která byla zaznamenána v několika členských státech navzdory makroekonomickému oživení v posledních letech; konstatuje, že více než třetina členských států hlásí kritickou situaci v souvislosti s podílem dětí v předškolní péči a vzdělávání; žádá Komisi, aby podporovala členské státy při navrhování a provádění strukturálních reforem a aby posuzovala jejich sociální a distribuční dopad;

20.  žádá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k razantnímu snížení chudoby v Evropě, zejména dětské chudoby, přesněji řečeno aby v souladu s doporučením Komise „Investice do dětí“ a s náležitým ohledem na přípravné akce zavedené v rozpočtu EU na roky 2017 a 2018 a na usnesení Evropského parlamentu předložila konkrétní návrhy, které do centra pozornosti politik zaměřených na zmírňování chudoby postaví děti zavedením opatření, která dětem ohroženým chudobou umožní přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání a dětským pečovatelským zařízením, důstojnému bydlení a dostatečné výživě; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy přijaly vnitrostátní plány na snížení dětské chudoby, které se zaměří zejména na omezený dopad sociálních dávek na snížení rizika chudoby;

21.  oceňuje, že se roční analýza růstu na rok 2018 zaměřuje na přiměřené sociální bydlení a jinou pomoc v oblasti bydlení coby základní služby, která zahrnuje ochranu osob ve složité životní situaci před neoprávněným nuceným vystěhováním či zabavením majetku a řešení problému bezdomovectví; žádá, aby v rámci evropského semestru bylo intenzivněji sledováno bezdomovectví a osoby vyloučené z přístupu k bydlení a aby byla vydána požadovaná doporučení;

22.  vítá návrh směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii vypracovaný Komisí, který má nahradit stávající směrnici o písemném prohlášení;

23.  poukazuje na vyšší nezaměstnanost mladých lidí a nekvalifikovaných pracovníků ve srovnání s dospělými vysoce kvalifikovanými pracovníky; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provádění nové agendy dovedností zaměřené na zlepšení dovedností osob, které mají zvláštní problémy s osvojováním nových dovedností, aby se mohly znovu začlenit na trh práce;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o co nejvyšší investice do cenově dostupného, dosažitelného a vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy, do inovací podporujících růst pracovní produktivity, do aktivních politik v oblasti trhu práce, do programů sociálního začleňování a zapojení do pracovního procesu a do účinnějších veřejných a soukromých služeb zaměstnanosti, které budou uzpůsobeny konkrétním potřebám, přičemž zohlední geograficko-demografické nesrovnalosti v příjmech v rámci jednotlivých regionů a zemí, aby tak zaručily, aby nabyté dovednosti odpovídaly poptávce na trhu práce, zlepšily postavení lidí a začlenily je na trhu práce a snížily počet osob, které předčasně ukončily školní docházku; v této souvislosti upozorňuje na rostoucí poptávku po digitálních a jiných přenosných dovednostech a trvá na tom, že jejich rozvoj je naléhavě nutný a obzvlášť důležitý a že by měl zahrnovat všechny sociální skupiny a zvláštní pozornost věnovat nekvalifikovaným pracovníkům a mladým lidem; vyzdvihuje význam iniciativ, které podporují dlouhodobou mobilitu studentů a čerstvých absolventů, a tak umožní vytvořit kvalifikovanou a mobilní pracovní sílu v nosných odvětvích;

25.  zastává názor, že vzájemné uznávání kvalifikací pomůže vyřešit problém, kdy se na evropském trhu práce nedostává kvalifikovaných sil, zatímco lidé, zvláště pak mladí lidé, hledají práci; zdůrazňuje, že odborné znalosti a dovednosti získané v rámci neformálního a informálního učení jsou důležité, protože zlepšují zaměstnatelnost mladých lidí a těch, kteří byli mimo trh práce, protože museli pečovat o jinou osobu; zdůrazňuje proto, že je důležité vytvořit systém uznávání neformálních a informálních forem nabývání znalostí a zkušeností, zejména prostřednictvím dobrovolnické činnosti; vítá skutečnost, že Komise v roční analýze růstu zohlednila význam uznání těchto dovedností pro účely nové agendy dovedností pro Evropu; vyzývá Komisi a členské státy, aby modernizovaly odbornou přípravu a posílily učení se prací, včetně kvalitní učňovské přípravy;

26.  vyzývá členské státy, aby podporovaly učňovské vzdělávací programy a plně využívaly prostředky, které jsou k dispozici pro učně v rámci programu ERASMUS+, aby byla zaručena kvalita a přitažlivost tohoto druhu odborné přípravy; upozorňuje Komisi na to, že je třeba propagovat využívání tohoto programu mladými lidmi v nejvzdálenějších regionech, jak je uvedeno ve sdělení Komise nazvaném „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“;

27.  vybízí členské státy, aby intenzivněji usilovaly o provádění doporučení zaměřených na vzdělávání a mládež, která jsou vydávána pro jednotlivé země, a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v iniciativách zaměřených na zvýšení přístupu k lepšímu vzdělávání, dovednostem a zaměstnání a aby ve všech svých činnostech týkajících se dovedností zajistily větší důraz na zelené a oběhové hospodářství;

29.  zastává názor, že v kontextu čím dál větší digitalizace a robotizace evropských společností by perspektivní agenda dovedností měla zahrnovat učení se udržitelnosti a být koncipována v rámci obecnějších úvah o profesní gramotnosti a neměla by se soustřeďovat pouze na hospodářský růst, ale i na osobní rozvoj, upevňování zdraví a dobrých životních podmínek studentů a žáků;

