ZPRÁVA o „Ochraně finančních zájmů EU – navracení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu“
1.10.2018 - (2018/2006(INI))
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Cătălin Sorin Ivan
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o „Ochraně finančních zájmů EU – zpětný výběr peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu“
Evropský parlament,
– s ohledem na osmnáctou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) týkající se roku 2017,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie[1]
– s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce[2],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu v oblasti DPH (COM(2016)0148),
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. září 2018 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2017“ (COM(2018)0553) a k ní připojené pracovní dokumenty (SWD(2018)0381 až 0386),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučení kroků a iniciativ, které se mají podniknout (závěrečná zpráva)[4] (usnesení zvláštního výboru CRIM), a na usnesení ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci a krocích následujících po usnesení zvláštního výboru CRIM[5],
– s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometru č. 470,
– s ohledem na otázku předloženou Komisi o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU (O-000066/2018),
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0298/2018),
A. vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů EU by měla být klíčovým prvkem politiky EU pro zvyšování důvěry občanů že EU by takto měla zajistit náležité a efektivní využívání jejich peněz;
B. vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech představuje pro boj proti podvodům složité prostředí, neboť na úrovni Unie neexistují jednotné právní předpisy pro boj proti organizované trestné činnosti;
C. vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“;
D. vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii[6] zavádí v EU minimální standardy pro zajišťování majetku určeného ke konfiskaci a standardy pro konfiskaci majetku v trestních věcech;
E. vzhledem k tomu, že návrh nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci majetku (2016/0412(COD)), který Komise předložila dne 21. prosince 2016, zavádí standardizované prostředky spolupráce mezi členskými státy;
F. vzhledem k tomu, že žádný z těchto nástrojů se nemůže uplatnit na třetí země;
G. vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se zavádí prohloubená spolupráce při zřizování Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), a především článek 104 tohoto nařízení, předpokládá spolupráci s třetími státy;
H. vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 4 úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů a financování terorismu (CETS č. 198) stanoví, že „každá strana přijme taková legislativní nebo jiná nezbytná opatření, která stanoví, aby v případě závažných trestných činů nebo trestných činů, jak je definuje právo členských států, pachatel prokázal původ údajného zisku nebo jiného majetku, který má být zkonfiskován, jestliže je tento požadavek v souladu se zásadami práva daného členského státu“;
I. vzhledem k tomu, že na regionální a globální úrovni vytvořila OSN a Rada Evropy v souvislosti s konfiskací a navracením majetku několik úmluv a mechanismů, konkrétně Úmluvu OSN proti korupci ze dne 31. října 2003, Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, Úmluvu Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu ze dne 16. května 2005 a Úmluvu Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990; vzhledem k tomu, že tyto nástroje ovšem z různých důvodů ne vždy umožňují efektivní a včasné navrácení ukradeného majetku;
J. vzhledem k tomu, že toto téma bylo Unií označeno za jednu z priorit společné zahraniční a bezpečnostní politiky; vzhledem k tomu, že v této věci jsou realizovány pilotní a přípravné projekty;
K. vzhledem k tomu, že v souladu s články 1, 3 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2013 má úřad OLAF mandát k vyšetřování kdekoli, kde jsou vynakládány prostředky EU, včetně zemí mimo Unii, které dostávají finanční pomoc z EU;
L. vzhledem k tomu, že podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 může úřad OLAF po předchozím projednání s odpovědnými útvary Komise a Evropskou službou pro vnější činnost uzavírat s příslušnými orgány v třetích zemích smlouvy o správní spolupráci;
1. upozorňuje na stále nevyřešený problém ztracených finančních prostředků EU, které byly podvodně převedeny do třetích zemí;
2. zdůrazňuje, že z preventivních důvodů je nutné vyhnout se převodům prostředků prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, kteří působí v netransparentních a nespolupracujících jurisdikcích;
3. se znepokojením poukazuje na to, že finanční prostředky z třetích zemí mohou být naopak podvodem převedeny do EU; vyzdvihuje, že výsledky přípravné akce Navrácení majetku do zemí Arabského jara, kterou financuje EU a provádí Výzkumný institut OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti (UNICRI), by měly vést k vytvoření obecnějšího stálého programu EU na navracení majetku;
4. zdůrazňuje, že přidělování finančních prostředků je nutné podmínit zveřejňováním údajů o skutečných příjemcích, aby bylo v případě podvodu usnadněno jejich zpětné získání;
5. upozorňuje na skutečnost, že EU zatím bohužel uzavřela dohody o vzájemné právní pomoci pouze s několika třetími zeměmi, jako je Japonsko, USA, Norsko a Lichtenštejnsko, navzdory podezření, že finanční prostředky jsou převáděny také do jiných jurisdikcí; vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí o uzavření dohod s třetími zeměmi, kterým jsou poskytovány finanční prostředky EU;
6. s politováním konstatuje, že mnoho členských států se v současnosti musí spoléhat pouze na dvoustranné dohody a že k této problematice neexistuje jednotný přístup EU; zdůrazňuje proto, že je nutné přijmout jednotnější přístup;
7. vyzývá EU, aby co nejvíce urychlila podání žádosti o členství ve Skupině států proti korupci (GRECO), která působí v rámci Rady Evropy, a aby Parlament pravidelně informovala o vývoji situace;
8. žádá Komisi, aby zpřísnila svůj postoj v dohodách podepsaných se třetími zeměmi tím, že do nich začlení doložky pro boj proti podvodům; s politováním konstatuje, že neexistují údaje o objemu finančních prostředků EU, které jsou ročně ztraceny kvůli podvodným převodům peněz do třetích zemí; žádá Komisi, aby množství ztracených finančních prostředků EU vyčíslila;
9. vyzývá Komisi, aby posoudila rizika a odstranila sporná místa v zákonech EU, která usnadňují nelegální převod peněz mimo EU;
10. žádá Komisi, aby zavedla standardní metodu sběru údajů pro všechny členské státy, která by umožnila zachytit podvodné převody majetku do třetích zemí, s cílem vytvořit co nejdříve centrální databázi EU; vyzdvihuje, že takový mechanismus již existuje pro boj proti praní peněz a že by tento mechanismus mohl být rozšířen;
11. zdůrazňuje, že Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu ze dne 16. května 2005 a Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990 představují důležité nástroje, které usnadňují spolupráci s třetími zeměmi při zajišťování a zpětném získávání majetku; vítá úspěšně uzavřená jednání o návrhu nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci majetku a konstatuje, že jeho hlavní prvky by mohly být užitečným základem spolupráce s třetími zeměmi v rámci mezinárodních úmluv a dvoustranných dohod, k nimž přistoupila Evropská unie;
12. s politováním konstatuje, že ne všechny členské státy EU souhlasily s členstvím v Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO); zdůrazňuje, že je důležité, aby se úřad EPPO stal klíčovým hráčem v jakémkoli budoucím mechanismu pro navracení prostředků z třetích zemích, a že to vyžaduje, aby byl pro tento účel v souladu s článkem 104 nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce uznán ve stávajících a budoucích smlouvách o vzájemné právní pomoci a navracení majetku, zejména v úmluvách Rady Evropy a OSN, jako příslušný orgán;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
27.9.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
19 1 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Inés Ayala Sender, Jonathan Bullock, Tamás Deutsch, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Cătălin Sorin Ivan, Wolf Klinz, Arndt Kohn, Bogusław Liberadzki, Monica Macovei, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Bart Staes, Indrek Tarand, Marco Valli, Joachim Zeller, Dennis de Jong |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Richard Ashworth, Karin Kadenbach |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
19 |
+ |
|
|
ALDE |
Wolf Klinz |
|
|
ECR |
Monica Macovei |
|
|
EFDD |
Marco Valli |
|
|
GUE/NGL |
Luke Ming Flanagan, Dennis de Jong |
|
|
PPE |
Richard Ashworth, Ingeborg Gräßle, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Joachim Zeller |
|
|
S&D |
Inés Ayala Sender, Karin Kadenbach, Arndt Kohn, Bogusław Liberadzki, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski |
|
|
VERTS/ALE |
Bart Staes, Indrek Tarand |
|
|
NI |
Cătălin Sorin Ivan |
|
|
1 |
- |
|
|
PPE |
Tamás Deutsch |
|
|
1 |
0 |
|
|
EFDD |
Jonathan Bullock |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se