Postup : 2017/2278(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0229/2018

Předložené texty :

A8-0229/2018

Rozpravy :

PV 04/10/2018 - 4
CRE 04/10/2018 - 4

Hlasování :

PV 04/10/2018 - 7.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0378

ZPRÁVA     
PDF 767kWORD 79k
27.6.2018
PE 618.122v02-00 A8-0229/2018

o balíčku v oblasti strategie pro zadávání veřejných zakázek

(2017/2278(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Zpravodaj: Carlos Coelho

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB,OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL INFORMACE
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o balíčku v oblasti strategie pro zadávání veřejných zakázek

(2017/2278(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2017 o zajištění lepšího fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu (COM(2017)0572),  

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2017 o podpoře investic prostřednictvím dobrovolného posouzení ex ante aspektů zadávání veřejných zakázek pro velké projekty infrastruktury (COM(2017)0573),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2017/1805 ze dne 3. října 2017 o profesionalizaci zadávání veřejných zakázek – budování architektury pro profesionalizaci zadávání veřejných zakázek (C(2017)6654)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí(4),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. května 2017 o přezkumu praktického uplatňování jednotného evropského osvědčení pro zakázky (ESPD) (COM(2017)0242),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek(5),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. října 2017 o posouzení evropské normy pro elektronickou fakturaci podle směrnice 2014/55/EU (COM(2017)0590),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. února 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0229/2018),

A.  vzhledem k tomu, že zatím nebylo využito úplného potenciálu zadávání veřejných zakázek při budování konkurenceschopné sociálně tržní ekonomiky, a k tomu, že více než 250 000 veřejných orgánů v Unii každoročně vynaloží přibližně 14 % HDP na nákup služeb, prací a zboží;

B.  vzhledem k tomu, že na veřejné zakázky se vynakládá značné množství peněz daňových poplatníků, a že by tedy měly být prováděny etickým způsobem, transparentně, poctivě a co nejefektivněji, a to jak z hlediska nákladů, tak z hlediska kvality, aby se tak občanům dostávalo kvalitního zboží a služeb;

C.  vzhledem k tomu, že správně uplatňované předpisy pro zadávání veřejných zakázek jsou zásadně důležitým nástrojem ve službách silnějšího jednotného trhu a pro podporu růstu podniků EU a pracovních příležitostí v Unii, a k tomu, že inteligentní využívání zadávání veřejných zakázek může být strategickým nástrojem k dosahování cíle EU, jímž je udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění, jenž může urychlit přechod na udržitelnější dodavatelské řetězce a podnikatelské modely;

D.  vzhledem k tomu, že v kontextu provádění předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a koncesí ve vnitrostátním právu je naprosto nezbytné plně provést a důsledně uplatňovat právo EU, aby se malé a střední podniky mohly snáze a s nižšími náklady ucházet o veřejné zakázky v plném souladu se zásadou transparentnosti a s pravidly hospodářské soutěže EU;

E.  vzhledem k tomu, že Komise zahájila dne 3. října 2017 cílené konzultace o návrhu pokynů k zadávání veřejných zakázek týkajících se inovací a dne 7. prosince 2017 cílené konzultace o rozsahu a struktuře pokynů Komise pro sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek;

F.  vzhledem k tomu, že jak je uvedeno ve sdělení Komise COM(2017)0572, z průzkumu z roku 2016 vyplývá, že pouze čtyři členské státy využívaly při všech hlavních krocích při zadávání veřejných zakázek digitální technologie, jako jsou např. elektronické oznámení, elektronický přístup k dokumentaci k zadávacímu řízení, elektronické podávání nabídek a jejich posuzování, elektronické udělování zakázek nebo elektronické objednávky, fakturace a platby;

G.  vzhledem k tomu, že podle informativního přehledu evropského semestru ohledně veřejných zakázek, který byl vydán v listopadu 2017, vzrostl počet nabídkových řízení s jedinou nabídkou v letech 2006 až 2016 ze 14 % na 29 %, a vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise COM(2017)0572 „získávají malé a střední podniky pouze 45 % hodnoty veřejných zakázek nad stanovenými limity EU, což evidentně neodpovídá jejich váze v ekonomice“;

H.  vzhledem k tomu, že nová pravidla zavedená směrnicemi v roce 2014 by měla na základě jednoduššího zadávání veřejných zakázek a prováděním většího množství kontrol přispívat k provádění strategie Evropa 2020 v zájmu udržitelného, sociálnějšího, inovativnějšího a inkluzivnějšího hospodářství;

I.  vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise COM(2017)0572 se při zadávání veřejných zakázek v 55 % řízení stále využívá jako jediné kritérium pro přidělení zakázky nejnižší cena, místo toho, aby se používala např. strategická sociální a environmentální kritéria;

J.  vzhledem k tomu, že Evropská unie se zavázala ke splnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

K.  vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité, aby dodavatelé důvěřovali tomu, že systémy Unie pro zadávání veřejných zakázek zajišťují jednoduché a přístupné digitální postupy, naprostou transparentnost, poctivost a bezpečnost údajů;

Legislativní rámec a provádění

1.  vítá, a to téměř čtyři roky po ukončení rozsáhlé revize legislativního rámce Unie pro zadávání veřejných zakázek, že Komise navrhla soubor nelegislativních opatření, a očekává, že tento soubor bude impulsem k lepšímu uplatňování tohoto systému;

2.  je hluboce zklamán tempem, kterým řada členských států provedla směrnice z roku 2014 v oblasti zadávání veřejných zakázek ve svém právu, jakož i řadou zpoždění, a odsuzuje skutečnost, že Komise musela v případě některých členských států zahájit řízení o nesplnění povinnosti; naléhavě žádá, aby byly tyto směrnice urychleně a bez dalších průtahů provedeny v právu všech členských států;

3.  je znepokojen dalším kolem lhůt stanovených ve směrnicích v souvislosti s elektronickým zadáváním zakázek a úplným přechodem členských států na tento druh zadávání zakázek (e-procurement), včetně elektronické fakturace (e-invoicing); a zdůrazňuje, že je nutné, aby digitální agenda členských států zahrnovala prosazování neomezeného elektronického zadávání veřejných zakázek;

4.  vyzývá Komisi, aby urychleně dokončila pokyny k zadávání veřejných zakázek týkajících se inovací a pokyny pro sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, a usnadnila tak uplatňování příslušných zákonných ustanovení v členských státech;

5.  žádá Komisi, aby pokyny a další nástroje vyvinuté za účelem pomoci členským státům s uplatňováním rámce pro zadávání veřejných zakázek uspořádala lépe, jasněji a pro uživatele přívětivěji tak, aby byly přístupné a poskytovaly dobrý přehled pro všechny odborníky působící v praxi, a aby současně věnovala pozornost dostupným jazykům;

6.  vítá nové pokyny pro odborníky při zadávání veřejných zakázek z února 2018, jejichž účelem je pomoci úředníkům na celostátní, regionální i místní úrovni zajistit efektivní a transparentní postupy veřejných zadávacích řízení u projektů financovaných EU;

Strategické a koordinované zadávání zakázek

7.  poukazuje na to, že stávající legislativa Unie umožňuje více než kdy předtím využívat zadávání veřejných zakázek jakožto strategický nástroj k prosazování politických cílů EU, a vybízí členské státy k maximálnímu využívání této možnosti; připomíná, že zadávání veřejných zakázek představuje rovněž důležitý nástroj na regionální a místní úrovni, jenž doplňuje místní a regionální strategie a podporuje veřejná slyšení a konzultace s koncovými uživateli výrobků a služeb;