30.  vítá sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 o posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury, které vytyčuje odvážné vzdělávací cíle, zejména vytvoření evropského prostoru vzdělávání a zlepšení výuky jazyků v Evropě;

31.  připomíná, že kreativní odvětví patří mezi odvětví s největším podílem podnikatelských aktivit a že kreativní vzdělávání rozvíjí přenositelné dovednosti, jako je např. kreativní myšlení, schopnost řešit problémy, týmová práce a vynalézavost; žádá, aby vzhledem k úzké souvislosti mezi kreativitou a inovacemi byly umění a kreativní učení zakomponovány do výuky přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM); dále zdůrazňuje potenciál kulturních a kreativních odvětví pro zachování a podporu evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a pro hospodářský růst, inovace a zaměstnanost, zejména mladých lidí; zdůrazňuje, že další podpora a investice do kulturních a kreativních odvětví mohou výrazně napomoci investicím, růstu, inovacím a zaměstnanosti; vyzývá proto Komisi, aby např. v kontextu iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zvážila příležitosti nabízené celým kulturním a kreativním odvětvím, včetně zejména nevládních organizací a malých sdružení;

32.  připomíná, že je třeba povzbuzovat dívky a mladé ženy ke studiu IKT, a vyzývá členské státy, aby je podporovaly ve studiu přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky i uměleckých a humanitních oborů a aby zvýšily zastoupení žen v oborech STEM;

33.  vyzývá členské státy a Komisi, aby v souladu se zásadou subsidiarity přijaly veškerá potřebná opatření ke zlepšení služeb a právních předpisů, které jsou důležité pro řádné sladění pracovního a soukromého života a rovnost žen a mužů; požaduje rozvoj přístupných, kvalitních a cenově dostupných služeb péče o děti, služeb předškolního vzdělávání a služeb pro osoby, které jsou odkázány na cizí péči, a vytvoření příznivých podmínek pro rodiče a pečovatele umožněním výhodné rodičovské dovolené a flexibilních pracovních úvazků, které využívají potenciálu nových technologií a zaručují sociální ochranu, a případně zahrnují náležité vyškolení; zdůrazňuje však, že je nezbytné z rodinných příslušníků sejmout břemeno povinné péče, a žádá o vytvoření regulované profese pracovníků v cizích domácnostech a pečovatelů, která usnadní sladění pracovního a soukromého života a zároveň bude přispívat k vytváření pracovních míst; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál partnerství veřejného a soukromého sektoru a významnou úlohu poskytovatelů sociálních služeb a sociálních podniků; naléhavě upozorňuje, že je nutné sledovat sociální pokrok a pokrok v genderových otázkách a účinek reforem v průběhu času;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily cíle pro péči o seniory, osoby se zdravotním postižením a jiné vyživované osoby podobné barcelonským cílům a zavedly monitorovací nástroje, aby bylo zajištěno plnění těchto cílů; vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily kvalitativní standardy pro všechny pečovatelské služby včetně jejich disponibility, přístupnosti a finanční dostupnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby navázaly na závěry Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) ohledně zdokonalení komunitní podpory a péče pro nezávislý život a aby vyvinuly jasnou strategii a poskytly silné investice s cílem vytvořit moderní, vysoce kvalitní komunitní služby a zvýšit podporu pro pečující osoby, zejména pro rodinné pečovatele;

35.  žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily kvalitu zaměstnání, a to jak pracovních podmínek, zdraví a bezpečnosti, tak i mezd umožňujících důstojný život a plánované rodičovství; zdůrazňuje, že je důležité účinně bojovat proti nehlášené práci a za tímto účelem spolupracovat se sociálními partnery a ukládat přiměřené pokuty; naléhavě žádá členské státy, aby se výrazněji zasazovaly o transformaci nehlášené práce na hlášenou tím, že posílí své mechanismy inspekce práce a zavedou opatření, která pracovníkům umožní přechod ze stínové ekonomiky do ekonomiky formální; připomíná členským státům, že byla vytvořena platforma pro nehlášenou práci, jíž by se měly aktivně účastnit a využívat ji k výměně osvědčených postupů pro řešení nehlášené práce, krycích společností a fiktivní samostatné výdělečné činnosti, protože tyto praktiky ohrožují jak kvalitu práce a přístup pracovníků k systémům sociálního zabezpečení, tak i státní veřejné finance, což vede k nekalé hospodářské soutěži mezi evropskými podniky; vítá nové iniciativy navržené Komisí, jako je zahájení veřejných konzultací o Evropském orgánu pro pracovní záležitosti a evropském čísle sociálního pojištění; vyzývá členské státy, aby inspektorátům práce či jiným příslušným orgánům poskytly odpovídající prostředky na řešení problému nehlášené práce, aby navrhly opatření umožňující pracovníkům přechod z šedé do formální ekonomiky a aby zlepšily přeshraniční spolupráci kontrolních orgánů a elektronickou výměnu informací a údajů s cílem zefektivnit kontroly, jež mají předcházet podvodům v sociální oblasti a nehlášené práci a k boji proti nim a snížit administrativní zátěž;

36.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby aktivní politiky v oblasti trhu práce byly účelné a účinné a aby navrženy tak, aby podporovaly mobilitu mezi odvětvími a rekvalifikaci pracovníků, které budou čím dál důležitější, jelikož naše trhy práce se přizpůsobují digitální transformaci našich ekonomik;

37.  vyzdvihuje potenciál malých a středních podniků a sociálních podniků pro tvorbu pracovních míst a hospodářství jako celek; domnívá se, že je naprosto nezbytné posoudit vysokou míru neúspěšnosti při zakládání podniků a ze získaných poznatků vyvodit do budoucna důsledky a že klíčový význam má podpora podnikání, mj. vytvářením a podporou modelů sociálního a oběhového hospodářství; dále se domnívá, že je velmi důležité zlepšovat podnikatelské prostředí odstraňováním administrativních překážek a úpravou požadavků, zlepšením přístupu k finančním prostředkům a podporou daňových modelů a zjednodušených postupů plnění daňové povinnosti ve prospěch malých a středních podniků, podnikatelů, OSVČ, mikropodniků a začínajících a sociálních podniků a že je naprosto nezbytné bojovat proti daňovým únikům a zajistit spolehlivé informace pro určení základů daně a skutečných vlastníků; vyzývá členské státy k vytvoření politik, které podpoří odpovědnou a efektivní podnikatelskou kulturu mezi mladými lidmi od raného věku a které jim za tímto účelem budou umožňovat stáže a návštěvy podniků a poskytovat znalosti potřebné k tomu, aby se předešlo nezdaru; v této souvislosti žádá Komisi, aby pokračovala v programu Erasmus pro mladé podnikatele; vyzývá členské státy, aby podporovaly sdružení a iniciativy, které pomáhají mladým podnikatelům vyvíjet inovativní projekty;

38.  zdůrazňuje, že sociální podnikání je rostoucím odvětvím, které může podpořit hospodářství a zároveň zmírňovat strádání, sociální vyloučení a další sociální problémy; domnívá se proto, že vzdělávání podnikatelů by mělo zahrnovat sociální rozměr a zabývat se tématy, jako je spravedlivý obchod, sociální podniky a alternativní modely podnikání, například družstva, a tak usilovat o sociálnější, inkluzivnější a udržitelnější hospodářství;

39.  upozorňuje na skutečnost, že sociální podniky hrály rozhodující roli při minimalizaci dopadu krize; proto zdůrazňuje, že je třeba tyto podniky více podporovat, zvláště pokud jde o přístup k jiným formám financování, včetně evropských fondů, a snížení administrativní zátěže; zdůrazňuje, že je nutné jejich působení zasadit do právního rámce, který uzná jejich činnost v EU a zabrání nekalé soutěži; s politováním konstatuje, že posouzení jejich činnosti nebylo zahrnuto do roční analýzy růstu, jak požadoval Parlament;

40.  uznává, že ženy jsou na trhu práce stále málo zastoupeny; v tomto ohledu je přesvědčen, že flexibilní pracovní smlouvy, včetně dobrovolných smluv na dobu určitou a smluv na částečné úvazky, hrají důležitou úlohu při zvyšování účasti skupin, které by jinak mohly být vyloučeny z pracovního trhu, včetně žen;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci spravedlivého přechodu investovaly do výzkumu a podporovaly rozvoj nových výrobních technologií a služeb; zdůrazňuje jejich potenciál pro zvyšování produktivity, udržitelnost, tvorbu nových kvalitních pracovních míst a povzbuzení dlouhodobého rozvoje;

42.  žádá Komisi a členské státy, aby v souladu se strategií 2020 posílily investice do výzkumu a vývoje; trvá na tom, že investice do tohoto odvětví pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost a produktivitu hospodářství, a tak přispívají k vytváření stabilních pracovních míst a ke zvyšování mezd;

43.  zdůrazňuje, jak je důležité zajistit širokopásmový přístup ve všech regionech včetně venkovských oblastí a regionů s vážnými a trvalými přírodními nebo demografickými problémy, aby se podpořil harmonický rozvoj v celé EU;

44.  považuje demografický pokles, který jednotlivé regiony EU postihuje v různé míře, za jednu ze závažných překážek bránících růstu EU, která bude vyžadovat přijetí různých strategií a závazků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opaření k řešení tohoto problému; zdůrazňuje skutečnost, že demografický pokles vyžaduje celostní přístup, který by měl zahrnovat přizpůsobení potřebné infrastruktury, kvalitní pracovní místa se slušnými platy a posílení veřejných služeb a dobrovolných flexibilních pracovních úvazků, což by mělo jít ruku v ruce s odpovídající jistotou zaměstnání a přístupnou sociální ochranou;

45.  s uspokojením bere na vědomí, že Komise učinila poskytování statistik o demografických výzvách, jako jsou vylidňování nebo rozptýlení populace, nezbytnou součástí svého evropského statistického programu; domnívá se, že tyto údaje poskytnou důvěryhodný obrázek problémů v těchto regionech, a tak umožní najít jejich lepší řešení; žádá Komisi, aby tyto statistiky zohlednila při vypracovávání budoucího víceletého finančního rámce;

46.  připomíná, že prodlužující se střední délka života vyžaduje přizpůsobení důchodových systémů, aby se zajistil kvalitní život starších osob; zdůrazňuje, že toho lze dosáhnout snížením poměru ekonomické závislosti, mj. poskytnutím vhodných pracovních podmínek a příležitostí osobám, které si přejí zůstat v pracovním procesu i po dosažení důchodového věku, nebo posouzením, které by bylo provedeno na vnitrostátní úrovni ve spolupráci se sociálními partnery, zda je nutné pro zákonem stanovený věk odchodu do důchodu a skutečný věk odchodu do důchodu stanovit udržitelný základ, který by zohledňoval prodlužující se střední délku života a počet let, po něž bylo přispíváno do systému pojištění; dále toho lze dosáhnout prevencí předčasného odchodu z trhu práce a zapojením mladých lidí, uprchlíků a migrantů na trh práce; vyzývá Komisi, aby členské státy podporovala při posilování veřejných a zaměstnaneckých penzijních systémů a při zavádění „započitatelných období péče o závislé osoby“, která by kompenzovala ztráty příspěvků žen a mužů z důvodu péče o dítě nebo poskytování dlouhodobé péče a byla by nástrojem ke snížení rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, aby důchodci pobírali přiměřený důchodový příjem nad hranicí chudoby a mohli vést důstojný a nezávislý život;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vedly politiku aktivního stárnutí, sociálního začleňování starších osob a mezigenerační solidarity; připomíná, že nákladově efektivnější zdravotnické systémy a dlouhodobá péče, které zajišťují včasný přístup ke kvalitní a finančně dostupné preventivní a léčebné zdravotní péči, jsou zásadní rovněž z hlediska produktivity;

48.  je toho názoru, že politika soudržnosti, která je hlavní politikou Evropské unie v oblasti veřejných investic, prokázala svou efektivitu při zmírňování nerovností, podpoře sociálního začleňování a potírání chudoby, a že by tedy na ni mělo být v budoucím VFR vyčleněno více prostředků; domnívá se, že Evropský sociální fond (ESF) by měl být i nadále hlavním nástrojem EU pro integraci a opětovnou integraci pracovníků na trh práce, jakož i pro podporu opatření zaměřených na sociální začleňování, boj proti chudobě a nerovnosti a měl by podporovat provádění evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi, aby v příštím VFR zvýšila prostředky pro ESF, aby mohl podporovat provádění evropského pilíře sociálních práv;

49.  zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropský fond pro strategické investice (EFSI) podporoval růst a zaměstnanost ve vysoce rizikových investičních projektech a boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti; je však znepokojen obrovskými rozdíly ve využívání fondu mezi EU-15 a EU-13; rovněž zdůrazňuje úlohu programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), který prosazuje vysokou kvalitu a udržitelnost zaměstnanosti, zaručuje odpovídající a důstojnou sociální ochranu a bojuje proti sociálnímu vyloučení a chudobě;

50.  naléhavě žádá členské státy, aby posoudily, zda by mohly snížit daně na zboží základní potřeby, zejména potraviny, což je jedno z nejzákladnějších opatření sociální spravedlnosti;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji usilovaly o další začleňování osob se zdravotním postižením na pracovní trh tím, že budou odstraňovat legislativní překážky, bojovat proti diskriminaci a přizpůsobovat pracovní místa, i tím, že budou vytvářet pobídky pro jejich zaměstnávání; připomíná, že pracovní prostředí uzpůsobené osobám se zdravotním postižením, jejich integrace do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy a cílená finanční podpora jsou zásadní opatření, která těmto osobám pomohou s plnohodnotnou účastí na trhu práce a zapojením do života společnosti; žádá Komisi, aby vypracovávala srovnávací přehled sociálních ukazatelů týkající se pracovního a sociálního začlenění osob se zdravotním postižením;

52.  vítá, že v návrhu nových hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států, který je přílohou roční analýzy růstu na rok 2018, je kladen důraz na práva osob se zdravotním postižením; žádá však, aby tato ustanovení zahrnovala konkrétní opatření na dosažení deklarovaných cílů v souladu se závazky EU a členských států vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

53.  vybízí členské státy, aby zavedly nezbytná opatření pro sociální začlenění uprchlíků a příslušníků etnických menšin nebo přistěhovalců;

54.  zdůrazňuje skutečnost, že nesoulad mezi poptávkou po práci a její nabídkou představuje problém, který se týká všech regionů EU, a to i těch nejrozvinutějších, a že jej nelze vyřešit nejistým nebo nestabilním zaměstnáním; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly opatření usnadňující mobilitu pracovníků napříč profesemi, odvětvími a lokalitami, aby se uspokojila poptávka po pracovní síle v méně i více rozvinutých regionech, a současně zajišťující stabilitu, důstojné pracovní podmínky a profesní postup a povýšení; uznává, že pracovní mobilita mezi členskými státy EU pomáhá sladit nabídku a poptávku; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost jedinečné situaci přeshraničních pracovníků a pracovníků v okrajových a nejvzdálenějších regionech;

55.  s politováním konstatuje, že ani po bezpočtu žádostí Evropského parlamentu nejsou nejvzdálenější regiony zahrnuty v roční analýze růstu; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu zajištění rovnosti mezi regiony a prosazování vzestupné konvergence, o čemž se již hojně diskutovalo, a ve snaze posílit integraci nejvzdálenějších regionů do EU důrazněji uplatňovala článek 349 SFEU; zdůrazňuje, že je třeba i nadále věnovat zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům, a to nejen v souvislosti s přidělováním finančních prostředků, ale i dopadem, jaký mohou mít evropské politiky na jejich sociální situaci a úroveň zaměstnanosti;

56.  zdůrazňuje, že navzdory zlepšení situace na trhu práce zaostával v letech 2014 až 2016 růst reálných mezd za růstem produktivity; připomíná, že růst reálných mezd coby výsledek zvýšené produktivity má zásadní význam pro řešení nerovností;

57.  podtrhuje úlohu sociálních partnerů coby zásadních zúčastněných stran, postupů vnitrostátního sociálního dialogu a občanské společnosti v reformním procesu a přidanou hodnotu, kterou jejich zapojení přináší do navrhování, načasování a provádění reforem; zdůrazňuje, že účinné zapojení sociálních partnerů do navrhování politik jim umožní, aby se cítili více zapojeni do vnitrostátních reforem prováděných v návaznosti na doporučení pro jednotlivé země, která byla vydána v rámci evropského semestru, čímž se posílí jejich zodpovědnost za výsledky; vyzývá proto Komisi, aby navrhla obecné postupy pro odpovídající zapojení všech důležitých zúčastněných stran; podporuje názor, že nové podoby zaměstnání na globalizovaném trhu vyžadují nové formy sociálního dialogu, a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly tvorbu těchto nových forem sociálního dialogu a ochranu těchto nových forem zaměstnání; zdůrazňuje, že pracovníci musí být informováni o svých právech a být chráněni v případě oznámení nekalých praktik vnitřními oznamovateli (tzv. whistleblowing); je přesvědčen o tom, že máme-li dosáhnout vzestupné konvergence, je třeba v každé fázi procesu evropského semestru vést sociální dialog; potvrzuje, že členské státy musí pomáhat lidem osvojovat si dovednosti, které jsou požadovány na trhu práce;

58.  zdůrazňuje, že podle Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) a srovnávacího přehledu strategie EU 2020 odpovídala v roce 2016 distribuce dovedností pracovní síly velkou měrou kvalifikačním požadavkům trhu práce a že nabídka práce předčila poptávku u všech typů kvalifikace, přičemž zvlášť vysoká byla v případě profesí s nízkou a střední kvalifikací; zdůrazňuje, že prognózy střediska CEDEFOP vykazují do roku 2025 paralelní růst dovedností na straně poptávky i nabídky a že se očekává, že se budou rychleji měnit úrovně dovedností pracovníků ve srovnání s požadavky na dovednosti na trhu práce; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby pečlivě přehodnotily obtíže s přístupem na trh práce; je znepokojen nárůstem míry překvalifikovanosti (25 % v roce 2014);

59.  poukazuje na skutečnost, že diskriminace na základě pohlaví je stále velmi vysoká, o čemž svědčí rozdíly v odměňování a míře zaměstnanosti žen a mužů, kdy průměrné hrubé hodinové výdělky mužů jsou přibližně o 16 % vyšší než u žen; zdůrazňuje, že tyto rozdíly jsou způsobeny nedostatečným zastoupením žen v dobře placených odvětvích, diskriminací na trhu práce a vysokým počtem žen pracujících na částečný úvazek; zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout dalšího pokroku v zmenšování těchto rozdílů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 zavedla pilíř rovnosti žen a mužů a zastřešující cíl rovnosti žen a mužů;

60.  vyzývá členské státy, aby do svých národních programů reforem a stabilizačních a konvergenčních programů začlenily genderové hledisko a zásadu rovnosti žen a mužů a stanovily cíle a opatření pro řešení přetrvávajících genderových rozdílů;

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Roční analýza růstu je nedílnou součástí cyklu evropského semestru a jejím cílem je posílit udržitelný hospodářský rozvoj a sociální sbližování určením priorit Evropské unie a členských států na nadcházející rok. Zpravodaj konstatuje, že toto vydání společné zprávy o zaměstnanosti předkládá výsledky srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, který nahrazuje srovnávací přehled ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů schválený v roce 2013. Nový srovnávací přehled poskytuje řadu hlavních ukazatelů s cílem nahlédnout na výkon členských států v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí ve třech širších rozměrech v kontextu pilíře, a sice i) rovných příležitostí a přístupu na trh práce, ii) dynamických trhů práce a spravedlivých pracovních podmínek a iii) veřejné podpory / sociální ochrany a začlenění.

Roční analýza růstu na rok 2018 vykazuje pozitivní známky oživení evropského hospodářství se stabilním hospodářským růstem, klesajícími mírami nezaměstnanosti a zlepšením investic a veřejných financí. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 bylo zaměstnaných rekordních 235,4 milionu lidí, přičemž 8 milionů dalších pracovních míst vzniklo od druhého čtvrtletí 2014. Míry chudoby a sociálního vyloučení se snižují. Nadále však přetrvávají určité problémy. Cílem této zprávy je poukázat na nejzávažnější přetrvávající překážky dosažení udržitelného hospodářského rozvoje spolu se sociálním sbližováním a poskytnout doporučení Komisi a členským státům.

I přes mírný pokles zůstává nezaměstnanost mladých lidí na nepřijatelně vysoké úrovni 16,6 % a v eurozóně 18,7 %. Kromě toho 6,3 milionu mladých lidí ve věku 15–24 let není zaměstnáno, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; Jde o jednu z nejpalčivějších výzev, kterou je třeba naléhavě řešit. Evropská komise přišla s řadou opatření a stěžejní Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí nedávno obdržela dalších 2,4 miliard EUR na období 2017–2020. Je však zapotřebí dalších opatření jak ze strany Komise, tak ze strany členských států.

Jedním z řešení vysoké míry nezaměstnanosti je zabývat se nesouladem mezi poptávkou trhu práce a dovednostmi pracovníků. Je tedy žádoucí přizpůsobit vzdělávací politiku a zlepšit rámce odborné přípravy. Podle Eurostatu navíc přibližně 44 % Evropanů nemá digitální dovednosti, zatímco 90 % všech pracovních míst vyžaduje aspoň určitou úroveň. V tomto ohledu je zvlášť potřebný rozvoj digitálních a dalších přenosných dovedností. Jsou oblasti, v nichž se zaměstnavatelům nedaří zaplnit volná pracovní místa, a tento fenomén se týká jak méně rozvinutých, tak rozvinutějších regionů. Měla by tedy být poskytnuta podpora mobility pracovníků napříč pracovními pozicemi, odvětvími a lokalitami.

Strukturální reformy jsou zapotřebí v zájmu posílení investic a zlepšení produktivity a zároveň zajištění odpovídajících systémů sociální ochrany. Měly by se zaměřit především na zlepšování podnikatelského prostředí pro malé a středně velké podniky, které vytvářejí 85 % nových pracovních míst. Komise a členské státy by měly podporovat novou produkci technologií, jelikož mají potenciál podpořit produktivitu a vytvářet nová pracovní místa.

Zpravodaj uvádí, že demografická situace (a sice stárnutí evropských společností a nepřiměřené vylidňování některých regionů) představuje problém pro systémy sociálního zabezpečení, služby a trh práce jako celek. K jeho řešení je zapotřebí celostní přístup, který zahrnuje tvorbu a přizpůsobení nezbytné infrastruktury, reformu vnitrostátních důchodových systémů a politiky aktivního stárnutí. Kromě toho bude pro společnost jako celek prospěšná i podpora mezigenerační solidarity a sociálního začleňování starších lidí.

Zpravodaj poukazuje na skutečnost, že i přes řadu provedených opatření, jejichž cílem je plně začleňovat osoby se zdravotními postiženími na pracovní trh, tento problém nadále existuje a vyžaduje další opatření. Zvlášť velký potenciál pro zvyšování zaměstnatelnosti osob se zdravotním postižením mají nejrůznější pobídky pro zaměstnavatele, které by je podpořily v přijímání osob se zdravotním postižením. Dále by měly být odstraněny legislativní překážky představující překážku pro plnou integraci osob se zdravotním postižením na trh práce.

Závěrem je zpravodaj toho názoru, že roční analýza růstu přestavuje důležitý ukazatel pro členské státy při přípravě jejich vnitrostátních politik a plánů reforem. Aby však byly účinné, je třeba zabránit nesourodému provádění doporučení pro jednotlivé země, která jsou dalším krokem v evropském semestru.

(1)

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0355.

(3)

Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.

(4)

Úř. věst. CE 236, 12.8.2011, s. 57.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0451.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0418.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0403.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0360.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0260.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0073.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0039.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0033.

(15)

Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 19.

(16)

Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 48.

(17)

Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 130.

(18)

Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 40.

(19)

Index digitální ekonomika a společnost Evropské komise.

(20)

Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (22.2.2018)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2018

(2017/2260(INI))

Zpravodajka: Julie Ward

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá přijetí společného vyhlášení evropského pilíře sociálních práv a vyzdvihuje politický posun směrem k prosazování sociálních politik, jehož je výrazem; připomíná, že bez přijetí konkrétních opatření bude vyhlášení neúčinné a že prioritu by mělo mít snižování nerovností, boj proti chudobě a přístup ke kvalitnímu vzdělávání v zájmu podpory solidarity a sociální spravedlnosti a dosažení udržitelného růstu; zdůrazňuje, že vysoce kvalitní vzdělávání a vyšší výdaje na školství, mládež a kulturu jsou nezbytnými předpoklady splnění hospodářských a sociálních cílů EU;

2.  vítá záměr začlenit nový pilíř sociálních práv do provádění evropského semestru, a to i v rámci doporučení pro jednotlivé země, neboť sociální investice a opatření nesmějí být pouhými kladnými vedlejšími účinky hospodářské politiky, ale musí být nedílnou součástí úsilí členských států v oblasti koordinace politik o vytvoření sociální unie; vybízí členské státy, aby si v této oblasti vyměňovaly osvědčené postupy;

3.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby plně využívala doložku flexibility Paktu o stabilitě a růstu a umožnila členským státům masivně investovat do kulturní politiky a politiky mládeže, do vzdělávání, odborné přípravy, výzkumu a inovací, které mají zásadní význam z hlediska formování aktivních občanů, vytváření dobře fungujícího trhu práce a stabilní a dlouhodobé hospodářské prosperity, přičemž by však měly dodržovat zásadu vyrovnaného rozpočtu;

4.  vybízí členské státy, aby intenzivněji usilovaly o provádění doporučení zaměřených na vzdělání a mládež, která jsou vydávána pro jednotlivé země, a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů;

5.  vítá pokrok v oblasti dosahování vysokoškolského vzdělání a snížení míry předčasného ukončení školní docházky, ale konstatuje, že pokud jde o předčasné ukončení vzdělávání, v některých členských státech přetrvávají i nadále problémy; upozorňuje nicméně na to, že nejnovější zpráva Monitor vzdělávání a odborné přípravy a studie PISA ukazují, že došlo k poklesu v dosahování základních dovedností a že přetrvávají velké rozdíly mezi genderovými a sociálními kategoriemi; připomíná, že u mladých lidí pocházejících ze znevýhodněného prostředí existuje i nadále vyšší riziko, že se ocitnou mimo vzdělávání, zaměstnání i odbornou přípravu (NEET) nebo že budou mít nestálé či špatně placené zaměstnání, pro něž postačuje nízká kvalifikace; zdůrazňuje, že cíle strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dosud nebyly splněny; zdůrazňuje, že je třeba podporovat právo na vysoce kvalitní, inkluzivní vzdělání a odbornou přípravu pro všechny věkové skupiny a typy účastníků vzdělávání, investovat do aktivní pomoci, vypracovat konkrétní opatření na podporu nejzranitelnějších účastníků vzdělávání a znevýhodněných jednotlivců, jako jsou studující mající zdravotní postižení, osoby, jež nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a mladí lidé a děti z řad migrantů, a zajistit jejich systematické začlenění do všeobecného vzdělávání;

6.  domnívá se, že migranti musí mít plný přístup ke vzdělávacím systémům, což vyžaduje dodatečné, cílené veřejné výdaje, a musí mít možnost využít vysoce kvalitních sociálních a environmentálně udržitelných investic, jejichž cílem je začlenit pracovníky do trhu práce a snížit nezaměstnanost;

7.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem základních a digitálních dovedností u dospělých, což jim může mimo jiné bránit v přístupu ke kvalitním stálým pracovním místům; konstatuje, že naše vzdělávací systémy by měly být aktualizovány tak, aby odpovídaly výzvám, které přináší naše rychle se měnící a stále více propojená společnost, jako jsou např. výzvy způsobené globalizací a technologickým pokrokem; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité vybavit účastníky vzdělávání všech věkových skupin a ze všech prostředí sociálními a přenosnými dovednostmi, jako jsou mezikulturní dovednosti, kreativní a kritické myšlení a digitální a mediální gramotnost, a podpořit vzdělávání v oblasti IKT a podnikání jako účinný způsob rozvoje průřezových dovedností a smyslu pro inovace a kreativitu, které jsou důležité jak v samostatném podnikání, tak v zaměstnání; podtrhuje klíčovou úlohu programů celoživotního učení v boji proti chudobě, sociálnímu vyloučení a nezaměstnanosti v souladu s cíli strategie Evropa 2020 i v zajišťování soustavné kvalitní odborné přípravy učitelů a školitelů;

8.  zastává názor, že v kontextu čím dál větší digitalizace a robotizace evropských společností by perspektivní agenda dovedností měla zahrnovat učení se udržitelnosti a být koncipována v rámci obecnějších úvah o profesní gramotnosti a neměla by se soustřeďovat pouze na hospodářský růst, ale i na osobní rozvoj, upevňování zdraví a dobrých životních podmínek účastníků vzdělávání;

9.  žádá, aby byla řádně uznána zásadní úloha informálního a neformálního učení zejména pro nejzranitelnější osoby, a to i prostřednictvím stanovení ambiciózních cílů a validace nabytých dovedností a kvalifikací; připomíná proto nezbytnost globální strategie celoživotního učení v rámci rychle se měnícího trhu práce, kdy narůstá potřeba nových dovedností a inovací;

10.  vítá sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 o posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury, které vytyčuje odvážné vzdělávací cíle, zejména vytvoření evropského prostoru vzdělávání a zlepšení výuky jazyků v Evropě;

11.  vítá podíl programu Erasmus+ na posilování mobility a kulturních výměn v rámci EU i mimo ni; požaduje lepší podporu a využívání evropských nástrojů pro mobilitu a uznávání dovedností a kvalifikací s cílem usnadnit mobilitu, pokud jde o učení, odbornou přípravu a zaměstnání; znovu opakuje, že osobám účastnícím se odborné přípravy, znevýhodněným osobám a osobám stiženým různými a vícečetnými formami diskriminace je nezbytné nabídnout více příležitostí k mobilitě; zdůrazňuje, že je důležité usnadnit mobilitu studentů a pracovníků se zvláštním zaměřením na podporu studia jiných evropských jazyků;

12.  vítá, že v celé EU došlo k oživení tvorby pracovních míst; poukazuje však na to, že podle údajů Eurostatu za rok 2017 je v některých zemích míra nezaměstnanosti mladých nadále velmi vysoká, kdy v EU-28 činí 16,5 % a v eurozóně 18,6 %; připomíná proto, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí musí zůstat prioritou, stejně jako zajištění kvality a jistoty vytvořených pracovních míst a předcházení nejistému zaměstnání v souladu s Agendou důstojné práce MOP; domnívá se v tomto ohledu, že je třeba lépe řešit přetrvávající nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a že je třeba zaručit vyšší míru osvojení základních dovedností, mimo jiné proto, aby se zajistilo začlenění zranitelných a znevýhodněných osob, včetně osob se zdravotním postižením, osob z řad migrantů a uprchlíků, do trhu práce; zdůrazňuje nesoulad mezi nabídkou dovedností a poptávkou po nich, což by mohlo vést k polarizaci dovedností na trhu práce a slabší sociální soudržnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na podporu interakce mezi vzdělávacími institucemi, podniky, výzkumným odvětvím a dalšími relevantními sociálními partnery;

13.  připomíná, že kreativní odvětví patří mezi nejintenzivnější odvětví, pokud jde o podnikání, a že kreativní vzdělávání rozvíjí přenositelné dovednosti, jako je např. kreativní myšlení, schopnost řešit problémy, týmová práce a vynalézavost; žádá, aby vzhledem k úzké souvislosti mezi kreativitou a inovacemi byly umění a kreativní učení zakomponovány do výuky přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM); dále zdůrazňuje potenciál kulturních a tvůrčích odvětví pro zachování a podporu evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a pro hospodářský růst, inovace a zaměstnanost, zejména mladých lidí; zdůrazňuje, že další podpora kulturních a tvůrčích odvětví a investice do nich mohou výrazně napomoci investicím, růstu, inovacím a zaměstnanosti; vyzývá proto Komisi, aby např. v kontextu iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zvážila příležitosti nabízené celým kulturním a tvůrčím odvětvím, včetně zejména nevládních organizací a malých sdružení;

