ZPRÁVA o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2019

29.6.2018 - (2018/2024(BUD))

Rozpočtový výbor
Zpravodaj: Daniele Viotti

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2019

(2018/2024(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 23. května 2018 (COM(2018)0600),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[1],

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[2] , a jeho následnou změnu nařízením Rady (EU, Euratom) č. 2017/1123 ze dne 20. června 2017[3],

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[4],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2018 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2019 – oddíl III – Komise[5],

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. února 2018 o rozpočtových směrech pro rok 2019 (06315/2018),

–  s ohledem na článek 86a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0247/2018),

Návrh rozpočtu na rok 2019 – posílení solidarity a příprava na udržitelnou budoucnost

1.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 15. března 2018 Parlament označil za priority rozpočtu EU na rok 2019: udržitelný růst, inovace, konkurenceschopnost, bezpečnost, boj proti změně klimatu, přechod na energii z obnovitelných zdrojů a migraci, a rovněž vyzval k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost mladým lidem;

2.  připomíná, že rozpočet EU na rok 2019 bude posledním v současném volebním období a bude projednáván souběžně s jednáním o příštím víceletém finančním rámci (VFR) a o reformě systému vlastních zdrojů EU; rovněž připomíná, že Spojené království se zavázalo k tomu, že se bude podílet na financování a plnění ročních rozpočtů Unie na rok 2019 a 2020, jako kdyby zůstalo v Unii po březnu 2019;

3.  vítá návrh Komise a je přesvědčen, že obecně odpovídá prioritám Parlamentu; má v úmyslu dále posílit klíčové programy a zajistit náležitou výši financování odpovídající těmto prioritám; konstatuje nárůst ve výši 3,1 % v prostředcích na závazky a nižší procentuální podíl na HND v porovnání s rokem 2018 jak u prostředků na závazky (1 % proti 1,02 %), tak u prostředků na platby (0,9 % oproti 0,92 %);

4.  vítá navrhované posílení programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy (CEF), programu Erasmus+ a programů přispívajících ke zvýšení bezpečnosti občanů EU; poukazuje však na to, že je nutné více podporovat MSP, které jsou klíčové pro zajištění hospodářského růstu a tvorby pracovních míst, a věnovat odpovídající zdroje na digitalizaci průmyslu EU a podporu digitálních dovedností a digitálního podnikání a programy zaměřené na mladé lidi, a konkrétně ErasmusPro; připomíná, že je přesvědčen, že rozpočet programu Erasmus+ na rok 2019 by měl být přinejmenším zdvojnásoben;

5.  lituje, že navýšení rozpočtu programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) činí v porovnání s rozpočtem na rok 2018 pouze 2,3 % (362,2 milionů EUR v prostředcích na závazky) a že navrhované prostředky na platby jsou o 0,6 % nižší; připomíná, že se jedná o úspěšný program, který má mnohem více žadatelů než reálných příjemců finančních prostředků; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou v EU důležitou hnací silou zaměstnanosti, hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, jsou páteří evropské ekonomiky a jsou schopny vytvářet růst a pracovní místa; naléhavě požaduje jako nejvyšší prioritu, aby se to odrazilo v dostatečném financování programů pro MSP a dalším navýšení prostředků na závazky programu COSME vzhledem k tomu, jak je tento program úspěšný;

6.  vyzdvihuje úlohu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při zmenšování investiční mezery v EU; žádá, aby byla v zájmu optimální regionální a sektorové vyváženosti posílena sociální dimenze využívání EFSI, včetně inovací ve zdravotní péči a lékařství, sociální infrastruktury, ochrany životního prostředí, udržitelné dopravy, obnovitelných zdrojů energie a infrastruktury pro skladování energie; znovu opakuje svůj dlouholetý postoj, že veškeré nové iniciativy VFR musí být financovány novými prostředky, a nikoli na úkor stávajících programů; opakuje také, že je odhodlán posílit programy Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy, aby se co nejvíce vyrovnaly škrty provedené v těchto programech v rozpočtu na rok 2019 kvůli financování rozšíření EFSI;

7.  všímá si závazku k obnovené agendě EU v oblasti obrany, zejména prostřednictvím dohody o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) jako první fáze Evropského obranného fondu; je přesvědčen, že tento společný závazek přispěje k dosažení úspor z rozsahu a větší koordinaci mezi členskými státy a podniky a umožní tak EU, aby si uchovala strategickou autonomii a stala se skutečným světovým hráčem;

8.  konstatuje, že Komise navrhla u Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) zvýšení o 233 milionů EUR, v souladu s finančním plánem; znovu potvrzuje, že Parlament nesouhlasil s jakýmkoli předsunutím dodatečných prostředků na období 2018–2020 vyplývajících z revize VFR v polovině období; domnívá se, že rozpočtový orgán si plně zachovává své pravomoci, pokud jde o rozhodování o výši financování všech programů, včetně těch, které byly předmětem revize VFR v polovině období; zdůrazňuje význam loajální spolupráce mezi orgány a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby si zachovaly důvěru během rozpočtového procesu pro rok 2019;

9.  je nadále odhodlán činit kroky proti nezaměstnanosti, a zejména proti nezaměstnanosti mladých lidí; v tomto ohledu se domnívá, že by měla být dále posílena Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí – v souvislosti s tím, že je třeba navýšit financování EU v zájmu provedení pilíře sociálních práv –, a to navzdory obtížím spojeným s přeprogramováním iniciativy a programů ESF v případě úpravy finančního krytí této iniciativy; uznává, že problém nezaměstnanosti mladých nebyl odpovídajícím způsobem řešen v celé EU a míra nezaměstnanosti mladých je stále vyšší než v roce 2007; žádá Komisi, aby zaručila, že členské státy nebudou nahrazovat vlastní politiky a financování v boji proti nezaměstnanosti mladých finančními prostředky z této iniciativy, ale spíše je jimi doplní; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a učňovská příprava představují účinné způsoby boje proti nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že mobilita umožněná programem ErasmusPro výrazně podněcuje k porovnávání, jež má směřovat k zavádění osvědčených postupů;

10.  zdůrazňuje, že v roce 2019 dosáhnou programy politiky soudržnosti plného pracovního tempa, a připomíná závazek Parlamentu k zajištění dostatečného množství prostředků na tyto programy; vítá skutečnost, že u programů na období 2014–2020 již byly určeny téměř všechny řídicí orgány; poukazuje na to, že k nepřijatelným prodlevám v provádění operačních programů došlo zejména kvůli pozdnímu určení těchto orgánů; vyzývá členské státy, aby zajistily rychlejší provádění programů s cílem dohnat zpoždění a aby v této věci požádaly o pomoc Komisi;

11.  bere na vědomí zprávy o fungování regionální politiky a politiky soudržnosti v Unii a o hospodářských obtížích, s nimiž se potýkají zaostávající regiony, kdy tyto zprávy opakovaně poukazují na nedostatečnou účinnost a výsledky;

12.  bere na vědomí, že návrh Komise by umožnil dosažení cíle, aby 20 % rozpočtu na rok 2019 bylo vyhrazeno na výdaje spojené s klimatem; vyjadřuje však politování nad tím, že Komise nevyhověla žádosti Parlamentu ohledně započtení nižších přídělů v prvních letech VFR; domnívá se, že tento návrh je nedostatečný, neboť na klimatická opatření by bylo celkem vyhrazeno pouze 19,3 % rozpočtu EU na období 2014–2020, což by EU znemožnilo dosáhnout jejího cíle vyhradit v období 2014–2020 na oblast klimatu alespoň 20 % rozpočtových prostředků, také pokud v roce 2020 vyčlení na ochranu klimatu opět pouze 20 % rozpočtu; s politováním konstatuje, že Komise nebyla schopna předložit návrhy rozpočtu, které by odpovídaly závazkům a cílům Unie v této oblasti, které byly stanoveny v závěrech Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 7.–8. února 2013; je přesvědčen, že je třeba vyvinout větší úsilí a vytvořit akční plán v rámci programů, které mají silný potenciál, například v rámci programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy, v rámci ESF, EZZF, EZFRV, ENRF nebo LIFE+, neboť tyto programy umožňují významně investovat do energetické účinnosti a obnovitelných energií; připomíná opodstatněnou kritiku Účetního dvora na adresu Komise za zavedenou metodiku a žádá, aby byla v tomto ohledu urychleně přijata zlepšení;

13.  vítá, že Komise přislíbila zlepšit metodiku pro sledování výdajů na biologickou rozmanitost; nesouhlasí ovšem s navrženým snížením celkového příspěvku na ochranu biologické rozmanitosti na 8,2 %, což je v rozporu s cílem zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do roku 2020;

14.  je přesvědčen, že dvěma hlavními prioritami Unie v roce 2019 je nadále zajištění bezpečnosti jejích občanů a řešení výzev spojených s migrací a uprchlíky; považuje za klíčové zachovat výdaje v těchto oblastech na adekvátní úrovni, aby odpovídaly potřebám plynoucím z migrační a uprchlické krize na africkém kontinentu, zejména v oblasti Sahelu, ale i v zemích Levanty a v oblasti Středozemního moře; domnívá se, že rozpočet EU musí odrážet nezbytnou solidaritu mezi členskými státy v úsilí o řízení migračních toků, zejména po přijetí revidovaného dublinského nařízení; konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2019 zahrnuje rozpočtové důsledky návrhu Komise;

15.  zdůrazňuje, že některé důležité legislativní iniciativy, které jsou projednávány nebo které jsou v počátečních fázích provádění, jako je revize dublinského nařízení, zřízení systému vstupu/výstupu a evropského systému pro cestovní informace a povolení, rozšíření Schengenského informačního systému a iniciativa pro interoperabilitu informačních systémů EU pro řízení bezpečnosti, hranic a migrace, by podle očekávání měly mít významný dopad na rozpočet na rok 2019, a podtrhuje význam odpovídajícího financování, které umožní naplnění cílů Unie v těchto oblastech; vybízí Komisi, aby o uvedených iniciativách navázala otevřený a proaktivní dialog s rozpočtovým orgánem, aby mohl upravit příděly prostředků tam, kde je toho zapotřebí, aniž by během ročního rozpočtového procesu předjímal výsledky probíhajících legislativních postupů;

16.  vyjadřuje politování nad návrhem Komise na financování druhé tranše nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT); podporuje pokračování tohoto nástroje, nicméně se domnívá, že – jak rovněž navrhla Komise dne 14. března 2018 – rozpočet EU by měl přispívat na jeho financování do částky 1 miliardy EUR a členské státy by měly přispívat částkou 2 miliardy EUR prostřednictvím bilaterálních příspěvků, aby byla ponechána dostatečná rozpětí v rámci zvláštních nástrojů VFR pro nepředvídané události v posledních dvou letech stávajícího VFR a na financování dalších priorit; mimoto se domnívá, že jako nová iniciativa v rámci současného VFR by měl být tento nástroj financován z nových prostředků; lituje, že ačkoli Parlament jasně požadoval, aby byl plně zapojen do rozhodovacího procesu o prodloužení nástroje FRT, mj. aby se nemusel opakovat postup potřebný k jeho opětovnému vytvoření, zatím mezi Parlamentem a Radou neproběhla žádná jednání o financování druhé tranše nástroje; informuje členské státy, že Parlament má plné právo zaujmout svou úlohu jakožto složky rozpočtového orgánu Unie a že tak i učiní, jak již oznámil při dřívějších příležitostech; vyjadřuje politování nad tím, že Rada dosud navzdory naléhavé humanitární situaci nedokázala najít společný postoj k financování FRT;

17.  konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2019 neponechává žádná nebo ponechává velmi omezená rozpětí pod stropy VFR v okruzích 1a, 1b, 3 a 4 v důsledku omezené flexibility stávajícího VFR z hlediska reakce na nové výzvy a financování nových iniciativ; vyjadřuje úmysl uplatňovat ve větší míře ustanovení o flexibilitě na základě revidovaného VFR v rámci postupu změn;

18.  je nadále znepokojen tím, že by se na konci stávajícího období VFR opět mohly nahromadit nevyřízené žádosti o platby; všímá si mírného zvýšení prostředků na platby o 2,7 % oproti rozpočtu na rok 2018, především v souvislosti s Azylovým a migračním fondem, Fondem pro vnitřní bezpečnost a nástrojem pro uprchlíky v Turecku; všímá si navrhovaného rozpětí ve výši 19,3 miliardy EUR pod stropem pro platby; vyzývá Komisi, aby zůstala obezřetná, pokud jde o vývoj plateb, aby mohl rozpočtový orgán přijmout nezbytná opatření, která včas zabrání nadměrnému nahromadění nevyřízených žádostí; je přesvědčen, že věrohodnost EU je rovněž spojena s její schopností zajistit, aby ve svém rozpočtu měla náležité množství prostředků na platby, které jí umožní plnit závazky;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

19.  konstatuje, že ve srovnání s rokem 2018 znamená návrh Komise na rok 2019 zvýšení prostředků na závazky v podokruhu 1a o +3,9 % na 22 860 milionů EUR; konstatuje, že významnou část tohoto navýšení tvoří program Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, velké infrastrukturní projekty a Erasmus+, u nichž se zvýšily prostředky na závazky o 8,5 %, 36,4 %, 7,8 %, resp. 10,4 %; zdůrazňuje však, že tato navýšení jsou z převážné části v souladu s finančním plánováním, a proto nepředstavují dodatečné zvýšení prostředků;

20.  připomíná, že programy v oblasti výzkumu a inovací, např. program Horizont 2020, jsou zásadní pro vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti v Evropě; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost v rámci svých priorit zohlednila; žádá o odpovídající úroveň financování programů souvisejících s výzkumem a inovacemi; zdůrazňuje, že by v této oblasti měly být podporovány zejména ty členské státy, které čelí hospodářským a finančním problémům;

21.  připomíná, že nové iniciativy v posledních několika letech, jako je EFSI (I a II), Wifi4EU a Evropský program rozvoje obranného průmyslu jdou na úkor některých programů podokruhu 1a, které byly značně poznamenány přesuny prostředků, zejména programů Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy, Galileo, ITER, Copernicus a EGNOS;

22.  zdůrazňuje, že program Erasmus+ je hlavním programem na podporu mobility mládeže na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a na podporu mladých lidí, aby se podíleli na rozvoji evropské demokracie; připomíná, že je třeba, aby správní orgány vyvinuly úsilí s cílem zlepšit přístup k programu Erasmus+ a že objem způsobilých žádostí pro tento program zdaleka překračuje současný rozpočet; domnívá se proto, že rozpočet programu Erasmus+ by měl odpovídat počtu způsobilých žádostí, zejména žádostí týkajících se celoživotního učení;

23.  se znepokojením sleduje diskuse o financování Evropského sboru solidarity (ESC), které potvrdily obavy Parlamentu, že nové iniciativy opět půjdou na úkor stávajících, dobře fungujících programů; rovněž se znepokojením bere na vědomí precedent nastolený výsledkem postupu třístranných rozhovorů, kdy nebyly jasně deklarovány zdroje financování iniciativy a další vyjasnění má proběhnout až v rámci ročního rozpočtového procesu; očekává, že Komise dohodu provede tak, aby plně odrážela diskuse z třístranných rozhovorů a ducha dohody;

24.  vítá skutečnost, že dosažená dohoda o financování EDIDP předpokládá mnohem menší škrty v programech podokruhu 1a, než jaké původně navrhovala Komise; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že Rada zjevně klade větší důraz na zachování rozpětí než na zajištění dostatečného financování záležitostí, kterým sama přikládá vysokou důležitost;

25.  vítá skutečnost, že Evropskému programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) bylo na období 2019 a 2020 přiděleno 500 milionů EUR; bere na vědomí, že podle odhadů EPRS nedostatečná spolupráce mezi vnitrostátními průmyslovými odvětvími v této oblasti stojí EU 10 miliard EUR ročně; domnívá se, že obrana je jasným příkladem toho, jak by mohlo být dosaženo větší účinnosti převodem určitých pravomocí a činností v současnosti prováděných členskými státy a odpovídajících prostředků na EU; zdůrazňuje, že by se tím prokázala evropská přidaná hodnota a umožnilo by to omezit celkovou zátěž veřejných výdajů v EU;

26.  vítá návrh na vytvoření evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, který bude podporovat nejnovější vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu, bude podporovat rozvoj svých technologií a jejich uplatňování v celé řadě oblastí a bude přínosem vědeckým pracovníkům, průmyslu a veřejném sektoru;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

27.  bere na vědomí, že celkové prostředky na závazky v podokruhu 1b činí 57 113,4 milionu EUR, což představuje nárůst o 2,8 % oproti rozpočtu na rok 2018; dále bere na vědomí, že navrhovaná částka prostředků na platby ve výši 47 050,7 millionu EUR je o 1,1 % vyšší než v roce 2018;

28.  vítá skutečnost, že provádění programů na období let 2014–2020 dosahuje plného tempa, a znovu opakuje, že v budoucnu je třeba předejít jakémukoli „abnormálnímu“ hromadění nevyřízených žádostí o platby; rovněž vítá skutečnost, že již byla určena velká většina vnitrostátních řídících orgánů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyřešily veškeré neuzavřené záležitosti v zájmu bezproblémového provádění;

29.  připomíná, že v důsledku revidovaných prognóz členských států byly v opravném rozpočtu č. 6/2017 sníženy prostředky na platby v podokruhu 1b o 5,9 miliardy EUR; upřímně věří, že vnitrostátní orgány i Komise zdokonalily své odhady platebních potřeb v rámci rozpočtu na rok 2019 a že navrhované prostředky na platby budou v plné výši vyplaceny;

30.  zdůrazňuje, že v době rychlého technologického rozvoje – včetně oblastí, jako je umělá inteligence – se může zvětšovat propast mezi rychle se rozvíjejícími regiony a těmi zaostávajícími, pokud nebude dopad strukturálních fondů podmíněn účinností;

31.  bere na vědomí návrh Komise na financování pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí i skutečnost, že podle návrhu má být z celkové rezervy na závazky uvolněno 233,3 milionu EUR; připomíná, že jakékoli zvyšování prostředků přidělených na uvedenou iniciativu by mělo odpovídat příslušným částkám z Evropského sociálního fondu (ESF); připomíná závazek Komise z dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2018, že urychleně předloží revizi nařízení o společných ustanoveních (CPR), aby zahrnovalo navýšení prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na rok 2018; upozorňuje na to, že Komise svůj závazek nedodržela, a žádá ji, aby podrobně vysvětlila důvody, které prodlevu v předložení revize uvedeného nařízení způsobily;

32.  zavazuje se rychle přijmout nové právní předpisy Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a ESF ve snaze usnadnit ambiciózní navýšení prostředků na zmíněnou iniciativu v roce 2019, aniž by byly oslabeny jiné programy probíhající v rámci ESF v členských státech, tím, že by možná ulevila členským státům od povinnosti dorovnávat prostředky z ESF věnované na zaměstnanost mladých, ovšem za přísných podmínek, které by nedovolily, aby navrhované změny členským státům umožňovaly odstoupit od finančních závazků, které již v této oblasti přijaly, ani by neznamenaly celkové snížení prostředků z rozpočtu EU vyčleněných na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

33.  bere na vědomí navrhované částky 59 991,1 milionu EUR v prostředcích na závazky (+1,2 % oproti roku 2018) a 57 790,4 milionu EUR v prostředcích na platby (3 %) v okruhu 2; konstatuje, že u EZZF jsou výdaje na rok 2019 odhadovány na 44 162,5 milionů EUR, což je méně než v rozpočtu na rok 2018 (o –547,9 millionu EUR);

34.  poznamenává, že Komise v rámci okruhu 2 ponechala rezervu ve výši 344,9 milionu EUR; poukazuje na to, že zvýšená volatilita zemědělských trhů, například v souvislosti s ruským zákazem, by mohla využití této rezervy opodstatňovat; vyzývá Komisi, aby zajistila, že rezerva ponechaná v rámci tohoto okruhu bude stačit k řešení jakékoli případné další krize;

35.  všímá si, že některá opatření týkající se ruského zákazu přijatá v rámci rozpočtu na rok 2018 nebudou prodloužena (například u ovoce a zeleniny, kde je situace na trhu nadále složitá), přičemž se problémy na trhu stále vyskytují v odvětví mléka a mléčných výrobků; předpokládá, že Komise předloží návrh na změnu, očekávaný v říjnu, jenž by měl vycházet z aktualizovaných informací o financování EZZF a umožnit tak ověření skutečných potřeb zemědělského odvětví; zdůrazňuje, že případy, kdy je nutná intervence na trhu z prostředků EZZF, zůstávají omezené a představují pouze poměrně malou část EZZF (cca 5,9 %);

36.  zdůrazňuje, že řešení nezaměstnanosti mladých lidí částečně spočívá v odpovídající podpoře mladých lidí ve venkovských oblastech; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nenavrhla zvýšení rozpočtové položky pro mladé zemědělce;

37.  zdůrazňuje, že provádění ENRF se zrychluje a po pomalém startu na začátku programového období by v roce 2019 mělo dosáhnout plného pracovního tempa; vítá zvýšení prostředků na závazky u programu LIFE+ (+6 %) v souladu s finančním plánem; všímá si, že Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) převezme v období 2019–2020 dodatečné povinnosti v oblasti environmentálního monitorování a vykazování a v oblasti ověřování emisí CO₂ u těžkých vozidel;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

38.  konstatuje, že na okruh 3 je navrhována celková částka ve výši 3 728,5 milionu EUR v prostředcích na závazky, což představuje 6,7% nárůst oproti roku 2018, a že celkové prostředky na platby činí 3 486,4 milionů EUR, tj. představují zvýšení o 17 % oproti loňským návrhům; zdůrazňuje však, že tato navýšení následují po letech, kdy úrovně financování klesaly, a že celkové financování pro různé klíčové oblasti, jako je migrace, správa hranic nebo vnitřní bezpečnost, stále představuje pouze 2,3 % celkových navrhovaných výdajů EU pro rok 2019; vyjadřuje pochybnost nad návrhem prostředků na závazky ve výši 281,2 milionu EUR na podporu legální migrace do Unie a propagaci účinné integrace státních příslušníků třetích zemí a posilování spravedlivých a účinných strategií navracení osob, což představuje v porovnání s rokem 2018 snížení o 14,4 %; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnější vysvětlení ohledně důvodů tohoto snížení;

39.  konstatuje, že již čtvrtý po sobě následující rok jsou všechna rozpětí v rámci okruhu 3 vyčerpána, což dokazuje, že za dnešního stavu věcí není rozpočet EU dostatečně vybaven k řešení rozsahu a hloubky stávajících migračních a bezpečnostních problémů, jimž Unie čelí; vítá v tomto ohledu návrh, aby byly z nástroje pružnosti uvolněny prostředky ve výši 927,5 milionu EUR v prostředcích na závazky;

40.  očekává, že tlak na migrační a azylové systémy některých členských států, jakož i na jejich hranice bude i v roce 2019 nadále vysoký, a naléhavě žádá Unii, aby zůstala ostražitá, pokud jde o případné budoucí nepředvídatelné potřeby v těchto oblastech; v tomto ohledu vyzývá k navýšení prostředků pro kontroly na vnějších hranicích a zároveň v této souvislosti požaduje přiměřené financování a personální obsazení agentur EU zabývajících se těmito otázkami a znovu potvrzuje, že dlouhodobě udržitelným řešením je řešení základních příčin migrační a uprchlické krize spolu se stabilizací sousedství EU a že klíčem k dosažení tohoto cíle jsou investice do zemí původu migrantů a uprchlíků;

41.  konstatuje, že nástroj umožňující poskytování mimořádné humanitární pomoci v rámci Unie vyprší v březnu 2019; vyzývá Komisi, aby s ohledem na přetrvávající humanitární potřeby uprchlíků a žadatelů o azyl v některých členských státech posoudila, zda by nebyla vhodná opětovná aktivace a doplnění tohoto nástroje; zdůrazňuje potřebu větší solidarity s těmi zeměmi, do nichž přijíždějí žadatelé o azyl a v nichž se soustřeďují; zdůrazňuje mezitím význam nepřetržité dostupnosti finančních prostředků prostřednictvím mechanismů pomoci při mimořádných událostech v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), zejména na další podporu Řecka; domnívá se, že finanční podpora by měla být poskytnuta také Itálii; vyzývá proto Komisi, aby sdělila důvody, proč to nenavrhla; připomíná, že Itálie je jediným členským státem, kde se většina obyvatel domnívá, že pro ně členství v Evropské unii není přínosem; lituje výrazného snížení prostředků na závazky pro složku druhého fondu AMIF „Podpora legální migrace do Unie a účinné integrace státních příslušníků třetích zemí a spravedlivých a účinných strategií navracení osob“;

42.  je přesvědčen, že v kontextu široké škály bezpečnostních výzev včetně měnících se forem radikalizace, kyberkriminality, násilí a terorismu, které přesahují schopnosti jednotlivých členských států reagovat, by rozpočet EU měl podporovat spolupráci v bezpečnostních otázkách s pomocí etablovaných agentur EU; v této souvislosti se táže, jak je tato vysoce riziková bezpečnostní situace slučitelná s navrhovaným výrazným snížením prostředků na závazky (snížení o 26,6 %) pro Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF); zdůrazňuje, že výdaje v této oblasti budou efektivní teprve tehdy, až budou odstraněny překážky vnitroevropské spolupráce a cíleného sdílení informací, při současném plném uplatňování veškeré příslušné ochrany údajů v souladu s právními předpisy EU; lituje, že Komise stále nepředložila návrh, který by byl vyjádřením finanční solidarity na úrovni EU s oběťmi teroristických činů a jejich rodinami, a vyzývá Komisi, aby učinila nezbytné kroky k urychlenému zavedení této pomoci;

43.  bere na vědomí navrhovanou revizi právního základu mechanismu civilní ochrany Unie, od nějž se očekává, že jakmile bude přijat, bude mít významný dopad na rozpočet v posledních dvou letech současného VFR, a to 256,9 milionů EUR hrazených pouze z okruhu 3; trvá na tom, že je jen logické, že by takto významná modernizace klíčové politiky Unie měla být financována prostřednictvím nových a dodatečných prostředků; varuje před používáním přesunů prostředků, které jsou jasně na úkor dalších cenných, dobře fungujících politik a programů;

44.  znovu potvrzuje silnou podporu Parlamentu pro unijní programy v oblasti kultury, spravedlnosti, základních práv a občanství; vítá navrhované navýšení programu Kreativní Evropa; dále trvá na tom, že je nutné poskytnout dostatečné finanční prostředky na program Evropa pro občany a na evropské občanské iniciativy, a to zejména v období před volbami do Evropského parlamentu;

45.  připomíná podporu Parlamentu programům v oblasti práv, rovnosti, občanství a spravedlnosti; zdůrazňuje, že EU musí pokračovat ve svých závazcích týkajících se prosazování práv žen a komunity LGBTI;

46.  vítá navýšení prostředků na závazky na program v oblasti potravin a krmiv, které by mělo Unii umožnit účinně zvládat případná propuknutí závažných nákaz zvířat a výskytu škůdců rostlin, včetně nedávné epidemie ptačí chřipky, která v posledních letech zasáhla několik členských států;

47.  vyzývá Komisi, aby poskytla odpovídající rozpočtové prostředky na zviditelnění voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 a na zefektivnění způsobu, jakým o nich informují sdělovací prostředky, zejména s cílem podpořit znalost „Spitzenkandidaten“, tj. kandidátů na předsedu Komise;

Okruh 4 – Globální Evropa

48.  bere na vědomí celkové zvýšení navrhovaného objemu financování okruhu 4, který v prostředcích na závazky činí 11 384,2 milionu EUR (ve srovnání s rozpočtem na rok 2018 zvýšení o 13,1 %); konstatuje, že tento nárůst souvisí primárně s financováním druhé tranše nástroje pro uprchlíky, pro kterou Komise navrhuje uvolnění prostředků z celkového rozpětí pro závazky (1 116,2 milionu EUR); poznamenává, že tento návrh by znamenal, že v rámci okruhu 4 by nezbylo žádné rozpětí;

49.  vyzývá členské státy k poskytování větších příspěvků do svěřenského fondu pro Afriku, fondu „Madad“ a do Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, aby tak podpořily stabilizaci krizových regionů, zajistily pomoc pro uprchlíky a podpořily sociální a hospodářský rozvoj na africkém kontinentu a v zemích evropského sousedství;

50.  je stále přesvědčen, že výzvy, před nimiž vnější činnost EU stojí, vyžadují trvalé financování, jehož objem by měl být vyšší, než je současný objem financování okruhu 4; je přesvědčen, že by nové iniciativy měly být financovány z nových prostředků a že by měly být plně využity veškeré možnosti flexibility; odmítá však navrhované financování rozšíření nástroje pro uprchlíky v Turecku, neboť by podstatně omezilo jak možnosti financování dalších prioritních oblastí v rámci okruhu 4, tak i zásadní úlohu rozpočtu EU spočívající v poskytování pomoci lidem v nesnázích a prosazování základních hodnot;

51.  vítá navýšení prostředků zaměřených na projekty týkající se migrace související s trasou přes centrální Středomoří, jakož i mírné navýšení pro východní složku evropského nástroje sousedství (ENI) a nové přidělení priorit v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) na Blízkém východě; vyzývá k přidělení dostatečných finančních zdrojů pro UNRWA, aby byla zajištěna nepřetržitá podpora pro palestinské uprchlíky v regionu, a to s ohledem na nedávné rozhodnutí USA zrušit příspěvky této agentuře;

52.  vítá zvýšenou podporu pro regionální akce v oblasti západního Balkánu; je však toho názoru, že by měla být dále posílena podpora politických reforem; vyjadřuje politování nad zvýšenou podporou politických reforem v Turecku (NPP II) a pochybnosti ohledně toho, zda je toto navýšení v souladu s rozhodnutím rozpočtového orgánu o snížení prostředků v této položce ve stávajícím rozpočtovém roce; připomíná své stanovisko, v němž vyzval k tomu, aby byly finanční prostředky určené pro turecké orgány v rámci NPP II podmíněny zlepšeními v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu; žádá, aby prostředky v této položce byly v případě nulového pokroku v této oblasti a s ohledem na omezený manévrovací prostor z velké části přesměrovány na subjekty občanské společnosti s cílem provádění opatření na podporu cílů týkajících se právního státu, demokracie, lidských práv a svobody médií; podporuje celkový trend snižování prostředků na politické reformy pro Turecko;

53.  zdůrazňuje znatelné snížení částky, která má být v rozpočtu na rok 2019 poskytnuta Záručnímu fondu pro vnější vztahy spravovanému Evropskou investiční bankou (EIB), jakož i podstatné snížení plánované částky na granty makrofinanční pomoci v důsledku nižšího objemu nesplacených úvěrů EIB, než se původně odhadovalo, jakož i k nižšímu čerpání úvěrů v rámci makrofinanční pomoci ve srovnání s posledním finančním plánem;

54.  znovu vyjadřuje plnou podporu závazkům, které EU přijala na bruselské konferenci o Sýrii, kde byly potvrzeny závazky přijaté dříve; souhlasí s tím, aby za účelem splnění tohoto závazku v roce 2019 bylo uvolněno 120 milionů EUR na posílení evropského nástroje sousedství (ENI) a stejná částka na rozšíření humanitární pomoci;

55.  připomíná, že podporuje přidělení odpovídajících finančních zdrojů na strategickou komunikaci EU zaměřenou na boj proti dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům a na podporu cíle, kterým je dosažení objektivního vnímání Unie za jejími hranicemi;

Okruh 5 – Správa

56.  konstatuje, že výdaje v rámci okruhu 5, pokud jde o prostředky na závazky, se ve srovnání s rozpočtem na rok 2018 zvýšily o 3,0 % na 9 956,9 milionu EUR (zvýšení o 291,4 milionu EUR); konstatuje, že stejně jako v předchozím rozpočtovém roce je tento nárůst způsoben hlavně vývojem důchodů (zvýšení o 116,7 milionu EUR), což představuje 20,2 % výdajů v okruhu 5; konstatuje, že podíl výdajů na správu v návrhu rozpočtu zůstává beze změny na úrovni 6,0 % v prostředcích na závazky;

57.   oceňuje úsilí, které Komise vynakládá na začlenění veškerých možností, jak dosáhnout úspor a racionalizace nemzdových nákladů ve výdajích svého rozpočtu; konstatuje, že vývoj výdajů Komise (zvýšení o 2,0 %) je především způsoben automatickým přizpůsobováním výdajů na mzdy a smluvní závazky; dále bere na vědomí interní přesunování zaměstnanců Komise za účelem plnění nových priorit;

58.  konstatuje, že po odečtení 253,9 milionu EUR, které měly sloužit jako bezpečnostní rezerva a které byly uvolněny v roce 2018, činí skutečná rezerva 575,2 milionu EUR; domnívá se, že dané rozpětí je důležité nominálně, a je přesvědčen, že odráží úsilí Komise, zejména s cílem zmrazení vývoje výdajů nesouvisejících s platy; je přesvědčen, že by další úsilí o stabilizaci nebo snížení administrativních výdajů Komise mohlo vést k odložení důležitých investic nebo ohrozit řádné fungování správy;

Pilotní projekty – přípravné akce

59.  poukazuje na význam pilotních projektů a přípravných akcí jako nástrojů k formulování politických priorit a zahájení nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalou činnost a trvalé programy EU; má v úmyslu provést výběr vyváženého souboru pilotních projektů a přípravných akcí, jenž bude odrážet politické priority Parlamentu a zohledňovat řádné a včasné předběžné posouzení provedené Komisí; konstatuje, že v současném návrhu je rezerva v některých okruzích omezená, nebo v nich dokonce úplně chybí, a má v úmyslu hledat způsoby, jak uvolnit prostor pro případné projekty a akce, aniž by to bylo na úkor jiných politických priorit;

Agentury

60.  konstatuje, že decentralizovaným agenturám se v návrhu rozpočtu na rok 2019 celkově zvýšil objem přidělených prostředků o 10,8 % (bez započtení účelově vázaných příjmů) a počet pracovních míst o 259; vítá skutečnost, že u většiny agentur se jejich rozpočet navyšuje, zatímco příspěvek EU se snižuje; konstatuje v této souvislosti, že Parlament v současné době zkoumá možnosti dalšího rozšíření financování decentralizovaných agentur z vybíraných poplatků; s uspokojením konstatuje, že agenturám „s novými úkoly“ (ESMA, EU-LISA a FRONTEX) je poskytnuto významné navýšení prostředků a počtu zaměstnanců v plánu pracovních míst; žádá o další finanční podporu pro agentury, které se zabývají otázkami migrace a bezpečnosti; je přesvědčen, že Europol a Eurojust by měly být ještě více posíleny a že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) by měl obdržet dostatečné finance na svou transformaci na Agenturu Evropské unie pro azyl;

