ZPRÁVA o úloze měst v institucionálním rámci Unie
7.6.2018 - (2017/2037(INI))
Výbor pro ústavní záležitosti
Zpravodaj: Kazimierz Michał Ujazdowski
Zpravodaj (*):
Jan Olbrycht, Výbor pro regionální rozvoj
(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o úloze měst v institucionálním rámci Unie
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na čl. 5 odst. 3, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o dopadu Lisabonské smlouvy na rozvoj institucionální rovnováhy Evropské unie[1],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané „Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ (COM(2015)0215),
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie[2], a zejména na článek 41 této listiny,
– s ohledem na přijetí Amsterodamského paktu, kterým se stanoví Městská agenda pro EU a který dne 30. května 2016 schválili ministři zemí EU odpovědní za městské záležitosti,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o městském rozměru politik EU[3],
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů,[4]
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2014 nazvané „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490),
– s ohledem na prohlášení k městské agendě EU, které přijali ministři odpovědní za územní soudržnost a městské záležitosti dne 10. června 2015,
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie[6],
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 24. června 2016 na téma „Městská agenda pro EU“,
– s ohledem na Lipskou chartu o udržitelných evropských městech, která byla schválena při příležitosti neformálního setkání ministrů k projednání otázky rozvoje měst a územní soudržnosti, jež proběhlo ve dnech 24. a 25. května 2007 v Lipsku,
s ohledem na novou městskou agendu přijatou na konferenci OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst (Habitat III), která se konala dne 20. října 2016 v Quitu v Ekvádoru,
– s ohledem na zprávu Komise o stavu evropských měst za rok 2016,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 o zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny[7];
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0203/2018),
A. vzhledem k tomu, že Maastrichtskou smlouvou byl zřízen Evropský výbor regionů, díky němuž bylo městům v rámci jejich zastoupení ve výboru umožněno podílet se na poradní úloze v rozhodovacím procesu EU;
B. vzhledem k tomu, že Výbor regionů plní tuto úlohu tím, že provádí řadu činností zaměřených na podporu dialogu a aktivní účasti na rozhodovacím procesu EU;
C. vzhledem k tomu, že Protokol č. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o používání zásad subsidiarity a proporcionality opravňuje Evropský výbor regionů k podání žaloby k Soudnímu dvoru EU ve věci legislativních aktů v případě, že zásada subsidiarity a proporcionality není dodržena u aktů k přijetí, u kterých Smlouva stanoví, že je nutné konzultovat Výbor; vzhledem k tomu, že města díky tomu disponují nástrojem, který lze využít k obraně jejich zájmů v Evropské unii;
D. vzhledem k tomu, že je třeba jasně rozlišovat mezi zástupci měst uvedených ve Smlouvách, jako jsou členové Výboru regionů, a sdruženími, která zastupují zájmy měst;
E. vzhledem k tomu, že většina obyvatel EU (více než 70 %) žije v městských oblastech;
F. vzhledem k tomu, že proces deteritorializace moci, jenž je nedílně spjat s globalizací, se neobejde bez potřeby sítí evropských měst, ve kterých se vytvářejí zájmy občanů Unie a je jich dosahováno;
G. vzhledem k tomu, že většina politik a právních předpisů EU je prováděna na místní a regionální úrovni, včetně městské úrovně, a že dnes pokrývají téměř všechny politické, hospodářské a sociální oblasti;
H. vzhledem k tomu, že institucionální struktura EU je založena na zásadě víceúrovňové správy věcí veřejných a subsidiarity;
I. vzhledem k tomu, že Listina víceúrovňové správy v Evropě přijatá Výborem regionů poukazuje na úzkou souvislost mezi loajální spoluprací Evropské unie, členských států a regionálních a místních orgánů a rovnocennou legitimitou a odpovědností každé úrovně v rámci jejích pravomocí;
J. vzhledem k tomu, že Výbor regionů zřídil síť pro sledování subsidiarity s cílem usnadnit výměnu informací mezi místními a regionálními orgány v Evropské unii a orgány a institucemi EU o dokumentech a legislativních návrzích Komise, které mají přímý dopad na regionální a místní orgány;
K. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve výše uvedeném usnesení ze dne 12. prosince 2017 vyzval Komisi, aby podnítila místní orgány k tomu, aby jmenovaly poradce odpovědné za evropské záležitosti s cílem posílit občanství EU a uplatňování občanských práv, jelikož je to úroveň, která je občanům nejblíže;
L. vzhledem k tomu, že Lipská charta o udržitelných evropských městech používá termín „evropská města“;
M. vzhledem k tomu, že pakt starostů přispěl k rozvoji strategií zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ke zlepšení energetické účinnosti a k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů; vzhledem k tomu, že takové iniciativy ukazují, jak může spolupráce mezi městy a výměna osvědčených postupů přispět k dosažení politických cílů EU;
N. vzhledem k tomu, že podle Lipské charty mají evropská města „cennou a nenahraditelnou hospodářskou, společenskou a kulturní hodnotu“ a měla by převzít odpovědnost za územní soudržnost, zatímco jedním z hlavních závěrů zprávy Komise o stavu evropských měst za rok 2016 je, že města mají zásadní úlohu pro dosažení cílů EU v oblastech hospodářství, sociálních věcí a životního prostředí; vzhledem k tomu, že městům by proto měla být v politice přiznána klíčová úloha;
O. vzhledem k tomu, že Lipská charta uznává závazek odpovědných ministrů členských států podporovat vyvážené územní uspořádání založené na polycentrické struktuře evropských měst a uvádí, že by města měla nadále být hlavními centry rozvoje městských regionů a měla by nést odpovědnost za územní soudržnost;
P. vzhledem k tomu, že Městská agenda pro EU (Amsterodamský pakt), která stvrzuje důsledné dodržování zásady subsidiarity a pravomocí podle Smluv EU, vytváří platformu pro spolupráci mezi členskými státy, regiony, městy, Komisí, Parlamentem, poradními orgány Unie a dalšími stranami zúčastněnými v partnerství s cílem neformálně přispívat k navrhování a revizi budoucích i stávajících právních předpisů EU;
Q. vzhledem k tomu, že rozsah Městské agendy pro EU zahrnuje zejména pilíř týkající se zlepšování právní úpravy, jehož cílem je zaměřit se na účinnější a důslednější provádění politik, právních předpisů a právních nástrojů EU, aniž by byl zaměřen na zavádění nových právních předpisů;
R. vzhledem k tomu, že Komise vyzývá místní orgány, aby v rámci balíčku pro zdokonalení tvorby právních předpisů provedly ad hoc posouzení územního dopadu budoucích legislativních návrhů;
S. vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech ze dne 24. června 2016 uvítala Amsterodamský pakt a vyzvala mimo jiné Komisi, členské státy, místní a regionální orgány a Evropský parlament, aby v této oblasti přijaly další opatření, a také vyzvala Parlament, aby při projednávání příslušných nových a stávajících právních předpisů EU, v návaznosti na poradenství generálních ředitelů odpovědných za záležitosti měst, zvážil zařazení výsledků a doporučení partnerství na pořad jednání příslušných výborů;
T. vzhledem k tomu, že uvedená Městská agenda pověřuje mj. Komisi, aby při navrhování či přezkumu příslušných právních předpisů, nástrojů a iniciativ EU a při spolupráci s městskými orgány a jejich zastupujícími organizacemi zvážila výsledky a doporučení partnerství, a to prostřednictvím různých dostupných konzultačních možností a zpětné vazby poskytované při vypracovávání nových politických a legislativních iniciativ a vyhodnocování stávajících strategií, politik a právních předpisů EU;
U. vzhledem k tomu, že řešení nových globálních bezpečnostních problémů a výzev souvisejících s přistěhovalectvím, demografickým vývojem, nezaměstnaností mladých lidí, kvalitou veřejných služeb, přístupem k čisté a cenově dostupné energii, přírodními katastrofami a ochranou životního prostředí vyžaduje reakce na místní úrovni, a tedy pevnější závazek ze strany měst při navrhování a provádění politik EU;
V. vzhledem k tomu, že hodnota evropských měst rovněž vyplývá ze skutečnosti, že se v nich nachází značná část společného evropského kulturního dědictví;
W. vzhledem k tomu, že města představují úroveň politiky, která je pro občany nejsrozumitelnější, a proto mají velký potenciál coby místa, kde se občané mohou zapojit do konstruktivních diskusí, k čemuž Výbor regionů ve spolupráci s místními a regionálními partnery díky svým zkušenostem s organizací občanských dialogů poskytuje slibné možnosti;
X. vzhledem k tomu, že s ohledem na požadavky politik Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu zlepšila města svou schopnost rozvíjet inovativní politická řešení a nástroje v zájmu sociální, ekologické a hospodářské udržitelnosti a spravedlivého systému obchodování a za účelem jejich zavedení do praxe se v rámci EU i v mezinárodním měřítku slučovat nad rámec stávajících formátů;
Y. vzhledem k tomu, že prohlášení „Městská agenda pro EU“, které přijali ministři EU odpovědní za územní soudržnost a městské záležitosti v červnu 2015, uznává důležitou úlohu Výboru regionů, sítě EUROCITIES a Rady evropských obcí a regionů (CEMR) při vyjadřování zájmů městských oblastí;
Z. vzhledem k tomu, že města mohou nabízet příležitost k využití potenciálu evropského občanství a jeho posílení v rámci podpory aktivního občanství, vyjdeme-li z předpokladu, že města mohou zprostředkovatelské struktury mezi EU a občany vytvářet mnohem účinněji;
AA. vzhledem k tomu, že účast měst na politikách EU přispívá ke zlepšení místní odpovědnosti za procesy EU, k lepší správě prostřednictvím participativnější evropské demokracie, ke zlepšení správní kapacity a kvality veřejných služeb v celé EU, a tím i k uplatňování práva na řádnou správu v souladu s čl. 41 Listiny základních práv Evropské unie;
BB. vzhledem k tomu, že je zapotřebí zapojit místní a regionální orgány do procesu tvorby politik co nejdříve a posílit jejich úlohu coby klíčových aktérů při hodnocení územního dopadu;
CC. vzhledem k tomu, že stávající způsoby účasti měst jsou nadále neuspokojivé z hlediska požadovaného dopadu na tvorbu a provádění politik a právních předpisů EU; dále vzhledem k tomu, že tento dopad bude větší, spojí-li se města do sítí založených na spřízněnosti v historické, zeměpisné, demografické, hospodářské, sociální a kulturní oblasti;
1. konstatuje, že zapojení měst, jimiž se rozumí města, velkoměsta a městské a metropolitní oblasti i malá a střední města, do rozhodovacího procesu EU je usnadněno jejich účastí ve Výboru regionů v konzultativní a poradní roli; domnívá se, že stávající institucionální uspořádání umožňuje podporu platforem pro meziměstskou spolupráci a pro spolupráci mezi městy a jejich zastupujícími organizacemi a rozhodovacími orgány na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU v souladu se zásadami loajální spolupráce, subsidiarity a proporcionality;
2. poukazuje na to, že neexistuje žádná jednotná definice města, pokud jde o počet obyvatel, rozlohu, oblasti odpovědnosti nebo úroveň samosprávy, ale pouze z hlediska urbanizace a hustoty obyvatelstva, a proto každý členský stát může mít a má k tomuto pojmu jiný přístup;
3. všímá si toho, že EU postupně posiluje městský rozměr řady svých politik, o čemž svědčí například koncept „inteligentní města a obce“ (evropské inovační partnerství) a iniciativy, jako je iniciativa Společenství Urban I (URBAN I), URBAN II, udržitelný rozvoj měst (článek 7 EFRR[8]), síť pro rozvoj měst, Městská inovativní opatření, Evropské hlavní město kultury, Evropské zelené město a Evropské hlavní město inovací, Pakt starostů a primátorů a městská agenda pro EU;
4. připomíná, že města hrají významnou úlohu při provádění určitých politik a nástrojů EU, např. v oblasti politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá proto města, aby spoluprací se všemi úrovněmi správy, soukromým sektorem a občanskou společností a v souladu se zásadou partnerství zajistila integrovaný přístup;
5. zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou města i všechny místní orgány sehrávají při přípravě, navrhování, financování a realizaci nejdůležitějších unijních politik, jako je boj proti změně klimatu, prostřednictvím procesu městského, hospodářského, sociálního a územního rozvoje, který městům umožňuje řešit nové výzvy a chopit se příležitostí v nadcházejícím období financování EU, a to v zájmu mobilizace zdrojů pro nejen inteligentní a udržitelná, ale i kreativní města budoucnosti; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje význam celosvětových strategií a iniciativ, jako jsou cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Globální pakt starostů a primátorů;
6. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že města prokázala svou schopnost účinně řídit integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj, měla by dostat významnější úlohu při provádění všech příslušných politik;
7. zdůrazňuje, že města by mohla hrát významnou úlohu ve vnějších politikách Unie coby nástroj veřejné diplomacie, který může sbližovat lidi z různých zemí a řešit otázky, které se z různých důvodů nevyskytují v politických agendách na vysoké úrovni, a vyzývá proto k lepšímu financování příslušných podpůrných mechanismů Unie;
8. poukazuje však na to, že města někdy nemají vhodné nástroje a administrativní kapacitu na to, aby se účastnila výběrových řízení k získání evropského financování; vítá proto zřízení jednotného kontaktního místa pro města, jehož webové stránky a dokumenty budou dostupné ve všech úředních jazycích Unie; vyzývá k lepší koordinaci a integraci nástrojů a programů zaměřených na města do různých politik EU tím, že bude určen komisař, který v těchto věcech převezme politické vedení a bude těmto politikám udávat strategické směřování, a to v souladu s rostoucí pozorností, jíž se městským oblastem dostává v evropských politikách, a také s přihlédnutím k řadě rozdílů mezi evropskými místními orgány a jejich potenciálem; zdůrazňuje, že pokud jde o přístup k těmto nástrojům a programům, je důležité prosazovat vyváženější přístup k městům bez ohledu na jejich velikost, a to zejména rozvojem poradenských kapacit;
9. vítá městskou agendu pro EU jako nový model víceúrovňové správy založené na partnerství, který města zapojuje do přezkumu stávajících právních předpisů a do projednávání budoucí podoby politik; zdůrazňuje, že při praktické realizaci víceúrovňové správy stanovené akty EU je třeba zaujmout integrovaný a komplexní přístup v souladu se základními cíli politik EU; poukazuje na důležitou doplňkovou úlohu, kterou sehrává místně orientovaný přístup a přístup „zdola nahoru“, například v podobě komunitně vedeného místního rozvoje;
10. žádá koordinaci, posílení a formalizaci městské agendy; domnívá se, že agenda by neměla zůstat dobrovolným procesem a že členské státy a Komise by měly převzít větší odpovědnost, měly by se zavázat, že důsledně přezkoumají doporučení, která dostanou, a případně je uvedou do praxe;
11. vyzývá partnerství působící v rámci městské agendy, aby bez prodlení přijala svá doporučení a akční plány; dále vyzývá Komisi, aby objasnila, jak jsou tyto konkrétní návrhy zohledňovány, a to zejména ve vztahu ke zlepšování právní úpravy, financování a znalostem, a aby je případně začlenila do budoucích legislativních návrhů; vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně předkládala zprávy o těchto výsledcích;
12. vítá platformy spolupráce mezi městy, které umožňují vytváření synergií pro přeshraniční spolupráci a lepší provádění politik EU v praxi; domnívá se, že Pakt starostů EU v oblasti klimatu a energetiky je dobrým příkladem, který lze následovat;
13. vítá skutečnost, že Komise zřídila platformu pro městské údaje („Urban Data Platform“); vyzývá však Eurostat a Komisi, aby sbíraly a sestavovaly podrobnější údaje, a zejména údaje o tocích, aby mohly účinně přizpůsobovat stávající politiky a utvářet budoucí;
14. považuje za nezbytné posílit včasné, koordinované zapojení měst do rozhodování EU v rámci současného institucionálního uspořádání EU, zejména pokud jde o právní předpisy, které se jich přímo týkají, přičemž musí být zajištěna transparentnost a efektivita politiky a rozhodování a respektována různá ústavní realita členských států; požaduje větší transparentnost a zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU; v tomto ohledu vítá iniciativu evropských občanů a vyzývá k lepší podpoře tohoto nástroje v rámci členských států;
15. je přesvědčen, že je třeba výrazně posílit úlohu měst při tvorbě budoucích politik EU; vyzývá proto EU, aby zejména s ohledem na dlouhodobý výhled znovu zvážila zavedení evropské městské politiky;
16. připomíná, že Výbor regionů koordinuje Platformu pro monitorování strategie Evropa 2020 (EUROPE 2020MP), jejíž hlavním úkolem je zajistit, aby při formování strategie Komise pro hospodářský růst a inovace byla brána v potaz stanoviska měst, regionů a jiných místních orgánů;
17. doporučuje posílit politické zastoupení měst a obcí ve stávajícím institucionálním rámci EU, mimo jiné zvážením možnosti většího zastoupení měst prostřednictvím členských států ve Výboru regionů, aniž by byla snižována úloha regionů a venkovských oblastí;
18. vybízí členské státy, aby zajistily, že návrhy na jmenování členů Výboru regionů budou v plné míře odrážet rozmanitost jejich územních struktur, a aby do Výboru regionů případně navrhly jmenování více zástupců místní úrovně;
19. zdůrazňuje význam sdružení zastupujících města, jako jsou EUROCITIES a Rada evropských obcí a regionů; zasazuje se o to, aby byla posílena účast evropských sdružení zastupujících místní orgány a zájmy měst při tvorbě politik (např. síť EUROCITIES, Rada evropských obcí a regionů atd.), a domnívá se, že by měly být vytvořeny stálé mechanismy strukturovaného dialogu, mimo jiné prostřednictvím Výboru regionů, v jehož rámci by se taková sdružení stala klíčovými partnery orgánů a institucí EU, zejména ve fázi legislativních příprav;
20. doporučuje, aby bylo posuzování územního dopadu prováděno pro všechna politická opatření a všechny právní předpisy, které mají dopad na místní úroveň; domnívá se, že dialog se sdruženími zastupujícími orgány místní a městské samosprávy by měl umožnit, aby tato sdružení přispívala k posuzování územního dopadu, poskytovala poradenství ohledně přípravných studií k návrhům politik a pravidelně a cíleně se odborně vyjadřovala k provádění právních předpisů EU na nižší než celostátní úrovni; připomíná, že posuzování územního dopadu provádí Výbor regionů;
21. vybízí k větší spolupráci mezi Radou a místními orgány; žádá, aby byla posílena poradní úloha měst a regionů, a sdružení, která je zastupují, v Radě, jedná-li o záležitostech, jež mají dopad na místní úroveň;
22. domnívá se, že by na města, městská centra a obce mělo být pohlíženo jako na složitější struktury než jako na pouhá uspořádání veřejné správy podléhající demokratické kontrole a že by měly být považovány za potenciální fóra pro veřejnou diskusi, předávání znalostí a pro vytváření politického prostoru v EU, aniž by byla oslabována úloha venkovských oblastí; poznamenává, že je nezbytné definovat prvky tvořící základ tohoto evropského veřejného prostoru, který se vyznačuje požíváním základních práv a svobod a hodnotami, jako je rovnost, zákaz diskriminace, a spravedlnost;
23. zdůrazňuje význam úlohy občanské společnosti pro politický život EU; domnívá se, že města představují úroveň, která nejlépe umožňuje zapojení občanů, neboť mají privilegovaný přístup k velké skupině obyvatelstva EU; konstatuje, že města tak mohou mít legitimizační úlohu a přispívat k osvětovým kampaním o právech občanů EU;
24. připomíná, že města a regiony by měly být uznány středisky, která mají kladnou úlohu při rozvoji strategií EU, v nichž globální otázky vznikají i jsou řešeny na místní úrovni, což by přispělo k posílení systému víceúrovňové správy Unie, a že tento pohled má praktické důsledky, pokud jde o institucionální rámec rozhodovacího procesu EU „zdola nahoru“ nebo „shora dolů“;
25. domnívá se, že zastoupení měst nelze omezit pouze na účast oficiálních zástupců na řízení a poradenských strukturách a že by se města různých velikostí a vesnice – a nejenom hlavní města zemí a regionů – mohly stát centry diskusí o budoucnosti Unie a jejích politik;
26. domnívá se, že k tomu, aby se obce mohly stát centry diskusí o budoucnosti Unie a jejích politik, je třeba, aby jmenovaly člena obecní rady odpovědného za evropské záležitosti a aby byla vytvořena síť radních dané oblasti s tímto mandátem;
27. vyzývá k tomu, aby byla městům a místním orgánům poskytována dostatečná podpora, která jim umožní zlepšit městský rozměr tvorby politiky EU;
28. doporučuje využít potenciál měst EU k tvorbě a provádění politik EU za využití diskusí a konzultací v záležitostech, které se jich týkají a které spadají mimo městskou politiku v užším slova smyslu;
29. trvá na tom, že tohoto cíle lze dosáhnout, pouze pokud budou diskuse a konzultace vedeny v městských oblastech, které nejsou hlavními městy zemí či regionů a jež se mohou stát snadno dostupnými fóry pro občany žijící v blízkém okolí, včetně menších měst a vesnic, přičemž hlavním cílem je přiblížit Evropskou unii jejím občanům;
30. uznává, že je důležité zajistit modely zapojení, jež budou přizpůsobeny rozdílným kontextům a městským oblastem různé velikosti a důležitosti, od evropských hlavních měst přes města střední velikosti až po malá města;
31. domnívá se, že Parlament je spolu s Výborem regionů přirozeným podporovatelem tohoto procesu, poněvadž se jedná o orgány, které mohou formulovat otázky, jež představují výchozí bod diskusí a konzultací, a také mají schopnost vyvozovat závěry na základě shromážděných názorů, stanovisek a projektů;
32. navrhuje, aby byl tento proces sjednán Parlamentem a Výborem regionů ve spolupráci s radami evropských měst, která byla uznána fóry pro diskusi na evropské úrovni, a aby s cílem zajistit co nejširší účast a v úzké spolupráci s členskými státy byla tato fóra zřízena primárně ve městech, jejichž rozsah má význam a dopad pro většinu obyvatel v daném regionu;
33. dále navrhuje, aby rady měst uznaných za fóra pro diskuse na evropské úrovni byly odpovědné za poskytování širokého profesionálního, veřejného, bezplatného a otevřeného přístupu univerzitám, místním školám a jiným vzdělávacím zařízením, sdělovacím prostředkům, sociálním organizacím a sdružením a obecně široké veřejnosti, a také za poskytování možnosti účastnit se diskusí a konzultací; domnívá se, že tyto rady by rovněž měly být odpovědné za pozvání zástupců všech úrovní správy měst, včetně menších útvarů či partnerských rad z širší městské oblasti, a že by také bylo rozumné určit územní rozsah těchto povinností dohodou uzavřenou mezi příslušnými orgány na úrovni EU nebo jinými příslušnými orgány a radami evropských měst uznaných za fóra;
34. navrhuje, aby ve městech, která nejsou hlavními městy, byl vytvořen pilotní program 54 evropských diskuzních fór – s vyváženým územním zastoupením a s vyváženým zastoupením měst různých velikostí – s cílem vytvořit stálý systém, v jehož rámci by se města zapojila do diskusí a konzultací týkajících se záležitostí EU;
35. zdůrazňuje nezbytnost výměny osvědčených postupů mezi evropskými městy, neboť některá města úspěšně realizovala programy v oblasti migrace a změny klimatu či inovativní plány řízení města;
36. zdůrazňuje, že upevnění postavení měst při formování politik EU, mimo jiné v rámci Výboru regionů, neoslabuje důvěru v jiné úrovně správy, ale naopak ji posiluje, jelikož podporuje víceúrovňovou správu a subsidiaritu na základě vzájemné důvěry mezi EU, členskými státy a regionálními a místními strukturami;
37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému sociálnímu a hospodářskému výboru a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 82.
- [2] Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.
- [3] Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 124.
- [4] Úř. věst. L 74, 14.3. 2014, s. 1.
- [5] Přijaté texty, P8_TA(2017)0049.
- [6] Přijaté texty, P8_TA(2017)0048.
- [7] Přijaté texty, P8_TA(2017)0487.
- [8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (15.5.2018)
pro Výbor pro ústavní záležitosti
k úloze měst v institucionálním rámci Unie
(2017/2037(INI))
Zpravodaj: Jan Olbrycht
(*) (Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu)
NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:
1. uznává, že města, kterými se rozumí města, velkoměsta a městské a metropolitní oblasti, stejně jako malá a střední města, která jsou páteří území EU, nemají v institucionálním rámci Unie žádnou formální úlohu kromě té, kterou plní jejich zástupci ve Výboru regionů, což je pouze poradní role; zdůrazňuje však, že téměř všechny politiky EU mají značný přímý nebo nepřímý dopad na města a že místní volení zastupitelé mohou být (v souladu se zásadami partnerství a víceúrovňové správy) klíčovými prostředníky mezi EU a jejími občany, kteří by měli být skutečně zapojeni do procesu evropské integrace, mimo jiné prostřednictvím lepší vzájemné komunikace a kvalitních informací o politikách;
2. poukazuje na to, že podle Lipské charty mají města nenahraditelnou hospodářskou, společenskou a kulturní hodnotu, a konstatuje, že by měla převzít odpovědnost za územní soudržnost; zdůrazňuje proto klíčovou úlohu, která by měla být městům přiznána v politice soudržnosti;
3. poukazuje na to, že neexistuje žádná jednotná definice města, pokud jde o počet obyvatel, rozlohu, oblasti odpovědnosti nebo úroveň samosprávy, s výjimkou stupně urbanizace a koncentrace obyvatel, a že tedy každý členský stát může mít a má k tomuto pojmu jiný přístup;
4. všímá si toho, že EU postupně posiluje městský rozměr řady svých politik, o čemž svědčí například koncept „inteligentní města a obce“ (evropské inovační partnerství) a iniciativy, jako je iniciativa Společenství Urban I (URBAN I), URBAN II, udržitelný rozvoj měst (článek 7 EFRR), síť pro rozvoj měst, Městská inovativní opatření, Evropské hlavní město kultury, Evropské zelené město a Evropské hlavní město inovací, Pakt starostů a primátorů a městská agenda pro EU;
5. zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou města i všechny místní orgány sehrávají při přípravě, navrhování, financování a realizaci nejdůležitějších unijních politik, jako je boj proti změně klimatu, prostřednictvím procesu městského, hospodářského, sociálního a územního rozvoje, který městům umožňuje řešit nové výzvy a chopit se příležitostí v nadcházejícím období financování EU, a to v zájmu mobilizace zdrojů pro nejen inteligentní a udržitelná, ale i kreativní města budoucnosti; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje význam celosvětových strategií a iniciativ, jako jsou cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje nebo Globální pakt starostů a primátorů;
6. zdůrazňuje potenciálně významnou úlohu, kterou mohou města sehrát ve vnějších politikách Unie coby nástroj veřejné diplomacie, který může sbližovat lidi z různých zemí a řešit otázky, které se z různých důvodů nevyskytují v politických agendách na vysoké úrovni, a vyzývá proto k lepšímu financování příslušných podpůrných mechanismů Unie;
7. poukazuje však na to, že města někdy nemají vhodné nástroje a administrativní kapacitu na to, aby se účastnila výběrových řízení k získání evropského financování; vítá proto zřízení jednotného kontaktního místa pro města, jehož webové stránky a dokumenty budou dostupné ve všech úředních jazycích EU, a vyzývá k lepší koordinaci a integraci nástrojů a programů zaměřených na města do různých politik EU tím, že bude určen komisař, který v těchto věcech převezme politické vedení a bude těmto politikám udávat strategické směřování, a to v souladu s rostoucí pozorností, jíž se městským oblastem dostává v evropských politikách, a v tomto ohledu také s přihlédnutím k řadě rozdílů mezi evropskými místními orgány a jejich potenciálem; zdůrazňuje, že pokud jde o přístup k těmto nástrojům a programům, je důležité prosazovat vyváženější přístup k městům bez ohledu na jejich velikost, a to zejména rozvojem poradenských kapacit;
8. vítá městskou agendu pro EU jako nový model víceúrovňové správy založené na partnerství, který města zapojuje mj. do přezkumu stávajících právních předpisů a do projednávání budoucí podoby politik; zdůrazňuje, že při realizaci víceúrovňové správy stanovené akty EU v praxi je třeba zaujmout integrovaný a komplexní přístup v souladu se základními cíli strategií EU a s ohledem na důležitou doplňkovou úlohu, kterou sehrává místně orientovaný přístup a přístup „zdola nahoru“, například v podobě komunitně vedeného místního rozvoje;
9. žádá koordinaci, posílení a formalizaci městské agendy; domnívá se, že agenda by neměla zůstat dobrovolným procesem a že členské státy a Komise by měly převzít větší odpovědnost, měly by se zavázat, že důsledně přezkoumají doporučení, která dostanou, a případně je uvedou do praxe;
10. vyzývá partnerství působící v rámci městské agendy, aby bez prodlení přijala svá doporučení a akční plány; dále vyzývá Komisi, aby objasnila, jak jsou tyto konkrétní návrhy zohledňovány, a to zejména ve vztahu ke zlepšování právní úpravy, financování a znalostem, a aby je případně začlenila do budoucích legislativních návrhů; vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně předkládala zprávy o těchto výsledcích;
11. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že města prokázala svou schopnost účinně řídit integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj, měla by dostat významnější úlohu při provádění všech příslušných politik;
12. naléhavě žádá Komisi, aby zavedla široce pojaté posuzování toho, jaký územní dopad má městský rozměr všech příslušných politik EU, s cílem zajistit, aby veškeré budoucí právní předpisy vycházely z analýzy důsledků jejich provádění na místní a regionální úrovni; žádá, aby se města, sdružení měst, místní a regionální orgány, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů do tohoto procesu výrazněji a aktivněji zapojily prostřednictvím účinné spolupráce;
13. vítá skutečnost, že Komise zřídila platformu pro městské údaje („Urban Data Platform“); vyzývá však Eurostat a Komisi, aby sbíraly a sestavovaly podrobnější údaje, a zejména údaje o tocích, aby se mohly účinně přizpůsobovat stávající politiky a utvářet budoucí;
14. vybízí členské státy, aby zajistily, že návrhy na jmenování členů Výboru regionů budou v plné míře odrážet rozmanitost jejich územních struktur, a aby případně navrhly jmenování více zástupců místní úrovně do Výboru regionů;
15. zdůrazňuje význam sdružení zastupujících města, jako jsou EUROCITIES a Rada evropských obcí a regionů (CEMR); žádá, aby se tato sdružení případně intenzivněji podílela na činnosti příslušných expertních skupin Komise a pracovních skupin Rady; zdůrazňuje také význam občanské společnosti pro politický život EU a stanovování evropské městské politiky;
16. je přesvědčen, že je třeba výrazně posílit úlohu měst při tvorbě budoucích politik EU; vyzývá proto EU, aby zejména s ohledem na dlouhodobý výhled znovu zvážila zavedení evropské městské politiky.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Datum přijetí |
15.5.2018 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
31 3 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Pascal Arimont, Franc Bogovič, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Aleksander Gabelic, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Louis-Joseph Manscour, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Paul Nuttall, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Kerstin Westphal, Joachim Zeller |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Isabella Adinolfi, John Howarth, Ivana Maletić, Miroslav Mikolášik, Bronis Ropė, Davor Škrlec, Damiano Zoffoli |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Dariusz Rosati, Boris Zala |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
31 |
+ |
|
ALDE |
Ivan Jakovčić, Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg |
|
ECR |
Sławomir Kłosowski, Ruža Tomašić |
|
EFDD |
Isabella Adinolfi, Rosa D’Amato |
|
GUE/NGL |
Younous Omarjee |
|
PPE |
Pascal Arimont, Franc Bogovič, Ivana Maletić, Miroslav Mikolášik, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Dariusz Rosati, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Ramón Luis Valcárcel Siso, Joachim Zeller |
|
S&D |
Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Aleksander Gabelic, John Howarth, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Liliana Rodrigues, Kerstin Westphal, Boris Zala, Damiano Zoffoli |
|
VERTS/ALE |
Bronis Ropė, Davor Škrlec |
|
3 |
- |
|
EFDD |
Paul Nuttall |
|
ENF |
Steeve Briois |
|
NI |
Konstantinos Papadakis |
|
0 |
0 |
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Datum přijetí |
24.5.2018 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
18 1 1 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Mercedes Bresso, Richard Corbett, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Jo Leinen, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel, Kazimierz Michał Ujazdowski |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Martina Anderson, Jérôme Lavrilleux, Jiří Pospíšil, Rainer Wieland |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Eduard Kukan, Fernando Ruas |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
18 |
+ |
|
GUE/NGL |
Martina Anderson, Barbara Spinelli |
|
NI |
Kazimierz Michał Ujazdowski |
|
PPE |
Danuta Maria Hübner, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Eduard Kukan, Markus Pieper, Jiří Pospíšil, Fernando Ruas, György Schöpflin, Rainer Wieland |
|
S&D |
Mercedes Bresso, Richard Corbett, Ramón Jáuregui Atondo, Jo Leinen, Pedro Silva Pereira, Claudia Țapardel |
|
VERTS/ALE |
Pascal Durand |
|
1 |
- |
|
NI |
Diane James |
|
1 |
0 |
|
ALDE |
Maite Pagazaurtundúa Ruiz |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se