ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie

26.11.2018 - (COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD)) - ***I

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Virginie Rozière
Zpravodajové: (*):
Miguel Viegas, Hospodářský a měnový výbor
Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
      (*)  Přidružené výbory – článek 54 jednacího řádu


Postup : 2018/0106(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0398/2018
Předložené texty :
A8-0398/2018
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie

(COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0218),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, články 62, 91, 100, 103, 109, 114, 168, 169, 192, 207 a čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0159/2018),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 26. září 2018[1],

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018[2],

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0398/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Právní východisko 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, články 62, 91, 100, 103, 109, 114, 168, 169, 192, 207 a čl. 325 odst. 4 této smlouvy a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, články 62, 91, 100, 103, 109, 114, čl. 153 odst. 1 písm. a), b) a e), čl. 157 odst. 3, články 168, 169, 192, 207 a čl. 325 odst. 4 této smlouvy a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 31 této smlouvy,

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Osoby, které pracují pro určitou organizaci nebo jsou s ní v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Tím, že záležitost oznámí, hrají klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a jejich předcházení a při zajišťování blaha společnosti. Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření.

(1)  Osoby, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s ní v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Tím, že záležitost oznámí, hrají klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva, při nichž je poškozován veřejný zájem, a jejich předcházení, jakož i zajišťování blaha společnosti jako celku. Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření. V této souvislosti je na evropské i mezinárodní úrovni stále více uznávána důležitost zajištění vyvážené a účinné ochrany oznamovatelů. Cílem této směrnice je proto vytvořit ovzduší důvěry, které by oznamovatelům umožňovalo oznamovat zjištěné nebo předpokládané případy porušování práva a případy ohrožení veřejného zájmu, a posílit uplatňování svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, které jsou zakotveny v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie. Je důležité zdůraznit, že tyto svobody jsou základním kamenem investigativní žurnalistiky a zásady utajení zdrojů informací.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Na úrovni Unie jsou oznámení oznamovatelů jedním z počátečních prvků prosazování práva Unie: vnitrostátním a unijním systémům prosazování práva poskytují informace, jež vedou k účinnému odhalení, vyšetřování a stíhání případů porušení práva Unie.

(2)  Na úrovni Unie jsou oznámení a zveřejnění ze strany oznamovatelů a investigativních novinářů jedním z počátečních prvků prosazování práva Unie: vnitrostátním a unijním systémům prosazování práva poskytují informace, jež často vedou k účinnému odhalení, vyšetřování a stíhání případů porušení práva Unie, a tím posilují transparentnost a zodpovědnost.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)  Všechny velké skandály, které byly odhaleny veřejnosti od roku 2014, jako například LuxLeaks a Panama Papers, vyšly najevo díky jednání oznamovatelů.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V určitých oblastech politiky může porušování práva Unie způsobit vážné poškození veřejného zájmu ve smyslu vytvoření značných rizik pro blaho společnosti. Jestliže byly v těchto oblastech zjištěny nedostatky při prosazování a oznamovatelé se nacházejí v privilegovaném postavení, pokud jde o zveřejnění těchto porušení, je nutné prosazování posílit zajištěním účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními a zavedením účinných kanálů pro oznamování.

(3)  Porušování práva Unie může způsobit poškození veřejného zájmu ve smyslu vytvoření značných rizik pro blaho společnosti a narušit důvěru občanů v jednání Unie. Vzhledem k tomu, že oznamovatelé se obvykle nacházejí v privilegovaném postavení, v němž mohou taková porušení zveřejnit, a že i navzdory osobnímu či profesnímu riziku mají odvahu tyto informace předat nebo oznámit na ochranu veřejného zájmu, je nutné prosazování práva Unie posílit zajištěním účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními a zavedením účinných, nezávislých, důvěrných a bezpečných kanálů pro oznamování.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Ochrana oznamovatelů, která je v Evropské unii v současnosti dostupná, je mezi členskými státy roztříštěná a v jednotlivých oblastech politiky je rozdílná. Důsledky porušování práva Unie s přeshraničním rozměrem, která odhalili oznamovatelé, dokládají, že nedostatečná ochrana v jednom členském státě má negativní dopad nejen na fungování politik EU v tomto členském státě, nýbrž že se tento dopad může rozšířit i do ostatních členských států a celé EU.

(4)  Ochrana oznamovatelů, která je v Evropské unii v současnosti dostupná, je mezi členskými státy i mezi orgány, institucemi a subjekty Unie roztříštěná a je rozdílná rovněž v jednotlivých oblastech politiky. Důsledky porušování práva Unie s přeshraničním rozměrem, která odhalili oznamovatelé, dokládají, že nedostatečná ochrana v jednom členském státě má negativní dopad nejen na fungování politik EU v tomto členském státě, nýbrž že se tento dopad může rozšířit i do ostatních členských států a celé EU.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Článek 33 Úmluvy OSN proti korupci, jíž jsou Unie a její členské státy smluvními stranami, jasně stanoví, že je třeba přijmout odpovídající právní opatření na ochranu osob, které v dobré víře a na základě pádných důvodů sdělí příslušným orgánům skutečnosti týkající se trestných činů vymezených v souladu s touto úmluvou, proti nespravedlivému zacházení.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b)   Pro usnadnění zveřejňování informací a vytvoření otevřené kultury podávání zpráv by podmínky zveřejňování informací měly být v souladu s doporučením Rady Evropy CM/Rec (2014) 7 o ochraně oznamovatelů. Sdělovacím prostředkům by v žádném směru nemělo být bráněno odhalovat protiprávní jednání, a plnit tak svou demokratickou úlohu.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Společné minimální normy zajišťující účinnou ochranu oznamovatelů by se proto měly uplatňovat v aktech a oblastech politiky, ve kterých i) je nutné posílit prosazování; ii) klíčovým faktorem, který negativně ovlivňuje prosazování, je nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů a iii) porušování práva Unie může mít za následek vážné poškození veřejného zájmu.

(5)  Společné minimální právní normy zajišťující účinnou ochranu oznamovatelů s obecným a komplexním přístupem by se proto měly uplatňovat ve všech unijních a vnitrostátních aktech a oblastech politiky, ve kterých i) je nutné posílit prosazování; ii) klíčovým faktorem, který negativně ovlivňuje prosazování, je nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů a iii) porušování práva Unie či členských států může mít za následek vážné poškození veřejného zájmu.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  Měla by být prosazována ochrana oznamovatelů s cílem podporovat prostředí vedoucí ke svobodě informací a sdělovacích prostředků; to v první řadě vyžaduje, aby novináři a jejich zdroje, včetně oznamovatelů, měli účinnou ochranu proti jakémukoli narušení jejich bezpečnosti a jejich mentální a fyzické integrity a aby bylo zabráněno veškerým pokusům o jejich zastrašování nebo o oslabení jejich nezávislosti.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Ochrana oznamovatelů je nezbytná k lepšímu prosazování práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Kromě nutnosti předcházet podvodům a korupci v souvislosti s plněním rozpočtu Unie, včetně zadávání veřejných zakázek, a odhalovat je je nezbytné zabývat se nedostatečným prosazováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek ze strany vnitrostátních orgánů veřejné moci a určitých provozovatelů veřejných služeb při pořizování zboží, stavebních prací a služeb. Porušování těchto pravidel narušuje hospodářskou soutěž, zvyšuje náklady podnikání, porušuje zájmy investorů a akcionářů a celkově snižuje přitažlivost pro investice a vytváří pro všechny podniky v Evropě nerovné podmínky, čímž nepříznivě ovlivňuje řádné fungování vnitřního trhu.

(6)  Ochrana oznamovatelů je nezbytná k lepšímu prosazování práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Kromě nutnosti předcházet podvodům a korupci v souvislosti s plněním rozpočtu Unie, včetně zadávání veřejných zakázek, a odhalovat je je nezbytné zabývat se nedostatečným prosazováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek ze strany vnitrostátních orgánů veřejné moci a určitých provozovatelů veřejných služeb při pořizování zboží, stavebních prací a služeb. Porušování těchto pravidel narušuje hospodářskou soutěž, zvyšuje náklady podnikání, porušuje zájmy investorů a akcionářů a celkově snižuje přitažlivost pro investice a vytváří pro všechny podniky v Evropě nerovné podmínky, čímž nepříznivě ovlivňuje řádné fungování vnitřního trhu. Ve většině případů vede toto porušování k vážnému ohrožení důvěry občanů ve veřejné instituce, a tedy i řádného fungování demokracie. Mělo by být vyvinuto maximální úsilí s cílem chránit ty, kteří oznamují zneužití nebo porušení povinností ve vztahu k rozpočtu EU a orgánům a institucím EU.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Režim ochrany osob oznamujících porušování práva Unie nenahrazuje potřebu posílit prostředky dohledu jednotlivých členských států a jejich veřejných struktur, které by měly neustále zdokonalovat své schopnosti v boji proti daňovým podvodům a praní peněz, ani potřebu aktivní mezinárodní spolupráce v těchto oblastech.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  V oblasti finančních služeb již normotvůrce Unie uznal přidanou hodnotu ochrany oznamovatelů. V období po finanční krizi, která odhalila vážné nedostatky v prosazování příslušných pravidel, byla zavedena opatření k ochraně oznamovatelů ve značném počtu legislativních nástrojů v této oblasti34. Konkrétně v souvislosti s obezřetnostním rámcem vztahujícím se na úvěrové instituce a investiční podniky stanoví směrnice 2013/36/EU35 ochranu oznamovatelů, která je rozšířena i na nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky.

(7)  V oblasti finančních služeb již normotvůrce Unie uznal přidanou hodnotu odvětvových opatření na ochranu oznamovatelů. V období po finanční krizi, která odhalila vážné nedostatky v prosazování příslušných pravidel, byla zavedena opatření k ochraně oznamovatelů ve značném počtu legislativních nástrojů v této oblasti34. Konkrétně v souvislosti s obezřetnostním rámcem vztahujícím se na úvěrové instituce a investiční podniky stanoví směrnice 2013/36/EU35 ochranu oznamovatelů, která je rozšířena i na nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky. Nicméně počet případů na vysoké úrovni týkajících se evropských finančních institucí ukázal, že ochrana oznamovatelů v takovýchto institucích je i nadále neuspokojivá a že obavy z potrestání ze strany zaměstnavatelů i orgánů stále oznamovatelům brání v tom, aby s informacemi o porušení práva veřejně vystoupili.

_________________

_________________

34 Sdělení ze dne 8.12.2010 „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“.

34 Sdělení ze dne 8.12.2010 „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“.

35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Význam ochrany oznamovatelů z hlediska předcházení porušování pravidel Unie v oblasti bezpečnosti dopravy a odrazování od takovéhoto porušování, které může ohrozit životy lidí, již bylo uznáno v odvětvových nástrojích Unie v oblasti bezpečnosti letectví38 a bezpečnosti námořní dopravy39, které stanoví uzpůsobená opatření na ochranu oznamovatelů i zvláštní kanály pro oznamování. Tyto nástroje zahrnují rovněž ochranu pracovníků, kteří oznámí své vlastní neúmyslné chyby (tzv. „spravedlivé posuzování“), před odvetnými opatřeními. Stávající prvky ochrany oznamovatelů v těchto dvou oblastech je nezbytné doplnit a zajistit takovouto ochranu k lepšímu prosazování bezpečnostních norem rovněž u ostatních druhů dopravy, konkrétně silniční a železniční dopravy.

(9)  Význam ochrany oznamovatelů z hlediska předcházení porušování pravidel Unie v oblasti bezpečnosti dopravy a odrazování od takovéhoto porušování, které může ohrozit životy lidí, již bylo uznáno v odvětvových nástrojích Unie v oblasti bezpečnosti letectví38 a bezpečnosti námořní dopravy39, které stanoví uzpůsobená opatření na ochranu oznamovatelů i zvláštní kanály pro oznamování. Tyto nástroje zahrnují rovněž ochranu pracovníků, kteří oznámí své vlastní neúmyslné chyby (tzv. „spravedlivé posuzování“), před odvetnými opatřeními. Stávající prvky ochrany oznamovatelů v těchto dvou oblastech je nezbytné mimo jiné doplnit a rozšířit a zajistit takovouto ochranu k okamžitému lepšímu prosazování bezpečnostních norem rovněž u ostatních druhů dopravy, konkrétně u zvláštní, vnitrozemské lodní, silniční a železniční dopravy.

_________________

_________________

38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních (Úř. věst. L 122, s. 18).

38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních (Úř. věst. L 122, s. 18).

39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, s. 57).

39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, s. 57).

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Shromažďování důkazů, odhalování a řešení trestných činů proti životnímu prostředí a nezákonného jednání proti ochraně životního prostředí je i nadále problematické a je třeba je posílit, jak bylo uznáno ve sdělení Komise nazvaném „Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti“ ze dne 18. ledna 201840. Ačkoli v současnosti existují pravidla pro ochranu oznamovatelů pouze v jednom odvětvovém nástroji týkajícím se ochrany životního prostředí41, zavedení takovéto ochrany se jeví jako nezbytné k zajištění účinného prosazování acquis Unie v oblasti životního prostředí, jehož porušování může způsobit vážné poškození veřejného zájmu s možným efektem přelévání přes hranice států. To je důležité i v případech, kdy škody na životním prostředí mohou způsobit nebezpečné výrobky.

(10)  Shromažďování důkazů, předcházení, odhalování a řešení trestných činů proti životnímu prostředí a nezákonného jednání nebo opomenutí či případného nedodržování předpisů na ochranu životního prostředí je bohužel i nadále problematické a je třeba je posílit, jak bylo uznáno ve sdělení Komise nazvaném „Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti“ ze dne 18. ledna 201840. Ačkoli v současnosti existují pravidla pro ochranu oznamovatelů pouze v jednom odvětvovém nástroji týkajícím se ochrany životního prostředí41, zavedení takovéto ochrany je nezbytné k zajištění účinného prosazování acquis Unie v oblasti životního prostředí, jehož porušování může způsobit poškození veřejného zájmu s možným efektem přelévání přes hranice států. To je důležité i v případech, kdy škody na životním prostředí mohou způsobit nebezpečné výrobky.

_________________

_________________

40 COM(2018) 10 final.

40 COM(2018) 0010.

41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři (Úř. věst. L 178, s. 66).

41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Obdobné úvahy opodstatňují zavedení ochrany oznamovatelů v návaznosti na stávající ustanovení a k zabránění porušování pravidel EU v oblasti potravinového řetězce, a zejména bezpečnosti potravin a krmiv a rovněž zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. Různá unijní pravidla, která byla v těchto oblastech vypracována, jsou vzájemně propojena. Nařízení (ES) č. 178/200242 stanoví obecné zásady a požadavky, na nichž jsou založena veškerá opatření Unie a členských států týkající se potravin a krmiv, přičemž je zvláštní pozornost věnována bezpečnosti potravin, aby byla v souvislosti s potravinami zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů, jakož i účinné fungování vnitřního trhu. Toto nařízení mimo jiné stanoví, že provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků nemohou odrazovat své zaměstnance a ostatní osoby od spolupráce s příslušnými orgány, lze-li tím předejít riziku spojenému s potravinami nebo toto riziko zmenšit či vyloučit. Normotvůrce Unie přijal obdobný přístup v oblasti „právního rámce pro zdraví zvířat“, a to prostřednictvím nařízení (EU) 2016/429, kterým se stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka43.

(11)  Obdobné úvahy opodstatňují zavedení ochrany oznamovatelů v návaznosti na stávající ustanovení a k zabránění porušování pravidel EU v oblasti potravinového řetězce, a zejména bezpečnosti potravin a krmiv a rovněž zdraví, ochrany a dobrých životních podmínek zvířat. Různá unijní pravidla, která byla v těchto oblastech vypracována, jsou vzájemně propojena. Nařízení (ES) č. 178/200242 stanoví obecné zásady a požadavky, na nichž jsou založena veškerá opatření Unie a členských států týkající se potravin a krmiv, přičemž je zvláštní pozornost věnována bezpečnosti potravin, aby byla v souvislosti s potravinami zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů, jakož i účinné fungování vnitřního trhu. Toto nařízení mimo jiné stanoví, že provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků nemohou odrazovat své zaměstnance a ostatní osoby od spolupráce s příslušnými orgány, lze-li tím předejít riziku spojenému s potravinami nebo toto riziko zmenšit či vyloučit. Normotvůrce Unie přijal obdobný přístup v oblasti „právního rámce pro zdraví zvířat“, a to prostřednictvím nařízení (EU) 2016/429, kterým se stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka43. Směrnice Rady 98/58/ES43a a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU43b a nařízení Rady (ES) č. 1/200543c a (ES) č. 1099/200943d stanoví pravidla týkající se ochrany a dobrých životních podmínek zvířat chovaných pro hospodářské účely, během přepravy, při usmrcování a při používání pro účely provádění pokusů na zvířatech.

__________________

__________________

42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, s. 1).

42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, s. 1).

43 Úř. věst. L 84, s. 1.

43 Úř. věst. L 84, s. 1.

 

43a Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23).

 

43b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).

 

43c Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).

 

43d Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1).

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Posílení ochrany oznamovatelů podpoří rovněž předcházení porušování pravidel Euratomu týkajících se jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a odrazování od tohoto porušování a posílí prosazování stávajících ustanovení revidované směrnice o jaderné bezpečnosti44, která se týkají účinné kultury jaderné bezpečnosti, a zejména ustanovení čl. 8b odst. 2 písm. a), jež mimo jiné vyžaduje, aby příslušný regulační orgán zavedl systém řízení, ve kterém má jaderná bezpečnost požadovanou prioritu a který podporuje na všech pracovních a vedoucích úrovních možnost vyjadřovat se k účinnému provádění příslušných bezpečnostních zásad a postupů a včas hlásit bezpečnostní otázky.

(12)  Posílení ochrany oznamovatelů podpoří rovněž předcházení porušování pravidel Euratomu týkajících se jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a odrazování od tohoto porušování a posílí prosazování stávajících ustanovení revidované směrnice o jaderné bezpečnosti44, která se týkají účinné kultury jaderné bezpečnosti, a zejména ustanovení čl. 8b odst. 2 písm. a), jež mimo jiné vyžaduje, aby příslušný regulační orgán zavedl systém řízení, ve kterém má jaderná bezpečnost požadovanou prioritu a který podporuje na všech pracovních a vedoucích úrovních možnost vyjadřovat se k účinnému provádění příslušných bezpečnostních zásad a postupů a včas hlásit bezpečnostní otázky.

_________________

_________________

44 Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 42–52).

44 Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 42).

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Oznámení oznamovatelů mohou mít stejně tak klíčový význam při odhalování rizik pro veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů vyplývajících z případů porušování pravidel Unie, které by jinak mohly zůstat skryty, a při předcházení těmto rizikům, jejich snižování nebo odstraňování. Zejména ochrana spotřebitele je úzce spojena s případy, kdy mohou nebezpečné výrobky způsobit spotřebitelům značnou újmu. Ochrana oznamovatelů by proto měla být zavedena ve vztahu k příslušným pravidlům Unie přijatým podle článků 114, 168 a 169 SFEU.

(13)  Oznámení oznamovatelů mohou mít stejně tak klíčový význam při odhalování rizik pro veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů vyplývajících z případů porušování pravidel Unie, které by jinak mohly zůstat skryty, a při předcházení těmto rizikům, jejich snižování nebo odstraňování. Zejména ochrana spotřebitele je úzce spojena s případy, kdy mohou nebezpečné výrobky způsobit spotřebitelům újmu. Ochrana oznamovatelů by proto měla být zavedena ve vztahu k příslušným pravidlům Unie přijatým podle článků 114, 168 a 169 SFEU.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Ochrana soukromí a osobních údajů je další oblastí, v níž mají oznamovatelé privilegované postavení, pokud jde o zveřejnění porušení práva Unie, jež mohou vážně poškodit veřejný zájem. Podobné úvahy platí i pro porušení směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů45, která zavádí hlášení incidentů (včetně těch, jež neohrožují ochranu osobních údajů) a bezpečnostní požadavky vztahující se na subjekty, které poskytují základní služby v mnoha odvětvích (např. energetika, zdraví, doprava, bankovnictví atd.), a poskytovatele klíčových digitálních služeb (např. služby cloud computingu). Oznamování ze strany oznamovatelů v této oblasti je obzvláště cenné při předcházení bezpečnostním incidentům, jež by se nepříznivě dotkly klíčových hospodářských a sociálních činností a široce využívaných digitálních služeb. Pomáhá zajistit kontinuitu služeb, jež jsou nezbytné pro fungování vnitřního trhu a blaho společnosti.

(14)  Ochrana soukromí a osobních údajů, která je zakotvena v článcích 7 a 8 Listiny základních práv a v článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP), je další oblastí, v níž mohou oznamovatelé pomoci zveřejnit porušení práva Unie, jež mohou poškodit veřejný zájem. Podobné úvahy platí i pro porušení směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů, která zavádí hlášení incidentů (včetně těch, jež neohrožují ochranu osobních údajů) a bezpečnostní požadavky vztahující se na subjekty, které poskytují základní služby v mnoha odvětvích (např. v odvětví energetiky, cestovního ruchu, zdravotnictví, dopravy, bankovnictví, stavebnictví atd.), poskytovatele klíčových digitálních služeb (např. služby cloud computingu) a poskytovatele základních veřejných služeb, jako jsou dodávky vody, elektřiny a plynu. Oznamování ze strany oznamovatelů v této oblasti je obzvláště cenné, aby se dařilo předcházet bezpečnostním incidentům, jež by se nepříznivě dotkly klíčových hospodářských a sociálních činností a široce využívaných digitálních služeb, a předcházet porušování unijních právních předpisů na ochranu údajů. Pomáhá zajistit kontinuitu služeb, jež jsou nezbytné pro společnost.

_________________

_________________

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Ochrana finančních zájmů Unie, která souvisí s bojem proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím využívání výdajů Unie, s výběrem příjmů Unie a s finančními prostředky nebo aktivy Unie, je hlavní oblastí, v níž je zapotřebí prosazování práva Unie posílit. Posílení ochrany finančních zájmů Unie zahrnuje rovněž plnění rozpočtu Unie v souvislosti s výdaji vynaloženými na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Neexistence účinného prosazování v oblasti finančních zájmů Unie, včetně podvodů a korupce na vnitrostátní úrovni, má za následek snížení příjmů Unie a zneužití finančních prostředků EU, což může narušit veřejné investice a růst a oslabit důvěru občanů v opatření EU. Ochrana oznamovatelů je nezbytná, aby se usnadnilo odhalování příslušných podvodných a protiprávních činností, předcházení těmto činnostem a odrazování od nich.