8.  vyzývá, aby se v zájmu dosahování cílů inteligentního, ekologického a sociálně inkluzivního růstu a posílení oběhového hospodářství rozsáhle využívalo inovativního zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje význam oběhového hospodářství a v tomto ohledu nových možností, jež nabízejí nové směrnice o zadávání veřejných zakázek, pokud jde o zboží a služby, které jsou opětovně používané, opravené, repasované nebo renovované, a jiné udržitelné výrobky a řešení účinně využívající zdroje;

9.  vyzývá členské státy k tomu, aby zadávání veřejných zakázek strategicky využívaly k podpoře udržitelného a inteligentního růstu podporujícího začlenění, a to i pro malé a střední podniky a sociální podniky; zdůrazňuje, že k tomu je zapotřebí, aby členské státy na taková opatření systematicky upozorňovaly na nejvyšší úrovni a podporovaly za tímto účelem zadavatele a odborníky ve veřejné správě;

10.  poukazuje na to, že je důležité, aby podmínky zadávacího řízení nebyly příliš náročné, aby tak měly přístup k veřejným zakázkám i nadále všechny společnosti, včetně malých a středních podniků;

11.  vítá příklad přijetí vnitrostátních strategií pro zadávání veřejných zakázek a vybízí více členských států k tomu, aby tento příklad následovaly jakožto prostředek k modernizaci a zefektivnění systémů pro zadávání veřejných zakázek, čímž se zlepší jejich účinnost; zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek je pro řadu odvětví veřejné správy průřezovou oblastí, a že je proto nutné, aby kromě koordinace mělo i řídící strukturu, která by zahrnovala hlavní zúčastněné strany, tak aby se zásadní rozhodnutí přijímala v rámci širší spolupráce a aby byla přijatelná pro všechny strany, kterých se týkají;

12.  vítá skutečnost, že mnohé členské státy zavedly opatření k používání kritérií kvality (včetně nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou), a vybízí k jejich systematickému využívání; vybízí zadavatele veřejných zakázek, aby používali i jiná kritéria, než je jen nejnižší cena nebo nákladová efektivnost, a přihlíželi také ke kvalitativním, ekologickým nebo popřípadě k sociálním aspektům;

13.  ačkoliv uznává, že v některých případech může být nízká cena odrazem inovativních řešení a efektivního řízení, znepokojuje jej nadměrné využívání nejnižší ceny jako primárního kritéria pro udělení zakázky v řadě členských států bez zohledňování kvality, udržitelnosti a sociálního začleňování, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby analyzovaly příčiny této situace, podaly o nich zprávu a v příslušných případech navrhly vhodná řešení;

14.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že praxe zadávání veřejných zakázek bude v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu podporovaly konzultace s osobami se zdravotním postižením a s organizacemi je zastupujícími;

15.  vyzývá k přijetí evropského etického kodexu pro zadávání veřejných zakázek pro různé aktéry zapojené do postupů zadávání veřejných zakázek;

16.  zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejní zadavatelé brali při rozhodování o nákupech případně v potaz celý životní cyklus produktů včetně jejich dopadů na životní prostředí, a vyzývá Komisi, aby byla nápomocná při vývoji metod k uplatňování koncepce „nákladů životního cyklu“;

17.  konstatuje, že inovativní, sociální a environmentální aspekty představují legitimní a zásadní kritéria pro udělování veřejných zakázek a že veřejní zadavatelé mohou promyšlenými specifikacemi a umožněním variantních nabídek nediskriminačním způsobem sledovat také ekologické, inovační či sociální cíle, a to za podmínky, že uvedené charakteristiky souvisejí s hlavním předmětem zakázky a jsou přiměřené její hodnotě a cílům;

18.  připomíná, že právní rámec Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek ukládá členským státům povinnost zajistit, aby dodavatelé a subdodavatelé plně dodržovali environmentální, sociální a pracovněprávní ustanovení platná v místě, kde jsou prováděny práce, poskytovány služby nebo je zboží vyráběno nebo dodáváno, jak jsou stanovena v příslušných mezinárodních úmluvách, právních předpisech Unie a vnitrostátních právních předpisech i kolektivních smlouvách uzavřených v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí; vyzývá Komisi, aby zajistila,  že členské státy plní tuto povinnost, pokud jde o provedení a uplatňování směrnic z roku 2014, a zprostředkovávala výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

19.  uznává, že kvalitativní posouzení nabídek vyžaduje schopné zadavatele, a vybízí Komisi, aby členským státům pomáhala při šíření metod a postupů posuzování, zejména organizací seminářů a školení; zdůrazňuje, že tato pomoc by měla být k dispozici na všech správních úrovních, kde se používají veřejné zakázky;

20.  poukazuje na to, že sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek musí zohledňovat dodavatelské řetězce a rizika spojená s moderním otroctvím, sociálním dumpingem a porušováním lidských práv; konstatuje, že je nutné vynaložit úsilí k tomu, aby bylo zajištěno, že zboží a služby pořízené prostřednictvím veřejných zakázek nejsou vyráběny či poskytovány způsobem, který porušuje lidská práva; vyzývá Komisi, aby do svých nových pokynů o sociálních aspektech zadávání veřejných zakázek zahrnula podstatná ustanovení o etice v dodavatelských řetězcích;

21.  vítá snahy některých členských států o zřízení orgánů, které by byly odpovědné za koordinaci zadávání zakázek, a uznává, že by to přispělo ke strategickému a efektivnímu zadávání zakázek;

22.  žádá členské státy, aby využívaly výhod centrálního zadávání a slučování veřejných nákupů, a konstatuje, že centrální zadavatelé by mohli a měli urychlit šíření odborných znalostí, osvědčených postupů a inovací;

23.  zdůrazňuje, že zejména v zájmu podpory inovací je důležité, aby byli zadavatelé v kontaktu s trhem a dostatečně využívali fázi předcházející zadání zakázky jako přípravu na další kroky; domnívá se, že i fáze předcházející zadání zakázky jsou zásadní pro podporu zapojení malých a středních podniků;

24.  domnívá se, že nový postup inovačního partnerství přispěje k podpoře inovací a vybídne veřejné zadavatele, aby spolupracovali s trhem v zájmu vývoje inovativních metodik, produktů, inovativní práce či služeb, které zatím neexistují; vítá v tomto ohledu skutečnost, že již bylo zahájeno 17 řízení inovačního partnerství;

25.  vítá dobrovolné předběžné posuzování aspektů zadávání zakázek u velkých infrastrukturních projektů, jak je navrhuje Komise, a vyzývá Komisi, aby urychleně zavedla asistenční službu, mechanismus oznamování a mechanismus výměny informací a současně zcela zachovávala důvěrnost údajů;

Digitalizace a řádné řízení postupů zadávání veřejných zakázek

26.  lituje pomalého zavádění digitálních technologií do zadávání veřejných zakázek v Unii a vyzývá členské státy, aby usilovaly o rychlý přechod k digitalizaci postupů a o zavedení elektronických postupů do všech hlavních fází, počínaje vyhlášením, přístupem k zadávacím řízením, předložením nabídky k posouzení, přes zadání zakázky až po objednávky, fakturaci a platbu;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly elektronické formuláře (e-Form) nejpozději do konce roku 2018;

28.  připomíná, že elektronické zadávání veřejných zakázek nabízí řadu důležitých výhod, jako jsou významné úspory pro všechny strany, zjednodušené a zkrácené postupy, snížení byrokracie a administrativní zátěže, větší transparentnost, větší inovace, stejně jako lepší přístup malých a středních podniků na trhy veřejných zakázek;

29.  souhlasí s Komisí v tom, že rejstříky zakázek mohou představovat nákladově efektivní nástroj pro správu zakázek, zlepšování transparentnosti, neporušenosti i údajů a pro lepší řízení zadávání veřejných zakázek;

30.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost propojení vnitrostátních rejstříků smluv s databází Tenders Electronic Daily (TED), aby se odstranila povinnost veřejných zadavatelů zveřejňovat tytéž informace v obou systémech;

31.  upozorňuje na potíže, které mohou uchazečům, a zejména MSP, vzniknout v souvislosti s požadovanými osvědčeními a podpisy, a v tomto ohledu a v zájmu minimalizace zátěže uchazečů vybízí k využívání režimu mírných požadavků a k naprostému uplatňování zásady „pouze jednou“;

32.  zdůrazňuje, že všechny členské státy by měly být schopny poskytnout všechny nezbytné údaje o provádění předpisů v oblasti zadávání zakázek, včetně údajů o zadávacích řízeních, o postupech a zakázkách a statistické údaje, a to rovněž s cílem umožnit Komisi posouzení jednotného trhu v oblasti veřejných zakázek;

33.  vyzývá členské státy, aby podporovaly inovativní využívání dat v otevřeném formátu, neboť taková data jsou nezbytná pro každou vládu k tomu, aby řídila svou veřejnou správu, aby zároveň umožňovaly využití ekonomického potenciálu těchto dat podniky a současně také podporovaly transparentnost a odpovědnost v rámci orgánů a institucí, které se zabývají veřejnými zakázkami; poukazuje na to, že tato data musí být vždy zveřejňována s náležitým ohledem na zásadu proporcionality a v souladu acquis EU v oblasti ochrany údajů a obchodního tajemství;

Jednotný trh a lepší přístup k veřejným zakázkám

34.  poukazuje na to, že soutěžní nabídková řízení jsou u veřejných zakázek životně důležitá, a s politováním konstatuje, že v Unii v posledních letech intenzita hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek klesla; naléhavě vyzývá členské státy, v nichž je vysoké procento oznámení o veřejných zakázkách, o něž má zájem pouze jeden uchazeč, aby se tímto problémem zabývaly;

35.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zintenzívnily společné postupy při zadávání veřejných zakázek, a to i přeshraničních, jelikož revidovaná pravidla EU tyto postupy usnadňují, a vyzývá Komisi, aby v této oblasti poskytla důkladnou technickou podporu; je přesvědčen, že tyto postupy by však neměly vést ke smlouvám takové velikosti, že malé a střední podniky budou prakticky vyloučeny z možnosti se účastnit v co nejranější fázi procesu;

36.  vyjadřuje politování nad tím, že MSP a podniky sociální ekonomiky stále čelí potížím, pokud jde o přístup k veřejným zakázkám, a vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost opatření zavedených směrnicemi z roku 2014 a navrhla nová řešení, je-li to nezbytné;

37.  žádá Komisi, aby podala Parlamentu zprávu o praktickém provádění zásady „použij nebo vysvětli“ z článku 46 směrnice 2014/24/EU, podle níž musí zadavatelé uvést hlavní důvody pro rozhodnutí o zadání zakázky bez rozdělení na části a systematicky je vysvětlit v zadávací dokumentaci nebo samostatné zprávě;

38.  vyzývá členské státy, aby podporovaly účast malých a středních podniků v nabídkových řízeních, například povinným rozdělením na části, je-li to možné, nebo tím, že stanoví limit pro obrat, který lze k účasti na zakázkovém řízení vyžadovat; zdůrazňuje, že rozdělování veřejných zakázek na části podporuje konkurenci na trhu a brání riziku závislosti na jediném dodavateli; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly poradenské služby a školení určené MSP k zlepšení jejich účasti na veřejných nabídkových řízeních;

39.  vyzývá Komisi, aby analyzovala zejména překážky bránící přeshraničnímu zadávání veřejných zakázek, které jsou dány jazykovými, administrativními, právními nebo jinými bariérami, a aby navrhla řešení nebo zasáhla s cílem zaručit funkční přeshraniční zadávání veřejných zakázek;

40.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit interoperabilitu zakoupeného zboží a služeb a zabránit závislosti na prodejci, a vyzývá Komisi, aby v této oblasti navrhla opatření;

41.  vyjadřuje politování nad tím, že v EU chybí jasné a konsolidované údaje o veřejných zakázkách, a konstatuje, že spolehlivé údaje o přístupu k zadávání veřejných zakázek jsou nezbytné k ověření odpovědnosti veřejných orgánů a jsou prostředkem k potírání podvodů a korupce;

42.  akceptuje výsledky posouzení směrnice o prostředcích nápravy a rozhodnutí Komise, že nenavrhne legislativní revizi, ale vyzývá k pokračování ve spolupráci vnitrostátních orgánů příslušných k přezkumu a k důslednějšímu vedení ze strany Komise, pokud jde o směrnice;

43.  vyjadřuje politování nad tím, že směrnice o zakázkách v oblasti obrany zatím nepřinesla kýžené výsledky, a to zejména s ohledem na nadnárodní infrastrukturní projekty, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o lepší provádění platných pravidel;

44.  zdůrazňuje, že je důležité, aby postupy zadávání veřejných zakázek byly transparentní a nediskriminační; připomíná, je důležité, aby byly k dispozici řádné odvolací postupy a zajištěn přístup k pokynům v souvislosti s jejich zahájením;

Mezinárodní veřejné zakázky

45.  vyzývá k tomu, aby Unie podnikla kroky za účelem zlepšení přístupu dodavatelů z EU na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami, neboť trh Unie s veřejnými zakázkami je jedním z nejotevřenějších trhů na světě;

46.  je znepokojen nespravedlivou soutěží při zadávání veřejných zakázek, která je výsledkem státních zásahů vůči konkurenci ze třetích zemí, kterou lze sledovat především – i když ne výlučně – na trhu s elektrickými vozidly a bateriemi; domnívá se, že je nezbytné propojit nástroje na ochranu obchodu a postupy zadávání veřejných zakázek;

47.  zdůrazňuje, že trhy veřejných zakázek mají velký hospodářský význam, jelikož výdaje na jejich zadávání tvoří přibližně 20 % světového HDP, a zdůrazňuje, že zlepšení přístupu na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích a vytvoření rovných podmínek pro evropské podniky by tak mohlo být hlavní hnací silou růstu obchodu se zbožím a službami, a také vést k lepšímu výběru a lepší hodnotě za peníze daňových poplatníků v EU i ve třetích zemích;

48.  poukazuje na to, že trhy veřejných zakázek ve třetích zemích jsou pro uchazeče z EU často právně i fakticky nepřístupné; nabádá Komisi, aby shromažďovala a poskytovala kvalitnější údaje o postupech zadávání veřejných zakázek; připomíná, že Komise odhaduje, že více než polovina světového trhu veřejných zakázek je v současnosti nepřístupná volné mezinárodní hospodářské soutěži v důsledku protekcionistických opatření, jejichž množství celosvětově narůstá, zatímco veřejné zakázky EU v hodnotě přibližně 352 miliard EUR jsou přístupné uchazečům ze členských zemí dohody WTO o vládních zakázkách; zdůrazňuje, že EU musí tuto nerovnováhu řešit, aniž by se sama uchylovala k protekcionistickým opatřením; žádá Komisi, aby zajistila, že evropské společnosti získají podobný přístup na trh, jakému se na trhu EU těší naši zahraniční konkurenti, a konstatuje, že navrhovaný takzvaný nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek by mohl být za určitých podmínek prostředkem k vytvoření vlivu pro zlepšení přístupu na trh;

49.  vítá skutečnost, že jednou ze šesti prioritních oblastí pro činnost Komise v oblasti veřejných zakázek je zlepšení přístupu na trhy s těmito zakázkami; zdůrazňuje, že zlepšení přístupu na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích, a to i na nižší než celostátní úrovni, je pro EU v obchodních jednáních silným ofenzivním zájmem, neboť mnoho podniků z EU má v různých odvětvích vysokou konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že do každé budoucí obchodní dohody by měla být zahrnuta ustanovení o veřejných zakázkách, a to v zájmu co nejvyšší účasti evropských společností na zahraničních veřejných zakázkách; žádá Komisi, aby zajistila dodržování a řádné provádění ustanovení v oblasti zadávání veřejných zakázek, která jsou obsažena v dohodách o volném obchodu EU; připomíná, že obchodní dohody by měly být využívány ke zlepšení přístupu na trhy veřejných zakázek třetích zemí a že tento lepší přístup na trhy veřejných zakázek třetích zemí společně s posílenými pravidly pro moderní, účinné a transparentní zadávání veřejných zakázek, která mají zásadní význam pro zajištění výhodnějšího vynakládání veřejných prostředků, by měl představovat hlavní prvky každé obchodní dohody uzavřené EU, přičemž je třeba v plné míře respektovat legitimní cíle veřejné politiky zakotvené ve směrnicích Unie o zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že hospodářské subjekty třetích zemí musí při přidělování veřejných zakázek dodržovat evropská kritéria v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, jak je stanoveno ve směrnicích 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU, a v souvislosti s těmito skutečnostmi vybízí k používání kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT) při udělování těchto zakázek; konstatuje, že dvoustranné a subregionální dohody o volném obchodu nejsou vždy zárukou plného přístupu na trhy veřejných zakázek; žádá Komisi, aby sjednávala co nejširší přístup na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích;

50.  zdůrazňuje, že jakákoli strategie zpřístupnění trhů s veřejnými zakázkami ve třetích zemích se musí konkrétně zabývat překážkami a zvláštními potřebami malých a středních podniků a usnadnit jim přístup na tyto trhy, neboť jsou obzvláště znevýhodněné, jde-li o přístup na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích, přičemž je rovněž třeba řádně zohlednit dopady vystavení malých a středních podniků novým konkurentům ze třetích zemí; vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění postupů zadávání veřejných zakázek vstřícných vůči MSP (včetně přeshraničních iniciativ a rozdělování zakázek na části) do obchodních dohod; poukazuje na přínosy, jež lze získat prostřednictvím digitalizace a elektronického zadávání zakázek u všech veřejných zakázek se třetími zeměmi, zejména pro MSP;

51.  poukazuje na to, že hlavní rozvíjející se ekonomiky, jako jsou Brazílie, Čína, Indie a Rusko, zatím nejsou součástí dohody o vládních zakázkách, ačkoli Čína a Rusko jsou oficiálně v procesu přistoupení, a žádá Komisi, aby vybízela třetí země k úsilí o připojení se k této dohodě a podporovala je v tom, jelikož mnohostranné a vícestranné dohody jsou v dlouhodobém horizontu nejlepším způsobem k vytvoření rovných podmínek; zdůrazňuje, že dvoustranné obchodní dohody s ambiciózními ustanoveními o zadávání veřejných zakázek, které respektují základní zásady dohody o vládních zakázkách, by mohly být dobrým začátkem pro posílení mnohostranné spolupráce;

52.  zdůrazňuje význam dohody o vládních zakázkách nejen pro poskytování zákonného přístupu na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích, nýbrž také pro posílení transparentnosti a předvídatelnosti postupů při zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby se zasadila o rozvoj celosvětových a provázaných norem pro transparentnost zadávání veřejných zakázek, jež by představovaly důležitý nástroj v boji proti korupci; konkrétně žádá Komisi, aby se zasazovala o to, že součástí obchodních dohod budou ustanovení o společných pravidlech pro veřejné zakázky, která umožní nahlašovat případy korupce, zjednoduší dotyčné postupy a posílí integritu a transparentnost pro uchazeče;

Profesionalizace

53.  vítá doporučení Komise ohledně profesionalizace a vyzývá členské státy, aby prioritně vypracovaly vnitrostátní plány; navrhuje, že každý plán by měl rozlišovat mezi druhy veřejných zakázek, zejména jelikož přístup malých a středních podniků ke službám a digitální infrastruktuře může být usnadněn jiným způsobem než přístup k veřejným zakázkám v případě velkých infrastrukturních smluv;

54.  vyzývá Komisi, aby navrhla způsob, jak poskytnout finanční podporu z fondů Unie na příslušné kroky podnikané v členských státech v souvislosti s profesionalizací;

55.  vyjadřuje politování nad nízkou mírou profesionalizace v řadách těch, kdo jsou za zadávání veřejných zakázek a výběrová řízení odpovědní, a vyzývá členské státy, aby zlepšily dovednosti všech osob zapojených do všech fází procesu zadávání veřejných zakázek;

56.  zdůrazňuje, že jak zadavatelé, tak i dodavatelé musí být náležitě vyškoleni, aby pracovali ve všech fázích zadávání veřejných zakázek efektivně, a že pokud jde o profesionalizaci, je třeba věnovat pozornost všem úrovním veřejné správy, jakož i kritériím kvality včetně sociálních a environmentálních kritérií; má za to, že lze dosahovat lepších výsledků zlepšením způsobu, jakým orgány veřejné moci posuzují, co budou nakupovat, a to, jakým způsobem si to obstarají; aniž je dotčeno jednací řízení, vyjadřuje politování nad tím, že zadávání veřejných zakázek mohou často uchvátit zkušenější firmy, které pomáhají během fáze návrhu veřejné zakázky, a v důsledku toho jsou v lepší pozici k tomu, na konci zakázku získat;

57.  žádá členské státy, aby vybízely vysoké školy k dalšímu vytváření studijních plánů v oblasti evropského práva zadávání veřejných zakázek a zlepšily odborné vzdělávání a řízení kariéry odborníků z praxe, kteří se zabývají zadáváním veřejných zakázek včetně těch, kteří pracují v malých a středních podnicích, a to i pokud jde o vývoj a přejímání dostupných nástrojů IT; podporuje vytvoření společného evropského rámce pro technické a počítačové dovednosti;

°

°  °

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 259, 7.10. 2017, s. 28.

(2)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(3)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.

(4)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.

