ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu
28.6.2018 - (COM(2016)0854 – C8-0474/2016 – 2016/0364(COD)) - ***I
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Peter Simon
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu
(COM(2016)0854 – C8-0474/2016 – 2016/0364(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0854),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0474/2016),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017[1],
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0243/2018),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU[2]*
k návrhu Komise
---------------------------------------------------------
2016/0364 (COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 53 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[3],
s ohledem na stanovisko Výboru regionů[4],
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU[5] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013[6] byly přijaty v reakci na finanční krize probíhající v letech 2007–2008. Tato legislativní opatření podstatně přispěla k upevnění finančního systému v Unii a k posílení odolnosti institucí vůči případným budoucím otřesům. Přestože jsou tato opatření nanejvýš obsáhlá, nezabývala se všemi identifikovanými slabými místy, která mají na instituce vliv. Na některá z původně navrhovaných opatření se také vztahovala ustanovení o přezkumu nebo nebyla dostatečně specifikována, aby bylo umožněno jejich bezproblémové provedení.
(2) Tato směrnice se zabývá problémy v souvislosti s ustanoveními, která, jak se ukázalo, nebyla dostatečně jasná a byla proto předmětem rozdílného výkladu nebo bylo zjištěno, že pro určité instituce představují přílišnou zátěž. Rovněž obsahuje úpravy směrnice 2013/36/EU, které jsou nezbytné buď následkem přijetí jiných relevantních právních předpisů Unie, jakým je např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU[7] , nebo změn navrhovaných souběžně s nařízením (EU) č. 575/2013. Navrhované změny současný regulační rámec rovněž lépe přizpůsobují mezinárodnímu vývoji za účelem podpory souladu a srovnatelnosti mezi jurisdikcemi.
(2a) Jedno z klíčových poučení z finanční krize v Evropě spočívá v nedostačujícím institucionálním a politickém rámci Unie pro předcházení a řešení nevyváženosti v Unii. S ohledem na nejnovější institucionální vývoj v Unii je odůvodněné provést komplexní revizi rámce pro makroobezřetnostní politiku. Je důležité zefektivnit mechanismus koordinace mezi orgány, usnadnit aktivaci nástrojů makroobezřetnostní politiky a rozšířit škálu makroobezřetnostních nástrojů s cílem zajistit, aby orgánům bylo umožněno řešit systémová rizika včas a účinným způsobem. Do legislativních změn by mimo jiné měla být zahrnuta revize příslušných pravomocí vnitrostátních a unijních makroobezřetnostních orgánů, aby tak byly lépe vymezeny kompetence v oblasti posuzování rizik a tvorby politiky, včetně oznamovacích a koordinačních postupů mezi orgány. ESRB by měla zastávat klíčovou úlohu při koordinaci makroobezřetnostních opatření, stejně jako při předávání informací o plánovaných makroobezřetnostních opatření v členských státech, zejména pomocí zveřejnění přijatých opatření tohoto druhu na svých internetových stránkách a sdílení informací mezi orgány v návaznosti na vyrozumění o plánovaných opatřeních.
(3) Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti by mohly být mateřskými podniky bankovních skupin a předpokládá se uplatnění požadavků obezřetnosti na základě konsolidované situace těchto holdingových společností. Jelikož instituce ovládaná těmito holdingovými společnostmi nemusí vždy splňovat požadavky na konsolidovaném základě, s rozsahem konsolidace je slučitelné, když finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti budou včleněny do oblasti přímé působnosti směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013. Proto je nezbytný zvláštní postup vydávání povolení k činnosti finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, jakož i dohled příslušných orgánů. Tím by bylo zajištěno, aby konsolidované obezřetnostní požadavky splňovala přímo holdingová společnost, na kterou se nebudou vztahovat požadavky obezřetnosti uplatňované samostatně.
(4) Pokud jde o dohled na konsolidovaném základě, hlavní odpovědností je pověřen orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. Proto je nezbytné, aby obezřetnostní povolování činnosti finančním holdingovým společnostem a smíšeným finančním holdingovým společnostem a dohled nad nimi byly rovněž svěřeny orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě. Evropská centrální banka by při výkonu svého úkolu provádět dohled na konsolidovaném základě nad mateřskými společnostmi úvěrových institucí podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení Rady (EU) č. 1024/2013[8] také měla odpovídat za povolování činnosti finančním holdingovým společnostem a smíšeným finančním holdingovým společnostem a dohled nad nimi.
(5) Zpráva Komise COM(2016) 510 ze dne 28. července 2016 ukázala, že některé zásady, zejména požadavky na oddálenou splatnost a výplatu v cenných papírech uvedené v čl. 94 odst. 1 písm. l) a m) směrnice 2013/36/EU, pokud jsou použity pro malé a méně složité instituce, přinášejí přílišnou zátěž a nejsou přiměřené přínosům z uplatnění obezřetnostních zásad. Podobně bylo zjištěno, že v případě pracovníků s nízkou pohyblivou složkou odměny náklady na použití těchto požadavků přesahují přínosy z uplatnění obezřetnostních zásad, protože nízká úroveň variability odměny nabízí pracovníkům jen malou či vůbec žádnou pobídku k převzetí nadměrného rizika. Takže zatímco by se od všech institucí mělo obecně vyžadovat, aby uplatňovaly všechny zásady vůči všem svým pracovníkům, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na jejich rizikový profil, je nezbytné ve směrnici vyjmout ze zásad o oddálené splatnosti a výplatě v cenných papírech malé a méně složité instituce a pracovníky s nízkou pohyblivou složkou odměny.
(6a) Zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci je zakotvena v článku 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Musí být uplatňována ze strany úvěrových institucí a investičních podniků ustáleným způsobem. Tyto subjekty by proto měly uplatňovat genderově neutrální politiku odměňování.
(6) Pro zajištění sjednocení dohledu, podpory rovných podmínek pro instituce a dostatečné ochrany vkladatelů, investorů a spotřebitelů po celé Unii jsou nezbytná jasná, důsledná a harmonizovaná kritéria určení malých a méně složitých institucí i nízké úrovně pohyblivé složky odměn. Zároveň je vhodné nabídnout příslušným orgánům určitou flexibilitu, aby mohly v případech, kdy to považují za nezbytné, uplatnit přísnější přístup.
(7) Směrnice 2013/36/EU požaduje, aby podstatná část, v každém případě nejméně 50 %, jakékoli pohyblivé složky odměny, byla tvořena akciemi nebo odpovídajícími vlastnickými podíly v závislosti na právní struktuře dané instituce, nebo nástroji spojenými s akciemi či odpovídajícími nepeněžními nástroji v případě nekotované instituce; a pokud je to možné, alternativními nástroji tier 1 nebo tier 2, které splňují určité podmínky. Tato zásada omezuje použití nástrojů spojených s akciemi na nekotované instituce a požaduje, aby kotované instituce používaly akcie. Zpráva Komise COM(2016) 510 ze dne 28. července 2016 obsahuje zjištění, že použití akcií může u kotovaných institucí vést ke značné administrativní zátěži provázené vysokými náklady. Zároveň lze dosáhnout odpovídajících přínosů z uplatnění obezřetnostních zásad tím, že se kotovaným institucím ponechá možnost použít nástroje spojené s akciemi, jejichž hodnota sleduje hodnotu akcií. Možnost použití nástrojů spojených s akciemi by tedy měla být rozšířena na kotované instituce.
(8) Navýšení (add-on) požadavku na kapitál uložené příslušnými orgány je významným motorem pro celkovou úroveň kapitálu instituce a je důležité pro účastníky trhu, protože uložená výše dodatečného kapitálu má dopad na aktivační bod pro omezení vyplácení dividend, výplat bonusů a plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1. Měla by být stanovena jasná definice podmínek, za kterých by měl být uloženo navýšení kapitálového požadavku, aby bylo zajištěno, že se pravidla důsledně uplatňují ve všech členských státech a aby bylo zajištěno řádné fungování trhu.
(9) Navýšení požadavku na kapitál uložené příslušnými orgány by mělo být stanoveno vzhledem ke konkrétní situaci instituce a mělo by být řádně zdůvodněné. Tyto požadavky by se ▌měly používat za účelem pokrytí rizik podstupovaných jednotlivými institucemi v důsledku jejich činností, včetně těch, které odrážejí dopad některých hospodářských faktorů nebo tržního vývoje na rizikový profil dané instituce. Neměly by však být v rozporu s konkrétním zacházením stanoveným v nařízení (EU) č. 575/2013, aby se zabránilo nezamýšleným dopadům na finanční stabilitu, nabídku úvěrů a reálnou ekonomiku.
(9a) Kromě kapitálových rezerv by při výpočtu výše pákového poměru v souladu s rozhodnutím Basilejského výboru o rezervách globálních systémově významných bank měla být zohledněna rizika spojená se systémovým významem instituce. Z tohoto důvodu by měla být pro globální systémově významné instituce (G-SVI) upravena výše pákového poměru, jež by měla být nastavena na 50 % rizikově vážených požadavků na vyšší schopnost institucí G-SVI absorbovat ztráty.
(9b) Dohledový přezkum a dohledová hodnocení by měly zohlednit velikost, strukturu a vnitřní organizaci institucí a povahu, rozsah a komplexitu jejich činností. Pokud mají různé instituce podobné rizikové profily, např. protože mají podobné modely podnikání nebo zeměpisnou polohu expozic nebo jsou členy stejného režimu institucionální ochrany, příslušné orgány by měly být schopny vypracovat individuální metodiku přezkumného a hodnotícího postupu s cílem podchytit společné charakteristiky a rizika institucí s takovým totožným rizikovým profilem. Takové řešení na míru by však nemělo bránit příslušným orgánům v řádném zohlednění specifických rizik ovlivňujících jednotlivé instituce, ani by nemělo změnit povahu uložených opatření specifickou pro jednotlivé instituce.
(10) Požadavek na pákový poměr je souběžným požadavkem k požadavkům na výši kapitálu k pokrytí rizik. Proto by požadavek na navýšení (add-on) kapitálu uložený příslušnými orgány pro řešení rizika nadměrného zadlužení měl být připojen k požadavku na minimální pákový poměr a nikoli k požadavku na minimální výši kapitálu k pokrytí rizik., Ke splnění požadavků na výši kapitálu k pokrytí rizik včetně požadavku kombinovaných kapitálových rezerv se navíc může rovněž použít jakýkoli kapitál CET1, který instituce využívají ke splnění požadavků týkajících se zadlužení.
(11) Příslušné orgány by měly mít možnost sdělit instituci požadavek na jakoukoli další úpravu výše kapitálu převyšující minimální požadavky na kapitál, dodatečné kapitálové požadavky a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, kterou by podle jejich očekávání tato instituce měla provést, aby se vypořádala s výhledovými a vzdálenými situacemi. Jelikož toto doporučení tvoří kapitálový cíl, mělo by se zvážit jeho zařazení nad požadavky na kapitál a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, přičemž nesplnění tohoto cíle nezpůsobí omezení rozdělování výnosů podle článku 141 této směrnice, a tato směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 by neměly pro toto doporučení ukládat povinnost zveřejňování. Jestliže instituce opakovaně neplní kapitálový cíl, příslušný orgán by měl být oprávněn přijmout opatření v oblasti dohledu a případně uložit dodatečné kapitálové požadavky.
(12) Respondenti výzvy Komise k poskytnutí informací o regulačním rámci EU pro finanční služby upozornili, že požadavky příslušných orgánů na systematické hlášení přesahující požadavky uvedené v nařízení (EU) č. 575/2013 zvyšují vykazovací zátěž. Komise by měla vypracovat zprávu, v níž by byly tyto požadavky na dodatečné systematické hlášení identifikovány, a vyhodnotit, zda jsou v souladu s jednotným souborem pravidel o podávání zpráv orgánům dohledu.
(13) Ustanovení této směrnice 2013/36/EU o úrokovém riziku vyplývajícím z investičního portfolia jsou propojena s příslušnými ustanoveními v [nařízení XX, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, které u institucí vyžadují delší období pro provedení. Za účelem sladění uplatňování pravidel o úrokovém riziku vyplývajícím z investičního portfolia by se měla ustanovení nezbytná k dodržení příslušných ustanovení této směrnice použít od stejného data jako příslušná ustanovení nařízení (EU) č. [XX].
(14) Za účelem harmonizace výpočtu úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia v případě, že interní systémy institucí pro měření tohoto rizika nejsou uspokojivé, by Komise měla být zmocněna přijmout regulační technické normy, pokud jde o určení podrobností o standardizovaném přístupu prostřednictvím regulačních technických norem uvedených v čl. 84 odst. 4 této směrnice pomocí aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
(15) Aby mohly příslušné orgány lépe určit instituce, které by mohly utrpět při činnostech spojených s investičním portfoliem nadměrné ztráty z důvodu možných změn úrokových sazeb, měla by Komise být zmocněna přijmout regulační technické normy týkající se vymezení scénářů šesti náhlých a neočekávaných změn určených orgánem dohledu (supervisory shock), které všechny instituce musí uplatnit při výpočtu změn ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle čl. 98 odst. 5, obecných, na mezinárodních normách založených předpokladů, které instituce musí zavést do svých interních systémů pro účely téhož výpočtu, a týkající se stanovení možné potřeby zvláštních kritérií pro určení institucí, pro něž mohou být odůvodněna opatření v oblasti dohledu po snížení čistého úrokového výnosu způsobeného změnami úrokových sazeb pomocí aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
▌
(17) Veřejné rozvojové banky a družstevní záložny jsou v určitých členských státech z právních předpisů Unie o úvěrových institucích historicky vyjmuty. Za účelem zajištění rovných podmínek by mělo být umožněno, aby i ostatní veřejné rozvojové banky a družstevní záložny byly z právních předpisů Unie o úvěrových institucích vyjmuty a provozovaly činnost pouze podle vnitrostátních regulačních ochranných opatření přiměřených rizikům, která podstupují. Pro zajištění právní jistoty je nutné stanovit jasná kritéria takového dodatečného vynětí a zmocnit Komisi k přijetí aktů v souladu s článkem 290 SFEU, kterými se určí, zda konkrétní instituce nebo kategorie institucí tato vymezená kritéria splňují.
(17a) Dokončení bankovní unie je důležitým krokem na cestě k vytvoření dobře fungujících přeshraničních trhů a zajištění toho, aby klienti bank mohli využívat pozitivní účinky vyplývající z harmonizovaného a integrovaného evropského bankovního trhu, jenž zajistí rovné podmínky všem evropským bankám. Při dokončování bankovní unie bylo dosaženo zásadního pokroku, nicméně nadále existují některé překážky, jako například otázky spojené s možností volby a případy vlastního uvážení. Harmonizace pravidel zůstává nadále obzvláště složitá v oblasti velkých přeshraničních vnitroskupinových expozic, jelikož jednotný mechanismus dohledu nemá v této oblasti žádnou pravomoc. Přeshraniční činnosti v rámci bankovní unie navíc plně podléhají metodice, kterou používá Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS), v důsledku čehož je pro banku, která se nachází v zemi eurozóny, méně přitažlivá možnost rozšířit svou činnost do jiné země eurozóny oproti domácímu trhu. V důsledku této situace by Komise měla po důkladných konzultacích s ECB, ESRB a orgánem EBA přezkoumat stávající rámec a současně zachovat vyvážený a obezřetný přístup k domovským a hostitelským zemím a zohlednit potenciální přínosy a rizika pro členské státy a regiony.
(17b) Státní dluhopisy plní zásadní úlohu při poskytování vysoce kvalitních likvidních aktiv pro investory a stabilních zdrojů financování pro vládní instituce. Avšak v některých členských státech investovaly finanční instituce příliš do dluhopisů vydaných jejich vlastní vládou, což vede k nadměrné preferenci domácích aktiv („home bias“). Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů bankovní unie je prolomit provázanost rizika mezi bankami a vládami, a regulační rámec Unie pro obezřetnostní zacházení se státním dluhem by měl být i nadále v souladu s mezinárodními standardy, by banky měly i nadále vyvíjet úsilí o diverzifikovanější portfolio státních dluhopisů.
(18) Před přijetím aktů v souladu s článkem 290 SFEU je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.“
(19) Jelikož cílů této směrnice, totiž posílení a zdokonalení již existujících právních předpisů Unie zajišťujících jednotné požadavky obezřetnosti, jež platí pro družstevní záložny a investiční podniky v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(20) Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými ustanoveními směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.
(21) Směrnice 2013/36/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1Změny směrnice 2013/36/EU
Směrnice 2013/36/EU se mění takto:
(1) Článek 2 se mění takto:
a) odstavec 5 se mění takto:
(1) bod 16 se nahrazuje tímto:
„(16) v Nizozemsku: na činnost „Nederlandse Investeringsbank voor Ontwikkelingslanden NV“, „NV Noordelijke Ontwikkelingsmaatschappij“ ,„NV Industriebank Limburgs Instituut voor Ontwikkeling en Financiering“, „Overijsselse Ontwikkelingsmaatschappij NV“ a „kredietunies“;“.
(2) doplňuje se nový bod 24, který zní:
„(24) v Chorvatsku „kreditne unije“ a „Hrvatska banka za obnovu i razvitak“,“
b) vkládají se nové odstavce 5a a 5b, které znějí:
„5a. Aniž to má vliv na instituce uvedené v odstavci 5, tato směrnice se nepoužije na instituci, pro niž Komise stanoví v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle článku 148 na základě jí dostupných informací, že dotčená instituce splňuje všechny následující podmínky, aniž je dotčeno uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory:
a) instituce byla založena ▌ ústředními orgány státní správy, regionální či místní samosprávy členského státu;
b) právní a správní předpisy, jimiž se tato instituce řídí, potvrzují, že ▌ cíle zahrnují činnosti ve veřejném zájmu, jako je ▌financování konkrétních ekonomických aktivit nebo územních oblastí daného členského státu pro účely propagace a rozvoje;
c) na instituci se vztahuje rámec dohledu, který zajišťuje její finanční stabilitu;
d) ústřední orgán státní správy, regionální či místní samosprávy má povinnost chránit životaschopnost instituce přímými nebo nepřímými zárukami za nejméně 75 % výše závazků nebo požadavků na kapitál, požadavků na financování nebo expozic instituce;
e) instituce nesmí přijímat retailové vklady s výjimkou těch, za něž ručí orgán ústřední státní správy nebo orgán regionální či místní samosprávy;
f) pokud byla instituce založena orgánem regionální či místní samosprávy, většina její činnosti se omezuje na členský stát, v němž se nachází její skutečné správní ústředí;
g) v případě institucí, za jejichž kapitálové požadavky, potřeby financování nebo expozice ručí z méně než 75 % přímo nebo nepřímo ústřední orgán státní správy či orgán regionální či místní samosprávy členského státu podle písmena d), nedosahuje celková hodnota aktiv instituce 30 miliard EUR;
h) poměr celkových aktiv instituce k HDP daného členského státu nedosahuje 30 %;
▌
Komise provádí pravidelný přezkum toho, zda instituce, na kterou se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 148, i nadále splňuje podmínky uvedené v prvním pododstavci.
5b. Aniž to má vliv na instituce uvedené v odstavci 5, tato směrnice se nepoužije na kategorie institucí v členském státě, jestliže Komise stanoví v aktu v přenesené pravomoci podle článku 148 na základě jí dostupných informací, že instituce spadající do této kategorie jsou úvěrovými sdruženími podle vnitrostátního práva členského státu a splňují všechny následující podmínky:
a) jsou finančními institucemi družstevního charakteru;
b) jejich členství je omezeno na soubor členů sdílejících určité předem definované společné osobní rysy nebo zájmy;
c) mají povolení poskytovat úvěrové a finanční služby pouze svým členům;
d) mají povolení přijímat vklady nebo splatné prostředky pouze od svých členů ▌;
e) mají povolení provozovat pouze činnosti vyjmenované v bodech 1 až 6 a 15 v příloze I této směrnice;
f) podléhají dostatečným a účinným obezřetnostním požadavkům, včetně minimálních kapitálových požadavků, a spadají do rámce dohledu, který má podobný účinek jako rámec zřízený podle právních předpisů Unie;
g) souhrnná hodnota aktiv této kategorie institucí nepřesahuje 3 % HDP daného členského státu ▌;
h) jejich činnost se omezuje na členský stát, v němž se nachází jejich skutečné správní ústředí.
Komise provádí pravidelný přezkum toho, zda kategorie institucí, na kterou se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 148, i nadále splňuje podmínky uvedené v prvním pododstavci.“.
c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:
„6. Subjekty uvedené v bodu 1 a v bodech 3 až 24 odstavce 5 a v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s odstavci 5a a 5b tohoto článku se pro účely článku 34 a hlavy VII kapitoly 3 považují za finanční instituce.“.
ca) vkládá se nový odstavec, který zní:
„6a. Členské státy podle odstavců 5a a 5b zajistí zveřejnění seznamu subjektů, na něž se tato směrnice nevztahuje, spolu s informací o šíři jakékoli ochrany vkladů.“
d) doplňuje se odstavec 7, který zní:
„Kritéria stanovená v odstavcích 5a a 5b, z nichž může být instituce vyňata prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci podle článku 148, se za žádných okolností neuplatní na instituce, které byly předtím vyňaty ze seznamu uvedeného v článku 5.
Do [5 years after entry into force] Komise může přezkoumat subjekty uvedené v seznamu v souladu s odstavci 5a a 5b, vnitrostátní právní rámec a dohled uplatňovaný na tyto subjekty a vezme též v úvahu kritéria popsaná v odstavci 5a a 5b.“
(2) Článek 3 se mění takto:
a) v odstavci 1 se doplňují nové body, které znějí:
„(60) „orgánem příslušným k řešení krize“ orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/59/EU;
(61) „globální systémově významnou institucí“ (G-SVI) se rozumí G-SVI ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 132 nařízení (EU) č. 575/2013;
(62) „globální systémově významnou institucí mimo EU“ (G-SVI mimo EU) se rozumí G-SVI mimo EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení (EU) č. 575/2013;
(63) „skupinou“ se rozumí skupina ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 137 nařízení (EU) č. 575/2013.
(64) „skupinou ze třetí země“ se rozumí skupina, jejíž mateřský podnik má sídlo ve třetí zemi.
(64a) Genderově neutrální politika odměňování v úvěrové instituci či investičním podniku znamená politiku odměňování, která je založena na stejné odměně mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci.
b) doplňuje se odstavec 3, který zní:
„3. Pro účely uplatňování požadavků této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě a pro účely provádění dohledu na konsolidovaném základě v souladu s touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013 se pojmy „instituce“, „mateřská instituce v členském státě“, „mateřská instituce v EU“ a „mateřský podnik“ použijí rovněž na finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti, na které se vztahují požadavky stanovené v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě a mají povolení k činnosti v souladu s článkem 21a.“.
(3) V článku 4 se odstavec 8 nahrazuje tímto:
„8. V případě, že pravomoc k řešení krize mají jiné než příslušné orgány, zajistí členské státy, aby tyto jiné orgány na přípravě plánů řešení krize a ve všech ostatních případech, kdy je to vyžadováno touto směrnicí, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU[9] nebo nařízením (EU) č. 575/2013, úzce spolupracovaly s příslušnými orgány a konzultovaly je.“
(3a) V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„Členské státy stanoví, že úvěrové instituce musí od příslušných orgánů před zahájením své činnosti, včetně té, která je uvedena v příloze I, získat povolení. Aniž jsou dotčeny články 10 až 14, stanoví členské státy podmínky pro vydání tohoto povolení a sdělí je orgánu EBA.“
(4) V článku 8 se odstavec 2 se mění takto:
a) písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) informací poskytovaných příslušným orgánům v žádostech o povolení úvěrových institucí, včetně plánu činností uvedeného v článku 10, a informací, které jsou nezbytné ke splnění požadavků k vydání povolení stanovených členskými státy a oznámených orgánu EBA v souladu s odstavcem 1“;
b) písmeno b) se nahrazuje tímto:
„b) požadavků na akcionáře a společníky s kvalifikovanou účastí nebo, pokud kvalifikované účasti neexistují, dvacet největších akcionářů nebo společníků podle článku 14; a“
(5) v článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Odstavec 1 se nevztahuje na přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků kterýmkoli z následujících subjektů:
a) členský stát;
b) orgán regionální či místní samosprávy členského státu;
c) veřejné mezinárodní subjekty, jejichž členem je nejméně jeden členský stát;
d) osoby nebo podniky, u nichž zahájení a výkon činnosti výslovně podléhá právním předpisům Unie jiným, než je tato směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013;
e) subjekty uvedené v čl. 2 odst. 5, čl. 2 odst. 5a a čl. 2 odst. 5b, jejichž činnost se řídí vnitrostátním právem.“
(6) Článek 10 se nahrazuje tímto:
„Článek 10Plán činností a organizační struktura
Členské státy vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen plán činností, z něhož budou vyplývat druhy zamýšlené činnosti a organizační struktura dané úvěrové instituce, včetně údajů o mateřských podnicích, finančních holdingových společnostech a smíšených finančních holdingových společnostech v rámci skupiny.“.
(7) V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, nejsou-li přesvědčeny, že akcionáři nebo společníci vyhovují nárokům kladeným v zájmu zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrové instituce v souladu s kritérii stanovenými v čl. 23 odst. 1. Použijí se čl. 23 odst. 2 a 3 a článek 24.“.
(8) V článku 18 se písmeno d) nahrazuje tímto:
„d) nadále již nesplňuje obezřetnostní požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté, s výjimkou požadavků stanovených v článcích 92a a 92b, nařízení (EU) č. 575/2013 nebo uložené podle čl. 104 odst. 1 písm. a) nebo článku 105 této směrnice nebo nadále již není schopna plnit své závazky vůči svým věřitelům, a zejména pokud již nezajišťuje bezpečnost majetkových hodnot jí svěřených vkladateli.“.
(9) Vkládají se nové články 21a a 21b, které znějí:
„Článek 21aSchvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností
1. Členské státy vyžadují, aby finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti obdržely povolení od orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě určeného v souladu s článkem 111.
Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě není zároveň příslušným orgánem v členském státě, kde byla finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost založena, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě s příslušným orgánem konzultuje.
2. Žádost o vydání povolení podle odstavce 1 obsahuje údaje o:
a) strukturální organizaci skupiny, které je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost součástí, s jasně vyznačenými dceřinými společnostmi a případnými mateřskými podniky;
b) souladu s požadavky ohledně skutečného řízení činnosti a skutečného správního ústředí podle článku 13;
c) souladu s požadavky na akcionáře a společníky podle článku 14.
3. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může udělit povolení pouze v případě, že je přesvědčen, že jsou splněny následující podmínky:
a) finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost, na kterou se vztahují požadavky stanovené v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013, je schopna zajistit dodržování těchto požadavků;
b) finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost nebrání účinnému dohledu nad dceřinými institucemi nebo mateřskými institucemi.
4. Orgány vykonávající dohled na konsolidovaném základě požadují od finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, aby jim poskytly informace, které potřebují k monitorování strukturální organizace skupiny a splnění požadavků k vydání povolení podle tohoto článku.
5. Orgány vykonávající dohled na konsolidovaném základě mohou povolení udělené finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti odebrat pouze v případě, že tato finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost:
a) nezačne povolení využívat do 12 měsíců, výslovně se povolení vzdá nebo prodá všechny své dceřiné společnosti, které jsou zároveň institucemi;
b) získala povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;
c) nadále již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno;
d) podléhá požadavkům stanoveným v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě a nadále již nesplňuje obezřetnostní požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení (EU) č. 575/2013 nebo uložené podle čl. 104 odst. 1 písm. a) nebo článku 105 této směrnice nebo nadále již není schopna plnit své závazky vůči svým věřitelům;
e) spadá pod některý jiný případ, kdy lze podle vnitrostátních právních předpisů povolení odejmout; nebo
f) dopustí se jednoho z porušení uvedených v čl. 67 odst. 1.
Článek 21bZprostředkující mateřský podnik v EU
1. ▌Dvě nebo více institucí v Unii, které jsou součástí téže skupiny z třetí země, musí mít jediný zprostředkující mateřský podnik v EU usazený v Unii.
1a. Příslušné orgány mohou povolit institucím uvedeným v odstavci 1, aby měly dva zprostředkující mateřské podniky v EU, pokud se příslušné orgány ujistí, že by zřízení jediného zprostředkujícího mateřského podniku v EU:
i) bylo v rozporu s povinným požadavkem, který vyžaduje oddělení činností podle pravidel platných ve třetí zemi, ve které má nejvyšší mateřský podnik z třetí země správní ústředí nebo
ii) snížilo účinnost způsobilosti k řešení krize v porovnání s možností dvou zprostředkujících mateřských podniků podle posouzení provedeného orgánem příslušným k řešení krize zprostředkujícího mateřského podniku v EU po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize mateřského podniku zprostředkujícího mateřského podniku v EU.
1b. Mají-li dvě nebo více institucí v Unii, které jsou součástí téže skupiny z třetí země, v souladu s odstavcem 1a dva zprostředkující mateřské podniky v EU, které mají oprávnění jako úvěrové instituce podle článku 8 nebo finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost podle článku 21a, vykonává dohled na konsolidovaném základě:
i) příslušný orgán úvěrové instituce nebo úvěrová instituce s nejvyšší bilanční sumou, pokud v rámci skupiny existuje několik úvěrových institucí,
ii) příslušný orgán investičního podniku s největší bilanční sumou, pokud skupina nezahrnuje úvěrovou instituci, pokud je zprostředkující mateřský podnik v EU schválen jako finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost v souladu s článkem 21a.
Odchylně od písmene i) tohoto odstavce je v případě, že příslušný orgán vykonává na individuálním základě dohled nad více než jednou úvěrovou institucí v rámci skupiny, orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jednou nebo více úvěrovými institucemi v rámci skupiny, jestliže součet bilančních sum úvěrových institucí podléhajících jeho dohledu je vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán.
Odchylně od písmene ii) tohoto odstavce platí, že vykonává-li příslušný orgán na individuálním základě dohled nad více než jedním investičním podnikem ve skupině, je orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jedním nebo více investičními podniky v rámci skupiny s nejvyšší celkovou bilanční sumou.
Orgán vykonávající dohled podle tohoto odstavce je orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v souladu s hlavou VII kapitolou 3.
1c. Pokud jsou podle odstavce 1a povoleny dva zprostředkující mateřské podniky v EU, považují se za skupinu pro účely stanovení orgánu pro řešení krize skupiny ve smyslu směrnice 2014/59/EU a tento orgán pro řešení krize skupiny má veškeré pravomoci a kompetence, pokud jde o zprostředkující mateřské podniky v EU, jaké by měl, kdyby tvořily skupinu s mateřským podnikem z EU.
2. Členské státy požadují, aby zprostředkující mateřské podniky v EU působící v Unii obdržely povolení jako instituce v souladu s článkem 8 nebo jako finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost v souladu s článkem 21a.
3. Odstavce 1, 1a a 2 se nepoužijí, jestliže celková hodnota aktiv skupiny z třetí země v Unii nedosahuje 30 miliard EUR, pokud skupina z třetí země není zároveň G-SVI mimo EU.
4. Pro účely tohoto článku celková hodnota aktiv skupiny z třetí země v Unii zahrnuje:
a) celkovou hodnotu aktiv každé instituce v Unii ze skupiny z třetí země vyplývající z její konsolidované rozvahy; a
b) celkovou hodnotu aktiv každé pobočky ze skupiny z třetí země, která má povolení v Unii v souladu s článkem 47.
Odchylně od tohoto odstavce a na základě písemné žádosti skupiny z třetí země může příslušný orgán částečně nebo zcela upustit od požadavku uvedeného v písmenu b), a to sice dle posouzení případ od případu, po konzultaci s příslušným orgánem příslušným k řešení krize a s vnitrostátním orgánem skupiny z třetí země a s posouzením rozsahu a složitosti provozu skupiny ze třetí země v Unii, objemu aktiv v pobočkách skupiny z třetí země a velikosti celkové hodnoty aktiv v Unii v porovnání s celkovou hodnotou aktiv skupiny z třetí země. Příslušné orgány členských států, v nichž má skupina ze třetí země registrované pobočky, jsou konzultovány a musí být srozuměny s tím, že se částečně nebo úplně upustí od požadavku uvedeného v písmenu b).
5. Příslušné orgány oznámí každé povolení vydané podle odstavce 2 orgánu EBA, přičemž uvedou následující informace týkající se každé skupiny z třetí země působící v jejich jurisdikci:
a) názvy a částku celkové hodnoty aktiv institucí podléhajících dohledu a náležejících do skupiny z třetí země a druhy činností, které jsou oprávněny provádět;
b) názvy a částku celkové hodnoty aktiv přiřazených pobočkám povoleným v tomto členském státě podle článku 47;
c) název a právní formu každého zprostředkujícího mateřského podniku v EU usazeného v tomto členském státě a název skupiny ze třetí země, jehož je součástí.
6. Orgán EBA na svých internetových stránkách zveřejní seznam všech zprostředkujících mateřských podniků v EU, kterým bylo uděleno povolení v Unii.
Příslušné orgány zajistí, aby pro instituce, které jsou součástí téže skupiny z třetí země, byl zřízen ▌zprostředkující mateřský podnik v EU.
6a. Odchylně od odstavce 1, skupiny, které působí prostřednictvím více než jedné instituce v Unii a jejichž celková hodnota aktiv přesahuje 30 miliard EUR, nebo dceřiné podniky instituce G-SVI mimo EU musí mít do [date of entry into force of this directive] zprostředkující mateřský podnik v EU, nebo v případě uvedeném v odstavci 1a, dva zprostředkující mateřské podniky v EU, a to do [date of application of this Directive + three years].
6b. Orgán EBA předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, přičemž zohlední informace, které získal v souladu s odstavcem 5, do ...[entry into force of this Directive + 4 years]. Tato zpráva posoudí alespoň:
a) zda jsou požadavky tohoto článku proveditelné, nezbytné a přiměřené a zda by byla vhodnější jiná opatření;
b) dopad požadavků na strukturální oddělení v jiných jurisdikcích.
6c. Do dvou let od vstupu této směrnice v platnost předloží orgán EBA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle příslušného vnitrostátního práva členských států. Tato zpráva posoudí alespoň:
a) zda a nakolik postupy dohledu podle vnitrostátních právních předpisů pro pobočky ze třetích zemí rozlišují mezi členskými státy;
b) zda by rozdílné zacházení s pobočkami ze třetích zemí mohlo vést k regulační arbitráži;
c) zda by byla nezbytná a vhodná další harmonizace vnitrostátních režimů pro pobočky ze třetích zemí, zejména pokud jde o významné pobočky ze třetích zemí.
Komise na základě doporučení orgánu EBA případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.
(10) V čl. 23 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) pověst, znalosti, dovednosti a zkušenosti, jak je stanoveno v čl. 91 odst. 1, všech členů vedoucího orgánu, kteří budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti úvěrové instituce; “.
(11) V článku 47 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Příslušné orgány oznámí orgánu EBA:
a) všech povoleních poboček udělených úvěrovým institucím, které mají skutečné správní ústředí v třetí zemi;
b) celkové hodnotě aktiv a pasiv povolených poboček úvěrových institucí, které mají skutečné správní ústředí v třetí zemi, podle pravidelných výkazů.
Orgán EBA na svých internetových stránkách zveřejní seznam všech poboček z třetích zemí, kterým bylo uděleno povolení v členských státech, s uvedením členského státu a celkové hodnoty aktiv každé pobočky.“.
(11a) V článku 56 se doplňují nová písmena fa) a fb), která znějí:
„fa) příslušnými orgány uvedenými v článku 48 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849;
fb) příslušnými orgány nebo subjekty odpovědnými za uplatňování pravidel o strukturálním oddělení v rámci bankovní skupiny. „
(11b) V čl. 57 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:
„ (1) Bez ohledu na články 53, 54 a 55 členské státy zajistí, aby probíhala výměna informací mezi příslušnými orgány a orgány odpovědnými za dohled nad:“
(11c) V čl. 63 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Členské státy stanoví, že příslušné orgány mohou přinejmenším požadovat nahrazení osoby uvedené v prvním pododstavci, pokud tato osoba poruší své povinnosti podle prvního pododstavce.“
(11d) Článek 74 se mění takto:
„1. Instituce mají spolehlivé systémy správy a řízení, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními odpovědnostmi, účinnými postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž je nebo může být instituce vystavena, přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádné správy a účetních postupů, a zásady a postupy odměňování, které odpovídají náležitému a účinnému řízení rizik a podporují je. Tyto politiky a postupy odměňování jsou genderově neutrální.
2. Systémy, postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1 musí být komplexní a úměrné povaze, rozsahu a složitosti rizika spojeného s modelem podnikání a s činností instituce. Zohlední se technická kritéria stanovená v článcích 76 až 95.
3. EBA vydá pokyny pro systémy, postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1 v souladu s odstavcem 2. Jeden rok po přijetí této směrnice vydá EBA pro úvěrové instituce a investiční podniky pokyny pro genderově neutrální politiku odměňování. Dva roky po zveřejnění těchto pokynů a na základě informací shromážděných příslušnými vnitrostátními orgány vypracuje EBA zprávu o uplatňování genderově neutrálních politik odměňování úvěrovými institucemi a investičními podniky.
(12) V článku 75 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Příslušné orgány shromažďují informace zveřejněné v souladu s kritérii pro zveřejňování údajů stanovenými v čl. 450 odst. 1 písm. g), h), i) a k) nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i informace poskytnuté úvěrovými institucemi a investičními podniky o rozdílech v odměňování žen a mužů, a používají tyto informace ke srovnávání trendů a postupů odměňování. Příslušné orgány poskytují tyto informace orgánu EBA.“
(13) Článek 84 se nahrazuje tímto:
„Článek 84
Úrokové riziko investičního portfolia
1. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly interní systémy nebo uplatňovaly standardizovanou metodiku pro určení, hodnocení, řízení a snižování rizik vyplývajících z možných změn úrokových sazeb, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce.
2. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly systémy vyhodnocování a monitorování rizik vyplývajících z případných změn v úvěrových rozpětích, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce, a jež nelze vysvětlit na základě rizik uvedených v odstavci 1.
3. Příslušné orgány mohou vyžadovat, aby daná instituce uplatňovala standardizovanou metodiku uvedenou v odstavci 1 v případě, že interní systémy zavedené touto institucí za účelem hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 nejsou uspokojivé. V takovém případě vysvětlí příslušné orgány příslušné instituci důvody svého rozhodnutí.
4. Orgán EBA vypracuje návrh regulačních technických norem, které pro účely tohoto článku upřesní zásady pro standardizovanou metodiku, již mají instituce uplatňovat za účelem hodnocení rizik uvedených v odstavci 1, včetně konzervativně kalibrované alternativní zjednodušené metodiky pro instituce, jejichž celková hodnota aktiv nedosahuje 5 miliard EUR.
Orgán EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do dne [one year after entry into force].
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
5. Orgán EBA vydá pokyny k upřesnění:
a) kritérií hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 interním systémem instituce;
b) kritérií určování, řízení a snižování rizik uvedených v odstavci 1 institucemi;
c) kritérií pro posuzování a monitorování rizik uvedených v odstavci 2 institucemi;
d) kritérií pro stanovení toho, které interní systémy zavedené institucemi pro účely odstavce 1 nejsou uspokojivé podle odstavce 3;
Orgán EBA vydá tyto pokyny do dne [one year after entry into force].“
(14) V článku 85 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly zásady a postupy pro hodnocení a řízení expozice vůči operačnímu riziku, včetně rizik modelů a rizik plynoucích z outsourcingu, a pokrytí méně četných, ale vysoce rizikových událostí. Pro účely těchto zásad a postupů instituce jasně zformulují, co tvoří podstatu operačního rizika.“.
(14a) V čl. 88 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
Členské státy přinejmenším zajistí, aby řídící orgány instituce nepřetržitě sledovaly poskytování úvěrů spřízněným stranám a oznamovaly poskytování takových úvěrů příslušnému orgánu v případě, že by mohly vést ke střetu zájmů. Příslušné orgány mají pravomoc takové úvěry zakázat nebo omezit.“
(14b) V článku 89 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„5a. Do 1. ledna 2020 Komise po konzultaci s orgány EBA, EIOPA a ESMA přezkoumá, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) stále odpovídající, přičemž zohlední předchozí posouzení dopadů, mezinárodní dohody a vývoj právních předpisů v Unii, a zda lze do odstavce 1 doplnit další relevantní informace.
Do 30. června 2020 Komise na základě konzultace s orgány EBA, EIOPA a ESMA podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o posouzení uvedeném v odstavci 5a a případně Evropskému parlamentu a Radě předloží legislativní návrh.“
(14c) Článek 91 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Instituce, včetně finančních holdingových společností a smíšené finanční holdingové společnosti mají prvořadou odpovědnost za zajištění toho, že členové vedoucího orgánu musejí vždy mít dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti k výkonu svých povinností. ▌Členové vedoucího orgánu musí splňovat zejména požadavky stanovené v odstavcích 2 až 8.“
b) odstavce 7 a 8 se nahrazují tímto:
„7. Vedoucí orgán má dostatečné kolektivní znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem instituce, včetně hlavních rizik. Celkové složení vedoucího orgánu odpovídajícím způsobem odráží širokou škálu zkušeností.“
„8. Každý člen vedoucího orgánu jedná čestně, bezúhonně a používá vlastní názory při účinném posuzování a případném vznášení konstruktivních připomínek k rozhodnutím vrcholného vedení a při účinném kontrolování a sledování rozhodování osob ve vedení instituce. Tento požadavek nesmí vést k tomu, že by členové přidružených podniků nebo přidružených subjektů nesměli být členy řídícího orgánu v rámci jeho dozorčí funkce .“
c) doplňuje se nový odstavec, který zní:
„13a. Bez ohledu na čl. 13 odst. 1 mohou příslušné orgány posoudit na základě vlastního uvážení, jak instituce dodržují požadavky čl. 91 odst. 1 až (8) týkající se řídícího orgánu v jeho kontrolní funkci před nebo po jmenování jednoho ze svých členů.“
(15) Článek 92 se mění takto:
a) odstavec 1 se zrušuje.
b) v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:
„Příslušné orgány zajistí, aby při vytváření a uplatňování zásad celkového odměňování zahrnujícího mzdy a zvláštní penzijní výhody pro kategorie zaměstnanců, jejichž profesionální činnosti mají podstatný dopad na jejich rizikový profil, včetně vrcholného vedení, zaměstnanců odpovědných za činnosti spojené s podstupováním rizik a zaměstnanců v kontrolních funkcích, pro všechny zaměstnance, kterým je vyplácena celková odměna, díky níž se dostávají do stejné příjmové skupiny jako vrcholné vedení ▐, dodržovaly instituce následující zásady způsobem, který odpovídá jejich velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností: „
ba) v odstavci 2 se vkládá nové písmeno, které zní:
aa) politika odměňování je genderově neutrální: ženy a muži budou za stejnou nebo rovnocennou práci odměňování stejně.“
bb) vkládá se nový odstavec, který zní:
„2a) Odstavcem 2 tohoto článku a články 94 a 95 není dotčen plný výkon základních práv zakotvených v čl. 153 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, obecných zásad vnitrostátního smluvního a pracovního práva, unijních a vnitrostátních právních předpisů upravujících práva a zapojení akcionářů a obecné povinnosti vedoucích orgánů dotčených institucí ani případná práva sociálních partnerů uzavírat a prosazovat kolektivní smlouvy v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi.“
(16) Článek 94 se mění takto:
a) v odst. 1 písm. l) se bod i) nahrazuje tímto:
„ i) akciemi nebo v závislosti na právní struktuře dané instituce rovnocennými vlastnickými podíly; nebo nástroji spojenými s akciemi nebo v závislosti na právní struktuře dané instituce rovnocennými nepeněžními nástroji;“
aa) V odstavci 1 se písmeno m) mění takto:
„m) výplata podstatné části, avšak v každém případě alespoň 40 % pohyblivé složky odměny, se odkládá na dobu, která není kratší než pět ▌ let a která náležitým způsobem odpovídá povaze činnosti, rizikům s ním spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným zaměstnancem.
Odměna, která má být vyplacena v souladu s podmínkami odkladu splatnosti, se nepřiznává rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě. V případě pohyblivé složky odměny představující zvlášť vysokou částku se odkládá výplata alespoň 60 % této částky. Délka této doby odkladu odpovídá hospodářskému cyklu, povaze činnosti, rizikům s ní spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným zaměstnancem;“
b) doplňují se nové odstavce, které znějí:
„3. Odchylně od odstavce 1 se zásady uvedené v písmenech l) a m) a v písm. o) druhém pododstavci nepoužijí pro:
a) instituci na individuálním základě, která může být rovněž předmětem obezřetnostní konsolidace nebo součást bankovní skupiny, jejíž hodnota aktiv v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího běžnému hospodářskému roku v průměru dosahovala nejvýše 8 miliard EUR;
b) pracovníka, jehož roční pohyblivá složka odměny nepřesahuje 50 000 EUR a nepředstavuje více než jednu čtvrtinu celkové roční odměny tohoto pracovníka.
Odchylně od písmene a) může příslušný orgán rozhodnout, že na instituce, na individuálním základě, která může být rovněž předmětem obezřetnostní konsolidace nebo součástí bankovní skupiny, jejichž celková hodnota aktiv nedosahuje výše uvedené v písmeni a), se odchylka nevztahuje z důvodu povahy a rozsahu jejich činnosti, jejich vnitřní organizace, případně vlastností skupiny, ke které patří.
Odchylně od písmene b) může příslušný orgán rozhodnout, že na pracovníky, jejichž roční pohyblivá složka odměny nedosahuje výše a podílu uvedených v písmeni b), se odchylka nevztahuje z důvodu zvláštností vnitrostátního trhu, pokud jde o způsoby odměňování nebo z důvodu povahy povinností a pracovní náplně těchto pracovníků.
4. Do [four years after entry into force of this Directive] Komise v úzké spolupráci s orgánem EBA přezkoumá uplatňování odstavce 3 a vypracuje o něm zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně s legislativním návrhem.
5. Orgán EBA přijme pokyny, které usnadní provedení odstavce 3 a zajistí jeho jednotné uplatňování.“
(17) Článek 97 se mění takto:
a) V čl. 97 odst. 1 se zrušuje písmeno b);
b) vkládá se nový odstavec, který zní:
„4a. Příslušné orgány mohou přizpůsobit metody pro použití procesu přezkumu a hodnocení uvedených v odstavci 1 za účelem zohlednění institucí s podobným profilem rizika, jako jsou podobné obchodní modely nebo zeměpisná oblast expozic. Tyto přizpůsobené metodiky mohou zahrnovat na rizika zaměřená kritéria a kvantitativní ukazatele a nemají vliv na individuální povahu opatření uložených v souladu s článkem 104.
V případě, že příslušné orgány používají na míru přizpůsobené metodiky podle tohoto odstavce, oznámí to orgánu EBA. Orgán EBA sleduje postupy dohledu a vydává obecné pokyny, v nichž upřesňuje, jak mají být hodnoceny podobné rizikové profily pro účely tohoto odstavce a zajišťováno jednotné a přiměřené uplatňování podobných metodik přizpůsobeným institucím v celé Unii. Tyto pokyny se přijímají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.“
(18) Článek 98 se mění takto:
a) v odstavci 1 se zrušuje písmeno j);
aa) Vkládají se odstavce 3a a 3b, které znějí:
„3a. S ohledem na zkušenosti získané při uplatňování pokynů uvedených v čl. 395 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 orgán EBA do ... [two years after the date of entry into force of this Directive] vypracuje návrh regulačních technických norem, které stanoví metodickou normu pro příslušné orgány a příslušný souhrnný limit pro expozice vůči subjektům stínového bankovnictví, které provádějí bankovní činnosti mimo regulovaný rámec, a rovněž individuální limity pro expozice vůči těmto subjektům.
Pro účely tohoto odstavce vypracuje orgán EBA vhodná kritéria pro vymezení pojmu „subjekt stínového bankovnictví“ jako podnik, který vykonává alespoň jednu nebo více činností v oblasti zprostředkování úvěrů.
Orgán EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do [by Date]
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
3b. Příslušné orgány musí do 1. prosince 2021 provádět sledování komplexních strukturovaných finančních transakcí, jak jsou uvedeny v čl. 449b nařízení (EU) č. 575/2013, s cílem rozpoznat transakce, které jsou strukturovány k potenciálnímu dosažení významných daňových zvýhodnění.
Oznámí Komisi jakoukoli transakci, o níž bylo takto rozpoznáno, že představuje riziko významných daňových zvýhodnění.“
b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5. Do přezkumu a hodnocení prováděného příslušnými orgány se zahrne expozice institucí vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia. Opatření dohledu se přijmou alespoň u institucí, jejichž ekonomická hodnota vlastního kapitálu uvedená v čl. 84 odst. 1 se z důvodu náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb, popsané v kterémkoli ze scénářů šesti náhlých a neočekávaných změn určených orgánem dohledu (supervisory shock) pro úrokové sazby, nebo pokud instituci postihne „značný pokles“ čistého úrokového výnosu způsobený náhlými a nečekanými změnami úrokových sazeb, jak je uvedeno v kterémkoli ze scénářů, jež se použijí na úrokové míry, sníží o více než 15 % jejich kapitálu tier 1. Opatření v oblasti dohledu se nemusí provádět, pokud příslušné orgány na základě přezkumu a vyhodnocení úrokového rizika dojdou k závěru, že instituce není nadměrně vystavena úrokovému riziku plynoucímu z činností v rámci neobchodního portfolia a že je řízení úrokového rizika instituce na základě investičního portfolia přiměřené.
Pro účely tohoto článku se za obezřetnostní opatření považují kterákoli z těchto opatření:
a) opatření uvedená v čl. 104 odst. 1 a 104a;
b) společné modelovací a parametrické předpoklady jiné než ty, které byly určeny podle odst. 5a písm. b), jež instituce promítnou do výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle čl. 84 odst. 1.“;
c) vkládá se nový odstavec 5a, který zní:
„5a. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které pro účely odstavce 5 upřesní:
a) scénáře šesti náhlých a neočekávaných změn určených orgánem dohledu (supervisory shock), které se uplatní na úrokové sazby všech měn;
b) společné modelování a parametrické předpoklady, které instituce zohlední ve svých výpočtech ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle odstavce 5;
c) společné modelovací a parametrické předpoklady, které instituce promítnou do výpočtů čistého úrokového výnosu, a na to, co představuje „velký pokles“.
Orgán EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do dne [one year after entry into force].
Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“.
ca) Vkládají se odstavce 7a, 7b a 7c, které znějí:
„7a. V zájmu přiměřeného uplatňování této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 by měly příslušné orgány v rámci dohledu a hodnocení uvést, jak zohledňují zejména velikost a rozsah činnosti instituce a komplexitu rizik vyplývajících z jejího obchodního modelu.
7b. Pro účely odstavce 3b tohoto článku vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 do 1. června 2020 pokyny upřesňující kvalitativní a kvantitativní kritéria a ukazatele pro určení transakcí, které jsou potenciálně konstruovány k dosažení významných daňových zvýhodnění.
7c. EBA prošetří zavedení technických kritérií pro proces dohledu a hodnocení rizik souvisejících s expozicemi vůči činnostem, které jsou výrazně spojeny s environmentálními, sociálními a správními cíli (ESG), s cílem posoudit mimo jiné možné zdroje a účinky těchto rizik na instituce, s ohledem na stávající podávání zpráv o udržitelnosti ze strany institucí a na práci na zprávě uvedené v čl. 501d písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.
Pro účely prvního pododstavce obsahuje zpráva EBA alespoň tyto údaje:
a) vymezení rizik spojených s ESG, fyzických rizik a rizik přechodu, včetně rizik souvisejících s odpisy majetku v důsledku regulačních změn a kvalitativních a kvantitativních kritérií a parametrů, které jsou relevantní pro hodnocení těchto rizik, jakož i metodiku pro posouzení, zda taková rizika mohou v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu vzniknout a zda by mohla mít podstatný finanční dopad na instituci;
b) zda by významné koncentrace specifických úvěrových expozic mohly pro danou instituci zvýšit rizika spojená s ESG, fyzická rizika a rizika přechodu;
c) popis postupů, které může instituce použít k zjišťování, hodnocení a řízení rizik spojených s ESG, fyzických rizik a rizik přechodu;
d) parametry a měřítka, které mohou orgány dohledu a instituce použít k hodnocení dopadů krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých rizik spojených s ESG, fyzických rizik a rizik přechodu na poskytování úvěrů a činnost finančních zprostředkovatelů;
e) zda by bylo vhodné vypracovat zvláštní kritéria pro zátěžový test a výhledovou analýzu možného vývoje v oblasti klimatu týkající se portfolia regulovaných subjektů s cílem posoudit rizika související se životním prostředím, fyzická rizika a rizika přechodu, včetně rizik spojených s odpisy aktiv v důsledku změn právních předpisů a sladění úvěrových portfolií na úrovni Unie.
EBA předloží zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, do [dvou let po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].
Na základě této zprávy může EBA v případě potřeby přijmout pokyny k zavedení kritérií týkajících se rizik spojených s ESG pro proces dohledu a hodnocení, který zohlední zjištění ve zprávě EBA uvedená v tomto odstavci.“
(19) V čl. 99 odst. 2 se zrušuje písmeno b).
(20) Článek 103 se zrušuje.
(21) Článek 104 se mění takto:
a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:
„1. Pro účely článku 97, čl. 98 odst. 4 a odst. 5, čl. 101 odst. 4 a článku 102 a uplatňování nařízení (EU) č. 575/2013 mají příslušné orgány alespoň tyto pravomoci:
a) požadovat, aby instituce měly dodatečný kapitál převyšující požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 za podmínek uvedených ve článku 104a;
b) požadovat posílení zavedených systémů, postupů, mechanismů a prováděných strategií v souladu s články 73 a 74;
c) požadovat, aby instituce předložily plán na obnovení souladu s požadavky dohledu podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 575/2013 a stanovily lhůtu pro jeho provedení, včetně úprav tohoto plánu z hlediska rozsahu a lhůty;
d) požadovat, aby instituce používaly specifický systém tvorby opravných položek a rezerv nebo zacházení s aktivy z hlediska kapitálových požadavků;
e) zakázat nebo omezit obchody, operace nebo síť institucí nebo požadovat upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro zdraví instituce;
f) požadovat snížení rizika obsaženého v činnostech, produktech a systémech institucí, včetně činností v rámci outsourcingu;
g) požadovat, aby instituce omezily pohyblivou složku odměny stanovením její výše jako procentního podílu celkových čistých výnosů v případě, že je tato složka odměny neslučitelná s udržováním řádného kapitálového základu;
h) požadovat, aby instituce využívaly čisté zisky k posílení kapitálu;
i) omezit nebo zakázat, aby instituce rozdělovala výnosy nebo vyplácela úroky akcionářům, společníkům nebo držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1, pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků dané instituce;
j) uložit dodatečné nebo častější podávání zpráv, včetně zpráv o kapitálové a likviditní pozici;
k) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení týkajících se nesouladu splatností mezi aktivy a pasivy;
l) požadovat poskytnutí doplňujících informací pouze na ad hoc základě.
2. Pro účely odst. 1 písm. j) mohou příslušné orgány institucím uložit požadavky na dodatečné nebo častější podávání zpráv pouze v případě, že informace, které mají být podány, nejsou duplicitní a je splněna jedna z těchto podmínek:
a) je splněna kterákoli z podmínek uvedených v čl. 102 odst. 1 písm. a) nebo b);
b) příslušný orgán považuje za přiměřené uložit tyto požadavky za účelem shromažďování informací podle čl. 102 odst. 1 písm. b);
c) dodatečné informace se požadují po dobu trvání programu dohledových šetření v instituci v souladu s článkem 99.
Informace, které mohou být od institucí požadovány, se považují za duplicitní podle prvního pododstavce, jestliže má příslušný orgán již k dispozici stejné nebo v podstatě stejné informace, jestliže mohou být vytvořeny příslušným orgánem nebo je lze získat jinými prostředky než jejich vyžádáním od instituce. Jestliže má příslušný orgán informace k dispozici v jiném formátu nebo rozčlenění než dodatečné informace, které mají být předloženy, příslušný orgán si dodatečné informace nevyžádá, pokud mu jiný formát nebo rozčlenění nebrání ve vytvoření velmi podobné informace.“;
b) odstavec 3 se zrušuje.
(22) Vkládají se články 104a, 104b a 104c, které znějí:
„Článek 104aDodatečný kapitálový požadavek
1. Příslušné orgány uloží dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) ▌ v případě, že na základě přezkumů provedených v souladu s články 97 a 101 zjistí u jednotlivých institucí kteroukoli z těchto situací:
a) instituce je vystavena rizikům nebo prvkům rizika, která nejsou krytá či dostatečně krytá kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté, páté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013, jak je uvedeno v odstavci 2;
b) instituce nesplňuje požadavky stanovené v článku 73 a 74 této směrnice nebo v článku 393 nařízení (EU) č. 575/2013 a pouhé uplatnění jiných správních opatření nebo opatření v oblasti dohledu v odpovídajícím časovém rámci nemusí stačit k tomu, aby dostatečně napravilo dotčená uspořádání, postupy, mechanismy a strategie;
c) úpravy podle čl. 98 odst. 4 jsou považovány za nedostatečné k tomu, aby instituci umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát;
d) hodnocení provedené v souladu s čl. 101 odst. 4 odhalí, že neplnění požadavků ohledně používání povoleného přístupu bude mít pravděpodobně za následek nedostatečné kapitálové požadavky;
e) instituce opakovaně nestanovuje nebo neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu podle čl. 104b odst. 1;
ea) jinou situaci u dané instituce, která podle názoru příslušného orgánu vzbuzuje významné obavy v oblasti dohledu.
Příslušné orgány uloží dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) za účelem pokrytí rizika podstupovaného jednotlivými institucemi v důsledku jejich činností, včetně těch, které odrážejí dopad některých podnikatelských modelů nebo tržního vývoje na rizikový profil dané instituce.
2. Pro účely odst. 1 písm. a) se rizika nebo prvky rizik považují za nekrytá nebo nedostatečně krytá kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté, páté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 pouze v případě, že objemy, druhy a rozdělování kapitálu, které příslušný orgán považuje za přiměřené při zohlednění přezkumu hodnocení provedeného institucemi v rámci dohledu v souladu s čl. 73 prvním pododstavcem, jsou vyšší než kapitálové požadavky pro instituci stanovené v části třetí, čtvrté, páté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013.
Pro účely prvního pododstavce kryje kapitál, který se považuje za dostatečný, všechna významná rizika nebo prvky těchto rizik, na něž se nevztahuje nebo dostatečně nevztahuje konkrétní kapitálový požadavek. Jedná se o rizika nebo prvky rizik, které jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků stanovených v části třetí, čtvrté, páté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013. Mezi ně mohou patřit:
a) významná rizika specifická pro instituci nebo prvky takových rizik, které jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků stanovených v části třetí, čtvrté, páté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013;
b) významná rizika specifická pro instituci nebo prvky takových rizik, které byly navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté, páté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 pravděpodobně podceněny.
Příslušné orgány s ohledem na rizikový profil každé jednotlivé instituce posoudí rizika, jimž je daná instituce vystavena. K rizikům nebo prvkům rizik uvedeným v odst. 1 písm. a) nepatří rizika, pro která tato směrnice nebo nařízení (EU) č. 575/2013 stanovuje přechodnou úpravu, ani rizika, na která se vztahují ustanovení o ochraně předchozího stavu.
Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic lze považovat za významné, jestliže nastane některý z případů uvedených v čl. 98 odst. 5, ledaže příslušný orgán dospěje v rámci procesu dohledu a hodnocení k závěru, že instituce není nadměrně vystavena riziku úrokového rizika vyplývajícího z činností, které nejsou součástí investičního portfolia, a že řízení úrokového rizika vyplývající z činností mimo investiční portfolio instituce je přiměřené.
▌
3. Příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle čl. 104 odst. 1 písm. a) jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2, a kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté, páté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013.
4. Příslušné orgány požadují, aby instituce splnily dodatečné kapitálové požadavky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) kapitálem za těchto podmínek:
a) ▌ tři čtvrtiny dodatečného kapitálového požadavku tvoří kapitál tier 1;
b) ▌ tři čtvrtiny kapitálu tier 1 tvoří kapitál CET 1.
Odchylně od prvního pododstavce může příslušný orgán v případě nutnosti a s ohledem na zvláštní situaci dané instituce požadovat, aby dodatečný kapitálový požadavek splnila s vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1.
Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) se nepoužije ke splnění žádných kapitálových požadavků stanovených v písm. a), b) a c) a čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vymezeného v čl. 128 odst. 6 této směrnice ani pokynu ohledně dodatečného kapitálu uvedeného v článku 104b.
Odchylně od třetího pododstavce se může kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) uloženého příslušnými orgány k řešení rizik nebo prvků rizik, která nejsou dostatečně krytá čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, použít ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv podle čl. 128 odst. 6 této směrnice.
5. Příslušný orgán každé instituci ▌ písemně odůvodní rozhodnutí uložit dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a), a to alespoň jasným popisem úplného posouzení prvků podle odstavců 1 až 4. V případě uvedeném v odst. 1 písm. d) se jedná o zvláštní zdůvodnění, proč se uložené doporučení ohledně kapitálu již nepovažuje za dostatečné.
▌
Článek 104bPokyn ohledně dodatečného kapitálu
1. Podle strategií a postupů uvedených v článku 73 a po konzultaci s příslušným orgánem stanoví instituce přiměřenou výši kapitálu, s níž je příslušný orgán spokojen a která dostatečně převyšuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté, páté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v této směrnici, včetně dodatečných kapitálových požadavků uložených příslušnými orgány v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. a), včetně zajištění toho, aby byl kapitál instituce schopen absorbovat možné ztráty zjištěné na základě zátěžového testu v rámci dohledu podle článku 100, aniž by se porušila:
a) minimální pevná výše kapitálu stanovená příslušnými orgány, přičemž příslušné orgány mohou vzít v úvahu věrohodná opatření v oblasti řízení a dynamické úpravy rozvahy, které mohou být provedeny během projekčního horizontu; nebo
b) ▌kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté, páté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečné kapitálové požadavky uložené příslušnými orgány v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. a), přičemž příslušné orgány vezmou v úvahu věrohodná opatření v oblasti řízení a dynamické úpravy rozvahy, které mohou být provedeny během projekčního horizontu.
2. Příslušné orgány provádějí pravidelný přezkum výše kapitálu stanovené každou institucí v souladu s odstavcem 1, přičemž zohlední závěry přezkumů a hodnocení prováděných v souladu s články 97 a 101, včetně výsledků zátěžových testů podle článku 100.
3. Příslušné orgány sdělí institucím závěry přezkumu stanoveného v odstavci 2, jakož i pokyn dohledu ohledně výše kapitálu stanovené v souladu s odstavcem 1.
▌
4a. Kapitál použitý ke splnění dodatečných kapitálových požadavků podle odstavce 1 tohoto článku se nepoužije ke splnění žádných kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, požadavku z článku 104a této směrnice ani požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vymezeného v čl. 128 odst. 6 této směrnice.
5. Na instituci, která očekávání uvedená v odstavci 3 nesplní, se nevztahují omezení podle článku 141.
5a. Do tří let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá orgán EBA uplatňování tohoto článku, včetně odst. 1 písm. a) a b), a podá zprávu Komisi. Na základě této zprávy Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.
Článek 104c
Spolupráce s orgány příslušnými k řešení krize
1. Před stanovením jakéhokoli dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) a před sdělením jakéhokoli očekávání úprav výše kapitálu v souladu s článkem 104b příslušné orgány konzultují orgány příslušné k řešení krize. Pro tyto účely příslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize všechny dostupné informace.
2. Příslušné orgány informují orgány příslušné k řešení krize o dodatečných kapitálových požadavcích uložených institucím podle čl. 104 odst. 1 písm. a) a o jakémkoli očekávání úpravy výše kapitálu sděleném institucím v souladu s článkem 104b.“.
(23) V článku 105 se zrušuje písmeno d).
(24) V článku 108 se zrušuje odstavec 3.
(25) V článku 109 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
„2. Příslušné orgány vyžadují, aby mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, plnily povinnosti stanovené v oddíle II této kapitoly na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, aby zajistily, že systémy, postupy a mechanismy požadované v oddíle II této kapitoly jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Zejména zajistí, aby mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, zavedly tyto systémy a postupy a mechanismy ve svých dceřiných podnicích, na něž se tato směrnice nevztahuje, včetně podniků usazených v offshore finančních centrech. Takové systémy a postupy a mechanismy jsou rovněž konzistentní a řádně integrované a uvedené dceřiné podniky rovněž mohou rovněž poskytovat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Dceřiné podniky, na něž se tato směrnice nevztahuje, splňují zvláštní požadavky pro dané odvětví na individuální úrovni.
3. Povinnosti vyplývající z oddílu II této kapitoly týkající se dceřiných podniků, na něž se tato směrnice nevztahuje, se nepoužijí, pokud mateřská instituce v EU může prokázat příslušným orgánům, že použití oddílu II je z hlediska právních předpisů třetí země, kde je dceřiný podnik usazen, protiprávní.
3a. Pro účely odstavce 2 vypracuje EBA po konzultaci s orgánem ESMA návrh regulačních norem s ohledem na praktické aspekty uplatňování pravidel pro odměňování podle této směrnice na dceřiné podniky, na které se tato směrnice nevztahuje.
S přihlédnutím k velikosti institucí, jejich vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, jakož i k tomu, že zvláštní odvětvové právní předpisy mají přednost v případě, že konkrétní požadavky této směrnice mohou být v rozporu s odvětvovými požadavky, stanoví tento návrh regulačních norem kvalitativní a vhodná kvantitativní kritéria pro určení kategorií zaměstnanců odpovědných za činnosti spojené s podstupováním rizik na úrovni skupiny, jakož i třídy nástrojů, které odrážejí rizikový profil skupiny.
V této souvislosti EBA po konzultaci s orgánem ESMA posoudí a v případě potřeby změní stávající regulační technické normy týkající se kritérií k určení kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají významný dopad na rizikový profil instituce podle čl. 92 odst. 2 této směrnice.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“
(26) Článek 113 se nahrazuje tímto:
„Článek 113 Společná rozhodnutí ohledně obezřetnostních požadavků pro jednotlivé instituce
1. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU v členském státě učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly společného rozhodnutí:
a) o použití článků 73 a 97 pro stanovení přiměřenosti konsolidované úrovně kapitálu skupiny institucí s ohledem na její finanční situaci a profil rizika a požadovanou úroveň kapitálu pro použití čl. 104 odst. 1 písm. a) na všechny subjekty v rámci dané skupiny institucí a na konsolidovaném základě;
b) o opatřeních k řešení významných záležitostí a závažných zjištění týkajících se dohledu nad likviditou včetně těch, které se týkají přiměřenosti organizace a řízení rizik, jak vyžaduje článek 86, a těch, které se týkají potřeby uložení požadavků na likviditu pro konkrétní instituce v souladu s článkem 105 této směrnice.
▌
1a. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě informuje příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU v členském státě o jakémkoli očekávání úprav výše kapitálu na konsolidovanou úroveň v souladu s čl. 104b odst. 3.
2. Společných rozhodnutí podle odstavce 1 se dosáhne:
a) pro účely odst. 1 písm. a) do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží ostatním dotčeným příslušným orgánům zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104a;
b) pro účely odst. 1 písm. b) do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení profilu rizika likvidity skupiny institucí v souladu s články 86 a 105;
c) pro účely odst. 1 písm. c) do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104b.
Společná rozhodnutí také náležitě zohlední posouzení rizika dceřiných podniků vypracované dotčenými příslušnými orgány v souladu s články 73, 97, 104a a 104b.
Společná rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) a b) mají podobu dokumentů obsahujících úplná odůvodnění, které mateřské instituci v EU poskytne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. V případě nesouhlasu konzultuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoliv jiného dotčeného příslušného orgánu EBA. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může konzultovat orgán EBA z vlastního podnětu.
3. V případě, že příslušné orgány nedosáhnou takového společného rozhodnutí v rámci lhůt uvedených v odstavci 2, rozhodne o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a), článku 104b a článku 105 na konsolidovaném základě orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po řádném zohlednění posouzení rizika dceřiných podniků provedeném příslušnými orgány. Pokud na konci lhůt uvedených v odstavci 2 kterýkoliv z dotčených příslušných orgánů předloží záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které může orgán EBA vydat podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodne v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu daného nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.
Odpovídající příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské úvěrové instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU rozhodnou o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a), článku 104b a článku 105 na individuálním nebo subkonsolidovaném základě po náležitém zohlednění názorů a výhrad vyjádřených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Pokud na konci kterékoliv ze lhůt uvedených v odstavci 2 kterýkoliv z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží příslušné orgány své rozhodnutí a vyčkají na rozhodnutí, které orgán EBA přijme podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodnou v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu daného nařízení. Orgán EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.
Rozhodnutí mají podobu dokumentu obsahujícího plná odůvodnění a zohledňují posouzení rizik, názory a výhrady ostatních příslušných orgánů vyjádřené v obdobích uvedených v odstavci 2. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě doručí tento dokument všem příslušným odpovědným orgánům a mateřské instituci v EU.
Pokud byl konzultován orgán EBA, všechny příslušné orgány jeho doporučení zváží a podají vysvětlení ohledně všech významných odchylek od tohoto doporučení.
4. Společná rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá příslušnými orgány v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3, se považují za směrodatná a jsou příslušnými orgány uplatňována v dotčených členských státech.
Společná rozhodnutí podle odstavce 1 a jakékoliv rozhodnutí přijaté v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3, se aktualizují každoročně nebo za výjimečných okolností v případě, že příslušný orgán odpovídající za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU písemně podá orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě plně odůvodněnou žádost o aktualizaci rozhodnutí o použití čl. 104 odst. 1 písm. a), článku 104b a článku 105. V tomto případě se aktualizace může provádět na dvoustranném základě, tj. může se na ní podílet orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušný orgán podávající žádost.
5. Orgán EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro zajištění jednotných podmínek uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v tomto článku, pokud jde o použití článků 73, 86 a 97 a čl. 104 odst. 1 písm. a), článku 104b a článku 105 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.
Orgán EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. července 2014.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“.
(27) V čl. 116 prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:
„Kolegia orgánů dohledu se zřizují rovněž v případě, že se všechny dceřiné společnosti mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU nacházejí v třetí zemi.“
(27a) V článku 117 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„4a. Příslušné orgány, finanční zpravodajské jednotky a orgány pověřené veřejnou povinností dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech (1) a (2) směrnice (EU) 2015/849 pro účely souladu s touto směrnicí vzájemně úzce spolupracují v rámci svých příslušných pravomocí a poskytují si informace, které jsou pro tento účel důležité podle této směrnice, nařízení (EU) č. 575/2013 a podle směrnice (EU) 2015/849.“
(28) V článku 119 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. S výhradou článku 21a členské státy přijmou jakákoli opatření nezbytná k zahrnutí finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností do konsolidovaného dohledu.“
(29) V článku 120 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Pokud smíšená finanční holdingová společnost podléhá rovnocenným ustanovením podle této směrnice a podle směrnice 2009/138/ES, zejména z hlediska dohledu vycházejícího z rizik, může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po dohodě s orgánem dohledu nad skupinou v pojišťovnictví použít na tuto smíšenou finanční holdingovou společnost pouze ustanovení směrnice týkající se nejvýznamnějšího finančního sektoru, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/87/ES.“.
(29a) V článku 125 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„1a. Pokud je podle článku 111 orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě ve skupině s mateřskou finanční holdingovou společností jiný orgán než koordinátor určený v souladu s článkem 10 směrnice 2002/87/ES, oba tyto orgány spolupracují pro účely uplatňování této směrnice a nařízení (EU) 575/2013 na konsolidovaném základě. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a koordinátor uzavřou za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce písemné dohody o koordinaci a spolupráci.“
(29b) Článek 129 se mění takto:
a) v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Členské státy, které se rozhodnou takové osvobození uplatnit, vyrozumí o této skutečnosti ESRB. ESRB předá tato oznámení ve stanoveném časovém rámci Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států.“
b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5. Instituce nesmí používat kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění požadavku dle odstavce 1 tohoto článku pro potřeby plnění kteréhokoli z požadavků stanovených dle článků 104, 104a nebo pokynu podle 104b.
(29c) Článek 130 se mění takto:
a) v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Členské státy, které se rozhodnou takové osvobození uplatnit, vyrozumí o této skutečnosti ESRB. ESRB předá tato oznámení ve stanoveném časovém rámci Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států.“
b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„Instituce jsou povinny plnit požadavek dle odstavce 1 prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, který bude udržován nad rámec kmenového kapitálu tier 1 udržovaného za účelem splnění požadavku na kapitál stanoveného dle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení (EU) č. 575/2013, požadavku na udržování bezpečnostní kapitálové rezervy podle článku 129 této směrnice a jakéhokoli požadavku stanoveného podle článku 104a a 104b této směrnice.“
(30) ▌Článek 131 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Členské státy určí orgán pověřený tím, aby na konsolidovaném základě určil globální systémově významné instituce (G-SVI) a na individuálním, subkonsolidovaném nebo případně konsolidovaném základě jiné systémově významné instituce (J-SVI), které jsou povoleny v rámci jejich jurisdikcí. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán. Členské státy mohou určit více takových orgánů.
Mezi instituce G-SVI patří:
a) skupina vedená mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU; nebo
b) instituce, která není dceřiným podnikem mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU.
Institucí J-SVI může být skupina vedená mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, nebo instituce.“.
b) v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
EBA vypracuje po konzultaci s ESRB regulační technické normy týkající se kritérií pro stanovení podmínek použití tohoto odstavce ve vztahu k posuzování institucí J-SVI a metodiku pro koncepci a kalibraci sazeb kapitálových rezerv. Tyto regulační technické normy zohlední mezinárodní rámce pro vnitrostátní systémově významné instituce a specifické aspekty na úrovni Unie a na úrovni jednotlivých států.
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem do 30. června 2020 Komisi.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v druhém pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“
c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5. Příslušný orgán nebo pověřený orgán může na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném nebo případně individuálním základě v případě jednotlivých institucí J-SVI stanovit, že se na ně bude vztahovat povinnost kapitálové rezervy pro J-SVI až do výše 3 % celkového objemu vypočítané rizikové expozice, která je tvořena kmenovým kapitálem tier 1, a to při zohlednění kritérií pro určení institucí J-SVI.“
d) vkládá se odstavec 5a, který zní:
„5a. Příslušný orgán nebo pověřený orgán může požadovat kapitálovou rezervu pro instituce J-SVI vyšší než 3 % celkového objemu vypočítané rizikové expozice, a to pod podmínkou schválení Komisí.
Do dvou měsíců od oznámení podle odstavce 7 poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda je kapitálová rezerva pro J-SVI považována za přiměřenou. Stanovisko k dané kapitálové rezervě podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010 může Komisi poskytnout také orgán EBA.
Do dvou měsíců od oznámení přijme Komise prováděcí akt, jímž zmocní příslušný orgán nebo pověřený orgán k přijetí navrženého opatření, a to s ohledem na případné hodnocení ze strany ESRB a EBA, a pokud je přesvědčena o tom, že kapitálová rezerva pro J-SVI nemá neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránila řádnému fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářela překážky bránící jeho fungování.“
e) v odstavci 7 se návětí nahrazuje tímto:
„7. Dříve, než příslušný nebo pověřený orgán stanoví nebo upraví kapitálovou rezervu pro J-SVI, informuje ESRB jeden měsíc před zveřejněním rozhodnutí uvedeného v odstavci 5. ESRB předá oznámení Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům členských států ve stanoveném časovém rámci. Toto oznámení obsahuje podrobné informace o těchto skutečnostech:“
f) odstavec 8 se nahrazuje tímto:
„8. Aniž je dotčen článek 133 a odstavec 5 tohoto článku, pokud je určitá instituce J-SVI dceřiným podnikem instituce G-SVI nebo instituce J-SVI, jež je mateřskou institucí v EU a na niž se vztahuje povinnost kapitálové rezervy pro J-SVI na konsolidovaném základě, nepřesáhne kapitálová rezerva, která se pro danou instituci J-SVI použije na individuálním nebo subkonsolidovaném základě, nižší z těchto úrovní:
a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro G-SVI nebo J-SVI platné pro skupinu na konsolidované úrovni a 1 % celkového objemu rizikové expozice vypočtené v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013; a
b) 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočtené v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo sazba, kterou Komise povolila uplatnit na danou skupinu na konsolidované úrovni.“
g) odstavec 9 se nahrazuje tímto:
„9. Rozlišuje se ▌ pět podkategorií institucí G-SVI. Nejnižší hranice a hranice mezi jednotlivými podkategoriemi se vymezí prostřednictvím skóre stanovených pomocí určovací metodiky. Hraniční skóre mezi sousedními podkategoriemi se jednoznačně stanoví v souladu se zásadou, podle níž mezi jednotlivými podkategoriemi dochází ke konstantnímu lineárnímu nárůstu systémového významu, což má za následek lineární nárůst výše požadovaného dodatečného kmenového kapitálu tier 1, a to s výjimkou nejvyšší podkategorie. Pro účely tohoto odstavce se systémovým významem rozumí očekávaný dopad, jaký by měly potíže dotčené instituce G-SVI na celosvětový finanční trh. Nejnižší podkategorii je přiřazena kapitálová rezerva pro G-SVI ve výši 1 % celkového objemu rizikové expozice vypočtené v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitálová rezerva přiřazená jednotlivým podkategoriím se, až do čtvrté podkategorie včetně, zvyšuje po 0,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Na nejvyšší podkategorii kapitálové rezervy pro G-SVI se vztahuje kapitálová rezerva ve výši 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočítané podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.
Pokud je instituce zařazena do nejvyšší kategorie kapitálové rezervy pro G-SVI, přidává se ihned nová podkategorie. Kapitálová rezerva se pro každou následující podkategorii zvyšuje vždy o 1 % celkového objemu expozice vypočtené podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.“
h) odstavec 12 se nahrazuje tímto:
„12. Příslušný orgán nebo pověřený orgán informuje ESRB o názvech institucí G-SVI a J-SVI a o tom, do jakých podkategorií jsou jednotlivé instituce G-SVI zařazeny. ESRB předá oznámení Komisi a orgánu EBA ve stanoveném časovém rámci a názvy systémově významných institucí zveřejní. Příslušné orgány nebo pověřené orgány zveřejní informace o tom, do jakých podkategorií jsou jednotlivé instituce G-SVI zařazeny.
Příslušný orgán nebo pověřený orgán přezkoumá jednou ročně určení institucí G-SVI a J-SVI a zařazení jednotlivých institucí G-SVI do podkategorií a informuje o výsledku tohoto přezkumu dotčené systémově významné instituce a ESRB, který výsledky ve stanoveném časovém rámci předá Komsi a orgánu EBA. Příslušný orgán nebo pověřený orgán zveřejní aktualizovaný seznam určených systémově významných institucí, jakož i informace o tom, do jaké podkategorie jsou jednotlivé určené instituce G-SVI zařazeny.
i) odstavec 13 se nahrazuje tímto:
13. Systémově významné instituce nesmí používat kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem splnění požadavků dle odstavce 4 a 5 pro potřeby splnění kteréhokoli z požadavků stanovených podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 a článků 129 a 130 této směrnice a kteréhokoli z požadavků stanovených podle článků 102 a 104 této směrnice.
j) odstavec 14 se nahrazuje tímto:
„14. Vztahuje-li se na skupinu na konsolidovaném základě ▌kapitálová rezerva pro instituci G-SVI a kapitálová rezerva pro instituci J-SVI, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
Vztahuje-li se na instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě kapitálová rezerva pro J-SVI a kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133, použije se součet obou dvou.
Vztahuje-li se na skupinu na konsolidovaném základě kapitálová rezerva pro G-SVI, kapitálová rezerva pro J-SVI a kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133, použije se součet následujících položek:
a) vyšší z kapitálových rezerv pro G-SVI a pro J-SVI;
b) kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133.“
(30a) Článek 133 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Každý členský stát může pro finanční sektor nebo pro jedno či více pododvětví tohoto sektoru zavést pro všechny expozice nebo jejich podsoubor povinnost kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika tvořené kmenovým kapitálem tier 1 za účelem předcházení ▌makroobezřetnostním rizikům, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 575/2013 a článek 131 této směrnice, a zmírnění těchto rizik, ve smyslu rizika narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní důsledky pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním členském státě.“
b) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:
„3. Pro účely odstavce 1 tohoto článku může být vyžadováno, aby instituce nad rámec kmenového kapitálu tier 1 udržovaného za účelem splnění požadavku na kapitál stanoveného podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 udržovaly kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika kmenového kapitálu tier 1 ▌na základě expozic, na než se vztahuje kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika podle odstavce 8 tohoto článku na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení.
Celková sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika instituce se vypočítá jako součet částek stanovených v písm. a) a b) dělený částkou stanovenou v písm. c) a je vyjádřena jako procentní podíl:
a) každá kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika uplatňovaná na všechny expozice všech institucí nebo případně na všechny expozice pododvětví institucí;
b) každá kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika uplatňovaná na expozice vůči jednotlivým odvětvím nebo pododvětvím a
c) celkový objem rizikové expozice vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.
Dotčený příslušný nebo pověřený orgán může požadovat, aby instituce udržovaly kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika na individuální, konsolidované nebo subkonsolidované úrovni. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se uplatní za účelem řešení rizik, na něž se nevztahuje kapitálová rezerva pro G-SVI nebo J-SVI podle článku 131.
4. Instituce nesmí používat kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem splnění požadavku dle odstavce 3 pro potřeby splnění kteréhokoli z požadavků stanovených podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 a článků 129, 130 a 131 této směrnice a kteréhokoli z požadavků stanovených podle článků 102, 104, 104a a pokynů podle článku 104b této směrnice.“
c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:
„6. Pokud ▌je instituce součástí skupiny nebo podskupiny, ke které patří instituce G-SVI nebo J-SVI, nikdy to neznamená, že se na uvedenou instituci na individuálním základě vztahuje požadavek kombinované kapitálové rezervy, který je nižší než součet bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové rezervy a součet kapitálové rezervy pro instituci J-SVI a kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, které se na danou instituci použijí na individuálním základě.
d) odstavec 9 se nahrazuje tímto:
9. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se použije na všechny instituce nebo na jednu či více jejich podskupin, pro něž jsou orgány dotyčných členských států příslušné v souladu s touto směrnicí, a je stanovena v postupných nebo zrychlených krocích ▌. Pro jednotlivá pododvětví sektoru, odvětvové expozice nebo případně podsoubory odvětvové expozice mohou být zavedeny různé požadavky. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neřeší rizika, na něž se vztahuje rámec stanovený v článku 131.
e) odstavec 11 se mění takto:
i) návětí se nahrazuje tímto:
„11. Dříve, než příslušný nebo pověřený orgán stanoví nebo upraví sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika do výše 3 %, informuje ▌ESRB ▌jeden měsíc před zveřejněním rozhodnutí uvedeného v odstavci 16. ESRB předá oznámení Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států ve stanoveném časovém rámci. Vztahuje-li se kapitálová rezerva na expozice nacházející se ve třetích zemích, příslušný orgán nebo pověřený orgán informuje rovněž ESRB. ESRB předá oznámení orgánům dohledu těchto třetích zemí. Toto oznámení obsahuje podrobné informace o těchto skutečnostech:“
ii) písmeno e) se zrušuje.
f) odstavec 12 se mění takto:
i) návětí se nahrazuje tímto:
„12. Dříve, než příslušný orgán nebo pověřený orgán stanoví nebo upraví sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši nad 3 %, informuje ESRB. ESRB předá oznámení Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států ve stanoveném časovém rámci. Vztahuje-li se kapitálová rezerva na expozice nacházející se ve třetích zemích, příslušný orgán nebo pověřený orgán informuje rovněž ESRB. ESRB předá oznámení orgánům dohledu těchto třetích zemí. Toto oznámení obsahuje podrobné informace o těchto skutečnostech:“
ii) písmeno e) se zrušuje.
g) odstavec 14 se nahrazuje tímto:
„14. ▌Je-li jedna podmnožina finančního sektoru dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán vyrozumí orgány daného členského státu, Komisi a ESRB. Komise a ESRB vydají do 30 pracovních dnů od vyrozumění doporučení ohledně opatření přijímaných v souladu s tímto odstavcem. V případě, že se uvedené orgány neshodnou, a v případě záporného doporučení Komise i ESRB může příslušný orgán nebo pověřený orgán záležitost postoupit orgánu EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. Rozhodnutí o stanovení kapitálové rezervy pro tyto expozice se pozastaví, dokud orgán EBA nevydá rozhodnutí.“
h) v odstavci 15 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„15. Do 30 pracovních dnů od oznámení podle odstavce 12 poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda je kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika považována za vhodnou. EBA rovněž může Komisi poskytnout k dané kapitálové rezervě stanovisko podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010.“
i) první pododstavec odstavce 16 se mění takto:
i) písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) sazbu nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;“
ii) vkládá se nové písmeno, které zní:
„ba) expozice, na něž se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika použije;“
(30b) V článku 134 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Jestliže členský stát uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením, informuje o tom ESRB. ESRB předá v určeném časovém rámci oznámení Komisi, orgánu EBA a členskému státu, který uvedenou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanoví.“
(30c) Článek 136 se mění takto:
a) v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:
„3. Každý pověřený orgán posoudíčtvrtletně intenzitu cyklického, makroobezřetnostního či systémového rizika a v případě změn určí nebo upraví odpovídající sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro svůj členský stát, přičemž každý pověřený orgán přihlédne k:“
b) odstavec 7 se nahrazuje tímto:
„7. Každý pověřený orgán provede oznámení čtvrtletní použitelné sazby proticyklické kapitálové rezervy zveřejněním na své internetové stránce. Toto oznámení bude obsahovat přinejmenším následující informace:
a) použitelnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy;
b) rozhodný poměr úvěrů k HDP a jeho odchylku od dlouhodobého trendu;
c) orientační ukazatel kapitálové rezervy vypočtený dle odstavce 2;
d) odůvodnění této sazby kapitálové rezervy;
e) v případě, že dojde ke zvýšení sazby kapitálové rezervy, den, od kterého jsou instituce povinny tuto zvýšenou sazbu kapitálové rezervy uplatňovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci;
f) v případě, že den uvedený v písmenu e) má nastat po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne oznámení dle tohoto odstavce, odkaz na výjimečné okolnosti, které odůvodňují tuto kratší lhůtu pro uplatňování dané sazby;
g) v případě, že dojde ke snížení sazby kapitálové rezervy, orientační dobu, během které se neočekává žádné zvýšení sazby kapitálové rezervy, společně s odůvodněním této doby;
Pověřené orgány čtvrtletně informují ESRB o použitelné sazbě proticyklické kapitálové rezervy a o údajích specifikovaných pod písmeny a) až g). ESRB zveřejní na své internetové stránce veškeré takto oznámené sazby kapitálových rezerv a související informace.
Pověřené orgány účastnících se členských států vymezené v nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 rovněž čtvrtletně informují ECB o použitelné sazbě proticyklické kapitálové rezervy a sdělují jí informace uvedené v písmenech a) až g).
(31) V článku 141 se odstavce 1 až 6 nahrazují tímto:
„1. Aniž jsou dotčena jakákoli opatření podle článku 104 této směrnice a kapitoly II a III směrnice 2014/59/EU, příslušné orgány zakážou institucím, které splňují požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, provádět rozdělení výnosů související s kmenovým kapitálem tier 1 nebo provádět platby na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 v rozsahu, v jakém by došlo ke snížení kmenového kapitálu tier 1 na takovou úroveň, kdy by požadavek kombinovaných kapitálových rezerv již splněn nebyl.
2. Aniž jsou dotčena jakákoli opatření podle článku 104 této směrnice a kapitoly II a III směrnice 2014/59/EU, pověřené orgány požadují, aby instituce, které nesplňují požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, vypočetly nejvyšší rozdělitelnou částku (dále jen „MDA“) v souladu s odstavcem 4 a podaly příslušnému orgánu zprávu o takto vypočtené MDA.
Použije-li se první pododstavec, příslušné orgány zakážou každé takové instituci přijetí kteréhokoli z následujících opatření před tím, než tato instituce vypočte MDA:
a) rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1;
b) vytvoření závazku výplaty pohyblivé složky odměny nebo penzijních dávek závisejících na uvážení či výplaty pohyblivé složky odměny, pokud závazek k její výplatě vznikl v době, kdy instituce nesplňovala požadavky kombinovaných kapitálových rezerv;
c) provedení platby na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1.
3. Příslušné orgány zakážou každé instituci, která nesplňuje nebo nepřekračuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, aby vyplácela prostřednictvím jakéhokoli z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) částku vyšší než MDA, která se vypočte v souladu s odstavcem 4. ▌
4. Příslušné orgány požadují, aby instituce vypočetly MDA vynásobením částky vypočtené v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. Opatření uvedená v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) mají za následek snížení MDA.
5. Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:
a) předběžných zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 po odečtení jakékoli částky zaplacené v návaznosti na kterékoli z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku;
plus
b) výročních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 po odečtení jakékoli částky zaplacené v návaznosti na kterékoli z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku;
c) nerozdělených výnosů, mezitímních zisků nebo zisků ke konci roku již zahrnutých v kmenovém kapitálu tier 1 v rozsahu, v jakém jsou opakovaně vytvářeny, a za předpokladu, že:
i) rozdělení zisku je omezeno na částku, která neumožní instituci snížit svůj kmenový kapitál tier 1 na nižší kvartil požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;
ii) instituce uspokojivým způsobem příslušnému orgánu prokáže, že je schopna vytvořit takový zisk do 12 měsíců poté, co došlo k porušení povinnosti, a
iii) příslušný orgán schválí plán zachování kapitálu uvedený v článku 142;
mínus
d) (částky, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené pod písmeny a) a b) tohoto odstavce zůstaly nerozděleny.
6. Druhý činitel součinu se určí následovně:
a) pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavku na kapitál podle článku 92a a čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, podle článků 45c a 45d směrnice 2014/59/EU a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele nule;
b) pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavku na vlastní kapitál podle článku 92a a čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, podle článků 45c a 45d směrnice 2014/59/EU a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází v druhém kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0,2;
c) pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavku na vlastní kapitál podle článku 92a a čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, podle článků 45c a 45d směrnice 2014/59/EU a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází v třetím kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0,4;
d) pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavku na vlastní kapitál podle článku 92a a čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, podle článků 45c a 45d směrnice 2014/59/EU a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, vyjádřený jako procento z celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, nachází ve čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, rovná se hodnota činitele 0,6;
Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv se vypočítají následovně:
„Qn“ označuje pořadové číslo daného kvartilu.“
(32) Vkládá se nový článek 141a, který zní:
„Článek 141aNesplnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv
1. Má se za to, že instituce neplní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv pro účely článku 141, nemá-li kapitál a způsobilé závazky ve výši a kvalitě potřebné ke splnění požadavku vymezeného v čl. 128 odst. 6 zároveň s každým požadavkem uvedeným v:
a) čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 a požadavkem uvedeným v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice;
b) čl. 92 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a požadavkem uvedeným v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice;
c) čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a požadavkem uvedeným v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice;
ca) čl. 92 odst. 1 písm. d) a případně čl. 92 odst. 1 písm. da) nařízení (EU) č. 575/2013 a požadavkem uvedeným v čl. 104a této směrnice;
d) článku 92a nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 45c a 45d směrnice 2014/59/EU.
Kapitál zachovaný způsobem, aby se vyhovělo požadavkům stanoveným v čl. 128 odst. 6, se nesmí použít, aby se zároveň vyhovělo požadavkům podle článků 45c, 45d a 45e směrnice 2014/59/EU.
2. Odchylně od odstavce 1 se nemá za to, že instituce neplní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv pro účely článku 141, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) instituce plní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv vymezený v čl. 128 odst. 6 při zohlednění navíc každého z požadavků uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c);
b) neplnění požadavku podle čl. 128 odst. 6 při zohlednění požadavku podle odst. 1 písm. d) je výhradně důsledkem neschopnosti instituce vydat nebo nahradit závazky, které nesplňují nebo již nesplňují kritéria způsobilosti nebo splatnosti stanovená v článcích 72b a 72c nařízení (EU) č. 575/2013;
c) neplnění požadavků podle odst. 1 písm. d) netrvá déle než 6 měsíců;
ca) uvedená instituce není J-SVI.“.
(32a) Článek 142 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
V případě, že instituce nesplňuje:
a) požadavek kombinovaných kapitálových rezerv; nebo
b) kombinovaný požadavek úpravy výše pákového poměru tvořený proticyklickou úpravou výše pákového poměru stanovenou pro konkrétní instituci a úpravou výše pákového poměru pro J-SVI,
je povinna vyhotovit plán zachování kapitálu a předložit jej příslušnému orgánu nejpozději ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne, kdy instituce zjistila, že předmětný požadavek nesplňuje, ledaže příslušný orgán povolí delší lhůtu v délce nejvýše 10 dnů.
Příslušné orgány udělí takové povolení pouze na základě individuální situace úvěrové instituce a s přihlédnutím k rozsahu a složitosti činností instituce.
b) odst. 2 písm. c) se nahrazuje tímto:
„c) plán a časový rámec navýšení kapitálu s cílem splnit požadavky, které instituce nesplnila podle odstavce 1, v plném rozsahu;
c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„Příslušný orgán posoudí plán zachování kapitálu, přičemž tento plán schválí pouze tehdy, pokud dospěje k závěru, že v případě realizace tohoto plánu lze s rozumnou mírou pravděpodobnosti očekávat, že díky němu dojde k zachování nebo vytvoření kapitálu dostatečného k tomu, aby byla instituce schopna splnit požadavek, který nesplnila podle odstavce 1, a to ve lhůtě, kterou bude příslušný orgán považovat za odpovídající.“
(33) V článku 145 se doplňují nová písmena j) a k), která zní:
„j) doplnění čl. 2 odst. 5a a 5b tím, že na základě informací, které má k dispozici, stanoví
i) zda instituce nebo kategorie institucí splňují podmínky stanovené v uvedených článcích; nebo
ii) zda instituce nebo kategorie institucí podmínky v nich stanovené již nesplňují;
k) změny seznamu uvedeného v čl. 2 odst. 5:
i) vypuštěním institucí nebo kategorií institucí v případě, že dané instituce nebo kategorie institucí zaniknou;
ii) provedením nezbytných změn v případě změny názvu dané instituce nebo kategorie institucí.“.
(34) V článku 146 se zrušuje písmeno a).
(35) V článku 161 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„10. Do 31. prosince 2023 Komise přezkoumá provádění a uplatňování pravomocí dohledu uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. j) a l) a vypracuje o tom zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě.“
Článek 2Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [one year after entry into force of this Directive]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Použijí tyto předpisy ode dne [one year + 1 day after entry into force of this Directive]. Předpisy, které jsou nezbytné k dosažení souladu se změnami stanovenými v čl. 1 bodech 13 a 18, obsahujících změny článků 84 a 98 směrnice 2013/36/EU, se však použijí ode dne [two years after entry into force of this Directive].
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda/předsedkyně
- [1] Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 5.
- [2] *Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
- [3] Úř. věst. C […], […], s.
- [4] Úř. věst. C , , s. .
- [5] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
- [6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
- [7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 173, 12. 6. 2014, s. 190.
- [8] Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.“
- [9] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 173, 12. 6. 2014, s. 190.
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Název |
Subjekty, jimž byla udělena výjimka, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu |
||||
|
Referenční údaje |
COM(2016)0854 – C8-0474/2016 – 2016/0364(COD) |
||||
|
Datum předložení EP |
23.11.2016 |
|
|
|
|
|
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 19.1.2017 |
|
|
|
|
|
Zpravodajové Datum jmenování |
Peter Simon 24.11.2016 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
28.2.2017 |
25.4.2017 |
3.5.2017 |
11.12.2017 |
|
|
|
22.2.2018 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
18.6.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
44 5 8 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, David Coburn, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Barbara Kappel, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Gabriel Mato, Alex Mayer, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Andrea Cozzolino, Ashley Fox, Doru-Claudian Frunzulică, Syed Kamall, Alain Lamassoure, Thomas Mann, Luigi Morgano, Michel Reimon, Joachim Starbatty |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Christofer Fjellner, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Rupert Matthews |
||||
|
Datum předložení |
28.6.2018 |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
44 |
+ |
|
|
ALDE |
Thierry Cornillet, Petr Ježek, Wolf Klinz, Caroline Nagtegaal, Ramon Tremosa i Balcells |
|
|
ECR |
Ashley Fox, Syed Kamall, Rupert Matthews, Stanisław Ożóg, Joachim Starbatty, Joachim Starbatty |
|
|
ENF |
Barbara Kappel |
|
|
PPE |
Burkhard Balz, Markus Ferber, Christofer Fjellner, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Fulvio Martusciello, Gabriel Mato, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan |
|
|
S&D |
Hugues Bayet, Pervenche Berès, Andrea Cozzolino, Jonás Fernández, Doru-Claudian Frunzulică, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Luigi Morgano, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker |
|
|
5 |
- |
|
|
EFDD |
David Coburn, Bernard Monot |
|
|
ENF |
Gerolf Annemans, Marco Zanni |
|
|
S&D |
Alfred Sant |
|
|
8 |
0 |
|
|
EFDD |
Marco Valli |
|
|
GUE/NGL |
Marisa Matias, Martin Schirdewan, Miguel Viegas |
|
|
VERTS/ALE |
Sven Giegold, Philippe Lamberts, Michel Reimon, Ernest Urtasun |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se