(16)  Ochrana finančních zájmů Unie, která souvisí s bojem proti podvodům, korupci, porušování zákonných požadavků, zneužití pravomoci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím využívání výdajů Unie, s výběrem příjmů Unie a s finančními prostředky nebo aktivy Unie, je hlavní oblastí, v níž je zapotřebí prosazování práva Unie posílit. Posílení ochrany finančních zájmů Unie zahrnuje rovněž plnění rozpočtu Unie v souvislosti s výdaji vynaloženými na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Neexistence účinného prosazování v oblasti finančních zájmů Unie, včetně podvodů a korupce na vnitrostátní úrovni, má za následek snížení příjmů Unie a zneužití finančních prostředků EU, což může narušit veřejné investice a růst a oslabit důvěru občanů v opatření EU. Investigativní novináři rovněž hrají klíčovou úlohu při odhalování protiprávního jednání ve všech uvedených oblastech. Jedná se o skupinu profesionálů, kteří jsou v první linii a často za odhalení rozsáhlých nesrovnalostí a korupčních systémů zaplatí ztrátou místa, svobody nebo dokonce života. Součástí horizontálního legislativního návrhu na ochranu oznamovatelů by proto měla být zvláštní opatření na ochranu investigativních novinářů. Ochrana investigativní žurnalistiky a oznamovatelů jsou nezbytné, aby se usnadnilo odhalování příslušných podvodných a protiprávních činností, předcházení těmto činnostem a odrazování od nich.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Určité akty Unie, zejména v oblasti finančních služeb, jako je nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu49 a prováděcí směrnice Komise 2015/239250, přijatá na základě zmíněného nařízení, již obsahují podrobná pravidla pro ochranu oznamovatelů. Tato směrnice by měla uvedené stávající právní předpisy Unie, včetně seznamu v části II přílohy, doplnit tak, aby byly tyto nástroje plně sladěny s jejími minimálními normami a aby současně zachovávaly případné zvláštnosti, které jsou v nich stanoveny a které jsou přizpůsobeny příslušným odvětvím. To má obzvláštní význam pro určení, které právní subjekty v oblasti finančních služeb, předcházení praní peněz a financování terorismu mají v současnosti povinnost zavést interní kanály pro oznamování.

(18)  Určité akty Unie, zejména v oblasti finančních služeb, jako je nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu49 a prováděcí směrnice Komise 2015/239250, přijatá na základě zmíněného nařízení, již obsahují podrobná pravidla pro ochranu oznamovatelů. Tato směrnice by měla uvedené stávající právní předpisy Unie, včetně seznamu v části II přílohy, doplnit tak, aby byly tyto nástroje plně sladěny s jejími minimálními normami a aby současně zachovávaly případné zvláštnosti, které jsou v nich stanoveny a které jsou přizpůsobeny příslušným odvětvím. To má obzvláštní význam pro určení, které právní subjekty v oblasti finančních služeb, předcházení praní peněz a boje proti němu, řádného uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU50a , předcházení financování terorismu a kyberkriminalitě mají v současnosti povinnost zavést interní kanály pro oznamování. Vzhledem k tomu, že takovéto případy se často týkají velmi složitých mezinárodních korporátních a finančních mechanismů, které jsou zpravidla v působnosti různých jurisdikcí, měla by být přijata ustanovení o jednotném kontaktním místě pro oznamovatele.

_________________

_________________

49 Úř. věst. L 173, s. 1.

49 Úř. věst. L 173, s. 1.

50 Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům (Úř. věst. L 332, s. 126).

50 Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům (Úř. věst. L 332, s. 126).

 

50a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1).

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18a)  Unie je založena na společných hodnotách a zásadách. Zaručuje dodržování lidských práv a základních svobod, které jsou zakotveny v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Jelikož se jedná o práva a zásady, které jsou základem Unie, jejich ochrana je mimořádně důležitá a osoby odhalující porušování těchto práv a zásad by měly mít nárok na ochranu podle této směrnice.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Pokaždé, je-li přijat nový akt Unie, u nějž je ochrana oznamovatelů důležitá a může přispět k účinnějšímu prosazování, je třeba uvážit, zda je nutné změnit přílohu této směrnice a zahrnout jej do její oblasti působnosti.

(19)  Ve snaze zohlednit jakýkoli nový akt Unie, u nějž je ochrana oznamovatelů důležitá a který by mohl mít dopad z hlediska účinnějšího prosazování, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem změnit tuto směrnici aktualizací její přílohy pokaždé, je-li přijat takovýto nový akt Unie, a zahrnout jej do oblasti působnosti této směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů1a. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci..“

 

___________________

 

1a OJ L 123, 12.5.2016, s. 1.“

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)  V určitých situacích mohou být porušení práva Unie týkající se ochrany pracovníků, zaměstnání a pracovních podmínek, sociálních, individuálních a kolektivních práv pracovníků předmětem účinných individuálních řízení s cílem domoci se nápravy. Na druhou stranu pokud jsou taková porušení systematická, podkopávají veřejný zájem, a je proto potřeba stanovit ochranu těch, kdo taková porušení oznamují. V některých oblastech byly pozorovány obtíže s uplatňováním evropských právních předpisů, například nepřijatelné uchylování se k nejistému zaměstnání. Je rovněž nutné účinné prosazování práva Unie, a zlepšení ochrany oznamovatelů v oblasti pracovního práva by tudíž zlepšilo uplatňování práva a zajistilo by vysokou úroveň ochrany pracovníků na vnitřním trhu, při současném zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana, která je přiznána zaměstnancům v případě, že oznámí porušení pracovního práva Unie. Konkrétně v oblasti zdraví a ochrany bezpečnosti při práci již článek 11 rámcové směrnice 89/391/EHS vyžaduje, aby členské státy zajistily, že zaměstnancům ani jejich zástupcům nevzniknou žádné nevýhody kvůli jejich žádostem nebo návrhům, aby zaměstnavatelé přijali opatření k zmírnění rizik pro zaměstnance a/nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou oprávněni obracet se na příslušné vnitrostátní orgány, považují-li zaměstnavatelem přijatá opatření a použité prostředky za nedostatečné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(20)  Touto směrnicí se doplňuje ochrana, která je přiznána zaměstnancům v případě, že oznámí porušení pracovního práva Unie. Konkrétně v oblasti zdraví a ochrany bezpečnosti při práci již článek 11 rámcové směrnice 89/391/EHS vyžaduje, aby členské státy zajistily, že zaměstnancům ani jejich zástupcům nevzniknou žádné nevýhody kvůli jejich žádostem nebo návrhům, aby zaměstnavatelé přijali opatření k zmírnění rizik pro zaměstnance a/nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou oprávněni obracet se na příslušné vnitrostátní nebo unijní orgány, považují-li zaměstnavatelem přijatá opatření a použité prostředky za nedostatečné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana vnitrostátních bezpečnostních a jiných utajovaných informací, jež mají být podle práva Unie nebo podle právních a správních předpisů platných v dotčeném členském státě z bezpečnostních důvodů chráněny před neoprávněným přístupem. Ustanoveními této směrnice by mimoto neměly být dotčeny povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU nebo rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU.

(21)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana vnitrostátních bezpečnostních a jiných utajovaných informací, jež mají být podle práva Unie nebo podle právních a správních předpisů platných v dotčeném členském státě z bezpečnostních důvodů chráněny před neoprávněným přístupem. Ustanoveními této směrnice by navíc neměly být dotčeny povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU nebo rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Osoby, které oznámí informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu, jež získaly v souvislosti se svou pracovní činností, využívají své právo na svobodu projevu. Právo na svobodu projevu zakotvené v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“) zahrnuje svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.

(22)  Osoby, které oznámí informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu, jednají na základě práva na svobodu projevu a informací zakotveného v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“), který zahrnuje právo přijímat a rozšiřovat informace a svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Ochrana by se měla vztahovat především na osoby, které mají status „pracovníků“ ve smyslu článku 45 SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie52, tj. osoby, které po určitou dobu vykonávají pro jinou osobu pod jejím vedením činnosti, za které pobírají odměnu. Ochrana by měla být přiznána rovněž pracovníkům v nestandardním pracovním poměru, včetně pracovníků na částečný úvazek a pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, jakož i osobám, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce, což jsou druhy vztahů, u nichž lze často obtížně uplatňovat standardní ochranu před nespravedlivým zacházením.

(26)  Ochrana by se měla vztahovat především na osoby, které mají status „pracovníků“ ve smyslu článku 45 SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie52, tj. osoby, které po určitou dobu vykonávají pro jinou osobu pod jejím vedením činnosti, za které pobírají odměnu. V souladu s judikaturou Soudního dvora by pojem „pracovník“ měl být vykládán široce, tj. tak, aby státní zaměstnance a úředníky. Ochrana by měla být přiznána rovněž pracovníkům v jiném pracovním poměru, včetně pracovníků na částečný úvazek a pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, osob na praxi, placených i neplacených stážistů, jakož i osobám, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce a těm, které jsou v nejistém zaměstnání nebo mají přeshraniční status, což jsou druhy vztahů, u nichž lze často obtížně uplatňovat standardní ochranu před nespravedlivým zacházením. A konečně, ochrana by měla být přiznána také osobám, jejichž pracovní smlouva skončila.

_________________

_________________

52 Rozsudky ze dne 3. července 1986 ve věci Lawrie-Blum, 66/85; ze dne 14. října 2010 ve věci Union Syndicale Solidaires Isère, C-428/09; ze dne 9. července 2015 ve věci Balkaya, C-229/14; ze dne 4. prosince 2014 ve věci FNV Kunsten, C-413/13 a 17. listopadu 2016 ve věci Ruhrlandklinik, C-216/15.

52 Rozsudek Soudního dvora ze dne 3. července 1986 ve věci Lawrie-Blum v Land Baden-Württemberg, C-66/85, ECLI:EU:C:1986:284; rozsudek Soudního dvora ze dne 14. října 2010 ve věci Union Syndicale Solidaires Isère, C-428/09, ECLI:EU:C:2010:612; rozsudek Soudního dvora ze dne 9. července 2015 ve věci Balkaya, C-229/14, ECLI:EU:C:2015:455; rozsudek Soudního dvora ze dne 4. prosince 2014 ve věci FNV Kunsten Informatie en Media, C-413/13, ECLI:EU:C:2014:2411; rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2016 ve věci Betriebsrat der Ruhrlandklinik Balkaya, C-216/15, ECLI:EU:C:2016:883.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Ochrana by se měla rozšířit i na další kategorie fyzických nebo právnických osob, které sice nejsou „pracovníky“ ve smyslu článku 45 SFEU, mohou však hrát klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a v souvislosti se svými pracovními činnostmi se mohou z ekonomického hlediska nacházet ve zranitelné situaci. Například v oblastech, jako je bezpečnost výrobků, jsou dodavatelé mnohem blíže zdroji možných nekalých a nedovolených praktik v oblasti výroby, dovozu či distribuce nebezpečných výrobků; při vynakládání finančních prostředků Unie mají poradci poskytující své služby privilegované postavení, pokud jde o upozornění na případy porušení, jichž jsou svědky. Tyto kategorie osob, včetně osob samostatně výdělečně činných, které poskytují služby, osob ve svobodném povolání, zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů, jsou obvykle postiženy odvetnými opatřeními ve formě předčasného ukončení nebo zrušení smluv o poskytování služeb, licence nebo povolení, ztráty obchodních příležitostí, ztráty příjmů, nátlaku, zastrašování nebo obtěžování, zařazení na černou listinu / bojkotování podniku nebo poškození jejich dobré pověsti. Odvetnými opatřeními mohou být poškozeni i akcionáři a osoby v řídicích orgánech, například z finančního hlediska nebo ve formě zastrašování či obtěžování, zařazení na černou listinu nebo poškození jejich dobré pověsti. Ochrana by měla být přiznána také uchazečům o zaměstnání nebo zájemcům o poskytování služeb určité organizaci, kteří získali informace o porušení práva během přijímacího řízení nebo v jiné fázi předsmluvních jednání a kteří mohou být poškozeni odvetnými opatřeními například ve formě negativních pracovních referencí nebo zařazení na černou listinu / bojkotování podniku.

(27)  Ochrana by se měla rozšířit i na další kategorie fyzických nebo právnických osob, které sice nejsou „pracovníky“ ve smyslu vnitrostátního práva nebo v souladu s článkem 45 SFEU, mohou však hrát klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a v souvislosti se svými pracovními činnostmi se mohou z ekonomického hlediska nacházet ve zranitelné situaci. Například v oblastech, jako je bezpečnost výrobků, jsou dodavatelé mnohem blíže zdroji možných nekalých a nedovolených praktik v oblasti výroby, dovozu či distribuce nebezpečných výrobků; při vynakládání finančních prostředků Unie mají poradci poskytující své služby privilegované postavení, pokud jde o upozornění na případy porušení, jichž jsou svědky. Tyto kategorie osob, včetně osob samostatně výdělečně činných, které poskytují služby, osob ve svobodném povolání, zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů, jsou obvykle postiženy odvetnými opatřeními, která mohou mít například formu předčasného ukončení nebo zrušení smluv o poskytování služeb, licence nebo povolení, ztráty obchodních příležitostí, ztráty příjmů, nátlaku, zastrašování nebo obtěžování, zařazení na černou listinu / bojkotování podniku nebo poškození jejich dobré pověsti. Odvetnými opatřeními mohou být poškozeni i akcionáři a osoby v řídicích orgánech, například z finančního hlediska nebo ve formě zastrašování či obtěžování, zařazení na černou listinu nebo poškození jejich dobré pověsti. Ochrana by měla být přiznána také uchazečům o zaměstnání nebo zájemcům o poskytování služeb určité organizaci, kteří získali informace o porušení práva během přijímacího řízení nebo v jiné fázi předsmluvních jednání a kteří mohou být poškozeni odvetnými opatřeními například ve formě negativních pracovních referencí nebo zařazení na černou listinu / bojkotování podniku.

Odůvodnění

Směrnice by měla respektovat, že definice pracovníka je v případě některých členských států vnitrostátní záležitostí.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(27a)  V souladu s články 22a, 22b a 22c služebního řádu úředníků Evropské unie a s článkem 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovenými v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/681a musí všechny orgány a instituce Unie přijmout a zavést interní pravidla na ochranu oznamovatelů.

 

_______________

 

1a Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Účinná ochrana oznamovatelů znamená ochranu i dalších kategorií osob, které sice nejsou ekonomicky závislé na svých pracovních činnostech, ale mohou být za odhalení porušování předpisů poškozeny odvetnými opatřeními. Odvetnými opatřeními proti dobrovolníkům nebo neplaceným stážistům může být ukončení využívání jejich služeb nebo poskytnutí negativních referencí pro budoucí zaměstnavatele či jiné poškození jejich dobré pověsti.

(28)  Účinná ochrana oznamovatelů znamená ochranu i dalších kategorií osob, které sice nejsou ekonomicky závislé na svých pracovních činnostech, ale mohou být za odhalení porušování předpisů nebo za přímou či nepřímou podporu oznamování učiněných oznamovateli poškozeny odvetnými opatřeními. Odvetnými opatřeními proti dobrovolníkům a placeným nebo neplaceným stážistům může být ukončení využívání jejich služeb nebo poskytnutí negativních referencí pro budoucí zaměstnavatele či jiné poškození jejich dobré pověsti či kariérních vyhlídek.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28a)  V podobném duchu je důležité zajistit ochranu například kolegům v práci, kteří pomáhají oznamovateli na pracovišti, mj. mu radí, jak postupovat, jakými způsoby oznámení provést, jaké má možnosti ochrany nebo jak formulovat dané informace. Tyto osoby by se tímto způsobem mohly seznámit s odhalenými informacemi, a mohly by se tudíž také stát oběťmi odvetných opatření. Z tohoto důvodu by měly mít nárok na ochranu podle této směrnice. Klíčovou roli při odhalování porušování práva Unie hrají také investigativní novináři a i oni mohou být terčem odvetných opatření, například strategických žalob pro urážku na cti nebo pomluvu. I oni by tedy měli mít nárok na ochranná opatření podle této směrnice, aby byla zabezpečena svoboda projevu, pokud vnitrostátní právo nestanoví větší ochranu.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28b)  Do účinné ochrany oznamovatelů by měla spadat i ochrana každého, která má důkaz o takových činech ve veřejném nebo soukromém sektoru, aniž by nutně musel být jejich očitým svědkem.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28c)  Aby bylo možné zajistit účinnou ochranu, je třeba, aby byla k dispozici poskytovat vhodná školení a informační centrum, které budou schopna oznamovatele informovat o jejich právech, možnostech zveřejnění a omezeních ochrany, aby si byli vědomi svých práv a odpovědností. Tyto prvky by neměly být považovány za náhradu přístupu k nezávislému právnímu poradenství, který by také měl být k dispozici.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Účinné odhalování vážného poškození veřejného zájmu a předcházení takovému poškození vyžaduje, aby se oznámené informace, které jsou způsobilé pro ochranu, týkaly nejen protiprávních činností, nýbrž také zneužití práva, konkrétně jednání či opomenutí, jež se z formálního hlediska nejeví jako protiprávní, maří však předmět nebo účel práva.

(29)  Účinné odhalování poškození veřejného zájmu a předcházení takovému poškození vyžaduje, aby se oznámené informace, které jsou způsobilé pro ochranu, týkaly nejen protiprávních činností, nýbrž také zneužití práva, konkrétně jednání či opomenutí, jež se z formálního hlediska nejeví jako protiprávní, maří však předmět nebo účel práva, nebo představují nebezpečí či potenciální hrozbu pro veřejný zájem.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Účinné předcházení případům porušování práva Unie vyžaduje, aby byla ochrana přiznána i osobám, které poskytnou informace o možných případech porušení, jež dosud nenastaly, je však pravděpodobné, že k nim dojde. Z týchž důvodů je ochrana odůvodněná také u osob, které neposkytnou skutečné důkazy, nýbrž předloží odůvodněné obavy či podezření. Ochrana by se současně neměla vztahovat na oznámení informací, které již jsou veřejně přístupné, nebo na nepodložené zvěsti a zprávy z doslechu.

(30)  Účinné předcházení případům porušování práva Unie vyžaduje, aby byla ochrana přiznána i osobám, které poskytnou informace o případech porušení, u nichž je velmi pravděpodobné, že k nim dojde. Z týchž důvodů je ochrana odůvodněná také u osob, které neposkytnou skutečné důkazy, nýbrž předloží podložené, odůvodněné obavy či podezření, stejně jako u osob, které doplní informace k záležitostem, které již jsou veřejně přístupné. Ochrana by se současně neměla vztahovat na oznámení nepodložených zvěstí a zpráv z doslechu.

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(30a)  Nicméně v zájmu toho, aby se předešlo neodůvodněnému poškozování pověsti, je zároveň nutné jednoznačně rozlišovat mezi úmyslnými falešnými obviněními, která mají dotčenou osobu nebo subjekt poškodit, a oznámením informací, u kterých se oznamující osoba může důvodně domnívat, že jsou pravdivé. Touto směrnicí nejsou nijak dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které se uplatní v případě falešných obvinění, která naplňují například skutkovou podstatu pomluvy.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Odvetná opatření vyjadřují úzký (příčina a následek) vztah, který musí existovat mezi oznámením a nepříznivým zacházením s oznamující osobou, a to přímo či nepřímo, aby tato osoba mohla požívat právní ochrany. Účinná ochrana oznamujících osob jako způsob posílení prosazování práva Unie vyžaduje širokou definici odvetných opatření, jež zahrnuje jakékoli jednání či opomenutí, k němuž dojde v pracovním kontextu a které těmto osobám působí újmu.

(31)  Odvetná opatření vyjadřují vztah (příčina a následek), který musí existovat mezi oznámením a nepříznivým zacházením s oznamující osobou, a to přímo či nepřímo, nebo s osobami zvažujícími oznámení nebo s osobami, které pomáhají oznamující osobě při procesu oznámení, aby takovéto osoby mohly požívat právní ochrany. Protože jediným limitem různých podob odvetných opatření je představivost těch, kteří je provádějí, vyžaduje účinná ochrana oznamujících osob, popřípadě osob zvažujících oznámení nebo osob, které pomáhají oznamující osobě při procesu oznámení, jako způsob posílení prosazování práva Unie širokou definici odvetných opatření, jež zahrnuje jakékoli jednání či opomenutí, k němuž dojde především v pracovním kontextu a které těmto osobám působí újmu.

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Oznamovatelé jsou důležitým zdrojem zejména pro investigativní novináře. Zajištění účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními zvyšuje právní jistotu (potenciálních) oznamovatelů, a tím podporuje a usnadňuje rovněž whistleblowing pro sdělovací prostředky. V tomto ohledu má ochrana oznamovatelů jako zdrojů pro novináře zásadní význam pro zajištění funkce „hlídacího psa“, kterou investigativní žurnalistika plní v demokratických společnostech.

(33)  Oznamovatelé jsou důležitým zdrojem zejména pro investigativní novináře. Zajištění účinné ochrany oznamovatelů a investigativních novinářů před odvetnými opatřeními a před jakoukoli formou obtěžování zvyšuje právní jistotu (potenciálních) oznamovatelů, a tím podporuje a usnadňuje rovněž whistleblowing pro sdělovací prostředky, když je to opodstatněné. V tomto ohledu má ochrana oznamovatelů jako zdrojů pro novináře zásadní význam pro zajištění funkce „hlídacího psa“, kterou investigativní žurnalistika plní v demokratických společnostech. V této souvislosti je třeba stejnou ochranu jako oznamovatelům poskytnout rovněž investigativním žurnalistům, kteří oznamovatele využívají jako svůj zdroj. Proti oznamovatelům a novinářům bývají také mnohdy vedena neopodstatněná soudní řízení ze strany advokátních společností, které napadají pověst oznamovatelů a vydírají je s cílem je zastrašit a přinutit je k nákladné právní obhajobě. Tyto praktiky by měly být rázně odsouzeny, a měly by tudíž spadat do působnosti této směrnice.

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Je na členských státech, aby určily orgány příslušné k přijímání oznámení o porušeních, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a přijetí vhodných následných opatření. Může se jednat o regulační orgány nebo orgány dohledu v dotčených oblastech, donucovací orgány, protikorupční orgány a veřejné ochránce práv. Orgány určené jako příslušné mají potřebné kapacity a pravomoci pro posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a řešení oznámených porušení, včetně zahájení vyšetřování, stíhání nebo přijetí opatření k zpětnému získání finančních prostředků či jiných vhodných nápravných opatření v souladu s jejich pověřením.

(34)  Je na členských státech, aby určily orgány, které jsou příslušné k přijímání oznámení o porušeních, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a k přijetí vhodných následných opatření, a které mají co nejvyšší stupeň nezávislosti a nestrannosti. Může se jednat o soudní orgány, regulační orgány nebo orgány dohledu v dotčených oblastech, donucovací orgány, protikorupční orgány a veřejné ochránce práv. Orgány určené jako příslušné by měly být nezávislé a měly by mít potřebné kapacity a pravomoci pro nestranné a objektivní posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a řešení oznámených porušení, včetně zahájení nebo požadování vyšetřování, stíhání nebo přijetí opatření k zpětnému získání finančních prostředků či jiných vhodných nápravných opatření v souladu s jejich pověřením. Zaměstnanci těchto subjektů jsou specializovaní pracovníci, kteří absolvovali náležité školení.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Právo Unie ve zvláštních oblastech, jako je zneužívání trhu53, civilní letectví54 nebo bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři55, již stanoví zavedení interních a externích kanálů pro oznamování. Povinnosti týkající se zavedení takovýchto kanálů, které jsou uloženy v této směrnici, by měly být pokud možno založeny na stávajících kanálech stanovených v konkrétních aktech Unie.

(35)  Právo Unie ve zvláštních oblastech, jako je zneužívání trhu53, civilní letectví54 nebo bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři55, již stanoví zavedení interních a externích kanálů pro oznamování. Povinnosti týkající se zavedení takovýchto kanálů, které jsou uloženy v této směrnici, by měly být pokud možno založeny na stávajících kanálech stanovených v konkrétních aktech Unie. Při neexistenci takovýchto ustanovení a vzhledem k tomu, že pravidla stanovená touto směrnicí poskytují větší ochranu, by se měla uplatňovat právě tato pravidla.

__________________

__________________

53 Citováno výše.

53 Citováno výše.

54 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních, Úř. věst. L 122, s. 18.

54 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnice Evropského parlamentu 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18).

55 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES.

55 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35a)  V případě korupce na vysoké úrovni jsou nezbytné dodatečné záruky k zajištění toho, aby dotčené osoby, jichž se obvinění týká, nebránily v ochraně oznamujících osob.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35b)  Oznamující osoby, které mají k dispozici informace související s korupcí na vysoké úrovni, by měly mít možnost se obrátit na soudní orgán, který je nezávislý na dalších složkách státní moci a má pravomoc poskytnout oznamujícím osobám účinnou ochranu a zabývat se oznámenými případy porušení.

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Pro účinné odhalování porušování práva Unie a předcházení takovémuto porušování má zásadní význam to, aby se příslušné informace dostaly rychle k těm, kdo jsou zdroji problému nejblíže, mohou jej nejlépe prošetřit a mají případně pravomoci k zjednání nápravy. To vyžaduje, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly vhodné interní postupy pro přijímání oznámení a následná opatření v návaznosti na tato oznámení.

(37)  Pro účinné odhalování porušování práva Unie a předcházení takovémuto porušování má zásadní význam to, aby se příslušné informace dostaly rychle k těm, kdo jsou zdroji problému nejblíže, mohou jej nejlépe prošetřit a mají případně pravomoci k zjednání nápravy. To vyžaduje, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly vhodné a přiměřené interní postupy, které se řídí zásadami nezávislosti a nestrannosti, pro přijímání oznámení, jejich analyzování a následná opatření v návaznosti na tato oznámení. Opatření přijatá těmito vnitřními postupy stanoví odpovídající záruky týkající se dodržování důvěrnosti, ochrany údajů a soukromí.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)  Co se týká právních subjektů v soukromém sektoru, povinnost zavést interní kanály je úměrná jejich velikosti a úrovni rizika, jež jejich činnosti představují pro veřejný zájem. Na střední a velké subjekty by se měla vztahovat bez ohledu na povahu jejich činností, a to na základě jejich povinnosti vybírat DPH. Malé podniky a mikropodniky, jak jsou vymezeny v článku 2 přílohy doporučení Komise ze dne 6. května 2003, v pozměněném znění56, by měly být od povinnosti zavést interní kanály obecně osvobozeny. Na základě náležitého posouzení rizik však mohou členské státy vyžadovat, aby malé podniky zavedly v určitých případech interní kanály pro oznamování (např. kvůli značným rizikům, jež mohou vyplývat z jejich činností).

(38)  Co se týká právních subjektů v soukromém sektoru, povinnost zavést interní kanály je úměrná jejich velikosti a úrovni rizika, jež jejich činnosti představují pro veřejný zájem. Na střední a velké subjekty by se měla vztahovat bez ohledu na povahu jejich činností, a to na základě jejich povinnosti vybírat DPH. Jako odchylku by však měly členské státy mít možnost libovolně zprostit této povinnosti středně velké subjekty ve smyslu definice v článku 2 přílohy doporučení Komise ze dne 6. května 2003, v pozměněném znění56 . Malé podniky a mikropodniky, jak jsou vymezeny v článku 2 přílohy doporučení Komise ze dne 6. května 2003, v pozměněném znění, by měly být od povinnosti zavést interní kanály obecně osvobozeny. Na základě náležitého posouzení rizik však mohou členské státy vyžadovat, aby malé podniky zavedly v určitých případech interní kanály pro oznamování (např. kvůli značným rizikům, jež mohou vyplývat z jejich činností).

_________________

_________________

56 Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

56 Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)  Osvobození malých podniků a mikropodniků od povinnosti zavést interní kanály pro oznamování by se nemělo vztahovat na soukromé podniky, které působí v oblasti finančních služeb. Tyto podniky by měly mít i nadále povinnost zavést interní kanály pro oznamování v souladu se stávajícími povinnostmi, jež jsou stanoveny v acquis Unie v oblasti finančních služeb.

(39)  Osvobození malých podniků a mikropodniků od povinnosti zavést interní kanály pro oznamování by se nemělo vztahovat na soukromé podniky, které působí v oblasti finančních služeb nebo jsou s ní úzce spjaty. Tyto podniky by měly mít i nadále povinnost zavést interní kanály pro oznamování v souladu se stávajícími povinnostmi, jež jsou stanoveny v acquis Unie v oblasti finančních služeb.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(44a)  Záměrem této směrnice sice není upravovat postup v případě anonymního oznámení nebo zveřejnění, takovéto případy však mohu nastat. Anonymní oznámení, která přijdou vnitřními kanály, by tedy měla být důkladně prověřena. Pokud jde o anonymní oznámení skrze vnější kanály, měly by mít příslušné orgány možnost takováto oznámení ignorovat v souladu s vnitrostátním právem. Navíc v případech, kdy je totožnost oznamujících osob náhodou odhalena, měly by mít nárok na ochranu podle této směrnice.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(44b)  Bylo prokázáno, že utajení totožnosti oznamující osoby je zásadním hlediskem pro to, aby se autor nezdráhal tento krok učinit nebo jej nezastavila autocenzura. Z tohoto důvodu je namístě stanovit, že od této povinnosti utajení se lze odchýlit pouze za okolností omezených na výjimečné případy, kdy je zveřejnění údajů o totožnosti oznamující osoby nezbytnou a přiměřenou povinností vyplývající z právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním nebo následným soudním řízením nebo za účelem ochrany svobod jiných osob, včetně práva dotčené osoby na obhajobu, a v každém případě za podmínky náležitých ochranných opatření podle těchto právních předpisů. Pro případ nedodržení povinnosti utajení totožnosti oznamující osoby by měly být stanoveny odpovídající sankce.

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(44c)  Je zásadně důležité, aby bylo zajištěno utajení totožnosti oznamující osoby a všech ostatních zúčastněných osob, aby postup oznamování proběhl co nejsnadněji, bez překážek a nedošlo k autocenzuře. Důležitost ochrany osobních údajů je stanovena v unijních i vnitrostátních právních předpisech a tím více je takovéto údaje třeba chránit v případě oznámení.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(45)  Nejvhodnější osoby nebo odbory v rámci soukromého právního subjektu, jež by měly být určeny jako příslušné pro přijímání oznámení a následná opatření, závisí na struktuře subjektu, jejich funkce by však měla každopádně zajišťovat neexistenci střetu zájmů a nezávislost. V menších subjektech se může jednat o dvojí funkci, kterou zastává pracovník společnosti, jenž má vhodné předpoklady pro podávání zpráv přímo vedoucímu organizace, jako je vedoucí oddělení dodržování předpisů nebo lidských zdrojů, právník nebo osoba pověřená ochranou údajů, finanční ředitel, hlavní auditor nebo člen výkonného orgánu.

(45)  Nejvhodnější osoby nebo odbory v rámci soukromého právního subjektu, jež by měly být určeny jako příslušné pro přijímání oznámení a následná opatření, závisí na struktuře subjektu, jejich funkce by však měla každopádně zajišťovat neexistenci střetu zájmů, řádné znalosti a nezávislost. V menších subjektech se může jednat o dvojí funkci, kterou zastává pracovník společnosti, jenž má vhodné předpoklady pro podávání zpráv přímo vedoucímu organizace, jako je vedoucí oddělení dodržování předpisů nebo lidských zdrojů, právník nebo osoba pověřená ochranou údajů, finanční ředitel, hlavní auditor nebo člen výkonného orgánu.

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46)  V rámci interního oznamování má kvalita a transparentnost poskytnutých informací o dalším postupu v návaznosti na oznámení zásadní význam pro vybudování důvěry v účinnost celkového systému ochrany oznamovatelů a snižuje pravděpodobnost dalších zbytečných oznámení či zveřejnění. Oznamující osoba by měla být v přiměřené lhůtě informována o plánovaných či přijatých opatřeních v návaznosti na oznámení (např. uzavření kvůli nedostatku důkazu či z jiných důvodů, zahájení interního šetření a případně jeho zjištění a/nebo opatření, která byla přijata k řešení předloženého problému, postoupení příslušnému orgánu za účelem dalšího šetření), pokud tyto informace neohrozí šetření či vyšetřování nebo se nedotknou práv dotčené osoby. Tato přiměřená lhůta by neměla přesahovat celkem tři měsíce. Není-li o vhodných následných opatřeních dosud rozhodnuto, měla by být oznamující osoba vyrozuměna a informována o tom, kdy lze očekávat další zpětnou vazbu.

(46)  V rámci interního oznamování má kvalita a transparentnost poskytnutých informací o dalším postupu v návaznosti na oznámení zásadní význam pro vybudování důvěry v účinnost celkového systému ochrany oznamovatelů a snižuje pravděpodobnost dalších zbytečných oznámení či zveřejnění. Oznamující osoba by měla být v přiměřené lhůtě informována o plánovaných či přijatých opatřeních v návaznosti na oznámení (např. uzavření kvůli nedostatku důkazu či z jiných důvodů, zahájení interního šetření a případně jeho zjištění a/nebo opatření, která byla přijata k řešení předloženého problému, postoupení příslušnému orgánu za účelem dalšího šetření), pokud tyto informace neohrozí šetření či vyšetřování nebo se nedotknou práv dotčené osoby. Tato přiměřená lhůta by neměla přesahovat celkem čtyři měsíce. Není-li o vhodných následných opatřeních dosud rozhodnuto, měla by být oznamující osoba vyrozuměna a informována o tom, kdy lze očekávat další zpětnou vazbu. Oznamující osoba by měla být ve všech případech informována o průběhu a výsledku vyšetřování. V průběhu vyšetřování by měla dostat příležitost být konzultována a předložit připomínky, což by však nemělo být povinností. K těmto připomínkám je třeba přihlížet, shledá-li je relevantními osoba nebo odbor pověřené následnými opatřeními v návaznosti na oznámení.

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 47 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(47a)  K příjemcům zveřejněných informací na pracovišti by měli mj. patřit: přímí nadřízení, vedoucí pracovníci nebo zástupci organizace; pracovníci odpovědní za lidské zdroje, pracovníci odpovědní za etické záležitosti, pracovní rady nebo jiné orgány příslušné k mediaci pracovních konfliktů včetně střetů zájmů; interní orgány pro finanční dohled v rámci organizace; disciplinární orgány v rámci organizace.

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(49)  Nedostatečná důvěra v užitečnost oznamování je jedním z hlavních faktorů, které potenciální oznamovatele odrazují. To odůvodňuje uložení jednoznačné povinnosti příslušným orgánům, aby na základě obdržených oznámení jednali s řádnou péčí a aby v přiměřené lhůtě poskytli oznamujícím osobám zpětnou vazbu ohledně plánovaných či přijatých opatření v návaznosti na oznámení (např. uzavření kvůli nedostatku důkazů či z jiných důvodů, zahájení šetření a případně jeho zjištění a/nebo opatření, která byla přijata k řešení předloženého problému; postoupení jinému orgánu, který je příslušný k přijetí následných opatření), pokud tyto informace neohrozí vyšetřování ani se nedotknou práv dotčených osob.

(49)  Nedostatečná důvěra v účinnost oznamování je kromě velmi reálného a opodstatněného strachu z odvetných opatření jedním z hlavních faktorů, které potenciální oznamovatele odrazují. To odůvodňuje uložení jednoznačné povinnosti příslušným orgánům, aby na základě obdržených oznámení jednali s řádnou péčí a aby v přiměřené lhůtě poskytli oznamujícím osobám zpětnou vazbu ohledně plánovaných či přijatých opatření v návaznosti na oznámení (např. uzavření kvůli nedostatku důkazů či z jiných důvodů, zahájení šetření a případně jeho zjištění a/nebo opatření, která byla přijata k řešení předloženého problému; postoupení jinému orgánu, který je příslušný k přijetí následných opatření), pokud tyto informace neohrozí vyšetřování ani se nedotknou práv dotčených osob.

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(50)  K přijetí následných opatření a k poskytnutí zpětné vazby by mělo dojít v přiměřené lhůtě; to je odůvodněno potřebou rychle vyřešit problém, který může být předmětem oznámení, a rovněž zabránit zbytečnému zveřejnění. Tato lhůta by neměla přesahovat tři měsíce, může se však prodloužit na šest měsíců, je-li to nezbytné kvůli zvláštním okolnostem daného případu, zejména povaze a složitosti předmětu oznámení, jenž může vyžadovat zdlouhavé šetření.

(50)  K přijetí následných opatření a k poskytnutí zpětné vazby by mělo dojít v přiměřené lhůtě; to je odůvodněno potřebou rychle vyřešit problém, který může být předmětem oznámení, a rovněž zabránit zbytečnému zveřejnění. Tato lhůta by neměla přesahovat dva měsíce, může se však prodloužit na čtyři měsíce, je-li to nezbytné kvůli zvláštním okolnostem daného případu, zejména povaze a složitosti předmětu oznámení, jenž může vyžadovat zdlouhavé šetření.

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)  Aby byla možná účinná komunikace s určenými pracovníky, je nutné, aby příslušné orgány zavedly a používaly zvláštní kanály, které jsou oddělené od jejich běžných veřejných systémů pro podávání stížností a které by měly být uživatelsky přívětivé a umožňovat písemné i ústní podání, a to elektronickými i jinými prostředky.

(52)  Aby byla možná účinná komunikace s určenými pracovníky, je nutné, aby příslušné orgány zavedly a používaly zvláštní kanály, které jsou oddělené od jejich běžných veřejných systémů pro podávání stížností a které by měly být uživatelsky přívětivé a důvěrné a umožňovat písemné i ústní podání, a to elektronickými i jinými prostředky.

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(53)  Bude nutné určit konkrétní pracovníky příslušných orgánů, kteří jsou odborně vyškoleni mimo jiné o použitelných pravidlech pro ochranu údajů a kteří budou vyřizovat oznámení a zajišťovat komunikaci s oznamující osobou, jakož i přijímat v reakci na oznámení vhodná následná opatření.

(53)  Bude nutné určit konkrétní pracovníky příslušných orgánů, kteří jsou pravidelně odborně školeni mimo jiné o použitelných pravidlech pro ochranu údajů a kteří budou přijímat a vyřizovat oznámení a zajišťovat komunikaci s oznamující osobou, jakož i přijímat v reakci na oznámení vhodná následná opatření a poskytovat všem osobám, které projeví zájem, informace a poradenství.

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(54)  Osoby, které mají v úmyslu podat oznámení, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení podají. Příslušné orgány by proto měly zveřejnit informace o dostupných kanálech pro oznamování u příslušných orgánů, o použitelných postupech a o určených pracovnících v těchto orgánech a zajistit, aby byly tyto informace snadno přístupné. Veškeré informace ohledně oznámení by měly být transparentní, snadno srozumitelné a spolehlivé, aby podporovaly oznamování a neodrazovaly od něj.

(54)  Osoby, které mají v úmyslu podat oznámení, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení podají. Příslušné orgány by proto měly zveřejnit informace o dostupných kanálech pro oznamování – v případech, kdy je externí oznámení možné – u příslušných orgánů, o použitelných postupech a o určených pracovnících v těchto orgánech a zajistit, aby byly tyto informace snadno přístupné. Veškeré informace ohledně oznámení by měly být transparentní, snadno srozumitelné a spolehlivé, aby podporovaly oznamování a neodrazovaly od něj.

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57)  Členské státy by měly zajistit náležité vedení záznamů o všech oznámeních o porušení a dohledatelnost každého oznámení v rámci příslušného orgánu, jakož i to, aby informace získané prostřednictvím oznámení mohly být tam, kde je to vhodné, použity jako důkazy při donucovacích opatřeních.

(57)  Členské státy by měly zajistit náležité vedení záznamů o všech oznámeních o porušení a dohledatelnost každého oznámení v rámci příslušného orgánu, jakož i to, aby informace získané prostřednictvím oznámení mohly být tam, kde je to vhodné, použity jako důkazy při donucovacích opatřeních – při současné ochraně, kdykoli je to možné, totožnosti a soukromí oznamující osoby – a případně zpřístupněny – při respektování, kdykoli je to možné, důvěrnosti a totožnosti oznamující osoby – orgánům dalších členských států nebo Unie. Předávající i přijímající orgán jsou i nadále odpovědné za zajištění plné ochrany totožnosti oznamující osoby a za zaručení, kdykoli je to možné, jejího soukromí.

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 58

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(58)  Ochrana osobních údajů oznamující a dotčené osoby je zásadní podmínkou, aby se zabránilo nespravedlivému zacházení či poškození dobré pověsti v důsledku zpřístupnění osobních údajů, zejména údajů odhalujících totožnost dotčené osoby. V souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“) by příslušné orgány měly zavést odpovídající postupy pro ochranu údajů, zaměřené zejména na ochranu oznamující osoby, dotčené osoby a případné třetí osoby uvedené v oznámení, jež by měly zahrnovat bezpečný systém v rámci příslušného orgánu s přístupovými právy omezenými pouze na oprávněné pracovníky.

(58)  Ochrana osobních údajů oznamující a dotčené osoby a důvěrný charakter informací jsou zásadní podmínkou, aby se zabránilo nespravedlivému zacházení a jakémukoli obtěžování či zastrašování nebo poškození dobré pověsti v důsledku zpřístupnění osobních údajů, zejména údajů odhalujících totožnost dotčené osoby. V souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“) by příslušné orgány měly zavést odpovídající postupy pro ochranu údajů, zaměřené zejména na ochranu oznamující osoby, dotčené osoby a případné třetí osoby uvedené v oznámení, jež by měly zahrnovat bezpečný systém v rámci příslušného orgánu s přístupovými právy omezenými pouze na oprávněné pracovníky.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 60

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(60)  Aby mohly oznamující osoby využít ochrany, měly by se vzhledem k okolnostem a informacím, které mají k dispozici v době oznámení, důvodně domnívat, že jimi oznamované záležitosti jsou pravdivé. Tato důvodná domněnka by se měla předpokládat, není-li prokázán opak. Jedná se o nezbytné ochranné opatření před zlovolnými a neopodstatněnými či zneužívajícími oznámeními, jež zajišťuje, aby osobám, které úmyslně a vědomě oznámí nesprávné či zavádějící informace, nebyla ochrana poskytnuta. Současně zajišťuje, aby nedošlo k zbavení ochrany v případě, že oznamující osoba podala nepravdivé oznámení s poctivým úmyslem. Stejně tak by oznamující osoby měly mít nárok na ochranu podle této směrnice v případě, měly-li oprávněné důvody domnívat se, že oznámené informace spadají do její oblasti působnosti.

(60)  Oznamující osoby by měly bez ohledu na to, zda pro oznamování využijí interní kanály, externí kanály, nebo oba druhy kanálů, a bez zvláštních podmínek nebo preferencí požívat ochrany vyplývající z této směrnice. Stejným způsobem by měly požívat ochrany podle této směrnice oznamující osoby, které využijí svého práva na zveřejnění. Tato ochrana by se měla uplatňovat po celou dobu trvání postupu oznamování, mj. po jeho skončení, pokud není prokázáno, že nebezpečí odvetných opatření neexistuje. Aby mohly oznamující osoby využít ochrany, měly by jednat v dobré víře v tom smyslu, že by se měly vzhledem k okolnostem a informacím, které mají k dispozici v době oznámení, důvodně domnívat, že jimi oznamované záležitosti jsou pravdivé. Tato důvodná domněnka by se měla předpokládat, není-li prokázán opak. Jedná se o nezbytné ochranné opatření před zlovolnými a neopodstatněnými či zneužívajícími oznámeními, jež zajišťuje, aby osobám, které úmyslně a vědomě oznámí nesprávné či zavádějící informace, nebyla ochrana poskytnuta, a aby se tyto osoby mohly ze svých činů zodpovídat podle právních předpisů členských států. Současně zajišťuje, aby nedošlo k zbavení ochrany v případě, že oznamující osoba podala nepravdivé oznámení s poctivým úmyslem. Stejně tak by oznamující osoby měly mít nárok na ochranu podle této směrnice v případě, měly-li oprávněné důvody domnívat se, že oznámené informace spadají do její oblasti působnosti.

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 61

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(61)  Tento požadavek na stupňovité použití kanálů pro oznamování je nezbytný, aby bylo zajištěno, že informace obdrží osoby, které mohou přispět k včasnému a účinnému odstranění rizik pro veřejný zájem, a aby se předešlo neoprávněnému poškození dobré pověsti kvůli zveřejnění. Současně jsou nezbytné určité výjimky z tohoto použití, jež oznamující osobě umožňují zvolit nejvhodnější kanál podle konkrétních okolností daného případu. Mimoto je nutné chránit zveřejnění s přihlédnutím k demokratickým zásadám, jako je odpovědnost, a základním právům, jako je svoboda projevu a svoboda sdělovacích prostředků, přičemž je současně zajištěna rovnováha mezi zájmem zaměstnavatelů, pokud jde o řízení jejich organizace a ochranu jejich zájmů, a zájmem veřejnosti týkajícím se ochrany před újmou, a to v souladu s kritérii stanovenými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva57.

(61)  Je nezbytné zajistit, aby všechny kanály pro oznamování, interní i externí, byly oznamující osobě otevřeny a aby si oznamující osoba mohla zvolit nejvhodnější kanál podle konkrétních okolností případu, neboť je třeba zajistit, aby informace obdržely osoby nebo subjekty, které mohou přispět k včasnému a účinnému odstranění rizik pro veřejný zájem. Mimoto je nutné chránit zveřejnění s přihlédnutím k demokratickým zásadám, jako je odpovědnost, a základním právům, jako je svoboda projevu, svoboda sdělovacích prostředků a právo na informace, přičemž je současně zajištěna rovnováha mezi legitimním zájmem zaměstnavatelů, pokud jde o řízení jejich organizace a ochranu jejich pověsti a zájmů, a zájmem veřejnosti týkajícím se ochrany před újmou, a to v souladu s kritérii stanovenými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva57.

__________________

__________________

57 Jedním z kritérií při určování, zda odvetná opatření proti oznamovatelům, kteří zveřejní informace, kolidují se svobodou projevu způsobem, který není v demokratické společnosti nezbytný, je to, zda mají osoby, které informace zveřejnily, k dispozici alternativní kanály pro podání oznámení; viz např. rozsudek ve věci Guja v. Moldavsko, stížnost č. 14277/04, Sbírka rozsudků a rozhodnutí 2008.

57 Jedním z kritérií při určování, zda odvetná opatření proti oznamovatelům, kteří zveřejní informace, kolidují se svobodou projevu způsobem, který není v demokratické společnosti nezbytný, je to, zda mají osoby, které informace zveřejnily, k dispozici alternativní kanály pro podání oznámení; viz např. rozsudek ve věci Guja v. Moldavsko, stížnost č. 14277/04, Sbírka rozsudků a rozhodnutí 2008.

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Oznamující osoby by měly zpravidla využít nejprve interní kanály, které mají k dispozici, a podat oznámení svému zaměstnavateli. Může se však stát, že interní kanály neexistují (v případě subjektů, na něž se nevztahuje povinnost zřídit takovéto kanály podle této směrnice nebo použitelných vnitrostátních právních předpisů), nebo jejich použití není povinné (což může platit pro osoby, které nejsou v pracovním poměru), nebo tyto kanály byly použity, nefungují však řádně (oznámení nebylo například vyřízeno s řádnou péčí nebo v přiměřené lhůtě, nebo navzdory pozitivním výsledkům šetření nebyla přijata žádná opatření zabývající se porušením práva).

(62)  Oznamující osoby by měly zpravidla využít nejprve interní nebo externí kanály, které mají k dispozici, a podat oznámení svému zaměstnavateli nebo příslušnému orgánu. Ochranu je mimoto třeba přiznat rovněž v případech, kdy právní předpisy Unie umožňují, aby oznamující osoba podala oznámení přímo orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie, např. v souvislosti s podvody týkajícími se rozpočtu Unie, předcházením praní peněz a financování terorismu a jejich odhalováním nebo v oblasti finančních služeb.

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(63)  V jiných případech nelze přiměřeně očekávat, že interní kanály budou fungovat řádně, mají-li například oznamující osoby oprávněné důvody domnívat se, že by v souvislosti s oznámením byly postiženy odvetnými opatřeními; že by nebyla utajena jejich totožnost; že se na porušení podílela osoba mající v pracovním kontextu konečnou odpovědnost; že by porušení mohlo být utajeno; že by mohly být zatajeny nebo zničeny důkazy; že by účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů mohla být ohrožena nebo že je zapotřebí bezodkladné opatření (např. kvůli bezprostřednímu riziku vážného a konkrétního ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob nebo nebezpečí pro životní prostředí). Ve všech těchto případech jsou osoby podávající oznámení externě příslušným orgánům a případně institucím nebo jiným subjektům Unie chráněny. Ochrana je mimoto přiznána rovněž v případech, kdy právní předpisy Unie umožňují, aby oznamující osoba podala oznámení přímo příslušným vnitrostátním orgánům či institucím nebo jiným subjektům Unie, například v souvislosti s podvody týkajícími se rozpočtu Unie, předcházením praní peněz a financování terorismu a jejich odhalováním nebo v oblasti finančních služeb.

vypouští se

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 64

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)  Osoby, které zveřejní informace přímo, by měly být rovněž nárok na ochranu v případech, kdy není porušení řešeno (nebylo například náležitě posouzeno nebo prošetřeno nebo nebyla přijata žádná nápravná opatření) navzdory internímu a/nebo externímu oznámení podle stupňovitého použití dostupných kanálů; nebo v případech, kdy oznamující osoby mají oprávněné důvody domnívat se, že mezi subjektem, který se porušení dopustil, a příslušným orgánem existuje tajná dohoda, že důkazy mohou být zatajeny nebo zničeny nebo že by mohla být ohrožena účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů; nebo v případech bezprostředního a zjevného ohrožení veřejného zájmu nebo tehdy, hrozí-li nenapravitelná újma, mimo jiné včetně zásahu do tělesné integrity.

(64)  Osoby, které zveřejní informace přímo, by měly být rovněž nárok na ochranu v případech, kdy není porušení řešeno (nebylo například náležitě posouzeno nebo prošetřeno nebo nebyla přijata žádná nápravná opatření) navzdory internímu nebo externímu oznámení nebo oznámení oběma způsoby; nebo v případech, kdy oznamující osoby mají oprávněné důvody domnívat se, že mezi subjektem, který se porušení dopustil, a příslušným orgánem existuje tajná dohoda nebo že se příslušné externí orgány na údajném pochybení přímo nebo nepřímo podílely, že by důkazy mohly být zatajeny nebo zničeny nebo že by mohla být ohrožena účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů; nebo v případech bezprostředního a zjevného poškození veřejného zájmu nebo tehdy, hrozí-li nenapravitelná újma, mimo jiné včetně zásahu do tělesné integrity, nebo v případě naléhavé situace.

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 64 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(64a)  Ochrana oznamovatelů umožňuje předcházet případům poškození veřejného zájmu a napravovat je. Je důležité vytvořit koherentní a spolehlivý systém pro oznamování případů porušení práva podle této směrnice, nicméně těžiště systému by mělo spočívat v relevantnosti a užitečnosti informací oznámených dotčené organizaci, příslušným orgánům nebo veřejnosti. Je proto životně důležité zajistit, aby byla ochrana, kterou skýtá tato směrnice, poskytnuta každému, kdo učiní oznámení nebo provede zveřejnění ve smyslu této směrnice, a zabránit tomu, aby bylo možné tuto ochranu na základě jakéhokoli argumentu odepřít.

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 65

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(65)  Oznamující osoby by měly být chráněny před jakoukoli formou odvetných opatření, přímých či nepřímých, která přijal jejich zaměstnavatel nebo zákazník / příjemce služeb a osoby, které pro tyto osoby pracují či jednají jejich jménem, včetně spolupracovníků a vedoucích pracovníků v téže organizaci nebo v jiných organizacích, s nimiž je oznamující osoba v kontaktu v rámci svých pracovních činností, je-li odvetné opatření dotčenou osobou doporučeno či tolerováno. Ochrana by měla být poskytnuta nejen před odvetnými opatřeními, která jsou přijata vůči oznamující osobě samotné, nýbrž také před odvetnými opatřeními, která mohou být přijata vůči právnímu subjektu, který tato osoba zastupuje, jako je neposkytnutí služeb, zařazení na černou listinu nebo bojkotování podniku. K nepřímým odvetným opatřením patří také kroky podniknuté proti příbuzným oznamující osoby, kteří jsou v pracovním kontextu také ve spojení se zaměstnavatelem oznamovatele či zákazníkem / příjemcem služeb, a proti zástupcům zaměstnanců, kteří oznamující osobu podpořili.

(65)  Oznamující osoby by měly být chráněny před jakoukoli formou odvetných opatření, přímých či nepřímých, která přijal jejich zaměstnavatel nebo zákazník / příjemce služeb a osoby, které pro tyto osoby pracují či jednají jejich jménem, včetně spolupracovníků a vedoucích pracovníků v téže organizaci nebo v jiných organizacích, s nimiž je oznamující osoba v kontaktu v rámci svých pracovních činností, je-li odvetné opatření dotčenou osobou doporučeno či tolerováno. Ochrana by měla být poskytnuta nejen před odvetnými opatřeními, která jsou přijata vůči oznamující osobě samotné, nýbrž také před odvetnými opatřeními, která mohou být přijata vůči právnímu subjektu, který tato osoba zastupuje, jako je neposkytnutí služeb, zařazení na černou listinu nebo bojkotování podniku. K nepřímým odvetným opatřením patří také kroky podniknuté proti prostředníkům nebo příbuzným oznamující osoby, kteří jsou v pracovním kontextu také ve spojení se zaměstnavatelem oznamovatele či zákazníkem / příjemcem služeb, a proti zástupcům zaměstnanců, kteří oznamující osobu podpořili.

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 66

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(66)  Není-li odvetným opatřením zabráněno a nejsou-li potrestána, odrazuje to potenciální oznamovatele. Jednoznačný zákaz odvetných opatření v právu má důležitý odrazující účinek, jenž je dále posílen ustanoveními o osobní odpovědnosti a sankcích uložených subjektům, které odvetná opatření přijmou.

(66)  Není-li odvetným opatřením zabráněno a nejsou-li potrestána, odrazuje to potenciální oznamovatele. Jednoznačný zákaz odvetných opatření v právu má důležitý odrazující účinek, jenž by měl být posílen ustanoveními o osobní odpovědnosti a sankcích uložených subjektům, které odvetná opatření přijmou, a osobám ve vedoucích pozicích, které taková odvetná opatření podpoří nebo ignorují.

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 67

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(67)  Potenciální oznamovatelé, kteří si nejsou jisti tím, jak oznámení podat nebo zda budou chráněni, mohou být nakonec od oznámení odrazeni. Členské státy by měly zajistit, aby byly příslušné informace poskytovány uživatelsky přívětivým způsobem a aby byly snadno přístupné široké veřejnosti. Mělo by být dostupné individuální, nestranné a důvěrné poradenství, které je poskytováno bezplatně, například ohledně toho, zda se na dotyčné informace vztahují použitelná pravidla pro ochranu oznamovatelů, který kanál pro oznamování lze nejlépe využít a jaké alternativní postupy jsou k dispozici v případě, že se na informace použitelná pravidla nevztahují („odkazy na další zdroje“). Přístup k tomuto poradenství může pomoci zajistit, aby byla oznámení podávána prostřednictvím vhodných kanálů a odpovědně a aby byly případy porušení a protiprávního jednání odhaleny včas nebo aby jim bylo dokonce zabráněno.

(67)  Potenciální oznamovatelé, kteří si nejsou jisti tím, jak oznámení podat nebo zda budou chráněni, mohou být nakonec od oznámení odrazeni. Členské státy by měly zajistit, aby byly příslušné informace poskytovány uživatelsky přívětivým způsobem a aby byly snadno srozumitelné a snadno přístupné široké veřejnosti. Mělo by být dostupné individuální, nestranné a důvěrné poradenství, které je poskytováno bezplatně, například ohledně toho, zda se na dotyčné informace vztahují použitelná pravidla pro ochranu oznamovatelů, který kanál pro oznamování lze nejlépe využít a jaké alternativní postupy jsou k dispozici v případě, že se na informace použitelná pravidla nevztahují („odkazy na další zdroje“). Přístup k tomuto poradenství, zejména prostřednictvím příslušných orgánů, může pomoci zajistit, aby byla oznámení podávána prostřednictvím vhodných kanálů a odpovědně a aby byly případy porušení a protiprávního jednání odhaleny včas nebo aby jim bylo dokonce zabráněno.

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 67 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(67a)  V členských státech, které stanoví širší ochranu oznamujících osob, je k dispozici celá řada mechanismů k doprovodu a podpoře oznamujících osob. Na základě stávajících osvědčených postupů a odlišných okolností v jednotlivých členských státech by mělo být možné zajistit, aby individuální poradenství a přesné informace poskytoval, jsou-li zajištěny dostatečné záruky, jeden jasně určený nezávislý orgán nebo informační středisko zřízené členským státem. Takové poradenství nebo informace je třeba poskytnout každému, kdo o ně požádá. Uvedené poradenství nebo informace se mohou týkat otázek, jako jsou ochranná opatření, vhodnost kanálů pro oznamování nebo působnost této směrnice.

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(69)  Nemělo by být možné, aby bylo od práv a povinností stanovených touto směrnicí upuštěno na základě smluvních ujednání. Právní nebo smluvní povinnosti osob, jako jsou doložky o loajalitě ve smlouvách nebo dohody o mlčenlivosti / zachování důvěrnosti, nelze využít k tomu, aby bylo pracovníkům zabráněno v oznámení, k odepření ochrany nebo k jejich potrestání za to, že tak učinili. Touto směrnicí by současně neměla být dotčena ochrana právní a jiné profesní povinnosti zachovávat mlčenlivost podle vnitrostátního práva.

(69)  Nemělo by být možné, aby bylo od práv a povinností stanovených touto směrnicí upuštěno na základě smluvních ujednání. Právní nebo smluvní povinnosti osob, jako jsou doložky o loajalitě ve smlouvách nebo dohody o mlčenlivosti / zachování důvěrnosti, nelze využít k tomu, aby bylo pracovníkům zabráněno v oznámení, k odepření ochrany nebo k jejich potrestání za to, že tak učinili. Touto směrnicí by současně neměla být dotčena ochrana právní a jiné profesní povinnosti zachovávat mlčenlivost – např. lékařského tajemství a povinnosti mlčenlivosti advokáta – podle vnitrostátního práva nebo důvěrnosti nezbytné k ochraně národní bezpečnosti, je-li stanovena ve vnitrostátním právu.

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 70

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(70)  Odvetná opatření budou pravděpodobně vysvětlena jako opodstatněná z jiných důvodů, než je oznámení, a pro oznamující osoby může být velmi obtížné prokázat souvislost mezi oznámením a odvetnými opatřeními, přičemž subjekty, které odvetná opatření přijmou, mohou mít větší moc a prostředky k doložení a odůvodnění přijatých opatření. Jakmile proto oznamující osoba prima facie prokáže, že podala oznámení nebo zveřejnila informace v souladu s touto směrnicí a utrpěla újmu, mělo by se důkazní břemeno přesunout na osobu, která přijala škodlivé opatření a která by měla poté prokázat, že její opatření nijak nesouviselo s oznámením či zveřejněním.

(70)  Odvetná opatření budou pravděpodobně vysvětlena jako opodstatněná z jiných důvodů, než je oznámení nebo zveřejnění, a pro oznamující osoby může být velmi obtížné prokázat souvislost mezi oznámením a odvetnými opatřeními, přičemž subjekty, které odvetná opatření přijmou, mohou mít větší moc a prostředky k doložení a odůvodnění přijatých opatření. Jakmile proto oznamující osoba prima facie prokáže, že podala oznámení nebo zveřejnila informace v souladu s touto směrnicí a utrpěla újmu, mělo by se důkazní břemeno přesunout na osobu, která přijala škodlivé opatření a která by měla poté prokázat, že její opatření nijak nesouviselo s oznámením či zveřejněním.

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 71

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(71)  Kromě výslovného zákazu odvetných opatření stanoveného v právních předpisech je důležité, aby měly oznamující osoby, které jsou postiženy odvetnými opatřeními, přístup k právním prostředkům nápravy. Vhodný právní prostředek nápravy bude v každém případě určovat druh utrpěných odvetných opatření. Může mít podobu žalob, jejichž cílem je návrat na pracovní místo (např. v případě propuštění, přeložení nebo přeložení na nižší pozici, nebo neposkytnutí vzdělávání či nepovýšení) nebo obnovení zrušeného povolení, licence či smlouvy; náhrada skutečných a budoucích finančních ztrát (např. ušlá mzda, avšak rovněž ztráta příjmů v budoucnu, náklady spojené se změnou povolání); náhrada za jiné ekonomické škody, jako jsou výdaje na právní ochranu a náklady na lékařské ošetření, a za nehmotnou újmu (bolest a utrpení).

(71)  Kromě výslovného zákazu odvetných opatření stanoveného v právních předpisech je důležité, aby měly oznamující osoby, které jsou postiženy odvetnými opatřeními, přístup k právním prostředkům nápravy a náhrady. Vhodný právní prostředek nápravy bude v každém případě určovat druh utrpěných odvetných opatření a utrpěná škoda by měla být nahrazena v plné výši. Může mít podobu žalob, jejichž cílem je návrat na pracovní místo (např. v případě propuštění, přeložení nebo přeložení na nižší pozici, nebo neposkytnutí vzdělávání či nepovýšení) nebo obnovení zrušeného povolení, licence či smlouvy; náhrada skutečných a budoucích finančních ztrát (např. ušlá mzda, avšak rovněž ztráta příjmů v budoucnu, náklady spojené se změnou povolání); náhrada za jiné ekonomické škody, jako jsou výdaje na právní ochranu a náklady na lékařské ošetření či psychologickou péči, a za nehmotnou újmu (bolest a utrpení).

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 72

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(72)  Druhy právních opatření se mohou mezi jednotlivými právními řády lišit, měly by však zajistit pokud možno úplnou a účinnou nápravu. Nápravná opatření by neměla potenciální budoucí oznamovatele odrazovat. Například možnost odškodnění jako alternativa návratu na pracovní místo v případě propuštění může vést k systematické praxi zejména u větších organizací, tudíž mít na budoucí oznamovatele odrazující účinek.

(72)  Druhy právních opatření se mohou mezi jednotlivými právními řády lišit, měly by však zajistit plnou náhradu utrpěné škody.

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 73

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)  Pro oznamující osoby mají obzvláštní význam předběžná opatření do ukončení soudního řízení, jež může být zdlouhavé. Předběžné opatření může být nezbytné zejména k ukončení hrozeb, pokusů o odvetu nebo pokračujících odvetných opatření, jako je obtěžování na pracovišti, nebo k zabránění formám odvetných opatření, jako je propuštění, jejichž zrušení může být po uplynutí dlouhé doby obtížné a která mohou jednotlivce finančně zničit, což je vyhlídka, která může potenciální oznamovatele vážně odrazovat.

(73)  Pro oznamující osoby mají obzvláštní význam předběžná opatření do ukončení soudního řízení, jež může být zdlouhavé. Předběžné opatření může být nezbytné zejména k ukončení hrozeb, pokusů o odvetu nebo pokračujících odvetných opatření, jako je obtěžování mimo pracoviště a na pracovišti, nebo k zabránění formám odvetných opatření, jako jsou slovní urážky nebo fyzické násilí, nebo propuštění, jejichž zrušení může být po uplynutí dlouhé doby obtížné a která mohou jednotlivce finančně zničit, což je vyhlídka, která může potenciální oznamovatele vážně odrazovat.

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 74

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(74)  Významný odrazující prostředek s ohledem na oznamování mohou představovat rovněž opatření přijatá proti oznamujícím osobám mimo pracovní kontext, například v rámci soudních řízení ve věci pomluvy, porušení autorského práva, obchodního tajemství, důvěrnosti a ochrany osobních údajů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/94358 vyjímá oznamující osoby z občanskoprávních prostředků ochrany, postupů a prostředků nápravy, které stanoví, v případě údajného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství v zájmu odhalení pochybení, protiprávního jednání nebo protiprávní činnosti, pokud žalovaný jednal za účelem ochrany obecného veřejného zájmu. Rovněž v ostatních řízeních by se oznamující osoby měly mít možnost při své obhajobě dovolávat skutečnosti, že oznámení nebo zveřejnění učinily v souladu s touto směrnicí. V těchto případech by osoba podávající návrh na zahájení řízení měla nést důkazní břemeno, pokud jde o prokázání záměru oznamující osoby porušit právo.

(74)  Významný odrazující prostředek s ohledem na oznamování mohou představovat rovněž opatření přijatá proti oznamujícím osobám mimo pracovní kontext, například v rámci soudních řízení ve věci pomluvy, porušení autorského práva, obchodního tajemství, důvěrnosti a ochrany osobních údajů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/94358 vyjímá oznamující osoby z občanskoprávních prostředků ochrany, postupů a prostředků nápravy, které stanoví, v případě údajného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství v zájmu odhalení pochybení, protiprávního jednání nebo protiprávní činnosti, pokud žalovaný jednal za účelem ochrany obecného veřejného zájmu. Touto směrnicí by tudíž neměla být dotčena ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943. Oba uvedené akty je třeba vnímat jako komplementární. Ochrana, postupy a podmínky, které stanoví tato směrnice, by proto měly být použitelné na případy spadající do její oblasti věcné působnosti, i kdyby byly oznámené informace klasifikovatelné jako obchodní tajemství. Směrnice (EU) 2016/943 by se měla uplatňovat v jiných případech. Rovněž v ostatních řízeních by se oznamující osoby měly mít možnost při své obhajobě dovolávat skutečnosti, že oznámení nebo zveřejnění učinily v souladu s touto směrnicí. V těchto případech by osoba podávající návrh na zahájení řízení měla nést důkazní břemeno, pokud jde o prokázání záměru oznamující osoby porušit právo.

_________________

_________________

58 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

58 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 75

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(75)  Značné náklady mohou pro oznamující osoby, které soudně napadnou odvetná opatření, jež byla vůči nim přijata, představovat příslušné právní poplatky. Ačkoliv na konci řízení mohou získat tyto poplatky zpět, nemusí být schopné je uhradit předem, zejména tehdy, jsou-li nezaměstnané nebo zařazené na černou listinu. Pomoc v trestním řízení, zejména v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/191959, a obecněji podpora osob, u nichž existuje vážná finanční potřeba, může mít v určitých případech zásadní význam pro účinné prosazování jejich práv na ochranu.

(75)  Značné náklady mohou pro oznamující osoby, které soudně napadnou odvetná opatření, jež byla vůči nim přijata, představovat příslušné právní poplatky. Ačkoliv na konci řízení mohou získat tyto poplatky zpět, nemusí být schopné je uhradit předem, zejména tehdy, jsou-li nezaměstnané nebo zařazené na černou listinu. Pomoc v trestním řízení, zejména v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/191959, a obecněji podpora osob, u nichž existuje vážná finanční potřeba, zásadní význam pro účinné prosazování jejich práv na ochranu. Oznamovatelé by rovněž měli mít možnost požadovat náhradu za veškeré obtěžování, jemuž jsou vystaveni, nebo za ztrátu stávající nebo budoucí obživy, pokud ke škodě došlo v rámci odvetných opatření.

_________________

_________________

59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297 4.11.2016, s. 1).

59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297 4.11.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(76)  Práva dotčené osoby by měla být chráněna, aby se zabránilo poškození její dobré pověsti či jiným nepříznivým důsledkům. V každé fázi postupu na základě oznámení by mělo být mimoto plně respektováno právo dotčené osoby na obhajobu a na přístup k právní ochraně v souladu s články 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie. Členské státy by měly zajistit právo dotčené osoby na obhajobu, včetně práva na přístup ke spisu, práva být vyslechnut a práva využít účinný opravný prostředek proti rozhodnutí týkajícímu se této osoby podle použitelných postupů stanovených vnitrostátními právními předpisy v rámci vyšetřování nebo následných soudních řízení.

(76)  Práva dotčené osoby by měla být chráněna, aby se zabránilo poškození její dobré pověsti či jiným nepříznivým důsledkům. V každé fázi postupu na základě oznámení by mělo být mimoto plně respektováno právo dotčené osoby na obhajobu a na přístup k právní ochraně v souladu s články 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie. Členské státy by měly chránit utajení totožnosti dotčené osoby a zajistit právo na obhajobu, včetně práva na přístup ke spisu, práva být vyslechnut a práva využít účinný opravný prostředek proti rozhodnutí týkajícímu se této osoby podle použitelných postupů stanovených vnitrostátními právními předpisy v rámci vyšetřování nebo následných soudních řízení. Za tímto účelem by měla být použita vhodná opatření ke zvyšování povědomí občanů a občanské společnosti o těchto právech.

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 77

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(77)  U každé osoby, která v důsledku oznámení či zveřejnění nepřesných nebo zavádějících informací utrpí přímo či nepřímo újmu, by měla být zachována ochrana a prostředky nápravy, které jsou dostupné podle pravidel obecného práva. Pokud bylo takovéto nepřesné nebo zavádějící oznámení nebo zveřejnění učiněno záměrně a vědomě, měla by mít dotčená osoba nárok na náhradu škody v souladu s vnitrostátním právem.

(77)  U každé osoby, která v důsledku oznámení či zveřejnění nepřesných nebo zavádějících informací utrpí přímo či nepřímo újmu, by měla být zachována ochrana a prostředky nápravy, které jsou dostupné podle pravidel obecného práva. Pokud bylo takovéto nepřesné nebo zavádějící oznámení nebo zveřejnění učiněno záměrně a vědomě, neměl by mít oznamovatel nárok na ochranu a dotčená osoba by měla mít nárok na náhradu škody v souladu s vnitrostátním právem.

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 78

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(78)  Aby byla zajištěna účinnost pravidel pro ochranu oznamovatelů, jsou nezbytné sankce. Sankce proti osobám, které vůči oznamujícím osobám přijmou odvetná či jiná negativní opatření, mohou od těchto opatření odrazovat. Sankce uložené osobám, které učiní oznámení nebo zveřejnění, s ohledem na něž bylo prokázáno, že jsou vědomě nepravdivé, jsou nezbytné k odrazování od dalšího zlovolného oznamování a k zachování věrohodnosti systému. Přiměřenost těchto sankcí by měla zajistit, aby neměly na potenciální oznamovatele odrazující účinek.

(78)  Aby byla zajištěna účinnost pravidel pro ochranu oznamovatelů, jsou nezbytné sankce. Sankce proti osobám, které vůči oznamujícím osobám přijmou odvetná či jiná negativní opatření, mohou od těchto opatření odrazovat. Sankce uložené osobám, které učiní oznámení nebo zveřejnění, s ohledem na něž bylo prokázáno, že jsou vědomě nepravdivé, jsou také nezbytné k odrazování od dalšího zlovolného oznamování a k zachování věrohodnosti systému. Stanoví-li členské státy sankce v případech, jako je pomluva nebo šíření nepravdivých informací, je možné takové sankce uložit i v případě oznámení nebo zveřejnění, o němž bylo prokázáno, že bylo vědomě nepravdivé. Přiměřenost těchto sankcí by měla zajistit, aby neměly na potenciální oznamovatele odrazující účinek.

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 80

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(80)  Tato směrnice zavádí minimální normy a členské státy by měly mít pravomoc zavést nebo zachovat příznivější ustanovení vztahující se na oznamující osobu, pokud tato ustanovení nekolidují s opatřeními na ochranu dotčených osob.

(80)  Tato směrnice zavádí minimální normy a členské státy by měly mít pravomoc zavést nebo zachovat příznivější ustanovení vztahující se na oznamující osobu a měly by k tomu být motivovány. Provedení této směrnice ve vnitrostátním právu nepředstavuje za žádných okolností důvod ke snížení obecné úrovně ochrany, která je oznamujícím osobám v oblastech, na něž se tato směrnice vztahuje, již nyní poskytována ve vnitrostátním právu.

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 82

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(82)  Věcná působnost této směrnice je založena na určení oblastí, v nichž se zavedení ochrany oznamovatelů jeví vzhledem k důkazům, jež jsou v současnosti dostupné, jako opodstatněné a nezbytné. Tato věcná působnost může být rozšířena na další oblasti nebo akty Unie, pokud se to ukáže jako nezbytné k posílení jejich prosazování na základě důkazů, jež se mohou objevit v budoucnu, nebo na základě hodnocení způsobu fungování této směrnice.

(82)  Věcná působnost této směrnice je založena na určení oblastí, v nichž se zavedení ochrany oznamovatelů jeví vzhledem k důkazům, jež jsou v současnosti dostupné, jako opodstatněné a nezbytné. Tato věcná působnost může být rozšířena na další oblasti nebo akty Unie, pokud se to ukáže jako nezbytné k posílení jejich prosazování na základě důkazů, jež by měla Komise i nadále shromažďovat a jež se mohou objevit v budoucnu, nebo na základě hodnocení způsobu fungování této směrnice.

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 84

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(84)  Cíle této směrnice, konkrétně posílení prosazování v určitých oblastech politiky a v případě aktů, kdy porušení práva Unie může vážně poškodit veřejný zájem, prostřednictvím účinné ochrany oznamovatelů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednajícími samostatně nebo nekoordinovaně, ale spíše jich může být lépe dosaženo opatřením Unie, které stanoví minimální normy pro harmonizaci ochrany oznamovatelů. Pouze opatření Unie může mimoto zajistit soudržnost a sladit stávající pravidla Unie týkající se ochrany oznamovatelů. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(84)  Cíle této směrnice, konkrétně posílení prosazování v určitých oblastech politiky a v případě aktů, kdy porušení práva Unie může poškodit veřejný zájem, prostřednictvím účinné ochrany oznamovatelů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednajícími samostatně nebo nekoordinovaně, ale spíše jich může být lépe dosaženo opatřením Unie, které stanoví minimální normy pro harmonizaci ochrany oznamovatelů. Pouze opatření Unie může mimoto zajistit soudržnost a sladit stávající pravidla Unie týkající se ochrany oznamovatelů. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 85

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(85)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice musí být proto provedena v souladu s těmito právy a zásadami. Tato směrnice má zejména zajistit plné dodržování svobody projevu a informací, práva na ochranu osobních údajů, svobody podnikání, práva na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, práva na účinnou právní ochranu a práva na obhajobu.

(85)  Tato směrnice dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména její článek 11. Tato směrnice musí být proto provedena v souladu s těmito právy a zásadami a musí zajišťovat plné dodržování mj. svobody projevu a informací, práva na ochranu osobních údajů, svobody podnikání, práva na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, práva na spravedlivé pracovní podmínky, práva na vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, práva na vysokou úroveň ochrany životního prostředí, práva na řádnou správu, práva na účinnou právní ochranu a práva na obhajobu. Zvláštní pozornost je také třeba věnovat Evropské úmluvě o lidských právech, zejména jejímu článku 10.

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 85 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(85a)  Touto směrnicí by neměla být dotčena svoboda členských států zavést stejná nebo obdobná pravidla pro případ porušení vnitrostátních právních předpisů, a poskytnout tak soudržný a komplexní rámec pro ochranu osob oznamujících porušení.

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 85 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(85b)   Zvláštní pozornost je třeba věnovat usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU a usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků a veřejných orgánů.

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Článek -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek -1

 

Účel

 

Účelem této směrnice je zlepšit ochranu osob oznamujících porušení práva Unie a zlepšit uplatňování tohoto práva v zájmu ochrany obecného zájmu, a to stanovením společných minimálních norem pro ochranu osob, které oznámí protiprávní činnost nebo případy zneužití práva v oblastech upřesněných v článku 1.

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 1

Článek 1

Věcná působnost

Věcná působnost

1.  Za účelem lepšího prosazování práva a politik Unie v konkrétních oblastech stanoví tato směrnice společné minimální normy pro ochranu osob, které oznámí níže uvedené protiprávní činnosti či zneužití práva:

1.  Tato směrnice stanoví společné minimální normy pro ochranu osob, které oznámí níže uvedené protiprávní činnosti či zneužití práva:

a)  porušení spadající do oblasti působnosti aktů Unie uvedených v příloze (část I a část II), pokud jde o tyto oblasti:

a)  porušení aktů Unie, k nimž patří mj. akty uvedené v příloze (části I a části II) a jejich prováděcí akty, které se týkají těchto oblastí:

i)  zadávání veřejných zakázek;

i)  zadávání veřejných zakázek;

ii)  finanční služby, předcházení praní peněz a financování terorismu;1

ii)  finanční služby a předcházení daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům, praní peněz a financování terorismu; 1

iii)  bezpečnost výrobků;

iii)  bezpečnost výrobků;

iv)  bezpečnost dopravy;

iv)  bezpečnost dopravy;

v)  ochrana životního prostředí;

v)  ochrana životního prostředí;

vi)  jaderná bezpečnost;

vi)  jaderná bezpečnost;

vii)  bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;

vii)  bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;

viii)  veřejné zdraví;

viii)  veřejné zdraví;

ix)  ochrana spotřebitele;

ix)  ochrana spotřebitele;

x)  ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů;

x)  ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů; a

 

xa)  zaměstnanost, pracovní podmínky, práva pracovníků a zásada rovných příležitostí a rovného zacházení s muži a ženami na pracovišti.

b)  porušení článků 101, 102, 106, 107 a 108 SFEU a porušení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1/2003 a nařízení Rady (EU) 2015/1589;

b)  porušení článků 101, 102, 106, 107 a 108 SFEU a porušení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1/2003 a nařízení Rady (EU) 2015/1589;

c)  porušení ohrožující finanční zájmy Unie, jak jsou vymezeny v článku 325 SFEU a blíže upřesněny zejména ve směrnici (EU) 2017/1371 a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013;

c)  porušení ohrožující finanční zájmy Unie, jak jsou vymezeny v článku 325 SFEU a blíže upřesněny zejména ve směrnici (EU) 2017/1371 a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013;

d)  porušení týkající se vnitřního trhu, na nějž se odkazuje v čl. 26 odst. 2 SFEU, pokud jde o jednání, které porušuje pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.

d)  porušení týkající se vnitřního trhu, na nějž se odkazuje v čl. 26 odst. 2 SFEU, pokud jde o jednání, které porušuje pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.

2.  Pokud jsou v odvětvových aktech Unie uvedených v části 2 přílohy stanovena zvláštní pravidla týkající se oznamování případů porušení, použijí se tato pravidla. Ustanovení této směrnice se vztahují na veškeré záležitosti týkající se ochrany oznamujících osob, jež nejsou upraveny v těchto odvětvových aktech Unie.

2.  Pokud jsou v odvětvových aktech Unie uvedených v části 2 přílohy stanovena zvláštní pravidla týkající se oznamování případů porušení, použijí se tato pravidla. Ustanovení této směrnice se vztahují na veškeré záležitosti týkající se ochrany oznamujících osob, jež nejsou upraveny v těchto odvětvových aktech Unie.

________________

______________

1 Výlučná pravomoc výborů ECON a LIBE.

1 Výlučná pravomoc výborů ECON a LIBE.

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 2

Článek 2

Osobní působnost

Osobní působnost

1.  Tato směrnice se vztahuje na oznamující osoby pracující v soukromém nebo veřejném sektoru, které získaly informace o porušování předpisů v pracovním kontextu, přinejmenším včetně:

1.  Tato směrnice se vztahuje na oznamující osoby a prostředníky jednající v dobré víře, kteří pracují v soukromém nebo veřejném sektoru a získali informace o porušování předpisů v pracovním kontextu, přinejmenším včetně:

a)  osob, které mají status pracovníka ve smyslu článku 45 SFEU;

a)  osob, které mají status pracovníka ve smyslu vnitrostátních pracovněprávních předpisů a vnitrostátní praxe nebo ve smyslu článku 45 SFEU, včetně úředníků;

b)  osob, které mají status osob samostatně výdělečně činných ve smyslu článku 49 SFEU;

b)  osob, které mají status osob samostatně výdělečně činných ve smyslu článku 49 SFEU;

c)  akcionářů a osob náležejících do řídicího orgánu podniku, včetně nevýkonných členů, jakož i dobrovolníků a neplacených stážistů;

c)  akcionářů a osob náležejících do řídicího orgánu podniku, včetně nevýkonných členů, jakož i dobrovolníků a placených či neplacených stážistů;

d)  veškerých osob, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů.

d)  veškerých osob, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhotovitelů, subdodavatelů, poskytovatelů služeb a dodavatelů.

2.  Tato směrnice se vztahuje rovněž na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr má teprve začít, v případech, kdy byly informace o porušení získány během přijímacího řízení či jiných předsmluvních jednání.

2.  Tato směrnice se vztahuje rovněž na oznamující osoby jednající v dobré víře, jejichž pracovní poměr má teprve začít, v případech, kdy byly informace o porušení získány během přijímacího řízení či jiných předsmluvních jednání, a také na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr byl ukončen.

 

 

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Článek 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3

Článek 3

Definice

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)  „porušením“ skutečné nebo potenciální protiprávní činnosti či zneužití práva týkající se aktů Unie a oblastí spadajících do oblasti působnosti uvedené v článku 1 a v příloze;

1)  „porušením“ skutečné nebo potenciální protiprávní činnosti či zneužití práva týkající se aktů Unie a oblastí spadajících do oblasti působnosti uvedené v článku 1 a v příloze;

2)  „protiprávními činnostmi“ jednání či opomenutí v rozporu s právem Unie;

2)  „protiprávními činnostmi“ jednání či opomenutí v rozporu s právem Unie;

3)  „zneužitím práva“ jednání nebo opomenutí spadající do oblasti působnosti práva Unie, jež se z formálního hlediska nejeví protiprávní, maří však předmět nebo účel sledovaný použitelnými pravidly;

3)  „zneužitím práva“ jednání nebo opomenutí spadající do oblasti působnosti práva Unie, jež se z formálního hlediska nejeví protiprávní, maří však předmět nebo účel sledovaný použitelnými pravidly;

4)  „informacemi o porušení“ důkazy o skutečných případech porušení, jakož i důvodné podezření na možné případy porušení, které dosud nenastaly;

4)  „informacemi o porušení“ důkazy o skutečných případech porušení, jakož i důvodné podezření na možné případy porušení, které dosud nenastaly;

5)  „oznámením“ poskytnutí informací týkajících se porušení, k němuž došlo nebo pravděpodobně dojde v organizaci, ve které oznamující osoba pracuje nebo pracovala, či v jiné organizaci, s níž je nebo byla v kontaktu prostřednictvím své pracovní činnosti;

5)  „oznámením“ poskytnutí informací týkajících se porušení, k němuž došlo nebo pravděpodobně dojde v organizaci, ve které oznamující osoba pracuje nebo pracovala, či v jiné organizaci, s níž je nebo byla v kontaktu prostřednictvím své pracovní činnosti;

6)  „interním oznámením“ poskytnutí informací o porušení v rámci veřejného nebo soukromého právního subjektu;

6)  „interním oznámením“ poskytnutí informací o porušení v rámci veřejného nebo soukromého právního subjektu;

7)  „externím oznámením“ poskytnutí informací o porušení příslušným orgánům;

7)  „externím oznámením“ poskytnutí informací o porušení příslušným orgánům;

8)  „zveřejněním“ zpřístupnění informací o porušení, jež byly získány v pracovním kontextu, veřejnosti;

8)  „zveřejněním“ zpřístupnění informací o porušení, jež byly získány v pracovním kontextu, veřejnosti;

9)  „oznamující osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která oznámí či zveřejní informace o porušení, jež byly získány v souvislosti s její pracovní činností;

9)  „oznamující osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která oznámí či zveřejní informace o porušení, jež byly získány v souvislosti s její pracovní činností;

 

9a)  „prostředníkem“ fyzická osoba, která v pracovním kontextu oznamující osobě v průběhu procesu oznámení pomáhá;

10)  „pracovním kontextem“ stávající či minulé pracovní činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru bez ohledu na jejich povahu, jejichž prostřednictvím mohou osoby získat informace o porušení a v jehož rámci mohou být tyto osoby poškozeny odvetnými opatřeními, pokud podají oznámení;

10)  „pracovním kontextem“ stávající či minulé pracovní činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru bez ohledu na jejich povahu, jejichž prostřednictvím mohou osoby získat informace o porušení a v jehož rámci mohou být tyto osoby poškozeny odvetnými opatřeními, pokud podají oznámení;

11)  „dotčenou osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která je v oznámení či zveřejnění uvedena jako osoba, jíž se porušení přičítá nebo která je s ním spojována;

11)  „dotčenou osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která je v oznámení či zveřejnění uvedena jako osoba, jíž se porušení přičítá nebo která je s ním spojována;

12)  „odvetnými opatřeními“ hrozící či skutečné jednání nebo opomenutí vyvolané interním či externím oznámením, k němuž dochází v pracovním kontextu a které oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu;

12)  „odvetnými opatřeními“ hrozící či skutečné přímé nebo nepřímé jednání nebo opomenutí vyvolané interním či externím oznámením nebo zveřejněním, k němuž dochází v pracovním kontextu a které oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu;

13)  „následnými opatřeními“ jakákoli opatření přijatá příjemcem oznámení podaného interně nebo externě za účelem posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a případně k řešení oznámeného porušení, včetně opatření, jako je interní šetření, vyšetřování, stíhání, opatření k zpětnému získání finančních prostředků a uzavření;

13)  „následnými opatřeními“ jakákoli opatření přijatá příjemcem oznámení podaného interně nebo externě za účelem posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a případně k řešení oznámeného porušení, včetně opatření, jako je interní šetření, vyšetřování, stíhání, opatření k zpětnému získání finančních prostředků a uzavření;

14)  „příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán, který je oprávněn přijímat oznámení v souladu s kapitolou III a který je určen k plnění povinností stanovených v této směrnici, zejména co se týká následných opatření přijatých v návaznosti na oznámení.

14)  „příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán, který je oprávněn přijímat oznámení v souladu s kapitolou III a který je určen k plnění povinností stanovených v této směrnici, zejména co se týká následných opatření přijatých v návaznosti na oznámení;

 

14a)  „dobrou vírou“ důvodná domněnka oznamující osoby vycházející z okolností a informací, které měla tato osoba v okamžiku oznámení k dispozici, že jsou informace, které oznamuje, pravdivé a že spadají do působnosti této směrnice.

Pozměňovací návrh    90

Návrh směrnice

Článek 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 4

Článek 4

Povinnost zavést interní kanály a postupy pro oznamování a pro následná opatření v návaznosti na oznámení

Povinnost zavést interní kanály a postupy pro oznamování a pro následná opatření v návaznosti na oznámení

1.  Členské státy zajistí, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly interní kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení, případně po konzultaci se sociálními partnery.

1.  Členské státy v souladu s vnitrostátní praxí a po konzultaci a dohodě se sociálními partnery zajistí, aby zaměstnavatelé a další právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly interní kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení.

2.  Tyto kanály a postupy umožňují oznamování zaměstnancům subjektu. Mohou umožňovat také oznamování jinými osobami, které jsou s daným subjektem v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d), avšak pro tyto kategorie osob není použití interních kanálů pro oznamování povinné.

2.  Tyto kanály a postupy umožňují oznamování zaměstnancům subjektu. Umožňují také oznamování jinými osobami, které jsou s daným subjektem v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d). Tyto kanály pro oznamování musí být subjektem jasně definovány a musí být snadno přístupné v rámci subjektu i zvnějšku.

3.  Právními subjekty v soukromém sektoru uvedenými v odstavci 1 jsou tyto subjekty:

3.  Právními subjekty v soukromém sektoru uvedenými v odstavci 1 jsou tyto subjekty:

a)  soukromé právní subjekty s 50 či více zaměstnanci;

a)  soukromé právní subjekty s 50 či více zaměstnanci;

b)  soukromé právní subjekty s celkovým ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy 10 milionů EUR či více;

b)  soukromé právní subjekty s celkovým ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy 10 milionů EUR či více;

c)  soukromé právní subjekty jakékoli velikosti, které působí v oblasti finančních služeb či jsou náchylné k praní peněz nebo financování terorismu, jak je upraveno v aktech Unie uvedených v příloze.

c)  soukromé právní subjekty jakékoli velikosti, které působí v oblasti finančních služeb či jsou náchylné k praní peněz nebo financování terorismu, jak je upraveno v aktech Unie uvedených v příloze.

 

3a.  Odchylně od odst. 3 písm. a) a b) mohou členské státy vyloučit z právních subjektů v soukromém sektoru uvedených v odstavci 1 tyto soukromé právní subjekty:

 

a)  soukromé právní subjekty s méně než 250 zaměstnanci;

 

b)  soukromé právní subjekty s ročním obratem nepřesahujícím 50 milionů EUR nebo s bilanční sumou roční rozvahy nepřesahující 43 milionů EUR.

4.  Na základě příslušného posouzení rizik a s přihlédnutím k povaze činností subjektů a výsledné úrovni rizika mohou členské státy požadovat, aby kanály a postupy pro interní oznamování zavedly i jiné malé soukromé právní subjekty, jak jsou vymezeny v doporučení Komise ze dne 6. května 200362, než subjekty uvedené v odst. 3 písm. c).

4.  Na základě příslušného posouzení rizik a s přihlédnutím k povaze činností subjektů a výsledné úrovni rizika zejména pro životní prostředí a veřejné zdraví mohou členské státy požadovat, aby kanály a postupy pro interní oznamování zavedly i jiné malé soukromé právní subjekty, jak jsou vymezeny v doporučení Komise ze dne 6. května 200362, než subjekty uvedené v odst. 3 písm. c).

5.  Jakékoli rozhodnutí, které členský stát přijme podle odstavce 4, musí být oznámeno Komisi a doprovázeno odůvodněním a kritérii použitými při posouzení rizik. Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

5.  Jakékoli rozhodnutí, které členský stát přijme podle odstavce 4, musí být oznámeno Komisi a doprovázeno odůvodněním a kritérii použitými při posouzení rizik. Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

6.  Právními subjekty ve veřejném sektoru uvedenými v odstavci 1 jsou tyto subjekty:

6.  Právními subjekty ve veřejném sektoru uvedenými v odstavci 1 jsou tyto subjekty:

a)  orgány státní správy;

a)  orgány státní správy;

b)  krajské a okresní orgány veřejné moci;

b)  krajské a okresní orgány veřejné moci;

c)  obce s více než 10 000 obyvatel;

c)  obce s více než 10 000 obyvatel;

d)  ostatní veřejnoprávní subjekty.

d)  ostatní veřejnoprávní subjekty.

_________________

_______________

62 Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

62 Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

Odůvodnění

Podrobná ustanovení o kanálech pro oznamování by měla zůstat vnitrostátní pravomocí členských států, které mají silná ustanovení ve svém vnitrostátním právu.

