Postup : 2018/2086(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0378/2018

Předložené texty :

A8-0378/2018

Rozpravy :

PV 14/01/2019 - 20
CRE 14/01/2019 - 20

Hlasování :

PV 15/01/2019 - 8.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0012

ZPRÁVA     
PDF 481kWORD 59k
22.11.2018
PE 623.760v02-00 A8-0378/2018

o posouzení využívání rozpočtu EU pro reformu veřejného sektoru

(2018/2086(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Brian Hayes

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o posouzení využívání rozpočtu EU pro reformu veřejného sektoru

(2018/2086(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na studii nazvanou „Reforma veřejného sektoru: jak se rozpočet EU využívá na její podporu“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky v roce 2016(1),

–  s ohledem na strategii Evropa 2020,

–  s ohledem na současné období financování EU (2014–2020) a na návrh Komise na nový víceletý finanční rámec (2021–2028),

–  s ohledem na dohodu o zvýšení rozpočtu programu na podporu strukturálních reforem, kterou dosáhli spolunormotvůrci v červenci 2018,

–  s ohledem na článek 197 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0378/2018),

A.  vzhledem k tomu, že veřejná správa v členských státech má zásadní význam pro provádění rozpočtu EU a že její účinné fungování může pomáhat při vytváření moderních systémů, které zlepšují prosperitu a blahobyt v EU;

B.  vzhledem k tomu, že návrh nového víceletého finančního rámce (VFR) neobsahuje v současné podobě specializovaný cíl pro veřejnou správu;

1.  konstatuje, že pravomoci veřejné správy jsou rozděleny mezi různé útvary Komise a že to komplikuje účinnou koordinaci příslušných útvarů, programů a iniciativ financovaných z prostředků EU; požaduje, aby byly všechny programy technické pomoci lépe koordinovány s cílem předejít překrývání a malé účinnosti opatření, což by negovalo veškeré úsilí Komise o podporu kombinovaného využívání fondů s cílem využít jejich vzájemných synergií; vyzývá Komisi, aby zlepšila systémy výměny osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům zavádět nejlepší postupy, aniž by ukládaly politiky zaměřené na devalvaci mezd a sociálně neudržitelné reformy;

2.  vyzývá příštího předsedu Komise, aby určil jednoho komisaře, který ponese odpovědnost za otázky týkající se lepší veřejné správy a správy věcí veřejných;

3.  je toho názoru, že účinná reforma veřejného sektoru je zásadní, aby bylo možné pomoci členským státům přizpůsobit se měnícím se podmínkám, zvýšit odolnost vůči budoucím krizím, rozšířit elektronickou veřejnou správu a zlepšit poskytování služeb v celé EU, zejména v souvislosti s novými technologiemi a systémy IT, a že by ve velké míře napomohla při snižování plýtvání a odpadu, ztrátám či podvodnému používání prostředků EU; požaduje proto, aby se i v příštích programových obdobích počítalo s financováním opatření na zavedení elektronické veřejné správy v souladu se zásadami a prioritami stanovenými v akčním plánu EU pro „eGovernment“;

4.  konstatuje, že zejména zaostávající regiony mají často problémy s přístupem k finančním prostředkům nebo s jejich použitím, především v důsledku byrokracie, omezené administrativní kapacity nebo nesrovnalostí; doufá proto, že členské státy budou pokračovat ve vnitřních reformách zaměřených na skutečnou realizaci zásady řádné správy a urychlení soudních řízení;

5.  konstatuje, že z rozpočtu EU je členským státům EU poskytováno na podporu reformy veřejné správy přibližně 9 miliard EUR; vybízí Komisi, aby této finanční podpoře odpovídalo cílené sdílení znalostí, zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy;

6.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s členskými státy s cílem podpořit zaostávající regiony posílením kapacit a správního řízení;

7.  požaduje přijetí opatření prosazujících provádění programů na podporu vývoje a provádění strategií v oblasti lidských zdrojů, například prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, rovněž za účasti vedoucích představitelů a dalších vysoce postavených osob;

8.  zdůrazňuje, že bylo často zjištěno, že se konkrétní operační programy a další zdroje financování z EU v řadě hledisek překrývají, a požaduje předložení příslušných návrhů; doufá tudíž, že dojde ke zlepšení pomoci v zájmu podpory koordinace, doplňkovosti a zjednodušení;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly operační programy prováděny co nejúčinnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem; považuje za zásadní, aby členské státy nevytvářely další pravidla, která příjemcům komplikují využívání finančních prostředků;

10.  konstatuje, že Komise nemá ani standardizovaný a sdílený rámec pro hodnocení veřejné správy ani metodu systematického sběru údajů; se znepokojením konstatuje, že v důsledku nedostatku těchto nástrojů jsou analýzy Komise týkající se různých otázek v členských státech neúplné; navrhuje opětovné začlenění kapitoly věnované veřejné správě a správě věcí veřejných do roční analýzy růstu;

11.  vyzývá Komisi, aby předem posoudila správní kapacitu struktur odpovídajících za provádění rozvojových politik a u zvláště strategicky důležitých projektů podpořila vnitrostátní struktury a agentury schopné stanovit a urychlit provádění programů a jednotlivých operací;

12.  je přesvědčen, že by VFR měl být využíván ke stimulování programů, které zajistí lepší veřejnou správu a správu věcí veřejných, zejména s cílem pomoci členským státům v době hospodářského útlumu, protože v takové situaci mohou reformy v oblasti systémů veřejné správy dotčeným členským státům pomoci;

13.  vítá skutečnost, že v rámci příštího VFR byly předloženy návrhy s cílem vyhnout se překrývání programů a podpořit další zjednodušení;

14.  vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala specializovaný hodnotící rámec, který zahrne kvantitativní a kvalitativní aspekty vysoce kvalitní veřejné správy, a aby vybudovala vlastní analytickou kapacitu; poukazuje na to, že je nezbytné určit slabé stránky každého členského státu a při použití plánovaných zdrojů podpořit opatření na překonání problémů posílením kritéria předběžné podmínky a stanovením cílů;

15.  navrhuje, aby Komise posílila politický dialog s členskými státy tím, že zajistí zřízení specializovaného fóra;

16.  navrhuje, aby byl v parlamentním kalendáři vyčleněn čas na strukturovaný dialog s vnitrostátními parlamenty o otázkách spojených se zlepšováním veřejné správy v celé EU; požaduje, aby EU zlepšila monitorování a hodnocení evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů v rámci tematického cíle č. 11 začleněním konkrétních ukazatelů k posouzení pokroku v plnění cílů a priorit EU týkajících se reforem veřejné správy;

17.  vítá vypracování referenčního kritéria pro posouzení schopnosti veřejné správy kandidátských zemí EU převzít odpovědnost za členství v EU; doufá, že členské státy budou pokračovat ve vnitřních reformách zaměřených na ještě konkrétnější realizaci zásady řádné správy;

18.  konstatuje, že Evropská cena pro veřejný sektor (EPSA) je spolufinancována Komisí a některými členskými státy a sdružuje nejlepší, nejinovativnější a nejefektivnější subjekty v evropském veřejném sektoru; zastává názor, že by Komise měla zajistit lepší výměnu poznatků a informací a usilovat o širší dosah v celé Evropě;

19.  považuje za nezbytné prosazovat v rámci veřejné správy inovativní postupy, které podpoří lepší konektivitu, digitalizaci a kvalitní digitální služby pro občany, podniky i veřejné orgány umožňující stále držet krok s rychlým rozvojem nových technologií v dotyčných oblastech; vítá skutečnost, že nový návrh nařízení o společných ustanoveních poskytuje budoucím příjemcům nezbytné informace nezbytné k tomu, aby mohli tyto systémy využívat co nejrychleji;

20.  uznává, že zapojení místní správy je nezbytným předpokladem pro dosažení cílů na úrovni EU v této oblasti; upozorňuje na návrh v Tallinském prohlášení týkající se „posílení společných struktur správy věcí veřejných s místními a regionálními orgány“ na vnitrostátní úrovni(2);

21.  vítá stávající sítě(3), v nichž se sdružují zástupci členských států – zejména těch, které dostávají finanční prostředky EU –, s cílem zlepšit veřejnou správu prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a vzájemného učení;

22.  zastává názor, že stávající sítě by mohly významně zlepšit svou výkonnost stanovením ambicióznějších cílů a rozvojem proaktivnějších přístupů, jako je učení na základě srovnávání, spojující sebehodnocení členských států s posíleným systémem vzájemného hodnocení;

23.  je přesvědčen, že vysoce kvalitní veřejná správa je základním předpokladem pro dosažení cílů politiky EU v rámci VFR a v jiných oblastech; zdůrazňuje význam dobré komunikace a politického povědomí při budování důvěry a podpoře pozitivních reformních opatření a programů;

24.  považuje za nezbytné stále posuzovat, zda politiky soudržnosti dodržují zásady adicionality a doplňkovosti ve vztahu k operacím financovaným z běžných zdrojů, a to i s cílem vyhnout se tomu, aby politiky soudržnosti nahrazovaly běžné vnitrostátní zdroje;

25.  konstatuje, že ačkoli zdroje ESI fondů pro regionální prováděcí plán v posledním programovém období kvantitativně vzrostly, bylo by možné zlepšit monitorování s cílem posoudit dopad tohoto financování na regionální prováděcí plán;

26.  požaduje pokračování činnosti pracovních skupin Komise odpovědných za pomoc vnitrostátním orgánům členských států v zájmu lepšího provádění fondů politiky soudržnosti v členských státech, jež zaostávají, pokud jde o čerpání zdrojů ESI fondů;

27.  zdůrazňuje význam programu podpory reforem a doufá, že tento program bude v nadcházejícím programovém období posílen tak, aby byla zdůrazněna jeho úloha podpory, než jen zdroje technické pomoci, a že se rovněž zlepší jeho účinnost a účelnost, aniž by byl snížen rozpočet na politiku soudržnosti o částky, které v současné době navrhuje Komise ve VFR na období 2021–2027;

28.  konstatuje, že EU, i když nemá přímé zákonné pravomoci v administrativním sektoru, má pozitivní vliv na veřejnou správu členských států a zejména hraje nepřímou úlohu prostřednictvím stanovení správních norem v acquis communautaire, umožněním výměny osvědčených postupů v celé Unii i prostřednictvím rozpočtových nástrojů zaměřených na podporu a prosazování reformy veřejné správy posilováním správní kapacity, účinnosti správy a pobídkami k inovacím ve veřejném sektoru;

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Studie – „Reforma veřejného sektoru: jak se rozpočet EU využívá na její podporu“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce D – Rozpočtové záležitosti, 2016.

(2)

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ministerial-declaration-egovernment-tallinn-declaration

(3)

Evropská síť veřejné správy (EUPAN); tematická síť pro veřejnou správu a správu věcí veřejných a další platformy a sítě se zvláštním zaměřením na spravedlnost, boj proti korupci, digitalizaci, zadávání veřejných zakázek atd.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zpráva vychází ze studie GŘ IPOL zveřejněné v srpnu 2016 s názvem „Reforma veřejného sektoru: jak se rozpočet EU využívá na její podporu“, která byla projednána formou veřejného slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT).

Studie zdůraznila, že od roku 2007 se úloha rozpočtu EU na podporu správních reforem posílila. Iniciativy EU a rozpočtové nástroje EU určené k rozvoji a zlepšení reformy veřejné správy jsou však nesystematické a postrádají soudržnost.

Studie ukazuje, že i když má rozpočet EU pozitivní dopad na reformy veřejné správy v různých členských státech, existuje velký potenciál pro lepší využití rozpočtu EU v této oblasti. Ze studie vyplývá, že potenciál řešení elektronické veřejné správy by mohl být hlavním cílem reforem veřejné správy podporovaných EU, neboť občanům usnadňuje přístup k veřejným službám.

V principiálním přístupu k reformám veřejné správy existuje řada nedostatků. V doporučeních pro jednotlivé země nejsou důsledně identifikovány špatné administrativní výkony nebo obzvláště problematické administrativní nedostatky, což by se mohlo zlepšit.

Mezi další doporučení uvedená ve studii patří:

–  lepší ukazatele hodnocení a výkonnosti pro strukturální fondy;

–  sladění programu EU Spravedlnost s doporučeními pro jednotlivé země;

–  rozvíjení součinnosti a doplňkovosti v oblasti elektronické veřejné správy a technické pomoci;

–  podpora vzájemné výměny informací ohledně reforem veřejné správy;

–  využití plného potenciálu Útvaru na podporu strukturální reformy (SRSS)

Jedná se o 114stránkovou studii, kterou zadal Evropský parlament na základě žádosti výboru CONT. Je pouze správné, že výbor CONT navazuje na tuto studii svým vlastním souborem politických doporučení prostřednictvím zprávy z vlastního podnětu.

Tento návrh nemá naprosto nic společného s privatizací veřejných služeb; jedná se o zvýšení efektivity ve veřejné správě členských států a využití rozpočtu EU k tomuto účelu. Členské státy mají mnohem větší prostor ke spolupráci při sdílení osvědčených postupů a EU zase velký potenciál ke koordinaci reforem veřejné správy.


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (26.10.2018)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

o posouzení toho, jak je rozpočet EU využíván pro reformu veřejného sektoru

(2018/2086(INI))

Zpravodaj: Raffaele Fitto

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že EU, i když nemá přímou soudní pravomoc v administrativním sektoru, má pozitivní dopad na veřejnou správu členských států a zejména hraje nepřímou úlohu prostřednictvím definování administrativních standardů v acquis Unie, výměny osvědčených postupů v celé Unii i prostřednictvím rozpočtových nástrojů za účelem podpořit a povzbudit reformu veřejné správy posílením správní kapacity, účinnosti správy a pobídkami k inovacím ve veřejném sektoru;

2.  domnívá se, že i přestože zdroje fondů ESI pro plán regionálního provádění (PAR) v posledním programovém období kvantitativně vzrostly, bylo by možné zlepšit monitorování pro hodnocení dopadu tohoto financování na plán regionálního provádění;

3.  vítá, že byly předloženy návrhy pro příští víceletý finanční návrh s cílem vyhnout se překrývání programů a podpořit další zjednodušení;

4.  zdůrazňuje, že často bylo zjištěno, že se konkrétní operativní programy a další zdroje financování z EU v řadě míst překrývají, a vyzývá k předložení příslušných návrhů v tomto směru; doufá, že za tímto účelem dojde ke zlepšení zásahů zaměřených na koordinaci, doplňkovost a zjednodušení;

5.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly operační programy prováděny co nejúčinněji a uživatelsky vstřícným způsobem; považuje za zásadní, aby členské státy nepřidávaly další pravidla komplikující využívání prostředků příjemci;

6.  považuje za nezbytné stále vyhodnocovat dodržování zásady adicionality a doplňkovosti politik soudržnosti s ohledem na příspěvky financované z řádných zdrojů, i s cílem vyhnout se tomu, aby politiky soudržnosti nahrazovaly řádné vnitrostátní zdroje;

7.  žádá, aby byly všechny programy technické pomoci lépe koordinovány s cílem vyhnout se tomu, aby se tato pomoc překrývala, a aby se zajistilo, že tato opatření budou účinnější, v souladu s veškerým úsilím Komise o podporu kombinování fondů s cílem využít jejich vzájemných synergií;

8.  zdůrazňuje, že je nezbytné zhodnotit kritičnost pro každý členský stát a v rámci plánovaných zdrojů podpořit opatření na podporu orgánů odpovídajících za řešení problémů, zdokonalením kritéria podmíněnosti a plněním stanovených cílů;

9.  vyzývá Komisi, aby předběžně posoudila správní kapacitu struktur odpovídajících za provádění rozvojových politik a u zvláště strategicky důležitých projektů podpořila využívání vnitrostátních orgánů a agentur schopných posílit a urychlit provádění programů a jednotlivých zásahů;

10.  konstatuje, že často, zejména v regionech s opožděným rozvojem, zde existují obtíže v přístupu k financování a v jeho využití, především kvůli byrokratickým problémům, kapacitním problémům nebo nesrovnalostem; doufá proto, že členské státy budou pokračovat ve vnitřních reformách, které více konkretizují používání zásady řádné správy a podporují rychlost soudních řízení;;

11.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s členskými státy na podporu zaostávajících regionů posílením kapacit a správního řízení;

12.  považuje za nezbytné prosazovat uvnitř veřejné správy inovativní postupy, které podpoří lepší konektivitu, digitalizaci a kvalitní digitální služby pro občany, podniky i veřejné orgány umožňující stále držet krok s rychlým rozvojem nových technologií v dotyčných oblastech; vítá, že návrh nového nařízení o společných ustanoveních v příštím programovém období počítá s financováním kroků na šíření elektronické správy v souladu se zásadami a prioritami oznámenými v akčním plánu EU pro elektronickou správu a zároveň budoucí příjemci obdrželi všechny nezbytné informace umožňující jim co nejrychleji využívat tyto systémy;

13.  vyzývá k přijetí opatření prosazujících provádění programů na podporu vývoje a provádění strategií v oblasti lidských zdrojů, například prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi členskými státy rovněž zahrnujícími vedoucí představitele a další osoby v řídících funkcích;

14.  vyzývá k pokračování činnosti pracovních skupin Komise odpovědných za pomoc vnitrostátním orgánům členských států s lepším prováděním fondů politiky soudržnosti v členských státech, jež zaostávají, pokud jde o absorpci evropských strukturálních a investičních fondů.

15.  zdůrazňuje význam programu podpory strukturálních reforem a doufá, že tento program bude v nadcházejícím programovém období posílen tak, aby byla zdůrazněna jeho úloha podpory, spíše než technické pomoci, a rovněž, aby byl tento program zlepšen z hlediska účinnosti a účelnosti a aniž by se snižoval rozpočet na politiku soudržnosti o částky v současnosti navrhované Komisí ve VFR na období 2021–2027.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, Aleksander Gabelic, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Raffaele Fitto, Elsi Katainen, Ivana Maletić, Bronis Ropė, Milan Zver

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

35

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Elsi Katainen, Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg

ECR

Raffaele Fitto, Mirosław Piotrowski, Ruža Tomašić

EFDD

Rosa D’Amato

GUE/NGL

Martina Michels, Younous Omarjee, Ángela Vallina

PPE

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Daniel Buda, Tamás Deutsch, Marc Joulaud, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Ramón Luis Valcárcel Siso, Milan Zver, Lambert van Nistelrooij

S&D

Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Aleksander Gabelic, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Derek Vaughan, Kerstin Westphal

1

-

NI

Konstantinos Papadakis

2

0

VERTS/ALE

Bronis Ropė, Monika Vana

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Tamás Deutsch, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Wolf Klinz, Bogusław Liberadzki, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Bart Staes, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Richard Ashworth, Caterina Chinnici, Julia Pitera, Miroslav Poche

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Howarth, Tiemo Wölken


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

16

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Wolf Klinz

PPE

Richard Ashworth, Tamás Deutsch, Ingeborg Gräßle, Julia Pitera, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Tomáš Zdechovský

S&D

Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Caterina Chinnici, John Howarth, Bogusław Liberadzki, Miroslav Poche, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Bart Staes

0

-

 

 

1

0

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí