ZPRÁVA o dvojí kvalitě výrobků na jednotném trhu

19.7.2018 - (2018/2008(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodajka: Olga Sehnalová
Zpravodajka (*):
Biljana Borzan, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu


Postup : 2018/2008(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0267/2018

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o dvojí kvalitě výrobků na jednotném trhu

(2018/2008(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004[1],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004[2],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004[3],

–  s ohledem na oznámení Komise ze dne 26. září 2017 nazvané „Uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků – konkrétní případ potravin“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. května 2016 nazvaný „Návod pro provádění/uplatňování směrnice 2005/29/ES týkající se nekalých obchodních praktik“ (SWD(2016)0163),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. května 2016 nazvané „Komplexní přístup ke stimulaci přeshraničního elektronického obchodu pro evropské občany a podniky“ (COM(2016)0320),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 nazvané „Pracovní program Komise na rok 2018: Agenda pro jednotnější, silnější a demokratičtější Evropu“ (COM)2017)0650),

–  s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 13. září 2017 pronesl předseda Komise Jean-Claude Juncker,

–  s ohledem na závěry předsedy Evropské rady ze dne 9. března 2017, zejména na jejich bod 3,

–  s ohledem na výsledek 3524. zasedání Rady pro zemědělství a rybolov ze dne 6. března 2017,

–  s ohledem na zápis ze 2203. zasedání Komise ze dne 8. března 2017,

–  s ohledem na informační sdělení o zavádějících způsobech balení výrobků, který vypracovala jeho tematická sekce A v lednu 2012,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o novém programu evropské spotřebitelské politiky[4],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2012 o strategii k posílení práv zranitelných spotřebitelů[5], zejména na jeho bod 6,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o provádění směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách[6],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci[7],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU[8], zejména na jeho bod 14,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU[9], zejména na jeho bod 178,

–  s ohledem na svou závažnou interpelaci ze dne 15. března 2017 o rozdílech v prohlášeních, složení a chuti výrobků na středoevropských/východoevropských a západoevropských trzích v EU[10],

–  s ohledem dokument výzkumné služby Evropského parlamentu z června 2017 nazvaný „Dvojí kvalita značkových potravinových výrobků: řešení možných rozdílů mezi východními a západními členskými státy“,

–  s ohledem na průzkum nazvaný „Potraviny a český spotřebitel“, který v únoru 2016 provedla česká Státní zemědělská a potravinářská inspekce,

–  s ohledem na odbornou studii o problematice dvojí kvality a složení výrobků prodávaných v rámci jednotného trhu Evropské unie z pohledu práva na ochranu spotřebitele (zejména nekalých obchodních praktik), práva soutěžního (zejména nekalé soutěže) a práva průmyslového vlastnictví, kterou v roce 2017 vydala Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci,

–  s ohledem na různé přehledy, studie a testy, jež v posledních letech realizovaly orgány potravinářské inspekce v mnoha členských státech ve střední a východní Evropě,

–  s ohledem na zprávu společnosti Nielsen o stavu privátních značek ve světě z listopadu 2014;

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. dubna 2018 nazvané „Nová politika pro spotřebitele“ (COM(2018)0183),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o lepším vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele, který dne 11. dubna 2018 předložila Komise (COM(2018)0185),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin[11],

–  s ohledem na čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie o ochraně duševního vlastnictví,

–  s ohledem na společný dopis České republiky, Chorvatska, Litvy, Maďarska, Polska a Slovenska ze dne 23. března 2018 zaslaný Evropské komisi, který se týká otázky dvojí kvality výrobků v kontextu Nové politiky pro spotřebitele,

–  s ohledem na výsledky srovnávacích studií, které v několika členských státech EU vypracovaly orgány a organizace na ochranu spotřebitele,

–  s ohledem na návrh Komise aktualizovat směrnici 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách s cílem výslovně stanovit, že vnitrostátní orgány mohou posuzovat a řešit zavádějící obchodní praktiky související s prodejem výrobků, které jsou v několika zemích EU totožné, pokud se jejich složení či vlastnosti výrazně liší,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0267/2018),

A.  vzhledem k tomu, že pokud společnosti propagují, prodávají nebo dodávají výrobky, měly by spotřebitelům poskytovat přesné a snadno srozumitelné informace o přesném složení výrobku, včetně místních produktů a receptů, které jim umožní učinit informované rozhodnutí o koupi výrobku;

B.  vzhledem k tomu, že klíčovou zásadou značek by měla být důvěra, kterou spotřebitelé chovají ke složení, hodnotě a kvalitě výrobku; vzhledem k tomu, že je proto povinností výrobců zajistit, aby byla tato očekávání splněna;

C.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé nevědí, že výrobky stejné značky ve stejném balení jsou uzpůsobeny místním preferencím a chuti, a vzhledem k tomu, že odlišná jakost výrobků vede k obavám, že se k některým členským státům přistupuje jinak než k jiným; vzhledem k tomu, že Evropská unie již zavedla označení výrobků, aby byla splněna konkrétní očekávání spotřebitelů a aby se přihlédlo ke specifikům výroby uznávaným na základě používání termínů označujících jakost;

D.  vzhledem k tomu, že hlavním legislativním nástrojem Unie, který brání tomu, aby spotřebitelé byli vystaveni klamavé reklamě a jiným nekalým praktikám při transakcích mezi podniky a spotřebiteli, včetně prodeje výrobků pod stejnou značkou způsobem, který by mohl spotřebitele uvést v omyl, je směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách (UCPD);

E.  vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky mohou být ve směrnici o nekalých obchodních praktikách formulovány tak, že jsou zakázány za všech okolností anebo pouze za určitých okolností; vzhledem k tomu, že podle zjištění Komise, pokud je určitá praktika uvedena v příloze I směrnice, zvyšuje se právní jistota, a tedy i spravedlivost hospodářské soutěže mezi výrobci na trhu;

F.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé si spojují určité značky, výrobky a jejich jakost, a tudíž očekávají, že výrobky stejné značky a/nebo výrobky, které jsou vzhledově totožné, budou mít i stejnou kvalitu nehledě na to, zda se prodávají v jejich vlastní zemi nebo v jiném členském státě;

G.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé si rovněž spojují určité značky a označení nebo obaly zemědělských či potravinářských výrobků s jejich jakostí, a tudíž očekávají, že výrobky stejné značky, které jsou uváděny na trh pod stejným označením nebo jsou vzhledově totožné, budou mít i stejnou kvalitu a stejné složení nehledě na to, zda se prodávají v jejich vlastní zemi nebo v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že všichni zemědělci v Evropské unii vyrábějí výrobky podle stejných přísných norem a spotřebitelé očekávají, že stejnou jakost budou mít i další výrobky v rámci potravinářského řetězce nehledě na jurisdikci, ve které se nacházejí;

H.  vzhledem k tomu, že všichni občané EU si zaslouží rovné zacházení s ohledem na potravinářské a nepotravinářské výrobky prodávané na jednotném trhu;

I.  vzhledem k tomu, že je v této oblasti nutné ukončit nekalé praktiky, které uvádějí spotřebitele v omyl, a vzhledem k tomu, že tento přeshraniční problém lze vyřešit pouze na základě výrazné součinnosti na úrovni EU;

J.  vzhledem k tomu, že posouzení, zda je určitá obchodní praktika nekalá ve smyslu uvedené směrnice, musí provádět členské státy případ od případu, s výjimkou praktik uvedených v příloze I směrnice;

K.  vzhledem k tomu, že předseda Juncker zdůraznil ve svém projevu o stavu Unie za rok 2017, že je nepřijatelné, aby v některých částech Evropy byly lidem prodávány potraviny nižší kvality než v jiných zemích navzdory tomu, že balení a značka jsou identické;

L.  vzhledem k tomu, že pokud jde o provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách, přetrvávají mezi členskými státy značné rozdíly, přičemž metodické postupy a efektivnost řešení a vymáhání směrnice se v členských státech výrazně liší;

M.  vzhledem k tomu, že značka často hraje nejdůležitější úlohu při rozhodování o hodnotě daného výrobku;

N.  vzhledem k tomu, že posílený a účinnější rámec spolupráce v oblasti vymáhání by rovněž posílil důvěru spotřebitelů a omezil poškozování spotřebitelů;

O.  vzhledem k tomu, že všichni spotřebitelé v EU mají stejná práva a že na základě analýz bylo zjištěno, že někteří producenti a výrobci prodávají pod stejnou značkou stejně vypadající výrobky různé jakosti, kdy některé výrobky v různých zemích obsahují menší množství hlavní suroviny nebo méně kvalitní suroviny nahrazující kvalitnější ingredience, což může zákazníky klamat; vzhledem k tomu, že tento problém je více rozšířen v členských státech, které se připojily k EU po roce 2004; vzhledem k tomu, že na základě analýz byly zjištěny případy, kdy se stejné výrobky nebo zdánlivě stejně vypadající výrobky, výrobky nižší jakosti nebo odlišné chuti, konzistence či jiných smyslových vlastností prodávaly za cenu, jež se v jednotlivých zemích výrazně lišila; vzhledem k tomu, že i kdyby se nejednalo o porušování zásad svobodného tržního hospodářství nebo stávajících předpisů týkajících se označování potravin či jiných předpisů v oblasti potravin, jedná se o zneužívání identity značek, a tudíž o praxi, která brání uplatňování zásady rovného zacházení se všemi spotřebiteli;

P.  vzhledem k tomu, že výrazné rozdíly byly zaznamenány i u výrobků, jako jsou pokrmy pro kojence, což zpochybňuje zásady a tvrzení výrobců, kteří prohlašují, že přizpůsobují výrobky místním preferencím; vzhledem k tomu, že některé laboratorní výsledky potvrzují, že výrobky nižší jakosti mohou obsahovat méně zdravou kombinaci složek, což brání uplatňování zásady rovného zacházení se všemi spotřebiteli; vzhledem k tomu, že zástupci některých výrobců a zpracovatelů souhlasili s tím, že v některých zemích upraví své recepty, tak aby na celém jednotném trhu nabízely stejné výrobky;