(5)

Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Spolunormotvůrci na počátku roku 2014 dokončili revizi legislativního rámce Unie pro zadávání veřejných zakázek. Tato rozsáhlá reforma, jež byla v rámci procesu evropské integrace nezbytná, jak vyplynulo z Aktu o jednotném trhu roku 2011, měla sloužit přímo cílům strategie Evropa 2020 a významně pomoci růstu a konkurenceschopnosti Unie.

V té době byl Parlament s výsledky jednání poměrně spokojen. Tvrdě – a úspěšně – bojoval za to, aby nové směrnice poskytly členským státům nástroje k modernizaci zadávání veřejných zakázek, k digitální transformaci zadávání takových zakázek a k přechodu od jednoduše regulovaného ke strategickému zadávání veřejných zakázek.

Směrnice skutečně nabízejí členským státům různé možnosti a příležitosti, ale konkrétní výběr je už na jednotlivých zemích. V současné době, tedy čtyři roky po formálním přijetí směrnic, si nelze učinit jasný obrázek, ani neexistuje kompletní přehled o tom, jak jsou směrnice prováděny ve vnitrostátním právu a jak jsou v jednotlivých členských státech uplatňovány. Je to bohužel rovněž způsobeno skutečností, že při provádění ve vnitrostátním právu došlo v řadě členských států ke značným zpožděním, a to i k tak velkým, že Komise musela v několika případech zahájit řízení o nesplnění povinnosti.

Postoj zpravodaje

Zpravodaj vítá soubor tzv. měkkých opatření, které Komise navrhla dne 3. října 2017, a její aktualizovanou strategii pro zadávání veřejných zakázek v Unii. Tato opatření a strategie mohou podnítit lepší provádění předpisů pro zadávání veřejných zakázek v členských státech a v případě potřeby urychlit vnitrostátní reformy.

Zpravodaj by nicméně rád poznamenal, že Parlament si vyhrazuje právo kdykoliv Evropskou komisi požádat o předložení návrhů legislativních opatření, pokud by vyvstala nutnost zlepšit rámec pro zadávání veřejných zakázek.

Směrnice z roku 2014 jsou pro členské státy příležitostí k modernizaci jejich předpisů pro veřejné zakázky. Za tímto účelem směrnice jasně vyžadují digitalizaci zadávání veřejných zakázek (elektronické zadávání zakázek od počátku až do konce) a zjednodušení těchto procesů. Nabízí se tak příležitost

– zvýšit transparentnost;

– zvýšit účinnost;

– omezit byrokracii;

– posílit jednotný trh.

Nové směrnice navíc nestanovují pouze pravidla, jež musí veřejné orgány dodržovat, aby zdůvodnily, jak vynakládají peníze daňových poplatníků. Více než jakékoli předchozí předpisy přinášejí tyto směrnice členským státům příležitost dosáhnout prostřednictvím veřejných výdajů strategických cílů a uplatňovat svou politiku. Zadávání veřejných zakázek nepředstavuje pouze procesní nástroj k regulaci veřejných nákupů zboží, služeb nebo prací. Může členským státům sloužit například jako nástroj k:

– prosazování inovací;

– prosazování zeleného a oběhové hospodářství;

– sledování sociálních cílů, například ku prospěchu zdravotně postižených osob či seniorů;

– podpoře malých a středních podniků.

Zpravodaj je znepokojen tempem, s nímž členské sáty modernizují rámec pro zadávání veřejných zakázek, a zamýšleným rozsahem reforem. Využívá tedy této příležitosti k tomu, aby členské státy vyzval k

–  případnému přechodu od kritéria nejnižší ceny ke kritériím ekonomicky nejvýhodnějších nabídek a nákladů životního cyklu; k vybízení zadavatelů a národních odborníků, a to od nejvyšší státní úrovně, k tomu, aby uplatňovali tento přístup;

–  podpoře účasti MSP v nabídkových řízeních, například povinným rozdělením na části;

–  urychlení digitalizace ve všech fázích procesu zadávání zakázek;

–  zavedení nástrojů transparentnosti, jako jsou rejstříky smluv a systémy používající zásadu „pouze jednou“;

–  vypracování vnitrostátních strategií pro zadávání veřejných zakázek, včetně komplexních plánů profesionalizace;

–  systematickému shromažďování a analyzování údajů o veřejných zakázkách;

–  lepšímu využívání výhod centrálního zadávání a centrálních zadavatelů;

–  využívání fáze před zadáním zakázky a nového postupu inovačního partnerství pro inovativní nákupy;

–  přijímání radikálních opatření ke zvýšení přeshraničního zadávání veřejných zakázek a zadávání zakázek na základě spolupráce.

Zpravodaj rovněž vyzývá Komisi, aby

–  zjistila možnosti, jak poskytnout finanční podporu z fondů Unie na příslušné kroky podnikané v členských státech v souvislosti s profesionalizací;

–  se přednostně zaměřila na asistenční službu pro dobrovolné předběžné posuzování aspektů zadávání zakázek u velkých infrastrukturních projektů;

–  rychle přijala pokyny k zadávání veřejných zakázek týkajících se inovací a k sociálně odpovědnému zadávání veřejných zakázek;

–  uspořádala veškeré dostupné pokyny a další materiály uživatelsky přívětivým způsobem tak, aby poskytovaly dobrý přehled pro odborníky působící v praxi;

–  pomohla členským státům s metodami spojenými s náklady životního cyklu;

–  zajistila včasné zavedení elektronických formulářů (eForms).


PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB,OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL INFORMACE

Za vypracování tohoto seznamu nese výlučnou odpovědnost zpravodaj(ka) a poskytuje jej zcela dobrovolně. Při sestavování této zprávy a před jejím přijetím ve výboru obdržel(a) zpravodaj(ka) podněty od těchto subjektů či osob:

Subjekt nebo osoba

prof. dr. Christopher Bovis, Univerzita v Hullu

prof. dr Jörg Becker, Univerzita v Münsteru

pan Jaime Quesado, předseda portugalského vládního orgánu pro sdílené služby

pan Joan Prummel, poradce holandské organizace Rijkswaterstaat

paní Baiba A. Rubesa, generální ředitelka společnosti Rail Baltica

pan Thomas Solbach, německé spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky

Business Europe

UEAPME (European Association of Craft, Small and Medium-sized Enterprises, Evropské sdružení živnostníků a malých a středních podniků)

Eurocities

OpenPEPPOL (Pan-European Public Procurement On-Line, celoevropské veřejné zakázky on-line)

Evropská rada architektů / Německá spolková komora architektů

RESAH (síť pro zadávání zakázek nemocnicemi) / sdružení EHPPA (European Health Public Procurement Alliance, evropské sdružení pro zadávání veřejných zakázek ve zdravotnictví)

IFPSM (International Federation of Purchase and Supply Chain Management, Mezinárodní federace pro řízení nákupu a dodavatelského řetězce)


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (24.5.2018)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o balíčku v oblasti strategie pro zadávání veřejných zakázek

(2017/2278(INI))

Zpravodaj: Daniel Caspary

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že trhy veřejných zakázek mají velký hospodářský význam, jelikož výdaje na jejich zadávání tvoří přibližně 20 % světového HDP, a zdůrazňuje, že zlepšení přístupu na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích a vytvoření rovných podmínek pro evropské podniky by tak mohlo být hlavní hnací silou růstu obchodu se zbožím a službami a vést k lepšímu výběru a lepší hodnotě pro daňové poplatníky v EU i ve třetích zemích;

2.  poukazuje na to, že trhy veřejných zakázek ve třetích zemích jsou pro uchazeče z EU často právně i fakticky nepřístupné; nabádá Komisi, aby shromažďovala a poskytovala kvalitnější údaje o postupech zadávání veřejných zakázek; připomíná, že Komise odhaduje, že více než polovina světového trhu veřejných zakázek je v současnosti nepřístupná volné mezinárodní hospodářské soutěži v důsledku protekcionistických opatření, jejichž množství narůstá, zatímco veřejné zakázky EU v hodnotě přibližně 352 miliard EUR jsou přístupné uchazečům členských zemí dohody WTO o vládních zakázkách; zdůrazňuje, že EU musí tuto nerovnováhu řešit, aniž by se sama uchylovala k protekcionistickým opatřením; žádá Komisi, aby zajistila, že evropské společnosti získají podobný přístup na trh, jakému se na trhu EU těší naši zahraniční konkurenti, a konstatuje, že navrhovaný nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek by mohl být za určitých podmínek prostředkem k vytvoření pákového efektu pro zlepšení přístupu na trh;

3.  vítá skutečnost, že jednou ze šesti prioritních oblastí pro činnost Komise v oblasti veřejných zakázek je zlepšení přístupu na trhy s těmito zakázkami; zdůrazňuje, že zlepšení přístupu na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích, a to i na nižší než celostátní úrovni, je pro EU v obchodních jednáních silným ofenzivním zájmem, neboť mnoho podniků z EU má v různých odvětvích vysokou konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že do každé budoucí obchodní dohody by měla být zahrnuta ustanovení o veřejných zakázkách, a to v zájmu co nejvyšší účasti evropských společností na zahraničních veřejných zakázkách; žádá Komisi, aby zajistila dodržování a řádné provádění ustanovení v oblasti zadávání veřejných zakázek, která jsou obsažena v dohodách o volném obchodu EU; připomíná, že obchodní dohody by měly sloužit ke zlepšení přístupu na trhy veřejných zakázek třetích zemí, a připomíná, že tento lepší přístup společně s posílenými pravidly pro moderní, účinné a transparentní zadávání veřejných zakázek, která mají zásadní význam pro zajištění výhodnějšího vynakládání veřejných prostředků, by měly být hlavními prvky každé obchodní dohody uzavřené EU, přičemž je třeba v plné míře respektovat legitimní cíle veřejné politiky zakotvené ve směrnicích Unie o zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že hospodářské subjekty třetích zemí musí při přidělování veřejných zakázek dodržovat evropská kritéria v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, jak je stanoveno ve směrnicích 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU, a v souvislosti s tímto je nabádá k tomu, aby zakázky udělovaly ekonomicky nejvýhodnějším nabídkám; konstatuje, že dvoustranné a subregionální dohody o volném obchodu nejsou vždy zárukou plného přístupu na trhy veřejných zakázek; žádá Komisi, aby sjednávala co nejširší přístup na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích;

4.  zdůrazňuje, že jakákoli strategie zpřístupnění trhů s veřejnými zakázkami ve třetích zemích se musí konkrétně zabývat překážkami a zvláštními potřebami malých a středních podniků a usnadnit jim přístup na tyto trhy, neboť jsou obzvláště znevýhodněné, jde-li o přístup na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích; domnívá se, že je rovněž třeba řádně zohlednit dopady vystavení malých a středních podniků novým konkurentům ze třetích zemí; vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění postupů zadávání veřejných zakázek vstřícných vůči MSP (včetně přeshraničních iniciativ a rozdělování zakázek na části) do obchodních dohod; poukazuje na potenciální výhody digitalizace u všech veřejných zakázek se třetími zeměmi prostřednictvím elektronického zadávání zakázek, zejména pro MSP;

5.  poukazuje na to, že hlavní rozvíjející se ekonomiky, jako jsou Brazílie, Čína, Indie a Rusko, zatím nejsou součástí dohody o vládních zakázkách, ačkoli Čína a Rusko jsou oficiálně v procesu přistoupení, a žádá Komisi, aby vybízela třetí země k úsilí o připojení se k této dohodě a podporovala je v tom, jelikož mnohostranné a vícestranné dohody jsou v dlouhodobém horizontu nejlepším způsobem k vytvoření rovných podmínek; zdůrazňuje, že dvoustranné obchodní dohody s ambiciózními ustanoveními o zadávání veřejných zakázek, které respektují základní zásady dohody o vládních zakázkách, by mohly být dobrým začátkem pro posílení mnohostranné spolupráce;

6.  zdůrazňuje význam dohody o vládních zakázkách nejen pro poskytování zákonného přístupu na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích, nýbrž také pro posílení transparentnosti a předvídatelnosti postupů při zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby se zasadila o rozvoj celosvětových a provázaných norem pro transparentnost zadávání veřejných zakázek, jež by představovaly důležitý nástroj v boji proti korupci; konkrétně žádá Komisi, aby se zasadila o to, že součástí obchodních dohod budou ustanovení o společných pravidlech pro veřejné zakázky, která umožní nahlašovat případy korupce, zjednoduší dotyčné postupy a posílí integritu a transparentnost pro uchazeče.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

17.5.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Nadja Hirsch, Yannick Jadot, France Jamet, Jude Kirton-Darling, Patricia Lalonde, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Alessia Maria Mosca, Artis Pabriks, Franck Proust, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Goffredo Maria Bettini, Klaus Buchner, Sajjad Karim, Emmanuel Maurel, Fernando Ruas, Jarosław Wałęsa

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORUPOŽÁDANÉM O STANOVISKO

29

+

ALDE

Nadja Hirsch, Patricia Lalonde, Marietje Schaake

ECR

David Campbell Bannerman, Sajjad Karim, Emma McClarkin, Joachim Starbatty

EFDD

Tiziana Beghin, William (The Earl of) Dartmouth

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Artis Pabriks, Franck Proust, Viviane Reding, Fernando Ruas, Adam Szejnfeld, Jarosław Wałęsa, Iuliu Winkler

S&D

Maria Arena, Goffredo Maria Bettini, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Alessia Maria Mosca, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster

3

-

ENF

France Jamet, Danilo Oscar Lancini

GUE/NGL

Helmut Scholz

4

0

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur

S&D

Emmanuel Maurel

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Yannick Jadot

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (20.3.2018)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o balíčku v oblasti strategie pro zadávání veřejných zakázek

(2017/2278(INI))

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh zprávy

Právní východisko 9 a (nové)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

  s ohledem na dobrovolný nástroj pro zadávání ekologických veřejných zakázek,

Pozměňovací návrh    2

Návrh zprávy

Bod odůvodnění B a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ba.  vzhledem k tomu, že zadávání veřejných zakázek je strategickým nástrojem EU k dosažení cílů, které si stanovila pro ekologický a sociálně inkluzivní růst;

Pozměňovací návrh    3

Návrh zprávy

Bod odůvodnění C a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ca.  vzhledem k tomu, že v kontextu provádění předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a koncesí ve vnitrostátním právu je naprosto nezbytné plně provést a důsledně uplatňovat právo EU, aby se malé a střední podniky mohly snáze a s nižšími náklady ucházet o veřejné zkazky v plném souladu se zásadou transparentnosti a s pravidly hospodářské soutěže EU;

Pozměňovací návrh    4

Návrh zprávy

Bod odůvodnění E

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

E.  vzhledem k tomu, že z údajů z roku 2016 vyplývá, že pouze čtyři členské státy využívají při všech hlavních krocích při zadávání veřejných zakázek o digitální technologie;

E.  vzhledem k tomu, že ze sdělení Komise z roku 2016 vyplývá, že pouze čtyři členské státy využívaly při všech hlavních krocích při zadávání veřejných zakázek digitální technologie, jako jsou např. elektronické oznámení, elektronický přístup k dokumentaci k zadávacímu řízení, elektronické podávání nabídek a jejich posuzování, elektronické udělování zakázek nebo elektronické objednávky, fakturace a platby;

Pozměňovací návrh    5

Návrh zprávy

Bod odůvodnění F

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

F.  vzhledem k tomu, že podle informativního přehledu evropského semestru ohledně veřejných zakázek, který byl vydán v listopadu 2017, vzrostl počet nabídkových řízení s pouze jednou nabídkou v letech 2006–2016 ze 14 % na 29 %;

F.  vzhledem k tomu, že podle informativního přehledu evropského semestru ohledně veřejných zakázek, který byl vydán v listopadu 2017, vzrostl počet nabídkových řízení s pouze jednou nabídkou v letech 2006–2016 ze 14 % na 29 %; vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise získávají MSP pouze 45 % hodnoty veřejných zakázek nad stanovenými limity EU, což evidentně neodpovídá jejich ekonomické váze;

Pozměňovací návrh    6

Návrh zprávy

Bod odůvodnění I a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ia.  vzhledem k tomu, že zadávání veřejných zakázek může vytvořit důležitý stimul na straně poptávky k zavádění a výrobě vozidel s nízkými a nulovými emisemi, a tak přispět k celkovému snížení emisí z dopravy;

Pozměňovací návrh    7

Návrh zprávy

Bod 1

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

1.  téměř čtyři roky po ukončení rozsáhlé revize legislativního rámce Unie pro zadávání veřejných zakázek vítá soubor nelegislativních opatření, který navrhla Komise, a doufá, že tento soubor bude impulsem k lepšímu provádění;

1.  vítá, že téměř čtyři roky po ukončení rozsáhlé revize legislativního rámce Unie pro zadávání veřejných zakázek, Komise navrhla soubor nelegislativních opatření, a očekává, že tento soubor bude impulsem k lepšímu provádění;

Pozměňovací návrh    8

Návrh zprávy

Bod 2

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

2.  je zklamán tempem, s nímž řada členských států prováděla směrnice z roku 2014 v oblasti zadávání veřejných zakázek, a rovněž řadou zpoždění a lituje skutečnosti, že Komise musela v případě menšího počtu členských států zahájit řízení o nesplnění povinnosti;

2.  je zklamán tempem, s nímž řada členských států prováděla směrnice z roku 2014 v oblasti zadávání veřejných zakázek, a rovněž řadou zpoždění a lituje skutečnosti, že Komise musela vněkolika členských státech zahájit řízení o nesplnění povinnosti, pokud jde o prosazování aquis v souvislosti s jednotným trhem, průmyslem, podnikáním a MSP, které má vést k integrovanějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu trhu s posílenou průmyslovou základnou;

Pozměňovací návrh    9

Návrh zprávy

Bod 2 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

2a.  je znepokojen prodlevami některých členských států s prováděním směrnic z roku 2014 a vyzývá členské státy, aby nepřijímaly opatření zvyšující administrativní zátěž, má-li se zaručit spravedlivý jednotný trh s veřejnými zakázkami;

Pozměňovací návrh    10

Návrh zprávy

Bod 7

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

7.   poukazuje na to, že stávající legislativa Unie umožňuje více než kdy před tím využít zadávání veřejných zakázek jakožto strategický nástroj k prosazování politických cílů, a vybízí členské státy k maximálnímu zužitkování této možnosti;

7.  poukazuje na to, že stávající legislativa Unie umožňuje více než kdy před tím využít zadávání veřejných zakázek jakožto strategický nástroj k prosazování politických cílů, a vybízí členské státy k maximálnímu zužitkování této možnosti; připomíná, že i na regionální a místní úrovni představuje zadávání veřejných zakázek důležitý nástroj, který vychází vstříc environmentálně a sociálně udržitelným regionálním a místním strategiím;

Pozměňovací návrh    11

Návrh zprávy

Bod 7 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

7a.  vyzývá, aby se v zájmu plnění cílů ekologického a sociálně inkluzivního růstu více využívalo zadávání veřejných zakázek pro inovativní řešení;

Pozměňovací návrh    12

Návrh zprávy

Bod 8

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

8.  vyzývá členské státy k tomu, aby zadávání veřejných zakázek strategicky využívaly k podpoře udržitelného, oběhového a sociálně odpovědného hospodářství a rovněž k podpoře inovací, růstu MSP a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že k tomu je zapotřebí, aby členské státy na takové politiky upozorňovaly na nejvyšší úrovni a podporovaly za tímto účelem zadavatele a odborníky ve veřejné správě;

8.  vyzývá členské státy k tomu, aby zadávání veřejných zakázek strategicky využívaly k podpoře inovativního, udržitelného, oběhového a sociálně odpovědného hospodářství, které podporuje růst MSP a konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že k tomu je zapotřebí, aby členské státy na takové politiky upozorňovaly na nejvyšší úrovni a podporovaly za tímto účelem zadavatele a odborníky ve veřejné správě;

Pozměňovací návrh    13

Návrh zprávy

Bod 10

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

10.  vítá skutečnost, že mnohé členské státy zavedly opatření potřebná k přijetí systému ekonomicky nejvýhodnějších nabídek, a vybízí k systematickému využívání tohoto sytému;

10.  vítá skutečnost, že mnohé členské státy zavedly opatření potřebná k přijetí systému ekonomicky nejvýhodnějších nabídek (MEAT), a vybízí k systematickému využívání tohoto sytému; podtrhuje význam ekologických kritérií v tomto systému;

Pozměňovací návrh    14

Návrh zprávy

Bod 11

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

11.  ačkoliv uznává, že v některých případech je nízká cena odrazem inovativních řešení a účinného řízení, znepokojuje jej nadměrné využívání nejnižší ceny jako kritéria pro udělení zakázky v řadě členských států a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby analyzovaly příčiny této situace;

11.  ačkoliv uznává, že v některých případech je nízká cena odrazem inovativních řešení a účinného řízení, znepokojuje jej, že v řadě členských států je jako hlavní kritérium pro udělení zakázky nadměrně využívána nejnižší cena, aniž by se úměrně zohledňovala další kritéria, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby analyzovaly příčiny této situace;

Pozměňovací návrh    15

Návrh zprávy

Bod 12 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

12a.  zdůrazňuje, že pokud se uplatňují náklady životního cyklu, měly by zadavatelé veřejných zakázek zohledňovat náklady spojené s užíváním zdrojů, údržbou a odstraňováním, které nejsou zahrnuty do kupní ceny, obzvláště proto, že existují obrovské možnosti úspor během životního cyklu zboží, práce nebo služby, mimo jiné pokud jde o spotřebu energie, vody a paliva, údržbu a výměnu či náklady na odstraňování;

Pozměňovací návrh    16

Návrh zprávy

Bod 13

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

13.  konstatuje, že inovativní, sociálně-ekonomické a environmentální aspekty představují legitimní kritéria pro udělování veřejných zakázek, ale že veřejní zadavatelé mohou promyšlenými specifikacemi a umožněním variantních nabídek sledovat také ekologické, inovační či sociální cíle;

13.  zdůrazňuje, že inovativní, sociálně-ekonomické a environmentální aspekty představují důležitá kritéria pro udělování veřejných zakázek, ale že veřejní zadavatelé mohou promyšlenými specifikacemi a umožněním variantních nabídek sledovat také ekologické, inovační či sociální cíle nebo cíl udržitelnosti; připomíná, že je možné kritérium kvality používat jako kritérium pro udělení veřejné zakázky, např. při podpoře místně produkovaných potravin;

Pozměňovací návrh    17

Návrh zprávy

Bod 13 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

13a.  zdůrazňuje, že politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek se významně zasluhují o podporu zadávání zakázek na zemědělské produkty a potraviny od místních producentů, a vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k podpoře krátkých dodavatelských řetězců pro potraviny a posoudila jejich dopad na hospodářství venkova;

Pozměňovací návrh    18

Návrh zprávy

Bod 13 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

13a.  poukazuje na význam financování projektů ekologické dopravní infrastruktury, např. infrastruktury pro alternativní pohonné hmoty, a přeshraniční spolupráce členských států; zdůrazňuje, že kritéria pro získání finančních prostředků EU musí zahrnovat podmínku, že příjemce doloží, jak navržený projekt přispěje k plnění klimatických cílů;

Pozměňovací návrh    19

Návrh zprávy

Bod 13 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

13a.  vítá návrh Komise na přezkum směrnice o čistých vozidlech (kterou se mění směrnice 2009/33/EU o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel) a zahrnutí závazných cílů pro zadávání veřejných zakázek pro roky 2025 a 2030, což zvýší pronikání vozidel s nízkými a nulovými emisemi na trh a přispěje k  směřování Unie k nízkoemisní mobilitě;

Pozměňovací návrh    20

Návrh zprávy

Bod 16

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

16.  žádá členské státy, aby využívaly výhod centrálního zadávání a slučování veřejných nákupů, a konstatuje, že centrální zadavatelé mohou urychlit šíření odborných znalostí, osvědčených postupů a inovací;

16.  žádá členské státy, aby využívaly výhod centrálního zadávání a slučování veřejných nákupů, a konstatuje, že centrální zadavatelé by mohli a měli urychlit šíření odborných znalostí, osvědčených postupů a inovací;

Pozměňovací návrh    21

Návrh zprávy

Bod 19 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

19a.  je znepokojen nespravedlivou soutěží při zadávání veřejných zakázek, která je výsledkem státních zásahů vůči konkurenci ze třetích zemí, kterou lze sledovat především – i když ne výlučně – na trhu s elektrickými vozidly a bateriemi; domnívá se, že je nezbytné propojit nástroje na ochranu obchodu a postupy zadávání veřejných zakázek;

Pozměňovací návrh    22

Návrh zprávy

Bod 25

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

25.  s politováním konstatuje, že v Unii v posledních letech klesla intenzita hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek, a naléhavě vyzývá členské státy, v nichž je vysoké procento oznámení o veřejných zakázkách, o něž má zájem pouze jeden uchazeče, aby se tímto problémem zabývaly;

25.  s politováním konstatuje, že v Unii v posledních letech klesla intenzita hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek, a naléhavě vyzývá zejména členské státy s vysokým procentem oznámení o veřejných zakázkách, o něž má zájem pouze jeden uchazeče, aby tento problém vyřešily zlepšením přístupu k veřejným soutěžím;

Pozměňovací návrh    23

Návrh zprávy

Bod 26

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

26.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zintenzívnily společné postupy při zadávání veřejných zakázek, a to i přeshraničních, jelikož revidovaná pravidla EU tyto postupy usnadňují, a žádá Komisi, aby v této oblasti poskytla technickou podporu;

26.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zintenzívnily společné postupy při zadávání veřejných zakázek, a to i přeshraničních, jelikož revidovaná pravidla EU tyto postupy usnadňují, a vyzývá Komisi, aby v této oblasti poskytla důkladnou technickou podporu;

Pozměňovací návrh    24

Návrh zprávy

Bod 27

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

27.  vyjadřuje politování nad tím, že MSP stále čelí potížím, pokud jde o přístup k veřejným zakázkám, a vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost opatření zavedených směrnicemi z roku 2014 a navrhla nová řešení, je-li to nezbytné;

27.  vyjadřuje politování nad tím, že MSP stále čelí potížím, pokud jde o přístup k veřejným zakázkám, a vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost, účelnost a kvalitu opatření zavedených směrnicemi z roku 2014 a navrhla nová řešení, jakmile z přezkumu vyplyne, že to je nutné;

Pozměňovací návrh    25

Návrh zprávy

Bod 28

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

28.  vyzývá členské státy, aby podporovaly účast MSP v nabídkových řízeních, například povinným rozdělením na části;

28.  vyzývá členské státy, aby podporovaly účast MSP na trzích veřejných zakázek, a to i ve třetích zemích, například povinným rozdělením zakázky na části, stanovením limitu pro obrat požadovaný k účasti na nabídkovém řízení, omezením požadavků na dokumentaci nebo zapojením MSP do počátečních tržních konzultací; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly poradenské služby a školení určené MSP k zajištění jejich lepší účasti na veřejných nabídkových řízeních;

Pozměňovací návrh    26

Návrh zprávy

Bod 29

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

29.  vyzývá Komisi, aby analyzovala zejména překážky bránící přeshraničnímu zadávání veřejných zakázek, které jsou dány jazykovými bariérami, a aby navrhla řešení;

29.  vyzývá Komisi, aby analyzovala zejména překážky bránící přeshraničnímu zadávání veřejných zakázek, které jsou dány jazykovými, právními nebo jinými bariérami, a aby navrhla řešení nebo zasáhla s cílem zaručit funkční přeshraniční zadávání veřejných zakázek;

Pozměňovací návrh    27

Návrh zprávy

Bod 37 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

37a.   zdůrazňuje, že je důležité, aby postupy zadávání veřejných zakázek byly transparentní a nediskriminační; připomíná, je důležité, aby byly k dispozici řádné odvolací postupy a zajištěn přístup k pomoci v souvislosti s jejich zahájením;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.3.2018

 

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

19.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Pascal Arimont, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Nosheena Mobarik, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Birgit Collin-Langen, Marc Tarabella, Kerstin Westphal


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

28

+

ALDE

Dita Charanzová, Jasenko Selimovic

ECR

Daniel Dalton, Nosheena Mobarik, Anneleen Van Bossuyt

EFDD

Marco Zullo

GUE/NGL

Dennis de Jong

PPE

Pascal Arimont, Carlos Coelho, Birgit Collin-Langen, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mihai Ţurcanu

S&D

Biljana Borzan, Nicola Danti, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Marc Tarabella, Kerstin Westphal

VERTS/ALE

Pascal Durand, Igor Šoltes

2

-

EFDD

John Stuart Agnew

ENF

Mylène Troszczynski

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 31. srpna 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí