ZPRÁVA k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky

7.5.2018 - (2017/2070(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodajka: Tokia Saïfi

Pozměňovací návrhy

• 001-004 (PDF - 357 KB)
• 001-004 (DOC - 55 KB)
• 005-015 (PDF - 418 KB)
• 005-015 (DOC - 72 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky

(2017/2070(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice[1],

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. září 2017 o provádění strategie v oblasti obchodní politiky „Obchod pro všechny“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu na období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 (COM(2017)0654),

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“.

–  s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 13. září 2017 přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o vícestranných jednáních s ohledem na 11. zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO) v Buenos Aires ve dnech 10.–13. prosince 2017[2],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků[3],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)[4],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce[5],

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 15. listopadu 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/…, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie[6],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“[7]

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 16. března 2017 k přijetí nařízení (EU) 2017/... Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí[8],

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 4. října 2016 k přijetí nařízení (EU) 2016/... Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání[9],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách[10],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu[11]

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. května 2006 s názvem„Podpora slušné práce pro všechny: příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ (COM(2006)0249, SEC(2006)0643)),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o provádění dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou[12],

–  s ohledem na posudek 2/15 Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017 o pravomoci EU k podpisu a uzavření dohody o volném obchodu se Singapurem,

–  s ohledem na studii Komise ze dne 15. listopadu 2016 o kumulativních dopadech budoucích obchodních dohod na zemědělství EU,

–  s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu provádění obecných pokynů OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), a zejména na její čl. 4 odst. 1 zakazující otroctví a nevolnictví,

–  s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0166/2018),

A.  vzhledem k tomu, že se společná obchodní politika skládá z obchodních dohod a legislativních opatření, jež mají za úkol chránit ofenzivní i defenzivní obchodní zájmy Unie, přispívat k udržitelnému růstu a tvorbě důstojných pracovních míst, zajistit dodržování evropských předpisů a norem, zaručovat právo členských států na regulaci a blahobyt občanů a propagovat hodnoty Unie; a vzhledem k tomu, že dodržování těchto cílů vyžaduje dobré směřování obchodní politiky Unie i úplné a účinné provádění a monitorování této politiky spravedlivějším a transparentnějším způsobem;

B.  vzhledem k tomu, že se Unie ve svém Evropském konsenzu o rozvoji, který přijala v roce 2017, zavázala k soudržnosti politik v oblasti rozvoje ve snaze zajistit udržitelný rozvoj a urychlit transformaci tím, že bude kladen důraz na průřezové prvky rozvojové politiky, jako jsou rovnost žen a mužů, mladí lidé, investice a obchod, udržitelná opatření v oblasti energetiky a klimatu, řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva a migrace a mobilita, aby tak prostřednictvím všech svých politik, včetně společné obchodní politiky, přispívala k cílům vymezeným v Agendě Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030;

C.  vzhledem k tomu, že se Unie zavázala k prosazování důstojné práce pro všechny, jak je uvedeno v závěrech světového summitu Organizace spojených národů z roku 2005 a v ministerské deklaraci, která byla přijata v roce 2006 na setkání na vysoké úrovni, jež se uskutečnilo v rámci zasedání Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů, a to i prostřednictvím svých obchodních vztahů; vzhledem k tomu, že Evropská rada opakovaně zdůraznila, že je důležité posilovat sociální rozměr globalizace a zohledňovat jej v jednotlivých vnitřních i vnějších politikách a v mezinárodní spolupráci;

D.  vzhledem k tomu, že Unie je vedoucí světovou velmocí v oblasti obchodu a největším jednotným trhem na světě i vedoucím světovým vývozcem zboží a služeb – na vývozu závisí v Evropě 31 milionů pracovních míst, tj. o 67 % více než v polovině devadesátých let 20. století;

E.  vzhledem k tomu, že Světová obchodní organizace (WTO) je jedinou celosvětovou mezinárodní organizací, která se zaměřuje na globální pravidla pro obchodní výměny mezi různými ekonomickými oblastmi nebo státy;

F.  vzhledem k tomu, že fáze provádění a prosazování má pro zajištění účinnosti obchodní politiky Unie klíčový a zásadní význam;

G.  vzhledem k tomu, že občané EU stále silněji požadují, aby obchodní politika Unie zajišťovala, že zboží, které vstoupí na trh EU, bylo vyrobeno za důstojných a udržitelných podmínek;

H.   vzhledem k tomu, že evropské podniky využívají snížené celní sazby vyplývající z obchodních dohod u přibližně 70 % vývozu, na který se tyto snížené sazby vztahují, zatímco naši partneři je využívají v přibližně 90 % případů, a že je zásadní, aby evropské podniky tyto výhody využívaly v plném rozsahu s cílem podpořit zaměstnanost, růst a investice;

I.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky patří k hnací síle evropského hospodářství, jelikož zajišťují 30 % vývozu Unie a 90 % pracovních míst v EU, a vzhledem k tomu, že je zásadní, aby byly plně zapojeny do provádění obchodní politiky Unie, a posílily tak její úlohu v oblasti vývozu, inovací a internacionalizace;

J.   vzhledem k tomu, že Unie je největším světovým vývozcem služeb a že její obchodní přebytek v této oblasti se od roku 2000 zdesetinásobil a v roce 2016 dosáhl více než 120 miliard EUR;

K.   vzhledem k tomu, že na otázky vznesené v rámci veřejné diskuse o společné obchodní politice a jejím provádění je třeba poskytnout jasné a přesné odpovědi;

L.  vzhledem k tomu, že jednotná obchodní politika, jak ji pojímá strategie „Obchod pro všechny“, je politikou založenou na hodnotách, jejímž cílem je mimo jiné prosazovat řádnou správu věcí veřejných, transparentnost, udržitelný rozvoj a spravedlivé obchodní postupy;

M.  vzhledem k tomu, že obchodní politika Unie musí být v souladu s ostatními vnějšími i vnitřními unijními politikami i se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje s cílem zajistit transparentnost, stabilitu a spravedlivější podmínky pro hospodářskou soutěž a zároveň zohledňovat mimo jiné cíle strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

Stávající rámec

1.  připomíná, že od zveřejnění strategie „Obchod pro všechny“ doznala mezinárodní situace hlubokých změn a v oblasti obchodu je třeba řešit nové výzvy a konkrétní úkoly; je znepokojen celosvětovým vzestupem některých ochranářských praktik, které jsou neslučitelné s pravidly WTO, a připomíná svou podporu otevřenému, spravedlivému, vyváženému a udržitelnému obchodnímu systému založenému na pravidlech;

2.  bere na vědomí vzrůstající hospodářský význam Asie i postupné stahování Spojených států amerických z obchodních výměn, což vyvolává celosvětovou nejistotu v oblasti obchodu i domácí kritiku mezinárodní obchodní politiky a poptávku po spravedlivém obchodu; vyzývá Komisi, aby tomuto vývoji přizpůsobila svou obchodní politiku a aby byla vzhledem k těmto změnám mezinárodní situace reakceschopnější a odpovědnější a zároveň vypracovala dlouhodobější strategii; zdůrazňuje, že v této měnící se globální situaci je úloha EU při prosazování obchodní agendy založené na hodnotách pro evropské občany stále důležitější;

3.  zdůrazňuje narůstající význam služeb, zejména digitálních služeb, včetně servitizace v oblasti obchodu se zbožím („způsob 5“), elektronického obchodu a toku údajů v mezinárodním obchodu; trvá na tom, že je nezbytné posílit mezinárodní pravidla upravující tato odvětví, aby bylo možné zajistit konkrétní přínosy pro spotřebitele, zlepšit přístup evropských podniků na zahraniční trhy a zaručit dodržování základních práv po celém světě, včetně ochrany údajů a soukromí; zdůrazňuje, že ochranu osobních údajů nelze v žádné obchodní dohodě zpochybnit, domnívá se, že digitální práva občanů by měla být prostřednictvím obchodních dohod posílena, a připomíná svůj postoj k ochraně údajů a digitálnímu obchodu vyjádřený v usnesení „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“; zdůrazňuje, že obchodní politika EU může hrát důležitou úlohu při překonávání digitální propasti; vyzývá Komisi, aby otázku digitálního obchodu prosazovala ve stávajících a budoucích dohodách o volném obchodu i v rámci WTO; vyzývá k tomu, aby do všech budoucích obchodních dohod, včetně těch, které jsou v současné době projednávány, byly zařazovány kapitoly o digitálním obchodu, a připomíná, že je důležité předcházet neodůvodněným požadavkům na lokalizaci údajů; žádá Komisi, aby uplatňovala takovou strategii v oblasti digitálního obchodu, která by malým a středním podnikům poskytovala příležitosti tím, že by jim usnadnila přístup na celosvětové trhy;

4.  zdůrazňuje, že vystoupení Spojeného království z Unie bude mít dopady na vnitřní i vnější obchodní výměny; vyzývá Komisi, aby dopad brexitu na svou obchodní politiku začala předvídat již nyní a aby včas předložila posouzení dopadu, které bude zahrnovat různé varianty budoucích obchodních vztahů, a to s cílem zaručit kontinuitu provádění obchodní politiky Unie a jejích vztahů s třetími zeměmi, včetně nalezení způsobů řešení společných závazků v rámci WTO;

5.  bere na vědomí posudek 2/15 Evropského soudního dvora ze dne 16. května 2017, v němž se uvádí, že s výjimkou otázky portfoliových investic a urovnávání sporů mezi investory a státy spadá dohoda o volném obchodu se Singapurem do výlučné pravomoci Unie; žádá Komisi a Radu, aby co nejdříve vyjasnily své rozhodnutí o budoucí struktuře dohod o volném obchodu a aby plně respektovaly rozdělení pravomocí mezi EU a její členské státy, pokud jde o směrnice pro jednání, jednání, právní základy návrhů, které mají být podepsány a uzavřeny, a zejména podpis a uzavírání mezinárodních obchodních dohod Radou, aby nedocházelo k dalším zpožděním u dohodnutých, avšak dosud neratifikovaných obchodních dohod s obchodními partnery; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl Parlament od počátku všech obchodních jednání a před přijetím pokynů pro jednání včas zapojován do všech fází svěřování mandátu a vyjednávání a provádění obchodních dohod a aby byl v plném rozsahu informován o všech souvisejících krocích; žádá, aby byla přijata nezbytná opatření prostřednictvím interinstitucionální dohody v rámci dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů;

6.  konstatuje, že navzdory tomu, že Spojené státy americké od jednání odstoupily, podařilo se zbývajícím jedenácti zemím dosáhnout dne 23. ledna 2018 v Tokiu dohody o transpacifickém partnerství;

Aktuální stav programu obchodních jednání Unie

7.  lituje skutečnosti, že se během konference ministrů WTO v Buenos Aires nepodařilo dosáhnout dohody; zdůrazňuje zásadní politický a hospodářský význam vícestranného systému a znovu vyjadřuje svou podporu tomuto systému; vyzývá Unii, aby aktivně předkládala návrhy na aktualizovaná vícestranná pravidla zohledňující nové výzvy vyplývající z globálních hodnotových řetězců a aby podporovala ústřední úlohu WTO v rámci globálního obchodního systému; vítá skutečnost, že vstoupila v platnost dohoda o usnadnění obchodu; vítá prodloužení výjimky WTO v oblasti farmaceutických výrobků pro nejméně rozvinuté země do roku 2033; lituje toho, že některé vícestranné dohody nejsou dodržovány, a žádá Komisi, aby v rámci WTO více usilovala o účinné plnění vícestranných pravidel a dohod; připomíná svůj dřívější požadavek, aby se Komise zapojovala do utváření rámce agendy WTO, zejména pokud se jedná o oblast sociální odpovědnosti podniků a obchodu a udržitelného rozvoje; opět vyjadřuje své znepokojení nad tím, že Spojené státy americké blokují nová jmenování členů odvolacího orgánu WTO, a zdůrazňuje význam dobře fungujícího systému WTO pro urovnávání sporů; vyzývá Komisi k posílení spolupráce s našimi nejvýznamnějšími partnery při řešení nespravedlivé hospodářské soutěže a ochranářských praktik ze strany třetích zemí;

8.  bere na vědomí zablokovanou situaci, pokud jde o mnohostranná jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA) a dohodě o environmentálních statcích; žádá Unii, aby v souladu s postojem Evropského parlamentu k dohodě TiSA prokázala iniciativu a dosáhla obnovení souvisejících jednání;

9.  zdůrazňuje, že vstoupilo v platnost – plně nebo dočasně – několik dohod o volném obchodu, např. obchodní dohody s Kanadou a Ekvádorem, ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu v dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou a několik dohod o hospodářském partnerství s africkými zeměmi a že od zveřejnění strategie „Obchod pro všechny“ byly uzavřeny dohody se Singapurem, Vietnamem a Japonskem; zdůrazňuje, že je nutné poskytovat dostatečnou politickou a administrativní podporu k zajištění toho, aby obchodní ujednání mohla být uzavírána a ratifikována v odpovídajících časových rámcích; podporuje probíhající proces modernizace obchodních dohod s Chile a Mexikem; připomíná svůj požadavek, aby byla zahájena jednání s Austrálií a Novým Zélandem, a to s ohledem na jeho postoje;

10.  zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat a posilovat vzájemně přínosné obchodní a investiční vztahy se strategickými partnery EU; požaduje, aby se obnovilo úsilí o pokrok v jednáních o komplexní dohodě o investicích s Čínou, zejména pokud se jedná o reciprocitu v přístupu na trhy a pokrok v oblasti udržitelného rozvoje;

11.  zdůrazňuje, že uzavřené dohody a probíhající i budoucí dvoustranná jednání vedená Unií poskytují příležitost k růstu prostřednictvím přístupu na trhy a odstranění obchodních překážek; žádá Komisi, aby průběžně spolupracovala se zúčastněnými stranami s cílem posoudit jejich priority v probíhajících jednáních; připomíná, že je třeba se přednostně zaměřovat na obsah jednání, spíše než na jejich rychlost, a že jednání musí být vedena v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu, že je třeba zajistit dodržování předpisů a norem EU, předcházet hrozbám pro sociální model EU a pro životní prostředí a že je třeba z jednání vyloučit veřejné služby, včetně služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu (v souladu s články 14 a 106 SFEU a protokolem 26) a audiovizuálních služeb; zdůrazňuje, že Komise musí ve všech obchodních jednáních zajistit, aby si EU, vnitrostátní a místní orgány uchovaly plné právo zavádět, přijímat, zachovávat nebo rušit jakákoli opatření, pokud jde o zadávání, organizaci, financování a poskytování veřejných služeb, jako tomu bylo v případě předchozích obchodních jednání;

12.  žádá Komisi a členské státy, aby každých pět let přezkoumávaly a případně aktualizovaly mandáty k jednání pro probíhající obchodní jednání a přizpůsobovaly je tak potenciálně změněné situaci a výzvám a aby do obchodních dohod začleňovaly ustanovení o změnách s cílem zajistit, aby byly prováděny co nejúčinněji a bylo možné je přizpůsobit stávající situaci, pod podmínkou, že bude zajištěna parlamentní kontrola a transparentnost;

13.  zdůrazňuje, že Komise již několikrát ohlásila zahájení jednání o investicích s Hongkongem a Tchaj-wanem, a vyzývá Komisi, aby dokončila přípravnou činnost s cílem zahájit formální jednání o investičních dohodách co nejdříve;

14.  připomíná význam vnitřních i vnějších investic pro evropské hospodářství i nezbytnost zajistit ochranu evropských investorů v zahraničí; žádá Komisi, aby pokračovala ve své práci na novém vícestranném systému řešení investičních sporů, který musí být mimo jiné založen na zajištění práva jednotlivých států na regulaci a na transparentnosti, a aby stanovila odvolací mechanismus, přísná pravidla pro střet zájmů a etický kodex; domnívá se, že tento nový systém se musí zaměřovat na povinnosti investorů, předcházet bezdůvodným sporům, zachovávat právo na regulaci ve veřejném zájmu a předcházet regulačnímu ochromení, zajišťovat rovnost investorů před soudem (se zvláštním zřetelem na mikropodniky a malé a střední podniky), nezávislost, transparentnost a odpovědnost; přezkoumat případné začleňování procesních ustanovení týkajících se mimo jiné vzájemných žalob v případě, kdy byly žalované investice provedeny v rozporu s příslušnými právními předpisy, a bránit souběžným žalobám využívajícím různé právní cesty, čímž se vyjasní vztah k domácím soudům;

15.  vyzývá členské státy, aby konečně odblokovaly postup týkající se mauricijské Úmluvy o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem, když nyní Evropský soudní dvůr objasnil otázky pravomocí, a Komisi, aby zdvojnásobila své úsilí v tomto ohledu; žádá také, aby k přezkumu nařízení o zachování právních účinků dvoustranných investičních dohod členských států došlo dříve než v roce 2020;

16.  očekává, že se EU a její členské státy budou zapojovat do rozhodování v rámci OSN, pokud jde o závaznou o dohodu o podnikání a lidských právech;

17.  se znepokojením konstatuje, že reforma pravidel původu ohlášená ve strategii „Obchod pro všechny“ dosud nebyla provedena; zdůrazňuje, že pravidla původu jsou příliš komplexní, a opět vyzývá k tomu, aby tato pravidla byla aktuálnější, jasnější a snadno se uplatňovala; připomíná závazek přijatý na 10. konferenci ministrů obchodu partnerství Euromed, že bude do konce roku 2018 dokončen přezkum úmluvy o celoevropsko-středomořských pravidlech původu; opět žádá Komisi, aby připravila zprávu o současné situaci, pokud jde o pravidla původu, a to s ohledem na kumulativní účinky pravidel původu ve dvoustranných dohodách o volném obchodu;

18.  připomíná, že při provádění obchodní politiky Unie je třeba věnovat zvláštní pozornost zemědělským produktům i zájmům evropských producentů a spotřebitelů, a to zejména s ohledem na kumulativní účinky všech dohod o volném obchodu na toto odvětví; zdůrazňuje, že obchodní dohody mohou nabízet hospodářské příležitosti pro zemědělsko-potravinářské odvětví, a to zejména pokud jde o dohodu s Japonskem; konstatuje, že Unie je největším vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů na světě; připomíná, že v souvislosti s vývozem zemědělsko-potravinářských produktů je důležité dosáhnout správné rovnováhy mezi ochranou citlivých zemědělských produktů a podporou ofenzivních zájmů Unie, mimo jiné stanovením přechodných období a vhodných kvót a v některých případech také vyloučením těch nejcitlivějších produktů; připomíná, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti uplatňovanou v EU je zásadní zajistit vysokou úroveň sanitárních a fytosanitárních norem a zároveň bojovat proti veškerému diskriminačnímu zacházení v této oblasti;

Zásada reciprocity jakožto pilíř obchodní politiky Unie a záruka spravedlivé a loajální hospodářské soutěže

19.  rozhodně se domnívá, že jedním z hlavních cílů obchodní politiky Unie by mělo být prosazování spravedlivé hospodářské soutěže a zajišťování rovných podmínek na trhu; vítá skutečnost, že je ve zprávě o provádění obchodní strategie Unie zmiňována zásada reciprocity; připomíná, že reciprocita musí být pilířem obchodní politiky Unie, avšak že je zároveň třeba zohledňovat případnou asymetrickou situaci rozvojových zemí a ustanovení o preferenčním zacházení pro nejméně rozvinuté země; bere na vědomí skutečnost, že Komise předložila pozměněný návrh nařízení o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami, což by mohl být důležitý nástroj pro zajišťování rovných podmínek, pokud jde o přístup třetích zemí na trh; domnívá se, že iniciativa na prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie má za cíl chránit bezpečnost a veřejný pořádek v Unii a jejích členských státech a mohla by umožnit větší reciprocitu v přístupu na trhy a zároveň zajistit pokračující otevřenost vůči přímým zahraničním investicím;

20.  připomíná, že způsob provádění obchodní politiky musí přispívat k zajišťování spravedlivých a rovných podmínek pro podniky v oblasti hospodářské soutěže; vítá přijetí nové metodiky pro výpočet sazeb antidumpingového cla v případě narušení hospodářské soutěže ve třetích zemích; bere na vědomí dosaženou interinstitucionální dohodu o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu; zdůrazňuje nové možnosti, které tyto nástroje nabízejí, zejména s ohledem na uložení cla nad rozpětí způsobené újmy; zdůrazňuje, že je důležité dbát na řádné a přiměřené uplatňování těchto nových nástrojů tím, že v případě jejich špatného fungování nebo obcházení dojde k okamžitému a přiměřenému zásahu, který bude v plném souladu s právními předpisy WTO a ostatními právními povinnostmi Unie; vítá proaktivní postoj Komise k rozvoji nástrojů na ochranu obchodu v roce 2016 a vyzývá k podobnému odhodlání a reaktivitě v případě, kdy někteří naši obchodní partneři tyto nástroje zneužívají proti vývozům z EU;

21.   považuje za politováníhodné, že zpráva Komise o provádění strategie v oblasti obchodní politiky prakticky nezmiňuje práci v oblasti koordinace, již je třeba realizovat s celními orgány; připomíná, že obchodní politika musí bojovat proti nezákonnému obchodu, s cílem zachovat konkurenceschopnost podniků EU a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti spotřebitelů; poukazuje také na důležitou úlohu politiky v oblasti hospodářské soutěže v tomto ohledu a na potřebu dvoustranných a vícestranných jednání za tímto účelem;

Využívání účinných průřezových opatření k provádění obchodní politiky prospěšné pro všechny

22.   žádá, aby se provádění obchodní politiky stalo nedílnou součástí obchodní strategie Unie;

23.  naléhavě žádá Komisi, aby v případě špatného fungování, překážek nebo pokud některý partner nedodržuje závazky, okamžitě využívala nástroje, které má k dispozici, konkrétně postup pro urovnávání sporů, jakož i stávající postupy ad hoc stanovené pro ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách o volném obchodu uzavíraných Unií;

24.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu lidských a finančních zdrojů, které jsou v současnosti k dispozici, s cílem zlepšit přípravu obchodních dohod pro přijetí našimi spolunormotvůrci a způsob provádění obchodní politiky, a žádá, aby byla v rámci Komise zřízena zvláštní služba, jež by byla pověřena sledováním a průběžným hodnocením provádění obchodní politiky a podávala také zprávy Parlamentu;

25.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zejména díky využívání informačních technologií více usilovaly o odstraňování všech administrativních překážek a zbytečné zátěže, o zjednodušování technických postupů i o podporu podniků usilujících o využívání obchodních dohod a nástrojů;

26.  zdůrazňuje klíčovou spolupráci delegací Unie s velvyslanectvími a sociálními partnery členských států, což umožňuje přijímat rychlá a přímá opatření s cílem zajistit řádné provádění obchodních ustanovení a rychle zjišťovat a účinně řešit problémy a překážky; domnívá se, že by delegace Unie měly mít prospěch ze zefektivněného systému založeného na jednotném souboru pravidel a pokynů, s cílem zajistit větší soudržnost; vybízí Komisi, aby zvýšila zapojení delegací EU ve třetích zemích do provádění stávajících a nových dohod o volném obchodu, zejména pokud jde o postavení místních začínajících podniků; vybízí Komisi a ESVČ, aby pokračovaly ve své činnosti v oblasti hospodářské diplomacie za podpory mimo jiné evropských obchodních komor;

27.  žádá Komisi, aby podle jednotlivých odvětví a jednotlivých zemí vypracovala studii o kumulativních účincích obchodních dohod, která by přispěla k hodnocení naší obchodní politiky a umožnila by předvídat a upravovat její dopady;

28.  zdůrazňuje, že některá odvětví se mohou v souvislosti s obchodními výměnami setkávat s hospodářskými obtížemi; vyzývá Komisi a členské státy, aby s přihlédnutím k sociálnímu hledisku rozvíjely doprovodné politiky s cílem maximalizovat přínosy a co nejvíce omezit potenciální negativní účinky liberalizace obchodu; žádá v této souvislosti Komisi, aby posílila účinnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a zvýšila jeho proaktivitu;

29.  vybízí Komisi, aby pokračovala ve své spolupráci s mezinárodními organizacemi a fóry, jako jsou mj. G20, OSN, OECD, MOP, Světová banka, Světová celní organizace a Mezinárodní organizace pro normalizaci, při přípravě mezinárodních norem, jejich provádění a sledování obchodních výměn, mimo jiné pokud jde o sociální a environmentální aspekty, a aby tuto spolupráci zintenzívnila;

Analýza první zprávy Komise o provádění dohod o volném obchodu

30.  vítá skutečnost, že Komise zveřejnila první zprávu o provádění dohod o volném obchodu; žádá Komisi, aby v tomto každoročním zveřejňování pokračovala; důrazně však mimoto žádá, aby Komise prováděla hlubší komplexní studie provádění dohod o volném obchodu uzavíraných Unií, hlouběji se zabývala tímto tématem a zajistila, aby studie zahrnuly příslušné a vhodné ekonometrické a kvalitativní analýzy a výklady údajů, konkrétní doporučení s uvedením zveřejněných údajů do souvislostí a s poskytnutím dalších kvalitativních informací, včetně – za účelem provádění pravidel – částí dohod o volném obchodu, jako je obchod a udržitelný rozvoj a zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že to umožní mít k dispozici komplexní a lepší posouzení skutečného dopadu dohod v terénu tak, aby zpráva poskytla účinné pokyny orgánům EU ohledně vytváření a provádění obchodní strategie Unie; domnívá se v tomto ohledu, že by se měla pro tyto studie určit a využívat společná metodika;

31.  žádá Komisi, aby podala zprávu o ustanoveních týkajících se zacházení podle doložky nejvyšších výhod ve stávajících dvoustranných dohodách o volném obchodu uzavíraných EU a o jejich praktickém dopadu při zaručení dalšího přístupu EU na trh ve třetích zemích prostřednictvím těchto dohod dojednaných partnery, s nimiž EU dohody o volném obchodu uzavírá;

32.  zdůrazňuje, že ve zprávě chybí různé informace a údaje; žádá Komisi, aby úžeji spolupracovala s členskými státy a partnerskými zeměmi s cílem získat více údajů a informací o provádění dohod; žádá Komisi, aby poskytovala informace mimo jiné o dopadu všech dohod o volném obchodu na růst a pracovní místa, o tom, jak tyto dohody přispívají k vývoji obchodních toků, a o dopadu obchodních a investičních dohod na investiční toky a obchod se službami;

33.  je znepokojen nedostatečným využíváním obchodních preferencí stanovených v unijních dohodách o volném obchodu, zejména skutečností, že evropští vývozci je využívají v menší míře než vývozci z partnerských zemí; žádá Komisi, aby co nejrychleji zjistila příčiny této nerovnováhy a aby je řešila; žádá Komisi, aby provedla analýzu vztahu mezi složitými pravidly původu a využíváním preferenčních obchodních dohod ze strany hospodářských subjektů; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly rychlá opatření k lepšímu informování hospodářských subjektů o obchodních preferencích stanovených v dohodách o volném obchodu; domnívá se, že jsou nutné podrobné informace, a to i na mikroúrovni, tak aby bylo možné řádně vyhodnotit provádění dohod o volném obchodu uzavíraných EU;

34.  domnívá se, že by Evropská komise měla provádění ustanovení dohod o volném obchodu věnovat stejnou pozornost, jakou věnuje fázím vyjednávání; žádá Komisi, aby problémy spojené s prováděním řešila s dotčenými obchodními partnery EU s cílem nalézt jejich řešení a systematizovat obchod s evropskými hospodářskými subjekty;

35.   vyzývá Komisi, aby diverzifikovala svůj přístup k různým analyzovaným odvětvím a prezentovala dopady provádění obchodních dohod v odvětvích považovaných za citlivá;

36.  vítá oznámení, že u všech obchodních dohod budou vytvořeny plány provádění, a žádá Komisi, aby do jejich přípravy zapojila všechny zúčastněné strany; vyzývá Komisi, aby definovala cíle, které je třeba splnit, i konkrétní kritéria umožňující jasné hodnocení, jako je aktuální stav odstraňování necelních překážek, míra využívání preferencí a kvót nebo situace v oblasti regulační spolupráce a pokrok ve smyslu obchodu a udržitelného rozvoje; očekává, že Parlamentu budou spolu s oficiálním postoupením předloženy prováděcí plány, a žádá, aby informace o pokroku dosaženém u prováděcích plánů obchodních dohod byla zahrnuta také do výroční zprávy o provádění dohod o volném obchodu;

37.  připomíná, že obchodní dohody včetně obchodních kapitol dohod o přidružení nemohou vstoupit v platnost, dříve než je ratifikuje Evropský parlament; domnívá se, že musí být horizontálně respektována praxe vyčkat na souhlas Parlamentu před prozatímním uplatněním politicky důležitých dohod, jak se k tomu zavázala komisařka Malmströmová při svém slyšení dne 29. září 2014;

Specifická ustanovení společné obchodní politiky pro malé a střední podniky

38.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila celý soubor nástrojů zaměřených na malé a střední podniky s cílem dosáhnout integrovanějšího globálního přístupu i skutečné strategie internacionalizace pro malé a střední podniky, což podpoří jejich zaměření na vývoz; vybízí Komisi, aby tento přístup prosazovala na mezinárodních fórech; podporuje účast v účinných informačních kampaních pro malé a střední podniky, v zájmu zvýšení míry využívání preferencí v rámci dohod o volném obchodu uzavíraných EU; zdůrazňuje význam mnohojazyčnosti při oslovování malých a středních podniků ze všech členských států; požaduje zpřístupnění větší právní a administrativní podpory pro malé a střední podniky, které uvažují o vývozu na zahraniční trhy, a to nejen prostřednictvím aktualizace internetových stránek, ale také tím, že bude zváženo využívání nových nástrojů, například on-line chatů k technickým otázkám, které by mohly poskytovat základní a snadněji dostupnou podporu; žádá, aby se ve snaze pomoci malým a středním podnikům delegace Unie podílely na příspěvcích k informacím o vývozu na příslušné zámořské trhy;

39.   považuje za politováníhodné, že zpráva Komise o provádění dohod o volném obchodu obsahuje jen málo informací o malých a středních podnicích; žádá Komisi, aby specifickou část zprávy věnovala dopadům provádění obchodních dohod na malé a střední podniky a využívání zvláštních ustanovení pro malé a střední podniky;

40.  vítá zavedení zvláštních kapitol věnovaných malým a středním podnikům do aktuálně sjednávaných dohod o volném obchodu a žádá Komisi, aby nadále vyvíjela úsilí při sjednávání a začleňování zvláštních kapitol a ustanovení týkajících se malých a středních podniků do projednávaných obchodních dohod a do svých legislativních návrhů s cílem zvýšit schopnost malých a středních podniků zapojovat se do obchodování a investování; zdůrazňuje, že porozumění složitosti pravidel původu, jejich aktualizace a umožnění jejich snazšího uplatňování a větší jasnosti je pro malé a střední podniky velmi důležité a že je třeba pro malé a střední podniky vyjednat zvláštní ustanovení, s cílem řešit přístup malých firem na zahraniční trhy veřejných zakázek; žádá Komisi, aby se vynasnažila poskytnout kalkulátor pravidel původu, který bude uzpůsobený malým a středním podnikům a který by jim měl konkrétně umožnit využívat preference dostupné v rámci stávajících dohod, v zájmu zvýšení míry využívání preferencí;

Význam přístupu na trh veřejných zakázek a ochrany zeměpisných označení

41.   připomíná, že ochrana zeměpisných označení je při jednání o obchodních dohodách jedním z ofenzivních bodů Unie; zdůrazňuje, že ze zprávy o provádění dohod o volném obchodu vyplývá, že někteří partneři nedodržují ustanovení týkající se ochrany zeměpisných označení, a vyzývá Komisi, aby přijala naléhavá opatření s cílem zajistit dodržování těchto ustanovení;

42.  připomíná, že trhy veřejných zakázek v Unii vykazují nejvyšší míru otevřenosti na světě; je znepokojen tím, že někteří partneři na úkor podniků EU nedodržují ustanovení dohod o volném obchodu týkající se přístupu na trh veřejných zakázek, a také velmi omezeným přístupem na trhy veřejných zakázek v některých třetích zemích; žádá Komisi, aby usilovala o zajištění lepšího přístupu na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích a aby v souladu s pravidly dohod o vládních zakázkách zvážila opatření, která by se měla využívat s třetími zeměmi, jež v oblasti přístupu na trhy veřejných zakázek upřednostňují své vlastní podniky; vyzývá Komisi, aby shromažďovala a zveřejňovala údaje na úrovni podniků o využívání ustanovení o veřejných zakázkách v dohodách o volném obchodu, s cílem lépe porozumět obtížím, kterým podniky EU čelí;

43.   žádá Komisi, aby poskytovala více informací a příslušných statistických údajů o vývoji v oblasti přístupu na trhy veřejných zakázek v posledních letech a aby zahrnula konkrétní informace o výhodách vyplývajících z ochrany zeměpisných označení;

Účinné provádění obchodní politiky přispívá k podpoře a ochraně hodnot Unie

44.  připomíná, že společná obchodní politika musí přispívat k prosazování hodnot Unie podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii i k plnění cílů uvedených v článku 21 včetně upevňování demokracie a právního státu, dodržování lidských práv, základních práv a svobod, rovnosti, úcty k lidské důstojnosti a ochrany životního prostředí a sociálních práv; je přesvědčen, že dosažení těchto cílů vyžaduje rázná a trvalá opatření ze strany Komise; zdůrazňuje, že Agenda OSN do roku 2030 a pařížská dohoda o klimatu poskytují primární srovnávací měřítka, k nimž lze vztáhnout příspěvek obchodní politiky EU k dohodnutým globálním cílům udržitelného rozvoje;

45.  žádá Komisi, aby uskutečňovala pravidelný dohled nad všeobecným systémem preferencí (GSP), zejména GSP+, a aby pokračovala ve zveřejňování zpráv každé dva roky; žádá Komisi, aby zintenzivnila svou spolupráci s přijímajícími zeměmi, ESVČ, delegacemi Unie, diplomatickými misemi členských států, mezinárodními organizacemi, podniky, sociálními partnery a občanskou společností s cílem zajistit lepší shromažďování informací a prohloubit analýzu provádění monitorování, na jejichž základě by bylo možné jasně vyhodnotit provádění všech aspektů systému; zdůrazňuje, že účinnost GSP spočívá na schopnosti Komise monitorovat a provádět ustanovení právních předpisů v případech neprovádění mezinárodních úmluv v oblasti práce nebo životního prostředí;

46.  poukazuje na to, že dohody nové generace obsahují doložky o lidských právech a kapitoly o udržitelném rozvoji, jejichž úplné provádění má za cíl zajišťovat a podporovat dodržování lidských práv, hodnot Unie a sociálních a environmentálních norem na vysoké úrovni; bere na vědomí hodnocení kapitol o udržitelném rozvoji, které je součástí zprávy Komise o provádění dohod o volném obchodu, a vyzývá k včasnému provádění stávajících ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji; žádá Komisi, aby vytvořila přesnou a specifickou metodiku pro sledování a hodnocení provádění těchto kapitol vzhledem k tomu, že je nelze hodnotit pouze na základě kvantitativních údajů; připomíná, že v některých případech existují obtíže při provádění ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji, například u dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, a opakuje proto svou výzvu k posílení vymáhání a monitorování kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, a to prostřednictvím většího zapojení organizací občanské společnosti včetně sociálních partnerů do všech obchodních dohod; vyjadřuje politování nad tím, že Komise předčasně ukončila diskusi o způsobu, jak posílit prosazování kapitoly o udržitelném rozvoji v rámci obchodních dohod, mimo jiné včetně zvažování přístupu založeného na sankcích;

47.  připomíná v této souvislosti důležitou úlohu domácích poradních skupin; zdůrazňuje potenciální přidanou hodnotu strukturovanějšího a transparentnějšího vztahu s domácími poradními skupinami v zemích obchodních partnerů, přičemž uznává jejich klíčovou úlohu při lepším porozumění místním požadavkům a místním ambicím; domnívá se, že domácí poradní skupiny jsou mimořádně důležité a přispívají k postupům vyžadovaným pro lepší sledování a provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji;

48.  vítá přezkum strategie ve prospěch pomoci obchodu a podporuje cíl v oblasti budování kapacit pro rozvojové země, aby mohly více využívat možností, které jim obchodní dohody s EU nabízejí; zdůrazňuje rovněž, že strategie musí přispívat k podpoře spravedlivého a etického obchodu a měla by se stát klíčovým nástrojem při potírání zvyšující se globální nerovnosti a při podpoře hospodářského rozvoje v partnerských zemích EU; vybízí Komisi, aby rozvojovým zemím pomáhala přijímat nezbytná opatření, aby si mohly mimo jiné zachovat přístup na evropský trh pro svůj vývoz a bojovat proti změně klimatu;

49.  opakuje, že je nakloněn tomu, aby byla do všech budoucích obchodních dohod začleňována ambiciózní ustanovení o boji proti korupci, která budou ve výlučné pravomoci Unie; vítá skutečnost, že probíhající jednání o modernizaci dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem a dohod o přidružení mezi EU a Chile zahrnují také protikorupční ustanovení; připomíná, že dohody o volném obchodu nabízejí dobrou příležitost ke zvýšení spolupráce v boji proti praní peněz, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

50.  vítá skutečnost, že ve zprávě Komise o provádění její obchodní strategie je zohledněna otázka rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že cílem je zajistit, aby ženy mohly v téže míře jako muži využívat výhody vyplývající z obchodních výměn, a to i díky strategii pomoci na podporu obchodu; zdůrazňuje, že to vyžaduje proaktivní přístup Komise, který podpoří začleňování rovnosti žen a mužů do obchodní politiky EU, a žádá Komisi, aby tento aspekt začlenila do svých budoucích výročních zpráv o provádění;

51.  vítá závazek Komise zajistit, aby obchodní jednání o modernizaci stávající dohody o přidružení mezi EU a Chile zahrnovala, vůbec poprvé v EU, zvláštní kapitolu o rovnosti žen a mužů a obchodu; opětovně vyzývá Komisi a Radu, aby prosazovaly a podporovaly začlenění zvláštní kapitoly věnované rovnosti žen a mužů do obchodních a investičních dohod EU;

52.   vítá přijetí nařízení proti mučení a zdůrazňuje, že je důležité zajistit jeho řádné provádění a dodržování ze strany našich obchodních partnerů; podporuje vytvoření mezinárodní Aliance pro obchod bez mučení;

53.  vítá přijetí nařízení o konfliktních minerálech, jehož cílem je přispět k odpovědnějšímu řízení globálního hodnotového řetězce; žádá Komisi, členské státy a další subjekty, aby nadále pokračovaly v přípravách na vstup nařízení v platnost; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné vytváření doprovodných opatření a aby byly členským státům a vnitrostátním zúčastněným subjektům poskytnuty nezbytné odborné znalosti a pomoc, se zvláštním důrazem na podporu malých a středních podniků při posilování jejich schopnosti plnit požadavky na náležitou péči, jak je stanoveno v nařízení;

54.  je si vědom šíření integrovaných globálních dodavatelských řetězců v mezinárodních obchodních strukturách; znovu opakuje svou výzvu k hledání způsobů, jak rozvíjet strategie a pravidla transparentnosti a odpovědnosti globálních hodnotových řetězců, a zdůrazňuje, že se společná obchodní politika musí provádět tak, aby zajišťovala odpovědné řízení globálního hodnotového řetězce; žádá Komisi, aby v rámci své obchodní politiky prosazovala a posilovala sociální odpovědnost podniků, včetně dalších opatření s cílem vytvořit konkrétní pravidla a postupy, a to s přihlédnutím k pokynům OECD pro nadnárodní společnosti, s cílem zajistit účinné provádění sociální odpovědnosti podniků; připomíná svůj požadavek vůči Komisi, aby zahrnula sociální odpovědnost podniků do všech obchodních dohod a aby tato ustanovení efektivně monitorovala v rámci hlubšího nezávislého monitorování kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, jejž požaduje Parlament a které zahrnuje občanskou společnost; potvrzuje svou podporu mezinárodním iniciativám, jako je bangladéšský pakt udržitelnosti, a žádá Komisi, aby se zaměřila na provádění uvedené iniciativy;

55.  vyzývá Komisi a všechny mezinárodní aktéry, aby dodržovali nové pokyny OECD pro náležitou péči určené odpovědným dodavatelským řetězcům v oděvním a obuvnickém odvětví;

56.  připomíná, že obchodní a rozvojová politika EU musí celkově přispívat k udržitelnému rozvoji, regionální integraci a začleňování rozvojových zemí do regionálních a nakonec i globálních hodnotových řetězců prostřednictvím hospodářské diverzifikace, což vyžaduje spravedlivá globální obchodní pravidla podporující rozvoj; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala rozvoj spravedlivé kontinentální zóny volného obchodu v Africe prostřednictvím politické a technické pomoci;

57.  připomíná, že se EU zavázala vymýtit nejhorší formy dětské práce na globální úrovni, jak to vyplývá z našich hodnot zakotvených v článku 21 SEU; opětovně vyzývá Komisi, aby předložila návrh zakazující dovoz zboží vyrobeného s využitím dětské práce nebo jakékoli jiné formy nucené práce či moderního otroctví; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost ratifikace Úmluv MOP č. 182 o odstranění nejhorších forem dětské práce a č. 138 o minimálním věku pro zaměstnání a práci ze strany zemí, které tak dosud neučinily;

58.  bere na vědomí pokrok při uzavírání a provádění dohod o hospodářském partnerství; domnívá se, že je zapotřebí provést hloubkovou analýzu jejich dopadu na ekonomiky afrických zemí a na jejich jednotlivá pododvětví, příslušné trhy práce a na podporu regionálního obchodu v Africe; vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu v duchu skutečného partnerství s cílem zaměřit se na dosud nevyřešené otázky; připomíná, že dohody o hospodářském partnerství jsou asymetrické a měly by klást rovnocenný důraz na rozvojové i obchodní aspekty; vyzývá v této souvislosti k včasnému provádění doprovodných opatření včetně vyplácení prostředků ERF;

59.  vítá dále provádění Dohody o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA a EU; konstatuje, že je nutné dále zvyšovat informovanost, aby země seskupení CARICOM mohly využívat příležitosti, které dohoda nabízí; vítá vytvoření smíšeného poradního výboru, ale naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby budoucí instituce občanské společnosti byly svolávány včas;

60.  opakuje svou výzvu EU, aby pracovala na odpovídajících a účinných řešeních pro zavedení transparentního a funkčního systému označování „společenské a environmentální sledovatelnosti“ v rámci celého výrobního řetězce v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu WTO a současně podporovala podobné kroky na mezinárodní úrovni;

Součástí provádění obchodní politiky EU musí být transparentnost a přístup k informacím

61.  bere na vědomí činnost Komise v oblasti transparentnosti a vyzývá Komisi, aby prováděla jednání co nejtransparentněji, při plném respektování osvědčeného postupu, který byl stanoven v rámci jiných jednání; domnívá se, že dosažení transparentnosti musí být součástí klíčových cílů Komise; žádá Komisi a členské státy, aby zveřejňovaly dokumenty týkající se sjednávání a provádění dohod, aniž by se narušila vyjednávací pozice Unie;

62.   vyzývá Komisi a členské státy, aby pro komunikaci o obchodní politice i o každé dohodě vytvořily skutečnou strategii s cílem maximalizovat předávání informací a přizpůsobovat je konkrétním subjektům tak, aby jim dohody přinášely prospěch; žádá Komisi a členské státy, aby přijímaly opatření s cílem zvyšovat povědomí hospodářských subjektů o uzavřených dohodách a vést pravidelný podpůrný dialog s profesními sdruženími, podniky a občanskou společností;

63.  vítá skutečnost, že Rada zveřejnila mandáty k vyjednávání pro transatlantické obchodní a investiční partnerství, Komplexní hospodářské a obchodní dohody CETA, dohodu o obchodu se službami TiSA, dohody s Japonskem, Tuniskem a Chile a úmluvu o zřízení mnohostranného soudu pro urovnávání sporů z investic a že Komise zveřejnila své návrhy mandátů k vyjednávání pro dohody s Austrálií a Novým Zélandem i pro zřízení mnohostranného soudu pro investice v souladu s dlouhodobým požadavkem Parlamentu na transparentnost; vyzývá Radu a členské státy, aby zveřejňovaly všechny mandáty k vyjednávání, a Komisi, aby zveřejňovala všechny návrhy mandátů pro zahajování budoucích jednání; žádá Radu a Komisi, aby při přípravě a přijímání mandátů k vyjednávání začleňovaly doporučení Parlamentu;

64.  opětovně žádá, aby členské státy, Evropský parlament, vnitrostátní parlamenty, hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti a sociální partneři byli více zapojováni do sledování obchodní politiky, mimo jiné včetně ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji; vyzývá Komisi, aby zveřejnila akční plán a podrobnosti modelu „posíleného partnerství“ pro provádění obchodních dohod;

65.  žádá Komisi, aby zvýšila kvalitu studií dopadu připravovaných pro každou obchodní dohodu a aby do nich zahrnovala odvětvovou a zeměpisnou analýzu; zdůrazňuje, že je klíčové lépe a včas komunikovat o informacích obsažených v ex-ante i ex-post studiích dopadu obchodních dohod ;

66.  vítá oznámení, že byla zřízena poradní skupina pro sledování obchodní politiky; zdůrazňuje, že je důležité tento nový orgán rychle ustavit, a to transparentním, veřejným a inkluzivním způsobem; žádá Komisi, aby pravidelně zveřejňovala dokumenty týkající se schůzí a činnosti této poradní skupiny; vyzývá dále Komisi, aby stanovila postupy pro zajištění řádné reakce na otázky, které poradní skupina nastolila;

67.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vnitrostátním parlamentům členských států, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

• [1]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0299.
• [2]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0439.
• [3]  Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 19.
• [4] Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 21.
• [5]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0330.
• [6]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0437.
• [7]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0488.
• [8]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0090.
• [9]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0369.
• [10]  Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
• [11]  Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 94.
• [12]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0225.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Od doby, kdy byla v roce 2015 zveřejněna strategie „Obchod pro všechny“, se situace v oblasti obchodní politiky Unie změnila a je třeba se zaměřit na nové výzvy.

Mezi nejvýraznější novinky posledních dvou let patří skutečnost, že se Spojené státy z mezinárodního obchodu i z vícestranného systému postupně stahují, zatímco Asie je stále silnější. Pokud jde o Evropu, dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království své rozhodnutí vystoupit v návaznosti na výsledek referenda z Evropské unie. Současně je pro hospodářskou situaci charakteristický zrychlující se rozvoj služeb a digitálního odvětví. A konečně, diskuse týkající se mezinárodního obchodu je intenzivnější a občané kladou řadu otázek; je třeba poskytovat jasné a přesné odpovědi, aby bylo možné prokázat a připomenout užitečnost obchodní politiky pro podniky i občany.

Analýza společné obchodní politiky v polovině období je tedy vítána – jedná se zatím o první návrh zprávy o tomto tématu, která byla vypracována na základě žádosti, již Parlament uvedl ve svém usnesení ze dne 5. července 2016.

Cílem stávajícího návrhu zprávy je podat přehled o provádění obchodní politiky a zmapovat uskutečněné kroky. Dalším cílem je ověřit, zda EU dodržuje závazky, které přijala od vydání obchodní strategie EU „Obchod pro všechny“, a zároveň analyzovat způsob, jakým byly tyto kroky uskutečněny. Tento návrh zprávy zahrnuje období od října 2015 do prosince 2017.

Analytická činnost zpravodajky se zaměřovala na tyto čtyři referenční dokumenty:

–  novou obchodní a investiční strategii „Obchod pro všechny“, již Komise zveřejnila v říjnu 2015,

–  usnesení Evropského ze dne 5. července 2016 o nové perspektivní a inovativní obchodní a investiční strategii,

–  zprávu Komise o pokroku při provádění obchodní strategie Komise dva roky od jejího zahájení, kterou Komise zveřejnila dne 14. září 2017 – COM(2017) 491 final,

–  zprávu Komise o provádění dohod o volném obchodu na období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016, která byla zveřejněna dne 9. listopadu 2017 – COM(2017)654,

Zpravodajka se vrací k hlavním směrům definovaným ve společné obchodní strategii, na něž se musí obchodní politika EU i nadále zaměřovat.

Jakožto největší světová obchodní velmoc musí Evropská unie podporovat zájmy podniků a občanů prováděním své obchodní politiky a zároveň sledovat cíl, kterým je spravedlivý a rovný obchod pro všechny, založený na pravidlech, jež je třeba dodržovat, a na klíčových zásadách, jako je reciprocita. Návrh zprávy zkoumá pokrok v programu vícestranných, mnohostranných a dvoustranných jednání Komise, jakož i nástroje přijaté v rámci boje proti nekalé hospodářské soutěži.

Dále je kladen důraz na skutečnost, že provádění obchodní politiky a dohled nad ní musí být nedílnou součástí obchodní strategie Evropské unie. Evropské podniky dostatečně nevyužívají výhod, které jim dohody o volném obchodu poskytují, zatímco u podniků z partnerských zemí je míra využívání preferencí mnohem vyšší. Z toho plyne, že je zásadní, aby byl obsah dohod uplatňován a aby hospodářské subjekty i spotřebitelé plně využívali evropské nástroje. Návrh zprávy analyzuje a komentuje první zprávu Komise o provádění dohod o volném obchodu.

Zpravodajka se také zaměřila na provádění konkrétních ustanovení obchodní strategie, která pro EU představují ofenzivní prvky a jež je třeba dodržovat. Jedná se zejména o uznávání a ochranu zeměpisných označení, přístup k veřejným zakázkám (vzhledem k míře otevřenosti EU) a o zavádění zvláštních ustanovení pro malé a střední podniky.

Obchodní politika prostřednictvím dohod a obchodních nástrojů rovněž přispívá k šíření hodnot Evropské unie, jež jsou definovány v článku 2 SEU, a musí rozvíjet odpovědné řízení hodnotového řetězce. Zpravodajka se proto zabývá nástroji, jež Komise od roku 2015 zavedla, a kroky, jež usilovaly o dosažení výše uvedených cílů.

Zpravodajka konečně připomíná, že při provádění společné obchodní politiky je zásadní usilovat o větší transparentnost, a to zejména při jednáních o obchodních dohodách. Lepší komunikace o obchodní politice na evropské i vnitrostátní úrovni také umožní lépe předávat informace zúčastněnými stranám.

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (26.2.2018)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky
(2017/2070(INI))

Zpravodaj: Doru-Claudian Frunzulică

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že obchod sám osobě není cílem, ale že spravedlivá obchodní politika podporující začleňování ve spojení s cíli udržitelného rozvoje a prosazováním lidských práv je významným prvkem, který by mohl přispět k odstranění chudoby; připomíná zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, podle které musí být cíle rozvojové spolupráce zohledněny v rámci politik, které pravděpodobně budou mít dopad na rozvojové země; vyzývá k většímu úsilí o zajištění udržitelných vzorců spotřeby a výroby a zdůrazňuje, že je potřebná inkluzivní a spravedlivá obchodní politika, která bude důsledně dodržovat a plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody UNFCCC, aby bylo možné spravedlivým a uceleným způsobem přispívat k odstraňování chudoby a ke spravedlnosti v sociální oblasti a oblasti klimatu;

2.  připomíná význam mnohostranného systému coby nejúčinnějšího způsobu, jak dosáhnout celosvětového obchodního systému podporujícího začleňování; vítá prodloužení výjimky WTO v oblasti farmaceutických výrobků pro nejméně rozvinuté země do roku 2033; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila, aby obchodní ustanovení neomezovala přístup k lékům a aby do obchodních dohod s rozvojovými zeměmi nebyla zahrnuta ustanovení TRIPS+ týkající se např. exkluzivity údajů;

3.  vyzývá Komisi, aby dále posoudila dopad preferenčních obchodních dohod na rozvojové země, včetně následků narušení preferencí a přesměrování obchodu a investic z rozvojových zemí do rozvinutých zemí prostřednictvím dohod EU o volném obchodu;

4.  zdůrazňuje význam komplexních ustanovení obchodních dohod o sociálních a pracovních normách a normách v oblasti životního prostředí; bere na vědomí probíhající diskusi o možném začlenění závazné a vynutitelné kapitoly týkající se obchodu a udržitelného rozvoje do všech obchodních dohod; rozhodně trvá na tom, aby do dohod EU o volném obchodu a preferenčních obchodních režimů byla začleňována přísná ustanovení pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti;

5.  vítá dokončení nařízení o konfliktních minerálech[1] a vyzývá k jeho urychlenému provádění, a to včetně doprovodných opatření; vybízí Komisi k tomu, aby ve světových dodavatelských řetězcích zavedla větší transparentnost a odpovědnost, a to zejména v oděvním průmyslu;

6.  vyzývá Komisi a všechny mezinárodní aktéry, aby dodržovali nové pokyny OECD pro náležitou péči pro odpovědné dodavatelské řetězce v oděvním a obuvním průmyslu;

7.  připomíná, že větší přístup k celním údajům o dovozu do EU by zvýšil transparentnost a odpovědnost globálních hodnotových řetězců; vyzývá Komisi, aby rozšířila požadavky na celní údaje a aby zařadila vývozce a výrobce mezi povinné prvky, které musí být součástí celních údajů, čímž se zvýší transparentnost a sledovatelnost v rámci globálních hodnotových řetězců; rovněž vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak stranám s veřejným zájmem umožnit přístup k celním údajům shromážděným od stran obchodujících s výrobky nebo zbožím dováženým do EU;

8.  lituje skutečnosti, že mechanismy vykazování nefinančních informací pro evropské společnosti, které působí v rozvojových zemích, jsou i nadále dobrovolné; konstatuje, že aby bylo možné dosáhnout cíle v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a prokázat snahu o odpovědný postoj ke společnosti, musí investice splňovat přísné požadavky na sociální odpovědnost podniků, pokud jde o plnou daňovou transparentnost, a to při uplatňování jasného mezinárodního právního rámce; zdůrazňuje, že investice se musí používat k podpoře místních ekonomik a zajištění důstojné práce v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a základními pracovními normami MOP; opět vyzývá EU a její členské státy, aby se konstruktivně zapojovaly do mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní podniky a další podnikatelské subjekty s ohledem na lidská práva, jejímž úkolem je dosáhnout závazné a vymahatelné mezinárodní dohody;

9.  zdůrazňuje, že je třeba reformovat mezinárodní investiční režim a vyvážit práva a povinnosti investorů, tj. umožnit postiženým osobám podat žalobu na zahraniční investory, pokud poruší závazné povinnosti, a požadovat odškodnění;

10.  připomíná, že obchodní a rozvojová politika EU musí celkově přispívat k udržitelnému rozvoji, regionální integraci a začleňování rozvojových zemí do regionálních a nakonec do globálních hodnotových řetězců prostřednictvím hospodářské diverzifikace, což vyžaduje spravedlivá globální obchodní pravidla podporující rozvoj; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala rozvoj kontinentální zóny volného obchodu v Africe prostřednictvím politické a technické pomoci;

11.  bere na vědomí pokrok při uzavírání a provádění dohod o hospodářském partnerství; domnívá se, že je zapotřebí provést hloubkovou analýzu jejich dopadu na ekonomiky afrických zemí a na jejich jednotlivá odvětví, příslušné trhy práce a podporu regionálního obchodu v Africe; vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu v duchu skutečného partnerství s cílem zaměřit se na dosud nevyřešené otázky; připomíná, že dohody o hospodářském partnerství jsou asymetrické a měly by klást rovnocenný důraz na rozvoj i na obchodní aspekty; v této souvislosti vyzývá k včasnému provedení doprovodných opatření včetně vyplácení prostředků ERF;

12.  dále vítá provádění dohody o hospodářském partnerství se státy skupiny CARIFORUM; konstatuje, že je nutné dále zvyšovat informovanost, aby státy společenství CARICOM mohly využívat příležitosti, které dohoda nabízí; vítá vytvoření smíšeného poradního výboru, ale naléhavě Komisi vyzývá, aby zajistila, aby instituce občanské společnosti byly v budoucnu svolávány včas;

13.  bere na vědomí rozhodnutí č. 12/CVI/17 přijaté Radou ministrů AKT ve dnech 5. a 6. prosince 2017[2] a vybízí Komisi, aby zvážila možnost zřídit program na pomoc rozvojovým zemím při přizpůsobování se změnám v evropských právních předpisech a důsledkům těchto změn pro jejich hospodářství s cílem umožnit jim přijímat nezbytná opatření, aby si mohly zachovat přístup na evropské trhy pro svůj vývoz;

14.  zdůrazňuje význam stabilních kontrolních mechanismů obchodních dohod s rozvojovými zeměmi; připomíná, že sledování a prosazování ustanovení v oblasti udržitelného rozvoje vyžaduje dlouhodobou a komplexní spolupráci s organizacemi občanské společnosti, včetně místních partnerů; vyzývá EU, aby zajistila, aby podmínky v oblasti lidských práv související s jednostrannými obchodními preferencemi, jako je GSP nebo GSP+, byly účinně prováděny a kontrolovány; vítá v této souvislosti skutečnost, že se do všech zemí v rámci režimu GSP+ vysílají pozorovací mise EU, a naléhavě Komisi vyzývá, aby provedla kritické posouzení zpráv o pokroku, a posoudila tak schopnost obchodních preferencí přinášet výsledky v oblasti rozvoje;

15.  vítá skutečnost, že v rámci probíhajících jednání se zeměmi Latinské Ameriky se projednávají i ustanovení o rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že je třeba dále začleňovat rovnost žen a mužů do obchodní politiky EU;

16.  zdůrazňuje, že je důležité uzpůsobovat obchodní politiky tak, aby podporovaly vnitrostátní úsilí v boji proti změně klimatu, s cílem splnit Pařížskou dohodu, jež by měla být považována za „základní ustanovení“ ve všech budoucích obchodních dohodách EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	20.2.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	16 4 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, György Hölvényi, Arne Lietz, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Eleftherios Synadinos, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Željana Zovko
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Thierry Cornillet, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Paul Rübig, Rainer Wieland

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

16	+
ALDE	Thierry Cornillet, Paavo Väyrynen
ECR	Eleni Theocharous
EFDD	Ignazio Corrao
PPE	Agustín Díaz de Mera García Consuegra, György Hölvényi, Cristian Dan Preda, Paul Rübig, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Željana Zovko
S&D	Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Norbert Neuser, Vincent Peillon

4	-
ECR	Nirj Deva
EFDD	Mireille D’Ornano
GUE/NGL	Lola Sánchez Caldentey
NI	Eleftherios Synadinos

1	0
VERTS/ALE	Maria Heubuch

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.
• [2]  Rozhodnutí č. 12/CVI/17 přijaté na 106. zasedání Rady ministrů AKT, které se konalo v Bruselu ve dnech 5. a 6. prosince 2017.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	24.4.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	33 2 1
Členové přítomní při konečném hlasování	William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Tiziana Beghin, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Karoline Graswander-Hainz, Nadja Hirsch, Yannick Jadot, France Jamet, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler, Jan Zahradil
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Eric Andrieu, Goffredo Maria Bettini, Reimer Böge, Klaus Buchner, Dita Charanzová, Agnes Jongerius, Frédérique Ries

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

33	+
ALDE	Dita Charanzová, Nadja Hirsch, Frédérique Ries
ECR	David Campbell Bannerman, Emma McClarkin, Joachim Starbatty, Jan Zahradil
EFDD	Tiziana Beghin
GUE/NGL	Helmut Scholz
PPE	Laima Liucija Andrikienė, Reimer Böge, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Sorin Moisă, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler
S&D	Eric Andrieu, Goffredo Maria Bettini, Karoline Graswander-Hainz, Agnes Jongerius, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster
VERTS/ALE	Klaus Buchner, Yannick Jadot

2	-
EFDD	William (The Earl of) Dartmouth
ENF	France Jamet

1	0
GUE/NGL	Anne-Marie Mineur

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se