Q.  vzhledem k tomu, že tuto nepřípustnou praxi provozují známé zemědělsko-potravinářské nadnárodní podniky, které se snaží maximalizovat svůj zisk tím, že využívají rozdílů v kupní síle mezi jednotlivými členskými státy;

R.  vzhledem k tomu, že ve svém návrhu Nové politiky pro spotřebitele („New Deal for Consumers“), spočívajícím v cíleném přezkumu spotřebitelských směrnic EU v návaznosti na kontrolu účelnosti předpisů EU o ochraně spotřebitele a uvádění na trh, Komise navrhla aktualizovat směrnici o nekalých obchodních praktikách s cílem výslovně stanovit, že vnitrostátní orgány mohou posoudit a řešit zavádějící obchodní praktiky týkající se uvádění na trh výrobků, které jsou v několika členských státech prodávány jakožto identické, ačkoli se jejich složení či znaky ve skutečnosti výrazně liší;

S.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé by neměli být uváděni v omyl, přičemž diferencování a inovace jako takové by u výrobků neměly být omezovány;

T.  vzhledem k tomu, že jednotný trh přinesl ekonomickým subjektům v rámci potravinářského dodavatelského řetězce značné výhody a že obchod s potravinářským zbožím má stále častěji přeshraniční rozměr a je velmi důležitý pro fungování vnitřního trhu;

U.  vzhledem k tomu, že aby bylo možné plně využívat výhod vnitřního trhu, je zásadně důležité lépe uplatňovat platné právní předpisy EU o potravinách a ochraně spotřebitele s cílem zjišťovat a řešit neodůvodněně dvojí standardy, a chránit tak spotřebitele před zavádějícími informacemi a obchodními praktikami;

V.  vzhledem k tomu, že je třeba v tomto ohledu setrvale posilovat úlohu sdružení spotřebitelů; vzhledem k tomu, že sdružení spotřebitelů hrají jedinečnou úlohu při zaručování důvěry spotřebitelů a že je třeba tyto organizace dále podporovat prostřednictvím dalších legislativních a hospodářských opatření a budováním kapacit;

W.  vzhledem k tomu, že prokázané rozdíly ve složení srovnatelných výrobků by v dlouhodobém výhledu mohly představovat riziko pro zdraví spotřebitelů, zejména v případě spotřebitelů zranitelných, jako jsou děti a osoby se stravovacími či zdravotními problémy, čímž by přispěly ke zhoršování životních podmínek občanů; vzhledem k tomu, že se tak děje například tehdy, pokud je obsah tuku a/nebo cukru vyšší, než se očekávalo, pokud jsou živočišné tuky nahrazeny tuky rostlinnými či naopak, pokud je cukr nahrazen umělými sladidly nebo pokud výrobek obsahuje více soli; vzhledem k tomu, že označování, které nepodává přesný obraz obsahu přídatných látek nebo počtu přísad nahrazujících základní ingredience, představuje klamání spotřebitelů a může ohrozit jejich zdraví;

X.  vzhledem k tomu, že neexistují legislativní akty pro dvojí kvalitu na úrovni EU, a proto není možné kvalitu srovnávat či rozpoznat případy dvojí kvality, a neexistují tedy nástroje, které by mohly vzniklou situaci napravit; vzhledem k tomu, že oddělení pro audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin Evropské komise pravidelně upozorňuje na nedostatky v oblasti provádění a prosazování požadavků platných předpisů EU v oblasti potravin, například pokud jde o označování strojně odděleného masa[12] nebo používání potravinářských přídatných látek[13];

Y.  vzhledem k tomu, že rozdíly ve složení, které by potenciálně mohly poškodit zdraví spotřebitelů, nalézáme nejen u potravin, ale také u kosmetických přípravků, hygienických výrobků a čisticích prostředků;

Z.  vzhledem k tomu, že opatření na úpravu potravin, jejichž cílem je snížit obsah tuku, cukru a soli, v mnohých zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy zaostávají;

1.  zdůrazňuje, že výsledky početných testů a průzkumů provedených v několika členských státech, především ve střední a východní Evropě, za použití různých metodik laboratorního testování prokázaly, že mezi výrobky propagovanými a distribuovanými na jednotném trhu pod stejnou značkou a ve zdánlivě stejném balení existují různě závažné rozdíly, mimo jiné ve složení a použitých složkách, a to na úkor spotřebitelů; konstatuje, že podle průzkumu prováděného pro příslušný vnitrostátní orgán je velká většina spotřebitelů takovými rozdíly znepokojena; dospěl proto k názoru, že ze zjištění těchto testů a průzkumů vyplývá, že jsou spotřebitelé znepokojeni diskriminací mezi jednotlivými trhy v členských státech; zdůrazňuje, že takovýto druh diskriminace je jednoznačně nepřijatelný a že všichni spotřebitelé EU by měli mít přístup ke stejné úrovni kvality výrobků;

2.  zdůrazňuje, že případy, kdy byly zjištěny takto významné rozdíly, se netýkaly pouze potravinářských výrobků, ale často také jiných produktů, například čisticích prostředků, kosmetiky, hygienických potřeb a produktů určených malým dětem;

3.  připomíná, že Parlament již v roce 2013 vyzval Komisi, aby důkladně prošetřila a posoudila, zda je zapotřebí změnit platnou právní úpravu Unie, a poté sdělila výsledky svého šetření Parlamentu a spotřebitelům;

4.  vítá iniciativy k řešení tohoto problému, které nedávno oznámila Komise, a zejména pak její závazek, že vytvoří společnou metodiku testování a přidělí rozpočtové prostředky na její přípravu a uplatňování a na shromažďování dalších spolehlivých a srovnatelných důkazů, aktualizuje směrnici o nekalých obchodních praktikách a zřídí znalostní centrum pro potravinové podvody a kvalitu potravin;

5.  bere na vědomí, že řešením problematiky dvojí kvality výrobků bylo Evropskou radou pověřeno Fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce; vybízí členské státy a jejich příslušné orgány, aby se aktivně účastnily probíhajících iniciativ, včetně vývoje společné metodiky testování a shromažďování dalších důkazů a její integrace do jejich pracovních postupů; zdůrazňuje potřebu aktivního zapojení stran zastupujících zájmy spotřebitelů, včetně zástupců organizací spotřebitelů a výrobců a výzkumných organizací, které prováděly v členských státech testování výrobků, a také toho, aby bylo těmto organizacím umožněno předkládat svá stanoviska; je přesvědčen, že Parlament by měl být zapojen do všech probíhajících iniciativ, které mohou mít dopady na snahy vyřešit problém dvojí kvality;

6.  doporučuje dotčeným členským státům, aby vypracovaly vlastní posouzení metodiky a účinnosti vymáhání směrnice o nekalých obchodních praktikách a dalších platných právních předpisů týkajících se otázky dvojí kvality potravin a dalších výrobků a aby je předložily Komisi pro účely objektivního vyhodnocení závažnosti tohoto problému;

7.  vítá, že Parlament schválil pilotní projekt, v jehož rámci proběhne v roce 2018 série průzkumů trhu věnovaných několika kategoriím spotřebitelských výrobků s cílem posoudit různé aspekty dvojí kvality; očekává, že tento projekt bude proveden a zveřejněn včas, jak bylo původně plánováno; je přesvědčen, že tento projekt by měl být prodloužen do roku 2019 s cílem rozšířit naše znalosti a pokrýt i další oblasti nad rámec potravinářství; vyzývá k tomu, aby byli poslanci EP více zapojeni do dohledu nad tímto projektem; vybízí Parlament, Komisi a členské státy, aby využily všechny dostupné nástroje, včetně pilotních a vnitrostátních projektů, pro další posouzení různých aspektů dvojí kvality výrobků;

8.  zdůrazňuje, že komplexní informace o veřejném orgánu odpovědném za řešení podnětů a o příslušných správních či soudních řízeních, včetně existence možnosti pro občany podávat stížnosti on-line, jsou klíčové pro účinné prosazování směrnice o nekalých obchodních praktikách; vnímá proto negativně nedostatečné poskytování informací v dotčených členských státech, kdy některé členské státy i přes vyjádření o potřebě řešit otázky dvojí kvality výrobků tyto informace na stránkách příslušných orgánů neposkytují;

9.  zdůrazňuje, že Komise již obdržela oznámení o novém vnitrostátním opatření v oblasti označování výrobků, jehož cílem je upozorňovat spotřebitele na rozdíly ve složení potravin;

10.  vítá, že v zájmu dalšího zlepšování ochrany spotřebitelů v EU a podpory podniků Komise spustila vzdělávací program on-line, který podnikům pomůže lépe pochopit a uplatňovat práva spotřebitelů v EU;

Oznámení Komise o uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků

11.  bere na vědomí oznámení Komise o uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků; poukazuje na to, že smyslem uvedeného oznámení je pomoci vnitrostátním orgánům stanovit, zda daná společnost porušuje právní předpisy EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele při prodeji výrobků dvojí kvality v různých zemích, a doporučit těmto orgánům, jak mají mezi sebou spolupracovat; je znepokojen tím, že vícefázový postup, který je uvedený v oznámení Komise a určený pro vnitrostátní orgány ke zjištění toho, zda výrobci neporušují právní předpisy EU, je v současnosti orgány v praxi uplatňován nedostatečně, což by mohlo znamenat, že jsou porušována práva spotřebitele;

12.  souhlasí s Komisí v tom, že spotřebitelé na jednotném trhu mají obecnou představu o zásadách volného oběhu zboží a rovného přístupu k němu, takže a priori nepředpokládají, že se výrobky prodávané pod určitou značkou budou v různých zemích lišit; připomíná, že podle Komise prokazují provedené studie o věrnosti značkám, že značky fungují v mysli spotřebitelů jako certifikát pro kontrolovanou a trvalou kvalitu; souhlasí s názorem Komise, že to vysvětluje, proč mohou někteří spotřebitelé očekávat, že značkové výrobky budou rovnocenné, ne-li přesně stejné kvality, a to kdekoli a kdykoli jsou zakoupeny, a že je vlastníci značek upozorní, pokud se rozhodnou změnit jakýkoli významný prvek ve složení svých výrobků;