14.  zdůrazňuje, že sociální podnikání je rostoucím odvětvím, které může podpořit hospodářství a zároveň zmírňovat strádání, sociální vyloučení a další sociální problémy; domnívá se proto, že vzdělávání podnikatelů by mělo zahrnovat sociální rozměr a zabývat se tématy, jako je spravedlivý obchod, sociální podniky a alternativní modely podnikání, například družstva, a tak usilovat o sociálnější, inkluzivnější a udržitelnější hospodářství;

15.  zdůrazňuje obrovský potenciál obnovitelných zdrojů energie a snah o efektivnější využívání zdrojů a energetickou účinnost pro inovace a zaměstnanost; vyzývá Komisi, aby do evropského semestru začlenila konkrétní strategii v oblasti energetiky a životního prostředí, která bude zahrnovat i vzdělávání a zaměstnanost;

16.  lituje, že genderové nerovnosti v oblasti zaměstnání, včetně diskriminačních politik najímání a propouštění pracovníků, rozdíly v odměňování, nucená práce na částečný úvazek, sexuální obtěžování a opatření v oblasti rodičovské dovolené, která nejsou dostatečná k tomu, aby zajistila skutečné sladění pracovního a soukromého života pro oba rodiče, jsou stále značné navzdory tomu, že byly zavedeny významné právní předpisy a výrazně se zlepšilo dokumentování těchto praktik; žádá proto, aby byly prosazovány a urychleně provedeny stávající právní předpisy v oblasti rovnosti žen a mužů, a vyzývá členské státy, aby dále podporovaly podnikání žen a politiky vstřícné k rodině;

17.  připomíná, že je třeba povzbuzovat dívky a mladé ženy ke studiu IKT, a vyzývá členské státy, aby je podporovaly ve studiu oborů STEM, ale i uměleckých a humanitních oborů, a aby zvýšily zastoupení žen v oblastech STEM;

18.  opakuje svou výzvu k vytvoření záruky pro děti a znovu se obrací na Komisi, aby své hodnocení včas dokončila prostřednictvím odpovídající přípravné akce (rozpočtová položka 04 03 77 25); připomíná, že hodnocení má přezkoumat, jak lze realizovat sociální investice v raném dětství, jak zajistit provádění doporučení týkajících se investic do dětí(1) a jak nejlépe využít stávající nástroje a programy; trvá na řádném a rychlém provedení záruky pro mladé lidi, a to i přidělením dostatečných finančních prostředků na základě důkladného posouzení a v případě potřeby pomocí významných reforem a individuálních úprav, aby mohla mladým lidem zajistit kvalitní nabídku zaměstnání a jejich udržitelné začlenění do trhu práce; trvá rovněž na lepším monitorování záruky a lepším informování o ní s cílem usnadnit vypracování politik mládeže, které jsou více fakticky podložené;

19.  připomíná, že by evropský semestr měl být procesem s větší mírou otevřenosti, transparentnosti a demokratičnosti; vyzývá Komisi, aby zavedla pokyny pro dialog zúčastněných stran s cílem zlepšit kvalitu zapojení občanské společnosti a aby k tomuto účelu používala další nástroje, jež nabízí elektronická demokracie;

20.  vítá, že v návrhu nových hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států, který je přílohou roční analýzy růstu na rok 2018, je kladen důraz na práva osob se zdravotním postižením; žádá však, aby tato ustanovení zahrnovala konkrétní opatření na dosažení deklarovaných cílů v souladu se závazky EU a členských států vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Rupert Matthews, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Francis Zammit Dimech

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19

+

EPP

Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Michaela Šojdrová, Bogdan Brunon Wenta, Andrzej Zdrojewski, Francis Zammit Dimech

S&D

Silvia Costa, Damian Drăghici, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Julie Ward, Krystyna Łybacka

ALDE

Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

The Greens/EFA

Helga Trüpel

EFDD

Isabella Adinolfi

4

-

ECR

Rupert Matthews

GUE/NGL

Nikolaos Chountis, Curzio Maltese

ENF

Dominique Bilde

2

0

EPP

Andrea Bocskor, Milan Zver

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

27.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

10

14

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Michael Detjen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Marian Harkin, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Dennis Radtke, Terry Reintke, Robert Rochefort, Claude Rolin, Siôn Simon, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Georges Bach, Heinz K. Becker, Krzysztof Hetman, Dieter-Lebrecht Koch, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Sven Schulze, Joachim Schuster, Kosma Złotowski

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Evelyne Gebhardt, Paul Tang


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

24

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Marian Harkin, Robert Rochefort, Yana Toom, Renate Weber

PPE

Georges Bach, Heinz K. Becker, David Casa, Krzysztof Hetman, Dieter-Lebrecht Koch, Ádám Kósa, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Dennis Radtke, Claude Rolin, Sven Schulze, Romana Tomc

Verts/ALE

Jean Lambert, Terry Reintke, Tatjana Zdanoka

10

-

ECR

Arne Gericke, Anthea McIntyre, Ulrike Trebesius, Kosma Złotowski

ENF

Dominique Martin

GUE/NGL

Rina Ronja Kari, Kostadinka Kuneva, Patrick Le Hyaric, Paloma López Bermejo

NI

Lampros Fountoulis

14

0

S&D

Maria Arena, Guillaume Balas, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Michael Detjen, Evelyne Gebhardt, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Edouard Martin, Joachim Schuster, Simon Siôn, Paul Tang, Marita Ulvskog

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 9. března 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí