ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

22.5.2018 - (COM(2017/0772/2 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Elisabetta Gardini
Navrhovatelka (*):
Željana Zovko, Výbor pro rozvoj
(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

Pozměňovací návrhy

• 001-065 (PDF - 224 KB)
• 001-065 (DOC - 50 KB)
• 066-067 (PDF - 346 KB)
• 066-067 (DOC - 70 KB)
• 068-069 (PDF - 350 KB)
• 068-069 (DOC - 71 KB)
• 070-070 (PDF - 333 KB)
• 070-070 (DOC - 68 KB)
• 071-075 (PDF - 374 KB)
• 071-075 (DOC - 75 KB)
• 076-078 (PDF - 354 KB)
• 076-078 (DOC - 72 KB)
• 079-079 (PDF - 233 KB)
• 079-079 (DOC - 74 KB)
• 080-080 (PDF - 112 KB)
• 080-080 (DOC - 68 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(COM(2017/0772/2 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017/0772/2),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 196 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0409/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska a postoje v podobě pozměňovacích návrhů, které předložily Výbor pro rozvoj, Rozpočtový výbor, Výbor pro regionální rozvoj a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0180/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.   vyzývá Komisi, aby se zdržela přerozdělování rozpočtových prostředků k financování nových politických priorit, které jsou doplňovány v průběhu probíhajícího víceletého finančního rámce, neboť tato skutečnost bude mít nevyhnutelně negativní dopad na provádění dalších klíčových činností Unie;

4.   vyzývá Komisi, aby na mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM) poskytla dostatečné množství prostředků v rámci příštího víceletého finančního rámce, který začne v roce 2021, a aby vycházela ze současné revize UCPM;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh  1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1)  Mechanismem Unie v oblasti civilní ochrany (dále jen „mechanismus Unie“), který upravuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU12, se posiluje spolupráce mezi Unií a členskými státy a usnadňuje koordinace v oblasti civilní ochrany v zájmu zlepšení reakce Unie na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.	(1)  Mechanismem Unie v oblasti civilní ochrany (dále jen „mechanismus Unie“), který upravuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU12, se posiluje spolupráce mezi Unií, členskými státy a jejich regiony a usnadňuje koordinace v oblasti civilní ochrany v zájmu zlepšení reakce Unie na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.
_________________	_________________
12 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).	12 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).
Pozměňovací návrh    2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3)  K přírodním a člověkem způsobeným katastrofám může dojít kdykoli a kdekoli na celém světě a často bez varování. Tyto katastrofy, ať přírodní nebo způsobené člověkem, jsou stále častější, extrémnější a složitější, přičemž je zhoršuje dopad změny klimatu a postihují území bez ohledu na státní hranice. Důsledky, které z katastrof vyplývají pro lidi, životní prostředí a hospodářství, mohou být enormní.	(3)  K přírodním a člověkem způsobeným katastrofám může dojít kdykoli a kdekoli na celém světě a často bez varování. Tyto katastrofy, ať přírodní nebo způsobené člověkem, jsou stále častější, extrémnější a složitější, přičemž je zhoršuje dopad změny klimatu a postihují území bez ohledu na státní hranice. Důsledky, které z katastrof vyplývají pro lidi, životní prostředí, sociální oblast a hospodářství, mohou mít nebývalý rozsah. Tyto katastrofy mohou být bohužel také záměrné, jak je tomu v případě teroristických útoků.
Pozměňovací návrh    3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4)  Nedávné zkušenosti ukázaly, že nutnost spoléhat se na dobrovolné nabídky vzájemné pomoci – koordinované a usnadněné mechanismem Unie – ve všech případech nezajistí, aby byly k dispozici dostatečné kapacity pro uspokojivé řešení základních potřeb osob postižených katastrofami, ani náležitou ochranu životního prostředí a majetku. Platí to zejména v případech, kdy jsou členské státy současně zasaženy opakujícími se katastrofami a kolektivní kapacita je nedostatečná.	(4)  Nedávné zkušenosti ukázaly, že nutnost spoléhat se na dobrovolné nabídky vzájemné pomoci – koordinované a usnadněné mechanismem Unie – ve všech případech nezajistí, aby byly k dispozici dostatečné kapacity pro uspokojivé řešení základních potřeb osob postižených katastrofami, ani náležitou ochranu životního prostředí a majetku. Platí to zejména v případech, kdy jsou členské státy současně zasaženy katastrofami, ať už opakujícími se nebo nečekanými, ať už přírodními nebo způsobenými člověkem, a kolektivní kapacita je nedostatečná. Mají-li se všechny tyto nedostatky a vznikající rizika úspěšně řešit, je třeba, aby všechny unijní nástroje byly využívány naprosto flexibilně, a to i pokud jde o podporu aktivní účasti občanské společnosti. Členské státy by nicméně měly uskutečnit přiměřená preventivní opatření k zachování takového množství vnitrostátních kapacit, které je dostatečné k řádnému řešení katastrof.
Pozměňovací návrh    4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a)   Prevence lesních požárů je zásadní součástí globálního úsilí o snížení emisí CO2. Při lesních požárech, kdy hoří stromy a půda bohatá na rašelinu, totiž k uvolňování emisí CO2 také dochází. Studie prokázaly, že lesní požáry způsobují 20 % celosvětových emisí CO2, přičemž je třeba poznamenat, že jde o větší množství emisí, než jaké vytvoří všechny druhy dopravy na zeměkouli dohromady (vozidla, lodě i letadla).
Pozměňovací návrh    5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5)  Klíčový význam pro ochranu před katastrofami má prevence, která vyžaduje další opatření. Za tímto účelem by členské státy měly pravidelně zpřístupňovat svoje posouzení rizik, jakož i souhrny svých plánů řízení rizik v případě katastrof, aby se zajistil integrovaný přístup ke zvládání katastrof, který bude spojovat opatření týkající se prevence rizik, připravenosti i reakce na ně. Kromě toho by měla mít Komise možnost od členských států vyžadovat, aby poskytly zvláštní plány prevence a připravenosti v souvislosti s konkrétními katastrofami, a to zejména s cílem maximalizovat celkovou podporu Unie, pokud jde o řízení rizika katastrof. Měla by se snížit administrativní zátěž a měly by se posílit politiky prevence, a to i zajištěním nezbytných propojení s ostatními klíčovými politikami a nástroji Unie, zejména se strukturálními a investičními fondy, jak se uvádí v 2. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1303/201313.	(5)  Klíčový význam pro ochranu před katastrofami má prevence, která vyžaduje další opatření. Za tímto účelem by členské státy měly pravidelně zpřístupňovat svoje posouzení rizik z hlediska vnitrostátní bezpečnosti a bezpečnostních rizik, jakož i souhrny svých plánů řízení rizik v případě katastrof, aby se zajistil integrovaný přístup ke zvládání přírodních i člověkem způsobených katastrof, který bude spojovat opatření týkající se prevence rizik, připravenosti i reakce na ně. Kromě toho by měla mít Komise možnost od členských států vyžadovat, aby poskytly zvláštní plány prevence a připravenosti v souvislosti s konkrétními katastrofami, včetně katastrof způsobených člověkem, a to zejména s cílem maximalizovat celkovou podporu Unie, především Evropské agentury pro životní prostředí (European Environment Agency – EEA), pokud jde o řízení rizika katastrof. Je zásadně důležité snížit administrativní zátěž a posílit politiky prevence, a to i na základě silnějšího propojení a intenzivnější spolupráce s ostatními klíčovými politikami a nástroji Unie, zejména se strukturálními a investičními fondy, jak se uvádí v 2. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1303/201313.
Pozměňovací návrh    6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a)  Riziko představuje pro rozvoj regionů negativní stimul. Prevence a řízení rizik obnáší přepracování politik a institucionálních rámců a posílení místních, celostátních a regionálních kapacit pro tvorbu a uplatňování opatření řízení rizik, za současné koordinace široké škály subjektů. Příprava map rizik podle regionů a/nebo členských států a posilování reakceschopnosti a preventivních opatření se zvláštním důrazem na rizika spojená s klimatem má naprosto zásadní význam. Je velmi důležité, aby mapy rizik zohledňovaly nejen rizika způsobená současnou proměnlivostí klimatu, ale také předpokládané trajektorie změny klimatu.
Pozměňovací návrh    7 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5b)  Při přípravě svých posouzení rizik a plánů řízení rizik by členské státy měly zohledňovat specifická rizika pro životní podmínky volně žijících živočichů a ostatních zvířat. Komise by měla podněcovat k celoevropskému šíření informací o zvířatech postižených katastrofami. V tomto směru by se měl vypracovat i systém školení a kurzů.
Pozměňovací návrh    8 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5c)  Období lesních požárů bylo v roce 2017 v mnoha členských státech obzvláště dlouhé a intenzivní, přičemž si jen v jednom členském státě vyžádalo přes 100 mrtvých. Nedostatek dostupných zdrojů, na něž upozornila zpráva o nedostatcích kapacit1a, a neschopnost evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události reagovat v řádné lhůtě na všech 17 žádostí o pomoc při lesních požárech, poukázaly na to, že dobrovolné příspěvky členských států při rozsáhlých mimořádných událostech postihujících několik členských států najednou nejsou dostatečným řešením.
	_________________
	1aZpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o dosaženém pokroku a přetrvávajících nedostatcích v rámci evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události, 17. 2. 2017.
Pozměňovací návrh    9 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 d (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5d)  Nejpřirozenějšími partnery pro prohloubení spolupráce jsou sousední členské státy, které sdílejí odborné poznatky a struktury ve stejné oblasti a u nichž je nejpravděpodobnější, že je postihnou stejné katastrofy a rizika.
Pozměňovací návrh    10 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6)  Je zapotřebí posílit kolektivní schopnost připravit se a reagovat na katastrofy, a to zejména prostřednictvím vzájemné podpory v Evropě. Kromě posílení možností, které již nabízí evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události (dále jen „evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události“ nebo „dobrovolný soubor“), od této chvíle nazývaná „Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany“, by Komise měla zřídit i rescEU. Součástí rescEU by měly být i kapacity pro odezvu na mimořádné události určené k boji proti přírodním požárům, rozsáhlým záplavám a zemětřesením, jakož i polní nemocnice a lékařské týmy v souladu s normami Světové zdravotnické organizace, které by bylo možno rychle nasadit.	(6)  Je zapotřebí posílit kolektivní schopnost připravit se a reagovat na katastrofy, a to zejména prostřednictvím vzájemné podpory v Evropě. Kromě posílení možností, které již nabízí evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události (dále jen „evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události“ nebo „dobrovolný soubor“), od této chvíle nazývaná „Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany“, by Komise měla zřídit i rescEU. Součástí rescEU by měly být i kapacity pro odezvu na mimořádné události určené k boji proti přírodním požárům, rozsáhlým záplavám a zemětřesením, teroristickým útokům a chemickým, biologickým, radioaktivním a jaderným útokům, jakož i polní nemocnice a lékařské týmy v souladu s normami Světové zdravotnické organizace, které by bylo možno rychle nasadit. Zdůrazňuje v této souvislosti význam posilování a zahrnutí specifických kapacit místních a regionálních orgánů, protože zajišťují první zásah po katastrofě. Tyto orgány by měly vypracovat modely spolupráce, v jejichž rámci by si komunity mohly vyměňovat osvědčené postupy a získaly by tak příležitost účastnit se rozvoje vlastní odolnosti vůči přírodním katastrofám.
Pozměňovací návrh    11 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a)  Významnou úlohu při prevenci a zvládání katastrof hrají regionální a místní orgány a v zájmu minimalizace překrývání činnosti a podpory interoperability je třeba, aby jejich kapacity pro odezvu byly do veškeré koordinace a nasazení podle tohoto rozhodnutí náležitě zapojeny, v souladu s institucionálními a právními rámci členských států. Tyto orgány mohou hrát důležitou úlohu při prevenci a jsou to právě ony, kdo bude bezprostředně po katastrofě, s využitím kapacit svých dobrovolníků, reagovat jako první. Je proto zapotřebí, aby na místní, regionální i přeshraniční úrovni fungovala průběžná spolupráce s cílem vytvořit společné systémy varování pro rychlý zásah ještě před mobilizací rescEU i pravidelné osvětové kampaně týkající se počátečních opatření pro odezvu.
Pozměňovací návrh    12 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7)  Unie by měla být schopna členské státy podpořit v případech, kdy dostupné kapacity neumožňují efektivní reakci na katastrofy, a to přispěním k financování leasingu či pronájmu, čímž se zajistí rychlý přístup k takovým kapacitám, nebo financováním jejich pořízení. To by podstatným způsobem zvýšilo účinnost mechanismu Unie, neboť by se zajistila dostupnost kapacit v případě, kdy by jinak nebylo možné zajistit účinnou reakci na katastrofy, zejména pokud jde o katastrofy s širokým spektrem dopadů na velký počet členských států. Získávání kapacit ze strany Unie by mělo umožnit úspory z rozsahu i lepší koordinaci při reakci na katastrofy.	(7)  Unie by měla být schopna členské státy podpořit v případech, kdy dostupné materiální a technické kapacity neumožňují efektivní reakci na katastrofy, mj. v případě přeshraničních událostí, a to přispěním k financování leasingu či pronájmu, čímž se zajistí rychlý přístup k takovým kapacitám, nebo financováním jejich pořízení. To by podstatným způsobem zvýšilo účinnost a schopnost nasazení mechanismu Unie, neboť by se zajistila rychlá dostupnost materiálních a technických kapacit – mj. pro záchranu starších osob nebo osob se zdravotním postižením – v případě, kdy by jinak nebylo možné zajistit účinnou reakci na katastrofy, zejména pokud jde o katastrofy s širokým spektrem dopadů na velký počet členských států, například přeshraniční epidemie. Předem vyčleněné vhodné vybavení a získávání kapacit ze strany Unie by mělo umožnit úspory z rozsahu i lepší koordinaci při reakci na katastrofy. Tyto finanční zdroje je nutné vynakládat optimálně a transparentně.
Odůvodnění
Při mobilizaci kapacit prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie je velmi důležitá rychlost, jak dokládají tragické důsledky opožděného nasazení hasičských letadel při posledních lesních požárech v jižní Evropě. Spolufinancování EU by mělo být vždy poskytnuto za podmínek naprosté transparentnosti a plné odpovědnosti.
Pozměňovací návrh    13 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a)  Řada členských států čelí v případě neočekávaných katastrof nedostatku materiálu a technického vybavení. Mechanismus Unie by tedy měl umožnit rozšiřovat materiální i technickou základnu tam, kde je to nezbytné, zejména s cílem zachraňovat osoby se zdravotním postižením, starší nebo nemocné osoby.
Pozměňovací návrh    14 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9)  Aby se zvýšila účelnost a účinnost odborné přípravy a posílila se spolupráce mezi vnitrostátními orgány a útvary v oblasti civilní ochrany, je zapotřebí vytvořit síť znalostí v oblasti civilní ochrany EU, která bude založena na stávajících strukturách.	(9)  Zásadními aspekty spolupráce v oblasti civilní ochrany jsou odborná příprava, výzkum a inovace. Účelnost a účinnost odborné přípravy, podporu inovací, jakož i dialog a spolupráci mezi vnitrostátními orgány a útvary v oblasti civilní ochrany je zapotřebí posílit na základě stávajících struktur a zapojit do nich centra excelence, univerzity, vědecké pracovníky a další odborníky z členských států, mezi nimiž by měla rovněž probíhat výměna informací.
Pozměňovací návrh    15 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a)  S ohledem na stále častější katastrofy, a to jak katastrofy spojené s počasím, tak i ty, které ohrožují vnitřní bezpečnost, je jednou z nejdůležitějších priorit pro celou Unii lepší zajištění civilní ochrany, přičemž je ovšem zcela zásadní, aby unijní nástroje byly doplněny o silnější územní, lokálně řízenou dimenzi, protože škody způsobené katastrofou lze nejrychleji a nejúčinněji omezit na základě opatření přijatých danou obcí na místě.
Pozměňovací návrh    16 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10)  Aby se dosáhlo fungování kapacity rescEU, měly by se zpřístupnit další finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie.	(10)  Aby se dosáhlo fungování kapacity rescEU, měly by se zpřístupnit další finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie, avšak nikoli na úkor finančních prostředků přidělených na jiné klíčové oblasti politiky Unie, jako je prosazování práva, rovnosti a občanství, spravedlnost a lidský rozvoj na celém světě, včetně veškerých finančních prostředků vyčleněných na zajištění rovnosti žen a mužů a na programy a projekty zaměřené na posilování postavení žen, zejména s ohledem na to, že provádění některých těchto programů bylo mimořádně úspěšné: čerpání prostředků na platby přidělených na program Práva, rovnost a občanství v předchozích třech letech činilo více než 99 %.
Odůvodnění
Nové politické návrhy by měly být doprovázeny novými zdroji. Zpravodajka důrazně odmítá jakékoli přerozdělování na úkor úspěšných, trvale podfinancovaných programů, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost. Míra čerpání prostředků poskytovaných v rámci programu Práva, rovnost a občanství dosahuje téměř 100 %, což znamená, že z tohoto programu nelze vyčlenit žádné nové zdroje, aniž by to mělo negativní dopad na konkrétní projekty a organizace. Výbor FEMM neustále zdůrazňuje, že s ohledem na iniciativu DAPHNE a programy na prosazování rovnosti žen a mužů je třeba zvýšit financování programu Práva, rovnost a občanství.
Pozměňovací návrh    17 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Pro revidovaný mechanismus Unie by mělo být zajištěno samostatné financování a samostatné přidělování rozpočtových prostředků. Vzhledem k tomu, že je třeba zabránit negativnímu dopadu na financování stávajících víceletých programů, mělo by zvýšení finančních prostředků na předpokládanou revizi mechanismu Unie v letech 2018, 2019 a 2020 pocházet výlučně ze všech prostředků dostupných podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/20131a, zejména využitím nástroje pružnosti.
	___________________
	1a Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
Odůvodnění
Nové politické návrhy by měly být doprovázeny novými zdroji. Zpravodajka důrazně odmítá jakékoli přerozdělování na úkor úspěšných, trvale podfinancovaných programů, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost. Nezbytné dodatečné finanční prostředky by měly být místo toho uvolněny s použitím ustanovení pružnosti stanovených v nařízení o VFR.
Pozměňovací návrh    18 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11)  Je zapotřebí zjednodušit postupy mechanismu Unie tak, aby se zajistil co nejrychlejší přístup členských států k pomoci a ke kapacitám, které potřebují, aby mohly co nejrychleji reagovat na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy.	(11)  Je zapotřebí zjednodušit, zefektivnit a zpružnit postupy v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, tak aby se zajistil rychlý přístup členských států k pomoci a ke kapacitám, které potřebují, aby mohly co nejrychleji a co nejúčinněji reagovat na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy.
Pozměňovací návrh    19 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12)  S cílem maximalizovat využití stávajících nástrojů financování a podpory členských států při poskytování pomoci, zejména v reakci na katastrofy mimo EU, by se měla stanovit výjimka z čl. 129 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/201214, pokud se poskytuje financování podle článků 21, 22 a 23 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.	(12)  S cílem maximalizovat využití stávajících nástrojů financování a podpory členských států při poskytování pomoci, mimo jiné v reakci na katastrofy mimo EU, by se měla stanovit výjimka z čl. 129 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/201214, pokud se poskytuje financování podle článků 21, 22 a 23 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Bez ohledu na tuto výjimku by však měly v jakékoli budoucí architektuře financování Unie zůstat finanční prostředky na činnost civilní ochrany, a zejména na humanitární pomoc, jasně odděleny a být plně v souladu s jednotlivými cíli a právními požadavky této architektury.
__________________	__________________
14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).	14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh    20 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13)  Je důležité zajistit, aby členské státy přijaly všechna potřebná opatření k zabránění přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám a ke zmírnění jejich účinků. Ustanovení by měla posílit vazby mezi opatřeními týkajícími se prevence, připravenosti a reakce v rámci mechanismu Unie. Měla by se také zajistit soudržnost s dalšími relevantními právními předpisy Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, včetně přeshraničních preventivních opatření a reakce na hrozby typu závažných přeshraničních zdravotních hrozeb15. Podobně by se měl zajistit soulad s mezinárodními závazky, jako je např. sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Pařížská dohoda o změně klimatu a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030.	(13)  Je důležité zajistit, aby členské státy přijaly všechna potřebná opatření k zabránění přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám a ke zmírnění jejich účinků. Ustanovení by měla posílit vazby mezi opatřeními týkajícími se prevence, připravenosti a reakce v rámci mechanismu Unie. Měla by se také zajistit soudržnost s dalšími relevantními právními předpisy Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, včetně přeshraničních preventivních opatření a reakce na hrozby typu závažných přeshraničních zdravotních hrozeb15. Programy územní spolupráce založené na politice soudržnosti stanoví konkrétní opatření, která mají zohlednit odolnost vůči katastrofám, předcházení rizikům a řízení rizik, přičemž je třeba vyvinout další úsilí o hlubší integraci a větší součinnost. Všechna opatření by navíc měla být v souladu s mezinárodními závazky, jako je např. sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Pařížská dohoda o změně klimatu a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, a aktivně přispívat k jejich plnění.
__________________	__________________
15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).	15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh    21 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a)  Je nutné zachovat moduly zaregistrované v rámci systému CECIS (společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události), aby bylo možné reagovat na žádosti o pomoc a účastnit se vzdělávání v rámci obvyklého systému.
Odůvodnění
Tímto způsobem vznikne rámec pro shromažďování ověřených informací o situaci za účelem jejich předávání členským státům a výměny poznatků získaných při prováděných zásazích. Zachování zaregistrovaných modulů by v případě Rakouska znamenalo, že ze systému nevypadne deset modulů zemských hasičských sborů.
Pozměňovací návrh    22 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13b)  Stejně tak je důležité propojit mechanismus Unie, který je omezen na období bezprostředně navazující na katastrofu, s dalšími nástroji Unie, které se zaměřují na odstraňování škod, např. Fondem solidarity.
Pozměňovací návrh    23 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13c)  Fond solidarity je nutné upravit tak, že bude zavedena povinnost odstranit škody na životním prostředí a použit HDP na hlavu v daném regionu nebo členském státě místo celkového HDP jakožto ukazatele pro schválení použití prostředků z tohoto fondu, aby nedocházelo k tomu, že by k využívání fondu nebyly způsobilé rozsáhlé zalidněné regiony s nízkou mírou bohatství. Je velmi důležité oceňovat životní prostředí zasažené katastrofou, zejména oblasti s vysokou přírodní hodnotou, jako jsou chráněné oblasti nebo oblasti v rámci sítě Natura 2000, z ekonomického hlediska, aby je bylo možné napravit.
Pozměňovací návrh    24 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13 d (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13d)  Činnost Unie by se měla soustředit také na poskytování pomoci v rámci odborného proškolování, tak aby se zvýšila schopnost obcí pomoci si samy, což by je lépe vybavilo na poskytování počáteční pomoci a omezení následků katastrof. Cílená odborná příprava a vzdělávání pracovníků civilní ochrany, např. vedoucích místních představitelů, sociálních pracovníků, zdravotnického personálu, záchranářů a hasičů, jakož i místních dobrovolnických zásahových skupin, jež by měly mít rychle použitelné vybavení k zásahu, může pomoci při omezování následků katastrof a snížit počet smrtelných případů v průběhu katastrofy a po jejím skončení.
Pozměňovací návrh    25 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 3 – odst. 1 – písm. e
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh e)  posílení dostupnosti a využití vědeckých poznatků o katastrofách. e)  zvýšení dostupnosti a využití vědeckých poznatků o katastrofách, mj. v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích;
Pozměňovací návrh    26 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a a (nové) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 3 – odst. 1 – písm. e a (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   aa)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:   „ea)  zmírňování bezprostředních následků, které mohou mít katastrofy na lidský život a na kulturní a přírodní dědictví;“
Pozměňovací návrh    27 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a b (nové) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 3 – odst. 1 – písm. e b (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   ab)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:   „eb)  prohloubení spolupráce a koordinace činnosti na přeshraniční úrovni.“
Pozměňovací návrh    28 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh a)  přijímá opatření pro zlepšení znalostní základny, pokud jde o rizika katastrof, a pro usnadnění sdílení znalostí, výsledků vědeckého výzkumu, osvědčených postupů a informací, mimo jiné mezi členskými státy, které sdílí společná rizika;“ a)  přijímá opatření pro zlepšení znalostní základny, pokud jde o rizika katastrof, a pro větší usnadnění a podporu spolupráce a výměny poznatků, výsledků vědeckého výzkumu a inovací, osvědčených postupů a informací, mimo jiné mezi členskými státy, které sdílí společná rizika;
Pozměňovací návrh    29 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   3a)  V čl. 5 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:   „aa)  koordinuje harmonizaci informací a pokynů týkajících se systémů varování, a to i na přeshraniční úrovni;“
Pozměňovací návrh    30 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 5 – odst. 1 – písm. f
Platné znění Pozměňovací návrh   3b)  V čl. 5 odst. 1 se písmeno f) nahrazuje tímto: f)  shromažďuje a rozesílá informace zpřístupněné členskými státy, organizuje výměnu zkušeností s posuzováním schopnosti řízení rizik, do 22. prosince 2014 vypracuje společně s členskými státy pokyny ohledně obsahu, metodiky a struktury těchto posouzení; a usnadňuje výměnu osvědčených postupů při plánování prevence a připravenosti, mimo jiné i prostřednictvím dobrovolného vzájemného hodnocení; „f)  shromažďuje a rozesílá informace zpřístupněné členskými státy, organizuje výměnu zkušeností s posuzováním schopnosti řízení rizik, do 22. prosince 2019 vypracuje společně s členskými státy nové pokyny ohledně obsahu, metodiky a struktury těchto posouzení a usnadňuje výměnu osvědčených postupů při plánování prevence a připravenosti, mimo jiné i prostřednictvím dobrovolného vzájemného hodnocení;“
(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1523544518145&uri=CELEX%3A32013D1313)
Pozměňovací návrh    31 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 6 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh a)  do 22. prosince 2018 a poté každé tři roky provedou na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni posouzení rizik a zpřístupní Komisi; a)  do 22. prosince 2018 a poté každé tři roky vypracují po konzultaci s příslušnými místními a regionálními orgány a v souladu se sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni posouzení rizik, které poskytnou Komisi, a to na základě modelu dohodnutého s Komisí, přičemž v této souvislosti budou využity stávající vnitrostátní informační systémy;
Pozměňovací návrh    32 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a a (nové) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 6 – odst. 1 – písm. d
Platné znění Pozměňovací návrh   aa)  písmeno d) se nahrazuje tímto: d) dobrovolně se účastní vzájemných hodnocení týkajících se posouzení schopnosti zvládání rizik. „d)   dobrovolně se účastní vzájemné revize týkající se schopnosti zvládání rizik s cílem určit opatření, která vyřeší nedostatky.“
Odůvodnění
Změna původního textu má objasnit působnost opatření v souvislosti s celkovou revizí článku 6.
Pozměňovací návrh    33 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 6 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Komisi se poskytuje souhrn relevantních prvků plánů na zvládání rizik, včetně informací o vybraných opatřeních v oblasti prevence a připravenosti, a to do 31. ledna 2019 a poté každé tři roky. Kromě toho může Komise od členských států požadovat, aby poskytly zvláštní plány týkající se prevence a připravenosti, které budou zahrnovat krátkodobé i dlouhodobé úsilí. Unie náležitě zváží pokrok, kterého členské státy dosáhly v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, jako součást jakéhokoli budoucího mechanismu předběžných podmínek v rámci evropských strukturálních a investičních fondů; Komisi se v souladu se vzorem, který se vypracuje prostřednictvím prováděcího aktu, poskytuje souhrn relevantních prvků plánů na zvládání rizik, včetně informací o vybraných opatřeních v oblasti prevence a připravenosti, a to do 31. ledna 2019 a poté každé tři roky. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2. Kromě toho může Komise od členských států požadovat, aby poskytly zvláštní plány týkající se prevence a připravenosti, které budou zahrnovat krátkodobé i dlouhodobé úsilí. V tomto ohledu může úsilí zahrnovat závazek členských států k podpoře investic na základě informovanosti o rizicích a k zajištění účinnější obnovy po katastrofách. Dodatečná administrativní zátěž na celostátní i nižší úrovni je maximálně omezena.
Pozměňovací návrh    34 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 6 – odst. 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Komise může rovněž zřídit zvláštní konzultační mechanismy na podporu plánování a koordinace prevence a připravenosti mezi členskými státy vystavenými podobným druhům katastrof.“ Komise může rovněž ve spolupráci s členskými státy zřídit zvláštní konzultační mechanismy na podporu plánování a koordinace prevence a připravenosti mezi členskými státy vystavenými podobným druhům katastrof. Komise a členské státy také podporují, je-li to možné, soudržnost mezi řízením rizik katastrof a strategiemi pro přizpůsobení se změně klimatu.
Odůvodnění
Rozhodnutí Komise vytvořit případné konkrétní mechanismy konzultace by mělo zahrnovat zapojení členských států, které jsou nedílnou součástí mechanismu civilní ochrany Unie.
Pozměňovací návrh    35 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. b a (nové) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   ba) doplňuje se čtvrtý odstavec, který zní:   „Pokud se Komise domnívá, že vzhledem k rizikům, jimž je daný členský stát vystaven, nejsou jeho preventivní opatření dostatečná, může přijmout příslušná opatření.“
Pozměňovací návrh    36 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 8 – odst. 1 – písm. k
Platné znění Pozměňovací návrh   4a)  V čl. 8 odst. 1 se písmeno k) nahrazuje tímto: k)  v úzké konzultaci s členskými státy přijímá další nezbytná podpůrná a doplňková opatření v oblasti připravenosti zaměřená na splnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b). „k)  v úzké konzultaci s členskými státy přijímá další nezbytná podpůrná a doplňková opatření v oblasti připravenosti, mj. prostřednictvím koordinace s dalšími nástroji Unie, zaměřená na splnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b).“
(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R1303)
Pozměňovací návrh    37 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 b (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 9 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   4b)  V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:   „1a.  Členské státy posílí v souladu se svým institucionálním a právním rámcem relevantní správní kapacity příslušných regionálních a místních orgánů.“
Pozměňovací návrh    38 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 10 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1.  Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit plánování operací odezvy na katastrofy v rámci mechanismu Unie, mimo jiné vytvářením scénářů odezvy na katastrofy na základě posouzení rizik uvedených v čl. 6 písm. a) a přehledu rizik uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c), mapováním prostředků a vypracováváním plánů pro nasazení kapacit pro odezvu.“ 1.  Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit plánování operací odezvy na katastrofy, přírodní i způsobené člověkem, v rámci mechanismu Unie, mimo jiné vytvářením scénářů odezvy na katastrofy na základě posouzení rizik uvedených v čl. 6 písm. a) a přehledu rizik uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c), mapováním prostředků – přičemž mezi tyto prostředky jsou zahrnuty i stroje pro zemní práce, mobilní generátory elektřiny a mobilní protipožární prostředky – a vypracováváním plánů pro nasazení kapacit pro odezvu.“
Pozměňovací návrh    39 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 11 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1.  Zřizuje se Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany. Sestává ze souboru předem vyčleněných kapacit členských států pro odezvu a zahrnuje moduly, další kapacity pro odezvu a odborníky. 1.  Zřizuje se Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany. Sestává z dobrovolného souboru předem vyčleněných kapacit členských států pro odezvu a zahrnuje moduly, další kapacity pro odezvu a odborníky.
Odůvodnění
Povinná registrace kapacit je v případě některých členských států a jejich dobrovolných systémů nemožná. Je rovněž třeba vzít v úvahu, že je možné, že členské státy nejsou schopny nabídnout žádné kapacity, například z důvodu vyšší moci.
Pozměňovací návrh    40 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   1a.  Jelikož by ve snaze o omezení bezpečnostních rizik měla být hlavní prioritou členských států celostátní prevence, je Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany doplňkem stávajících kapacit členských států.
Pozměňovací návrh    41 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 11 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2.  Komise na základě zjištěných rizik určí druhy a počet klíčových kapacit pro odezvu potřebných pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany (dále jen „cíle kapacity“). Komise monitoruje pokrok dosažený při plnění cílů kapacity i přetrvávající nedostatky a vyzývá členské státy k řešení těchto nedostatků. Komise může poskytnout členským státům podporu v souladu s článkem 20, čl. 21 odst. 1 bodem i) a čl. 21 odst. 2.“ 2.  Komise ve spolupráci s příslušnými orgány členských států stanoví na základě potřeb a rizik zjištěných na místě druhy a počet klíčových kapacit pro odezvu potřebných pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany (dále jen „cíle týkající se kapacity“). Komise monitoruje pokrok dosažený při plnění cílů kapacity i přetrvávající nedostatky a vyzývá členské státy k řešení těchto nedostatků. Komise může poskytnout členským státům podporu v souladu s článkem 20, čl. 21 odst. 1 bodem i) a čl. 21 odst. 2.“
Odůvodnění
Z hlediska zásady subsidiarity je vhodnější, aby se potřeby a cíle analyzovaly na místě a aby Komise nekonala sama, nýbrž spolu s členskými státy.
Pozměňovací návrh    42 Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. c Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 11 – odst. 7
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 7.  Kapacity pro odezvu, které členské státy zpřístupní pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany, jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy prováděné v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, pokud nejsou členské státy vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů. 7.  Kapacity pro odezvu, které členské státy zpřístupní pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany, jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy prováděné v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, pokud nejde o mimořádné vnitrostátní situace či případy vyšší moci nebo pokud jsou členské státy vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů. Konečné rozhodnutí o jejich nasazení učiní členský stát, který příslušnou kapacitu pro odezvu registroval.
Pozměňovací návrh    43 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. c Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 11 – odst. 8 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh V případě nasazení v rámci takové odezvy podléhají uvedené kapacity velení a řízení členských států, které je zpřístupní, a lze je stáhnout, pokud členské státy čelí výjimečné situaci, kvůli které je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů a která jim v dalším poskytování těchto kapacit pro odezvu brání. V takových případech je konzultována Komise. V případě nasazení v rámci takové odezvy podléhají uvedené kapacity velení a řízení členských států, které je zpřístupní, a lze je stáhnout, pokud tyto členské státy čelí mimořádným vnitrostátním situacím či vyšší moci nebo pokud jim výjimečná situace v dalším poskytování těchto kapacit pro odezvu brání. V takových případech je konzultována Komise.
Pozměňovací návrh    44 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1.  Zřizuje se rescEU s cílem poskytovat pomoc v případech, kdy existující kapacity neumožňují účinně reagovat na katastrofy. 1.  Zřizuje se rescEU s cílem poskytovat pomoc za mimořádných okolností, kdy nejsou k dispozici kapacity na vnitrostátní úrovni, a v případech, kdy existující kapacity neumožňují na katastrofy účinně reagovat. Kapacity rescEU nejsou využívány k nahrazování vlastních kapacit členských států a příslušných povinností.
Pozměňovací návrh    45 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2.  rescEU sestává z těchto kapacit: 2.  rescEU sestává z kapacit, jež jdou nad rámec kapacit, které již existují v členských státech, s cílem doplňovat a posilovat je, a usiluje o řešení současných a budoucích rizik. Tyto kapacity se určí na základě případných nedostatků kapacit pro odezvu na mimořádné situace v oblasti zdraví, na průmyslové, environmentální, seismické či sopečné katastrofy, na masové pohyby obyvatelstva a naléhavé situace, na povodně a požáry včetně lesních požárů a na teroristické útoky a chemické, biologické, radioaktivní a jaderné hrozby.   Na základě určených nedostatků zahrnuje rescEU nejméně tyto kapacity: a) letecké hašení lesních požárů; a) letecké hašení lesních požárů; b) vysokokapacitní odčerpávání; b) vysokokapacitní odčerpávání; c) vyhledávací a záchranné operace ve městech; c) vyhledávací a záchranné operace ve městech; d) polní nemocnice a pohotovostní lékařské týmy. d) polní nemocnice a pohotovostní lékařské týmy.
Pozměňovací návrh    46 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   2a.  Tyto kapacity zůstávají flexibilní a mohou se změnit s cílem reagovat na nový vývoj a budoucí výzvy, jako jsou důsledky změny klimatu.
Pozměňovací návrh    47 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 4
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 4. Na základě zjištěných rizik a s ohledem na přístup zohledňující širokou škálu rizik je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem vymezit druhy kapacit pro odezvu, které jsou zapotřebí kromě kapacit určených v odstavci 2 tohoto článku, a odpovídajícím způsobem revidovat složení rescEU. Zajistí se soudržnost s ostatními politikami Unie. 4. Na základě zjištěných rizik a kapacit a plánu v oblasti řízení rizik podle článku 6 a s ohledem na přístup zohledňující širokou škálu rizik je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem vymezit druhy kapacit pro odezvu, které jsou zapotřebí kromě kapacit určených v odstavci 2 tohoto článku, a odpovídajícím způsobem revidovat složení rescEU. Zajistí se soudržnost s ostatními politikami Unie. Je-li to ze zvláště naléhavých důvodů nutné v případě katastrofy či její hrozby, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 31. Je-li to ze zvláště naléhavých důvodů nutné v případě katastrofy či její hrozby, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 31.
Pozměňovací návrh    48 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 5
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 5.  Komise stanoví požadavky na kvalitu kapacit pro odezvu, které jsou součástí rescEU. Požadavky na kvalitu vycházejí ze zavedených mezinárodních norem, pokud tyto normy již existují. 5.  Komise stanoví ve spolupráci s členskými státy požadavky na kvalitu kapacit pro odezvu, které jsou součástí rescEU. Požadavky na kvalitu vycházejí ze zavedených mezinárodních norem, pokud tyto normy již existují.
Pozměňovací návrh    49 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 7
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 7.  Kapacity rescEU jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Rozhodnutí o jejich nasazení přijímá Komise, která si ponechá velení a řízení kapacit rescEU. 7.  Kapacity rescEU jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Rozhodnutí o jejich nasazení přijímá Komise, která si ponechá strategickou koordinaci kapacit rescEU a je orgánem, jenž o nasazení rozhoduje, avšak operační velení a řízení zůstává u příslušných činitelů v přijímajících členských státech.
Pozměňovací návrh    50 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 8
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 8.  V případě nasazení se Komise na operačním nasazení kapacit rescEU dohodne s žádajícím členským státem. Žádající členský stát během operací usnadní operační koordinaci svých vlastních kapacit a činností rescEU. 8.  V případě nasazení se Komise na operačním nasazení kapacit rescEU dohodne s žádajícím členským státem prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Žádající členský stát během operací usnadní operační koordinaci svých vlastních kapacit a činností rescEU.
Pozměňovací návrh    51 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 10
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 10.  V případě, že Komise pořizuje vybavení jako zařízení pro letecké hašení lesních požárů, prostřednictvím nákupu, leasingu nebo pronájmu, musí být zajištěno: 10.  V případě, že Komise pořizuje vybavení jako zařízení pro letecké hašení lesních požárů, prostřednictvím nákupu, leasingu nebo pronájmu, musí být zajištěno: a)  v případě nákupu vybavení se v dohodě mezi Komisí a členským státem stanoví registrace vybavení v uvedeném členském státě. a)  v případě nákupu vybavení se v dohodě mezi Komisí a členským státem stanoví registrace vybavení v uvedeném členském státě. b)  v případě leasingu a pronájmu registrace vybavení v členském státě. b)  v případě leasingu a pronájmu není registrace vybavení v členském státě povinná.   ba)  řízení komerčních letounů je svěřeno provozovatelům s osvědčením od agentury EASA.
Pozměňovací návrh    52 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 a – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Komise každé dva roky informuje Evropský parlament a Radu o operacích a dosaženém pokroku v rámci článků 11 a 12.“ Komise každý rok informuje Evropský parlament a Radu o operacích a dosaženém pokroku v rámci článků 11 a 12.“
Odůvodnění
S cílem zajistit plnou parlamentní podporu a dohled nad tímto procesem a za účelem co nejdřívějšího odhalení případných změn s dopadem na rozpočet se navrhuje, aby Evropský parlament a Rada získávaly aktuální informace o pokroku v oblasti posilování mechanismu civilní ochrany Unie každoročně, včetně povinných informací o vývoji v oblasti rozpočtu a nákladů.
Pozměňovací návrh    53 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 a – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   Tyto informace zahrnují přehled vývoje rozpočtu a nákladů s podrobným technickým a finančním posouzením a přesnými informacemi o zvyšování nákladů a o změnách v druzích požadovaných kapacit pro odezvu a v případných požadavcích týkajících se kvality těchto kapacit, jakož i důvody pro jakákoli taková zvýšení nebo změny.
Odůvodnění
S cílem zajistit plnou parlamentní podporu a dohled nad tímto procesem a za účelem co nejdřívějšího odhalení případných změn s dopadem na rozpočet se navrhuje, aby Evropský parlament a Rada získávaly aktuální informace o pokroku v oblasti posilování mechanismu civilní ochrany Unie každoročně, včetně povinných informací o vývoji v oblasti rozpočtu a nákladů.
Pozměňovací návrh    54 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Komise vytvoří síť příslušných aktérů a institucí v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, kteří budou společně s Komisí tvořit síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany. Komise vytvoří síť příslušných aktérů a institucí v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, k nimž patří střediska excelence, univerzity a výzkumní pracovníci, kteří budou společně s Komisí tvořit síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany. Komise náležitě zohledňuje odborné znalosti, které jsou k dispozici v členských státech a u organizací působících na místě.
Pozměňovací návrh    55 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 - úvodní věta
Uvedená síť bude plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností a šíření znalostí, a to v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry:“ Uvedená síť bude plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností a šíření znalostí, a to v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry, a současně bude usilovat o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů:
Pozměňovací návrh    56 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
Platné znění Pozměňovací návrh   9a)  V čl. 13 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto: a) vytvoření a řízení programu odborné přípravy pro pracovníky civilní ochrany a pracovníky zapojené do zvládání mimořádných událostí v oblasti předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně. Program zahrnuje společné kurzy a systém výměny odborníků, v jehož rámci mohou být jednotlivci dočasně vysláni do jiných členských států. „a)  vytvoření a řízení programu odborné přípravy pro pracovníky civilní ochrany a pracovníky zapojené do zvládání mimořádných událostí v oblasti předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně. Program zahrnuje společné kurzy a systém výměny odborníků, v jehož rámci mohou být jednotlivci dočasně vysláni do jiných členských států. Nový program Erasmus pro civilní ochranu se provádí v souladu s pravidly a zásadami stanovenými v nařízení (EU) č. 1288/2013*. Program odborné přípravy je zaměřen na zlepšení koordinace, slučitelnosti a doplňkovosti mezi kapacitami podle článků 9 a 11 a zvyšování odborné způsobilosti odborníků podle čl. 8 písm. d) a f); Program Erasmus pro civilní ochranu je zaměřen i na zlepšení koordinace, slučitelnosti a doplňkovosti mezi kapacitami podle článků 9, 11 a 12 a zvyšování odborné způsobilosti odborníků podle čl. 8 písm. d) a f).   Program Erasmus pro civilní ochranu zahrnuje mezinárodní rozměr, který má prostřednictvím spolupráce mezi členskými státy a mezi partnerskými zeměmi podporovat vnější činnost Unie, včetně jejích rozvojových cílů.   _______________   * Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).“
Odůvodnění
Zpravodajka se domnívá, že je nezbytné změnit čl. 13 odst. 1 rozhodnutí 1313/2013/EU, třebaže to nový návrh rozhodnutí Evropské komise nezamýšlí. Změna zaručuje soudržnost s cíli návrhu Komise. Vytvoření programu Erasmus pro civilní ochranu přispívá k rozvoji jednotných evropských norem odborné přípravy na základě stejné základní úrovně odborné přípravy zaměstnanců civilní ochrany ve všech členských státech.
Pozměňovací návrh    57 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. f
Platné znění Pozměňovací návrh   9b)  V čl. 13 odst. 1 se písmeno f) nahrazuje tímto: f)  podněcování a podpora zavádění a využívání vhodných nových technologií pro účely mechanismu Unie. „f)  podněcování výzkumu a inovací a podpora zavádění a využívání vhodných nových technologií pro účely mechanismu Unie.“
Pozměňovací návrh    58 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 c (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   9c)  V článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní:   „3a.  Komise rozšíří kapacity v oblasti odborné přípravy a posílí sdílení znalostí a zkušeností mezi sítí znalostí Unie v oblasti civilní ochrany a mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi s cílem přispět k plnění mezinárodních závazků v oblasti snižování rizika katastrof, zejména závazků v sendajském rámci.“
Odůvodnění
Cílem tohoto nového odstavce je podporovat sdílení znalostí a zkušeností včetně potenciálu rozšiřovat kapacity v oblasti odborné přípravy do třetích zemí (jak je zmíněno v průběžném hodnocení) za účelem zlepšení budoucích operací v oblasti odezvy i soudržnosti se sendajským rámcem.
Pozměňovací návrh    59 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 16 – odst. 2
Platné znění Pozměňovací návrh   11a)  V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto: 2.  Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu. „2.  Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu. V případě katastrof způsobených člověkem nebo komplexních mimořádných událostí Komise po konzultaci s humanitárními subjekty jasně definuje oblast působnosti zásahu a jeho vztah ke stranám zapojeným do širší humanitární odezvy a zajistí jeho soulad s Evropským konsensem o humanitární pomoci a dodržování humanitárních zásad.“
Odůvodnění
Průběžné hodnocení mechanismu civilní ochrany dospělo k závěru, že nejasná definice zásahů v oblasti civilní ochrany v rámci operací humanitární odezvy má v měnícím se prostředí operací odezvy dopad na schopnost mechanismu dosahovat svých cílů. Účelem tohoto pozměňovacího návrhu ke stávajícímu rozhodnutí je pomoci vyjasnit oblasti působnosti zásahů v oblasti civilní ochrany v případě katastrof způsobených člověkem a komplexních mimořádných událostí, při kterých rovněž probíhají operace humanitární pomoci.
Pozměňovací návrh    60 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. – bod 12 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 19 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   Prostředky nezbytné pro mechanismus Unie postupně schvalují Evropský parlament a Rada v rámci ročního rozpočtového procesu, přičemž se řádně zohledňují veškeré prostředky dostupné podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013*, zejména s využitím nástroje pružnosti, jak je stanoveno v příloze I.   ____________________   * Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
Odůvodnění
Nové politické návrhy by měly doprovázet nové zdroje. Zpravodajka důrazně odmítá jakékoli přerozdělování na úkor úspěšných, trvale podfinancovaných programů, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost. Nezbytné dodatečné finanční prostředky by měly být místo toho uvolněny s použitím ustanovení o pružnosti stanovených v nařízení o VFR.
Pozměňovací návrh    61 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 13 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 20 a – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Každá pomoc nebo každé financování poskytnuté podle tohoto rozhodnutí vhodně zviditelní Unii, což zahrnuje i výrazné zobrazení emblému Unie, pokud jde o kapacity uvedené v článku 11, článku 12 a čl. 21 odst. 2 písm. c).“ Každá pomoc nebo každé financování poskytnuté podle tohoto rozhodnutí vhodně zviditelní Unii, což zahrnuje i výrazné zobrazení emblému Unie, pokud jde o kapacity uvedené v článku 11, článku 12 a čl. 21 odst. 2 písm. c). Je rozvíjena komunikační strategie s cílem zviditelnit konkrétní výsledky opatření provedených v rámci mechanismu Unie pro občany.
Pozměňovací návrh    62 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 23 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   2a.  Pro kapacity členských států, které nejsou předem poskytnuty do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, nepřesáhne částka finanční pomoci Unie na dopravní zdroje 55 % celkových způsobilých nákladů. Aby členské státy byly k získání těchto finančních prostředků způsobilé, zavazují se vytvořit rejstřík všech kapacit, které mají k dispozici, včetně příslušných struktur řízení – nad rámec kapacit předem poskytnutých do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany – za účelem odezvy na průmyslové, environmentální, seismické či sopečné katastrofy, na masové pohyby obyvatelstva a naléhavé situace, na povodně a požáry včetně lesních požárů, na teroristické útoky a na chemické, biologické, radioaktivní a jaderné útoky.
Pozměňovací návrh    63 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 26 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2.  Je třeba usilovat o propojenost a komplementárnost s jinými nástroji Unie, jako jsou nástroje na podporu soudržnosti, rozvoje venkova, výzkumu, zdraví, jakož i migrační a bezpečnostní politiky. V případě reakce na humanitární krize ve třetích zemích zajistí Komise doplňkovost a soudržnost opatření financovaných na základě tohoto rozhodnutí a opatření financovaných na základě nařízení (ES) č. 1257/96.“ 2.  Rozvíjí se propojenost, komplementárnost a zvýšená koordinace s jinými nástroji Unie, jako jsou nástroje na podporu soudržnosti – mj. Fond solidarity Evropské unie –, rozvoje venkova, výzkumu, zdraví, jakož i migrační a bezpečnostní politiky, aniž by to vedlo k převádění prostředků z těchto oblastí jinam. V případě reakce na humanitární krize ve třetích zemích zajistí Komise doplňkovost a soudržnost opatření financovaných na základě tohoto rozhodnutí a opatření financovaných na základě nařízení (ES) č. 1257/96, přičemž respektuje odlišnost a nezávislost těchto opatření a jejich financování a zajistí, aby byla v souladu s Evropským konsensem o humanitární pomoci.
Odůvodnění
S ohledem na návrh Komise týkající se čl. 26 odst. 1, jenž umožňuje financování opatření v oblasti civilní ochrany z různých zdrojů, je cílem tohoto pozměňovacího návrhu zajistit jasné rozlišování mezi humanitárními operacemi a operacemi v oblasti civilní ochrany a jejich financováním.
Pozměňovací návrh    64 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 18 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 32 – odst. 1 – písm. g
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh g)  vytvoření, řízení a údržba rescEU, jak se stanoví v článku 12, včetně kritérií pro rozhodnutí o nasazení a provozních postupů; g)  vytvoření, řízení a údržba rescEU, jak se stanoví v článku 12, včetně kritérií pro rozhodnutí o nasazení, provozních postupů, podmínek nasazení kapacit rescEU na vnitrostátní úrovni členským státem a finančních a jiných souvisejících opatření;
Pozměňovací návrh    65 Návrh rozhodnutí Příloha I (nová)
Pozměňovací návrh
PŘÍLOHA I
ORIENTAČNÍ DODATEČNÉ FINANČNÍ PŘÍDĚLY PRO OBDOBÍ 2018–2020
2018
2019
2020
CELKEM
Celkové dodatečné prostředky v okruhu 3*
PZ
19,157
115,2
122,497
256,854
PP
11
56,56
115,395
182,955
Celkové dodatečné prostředky v okruhu 4*
PZ
2
2
2,284
6,284
PP
0,8
1,8
2,014
4,614
Celkové dodatečné prostředky v součtu okruhů 3 a 4*
PZ
21,157
117,2
124,781
263,138
PP
11,8
58,36
117,409
187,569
(částky jsou v milionech EUR)
* Celé částky budou poskytnuty prostřednictvím nástroje pružnosti.
Odůvodnění
Dodatečné finanční prostředky potřebné pro tuto revizi mechanismu civilní ochrany Unie v letech 2018–2020 by měly být podrobněji vymezeny v samotném rozhodnutí prostřednictvím samostatné podrobné přílohy I. Jakékoli dodatečné finanční prostředky nezbytné pro financování této revize mechanismu civilní ochrany Unie by měly být uvolněny s použitím ustanovení týkajících se flexibility nařízení o VFR.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Znepokojující situace

Přírodní katastrofy v Evropě i jinde ve světě jsou stále vážnější, ať už jde o frekvenci, se kterou se vyskytují, tak o jejich intenzitu, a představují vážnou hrozbu pro naši společnost, hospodářství a ekosystémy.

Dosah tohoto problému lze pochopit už jen třeba z přírodních katastrof, k nimž došlo v roce 2017. Ty si jen v Evropě vyžádaly dvě stě mrtvých. Požáry, které se rozšířily v roce 2017, zpustošily jih kontinentu, spálily více než milion hektarů půdy a vzaly život více než sto lidem během necelých šesti měsíců. Rok 2017 byl rovněž rokem, v němž opakovaně zasáhly evropská zámořská území v Karibiku tropické bouře. Evropa se tam při poskytování pomoci dostala na hranice svých možností. Ještě méně očekávané bylo, když v témže roce způsobily silné hurikány masivní záplavy a zničily atlantské pobřeží v severní Evropě.

Scénáře, které vědecký výzkum nastoluje pro budoucnost, jsou ještě znepokojivější, jelikož hovoří o ještě větší intenzitě těchto jevů. Roky, jako byl rok 2017, již nebudou představovat výjimku, ale stanou se normou. Je bez sebemenších pochyb jasné, že hlavní příčinu je třeba hledat ve změně klimatu, která prohloubila negativní dopad událostí způsobených extrémními meteorologickými podmínkami. Není náhodou, že změna klimatu byla nazvána „jednou z největších globálních hrozeb pro lidské zdraví jednadvacátého století“.

Prostor pro zlepšení

Tváří v tvář tomuto scénáři Evropská unie nezůstala nečinná. Během let vyvinula pevnou síť odezvy na katastrofy. Evropský mechanismus civilní ochrany (Union Civil Protection Mechanism – UCPM), je hlavním prvkem tohoto systému. Při zajišťování podpory, která je jeho úlohou, již pomohl členským státům optimalizovat jejich úsilí v oblasti prevence katastrof a omezení rizik. Mechanismus rozmístil své síly uvnitř i vně EU díky evropské kapacitě pro odezvu na mimořádné události (EERC). V nedávném hodnocení mechanismu v polovině období se zdůrazňuje, že „mechanismus je hmatatelným důkazem evropské solidarity“.

Nedávné zkušenosti z praxe v souvislosti s událostmi, jakými bylo například období požárů v roce 2017 nebo migrační krize v letech 2015 až 2016, poukázaly na nedostatky mechanismu z hlediska účinnosti a účelnosti.

Stávající model je založen na dobrovolné účasti členských států, které poskytují preventivně své kapacity pro odezvu na mimořádné události (dále jen „Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany“) výměnou za finanční podporu Unie na pokrytí nákladů, jako jsou náklady na adaptaci, certifikaci a dopravu. Tento systém se však ukázal být nedostatečným pro reakci na mimořádné události velkého rozsahu, které se týkají několika států zároveň. Hlavní nevýhoda toho, že se spoléhá především na vnitrostátní prostředky, tkví v tom, že tyto prostředky nejsou k dispozici na úrovni EU, když musí být použity na úrovni vnitrostátní.

Má-li Evropská unie chránit bezpečnost svých občanů vůči katastrofám, je třeba, aby se mohla opřít o silnější mechanismus, který bude schopen zajistit solidní a spolehlivá řešení. Zpravodajka věří v ambicióznější mechanismus.

Vize pro budoucnost

Zpravodajčina vize plně rozvinutého evropského mechanismu civilní ochrany stojí na třech hlavních prvcích.

1. Skutečná evropská kapacita civilní ochrany Budoucí mechanismus by měl své stávající kapacity rozšířit o další kapacity nad rámec těch, kterými disponují členské státy, jakož i o své kapacity vlastní. Je třeba zřídit skutečnou evropskou kapacitu civilní ochrany. Tato nová kapacita pokryje mezery, které byly rozpoznány v systémech odezvy na vnitrostátní úrovni. Záměrem není nahrazovat nebo zdvojovat činnost členských států, nýbrž doplňovat opatření všude tam, kde to bude nutné.

V rámci vytvoření této kapacity bude Unie financovat nákup nových kapacit, jako jsou například protipožární letouny. Novou kapacitu lze vybudovat na základě nájemních smluv nebo na základě oprav či úprav kapacit stávajících, přičemž příspěvek Unie by měl být významný. Nabízejí se i další příklady finančních pobídek. Unie by mohla převzít náklady vyplývající z činnosti evropského mechanismu nebo náklady na dopravu.

Některé z těchto aspektů již stanovuje současný systém evropského mechanismu. To znamená, že startovací podmínky jsou dobré. Nízká úroveň spolufinancování v rámci aktuálního systému však způsobuje, že pobídky nejsou náležitě využívány.

2. Soudržnost kapacity s dalšími stávajícími nástroji Nový mechanismus musí být ještě soudržnější, ať už uvnitř nebo vně EU. To znamená, že s vytvořením kapacity budou muset členské státy zároveň přijmout větší závazky z hlediska prevence. Nový systém nabádá k odpovědnosti všech. Prevence bude mít klíčovou úlohu při řízení katastrof a v budoucnosti bude třeba ji dále rozvíjet. Nový mechanismus – tak, jak je navržen zpravodajkou – proto nefunguje izolovaně, ale opírá se o sílu ostatních evropských nástrojů a soustředí se na prevenci rizik.

Soudržnost by však neměla být charakteristická pouze pro prevenci, ale také pro odezvu. Nový mechanismus bude muset být co nejlépe koordinován s dalšími stávajícími nástroji EU pro odezvu na katastrofy, jako je nástroj humanitární pomoci. Řádná koordinace mezi těmito dvěma nástroji zajistí ucelenější a efektivnější komplexní evropskou reakci, jak uvnitř, tak i vně hranic EU.

3. Náležité přidělení zdrojů Zpravodajka se domnívá, že v přímé souvislosti s výše jmenovanými dvěma aspekty bude v budoucnosti nutné, aby EU uvolnila více finančních zdrojů. Současný rozpočet přidělený na mechanismus ve výši 368 milionů EUR na období 2014–2020 je směšně nízký ve srovnání s více než 433 miliardami EUR hospodářských ztrát způsobených extrémními klimatickými jevy v členských státech od roku 1980.

Zpravodajka se domnívá, že větší finanční angažovanost Unie by měla být spojena s tím, že jí bude přisouzena odpovídající koordinační úloha. Předpokládá se, že Evropská unie bude v rámci případné nové evropské kapacity civilní ochrany vykonávat veškeré velení a řízení. Vzhledem k tomu, že Unie v plné míře zajistí nákup prostředků nové kapacity, zůstane rovněž jejích vlastníkem.

Zpravodajka dále považuje za vhodné vytvořit „Erasmus pro civilní ochranu“, který umožní prohloubit spolupráci, jež mezi členskými státy již existuje.

Nakonec zpravodajka klade důraz na kontinuitu v důvěře občanů vůči evropské civilní ochraně. Údaje Eurobarometru po léta soustavně ukazují, že 90 % respondentů považuje za důležité, aby EU pomáhala koordinovat opatření v reakci na katastrofy na svém území v rámci své úlohy v oblasti civilní ochrany. Většina občanů EU (56 %) se domnívá, že jejich země nemá dostatečné finanční prostředky na to, aby všem závažným katastrofám čelila sama. Tyto údaje potvrzují, že si občané jednotnou evropskou civilní ochranu přejí.

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (25.4.2018)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie
(COM(2017)0772/2 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD))

Zpravodajka: Željana Zovko (*)

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropa i svět čelí rostoucímu počtu katastrof, s nimiž jsou spojeny velké lidské i materiální ztráty. V důsledku změny klimatu narůstá i četnost a intenzita katastrof způsobených povětrnostními vlivy, zejména záplav a lesních požárů. Mechanismus civilní ochrany Evropské unie (EUCPM)[1] usiluje o podporu, doplnění a usnadnění koordinace činnosti členských států s cílem zlepšit prevenci katastrof a připravenost a reakci na ně. Mechanismus EUCPM může být spuštěn v reakci na katastrofy v Unii i mimo ni (kvůli katastrofám mimo EU byl spuštěn ve více než polovině všech případů). Ke spuštění EUCPM v reakci na katastrofy vně Unie dochází často souběžně s poskytováním humanitární pomoci ze strany EU.

Cílem návrhu Komise[2] na změnu tohoto rozhodnutí, který v současné době projednávají Evropský parlament a Rada, je: 1) posílit kapacity EU a členských států reagovat na katastrofy vytvořením vyhrazené rezervy prostředků na úrovni EU („rescEU“), jež budou nasazeny na základě rozhodnutí Komise, a rovněž snahou o účinnější příspěvky do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany ze strany členských států, 2) posílit zaměření na činnost v oblasti prevence, jakož i soudržnost s jinými politikami EU a 3) prosazovat zjednodušený a účinný administrativní postup při fungování mechanismu.

Zpravodajka výboru DEVE v tomto stanovisku pro výbor ENVI podporuje posilování kapacit EU a členských států v oblasti odezvy na katastrofy, avšak zároveň zdůrazňuje, že musí být plně dodržena zásada subsidiarity. V tomto ohledu chce v návrhu Komise a ve stávajícím rozhodnutí provést několik změn, které mimo jiné vycházejí ze závěrů nedávných hodnocení[3].

Cíle nejdůležitějších změn jsou tyto:

•  posílit rozměr mezinárodní spolupráce v rámci mechanismu EUCPM, a to i prostřednictvím rozšíření kapacit v oblasti odborné přípravy a sdílení znalostí. Tento krok by měl navíc podpořit mezinárodní závazky v oblasti snižování rizika katastrof (zejména sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030);

•  vyzdvihnout potřebu jasné definice oblasti působnosti operací mechanismu EUCPM v případě mimořádných událostí způsobených člověkem či komplexních mimořádných událostí v souladu s Evropským konsensem o humanitární pomoci. Je třeba zdůraznit, že by tyto činnosti – i jejich nástroje financování – měly být i nadále plně rozlišovány, i když je vyvíjeno úsilí o součinnost a doplňkovost nástrojů;

•  zajistit, aby byly kapacity na úrovni EU (rescEU) doplňkové ke kapacitám civilní ochrany na vnitrostátní úrovni a nenahrazovaly jejich rozvoj, a to prostřednictvím zachování spolufinancování nákladů na dopravu prostředků, které nejsou součástí Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9)  Aby se zvýšila účelnost a účinnost odborné přípravy a posílila se spolupráce mezi vnitrostátními orgány a útvary v oblasti civilní ochrany, je zapotřebí vytvořit síť znalostí v oblasti civilní ochrany EU, která bude založena na stávajících strukturách.	(9)  Aby se zvýšila účelnost a účinnost odborné přípravy a posílila se spolupráce mezi vnitrostátními orgány a útvary v oblasti civilní ochrany, je zapotřebí vytvořit síť znalostí v oblasti civilní ochrany EU, která bude založena na stávajících strukturách. Tato síť by měla podporovat a posilovat vztahy s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi za účelem upevnění spolupráce v oblasti snižování rizika katastrof a přispívat k závazkům přijatým v sendajském rámci pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030.
Pozměňovací návrh    2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12)  S cílem maximalizovat využití stávajících nástrojů financování a podpory členských států při poskytování pomoci, zejména v reakci na katastrofy mimo EU, by se měla stanovit výjimka z čl. 129 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/201214, pokud se poskytuje financování podle článků 21, 22 a 23 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.	(12)  S cílem maximalizovat využití stávajících nástrojů financování a podpory členských států při poskytování pomoci, zejména v reakci na katastrofy mimo EU, by se měla stanovit výjimka z čl. 129 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/201214, pokud se poskytuje financování podle článků 21, 22 a 23 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Bez ohledu na tuto výjimku by však měly v jakékoli budoucí architektuře financování Unie zůstat finanční prostředky na činnost civilní ochrany, a zejména na humanitární pomoc, jasně odděleny a být plně v souladu s jednotlivými cíli a právními požadavky této architektury.
__________________	__________________
14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).	14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh    3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13)  Je důležité zajistit, aby členské státy přijaly všechna potřebná opatření k zabránění přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám a ke zmírnění jejich účinků. Ustanovení by měla posílit vazby mezi opatřeními týkajícími se prevence, připravenosti a reakce v rámci mechanismu Unie. Měla by se také zajistit soudržnost s dalšími relevantními právními předpisy Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, včetně přeshraničních preventivních opatření a reakce na hrozby typu závažných přeshraničních zdravotních hrozeb15. Podobně by se měl zajistit soulad s mezinárodními závazky, jako je např. sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Pařížská dohoda o změně klimatu a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030.	(13)  Je důležité zajistit, aby členské státy přijaly všechna potřebná opatření k zabránění přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám a ke zmírnění jejich účinků. Ustanovení by měla posílit vazby mezi opatřeními týkajícími se prevence, připravenosti a reakce v rámci mechanismu Unie. Měla by se také zajistit soudržnost s dalšími relevantními právními předpisy Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, včetně přeshraničních preventivních opatření a reakce na hrozby typu závažných přeshraničních zdravotních hrozeb15. Všechna opatření by navíc měla být v souladu s mezinárodními závazky, jako je např. sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Pařížská dohoda o změně klimatu a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, a aktivně přispívat k jejich plnění.
__________________	__________________
15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).	15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh    4 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 5 – odst. 2
Platné znění Pozměňovací návrh   3a)  V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto: 2.  Na žádost členského státu, třetí země nebo Organizace spojených národů či jejích agentur může Komise nasadit na místě odborný tým, aby poskytoval poradenství o preventivních opatřeních. „2.  Komise může rovněž na žádost členského státu, třetí země nebo Organizace spojených národů či jejích agentur nebo ze své vlastní iniciativy poté, co se vynasnaží získat souhlas příslušných zúčastněných stran, nasadit na místě odborný tým, aby poskytoval poradenství o preventivních opatřeních.“
Odůvodnění
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu ke stávajícímu rozhodnutí je umožnit aktivnější úlohu Komise při využívání misí odborníků zaměřených na prevenci, a to i ve třetích zemích, neboť tento krok může zvýšit jejich viditelnost a dostupnost. Jak bylo zdůrazněno v průběžném hodnocení, mohou tyto mise spolu s dalšími nástroji přispět k větší mezinárodní spolupráci v oblasti civilní ochrany a zlepšit soudržnost se sendajským rámcem.
Pozměňovací návrh    5 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 2 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   aa)  pozemní hašení lesních požárů;
Pozměňovací návrh    6 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 4
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 4.  Na základě zjištěných rizik a s ohledem na přístup zohledňující širokou škálu rizik je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem vymezit druhy kapacit pro odezvu, které jsou zapotřebí kromě kapacit určených v odstavci 2 tohoto článku, a odpovídajícím způsobem revidovat složení rescEU. Zajistí se soudržnost s ostatními politikami Unie. 4.  Na základě zjištěných rizik, s ohledem na přístup zohledňující širokou škálu rizik a zkušenosti členských států v oblasti civilní ochrany a po konzultaci s příslušnými regiony náchylnými ke krizi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem vymezit druhy kapacit pro odezvu, které jsou zapotřebí kromě kapacit určených v odstavci 2 tohoto článku, a odpovídajícím způsobem revidovat složení rescEU. Zajistí se soudržnost s ostatními politikami Unie.
Pozměňovací návrh    7 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 7
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 7.  Kapacity rescEU jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Rozhodnutí o jejich nasazení přijímá Komise, která si ponechá velení a řízení kapacit rescEU. 7.  Kapacity rescEU jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Rozhodnutí o jejich nasazení přijímá Komise, která si ponechá pravomoc nasadit kapacity rescEU.
Pozměňovací návrh    8 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 3
Platné znění Pozměňovací návrh   9a)  V článku 13 se odstavec 3 nahrazuje tímto: 3.  Na žádost členského státu, třetí země nebo OSN či jejích agentur může Komise na místě nasadit odborný tým, aby poskytoval poradenství týkající se opatření v oblasti připravenosti. „3.  Komise může rovněž na žádost členského státu, třetí země nebo OSN či jejích agentur nebo ze své vlastní iniciativy poté, co se vynasnaží získat souhlas příslušných zúčastněných stran, nasadit na místě odborný tým, aby poskytoval poradenství týkající se opatření v oblasti připravenosti.“
Odůvodnění
Cílem této změny stávajícího rozhodnutí je umožnit aktivnější úlohu Komise při využívání misí odborníků zaměřených na připravenost, a to i ve třetích zemích, neboť tento krok může zvýšit jejich viditelnost a dostupnost. Jak bylo zdůrazněno v průběžném hodnocení, mohou tyto mise spolu s dalšími nástroji přispět k větší mezinárodní spolupráci v oblasti civilní ochrany a zlepšit soudržnost se sendajským rámcem.
Pozměňovací návrh    9 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   9b)  V článku 13 se vkládá nový odstavec, který zní:   „3a.  Komise rozšíří kapacity v oblasti odborné přípravy a posílí sdílení znalostí a zkušeností mezi sítí znalostí Unie v oblasti civilní ochrany a mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi s cílem přispět k plnění mezinárodních závazků v oblasti snižování rizika katastrof, zejména těch obsažených v sendajském rámci.“
Odůvodnění
Cílem tohoto nového odstavce je podporovat sdílení znalostí a zkušeností, včetně potenciálu rozšiřovat kapacity v oblasti odborné přípravy do třetích zemí (jak je zmíněno v průběžném hodnocení), za účelem zlepšení budoucích operací v oblasti odezvy i soudržnosti se sendajským rámcem.
Pozměňovací návrh    10 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 16 – odst. 2
Platné znění Pozměňovací návrh   11a)  V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto: 2.  Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu. „2.  Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu. V případě katastrof způsobených člověkem nebo komplexních mimořádných událostí Komise po konzultaci s humanitárními subjekty jasně definuje oblast působnosti zásahu a jeho vztah ke stranám zapojeným do širší humanitární odezvy a zajistí jeho soulad s Evropským konsensem o humanitární pomoci a dodržování humanitárních zásad.“
Odůvodnění
Průběžné hodnocení mechanismu civilní ochrany dospělo k závěru, že nejasná definice zásahů v oblasti civilní ochrany v rámci operací humanitární odezvy má v měnícím se prostředí operací odezvy dopad na schopnost mechanismu dosahovat svých cílů. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu ke stávajícímu rozhodnutí je napomoci vyjasnění oblasti působnosti zásahů v oblasti civilní ochrany v případě katastrof způsobených člověkem a komplexních mimořádných událostí, při kterých rovněž probíhají operace humanitární pomoci.
Pozměňovací návrh    11 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 23 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   2a.  U prostředků, které nejsou poskytnuty Evropské rezervě v oblasti civilní ochrany, nepřesáhne částka finanční pomoci Unie na dopravní zdroje 55 % celkových způsobilých nákladů. Aby byly způsobilé k získání tohoto financování, vytvoří členské státy rejstřík všech prostředků civilní ochrany, jež mají pro reakci na katastrofy k dispozici mimo těch, které poskytly do evropské rezervy.
Pozměňovací návrh    12 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 26 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2.  Je třeba usilovat o propojenost a komplementárnost s jinými nástroji Unie, jako jsou nástroje na podporu soudržnosti, rozvoje venkova, výzkumu, zdraví, jakož i migrační a bezpečnostní politiky. V případě reakce na humanitární krize ve třetích zemích zajistí Komise doplňkovost a soudržnost opatření financovaných na základě tohoto rozhodnutí a opatření financovaných na základě nařízení (ES) č. 1257/96.“ 2.  Je třeba usilovat o propojenost a komplementárnost s jinými nástroji Unie, jako jsou nástroje na podporu soudržnosti, rozvoje venkova, výzkumu, zdraví, jakož i migrační a bezpečnostní politiky. V případě reakce na humanitární krize ve třetích zemích zajistí Komise doplňkovost a soudržnost opatření financovaných na základě tohoto rozhodnutí a opatření financovaných na základě nařízení (ES) č. 1257/96, přičemž bude respektovat samostatnou a nezávislou povahu těchto opatření a jejich financování a zajistí, že budou v souladu s Evropským konsensem o humanitární pomoci.
Odůvodnění
S ohledem na návrh Komise týkající se čl. 26 odst. 1, který umožňuje financování opatření v oblasti civilní ochrany z různých zdrojů, je cílem tohoto pozměňovacího návrhu zajistit jasné rozlišování mezi humanitárními operacemi a operacemi v oblasti civilní ochrany a jejich financováním.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Mechanismus civilní ochrany Unie
Referenční údaje	COM(2017)0772 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD)
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ENVI 14.12.2017
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	DEVE 14.12.2017
Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání	15.3.2018
Zpravodaj(ka)        Datum jmenování	Željana Zovko 8.2.2018
Projednání ve výboru	20.2.2018	20.3.2018
Datum přijetí	24.4.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	21 0 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Pál Csáky, Monika Vana

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

21	+
ALDE	Paavo Väyrynen
ECR	Eleni Theocharous
EFDD	Ignazio Corrao, Mireille D'Ornano
GUE/NGL	Lola Sánchez Caldentey
PPE	Pál Csáky, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Cristian Dan Preda, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko
S&D	Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Elly Schlein
VERTS/ALE	Maria Heubuch, Monika Vana

0	-

1	0
ECR	Nirj Deva

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013
  o mechanismu civilní ochrany Unie.
• [2]  Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie, 2017/0309 (COD).
• [3]  Průběžné hodnocení mechanismu civilní ochrany Unie, 2014–2016 (závěrečná zpráva), srpen 2017.
  Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o průběžném hodnocení mechanismu civilní ochrany Unie za období 2014–2016 {SWD(2017) 287 final}.
  Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 33/2017 „Mechanismus civilní ochrany Unie: koordinace odezvy na katastrofy mimo EU byla obecně účinná“.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (25.4.2018)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie
(COM(2017)0772/2 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD))

Zpravodaj: José Manuel Fernandes

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Zpravodaj vítá návrh na změnu stávajícího mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM) s cílem zajistit, aby Unie mohla svým občanům v Evropě a mimo ni poskytnout lepší podporu v době krize a v naléhavých případech, mimo jiné prostřednictvím většího úsilí v oblasti prevence katastrof. Připomíná, že mechanismus civilní ochrany Unie je jedním z nejkonkrétnějších projevů základní hodnoty solidarity EU.

Zpravodaj zdůrazňuje, že investice do prevence a připravenosti na katastrofy je nejlepší ochranou nejen proto, že má největší potenciál pro záchranu životů a předcházení lidskému utrpení, ale také proto, že může zabránit vzniku obrovských nákladů na obnovu v případě, že dojde ke katastrofě. Podle výpočtů Komise uspoří 1 euro vynaložené na připravenost na katastrofy až 7 EUR na poskytování pomoci.

Zpravodaj je přesvědčen, že přepracování stávajícího systému se mělo provést už dávno. Nedostatečnost současného dobrovolného systému odhalila bolestnou skutečnost v rámci reakce Unie na řadu nedávných katastrof, která se projevila zejména nedostatkem dostupných prostředků v období lesních požárů v letech 2016 až 2017, kdy mohla být poskytnuta pomoc pouze 10-ti ze 17-ti žádostí o pomoc při požáru a i tak byla často poskytnuta se značným zpožděním, což vedlo ke ztrátě více než 100 lidských životů. Některé zprávy rovněž zdůraznily stávající rozdíly v dostupnosti některých kritických kapacit pro reakci na katastrofy, zejména pokud jde o hasičská letadla, přístřeší a případně jiné druhy prostředků.

Zpravodaj se domnívá, že navrhovaná struktura dvou vzájemně se doplňujících pilířů sestávající na jedné straně z Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, tj. předem vyčleněných kapacit členských států v oblasti reakce, a na straně druhé z tzv. „rescEU“, tj. vyhrazené rezervy kapacit pro odezvu pod velením a řízením na úrovni Unie, která by měla sloužit jako poslední instance, je nejvhodnějším a nejúčinnějším způsobem, jak překonat omezení stávajícího rámce. Díky optimálnímu sdružování zdrojů a vytváření úspor z rozsahu povede posílený mechanismus civilní ochrany Unie rovněž k významným úsporám pro členské státy.

Zpravodaj připomíná, že celkové náklady související s návrhem Komise se odhadují na 280 milionů EUR v období 2018–2020, z toho 256,9 milionu EUR v rámci okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“, 6,3 milionu EUR v okruhu 4 „Globální Evropa“ a 16,9 milionu EUR v okruhu 5 „Správní výdaje“. Z navrhovaných operačních výdajů by bylo 54 % přiděleno na připravenost, včetně pořízení nebo pronájmu aktiv rescEU, 37 % na reakci a 9 % na činnosti v oblasti prevence. Návrh rovněž zahrnuje nábor 100 dalších zaměstnanců v průběhu tří let. Zpravodaj považuje tyto návrhy za úměrné rozsahu a účelu revize.

Zpravodaj vítá navrhované využití nástroje pružnosti na pokrytí většiny (88 %) dalších potřebných prostředků. Důrazně však odmítá navrhované přerozdělení finančních prostředků ze stávajících programů z okruhů 3 a 4 ve výši 31,3 milionu EUR. Jak bylo při mnoha příležitostech zdůrazněno v Rozpočtovém výboru, nové politické návrhy významné povahy by měly provázet nové zdroje. Navíc mnohé programy, jichž se to týká, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost, se pyšní vynikající mírou plnění programů, které byly po léta nedostatečně financovány. Zpravodaj proto navrhuje financovat celou částku dodatečných zdrojů potřebných v rámci okruhů 3 a 4 prostřednictvím nástroje pružnosti, jak je uvedeno v nové příloze I.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1 Návrh legislativního usnesení Bod 2 a (nový)
Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	2a. vyzývá Komisi, aby upustila od využívání přerozdělených prostředků k financování nových politických priorit, které jsou doplňovány v průběhu probíhajícího víceletého finančního rámce, neboť tato skutečnost bude mít nevyhnutelně negativní dopad na provádění dalších klíčových činností Unie;
Odůvodnění
Nové politické návrhy by měly provázet nové zdroje. Zpravodaj důrazně odmítá využívání přerozdělení na úkor úspěšných, chronicky nedostatečně financovaných programů, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost.
Pozměňovací návrh    2 Návrh legislativního usnesení Bod 2 b (nový)
Návrh usnesení	Pozměňovací návrh
	2b. vyzývá Komisi, aby v rámci příštího víceletého finančního rámce počínajícího rokem 2021 zajistila dostatečné financování mechanismu civilní ochrany Unie, které bude vycházet z jeho současného přepracování;
Odůvodnění
S cílem navázat na současnou revizi mechanismu civilní ochrany Unie, která posiluje jak politiku, tak financování, bude důležité, aby Komise při předkládání nových návrhů pro příští víceletý finanční rámec navrhla pro mechanismus civilní ochrany Unie po roce 2020 ambiciózní finanční krytí.
Pozměňovací návrh    3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Unie by měla být schopna členské státy podpořit v případech, kdy dostupné kapacity neumožňují efektivní reakci na katastrofy, a to přispěním k financování leasingu či pronájmu, čímž se zajistí rychlý přístup k takovým kapacitám, nebo financováním jejich pořízení. To by podstatným způsobem zvýšilo účinnost mechanismu Unie, neboť by se zajistila dostupnost kapacit v případě, kdy by jinak nebylo možné zajistit účinnou reakci na katastrofy, zejména pokud jde o katastrofy s širokým spektrem dopadů na velký počet členských států. Získávání kapacit ze strany Unie by mělo umožnit úspory z rozsahu i lepší koordinaci při reakci na katastrofy.	(7) Unie by měla být schopna členské státy podpořit v případech, kdy dostupné kapacity neumožňují efektivní reakci na katastrofy, a to přispěním k financování leasingu či pronájmu, čímž se zajistí rychlý přístup k takovým kapacitám, nebo financováním jejich pořízení. To by podstatným způsobem zvýšilo účinnost a schopnost nasazení mechanismu Unie, neboť by se zajistila rychlá dostupnost kapacit v případě, kdy by jinak nebylo možné zajistit účinnou reakci na katastrofy, zejména pokud jde o katastrofy s širokým spektrem dopadů na velký počet členských států. Získávání kapacit ze strany Unie by mělo umožnit úspory z rozsahu i lepší koordinaci při reakci na katastrofy. Finanční zdroje je nutné vynakládat optimálně a transparentně.
Odůvodnění
Při mobilizaci kapacit prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie je velmi důležitá rychlost, jak dokládají tragické důsledky opožděného nasazení hasičských letadel při posledních událostech lesních požárů v jižní Evropě. Spolufinancování EU by mělo být vždy poskytnuto za podmínek naprosté transparentnosti a plné odpovědnosti.
Pozměňovací návrh    4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Aby se dosáhlo fungování kapacity rescEU, měly by se zpřístupnit další finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie.	(10) Aby se dosáhlo fungování kapacity rescEU, měly by se zpřístupnit další finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie, ale nikoli na úkor finančních prostředků přidělených na jiné klíčové politiky Unie, jako je prosazování práv, rovnosti a občanství, spravedlnosti nebo lidského rozvoje na celém světě.
Odůvodnění
Při mobilizaci kapacit prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie je velmi důležitá rychlost, jak dokládají tragické důsledky opožděného nasazení hasičských letadel při posledních událostech lesních požárů v jižní Evropě. Spolufinancování EU by mělo být vždy poskytnuto za podmínek naprosté transparentnosti a plné odpovědnosti.
Pozměňovací návrh    5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10a) Pro revidovaný mechanismus civilní ochrany Unie by mělo být zaručeno samostatné financování a přidělování rozpočtových prostředků. Vzhledem k tomu, že je třeba vyvarovat se jakéhokoli negativního dopadu na financování stávajících víceletých programů, měly by být vyšší finanční prostředky na cílenou revizi mechanismu civilní ochrany Unie v letech 2018, 2019 a 2020 čerpány výhradně ze všech prostředků dostupných v rámci nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/20131a, zejména s využitím nástroje pružnosti.
	___________________
	1a Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 884).
Odůvodnění
Nové politické návrhy by měly provázet nové zdroje. Zpravodaj důrazně odmítá využívání přerozdělení na úkor úspěšných, chronicky nedostatečně financovaných programů, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost. Místo toho by měly být uvolněny dodatečné nezbytné finanční prostředky s použitím ustanovení týkajících se flexibility v nařízení o VFR.
Pozměňovací návrh    6 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 a – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Komise každé dva roky informuje Evropský parlament a Radu o operacích a dosaženém pokroku v rámci článků 11 a 12.“ Komise každý rok informuje Evropský parlament a Radu o operacích a dosaženém pokroku v rámci článků 11 a 12.
Odůvodnění
S cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled nad tímto procesem a za účelem co nejrychlejšího odhalení případných změn s dopadem na rozpočet se navrhuje, aby Evropský parlament a Rada každoročně dostávaly aktuální informace o pokroku při posilování mechanismu civilní ochrany Unie, včetně povinných informací o vývoji rozpočtu a nákladů.
Pozměňovací návrh    7 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 a – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   Tyto informace musí zahrnovat přehled vývoje rozpočtu a nákladů s podrobným technickým a finančním posouzením a přesnými informacemi o zvyšování nákladů a o změnách v druzích požadovaných kapacit pro odezvu a v případných požadavcích týkajících se kvality těchto kapacit, jakož i důvody pro jakákoli tato zvýšení nebo změny.“
Odůvodnění
S cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled nad tímto procesem a za účelem co nejrychlejšího odhalení případných změn s dopadem na rozpočet se navrhuje, aby Evropský parlament a Rada každoročně dostávaly aktuální informace o pokroku při posilování mechanismu civilní ochrany Unie, včetně povinných informací o vývoji rozpočtu a nákladů.
Pozměňovací návrh    8 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. – bod 12 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 19 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   Prostředky nezbytné pro mechanismus Unie by měly být postupně schvalovány Evropským parlamentem a Radou v rámci ročního rozpočtového procesu, přičemž je třeba řádně zohlednit veškeré prostředky dostupné podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013*, zejména s využitím nástroje pružnosti, jak je stanoveno v příloze I.“   ____________________   * Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 884).
Odůvodnění
Nové politické návrhy by měly provázet nové zdroje. Zpravodaj důrazně odmítá využívání přerozdělení na úkor úspěšných, chronicky nedostatečně financovaných programů, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost. Místo toho by měly být uvolněny dodatečné nezbytné finanční prostředky s použitím ustanovení týkajících se flexibility v nařízení o VFR.
Pozměňovací návrh    9 Návrh rozhodnutí Příloha I (nová)
Pozměňovací návrh
PŘÍLOHA I
ORIENTAČNÍ DODATEČNÉ FINANČNÍ PŘÍDĚLY NA OBDOBÍ 2018–2020
2018
2019
2020
CELKEM
Celkové dodatečné prostředky v okruhu 3*
Prostředky na závazky (PZ)
19,157
115,2
122,497
256,854
Prostředky na platby (PP)
11
56,56
115,395
182,955
Celkové dodatečné prostředky v okruhu 4*
PZ
2
2
2,284
6,284
PP
0,8
1,8
2,014
4,614
Celkové dodatečné prostředky v okruhu 3 a 4 dohromady*
PZ
21, 157
117,2
124,781
263,138
PP
11,8
58,36
117,409
187,569
(částky jsou v milionech EUR)
* Celé částky budou poskytnuty prostřednictvím nástroje pružnosti.
Odůvodnění
Další finanční prostředky potřebné pro tuto revizi mechanismu civilní ochrany Unie v letech 2018–2020 by měly být podrobněji vymezeny v samotném rozhodnutí prostřednictvím samostatné a podrobné přílohy I. Veškeré další finanční prostředky nutné k financování této revize by měly být uvolněny s použitím ustanovení týkajících se flexibility v nařízení o VFR.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Mechanismus civilní ochrany Unie
Referenční údaje	COM(2017)0772 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD)
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ENVI 14.12.2017
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 14.12.2017
Zpravodaj(ka)        Datum jmenování	José Manuel Fernandes 13.12.2017
Projednání ve výboru	22.3.2018
Datum přijetí	24.4.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	27 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Răzvan Popa, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Indrek Tarand, Inese Vaidere, Monika Vana, Tiemo Wölken, Marco Zanni
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Jean-Paul Denanot, Anneli Jäätteenmäki, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Tomáš Zdechovský

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

27	+
ALDE	Jean Arthuis, Gérard Deprez, Anneli Jäätteenmäki
ECR	Bernd Kölmel
GUE/NGL	Liadh Ní Riada
PPE	Richard Ashworth, Reimer Böge, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Inese Vaidere, Tomáš Zdechovský
S&D	Jean-Paul Denanot, Eider Gardiazabal Rubial, John Howarth, Vladimír Maňka, Răzvan Popa, Manuel dos Santos, Tiemo Wölken
VERTS/ALE	Indrek Tarand, Monika Vana

2	-
ENF	André Elissen, Marco Zanni

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (30.4.2018)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie
(COM(2017)0772 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD))

Zpravodaj: Daniel Buda

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Mechanismus civilní ochrany Unie je důležitý v rámci strategie Evropské unie rychle reagovat na mimořádné události, k nimž může dojít v oblastech uvnitř i vně Evropské unie. Umožňuje koordinovanou pomoc na základě sdílení zdrojů ve všech zúčastněných zemích. Je však třeba jej zlepšit, pokud jde o kapacity týkající se prevence, připravenosti, organizace a zvládání mimořádných událostí.

Zpravodaj se domnívá, že mechanismus civilní ochrany Unie hraje klíčovou úlohu při provádění článku 196 SFEU, jenž vybízí ke „spolupráci mezi členskými státy ve snaze posílit účinnost systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro civilní ochranu proti nim“.

V této souvislosti zpravodaj vítá iniciativu, kterou předložila Evropská komise s cílem stávající mechanismus solidarity zjednodušit a posílit tak, aby se s vynaložením více finančních prostředků ze strany Evropské unie stal ambiciózní evropskou kapacitní rezervou doplňující a posilující prostředky členských států.

Zpravodaj upozorňuje na příspěvek, kterým již v současné době podporují přizpůsobení se změně klimatu a prevenci a řízení rizik evropské strukturální a investiční fondy. Dále se domnívá, že v zájmu usnadnění rychlého a účinného nasazení pomoci a s cílem zlepšení reakce na zvláštní okolnosti zasažených regionů by měla mobilizace prostředků v rámci rescEU prosazovat regionální přístup, zejména prostřednictvím posílení a zapojení kapacit místních a regionálních orgánů.

Důležitým faktorem zlepšení efektivity při udržitelné prevenci katastrof a reakci na ně je využívání synergií mezi jednotlivými fondy Unie. Zpravodaj proto vybízí k lepší spolupráci a koordinaci mezi jednotlivými nástroji, včetně Fondu solidarity Evropské unie (FSEU), v rámci integrovaného přístupu.

Zpravodaj rovněž podporuje návrh Komise na vytvoření sítě dovedností a odborných znalostí jednotlivých členských států v dané záležitosti a navrhuje, aby se do ní zapojily střediska excelence a univerzity.

Nakonec se zpravodaj domnívá, že je třeba vytvořit lepší komunikační strategii s cílem zviditelnit akce a výsledky mechanismu civilní ochrany Unie pro občany a zvýšit důvěru občanů ve schopnost Unie předcházet katastrofám a reagovat na ně.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh  1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1)  Mechanismem Unie v oblasti civilní ochrany (dále jen „mechanismus Unie“), který upravuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU12, se posiluje spolupráce mezi Unií a členskými státy a usnadňuje koordinace v oblasti civilní ochrany v zájmu zlepšení reakce Unie na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.	(1)  Mechanismem Unie v oblasti civilní ochrany (dále jen „mechanismus Unie“), který upravuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU12, se posiluje spolupráce mezi Unií, členskými státy a jejich regiony a usnadňuje koordinace v oblasti civilní ochrany v zájmu zlepšení reakce Unie na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.
_________________	_________________
12 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).	12 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).
Pozměňovací návrh    2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3)  K přírodním a člověkem způsobeným katastrofám může dojít kdykoli a kdekoli na celém světě a často bez varování. Tyto katastrofy, ať přírodní nebo způsobené člověkem, jsou stále častější, extrémnější a složitější, přičemž je zhoršuje dopad změny klimatu a postihují území bez ohledu na státní hranice. Důsledky, které z katastrof vyplývají pro lidi, životní prostředí a hospodářství, mohou být enormní.	(3)  K přírodním a člověkem způsobeným katastrofám může dojít kdykoli a kdekoli na celém světě. Tyto katastrofy, ať přírodní a zhoršené dopadem změny klimatu, nebo způsobené člověkem – včetně nových druhů hrozeb, jako jsou hrozby spojené s vnitřní bezpečností –, jsou stále častější, extrémnější a složitější a postihují území bez ohledu na státní hranice. Důsledky, které z katastrof vyplývají pro lidi, životní prostředí a hospodářství, jsou ze střednědobého a dlouhodobého hlediska často enormní.
Pozměňovací návrh    3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(4)  Nedávné zkušenosti ukázaly, že nutnost spoléhat se na dobrovolné nabídky vzájemné pomoci – koordinované a usnadněné mechanismem Unie – ve všech případech nezajistí, aby byly k dispozici dostatečné kapacity pro uspokojivé řešení základních potřeb osob postižených katastrofami, ani náležitou ochranu životního prostředí a majetku. Platí to zejména v případech, kdy jsou členské státy současně zasaženy opakujícími se katastrofami a kolektivní kapacita je nedostatečná.	(4)  Nedávné zkušenosti ukázaly, že nutnost spoléhat se na dobrovolné nabídky vzájemné pomoci – koordinované a usnadněné mechanismem Unie – ve všech případech nezajistí, aby byly k dispozici dostatečné kapacity pro včasné a uspokojivé řešení základních potřeb osob postižených katastrofami, ani náležitou ochranu životního prostředí a majetku. Platí to zejména v případech, kdy jsou členské státy a jejich regiony, jakož i členské státy a regiony v blízkém sousedství, zasaženy opakujícími se a současnými katastrofami a kolektivní kapacita pro odezvu je nedostatečná. Tento systém je třeba zlepšit a členské státy by měly přijmout přiměřená preventivní opatření na zachování a posílení vnitrostátní kapacity, aby postačovala k řádné reakci na katastrofy.
Pozměňovací návrh    4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5)  Klíčový význam pro ochranu před katastrofami má prevence, která vyžaduje další opatření. Za tímto účelem by členské státy měly pravidelně zpřístupňovat svoje posouzení rizik, jakož i souhrny svých plánů řízení rizik v případě katastrof, aby se zajistil integrovaný přístup ke zvládání katastrof, který bude spojovat opatření týkající se prevence rizik, připravenosti i reakce na ně. Kromě toho by měla mít Komise možnost od členských států vyžadovat, aby poskytly zvláštní plány prevence a připravenosti v souvislosti s konkrétními katastrofami, a to zejména s cílem maximalizovat celkovou podporu Unie, pokud jde o řízení rizika katastrof. Měla by se snížit administrativní zátěž a měly by se posílit politiky prevence, a to i zajištěním nezbytných propojení s ostatními klíčovými politikami a nástroji Unie, zejména se strukturálními a investičními fondy, jak se uvádí v 2. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1303/201313.	(5)  Klíčový význam pro ochranu před katastrofami má prevence, která vyžaduje další opatření na všech úrovních, jelikož dopady změny klimatu zasahují všechna území a překračují hranice. Za tímto účelem by členské státy v partnerství se svými místními a regionálními orgány měly pravidelně zpřístupňovat svá posouzení rizik, jakož i souhrny svých plánů řízení rizik v případě katastrof, aby se zajistil integrovaný přístup ke zvládání katastrof, včetně přeshraničních událostí, který bude co nejrychleji spojovat opatření týkající se prevence rizik, připravenosti i reakce na ně, mj. prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Kromě toho by měla mít v případě potřeby Komise možnost od členských států vyžadovat, aby poskytly zvláštní plány odborné přípravy, prevence, připravenosti a evakuace v souvislosti s konkrétními katastrofami, jako je zemětřesení, sucho, vlny veder, přírodní požáry, povodně a nedostatek vody, a humanitárními a technologickými katastrofami, a to zejména s cílem maximalizovat celkovou podporu Unie, pokud jde o řízení rizika katastrof. Je zásadně důležité snížit administrativní zátěž a posílit politiky prevence a operační kapacity, mj. na přeshraniční úrovni, a to i zlepšením propojení a koordinace s dalšími klíčovými politikami a nástroji Unie, zejména se strukturálními a investičními fondy, jak se uvádí v článku 1 a bodu odůvodnění 2 nařízení (EU) č. 1303/201313, a Fondem solidarity Evropské unie. V této souvislosti je důležité zdůraznit, že evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) již na podporu přizpůsobení se změně klimatu a prevence a řízení rizik přispívají a že se již uplatňují předběžné podmínky, které jsou s tímto cílem spojeny.
_________________	_________________
13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).	13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
Pozměňovací návrh    5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a)  Kvalitní rámec pro spolupráci za účelem vytvoření operativních preventivních akcí a středisek pro reakci na krize a řešení krizí by mohly poskytovat také makroregionální strategie Unie, které by rovněž umožňovaly spolupráci v této záležitosti se sousedními třetími zeměmi.
Pozměňovací návrh    6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6)  Je zapotřebí posílit kolektivní schopnost připravit se a reagovat na katastrofy, a to zejména prostřednictvím vzájemné podpory v Evropě. Kromě posílení možností, které již nabízí evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události (dále jen „evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události“ nebo „dobrovolný soubor“), od této chvíle nazývaná „Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany“, by Komise měla zřídit i rescEU. Součástí rescEU by měly být i kapacity pro odezvu na mimořádné události určené k boji proti přírodním požárům, rozsáhlým záplavám a zemětřesením, jakož i polní nemocnice a lékařské týmy v souladu s normami Světové zdravotnické organizace, které by bylo možno rychle nasadit.	(6)  V zájmu zvýšení předvídatelnosti zásahů a podstatného omezení doby potřebné k nasazení pomoci je zapotřebí posílit kolektivní schopnost pro výcvik, přípravu a reakci na katastrofy, a to zejména prostřednictvím účinné vzájemné podpory a spolupráce v Evropě. Kromě posílení možností, které již nabízí evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události (dále jen „evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události“ nebo „občanská povinnost pomáhat“), od nynějška nazývaná „Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany“, by Komise měla zřídit i rescEU. Součástí rescEU by měly být i předem vyčleněné společné kapacity pro odezvu na mimořádné události určené k boji proti přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, jako jsou přírodní požáry, rozsáhlé záplavy, zemětřesení, teroristické hrozby nebo jiné nepředvídané události včetně veškerého případného akutního nedostatku léků, jakož i polní nemocnice a lékařské týmy v souladu s normami Světové zdravotnické organizace, které by bylo možno nasadit k zásahu rychle a na několika místech současně. Provozní prostředky v rámci rescEU by měly být na žádost uvolňovány na operace odezvy na katastrofy, které mají řešit nedostatečné kapacity a posílit úsilí vynakládané v rámci rezervy v oblasti civilní ochrany. Je třeba přijmout zvláštní ustanovení pro zásahy v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích zohledňující jejich odlehlost a specifické rysy.
Pozměňovací návrh    7 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a)  Významnou úlohu při prevenci a zvládání katastrof hrají regionální a místní orgány a v zájmu minimalizace překrývání činnosti a podpory interoperability je třeba, aby jejich kapacity pro odezvu byly do veškeré koordinace a nasazení podle tohoto rozhodnutí náležitě zapojeny, v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států. Tyto orgány mohou hrát důležitou úlohu při prevenci a jsou to právě ony, kdo bude bezprostředně po katastrofě, s využitím kapacit svých dobrovolníků, reagovat jako první. Je proto zapotřebí, aby na místní, regionální i přeshraniční úrovni fungovala průběžná spolupráce s cílem vytvořit společné systémy varování pro rychlý zásah ještě před mobilizací rescEU i pravidelné osvětové kampaně týkající se počátečních opatření pro odezvu.
Pozměňovací návrh    8 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6b)  V zájmu usnadnění rychlého a účinného nasazení pomoci je třeba, aby uvolňování prostředků v rámci rescEU mělo územní rozměr a aby bralo v potaz, že má-li být možné náležitě reagovat na specifickou situaci regionů a omezit škody způsobené katastrofou, je důležité prosazovat regionální a případně komunitně vedený přístup.
Pozměňovací návrh    9 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7)  Unie by měla být schopna členské státy podpořit v případech, kdy dostupné kapacity neumožňují efektivní reakci na katastrofy, a to přispěním k financování leasingu či pronájmu, čímž se zajistí rychlý přístup k takovým kapacitám, nebo financováním jejich pořízení. To by podstatným způsobem zvýšilo účinnost mechanismu Unie, neboť by se zajistila dostupnost kapacit v případě, kdy by jinak nebylo možné zajistit účinnou reakci na katastrofy, zejména pokud jde o katastrofy s širokým spektrem dopadů na velký počet členských států. Získávání kapacit ze strany Unie by mělo umožnit úspory z rozsahu i lepší koordinaci při reakci na katastrofy.	(7)  Unie by měla být schopna členské státy podpořit v případech, kdy dostupné materiální a technické kapacity neumožňují efektivní reakci na katastrofy, mj. v případě přeshraničních událostí, a to přispěním k financování leasingu či pronájmu, čímž se zajistí rychlý přístup k takovým kapacitám, nebo financováním jejich pořízení. To by podstatným způsobem zvýšilo účinnost mechanismu Unie, neboť by se zajistila dostupnost materiálních a technických kapacit – mj. pro záchranu starších osob nebo osob se zdravotním postižením – v případě, kdy by jinak nebylo možné zajistit účinnou reakci na katastrofy, zejména pokud jde o katastrofy s širokým spektrem dopadů na velký počet členských států. Předem vyčleněné vhodné vybavení a získávání kapacit ze strany Unie by mělo umožnit úspory z rozsahu i lepší koordinaci při reakci na katastrofy.
Pozměňovací návrh    10 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9)  Aby se zvýšila účelnost a účinnost odborné přípravy a posílila se spolupráce mezi vnitrostátními orgány a útvary v oblasti civilní ochrany, je zapotřebí vytvořit síť znalostí v oblasti civilní ochrany EU, která bude založena na stávajících strukturách.	(9)  Zásadními aspekty spolupráce v oblasti civilní ochrany jsou odborná příprava, výzkum a inovace. Aby se zvýšila účelnost a účinnost odborné přípravy a cvičení, podpořily inovace – začleněním nových technologií, např. špičkového technického vybavení, a nejnovějších výsledků výzkumu s cílem zajistit účinnější sledování městských a zalesněných oblastí – a posílily dialog a spolupráce mezi vnitrostátními orgány a útvary v oblasti civilní ochrany, mj. na přeshraniční úrovni, je zapotřebí vytvořit síť znalostí v oblasti civilní ochrany Unie, která bude založena na stávajících strukturách a do které budou zapojeni výzkumní pracovníci, výzkumná a školicí střediska členských států, univerzity a případně střediska excelence i organizace občanského sektoru. V případě nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území je třeba přijmout opatření, která zajistí, aby i ony byly do této sítě zapojeny, a souběžně posílit spolupráci s třetími zeměmi v oblasti odborné přípravy a kapacity v oblasti prevence katastrof a reakce na ně.
Pozměňovací návrh    11 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11)  Je zapotřebí zjednodušit postupy mechanismu Unie tak, aby se zajistil co nejrychlejší přístup členských států k pomoci a ke kapacitám, které potřebují, aby mohly co nejrychleji reagovat na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy.	(11)  Je zapotřebí zjednodušit, zefektivnit a zpružnit postupy v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, aby se zajistil rychlý přístup členských států k pomoci a ke kapacitám, které potřebují, aby mohly co nejrychleji a co nejúčinněji reagovat na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy.
Pozměňovací návrh    12 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13)  Je důležité zajistit, aby členské státy přijaly všechna potřebná opatření k zabránění přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám a ke zmírnění jejich účinků. Ustanovení by měla posílit vazby mezi opatřeními týkajícími se prevence, připravenosti a reakce v rámci mechanismu Unie. Měl by se také zajistit soulad s dalšími relevantními právními předpisy Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, včetně přeshraničních preventivních opatření a reakce na hrozby typu závažných přeshraničních zdravotních hrozeb15. Podobně by se měl zajistit soulad s mezinárodními závazky, jako je např. sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Pařížská dohoda o změně klimatu a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030.	(13)  Je důležité zajistit, aby členské státy a jejich místní a regionální orgány přijaly všechna potřebná opatření k účinnému zabránění přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám a ke zmírnění jejich účinků, k nimž patří pravidelná správa lesních ploch, řízení hořlavých materiálů a lesní plánování. Ustanovení by měla posílit vazby mezi opatřeními týkajícími se prevence, připravenosti a reakce v rámci mechanismu Unie. Měl by se také zajistit soulad s dalšími relevantními právními předpisy Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, včetně přeshraničních a meziměstských preventivních opatření, akcí včasného varování a reakce na hrozby typu závažných přeshraničních zdravotních hrozeb15, včetně radioaktivních, biologických nebo chemických nehod. Konkrétní opatření, která přihlížejí k odolnosti vůči katastrofám a k předcházení rizikům katastrof a jejich řízení, jsou stanovena v programech územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti, a proto je třeba zintenzívnit úsilí o jejich hlubší integraci a větší synergické působení. Podobně by se měl zajistit soulad s mezinárodními závazky, jako je např. sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Pařížská dohoda o změně klimatu a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030. V zájmu zajištění reakce na přírodní katastrofy je kromě toho třeba přijmout ujednání pro zlepšení koordinace s Fondem solidarity Evropské unie (FSEU).
__________________	__________________
15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).	15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh    13 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(13a)  Činnost Unie by se měla soustředit také na poskytování pomoci v podobě technické odborné přípravy, aby bylo možné zlepšit schopnost svépomoci komunit, které tak budou lépe připraveny bezprostředně na katastrofu reagovat a omezit její následky. Cílená odborná příprava a vzdělávání pracovníků civilní ochrany, např. vedoucích místních představitelů, sociálních pracovníků, zdravotnického personálu, záchranářů a hasičů, jakož i místních dobrovolnických zásahových skupin, jež by měly mít rychle použitelné vybavení k zásahu, může pomoci při omezování následků katastrof a snížit počet smrtelných případů v průběhu katastrofy a po jejím skončení.
Pozměňovací návrh    14 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. –a (nové) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 3 – odst. 1 – písm. c
Platné znění Pozměňovací návrh   –a)  v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto: c)  usnadnění rychlé a účinné odezvy v případě katastrof nebo bezprostřední hrozby katastrof; a c)  usnadnění rychlé a účinné odezvy v případě katastrof nebo bezprostřední hrozby katastrof, mj. použitím náležitých materiálních a technických kapacit pro záchranné operace;
Pozměňovací návrh    15 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 3 – odst. 1 – písm. e
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh e)  posílení dostupnosti a využití vědeckých poznatků o katastrofách.“ e)  zvýšení dostupnosti a využití vědeckých poznatků o katastrofách, mj. v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích.“
Pozměňovací návrh    16 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a a (nové) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 3 – odst. 1 – písm. e a (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   aa)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno ea), které zní:   ea)  prohloubení spolupráce a koordinace činnosti na přeshraniční úrovni;
Pozměňovací návrh    17 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh a)  přijímá opatření pro zlepšení znalostní základny, pokud jde o rizika katastrof, a pro usnadnění sdílení znalostí, výsledků vědeckého výzkumu, osvědčených postupů a informací, mimo jiné mezi členskými státy, které sdílí společná rizika;“ a)  přijímá opatření na podporu vzdělávání, zvýšení informovanosti, zlepšení znalostní základny, pokud jde o rizika katastrof, a usnadnění dialogu, spolupráce a sdílení znalostí a výsledků vědeckého výzkumu a inovací včetně doporučení a krátkodobých předpovědí, osvědčených postupů a informací, mimo jiné mezi členskými státy a jejich místními a regionálními orgány, sousedními zeměmi mimo EU a nejvzdálenějšími regiony a zámořskými zeměmi a územími, jež sdílí společná rizika;
Pozměňovací návrh    18 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   3a)  V čl. 5 odst. 1 se vkládá písmeno aa), které zní:   aa)  na žádost pomáhá při rozhodování;
Pozměňovací návrh    19 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 5 – odst. 1 – písm. a b (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   3b)  V čl. 5 odst. 1 se vkládá písmeno ab), které zní:   ab)  koordinuje harmonizaci informací a pokynů týkajících se systémů varování, a to i na přeshraniční úrovni;
Pozměňovací návrh    20 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 c (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 5 – odst. 1 – písm. h
Platné znění Pozměňovací návrh   3c)  V čl. 5 odst. 1 se písmeno h) nahrazuje tímto: h)  podporuje využívání různých finančních prostředků Unie, které mohou podpořit udržitelnou prevenci katastrof, a vybízí členské státy a regiony, aby těchto možností financování využívaly; h)  podporuje využívání a koordinaci různých finančních prostředků Unie, které mohou podpořit udržitelnou prevenci katastrof a odezvu na ně, a vybízí členské státy a regiony, aby těchto možností financování využívaly ke zvýšení synergií, mj. k rozšíření a modernizaci svých materiálních a technických kapacit;
Pozměňovací návrh    21 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 6 – písm. a
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh a)  do 22. prosince 2018 a poté každé tři roky provedou na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni posouzení rizik a zpřístupní Komisi; a)  do 22. prosince 2018 a poté každé dva roky provedou v partnerství s příslušnými místními a regionálními orgány posouzení rizik na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni a zpřístupní je Komisi;
Pozměňovací návrh    22 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh „Komisi se poskytuje souhrn relevantních prvků plánování zvládání rizik, včetně informací o vybraných opatřeních v oblasti prevence a připravenosti, a to do 31. ledna 2019 a poté každé tři roky. Kromě toho může Komise od členských států požadovat, aby poskytly zvláštní plány týkající se prevence a připravenosti, které budou zahrnovat krátkodobé i dlouhodobé úsilí. Unie náležitě zváží pokrok, kterého členské státy dosáhly v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, jako součást jakéhokoli budoucího mechanismu předběžných podmínek v rámci evropských strukturálních a investičních fondů;“. „Komisi se poskytuje souhrn relevantních prvků plánování zvládání rizik, včetně informací o vybraných opatřeních v oblasti prevence a připravenosti, a to do 31. ledna 2019 a poté každé dva roky. Kromě toho může Komise od členských států požadovat, aby poskytly zvláštní plány týkající se prevence a připravenosti, které budou zahrnovat krátkodobé i dlouhodobé úsilí, a poskytne jim k vypracování těchto plánů rámcové pokyny. Unie náležitě posoudí pokrok, kterého členské státy dosáhly v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, a to i na regionální a místní úrovni, jako součást posíleného budoucího mechanismu předběžných podmínek pro investice v rámci evropských strukturálních a investičních fondů;“.
Pozměňovací návrh    23 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 8 – odst. 1 – písm. k
Platné znění Pozměňovací návrh   4a.  V čl. 8 odst. 1 se písmeno k) nahrazuje tímto: k)  v úzké konzultaci s členskými státy přijímá další nezbytná podpůrná a doplňková opatření v oblasti připravenosti zaměřená na splnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b). k)  v úzké konzultaci s členskými státy přijímá další nezbytná podpůrná a doplňková opatření v oblasti připravenosti – a to i prostřednictvím koordinace s dalšími nástroji Unie – zaměřená na splnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b).
(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R1303)
Pozměňovací návrh    24 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 b (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 9 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   4b)  V článku 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec, který zní:   1a.  Členské státy posílí v souladu se svým institucionálním a právním rámcem relevantní správní kapacity příslušných regionálních a místních orgánů.
Pozměňovací návrh    25 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 10 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1.  Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit plánování operací odezvy na katastrofy v rámci mechanismu Unie, mimo jiné vytvářením scénářů odezvy na katastrofy na základě posouzení rizik uvedených v čl. 6 písm. a) a přehledu rizik uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c), mapováním prostředků a vypracováváním plánů pro nasazení kapacit pro odezvu.“ 1.  Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit plánování operací odezvy na katastrofy, přírodní i způsobené člověkem, v rámci mechanismu Unie, mimo jiné vytvářením scénářů odezvy na katastrofy na základě posouzení rizik uvedených v čl. 6 písm. a) a přehledu rizik uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c), mapováním prostředků a vypracováváním plánů pro nasazení kapacit pro odezvu.“
Pozměňovací návrh    26 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 11 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1.  Zřizuje se Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany. Sestává ze souboru předem vyčleněných kapacit členských států pro odezvu a zahrnuje moduly, další kapacity pro odezvu a odborníky. 1.  Zřizuje se Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany. Sestává ze souboru předem schválených schopností členských států pro odezvu, zahrnuje moduly, další kapacity pro odezvu a odborníky a vychází ze zásady, že je pomoc občanskou povinností.
Pozměňovací návrh    27 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. d Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 11 – odst. 10
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 10.  Odkazem na evropskou kapacitu pro odezvu na mimořádné události, EERC a dobrovolný soubor se rozumí odkaz na Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany.“ 10.  Odkazem na evropskou kapacitu pro odezvu na mimořádné události, EERC a občanskou povinnost pomáhat se rozumí odkaz na Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany.“
Pozměňovací návrh    28 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh c)  vyhledávací a záchranné operace ve městech; c)  vyhledávací a záchranné operace ve městech, horách a lesích;
Pozměňovací návrh    29 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Na základě zjištěných rizik a s ohledem na přístup zohledňující širokou škálu rizik je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem vymezit druhy kapacit pro odezvu, které jsou zapotřebí kromě kapacit určených v odstavci 2 tohoto článku, a odpovídajícím způsobem revidovat složení rescEU. Zajistí se soudržnost s ostatními politikami Unie. Na základě zjištěných rizik a s ohledem na přístup zohledňující širokou škálu rizik a na potřebu flexibility, pokud jde o kapacity pro odezvu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem vymezit druhy kapacit pro odezvu, které jsou zapotřebí kromě kapacit určených v odstavci 2 tohoto článku, a odpovídajícím způsobem revidovat složení rescEU. Zajistí se soudržnost s ostatními politikami Unie.
Pozměňovací návrh    30 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 7
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 7.  Kapacity rescEU jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Rozhodnutí o jejich nasazení přijímá Komise, která si ponechá velení a řízení kapacit rescEU. 7.  Kapacity rescEU jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Rozhodnutí o jejich nasazení přijímá Komise, která si ponechá velení a řízení kapacit rescEU a používá společný a standardizovaný operační jazyk, jemuž mohou rozumět všechny subjekty, které v případě katastrof zasahují.
Pozměňovací návrh    31 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 8
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 8.  V případě nasazení se Komise na operačním nasazení kapacit rescEU dohodne s žádajícím členským státem. Žádající členský stát během operací usnadní operační koordinaci svých vlastních kapacit a činností rescEU. 8.  V případě nasazení se Komise na operačním nasazení kapacit rescEU dohodne s žádajícím členským státem nebo státy. Žádající členský stát během operací usnadní operační koordinaci svých vlastních kapacit, včetně kapacit pro odezvu regionálních a místních orgánů, a dobrovolníků a činností rescEU.
Pozměňovací návrh    32 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 – odst. 9
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 9.  Komise podle potřeby usnadňuje koordinaci různých kapacit pro odezvu prostřednictvím střediska v souladu s články 15 a 16. 9.  Komise podle potřeby usnadňuje koordinaci mezi jednotlivými kapacitami pro odezvu a přihlíží přitom mj. k tomu, že je třeba prosazovat regionální přístup a využívat, kde je to vhodné, dostupná přeshraniční opatření, jež jsou k dispozici v blízkosti. Tato koordinace se dále usnadňuje prostřednictvím střediska v souladu s články 15 a 16.
Pozměňovací návrh    33 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Komise vytvoří síť příslušných aktérů a institucí v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, kteří budou společně s Komisí tvořit síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany. Komise vytvoří síť příslušných aktérů a institucí v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, jež v případě potřeby zahrnuje výzkumná a školicí střediska, univerzity, výzkumné pracovníky a střediska excelence, která společně s Komisí tvoří síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany, jež je rovněž otevřena poznatkům a sdílení osvědčených postupů s třetími zeměmi. Uvedená síť bude plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností a šíření znalostí, a to v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry:“ Uvedená síť bude plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností, šíření znalostí, komunikace a osvětových programů pro veřejnost, a to v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry:“
Pozměňovací návrh    34 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 1 – písm. a
Platné znění Pozměňovací návrh   9a)  V čl. 13 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto: a)  vytvoření a řízení programu odborné přípravy pro pracovníky civilní ochrany a pracovníky zapojené do zvládání mimořádných událostí v oblasti předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně. Program zahrnuje společné kurzy a systém výměny odborníků, v jehož rámci mohou být jednotlivci dočasně vysláni do jiných členských států. a)  vytvoření a řízení programu odborné přípravy pro pracovníky civilní ochrany a pracovníky zapojené do zvládání mimořádných událostí, jehož cílem je poskytovat specializované odborné poznatky týkající se předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně. Program využívá, kde je to vhodné, stávající střediska excelence a univerzity a zahrnuje společné kurzy a systém výměny odborníků, v jehož rámci mohou být jednotlivci dočasně vysláni do jiných členských států. Program rovněž obsahuje ustanovení o spolupráci se sousedními třetími zeměmi.
Pozměňovací návrh    35 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 1 – písm. f
Platné znění Pozměňovací návrh   9b)  V článku 13 se odstavec 1 písm. f) nahrazuje tímto: f)  podněcování a podpora zavádění a využívání vhodných nových technologií pro účely mechanismu Unie. f)  podněcování výzkumu a inovací a podpora zavádění a využívání vhodných nových technologií pro účely mechanismu Unie.
Pozměňovací návrh    36 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 13 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 20 a – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Každá pomoc nebo každé financování poskytnuté podle tohoto rozhodnutí vhodně zviditelní Unii, což zahrnuje i výrazné zobrazení emblému Unie, pokud jde o kapacity uvedené v článku 11, článku 12 a čl. 21 odst. 2 písm. c).“ Každá pomoc nebo každé financování poskytnuté podle tohoto rozhodnutí zajistí Unii vhodné zviditelnění, což zahrnuje i výrazné zobrazení emblému Unie, pokud jde o kapacity uvedené v článku 11, článku 12 a čl. 21 odst. 2 písm. c). Rozvine se komunikační strategie s cílem zviditelnit opatření přijatá v rámci mechanismu Unie pro občany a zvýšit důvěru občanů ve schopnost Unie předcházet katastrofám a reagovat na ně.“
Pozměňovací návrh    37 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. b – písm. i Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 21 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh c)  náklady potřebné na to, aby se kapacity pro odezvu zmodernizovaly nebo opravily a byly tak v pohotovosti a dostupné, aby je bylo možné nasadit jako součást Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, a případně i v souladu s doporučeními formulovanými při procesu certifikace („náklady na adaptaci“). Uvedené náklady mohou zahrnovat náklady související s operabilitou, interoperabilitou modulů a dalších kapacit pro odezvu, autonomií, soběstačností, možnostmi přepravy, balením a další potřebné náklady, za předpokladu, že tyto náklady konkrétně souvisí se zapojením kapacit do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany. c)  náklady potřebné na to, aby se kapacity pro odezvu zmodernizovaly nebo opravily a byly tak v pohotovosti a dostupné, aby je bylo možné nasadit jako součást Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, a případně i v souladu s doporučeními formulovanými při procesu certifikace („náklady na adaptaci“). Uvedené náklady mohou zahrnovat náklady související s operabilitou, interoperabilitou modulů a dalších kapacit pro odezvu, autonomií, soběstačností, možnostmi přepravy, balením a další potřebné náklady, včetně nákladů souvisejících s podporou dobrovolnictví v oblasti civilní ochrany a odbornou přípravou dobrovolníků, pokud tyto náklady konkrétně souvisejí se zapojením kapacit do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany.
Pozměňovací návrh    38 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 26 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2.  Je třeba usilovat o propojenost a komplementárnost s jinými nástroji Unie, jako jsou nástroje na podporu soudržnosti, rozvoje venkova, výzkumu, zdraví, jakož i migrační a bezpečnostní politiky. V případě reakce na humanitární krize ve třetích zemích zajistí Komise doplňkovost a soudržnost opatření financovaných na základě tohoto rozhodnutí a opatření financovaných na základě nařízení (ES) č. 1257/96.“ 2.  Rozvíjí se propojenost, komplementárnost a zvýšená koordinace s jinými nástroji Unie, jako jsou nástroje na podporu soudržnosti, k nimž patří Fond solidarity Evropské unie, rozvoje venkova, výzkumu, zdraví, jakož i migrační a bezpečnostní politiky, aniž by to vedlo k převádění prostředků z těchto oblastí jinam. V případě reakce na humanitární krize ve třetích zemích zajistí Komise doplňkovost a soudržnost opatření financovaných na základě tohoto rozhodnutí a opatření financovaných na základě nařízení (ES) č. 1257/96.“

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Mechanismus civilní ochrany Unie
Referenční údaje	COM(2017)0772 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD)
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ENVI 14.12.2017
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	REGI 14.12.2017
Zpravodaj(ka)        Datum jmenování	Daniel Buda 7.12.2017
Projednání ve výboru	24.1.2018	27.3.2018
Datum přijetí	26.4.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	25 1 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Victor Boştinaru, Rosa D’Amato, Aleksander Gabelic, Michela Giuffrida, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Iskra Mihaylova, Konstantinos Papadakis, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Ruža Tomašić, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Petras Auštrevičius, Daniel Buda, John Howarth, Ivana Maletić, Bronis Ropė, Damiano Zoffoli
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Marek Plura, Boris Zala

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25	+
ALDE	Petras Auštrevičius, Ivan Jakovčić, Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg
EFDD	Rosa D’Amato
PPE	Pascal Arimont, Daniel Buda, Ivana Maletić, Marek Plura, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Lambert van Nistelrooij
S&D	Victor Boştinaru, Aleksander Gabelic, Michela Giuffrida, John Howarth, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Liliana Rodrigues, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Boris Zala, Damiano Zoffoli
VERTS/ALE	Bronis Ropė, Monika Vana

1	-
NI	Konstantinos Papadakis

1	0
ECR	Ruža Tomašić

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

4.4.2018

POSTOJ VE FORMĚPOZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ

Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(COM)2017/0772 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD))

Za Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví: Angelika Mlinar (zpravodajka)

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví předkládá Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušnému výboru tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(4a)  Rovnost žen a mužů je základní hodnotou Unie, jak je uvedeno ve Smlouvách a v Listině základních práv, kterou se Unie zavázala prosazovat ve všech svých činnostech. Zásadu rovnosti žen a mužů stanoví zejména článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie tím, že uvádí, že Unie bude „při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy“.
Pozměňovací návrh    2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5)  Klíčový význam pro ochranu před katastrofami má prevence, která vyžaduje další opatření. Za tímto účelem by členské státy měly pravidelně zpřístupňovat svoje posouzení rizik, jakož i souhrny svých plánů řízení rizik v případě katastrof, aby se zajistil integrovaný přístup ke zvládání katastrof, který bude spojovat opatření týkající se prevence rizik, připravenosti i reakce na ně. Kromě toho by měla mít Komise možnost od členských států vyžadovat, aby poskytly zvláštní plány prevence a připravenosti v souvislosti s konkrétními katastrofami, a to zejména s cílem maximalizovat celkovou podporu Unie, pokud jde o řízení rizika katastrof. Měla by se snížit administrativní zátěž a měly by se posílit politiky prevence, a to i zajištěním nezbytných propojení s ostatními klíčovými politikami a nástroji Unie, zejména se strukturálními a investičními fondy, jak se uvádí v 2. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1303/20131.	(5)  Klíčový význam pro ochranu před katastrofami má prevence, která vyžaduje další opatření. Za tímto účelem by členské státy měly pravidelně zpřístupňovat svoje posouzení rizik, jakož i souhrny svých plánů řízení rizik v případě katastrof, aby se zajistil integrovaný přístup ke zvládání katastrof, který bude spojovat opatření týkající se prevence rizik, připravenosti i reakce na ně. Členské státy by měly zajistit komplexní plánování zohledňující otázky rovnosti žen a mužů, jelikož přírodní a člověkem způsobené katastrofy a také politiky v oblasti životního prostředí mají odlišný dopad na ženy a muže. Aby bylo tudíž možné spravedlivě a účinně snižovat riziko katastrof a posilovat mechanismy civilní ochrany je třeba zahrnout otázky rovnosti žen a mužů do všech fází od prevence po postupy připravenosti a reakce na ně, včetně sdílených posouzení rizik a intervencí v oblasti řešení krizí jak v situacích konfliktu, tak po skončení konfliktu. Kromě toho by měla mít Komise možnost od členských států vyžadovat, aby poskytly zvláštní plány prevence a připravenosti v souvislosti s konkrétními katastrofami, a to zejména s cílem maximalizovat celkovou podporu Unie, pokud jde o řízení rizika katastrof. Měla by se snížit administrativní zátěž a měly by se posílit politiky prevence, a to i zajištěním nezbytných propojení s ostatními klíčovými politikami a nástroji Unie, zejména se strukturálními a investičními fondy, jak se uvádí v 2. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1303/20131.
_____________________	_____________________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).	1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
Pozměňovací návrh    3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Unie by ve všech svých činnostech měla zohlednit, že ženy nejsou postiženy pouze bezprostředními následky katastrofy, ale mohou potřebovat zvláštní zdravotní péči. Členské státy a Unie by měly zajistit, aby potřebná zdravotní péče byla přednostně poskytována těhotným ženám.
Pozměňovací návrh    4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7b)  Sanitární a hygienická zařízení, služby a zdroje by měly být poskytovány ve všech fázích řízení rizik, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost specifickým potřebám žen a dívek a tyto potřeby zohledňovat.
Pozměňovací návrh    5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7c)  V nouzových situacích jsou ženy a dívky vystaveny zvýšenému riziku fyzického a sexuálního násilí. Projekty v oblasti řízení katastrof proto musí zahrnovat opatření k prevenci a účinnému řešení problémů souvisejících s genderově podmíněným násilím, k nimž například patří opatření k zajištění bezpečnosti žen bezprostředně po vypuknutí katastrof, přičemž musí poskytovat služby na podporu obětí násilí založeného na pohlaví, jako je zdravotní péče, psychologická podpora a další druhy pomoci. Otázky týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách by měly být začleněny do stávajících školení a příruček zaměřených na snižování rizika a reakce na mimořádné situace.
Pozměňovací návrh    6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(9a)  Aby bylo možné předcházet zvláštním rizikům, jimž jsou ženy a dívky vystaveny v nouzových situacích, a na tato rizika účinně reagovat, měli by zaměstnanci a personál zabývající se plánováním, realizací a řízením úkolů v oblasti zvládání rizik v případě katastrof a civilní ochrany projít školením zaměřeným na genderové otázky. Má-li se dosáhnout plně průřezového přístupu k prevenci, připravenosti a reakci na katastrofy v Unii a v členských státech, je v této souvislosti naprosto nezbytné vést neustálý dialog a prohlubovat spolupráci mezi sítí znalostí v oblasti civilní ochrany a sítěmi a organizacemi obhájců lidských práv žen s odbornými znalostmi v oblasti ekologických katastrof.
Pozměňovací návrh    7 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10)  Aby se dosáhlo fungování kapacity rescEU, měly by se zpřístupnit další finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie.	(10)  Aby se dosáhlo fungování kapacity rescEU, měly by se zpřístupnit další finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie, avšak nikoli na úkor finančních prostředků přidělených na jiné klíčové politiky Unie, jako je prosazování práva, rovnost a občanství, spravedlnost a lidský rozvoj na celém světě, ani jakýchkoli finančních prostředků vyčleněných na rovnost žen a mužů a programy a projekty zaměřené na posilování postavení žen, zejména s ohledem na skutečnost, že provádění některých těchto programů bylo mimořádně úspěšné (čerpání prostředků na platby přidělených na program Práva, rovnost a občanství v předchozích třech letech činilo více než 99 %).
Odůvodnění
Nové politické návrhy by měly provázet nové zdroje. Zpravodajka důrazně odmítá jakékoliv přerozdělení na úkor úspěšných, chronicky nedostatečně financovaných programů, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost. Míra čerpání prostředků poskytovaných v rámci programu Práva rovnost a občanství dosahuje téměř 100 %, což znamená, že z tohoto programu nelze vyčlenit žádné nové zdroje, aniž by to nemělo negativní dopad na konkrétní projekty a organizace. Výbor FEMM neustále zdůrazňuje, že je třeba zvýšit financování programu Práva, rovnost a občanství s ohledem na iniciativu DAPHNE a programy rovnosti žen a mužů.
Pozměňovací návrh    8 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10 a)  Pro revidovaný mechanismus civilní ochrany Unie by mělo být zajištěno samostatné financování a příděly rozpočtových prostředků. Vzhledem k tomu, že je třeba zabránit negativním dopadům na financování stávajících víceletých programů, mělo by zvýšení finančních prostředků na předpokládanou revizi mechanismu civilní ochrany Unie v letech 2018, 2019 a 2020 výlučně pocházet ze všech prostředků dostupných podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/20131a, zejména využitím nástroje pružnosti.
	___________________
	1a Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 884).
Odůvodnění
Nové politické návrhy by měly provázet nové zdroje. Zpravodajka důrazně odmítá jakékoliv přerozdělení na úkor úspěšných, chronicky nedostatečně financovaných programů, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost.
Pozměňovací návrh    9 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(10b)  Při plánování a přidělování finančních prostředků a při sestavování rozpočtu pro revidovaný mechanismus civilní ochrany Unie by se mělo přihlížet k hledisku rovnosti žen a mužů. Tento přístup by měl zahrnovat genderové hodnocení otázky, jak v mimořádných situacích vhodněji zohledňovat hledisko rovnosti žen a mužů při řízení rizik a předcházení katastrofám.
Pozměňovací návrh    10 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 3 – odst. 2 – písm. a
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh a)  pokrok při provádění rámce pro předcházení katastrofám: měřený počtem členských států, které poskytly Komisi svá posouzení rizik, posouzení svých schopností zvládání rizik a souhrny svého plánování zvládání katastrof, jak je uvedeno v článku 6;“ a)  pokrok při provádění rámce pro předcházení katastrofám: měřený počtem členských států, které poskytly Komisi svá posouzení rizik, posouzení svých schopností zvládání rizik a souhrny svého plánování zvládání katastrof, jak je uvedeno v článku 6;“ posouzení musí zohledňovat hledisko rovnosti žen a mužů;
Pozměňovací návrh    11 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 12 a – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Komise každé dva roky informuje Evropský parlament a Radu o operacích a dosaženém pokroku v rámci článků 11 a 12.“ Komise každé dva roky informuje Evropský parlament a Radu o operacích a dosaženém pokroku v rámci článků 11 a 12 a poskytuje konkrétní údaje o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.“
Pozměňovací návrh    12 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Uvedená síť bude plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností a šíření znalostí, a to v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry:“ ' V úsilí o dosažení vyváženého zastoupení žena a mužů bude uvedená síť plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností a šíření znalostí, a to v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry: '
Pozměňovací návrh    13 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   9a)  V článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní:   2a.  Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 Komise a členské státy zajistí, aby odborná příprava a další vzdělávání, stejně jako příručky týkající se snižování rizik a reakce na mimořádné situace zahrnovaly hledisko rovnosti žen a mužů se zvláštním důrazem na násilí páchané na ženách a dívkách a reakci na ně.
Odůvodnění
Účelem tohoto dodatečného odstavce je vnést do sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany hledisko rovnosti žen a mužů prostřednictvím školení a příruček.
Pozměňovací návrh    14 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový) Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 13 – odst. 3 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   9b)  V článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní:   3a.  Komise zajistí, aby byly k dispozici údaje o katastrofách rozčleněné podle pohlaví, jak to požaduje sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, s cílem zohlednit při plánování v oblasti snižování rizik úlohu žen a hledisko rovnosti žen a mužů v průběhu celého procesu.
Odůvodnění
Tento dodatečný odstavec má za cíl zahrnout otázky týkající se rovnosti žen a mužů do shromažďování údajů o katastrofách. Pro podporu a posílení spolupráce jsou údaje a statistiky klíčové pro to, aby bylo možné rizika katastrof pochopit a v případě potřeby na ně reagovat. V sendajském rámci pro snižování rizika katastrof je jasně stanoveno, že je třeba příslušné údaje rozčlenit.
Pozměňovací návrh    15 Návrh rozhodnutí Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 Rozhodnutí č. 1313/2013/EU Čl. 19 – odst. 1 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Částka 480 630 000 EUR v běžných cenách pochází z okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“ víceletého finančního rámce a částka 150 936 000 EUR v běžných cenách z okruhu 4 „Globální Evropa“. Prostředky nezbytné na provádění mechanismu Unie postupně schvaluje Evropský parlament a Rada v rámci ročního rozpočtového procesu, přičemž je třeba řádně zohlednit veškeré prostředky dostupné podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013*, zejména využitím nástroje pružnosti.“   ____________________   * Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20. 12. 2013, s. 884).
Odůvodnění
Nové politické návrhy by měly provázet nové zdroje. Zpravodajka důrazně odmítá jakékoliv přerozdělení na úkor úspěšných, chronicky nedostatečně financovaných programů, jako je program Práva, rovnost a občanství a program Spravedlnost.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název	Mechanismus civilní ochrany Unie
Referenční údaje	COM(2017)0772 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD)
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ENVI 14.12.2017
Výbor, který vypracoval stanovisko        Datum oznámení na zasedání	FEMM 8.2.2018
Zpravodaj(ka)        Datum jmenování	Angelika Mlinar 21.2.2018

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Mechanismus civilní ochrany Unie
Referenční údaje	COM(2017)0772 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD)
Datum předložení EP	23.11.2017
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ENVI 14.12.2017
Výbory požádané o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	AFET 14.12.2017	DEVE 14.12.2017	BUDG 14.12.2017	REGI 14.12.2017
	FEMM 8.2.2018
Nezaujetí stanoviska        Datum rozhodnutí	AFET 20.3.2018
Přidružené výbory        Datum oznámení na zasedání	DEVE 15.3.2018
Zpravodajové        Datum jmenování	Elisabetta Gardini 16.1.2018
Projednání ve výboru	20.3.2018
Datum přijetí	17.5.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	48 8 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Urszula Krupa, Jo Leinen, Peter Liese, Lukas Mandl, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, John Procter, Julia Reid, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Damiano Zoffoli
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Nikos Androulakis, Nicola Caputo, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Karol Karski, Ulrike Müller, Stanislav Polčák, Bart Staes, Dubravka Šuica, Tiemo Wölken
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	John Flack, Jaromír Kohlíček, Miltiadis Kyrkos
Datum předložení	23.5.2018

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORUPOŽÁDANÉM O STANOVISKO

48	+
ALDE	Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Ulrike Müller, Nils Torvalds
ECR	Karol Karski, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha
EFDD	Piernicola Pedicini
PPE	Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Esther Herranz García, György Hölvényi, Peter Jahr, Peter Liese, Lukas Mandl, Stanislav Polčák, Annie Schreijer-Pierik, Ivica Tolić, Dubravka Šuica, Adina-Ioana Vălean
S&D	Nikos Androulakis, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Caputo, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Jytte Guteland, Miltiadis Kyrkos, Jo Leinen, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Tiemo Wölken, Damiano Zoffoli

8	-
ALDE	Jan Huitema
ECR	John Flack, John Procter
ENF	Sylvie Goddyn
VERTS/ALE	Bas Eickhout, Benedek Jávor, Davor Škrlec, Bart Staes

5	0
EFDD	Julia Reid
GUE/NGL	Stefan Eck, Jaromír Kohlíček
NI	Zoltán Balczó
PPE	Julie Girling

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se