13.  domnívá se proto, že poskytování jakýchkoli dalších informací, ačkoli jsou v hlavním zorném poli balení, není dostatečné, pokud spotřebitel jasně neporozumí tomu, že se dotyčný produkt odlišuje od zdánlivě totožných výrobků stejné značky prodávaných v jiném členském státě;

14.  souhlasím dále s názorem Komise, že v této souvislosti nemusí výrobci nutně nabízet totožné výrobky ve všech zeměpisných oblastech a že volný pohyb zboží neznamená, že každý výrobek musí být v rámci jednotného trhu kdekoli stejný; zdůrazňuje, že provozovatelé potravinářských podniků smějí uvádět na trh a prodávat zboží s různým složením a vlastnostmi na základě legitimních faktorů, pokud jsou plně v souladu s právními předpisy EU; zdůrazňuje však, že tyto výrobky by neměly vykazovat odlišnou kvalitu, pokud jsou nabízeny spotřebitelům na různých trzích;

15.  domnívá se, že poskytování přesných a srozumitelných informací spotřebitelům je klíčem k řešení problému dvojí kvality výrobků; je přesvědčen, že v případě, kdy společnost zamýšlí uvést na trh v různých členských státech výrobek, jenž se liší určitými vlastnostmi, nemůže mít tento výrobek označení a nést značku, které jsou zdánlivě stejné;

16.  konstatuje, že mohou existovat přijatelné rozdíly ve složení výrobku jedné značky a že se výrobky mohou lišit s ohledem na volbu spotřebitelů v určitém regionu, používání místních přísad, požadavky vnitrostátního práva nebo cíle změny složení potravin; zdůrazňuje, že účelem není stanovit nebo harmonizovat požadavky na kvalitu potravin a že není žádoucí předepisovat výrobcům přesné složení různých výrobků; je však přesvědčen, že preference spotřebitelů by neměly být využívány jako záminka ke snižování kvality nebo nabízení různých tříd jakosti na různých trzích; zdůrazňuje, že spotřebitelé musí být srozumitelně informováni a být si vědomi dané úpravy každého jednotlivého výrobku, a nikoliv mít pouze obecné povědomí o tom, že existuje tato zavedená praxe;

17.  domnívá se, že oznámení Komise je chápáno tak, že se v první řadě vztahuje na potraviny; je přesvědčen, že právo na ochranu spotřebitele by mělo být uplatňováno obecně na veškeré potravinářské i nepotravinářské výrobky dostupné na vnitřním trhu a že označení výrobků musí být pro spotřebitele čitelné a obsahovat úplné informace;

18.  upozorňuje na pokyny k provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách, které Komise vydala v roce 2016 a v nichž se uvádí, že „zboží stejné značky ve stejném nebo podobném balení se může navzájem lišit, neboť jeho složení závisí na místě výroby a na trhu určení, tj. může se lišit mezi jednotlivými členskými státy,“ a že „podle směrnice o nekalých obchodních praktikách nejsou obchodní praktiky pro uvádění na trh výrobků s různým složením samy o sobě nekalé“; zdůrazňuje význam, jaký mají pokyny Komise pro usnadnění řádného a jednotného uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách; vyzývá proto Komisi, aby objasnila, jaký je vztah mezi jejím oznámením, pokyny a dokumentem předloženým podskupinou pro vnitřní trh zřízenou v rámci fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce;

19.  poukazuje na to, že mohou existovat různé požadavky na kontrolní metody používané příslušnými vnitrostátními orgány; zdůrazňuje, že existují různé již provedené analýzy, které by mohly sloužit jako základ pro vypracování a zavedení společné metodiky testování, a to i v případě, že se metodika těchto analýz lišila a jejich výsledky nebyly vyhodnoceny týmž způsobem; domnívá se, že by mělo být jasně sděleno, s jakým cílem je vyvíjena metodika pod vedením Společného výzkumného střediska Komise (JRC ), aby se zajistil jednotný výklad výsledné metodiky, včetně definice „významných“ rozdílů, a aby ji byly příslušné orgány schopny použít; upozorňuje, že stanovením toho, který z odlišných výrobků má standardní hodnotu, a je tedy „referenčním výrobkem“, by se v podstatě mohlo zabránit celkovému hodnocení, neboť toto určení může být příliš obtížné;

20.  vítá úsilí Komise o poskytnutí pomoci vnitrostátním donucovacím orgánům při odhalování nekalých obchodních praktik v rámci uvádění výrobků na trh; žádá Komisi, aby v tomto ohledu koordinovala činnost příslušných vnitrostátních orgánů; zdůrazňuje, že cílem takové metodiky je zajistit sběr spolehlivých a srovnatelných důkazů členskými státy na společném základě a přispět k celkovému hodnocení toho, jak závažný a rozšířený problém dvojí kvality na jednotném trhu je; připomíná, že skutečná podstata nekalých praktik se pravděpodobně i nadále bude posuzovat jen případ od případu, jelikož rozsah klamání spotřebitele je vždy otázkou subjektivního hodnocení příslušného orgánu nebo soudu;

21.  vítá rozhodnutí Komise vyzvat příslušné orgány k tomu, aby provedly více testů trhu v rámci členských států, které budou zahrnovat srovnání daného výrobku v různých regionech a zemích; zdůrazňuje však, že podle Komise by měly být tyto testy prováděny na základě společné metody testování, jež nebyla dosud plně vypracována; zdůrazňuje, že je zapotřebí se držet časového harmonogramu, aby byly výsledky testování provedeného na základě společné metody zkompletovány, zveřejněny ve všech úředních jazycích EU ve veřejně přístupné databázi a byl co nejdříve, avšak nejpozději do konce roku 2018, proveden jejich rozbor; kromě toho zdůrazňuje, že je tyto výsledky nutné rychle zveřejnit za účelem informování spotřebitelů a výrobců a zlepšení jejich přehledu, čímž se přispěje ke snížení počtu případů výrobků dvojí kvality;

Další aspekty dvojí kvality výrobků

22.  zdůrazňuje, že stabilním prvkem v nákupních košících spotřebitelů se staly privátní značky, jejichž tržní podíl v posledním desetiletí vzrostl u většiny kategorií výrobků ve většině členských států; je přesvědčen, že privátní značky by neměly vyvolávat dojem značkového výrobku, aby nedocházelo k matení spotřebitelů; opakuje, že problematika těchto značek si vyžaduje od Komise zvláštní pozornost, aby se skoncovalo s jejich záměnou se značkovými výrobky; konstatuje, že jednotný trh je přístupný výrobcům a zpracovatelům, že je však také velmi konkurenční, přičemž některé značky jsou obecně známy či dobře přijímány v celé Unii;

23.  připomíná, že Parlament opakovaně Komisi vyzval, aby stanovila, zda má dvojí kvalita negativní důsledky pro místní a regionální produkci, zejména pro malé a střední podniky; vyjadřuje politování nad tím, že Komise doposud nepředložila žádné údaje;

24.  zdůrazňuje, že padělání značkových výrobků vystavuje spotřebitele zdravotním a bezpečnostním rizikům, oslabuje důvěru spotřebitelů v tyto značky a vede ke ztrátě příjmů pro výrobce; konstatuje, že škála padělaných výrobků odhalených v EU je i nadále široká a zahrnuje téměř všechny druhy zboží;

25.  je znepokojen omezeními, jimž podléhají obchodníci při nákupu zboží, neboť tato omezení by mohla mít negativní dopad na volbu spotřebitele; naléhavě žádá Komisi, aby identifikovala faktory přispívající k fragmentaci jednotného trhu se zbožím a neoprávněně omezující možnost spotřebitelů tohoto trhu plně využívat, zejména pokud jde o územní omezení nabídek a jejich důsledky; vybízí Komisi, aby v případě potřeby využila soutěžního práva za účelem potírání této praxe;

26.  upozorňuje na to, že příslušné vnitrostátní orgány mohou sbírat vzorky a provádět testování pouze na území vlastního členského státu; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílené, účinné, transparentní a rychlé přeshraniční spolupráce a sdílení údajů, včetně výměny týkající se výrobků nevyhovujících předpisům a informací o potenciálních nekalých praktikách, mezi vnitrostátními orgány pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin, spotřebitelskými sdruženími a Komisí s cílem řešit problém dvojí kvality výrobků, jakož i zkvalitnit a urychlit vymáhání příslušných právních předpisů; vyzývá Komisi a členské státy, aby se do této spolupráce zapojily intenzivněji; vítá přijetí revidovaného nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (SOOS), jež posiluje vyšetřovací a vynucovací pravomoci, zlepšuje výměnu informací a údajů i přístup k relevantním informacím a stanoví v tomto ohledu harmonizovaná pravidla pro vyšetřovací a vynucovací postupy;

27.  uznává užitečnost společných kontrolních akcí (tzv. sweepů), které představují důležitou formu koordinace vymáhání předpisů v rámci nařízení SOOS, a vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto akce dále posilovaly a rozšiřovaly jejich působnost;

Doporučení a další kroky

28.  zdůrazňuje pozitivní přínos široké a dobře načasované veřejné diskuse, která povede k vyšší informovanosti spotřebitelů o výrobcích a jejich vlastnostech; konstatuje, že někteří výrobci a majitelé privátních značek již oznámili, že změní své receptury nebo začnou používat jednotný standard výroby na úrovni EU; poukazuje na významnou úlohu odvětví průmyslu při zvyšování transparentnosti a srozumitelnosti, pokud jde o složení a kvalitu výrobků i o související změny; vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je vypracování kodexu chování pro tuto problematiku; žádá, aby výrobcům a maloobchodníkům bylo s ohledem na jejich vlastní zájmy umožněno více se angažovat s cílem přispět k tomu, aby se co nejdříve nalezl účinný prostředek k nápravě současné situace, aniž by se přistoupilo k donucovacím postupům, a aby se evropským spotřebitelům v rámci celého jednotného trhu byly k dispozici výrobky stejné kvality; vyzývá výrobce, aby zvážily možnost používat na obalu logo, které by označovalo, že tatáž značka má ve všech členských státech stejný obsah a stejnou jakost;

29.  vyzývá spotřebitelské organizace, organizace občanské společnosti a pověřené vnitrostátní orgány odpovědné za vymáhání směrnice o nekalých obchodních praktikách a dalších relevantních právních předpisů, aby se aktivněji podílely na veřejné diskusi a na zlepšování informovanosti spotřebitelů; je přesvědčen, že spotřebitelské organizace by mohly výrazně přispět k řešení problému dvojí kvality výrobků; vyzývá Komisi a členské státy k navýšení podpory pro vnitrostátní organizace spotřebitelů skrze finanční a zákonné mechanismy, aby tyto organizace mohly zvýšit své kapacity, rozvíjet svou testovací činnost, provádět srovnávací testy a spolu s příslušnými orgány přispívat ke sledování a odhalování případů podvodné rozdílnosti výrobků; je kromě jiného přesvědčen, že by měla být podporována zvýšená přeshraniční výměna informací mezi sdruženími spotřebitelů;

30.  domnívá se, že vzhledem k minulým zkušenostem nebyly příslušné orgány schopny efektivně řešit jakékoli konkrétní případy dvojí kvality výrobků na vnitrostátní úrovni samé či vymáhat stávající právní předpisy, nebo se o to pokusily jen v minimálním rozsahu, a to částečně z důvodu chybějící jednoznačné právní úpravy na úrovni EU; připomíná, že za vymáhání směrnice o nekalých obchodních praktikách jsou odpovědné členské státy, a že by tak proto měly činit za účelem zajištění toho, aby spotřebitelé nebyli těmito nekalými praktikami uváděni v omyl; zdůrazňuje, že členské státy by měly za účelem účinného vymáhání předpisů zajistit, aby příslušné vnitrostátní orgány měly k dispozici odpovídající technické, finanční a lidské zdroje; vyzývá členské státy, aby spotřebitelům poskytly prostředky pro předkládání stížností, zajistily další prošetření těchto stížností a abyv co největší míře informovaly spotřebitele o jejich právech a možnostech, pokud jde o vymáhání stávajících právních předpisů a povinnosti prodejců informovat spotřebitele o složení a případě i o původu výrobků;

31.  upozorňuje na to, že problematika dvojí kvality výrobků má přímý vztah k samotné podstatě fungování jednotného trhu a k otázce důvěry spotřebitele, přičemž je obojí v sázce, a proto vyžaduje mimo jiné řešení na úrovni Unie skrze přímo vynutitelná opatření; je přesvědčen, že ačkoli existuje možnost jednat na vnitrostátní úrovni, činnost na úrovni Unie by zabezpečila integritu jednotného trhu; vybízí Komisi, aby zmapovala stávající vnitrostátní normy pro potravinářské i nepotravinářské výrobky v EU a posoudila jejich význam pro případy dvojí kvality výrobků na jednotném trhu;

32.  žádá, aby byla v rámci specializovaného monitorovacího a dozorčího útvaru ve stávajícím unijním orgánu (středisku JRC, Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nebo jiném orgánu) a při minimální byrokratické zátěži urychleně vytvořena kapacita a mechanismy na úrovni EU, aby bylo možné sledovat jednotné složení a vyvážené používání složek ve výrobcích stejné značky ve stejném balení a provádět srovnávací laboratorní analýzy určené k odhalování těchto nekalých obchodních praktik používaných při uvádění potravinářských výrobků na trh;

33.  vítá návrh nové politiky pro spotřebitele („A New Deal for Consumers“) představený Komisí, jehož účelem je řešit problém dvojí kvality výrobků změnou článku 6 směrnice o nekalých obchodních praktikách tak, aby toto ustanovení jako klamavou obchodní praktiku označilo uvedení na trh výrobku vydávaného za totožný se stejným výrobkem uváděným na trh v několika dalších členských státech, ačkoliv tyto výrobky mají podstatně odlišné složení nebo vlastnosti; konstatuje nicméně, že návrh také obsahuje určitá nejasná ustanovení, jež je třeba v zájmu zajištění řádného výkladu a použití předpisu vysvětlit;

34.  zdůrazňuje, že výsledkem legislativního procesu by měla být jasná definice toho, co lze považovat za dvojí kvalitu a jak by měl být každý případ příslušnými orgány posouzen a řešen; zdůrazňuje však, že otevřený výčet tzv. legitimních faktorů by mohl ohrozit schopnost příslušných orgánů provádět hodnocení a uplatňovat právní úpravu; je znepokojen tím, že použití pojmu „vymezené preference spotřebitelů“ může vést u příslušných orgánů k rozdílným výkladům při posuzování toho, zda je rozdílnost ve složení výrobku opodstatněná, či nikoli;

35.  vyzývá Komisi, aby rozšířila mandát střediska JRC pro práci na celoevropské harmonizované metodice porovnávání vlastností nepotravinových výrobků i na vypracování pokynů pro zvýšení transparentnosti výrobků do jednoho roku a aby vyhodnotila výsledky testování; poukazuje na to, že středisko JRC by rovněž za účelem výměny osvědčených postupů na tomto poli mohlo usilovat o spolupráci s orgány členských států, které již provedly své vlastní testování výrobků, avšak zatím nesdělily výsledky orgánům dalších členských států;

36.  upozorňuje na to, že bezpečnost a kvalita potravin, stejně jako ochrana spotřebitelů před uvedením v omyl, patří mezi nejvyšší priority; připomíná Komisi její závazek lépe monitorovat a posílit řádné uplatňování právních předpisů EU; domnívá se, že příslušné vnitrostátní orgány by měly účinným způsobem monitorovat soulad s právními předpisy platnými v těchto oblastech;

37.  vybízí Komisi, aby zřídila zvláštní ředitelství, které bude spadat pod stávající příslušnou agenturu EU, jeho členy budou odborníci v oboru a bude určeno k provádění kontrol ve výrobních závodech a auditů výrobního toku, aby se v případě podezření na dvojí kvalitu výrobku ověřilo, zda jeho složení odpovídá složení uvedenému výrobcem;

38.  vítá návrh Komise na zvýšení transparentnosti vědeckých studií v oblasti bezpečnosti potravin v reakci na projevy znepokojení občanů, aby se rozšířil přístup k informacím, které jsou zapotřebí k přijímání rozhodnutí o koupi na základě spolehlivého vědeckého posouzení rizika;

39.  vyzývá vnitrostátní orgány pro bezpečnost potravin, aby v konkrétních případech určovaly, zda jsou údajné diskriminační praktiky protiprávní, a to na základě ustanovení směrnice o nekalých obchodních praktikách a jejich vzájemného provázání s požadavky na nezavádějící informace, které jsou uvedeny v nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům;

40.  konstatuje, že praktikami dvojí kvality výrobků jsou ovlivněni všichni občané EU, a to i tehdy, když cestují mezi členskými státy;

41.  zdůrazňuje nicméně, že podstatné rozdíly v kojeneckých produktech, jako je kojenecká výživa a potraviny pro malé děti, nelze odůvodnit jen na základě regionálních chuťových preferencí;

42.  důrazně odmítá tvrzení některých výrobců, že změny ve složení či kvalitě jsou prováděny proto, aby ceny odpovídaly očekáváním spotřebitelů; zdůrazňuje, že různé studie prokázaly, že výrobky nižší kvality jsou často dražší než jejich kvalitnější ekvivalenty nabízené jinde v EU;

43.  důrazně vybízí k uplatňování zásady oběhového hospodářství pro obaly výrobků a zdůrazňuje, že pokud bude balení výrobku v jednom státě v souladu s touto zásadou, měl by výrobce vynaložit intenzivní úsilí k zajištění toho, aby to platilo i pro všechny jeho výrobky uváděné na trh pod stejnou značkou a ve stejném druhu balení v celé EU i mimo ni;

44.  zdůrazňuje, že některé případy dvojí kvality výrobků jsou způsobeny nedostatečným vymáháním právních předpisů EU; vyzývá orgány členských států, aby s naléhavostí vymáhaly stávající pravidla EU, která se vztahují na označování potravin, mimo jiné i pokud jde o strojně oddělené maso;

º

º  º

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Z několika výzkumů provedených v různých členských státech vyplynulo, že některé výrobky na jednotném trhu EU mají v závislosti na zemi, kde byly zakoupeny, zjevně odlišné složení z hlediska receptury či použitých základních surovin nebo jejich poměru ve výrobku, a to navzdory tomu, že název značky, zpracování obalu a způsob uvedení na trh jsou na první pohled stejné. Navíc je i možné, že se tato zjištění o dvojí kvalitě výrobků týkají nejen potravin a nápojů, nýbrž také jiného spotřebitelského zboží, jako jsou čistící prostředky nebo hygienické potřeby.

Podle právní studie, kterou zpracovali odborníci Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, se problematika dvojí kvality výrobků v různých členských státech a na různých regionálních a místních trzích projevuje zejména v následujících jednáních:

•výrobce uvádí na trh výrobky s jinou chutí a složením (tj. s odlišnou hlavní složkou), ale se stejným nebo podobným (pro běžného spotřebitele nerozpoznatelným) vzhledem obalu,

•výrobce uvádí na trh výrobky různé jakosti, ale se stejným nebo podobným (pro běžného spotřebitele nerozpoznatelným) vzhledem obalu,

•výrobce uvádí na trh výrobky různé gramáže, ale se stejným nebo podobným (pro běžného spotřebitele nerozpoznatelným) vzhledem obalu,

•výrobce použije pro zavádění nového výrobku na určitý trh výrobek s kvalitnějším složením (např. vyšším množstvím nebo vyšší kvalitou masných složek ve výrobku) s cílem přitáhnout pozornost spotřebitelů a „naučit“ spotřebitele daný výrobek kupovat/oblíbit si ho; po určité době však proběhne „změna receptury“, aniž by došlo ke zjevné změně obalu výrobku (kromě složení uvedeného drobným písmem na zadní straně etikety).

Výrobce přitom spotřebitele jasně, výrazně, transparentně a nezavádějícím způsobem neupozorňuje na fakt, že se jedná o jiný výrobek s jiným složením, gramáží, kvalitou apod.

Vzniká tak situace, kdy si spotřebitel z jednoho členského státu nacházející se na území jiného členského státu nemůže být jist tím, že výrobek, jehož určité vlastnosti zná ze své domovské země, odpovídá výrobku, který si kupuje v zemi, v níž se právě nachází.

Postoj zpravodajky

Zpravodajka se začala problematikou dvojí kvality výrobků blíže zabývat v roce 2011, kdy studie Asociace spotřebitelů Slovenska prokázala, že složení a ceny šesti značkových potravinových výrobků se podstatně liší v sedmi členských státech EU. V reakci na tuto studii se zpravodajka poprvé obrátila na Komisi s otázkou, zda lze podle ní tuto dvojí kvalitu výrobků hodnotit jako problém související s fungováním jednotného trhu a ochranou spotřebitelů.

V roce 2015 se zpravodajka podílela na organizaci výzkumu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který porovnával kvalitativní vlastnosti 24 výrobků pocházejících z maloobchodních trhů v České republice a Německu s cílem posoudit, zda jsou shodné, či nikoli. Podstatné rozdíly byly zjištěny u jedné třetiny vzorků (například hlavní složkou jednoho výrobku prodávaného v České republice bylo strojně oddělené kuřecí maso, zatímco na německém trhu tento výrobek obsahoval vepřové maso). Studie rovněž zpochybnila často používaný argument odlišných chuťových a cenových preferencí v různých zemích, protože ceny zkoumaných výrobků se téměř nelišily a podle certifikovaného senzorického panelu neodpovídaly výrobky ani svou chutí trhům, jimž byly údajně přizpůsobeny.

Zpravodajka v žádném případě neusiluje o unifikaci výrobků na jednotném trhu ani nechce nařizovat výrobcům, aby měnili složení svých produktů, či určovat přesné složení konkrétních výrobků. Je si rovněž vědoma toho, že výsledné složení výrobků mohou ovlivňovat i objektivní faktory.

Přesto je zpravodajka přesvědčena, že každý evropský občan by měl mít právo na rovný přístup ke kvalitnímu zboží na jednotném trhu bez jakékoli diskriminace. Pokud by tomuto tak nebylo, byla by závažným způsobem narušena samotná podstata fungování jednotného trhu a značně by se snížila důvěra spotřebitelů v jednotný trh.

Zpravodajka vítá iniciativy k řešení tohoto problému, které nedávno oznámila Komise, zejména její příslib, že vypracuje společnou celoevropskou metodiku pro testování. Protože dvojí kvalita výrobků souvisí s fungováním vnitřního trhu, je jasné, že je nutné shromažďovat údaje na úrovni Unie a definovat společný přístup. To bylo důvodem, proč zpravodajka již v roce 2013 navrhla prostřednictvím usnesení Parlamentu o novém programu evropské spotřebitelské politiky, aby Komise byla požádána o důkladné prošetření problematiky dvojí kvality výrobků. Výsledky tohoto šetření by pak umožnily posoudit, zda je třeba provést změny v platné právní úpravě Unie.

Zpravodajka zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli být přesně a transparentně informováni o tom, že výrobek, který si koupili nebo který znají z jiného členského státu, je odlišný, a nebyli tudíž uvedeni v omyl celkovým dojmem z výrobku. Je rovněž důležité zvyšovat informovanost spotřebitelů o výrobcích, jejich vlastnostech a složení.

Prodej výrobku, který spotřebitel může snadno vnímat jako identický s výrobkem prodávaným v jiných částech EU, jenž má však záměrně jiné složení, je třeba podle názoru zpravodajky považovat za nekalou praktiku, a měl by být tedy nepřijatelný. Zpravodajka je proto přesvědčena, že nejúčinnějším způsobem řešení zjevných případům dvojí kvality výrobků v celé Evropské unii je rozšíření seznamu nekalých obchodních postupů, který je uveden v příloze I směrnice o nekalých obchodních praktikách, o nový typ takové praktiky.

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (22.6.2018)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o dvojí kvalitě výrobků na jednotném trhu
(2018/2008(INI))

Zpravodajka (*): Biljana Borzan

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin[1],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům[2],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu[3],

–  s ohledem na čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie o ochraně duševního vlastnictví,

–  s ohledem na oznámení Evropské komise ze dne 26. září 2017 o uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků – konkrétní případ potravin (C(2017) 6532),

–  s ohledem na společný dopis České republiky, Chorvatska, Litvy, Maďarska, Polska a Slovenska ze dne 23. března 2018 zaslaný Evropské komisi, který se týká otázky dvojí kvality výrobků v kontextu Nové politiky pro spotřebitele,

–  s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 13. září 2017 pronesl předseda Komise Jean-Claude Juncker, v němž zdůraznil, že je nepřijatelné, aby v některých částech EU byly lidem prodávány ve stejných obalech a pod stejnou značkou potravinové produkty nižší kvality než v jiných zemích,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zemědělství a rybolov ze dne 6. března 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. dubna 2018 nazvané Nová politika pro spotřebitele (COM(2018)0183),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o lepším vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele (COM(2018)0185),

–  s ohledem na výsledky srovnávacích studií, které v několika členských státech EU vypracovaly orgány a organizace na ochranu spotřebitele,

–  s ohledem na návrh Komise aktualizovat směrnici 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách s cílem stanovit, aby vnitrostátní orgány mohly posuzovat a řešit zavádějící obchodní praktiky související s prodejem výrobků, které jsou v několika zemích EU totožné, pokud se jejich složení či vlastnosti výrazně liší,

–  s ohledem na svou závažnou interpelaci ze dne 15. března 2017 o rozdílech v prohlášeních, složení a chuti výrobků na středoevropských/východoevropských a západoevropských trzích v EU (O-000019/2017),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o novém programu evropské spotřebitelské politiky[4],

A.  vzhledem k tomu, že výsledky analýz provedených v několika členských státech prokázaly, že existují významné rozdíly ve složení a kvalitě určitých výrobků prodávaných pod stejnou značkou a ve stejném obalu, které jsou propagovány stejným způsobem v celé EU; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly jsou často dány použitím levnějších a méně kvalitních složek, které se také často vyznačují nižší výživovou hodnotou;

B.  vzhledem k tomu, že z těchto analýz rovněž vyplývá, že některé výrobky obsahují méně hlavní složky nebo obsahují složky, které jsou považovány za méně zdravé a nižší kvality, a složky, které mají jinou chuť, konzistenci a jiné smyslové vlastnosti;

C.  vzhledem k tomu, že na výše uvedeném zasedání Rady pro zemědělství a rybolov představilo několik členských států výsledky studií prokazujících, že se v EU pod stejným názvem a ve stejném obalu prodávají výrobky odlišné kvality, chuti a složení, přičemž bylo uvedeno, že tato praxe může uvádět spotřebitele v omyl a vést k nekalé konkurenci;

D.  vzhledem k tomu, že k odlišným vlastnostem výrobků stejné značky mohou vést legitimní faktory, k nimž patří preference spotřebitelů v cílových regionech, geografická poloha místa výroby, zvláštní místní požadavky a rozdíly v zásobování surovinami v důsledku jejich geografické či sezónní dostupnosti;

E.  vzhledem k tomu, že bezpečnost a kvalita potravin, stejně jako ochrana spotřebitelů před klamáním, jsou hlavními prioritami;

F.  vzhledem k tomu, že prokázané rozdíly ve složkách srovnatelných výrobků by v dlouhodobém výhledu mohly představovat riziko pro zdraví spotřebitelů, zejména v případě citlivých spotřebitelů, jako jsou děti a osoby se stravovacími či zdravotními problémy, čímž by přispěly ke zhoršování dobrých životních podmínek občanů; vzhledem k tomu, že se tak děje například tehdy, pokud je obsah tuku nebo cukru vyšší, než se očekávalo, pokud jsou živočišné tuky nahrazeny tuky rostlinnými či naopak, pokud je cukr nahrazen umělými sladidly nebo pokud výrobek obsahuje vyšší objem soli; vzhledem k tomu, že označování, které nepodává přesný obraz obsahu přídatných látek nebo počtu přísad nahrazujících základní složky, představuje klamání spotřebitelů a může také ohrozit jejich zdraví;

G.  vzhledem k tomu, že neexistují legislativní předpisy pro dvojí kvalitu na úrovni EU, a proto není možné kvalitu srovnávat či rozpoznat případy dvojí kvality, a neexistují tedy nástroje, které by mohly vzniklou situaci napravit; vzhledem k tomu, že oddělení pro audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin Evropské komise pravidelně upozorňuje na nedostatky v oblasti provádění a prosazování platných předpisů EU v oblasti potravin, například pokud jde o označování strojně odděleného masa[5] nebo používání potravinářských přídatných látek[6]; vzhledem k tomu, že výrobci potravin a jiných spotřebitelských výrobků mohou obecně využívat odlišných výkladů právních předpisů EU a jejich nedostatečného uplatňování a vymáhání ze strany příslušných vnitrostátních orgánů k tomu, aby své výrobky upravily v neprospěch spotřebitelů; vzhledem k tomu, že lišící se obsah výrobků, které jsou prodávány pod stejnou značkou a ve stejném obalu, snižuje důvěru spotřebitelů a poškozuje pověst regulačního rámce EU;

H.  vzhledem k tomu, že výskyt produktů na jednotném trhu EU, které jsou v různých členských státech prodávány jako totožné, ale mají značně odlišné složení nebo vlastnosti, zcela oslabuje základní zásady, na nichž je založen jednotný trh; vzhledem k tomu, že by spotřebitelé na vnitřním trhu měli těžit ze stejné úrovně ochrany ve všech členských státech;

I.  vzhledem k tomu, že rozdíly ve složení, které by mohly poškodit zdraví spotřebitelů, nalézáme nejen u potravin, ale také u kosmetických přípravků, hygienických výrobků a přípravků na čištění;

J.  vzhledem k tomu, že opatření na úpravu potravin, jejichž cílem je snížit obsah tuku, cukru a soli, v mnohých zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy zaostávají;

K.  vzhledem k tomu, že značky významně ovlivňují způsob, jakým spotřebitelé vnímají výrobky, jejich hodnotu a jejich kvalitu; vzhledem k tomu, že spotřebitelé předem neočekávají, že by značkové výrobky prodávané v různých zemích jednotného trhu mohly mít odlišné vlastnosti;

