ZPRÁVA o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2017 a o politice Evropské unie v této oblasti

21.11.2018 - (2018/2098(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Petras Auštrevičius

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 330 KB)
• 001-001 (DOC - 65 KB)
• 002-010 (PDF - 373 KB)
• 002-010 (DOC - 77 KB)
• 011-015 (PDF - 351 KB)
• 011-015 (DOC - 72 KB)
• 016-017 (PDF - 358 KB)
• 016-017 (DOC - 70 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2017 a o politice Evropské unie v této oblasti

(2018/2098(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv, a zejména na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 16. prosince 1966 v New Yorku,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii 2015–2019, který Rada přijala dne 20. července 2015, a na přezkum tohoto plánu v polovině období z června 2017,

–  s ohledem na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,

–  s ohledem na obecné zásady OECD pro nadnárodní podniky, které byly přijaty v roce 1976 a revidovány v roce 2011,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí ze dne 11. května 2011 (Istanbulská úmluva), kterou EU podepsala dne 13. června 2017,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie,

–  s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“, který byl přijat v roce 2015 (SWD(2015)0182),

–  s ohledem na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000), 1820 (2008), 1888 (2009), 1889 (2009), 1960 (2010), 2106 (2013), 2122 (2013) a 2242 (2015) o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2250 (2015) a 2419 (2018) o mládeži, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti, která se zabývá sexuálním násilím coby válečným zločinem,

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, a na první zprávu o jejím provádění nazvanou „Od společné vize ke společnému postupu: uplatňování globální strategie EU“, která byla zveřejněna v roce 2017,

–  s ohledem na závěry Rady o původním obyvatelstvu ze dne 15. května 2017,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a o zrušení společného postoje 2003/444/SZBP[1],

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a na výsledný dokument plenárního zasedání Valného shromáždění na vysoké úrovni ze dne 25. září 2014 známého jako Světová konference o původním obyvatelstvu,

–  s ohledem na Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, kterou přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 9. září 2016,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 69/167 ze dne 18. prosince 2014, která znovu opakuje, že je nutné chránit a prosazovat lidská práva a základní svobody všech migrantů bez ohledu na migrační status, a na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z roku 1990,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 67/139 ze dne 20. prosince 2012, kterou byla zřízena Otevřená pracovní skupina pro otázky stárnutí za účelem zvážení návrhů na vytvoření mezinárodního právního nástroje na podporu a ochranu práv a důstojnosti starších osob,

–  s ohledem na zprávu nezávislého odborníka o požívání všech lidských práv staršími lidmi v rámci 33. zasedání Rady OSN pro lidská práva ze dne 8. července 2016,[2]

–  s ohledem na zprávu Otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí z osmého pracovního zasedání konaného dne 28. července 2017,[3]

–  s ohledem na prohlášení ministrů s názvem „Udržitelná společnost pro všechny věkové skupiny: realizace potenciálu delšího života“, které bylo přijato na čtvrté ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN o stárnutí dne 22. září 2017 v Lisabonu,

–  s ohledem na evropský program pro migraci ze dne 13. května 2015 (COM(2015)0240) a sdělení Komise ze dne 7. června 2016 o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci (COM(2016)0385),

–  s ohledem na soubor tematických obecných zásad EU v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad týkajících se obránců lidských práv,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu on-line a off-line, které byly přijaty v roce 2014,

–  s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva, které byly přijaty v roce 2005 a revidovány v roce 2009[4],

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, které byly přijaty v roce 2007 a revidovány v roce 2017, a na soubor nástrojů EU a UNICEF v oblasti práv dítěte nazvaný „Začleňování práv dítěte do rozvojové spolupráce“,

–  s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbicky, homosexuálně, bisexuálně, transsexuálně a intersexuálně orientovanými (LGBTI) osobami, které přijala Rada v roce 2013,

–  s ohledem na zásady z Yogyakarty („zásady a povinnosti států, pokud jde o uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci, pohlavní identitě, vyjádření pohlavní identity a pohlavním znakům“), které byly přijaty v listopadu 2006, a na deset doplňkových zásad („plus 10“) ze dne 10. listopadu 2017,

–  s ohledem na obecné zásady EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, které přijala Rada v roce 2013,

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, Evropského parlamentu a Komise nazvané „Nový evropský konsensus o rozvoji: „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“, které přijala Rada, Parlament a Komise dne 7. června 2017,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti přijaté Radou v roce 2013,

–  s ohledem na obecné zásady EU pro politiku Unie vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, které byly přijaty v roce 2001 a revidovány v roce 2012,

–  s ohledem na svou zprávu ze dne 4. července 2018 nazvanou Směrem k vnější strategii EU proti sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům – další kroky[5],

–  s ohledem na sdělení Evropské komise ze dne 4. prosince 2017 o opatřeních navazujících na strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi z prosince (COM(2017)0728),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o ochraně migrujících dětí[6],

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských orgánů prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody (obránci lidských práv) z prosince 1998,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí[7],

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu (Úmluva č. 169) přijatou dne 27. června 1989,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o vývozu zbraní: provádění společného postoje Rady 2008/944/SZBP[8],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o diskriminaci[9] na základě příslušnosti k určité kastě a na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky menšin ze dne 28. ledna 2016 o menšinách a diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě a na nástroj s pokyny OSN týkající se diskriminace založené na původu,

–  s ohledem na výroční zprávu EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti[10] a na svá předchozí usnesení k předešlým výročním zprávám,

–  s ohledem na svá usnesení týkající se případů porušování lidských práv, demokracie a právního státu v roce 2017,

–  s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která byla v roce 2017 udělena demokratické opozici ve Venezuele: Národnímu shromáždění (Julio Borges) a všem politickým vězňům, které uvádí organizace Foro Penal Venezolano a jejichž představiteli jsou Leopoldo López, Antonio Ledezma, Daniel Ceballos, Yon Goicoechea, Lorent Saleh, Alfredo Ramos a Andrea González,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)[11],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV[12]; s ohledem na další činnost Zvláštního výboru pro terorismus (TERR), který se Evropský parlament rozhodl zřídit dne 6. července 2017 a byl ustanoven 14. září 2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0373/2018),

A.  vzhledem k tomu, že dodržování, podpora, nedělitelnost a ochrana univerzálnosti lidských práv, jakož i prosazování zásad a hodnot demokracie, včetně právního státu, úcty k lidské důstojnosti a zásady rovnosti a solidarity jsou jádrem etického a právního acquis EU a její společné bezpečnostní a obranné politiky (dále jen „SBOP“) i veškeré její vnější činnosti; vzhledem k tomu, že EU by se měla nadále snažit být vedoucím globálním aktérem v oblasti všeobecného prosazování a ochrany lidských práv, a to i na úrovni mnohostranné spolupráce, zejména prostřednictvím aktivní a konstruktivní úlohy v různých orgánech OSN a v souladu s Chartou OSN, Listinou základních práv Evropské unie a mezinárodním právem a rovněž se závazky, které se týkají lidských práv, a závazky, jež byly přijaty v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje ústřední roli při budování a posilování demokracie, kontrole státní moci a podpoře řádné správy věcí veřejných, transparentnosti a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti plní klíčovou funkci jako životně důležitá síla ve společnosti; vzhledem k tomu, že existuje spojitost mezi oslabenou občanskou společností, omezeným politickým a občanským prostorem, zvýšenou korupcí, sociální a genderovou nerovností, nízkou úrovní lidského, socioekonomického rozvoje a sociálními konflikty; vzhledem k tomu, že je třeba zpřístupnit odpovídající zdroje a tyto zdroje využít tím nejefektivnějším způsobem, aby se posílila podpora lidských práv a demokracie ve třetích zemích, a že občanskou společnost by neměly brzdit omezující právní předpisy, horní hranice financování, restriktivní licenční postupy a přemrštěné daně;

C.  vzhledem k tomu, že mnoho zemí na světě čelí beztrestnosti a nespravedlnosti a v mnohých zemích není zajištěno dostatečné a účinné zacházení ani nejsou poskytovány služby na podporu obětí a finanční pomoc obětem terorismu, zejména v těch zemích, v nichž již velká část občanů čelila terorismu;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 čelil velmi vysoký počet aktérů občanské společnosti ve světě, mimo jiné právníků, intelektuálů, novinářů, náboženských představitelů a obránců lidských práv, včetně ekologických aktivistů, zmenšujícímu se prostoru pro občanskou společnost a vysoký počet těchto osob se setkal s narůstajícími útoky, pronásledováním, obtěžováním, svévolným zatýkáním či zadržováním, nebo dokonce přišel o život; vzhledem k tomu, že mechanismus EU pro obránce lidských práv (ProtectDefenders.eu) poskytuje účinnou pomoc stovkám aktivistů, ale naráží na problém rostoucích potřeb; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly věnovat více prostředků na vyšší účast občanské společnosti a zintenzívnit své snahy o ochranu a podporu obránců lidských práv;

E.  vzhledem k tomu, že politiky podporující lidská práva a demokracii by měly být začleňovány do všech dalších politik EU s vnějším rozměrem, včetně rozvojové, migrační, bezpečnostní, protiteroristické politiky, politiky v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů, rozšiřování a obchodní politiky, a to zejména uplatňováním ochrany lidských práv coby podmínky dohod; vzhledem k tomu, že základním předpokladem pro úspěšnou a účinnou politiku EU v oblasti lidských práv je větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami a také mezi jednotlivými vnějšími politikami EU;

F.  vzhledem k tomu, že nelegální okupace území nebo jeho části představuje trvalé porušování mezinárodního práva, v jehož důsledku vzniká podle mezinárodního humanitárního práva odpovědnost okupační síly vůči civilnímu obyvatelstvu;

Obecné úvahy

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že demokracie, lidská práva a právní stát byly v roce 2017 celosvětově stále ohroženy, a naléhavě vyzývá, aby EU a její členské státy bezpodmínečně prosazovaly začleňování evropských a mezinárodních norem v oblasti lidských práv, právního státu, demokracie a práv menšin, k nimž jsou vázané, a zajistily tak větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU v oblasti lidských práv a větší koordinaci vnějších politik členských států na poli migrace, boje proti terorismu a obchodu, neboť vliv EU jako důvěryhodného a legitimního mezinárodního subjektu je do značné míry formován její schopností posilovat dodržování lidských práv a demokracie z vnitřního i vnějšího hlediska;

2.  znovu potvrzuje, že státy mají konečnou odpovědnost za zajištění veškerých lidských práv pomocí schválení a provedení mezinárodních smluv a úmluv v oblasti lidských práv, sledování porušování lidských práv a zajištění účinné právní ochrany pro oběti; poukazuje na to, že mír, bezpečnost a rozvoj se vzájemně posilují a závisí na schopnosti řešit zneužívání, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu; varuje před omezováním svobody pohybu, svobody shromažďování a svobody projevu;

3.  připomíná, že rovnost žen a mužů je jednou z hlavních zásad EU, uvedených v čl. 3 odst. 3 SEU, a jejích členských států a její prosazování – prostřednictvím začleňování genderového hlediska – i v jiných zemích světa, a to pomocí jejích vnějších politik patří k hlavním cílům EU;

4.  zdůrazňuje, že EU je odhodlána prosazovat rovnost žen a mužů a zajistit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností, což je povinnost stanovená ve Smlouvách, aby se rovnost žen a mužů stala klíčovou prioritou všech hlavních směrů, pracovních vztahů, politik a opatření EU, včetně její vnější činnosti; podporuje proto s tím související koordinované snahy v rámci mnohostranných dialogů a činností delegací EU, jako jsou volební pozorovatelské mise; zdůrazňuje, že je nutné posílit činnost hlavní poradkyně ESVČ pro genderové otázky ve třetích zemích zaměřenou na prosazování míru, bezpečnosti a základních svobod, a to vyčleněním zvláštního rozpočtu na její oblast působnosti;

5.  domnívá se, že skutečně nezávislá, pluralitní a dynamická občanská společnost přispívá k rozvoji a stabilitě, zajišťuje posilování demokracie včetně oddělení pravomocí, sociální spravedlnost a dodržování lidských práv a podporuje transparentnost, odpovědnost a řádnou správu věcí veřejných, zejména prostřednictvím opatření pro boj proti korupci a extremismu; zdůrazňuje klíčovou a ústřední úlohu obránců lidských práv a nevládních organizací při prosazování a podpoře uplatňování práv, která jsou zakotvena v zásadních mezinárodních úmluvách o lidských právech, včetně provádění vzdělávacích programů a zvyšování povědomí o činnosti mezinárodních organizací; zdůrazňuje význam uplatňování zásad EU týkající se obránců lidských práv a význam její schopnosti poskytovat i nadále prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva dostatečnou podporu obráncům lidských práv a nevládním organizacím v situacích, kdy jim hrozí největší riziko, a zaručovat zvýšení kapacity mechanismu ProtectDefenders.eu;

6.  konstatuje, že je důležité poskytovat obráncům lidských práv podporu v mimořádných situacích a že zacházení se všemi vězni musí splňovat mezinárodní normy; zdůrazňuje své obavy o bezpečnost obránců lidských práv, jakož i obavy o to, aby pachatelé byli potrestáni; vítá konzistentní úsilí Evropské nadace pro demokracii o prosazování demokracie a o dodržování základních práv a svobod ve východním a jižním sousedství EU; uznává, že obránci lidských práv čelí hrozbám, včetně obránkyň lidských práv, které čelí specifickým rizikům a hrozbám s ohledem na své pohlaví, včetně ekologických aktivistů, a vyzývá proto ESVČ a členské státy, aby jim věnovaly zvláštní pozornost v obecných zásadách EU týkajících se obránců lidských práv; zdůrazňuje, že je nutné, aby EU výrazně koordinovala interakci s orgány třetích zemí týkající se obránců lidských práv a občanské společnosti, a váží si iniciativ členských států, které doplňují opatření EU;

7.  vítá aktivní účast EU v Radě OSN pro lidská práva, kde EU navrhovala usnesení nebo se podílela na jejich znění, vydávala prohlášení, zasahovala do interaktivních dialogů a debat a požadovala zvláštní zasedání k situaci v oblasti lidských práv; je si vědom závazků EU v oblasti řešení stavu lidských práv v jednotlivých zemích v rámci Rady OSN pro lidská práva; zdůrazňuje význam zapojení EU do dialogů a spolupráce v oblasti lidských práv na mnohostranné úrovni; plně podporuje činnosti a angažovanost Rady OSN pro lidská práva při obraně lidských práv na celém světě; oceňuje práci Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva pod vedením Zaída Husajna; se zájmem očekává intenzivní dialog a aktivní spolupráci s nově jmenovaným vysoký komisařem Michellem Bacheletem; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily svou podporu pro fungování Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a pro zvláštní postupy;

8.  oceňuje práci útvarů Komise a ESVČ zabývajících se lidskými právy, kterou odvedly na ústředí i v delegacích EU, a práci zvláštního zástupce EU pro lidská práva Stavrose Lambrinidise při zvyšování účinnosti, soudržnosti a viditelnosti problematiky lidských práv v zahraniční politice EU, a opakuje svůj požadavek, aby byl tento mandát prohlášen za stálý a aby se zvláštní zástupce musel za svou činnost více zodpovídat; vítá nedávný přístup, který se odráží v iniciativě EU nazvané „Good Human Rights Stories“ zaměřené na osvědčené postupy uplatňované různými zeměmi; znovu požaduje, aby byla provedena revize tohoto mandátu s cílem poskytnout zvláštnímu zástupci EU právo iniciativy, dostatečné zdroje a právo veřejně vystupovat v souvislosti s podáváním informací o výsledcích dosažených při cestách do třetích zemí a sdělovat stanoviska EU k otázkám týkajícím se lidských práv;

9.  vítá výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2017 a konstatuje, že byla v letošním roce přijata mnohem dříve, což je v souladu s požadavky Parlamentu vyjádřenými v jeho předchozích zprávách; žádá Radu, aby se tyto výroční zprávy nadále snažila dokončovat v průběhu roku; vyzývá Radu, aby zajistila, že přijetí příští výroční zprávy se bude opírat o odpovídající postup konzultací; domnívá se, že výroční zpráva je nezbytným nástrojem kontroly, komunikace a diskuse týkající se politiky EU v oblasti lidských práv a demokracie ve světě, a žádá, aby byla celosvětově propagována;

10.  uznává pokrok dosažený z hlediska postupu přípravy a formátu zprávy, očekává, že Rada a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku budou ještě větší měrou přihlížet ke stanoviskům vyjádřeným v příslušných usneseních Parlamentu a/nebo k doporučením, aby zajistily hlubší a účinnější interakci mezi orgány EU v oblasti problematiky lidských práv;

11.  znovu upozorňuje na význam přehledu hlavních pozitivních a negativních trendů za účelem hodnocení efektivnosti činností EU; v tomto ohledu má za to, že důkladnější informování veřejnosti ve vhodných případech založené především na prioritách a ukazatelích určených ve strategiích EU pro jednotlivé země v oblasti lidských práv by podpořilo větší soudržnost při provádění doložek o podmíněnosti dohod dodržováním lidských práv a při posuzování a upravování dopadu politik EU na stav lidských práv; zdůrazňuje, že je nutné monitorovat a v plném rozsahu provádět stávající obecné zásady EU;

12.  bere na vědomí, že dialogy EU o lidských právech představují cenný kombinovaný nástroj diplomacie k prosazování lidských práv a demokracie ve dvoustranných vztazích s třetími zeměmi; upozorňuje však na přetrvávající překážky dosahování konkrétních výsledků prostřednictvím dialogů o lidských právech, například na převažující uplatňování dvojích norem, a vyzývá v tomto ohledu k jednotnějšímu postoji členských států; vyzývá Komisi a ESVČ, aby hledaly způsoby, jak zvýšit účinnost a smysluplnost těchto dialogů a jak rychle reagovat a doplnit je pomocí politického dialogu nebo veřejné diplomacie v případě, že tyto dialogy nebudou konstruktivní; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvýšily transparentnost v rámci dialogů, a to také prostřednictvím většího zapojení aktérů z občanské společnosti, a aby pro účely hodnocení úspěchu každého dialogu používaly jasná srovnávací měřítka; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU v rámci dialogů o lidských právech poukazovala na případy konkrétních obránců lidských práv, kteří jsou ohroženi, a vytvářela tlak na propuštění vězněných obránců a ochranu těch, kteří jsou nějakým způsobem ohroženi; doporučuje také orgánům EU, aby členům a zaměstnancům delegací EU zajistily potřebné zdroje a vhodnou odbornou přípravu v oblasti lidských práv a demokracie;

13.  znovu opakuje, že akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 a jeho přezkum v polovině období z roku 2017 musí být vodítky pro činnost týkající se lidských práv, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné naplánovat dostatečné prostředky a odbornost, které umožní řádné provádění hlavních priorit EU; vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily účinné a soudržné provádění stávajícího akčního plánu, mimo jiné prostřednictvím skutečné spolupráce s organizacemi občanské společnosti;

14.  žádá EU, aby posílila své nástroje a politiky týkající se institucionálního rozvoje a právního státu a aby do nich zahrnula ukazatele s cílem zajistit odpovědnost a usilovat o zamezení beztrestnosti v případech porušování lidských práv; požaduje účinné využití vhodných zdrojů pro další podporu lidských práv a demokracie;

15.  v tomto ohledu připomíná zásadní podporu, kterou evropský nástroj pro demokracii a lidská práva poskytuje při provádění strategického rámce a akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii a obecných zásad EU v oblasti lidských práv a strategií jednotlivých zemí a která EU umožnila jednat v této oblasti více strategicky a zajistila odpovědnost, viditelnost a účinnost; důrazně žádá, aby byl tento nástroj zahrnut do struktury víceletého finančního rámce na období 2021–2027 jako samostatný a nezávislý nástroj, aby se jeho rozmanitost „nerozplynula“ v rozsáhlém fondu pro vnější činnost; jednoznačně vybízí ke spolupráci mezi nástroji EU pro financování vnější činnosti, aby se zabránilo zdvojování a překrývání a přispělo se k odhalení případných mezer a potřeb v oblasti financování;

16.  připomíná, že zkušenosti a ponaučení získaná při procesech přechodu na demokracii v rámci politik rozšíření a sousedství by mohly kladně přispívat k určení osvědčených postupů, které by bylo možné využít k podpoře a posílení dalších demokratických procesů ve světě; vyjadřuje své přesvědčení o tom, že revidovaná evropská politika sousedství by měla podporovat hospodářské, sociální a politické reformy, chránit lidská práva, pomáhat při vytváření právního státu a současně zachovávat závazky, jež EU přijala ve vztahu ke svým partnerům; opakuje, že podpora lidských práv a demokracie je v zájmu jak partnerských zemí, tak i EU; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet meziparlamentní vztahy EU a jejích partnerských zemí v čestném dialogu založeném na vzájemném porozumění a důvěře s cílem účinně zlepšovat dodržování lidských práv;

17.  zdůrazňuje činnost svého podvýboru pro lidská práva (DROI), který udržuje úzké pracovní vztahy s jinými orgány EU, se zvláštním zástupcem EU, ESVČ a s občanskou společností včetně nevládních organizací a mnohostrannými institucemi zabývajícími se lidskými právy; bere na vědomí, že podvýbor pro lidská práva v roce 2017 vypracoval tři zprávy, které byly přijaty jako usnesení na plenárním zasedání, a to o osobách bez státní příslušnosti v jižní a jihovýchodní Asii[13], o řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy[14] a o korupci a lidských právech ve třetích zemích[15];

18.  navrhuje, aby v prvním čtvrtletí roku 2019 zahájila činnost interní pracovní skupina, která by provedla přezkum toho, jak jeho výbory s vnějším mandátem a delegace pro vztahy s třetími zeměmi ve své práci prosazovaly a zohledňovaly lidská práva; hodlá na základě tohoto přezkumu vypracovat doporučení pro posílení parlamentní činnosti v oblasti lidských práv v příštím volebním období, včetně kontroly činností ESVČ a Komise, vnitřní institucionální struktury a zohledňování lidských práv v činnosti svých subjektů;

19.  je přesvědčen, že úlohu usnesení o naléhavých případech podle článku 135 jednacího řádu lze dále rozvíjet za účelem posílení lidských práv a demokracie prostřednictvím včasného zohlednění, zacílení a účinnosti;

Specifické výzvy v oblasti lidských práv

20.  vyjadřuje vážné znepokojení nad postupným zmenšováním prostoru pro občanskou společnost v roce 2017 a politování nad skutečností, že obránci lidských práv, novináři a nevládní organizace jsou příliš často terčem obtěžování, zastrašování, násilí a dokonce i pokusů o zabití; je znepokojen tím, že bojovníkům za lidská práva, kteří se chtějí zúčastnit zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě a dalších mezinárodních institucí, jsou nadále ukládány zákazy cestování, vyjadřuje s těmito zákazy hluboký nesouhlas a vyzývá příslušné vlády, aby je zrušily; zdůrazňuje, že není přípustné bránit zástupcům občanské společnosti a sdělovacích prostředků, aby se účastnili činnosti mezinárodních orgánů, a trvá na tom, aby byla dodržována základní lidská a politická práva zástupců občanské společnosti; je znepokojen tím, že někteří lidskoprávní aktivisté byli po vyslechnutí v mezinárodních institucích a poté, se vrátili do vlasti, zadrženi;

21.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že k zužování prostoru pro činnost občanské společnosti může docházet také v zavedených demokraciích a v zemích se středním a vysokým příjmem; vyzývá EU a její členské státy, aby šly příkladem; odsuzuje právní předpisy, které omezují činnost občanské společnosti, například uzavíráním nevládních organizací nebo zmražením jejich majetku; žádá, aby byly zrušeny právní předpisy ukládající svévolné nebo rušivé požadavky na fungování nevládních organizací, včetně ustanovení omezujících financování ze zahraničí; odsuzuje šíření veřejných projevů, které oslabují úlohu organizací občanské společnosti; vybízí delegace EU a diplomatická zastoupení členských států, aby i nadále sledovaly případy porušování svobody shromažďování a sdružování a upozorňovaly na ně, včetně těch porušení, k nimž dochází formou různých zákazů a omezování organizací občanské společnosti a jejich činnosti nebo podporou „falešných“ nevládních organizací financovaných některými vládami; vybízí je, aby i nadále aktivně podporovaly obránce lidských práv systematickým sledováním soudních procesů, navštěvováním zadržovaných aktivistů a případně vydáváním prohlášení o individuálních případech;

22.  odsuzuje skutečnost, že svoboda sdělovacích prostředků byla v roce 2017 silně ohrožena a že podle indexu sestaveného organizací Reportéři bez hranic dosáhly v roce 2017 útoky na sdělovací prostředky nebývalé úrovně; podtrhuje, že je nezbytné hájit zásady svobody přesvědčení a projevu, jak je stanoví článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv; připomíná význam svobody projevu jak on-line, tak off-line jakožto klíčového prvku řádného fungování demokratických společností, neboť tato svoboda stimuluje kulturu plurality, která občanské společnosti a občanům umožňuje požadovat, aby jejich vlády a osoby s rozhodovacími pravomocemi nesly odpovědnost, a posiluje dodržování zásad právního státu; důrazně odsuzuje hrozby, zastrašování a útoky na novináře, nezávislé sdělovací prostředky, bloggery a whistleblowery, jakož i verbální projevy nenávisti, zákony o pomluvě a podněcování k násilí, neboť představují hrozbu pro právní stát a hodnoty vyjádřené lidskými právy; zdůrazňuje, že v roce 2017 byly zadrženy stovky pokojných protestujících a novinářů, z nichž mnozí byli vystaveni špatnému zacházení a byli svévolně zadržováni a nuceni platit vysoké pokuty v soudních řízeních, v nichž nebyly zaručeny minimální procedurální normy; naléhavě vyzývá EU, aby zesílila své úsilí zaměřené na ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu ve všech svých vztazích se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné a systematické uplatňování obecných zásad EU ohledně svobody projevu on-line a off-line a pravidelné sledování jejich dopadu;

23.  poukazuje na zásadní význam akademické svobody jakožto lidského práva chráněného mezinárodními úmluvami; jednoznačně odsuzuje veškeré útoky na akademickou svobodu, jako jsou vraždy, násilná zmizení, násilí, věznění, ukončení pracovního poměru, útoky na pověst a protiprávní soudní řízení; zdůrazňuje závažnost všech útoků na akademickou svobodu, neboť akademická svoboda má zásadní význam pro formování pluralitní a demokratické společnosti;

24.  důrazně odsuzuje skutečnost, že stále větší počet obránců lidských práv čelil v roce 2017 digitálním hrozbám včetně zneužití dat při zabavení zařízení, dálkovém dohledu a únicích dat; odsuzuje praktiky sledování na internetu a hackingu pro účely shromažďování informací, které mohou být použity v právních sporech nebo v pomlouvačných kampaních; vyjadřuje silné obavy ohledně stále rostoucího využívání určitých technologií kybernetického dohledu s dvojím užitím, které je namířeno proti politikům, aktivistům, bloggerům a novinářům; v této souvislosti důrazně žádá orgány EU, aby bezodkladně a účinně aktualizovaly nařízení týkající se kontroly vývozu zboží dvojího užití;

25.  znovu opakuje, že nezávislost soudnictví a naprostá transparentnost systému pro výkon spravedlnosti, v rámci něhož musí všichni příslušní aktéři plnit svou úlohu řádným a nezávislým způsobem, jsou základními předpoklady pro rozvoj demokratického státu a zákonnou ochranu lidských práv; tvrdě odsuzuje veškeré pokusy omezovat svobodu soudců, státních zástupců a právníků i veškeré formy přímého a nepřímého násilí, které jsou vůči nim používány; žádá EU, aby této otázce věnovala maximální pozornost v rámci svých diplomatických vztahů se zeměmi mimo EU;

26.  uznává, že otevřený internet a technologický pokrok umožnily rychlejší oznamování případů porušování lidských práv; kritizuje pokusy některých vlád kontrolovat hromadné sdělovací prostředky, včetně internetu; je znepokojen výskytem velkého množství falešných zpráv a dezinformací generovaných státními a nestátními subjekty v roce 2017, které přispívají k šíření projevů namířených proti lidským právům, omezují přístup k svobodným, přesným a nestranným informacím, podněcují násilí, nenávist nebo diskriminaci ve vztahu k určitým skupinám nebo jednotlivcům a ovlivňují výsledky voleb, a oslabují tak demokracii; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné, aby EU vytvořila silnější pozitivní obraz lidských práv, aby přímo čelila dezinformacím financovaným vládami nebo zpochybňujícím univerzální a nedělitelnou povahu lidských práv a aby zvýšila své úsilí o podporu svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků na celém světě; zdůrazňuje, že v boji proti falešným zprávám a jejich šíření mají stěžejní význam vzdělání, kultura, znalosti a kritické myšlení;

27.  žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby jmenovala kybernetického vyslance EU, který by měl koordinovat diplomatické úsilí EU zaměřené na rozvoj otevřeného, interoperabilního, bezpečného a spolehlivého internetu ve vnějších politikách Unie, které budou dodržovat lidská práva a prosazovat normy pro odpovědné chování států v internetovém prostředí;

28.  opět potvrzuje, že svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení, která zahrnuje i svobodu být věřící či nevěřící, hlásit se či nehlásit se k náboženství podle své volby, opustit či změnit náboženství, jakož i právo na odpadlictví a právo zastávat ateistické názory, musí být bezpodmínečně posílena prostřednictvím mezináboženského a mezikulturního dialogu; odsuzuje diskriminaci založenou na smýšlení, svědomí náboženském vyznání či přesvědčení a odsuzuje pronásledování a útoky na etnické a náboženské skupiny, k nimž došlo v roce 2017; vyzývá k zamezení využívání náboženství k politickým cílům; vyjadřuje politování nad pokusy státních a nestátních subjektů omezit svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení, svobodu sdružování a projevu tím, že mimo jiné přijímají a provádějí zákony o rouhání; žádá, aby byla přijata další opatření na ochranu náboženských menšin, osob bez náboženského vyznání a ateistů včetně obětí zákonů o rouhání; vyzývá EU a její členské státy, aby se více zapojovaly do politických diskusí o zrušení takových zákonů, aby vynakládaly větší úsilí na zlepšení dodržování svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení, a podporovaly dialog mezi stoupenci různých náboženství a přesvědčení, a to především při jednáních s třetími zeměmi; vyzývá Komisi a ESVČ, aby aktivně přispívaly k bezpečnému a dobrovolnému návratu osob, které byly nuceny opustit své domovy v důsledku pronásledování na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení; požaduje konkrétní kroky k účinnému provádění pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; podporuje postup EU, která v rámci Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN iniciuje tematické rezoluce týkající se svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání a přesvědčení; podporuje činnost Jána Figela, zvláštního vyslance EU pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU;

29.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v mnoha zemích po celém světě stále dochází k mučení a nelidskému nebo ponižujícímu zacházení a i nadále se používá trest smrti, a vyzývá EU, aby zintenzivnila své úsilí o vymýcení těchto praktik; domnívá se, že vazební podmínky, včetně přístupu ke zdravotní péči a lékům, a stav věznic jsou v řadě zemí důvodem k vážnému znepokojení; vítá, že dne 18. září 2017 byla oficiálně zahájena činnost Aliance za obchod bez mučení a že byla zřízena koordinační skupina EU pro boj proti mučení, která má sledovat činnost aliance; vítá v tomto směru aktualizace právních předpisů EU o obchodu s určitým zbožím, které by mohlo být použito k trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému zacházení či trestání; konstatuje, že v roce 2017 se počet poprav provedených na celém světě snížil oproti předchozímu roku o 4 %; vyzývá země, které tak ještě neučinily, aby zavedly okamžité moratorium na trest smrti jakožto krok k jeho úplnému zrušení; považuje za nezbytné bojovat proti všem formám mučení a špatného zacházení se zadržovanými osobami, včetně psychického mučení, a zintenzivnit úsilí o zajištění souladu s platným mezinárodním právem a odškodnění obětí;

30.  důrazně odsuzuje všechny ohavné trestné činy a porušení lidských práv spáchané státními i nestátními subjekty, mimo jiné ty, které byly namířeny proti občanům pokojně uplatňujícím svá lidská práva; vyjadřuje své zděšení nad širokou škálou páchaných zločinů, do kterých spadají vraždy, mučení, znásilňování, zotročování a sexuální zotročování, odvod dětských vojáků, nucené náboženské konverze a systematické vyvražďování zaměřené na náboženské a etnické menšiny; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby bojovaly proti zločinům genocidy, zločinům proti lidskosti a válečným zločinům a aby zajistily, že pachatelé těchto zločinů budou postaveni před soud; vyzývá EU, aby poskytla podporu organizacím a vyšetřovacím týmům OSN, které shromažďují, uchovávají a chrání (digitální nebo jiné) důkazy o trestných činech spáchaných kterýmikoli účastníky těchto konfliktů, aby usnadnila jejich stíhání na mezinárodní úrovni; bere na vědomí, že internetové platformy v rámci své snahy o odstraňování teroristického obsahu a propagandy mažou videozáznamy spojené s případnými válečnými zločiny;

31.  podporuje klíčovou úlohu, kterou hraje Mezinárodní trestní soud v případech, kdy dotčené státy nejsou schopny nebo ochotny zajistit výkon své soudní pravomoci; vyzývá EU a její členské státy, aby Mezinárodnímu trestnímu soudu poskytovaly diplomatickou a finanční podporu; vyzývá EU a členské státy, aby vybízely všechny členské státy OSN k ratifikaci a provádění Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, a je zděšen odstoupeními některých států od Římského statutu a hrozbami, že tak učiní; vyzývá rovněž všechny signatáře Římského statutu ke koordinaci a spolupráci s Mezinárodním trestním soudem; vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly změny přijaté v Kampale týkající se zločinu agrese a aby na seznam trestných činů v pravomoci EU doplnily „kruté zločiny“; opakuje, nakolik jsou důležité ostatní klíčové mechanismy zaměřené na skoncování s beztrestností, včetně využívání univerzální soudní pravomoci, a vyzývá členské státy, aby přijaly příslušné nezbytné právní předpisy; v tomto ohledu připomíná, že práva obětí musejí být klíčovým prvkem veškerého jednání; znovu vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby jmenovala zvláštního zástupce EU pro mezinárodní humanitární právo a mezinárodní justici pověřeného podporou, prosazováním a zastupováním úsilí EU v boji proti beztrestnosti;

32.  vítá, že EU podporuje Mezinárodní nestranný a nezávislý mechanismus (IIIM), který OSN vytvořila s cílem pomoci při vyšetřování závažných zločinů; zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit podobný nezávislý mechanismus také v dalších zemích; vyzývá EU a členské státy, aby začaly finančně přispívat na činnost tohoto mechanismu, pokud tak dosud nečiní;

33.  opakuje, že státy mohou jiné státy postavit před Mezinárodní soudní dvůr za porušování mezinárodních úmluv, např. úmluvy OSN proti mučení, s cílem stanovit odpovědnost státu jakožto nepřímý prostředek pro pozdější soudní rozhodnutí o individuální trestní odpovědnosti;

34.  vyjadřuje hluboké politování nad nedodržováním mezinárodního humanitárního práva a důrazně odsuzuje smrtící útoky, které se v roce 2017 s alarmující četností uskutečňovaly vůči nemocnicím, školám a dalším civilním cílům v ozbrojených konfliktech na celém světě; je přesvědčen, že mezinárodní odsouzení útoků musí být podpořeno nezávislým vyšetřováním a skutečnou individuální odpovědností; vysoce oceňuje práci, kterou humanitární pracovníci odvádí při poskytování humanitární pomoci; vyzývá členské státy, orgány EU a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistily soudržný a účinný rozvoj politik a opatření EU týkajících se mezinárodního humanitárního práva, a aby k řešení této záležitosti využily veškeré nástroje, které mají k dispozici; konstatuje, že EU a její členské státy měly zpřístupnit podrobnější zprávy o provádění obecných zásad EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva v konkrétních konfliktních situacích, v neposlední řadě také výroční zprávu o lidských právech a demokracii; vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo nástroje, které minimalizují prodlení mezi varováním a reakcí, s cílem zabránit vzniku, opětovnému vyvolání a eskalaci násilného konfliktu, obdobně jako je systém včasného varování EU; vyzývá EU a její členské státy, aby navýšily finanční podporu určenou na humanitární a rozvojovou pomoc; konstatuje 2,4% snížení oficiální rozvojové pomoci v období 2016 – 2017 a skutečnost, že oficiální rozvojová pomoc nedosahuje cíle 0,7 % HND;

35.  připomíná své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání ozbrojených bezpilotních letounů[16]; vyjadřuje vážné obavy v souvislosti s používáním bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, aniž by pro to existoval mezinárodní právní rámec; opětovně vyzývá EU, aby urychleně vypracovala právně závazný rámec pro používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi s cílem zajistit, aby se členské státy v souladu se svými právními závazky nedopouštěly nezákonného cíleného zabíjení ani takovéto zabíjení neumožňovaly jiným státům; dále vyzývá Komisi, aby v budoucnu Parlament pravidelně a řádně informovala o všech případech, kdy jsou finanční prostředky EU využívány na projekty v oblasti výzkumu a vývoje související s výrobou bezpilotních letounů; vyzývá k provádění posouzení dopadu na lidská práva v případě dalších projektů zaměřených na vyvíjení bezpilotních letounů;

36.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a členské státy, aby rozšířily unijní režim restriktivních opatření tak, aby zahrnoval režim unijních lidskoprávních sankcí, s cílem umožnit, aby mohla být rozhodnutí o sankcích v rámci SZBP motivována závažným porušováním lidských práv podobně, jako je tomu u tzv. „aktu Magnitský“;

37.  naléhavě vybízí vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a členské státy, aby usilovaly o mezinárodní zákaz zbraňových systémů, jejichž použití síly neřídí člověk, jak požadoval při různých příležitostech Parlament, a aby v rámci přípravy příslušných schůzí na úrovni OSN urychleně zaujala a přijala společný postoj k autonomním zbraňovým systémům a jednomyslně se vyjadřovala na příslušných fórech a v souladu s tím jednala;

38.  zdůrazňuje, že korupce podkopává právní stát, demokracii a konkurenceschopnost ekonomik a ohrožuje lidská práva; zdůrazňuje, že je třeba podporovat obránce lidských práv a oznamovatele, kteří bojují s korupcí; požaduje zlepšení mechanismů a postupů proti korupci, například ukládání sankcí těm jednotlivcům a zemím, jež se dopustí závažných korupčních trestných činů; vyzývá ESVČ a Komisi, aby navrhly společné vytváření programů v oblasti lidských práv a potírání korupce, zejména iniciativ ke zlepšení transparentnosti, k boji proti beztrestnosti, k posílení protikorupčních subjektů a k zajištění větší transparentnosti a sledovatelnosti využívání prostředků EU; vyzývá dále Komisi, aby vyjednala ustanovení týkající se boje proti korupci ve všech budoucích obchodních dohodách; připomíná doporučení o korupci a lidských právech v usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o korupci a lidských právech ve třetích zemích[17] a vyzývá, aby orgány EU a členské státy přijaly odpovídající návazné kroky;

39.  vyjadřuje znepokojení nad ničením, nezákonným rabováním a vandalismem namířeným proti památkám kulturního dědictví a důrazně podporuje iniciativy zaměřené na vyšetřování událostí, ochranu dědictví a jeho záchranu;

40.  zdůrazňuje význam svobodných a spravedlivých volem pro demokratické procesy a je znepokojen rostoucím počtem nelegitimních voleb na celém světě; připomíná, že nezávislé sdělovací prostředky a názorová pluralita mají zásadní význam pro zajištění svobodných a spravedlivých voleb; vyzývá EU, aby neuznala výsledky zmanipulovaných nebo zfalšovaných voleb a aby využila veškeré diplomatické, hospodářské a politické nástroje, které má k dispozici, k prosazování důvěryhodných voleb na celém světě a k tomu, aby příslušné země důrazně podnítila k dodržování kritérií svobodných a spravedlivých voleb; zastává názor, že podpora, kterou EU poskytuje volebním procesům a demokracii na celém světě (její volební mise a návazné sledování stavu, její volební pomoc, a zejména aktivní úloha Parlamentu v tomto ohledu), má mimořádný význam; zdůrazňuje důležitost pozorování voleb v kontextu mírových přechodů k demokracii, posilování právního státu, politického pluralismu a zvyšování účasti žen na volebních procesech, jakož i transparentnosti a dodržování lidských práv; připomíná, jak je důležité zapojení místních organizací občanské společnosti do procesu pozorování voleb a provádění doporučení, jež vydaly volební pozorovatelské mise; domnívá se, že vměšování se do voleb jiných zemí prostřednictvím kybernetických operací oslabuje nebo porušuje právo občanů svobodně si zvolit své zástupce;

41.  vítá, že EU podepsala Istanbulskou úmluvu, a zdůrazňuje, že je nutné všemi prostředky bojovat proti násilí na ženách včetně domácího násilí; vyzývá ty členské státy, které tak doposud neučinily, aby tuto úmluvu co nejdříve ratifikovaly a začaly provádět; v této souvislosti podporuje společnou iniciativu EU a OSN nazvanou Spotlight; naléhavě žádá země, aby zintenzivnily svou legislativní činnost s cílem co nejdříve řešit problémy genderového násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů a sexuálního násilí; připomíná, že násilí na ženách je hluboce zakořenění v nerovnosti pohlaví, a proto musí být řešeno komplexně, a zdůrazňuje význam sociálních služeb a ochrany; zdůrazňuje, že má-li být vytvořena účinná právní úprava proti genderovému násilí, je nezbytné mít spolehlivé statistiky o výskytu, příčinách a důsledcích všech typů násilí na ženách; žádá proto EU, aby pomohla jednotlivým zemím zkvalitnit shromažďování údajů v této oblasti a plnit mezinárodní právní závazky; žádá EU, aby spolu s ostatními zeměmi usilovala o zvýšení finančních prostředků a rozšíření programů v oblasti prevence a řešení sexuálního a genderového násilí na celém světě; odsuzuje všechny formy fyzického, sexuálního a psychického násilí a vykořisťování, masové znásilňování, obchodování s lidmi a porušování sexuálních a reprodukčních práv žen; zdůrazňuje, že všem ženám by měla být zaručena řádná, cenově dostupná zdravotní péče a obecné respektování a zpřístupnění sexuálních a reprodukčních práv a vzdělávání, a že by měly mít možnost přijímat svobodná a odpovědná rozhodnutí o svém zdraví, těle i sexuálních a reprodukčních právech; poukazuje na to, že vzdělání je klíčovým nástrojem v boji proti diskriminaci a násilí páchaném na ženách a dětech; důrazně odsuzuje opětovné zavedení „globálního roubíkového pravidla“;

42.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU byla i nadále odhodlána prosazovat úplné splnění povinností a závazků v oblasti práv žen vyplývajících z Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), Pekingské akční platformy i akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a respektovat výsledky jejich hodnotících konferencí;

43.  připomíná, že v srpnu 2017 byla vydána první zpráva o provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů II 2016-2020 (GAP II), tj. zpráva za rok 2016, v níž se hovoří o mnoha pozitivních trendech v transformaci životů dívek a žen, k nimž došlo díky zajištění jejich fyzické a psychické integrity, podpoře jejich ekonomických a sociálních práv a posílení jejich možnosti vyjadřovat své názory a podílet se na rozhodování; je přesvědčen, že by EU měla v rámci činností spojených se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP), předcházení konfliktům a postkonfliktní rekonstrukce nadále prosazovat podporu pro ženy; připomíná význam rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje, že pro podporu práv žen a jejich účasti v rámci veřejných a soukromých institucí, vytváření politik, ekonomického života a mírového procesu je velmi důležité větší zapojení veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že při posilování práv žen by měl hrát významnou úlohu podnikatelský sektor; naléhavě žádá Komisi, aby se postavila do čela úsilí o řešení problému sexuálního vykořisťování a zneužívání v oblasti humanitární a rozvojové pomoci, protože právě v této oblasti by měly platit nejvyšší normy odpovědnosti; zdůrazňuje, že je důležité přezkoumat a posílit postupy a pravidla pro jejich dodržování;

44.  vyzývá ESVČ, aby zajistila, že se výsledky 62. zasedání Komise pro postavení žen stanou součástí jejích politik a že tím úsilí o dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení venkovských žen a dívek získá novou dynamiku;

45.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit ženám a dívkám přístup ke vzdělávání a odborné přípravě v oborech STEM a v humanitních oborech, přičemž je třeba klást zvláštní důraz na rozvinutí jejich nadání a dovedností a zvyšování jejich zastoupení v odvětvích STEM;

46.  vyzývá Komisi k prozkoumání způsobů a možností, jak by se mohla EU jednostranně připojit k Úmluvě OSN o právech dítěte, neboť všechny členské státy EU ji již ratifikovaly a primární a sekundární právo EU obsahuje hmotněprávní ustanovení o ochraně práv dítěte; vyzývá země, které Úmluvu OSN o právech dítěte dosud neratifikovaly, aby tak neprodleně učinily; vítá přijetí revidovaných obecných zásad EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte a zdůrazňuje, že je nutné dbát na to, aby se daná činnost zaměřovala na všechny děti, tedy i děti z nejvíce znevýhodněných skupin a v nejobtížnějších situacích; upozorňuje, že děti jsou často vystaveny zvláštním formám zneužívání, jako jsou dětské sňatky, dětská prostituce, nasazení dětských vojáků, mrzačení pohlavních orgánů a dětská práce, zejména za humanitárních krizí a v ozbrojených konfliktech, a proto vyžadují zvýšenou ochranu; vyzývá EU, aby spolupracovala s třetími zeměmi s cílem ukončit předčasné sňatky, sňatky dětí a nucené sňatky tím, že stanoví zákonný minimální věk pro uzavření sňatku na 18 let, což bude vyžadovat ověření věku obou manželů a jejich bezvýhradný a svobodný souhlas, zavedení povinných záznamů o uzavření manželství, a bude třeba zajistit, aby tato pravidla byla dodržována; zdůrazňuje, že je nezbytné zintenzivnit zapojení EU, pokud jde o řešení ochrany dětí, zejména nezletilých bez doprovodu, a věnovat zvláštní pozornost vzdělávání a psychosociální podpoře; vyzývá k řádnému uplatňování pokynů pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu; požaduje, aby byla podle mezinárodního práva a s naléhavostí řešena otázka dětí bez státní příslušnosti v EU a za jejími hranicemi, a to zejména těch, které se narodily mimo zemi původu jejich rodičů a dětí migrantů; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby vypracovaly akční plán k zastavení zadržování dětí na základě jejich migračního statusu, a to v souladu s Newyorskou deklarací pro uprchlíky a migranty; připomíná, že tyto děti mají právo na zvláštní ochranu na základě vyššího zájmu dítěte;

47.  vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily plnou transparentnost a monitorování finančních prostředků přidělovaných třetím zemím na spolupráci v oblasti migrace a aby zajistily, že z této spolupráce nebudou v této souvislosti přímo či nepřímo těžit bezpečnostní, policejní a soudní systémy zapojené do porušování lidských práv; v této souvislosti zdůrazňuje, že je možné oddělit rozvojovou spolupráci od spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob či řízení migrace; je znepokojen případným zneužíváním zahraniční politiky EU jako je „řízení migrace“, a zdůrazňuje, že veškeré snahy o spolupráci se třetími zeměmi v oblasti migrace, včetně zemí původu a tranzitu, musí jít ruku v ruce s lepším uplatňováním lidských práv v těchto zemích a dodržováním mezinárodních lidskoprávních předpisů a uprchlického práva; vyjadřuje hluboké znepokojení nad vysokým počtem uprchlíků, migrantů a vnitřně vysídlených osob, kteří jsou coby oběti konfliktů, pronásledování, správních pochybení a sítí zaměřených na obchodování s lidmi a převaděčství vystavováni vážnému porušování lidských práv, a vyjadřuje s nimi solidaritu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit základní příčiny migračních toků, a řešit tak vnější aspekty fenoménu migrace, včetně nalezení udržitelných řešení konfliktů a nedostatečného hospodářského rozvoje, a to v našem sousedství i ve světě, a to rozvíjením spolupráce a partnerství s dotčenými třetími zeměmi, které dodržují mezinárodní právo, zajišťují dodržování lidských práv a udržují důvěryhodnost EU jak na jejím území, tak mimo ni; vyzývá EU a její členské státy, aby poskytovaly humanitární pomoc v oblasti vzdělávání, bydlení, péče o zdraví a v dalších oblastech, ve kterých potřebují migranti pomoc, a aby byla řádně prováděna návratová politika; připomíná, že je důležité, aby EU vybídla dotčené země, aby se připojily svůj podpis k Protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky; bere na vědomí, že podle zprávy OSN žilo v roce 2017 přibližně 258 milionů lidí v jiné zemi, než ve které se narodili; vyzývá Komisi, aby nadále přistupovala k ochraně a prosazování práv migrantů a uprchlíků jako k prioritě svých politik; trvá na tom, že je třeba vyvinout a lépe uplatňovat rámce ochrany migrantů a uprchlíků, zejména otevřením bezpečných a legálních cest pro migranty a udělováním humanitárních víz; vyzývá Parlament, aby na dohody o migraci dohlížel; vyjadřuje politování nad veškerými snahami o ztěžování, očerňování a dokonce i kriminalizaci humanitární pomoci a trvá na tom, že jsou zapotřebí větší kapacity pro záchranné operace na moři i na souši, abychom mohli plnit naše primární právní závazky podle mezinárodního práva; zdůrazňuje, že počet osob, které k 1. lednu 2017 pobývaly v členských státech s občanstvím nečlenské země, činil 21,6 milionů, což představuje 4,2 % obyvatelstva EU-28; vyzývá členské státy, aby se zapojily do upřímného dialogu o vypracování společného začleňujícího přístupu, společné odpovědnosti a cílů v souvislosti s migrací; vítá iniciativu OSN týkající se globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globální pakt o uprchlících UNHCR a skutečnost, že klíčová úloha zde byla přisouzena lidským právům;

48.  vyjadřuje politování nad tím, že i nadále dochází k obchodování s lidmi; zdůrazňuje skutečnost, že obchodování s lidmi redukuje lidské bytosti na obchodní komoditu a představuje jednu z nejhorších forem porušování lidských práv; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu důležitý jednotný přístup k vnitřní a vnější dimenzi politik EU pro boj proti obchodování s lidmi na všech úrovních; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily spolupráci s třetími zeměmi s cílem prošetřit všechny fáze obchodování s lidmi a všechny formy vykořisťování lidí, zejména žen a dětí, jako je například obchodování s orgány, nucená práce, a sexuální vykořisťování, a aby v této oblasti spolupracovaly s OSN; požaduje, aby byly stanoveny jednoznačné zásady a právní nástroje pro řešení případů porušování lidských práv v souvislosti s náhradním mateřstvím; vyjadřuje hluboké znepokojení nad mimořádnou zranitelností migrantů a uprchlíků, zejména žen a dětí, vůči vykořisťování, převaděčství a obchodování s lidmi, a to i v migračních hotspotech; zdůrazňuje, že je třeba podporovat politiky zaměřené na oběti, předcházet tomuto druhu trestné činnosti a omezovat je a tvrdě snižovat zisky z obchodování s lidmi;

49.  vyzývá všechny země včetně členských států a EU, aby se zapojily do jednání o přijetí mezinárodního právně závazného nástroje v oblasti lidských práv určeného pro nadnárodní společnosti a ostatní podniky a aby se aktivně účastnily činnosti otevřené mezivládní pracovní skupiny vytvořené v rámci OSN; znovu zdůrazňuje, že je třeba rychle provést obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, zejména pokud jde o třetí pilíř týkající se přístupu k nápravným opatřením; uznává zásadní význam celosvětové úmluvy OSN nazvané Global Compact a národních akčních plánů pro podnikání a lidská práva; zdůrazňuje význam akčního plánu EU v oblasti podnikání a lidských práv a naléhavě žádá Komisi, aby urychlila jeho přípravu, aby mohlo být dosaženo toho, aby byly plně uplatňovány obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vybízí všechny společnosti, včetně společností usazených v EU, aby prováděly postupy náležité péče, a kromě toho opětovně zdůrazňuje, že je důležité, aby byla prosazována sociální odpovědnost podniků a aby evropské podniky hrály vedoucí úlohu při prosazování mezinárodních standardů v oblasti podnikání a lidských práv; vyzývá všechny země, aby urychleně provedly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a zaručily, že podniky v jejich jurisdikcích budou dodržovat lidská práva a sociální pracovní normy; povzbuzuje všechny země, aby se zabývaly otázkou společností, které používají suroviny nebo jiné komodity pocházející z oblastí konfliktů; opakuje svou výzvu k začlenění pravidel týkajících se odpovědnosti podniků za porušování lidských práv do dohod mezi EU a třetími zeměmi; zdůrazňuje, že obětem porušování lidských práv souvisejících s podnikáním by měl být zaručen náležitý a účinný přístup k možnostem nápravy; znovu zdůrazňuje naléhavou potřebu řešit otázky porušování lidských práv a korupce, jichž se dopouštějí podniky, a zajistit, aby mohly být volány k odpovědnosti; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nejednala na základě návrhů obsažených v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích[18]; vyzývá k přijetí opatření, která by podniky zavázala k vymýcení dětské práce a předcházení porušování lidských práv; vyzývá Komisi, aby vytvořila interinstitucionální pracovní skupinu pro podnikání a lidská práva a uvažovala o iniciativě náležité péče na úrovni Unie;

50.  připomíná, že se EU zavázala k tomu, že lidská práva a demokracie budou v jejích vztazích se třetími zeměmi zaujímat ústřední místo; zdůrazňuje proto, že pokrok v oblasti lidských práv a demokratických zásad, včetně doložek o podmíněnosti lidských práv v mezinárodních dohodách, musí být podporován v rámci všech politik EU s vnějším rozměrem, včetně politiky obchodní; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou obchodní vztahy sehrávat při napomáhání k růstu v rozvojových zemích a zachování jejich místních trhů; konstatuje, že podpora demokratických systémů a snahy o svobodu národů by měly být nadále hlavními zásadami, jimiž se hospodářské zájmy EU řídí; připomíná, že soudržnost politik je pro rozvoj zásadní a zdůrazňuje význam začleňování lidských práv do obchodních a rozvojových politik ve všech etapách; vyzývá EU, aby zajistila, že k výrobě zboží, které je v EU uváděno na trh v rámci etických certifikačních režimů, nebude využívána nucená a dětská práce; vyzývá k zavedení zvláštního nástroje pro monitorování a rozvoj genderové politiky v obchodních dohodách; vítá programy, projekty a financování EU ve třetích zemích a zdůrazňuje, že je třeba posoudit a zabránit jakémukoli porušování právních předpisů tím, že se vytvoří mechanismus pro podávání stížností jednotlivců i skupin;

51.  zastává názor, že obchodní systémy GSP+ jsou jedním z hlavních nástrojů obchodní politiky EU k prosazování demokracie, lidských práv, udržitelného rozvoje a norem ochrany životního prostředí ve vztahu k třetím zemím; vyzývá Komisi, aby systémy GSP+ přezkoumala a lépe monitorovala a zajistila tak dodržování norem v oblasti lidských práv ze strany přijímajících zemí; zdůrazňuje, že v rámci přezkumu obchodního systému GSP+ by Komise měla usilovat o zvýšení transparentnosti a odpovědnosti tohoto mechanismu, o přijetí jasných postupů pro smysluplnou a posílenou účast organizací občanské společnosti, a o to, aby před udělením obchodních preferencí a během jejich uplatňování byla prováděna efektivní posouzení dopadu na lidská práva; vyzývá k tomu, aby byl na seznam úmluv, jejichž přijetí je nezbytné pro získání statusu GSP+, zařazen Římský statut Mezinárodního trestního soudu; naléhavě žádá Komisi, aby i nadále podporovala iniciativy občanské společnosti, které se zabývají monitorováním tohoto systému; zdůrazňuje, že je nezbytné zavést nové formy spolupráce, které umožní hospodářský a sociální rozvoj třetích zemí, a to zejména podle potřeb jejich obyvatelstva;

52.  vyzývá všechny členské státy EU, aby důsledně dodržovaly Kodex chování EU pro vývoz zbraní, a zejména aby zastavily veškeré dodávky zbraní, vybavení a zařízení pro sledování a zpravodajského vybavení a zařízení, které by mohly vlády využít k potlačování lidských práv a k útokům na civilní obyvatelstvo; poukazuje na skutečnost, že globální obchodování se zbraněmi a zbrojním materiálem přispívá k jejich používání v řadě konfliktů ve třetích zemích; upozorňuje na to, že členské státy EU patří mezi největší vývozce zbraní na světě, a domnívá se, že je na globální úrovni důležité posílit a prosadit mezinárodní standardy týkající se prodeje zbraní;

53.  důrazně odsuzuje všechny formy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, náboženského vyznání, kasty a obdobných systémů dědičného statusu, sexuální orientace a genderové identity, zdravotního postižení nebo jakéhokoli jiného postavení; je velmi znepokojen četnými projevy rasismu, xenofobie a jiných forem netolerance a nedostatečným politickým zastoupením nejzranitelnějších skupin, jako jsou etnické, jazykové a náboženské menšiny, osoby se zdravotním postižením, komunita LGBTI osob, ženy a děti; vyzývá EU, aby zvýšila svou snahu vymýtit všechny formy diskriminace bez rozdílu a prosazovat informovanost, kulturu tolerance a začleňování a zvláštní ochranu nejzranitelnějších skupin prostřednictvím lidských práv a politických dialogů, činnosti delegací EU a veřejné diplomacie; vyzývá všechny země, aby zajistily, že jejich příslušné instituce budou v rámci své jurisdikce poskytovat účinnou právní ochranu; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit vzdělávací strategie ve školách, které by zlepšovaly informovanost dětí a poskytovaly jim nezbytné nástroje, které by je naučily rozpoznávat veškeré formy diskriminace;

54.  zdůrazňuje, že je zapotřebí důvěryhodně začleňovat zásadu univerzální dostupnosti a práva osob se zdravotním postižením do všech relevantních politik EU, včetně oblasti rozvojové spolupráce, a zdůrazňuje normativní a horizontální charakter této otázky; vyzývá EU, aby do své vnější politiky a politiky rozvojové pomoci začlenila boj proti diskriminaci na základě zdravotního postižení; vyzývá vlády třetích zemí, aby přezkoumaly své právní předpisy a sladily je s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá všechny státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, a opakuje, jak je důležité ji řádně uplatňovat;

55.  vítá zapojení EU a jejích členských států do osmého zasedání otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí populace, zejména předložení společných příspěvků EU a vydání společných prohlášení o rovnosti, nediskriminaci, násilí, zneužívání a zanedbávání starších osob; je i nadále znepokojen vysokým výskytem „ageismu“ a dalších překážek bránících tomu, aby starší osoby mohly požívat svých lidských práv; vyzývá EU a členské státy, aby plně podpořily proces otevřené pracovní skupiny, a to i tím, že přidělí nebo podpoří přidělení dostatečných zdrojů na fungování této skupiny, a aby rovněž reagovaly na nadcházející výzvy k předkládání návrhů, konzultovaly a zapojovaly starší osoby do jejich přípravy a aby zahrnuly starší osoby do svých příslušných delegací;

56.  vítá aktivní zapojení EU do setkání, jehož cílem je přezkum evropské regionální prováděcí strategie Madridského mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí, jenž se konal v Lisabonu v roce 2017; zdůrazňuje, že Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí může výrazně pomoci lepšímu uplatňování práv starších osob;

57.  odsuzuje svévolné zadržování, mučení, pronásledování a usmrcování LGBTI osob; uznává, že sexuální orientace a genderová identita mohou zvýšit riziko diskriminace, násilí a pronásledování; konstatuje, že v řadě zemí na celém světě LGBTI osoby stále čelí pronásledování a násilí na základě své sexuální orientace; odsuzuje porušování tělesné integrity žen a menšinových skupin, které je v rozporu se základním právem na tělesnou integritu a identitu, jako je mrzačení ženských genitálií či genitálií intersexuálních jedinců; konstatuje, že 72 zemí stále kriminalizuje sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví a že ve 13 z těchto zemí je tento čin trestán smrtí; naléhavě tyto státy vyzývá, aby okamžitě změnily své právní předpisy; vítá úsilí EU o zlepšení práv a právní ochrany osob LGBTI; naléhavě žádá delegace EU a ambasády členských států, aby v plném rozsahu prováděly pokyny EU týkající se LGBTI osob; vyzývá Komisi, aby každoročně podávala zprávy o provádění příslušných závěrů Rady v této oblasti; podotýká, že podle hodnocení prvního roku přijetí akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020 (GAP II), podporovala práva osob LGBTI třetina delegací;

58.  odsuzuje pokračující porušování lidských práv, které je pácháno na osobách čelících hierarchiím založeným na příslušnosti ke kastě, diskriminaci na tomto základě, segregaci a překážkám spojeným s kastou, včetně znemožnění přístupu k zaměstnání, k právnímu systému a k dalším základním lidským právům; je hluboce znepokojen následnou institucionalizovanou diskriminací a znepokojivou frekvencí násilných útoků motivovaných kastou; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily úsilí a podpořily iniciativy na úrovni OSN a na úrovni delegací za účelem odstranění diskriminace na základě kasty;

59.  trvá na tom, že je důležité uplatňovat politiku rovnosti, která by umožnila všem národnostním či etnickým, náboženským a jazykovým menšinám i původním obyvatelům, aby uplatňovali svá základní práva; vítá rezoluci Valného shromáždění OSN 71/178 o právech původního obyvatelstva, která uvádí, že rok 2019 je Mezinárodním rokem původních jazyků; připomíná, že podle zvláštního zpravodaje pro práva původního obyvatelstva došlo v posledních letech ke znepokojivému nárůstu diskriminace, útoků a hrozeb vůči původním obyvatelům a ke kriminalizaci a vraždění osob bránících svou půdu, území a zdroje, především žen; zdůrazňuje, že EU musí zajistit ochranu těchto obránců práv a rovněž, aby všechny trestné činy byly vyšetřeny a jejich pachatelé potrestáni; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně usilovaly o plné uznání, ochranu a podporu práv původních obyvatel; vyzývá státy, aby ratifikovaly ustanovení Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o domorodém a kmenovém obyvatelstvu č. 169;

60.  bere na vědomí četné přínosy, které nabízí internet; je znepokojen tím, že velcí provozovatelé ve velkém měřítku shromažďují pro marketingové účely osobní údaje uživatelů bez jejich plného vědomí a / nebo souhlasu, které by pak mohly být použity potenciálně škodlivým způsobem, například k potlačování aktivit obránců lidských práv, porušování jejich svobody projevu a k falšování volebních výsledků a politického rozhodování; vyzývá datové společnosti, aby prováděly hodnocení zaměřená na lidská práva; vyjadřuje politování nad obchodními modely, které jsou založeny na porušování lidských práv, a žádá, aby byly osobní údaje shromažďovány v souladu s předpisy v oblasti ochrany údajů a s lidskými právy; vyzývá mezinárodní společenství včetně EU a jejích členských států, aby v této souvislosti naléhavě posílily a prováděly účinné právní předpisy;

61.  uznává, že terorismus a radikalizace představují akutní hrozby pro demokracii a lidská práva, a tudíž škodí společnosti, a vyjadřuje politování nad tím, že útoky spáchané v roce 2017 se často zaměřovaly na jednotlivce nebo skupiny, jež tyto hodnoty ztělesňují; hluboce odsuzuje, že v roce 2017 došlo na celém světě k více než 1 000 teroristickým útokům, které způsobily smrt asi 6 123 osob; podporuje úsilí EU v boji proti terorismu a radikalizaci a v oblasti prevence těchto jevů včetně iniciativ a sítí v rámci celé EU, jako je například síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci, znovu však opakuje, že veškeré úsilí musí být v souladu s mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že vzdělání je nejlepším nástrojem pro předcházení radikalizaci; zdůrazňuje, že je třeba, aby se obětem terorismu dostalo zvláštní pozornosti a podpory, včetně psychologické podpory, individuálního posouzení situace každé oběti, právní pomoci, přístupu ke spravedlnosti, překladu a celkových účinných podpůrných služeb pro oběti; zdůrazňuje, že je třeba, aby strategie boje proti terorismu dodržovaly zásady právního státu a zajistily dodržování lidských práv; doporučuje, aby spolupráce se třetími zeměmi v otázkách boje proti terorismu zahrnovala důkladné posouzení rizik, pokud jde o základní práva a lidská práva, a aby zahrnovala záruky pro případ jejich porušování; vyzývá Komisi, aby docílila lepší výměny a koordinace informací prostřednictvím svých komunikačních kanálů a agentur s cílem rychle předcházet teroristickým hrozbám, identifikovat je a soudně stíhat odpovědné osoby;

62.  připomíná, že nedílnou součástí SZBP EU jsou sankce; naléhavě vyzývá Radu, aby přijala sankce stanovené v právních předpisech EU, budou-li považovány za nutné ke splnění cílů SZBP, zejména s cílem chránit lidská práva a konsolidovat a podporovat demokracii, přičemž je nutné zajistit, aby sankce neměly dopad na civilní obyvatelstvo; požaduje, aby byly tyto sankce zaměřené na úředníky, kteří se dopouštějí porušování lidských práv, s cílem potrestat je za jejich zločiny a protiprávní jednání;

63.  zastává názor, že sport může hrát pozitivní úlohu při prosazování lidských práv; vyjadřuje však politování nad skutečností, že existuje zvláštní vzájemná souvislost mezi určitými druhy porušování lidských práv a velkými sportovními událostmi v hostitelských nebo kandidátských zemích; připomíná, že mezi tato porušení patří např. vystěhovávání, umlčování občanské společnosti a obránců lidských práv a vykořisťování pracovníků při výstavbě velkých sportovních zařízení; vyzývá EU, aby vytvořila politický rámec Unie pro sport a lidská práva a aby jednala s národními sportovními svazy, korporátními subjekty a organizacemi občanské společnosti o způsobu jejich zapojení do takovýchto akcí; vyzývá mezinárodní a domácí sportovní subjekty a organizace i země, které hostí významné akce, aby se zavázaly k řádné správě věcí veřejných a ochraně lidských práv, včetně pracovních práv a svobody sdělovacích prostředků i ochrany životního prostředí, a aby v období před velkým sportovními událostmi i v jejich průběhu prováděly antikorupční opatření a aby také zajistily nápravu v případě veškerého porušování lidských práv; vítá rozhodnutí, které v listopadu 2017 přijala Mezinárodní organizace práce, a sice že uzavře řízení ve věci zacházení s přistěhovaleckými pracovníky v rámci příprav na mistrovství světa FIFA v roce 2022; bere na vědomí dohodu o reformách, která, bude-li účinně provedena, poskytne pracovníkům lepší ochranu;

64.  naléhavě vyzývá EU, aby zavedla účinné a udržitelné politiky k boji proti celosvětové změně klimatu; zdůrazňuje, že změna klimatu je jednou z hlavních příčin vnitřního vysidlování, a tudíž i jednou z hlavních příčin nucené migrace; vyzývá mezinárodní společenství, aby vypracovalo opatření, jejichž prostřednictvím jí bude možné čelit a chránit dotčené osoby; konstatuje, že zahraniční politika EU by měla rozvíjet kapacity pro sledování rizik souvisejících se změnou klimatu, včetně prevence krizí a vnímavosti vůči konfliktům; domnívá se, že následné a rychlé kroky v oblasti klimatu mají zásadní význam pro předcházení sociálním, hospodářským, ale rovněž bezpečnostním rizikům, pro prevenci konfliktů a nestability a v neposlední řadě i pro zabránění značným politickým, sociálním a hospodářským nákladům; zdůrazňuje tedy, že je důležité začlenit diplomacii v oblasti klimatu do politik EU pro předcházení konfliktům, které rozšíří a přizpůsobí rozsah misí a programů EU ve třetích zemích a v oblastech konfliktů; zdůrazňuje proto, že je třeba urychleně přijmout politická opatření ke snížení dopadu změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou;

°

°  °

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 70. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vedoucím delegací EU.

• [1]  Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 56.
• [2]  A/HRC/33/44
• [3]  A/AC.278/2017/2.
• [4]  Úř. věst. C 303, 15.12.2009, s. 12.
• [5]  Přijaté texty, P8_TA(2018)0292.
• [6]  Přijaté texty, P8_TA(2018)0201.
• [7]  Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.
• [8]  Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 111.
• [9]  Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 69.
• [10]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0494.
• [11]  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
• [12]  Úř. věst. L 88, 19.5.2017, s. 6.
• [13]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0247.
• [14]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0288.
• [15]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0346.
• [16]  Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 110.
• [17]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0346.
• [18]  Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Ústředním prvkem této zprávy je podle zpravodaje úloha Parlamentu spočívající v kontrole subjektů výkonné moci. K parlamentní kontrole je třeba přistupovat vážně. Výbory stále větší měrou rozvíjejí a posilují svou činnost, aby Parlamentu umožnily vykonávat dohled nad ostatními orgány, monitorovat řádné využívání rozpočtu EU a zajišťovat správné provádění práva EU. Tato zpráva se v rámci parlamentní kontroly společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřuje na začleňování otázky lidských práv do vnější politiky EU a na to, do jaké míry byl tento cíl v roce 2017 naplněn.

Cílem této zprávy je

–  provést kontrolu politiky a opatření Evropské unie v oblasti lidských práv v roce 2017, a to na základě výroční zprávy, kterou přijala Rada dne 28. května 2018, a dokumentů, o které se uvedená zpráva opírá, konkrétně strategického rámce EU pro lidská práva a demokracii (2012–2022) a aktuálního akčního plánu (2015–2019),

–  poskytnout přehled činností Evropského parlamentu v oblasti lidských práv včetně udělení Sacharovovy ceny za rok 2017 a usnesení přijatých naléhavým postupem.

Vnější činnost Evropské unie a lidská práva

Evropská unie je založena na pevném odhodlání prosazovat a chránit lidská práva, demokracii a zásady právního státu na celém světě. Udržitelný mír, rozvoj a prosperita nemohou existovat bez dodržování lidských práv. Tento závazek je základem veškerých vnitřních i vnějších politik Evropské unie. Evropská unie aktivně prosazuje a hájí všeobecná lidská práva v rámci svých hranic i ve svých vztazích s třetími zeměmi. Během let EU postupně přijímala důležité referenční dokumenty týkající se prosazování a ochrany lidských práv a vyvinula celou škálu nástrojů diplomacie a spolupráce na podporu celosvětového prosazování lidských práv.

Lisabonská smlouva stanoví ústřední místo lidských práv a demokracie v rámci vnějších vztahů Evropské unie, neboť uvádí, že:

„[č]innost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Unie usiluje o rozvíjení vztahů a budování partnerství se třetími zeměmi a mezinárodními, regionálními nebo světovými organizacemi, které sdílejí zásady uvedené v prvním pododstavci. Podporuje vícestranná řešení společných problémů, především v rámci Organizace spojených národů.“ (čl. 21 odst. 1 SEU)

Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost formuluje a provádí vnější vztahy EU vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která současně zastává i funkci místopředsedkyně Komise. Vysoké představitelce je nápomocna Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).

V červnu 2012 Rada přijala strategický rámec EU pro lidská práva a demokracii. Tento rámec definuje obecné cíle EU v oblasti lidských práv. Rámec vymezuje zásady, cíle a priority pro zlepšení účinnosti a soudržnosti politiky EU v období deseti let, 2012–2021. K těmto zásadám patří začleňování otázky lidských práv do všech politik EU.

Provádění rámce probíhá prostřednictvím periodického akčního plánu, který rámec doprovází. Tento akční plán stanoví konkrétní úkoly spolu s časovými rámci a přiděluje je příslušným zúčastněným subjektům. První akční plán byl přijat na období 2012–2014 a po něm následoval druhý akční plán na období 2015–2019. Vychází ze stávajícího souboru politik EU v oblasti podpory lidských práv a demokracie v oblasti vnější činnosti, zejména z obecných zásad, sad nástrojů a dalších společně schválených stanovisek EU a nejrůznějších nástrojů financování vnější činnosti. Stávající akční plán obsahuje 34 druhů opatření, která odpovídají těmto obecnějším cílům: posílení odpovědnosti místních činitelů, řešení výzev v oblasti lidských práv, zajištění komplexního přístupu v oblasti lidských práv při řešení konfliktů a krizí, podpora lepší soudržnosti a souladu a účinnější politika EU v oblasti podpory lidských práv a demokracie. V roce 2017 byl přijat přezkum akčního plánu v polovině období.

ANNEX I: INDIVIDUAL CASES RAISED BY THE EUROPEAN PARLIAMENT

(JANUARY - DECEMBER 2017)

COUNTRY Individual	BACKGROUND	ACTION TAKEN BY THE PARLIAMENT
AZERBAIJAN Afgan Mukhtarli	On May 29, 2017, Afgan Mukhtarli, an Azerbaijani exiled journalist, was abducted in Tbilisi. He fled to Georgia from Azerbaijan in 2014. Prior to his departure, Mukhtarli had received threats in relation to his investigative reporting on alleged corruption in the Azerbaijani Defense Ministry and was investigating the assets of the first family of Azerbaijan in Georgia. On 12 January 2017 he was sentenced to 6 year imprisonment for illegally crossing the border with 10,000 of undeclared euros and assaulting a border guard. He denies all the charges.	In its resolution of 15 June 2017, the European Parliament: - Strongly condemns the abduction of Afgan Mukhtarli in Tbilisi and his subsequent arbitrary detention in Baku; - Calls on the Azerbaijani authorities to immediately and unconditionally drop all charges against and release Afgan Mukhtarli, as well as all those incarcerated as a result of the exercise of their fundamental rights, including freedom of expression; - Reiterates its urgent call on the Azerbaijani authorities to end the practices of selective criminal prosecution and imprisonment of journalists, human rights defenders and others who criticise the government, and to ensure that all persons detained, including journalists and political and civil society activists, enjoy full due process rights and are covered by fair trial norms;
BAHRAIN Mohamed Ramadan Ali Moosa                                           Nabeel Rajab                             Abdulhadi al-Khawaja                   Khalil Al Halwachi	Mohammed Ramadan, a 32-year-old airport security guard, was arrested by the Bahraini authorities for allegedly taking part in a bombing in Al Dair on 14 February 2014, together with Ali Moosa, that killed a security officer and wounded several others. A Bahraini court sentenced Ramadan and Moosa to death. However, both retracted their confession, claiming that they confessed after being tortured in the custody of the Criminal Investigations Directorate (CID). This sentence was upheld by the Court of Cassation, Bahrain’s highest court of appeal, in late 2015. A final date for the execution is still to be cleared.                         Nabeel Rajab is a prominent Bahraini human rights defender who was sentenced to two years in prison for discussing Bahrain’s restrictions on freedom of expression and for addressing Bahrain’s poor human rights record in TV interviews. On 21st February 2018 he has been sentenced to additional 5 years in prison on charges of “spreading false rumors in time of war” “insulting public authorities”, and “insulting a foreign country”. Poor prison conditions have brought him to hospital in numerous occasions.     Abdulhadi Al-Khawaja is a Bahraini/Danish human rights activist who was heavily involved in the 2011 pro-democratic uprisings. He was arrested by the authorities along with other 13 activists (known as the Bahrain 13). In June 2011 he was sentenced to life in prison for politically motivated charges, notably his peaceful role in the protests.   Khalil al-Halwachi is a 57-year-old Bahraini scholar, former political activist held in the kingdom’s Jau Prison. He was convicted to 10 years in prison in an unfair, politically motivated trial. He has been subjected to ill treatment, including denial of medical care, by detaining authorities.	In its resolution of 16 February 2017, the European Parliament: - Deeply deplores the decision of Kuwait and Bahrain to return to the practice of capital punishment; reiterates its condemnation of the use of the death penalty, and strongly supports the introduction of a moratorium on the death penalty as a step towards its abolition; - Calls on His Majesty Sheikh Hamad bin Isa Al Khalifa of Bahrain to halt the executions of Mohamed Ramadan and Hussein Moosa, and on the Bahraini authorities to ensure a re-trial in compliance with international standards; recalls that all allegations of human rights violations committed during the proceedings must be duly investigated; - Recalls that the EU opposes capital punishment and considers it to be a cruel and inhuman punishment which fails to act as a deterrent to criminal behaviour and is irreversible in the event of error;   - Urges the EEAS and the Member States to intervene with the Bahraini Government in order to appeal for the release of Nabeel Rajab and of all those held solely on the basis of their peaceful exercise of freedom of expression and assembly, and to urge the Bahraini Government to stop the excessive use of force against demonstrators or the practice of arbitrary revocation of citizenship;           - Calls for the release of Abdulhadi al-Khawaja and Khalil Al Halwachi;
BELARUS Mikalay Statkevich                                         Sergei Kulinich Sergei Kuntsevich Uladzimir Nyaklyayev Pavel Seviarynets Vitali Rymashevski Anatol Liabedzka Yuri Hubarevich March Ales Lahvinets           Oleg Volchek Anatoli Poplavni Leonid Sudalenka	Mikalay Statkevich, prominent Belarusian opposition leader and former presidential candidate, was expected to lead the demonstration in Minsk on 15 November 2017 against a so-called “social parasites tax” on the under-employed. He was arrested and kept in a KGB detention centre for three days, with no information as to his whereabouts. He has been detained several times since January 2017, and has spent about 35 days in jail in the same year. On 5th November, 2017, he has been released from jail after serving a five-day term following a court ruling that he took part in an unsanctioned rally. After his release Statkevich told journalists that police warned him of unspecified consequences if he continues “violating the law on public gatherings.”   On 25 March 2017, police in Belarus have arrested hundreds of people during the above-mentioned protests. Thousands defied a ban to protest, taking to the streets of Minsk and other cities. Demonstrators tried to march down one of the major streets in Minsk, but were blocked by police who began arresting them, along with journalists covering the protest. The authorities had already jailed more than 100 opposition supporters for terms of between three and 15 days in the lead-up to the demonstration, reports said.   On the same day, police raided the offices of human rights group Vesna preventatively arresting at least 57 persons involved in the monitoring of ongoing peaceful protests. Prior to this, other human rights defenders, such as Oleg Volchek, Anatoli Poplavn and Leonid Sudalenka were detained and sentenced to short terms of imprisonment.	In its resolution, adopted on 6 April 2017, the European Parliament: - Condemns the undue restrictions on the right of peaceful assembly, freedom of expression and freedom of association, including on those expressing opinions about social and other public issues, and, most particularly, the harassment and detention of independent journalists, opposition members, human rights activists and other protesters;               - Condemns the crackdown on peaceful protesters and the repressions in the run-up to and during the demonstrations of 25 March 2017; stresses that despite the international community’s calls for restraint, the response by the security services was indiscriminate and inappropriate; expresses its concern over the latest developments in Belarus and highlights a clear need for a broader democratisation process in the country;     - Calls on the Belarusian authorities to immediately and unconditionally release and drop all judicial charges against all peaceful protesters, journalists, human rights defenders, civil society activists and opposition members who have been detained in connection with the current wave of demonstrations; considers the practice of preventive arrests totally unacceptable; urges the authorities to immediately disclose information about all those arrested to their families and the wider public;
CAMBODIA Khem Sokha                                   Sam Rainsy Um Sam An Hong Sok Hour Tep Vanny                       CNRP	Khem Sokha is a Cambodian former politician and activist who most recently served as the President of the Cambodia National Rescue Party (CNRP). In September 2017, the Phnom Penh Municipal Court charged Sokha with “treason and espionage”, and for allegedly orchestrating the 2014 Veng Sreng street protests. He was arrested at his home on September 3, 2017. Hun Sen and other Cambodian government officials alleged that Sokha was conspiring with unnamed foreigners.               Opposition leader Sam Rainsy remains in self-imposed exile and faces trial in absentia after 2 arrest warrant were issued against him. Other activist and opposition leaders, including Um Sam An, Hong Sok Hour and Tep Vanny were convicted and imprisoned.                     On 17 November 2017, the Supreme Court ruled to dissolve the Cambodia National Rescue Party, removing the only existing electoral threat to Prime Minister Hun Sen. The case relied on the narrative that the CNRP was attempting to overthrow the government through a so-called “colour revolution” aided by the United States.	In its resolution of 14 September 2017, the European Parliament: - Strongly condemns the arrest of CNRP President Kem Sokha on a number of charges that appear to be politically motivated; calls for the immediate and unconditional release of Kem Sokha, for all charges against him to be dropped, and for an end to threats of arrest against other opposition lawmakers; - Expresses its deep concerns about the worsening climate for opposition politicians and human rights activists in Cambodia, and condemns all acts of violence, politically motivated charges, arbitrary detention, questioning, sentences and convictions in respect of these individuals;     - Urges the Cambodian authorities to revoke the arrest warrant for, and drop all charges against, opposition leader and lawmaker Sam Rainsy, and to release and drop charges against other opposition officials and human rights defenders who have been convicted, charged, and imprisoned, notably National Assembly Member Um Sam An, Senator Hong Sok Hour and land rights activist Tep Vanny; - Urges the Cambodian Government to ensure due process in all measures taken, including the right to appeal, and to respect the rights to freedom of association and expression;       In its resolution of 14 December 2017, the European Parliament: - Expresses its serious concerns at the dissolution of the CNRP; deeply regrets the prohibition of the party, which is evidence of further autocratic action by Prime Minister Hun Sen; urges the government to reverse the decision to dissolve the CNRP, to restore the elected members of the national parliament and commune council to their positions, to allow the full participation of opposition parties in public life and to ensure free space for action for media and civil society organisations and to put an end to the climate of fear and intimidation, as these are all preconditions for free, inclusive and transparent elections; - Expresses grave concerns about the conduct of credible and transparent elections in Cambodia in 2018 following the decision by the Supreme Court to dissolve the CNRP; stresses that an electoral process from which the main opposition party has been arbitrarily excluded is not legitimate, and that a transparent and competitive election is a key instrument in guaranteeing peace and stability in the country and the entire region;
CHINA Liu Xiaobo Lee Ming-che	Liu Xiaobo, the prominent Chinese writer and human rights activist has been formally detained in prison four times over the course of the last 30 years; whereas Liu Xiaobo was jailed for 11 years in 2009 for ‘inciting subversion of state power’ after he helped to write a manifesto known as ‘Charter 08’; whereas the formal procedures followed in Liu Xiaobo’s prosecution have not allowed for him to be represented or be present himself at formal proceedings, and diplomats from over a dozen states, including several Member States, were denied access to the court for the duration of the trial; Liu Xiaobo’s wife, Liu Xia, although never charged with any offence, has been under house arrest since he was awarded the Peace Prize in 2010, and has, since then, been denied almost all human contact, except with close family and a few friends;	In its resolution of 6 July 2017, the European Parliament: - Calls on the Chinese Government to release, immediately and unconditionally, the 2010 Nobel Peace Prize winner Liu Xiaobo and his wife Liu Xia from house arrest and allow him to obtain medical treatment wherever they wish; - Urges the Chinese authorities to allow Lui Xiaobo unrestricted access to family, friends, and legal counsel; - Calls on the Chinese authorities to release Lee Ming-che immediately, as no credible evidence related to his case has been provided, to disclose information about his exact whereabouts, and to ensure, in the meantime, that Lee Ming-che is protected from torture and other ill-treatment, and that he is allowed access to his family, a lawyer of his choice and adequate medical care;
ERITREA Abune Antonios Dawit Isaak	Abune Antonios, the Patriarch of the Eritrean Orthodox Church, the nation’s largest religious community, has been in detention since 2007, having refused to excommunicate 3 000 parishioners who opposed the government; whereas since then, he has been held in an unknown location where he has been denied medical care; Dawit Isaak, a dual citizen of Eritrea and Sweden, was arrested on 23 September 2001, after the Eritrean Government outlawed privately owned media; whereas he was last heard from in 2005; whereas Dawit Isaak’s incarceration has become an international symbol for the struggle for freedom of the press in Eritrea, most recently acknowledged by an independent international jury of media professionals awarding him the UNESCO/Guillermo Cano World Press Freedom Prize 2017 in recognition of his courage, resistance and commitment to freedom of expression; In the September 2001 crackdown, 11 politicians – all former members of the Central Council of the ruling People’s Front for Democracy and Justice (PFDJ), including former Foreign Minister Petros Solomon – were arrested after they published an open letter to the government and President Isaias Afwerki calling for reform and ‘democratic dialogue’; whereas 10 journalists, including Isaak, were arrested over the following week;	In its resolution of 9 July 2017, the European Parliament: - Condemns in the strongest terms Eritrea’s systematic, widespread and gross human rights violations; calls on the Eritrean Government to put an end to detention of the opposition, journalists, religious leaders and innocent civilians; demands that all prisoners of conscience in Eritrea be immediately and unconditionally released, notably Dawit Isaak and the other journalists detained since September 2001, and Abune Antonios; demands that the Eritrean Government provide detailed information on the fate and whereabouts of all those deprived of physical liberty; - Recalls the decision of the African Commission on Human and Peoples’ Rights of May 2017, and demands that Eritrea immediately confirm the well-being of Dawit Isaak, release him, let him meet family and legal representatives and award him the necessary compensation for his years of imprisonment; further calls on Eritrea to lift the ban on independent media, as also ruled by the African Commission; - Calls on the Eritrean Government to release Abune Antonios, allow him to return to his position as Patriarch, and cease its interference in peaceful religious practices in the country; recalls that freedom of religion is a fundamental right, and strongly condemns any violence or discrimination on grounds of religion;
ETHIOPIA Dr Merera Gudina Dr Fikru Maru Berhanu Nega Jawar Mohammed	On 30 November 2016, Ethiopian security forces arrested Dr Merera Gudina, the Chairman of the Ethiopian Oromo Federalist Congress opposition party in Addis Ababa, following his visit to the European Parliament on 9 November 2016, where he shared a panel with other opposition leaders and allegedly violated the law implementing the state of emergency by ‘creating pressure against the government’, ‘threatening society through the means of violence’ and attempting to ‘disrupt constitutional order’; whereas his bail request has been denied and he is still being held in custody awaiting the verdict; whereas on 24 February 2017, Dr Gudina and two co-defendants, Berhanu Nega and Jawar Mohammed were charged with four separate counts of non-compliance with the Ethiopian criminal code;	In its resolution of 18 May 2017, the European Parliament: - Calls on the Ethiopian Government to immediately release on bail and drop all charges against Dr Merera Gudina, Dr Fikru Maru and all other political prisoners, and drop the cases against Berhanu Nega and Jawar Mohammed, who were charged in absentia and are currently in exile; stresses that for any dialogue with the opposition to be seen as credible, leading opposition politicians, such as Dr Merera Gudina, have to be released; calls on the EU High Representative to mobilise EU Member States to urgently pursue the establishment of a UN-led international inquiry for a credible, transparent and independent investigation into the killings of protesters and to put pressure on the Ethiopian government to grant its consent;
GUATEMALA Laura Leonor Vásquez Pineda Sebastián Alonzo Juan Victor Valdés Cardona Diego Esteban Gaspar Roberto Salazar Barahona Winston Leonardo Túnchez Cano	Fourteen murders and seven attempted murders of human rights defenders in Guatemala were registered between January and November 2016 by the Unit for the Protection of Human Rights Defenders of Guatemala (UDEFEGUA); whereas, according to the same sources, in 2016 there were 223 aggressions overall against human rights defenders, including 68 new legal cases launched against human rights defenders; whereas environmental and land rights defenders and those working on justice and impunity were the most frequently targeted categories of human rights defenders; 2017 has already seen the killing of human rights defenders Laura Leonor Vásquez Pineda and Sebastián Alonzo Juan, in addition to the journalists reported to have been killed in 2016 – Victor Valdés Cardona, Diego Esteban Gaspar, Roberto Salazar Barahona and Winston Leonardo Túnchez Cano;	In its resolution of 16 February 2017, the European Parliament: - Condemns in the strongest terms the recent murders of Laura Leonor Vásquez Pineda, Sebastian Alonzo Juan and the journalists Victor Valdés Cardona, Diego Esteban Gaspar, Roberto Salazar Barahona and Winston Leonardo Túnchez Cano, as well as each of the 14 assassinations of other human rights defenders in Guatemala carried out in 2016; extends its sincere condolences to the families and friends of all of those human rights defenders; - Calls for the urgent and mandatory implementation of the precautionary measures recommended by the IACHR and calls on the authorities to reverse the decision that unilaterally removes national precautionary measures benefitting human rights defenders;
INDONESIA Hosea Yeimo Ismael Alua	On 19 December 2016 Hosea Yeimo and Ismael Alua, two Papuan political activists, were detained and charged with ‘rebellion’ under the Indonesian Criminal Code, following peaceful political activities; whereas Hosea Yeimo and Ismael Alua were released on bail on 11 January 2017; whereas legal proceedings of the case continue; whereas, if convicted, they can face up to life imprisonment;	In its resolution of 18 May 2017, the European Parliament: - Welcomes the release on bail of Hosea Yeimo and Ismael Alua on 11 January 2017; notes that the legal proceedings of the case will continue; calls on the Delegation of the EU to Indonesia to follow these legal proceedings; - Asks the Indonesian authorities to consider dropping the charges against Hosea Yeimo, Ismael Alua and other prisoners of conscience against whom charges have been brought for peacefully exercising their right of freedom of expression;
LAOS Somphone Phimmasone Soukane Chaithad Lod Thammavong,	March 2017 three Lao workers, Mr Somphone Phimmasone, Mr Soukane Chaithad and Ms Lod Thammavong, were sentenced to prison terms of between 12 and 20 years and the equivalent of tens of thousands of euros in fines for criticising the government on social media in relation to alleged corruption, deforestation, and human rights violations, while working in Thailand; whereas the three also stood accused of participating in an anti-government demonstration outside the Lao Embassy in Thailand in December 2015;	In its resolution of 14 September 2017, the European Parliament: - Strongly condemns the prison sentences against Somphone Phimmasone, Soukane Chaithad and Lod Thammavong, and calls for their immediate release; - Calls on the Vice-President of the Commission / High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy to urgently raise the case of Somphone Phimmasone, Lod Thammavong and Soukane Chaithad with the Government of Laos; calls on the EU Delegation to Laos to closely monitor the human rights situation in the country and, specifically, to be present at any proceedings held against Phimmasone, Thammavong and Chaithad, and to continue to raise the cases of jailed and missing individuals with the Lao authorities;
NICARAGUA Francisca Ramirez	Francisca Ramirez, Coordinator of the National Council for the Defence of Land, Lake and Sovereignty, presented a formal complaint in December 2016 regarding acts of repression and aggressions experienced in Nueva Guinea; whereas Francisca Ramirez has been intimidated and arbitrarily detained and her family members have been violently attacked in retaliation to her activism; Journalists in Nicaragua face harassment, intimidation and detention, and have received death threats;	In its resolution of 16 February 2017, the European Parliament: - Urges the government to refrain from harassing and using acts of reprisal against Francisca Ramirez and other human rights defenders for carrying out their legitimate work; calls on the Nicaraguan authorities to end the impunity of perpetrators of crimes against human rights defenders; supports the right of environmental and human rights defenders to express their protest without retaliation; calls on Nicaragua to effectively launch an independent environmental impact assessment before engaging in further steps and to make the whole process public;
PAKISTAN Asia Bibi                       Shahbaz Bhatti Salmaan Taseer             Taimoor Raza	The case of Aasiya Noreen, better known as Asia Bibi, continues to be a matter of grave importance for human rights concerns in Pakistan; whereas Asia Bibi, a Pakistani Christian woman, was convicted of blasphemy by a Pakistani court and sentenced to death by hanging in 2010; whereas should the sentence be carried out Asia Bibi would be the first woman to be lawfully executed in Pakistan for blasphemy; whereas various international petitions have called for her release on the grounds that she was being persecuted for her religion; Christian minority minister Shahbaz Bhatti and Muslim politician Salmaan Taseer were murdered by vigilantes for advocating on her behalf and speaking out against the ‘blasphemy laws’; whereas, despite the temporary suspension of Asia Bibi’s death sentence, she remains incarcerated to the present day and her family remains in hiding; On 10 June 2017 a Pakistani counter-terrorism court sentenced Taimoor Raza to death for allegedly committing ‘blasphemy’ on Facebook; whereas the activist Baba Jan and 12 other demonstrators have been sentenced to life imprisonment, the most severe sentence ever to have been handed down for demonstrating;	In its resolution of 15 June 2017, the European Parliament: - Calls on the Pakistani Government to take urgent action to protect the lives and rights of journalists and bloggers; expresses its concern at the request made by the Pakistani authorities to Twitter and Facebook to disclose information about their users in order to identify individuals suspected of ‘blasphemy’; calls on the Government and Parliament of Pakistan to amend the Prevention of Electronic Crimes Act 2016 and to remove the overly wide-ranging provisions for monitoring and retaining data and shutting down websites on the basis of vague criteria; calls also for all death sentences handed down on charges of ‘blasphemy’ or political dissent to be commuted, including the sentence against Taimoor Raza; calls in this context on the President of Pakistan to make use of his power of clemency; - Urges the Government of Pakistan to resolve, in as positive and swift a manner as possible, the ongoing case of Asia Bibi; recommends that steps be taken to ensure the safety of Ms Bibi and her family in the light of the historic treatment of victims of blasphemy allegations by vigilantes and non-judicial actors;
PHILIPPINES Leila M. De Lima	Senator De Lima is a human rights advocate and the highest profile critic of Philippine President Rodrigo Duterte’s anti-drug campaign; On 23 February 2017, an arrest warrant was issued against Senator Leila M. De Lima of the Philippines from the opposition Liberal Party on charges of alleged drug-related offences; she was arrested and detained; if convicted, she could face a sentence from 12 years up to life in prison and be expelled from the Senate; there are numerous claims of torture in places of detention that are not giving rise to inquiries; Senator De Lima led the investigation into the alleged extrajudicial killings of an estimated 1 000 or more drug suspects in Davao, while President Duterte was mayor of the city; whereas following the hearings, Senator De Lima was exposed to a torrent of harassment and intimidation from the authorities, and these attacks have intensified over the last eight months; Human rights defenders face regular threats, harassment, intimidation and cyber bullying; whereas those violating the rights of these groups are not being held to account owing to the fact that proper investigations are not being conducted;	In its resolution of 15 March 2017, the European Parliament: - Calls for the immediate release of Senator Leila M. De Lima and for her to be provided with adequate security whilst in detention; calls on the authorities of the Philippines to ensure a fair trial, recalling the right to the presumption of innocence, to drop all politically motivated charges against her and to end any further acts of harassment against her; - Strongly condemns the high number of extrajudicial killings by the armed forces and vigilante groups related to the anti-drug campaign; expresses its condolences to the families of the victims; expresses grave concern over credible reports to the effect that the Philippine police force is falsifying evidence to justify extrajudicial killings, and that overwhelmingly the urban poor are those being targeted; calls on the authorities of the Philippines to immediately carry out impartial and meaningful investigations into these extrajudicial killings and to prosecute and bring all perpetrators to justice; calls on the EU to support such investigations; calls on the authorities of the Philippines to adopt all necessary measures to prevent further killings; - Calls for the EU to closely monitor the case against Senator De Lima;
RUSSIA Alexei Navalny and other protestors	Following the protests across Russia 26 March 2017, opposition politician Alexei Navalny was detained and fined USD 350 for organising banned protests and sentenced to 15 days in jail; The verdict of the Leninsky Court in Kirov (8 February 2017) against Russian opposition politician Alexei Navalny on charges of embezzlement attempts served to silence yet another independent political voice in the Russian Federation; whereas the European Court of Human Rights has ruled that Navalny was denied the right to a fair trial in his prosecution in 2013 on the same charges; whereas the Russian Government has opened a criminal investigation against unidentified people who called on internet for a demonstration in Moscow on 2 April 2017 demanding the resignation of Prime Minister Dmitry Medvedev, an end to Russian military operations in Ukraine and Syria, the release of Navalny and payment of compensation to activists detained during a Moscow protest on 26 March; whereas on 2 April at least 31 people were arrested during opposition protests in Moscow and thereafter detained for ‘breaches of public order’;	In its resolution of 6 April 2017, the European Parliament: - Condemns the police operations in the Russian Federation attempting to prevent and disperse peaceful anti-corruption demonstrations, and detaining hundreds of citizens, including Alexei Navalny, whose organisation initiated the demonstrations; - Expresses strong concern that the detaining of Alexei Navalny demonstrates a case of the Russian authorities using the law on public assemblies to fast-track peaceful protesters to prison and commit subsequent systemic abuse; - Condemns the constant efforts to silence Alexey Navalny, and expresses support for his organisation’s efforts to raise awareness of, and combat, corruption in public institutions and among political representatives and public office holders; regards with deep concern the Court decision of February 2017, which effectively excludes Alexey Navalny from the political arena, further constrains political pluralism in Russia and raises serious questions as to the fairness of democratic processes in Russia;
UKRAINE The cases of Crimean Tatars	Ilmi Umerov, Crimean Tatar Leader and Deputy Chair of the Mejlis, was sentenced to a period of two years in prison for voicing dissent against the illegal annexation of the Crimean peninsula under Article 280.1 of the Russian criminal code on ‘public calls to action aimed at violating Russia’s territorial integrity’; Akhtem Chiygoz, Deputy Chair of the Mejlis, was sentenced to eight years of imprisonment for ‘organising mass disturbances’ on 26 February 2014; Journalist Mykola Semena received a suspended prison sentence for a period of two-and-a-half years and a three-year ban on conducting journalistic work on the basis of Article 280.1 of the Russian criminal code on ‘public calls to action aimed at violating Russia’s territorial integrity’;	In its resolution of 5 October 2017, the European Parliament: - Condemns the sentencing of Ilmi Umerov, Crimean Tatar Leader and Deputy Chair of the Mejlis, Akhtem Chiygoz, Deputy Chair of the Mejlis, and journalist Mykola Semena; demands that these convictions be reversed and that Mr Umerov and Mr Chiygoz are immediately and unconditionally released and all charges against Mr Semena are immediately and unconditionally dropped; - Condemns the discriminatory policies imposed by the so-called authorities against, in particular, the indigenous Crimean Tatar community, the infringement of their property rights, the increasing intimidation in political, social and economic life of this community and of all those who oppose the Russian annexation;
SUDAN Mohamed Zine al-Abidine	The Sudanese National Intelligence and Security Service (NISS) filed charges against Mohamed Zine al-Abidine and his editor-in-chief, Osman Mirgani; 23 October 2017 a Sudanese court sentenced Mohamed Zine al-Abidine to a suspended jail term with a five-year probation period on charges of having violated the journalism code of ethics; The editor-in-chief of Al-Tayar, Osman Mirgani, was sentenced to pay a fine of 10 000 Sudanese pounds or serve a six-month prison sentence on the same charges, and was released after the fine was paid by the Sudanese Journalists Union; The lawyer representing both Mohamed Zine al-Abidine and Osman Mirgani has stated his intention to appeal the verdict against them; It has been reported that the NISS questions and detains journalists and has filed multiple lawsuits against Sudanese journalists and arbitrarily confiscated entire issues of newspapers. In 2016 there were at least 44 cases of confiscated publications affecting 12 newspapers, including five issues of Al-Jareeda in a single week;	In its resolution of 16 November 2017, the European Parliament: - Expresses its deep concern at the sentencing of Mohamed Zine al-Abidine by the Press Court in Khartoum on 23 October 2017 to a suspended jail term with a five-year probation period, and calls on the Sudanese authorities to immediately review all charges against him; - Urges the Sudanese authorities to put an immediate end to all forms of harassment, intimidation and attacks against journalists and defenders of freedom of online and offline expression, and to undertake democratic reforms as a means to ensure the protection and promotion of human rights in the country, including freedom of expression, in accordance with its obligations under the Interim National Constitution of Sudan and its international commitments, including the Cotonou Agreement; Calls for the EU and its Member States to provide support to civil society organisations by means of technical assistance and capacity-building programmes, so as to improve their human rights advocacy and rule-of-law capabilities and enable them to contribute more effectively to the improvement of human rights in Sudan;
VIETNAM Nguyen Van Hoa	22-year-old videographer and blogger Nguyen Van Hoa was initially arrested under Article 258 of the Vietnamese Penal Code and charged with ‘abusing democratic freedoms to infringe upon the interests of the state’; April 2017, these charges were upgraded to a violation of Article 88; whereas Article 88 of the Penal Code has been widely used against human rights defenders (HRDs) who have highlighted abuses in Vietnam. On 27 November 2017, Nguyen Van Hoa was sentenced to seven years’ imprisonment for having disseminated online information, including videos, on the environmental disaster in Ha Tinh Province that took place in April 2016, when Formosa Ha Tinh, a Taiwanese steel company, caused an illegal discharge of toxic industrial waste into the ocean, which had devastating environmental effects along 200 km of coastline, killing marine life and making people ill;	In its resolution of 14 December 2017, the European Parliament: - Condemns the sentencing of Nguyen Van Hoa to seven years in prison; underlines that Nguyen Van Hoa has exercised his right to freedom of expression; urges the Vietnamese authorities to release Nguyen Van Hoa immediately and unconditionally; - Calls on the Vietnamese authorities to release all citizens detained for peacefully exercising their freedom of expression; - Calls on the Vietnamese authorities to address the environmental disaster in the Ha Tinh Province, which caused mass fish deaths in the region and affected the lives of thousands of people, through legislative measures aimed at restoring and rehabilitating the local economy;
ZAMBIA Hakainde Hichilema	11 May 2017 marked one month since the incarceration of the UPND leader Hakainde Hichilema, who was arrested together with five of his employees by heavily armed police officers in a raid on his house on 11 April; Hichilema was accused of endangering the President’s life by allegedly obstructing the presidential motorcade in Mongu on 9 April 2017, and was immediately charged with treason, a non-bailable offence in Zambia, as well as with disobeying statutory duty, disobeying lawful orders and using insulting language; whereas he rejected all these allegations; Hichilema’s lawyers called the case baseless and requested that the Lusaka Magistrate Court drop the charges; whereas the Court upheld the charges on the ground that only the High Court was competent for treason cases; Hichilema is currently held at the Lusaka Central Correctional Facility, where access to private media, lawyers, supporters and friends is limited; whereas acts of degrading treatment under detention have been reported by Hichilema and his lawyers;	In its resolution of 18 May 2017, the European Parliament: - Expresses its concern at the arrest and incarceration of Hakainde Hichilema and insists on the need to ensure fairness, diligence and transparency at all times in the application of the law and all along the justice process; notes with concern reports of political motivation in relation to the charges, and therefore reminds the Zambian Government of its obligation to guarantee fundamental rights and the rule of law, including access to justice and the right to a fair trial, as provided for in the African Charter and in other international and regional human rights instruments; - Calls on the Zambian authorities to conduct a prompt, impartial and thorough investigation into the alleged ill-treatment suffered by Hichilema during his detention and to hold those responsible to account;
ZIMBABWE Pastor Evan Mawarire and other cases of restriction of freedom of expression	On 1 February 2017 Pastor Evan Mawarire was arrested at Harare airport on his return to Zimbabwe; whereas he was initially charged with ‘subverting a constitutional government’ under Section 22 of the Criminal Procedure Act, an offence which is punishable with imprisonment for up to 20 years; whereas on 2 February 2017 another charge was added, that of insulting the flag under Section 6 of the Flag of Zimbabwe Act; whereas Pastor Mawarire was only released on bail after having spent nine days in custody; In a public statement, the Zimbabwean Human Rights Commission expressed deep concern about the brutality and violent conduct of the police, stating that the fundamental rights of demonstrators were violated, and called on the Zimbabwean authorities to investigate and bring the perpetrators to justice; Itai Dzamara, a journalist and political activist, was abducted on 9 March 2015 by five unidentified men at a barbershop in Harare; whereas the High Court ordered the government to search for Dzamara and report on progress to the Court every fortnight until his whereabouts had been determined; whereas the fate of Mr Dzamara remains unknown;	In its resolution of 18 March 2017, the European Parliament: - Deplores the arrest of Pastor Evan Mawarire; stresses that his release on bail is not sufficient and that the politically motivated charges against him must be completely withdrawn; - Calls on the Zimbabwean authorities to ensure that the criminal justice system is not misused to target, harass or intimidate human rights defenders such as Pastor Evan Mawarire; - Calls on the Zimbabwean authorities to ascertain Mr Dzamara’s whereabouts and to ensure that those who are responsible for his abduction face justice; notes that expressing opinion in a non-violent way is a constitutional right for all Zimbabwean citizens and it is the obligation of the authorities to protect the rights of all citizens;

ANNEX II: LIST OF RESOLUTIONS

List of resolutions adopted by the European Parliament during the year 2017 and relating directly or indirectly to human rights violations in the world

Country	Date of adoption in plenary	Title
Africa
Central African Republic +	19.01.2017	Central African Republic
Burundi +	19.01.2017	Situation in Burundi
DCR and Gabon *	02.02.2017	Rule of law crisis in the Democratic Republic of the Congo and in Gabon
Zimbabwe +	16.03.2017	Zimbabwe, the case of Pastor Evan Mawarire
South Sudan +	18.05.2017	South Sudan
Zambia +	18.05.2017	Zambia, particularly the case of Hakainde Hichilema
Ethiopia +	18.05.2017	Ethiopia, notably the case of Dr Merera Gudina
Kenya *	18.05 2017	Dadaab refugee camp
DRC *	14.06.2017	Situation in the Democratic Republic of the Congo
Eritrea +	06.07.2017	Eritrea, notably the cases of Abune Antonios and Dawit Isaak
Burundi +	06.07.2017	Burundi
Gabon +	14.09.2017	Gabon, repression of the opposition
Malawi +	5.10.2017	Situation of people with albinism in Malawi and other African countries
Madagascar +	16.11.2017	Madagascar
Sudan +	16.11.2017	Freedom of expression in Sudan, notably the case of Mohamed Zine al -Abidine
Somalia +	16.11.2017	Terrorist attacks in Somalia
Americas
Nicaragua +	16.02.2017	Situation of human rights and democracy in Nicaragua, the case of Francisca Ramirez
Guatemala +	16.02.2017	Guatemala, notably the situation of human rights defenders
Venezuela *	27.04.2017	Situation in Venezuela
El Salvador +	14.12.2017	The cases of women prosecuted for miscarriage
Asia
Indonesia +	19.01.2017	Indonesia, notably the cases of Hosea Yeimo, Ismael Alua and the Governor of Jakarta
Philippines +	16.03.2017	Philippines – the case of Senator Leila M. De Lima
Bangladesh +	06.04.2017	Bangladesh, including child marriages
South and South East Asia *	13.06.2017	Statelessness in South and South East Asia
Azerbaijan +	15.06.2017	The case of Afgan Mukhtarli and situation of media in Azerbaijan
Pakistan +	15.06.2017	Pakistan, notably the situation of human rights defenders and the death penalty
Indonesia +	15.06.2017	Human rights situation in Indonesia
China / Taiwan +	06.07.2017	The cases of Nobel laureate Liu Xiaobo and Lee Ming-che
Cambodia +	14.09.2017	Cambodia, notably the case of Kem Sokha
Laos +	14.09.2017	Laos, notably the cases of Somphone Phimmasone, Lod Thammavong and Soukane Chaithad
Myanmar +	14.09.2017	Myanmar, in particular the situation of Rohingyas
Maldives +	5.10.2017	Situation in Maldives
Vietnam +	14.12.2017	Freedom of expression in Vietnam, notably the case of Nguyen Van Hoa
Cambodia +	14.12.2017	Cambodia: notably the dissolution of CNRP Party
Afghanistan *	14.12.2017	Situation in Afghanistan
Myanmar *	14.12.2017	Situation of the Rohingya people
Europe
Ukraine +	16.03.2017	Ukrainian prisoners in Russia and the situation in Crimea
Russia +	06.04.2017	Russia, the arrest of Alexei Navalny and other protestors
Belarus +	06.04.2017	Belarus
Ukraine +	5.10.2017	The cases of Crimean Tatar leaders Akhtem Chiygoz, Ilmi Umerov and the journalist Mykola Semena
Middle East
Kuwait and Bahrain +	16.02.2017	Executions in Kuwait and Bahrain
Middle East *	18.05.2017	Achieving the two-state solution in the Middle East
Syria *	18.05.2017	EU Strategy on Syria
Yemen *	15.06.2017	Humanitarian situation in Yemen
Yemen *	30.11.2017	Situation in Yemen
Cross-cutting issues
UNHRC sessions *	16.03.2017	EU priorities for the UN Human Rights Council sessions in 2017
Gender equality *	14.03.2017	Equality between women and men in the EU in 2014-2015
Gender equality *	14.03.2017	Equal treatment between men and women in the access to and supply of goods and services
Gender equality *	14.03.2017	EU funds for gender equality
Women *	04.04.2017	Women and their roles in rural areas
Migration *	05.04.2017	Addressing refugee and migrant movements: the role of EU external action
Business and human rights *	27.04.2017	EU flagship initiative on the garment sector
Vulnerable adults *	01.06.2017	Protection of vulnerable adults
Anti-Semitism *	01.06.2017	Combating anti-semitism
War crimes *	04.07.2017	Addressing human rights violations in the context of war crimes, and crimes against humanity, including genocide
Women *	12.09.2017	EU accession to the Council of Europe Convention on preventing and combating violence against women and domestic violence
Corruption and human rights *	13.09.2017	Corruption and human rights in third countries
Women *	3.10.2017	Women’s economic empowerment in the private and public sectors in the EU
Civil society *	3.10.2017	Addressing shrinking civil society space in developing countries
Child marriage	4.10.2017	Ending child marriage
Prison systems and conditions *	5.10.2017	Prison systems and conditions
Roma *	25.10.2017	Fundamental rights aspects in Roma integration in the EU: fighting anti-Gypsyism
Women	26.10.2017	Combating sexual harassment and abuse in the EU
Children *	14.12.2017	Implementation of the directive on combating the sexual abuse and sexual exploitation of children and child pornography

___________________________

+ - urgency resolution according to rule 135, EP RoP

* - resolutions with human rights-related issues

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (5.11.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

k výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2017 a o politice Evropské unie v této oblasti
(2018/2098(INI))

Zpravodaj: José Inácio Faria

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že se EU v souladu s článkem 8 SFEU zavázala podporovat rovnost žen a mužů a začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do všech svých činností a politik; vzhledem k tomu, že strategie EU pro rovnost žen a mužů stanoví potřebu začleňování rovnosti žen a mužů do obchodní politiky EU a její politiky zahraničních vztahů;

B.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a dívkách představuje jednu z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv na světě, která se dotýká všech vrstev společnosti bez ohledu na věk, úroveň vzdělání, příjem, společenské postavení nebo zemi původu či bydliště, a představuje závažnou překážku pro dosažení rovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že v případech ozbrojených konfliktů patří ženy a děti, včetně žen a dětí z řad uprchlíků, mezi nejohroženější skupiny ve společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a s ním související práva vycházejí ze základních lidských práv a jsou zásadními prvky lidské důstojnosti; vzhledem k tomu, že se navíc tato práva dosud nepodařilo zaručit ve všech částech světa, včetně částí EU;

1.  zdůrazňuje, že EU by měla v souladu s cíli udržitelného rozvoje stanovenými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, s Evropským konsensem o rozvoji a s akčním plánem pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020 (GAP II) i nadále plnit svůj závazek, kterým je budovat společnost, v níž není přípustná žádná forma diskriminace ani násilí, a přispívat k bezpečnému, prosperujícímu a udržitelnému světu respektujícímu rovnost žen a mužů;

2.  připomíná, že rovnost žen a mužů je jednou z hlavních zásad EU a členských států, uvedených v čl. 3 odst. 3 SEU, a jejích členských států a její prosazování – prostřednictvím začleňování genderového hlediska – i v jiných zemích světa pomocí jejích vnějších politik patří k hlavním cílům EU;

3.  připomíná, že plán GAP II je jedním ze základních nástrojů EU ke zlepšení rovnosti žen a mužů ve třetích zemích; vyzývá Komisi, aby vzala v potaz usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2015 o obnovení akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce[1] a jeho usnesení ze dne 31. května 2018 o provádění společného pracovního dokumentu útvarů Komise (SWD(2015)0182) – Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU 2016–2020[2];

4.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU byla i nadále odhodlána prosazovat úplné splnění povinností a závazků v oblasti práv žen vyplývajících z Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), Pekingské akční platformy a akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a aby respektovala výsledky jejich hodnotících konferencí;

5.  zdůrazňuje potřebu zaručit svobodu myšlení, náboženského vyznání a přesvědčení, zejména pro věřící ženy, které jsou obzvláště zranitelné;

6.  konstatuje, že neoliberální rámec ve skutečnosti poškozuje udržitelný rozvoj a lidská práva, včetně práv žen, které jsou součástí samotných lidských práv;

7.  zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů patří k základním lidským právům, a upozorňuje na prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, v němž uvedl, že „existují přesvědčivé důkazy o tom, že investice do žen je nejúčinnější způsob, jak pozvednout komunity, podniky a země“ a že „ženy svou účastí přispívají k pevnějším mírovým dohodám, odolnější společnosti a dynamičtější ekonomice“;

8.  vyjadřuje současně znepokojení nad pokračujícími odmítavými reakcemi, pokud jde o práva žen a sexuální a reprodukční zdraví a práva, a nad základními právními předpisy v mnoha částech světa, které tato práva omezují;

9.  zdůrazňuje, že je třeba zaručit univerzální přístup k celé škále kvalitních a cenově dostupných služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně komplexních informací o sexuálním a reprodukčním zdraví a vzdělávání v oblasti sexuality a vztahů, k plánování rodičovství a moderním antikoncepčním metodám a bezpečným a legálním potratům a také k vhodné předporodní a poporodní péči předcházející úmrtnosti dětí a matek; zdůrazňuje, že ve všech cílech udržitelného rozvoje je výslovně kladen důraz na rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a že by se mělo více usilovat o plné uplatňování práv žen a o účinné provádění politik podporujících posilování postavení žen a jejich zapojení do rozhodování;

10.  zdůrazňuje, že je důležité nahlížet na přístup ke zdravotní péči jako na jedno z lidských práv; zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, včetně opatření zajišťujících, aby ženy mohly svobodně rozhodovat o svém těle a životě, měly přístup k plánování rodičovství a odpovídajícím produktům ženské hygieny a dostávalo se jim vhodné porodnické péče, a předcházet úmrtnosti dětí a matek; zdůrazňuje, že bezpečné provádění umělého přerušení těhotenství je důležitým prvkem při záchraně života žen, který přispívá k zabránění vysoce rizikovým porodům a ke snížení kojenecké a dětské úmrtnosti; zdůrazňuje význam přístupu k náležitým službám v oblasti duševního zdraví, které zohledňují rovnost žen a mužů, zejména v konfliktních situacích a situacích po ukončení konfliktu;

11.  důrazně odsuzuje opětovné zavedení a rozšíření „globálního roubíkového pravidla“ a jeho dopad na zdraví a práva žen a dívek na celém světě; znovu vyzývá EU a její členské státy, aby zaplnily mezeru ve financování, kterou v této oblasti zanechaly Spojené státy, a aby k tomu využily jak vnitrostátního, tak i unijního rozvojového financování;

12.  považuje za nepřijatelné, že těla žen a dívek, především pokud jde o jejich sexuální a reprodukční zdraví a práva, dosud představují „ideologické bojiště“; vyzývá EU a členské státy, aby uznaly nezcizitelné právo žen a dívek na tělesnou nedotknutelnost a autonomní rozhodování, a odsuzuje časté porušování sexuálních a reprodukčních práv žen, včetně odpírání přístupu ke službám plánování rodiny, cenově dostupné antikoncepci a bezpečným a legálním službám přerušení těhotenství;

13.  vyzývá členské státy, aby zintenzivnily provádění politiky posilující postavení dívek a žen a bojující proti chudobě a sociálnímu vyloučení a aby se v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 5 a iniciativy MOP „Ženy na trhu práce“ pro rok 2018 zaměřily na zajištění rovného přístupu žen a dívek k základnímu a vyššímu vzdělávání a odborné přípravě, celoživotnímu učení, důstojné práci a rovné odměně, na jejich rovný přístup k finančním službám a zastoupení v rozhodovacím procesu v hospodářské a politické oblasti;

14.  konstatuje, že cílem zvláštních útoků se stávají organizace pro práva žen a obhájci těchto práv, na něž dopadá zúžení občanského prostoru obzvlášť těžce; zdůrazňuje, že EU musí politicky podporovat, více chránit a výrazněji finančně podporovat nezávislé organizace občanské společnosti, které prosazují práva žen a dívek ve všech oblastech; podtrhuje, že je nutné zajistit ochranu obhájkyň lidských práv, které čelí stále častěji výhrůžkám a násilí, a některé byly dokonce v přímé souvislosti se svým aktivismem zavražděny; naléhavě vyzývá EU, aby vzala v potaz nutnost poskytovat zvláštní ochranu obhájkyním lidských práv, a všechny členské státy vyzývá, aby respektovaly Deklaraci OSN o obráncích lidských práv;

15.  vyzývá ESVČ, aby zajistila, že se výsledky 62. zasedání Komise pro postavení žen stanou součástí jejích politik a že tím úsilí o dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení venkovských žen a dívek získá novou dynamiku;

16.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit ženám a dívkám přístup ke vzdělávání a odborné přípravě v oborech STEM a v humanitních oborech, přičemž je třeba klást zvláštní důraz na rozvinutí jejich nadání a dovedností a zvyšování jejich zastoupení v odvětvích STEM;

17.  připomíná, že v rámci vzdělávání je třeba vypracovat vhodná opatření s cílem podpořit vzdělávací programy nepracující se stereotypy a zahrnující účast na občanském životě, lidská práva, rovnost žen a mužů, podporu mezikulturního uvědomění a porozumění, aby byli studenti lépe připraveni na občanský život;

18.  odsuzuje jakoukoli formu násilí, jako je domácí násilí, mobbing, sexuální vykořisťování, obchodování s lidmi, dětské a nucené sňatky, jež jsou vnucovány ženám a dívkám v Evropě a ostatním světě, jakožto závažné porušování lidských práv;

19.  vítá společné úsilí a investice EU a OSN, díky nimž mohla být zahájena iniciativa Spotlight k odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách, a současně připomíná, že násilí vůči ženám a dívkám je jednou z nejrozšířenějších, nejúpornějších a nejvíce zničujících forem porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že ženy a dívky na celém světě se i nadále stávají nejsnáze obětí genderového a sexuálního násilí, sexuálního obtěžování, zneužívání a vykořisťování, což rovněž zahrnuje politickou a ekonomickou diskriminaci, domácí násilí, šikanu, sexuální vykořisťování, zločiny ze cti, obchodování s lidmi, dětské a nucené sňatky, mrzačení ženských pohlavních orgánů a znásilňování jako válečnou zbraň; odsuzuje proto všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách; vyzývá navíc, aby EU a členské státy zintenzivnily boj proti mrzačení ženských pohlavních orgánů na celém světě i uvnitř EU vzhledem k tomu, že podle odhadů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) bylo v roce 2017 alespoň 500 000 žen žijících v EU podrobeno mrzačení ženských pohlavních orgánů, a že tyto praktiky stále hrozí dalším 180 000 dívek a žen;

20.  velmi lituje toho, že podle studie Parlamentu o provádění plánu GAP II se zdá, že stávající tvorba programů upozaďuje genderový rozměr v krizových situacích nebo složitých konfliktech; vyslovuje politování nad tím, že to mimo jiné znamená, že ženy a dívky, které jsou oběťmi válečného znásilnění, nemají přístup k nediskriminační péči, konkrétně ke komplexní zdravotní péči, včetně umělého přerušení těhotenství, a to navzdory záměru plánu GAP II zlepšit postavení žen, aby měly kontrolu nad svým sexuálním a reprodukčním životem;

21.  žádá naléhavě Komisi a členské státy, aby účinně a účelně potíraly obchodování s lidmi; poukazuje na to, že jak prokázaly různé studie, největší část osob, s nimiž se obchoduje, tvoří ženy a dívky, které jsou po dosažení evropských břehů nuceny k prostituci v členských státech;

22.  žádá Komisi a ESVČ, aby věnovaly zvláštní pozornost dodržování práv žen a dívek ve všech obchodních a partnerských dohodách se třetími zeměmi;

23.  zdůrazňuje, že porušováním lidských práv jsou rovněž mobbing a sexuální obtěžování na pracovišti;

24.  vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, a EU, aby urychlily ratifikaci a uplatňování všech částí Istanbulské úmluvy, která je prvním právně závazným mezinárodním nástrojem usilujícím o prevenci násilí na ženách a o boj proti tomuto násilí, s cílem zajistit soudržnost vnitřní a vnější politiky EU v této oblasti; vyzývá k plnému dodržování Istanbulské úmluvy; podtrhuje skutečnost, že náboženské a kulturní rozdíly nebo rozdíly v tradicích, případně jakékoli jiné okolnosti, nemohou v žádném případě odůvodnit diskriminaci nebo jakoukoli formu násilí;

25.  uznává, že je třeba se zabývat zvláštní situací žen čelících vícenásobné diskriminaci, jako je diskriminace z důvodu genderové identity, rasy, společenské třídy, zdravotního postižení nebo statusu migranta; vyzývá ESVČ a členské státy, aby navrhovaly a hodnotily zahraniční politiky z genderového i meziodvětvového hlediska;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby znásobily úsilí o odstranění všech forem genderového násilí, včetně manželství dětí či nezletilých a nucených sňatků, zabíjení dětí na základě pohlaví, nucené sterilizace a znásilnění v manželství;

27.  zdůrazňuje, že EU je odhodlána prosazovat rovnost žen a mužů a zajistit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností, což je povinnost stanovená ve Smlouvách, aby se rovnost žen a mužů stala klíčovou prioritou všech hlavních směrů, pracovních vztahů, politik a opatření EU, včetně její vnější činnosti; podporuje proto s tím související koordinované snahy v rámci mnohostranných dialogů a činností delegací EU, jako jsou volební pozorovatelské mise; zdůrazňuje, že je nutné posílit činnost hlavní poradkyně ESVČ pro genderové otázky ve třetích zemích zaměřenou na prosazování míru, bezpečnosti a základních svobod, a to vyčleněním zvláštního rozpočtu na její oblast působnosti;

28.  vyzývá Komisi, aby zařadila do dohod o volném obchodu se třetími zeměmi kapitolu týkající se genderu a doložky požadující, aby tyto země ratifikovaly a provedly 27 mezinárodních úmluv – o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě – uvedených ve všeobecném systému preferencí (GSP) a GSP+; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné provádění těchto úmluv monitorovat, přijímat v případě potřeby opatření a věnovat zvláštní pozornost rovnosti žen a mužů; poukazuje na to, že jednou z příslušných úmluv v rámci systému GSP+ je úmluva CEDAW;

29.  vyslovuje politování nad tím, že podle statistik z roku 2016 tvoří ženy pouze 21,9 % vedoucích delegací EU[3]; vyjadřuje dále politování nad skutečností, že mezi osmi zvláštními zástupci EU je pouze jedna žena; lituje rovněž toho, že ženy tvoří pouze přibližně 25 % pracovníků civilních misí SBOP; lituje, že neexistují žádné souhrnné statistiky týkající se účasti žen ve vojenských misích a operacích SBOP;

30.  konstatuje, že bude nezbytné poskytnout dostatek finančních prostředků na zajištění rovnosti žen a mužů v rámci vnějších vztahů, aby bylo možné dodržet politické závazky, které byly v tomto směru přijaty; zdůrazňuje, že stávající finanční prostředky na opatření na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen jsou i nadále nedostatečné, a požaduje změnu této situace v rámci příštího VFR;

31.  vítá záměr začlenit genderové hledisko do činností EU vyvíjených v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a zdůrazňuje, že je důležité poskytovat odpovídající vzdělávací programy zohledňující genderové aspekty zdravotníkům a humanitárním pracovníkům, včetně osob zapojených do poskytování pomoci při mimořádných událostech;

32.  zdůrazňuje, že je důležité začlenit ženy, mladé lidi a lesbicky, homosexuálně, bisexuálně a transsexuálně orientované osoby, osoby neujasněné a smíšené pohlavní identity (LGBTQI) do mírového procesu a do procesu usmíření, a podtrhuje důležitou úlohu, kterou může v tomto směru hrát umění a mezikulturní dialog, jak se uvádí ve společném sdělení Evropské komise a vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku s názvem „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029);

33.  zdůrazňuje, že je důležité zabývat se zvláštními potřebami vdov z různých věkových skupin v oblastech konfliktů či oblastech, v nichž byly konflikty nedávno ukončeny, zejména jejich potřebami finanční a psychologické podpory, a uznává prominentní úlohu, kterou mohou sehrát v mírovém procesu a procesu usmíření;

34.  zdůrazňuje, že náboženské a kulturní rozdíly nebo rozdíly v tradicích nemohou v žádném případě ospravedlnit diskriminaci nebo jakoukoli formu násilí; podporuje iniciativu EU nazvanou „Předcházení násilnému extremismu: přístup zohledňující rovnost žen a mužů“ a vyzývá k podpoře projektů zohledňujících genderové aspekty, které posilují úlohu žen a dívek v oblasti budování míru, předcházení konfliktům a terorismu a v oblasti humanitární pomoci;

35.  vyzývá ESVČ, aby podporovala úlohu žen v předcházení terorismu; konstatuje, že – jak prokázaly různé studie – ženy jsou jako matky schopny odpoutat své děti prostřednictvím stálého dialogu a klíčové citové vazby od různých forem radikalizace, jimž by mohly být vystaveny, a chránit je před rizikem mentálního podmanění různými extrémistickými skupinami; zdůrazňuje, že právě proto, že ženy jsou kontaktním bodem mezi komunitou a vlastní rodinou, mohou hrát úlohu „strážkyň“ a poskytovat zásadní informace, jež mohou vést k nenásilným zásahům za účelem předejití případným teroristickým činům;

36.  naléhavě žádá EU, aby v rámci svých činností ve třetích zemích a ve svých členských státech bojovala proti násilí na základě pohlaví, a to podle svých nejlepších možností a při využití všech dostupných nástrojů;

37.  odsuzuje hrůzné činy páchané na vysídlených osobách, jako jsou uprchlíci, migranti a žadatelé o azyl, především pokud jde o ženy a dívky; odsuzuje skutečnost, že v některých třetích zemích je homosexualita dosud trestným činem; odsuzuje všechny formy diskriminace a násilí útočící na osoby LGBTQI; odsuzuje současnou situaci, kdy ve snaze požádat o azyl v EU se ženy a osoby LGBTQI vystavují na cestě a v přijímacích centrech vážnému riziku sexuálně a genderově motivovaného násilí; zdůrazňuje, že ženy, dívky a osoby LGBTQI , které mají opodstatněné obavy z pronásledování na základě genderu, musí mít možnost bezpečně požádat o víza z humanitárních důvodů; vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření pro zajištění ochrany migrujících žen, uprchlíků a žadatelů o azyl, jako je právní poradenství, přístup ke zdravotní péči, bezpečné prostory pro ženy a děti a přístup k péči o sexuální a reprodukční zdraví a k právům na toto zdraví, včetně bezpečného umělého přerušení těhotenství;

38.  zdůrazňuje, že různé podoby genderového násilí a diskriminace, mimo jiné znásilnění a sexuální násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, domácí násilí, takzvané zločiny ze cti a státem tolerovaná genderová diskriminace, představují pronásledování a měly by být považovány za legitimní důvod žádosti o azyl nebo o humanitární ochranu, což by se mělo v tomto novém nástroji odrazit; vyzývá proto Komisi, aby uznala pronásledování na základě pohlaví jako platný důvod pro žádost o mezinárodní ochranu a aby zajistila začlenění genderového hlediska do všech fází azylového řízení, a to v souladu s pokyny vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z roku 2002, které se týkají mezinárodní ochrany: pronásledování na základě pohlaví;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily používání genderově citlivého přístupu v zájmu plnění zvláštních potřeb žen a dívek, které potřebují mezinárodní ochranu, a to se zvláštním důrazem na poskytování pomoci ženám a dívkám, jež jsou obětmi genderového násilí v zemi svého původu a v průběhu migrace;

40.  odsuzuje všechny formy diskriminace a násilí útočící na osoby LGBTQI; vyzývá ESVČ, aby v souladu s pokyny pro prosazování a ochranu všech lidských práv osob LGBTI zvyšovala a prosazovala celosvětové povědomí o právech osob LGBTQI prostřednictvím vnějších činností EU s cílem ukončit diskriminaci, jíž každodenně čelí;

41.  odsuzuje skutečnost, že ženy v některých zemích mají dosud omezený přístup k rozhodovacím procesům, a jsou tak zbaveny základních občanských práv.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	22.10.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	18 5 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Daniela Aiuto, Maria Arena, Beatriz Becerra Basterrechea, Heinz K. Becker, Vilija Blinkevičiūtė, Arne Gericke, Anna Hedh, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Barbara Matera, Angelika Mlinar, Maria Noichl, Marijana Petir, Pina Picierno, João Pimenta Lopes, Liliana Rodrigues, Ernest Urtasun, Ángela Vallina, Anna Záborská, Jana Žitňanská
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	José Inácio Faria, Eleonora Forenza, Jordi Solé, Julie Ward

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

18	+
ALDE	Beatriz Becerra Basterrechea, Angelika Mlinar
EFDD	Daniela Aiuto
GUE/NGL	Eleonora Forenza, Ángela Vallina
PPE	José Inácio Faria, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Barbara Matera
S&D	Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Hedh, Maria Noichl, Pina Picierno, Liliana Rodrigues, Julie Ward
VERTS/ALE	Florent Marcellesi, Jordi Solé, Ernest Urtasun

5	-
ECR	Arne Gericke, Jana Žitňanská
PPE	Heinz K. Becker, Marijana Petir, Anna Záborská

1	0
GUE/NGL	João Pimenta Lopes

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

• [1]  Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 50.
• [2]  Přijaté texty, P8_TA(2018)0239.
• [3]  „Zpráva ESVČ o lidských zdrojích za rok 2017“ zveřejněná dne 16. května 2018.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	12.11.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	41 6 8
Členové přítomní při konečném hlasování	Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Bas Belder, James Carver, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Tunne Kelam, Wajid Khan, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Michel Reimon, Jean-Luc Schaffhauser, Anders Sellström, Alyn Smith, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Andrea Bocskor, Neena Gill, Rebecca Harms, Marek Jurek, Juan Fernando López Aguilar, Antonio López-Istúriz White, Urmas Paet, Bodil Valero, Mirja Vehkaperä, Marie-Christine Vergiat
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Eleonora Evi, Rupert Matthews, Miroslav Mikolášik, Liliana Rodrigues, Flavio Zanonato

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

41	+
ALDE	Petras Auštrevičius, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl, Mirja Vehkaperä
EFDD	Aymeric Chauprade, Eleonora Evi
PPE	Michèle Alliot-Marie, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Tunne Kelam, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Ramona Nicole Mănescu, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Anders Sellström, Jaromír Štětina
S&D	Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Neena Gill, Wajid Khan, Arne Lietz, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Liliana Rodrigues, Flavio Zanonato
VERTS/ALE	Rebecca Harms, Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Alyn Smith, Jordi Solé, Bodil Valero

6	-
ECR	Bas Belder, Marek Jurek
ENF	Jean-Luc Schaffhauser
NI	James Carver, Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

8	0
ECR	Rupert Matthews, Charles Tannock
GUE/NGL	Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat
PPE	Andrea Bocskor, Miroslav Mikolášik

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se