61.  znovu opakuje svůj postoj, že cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % bylo úspěšně dosaženo, a zdůrazňuje, že podle rychlého přezkumu Účetního dvora v této záležitosti tento postup nezbytně nepřinesl očekávané výsledky; domnívá se, že decentralizované agentury musí být posuzovány případ od případu; vítá skutečnost, že všechny instituce schválily doporučení interinstitucionální pracovní skupiny;

62.  vítá vytvoření dvou nových subjektů EU, které mohou být považovány za decentralizované agentury, a to Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA); konstatuje, že prostředky pro Evropský orgán pro pracovní záležitosti byly zapsány do rezervy do doby, než bude dokončen legislativní postup; konstatuje, že úřad EPPO má sídlo v Lucembursku, a žádá jej, aby v souladu s finančním nařízením předložil oběma složkám rozpočtového orgánu veškeré informace týkající se jeho politiky v oblasti nemovitostí; je přesvědčen, že nové agentury budou muset být vytvářeny prostřednictvím přidělení nových prostředků a nových pracovních míst a že je třeba se vyhnout jakýmkoli přesunům prostředků a pracovních míst, pokud nebude jasně prokázáno, že některé činnosti jsou zcela převedeny z Komise nebo z jiných stávajících subjektů, jako je Eurojust, na nové agentury; konstatuje, že agentura Eurojust je v úzké spolupráci s úřadem EPPO nadále agenturou příslušnou k řešení případů týkajících se ochrany finančních zájmů EU, přičemž je plně zapojena do operační podpory poskytované členským státům v oblasti boji proti organizované trestné činnosti, terorismu, kyberkriminalitě a převaděčství migrantů; připomíná ustanovení uvedená ve společném přístupu pro nově vytvořené decentralizované agentury;

63.  očekává, že se jednání o rozpočtu na rok 2019 budou odvíjet v souladu se zásadou, že se obě složky rozpočtového orgánu zaváží zahájit jednání co nejdříve a plně využít období celého období dohodovacího řízení a současně zajistit takovou míru zastoupení, která umožní vést skutečný politický dialog;

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
• [2]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
• [3]  Úř. věst. L 163, 24.6.2017, s. 1.
• [4]  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
• [5] Přijaté texty, P8_TA(2018)0089.

PŘÍLOHA: SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ KE LHŮTÁM PRO ROZPOČTOVÝ PROCES A POSTUPY PRO FUNGOVÁNÍ DOHODOVACÍHO VÝBORU V ROCE 2018

A.  V souladu s částí A přílohy interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na těchto klíčových lhůtách rozpočtového procesu pro rok 2019:

1.  Komise se vynasnaží předložit výkaz odhadu příjmů a výdajů na rok 2019 do konce května;

2.  trialog bude svolán na 12. července dopoledne před přijetím postoje Rady;

3.  Rada vyvine úsilí s cílem přijmout postoj a postoupit jej Evropskému parlamentu do 37. týdne (třetí týden v září), aby se usnadnilo včasné dosažení dohody s Evropským parlamentem;

4.  Rozpočtový výbor Evropského parlamentu se bude snažit o změnách k postoji Rady hlasovat nejpozději koncem 41. týdne (polovina října);

5.  trialog bude svolán na 18. října dopoledne před čtením v Evropském parlamentu;

6.  Evropský parlament bude hlasovat o svém čtení na plenárním zasedání v průběhu 43. týdne (plenární zasedání ve dnech 22.-25. října);

7.  dohodovací období začne 30. října. v souladu s ustanoveními čl. 314 odst. 4 písm. c) SFEU vyprší lhůta pro dohodovací řízení dne 19. listopadu 2018;

8.  dne 7. listopadu dopoledne se uskuteční zasedání dohodovacího výboru v Evropském parlamentu a dne 16. listopadu v Radě a tato zasedání mohou pokračovat dle potřeby; zasedání dohodovacího výboru budou připravena jedním nebo více trialogy. Trialog je plánován na 7. listopadu dopoledne. Další trialog či trialogy mohou být svolány během 21denního dohodovacího období, případně též na 14. listopadu (ve Štrasburku).

B.  Postupy pro fungování dohodovacího výboru jsou uvedeny v části E přílohy výše uvedené interinstitucionální dohody.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (19.6.2018)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2019
(2018/2024(BUD))

Zpravodajka: Marita Ulvskog

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že by rozpočet na rok 2019 měl přispět ke splnění cílů strategie Evropa 2020 v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, které nebyly zdaleka dosaženy, a k úspěšnému provedení evropského pilíře sociálních práv, zejména v souvislosti s bojem proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti, narůstajícími nerovnostmi, sociálním vyloučením a chudobou; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné nahlížet na rozpočet na rok 2019 v kontextu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020;

2.  připomíná, že klíčem k vytváření důstojných pracovních míst zajišťujících kvalitní zaměstnanost, vyšší sdílené prosperitě a posílení sociální soudržnosti je masivní oživení a zajištění udržitelného růstu a že je nezbytné efektivněji směrovat financování z evropských strukturálních a investičních fondů na vytváření pracovních míst, podporu inkluzivního růstu, podporu sociální a územní soudržnosti, podporu strukturálních reforem, snižování nerovnosti a prosazování opatření ke zvyšování kvalifikace a celoživotní učení; zdůrazňuje, že výzkum a inovace jsou důležité pro podnícení růstu a vytváření pracovních míst;

3.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout zdroje na boj proti chudobě, zejména proti dětské chudobě, a na podporu opatření, která řeší základní potřeby dětí, jako je např. zajištění potravin, bydlení, vzdělávání a zdravotní péče;

4.  zdůrazňuje důležitost dostatečného financování v rámci VFR na období 2014–2020 na programy a iniciativy, jejichž cílem je řešit nezaměstnanost, chudobu a sociální vyloučení, a zejména na ty, jež jsou zaměřeny na nejvíce znevýhodněné skupiny společnosti, jako je Evropský sociální fond (ESF), Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), různé osy programu pro zaměstnanost a sociální inovace, včetně podpory MSP jako zdroje vytváření pracovních míst, a Fond evropské pomoci nejchudším osobám; trvá proto na tom, že v rozpočtu na rok 2019 by zdroje pro tyto programy měly být skutečně navýšeny, nebo přinejmenším zachovány na úrovni předchozích let;

5.  zdůrazňuje dále, že rozpočtové položky podporující evropský sociální dialog a opatření pro sociální partnery mají prvořadý význam, pokud jde o posilování zapojení sociálních partnerů, například do evropského semestru a provádění evropského pilíře sociálních práv; domnívá se, že je toto financování proto zcela zásadní;

6.  poukazuje na to, že nedostatek příležitostí do budoucna pro mladé lidi vytváří v některých regionech velmi kritickou situaci, která vyžaduje inovativní a cílená řešení, která musí být urychleně provedena, mají-li nastat v brzké době konkrétní zlepšení; očekává, že se tudíž v rozpočtu na rok 2019 bude i nadále projevovat velké odhodlání bojovat proti nezaměstnanosti mladých;

7.  zavazuje se rychle přijmout nové právní předpisy týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a ESF ve snaze usnadnit ambiciózní navýšení prostředků na zmíněnou iniciativu v roce 2019, aniž by byly oslabeny jiné programy probíhající v rámci ESF v členských státech, tím, že by možná ulevila členským státům od povinnosti dorovnávat prostředky z ESF věnované na zaměstnanost mladých, ovšem za přísných podmínek, které by nedovolily, aby navrhované změny členským státům umožňovaly odstoupit od závazků, které již v této oblasti přijaly, ani by neznamenaly celkové snížení prostředků z rozpočtu EU vyčleněných na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí;

8.  uznává, že záruka pro mladé lidi přinesla zlepšení v boji proti nezaměstnanosti mladých; konstatuje však, že údaje z poslední doby ukazují, že tato iniciativa nepřináší v některých oblastech kýžené výsledky očekávaným tempem, a to z důvodů, které nesouvisí s programem jako takovým, ale s jeho prováděním, především v důsledku neochoty ke kompromisu a nedostatku politické vůle ze strany některých vlád členských států, nedostatečného zapojení sociálních partnerů a místních a regionálních orgánů, pochybné kvality nabídek a toho, že se nepodařilo skutečně integrovat účastníky na pracovní trh i po skončení nabídek;

9.  vyzývá k dalšímu úsilí o zlepšení provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, mj. zajištěním toho, aby nabídky práce, vzdělávání nebo odborné přípravy odpovídaly profilu účastníků a poptávce na trhu práce s cílem dosáhnout trvalého zaměstnání účastníků;

10.  žádá Komisi, aby zahájila krizový plán pro zaměstnanost mladých lidí, který bude doplňovat Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a bude mít rozpočet ve výši 500 milionů EUR na podporu provádění kvalitních programů zaměstnanosti, jež podporují vytváření pracovních míst a podnikatelských příležitostí v těch regionech EU, ve kterých je míra nezaměstnanosti mladých nad 40 %; tento plán by měl financovat inovativní, kvalitní a osvědčené postupy a odměňovat projekty dosahující nejvyšší kvality a udržitelnosti, pokud jde o vytváření pracovních míst pro mladé lidi do 30 let;

11.  konstatuje, že prostředky na platby, které byly doposud v rozpočtu na rok 2018 poskytnuty, zatím stačily k pokrytí žádostí členských států o platby a podle odhadů Komise by měly odpovídat ročním potřebám, na rozdíl od předchozích let současného programového období, neboť strukturální fondy nebyly čerpány tak rychle, jak se očekávalo; zdůrazňuje, že s ohledem na tyto skutečnosti je v rozpočtu na rok 2019 nutné poskytnout dostatečné prostředky na platby; konstatuje, že nízká míra čerpání je zčásti důsledkem administrativních překážek; požaduje proto další snižování administrativních překážek, aby se zlepšil přístup k finančním prostředkům;

12.  vzhledem k tomu, že ESF vstupuje do období intenzivního provádění a počet žádostí o platbu ze strany členských států poroste, trvá na tom, že v rozpočtu na rok 2019 musí být pro ESF zajištěny odpovídající prostředky na závazky a zejména na platby;

13.  připomíná, že při řízení a kontrole strukturálních programů musí být i nadále uplatňována zásada proporcionality; vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnosti vytvoření on-line systému podávání žádostí pro projektové manažery, který by umožnil zjednodušit administrativní postupy;

14.  vyzývá Komisi, aby lépe identifikovala a monitorovala finanční prostředky vyčleněné na podporu pracovní mobility v rámci EaSI a ESF a aby zajistila doplňkovost a lepší monitorování výsledků těchto prostředků, a tudíž i jejich efektivní a účinné používání, v souladu se zvláštní zprávou Evropského účetního dvora 6/2018;

15.  znovu zdůrazňuje, že pilotní projekty a přípravné akce jsou velmi cenným nástrojem, pokud jde o zahajování nových činností a vytváření politik; poukazuje na to, že mnohé nápady předložené Výborem pro zaměstnanost a sociální věci byly s úspěchem realizovány formou pilotních projektů / přípravných akcí; žádá, aby Parlament dostával pravidelné a podrobné aktuální informace o různých fázích provádění pilotních projektů a přípravných akcí Komisí, a žádá Komisi, aby ze své strany prováděla tyto projekty a akce rychle a respektovala jejich obsah, jak byl dohodnut a schválen Parlamentem a Radou;

16.  poukazuje na to, že veškeré agentury zabývající se otázkami zaměstnanosti a sociálními otázkami (Cedefop, ETF, Eurofound, EU-OSHA) výrazně přispívají k řešení široké řady problémů týkajících se zaměstnanosti a sociální oblasti; v této souvislosti zdůrazňuje, že úkoly těchto agentur neustále rostou, a že jim proto musí být poskytnuty potřebné finanční a lidské zdroje, aby mohly plnit své poslání a zajistit co nejlepší výsledky při podpoře legislativních a politických cílů EU; podporuje vytvoření Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, jehož činnost by měla být zahájena v roce 2019; upozorňuje na potřebu poskytnout dodatečné finanční prostředky, aby byly na jeho zřízení vyčleněny dostatečné finanční zdroje, a to nelze provést přesuny přidělených prostředků od agentur zabývajících se otázkami zaměstnanosti a sociálními otázkami;

17.  opakuje své obavy související s negativní dopadem, který má na rozpočet rostoucí koeficient pro Irsko, neboť zvyšuje riziko oslabování finanční kapacity nadace Eurofound, pokud jde o plnění jejího mandátu; očekává, že orgány Unie přijmou opatření k vyrovnání tohoto dopadu, jak bylo uvedeno ve zprávě o udělení absolutoria nadaci Eurofound za rok 2016; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout dodatečné financování, aby byla zachována úroveň výzkumu, který tato agentura provádí, zejména s cílem zabezpečit práci na celoevropských průzkumech.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	19.6.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	37 7 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Laura Agea, Guillaume Balas, Enrique Calvet Chambon, Ole Christensen, Michael Detjen, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Czesław Hoc, Rina Ronja Kari, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Miroslavs Mitrofanovs, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Dennis Radtke, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Claude Rolin, Siôn Simon, Romana Tomc, Yana Toom
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Georges Bach, Heinz K. Becker, Rosa D’Amato, António Marinho e Pinto, Edouard Martin, Ivari Padar, Evelyn Regner, Anne Sander, Joachim Schuster, Michaela Šojdrová, Ivo Vajgl, Kosma Złotowski
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Malin Björk, Karoline Graswander-Hainz, Jytte Guteland, Angelika Mlinar, Keith Taylor

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37	+
ALDE	Enrique Calvet Chambon, António Marinho e Pinto, Angelika Mlinar, Robert Rochefort, Yana Toom, Ivo Vajgl
GUE/NGL	Kostadinka Kuneva
PPE	Georges Bach, Heinz K. Becker, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Marek Plura, Dennis Radtke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Michaela Šojdrová, Romana Tomc
S&D	Guillaume Balas, Ole Christensen, Michael Detjen, Elena Gentile, Karoline Graswander-Hainz, Jytte Guteland, Javi López, Edouard Martin, Ivari Padar, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Evelyn Regner, Joachim Schuster, Siôn Simon
VERTS/ALE	Miroslavs Mitrofanovs, Keith Taylor

7	-
ECR	Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Kosma Złotowski
ENF	Dominique Martin
GUE/NGL	Malin Björk, Rina Ronja Kari, João Pimenta Lopes

3	0
EFDD	Laura Agea, Rosa D’Amato
NI	Lampros Fountoulis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (21.6.2018)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2019
(2018/2024(BUD))

Zpravodaj: Ramón Luis Valcárcel Siso

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje jak zemědělství, tak rozvoj venkova při dosahování řady cílů EU v oblasti zajišťování potravin, udržitelného hospodářského růstu, dobrých životních podmínek zvířat, vytváření pracovních míst, lesního hospodářství, změny klimatu, inovací a územní a ekologické rovnováhy; zdůrazňuje skutečnost, že zemědělství a rozvoj venkova představují významnou část celkového rozpočtu EU, a podtrhuje potřebu stabilního financování těchto oblastí; připomíná, že výdaje na zemědělství poklesly a že snížení rozpočtových prostředků na SZP mohou mít nepříznivé dopady, komplikovat monitorovací a kontrolní procesy a ohrozit plnění cílů SZP;

2.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby prostředky vyčleněné na výzkum v zemědělsko-potravinářském odvětví, zejména v rozpočtu programu Horizont 2020, zůstaly jako takové plně k dispozici na podporu inovací v zemědělství;

3.  vyslovuje se pro stabilní rozpočet pro oblast zemědělství, a proto je rozhodně proti jakýmkoli škrtům v rozpočtu na rok 2019, zvláště s ohledem na vážné krize a kolísavost cen, k nimž došlo v zemědělském odvětví v posledních letech;

4.  vyzývá členské státy, aby zvýšily své příspěvky do rozpočtu Unie s cílem zajistit stabilitu a odvrátit možnost budoucích krizí v odvětví zemědělství;

5.  upozorňuje na to, že je zapotřebí spravedlivější rozdělení přímých podpor v rámci SZP mezi jednotlivé země a mezi velké, malé a středně velké zemědělské podniky;

6.  konstatuje, že četnost krizí a zvýšená kolísavost cen svědčí o potřebě vyššího rozpočtu na zemědělství;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby včasně sledovaly kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a aby na ně v případě potřeby rychle a účinně reagovaly, a daly tím zemědělcům možnost proti takovému kolísání cen bezprostředně zasáhnout;

8.  zdůrazňuje, že je třeba zvrátit dlouhodobý trend posledních desetiletí v podobě klesajících příjmů zemědělců;

9.  poté, co zaznamenal, jaké mají producenti potíže nalézt nové trhy, vyjadřuje znepokojení a zklamání nad rozhodnutím Komise ukončit s platností od 30. června 2018 podpůrná opatření pro odvětví, která byla nepříznivě postižena ruským zákazem, což se prakticky rovná trestání těchto odvětví za důsledky dění, které bylo mimo jejich kontrolu;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby neutuchala ve svém úsilí hledat nové trhy jako odbytiště;

11.  zdůrazňuje význam vytváření nových trhů pro zachování konkurenceschopnosti a zvýšení odolnosti evropského zemědělství vůči krizím na trhu, jako je například ruské embargo; žádá proto, aby byla poskytnuta finanční podpora pro nové tržní příležitosti;

12.  vyzývá Komisi, aby přijala rozhodnutí, kterým by se prodloužilo poskytování podpory kvůli embargu vyhlášenému Ruskem, a to před přijetím svého legislativního návrhu rozpočtu na rok 2019, či nejpozději do podzimního návrhu na změnu;

13.  vyjadřuje znepokojení nad tím, jaké důsledky by mohlo mít jakékoli selhání probíhajících jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie pro rozpočet na rok 2019;

14.  upozorňuje na velký objem dovozů potravin, které v současnosti směřují na trh Spojeného království a které bude muset posléze absorbovat jednotný trh;

15.  vyzývá Komisi, aby podporovala udržitelné zemědělství uzpůsobené potřebám trhů v EU a podněcovala k používání bezpečných a k životnímu prostředí šetrných alternativ k pesticidům a odpovídajícím způsobem zvýšila podporu pro takováto řešení v roce 2019;

16.  znovu zpochybňuje hodnotu současné krizové rezervy a mechanismu finanční kázně, které i v případě rozpočtu na rok 2018 budou opět pouze vytvářet administrativní zátěž; poznamenává, že evropské zemědělství se v posledních letech stále více potýká s řadou krizí; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení víceleté rezervy oddělené od přímých plateb a určené k řešení problému přehřívajících se trhů a závažných krizí;

17.  poukazuje na to, že organizace trhů musí zaručovat cílenou kontrolu množství, aby nedocházelo k nadprodukci;

18.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily podpůrná opatření pro mladé zemědělce v roce 2019 s cílem napomoci generační výměně, která probíhá i nadále pouze v nízké míře a má na evropské zemědělství dlouhodobý dopad; poukazuje na to, že nedostatečnou generační výměnu způsobuje kromě jiných faktorů to, že ze zemědělské činnosti neplynou příjmy, které jsou spravedlivou odměnou a z nichž se dát žít; pokládá proto za důležité zjednodušit a zredukovat byrokratické překážky, na které narážejí mladí lidé, a propagovat osvědčené postupy úspěšně používané v řadě členských států, které prokazatelně napomáhají generační výměně;

19.  upozorňuje na důležitost investování do nových technologií a inovací ve snaze učinit evropské zemědělství konkurenceschopnějším a environmentálně udržitelnějším; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby koncipovala rozpočet na zemědělství zaměřený zejména na potřeby zemědělců a cíle politiky s větší mírou využívání inteligentních a inovativních praktik, které zajistí životaschopnost zemědělství EU v dlouhodobém horizontu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	20.6.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 1 7
Členové přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Karine Gloanec Maurin, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Zbigniew Kuźmiuk, Norbert Lins, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Giulia Moi, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Maria Gabriela Zoană, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Franc Bogovič, Karin Kadenbach, Elsi Katainen, Anthea McIntyre, Momchil Nekov, Miguel Viegas
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Krzysztof Hetman

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

35	+
ALDE	Ivan Jakovčić, Elsi Katainen, Ulrike Müller
ECR	Jørn Dohrmann, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, Anthea McIntyre
ENF	Philippe Loiseau
NI	Diane Dodds
PPE	Richard Ashworth, Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Krzysztof Hetman, Peter Jahr, Norbert Lins, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski
S&D	Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Karine Gloanec Maurin, Karin Kadenbach, Momchil Nekov, Maria Noichl, Marc Tarabella, Maria Gabriela Zoană
Verts/ALE	José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

1	-
EFDD	John Stuart Agnew

7	0
ALDE	Jan Huitema
EFDD	Giulia Moi, Marco Zullo
GUE/NGL	Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Maria Lidia Senra Rodríguez, Miguel Viegas

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (7.6.2018)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2019
(2018/2024(BUD))

Zpravodaj: Morten Løkkegaard

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  upozorňuje, že programy v oblasti vzdělávání, mládeže, kultury a občanství jsou i nadále klíčovými prostředky pro zvyšování obecného povědomí o naší společné evropské identitě;

2.  mimo jiné s ohledem na oslavy 30. výročí zahájení programu Erasmus+ připomíná, že tento program zůstává hlavním nástrojem podpory mobility mládeže, jak dokládá počet obdržených přihlášek, který přesahuje dostupné finanční prostředky; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že úroveň financování pro program Erasmus+ v návrhu rozpočtu na rok 2019 se nachází hluboko pod úrovní očekávání Parlamentu a pouze odráží skutečnost, že financování programu Erasmus+ nyní dosáhlo svého vrcholu v rámci stávajícího víceletého finančního rámce (VFR), a neposkytuje ani zbývající dodatečné prostředky pro tento program v rámci revize VFR; zdůrazňuje potřebu navýšit finanční prostředky, a to zejména s ohledem na průběžné vzdělávání a odvětví mládeže, včetně neformálního vzdělávání, a aby byla zaručena větší účast zranitelných skupin, zejména mladých lidí se zdravotním postižením; opětovně žádá, aby bylo financování programu Erasmus+ v příštím víceletém finančním rámci ztrojnásobeno, a zároveň i tak jeho kapacita vytvářet evropský pocit sounáležitosti a zlepšovat pracovní vyhlídky účastníků programu Erasmus+;

3.  je navíc toho názoru, že je nutné, aby byla Evropskému sboru solidarity, jak je v současné době nazýván, a o němž se v současné době jedná, poskytnuta vlastní rozpočtová položka a vlastní zdroje, jež by sestávaly z finančních prostředků na dřívější Evropskou dobrovolnou službu v rámci programu Erasmus+ a z dalších prostředků pocházejících výhradně z nepřidělených rozpětí;

4.  zdůrazňuje význam programu Kreativní Evropa při podpoře audiovizuálního a kulturního odvětví Unie; trvá na tom, aby úroveň financování měla odpovídat ambicím tohoto programu, zejména v případě dílčího programu Kultura, který trpí chronickým nedostatkem finančních prostředků, a má tudíž problémy s dosahováním uspokojivých výsledků, což maří očekávání kandidátů; zdůrazňuje, že nízká míra úspěšnosti svědčí o nedostatečné úrovni financování, což neodpovídá ambiciózním cílům programu; domnívá se, že posílení meziodvětvové složky programu Kreativní Evropa by Komisi poskytlo způsob, jak vyvinout větší úsilí v boji proti falešným zprávám, a to jak zvýšením mediální gramotnosti, tak podporou odvětvového dialogu; je přesvědčen, že využití součinností mezi Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) a záručním nástrojem pro kulturní a kreativní odvětví by mělo pokračovat, a to i s cílem umožnit, aby kulturní a tvůrčí odvětví mohly plně vyjádřit svou dvojí hodnotu při ochraně a vyzdvihování evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a podpoře vytváření kvalitních pracovních míst, udržitelného růstu a inovací a výroby; zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) musí významně finančně přispívat na investice do vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu a že by měla být odpovídající podpora poskytována kulturnímu a tvůrčímu odvětví; zdůrazňuje, že k tomu, aby mohlo kulturní a tvůrčí odvětví využívat úvěry EFSI, je nezbytná podpora uzpůsobená na míru jednotlivým odvětvím;

5.  bere na vědomí zájem, který vyvolalo zahájení Evropského roku kulturního dědictví 2018; vyzývá proto, aby správní opatření a nástroje spojené s Evropským rokem kulturního dědictví pokračovaly i po roce 2018, a to i s pomocí vyhrazení rozpočtových prostředků v rámci jiných víceletých programů, jako je výzkum, vnější činnost, soudržnost, program Erasmus+ a iniciativy v oblasti digitalizace kulturního dědictví, a zahrnutí do akčního plánu digitálního vzdělávání;

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla – a Parlamentu předala – komplexní přezkum veškerých činností v rámci opatření v multimediální oblasti s cílem zajistit, aby plnily své hlavní cíle a aby v příštím VFR bylo dosaženo správné rovnováhy ve financování jednotlivých činností; připomíná, že opatření v multimediální oblasti byla zřízena na pokrytí poskytování obecných informačních akcí o Unii určených občanům, jejichž cílem je zvýšit viditelnost práce orgánů a institucí Unie, přijímaných rozhodnutí a jednotlivých etap budování Evropy; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby stávající činnosti spadající do této položky, které slouží jiným účelům, financovala z jiných vhodných rozpočtových položek; žádá o poskytnutí dodatečných finančních prostředků v roce 2019 na zajištění činnosti sítě Euranet Plus po zbývající dobu VFR; trvá však na tom, že současný stav „živoření“ této sítě je neudržitelný, a vyzývá k vytvoření dlouhodobého finančního základu v příštím VFR;

7.  bere na vědomí úspěch přípravné akce nazvané „Tvorba titulků pro evropské kulturní televizní obsahy v celé Evropě“, která je v současnosti prováděna televizní stanicí ARTE Europe a již nebude způsobilá k rozpočtové podpoře EU po roce 2018; podtrhuje, že tento projekt umožňuje, aby byl evropský kulturní obsah vysílán v pěti (brzy šesti) jazycích EU, a tak byl přibližně 70 % občanům EU k dispozici v jejich mateřském jazyce prostřednictvím různých mediálních platforem; je toho názoru, že tento projekt má u svých diváků mimořádný úspěch a významně přispívá ke zlepšování přeshraničního přístupu k evropskému kulturnímu obsahu i k podpoře mezikulturní výměny; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala vícejazyčný přístup ke kvalitním programům určeným pro velký počet občanů EU tím, že začlení iniciativu titulkování do stávajícího programu nebo rozpočtové položky, například v rámci programu Kreativní Evropa;

8.  vzhledem k vážně se zhoršující situaci v oblasti svobody tisku a sdělovacích prostředků v Evropě vyzývá, aby byla existence Střediska pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (CMPF) ve Florencii a Evropského střediska pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (ECPMF) v Lipsku zabezpečena po zbývající dobu VFR a aby jim byly v roce 2019 poskytnuty dodatečné finanční prostředky; konstatuje, že činnost těchto středisek se vzájemně dokonale doplňuje, a naléhavě vyzývá Komisi, aby jim zaručila dlouhodobý finanční základ, a tak jim umožnila se co nejnezávisleji rozvíjet v účinné evropské nástroje chránící svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a poskytující novinářům v nebezpečných situacích individuálně uzpůsobenou pomoc a podporu;

9.  zdůrazňuje význam programu Evropa pro občany, jenž občanům umožňuje lépe chápat a posiluje smysl pro občanství, jakož i operační podporu, kterou poskytuje evropským organizacím občanské společnosti, které hrají klíčovou úlohu v Unii, a vyžaduje cílenou finanční pomoc; opětovně potvrzuje svůj závazek týkající se lepší úrovně finančních prostředků pro tento program, přičemž je nutné využít všech dostupných prostředků ke zvýšení míry úspěšnosti projektů, neboť se jedná o rok konání voleb do Evropského parlamentu v roce 2019, a dále mu v budoucnu zajistit odpovídající úroveň financování; připomíná, že Komise navzdory odporu Parlamentu snížila v rámci rozpočtu na rok 2018 rozpočet programu Evropa pro občany o 740 000 EUR ve srovnání s částkou uvedenou ve finančním plánu, aby posílila evropskou občanskou iniciativu (ECI); vyjadřuje proto hluboké politování nad skutečností, že podle aktualizovaného finančního plánu z ledna 2018 vydaného Komisí bude programu Evropa pro občany odebráno dalších 2,5 milionu EUR (1,1 milionu EUR v roce 2019 a 1,4 milionu EUR v roce 2020) na financování přepracované iniciativy ECI, což je podle této aktualizace v souladu s návrhem nového nařízení o ECI; konstatuje, že ani návrh samotný, ani legislativní finanční výkaz, který je k němu připojen, nehovoří o jakémkoli rozpočtovém dopadu na program Evropa pro občany; připomíná, že Parlament, když se zabývá návrhem právních předpisů, musí mít k dispozici všechna fakta, a upozorňuje Komisi, že je povinna tato fakta zveřejňovat; zdůrazňuje svůj závazek vůči efektivnímu programu Evropa pro občany, který má k dispozici adekvátní zdroje a upozorňuje, že rozhodně odmítá navrhované snížení rozpočtu a má v úmyslu tyto škrty zvrátit prostřednictvím rozpočtového procesu pro roky 2019 a 2020;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila součinnost mezi kulturními a vzdělávacími programy na jedné straně a finančními prostředky jiných programů a nástrojů na straně druhé; jedná se zejména o evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a program Horizont 2020; v této souvislosti připomíná, že financování projektů spojených s kulturou a vzděláváním z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v programovém období 2007–2013 a 2014–2020 činilo nejméně 11 miliard EUR.

11.  zdůrazňuje klíčovou úlohu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) v boji proti nezaměstnanosti mládeže; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby iniciativa YEI dostávala finanční prostředky odpovídající jejím cílům, a že je rovněž nutné posílit součinnost mezi touto iniciativou, Evropským sociálním fondem a vnitrostátními rozpočty členských států;

12.  vyzývá Komisi, aby poskytla odpovídající rozpočtové prostředky na zviditelnění voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 a na zefektivnění způsobu, jakým o nich informují sdělovací prostředky, zejména s cílem podporovat šíření znalostí o „Spitzenkandidaten“, tj. o kandidátech na předsedu Komise;

13.  poukazuje na potenciál pilotních projektů a přípravných akcí jako prostředků, jak testovat různá opatření v oblastech politiky Unie a zavádět nové inovační iniciativy, které by se mohly stát dlouhodobými opatřeními Unie;

14.  připomíná, že vystoupení Spojeného království z Unie způsobuje zvláště naléhavé problémy evropským školám, zejména s ohledem na velikost anglické jazykové sekce (přibližně 21 % všech žáků) a převahu angličtiny jako druhého jazyka (61 % všech žáků ve školním roce 2016–2017); vítá pokrok, jehož bylo k tomuto datu dosaženo v jednáních, a zejména předběžnou dohodu o přechodném období, podle níž by Spojené království zůstalo smluvní stranou úmluvy o evropských školách do konce školního roku 2020-2021; konstatuje však, že navzdory ustanovením uvedeným v článku 120 návrhu dohody o vystoupení zůstávají nezodpovězeny významné rozpočtové a vzdělávací otázky související s dlouhodobým poskytováním prvotřídní výuky angličtiny a dalším uznáváním evropské maturity ve Spojeném království; naléhavě vyzývá Komisi a správní radu, aby Výboru pro kulturu a vzdělávání podávaly zprávy o svých dlouhodobých plánech na řešení problémů spojených s brexitem;

15.  vítá úsilí, které bylo v minulých letech vyvinuto s cílem řešit problém neprovedených plateb; poukazuje na to, že zpoždění při dokončování smluv mezi příslušnými subjekty a příjemci a opožděné platby ohrožují plné provádění programů ze strany Komise; upozorňuje, že nárůst prostředků na závazky musí být provázen odpovídajícím nárůstem platebních prostředků na zajištění včasných plateb;

16.  zdůrazňuje význam inkluze a požaduje, aby bylo na plenárních zasedáních Parlamentu zajištěno tlumočení do znakové řeči;

17.  zdůrazňuje, že je důležité začleňovat migranty a uprchlíky, a že poskytování rovnocenného přístupu ke vzdělávání, odborné přípravě a učňovské přípravě ve státě, kde mají nové bydliště, a také přístupu k jedinečné kultuře v tomto státě, jim pomůže, aby se cítili vítaní, začlenění a znovu usídlení;

18.  uznává sociální hodnotu přírodního i kulturního dědictví a přínos využívání jejich potenciálu jako hybné síly ekonomiky;

19.  zdůrazňuje, že je důležité řešit sociální vyloučení a začleňovat osoby ze znevýhodněného prostředí, aby se zajistil jejich plný a rovný přístup jak ke kultuře, tak ke vzdělávání;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	7.6.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	19 0 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Rupert Matthews, Luigi Morgano, John Procter, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Andrzej Zdrojewski
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Norbert Erdős, Sylvie Guillaume, Morten Løkkegaard, Martina Michels
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	John Flack, Gabriel Mato

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19	+
ALDE	María Teresa Giménez Barbat, Morten Løkkegaard
EFDD	Isabella Adinolfi
GUE/NGL	Nikolaos Chountis, Martina Michels
PPE	Andrea Bocskor, Norbert Erdős, Svetoslav Hristov Malinov, Gabriel Mato, Sabine Verheyen, Bogdan Andrzej Zdrojewski
S&D	Silvia Costa, Damian Drăghici, Giorgos Grammatikakis, Sylvie Guillaume, Petra Kammerevert, Luigi Morgano, Julie Ward
Verts/ALE	Jill Evans

0	-

4	0
ECR	John Flack, Rupert Matthews, John Procter
ENF	Dominique Bilde

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (20.6.2018)

pro Rozpočtový výbor

k mandátu pro třístranné jednání o návrhu rozpočtu na rok 2019
(2018/2024(BUD))

Zpravodajka: Malin Björk

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie uvádí, že podpora rovného zacházení pro muže a ženy je základní zásadou EU, z čehož vyplývá, že zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech oblastech a při sestavování rozpočtu patří k důležitým nástrojům v rámci rozpočtového procesu a při začleňování této zásady do politik, opatření a činností EU s cílem posílit rovnost, bojovat proti diskriminaci a zvyšovat aktivní zapojení žen na pracovním trhu i v hospodářské a sociální oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že nerovnost představuje v EU rostoucí problém, a vzhledem k tomu, že rozpočet Unie musí být stále více koncipován tak, aby výrazněji přispíval k ochraně a rozvoji sociálních práv, přístupu k sociálním službám, zejména ke službám zdravotní péče, vzdělávání, bydlení, a k důstojným pracovním podmínkám, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost posilování rovnosti žen a mužů a situaci žen a dívek;

C.  vzhledem k tomu, že stereotypy i nadále vytvářejí pro ženy překážky především na pracovním trhu; vzhledem k tomu, že podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem přispívá jak k emancipaci žen, tak k rozvoji hospodářství EU;

D.  vzhledem k tomu, že rovnost mužů a žen je předběžnou podmínkou nařízení o společných ustanoveních stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) 2014–2020; zdůrazňuje, že v jednom z interinstitucionálních prohlášení tvořících přílohu VFR bylo potvrzeno, že roční rozpočtové postupy budou zahrnovat prvky zaměřené na otázku rovnosti žen a mužů, přičemž se zohlední, jak celkový finanční rámec Unie přispívá k posilování rovnosti pohlaví (a jak zajišťuje zohledňování genderové problematiky).

E.  vzhledem k tomu, že emancipace žen, jak se již prokázalo, povede k hospodářskému růstu a že podnikatelský potenciál žen představuje nevyužitý zdroj hospodářského růstu a pracovních míst; vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech čelí specifickým problémům při rozvoji svých vlastních podniků, musí rozpočet EU být vytvářen tak, aby velkou měrou přispíval ke zlepšení rovného přístupu k informacím, odbornému vzdělávání a k financování;

F.  vzhledem k tomu, že ekonomická nezávislost je klíčovým faktorem emancipace žen; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen v EU je nadále nepřijatelně nízká a má-li se dosáhnout skutečné rovnosti žen a mužů, překonat genderové stereotypy a přispět k růstu a inovacím v oblasti hospodářství, je nutné dále posílit potenciál žen a dívek, zejména v oblasti digitálního hospodářství a v odvětví přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky a informačních a komunikačních technologií;

G.  vzhledem k tomu, že i navzdory rostoucí poptávce po odbornících v oblasti IKT a zaměstnancích s profilem digitálních dovedností počet žen pracujících v digitálních odvětvích klesá[1]; vzhledem k tomu, že podle stejné studie by více žen pracujících v digitální oblasti mohlo ročně v EU zvýšit HDP o 16 miliard EUR; vzhledem k tomu, že nedostatek digitálních dovedností a ženských vzorů v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky odrazuje ženy a dívky od toho, aby se věnovaly technologickým oborům; vzhledem k tomu, že odvětví IKT má výrazný potenciál pro dosažení příznivé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, neboť ženám nabízí možnosti spojené s prací z domova, díky nimž mohou sladit práci s péčí o děti;

H.  vzhledem k tomu, že přibližně jedna žena ze tří zažila po dosažení věku 15 let fyzické a/nebo sexuální násilí a v EU stále přetrvává chronicky nedostatečná míra oznamování domácího násilí a jeho pachatelů, ať už v důsledku strachu nebo nedostatečné informovanosti o právech obětí; vzhledem k tomu, že podle odhadů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) by náklady spojené s násilím, kterého se na ženách dopouštějí partneři v EU, mohly dosahovat částky 109 miliard EUR ročně[2]; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví vůči ženám a dívkám a také příslušníkům komunity LGBTQI je porušením lidských práv, které se týká všech společenských vrstev; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité, aby při provádění programu Práva, rovnost a občanství zůstal program Daphne co neviditelnější; vzhledem k tomu, že Komise musí vzít v úvahu, že je třeba zachovat dostatečnou výši finančních prostředků a zajistit kontinuitu činností a předvídatelnost financování ve všech oblastech, na které se vztahují specifické cíle;

I.  vzhledem k tomu, že EU zahájila proces přistoupení k Istanbulské úmluvě, což je nezbytný krok ke zlepšení a posílení její práce na vymýcení násilí založeného násilí na pohlaví v celé Evropě; vzhledem k tomu, že několik členských států však tuto úmluvu dosud neratifikovalo

J.  vzhledem k tomu, že Unie je společně se svými členskými státy největším dárcem na světě, neboť poskytuje více než 50 % celosvětové rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že v důsledku toho, že ostatní dárci snížili svou pomoc v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, je nutné, aby Unie a její členské státy navýšily stávající financování, především v těchto oblastech, které mají z genderového hlediska mimořádný význam;

1.  zdůrazňuje, že sestavování rozpočtu zohledňující otázky rovnosti žen a mužů se musí stát nedílnou součástí rozpočtového procesu ve všech jeho fázích a ve všech rozpočtových položkách, nejen v programech, v nichž je genderový dopad nejvíce patrný, aby se rozpočtové výdaje staly účinným nástrojem pro podporu rovnosti žen a mužů; znovu žádá, aby byly navýšeny zdroje na podporu práv žen a dívek a jejich ekonomické nezávislosti a ke snížení genderové nerovnosti, a to i prostřednictvím stávajících nástrojů na úrovni EU a členských států, jako jsou posouzení dopadu na rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi a Radu, aby systematicky zohledňovaly otázku rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu v oblasti veřejných výdajů a uplatňovaly genderový mainstreaming ve všech rozpočtových okruzích, zejména při jednáních o příštím VFR;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že genderový mainstreaming není důsledně prováděn ve většině stávajících programů a finančních nástrojů EU ani v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); žádá proto Komisi, aby tuto situaci v příštím programovém období řešila a zajistila, aby na rovnost žen a mužů byly vyčleňovány odpovídající finanční prostředky;

3.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby využily stávající prostředky dostupné v rámci Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, programu Leader+, Horizont 2020; dále vyzývá k větší součinnosti dostupných nástrojů v zájmu posílení rovnosti žen a mužů, zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a vytvoření lepší životních a pracovních podmínek pro všechny na základě zvláštních cílených politik zaměřených na emancipaci žen a dívek a prostřednictvím vzdělávání a služeb v oblasti zdravotní péče, konkrétně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně komplexního sexuálního vzdělávání, poradenství, léčby a péče o oběti násilí na základě pohlaví a sexuálního násilí, a vyzývá ke zvýšení prostředků pro takovéto služby veřejné péče vysoké kvality;

4.  žádá, aby byly v rámci programu COSME přiděleny finanční prostředky na programy podporující podnikání žen a jejich přístup na pracovní trh, včetně MSP vytvořených a vedených ženami, a aby byl zajištěn a podporován přístup žen k úvěrům a financování z vlastního kapitálu; žádá, aby byly podporovány matky, které podnikají, neboť jejich podnikání slouží nejen jako příklad úspěšného sladění pracovního a soukromého života, ale přispívá také k vytváření nových pracovních míst a vzorů, které obzvláště další ženy podněcují k tomu, aby také realizovaly své projekty, a podporuje jejich ekonomickou nezávislost a emancipaci;

5.  upozorňuje na to, že je třeba přilákat více žen do oblastí informačních a komunikačních technologií a věd, technologie, inženýrství a matematiky; zdůrazňuje, že je třeba financovat programy, které se zaměřují na řešení výzev, jimž ženy čelí při adaptaci na digitální věk, a na řešení digitální genderové mezery rozvojem digitálních dovedností žen a zajištění kvalitního vzdělávání a odborné přípravy žen a dívek a zvyšování informovanosti o možnostech, které mohou skýtat odvětví přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky a informačních a komunikačních technologií, v rámci programu Horizont 2020, Erasmus+, Evropského sociálního fondu a iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

6.  opakuje svůj požadavek, aby měl každý zvláštní cíl v rámci programu Práva, rovnost a občanství i v souvislosti s přípravou příštího VFR samostatnou rozpočtovou položku, čímž by se zvýšila transparentnost, zajistilo by se potřebné financování pro každý ze zvláštních cílů, zejména pokud jde o boj proti násilí založenému na pohlaví a sexuálnímu obtěžování a cíl týkající se rovnosti žen a mužů, a zvýšila se viditelnost těchto cílů, přičemž je třeba se zaměřit na zvyšování informovanosti veřejnosti, informování obětí o jejich právech a dostupných službách a poskytování odborného vzdělávání příslušným odborníkům; požaduje vyčlenění větších rozpočtových prostředků na azylové domy pro ženy, které poskytují služby ženám a dětem, které se staly obětí násilí založeného na pohlaví a domácího násilí; cílem je posílit činnost těchto zařízení v oblasti podpory obětí, prevence těchto činů a zajištění práv obětí;

7.  trvá na tom, že závazky k provedení Istanbulské dohody, které zahrnují opatření týkající se ochrany obětí, trestního stíhání pachatelů a podpory úřadů a institucí, a k vymýcení násilí na základě pohlaví vůči ženám a dívkám jakož i příslušníkům komunity LGBTQI, a to bez ohledu na jejich status z hlediska pobytu, musí vést k tomu, že se v rámci příštího rozpočtu EU vytvoří konkrétní rozpočtové závazky a doporučení;

8.  připomíná, že velmi významný počet uprchlíků a žadatelů o azyl přicházejících do EU tvoří ženy a děti; připomíná, že zohledňování rovnosti žen a mužů patří mezi základní zásady Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF); žádá proto EU a členské státy, aby zavedly konkrétní opatření a vyčlenily dostatečné finanční zdroje s cílem zajistit ochranu uprchlic před násilím v rámci celého azylového postupu, a aby poskytovaly kvalitní zdravotní péči, oddělené a bezpečné prostory pro spaní, hygienické zázemí vyhrazené ženám v tranzitních a přijímacích zařízeních a aby vytvářely bezpečné prostředí, zajišťovaly dostatečný počet ženského personálu a poskytovaly informace o právech a asistenčních službách a odborné vzdělávání zaměřené na zjišťování násilí založeného na základě pohlaví a na předcházení tomuto násilí pro zaměstnance tranzitních a přijímacích zařízení, aby podporovaly programy pro znovuusídlování a přemisťování, které zajistí žadatelům o azyl a uprchlíkům legální a bezpečný cesty, jak se dostat do Evropy, přičemž je nutné se zvláště zaměřit na zranitelné skupiny, jako jsou ženy, dívky a příslušníci komunity LGBTQI;

9.  vyzývá EU, aby v rámci své rozvojové pomoci podporovala organizace zabývající se právy žen, organizace občanské společnosti, které se zabývají rovností žen a mužů a prosazují ji, práva žen, emancipaci dívek a zastoupení žen v rozhodovacích procesech; připomíná, že je naprosto nezbytné zvýšit financování EU v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a zapojit do této otázky členské státy, aby se podařilo kompenzovat výpadek financování, k němuž došlo poté, co Spojené státy obnovily a rozšířily působnost tzv. globálního roubíkového pravidla;

10.  vyzývá dále EU, aby zvýšila rozpočtové prostředky vyčleněné na organizace občanské společnosti, které podporují práv žena, a aby posílila kapacitu sdružení zabývajících se právy žen v Evropě a v rozvojových zemích;

11.  žádá, aby EU zajistila, že budou splněny její cíle týkající se genderového mainstreamingu v rámci rozvojové pomoci, a aby zajistila použití genderových ukazatelů a zvláštních kódů ve všech zprávách EU, včetně ukazatelů a kódů používaných ve Výboru pro rozvojovou pomoc při OECD, který také monitoruje cíle v oblasti rovnosti žen a mužů při provádění oficiální rozvojové pomoci (ODA);

12.  připomíná důležitou úlohu EIGE a potřebu konsolidovaného rozpočtu pro shromažďování příslušných údajů a odborných poznatků v oblasti rovnosti mužů a žen, včetně boje proti násilí páchanému na ženách a dívkách; požaduje, aby byla i nadále zajištěna stabilita rozpočtu institutu a jeho plánu pracovních míst i jeho nezávislost.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	20.6.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	24 5 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Maria Arena, Beatriz Becerra Basterrechea, Heinz K. Becker, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Angelika Mlinar, Maria Noichl, Margot Parker, Pina Picierno, João Pimenta Lopes, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Maria Gabriela Zoană
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	José Inácio Faria, Lívia Járóka, Kostadinka Kuneva, Marc Tarabella, Mylène Troszczynski, Julie Ward
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Ivan Štefanec

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24	+
ALDE	Beatriz Becerra Basterrechea, Angelika Mlinar
EFDD	Daniela Aiuto
GUE/NGL	Malin Björk, Kostadinka Kuneva, João Pimenta Lopes
PPE	Heinz K. Becker, José Inácio Faria, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Ivan Štefanec
S&D	Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Hedh, Maria Noichl, Pina Picierno, Liliana Rodrigues, Marc Tarabella, Julie Ward, Maria Gabriela Zoană
VERTS/ALE	Florent Marcellesi, Terry Reintke, Ernest Urtasun

5	-
ECR	Jadwiga Wiśniewska
EFDD	Margot Parker
ENF	Mylène Troszczynski
PPE	Michaela Šojdrová, Anna Záborská

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  Studie vypracovaná pro Komisi, Ženy v digitální éře (Women in the digital age), březen 2018
• [2]  Evropský institut pro rovnost žen a mužů, Odhadované náklady související s násilím na základě pohlaví v Evropské unii, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2014.

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI

Dopis, který dne 19. června 2018 zaslali předseda Výboru pro zahraniční věci David McAllister a zpravodaj Výboru pro zahraniční věci Brando Benifei předsedovi Rozpočtového výboru Jeanu Arthuisovi

Překlad

Ref. č.: D(2018)22136

Pan Jean Arthuis

Předseda

Rozpočtový výbor

Věc:  Příspěvek výboru AFET ke zprávě o mandátu pro třístranná jednání o rozpočtu

Vážený pane předsedo,

S ohledem na zprávu Rozpočtového výboru o mandátu pro třístranná jednání o rozpočtu na rok 2019 (2018/2024(BUD)) si Vás dovolujeme informovat o tom, jaké priority má v souvislosti s rozpočtem EU na rok 2019 Výbor pro zahraniční věci (AFET).

Jsme přesvědčeni, že EU musí mít k dispozici dostatečné zdroje, aby byla schopna plně využít svůj potenciál na světové scéně. Ve stávajícím globálním rámci, který se vyznačuje vysokou mírou nestability a rostoucím počtem hrozeb a výzev, musí být vyčleněno více prostředků na vnější činnost EU. Uznáváme navýšení prostředků na závazky v okruhu 4, ačkoli převážná část těchto prostředků je určena na nástroj pro uprchlíky v Turecku (FRiT). Mimoto bychom chtěli zdůraznit, že v návrhu rozpočtu jsou zcela vyčerpána rozpětí v okruhu 4. EU tak bude mít velmi malý manévrovací prostor v případě nepředvídatelných vnějších krizí. Parlament musí usilovat o záruky, že v případě naléhavé potřeby bude možné prostředky v okruhu 4 navýšit.

Nadále přikládáme velký význam procesu rozšíření a související finanční podpoře (potenciálních) kandidátských zemí prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP II). Zejména zdůrazňujeme, že je nutné zajistit dostatečné prostředky na financování akčního plánu strategie pro západní Balkán na období 2018–2020, přičemž prioritou by měla být podpora právního státu a regionální integrace. V tomto ohledu je znepokojující, že Komise navrhuje škrty v prostředcích na politické reformy na západním Balkáně ve výši 10 milionů EUR. Na druhou stranu je pozitivním krokem na cestě k dosažení cílů strategie pro západní Balkán výrazné navýšení prostředků na závazky určených na regionální akce v tomto regionu.

S ohledem na přetrvávající zhoršování stavu právního státu, demokracie a základních práv a v souladu se zásadou podmíněnosti podporujeme odpovídající snížení částky přidělené Turecku na opatření v oblasti hospodářského, sociálního a územního rozvoje a jejich přesměrování na občanskou společnost a základní práva.

Pokud jde o financování druhé tranše nástroje pro uprchlíky v Turecku, měl by Parlament trvat na zachování stávajícího poměru příspěvků (2 miliardy EUR od členských států, 1 miliarda EUR z rozpočtu EU), jak předpokládá Komise ve svém návrhu ze dne 14. března 2018. Prostředky přidělené v návrhu rozpočtu by tedy měly být sníženy tak, aby celkový příspěvek EU činil 1 miliardu EUR (při zohlednění veškerých prostředků poskytnutých v rámci rozpočtu na rok 2018). Mimoto je třeba zajistit, aby jakékoli příspěvky z okruhu 4 na nástroj pro uprchlíky v Turecku neměly za následek snížení dostupných prostředků na stávající programy. Dále Parlament trvá na nutnosti úzce sledovat vynakládání prostředků z nástroje pro uprchlíky v Turecku a plný soulad plateb s jeho právním základem.

Další klíčovou prioritou výboru AFET je zajištění podpory východnímu a jižnímu sousedství, které má pro EU enormní strategický význam. Jsme znepokojeni tím, že rozpočet evropského nástroje sousedství (ENI) bude i v roce 2019 pod značným tlakem, jejž dále zhoršuje vynakládání prostředků z tohoto nástroje na financování závazku přijatého na konferenci Brusel II v souvislosti s krizí v Sýrii a zeměmi zasaženými konfliktem a dalších 100 milionů EUR na projekty v oblasti migrace v rámci nouzového svěřenského fondu pro Afriku (EUTF). Ačkoli závazek ve prospěch Sýrie a opatření k řešení základních příčin migrace plně podporujeme, neměly být jít na úkor dalších priorit v těchto regionech. Tyto nové závazky jsou bohužel jen částečně kompenzovány navýšením prostředků, což vede k poklesu zdrojů, které zbývají na financování hlavních cílů evropského nástroje sousedství. Naléhavě vyzýváme Rozpočtový výbor, aby se při jednáních o rozpočtu tímto problémem zabýval.

Výbor AFET vítá záměr Komise nadále poskytovat zvýšenou podporu Ukrajině a Tunisku. Kromě toho je vzhledem k aktuálnímu politickému vývoji třeba zvážit financování na podporu stabilizace Libye. Rovněž zdůrazňujeme, že je nutné podpořit politické reformy v Moldavsku a Gruzii. Samozřejmě trváme na řádném sledování provádění a pokroku reforem v dotčených partnerských zemích. Dále je nezbytné, aby byla posílena podpora mírového procesu na Blízkém východě, palestinské samosprávy a UNRWA ze strany EU, i s ohledem na zhoršování situace na místě a na rozhodnutí USA radikálně omezit svou angažovanost.

Pokud jde o evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, mělo by být věnováno více prostředků na ochranu obránců lidských práv, kteří jsou v ohrožení, mimo jiné prostřednictvím mechanismu EU pro obránce lidských práv (ProtectDefenders.eu), jenž by měl být schopen fungovat předvídatelně. Mimoto bychom rádi dosáhli vyšší finanční pomoci parlamentům ve třetích zemích s cílem aktivně podporovat rozvoj interní znalosti lidských práv. Také je nutné zajistit dostatečné financování volebních pozorovatelských misí EU.

Rozpočet společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) je nadále pod velkým tlakem a hrozí, že v roce 2019 se tento problém ještě prohloubí v důsledku rozšíření počtu misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Mimoto je o více než jednu třetinu (10,1 milionu EUR) snížena rozpočtová položka pro krizová opatření, což by vedlo k menší flexibilitě při řešení neočekávaných krizí. Tento škrt by tedy měl být zrušen a rozpočet na SZBP by měl být přiměřeně navýšen.

Dále zdůrazňujeme, že je důležité, aby pokračovala realizace propojení mezi rozvojem a bezpečností v rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru, a proto požadujeme dodatečné prostředky, které by měly být použity v rámci stávajících složek nástroje.

V neposlední řadě vítáme, že návrh rozpočtu na rok 2019 zahrnuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP). Zdůrazňujeme, že další úkoly vyžadují, aby členské státy EU poskytly do rozpočtu Unie odpovídající objem dodatečných finančních prostředků, neboť tyto úkoly by neměly být financovány z rozpočtových prostředků určených pro jiné politiky. Spolu s přípravnou akcí pro výzkum EU v oblasti bezpečnosti má tento program zásadní význam pro podporu rozvoje schopnosti spolupráce a upevnění evropského obranného průmyslu. Mimoto opakujeme svou výzvu k pokrytí administrativních a operačních výdajů Evropské obranné agentury (EDA) a stálé strukturované spolupráce (PESCO) z rozpočtu Unie.

Byli bychom velmi rádi, kdyby byly podněty našeho výboru při jednáních o rozpočtu zohledněny.

S pozdravem

David McAllister  Brando Benifei

Kopie:  Pan Daniele Viotti, zpravodaj pro rozpočet na rok 2019

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Výbor pro mezinárodní obchod

Předseda

EXPO-COM-INTA  D (2018) 24544

Pan Daniele Viotti

Zpravodaj pro rozpočet na rok 2019

Rozpočtový výbor

Věc:  Mandát ke třístranným rozhovorům o rozpočtu na rok 2019

Vážený pane Viotti,

chtěl bych Vás jakožto předseda Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) informovat o prioritách tohoto výboru pro rozpočet na rok 2019, jež byly schváleny koordinátory výboru INTA dne 20. června 2018.

Výbor INTA je toho názoru, že rozpočet Evropské unie by měl dostatečnými finančními prostředky zohledňovat skutečnost, že Komise ve svém pracovním programu označila obchod za jednu z nejvyšších priorit. Obchod není pouze účinným nástrojem pro růst a zaměstnanost v Evropě, ale je také významným nástrojem zahraniční politiky, který šíří evropské hodnoty v zahraničí. Obchod je rovněž prostředkem ke stabilizaci geopolitické situace v okolních zemích, neboť přináší lepší vyhlídky do budoucna, otvírá nové trhy místním producentům a je zdrojem přímých zahraničních investic.

Pomoc v oblasti obchodu - EU poskytuje partnerským zemím pomoc v oblasti obchodu, jako je pomoc na podporu obchodu (Aid for Trade). Zkušenosti potvrzují, že žádná země nedosáhla dlouhodobého hospodářského růstu bez zapojení do regionálních a globálních trhů. Posílený obchod přispívá k účinnější produkci pomocí specializace a účasti na regionálních a globálních hodnotových řetězcích. Je-li správně vedena, může pomoc v oblasti obchodu přispívat k posílení vyjednávacích schopností a schopností zavést regulační rámec usnadňující obchod. Pomoc v oblasti obchodu, kterou poskytuje Unie, by měla klást větší důraz na podporu zvýšeného meziregionálního obchodu v našich partnerských regionech.

Malé a střední podniky (MSP) - malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství zajišťující 85 % všech nových pracovních míst a klíčovým nástrojem podpory sociální soudržnosti v EU. V rámci rozpočtu by měl být důraz kladen na podporu MSP plným využíváním dostupných financí EU na podporu internacionalizace.

Je všeobecně přijímaným faktem, že MSP v ekonomice udávají, a nikoli pouze následují tempo a směr. A MSP jsou do značné míry rovněž těmi, kdo zajišťují růst a inovace. Jejich přínos by měl být v rozpočtu EU zohledněn.

Dohody o obchodu- současný program jednání EU týkající se obchodu je ambicióznější než kdykoli předtím. EU v nedávné době uzavřela jednání s Japonskem, Singapurem, Vietnamem a Mexikem a v současnosti vede jednání mj. se zeměmi Mercosuru, Indonésií, Chile, Austrálií, Novým Zélandem a Tuniskem. Pro úspěch tohoto programu je třeba, aby byl spojen s dostatečnými zdroji pro průběžné a následné posuzování toho, jak třetí země dodržují své závazky vůči EU, a dalších politických otázek souvisejících s obchodními dohodami, jako je dodržování lidských a pracovních práv a provádění environmentálních norem. Je nezbytné se ještě více zaměřit na požadavky občanské společnosti týkající se větší transparentnosti a přidělit dostatečné prostředky na analýzu a dialog se zúčastněnými stranami.

Obchodní politika založená na hodnotách- politika v oblasti mezinárodního obchodu slouží primárně k podpoře vzájemně výhodného hospodářského růstu, ale je také nástrojem podporujícím jiné hodnoty, které Evropská unie prosazuje na mnohostranné úrovni a mezi něž patří například dodržování lidských práv včetně rovných práv mužů a žen, právní stát, uplatňování mezinárodních pracovních norem a ochrana životního prostředí. Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji musí být plně závazné a vymahatelné a v souvislosti se závazky třetích zemí v rámci všeobecného systému preferencí je nezbytné zajistit dostatečné zdroje pro monitorování, dialog a spolupráci v těchto záležitostech.

Vyplnit ztrátu po brexitu- po odchodu Spojeného království z EU skončí příspěvky této země coby členského státu do rozpočtu EU pro příští víceletý finanční rámec. Otázku budoucích příspěvků Spojeného království souvisejících se spoluprací této země s EU zbývá ještě dořešit. Brexit bude v každém případě znamenat značné snížení příjmů. V zájmu zajištění hladkého přechodu stávajících politik EU do doby příštího víceletého finančního rámce bude třeba v rámci rozpočtu na rok 2019 zohlednit připravenost na předpokládanou ztrátu příjmů. EU snad se Spojeným královstvím uzavře uspokojivou obchodní dohodu. Takové řešení by bylo výhodné pro obě strany.

S pozdravem

Bernd Lange

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU:

Dopis, který dne 31. května 2018 zaslali předseda Výboru pro zahraniční věci Ingeborg Gräßle a zpravodaj Výboru pro zahraniční věci Joachim Zeller předsedovi Rozpočtového výboru Jean Arthuisovi

Překlad

Věc:  Příspěvek za Výbor pro rozpočtovou kontrolu k mandátu ke třístranným jednáním o rozpočtu na rok 2019

Vážený pane předsedo,

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby ve svém mandátu k trialogu o rozpočtu zohlednil následující otázky:

1.  Náš výbor je stejně jako v předchozích letech velice znepokojen rekordní výší nevypořádaných závazků. Nevypořádané závazky dosáhly před koncem roku 2016 historicky nejvyšší úrovně 238 miliard, byly tak o 72 % vyšší než v roce 2007 a rovnaly se 2,9 roku plateb oproti 2,2 roku v roce 2007. Náš výbor zdůrazňuje, že k 31. 12. 2017 dosáhly konečné nevypořádané závazky částky 266,8 miliardy EUR a jejich navýšení v roce 2017 bylo vyšší, než se očekávalo, vzrostly totiž o 28,8 miliardy EUR.

2.   Náš výbor poukazuje zejména na to, že programy byly v prvních třech letech současného VFR prováděny se zpožděním a že v důsledku toho bylo nutný přenos prostředků na závazky z roku 2014, hlavně do roků 2015 a 2016, a platby v roce 2016 byly nízké (míra plnění rozpočtu EU v rozmezí let 2014–2016 současného VFR činila 7 % ). Je ovšem namístě přiznat, že v roce 2017 se provádění programů financovaných z ESIF zrychlilo. Očekáváme, že tento trend bude v letech 2018 a 2019 pokračovat. Náš výbor je přesvědčen, že by měly být poskytnuty finanční prostředky v dostatečné výši, aby jejich provádění mohlo bezproblémově pokračovat.

3.   Náš výbor se obává, že ke konci současného VFR a v prvních několika letech příštího VFR by se znovu mohly zvýšit nahromaděné platby, které čekají na provedení. Domníváme se, že financování nového VFR bude vyžadovat realistické rozpočtové prostředky na pokrytí předpokládaných nevypořádaných závazků.

4.   Náš výbor poukazuje na to, že fondy EU představují v některých členských státech významnou část ročních výdajů a že zejména v devíti členských státech (Litva, Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Chorvatsko, Estonsko a Slovensko) připadá na nevypořádané závazky u ESI fondů finanční podpora ve výši více než 15 % celkových výdajů vládních institucí.

5.   Náš výbor lituje toho, že vzrostla celková finanční expozice rozpočtu Unie, se značnými dlouhodobými závazky, zárukami a právními závazky. Tyto závazky vyžadují obezřetné zacházení s rozpočtovými prostředky v budoucnu.

6.   Náš výbor se obává, že i přes rozsáhlé využívání zvláštních nástrojů (rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a nástroj pružnosti) a rozpětí je možné, že částky, které v rozpočtových položkách zbývají, nebudou stačit na financování reakce na neočekávané události, k nimž může do roku 2020 dojít.

7.   Náš výbor si zejména všiml, že Komise získala z různých zdrojů finanční prostředky na řešení uprchlické a migrační krize, vyjadřuje však politování nad tím, že Komise nevytvořila strukturu, která by jí umožnila o využívání těchto prostředků v plném rozsahu podávat zprávy. S politováním konstatujeme, že je v současné době nemožné zjistit, kolik prostředků byla vynaloženo na jednotlivé migranty nebo uprchlíky.

8.   Náš výbor trvá na tom, aby se Úřadu evropského veřejného žalobce dostalo odpovídajících finančních prostředků a dostatečného počtu zaměstnanců; poznamenává, že v návrhu rozpočtu na rok 2019 činí příspěvek Unie celkově 4 911 000 EUR; poukazuje na to, že tyto prostředky jsou určeny na pokrytí výdajů úřadu na zaměstnance, výdajů na infrastrukturu a provoz a operačních výdajů, aby mohl začít vytvářet svůj systém správy případů; vyjadřuje politování nad tím, že se počítá s pouhými 35 zaměstnanci, z čehož vyplývá, že po odečtení (23) míst zástupců veřejného žalobce zbývá pouze 12 pracovních míst pro administrativní úkoly; soudí, že to není realistické.

9.  Náš výbor také upozorňuje na to, že Unie využívá stále více finančních nástrojů, a lituje toho, že zřízení EFSI navíc vytvořilo nové mechanismy řízení, u nichž je míra veřejné kontroly i nadále neuspokojivá, což vyžaduje mnohem bedlivější dohled Evropského parlamentu.

10.  Náš výbor proto žádá Komisi, aby:

a)  učinila opatření s cílem důsledně dodržovat pravidla a harmonogramy pro nevypořádané závazky;

b)  proaktivně pomáhala členským státům, které čelí obtížím, s včasným a bezproblémovým čerpáním dostupných finančních prostředků EU s využitím dostupných zdrojů pro technickou pomoc z iniciativy Komise;

c)  pro účely řízení a vykazování vytvořila způsob, jak zaznamenávat rozpočtové výdaje Unie, který umožní vykazovat veškeré financování související s uprchlickou a migrační krizí.

11.  Závěrem náš výbor připomíná, že v souladu s článkem 247 návrhu revidovaného finančního nařízení bude mít Komise povinnost předat vždy do 31. července následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu a Radě integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, který obsahuje dlouhodobou prognózu přítoku a odtoku prostředků na následujících 5 let.

S pozdravem

Ingeborg Gräβle     Joachim Zeller

předsedkyně výboru CONT    zpravodaj pro udělování absolutoria Komisi

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN

D(2018) 22301

Pan Daniele VIOTTI

Hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2019

Rozpočtový výbor

ASP 15G217

Vážený pane Viotti,

V souladu s rozhodnutím přijatým Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) dne 20. března 2018 bych Vám, jakožto předsedkyně výboru ENVI a stálá zpravodajka pro rozpočet, ráda poskytla naše doporučení k mandátu pro třístranný rozhovor o návrh rozpočtu na rok 2019.

Všeobecně bych jménem výboru ENVI znovu ráda zdůraznila naše silné přesvědčení o tom, že zohledňování problematiky klimatu a efektivního využívání zdrojů má horizontální význam pro všechny politiky EU s ohledem na cíle, které stanovuje strategie Evropa 2020. Rozpočet EU musí podporovat plnění mezinárodních závazků, včetně cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody. Pouze odpovídající úroveň finanční podpory pomůže dosáhnout zmírnění změny klimatu a podpořit přechod k oběhovému, nízkouhlíkovému hospodářství. Projekty financované z EU by navíc na tento přechod neměly mít negativní dopad. V této souvislosti nás hluboce znepokojuje riziko, že nebude splněn cíl spočívající ve vyčlenění alespoň 20 % unijního rozpočtu na opatření v oblasti klimatu v období 2014–2020. Ráda bych proto zdůraznila, že by mělo být vynaloženo veškeré úsilí k tomu, aby v návrhu rozpočtu na rok 2019 byly vyčleněny příslušné prostředky na úrovni, která zajistí dosažení obecného rozpočtového cíle EU do konce roku 2020. Kromě toho bych chtěla zdůraznit, že se zájmem sledujeme nejnovější vývoj v oblasti zeleného a udržitelného financování, jakožto doplňkového způsobu, jak podpořit investice do nízkouhlíkových a oběhových hospodářství a hospodářství účinně využívající zdroje. V souvislosti s tímto je důležité stanovit vyváženou definici udržitelných aktiv.

Dále bych chtěla vyzvat k tomu, aby byly v rozpočtu na rok 2019 přiděleny odpovídající finanční prostředky na dlouhodobou ochranu biologické rozmanitosti napříč EU. Boj s úbytkem biologické rozmanitosti je jednou z našich klíčových priorit, která je neoddělitelně spjata se zmírňováním změny klimatu. Je proto důležité, aby byla problematika biologické rozmanitosti začleněna do ostatních oblastí politiky. V souvislosti s financováním sítě Natura 2000 by měly být vyčleněny dostatečné finanční prostředky na různé projekty, které by měly být využívány v součinnosti s dalšími zdroji financování. Kromě toho by měla být zlepšena metodika pro sledování výdajů na biologickou rozmanitost, zejména by měly být sledovány negativní výdaje, které jsou v rozporu s ochranou přírody.

Ve svém úsilí o podporu hospodářského oživení by měly členské státy navíc považovat politiky, opatření a projekty šetrné k životnímu prostředí a ke klimatu za příležitosti ke zlepšení veřejného zdraví, k podpoře vytváření pracovních míst a k hospodářskému růstu malých a středních podniků.

Zdraví je hodnotou samo o sobě a také předpokladem pro růst v celé EU. Je proto mimořádně důležité, aby byl v příštím víceletém finančním rámci obnoven zdravotní program, a to jako samostatný program. Veřejné zdraví je pro výbor ENVI prioritou, proto je důležité, aby s ohledem na činnost probíhající mimo jiné v oblasti antimikrobiální rezistence a hodnocení zdravotnických technologií byl k dispozici odpovídající objem finančních prostředků, jenž je nezbytný pro zajištění ambiciózní politiky EU v oblasti zdraví, která podpoří a doplní všechna zásadní opatření na úrovni členských států.

Životní prostředí, změna klimatu, veřejné zdraví, civilní ochrana, ochrana spotřebitele a bezpečnost potravin a krmiv jsou oblasti, které leží občanům EU nejvíce na srdci. Proto bych ráda jménem výboru ENVI zdůraznila, že by měly být plně respektovány stropy dohodnuté ve víceletém finančním rámci a že musí být jednoznačně zamítnuty veškeré změny, které omezí rozpočtové plánování rozpočtu v příslušných rozpočtových položkách. Chtěla bych rovněž zdůraznit význam programů LIFE a Zdraví pro růst, jakož i mechanismus civilní ochrany Unie, které musí být do budoucna zachovány. Kromě toho programy, na něž se soustřeďuje větší pozornost veřejnosti a politiků, nesmí být protěžovány na úkor programů menších. Mimoto na nové pilotní projekty a přípravná opatření, která byla zahrnuta do rozpočtu na rok 2018 v oblastech životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, by mělo navázat vyčlenění prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2019, aby bylo zajištěno jejich úplné provedení.

Dále mi dovolte konstatovat, že jsme mimořádně znepokojeni rozpočtovými omezeními, která ovlivňují decentralizované agentury EU spadající do působnosti našeho výboru. Ačkoliv jejich úkoly a povinnosti neustále přibývají, většina z nich se v posledních letech musela vyrovnat s výraznými personálními škrty, a to bez ohledu na jejich pracovní vytížení. Jsem přesvědčena, že těmto agenturám musí být v případě potřeby přiděleno více finančních a lidských zdrojů, aby mohly naplňovat svůj mandát, vykonávat zadané úkoly a propagovat v EU vědecký přístup. Proto při posuzování potřeb jednotlivých decentralizovaných agentur důrazně podporujeme přístup, při němž je hodnocen případ od případu.

A konečně, v očekávání rozpočtových důsledků vystoupení Spojeného království z EU, požadujeme, aby byly tyto prostředky posíleny a zajištěny nejen pro agentury, které spadají do působnosti výboru (zejména Evropské agentury pro léčivé přípravky), ale i pro evropské fondy a programy v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin.

Podobný dopis jsem zaslala předsedovi Rozpočtového výboru pan Jeanu Arthuisovi.

S pozdravem

Adina-Ioana Vălean

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU

pan Jean ARTHUIS

Předseda

Rozpočtový výbor (BUDG)

Evropský parlament

D(2018)21285

AA/ge

Štrasburk,

Věc:  Priority výboru ITRE v souvislosti s mandátem k trialogu o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2019

Vážený pane předsedo Rozpočtového výboru, vážený pane Arthuisi,

jako navrhovatelé rozpočtu na rok 2019 za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) bychom Vás s ohledem na nadcházející trialog o rozpočtu chtěli tímto dopisem informovat o prioritách výboru ITRE pro rozpočet na rok 2019.

Nejprve bychom chtěli jménem členů výboru ITRE poděkovat zpravodaji pro rozpočet na rok 2019 panu Danielemu Viottimu za zasvěcenou výměnu názorů s výborem ITRE dne 24. dubna 2018 a za užitečné informace o procedurálních otázkách, které jsme obdrželi od sekretariátu výboru BUDG.

Evropský parlament přijal dne 15. března 2018 usnesení o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2019 (2017/2286 (BUD)). Tyto pokyny jsme za výbor ITRE prostudovali a jsme potěšeni, že mnohé z našich hlavních priorit pro rozpočet na rok 2019, které jsme zdůrazňovali také během výměny názorů s panem Viottim v březnu, již byly do usnesení výboru BUDG zapracovány.

Oceňujeme, že jako priority pro rozpočet na rok 2019 byly určeny stěžejní oblasti zájmu výboru ITRE, jako jsou růst, výzkum a inovace, konkurenceschopnost, digitalizace, boj proti změně klimatu a přechod na obnovitelné zdroje energie v souladu se závazky EU vyplývajícími z Pařížské dohody, a souhlasíme s výborem BUDG, že rozpočet EU je pro náležitou odpověď na tyto výzvy zásadním nástrojem. Výbor ITRE proto opakuje výzvu výboru BUDG, aby byl navýšen rozpočet v okruhu 1a, zejména na relevantní programy a rozpočtové položky, které podrobněji uvedeme níže. Obzvláště důležité je to vzhledem k výrazným škrtům, které provedla Rada v tomto okruhu v rozpočtu na rok 2018.

Výzkum a inovace jsou klíčovými nástroji k dosažení udržitelného růstu, kvalitních pracovních míst a konkurenceschopnosti na světových trzích pro pokrokovou průmyslovou základnu EU. Evropská unie by se proto měla snažit zaujmout vedoucí postavení v oblasti inovací a přelomových technologií ve všech evropských regionech, ve kterých v současné době zaostává. V tomto ohledu je znepokojivé, že k financování v rámci programu Horizont 2020 bylo vybráno pouze 25 % předložených velmi kvalitních návrhů, což vede k velmi nízké míře úspěšnosti. Je to známkou výrazně nedostatečného financování tohoto úspěšného programu. Nejnižší míru úspěšnosti v rámci tohoto programu vykazuje oblast „Budoucí a vznikající technologie“, nástroj pro malé a střední podniky a oblasti „Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“ a „Přístup k rizikovému financování“, což jsou všechno programové položky s nejvyšším významem pro získání vedoucího postavení v oblasti inovací, uplatnění inovací vzešlých z výzkumu v obchodní činnosti a řešení výše uvedených výzev. Výbor ITRE by proto velmi ocenil navýšení příslušných rozpočtových položek v rozpočtu na rok 2019.

Sdílíme názor Rozpočtového výboru, že páteří evropského hospodářství jsou malé a střední podniky. Jsou také hlavním zdrojem vysoce kvalitních a udržitelných pracovních míst a společně se začínajícími a rozšiřujícími se podniky a podniky se střední tržní kapitalizací mohou být hnací silou inovací, například ekologických inovací. Podporujeme proto Vaši výzvu k vytvoření prostředí příznivého pro inovace a výzkum se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, stejně jako zvýšení prostředků Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) k tomuto účelu.

Výbor ITRE také vítá, že jste se zaměřili na mladší generaci a na podporu podnikání žen, aby se vytvořila udržitelná zaměstnanost ve všech částech společnosti. Domníváme se, že je to důležité proto, aby byl plně využit potenciál v Evropské unii, a proto vyzýváme Komisi, aby mladým výzkumným pracovníkům/pracovnicím a podnikatelům/podnikatelkám poskytla nově navýšenou úroveň podpory prostřednictvím programů jako Horizont 2020 a COSME.

V oblasti energetické politiky výbor ITRE zdůrazňuje význam dokončení vnitřního trhu s energií a propojení a dekarbonizace našich energetických soustav. Proto považujme za nezbytné upřednostňovat ty oblasti rozpočtu, které slouží tomuto účelu, zejména poskytnutím odpovídajících finančních prostředků na projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, úspor emisí, integrace odvětví, inteligentních sítí a odstraňování energetické chudoby, např. prostřednictvím poskytování technické pomoci z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a pomocí programu Horizont 2020. V zájmu podpory vzájemného propojení našich energetických a plynárenských sítí a diverzifikace zdrojů energie s cílem dosáhnout čisté, cenově dostupné a bezpečné energie pro všechny Evropany výbor ITRE dále zdůrazňuje význam dostatečného financování projektů společného zájmu i poskytování dodatečných finančních prostředků na technickou pomoc z fondu EFSI za účelem shromažďování a vytváření projektů v oblasti inteligentních sítí, energetické účinnosti a obnovitelné energie. Výbor ITRE rovněž zdůrazňuje význam financování projektů zaměřených na obnovitelné zdroje sloužících zájmům energetické unie (tzv. projekty RPEI).

Za stejným účelem a rovněž v zájmu posílení odvětvové integrace mezi energetickými, dopravními a digitálními sítěmi výbor ITRE zdůrazňuje důležitost Nástroje pro propojení Evropy, a proto vyzývá k navýšení jeho rozpočtu na rok 2019.

Jak zdůraznil výbor BUDG, klíčový je boj proti změně klimatu a dekarbonizace našeho hospodářství, neboť EU usiluje o dosažení svých cílů v oblasti klimatu a splnění cílů OSN pro udržitelnost, jakož i Pařížské dohody. Výbor ITRE proto oceňuje, že výbor BUDG vyzývá k optimalizaci mechanismu zohledňování změny klimatu. Znovu zdůrazňujeme, že dosud nebyl splněn cíl týkající se výdajů na udržitelný rozvoj a opatření v oblasti změny klimatu, a proto podporujeme žádost Rozpočtového výboru o vynaložení minimálně 20 % rozpočtu EU na účely související se změnou klimatu a dekarbonizací. Mělo by být rovněž zajištěno dostatečné financování spravedlivé transformace regionů náročných z hlediska uhlí a uhlíku.

Uznáváme důležitost a užitečnost fondu EFSI a jeho rozšíření a poukazujeme na Vaše prohlášení, že by měl pokročit směrem k lepšímu geografickému pokrytí s cílem podpořit rozvoj ve všech regionech. Nicméně vzhledem k tomu, že klíčovými nástroji k dosažení priorit EU jsou program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy, navrhuje výbor ITRE obnovit rozpočtové položky pro tyto programy, které byly sníženy kvůli financování záručního fondu EU. To by bylo možné uskutečnit za pomoci využití všech finančních prostředků, které existují v rámci stávajícího nařízení o VFR. Výbor ITRE v tomto ohledu připomíná závazek Evropského parlamentu přijatý v průběhu vyjednávání o EFSI týkající se minimalizace negativního dopadu na tyto dva programy. Zdůrazňujeme obecný postoj výboru BUDG, že nové priority mají být financovány z nových prostředků.

Z tohoto důvodu bereme na vědomí bezpečnostní výzvu, kterou musí Evropská unie řešit, a Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), který byl přijat v Evropském parlamentu. Chválíme postoj výboru BUDG, podle nějž má tento program být financován výhradně prostřednictvím finančních prostředků pocházejících z nepřidělených rozpětí nebo zvláštních nástrojů, a znovu zdůrazňujeme, že program EDIDP by neměl být překážkou pro žádné stávající programy.

Další klíčovou záležitostí pro výbor ITRE je digitalizace, která naše společnost a hospodářství může připravit na budoucnost. Za tímto účelem je důležité dokončit jednotný digitální trh. Výbor ITRE proto požaduje dostatečné finanční prostředky na iniciativu WIFI4EU a trvá na dodržení závazku poskytnout na tuto iniciativu v období let 2017–2019 120 milionů EUR.

Kromě toho výbor ITRE vítá Vaše starostlivé úsilí věnované dostatečnému financování agentur, aby bylo zajištěno, že mohou řádně provádět legislativní priority EU. Zdůrazňujeme také, že s tímto rozpočtem končí 5% snížení počtu zaměstnanců a fond pro přesuny zaměstnanců. Výbor ITRE tedy podporuje postoj, podle nějž by už neměly být agenturám seškrtávány žádné další zdroje. Kromě toho připomínáme náš názor, že by se měly odpovídajícím způsobem navýšit lidské a finanční zdroje agentur, které čelí větším nebo novým úkolům. Protože stávající právní předpisy svěřují Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) více úkolů a pravděpodobně svěří více úkolů Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), podporujeme zvýšení počtu jejich zaměstnanců a rozpočtu. Výbor ITRE opakovaně zdůraznil, že je třeba, aby rozšířené mandáty byly doprovázeny odpovídajícím posílením zdrojů. Trvalý nedostatek zdrojů vážně narušuje schopnost agentur plnit své zákonné mandáty. Vzhledem k tomu, že Agentura pro evropský GNSS čelí stále větší výzvě v podobě zaručení kybernetické bezpečnosti, a vzhledem k tomu, že externí zajištění služeb nebo činností by pravděpodobně vedlo ke střetu zájmů v této citlivé oblasti, výbor ITRE rovněž vnímá potřebu navýšit její lidské a finanční zdroje.

Výbor ITRE je navíc potěšen, že Spojené království přispěje do rozpočtů na roky 2019 a 2020 a bude se na nich podílet, jako kdyby zůstalo v EU. Domníváme se proto, že brexit nebude mít přímý dopad na rozpočet na rok 2019, a tudíž ani na programy v oblasti působnosti výboru ITRE.

Výbor ITRE rovněž souhlasí s výborem BUDG, že potřeba odpovídajících finančních zdrojů se zvyšuje a je zásadní vzhledem k tomu, že se blížíme ke konci stávajícího víceletého finančního rámce, a tudíž dojde k rychlejšímu pokroku v provádění víceletých programů.

Byli bychom velmi vděčni, kdyby výbor BUDG vzal naše priority a obavy při přípravě své zprávy o mandátu k trialogu v úvahu. Těšíme se na další spolupráci našich výborů v průběhu celého rozpočtového cyklu 2019 i poté.

S pozdravem

Jerzy Buzek            Jens Geier  

předseda výboru ITRE        navrhovatel výboru ITRE

              pro rozpočet na rok 2019

kopie: Daniele Viotti, zpravodaj pro rozpočet na rok 2019

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ

CM/ds

D(2018)19768

Pan Jean Arthuis

předseda Rozpočtového výboru

WIC M02024

Věc:   Dopis se stanoviskem k mandátu k červencovým třístranným jednáním

Vážený pane předsedo,

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) vyzývá Rozpočtový výbor, aby do svého návrhu usnesení o mandátu k jednání o rozpočtu na rok 2019 začlenil tyto návrhy:

Výbor IMCO by chtěl připomenout, že dobře fungující jednotný trh s neomezeným pohybem zboží, služeb, osob a kapitálu je klíčovým prvkem, který vytváří hospodářský růst v EU, posiluje konkurenceschopnost jejího průmyslu, podporuje vytváření pracovních míst a pomáhá zvyšovat životní úroveň jejích obyvatel. Neoprávněné překážky bránící volné výměně zboží a služeb, nepřiměřené prosazování stávajících pravidel, nízká míra přeshraničního zadávání veřejných zakázek a nedostatečná politická podpora strukturálních reforem dodnes omezují příležitosti pro podniky (hlavně MSP) a občany, což se odráží na menším počtu pracovních míst a zbytečně vysokých cenách.

Výbor IMCO proto zastává názor, že je naprosto zásadní, aby z rozpočtu Unie byla dostatečně financována podpora dokončení dobře fungujícího jednotného trhu a účinné ochrany spotřebitelů, zejména v současném kontextu transformace ekonomických činností v digitální éře. V souladu se strategií jednotného trhu a strategií jednotného digitálního trhu, které vypracovala Komise, výbor IMCO vyzývá k řádnému financování těchto klíčových prvků v rozpočtu na rok 2019:

1 – Ochrana spotřebitele

Zdravé spotřebitelské prostředí je klíčovým faktorem pro dokončení jednotného trhu i hospodářský růst v celé Evropě. Právní předpisy EU týkající se ochrany spotřebitelů zajistily občanům a podnikům předvídatelnost a důvěru v mnoha oblastech, jako jsou práva cestujících, práva spotřebitelů a boj proti nekalým obchodním praktikám a nepoctivým smlouvám, padělání výrobků nebo dvojí kvalitě výrobků.

Avšak problémy týkající se spotřebitelské politiky stále přetrvávají, a to jak v digitální, tak fyzické oblasti. Na evropském trhu se stále ještě objevují nebezpečné a nevyhovující výrobky, což svědčí o potřebě lepší koordinace a větší účinnosti dohledu nad trhem. Pokud jde o jednotný digitální trh, zásadní význam má zvyšování úrovně vzdělanosti a informovanosti průměrného spotřebitele, ale také přizpůsobování práv spotřebitelů technologickým změnám. Výbor IMCO by proto chtěl zajistit, aby bylo v rámci rozpočtu na rok 2019 směřováno dostatečné množství finančních prostředků na ochranu spotřebitelů, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že důležité právní předpisy v této oblasti by měly vstoupit v platnost ještě v roce 2018 nebo v roce 2019, a to například:

•  směrnice o smlouvách o prodeji zboží COM(2015)0635 (COM(2017)0637  2015/0288 (COD) IMCO/8/05564);

•  směrnice o smlouvách o poskytování digitálního obsahu (COM(2015)0635 -COM(2015)0634  2015/0287 (COD) IMCO/8/06371);

•  nařízení, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012, (COM(2017)256 final - 2017/0086(COD) - IMCO/8/09874);

•  nařízení o rámci pro volný tok jiných než osobních údajů v Evropské unii (COM(2017) 495 final; 2017/0228 (COD)  IMCO/8/11036);

•  směrnice o zástupných žalobách v zájmu ochrany společných zájmů spotřebitelů (COM(2018)0184 - 2018/0089 (COD)  IMCO/8/12818);

•  směrnice o lepším prosazování a modernizaci pravidel EU pro ochranu spotřebitele (COM(2018)0185 - 2018/0090 (COD)  IMCO/8/12813);

•  nařízení o řešení zeměpisného blokování a jiných forem neodůvodněné diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků (COM (2016)0289 - 2016/0152 (COD) IMCO/8/06772);

•  nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků (COM (2017)0795 - 2017(0353) COD).

2 – Celní politika

Celní politika by měla být typickým příkladem politické oblasti, v níž veřejné výdaje mají potenciál nastartovat změny k lepšímu, z nichž může profitovat celá ekonomika, ale i jednotlivé členské státy či společnosti nebo jednotlivci, kteří se chtějí věnovat obchodním aktivitám. Cla chrání jednotný trh a zdraví a bezpečnost občanů. Regulační rámec pro celní oblast stanoví celní kodex Unie. Je třeba připomenout, že výhody spojené s celním kodexem Unie se plně projeví až poté, co všechny transakce přejdou na systém elektronického zpracovávání.

Proto musí být celková strategie v oblasti cel jednotná a ambiciózní a musí být prováděna účinným způsobem. Zjednodušení postupů a jejich účinné vymáhání jsou zásadní pro boj proti podvodům a podporu hospodářské soutěže.

Je nezbytné, aby byla zachována spravedlivá rovnováha mezi úsilím vyvíjeným členskými státy a úsilím spojeným s rozpočtem Unie, přičemž je třeba opětovně posuzovat, zda by měla být posílena úroveň výdajů v této oblasti v souvislosti se spolufinancováním rychlého rozvoje interoperabilních systémů informačních technologií. Plně elektronické prostředí pro celní oblast by přispělo k účinnému odrazování dovozců do Unie od praktik odklánění do jiných přístavů („port shopping“) a řádného odhalování jakýchkoli možných podhodnocení dovozů, a tím i k zajištění řádného výběru prostředků tvořících vlastní zdroje Unie. Obzvláště důležité je to v souvislosti se skutečností, že v roce 2019 možná vstoupí v platnost návrh na změnu článku 278 celního kodexu Unie týkající se prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat (COM(2018) 85 final - 2018/0040 (COD) IMCO/8/12381), čímž se vlastně prodlouží lhůta, v níž budou přijímány daleko méně efektivní postupy používání papírových formulářů, a to do té doby, než budou provozuschopné elektronické systémy, jež je mají nahradit.

Dostatečné výdaje na tuto politickou oblast v nadcházejících letech by ve skutečnosti zajistily výnosnost takovýchto investic v budoucnu a staly by se příkladem lepšího vynakládání prostředků EU. Naprosto nezbytným pro zajištění bezproblémového přechodu na účinné prostředí elektronických cel je rovněž dostatečný počet zaměstnanců Komise v této oblasti.

3 – Malé a střední podniky a mikropodniky

MSP a mikropodniky jsou klíčovými prvky evropského hospodářství. Výbor IMCO se domnívá, že je nanejvýš důležité, aby mohly i nadále využívat výhod spojených s informačními a asistenčními službami, jako je SOLVIT a Vaše Evropa, a obecně s informacemi o evropských právních předpisech, jež se vztahují na jejich činnost, aby se jim dostávalo silnější podpory pro vstup na zpřístupněné zahraniční trhy a také pomoci se zvládáním digitální transformace a přijímáním obchodních modelů oběhového hospodářství. Ke zlepšení jejich schopností čelit výzvám ekonomiky a transformace na digitální obchodování by mohla přispět také dostatečná kapitálová úroveň. Proto je třeba zdůraznit význam přidělení odpovídajících rozpočtových prostředků na program COSME.

4 – Normalizační činnost

V neposlední řadě je nesmírně důležité zachovávat dostatečnou úroveň financování také v případě normalizační činnosti evropských normalizačních organizací. Normy jsou základním kamenem jednotného trhu a podporují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Spotřebitelé a zúčastněné strany by v souladu s právem EU měli být součástí procesu stanovování norem.

S pozdravem

Anneleen Van Bossuyt

Kopie: Pan Daniele Viotti

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO RYBOLOV

Dopis, který dne 11. dubna 2018 zaslal předseda Výboru pro rybolov Alain Cadec hlavnímu zpravodaji pro rozpočet na rok 2019 Danielemu Viottimu

Překlad

Věc:  Priority výboru PECH pro rozpočet Komise na rok 2019

Vážený kolego,

Výbor pro rybolov se rozhodl informovat Rozpočtový výbor o svých prioritách pro rozpočet Komise na rok 2019 písemným postupem ve formě dopisu, který dne 28. března 2018 schválili koordinátoři výboru.

Výbor pro rybolov proto rozhodl, že by do mandátu pro třístranné rozhovory měly být začleněny následující priority:

Finanční prostředky společné rybářské politiky (SRP) jsou soustředěny v oddíle III a v hlavě 11 „Námořní záležitosti a rybolov, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)“ a povinných příspěvcích regionálním organizacím pro řízení rybolovu a na dohody o udržitelném rybolovu.

1.  Je zapotřebí, aby byly finanční prostředky na rybolov vyhrazené a dostupné, aby bylo možno provádět společnou rybářskou politiku (SRP), zajistit udržitelnost evropské akvakultury a rybolovu, zvládnout finanční zátěž vyplývající z povinnosti vykládky a dosáhnout cíle maximálního udržitelného výnosu;

2.  Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dovozcem produktů rybolovu; více než 60 % dodávek produktů rybolovu přichází do EU z mezinárodních vod a výlučných hospodářských oblastí třetích zemí; v ročním rozpočtu na rok 2019 musí být vypočteny přiměřené a spolehlivé rozpočtové rezervy, a to zejména kvůli obnovení protokolů s Mauritánií a Senegalem;

3.  Výbor pro rybolov zdůrazňuje, že je třeba zachovat dostatečné finanční příděly pro spolufinancované činnosti s cílem umožnit pobřežnímu a drobnému místnímu loďstvu, aby obdrželo finanční prostředky; uznává, že podle obecného rámce zavedeného Evropským námořním a rybářským fondem musí členské státy stanovit priority týkající se financování tak, aby mohly reagovat na konkrétní problémy tohoto odvětví;

4.  konstatuje, že členské státy přijaly všechny operační programy pro rybolov, takže Komise a vnitrostátní správní orgány by měly v rozpočtovém roce 2019 urychlit svá opatření s cílem zajistit včasné provádění příslušných projektů;

5.  zdůrazňuje, že míra čerpání prostředků ENRF na období 2014–2020 je čtyři roky po jeho přijetí dne 15. května 2014 stále neuspokojivá, neboť do března 2018 bylo využito pouze 3,5 % z celkové částky fondu ve výši 6,4 miliardy EUR; doufá, že míra provádění ENRF se nakonec zlepší; zdůrazňuje, že nízká úroveň provádění je z velké části způsobena byrokratickou zátěží na vnitrostátní úrovni;

6.  žádá, aby byla možná větší flexibilita při přidělování prostředků a zejména aby finanční prostředky související s údaji, které členské státy nevyužijí, mohly být převedeny výzkumným ústavům a pro účely kontroly Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (EFCA);

7.  upozorňuje na kvalitu a význam spolupráce agentury v rámci společného pilotního projektu s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a agenturou Frontex týkajícího se vytvoření pobřežní stráže; připomíná však Komisi, že je třeba poskytnout agentuře dostatečné prostředky pro tento druh projektů či jakýkoliv jiný budoucí projekt;

8.  zdůrazňuje vynikající míru čerpání prostředků na závazky (99,6 %), což představuje zlepšení oproti předchozímu roku, a prostředků na platby (88,5 %);

9.  zdůrazňuje význam zachování minimálně stejné výše finančních prostředků pro námořní a rybářský výzkum za účelem dosažení maximálního udržitelného výnosu a upevňování obnovy vyčerpaných rybolovných druhů;

10.  připomíná, že je třeba zlepšit shromažďování vědeckých údajů a zajistit lepší přístup k nim a podporovat spolupráci a výměnu vědeckých údajů mezi námořním a rybářským odvětvím na jedné straně a vědeckou obcí na straně druhé;

11.  poukazuje na význam, jaký má kontrola rybolovu a sběr vědeckých údajů, neboť tyto činnosti jsou pilíři SRP; zastává názor, že je nutné, aby byly v této oblasti nadále poskytovány finanční prostředky z EU a aby členské státy zvýšily své úsilí o větší využívání těchto zdrojů.

S pozdravem

Alain CADEC

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

IPOL-COM-LIBE  D(2018)16301

pan Jean ARTHUIS

předseda Rozpočtového výboru

ASP 09G205

Brusel

Věc:  Priority výboru LIBE pro návrh rozpočtu na rok 2019

Vážený pane předsedo,

obracím se na Vás ve věci priorit výboru LIBE pro návrh rozpočtu na rok 2019.

Výbor očekává, že bude z rozpočtových prostředků plně pokryta úroveň finančních zdrojů stanovená víceletým finančním rámcem (VFR) pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí na rok 2018, včetně „dorovnání“ u hlavy III (bezpečnost a občanství) dohodnutého v rámci revize v polovině období v roce 2017. Pokud jde o krizovou humanitární pomoc v rámci Unie, rovněž od Komise očekávám, že celkové finanční prostředky ve výši 650 milionů EUR přidělené na období 2016–2018 budou vynaloženy podle plánu, tedy do konce roku 2018. Vzhledem k přetrvávajícím výzvám v souvislosti se zvýšeným počtem migrantů přicházejících na hranice EU je nanejvýš důležité poskytnout finance potřebné k tomu, aby se z Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) stala plnohodnotná evropská azylová agentura, která zaručí monitorování a dodržování procesních práv všech žadatelů, zajistit odpovídající zařízení pro přijímání migrantů a zavést opatření na podporu jejich integrace. Výbor LIBE rovněž vyzývá Komisi, aby učinila kroky, které zajistí přidělení dostatečných finančních prostředků na oblast azylu, pokud budou v letošním roce přijaty v této oblasti klíčové předpisy. V této souvislosti je rovněž důležité poskytnout náležité financování agentuře Frontex, aby mohla účinně plnit své úkoly a čelit výzvám na vnějších hranicích EU.

Pokud jde o Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), počítá výbor s tím, že Komise bude v roce 2018 úzce spolupracovat s členskými státy na zajištění toho, aby zavedly opatření, která jim umožní čerpání dostupných prostředků z těchto fondů v roce 2019. Je nutné zabránit tomu, aby se v budoucnu opakovala situace z konce roku 2017, kdy bylo z AMIF přerozděleno 275 milionů EUR v prostředcích na platby kvůli nedostatečnému čerpání ze strany některých členských států. V tomto kontextu opakuje výbor LIBE svůj požadavek, aby byla vytvořena samostatná rozpočtová položka pro každý z jeho cílů (jsou zapotřebí čtyři rozpočtové položky namísto dvou), aby mohl vykonávat svou úlohu v oblasti dohledu a aby byla zvýšena transparentnost financování EU. Stávající struktura rozpočtových položek v rámci AMIF je pro výbor LIBE velmi neuspokojivá, jak je patrné z rozpočtových pozměňovacích návrhů přijatých ve výboru v loňském roce. Vyhrazená rozpočtová položka by měla být vytvořena také pro finanční podporu pátracích a záchranných operací členských států či způsobilých soukromých subjektů na moři.

Co se týče ochrany základních práv, chtěl by výbor zdůraznit význam financování vhodných mechanismů dohledu v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Jelikož je zjevné, že základní práva v Evropské unii jsou pod tlakem, výbor doporučuje, aby byly dostatečně navýšeny rozpočty Agentury pro základní práva (FRA) a evropského inspektora ochrany údajů. V tomto ohledu by měly být odpovídajícím způsobem financovány rovněž orgány na podporu lidských práv a pro rovné zacházení. Je rovněž nezbytné přidělit na rok 2019 dostatek prostředků agentuře eu-LISA, aby mohla přijmout zaměstnance a najmout odborníky, které potřebuje k plnění dodatečných úkolů, jež jí byly svěřeny.

Pokud jde o Fond pro vnitřní bezpečnost, chtěl by výbor zdůraznit, že prioritou je posílení policejní a soudní spolupráce v boji proti terorismu, jiné závažné přeshraniční trestné činnosti a kyberkriminalitě. V roce 2019 je nutné náležitě financovat také boj proti environmentálním trestným činům a obchodování s lidmi. Vzhledem k tomu, že v Evropské unii se tyto jevy vyskytují stále častěji, měl by být dostatečně financován rozpočet agentury EUROJUST, aby mohla zlepšit svou úlohu v oblasti koordinace vyšetřování a stíhání mezi příslušnými orgány členských států, zejména zprostředkováním vzájemné mezinárodní právní pomoci a provádění žádostí o vydání. Výbor rovněž trvá na tom, že je nutné zajistit dostatečné finanční zdroje na bezodkladné zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Náležité finanční prostředky je nutné přidělit Europolu, který hraje důležitou úlohu v boji proti různým typům trestné činnosti a ve stále větší míře spolupracuje se třetími zeměmi.

Mimoto je nutné navýšit financování Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), které mu umožní účinně plnit svůj klíčový úkol poskytovat kvalitní a srovnatelné informace o drogách v Evropě a vytvořit potřebnou infrastrukturu a nástroje k jednotnému a optimálnímu sběru dat v jednotlivých zemích. To je důležité zejména vzhledem k rozšiřování obchodu s drogami, jenž rovněž hraje významnou úlohu ve financování světového terorismu a nárůstu počtu úmrtí v Evropské unii v důsledku předávkování omamnými látkami.

Výbor zastává názor, že je nezbytné provést revizi mandátu Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) s cílem zlepšit boj proti kyberkriminalitě, zvýšit ochranu kritických infrastruktur a zlepšit ochranu základních práv on line prostřednictvím lepších standardů bezpečnosti IT. Proto by měla být v roce 2019 patřičně financována revize mandátu agentury ENISA.

S pozdravem

Claude MORAES

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI

Výbor pro ústavní záležitosti

Předsedkyně

Ref. č.: D(2018)18206

Pan Jean Arthuis

předseda Rozpočtového výboru

budova Altiero Spinelli

ASP 09G205

B-1047 Brusel

Věc:  Priority výboru AFCO v souvislosti s mandátem pro třístranná jednání o rozpočtu na rok 2019

Vážený pane předsedo,

vzhledem k napjatému časovému harmonogramu pro přijetí vaší zprávy o mandátu k třístranným jednáním o rozpočtu na rok 2019 jsem byla jako zpravodajka pro stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) k rozpočtu na rok 2019 pověřena, abych náš příspěvek k tomuto návrhu zprávy připravila ve formě dopisu, v němž nastíním priority výboru AFCO pro příští rozpočtový rok.

Výbor AFCO by vás rád upozornil na následující prioritní oblasti, které je třeba řešit v rámci letošních jednání o rozpočtu:

– jako vždy, výbor AFCO je odhodlán zajistit odpovídající finanční prostředky programu Evropa pro občany a evropské občanské iniciativě. Domníváme se, že tyto dva programy se navzájem doplňují, zároveň by však měly být financovány nezávisle, neboť oba dva jsou významné pro občanskou angažovanost různým způsobem.

– jak pravděpodobně víte, v současné době pracujeme na předloze návrhu Komise na reformu evropské občanské iniciativy, ve které trváme na tom, aby bylo její financování odděleno od programu Evropa pro občany. Chceme dosáhnout plně transparentního financování těchto dvou programů, a proto se domníváme, že jejich rozpočtové zdroje by měly být zjednodušené a snadno dohledatelné.

– jednou z dalších priorit výboru AFCO je zajistit dostatečné finanční prostředky pro komunikaci s občany v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 a počátkem nového volebního období. Měli bychom také zájem o posílení diskuse o budoucnosti Evropy. V této souvislosti bychom chtěli prozkoumat možnosti využití rozpočtu EU pro financování tzv. „občanské konzultace“.

Jsem přesvědčena, že Rozpočtový výbor naše návrhy při přípravě mandátu k třístranným jednáním o rozpočtu na rok 2019 zohlední.

S pozdravem

Prof. Danuta Hübner

Kopie:  Daniele Viotti, zpravodaj výboru BUDG pro rozpočet na rok 2019 – oddíl III, Komise

  Paul Rübig, zpravodaj výboru BUDG pro rozpočet na rok 2018 – ostatní oddíly

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	28.6.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	20 4 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Jean Arthuis, Richard Ashworth, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Urmas Paet, Paul Rübig, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Tiemo Wölken
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Jonathan Bullock, David Coburn, Thomas Waitz, Bogdan Brunon Wenta

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

ALDE	Jean Arthuis, Gérard Deprez, Urmas Paet
PPE	Richard Ashworth, José Manuel Fernandes, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Siegfried Mureşan, Paul Rübig, Inese Vaidere, Bogdan Brunon Wenta
S&D	Eider Gardiazabal Rubial, John Howarth, Vladimír Maňka, Manuel dos Santos, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Tiemo Wölken
VERTS/ALE	Indrek Tarand

4	-
EFDD	Jonathan Bullock, David Coburn
ENF	André Elissen
NI	Eleftherios Synadinos

1	0
VERTS/ALE	Thomas Waitz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se