L.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé v různých členských státech a ti, kteří cestují mezi jednotlivými členskými státy, nejsou schopni sami posoudit potenciální rozdíly v chuti a složení určitých výrobků, pokud tyto rozdíly nejsou uvedeny na obalu výrobku, a nejsou proto z důvodu nedostatku relevantních informací schopni přijímat informovaná rozhodnutí o koupi, což může zkreslit jejich ekonomické chování;

M.  vzhledem k tomu, že podle několika průzkumů veřejného mínění jsou spotřebitelé těmito rozdíly v kvalitě znepokojeni a cítí se jako občané EU druhé kategorie;

1.  vítá, že byly přiděleny 2 miliony EUR na vypracování společné metodiky testování a že do rozpočtu EU na rok 2018 byl začleněn pilotní projekt, jehož cílem je posoudit různé aspekty dvojí kvality pro vícero kategorií výrobků; naléhavě vyzývá členské státy a vnitrostátní orgány, aby se aktivně zapojily do probíhajících iniciativ s cílem tento proces usnadnit a aby tuto metodiku začlenily do svých pracovních postupů; zdůrazňuje význam důkladné a včasné analýzy potravin, ale také jiných produktů, a naléhavě vyzývá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na srovnávací zkoušky, které by byly vypracovány během nejméně dvouletého období dohledu nad trhem, s cílem odradit výrobce, kteří tyto klamavé praktiky používají;

2.  vybízí Komisi, aby zřídila zvláštní ředitelství, které bude spadat pod stávající příslušnou agenturu EU a jehož členy budou odborníci v oboru, kteří budou uskutečňovat kontroly ve výrobních závodech a provádět audity výrobního toku, aby v případě podezření na dvojí kvalitu ověřili, zda složení výrobku odpovídá složení receptury uvedené výrobcem; požaduje, aby toto nové ředitelství zřídilo on-line platformu, která bude mít podobu evropského veřejného registru, jenž by byl dále rozdělen, přičemž jeden oddíl by obsahoval informace o všech výrobcích, u nichž příslušné orgány zaznamenaly dvojí kvalitu, a další oddíl by obsahoval informace o výrobcích uváděných na trh EU, jež dobrovolně poskytli výrobci; poukazuje na to, že tyto informace by měly být snadno přístupné za účelem snadného srovnání, aby se spotřebitelé před nákupem mohli informovaně rozhodnout;

3.  bere na vědomí skutečnost, že Komise zveřejnila harmonizovanou metodiku EU pro výběr potravin, odběr jejich vzorků a jejich testování s cílem posoudit jejich vlastnosti související s kvalitou; zdůrazňuje závazek spočívající v tom, že výsledky zkoušek provedených v celé EU budou dostupné do konce tohoto roku; žádá poslance Evropského parlamentu, aby se do tohoto procesu více zapojili; zdůrazňuje, že kromě jednotné metodiky pro testování dvojí kvality potravin a nápojů je rovněž třeba vytvořit jednotnou metodiku pro hodnocení výsledků dotyčných zkoušek a výklad zjištění, která z nich vyplynou;

4.  vítá diskusi o dvojí kvalitě v rámci fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce; zdůrazňuje, že je třeba zapojit co nejvíce zúčastněných stran;

5.  vítá návrh Komise na zlepšení transparentnosti vědeckých studií v oblasti bezpečnosti potravin v reakci na projevy znepokojení občanů s cílem zlepšit přístup k informacím, které jsou zapotřebí k přijímání rozhodnutí o koupi vycházejících ze spolehlivého vědeckého posouzení rizika;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že oznámení Komise o uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků není dostatečně ambiciózní, jelikož právní předpisy na ochranu spotřebitele by se měly vztahovat na všechny výrobky obecně, a nad tím, že toto oznámení navrhuje opatření, která jsou k vyřešení problematiky dvojí kvality výrobků na jednotném trhu nedostatečná; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat jasné a účinné pokyny a vytvořit podporu pro orgány na ochranu spotřebitelů a že je naléhavě nutné přijmout nápravná opatření s cílem bojovat proti diskriminačním praktikám vůči spotřebitelům; varuje, že spotřebitelé nesmí být uváděni v omyl, a vyzývá vnitrostátní potravinářské orgány, aby případ od případu na základě ustanovení směrnice o nekalých obchodních praktikách stanovily, zda jsou tyto praktiky protiprávní, jakož i jejich vzájemné působení s požadavky na nezavádějící informace uvedenými v nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům;

7.  je znepokojen územními omezeními, s nimiž se setkávají obchodníci při pořizování zboží; vyzývá Komisi, aby naléhavě přezkoumala nekalé praktiky mezi podniky (B2B), jako např. případy, kdy dodavatelé nutí supermarkety nakupovat jejich produkty z určitého závodu, což může bránit spotřebitelům v nákupu potenciálně kvalitnějších výrobků z jiného členského státu a narušit jednotný trh;

8.  konstatuje, že se místní výrobci setkávají s obtížemi ohledně přístupu na společný trh; vyzývá Komisi, aby stanovila, zda má dvojí kvalita negativní důsledky pro místní a regionální produkci;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit povědomí spotřebitelů a zlepšit přístup k informacím; domnívá se, že poskytování těchto informací by nemělo být pouze dobrovolné, nýbrž by mělo být povinné; vyzývá Komisi a příslušné vnitrostátní orgány, aby uspořádaly komunikační kampaně zaměřené na spotřebitele v celé EU, zejména na západní členské státy, kde může být nižší povědomí o této problematice; konstatuje, že praktikami dvojí kvality jsou ovlivněni všichni občané EU, a to i ti, kteří cestují mezi členskými státy; vítá prohlášení některých výrobců, že změní své receptury; žádá ujištění, že takové změny nepovedou v žádném z členských států ke snížení kvality výrobků; zdůrazňuje úlohu průmyslu poskytovat spotřebitelům jasné a správné informace na obalech, ukončit diskriminační praktiky a obnovit důvěru spotřebitelů; vítá iniciativu Komise usnadnit vypracování kodexu chování ze strany výrobců a sdružení značek;

10.  zdůrazňuje, že není vhodné sjednotit v celé EU chuť potravin a receptur na jejich přípravu, neboť receptury potravin také odrážejí rozmanitost regionálních chuťových preferencí v EU; zdůrazňuje nicméně, že podstatné rozdíly v kojeneckých produktech, jako jsou potraviny pro kojence a malé děti, nelze odůvodnit jen na základě regionálních chuťových preferencí; uznává argument, že ostatní produkty se v některých případech mohou odlišovat z legitimních důvodů; zdůrazňuje však, že spotřebitelé by měli být jasně a okamžitě informováni o jakýchkoli rozdílech; zastává názor, že potraviny stejné značky se příležitostně mohou lišit v chuti a receptuře na základě určitých podmínek na místních trzích v rámci EU a že využívání lokálních surovin a nutnost brát v úvahu vnitrostátní právo nebo záměry úpravy složení potravin mohou vést k odlišnostem;

11.  zdůrazňuje význam občanské společnosti při analýze a zpochybňování praktik dvojí kvality a zvyšování povědomí o nich; vyzývá k navýšení podpory pro vnitrostátní organizace spotřebitelů, zejména v zemích, kde jsou poměrně slabé, aby mohly navýšit své kapacity, rozvíjet své zkušební činnosti a spolu s příslušnými orgány přispívat ke sledování a odhalování případů nekalých odchylek u výrobků; požaduje lepší ochranu institucionálních a individuálních oznamovatelů v oblasti bezpečnosti potravin a práv spotřebitelů;

12.  zdůrazňuje, že argumenty, které se odvolávají na preference spotřebitelů a úpravu složení potravin, nemohou v případě, že nejsou doprovázeny dostatečnými a vhodnými informacemi, jako jsou informace o dodržování příslušných vnitrostátních předpisů, rozhodně odůvodnit uvádění výrobků dvojí kvality na trh, neboť tyto produkty neodrážejí všeobecný zájem spotřebitelů a preference spotřebitelů nejsou transparentně stanoveny;

13.  důrazně odmítá tvrzení některých výrobců, že změny ve složení či kvalitě jsou prováděny proto, aby ceny odpovídaly očekáváním spotřebitelů; zdůrazňuje, že rozličné studie prokázaly, že výrobky nižší kvality jsou často dražší než jejich kvalitnější ekvivalenty jinde v EU;

14.  domnívá se, že na jednotném trhu by se v podstatě neměly vyskytovat žádné rozdíly v kvalitě nebo výživové hodnotě výrobků, které jsou na trh uvedeny v konkrétním a totožném typu obalu; konstatuje, že výrobky stejné značky se však mohou vyznačovat odlišnými vlastnostmi způsobenými legitimními faktory, k nimž patří geografická poloha výroby, zvláštní místní požadavky nebo rozdíly v zásobování surovinami v důsledku jejich geografické či sezónní dostupnosti, ale že spotřebitelé by měli být řádně informováni jasným a viditelným způsobem na balení výrobku o veškerých odchylkách ve složení a vlastnostech v porovnání s původní recepturou; vyzývá Komisi, aby za tím účelem navrhla úpravu právních předpisů týkajících se označování produktů;

15.  důrazně vybízí k využívání zásady oběhového hospodářství pro obaly výrobků a zdůrazňuje, že pokud se bude balení výrobku v jednom státě držet této zásady, měl by výrobce vyvinout intenzívní úsilí, aby zajistil, že tak tomu bude i u všech jeho výrobků uváděných na trh pod stejnou značkou a ve stejném typu balení v celé EU i mimo ni;

16.  trvá na významu pojmu „referenční výrobek“, proti němuž se budou poměřovat očekávání spotřebitelů; zdůrazňuje, že spotřebitelé musí být náležitě informováni o složení produktů, které kupují, aby nezakoupili produkt, jehož složení se odlišuje od toho, který mají na mysli;

17.  zdůrazňuje, že některé případy dvojí kvality výrobků jsou způsobeny nedostatečným prosazováním právních předpisů EU; vyzývá orgány členských států, aby s naléhavostí prosazovaly stávající pravidla EU týkající se označování potravin, mimo jiné v souvislosti se strojně odděleným masem;

18.  vítá nedávné iniciativy Komise řešit otázku dvojí kvality, zejména aktualizaci směrnice o nekalých obchodních praktikách v rámci návrhu o ochraně spotřebitelů známém coby Nová politika pro spotřebitele; vyjadřuje však politování nad tím, že navrhovaná úprava článku 6 směrnice o nekalých obchodních praktikách nemusí vést k větší právní jistotě; domnívá se, že úprava přílohy I směrnice o nekalých obchodních praktikách zařazením praxe dvojí kvality na „černou listinu“ je nejúčinnějším způsobem, jak bojovat proti případům dvojí kvality na trhu; vyzývá Komisi, aby poskytla právní rámec, který umožní spotřebitelům vyhledat nápravu od výrobců v případech, kdy jsou porušena jejich práva;

19.  konstatuje, že dvojí kvalita výrobků se netýká pouze potravinářských výrobků, ale zasahuje do mnoha dalších odvětví, jako je např. kosmetický průmysl; vyzývá, aby bylo vyvinuto další úsilí k zavedení nediskriminační praxe mezi členskými státy a pravidel pro všechny výrobky na vnitřním trhu;

20.  zdůrazňuje, že jsou nezbytné účinné a komplexní právní předpisy s jasnými pokyny k tomu, jakým způsobem bojovat s problematikou dvojí kvality.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

0:

51

9

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Lukas Mandl, Valentinas Mazuronis, Joëlle Mélin, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, John Procter, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Herbert Dorfmann, Eleonora Evi, Eleonora Forenza, Peter Jahr, Norbert Lins, Christel Schaldemose, Bart Staes, Dubravka Šuica

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clare Moody, Thomas Waitz

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

51

+

ALDE:

Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Frédérique Ries

ECR:

Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, John Procter, Jadwiga Wiśniewska

EFDD:

Eleonora Evi

GUE/NGL:

Stefan Eck, Eleonora Forenza, Kateřina Konečná, Estefanía Torres Martínez

nezařazený poslanec:

Zoltán Balczó

PPE:

Pilar Ayuso, Birgit Collin-Langen, José Inácio Faria, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, György Hölvényi, Peter Jahr, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Miroslav Mikolášik, Annie Schreijer-Pierik, Dubravka Šuica, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D:

Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Clare Moody, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Claudiu Ciprian Tănăsescu

Verts/ALE:

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Bart Staes, Thomas Waitz

9

-

ENF

Sylvie Goddyn, Jean-François Jalkh, Joëlle Mélin

PPE:

Herbert Dorfmann, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Julie Girling, Lukas Mandl, Renate Sommer

3

0

PPE:

Francesc Gambús

S&D:

Simona Bonafè, Damiano Zoffoli

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

  • [1]  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
  • [2]  Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18.
  • [3]  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.
  • [4]  Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 2.
  • [5]  http://ec.europa.eu/food/audits-analysis/overview_reports/details.cfm?rep_id=76
  • [6]  http://ec.europa.eu/food/audits-analysis/overview_reports/details.cfm?rep_id=115

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (17.5.2018)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k rozdílné jakosti výrobků na jednotném trhu
(2018/2008(INI))

Zpravodaj: Momchil Nekov

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé si spojují určité značky a označení nebo obaly zemědělských či potravinářských výrobků s jejich jakostí a očekávají, že výrobky téže značky uváděné na trh pod stejným označením nebo výrobky, které jsou vzhledově totožné, budou mít i stejnou kvalitu a stejné složení nehledě na to, zda se prodávají v jejich vlastní zemi nebo v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že všichni zemědělci v Evropské unii vyrábějí výrobky podle stejných vysokých norem a spotřebitelé očekávají, že stejnou jakost budou mít i další výrobky daného potravinového řetězce nehledě na jurisdikci, ve které působí;

B.  vzhledem k tomu, že je nutné ukončit nekalé praktiky, které uvádějí spotřebitele v omyl, a vzhledem k tomu, že tento přeshraniční problém lze vyřešit pouze na základě výrazné součinnosti na úrovni EU;

C.  vzhledem k tomu, že nedávno bylo v autorizovaných laboratořích v řadě zemí EU, včetně Bulharska, České republiky, Chorvatska, Maďarska, Slovinska a Slovenska, provedeno srovnávací organoleptické testování a analýzy výrobků z hlediska jejich obsahu a označování, kdy se srovnávaly stejné výrobky z různých zemí dodávané na trh uvedených členských států; vzhledem k tomu, že s žádným evropským spotřebitelem nelze na jednotném trhu zacházet jako s občanem druhé kategorie, tím, že mu jsou nabízeny výrobky stejné značky, avšak nižší kvality, než v jiných členských státech;

D.  vzhledem k tomu, že členské státy nejsou samy schopny porovnávat všechny potravinářské výrobky s výrobky dostupnými v jiných členských státech; vzhledem k tomu, že je nutné vytvořit spolehlivou evropskou metodiku, která by byla přijatelná pro všechny subjekty v potravinovém řetězci, a že okamžitý přístup k informacím o složení určitého výrobku a jeho složkách by mohl poskytovat společný unijní orgán nebo systém pro hlášení a sdílení údajů; vzhledem k tomu, že k vytvoření společné metodiky pro srovnávací testování potravinářských výrobků v jednotlivých členských státech, což by ujasnilo rozsah tohoto problému, je naprosto nezbytné, aby Komise pokračovala v diskuzích se zapojením všech zainteresovaných stran, jako jsou organizace na ochranu spotřebitelů, výrobci v rámci zemědělsko-potravinářského komplexu a orgány členských států v rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele;

E.  vzhledem k tomu, že všichni spotřebitelé v EU mají stejná práva a že na základě analýz bylo zjištěno, že někteří výrobci prodávají pod stejnou značkou stejně vypadající výrobky různé jakosti, kdy některé výrobky v různých zemích obsahují menší množství hlavní suroviny nebo méně kvalitní suroviny nahrazující kvalitnější ingredience, což může zákazníky klamat; vzhledem k tomu, že tento problém je více rozšířen v členských státech, které se připojily k EU po roce 2003; vzhledem k tomu, že na základě analýz byly zjištěny případy, kdy se stejné výrobky nebo zdánlivě stejně vypadající výrobky, výrobky nižší jakosti nebo odlišné chuti, konzistence či jiných smyslových vlastností prodávaly za cenu, jež se v jednotlivých zemích výrazně lišila; vzhledem k tomu, že ačkoli se nejedná o porušování zásad svobodného tržního hospodářství nebo stávajících předpisů týkajících se označování potravin nebo jiných předpisů v oblasti potravin, jedná se o zneužívání identity značek a praxi, která brání uplatňování zásady rovného zacházení se všemi spotřebiteli;

F.  vzhledem k tomu, že výrazné rozdíly byly zaznamenány i u výrobků, jako jsou pokrmy pro kojence, což zpochybňuje zásadu a tvrzení výrobců, kteří prohlašují, že přizpůsobují výrobky místním preferencím; vzhledem k tomu, že některé laboratorní výsledky potvrzují, že výrobky nižší jakosti mohou obsahovat méně zdravou kombinaci složek, což brání uplatňování zásady rovného zacházení se všemi spotřebiteli; vzhledem k tomu, že zástupci některých výrobců a zpracovatelů souhlasili s tím, že v určitých zemích upraví své recepty, tak aby na celém trhu nabízely stejné výrobky;

G.  vzhledem k tomu, že tuto nepřípustnou praxi provozují známé zemědělsko-potravinářské nadnárodní podniky, které se snaží maximalizovat svůj zisk tím, že využívají rozdílů v kupní síle mezi jednotlivými členskými státy;

H.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé nevědí, že výrobky stejné značky ve stejném balení jsou uzpůsobeny místním preferencím a chuti, a vzhledem k tomu, že odlišná jakost výrobků vede k obavám, že se k některým členským státům přistupuje jinak než k jiným; vzhledem k tomu, že Evropská unie už vypracovala označení výrobků, aby byla splněna konkrétní očekávání spotřebitelů a aby se přihlédlo ke specifikům výroby uznávaným na základě používání termínů označujících jakost;

1.  vítá, že na vypracování spolehlivé evropské metodiky analýz, která by byla přijatelná pro nejrůznější subjekty, ze strany Společného výzkumného střediska, na vypracování pokynů týkajících se jednotného testování a na využívání této metodiky k provádění srovnávacího testování potravinářských výrobků v různých členských státech byly vyčleněny 2 miliony EUR; konstatuje, že se už provádějí důkladné analýzy, k čemuž je nutné při navrhování této metodiky a jejím uplatňování přihlédnout; očekává, že tyto analýzy budou dokončeny v co nejkratší lhůtě, pokud možno v průběhu roku 2018; vyzývá příslušné orgány členských států, aby se tohoto testování aktivně účastnily a aby danou metodiku začlenily do své běžné praxe;

2.  připomíná, že podle stávající legislativy je možné prodávat výrobky odlišného složení nebo odlišných vlastností, pokud plně odpovídají předpisům EU a nejsou uváděny na trh způsobem, který by mohl spotřebitele klamat; poukazuje na to, že spotřebitelé mají o hlavních vlastnostech značkových výrobků určitou představu a že je v případě, že se určitý výrobek odchyluje od konkrétních legitimních očekávání, na to nutné upozornit, zejména pokud se jedná o značné rozdíly; zdůrazňuje, že je co nejdříve nutné přijmout konkrétní opatření, která by zakázala praktiky, jež nejsou zcela odůvodněny nutností používat místní suroviny, lokálně uzpůsobenými chuťovými preferencemi nebo úsilím o zlepšení veřejného zdraví na základě změny obsahu živin, a že je nutné o tom spotřebitele informovat;

3.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na to, že na tyto analýzy byly vyčleněny evropské finanční prostředky, zavedla povinnost zveřejňovat jejich výsledky ve všech úředních jazycích EU, aby byli spotřebitelé o kvalitě příslušných výrobků řádně informováni a mohli se podle toho rozhodovat;

4.  vítá zájem veřejnosti o tuto problematiku v zemích, kde se analýzy prováděly, a podotýká, že v sázce je důvěra občanů ve fungování jednotného trhu, což by mohlo mít negativní dopad jak na Unii, tak i na nejrůznější zainteresované strany, včetně výrobců a zpracovatelů;

5.  konstatuje, že jednotný trh je přístupný výrobcům a zpracovatelům, že je však také velmi konkurenční, přičemž některé značky jsou známy či dobře přijímány v celé EU;

6.  podotýká, že místní výrobci a zpracovatelé se při snaze prosadit se na trhu setkávají s obtížemi, což je způsobeno mj. nedostatkem zdrojů nebo nedostatečným přístupem na trh a značnou konkurencí;

7.  domnívá se, že EU musí mj. v reakci na obavy evropských občanů a daného odvětví, podle nichž jsou v nejrůznějších členských státech prodávány pod stejnou značkou různé výrobky, které zdánlivě vypadají stejně, mají však odlišnou kvalitu nebo jiné složení, a vzhledem k tomu, že tato praxe má negativní vliv na fungování jednotného trhu, zdokonalit stávající legislativní rámec, který obsahuje ustanovení, jež zajišťují, aby byli spotřebitelé informováni o potravinových výrobcích a aby nebyli při rozhodování o nákupu mateni nekalými obchodními praktikami;

8.  domnívá se, že mezitím by měly orgány členských států a organizace na ochranu spotřebitelů využívat všechny stávající možnosti nápravy, jak je uvedeno v oznámení Komise o uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality potravinářských výrobků ze dne 26. září 2017 (2017/C 327/01[1]), tak aby nedocházelo k narušení fungování jednotného trhu;

9.  zastává rovněž názor, že na základě změny článku 6 a seznamu praktik uvedených v příloze I směrnice 2005/29/ES[2] ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu je nutné ukončit praxi „stejná značka, stejný výrobek, odlišný obsah a odlišné poměrné složení“; je přesvědčen o tom, že zavedením těchto legislativních změn se zajistí, aby byly výrobky stejné značky, avšak odlišné jakosti nebo jiného složení prodávány na trhu pod jiným označením a aby byly hospodářské subjekty, které se proviní pokračováním v nekalých praktikách, závažným způsobem penalizovány a aby jim byl případně zakázán přístup na určité trhy;

10.  vyzývá členské státy a jejich orgány a laboratoře, aby prováděly analýzy srovnávající složení potravin, zejména výrobků mezinárodních a privátních značek, v souladu se společně dohodnutými normami, jako jsou normy, které vypracovalo Společné výzkumné středisko v daném rámci nebo podle předchozího odstavce, a aby je v souladu s těmito normami interpretovaly, dále aby daly výrobcům a zpracovatelům možnost se k příslušným výsledkům analýz před jejich zveřejněním vyjádřit a aby výsledky sdělovaly objektivním a transparentním způsobem, tak aby měla veřejnost přístup ke kompletním zprávám;

11.  domnívá se, že výrobci by neměly čekat na přijetí nových právních předpisů, ale že by měli sami aktivně přijímat vhodná opatření k zajištění transparentnosti, pokud jde o složení jejich výrobků, tak aby byla zajištěna ochrana spotřebitelů; podporuje aktivní zapojení občanů do vyhledávání výrobků dvojí jakosti a řešení dané problematiky prostřednictvím evropského systému varování; domnívá se, že dokud nedojde ke změně této praxe, bylo by možné zavést označování toho, že v rámci konkrétních výrobků byl použit místní recept, a to způsobem, který by respektoval právo spotřebitelů na informovanou volbu, a s cílem zviditelnit iniciativu podniků, pokud jde o používání tradičních místních receptů; vyzývá Komisi, aby propracovala koncepci „referenčního výrobku“, proti němuž by se srovnávaly místně či regionálně upravené recepty, aby bylo možno upozorňovat spotřebitele na případné rozdíly, a aby za účelem informování veřejnosti vytvořila veřejnou databázi, v níž by byla uvedena konkrétní kritéria, která zpracovatelé a výrobci používají v určitém členském státě u výrobků s „odlišným receptem“, a důvody toho, proč se uchýlily k této strategii; v této souvislosti se musí pochvalně zmínit o iniciativě výrobců a zpracovatelů, kteří uvedli, že své recepty upraví;

12.  podporuje iniciativy výrobců a zpracovatelů týkající se označování konkrétních výrobků a připomíná, že podle evropských právních předpisů je už nyní možné zavádět značky kvality, jako je „chráněné označení původu“ (CHOP) a „chráněné zeměpisné označení“ (CHZO) u výrobků, které se pojí s konkrétním regionem, „zaručená tradiční specialita“ (ZTS) u výrobků, které se vyznačují tradičním výrobním procesem, nebo označování výrobků z hor či z nejvzdálenějších regionů EU; zdůrazňuje, že tyto systémy zajišťují jak právo spotřebitele na informovanou volbu, tak řádné fungování jednotného trhu; domnívá se, že jedním ze způsobů boje proti zneužívání značek je podpora krátkých dodavatelských řetězců v potravinářství a vytvoření místních kvalitních značek; je si vědom toho, že pokud dochází ke zpochybnění zemědělsko-potravinářských výrobků a jejich jakosti, má to negativní vliv na zemědělce a systém výroby potravin; vyzývá členské státy, a zejména jejich orgány na ochranu spotřebitelů a orgány zajišťující kontrolu potravin, aby zajistily dodržování právních předpisů EU v oblasti ochrany spotřebitele a aby na úrovni členských států prosazovaly evropské předpisy v oblasti bezpečnosti potravin a jejich označování;

13.  vyzývá výrobce, aby zvážily možnost používat na obalu logo, které by označovalo, že tatáž značka v témže obalu má ve všech členských státech stejný obsah a stejnou jakost;

14.  vyzývá, aby byla v rámci specializovaného monitorovacího a dohlížecího útvaru ve stávajícím unijním orgánu (Společném výzkumném středisku, Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nebo jiném orgánu) urychleně vytvořena kapacita a mechanismy na úrovni EU, aby bylo možné sledovat jednotné složení a proporcionální používání složek ve výrobcích stejné značky ve stejném balení a provádět srovnávací laboratorní analýzy určené k vyhledávání těchto nekalých obchodních praktik používaných při uvádění potravinářských výrobků na trh, přičemž je nutné co nejvíce omezit byrokracii;

15.  vyzývá k lepší spolupráci orgánů členských států při využívání stávajících právních ustanovení, jako je síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, případně za podpory ze strany současných evropských institucí, zejména Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (CHAFEA) a Společného výzkumného střediska;

16.  poukazuje na význam občanské společnosti, pokud jde o upozorňování veřejnosti na nekalé praktiky výrobců a zpracovatelů, a vyzývá k větší podpoře činnosti občanů a institucionálních a individuálních oznamovatelů v oblasti bezpečnosti potravin a práv spotřebitelů;

17.  je znepokojen tím, že vzhledem k „nečinnosti nebo pomalému zásahu“ ze strany Evropské unie existuje riziko, že se EU tím, že urychleně nepřijme konkrétní kroky k řešení této otázky, občanům odcizí.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

16.5.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Jacques Colombier, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Maria Gabriela Zoană, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Paul Brannen, Elsi Katainen, Gabriel Mato, Susanne Melior, Momchil Nekov, Annie Schreijer-Pierik, Ramón Luis Valcárcel Siso, Thomas Waitz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Birgit Collin-Langen

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

41

+

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Elsi Katainen, Ulrike Müller

ECR

Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson, Laurenţiu Rebega

EFDD

Marco Zullo

ENF

Jacques Colombier, Philippe Loiseau

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Anja Hazekamp, Maria Lidia Senra Rodríguez

PPE

Daniel Buda, Birgit Collin-Langen, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Gabriel Mato, Mairead McGuinness, Annie Schreijer-Pierik, Czesław Adam Siekierski, Ramón Luis Valcárcel Siso

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Paul Brannen, Nicola Caputo, Susanne Melior, Momchil Nekov, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Maria Gabriela Zoană

Verts/ALE

José Bové, Bronis Ropė, Thomas Waitz

1

-

EFDD

John Stuart Agnew

1

0

S&D

Paolo De Castro

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

  • [1]  Úř. věst. C 327, 29.9.2017, s. 1.
  • [2]  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB,OD NICHŽ ZPRAVODAJKA OBDRŽELA INFORMACE

Za vypracování tohoto seznamu nese výlučnou odpovědnost zpravodaj(ka) a poskytuje jej zcela dobrovolně. Při sestavování této zprávy a před jejím přijetím ve výboru obdržel(a) zpravodaj(ka) podněty od těchto subjektů či osob:

Subjekt nebo osoba

ANEC

BEUC

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

dTest

EuroCommerce

European Heart Network

FoodDrinkEurope

Henkel

Independent Retail Europe

International Association for Soaps, Detergents and Maintenance Products

Nestlé

Potravinářská komora České republiky

Odborový svaz potravinářského průmyslu České republiky

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Verbraucherzentrale

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

12.7.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Eva Maydell, Marlene Mizzi, Nosheena Mobarik, Jiří Pospíšil, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Richard Sulík, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Birgit Collin-Langen, Julia Reda, Marc Tarabella, Matthijs van Miltenburg, Sabine Verheyen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Isabella De Monte, Sylvie Goddyn, Kateřina Konečná

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

33

+

ALDE

Dita Charanzová, Matthijs van Miltenburg, Jasenko Selimovic

ECR

Daniel Dalton, Nosheena Mobarik, Richard Sulík, Anneleen Van Bossuyt

EFDD

Marco Zullo

GUE/NGL

Kateřina Konečná

PPE

Asim Ademov, Carlos Coelho, Birgit Collin-Langen, Anna Maria Corazza Bildt, Eva Maydell, Jiří Pospíšil, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mihai Ţurcanu, Sabine Verheyen

S&D

Biljana Borzan, Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Isabella De Monte, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Marc Tarabella

VERTS/ALE

Pascal Durand, Julia Reda

3

-

EFDD

John Stuart Agnew

ENF

Sylvie Goddyn, Mylène Troszczynski

1

0

GUE/NGL

Dennis de Jong

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí