ZPRÁVA o výroční zprávě za rok 2016 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům

9.4.2018 - (2017/2216(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Gilles Pargneaux

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě za rok 2016 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům

(2017/2216(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Protokol (č. 1) SFEU o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol (č. 2) SFEU o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. července 2017 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2016“ (COM(2017)0383) a na její doprovodné pracovní dokumenty (SWD(2017)0266, SWD(2017)0267, SWD(2017)0268, SWD(2017)0269 a SWD(2017)0270),

–  s ohledem na zprávu úřadu OLAF za rok 2016 a zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2016,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů[1],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999[2] a hodnocení jeho uplatňování ze dne 2. října 2017 (COM(2017)0589) a SWD(2017)0332),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie[3],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[4],

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[5],

–  s ohledem na zprávu z roku 2015 o výpadku příjmů z DPH, kterou nechala vypracovat Komise, a na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu v oblasti DPH (COM(2016)0148),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-105/14, Taricco a další[6],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU[7],

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0135/2018),

A.  vzhledem k tomu, že členské státy a Komise mají společnou odpovědnost za plnění přibližně 74 % rozpočtu Unie v roce 2016; vzhledem k tomu, že členské státy jsou primárně odpovědné za výběr vlastních zdrojů, zejména v podobě DPH a cel;

B.  vzhledem k tomu, že řádná správa veřejných výdajů a ochrana finančních zájmů EU by měly být klíčovými prvky politik EU, aby se díky zajištění řádného a efektivního využívání peněz občanů zvýšila jejich důvěra;

C.   vzhledem k tomu, že dosažení dobrých výsledků a zjednodušení vyžaduje pravidelné hodnocení příjmů, výdajů, výsledků a dopadů prostřednictvím auditů výkonnosti;

D.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech je třeba odpovídajícím způsobem řešit s cílem odstranit nesrovnalosti a bojovat proti podvodům; vzhledem k tomu, že Komise by proto měla intenzivněji usilovat o to, aby zajistila účinnost boje proti podvodům, který by měl přinášet konkrétnější a uspokojivější výsledky;

E.  vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 SFEU uvádí, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“;

F.  vzhledem k tomu, že kolísání v počtu nesrovnalostí může souviset s vývojem víceletých programových cyklů (s vyšší úrovní odhalování na konci cyklů v důsledku ukončování programů) a také s pozdním hlášením některých členských států, které mají tendenci hlásit většinu nesrovnalostí předchozích víceletých programů najednou;

G.  vzhledem k tomu, že DPH je pro členské státy hlavním a rostoucím zdrojem příjmů, který v roce 2015 přinesl téměř 1,0353 bilionu EUR a přispěl k vlastním zdrojům EU v celkové výši 18,3 mld. EUR, což představuje 13,9 % celkových příjmů EU v roce 2015;

H.  vzhledem k tomu, že systémy DPH, zejména pokud jsou uplatňovány na přeshraniční transakce, nejsou odolné vůči podvodům a daňovým únikům a že v roce 2015 měly pouze podvody s chybějícím obchodním článkem při obchodování uvnitř Společenství (tzv. „řetězové podvody) za následek ztráty z příjmů z DPH ve výši přibližně 50 mld. EUR;

I.  vzhledem k tomu, že korupce existuje ve všech členských státech, zejména v podobě organizované trestné činnosti a kromě toho, že zatěžuje hospodářství EU, podkopává demokracii a právní stát v celé Evropě; vzhledem k tomu nicméně, že přesná čísla nejsou známa, protože Komise rozhodla nezveřejnit příslušné údaje ve zprávě o protikorupční politice EU;

J.  vzhledem k tomu, že podvod je úmyslným protiprávním jednáním, jež představuje trestný čin, zatímco nesrovnalost znamená nedodržení pravidel;

K.  vzhledem k tomu, že výpadek příjmů z DPH činil v roce 2015 přibližně 151,5 mld. EUR a pohyboval se v jednotlivých zemích mezi méně než 3,5 % a více než 37,2 %;

L.  vzhledem k tomu, že do zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a reformy Eurojustu je úřad OLAF jediným evropským orgánem specializovaným na ochranu finančních zájmů Unie; vzhledem k tomu, že v několika členských státech zůstane i po zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce úřad OLAF jediným orgánem chránícím finanční zájmy EU;

Odhalování a oznamování nesrovnalostí

1.  s uspokojením konstatuje, že celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí oznámených v roce 2016 (19 080 případů) byl o 15 % nižší než v roce 2015 (22 349 případů) a že jejich hodnota klesla o 8 % (z 3,21 mld. EUR v roce 2015 na 2,97 mld. EUR v roce 2016);

2.  bere na vědomí mírný pokles (o 3,5 %) počtu nesrovnalostí oznámených jako podvodné, což je pokračováním poklesu zaznamenaného od roku 2014; doufá, že pokles dotčených částek – z 637,6 milionu EUR v roce 2015 na 391 milionů EUR v roce 2016 – odráží skutečně nižší počet podvodů, nikoli nedostatky v jejich odhalování;

3.  připomíná, že ne všechny nesrovnalosti jsou podvodné a že je třeba jasně rozlišit chyby, k nimž došlo;

4.  domnívá se, že spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti odhalování podvodů není dostatečně účinná; naléhavě proto vyzývá, aby byl přijat soubor opatření, který by zajistil užší, účinnější a efektivnější spolupráci;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy přijaly vnitrostátní strategie boje proti podvodům; vyzývá Komisi, aby členským státům aktivně pomáhala při vypracovávání jejich vnitrostátních strategií boje proti podvodům, a to zejména proto, že státy spravují přibližně 74 % rozpočtu EU;

6.  vyzývá opětovně Komisi, aby zavedla jednotný systém pro shromažďování srovnatelných údajů o nesrovnalostech a podvodech od členských států, aby bylo možné standardizovat postup oznamování a zajistit kvalitu a srovnatelnost poskytovaných údajů;

7.  vyjadřuje znepokojení nad přetrvávajícími rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o postup oznamování, což může vést k chybnému vnímání účinnosti kontrol; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o podporu členských států při zvyšování úrovně a kvality inspekcí a sdílení osvědčených postupů v boji proti podvodům;

Směrnice o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce

8.  vítá přijetí směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU (směrnice o ochraně finančních zájmů), která stanoví minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí v oblasti podvodů poškozujících finanční zájmy Unie a která zahrnuje přeshraniční podvody s DPH, při nichž vznikly celkové škody ve výši nejméně 10 milionů EUR; připomíná nicméně, že tato prahová hodnota bude předmětem posouzení, které má Komise provést do 6. července 2022; vítá skutečnost, že působnost směrnice o ochraně finančních zájmů zahrnuje podvody v oblasti DPH, což je zvláště důležité pro intenzivnější boj proti přeshraničním podvodům v oblasti DPH; považuje tuto směrnici za první krok k harmonizovanému evropskému trestnímu právu; konstatuje, že směrnice definuje korupci a stanoví druhy podvodného jednání, které je třeba trestně stíhat;

9.  vítá rozhodnutí 20 členských států zřídit Úřad evropského veřejného žalobce v rámci posílené spolupráce; vyzývá k účinné spolupráci mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce založené na doplňkovosti, účinné výměně informací a podpoře činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce ze strany úřadu OLAF s cílem zabránit vytváření duplicitních struktur, střetu pravomocí a právním mezerám v důsledku nedostatečných pravomocí; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že se k této iniciativě nepřipojily všechny členské státy EU, a zdůrazňuje, že je důležité ve všech členských státech zachovat obdobnou míru účinnosti při odhalování podvodů; vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy, které se dosud zdráhají tak učinit, aby se připojily k Úřadu evropského veřejného žalobce;

10.  žádá účastnící se členské státy a Komisi, aby co nejdříve začaly s přípravnými pracemi směřujícími k zahájení činnosti úřadu a aby Parlament úzce zapojily do příslušných postupů, zejména do jmenování nejvyššího žalobce; žádá Komisi, aby co nejdříve jmenovala prozatímního správního ředitele úřadu v souladu s článkem 20 nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce; trvá na tom, aby byl úřadu ještě před oficiálním zahájením jeho činnosti přidělen dostatečný počet zaměstnanců a dostatečné zdroje; opakuje, že úřad musí být nezávislý;

11.  vyzývá k účinné spolupráci mezi členskými státy, Úřadem evropského veřejného žalobce, úřadem OLAF a Eurojustem; připomíná nadále probíhající jednání o nařízení o Eurojustu; zdůrazňuje, že je třeba jasně vymezit, jaké pravomoci přísluší Eurojustu, jaké úřadu OLAF a jaké Úřadu evropského veřejného žalobce; zdůrazňuje, že má-li být boj proti podvodům na úrovni EU skutečně účinný, bude třeba, aby Úřad evropského veřejného žalobce, Eurojust a úřad OLAF navzájem hladce spolupracovaly v koncepční i operační rovině, aby nedocházelo k jakémukoli možnému překrývání jejich úkolů; v tomto ohledu opakuje, že by mělo být co nejdříve vypracováno a přijato pracovní ujednání mezi těmito třemi institucemi v souladu s články 99 až 101 nařízení Rady (EU) 2017/1939[8]; trvá na tom, že by Úřad evropského veřejného žalobce měl mít pravomoc řešit spory o příslušnost v případech souvisejících s plněním jeho úkolů;

Příjmy – vlastní zdroje

12.  vyjadřuje své znepokojení nad ztrátami vyplývajícími z výpadku příjmů z DPH a z podvodů týkajících se DPH v EU, které v roce 2015 dosahovaly 159,5 mld. EUR;

13.  vítá přijetí krátkodobých opatření, jejichž cílem je bojovat proti ztrátám v oblasti DPH, uvedených v akčním plánu Komise „Směrem k jednotné oblasti DPH v EU“ zveřejněném dne 7. dubna 2016; zdůrazňuje, že problémy spojené s přeshraničními podvody v oblasti DPH vyžadují důsledná, koordinovaná a rychlá opatření; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila své postupy a předložila své návrhy definitivního systému DPH, jak je uvedeno v akčním plánu, s cílem zabránit ztrátám příjmů z daní v EU a členských státech;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí v souvislosti s tradičními vlastními zdroji poklesl z 5 514 v roce 2015 na 4 647 v roce 2016, celková částka se zvýšila ze 445 milionů EUR na 537 milionů EUR a je o 13 % vyšší než průměr za roky 2012–2016;

15.  s velkým znepokojením konstatuje, že se v posledních letech zintenzivnilo pašování tabáku do EU, které pro rozpočty EU a členských států podle odhadů představuje roční ztrátu 10 miliard EUR veřejných příjmů a je zároveň hlavním zdrojem pro organizovanou trestnou činnost, včetně terorismu; považuje za nezbytné, aby členské státy zvýšily své úsilí v boji proti těmto nezákonným činnostem, například zlepšením postupů spolupráce a výměny informací mezi členskými státy;

16.  bere na vědomí výsledek 12 společných celních operací provedených ve spolupráci úřadu OLAF a členských států s různými útvary třetích zemí a WCO, které umožnily zejména zabavit 11 milionů cigaret, 287 000 doutníků, 250 tun dalších tabákových výrobků, 8 tun konopí a 400 kg kokainu;

17.  konstatuje, že celní kontroly prováděné při proclení zboží a inspekce útvarů pro boj proti podvodům byly nejúspěšnějšími metodami odhalování podvodů na příjmové straně rozpočtu EU;

18.  vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o celní kontroly a s nimi související výběr cel, která představují jeden z vlastních zdrojů rozpočtu EU; připomíná, že celní orgány členských států jsou povinny provádět kontroly s cílem zjistit, zda dovozci dodržují předpisy týkající se tarifů a dovozu;

19.  vyjadřuje politování nad rozdílností celních kontrol prováděných v EU a nad vysokými částkami, kterých se týkají podvody narušující výběr vlastních zdrojů; vyzývá Komisi, aby posílila společnou politiku celních kontrol tím, že stanoví její skutečnou harmonizaci za účelem lepšího výběru tradičních vlastních zdrojů, a zajistila bezpečnost EU a její hospodářské zájmy s důrazem zejména na boj proti obchodu s nezákonným a padělaným zbožím;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že v období 2013–2016 byl dovoz oděvů a obuvi z Číny při jejich vstupu do několika evropských zemí, zejména do Spojeného království, podhodnocen;

21.  připomíná, že úřad OLAF doporučil Komisi vymáhat od vlády Spojeného království ztrátu ve výši 1,987 mld. EUR, což je částka, která by měla za normálních okolností být příjmem rozpočtu EU;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise není schopna vypočítat celkovou výši prostředků, které mají být zpětně získány na základě doporučení úřadu OLAF ohledně zpětného vymáhání prostředků; naléhavě vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala zprávu o výši vlastních prostředků EU zpětně získaných v návaznosti na doporučení úřadu OLAF, aby zavedla systém, který umožní výpočet celkových částek, sdělila výši prostředků, které ještě nebyly získány zpět, a ve výročních zprávách úřadu OLAF zveřejnila podrobnosti o vztahu mezi doporučením a skutečně získanými částkami;

23.  domnívá se, že Komise by měla každoročně poskytovat údaje o rozdílech mezi očekávanými příjmy z DPH a cel a skutečně vybranými částkami;

Výdaje

24.  vyjadřuje politování nad tím, že nesrovnalosti, které nemají povahu podvodů, v rámci přímých výdajů vzrostly o 16 % oproti předchozímu roku na rozdíl od ostatních rozpočtových odvětví, kde v tomto ohledu došlo k poklesu;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že již čtvrtý rok roste počet nesrovnalostí podvodné povahy v přímém řízení (16 případů v roce 2015 a 49 v roce 2016) i jejich hodnota (0,78 milionu EUR v roce 2015 a 6,25 milionu EUR v roce 2016); vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila konkrétní plán na snížení výskytu podvodů v této oblasti;

26.  konstatuje, že počet oznámených podvodů a jiných nesrovnalostí týkajících se Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) je i přes pokles z 3 250 případů v roce 2015 na 2 676 případů v roce 2016 nadále dvakrát vyšší než v roce 2012, ale zdůrazňuje, že částky v roce 2016 jsou pouze o 8 % vyšší než v roce 2012; konstatuje rovněž, že ačkoli celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí u tohoto fondu klesl mezi roky 2015 a 2016 o 16 %, počet podvodů se zvýšil o 17 %; vítá nicméně skutečnost, že finanční částky, kterých se podvody týkaly, klesly o více než 50 %; konstatuje rovněž, že podvody týkající se EZFRV představují za posledních pět let přibližně 0,5 % plateb;

27.  konstatuje, že 8 497 podvodů a jiných nesrovnalostí spojených s politikou soudržnosti a rybolovem v roce 2016 představovalo 22% snížení oproti roku 2015, ale jejich počet je nadále o 25 % vyšší než průměr za posledních pět let; konstatuje rovněž, že finanční částky, kterých se nesrovnalosti týkaly, byly o 5 % nižší než v roce 2015; bere na vědomí, že v programovém období 2007–2013 bylo 0,42 % prostředků na závazky zatíženo podvody a 2,08 % jinými nesrovnalostmi;

28.  vítá skutečnost, že částky, kterých se týkaly nesrovnalosti označených jako podvody v oblasti politiky soudržnosti a rybolovu, poklesly o téměř 50 % ze 469 mil. EUR v roce 2015 na 235 mil. EUR v roce 2016;

29.  je konsternován skutečností, že částky související s nesrovnalostmi v rámci Fondu soudržnosti v programovém období 2007–2013 nadále rostou (z 277 mil. EUR v roce 2015 na 480 mil. EUR v roce 2016) na rozdíl od ostatních fondů (EFRR, ESF a ERF), kde je patrná tendence ke stabilizaci, případně k poklesu;

30.  vyjadřuje údiv nad skutečností, že u téměř jedné třetiny podvodů v rámci politiky soudržnosti v roce 2016 nebyly poskytnuty žádné informace ohledně dotčené prioritní oblasti, neboť tento nedostatek informací neumožňuje provést srovnání s předchozími roky; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto situaci napravily;

31.  vyjadřuje znepokojení, pokud jde o kontroly finančních nástrojů spravovaných zprostředkovateli a pokud jde o nedostatky odhalené při ověřování sídla příjemců; zdůrazňuje, že je nutné podmínit poskytování přímých a nepřímých úvěrů zveřejněním daňových a účetních údajů v jednotlivých zemích a zveřejněním údajů o skutečném majetku přijímajících subjektů a finančních zprostředkovatelů zapojených do finančních transakcí;

32.  očekává, že zjednodušení administrativních pravidel plánované ve společných ustanoveních pro období 2014–2020, umožní snížit počet nesrovnalostí, které nemají povahu podvodů, odhalovat podvody a zlepšit přístup příjemců k finančním prostředkům Unie;

33.  bere na vědomí pokračující pokles počtu oznámených nesrovnalostí v oblasti předvstupní pomoci, který je důsledkem postupného ukončování programů předvstupní pomoci; konstatuje nicméně, že největší počet nesrovnalostí (jak podvodů, tak jiných nesrovnalostí), které představují více než 50 % oznámených případů, se vyskytl v Turecku;

34.  se zájmem očekává výsledky systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, který Komise uplatňuje od 1. ledna 2016;

35.  zasazuje se o užší spolupráci mezi členskými státy při výměně informací; připomíná, že mnohé členské státy postrádají zvláštní právní předpisy proti organizované trestné činnosti, která se stále více zapojuje do přeshraničních činností a do oblastí, s nimiž jsou spojeny finanční zájmy Unie, zejména do pašování a padělání měny; považuje za nezbytné, aby členské státy používaly účinné prostředky k potírání rostoucí internacionalizace podvodů, a vyzývá Komisi, aby zavedla společné normy pro opatření posilující boj proti podvodům;

Zadávání veřejných zakázek

36.  připomíná, že veřejné zakázky byly v posledním programovém období jedním z hlavních zdrojů chyb; konstatuje, že výskyt nesrovnalostí v důsledku nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek je i nadále vysoký; opakovaně vyzývá Komisi, aby vytvořila databázi nesrovnalostí, jež by mohla poskytnout základ pro smysluplnou a komplexní analýzu četnosti, závažnosti a příčin chyb při zadávání veřejných zakázek; vyzývá příslušné orgány členských států, aby vytvořily a analyzovaly své vlastní databáze nesrovnalostí, včetně těch, k nimž dochází při zadávání veřejných zakázek, a aby spolupracovaly s Komisí a poskytovaly jí tyto údaje v takové podobě a čase, jež Komisi usnadní její činnost; vyzývá Komisi, aby sledovala a co nejdříve vyhodnotila provedení směrnic 2014/24/ES a 2014/25/ES o veřejných zakázkách ve vnitrostátních právních předpisech;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dodržovaly ustanovení o předběžných podmínkách v rámci politiky soudržnosti, a to zejména v oblasti veřejných zakázek; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí v oblastech, na které poukázala výroční zpráva Komise, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek, finanční trestnou činnost, střety zájmů, korupci, whistleblowing a definici podvodu;

Zjištěné problémy a potřebná opatření

Lepší kontroly

38.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly důslednější opatření proti podvodům; domnívá se, že nesrovnalosti, které nemají povahu podvodů, by měly být odstraněny pomocí administrativních opatření, zejména stanovením transparentnějších a jednodušších požadavků;

39.  zdůrazňuje, že systém výměny informací mezi příslušnými orgány by usnadnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, která by bránila přeshraničním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů, čímž by byl zajištěn průřezový a komplexní přístup k ochraně finančních zájmů členských států; znovu opakuje svou žádost, aby Komise předložila legislativní návrh týkající se vzájemné správní pomoci v těch oblastech evropského financování, které nejsou upraveny zvláštním ustanovením;

40.  podporuje program Hercule III, který je dobrým příkladem přístupu založeného na „co nejlepším využití každého eura“; zdůrazňuje význam tohoto programu a jeho přínos pro posilování kapacit celních orgánů s cílem bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a předcházet tomu, aby se do členských států dostávalo padělané a pašované zboží;

41.  vítá nezávislé hodnocení programu Hercule III v polovině období, které bylo Evropskému parlamentu a Radě předloženo dne 11. ledna 2018;

42.  je znepokojen nárůstem podvodů souvisejících s DPH, zejména tzv. řetězových podvodů; bere na vědomí Komisí předložený návrh směrnice Rady, který by za určitých přísných podmínek umožňoval použití všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti členskými státy; bere na vědomí Komisí předložený návrh týkající se balíčku zjednodušujících opatření v souvislosti s DPH a snížení nákladů na dodržování předpisů pro malé a střední podniky ve snaze vytvořit prostředí příznivé pro růst malých a středních podniků a napomáhající přeshraničnímu obchodu; vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní, dlouhodobé a celounijní řešení problému podvodů souvisejících s DPH; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na práci sítě Eurofisc ve všech oblastech její činnosti, a umožnily tak výměnu informací a koordinaci politik s cílem podpořit boj proti tomuto druhu podvodu, který poškozuje rozpočet EU a rozpočty členských států;

43.  vyzývá Komisi, aby každoročně publikovala veřejnou zprávu o využití finančních prostředků EU a o převodech finančních prostředků Evropské investiční (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) do offshorových struktur, včetně počtu a povahy zablokovaných projektů, vysvětlujících poznámek k odůvodnění zablokování projektů a následných opatření, která mají zajistit, aby žádné finanční prostředky EU přímo ani nepřímo nepřispívaly k poškozování finančních zájmů EU;

44.  zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat při vykazování výdajů naprostou transparentnost, zejména pokud jde o práce v oblasti infrastruktury, jež jsou přímo financovány z prostředků EU nebo prostřednictvím finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby u spolufinancovaných projektů zajistila evropským občanům plný přístup k informacím;

Prevence

45.  domnívá se, že preventivní opatření jsou velmi důležitá, aby se snížila míra podvodů v souvislosti s využíváním prostředků EU;

46.  vítá preventivní opatření Komise a úřadu OLAF a žádá, aby bylo posíleno uplatňování systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a informačního systému pro boj proti podvodům a dokončeny vnitrostátní strategie boje proti podvodům; 

47.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve zjednodušování finančního nařízení a všech ostatních správních předpisů; žádá Komisi, aby velmi pečlivě posoudila jasnost a přidanou hodnotu finančních pokynů operačních programů členských států;

48.  vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec pro digitalizaci veškerých postupů v rámci provádění politik EU (výzvy k předkládání návrhů, podávání žádostí, hodnocení, provádění, platby), který pak budou uplatňovat všechny členské státy;

49.  zdůrazňuje, že transparentnost je důležitým nástrojem v boji proti podvodům; vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec, který by členské státy používaly ke zveřejňování veškerých kroků při provádění projektů financovaných z evropských prostředků, včetně plateb;

Oznamovatelé („whistlebloweři“)

50.  zdůrazňuje důležitou úlohu oznamovatelů při prevenci, odhalování a hlášení podvodů a nutnost chránit je; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily minimální úroveň ochrany oznamovatelův EU;

51.  připomíná své usnesení ze dne 14. února 2017 a svou zprávu z vlastního podnětu ze dne 24. října 2017 o ochraně oznamovatelů a naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby urychleně uplatnily doporučení, která jsou v nich obsažena;

52.  znovu žádá Komisi, aby urychleně předložila průřezový legislativní návrh o ochraně oznamovatelů s cílem účinně předcházet podvodům poškozujícím finanční zájmy Evropské unie a bojovat proti nim;

53.  bere na vědomí otevřené veřejné konzultace, které konala Komise mezi březnem a květnem 2017, aby shromáždila názory na otázku ochrany oznamovatelů na vnitrostátní i unijní úrovni; očekává v nadcházejících měsících plánovanou iniciativu Komise k posílení ochrany oznamovatelů v EU; připomíná své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU;

54.  vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na ochranu důvěrnosti informačních zdrojů, aby se zabránilo možným diskriminačním krokům či vyhrožování;

Boj proti korupci

55.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise již necítí potřebu zveřejnit zprávu EU o boji proti korupci, což brání posouzení míry korupce; připomíná své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, v němž vzal na vědomí, že Komise bude nadále provádět monitorování korupce v rámci procesu evropského semestru, a vyjádřil názor, že boj proti korupci by mohly v tomto procesu zastínit jiné ekonomické a finanční záležitosti; dále vyzval Komisi, aby šla příkladem, pokračovala ve zveřejňování zprávy a zavázala se provádět mnohem důvěryhodnější a komplexnější protikorupční strategii; poukazuje na to, že boj proti korupci je záležitostí policejní a soudní spolupráce, což je politická oblast, v níž je Evropský parlament spolunormotvůrcem a má plné kontrolní pravomoci;

56.  zdůrazňuje, že korupce je velkou výzvou pro EU a pro členské státy a že bez účinných protikorupčních opatření je překážkou pro hospodářskou výkonnost, právní stát a hodnověrnost demokratických orgánů a důvěru v tyto orgány v Unii; připomíná své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi k vytvoření mechanismu Unie pro demokracii, právní stát a základní práva, v němž vyzývá zejména k vypracování výroční zprávy o demokracii, právním státu a základních právech („evropská zpráva o demokracii, právním státu a základních právech“) s doporučeními pro jednotlivé země, která by zvláštní pozornost věnovala korupci;

57. vyjadřuje politování nad tím, že nová směrnice o zadávání veřejných zakázek dosud nevedla k výraznému zlepšení při odhalování úrovně korupce v EU, a vyzývá Komisi, aby poskytla účinné nástroje pro zlepšení transparentnosti postupů zadávání zakázek dodavatelům a subdodavatelům;

58.  vyzývá členské státy, aby plně ratifikovaly směrnici EU o boji proti praní peněz a zavedly veřejný rejstřík skutečných vlastníků společností, včetně trustů;

59.  znovu vyzývá Komisi, aby na základě požadavků stanovených ve Stockholmském programu rozvinula systém důsledných ukazatelů a snadno použitelných jednotných kritérií k měření úrovně korupce v členských státech a aby vyhodnotila protikorupční politiky těchto států; vyzývá Komisi k vytvoření indexu korupce, který by umožnil vytvořit žebříček členských států; je toho názoru, že index korupce by mohl poskytnout pevné základy, na kterých by Komise mohla stanovit zvláštní kontrolní mechanismy pro jednotlivé země použitelné při kontrole vynakládání prostředků z EU;

60.  opakuje, že prevence by měla zahrnovat soustavnou přípravu a podporu pracovníků odpovědných za správu a kontrolu finančních prostředků v rámci příslušných orgánů, stejně jako výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy; poukazuje na rozhodující úlohu místních a regionálních orgánů a zúčastněných subjektů v boji proti podvodům;

61.  připomíná, že Komise nemá přístup k informacím, které si členské státy vyměňují s cílem předcházet podvodům s chybějícím obchodním článkem při obchodování uvnitř Společenství (tzv. „řetězovým podvodům“), a bojovat proti nim; zastává názor, že Komise by měla mít přístup k síti Eurofisc za účelem lepší kontroly, hodnocení a zdokonalení výměny údajů mezi členskými státy; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na všech oblastech činnosti sítě Eurofisc, a usnadnily a urychlily výměnu informací se soudními a s donucovacími orgány, jako je Europol a OLAF, jak to doporučuje Účetní dvůr; vyzývá členské státy a Radu, aby zajistily Komisi přístup k těmto údajům za účelem posílení spolupráce, zvýšení spolehlivosti údajů a zintenzivnění boje proti přeshraniční trestné činnosti;

Investigativní žurnalistika

62.  domnívá se, že investigativní žurnalistika hraje zásadní úlohu při posilování nezbytné transparentnosti v Unii a v členských státech a že je třeba ji podporovat a pomáhat jí právními prostředky zároveň v členských státech i v rámci Unie;

Tabák

63.  připomíná rozhodnutí Komise neprodloužit dohodu se společností PMI, jejíž platnost vypršela dne 9. července 2016; připomíná, že dne 9. března 2016 požádal Parlament Komisi, aby tuto dohodu neobnovovala, neprodlužovala, ani nesjednávala na dobu po jejím uplynutí; domnívá se, že i další tři dohody (BAT, JTI, ITL) by měly být ukončeny s účinností ke dni 20. května 2019; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila zprávu o možnosti zrušit zbývající tři dohody;

64.  naléhavě žádá Komisi, aby přijala na úrovni EU veškerá opatření nezbytná ke zpětnému dohledávání tabákových výrobků společnosti PMI a aby v případě nezákonného zabavení produktů tohoto výrobce podnikla kroky, aby do doby, než budou všechna ustanovení směrnice o tabákových výrobcích plně vymahatelná, nedošlo k mezeře v právní úpravě mezi uplynutím platnosti dohody s PMI a vstupem v platnost směrnice o tabákových výrobcích a protokolu k rámcové úmluvě o kontrole tabáku;

65.  vítá podporu, kterou Komise vyjádřila rychlé ratifikaci protokolu Světové zdravotnické organizace o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, neboť tento protokol je prvním vícestranným právním nástrojem řešícím komplexně a v celosvětovém měřítku problém pašování cigaret;

66.  připomíná, že protokol Světové zdravotnické organizace o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky dosud ratifikovalo 32 stran, z toho pouze osm členských států a EU jako celek; vyzývá 10 členských států (Belgii, Dánsko, Finsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Řecko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko) a Norsko, které protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky podepsaly, ale dosud neratifikovaly, aby tak učinily;

67.  doufá, že v blízké době obdrží závěrečnou zprávu Komise o pokroku navazující na její sdělení z roku 2013 „Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU“ a plánovanou na rok 2018;

68.  vítá skutečnost, že laboratoř Unie pověřená kontrolou tabáku ve Společném výzkumném středisku v Geelu (Belgie), která je od dubna 2016 v provozu, je schopna zjistit chemický profil a zásadní vlastnosti zabaveného tabáku, což umožní ověřit jeho pravost;

Vyšetřování a úloha úřadu OLAF

69.  konstatuje, že soudní doporučení úřadu OLAF se v členských státech dosud provádějí jen omezeně; domnívá se, že tuto situaci nelze tolerovat, a vyzývá Komisi, aby zajistila plné provádění doporučení úřadu OLAF v členských státech;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory četným doporučením a vyšetřování úřadu OLAF je míra trestního stíhání v členských státech pouze 30 % a že soudní orgány některých členských států nepovažují doporučení úřadu OLAF týkající se zneužívání finančních prostředků EU za prioritu, a dokonce ani samotný úřad OLAF se vlastními doporučeními již dále nezabývá; vyzývá Komisi, aby stanovila pravidla pro další postup ve věci doporučení úřadu OLAF;

71.  vyjadřuje politování nad tím, že k přibližně 50 % případů úřadu OLAF vnitrostátní soudní orgány nepřihlížejí; vyzývá členské státy, Komisi a úřad OLAF, aby stanovily podmínky pro přípustnost důkazů poskytnutých úřadem OLAF; vyzývá úřad OLAF, aby zlepšil kvalitu svých závěrečných zpráv, a zvýšil tak jejich užitečnost pro vnitrostátní orgány;

72.  vyzývá úřad OLAF, aby uplatňoval realističtější přístup ke svým doporučením o zpětném získávání prostředků a aby podával zprávu i o částkách, které byly skutečně navráceny;

73.  připomíná, že nařízení o úřadu OLAF svěřuje v rámci postupu podávání stížností týkajících se vyšetřování významnou úlohu generálnímu řediteli; připomíná, že přímé zapojení generálního ředitele do vyšetřování úřadu OLAF podkopává jeho úlohu, a tudíž i dané nařízení;

74.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 usilovala o zajištění rovnováhy v oblasti pravomocí mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem OLAF, aby posílila procesní záruky, objasnila a posílila vyšetřovací pravomoci úřadu OLAF, stanovila určitou úroveň transparentnosti doporučení a zpráv úřadu OLAF a také aby objasnila pravidla pro spolupráci a přístup k údajům mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem;

o

o  o

75.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a dozorčímu výboru úřadu OLAF.

• [1]  Úř. věst. L 322, 28.9.2017, s. 1.
• [2]  Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
• [3]  Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.
• [4]  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
• [5]  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
• [6]  Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. září 2015, Taricco a další, C-105/14, ECLI:EU:C:2015:555.
• [7]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0022.
• [8]  Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (20.2.2018)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k výroční zprávě za rok 2016 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům
(2017/2216(INI))

Zpravodajka: Barbara Kudrycka

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  vítá dohodu, které dosáhly po čtyřech letech jednání v listopadu 2016 Parlament a Rada ve věci návrhu směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU (směrnice (EU) 2017/1371), která stanoví minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí v oblasti podvodů poškozujících finanční zájmy Unie a která zahrnuje přeshraniční podvody s DPH, při nichž vznikly celkové škody ve výši nejméně 10 milionů EUR; připomíná, že tato prahová hodnota však bude předmětem posouzení, které má Komise provést do 6. července 2022; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly tuto směrnici co nejdříve;

2.  vítá přijetí nařízení Rady (EU) 2017/1939) o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a jeho vstup v platnost a pokrok, k němuž došlo v Radě a který vyústil v dohodu mezi 20 členskými státy na základě postupu užší spolupráce podle článku 86 Smlouvy o fungování Evropské unie; vyzývá všechny zbývající členské státy, aby se k postupu užší spolupráce ve věci úřadu EPPO co nejdříve připojily; připomíná, že úlohou tohoto úřadu bude vyšetřovat, stíhat a stavět před soud pachatele trestných činů proti finančním zájmům EU, jak jsou definovány ve směrnici (EU) 2017/1371;

3.  žádá účastnící se členské státy a Komisi, aby co nejdříve zahájily přípravné práce směřující k uvedení úřadu do činnosti a aby průběžně úzce spolupracovaly s Parlamentem při příslušných postupech, zejména při jmenování nejvyššího žalobce; žádá Komisi, aby co nejdříve jmenovala prozatímního správního ředitele úřadu EPPO v souladu s článkem 20 nařízení o úřadu EPPO; trvá na tom, aby úřadu EPPO byl ještě před oficiálním zahájením jeho činnosti přidělen dostatečný počet zaměstnanců a dostatečné zdroje; opakuje, že úřad musí být nezávislý;

4.  požaduje efektivní spolupráci mezi členskými státy, úřadem EPPO, úřadem OLAF a Eurojustem; připomíná, že stále ještě probíhá jednání o nařízení o Eurojustu; zdůrazňuje, že je třeba jasně vymezit, jaké pravomoci přísluší Eurojustu, jaké úřadu OLAF a jaké úřadu EPPO; zdůrazňuje, že má-li být boj proti podvodům na úrovni EU skutečně účinný, bude třeba, aby nový úřad EPPO, Eurojust a úřad OLAF bezproblémovým způsobem vzájemně spolupracovaly v koncepční i operační rovině, aby nedocházelo k jakémukoli možnému překrývání jejich úkolů; v tomto ohledu opakuje, že by mělo být co nejdříve vypracováno a přijato pracovní ujednání mezi těmito třemi institucemi v souladu s články 99 až 101 nařízení Rady (EU) 2017/1939; trvá na tom, že by úřad EPPO měl mít pravomoc urovnávat spory o příslušnost v případech souvisejících s plněním jeho úkolů;

5.  vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na ochranu důvěrnosti informačních zdrojů, aby se zabránilo možným diskriminačním krokům či vyhrožování;

6.  lituje toho, že Komise přestala vydávat zprávy EU o boji proti korupci a namísto toho učinila součástí procesu evropského semestru pro správu ekonomických záležitostí protikorupční monitorování; opakuje své výzvy Komisi, aby zvážila možnost, že by tyto zprávy znovu začala vydávat;

7.  je znepokojen nárůstem podvodů souvisejících s DPH, zejména tzv. „kolotočových“ podvodů; bere na vědomí Komisí předložený návrh směrnice Rady, který by umožňoval použití všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti členskými státy za určitých přísných podmínek; bere na vědomí Komisí předložený návrh balíčku zjednodušujících opatření v souvislosti s DPH a návrh týkající se snížení nákladů na dodržování předpisů pro malé a střední podniky ve snaze vytvořit prostředí příznivé pro růst malých a středních podniků a napomáhající přeshraničnímu obchodu; vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní, dlouhodobé a celounijní řešení problému podvodů souvisejících s DPH; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na práci platformy EUROFISC ve všech oblastech její činnosti, a usnadnily tak výměnu informací a koordinovaly politiky s cílem pomoci při boji proti tomuto druhu podvodu, který poškozuje rozpočet EU a rozpočty členských států;

8.  upozorňuje na roli oznamovatelů a investigativních novinářů při prevenci, odhalování a oznamování podvodů, daňových úniků, vyhýbání se daňové povinnosti a nesrovnalostí u výdajů souvisejících s rozpočtem EU a při ochraně finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že ochrana oznamovatelů má zásadní význam pro zajištění veřejného blaha a ochranu finančních zájmů EU a pro podporu kultury veřejné zodpovědnosti a bezúhonnosti jak ve veřejných, tak v soukromých institucích; bere na vědomí otevřené veřejné konzultace, které konala Komise mezi březnem a květnem 2017, aby shromáždila názory na otázku ochrany oznamovatelů na vnitrostátní i unijní úrovni; očekává plánovanou iniciativu Komise k posílení ochrany oznamovatelů v EU v nadcházejících měsících; připomíná své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU;

9.  vyzývá Komisi, aby každoročně zveřejňovala veřejnou zprávu o využití finančních prostředků EU a o převodech finančních prostředků z Evropské investiční (EIB) a z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) do offshorových struktur, včetně počtu a povahy zablokovaných projektů, vysvětlujících poznámek k odůvodnění zablokování projektů a následných opatření, která mají zajistit, aby žádné finanční prostředky EU přímo ani nepřímo nepřispívaly k poškozování finančních zájmů EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	20.2.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	39 8 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Asim Ademov, Jan Philipp Albrecht, Monika Beňová, Malin Björk, Caterina Chinnici, Daniel Dalton, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Tanja Fajon, Raymond Finch, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Eva Joly, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Claude Moraes, Ivari Padar, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Sergei Stanishev, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Harald Vilimsky, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Carlos Coelho, Pál Csáky, Dennis de Jong, Maria Grapini, Anna Hedh, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Marek Jurek, Emil Radev, Barbara Spinelli, Jaromír Štětina, Josep-Maria Terricabras
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Clara Eugenia Aguilera García, André Elissen

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39	+
ALDE	Nathalie Griesbeck, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Cecilia Wikström
ENF	Harald Vilimsky
GUE/NGL	Barbara Spinelli
PPE	Asim Ademov, Carlos Coelho, Pál Csáky, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Kinga Gál, Monika Hohlmeier, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Lívia Járóka, Barbara Kudrycka, Emil Radev, Jaromír Štětina, Traian Ungureanu, Tomáš Zdechovský
S&D	Clara Eugenia Aguilera García, Monika Beňová, Caterina Chinnici, Tanja Fajon, Ana Gomes, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Cécile Kashetu Kyenge, Claude Moraes, Ivari Padar, Birgit Sippel, Sergei Stanishev, Josef Weidenholzer
Verts/ALE	Jan Philipp Albrecht, Eva Joly, Judith Sargentini, Josep-Maria Terricabras

8	-
ECR	Daniel Dalton, Jussi Halla-aho, Marek Jurek, Helga Stevens
EFDD	Raymond Finch, Kristina Winberg
ENF	André Elissen, Auke Zijlstra

3	0
GUE/NGL	Malin Björk, Marie-Christine Vergiat, Dennis de Jong

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	26.3.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	21 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Inés Ayala Sender, Ryszard Czarnecki, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Jean-François Jalkh, Wolf Klinz, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Bart Staes, Indrek Tarand, Marco Valli, Derek Vaughan, Joachim Zeller
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Andrey Novakov, Patricija Šulin
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Laura Ferrara, Norbert Lins, Lieve Wierinck

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

21	+
ALDE	Martina Dlabajová, Wolf Klinz, Lieve Wierinck
EFDD	Laura Ferrara, Marco Valli
ENF	Jean-François Jalkh
GUE/NGL	Luke Ming Flanagan
PPE	Ingeborg Gräßle, Norbert Lins, Andrey Novakov, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Patricija Šulin, Joachim Zeller
S&D	Inés Ayala Sender, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Derek Vaughan
VERTS/ALE	Bart Staes, Indrek Tarand

1	-
ECR	Ryszard Czarnecki

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se