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Článek 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 5

Článek 5

Postupy pro interní oznamování a následná opatření v návaznosti na oznámení

Postupy pro interní oznamování a následná opatření v návaznosti na oznámení

1.  Postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení podle článku 4 zahrnují:

1.  Postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení podle článku 4 mohou zahrnovat:

a)  kanály pro přijímání oznámení, které jsou navrženy, zřízeny a provozovány způsobem, jenž zajišťuje utajení totožnosti oznamující osoby a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků;

a)  kanály pro přijímání oznámení, které jsou navrženy, zřízeny a provozovány bezpečným způsobem, jenž zajišťuje utajení totožnosti oznamující osoby, prostředníků a dotčené osoby a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků;

 

aa)  důvěrné potvrzení o přijetí oznámení poskytnuté oznamující osobě ve lhůtě nejvýše sedmi dnů od jeho přijetí;

b)  určení osoby nebo odboru příslušných pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení;

b)  určení nestranné osoby nebo nezávislého odboru příslušných pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení;

c)  přijetí následných opatření v návaznosti na oznámení určenou osobou nebo odborem postupujícími s řádnou péčí;

c)  přijetí následných opatření v návaznosti na oznámení určenou osobou nebo odborem postupujícími s řádnou péčí a v případě potřeby včasné přijetí odpovídajících opatření;

 

ca)  přijetí následných opatření s řádnou péčí v návaznosti na anonymní oznámení;

d)  přiměřenou lhůtu nepřesahující tři měsíce od podání oznámení k poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení;

d)  přiměřenou lhůtu, která nepřesahuje dva měsíce od potvrzení o přijetí oznámení, k poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení. Tuto lhůtu lze prodloužit na čtyři měsíce, je-li to nezbytné kvůli zvláštním okolnostem daného případu, zejména vykazuje-li předmět oznámení takovou povahu a složitost, že může vyžadovat zdlouhavé vyšetřování;

 

da)  možnost, aby bylo s oznamující osobou konzultováno a aby mohla během vyšetřování předložit připomínky, a možnost zohlednit tyto připomínky, pokud je příslušná osoba nebo odbor uvedený v písmeně b) považuje za relevantní; a

e)  srozumitelné a snadno přístupné informace o postupech a informace o tom, jak a za jakých podmínek lze podat oznámení externě příslušným orgánům podle čl. 13 odst. 2 a případně institucím nebo jiným subjektům Unie.

e)  srozumitelné a snadno přístupné informace o postupech a informace o tom, jak a za jakých podmínek lze podat oznámení externě příslušným orgánům podle čl. 13 odst. 2 a případně institucím nebo jiným subjektům Unie.

2.  Kanály stanovené v odst. 1 písm. a) umožňují oznamování všemi těmito způsoby:

2.  Kanály stanovené v odst. 1 písm. a) umožňují oznamování všemi těmito způsoby:

a)  písemná oznámení v elektronické nebo tištěné podobě a/nebo ústní oznámení prostřednictvím telefonních linek, se záznamem hovoru, či bez něho;

a)  písemná oznámení v elektronické nebo tištěné podobě a/nebo ústní oznámení prostřednictvím telefonních linek či jiných systémů hlasových zpráv, se záznamem hovoru pořízeného s předchozím souhlasem oznamující osoby, či bez něho;

b)  osobní schůzky s osobou či odborem určenými pro přijímání oznámení.

b)  osobní schůzky s osobou či odborem určenými pro přijímání oznámení.

Kanály pro oznamování mohou být provozovány interně osobou či odborem určenými za tímto účelem, nebo být poskytovány externě třetí stranou za předpokladu, že jsou dodrženy záruky a požadavky uvedené v odst. 1 písm. a).

 

3.  Osobou nebo odborem uvedenými v odst. 1 písm. b) může být stejná osoba, která je příslušná k přijímání oznámení. Další osoby mohou být určeny jako „důvěryhodné osoby“, u nichž si oznamující osoby a osoby, které oznámení zvažují, mohou vyžádat důvěrné poradenství.

3.  Osobou nebo odborem uvedenými v odst. 1 písm. b) může být stejná osoba, která je příslušná k přijímání oznámení, pokud jsou splněny záruky nestrannosti a důvěrnosti uvedené v odst. 1 písm. a) a b). Další osoby mohou být určeny jako „důvěryhodné osoby“, u nichž si oznamující osoby a osoby, které oznámení zvažují, mohou vyžádat důvěrné poradenství.

 

3a.  Postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení podle článku 4 zajišťují, aby oznamující osoba nebo jakákoli osoba zvažující oznámení měla právo být ve všech fázích postupu doprovázena zástupcem pracovníků, a to i na všech osobních schůzkách podle tohoto článku.

Pozměňovací návrh    92

Návrh směrnice

Článek 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 6

Článek 6

Povinnost zavést externí kanály pro oznamování a přijmout následná opatření v návaznosti na oznámení

Povinnost zavést externí kanály pro oznamování a přijmout následná opatření v návaznosti na oznámení

1.  Členské státy určí orgány příslušné k přijímání a vyřizování oznámení.

1.  Členské státy určí orgány příslušné k přijímání a vyřizování oznámení.

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány:

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány:

a)  zavedly pro přijímání a zpracování informací poskytnutých oznamující osobou nezávislé a samostatné externí kanály pro oznamování, které jsou bezpečné a zajišťují zachování důvěrnosti;

a)  zavedly pro přijímání a zpracování informací poskytnutých oznamující osobou nezávislé a samostatné externí kanály pro oznamování, které jsou bezpečné a zajišťují zachování důvěrnosti;

b)  poskytly oznamující osobě zpětnou vazbu ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení v přiměřené lhůtě nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců;

vypouští se

c)  případně předaly informace obsažené v oznámení příslušným institucím nebo jiným subjektům Unie za účelem dalšího vyšetřování, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu nebo právu Unie.

c)  případně předaly informace obsažené v oznámení příslušným institucím nebo jiným subjektům Unie za účelem dalšího vyšetřování, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu nebo právu Unie.

3.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijaly nezbytná následná opatření v návaznosti na oznámení a v odpovídající míře předmět oznámení prošetřily. Příslušné orgány sdělí oznamující osobě konečný výsledek vyšetřování.

3.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijaly v návaznosti na oznámení nezbytná následná opatření a v odpovídající míře předmět oznámení prošetřily a v případě potřeby byly oprávněny přijmout odpovídající nápravná opatření. Příslušné orgány sdělí oznamující osobě konečný výsledek vyšetřování.

4.  Členské státy zajistí, aby orgán, který obdržel oznámení, není však oprávněn se oznámeným porušením zabývat, předal oznámení příslušnému orgánu a aby informoval oznamující osobu.

4.  Členské státy zajistí, aby orgán, který obdržel oznámení, avšak není oprávněn se oznámeným porušením zabývat, předal oznámení v přiměřené lhůtě, bezpečným způsobem a s náležitým ohledem na příslušné právní předpisy a pravidla týkající se ochrany údajů a důvěrnosti příslušnému orgánu. Oznamující osoba je o předání oznámení bezodkladně informována.

Pozměňovací návrh    93

Návrh směrnice

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7

Článek 7

Podoba externích kanálů pro oznamování

Podoba externích kanálů pro oznamování

1.  Určené externí kanály pro oznamování se považují za nezávislé a samostatné, pokud splňují všechna tato kritéria:

1.  Určené externí kanály pro oznamování se považují za nezávislé a samostatné, pokud splňují všechna tato kritéria:

a)  jsou odděleny od obecných komunikačních kanálů příslušného orgánu, včetně těch, které příslušný orgán používá k interní komunikaci a komunikaci se třetími stranami při své běžné činnosti;

a)  jsou odděleny od obecných komunikačních kanálů příslušného orgánu, včetně těch, které příslušný orgán používá k interní komunikaci a komunikaci se třetími stranami při své běžné činnosti;

b)  jsou navrženy, vytvořeny a provozovány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací a brání přístupu neoprávněných pracovníků příslušného orgánu;

b)  jsou navrženy, vytvořeny a provozovány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací, včetně totožnosti oznamující osoby a dotčené osoby, a brání přístupu neoprávněných pracovníků příslušného orgánu;

c)  umožňují uchovávání informací v trvalé podobě v souladu s článkem 11 pro případ dalšího šetření.

c)  umožňují uchovávání informací v trvalé podobě v souladu s článkem 11 pro případ dalšího šetření.

2.  Určené kanály pro oznamování umožňují oznamování přinejmenším všemi těmito způsoby:

2.  Určené kanály pro oznamování umožňují oznamování přinejmenším všemi těmito způsoby:

a)  písemné oznámení v elektronické nebo tištěné podobě;

a)  písemné oznámení v elektronické nebo tištěné podobě;

b)  ústní oznámení prostřednictvím telefonních linek, se záznamem hovoru, či bez něho;

b)  ústní oznámení prostřednictvím telefonních linek, se záznamem hovoru, či bez něho;

c)  osobní setkání s určeným pracovníkem příslušného orgánu.

c)  osobní setkání s určeným pracovníkem příslušného orgánu za doprovodu, pokud o to oznamující osoba požádá, zástupce pracovníků.

3.  Příslušné orgány zajistí, že oznámení obdržené jiným způsobem než prostřednictvím určených kanálů pro oznamování uvedených v odstavcích 1 a 2 bude bezodkladně beze změny prostřednictvím určených komunikačních kanálů předáno určeným pracovníkům příslušného orgánu.

3.  Příslušné orgány zajistí, že oznámení obdržené jiným způsobem než prostřednictvím určených kanálů pro oznamování uvedených v odstavcích 1 a 2 bude bezodkladně beze změny prostřednictvím určených komunikačních kanálů předáno určeným pracovníkům příslušného orgánu.

4.  Členské státy stanoví postupy, které zajistí, aby v případě, že oznámení bylo původně zasláno osobě, která nebyla určena jako odpovědný pracovník vyřizující oznámení, se tato osoba zdržela zveřejnění jakýchkoli informací, jež by mohly identifikovat oznamující nebo dotčenou osobu.

4.  Členské státy stanoví postupy, které zajistí, aby v případě, že oznámení bylo původně zasláno osobě, která nebyla určena jako odpovědný pracovník vyřizující oznámení, se tato osoba zdržela zveřejnění jakýchkoli informací, jež by mohly identifikovat oznamující nebo dotčenou osobu.

Pozměňovací návrh    94

Návrh směrnice

Článek 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 8

Článek 8

Určení pracovníci

Určení pracovníci

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určily pracovníky pro vyřizování oznámení. Určeným pracovníkům je za účelem vyřizování oznámení poskytnuta zvláštní odborná příprava.

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určily odpovídající počet kompetentních pracovníků pro vyřizování oznámení. Určeným pracovníkům je za účelem vyřizování oznámení poskytnuta zvláštní odborná příprava a splňují požadavky v oblasti důvěrnosti stanovené v této směrnici.

2.  Určení pracovníci plní tyto funkce:

2.  Určení pracovníci plní tyto funkce:

a)  poskytují všem osobám, které projeví zájem, informace o postupech pro oznamování;

a)  poskytují všem osobám, které projeví zájem, informace o postupech pro oznamování;

b)  přijímají oznámení a následná opatření v návaznosti na oznámení;

b)  přijímají oznámení a následná opatření v návaznosti na oznámení. Určují, zda oznámení spadá do působnosti této směrnice.

c)  udržují kontakt s oznamující osobou za účelem jejího informování o pokroku a o výsledku šetření.

c)  udržují kontakt s oznamující osobou za účelem jejího informování o pokroku a o výsledku šetření.

Pozměňovací návrh    95

Návrh směrnice

Článek 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 9

Článek 9

Postupy vztahující se na externí oznamování

Postupy vztahující se na externí oznamování

1.  Postupy vztahující se na externí oznamování stanoví:

1.  Postupy vztahující se na externí oznamování stanoví:

a)  způsob, jakým může příslušný orgán požadovat, aby oznamující osoba objasnila předložené informace nebo poskytla dodatečné informace, které jsou jí dostupné;

a)  způsob, jakým může příslušný orgán požadovat, aby oznamující osoba objasnila předložené informace nebo poskytla dodatečné informace, které jsou jí dostupné;

 

aa)  důvěrné potvrzení o přijetí oznámení poskytnuté oznamující osobě ve lhůtě do sedmi dnů od jeho přijetí;

b)  přiměřenou lhůtu nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců pro poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení a druh a obsah této zpětné vazby;

b)  přiměřenou lhůtu nepřesahující dva měsíce od potvrzení o přijetí oznámení pro jednání s řádnou péčí v návaznosti na oznámení, včetně případného přijetí odpovídajících opatření a vyšetřování týkajícího se předmětu oznámení, a pro poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení a druh a obsah této zpětné vazby. Tato lhůta může být v řádně odůvodněných případech prodloužena na čtyři měsíce;

 

ba)  opatření v návaznosti na anonymní oznámení v souladu s příslušnými ustanoveními zakotvenými ve vnitrostátních právních předpisech.

c)  režim utajení vztahující se na oznámení, včetně podrobného popisu okolností, za nichž lze zveřejnit důvěrné údaje oznamující osoby;

c)  režim utajení vztahující se na oznámení, včetně podrobného popisu okolností, za nichž lze zveřejnit důvěrné údaje oznamující osoby a dotčené osoby;

 

ca)  možnost konzultovat s oznamující osobou a předkládat připomínky během vyšetřování a možnost zohlednit tyto připomínky, pokud je příslušný orgán považuje za relevantní.

2.  Podrobný popis uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje mimořádné případy, kdy důvěrnost osobních údajů nelze zajistit, včetně případů, kdy je zveřejnění údajů nezbytnou a přiměřenou povinností vyplývající z právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním nebo následným soudním řízením nebo za účelem ochrany svobod jiných osob, včetně práva dotčené osoby na obhajobu, a v každém případě za podmínky náležitých ochranných opatření podle těchto právních předpisů.

2.  Podrobný popis uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje mimořádné případy, kdy důvěrnost osobních údajů nelze zajistit, včetně případů, kdy je zveřejnění údajů nezbytnou a přiměřenou povinností vyplývající z právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním nebo následným soudním řízením nebo za účelem ochrany svobod jiných osob, včetně práva dotčené osoby na obhajobu, a v každém případě za podmínky náležitých ochranných opatření podle těchto právních předpisů.

3.  Podrobný popis uvedený v odst. 1 písm. c) musí být vyhotoven písemně s použitím jasného a snadno srozumitelného jazyka a musí být pro oznamující osoby snadno přístupný.

3.  Podrobný popis uvedený v odst. 1 písm. c) musí být vyhotoven písemně s použitím jasného a snadno srozumitelného jazyka a musí být pro oznamující osoby snadno přístupný.

Pozměňovací návrh    96

Návrh směrnice

Článek 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 10

Článek 10

Informace týkající se přijímání oznámení a následných opatření

Informace týkající se přijímání oznámení a následných opatření

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zveřejnily na svých internetových stránkách v samostatném, snadno identifikovatelném a přístupném oddíle přinejmenším tyto informace:

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zveřejnily na svých internetových stránkách v samostatném, snadno identifikovatelném a přístupném oddíle přinejmenším tyto informace:

a)  podmínky, za nichž mají oznamující osoby nárok na ochranu podle této směrnice;

a)  podmínky, za nichž mají oznamující osoby nárok na ochranu podle této směrnice;

b)  komunikační kanály pro přijímání oznámení a přijetí následných opatření v návaznosti na oznámení:

b)  komunikační kanály pro přijímání oznámení a přijetí následných opatření v návaznosti na oznámení:

i)  telefonní čísla a informace, zda jsou hovory při využívání těchto telefonních linek zaznamenávány, či nikoli;

i)  telefonní čísla a informace, zda jsou hovory při využívání těchto telefonních linek zaznamenávány, či nikoli;

ii)  vyhrazené elektronické a poštovní adresy pro kontaktování určených pracovníků, které jsou bezpečné a zajišťují důvěrnost;

ii)  vyhrazené elektronické a poštovní adresy pro kontaktování určených pracovníků, které jsou bezpečné a zajišťují důvěrnost;

c)  postupy vztahující se na oznamování případů porušení podle článku 9;

c)  postupy vztahující se na oznamování případů porušení podle článku 9;

d)  režim utajení vztahující se na oznámení, a zejména informace v souvislosti se zpracováváním osobních údajů v souladu s relevantními ustanoveními článku 13 nařízení (EU) 2016/679, článkem 13 směrnice (EU) 2016/680 a článkem 11 nařízení (ES) č. 45/2001;

d)  režim utajení vztahující se na oznámení, a zejména informace v souvislosti se zpracováváním osobních údajů v souladu s relevantními ustanoveními článků 5 a 13 nařízení (EU) 2016/679, článkem 13 směrnice (EU) 2016/680 a článkem 11 nařízení (ES) č. 45/2001;

e)  povaha následných opatření, která mají být přijata v návaznosti na oznámení;

e)  povaha následných opatření, která mají být přijata v návaznosti na oznámení;

f)  prostředky nápravy a postupy, které jsou k dispozici v případě odvetných opatření, a možnost osob, které zvažují oznámení, obdržet důvěrné poradenství;

f)  prostředky nápravy a postupy, které jsou k dispozici v případě odvetných opatření, a možnost osob, které zvažují oznámení, obdržet důvěrné poradenství;

g)  prohlášení, které jasně vysvětluje, že u osoby předávající informace příslušnému orgánu v souladu s touto směrnicí se má za to, že neporušuje žádné omezení týkající se zpřístupňování informací vyplývající ze smlouvy nebo právního či správního předpisu a že jí v souvislosti s tímto zpřístupněním informací nevzniká žádná odpovědnost jakéhokoli druhu.

g)  prohlášení, které jasně vysvětluje, že u osoby předávající informace příslušným orgánům v souladu s touto směrnicí se má za to, že neporušuje žádné omezení týkající se zpřístupňování informací vyplývající ze smlouvy nebo právního či správního předpisu a že jí v souvislosti s tímto zpřístupněním informací nevzniká žádná odpovědnost jakéhokoli druhu.

 

ga)   výroční zpráva o přijatých oznámeních a o jejich zpracování při zachování důvěrnosti probíhajících vyšetřování;

 

gb)  kontaktní informace o jednotném nezávislém správním orgánu, jak je stanoveno v článku 14a.

Pozměňovací návrh    97

Návrh směrnice

Článek 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11

Článek 11

Vedení záznamů o přijatých oznámeních

Vedení záznamů o přijatých oznámeních

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vedly záznamy o všech obdržených oznámeních.

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vedly záznamy o všech obdržených oznámeních, a to v souladu se všemi požadavky v oblasti důvěrnosti stanovenými v této směrnici. Oznámení jsou uchovávána pouze po dobu, která je nezbytná a přiměřená s ohledem na postup oznamování, a musí být vymazána, jakmile je postup oznamování dokončen. Osobní údaje obsažené v těchto oznámeních jsou zpracovávány v souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů.

2.  Příslušné orgány neprodleně potvrdí přijetí písemného oznámení na poštovní či elektronickou adresu, kterou oznamující osoba uvedla, ledaže by oznamující osoba výslovně požádala jinak nebo pokud by se příslušný orgán důvodně domníval, že by potvrzení přijetí písemného oznámení ohrozilo ochranu totožnosti oznamující osoby.

2.  Příslušné orgány a právní subjekty ze soukromého a veřejného sektoru neprodleně potvrdí přijetí písemného oznámení na poštovní či elektronickou adresu, kterou oznamující osoba uvedla, ledaže by oznamující osoba výslovně požádala jinak nebo pokud by se příslušný orgán důvodně domníval, že by potvrzení přijetí písemného oznámení ohrozilo ochranu totožnosti oznamující osoby.

3.  Jestliže je pro oznámení použita telefonní linka se záznamem hovorů, je příslušný orgán s výhradou souhlasu oznamující osoby oprávněn ústní oznámení zdokumentovat jedním z těchto způsobů:

3.  Jestliže je pro oznámení použita telefonní linka se záznamem hovorů, zdokumentují příslušné orgány a právní subjekty ze soukromého a veřejného sektoru s výhradou souhlasu oznamující osoby a pod podmínkou, že jsou splněny požadavky v oblasti důvěrosti stanovené touto směrnicí, ústní oznámení jedním z těchto způsobů:

a)  záznam rozhovoru v trvalé a dohledatelné podobě;

a)  záznam rozhovoru v trvalé a dohledatelné podobě;

b)  úplný a přesný přepis hovoru vypracovaný určenými pracovníky příslušného orgánu.

b)  úplný a přesný přepis hovoru vypracovaný určenými pracovníky příslušného orgánu.

Příslušný orgán nabídne oznamující osobě možnost přepis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

Příslušné orgány a právní subjekty ze soukromého a veřejného sektoru nabídnou oznamující osobě možnost přepis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

4.  Jestliže je pro oznámení použita telefonní linka bez záznamů hovorů, je příslušný orgán oprávněn ústní oznámení zdokumentovat formou přesného zápisu o hovoru vypracovaného určeným pracovníkem. Příslušný orgán nabídne oznamující osobě možnost zápis o hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

4.  Jestliže je pro oznámení použita telefonní linka bez záznamů hovorů, zdokumentují příslušné orgány a právní subjekty ze soukromého a veřejného sektoru ústní oznámení formou přesného zápisu o hovoru vypracovaného určeným pracovníkem. Příslušné orgány a právní subjekty ze soukromého a veřejného sektoru nabídnou oznamující osobě možnost přepis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

5.  Jestliže osoba požaduje za účelem oznámení setkání s určenými pracovníky příslušného orgánu podle čl. 7 odst. 2 písm. c), příslušné orgány zajistí, aby s výhradou souhlasu oznamující osoby byly o setkání vypracovány a uchovávány úplné a přesné záznamy v trvalé a dohledatelné podobě. Příslušný orgán je oprávněn zdokumentovat záznamy o setkání jedním z těchto způsobů:

5.  Jestliže osoba požaduje za účelem oznámení setkání s určenými pracovníky příslušných orgánů nebo právních subjektů ze soukromého a veřejného sektoru podle čl. 7 odst. 2 písm. c), příslušné orgány a právní subjekty ze soukromého a veřejného sektoru zajistí, aby s výhradou souhlasu oznamující osoby byly o setkání vypracovány a uchovávány úplné a přesné záznamy v trvalé a dohledatelné podobě. Příslušné orgány a právní subjekty ze soukromého a veřejného sektoru zdokumentují záznamy o setkání jedním z těchto způsobů:

a)  záznam rozhovoru v trvalé a dohledatelné podobě;

a)  záznam rozhovoru v trvalé a dohledatelné podobě;

b)  přesný zápis ze setkání vypracovaný určenými pracovníky příslušného orgánu.

b)  přesný zápis ze setkání vypracovaný určenými pracovníky příslušného orgánu a právních subjektů ze soukromého a veřejného sektoru.

Příslušný orgán nabídne oznamující osobě možnost záznam o setkání zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

Příslušné orgány a právní subjekty ze soukromého a veřejného sektoru nabídnou oznamující osobě možnost přepis setkání zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

 

5a.  Pokud je vznesena otázka zveřejnění podle čl. 9 odst. 1 písm. c), příslušné orgány o tom informují oznamující osobu a zašlou jí písemné odůvodnění obsahující důvody pro zveřejnění dotčených důvěrných údajů. Oznamující osobě je nabídnuta možnost zkontrolovat a opravit odůvodnění a odsouhlasit důvody pro zveřejnění.

 

Pozměňovací návrh    98

Návrh směrnice

Článek 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 13

Článek 13

Podmínky ochrany oznamujících osob

Podmínky ochrany oznamujících osob

1.  Oznamující osoba má nárok na ochranu podle této směrnice tehdy, má-li oprávněné důvody domnívat se, že předložené informace byly v době oznámení pravdivé a že tyto informace spadají do oblasti působnosti této směrnice.

1.  Osoba podávající oznámení interně, externě nebo případně oběma způsoby má nárok na ochranu podle této směrnice tehdy, má-li oprávněné důvody domnívat se, že předložené informace byly v době oznámení pravdivé a že tyto informace spadají do oblasti působnosti této směrnice.

2.  Osoba podávající oznámení externě má nárok na ochranu podle této směrnice tehdy, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

 

a)  nejprve podala oznámení interně, v reakci na oznámení však nebyla v přiměřené lhůtě stanovené v článku 5 přijata náležitá opatření;

 

b)  oznamující osoba neměla k dispozici interní kanály pro oznamování nebo nebylo možné přiměřeně očekávat, že je o dostupnosti těchto kanálů informována;

 

c)  využití interních kanálů pro oznamování nebylo pro oznamující osobu podle čl. 4 odst. 2 povinné;

 

d)  vzhledem k předmětu oznámení nebylo možné přiměřeně očekávat, že tato osoba použije interní kanály pro oznamování;

 

e)  oznamující osoba měla oprávněné důvody domnívat se, že by využití interních kanálů pro oznamování mohlo ohrozit účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů;

 

f)   podle práva Unie byla oznamující osoba oprávněna podat oznámení prostřednictvím externích kanálů pro oznamování přímo příslušnému orgánu;

 

3.  Osoba podávající příslušným institucím nebo jiným subjektům Unie oznámení týkající se porušení spadajících do oblasti působnosti této směrnice má nárok na ochranu stanovenou v této směrnici za stejných podmínek jako osoba, která podala oznámení externě v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 2.

3.  Osoba podávající příslušným institucím, nebo jiným subjektům Unie oznámení týkající se porušení spadajících do oblasti působnosti této směrnice má nárok na ochranu stanovenou v této směrnici za stejných podmínek jako osoba, která podala oznámení v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1.

4.  Osoba, která zveřejní informace o porušení spadající do oblasti působnosti této směrnice, má nárok na ochranu podle této směrnice, pokud:

4.  Osoba, která zveřejní informace o porušení spadající do oblasti působnosti této směrnice, má nárok na ochranu podle této směrnice, pokud:

a)  podala oznámení nejprve interně a/nebo externě v souladu s kapitolami II a III a odstavcem 2 tohoto článku, v reakci na oznámení však nebyla ve lhůtě uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b) a čl. 9 odst. 1 písm. b) přijata náležitá opatření, nebo

a)  podala oznámení nejprve interně a/nebo externě v souladu s kapitolami II a III a odstavcem 2 tohoto článku, v reakci na oznámení však nebyla ve lhůtě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d) a čl. 9 odst. 1 písm. b) přijata náležitá opatření, nebo

b)   kvůli bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení veřejného zájmu či zvláštním okolnostem daného případu nebylo možné přiměřeně očekávat, že využije interní a/nebo externí kanály pro oznamování, nebo v případě, hrozí-li nenapravitelná újma.

b)   má oprávněné důvody domnívat se, že například kvůli bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení či poškození veřejného zájmu či zvláštním okolnostem daného případu nebylo možné přiměřeně očekávat, že využije interní a/nebo externí kanály pro oznamování, jako jsou případy, kdy mají oznamující osoby oprávněné důvody domnívat se, že mezi subjektem, který se porušení dopustil, a příslušným orgánem existuje tajná dohoda nebo že se příslušné externí orgány na údajném pochybení přímo či nepřímo podílely nebo že by důkazy mohly být zatajeny či zničeny, nebo v případě, kdy je situace naléhavá nebo hrozí nenapravitelná újma.

 

4a.  Pokud je totožnost anonymního autora oznámení v pozdější fázi odhalena, má nárok na ochranu podle této směrnice za stejných podmínek jako oznamující osoby, jejichž totožnost byla veřejně známa již v době podání oznámení nebo zveřejnění informací;

Pozměňovací návrh    99

Návrh směrnice

Článek 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 14

Článek 14

Zákaz odvetných opatření proti oznamujícím osobám

Zákaz odvetných opatření proti oznamujícím osobám

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly jakoukoli formu odvetných opatření, přímých či nepřímých, přijatých proti oznamujícím osobám splňujícím podmínky stanovené v článku 13, mimo jiné zejména ve formě:

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly jakoukoli formu odvetných opatření, přímých či nepřímých, přijatých proti oznamujícím osobám splňujícím podmínky stanovené v článku 13, proti osobám, které mají v úmyslu podat oznámení, nebo proti prostředníkům, mimo jiné zejména ve formě:

a)  dočasného zproštění výkonu služby, odvolání, propuštění či rovnocenných opatření;

a)  dočasného zproštění výkonu služby, odvolání, propuštění či rovnocenných opatření;

b)  přeložení na nižší pozici nebo nepovýšení;

b)  přeložení na nižší pozici nebo nepovýšení;

c)  přenosu úkolů, změny pracoviště, snížení mzdy, změny pracovní doby;

c)  přenosu úkolů, změny pracoviště, snížení mzdy, změny pracovní doby;

d)  neposkytnutí odborné přípravy;

d)  neposkytnutí odborné přípravy;

e)  negativního hodnocení výkonnosti či pracovní reference;

e)  negativního hodnocení výkonnosti či pracovní reference;

f)  uložení nebo použití disciplinárních sankcí, důtky či jiných sankcí včetně finančního postihu;

f)  uložení nebo použití disciplinárních sankcí, důtky či jiných sankcí včetně finančního postihu;

g)  nátlaku, zastrašování, obtěžování nebo ostrakizace na pracovišti;

g)  nátlaku, zastrašování, obtěžování nebo ostrakizace;

h)  diskriminace, znevýhodnění nebo nespravedlivého zacházení;

h)  diskriminace, znevýhodnění nebo nespravedlivého zacházení;

i)  nepřevedení pracovní smlouvy na dobu určitou na pracovní smlouvu na dobu neurčitou;

i)  nepřevedení pracovní smlouvy na dobu určitou na pracovní smlouvu na dobu neurčitou;

j)  neobnovení nebo předčasné ukončení pracovní smlouvy na doby určitou;

j)  neobnovení nebo předčasné ukončení pracovní smlouvy na doby určitou;

k)  poškození, včetně dobré pověsti osoby, nebo finanční ztráty, včetně ztráty obchodních příležitostí a ztráty příjmů;

k)  poškození, včetně dobré pověsti osoby, zejména na sociálních sítích, nebo finanční ztráty, včetně ztráty obchodních příležitostí a ztráty příjmů;

l)  zařazení na černou listinu na základě neformální či formální dohody v daném sektoru či průmyslovém odvětví, což znamená, že dotyčná osoba v budoucnu nenajde v tomto sektoru či průmyslovém odvětví zaměstnání;

l)  zařazení na černou listinu na základě neformální či formální dohody v daném sektoru či průmyslovém odvětví, což znamená, že dotyčná osoba v budoucnu nenajde v tomto sektoru či průmyslovém odvětví zaměstnání;

m)  předčasného ukončení nebo zrušení smlouvy o dodávce zboží nebo poskytování služeb;

m)  předčasného ukončení nebo zrušení smlouvy o dodávce zboží nebo poskytování služeb kvůli podání oznámení podle této směrnice;

n)  zrušení licence nebo povolení.

n)  zrušení licence nebo povolení;

 

na)  povinných psychiatrických nebo lékařských vyšetření;

 

nb)  pozastavení nebo zrušení platnosti bezpečnostní prověrky.

Pozměňovací návrh    100

Návrh směrnice

Článek 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 14a

 

Podpora oznamující osoby nezávislou třetí stranou

 

1.  Členské státy poskytnou oznamující osobě nebo osobě, která má v úmyslu podat oznámení či zveřejnit informace, podporu při tomto úkonu. Ta podpora zajistí, aby totožnost osob uvedených v tomto odstavci zůstala utajena, a může zejména spočívat v:

 

a)  bezplatném, nestranném a důvěrném poradenství, zejména ohledně oblasti působnosti této směrnice, kanálů pro oznamování, ochrany poskytované oznamující osobě a práv dotčené osoby;

 

b)  právním poradenství v případě soudního sporu, v souladu s čl. 15 odst. 8;

 

c)  psychologické podpoře, v souladu s čl. 15 odst. 8.

 

2.  Tuto podporu může poskytovat informační středisko nebo jednotný a jasně určený nezávislý správní orgán.

Pozměňovací návrh    101

Návrh směrnice

Článek 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 14 b

 

Povinnost utajení totožnosti oznamujících osob

 

1. Totožnost oznamující osoby nesmí být zveřejněna bez jejího výslovného souhlasu. Tento požadavek v oblasti důvěrnosti se vztahuje také na informace, které by mohly být použity pro odhalení totožnosti oznamující osoby.

 

2. Kdokoli získá údaje uvedené v odstavci 1 toto článku, má povinnost tyto údaje chránit.

 

3. Dotčená osoba nemá za žádných okolností právo získat informace o totožnosti oznamující osoby.

 

4. Okolnosti, za nichž lze důvěrné údaje oznamující osoby zveřejnit, jsou omezeny na případy, kdy je zveřejnění údajů nezbytnou a přiměřenou povinností vyplývající z právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním či následným soudním řízením nebo za účelem ochrany svobod jiných osob, včetně práva dotčené osoby na obhajobu, a vždy pod podmínkou zajištění náležitých záruk podle těchto právních předpisů.

 

5. V případech uvedených v odstavci 3 je osoba, jejímž úkolem je přijímat oznámení a činit následná opatření, povinna oznamující osobu informovat předtím, než její důvěrné údaje zveřejní.

 

6. Interní a externí kanály pro oznamování jsou navrženy, zřízeny a provozovány způsobem, jenž zajišťuje utajení totožnosti oznamující osoby a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků. 

Pozměňovací návrh    102

Návrh směrnice

Článek 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 15

Článek 15

Opatření na ochranu oznamujících osob před odvetnými opatřeními

Opatření na ochranu oznamujících osob a prostředníků před odvetnými opatřeními

1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž zajistí ochranu oznamujících osob, které splňují podmínky stanovené v článku 13, před odvetnými opatřeními. Tato opatření zahrnují zejména opatření uvedená v odstavcích 2 až 8.

1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž zajistí ochranu oznamujících osob, které splňují podmínky stanovené v článku 13, před odvetnými opatřeními. Tato opatření zahrnují zejména opatření uvedená v odstavcích 2 až 8.

2.   Pro veřejnost jsou snadno přístupné bezplatné komplexní a nezávislé informace a poradenství týkající se postupů a prostředků nápravy, které jsou k dispozici na ochranu před odvetnými opatřeními.

2.   Pro veřejnost jsou snadno přístupné bezplatné komplexní a nezávislé informace a poradenství týkající se postupů a prostředků nápravy, které jsou k dispozici na ochranu před odvetnými opatřeními.

3.  Oznamující osoby mají přístup k účinné pomoci ze strany příslušných orgánů u dotyčného orgánu podílejícího se na jejich ochraně před odvetnými opatřeními, včetně potvrzení skutečnosti, že mají nárok na ochranu podle této směrnice, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu.

3.  Oznamující osoby a prostředníci mají přístup k účinné pomoci ze strany příslušných orgánů u dotyčného orgánu podílejícího se na jejich ochraně před odvetnými opatřeními, včetně potvrzení skutečnosti, že mají nárok na ochranu podle této směrnice, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu.

4.  Nemá se za to, že osoby podávající oznámení externě příslušným orgánům nebo zveřejňující informace v souladu s touto směrnicí porušily omezení týkající se zpřístupnění informací uložené smlouvou či právními nebo správními předpisy a že nesou s ohledem na toto zpřístupnění jakoukoli odpovědnost.

4.  Nemá se za to, že osoby podávající oznámení externě příslušným orgánům nebo zveřejňující informace v souladu s touto směrnicí porušily omezení týkající se zpřístupnění informací uložené smlouvou či právními nebo správními předpisy a že nesou s ohledem na toto zpřístupnění jakoukoli odpovědnost.

5.  V soudních řízeních týkajících se újmy způsobené oznamující osobě je za předpokladu, že tato osoba předložila oprávněné důvody pro domněnku, že újma představovala odvetné opatření za podání oznámení či zveřejnění, na osobě, která odvetné opatření přijala, aby prokázala, že újma nebyla důsledkem oznámení, nýbrž že se zakládala na řádně odůvodněných důvodech.

5.  V soudních řízeních týkajících se újmy způsobené oznamující osobě je za předpokladu, že tato osoba předložila oprávněné důvody pro domněnku, že újma představovala odvetné opatření za podání oznámení či zveřejnění, na osobě, která odvetné opatření přijala, aby prokázala, že újma nebyla důsledkem oznámení či zveřejnění, nýbrž že se zakládala na řádně odůvodněných důvodech.

6.  Oznamující osoby mají případně přístup k nápravným opatřením proti odvetě, včetně předběžných opatření do ukončení soudního řízení, a to v souladu s vnitrostátním rámcem.

6.  Oznamující osoby a prostředníci mají případně přístup k nápravným opatřením proti odvetě, včetně předběžných opatření do ukončení soudního řízení, a to v souladu s vnitrostátním rámcem.

7.   Kromě výjimky z opatření, postupů a prostředků nápravy stanovených ve směrnici (EU) 2016/943 se mohou oznamující osoby v soudních řízeních, mimo jiné v souvislosti s pomluvou, porušením autorského práva, porušením tajemství či žádostmi o náhradu škody na základě soukromého, veřejného nebo kolektivního pracovního práva, dovolávat skutečnosti, že oznámení či zveřejnění bylo v souladu s touto směrnicí, za účelem zamítnutí žaloby.

7.   Kromě výjimky z opatření, postupů a prostředků nápravy stanovených ve směrnici (EU) 2016/943 se mohou oznamující osoby v soudních řízeních, mimo jiné v souvislosti s pomluvou, porušením autorského práva, porušením tajemství či žádostmi o náhradu škody na základě soukromého, veřejného nebo kolektivního pracovního práva, dovolávat skutečnosti, že oznámení či zveřejnění bylo v souladu s touto směrnicí, za účelem zamítnutí žaloby. Členské státy dále přijmou nezbytná opatření k rozšíření tohoto práva na zamítnutí žaloby na jednotlivé členy organizací občanské společnosti, kteří jsou do postupu oznámení zapojeni.

8.  Kromě poskytnutí právní pomoci oznamujícím osobám v trestním a přeshraničním občanskoprávním řízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu (EU) 2016/1919 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES63 a v souladu s vnitrostátním právem mohou členské státy stanovit další opatření týkající se právní a finanční pomoci a podpory pro oznamující osoby v rámci soudního řízení.

8.  Kromě poskytnutí právní pomoci oznamujícím osobám v trestním a přeshraničním občanskoprávním řízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu (EU) 2016/1919 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES a v souladu s vnitrostátním právem mohou členské státy stanovit další opatření týkající se právní a finanční pomoci, včetně psychologické podpory, a podpory pro oznamující osoby v rámci soudního řízení.

________________

________________

63 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3).

63 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3).

Pozměňovací návrh    103

Návrh směrnice

Článek 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 15a

 

Nápravná opatření

 

Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž zajistí nápravu a plnou náhradu škod, které vznikly oznamujícím osobám, jež splňují podmínky stanovené v článku 13. Tato nápravná opatření mohou mít následující podoby:

 

a) opětovné začlenění;

 

b) obnovení platnosti zrušeného povolení, licence nebo smlouvy;

 

c) kompenzace za utrpěné nebo budoucí finanční ztráty;

 

d) kompenzace za další hospodářské škody nebo nehmotné škody.

Pozměňovací návrh    104

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Není-li totožnost dotčených osob veřejně známa, příslušné orgány zajistí, aby po dobu probíhajícího šetření byla jejich totožnost chráněna.

2.  Příslušné orgány zajistí, aby byla totožnost dotčených osob po dobu probíhajícího šetření chráněna, nejdéle však do zahájení trestního řízení.

Pozměňovací návrh    105

Návrh směrnice

Článek 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 16a

 

Práva zapojených osob

 

Členské státy zajistí, aby žádné zjištění nebo oznámení, které vyplynulo z posouzení či šetření určitého oznámení nebo zveřejnění informací podle této směrnice, nebo které bylo takovým oznámením či zveřejněním informací vyvoláno, nikoho neoprávněně nepoškodilo, a to ani přímo, nebo nepřímo. Musí být také plně dodrženo právo na spravedlivé slyšení nebo soudní řízení.

Pozměňovací návrh    106

Návrh směrnice

Článek 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 17

Článek 17

Sankce

Sankce

1.  Členské stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce vztahující se na fyzické nebo právnické osoby, které

1.  Členské stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce vztahující se na fyzické nebo právnické osoby, které

a)  brání nebo se snaží zabránit oznámení;

a)  brání nebo se snaží zabránit oznámení;

b)  přijmou odvetná opatření proti oznamujícím osobám;

b)  přijmou odvetná opatření proti oznamujícím osobám a prostředníkům;

c)  podají šikanózní žaloby na oznamující osoby;

c)  podají šikanózní žaloby na oznamující osoby;

d)  poruší povinnost týkající se utajení totožnosti oznamujících osob.

d)  poruší povinnost týkající se utajení totožnosti oznamujících osob a dotčených osob.

2.  Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce vztahující se na osoby, které učiní zlovolná nebo zneužívající oznámení či zveřejnění, včetně opatření k odškodnění osob, které byly zlovolnými nebo zneužívajícími oznámeními či zveřejněními poškozeny.

2.  Členské státy zajistí, aby se na oznamující osoby, které učiní oznámení nebo zveřejnění, u nichž se prokáže, že byla vědomě nepravdivá, vztahovaly účinné, přiměřené a odrazující sankce, a aby byla zavedena opatření k odškodnění osob, které byly zlovolnými nebo zneužívajícími oznámeními či zveřejněními poškozeny.

Pozměňovací návrh    107

Návrh směrnice

Článek 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 17a

 

Nemožnost upustit od výkonu práv a uplatnění opravných prostředků

 

Od výkonu práv a uplatnění opravných prostředků stanovených v této směrnici nelze upustit ani je nelze omezit žádnou dohodou, politikou, formou nebo podmínkami pracovního poměru, a to ani předběžnou rozhodčí dohodou. Jakýkoli pokus o upuštění od výkonu těchto práv a opravných prostředků nebo o jejich omezení se považuje za neplatný a nevymahatelný a může podléhat finanční nebo jiné sankci.

Pozměňovací návrh    108

Návrh směrnice

Článek 17 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 17b

 

Povinnost spolupracovat

 

1. Orgány členských států, které jsou informovány o porušení právních předpisů Unie, na něž se vztahuje tato směrnice, neprodleně informují všechny ostatní příslušné orgány členských států a/nebo orgány a instituce EU a loajálně, účinně a bezodkladně s nimi spolupracují.

 

2. Orgány členských států, které jsou orgánem jiného členského státu upozorněny na možné porušení právních předpisů Unie, na něž se vztahuje tato směrnice, odpovídajícím způsobem reagují na opatření přijatá v souvislosti s dotyčným oznámením, poskytnou úřední potvrzení o přijetí a uvedou kontaktní místo pro další spolupráci.

 

3. Orgány členských států obdržené důvěrné informace zabezpečí, zejména pokud se jedná o informace související s totožností oznamujících osob nebo o jiné osobní informace o těchto osobách.

 

4. Orgány členských států poskytují k informacím od oznamujících osob přístup v důvěrném režimu a usnadňují včasné vyřizování žádostí o poskytnutí dalších informací.

 

5. Orgány členských států bezodkladně sdílí veškeré relevantní informace s ostatními příslušnými orgány členských států dotčenými porušením unijních nebo vnitrostátních právních předpisů v mezinárodních případech.

Pozměňovací návrh    109

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zpracovávání osobních údajů podle této směrnice, včetně výměny či předávání osobních údajů příslušnými orgány, se uskuteční v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2016/680. Jakákoli výměna či předávání informací ze strany příslušných orgánů na úrovni Unie se uskuteční v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001. Osobní údaje, které nejsou pro vyřízení daného případu podstatné, jsou neprodleně vymazány.

Zpracovávání osobních údajů podle této směrnice, včetně výměny či předávání osobních údajů příslušnými orgány, se uskuteční v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2016/680. Jakákoli výměna či předávání informací ze strany příslušných orgánů na úrovni Unie se uskuteční v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001. Osobní údaje, které nejsou pro vyřízení daného případu podstatné, se neshromažďují, a jsou-li získány náhodou, jsou neprodleně vymazány.

Pozměňovací návrh    110

Návrh směrnice

Článek 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 19

Článek 19

Příznivější zacházení

Příznivější zacházení a doložka o zákazu snížení úrovně právní ochrany

Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení, která jsou pro práva oznamujících osob příznivější než ustanovení obsažená v této směrnici, aniž by byl dotčen článek 16 a čl. 17 odst. 2.

1.  Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení, která jsou pro práva oznamujících osob příznivější než ustanovení obsažená v této směrnici, aniž by byl dotčen článek 16 a čl. 17 odst. 2.

 

1a.  Provedení této směrnice ve vnitrostátním právu nepředstavuje důvod ke snížení obecné úrovně ochrany, kterou oznamujícím osobám již poskytují vnitrostátní právní předpisy v oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice.

Pozměňovací návrh    111

Návrh směrnice

Článek 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 19a

 

Respektování nezávislosti sociálních partnerů

 

Touto směrnicí není dotčena nezávislost sociálních partnerů a jejich právo uzavírat kolektivní smlouvy v souladu s vnitrostátními právními předpisy, tradicemi a postupy, pokud přitom dodržují ustanovení Smlouvy.

Odůvodnění

Je důležité respektovat vnitrostátní modely na trhu práce, pokud jde o nezávislost sociálních partnerů.

Pozměňovací návrh    112

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Při provádění této směrnice ve vnitrostátním právu mohou členské státy zvážit zřízení nezávislého orgánu pro ochranu oznamovatelů.

Pozměňovací návrh    113

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy poskytují Komisi veškeré relevantní informace o provádění a uplatňování této směrnice. Do 15. května 2023 předloží Komise na základě poskytnutých informací Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provedení a uplatňování této směrnice.

1.  Členské státy poskytují Komisi veškeré relevantní informace o provádění a uplatňování této směrnice. Do 15. května 2023 předloží Komise na základě poskytnutých informací Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provedení a uplatňování této směrnice. Tato zpráva rovněž obsahuje počáteční posouzení toho, zda by bylo vhodné rozšířit oblast působnosti této směrnice na další oblasti či akty Unie.

Pozměňovací návrh    114

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  zjištěný počet odvetných opatření proti oznamujícím osobám.

Pozměňovací návrh    115

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Do 15. května 2027 Komise s přihlédnutím ke zprávě předložené podle odstavce 1 a statistickým údajům poskytnutým členskými státy podle odstavce 2 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které je posouzen dopad vnitrostátního práva provádějícího tuto směrnici. Ve zprávě bude vyhodnocen způsob fungování této směrnice a uvážena potřeba dalších opatření, případně včetně změn za účelem rozšíření oblasti působnosti této směrnice na další oblasti či akty Unie.

3.  Do 15. května 2025 Komise s přihlédnutím ke zprávě předložené podle odstavce 1 a statistickým údajům poskytnutým členskými státy podle odstavce 2 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které je posouzen dopad vnitrostátního práva provádějícího tuto směrnici. Ve zprávě bude vyhodnocen způsob fungování této směrnice, možné dopady na základní práva, jako je právo na soukromí, presumpce neviny a právo na spravedlivý proces, a rovněž uvážena potřeba dalších opatření, případně včetně změn za účelem rozšíření oblasti působnosti této směrnice na další oblasti či akty Unie.

Pozměňovací návrh    116

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Takové zprávy se zveřejňují a musí být snadno dostupné.

Pozměňovací návrh    117

Návrh směrnice

Článek 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 21a

 

Aktualizace přílohy

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21b s cílem aktualizovat přílohu této směrnice vždy, když se na nový akt Unie vztahuje věcná působnost stanovená v čl. 1 odst. 1 nebo čl. 1 odst. 2.

Pozměňovací návrh    118

Návrh směrnice

Článek 21 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 21b

 

Výkon přenesené pravomoci

 

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

 

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 21a je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [Úř. věst.: vložte prosím datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

 

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 21a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

 

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

 

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

 

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 21a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Pozměňovací návrh    119

Návrh směrnice

Příloha I – část I –část B – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

B  Ustanovení čl. 1 písm. a) bodu ii) – finanční služby, předcházení praní peněz a financování terorismu;

B  Ustanovení čl. 1 písm. a) bodu ii) – finanční služby, daňové úniky, daňové podvody, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu;1a:

 

_________________

 

1a Výlučná pravomoc výborů ECON a LIBE.

Pozměňovací návrh    120

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod B a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Ba.   Ustanovení čl. 1 písm. a) bodu ii) podbodu b) – sociální normy, zdraví a bezpečnost na pracovišti

 

1.   Sociální normy Evropské unie, které upravují zejména:

 

i)   směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24);

 

ii)   směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32);

 

iii)   směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru (Úř. věst. L 206, 29.7.1991, s. 19);

 

iv)   směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12);

 

v)   směrnice Rady 98/59/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16);

 

vi)   směrnice Rady 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění (Úř. věst. L 209, 25.7.1998, s. 46);

 

vii)   směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16);

 

viii)   směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22);

 

ix)   směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA) (Úř. věst. L 302, 1.12.2000, s. 57);

 

x)   směrnice Rady 2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16);

 

xi)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 080, 23.3.2002, s. 35–39) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1);

 

xii)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10);

 

xiii)   směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37);

 

xiv)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9);

 

xv)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23);

 

xvi)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 36);

 

xvii)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1);

 

xviii)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8);

 

xix)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11);

 

xx)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 1);

 

xxi)   nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 ze dne 27. února 2003 o indexu nákladů práce (Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 1);

 

xxii)   nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51);

 

xxiii)   nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1);

 

xxiv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1);

 

xxv)   nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1);

 

xxvi)   nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).

 

2.   Normy týkající se zdraví a bezpečnosti na pracovišti, zejména ty, které jsou upraveny v těchto právních předpisech:

 

i)   všechny samostatné směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS;

 

ii)  směrnice Rady 92/29/EHS ze dne 31. března 1992 o minimálních bezpečnostních a zdravotních předpisech pro zlepšení lékařské péče na palubách plavidel (Úř. věst. L 113, 30.4.1992, s. 19);

 

iii)   směrnice 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4);

 

iv)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24);

 

v)   směrnice Komise 2006/15/ES ze dne 7. února 2006 o stanovení druhého seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES a změně směrnic 91/322/EHS a 2000/39/ES (Úř. věst. L 38, 9.2.2006, s. 36);

 

vi)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13);

 

vii)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5);

 

viii)   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28);

 

ix)   nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70).

Pozměňovací návrh    121

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

E  Ustanovení čl. 1 písm. a) bodu v) – ochrana životního prostředí:

E  Ustanovení čl. 1 písm. a) bodu v) – ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj, nakládání s odpady, znečištění moří a ovzduší, hlučnost, ochrana a řízení vody a půdy, ochrana přírody a biologické rozmanitosti a boj proti změně klimatu:

Pozměňovací návrh    122

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – odst. 1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1.   Ustanovení týkající se odpovědnosti v oblasti životního prostředí, zejména:

(Pozn.: tento nadpis by měl být vložen před přílohu I část I oddíl E bod i)

Pozměňovací návrh    123

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23);

vypouští se

Pozměňovací návrh    124

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – bod iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 280, 27.10.2009, s. 52);

vypouští se

Pozměňovací návrh    125

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – bod v

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55);

vypouští se

Pozměňovací návrh    126

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – bod vi

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

vi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1);

vypouští se

Pozměňovací návrh    127

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – bod vii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

xvii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60);

vypouští se

Pozměňovací návrh    128

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – bod viii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

viii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1);

vypouští se

Pozměňovací návrh    129

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – bod ix

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ix)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1).

vypouští se

Pozměňovací návrh    130

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.    Předpisy týkající se přístupu k informacím o životním prostředí:

 

i)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26);

 

ii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43);

 

iii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13);

 

iv)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1);

 

v)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17).

 

(Pozn.: tento odstavec by měl být vložen za oddíl E bod ii))

Pozměňovací návrh    131

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b.   Předpisy týkající se životního prostředí a klimatu, zejména:

 

i)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185);

 

ii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16);

 

iii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63) a všechna související nařízení;

 

iv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství s cílem provést do roku 2020 mezinárodní dohodu o uplatňování jednotného celosvětového tržního opatření na emise z mezinárodní letecké dopravy (Úř. věst. L 129, 30.4.2014, s. 1);

 

v)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114);

 

vi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13);

 

vii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195);

 

viii)  směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51);

 

ix)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    132

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – odst. 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1c.   Předpisy týkající se udržitelného rozvoje a nakládání s odpady, zejména:

 

i)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3);

 

ii)  směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1);

 

iii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1);

 

(iv)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10);

 

v)  směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek (Úř. věst. L 115, 6.5.2015, s. 11);

 

vi)  směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38);

 

vii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1);

 

viii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88);

 

ix)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34);

 

x)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 10);

 

xi)  směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT) (Úř. věst. L 243, 24.9.1996, s. 31);

 

xii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88);

 

xiii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30);

 

xiv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1);

 

xv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1);

 

xvi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60);

 

xvii)  nařízení Rady (Euratom) č. 1493/93 ze dne 8. června 1993 o přepravě radioaktivních látek mezi členskými státy (Úř. věst. L 148, 19.6.1993, s. 1).

Pozměňovací návrh    133

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – odst. 1 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1d.   Předpisy týkající se znečištění moří, ovzduší a znečištění hlukem, zejména:

 

i)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1);

 

ii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3),

 

iii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7);

 

iv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1);

 

v)  směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22);

 

vi)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 24);

 

vii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 36);

 

viii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1);

 

ix)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1);

 

x)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1);

 

xi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1);

 

xii)  směrnice 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů (Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 16);

 

xiii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 1);

 

xiv)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12);

 

(xv)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 12);

 

xvi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53);

 

xvii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17);

 

xviii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1);

 

xix)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 8, 13.1.2009, s. 3);

 

xx)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1);

 

xxi)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 8);

 

xxii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/84/ES ze dne 5. listopadu 2002, kterou se mění směrnice o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 53.);

 

xxiii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 546/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství (Úř. věst. L 163, 29.5.2014, s. 15);

 

xxiv)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 88);

 

xxv)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 280, 27.10.2009, s. 52);

 

xxvi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55);

 

xxvii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 782/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zákazu organických sloučenin cínu na lodích (Úř. věst. EU L 115, 9.5.2003, s. 1);

 

xxviii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12);

 

xxix)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1);

 

xxx)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

Pozměňovací návrh    134

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – odst. 1 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1e.   Předpisy týkající se ochrany a řízení vody a půdy, zejména:

 

i)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1);

 

ii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84);

 

iii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19);

 

iv)  směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40);

 

v)  směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32);

 

vi)  směrnice Komise 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam, koncentrační limity a požadavky na označování složek přírodních minerálních vod a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod (Úř. věst. L 126, 22.5.2003, s. 34);

 

vii)  nařízení Komise (EU) č. 115/2010 ze dne 9. února 2010, kterým se stanoví podmínky použití aktivovaného oxidu hlinitého pro odstraňování fluoridů z přírodních minerálních vod a pramenitých vod (Úř. věst. L 37, 10.2.2010, s. 13);

 

viii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37);

 

ix)  směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6. 2008, s. 19);

 

x)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1);

 

xi)  směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1);

 

xii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19);

 

xiii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27);

 

xiv)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

Pozměňovací návrh    135

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – odst. 1 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1f.   Předpisy týkající se ochrany přírody a biologické rozmanitosti:

 

i)  směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7);

 

ii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7);

 

iii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35);

 

iv)  nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1);

 

v)  nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře (Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 1);

 

vi)  směrnice Rady 83/129/EHS ze dne 28. března 1983 o dovozu kůží z některých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států (Úř. věst. L 91, 9.4.1983, s. 30);

 

vii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 36);

 

viii)  nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8);

 

ix)  nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 12);

 

x)  nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1);

 

xi)  nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy (Úř. věst. L 166, 19.6.2006, s. 1);

 

xii)  prováděcí nařízení Komise (EU) č. 792/2012 ze dne 23. srpna 2012, kterým se stanovuje vzor formuláře povolení, potvrzení a dalších dokumentů uvedených v nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a mění nařízení Komise (ES) č. 865/2006 (Úř. věst. L 242, 7.9.2012, s. 13),

 

xiii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11. prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 1);

 

xiv)  směrnice Rady 1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách (Úř. věst L 94, 9.4.1999, s. 24);

 

xv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23);

 

xvi)  nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1);

 

xvii)  nařízení Komise (EU) č. 1307/2014 ze dne 8. prosince 2014, kterým se stanoví kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů pro účely čl. 7b odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a čl. 17 odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 351, 9.12.2014, s. 3).

Pozměňovací návrh    136

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – odst. 1 g (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1g.   Ustanovení týkající se chemických látek, zejména:

 

i)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12 2006, s. 1);

Pozměňovací návrh    137

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod E – odst. 1 h (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1h.   Ustanovení týkající se ekologických produktů, zejména:

 

i)  nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

Pozměňovací návrh    138

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod F – odst. 1 – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

 

ia) Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 42);

Pozměňovací návrh    139

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod G – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

G  Čl. 1 písm. a) bodu vii) – bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat:

G  Čl. 1 písm. a) bodu vii) – bezpečnost potravin a krmiv:

Pozměňovací návrh    140

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod G – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Další legislativní akty týkající se bezpečnosti potravin a krmiv, zejména:

 

i)   nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1);

 

ii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy (Úř. věst. L 125, 21.5.2009, s. 75);

 

iii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24);

 

iv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů (Úř. věst. L 287, 5.11.2003, s. 1);

 

v)   nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1);

 

vi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1);

 

vii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1);

 

viii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 91/414/EHS a 79/117/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1);

 

ix)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71);

 

x)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1);

 

xi)  nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90 (Úř. věst. L 13, 20.1.2016, s. 2);

 

xii)  nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90 (Úř. věst. L 13, 20.1.2016, s. 2);

 

(xiii)  nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90 (Úř. věst. L 13, 20.1.2016, s. 2);

 

xiv)  rozhodnutí Rady 2002/628/ES ze dne 25. června 2002 o uzavření Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 48);

 

xv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1);

 

xvi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11);

 

xvii)  směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10);

 

xviii)  směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých aktivních látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3);

 

xix)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55);

 

xx)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206);

 

xxi)  směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11);

 

(xxii)  nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1);

 

xxiii)  nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1);

 

xxiv)  směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31);

 

xxv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1);

 

xxvi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 7);

 

xxvii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16);

 

xxviii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34;

 

xxix)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1);

 

xxx)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES ze dne 23. dubna 2009 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (Úř. věst. L 141, 6.6.2009, s. 3);

 

xxxi)  nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1);

 

xxxii)  nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5);

 

xxxiii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 16);

 

xxxiv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4);

 

xxxv)  směrnice Rady 82/711/EHS ze dne 18. října 1982, kterou se stanoví základní pravidla nezbytná pro zkoušení migrace složek z materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 297, 23.10.1982, s. 26);

 

xxxvi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18);

 

xxxvii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35);

 

xxxiii)   nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1);

 

xxxix) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487);

 

xxxx) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22);

 

xxxxi) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671);

 

xxxxii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29);

 

xxxxiii) směrnice Rady 90/167/EHS ze dne 26. března 1990, kterou se stanoví podmínky pro přípravu, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv ve Společenství (Úř. věst. 92, 7.4.1990, s. 42);

 

xxxxiv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1);

 

xxxxv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10);

 

xxxxvi) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1);

 

xxxxii) směrnice Komise 2008/38/ES ze dne 5. března 2008, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy (Úř. věst. L 62, 6.3.2008, s. 9);

 

xxxxiii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1).

Pozměňovací návrh    141

Návrh směrnice

Příloha I – část I – odst. 4 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Ochrana dobrých životních podmínek zvířat, jak je upraveno:

Ga.  Čl. 1 písm. a) bod vii) podbod a) Ochrana zvířat a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.

 

Předpisy a normy týkající se ochrany, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které upravuje zejména:

Pozměňovací návrh    142

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod G a – body iv - xxv (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iv)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33);

 

v)  směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29);

 

vi)  směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56);

 

vii)  směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13);

 

viii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59);

 

ix)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66);

 

x)  směrnice Rady 2008/73/ES ze dne 15. července 2008, kterou se zjednodušují postupy tvorby seznamů a zveřejňování informací ve veterinární a zootechnické oblasti a mění směrnice 64/432/EHS, 77/504/EHS, 88/407/EHS, 88/661/EHS, 89/361/EHS, 89/556/EHS, 90/426/EHS, 90/427/EHS, 90/428/EHS, 90/429/EHS, 90/539/EHS, 91/68/EHS, 91/496/EHS, 92/35/EHS, 92/65/EHS, 92/66/EHS, 92/119/EHS, 94/28/ES, 2000/75/ES, rozhodnutí 2000/258/ES a směrnice 2001/89/ES, 2002/60/ES a 2005/94/ES (Úř. věst. L 219, 14.8.2008, s. 40);

 

(xi)  nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS (Úř. věst. L 174, 2.7.1997, s. 1);

 

xii)  směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty (Úř. věst. L 13, 16.1.1997, s. 28);

 

xiii)  nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8);

 

xiv)  rozhodnutí Komise 2006/968/ES ze dne 15. prosince 2006, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 21/2004, pokud jde o pokyny a postupy pro elektronickou identifikaci ovcí a koz (Úř. věst. L 401, 30.12.2006, s. 41);

 

xv)  rozhodnutí Rady 1999/879/ES ze dne 17. prosince 1999 o uvádění na trh a podávání bovinního somatotropinu a o zrušení rozhodnutí 90/218/EHS (Úř. věst. L 331, 23.12.1999, s. 71);

 

xvi)  směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53);

 

xvii)  směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso (Úř. věst. L 182, 12.7.2007, s. 19);

 

xiii)  směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7);

 

xix)  směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5);

 

xx)  nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a dovozu kožešin a zboží z určitých volně žijících živočichů ze zemí, kde jsou tito živočichové odchytáváni pomocí nášlapných pastí nebo jiných metod odchytu, které nesplňují mezinárodní normy humánního odchytu do pastí (Úř. věst. L 308, 9.11.1991, s. 1);

 

xxi)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/31/EU ze dne 12. června 2013, kterou se mění směrnice Rady 92/65/EHS, pokud jde o veterinární předpisy pro obchod se psy, kočkami a fretkami uvnitř Unie a jejich dovoz do Unie (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 107);

 

xxii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1);

 

xxiii)  směrnice Rady 2009/156/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních pravidlech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 192, 23.7.2010, s. 1);

 

xxiv)  směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní (Úř. věst. L 157, 10.6.1992, s. 19).

Pozměňovací návrh    143

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod H – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

H  Čl. 1 písm. a) bod viii) – veřejné zdraví:

H  Čl. 1 písm. a) bod viii) – veřejné zdraví a zdravotní bezpečnost:

Pozměňovací návrh    144

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod H – bod 1 – bod i a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia.  směrnicí Komise (EU) 2016/1214 ze dne 25. července 2016, kterou se mění směrnice 2005/62/ES, pokud jde o standardy a specifikace systému jakosti pro transfuzní zařízení (Úř. věst. L 199, 26.7.2016, s. 14);

Pozměňovací návrh    145

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod H – bod 1 – bod i b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ib.  směrnicí Komise 2005/61/ES ze dne 30. září 2005, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost a oznamování závažných nežádoucích reakcí a událostí (Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 32);

Pozměňovací návrh    146

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod H – bod 1 – bod i c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ic.   směrnicí Komise 2004/33/ES ze dne 22. března 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES, pokud jde o některé technické požadavky na krev a krevní složky (Úř. věst. L 91, 30.3.2004, s. 25);

Pozměňovací návrh    147

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod H – bod 1 – bod i d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

id.   směrnicí Komise 2005/62/ES ze dne 30. září 2005, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES, pokud jde o standardy a specifikace Společenství vztahující se k systému jakosti pro transfuzní zařízení (Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 41);

Pozměňovací návrh    148

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod H – bod 1 – bod iii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiia.  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/53/EU ze dne 7. července 2010 o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 14).

Pozměňovací návrh    149

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod H – bod 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových a souvisejících výrobků, jak je upraveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1).

5.  Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových a souvisejících výrobků, jak je upraveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1), a reklama na tabákové výrobky a sponzorství související s tabákovými výrobky, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Úř. věst. L 152, 20.6.2003, s. 16).

Pozměňovací návrh    150

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod H – bod 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Boj proti škodlivým účinkům alkoholu a priority stanovené evropskou strategií na pomoc zemím Unie se snižováním škod souvisejících s alkoholem.

Pozměňovací návrh    151

Návrh směrnice

Příloha I – část I – bod H – bod 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5b.  Další legislativní akty týkající se veřejného zdraví, zejména

 

i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176);

 

ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).

Pozměňovací návrh    152

Návrh směrnice

Příloha I – část I – písm. J a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Ja.  Čl. 1 písm. a) bod xa) – zaměstnanost, pracovní podmínky, práva pracovníků a zásada rovných příležitostí a rovného zacházení s muži a ženami na pracovišti.

 

1.  Pracovněprávní předpisy Evropské unie, které upravuje zejména:

 

i)  směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32);

 

ii)  směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru (Úř. věst. L 206, 29.7.1991, s. 19);

 

iii)  směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12);

 

iv)  směrnice Rady 98/59/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16);

 

v)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16);

 

vi)  směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16).

 

vii)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29–34)

 

viii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9);

 

ix)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23);

 

x)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 36);

 

xi)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9–14);

 

xii)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28–44);

 

xiii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1);

 

xiv)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11);

 

xv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 ze dne 27. února 2003 o indexu nákladů práce (Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 1);

 

xvi)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19);

 

2.  Pracovní podmínky, které upravují zejména tyto předpisy:

 

i)  všechny samostatné směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS;

 

ii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5);

 

iii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28);

 

iv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70).

Pozměňovací návrh    153

Návrh směrnice

Příloha I – část II – část A – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

A  Čl. 1 písm. a) bod ii) – finanční služby, předcházení praní peněz a financování terorismu:

A  Čl. 1 písm. a) bod ii) – finanční služby, daňovým podvodům a předcházení daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu;

Pozměňovací návrh    154

Návrh směrnice

Příloha I – část II – podčást C a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Ca  ochrana finančních zájmů Unie:

 

i)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, EURATOM) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie.

  • [1]  Úř. věst. C 405, 20.12.2013, p. 1.
  • [2]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Ochrana oznamovatelů: zásadní nástroj na obranu obecného zájmu

Uvažování o ochraně oznamovatelů prošlo v Evropě v posledních desetiletích výrazným vývojem. Ve světle mnoha studií a získaných zkušeností se dnes považuje za dostatečně prokázané, že oznamovatelé hrají pozitivní roli při předcházení případům poškození veřejného zájmu a při jejich nápravě. Potenciál whistleblowingu nebyl však ještě ani zdaleka plně využit, protože řada lidí, kteří zjistí, že v jejich profesním prostředí dochází k poškozování veřejného zájmu, se i nadále zdráhá je soustavně oznamovat. Důvodů tohoto stavu je vícero, od toho, že nevědí o možnostech, jak podat oznámení, až po obavu z odvetných opatření v případě, že o dané věci promluví. To má škodlivé důsledky pro celou společnost, protože se neustále objevují nejrůznější druhy poškozování veřejného zájmu, ať už se jedná o otázky životního prostředí, boje proti daňovým únikům nebo korupce či veřejného zdraví, a protože je tím omezováno právo občanů na informace.

V členských státech došlo ke změnám v právních předpisech, pokud jde o ochranu oznamovatelů, často až jako následek různých skandálů nebo závažných neštěstí. Doporučení, která přijala Rada Evropy v roce 2014, byla významným krokem při stanovování určitého souboru norem, které je členským státům doporučeno provést v jejich vnitrostátním právu.

Projednávaný návrh vychází zčásti z těchto norem a z judikatury Evropského soudu pro lidská práva týkající se práva na svobodu projevu. Zpravodajka je velice spokojena s tím, že se Komise rozhodla připravit svůj návrh směrnice v intencích těchto doporučení a s přihlédnutím k usnesení přijatému Evropským parlamentem dne 24. října 2017.

Oblast působnosti: zajistit účinnost navrhovaného nástroje

Zpravodajka se domnívá, že volba rozsáhlé a horizontální oblasti působnosti je dobrým rozhodnutím v tom, že umožní pokrýt mnoho oblastí od ochrany finančních zájmů Unie přes ochranu životního prostředí, veřejné zdraví a boj proti daňovým únikům až po jadernou bezpečnost. Za oznamovatele bude pokládán ten, kdo oznámí nebo odhalí porušování aktu Unie týkajícího se těchto oblastí, které jsou uvedeny v příloze návrhu. Je nicméně určité riziko u jednání, která nezakládají porušování právních předpisů ve smyslu této směrnice. Zpravodajka proto navrhuje, aby se směrnice vztahovala na jakékoli protiprávní jednání v těchto oblastech. Podle jejího mínění bude tímto způsobem lépe zajištěna ochrana veřejného zájmu, které je těžištěm tohoto návrhu.

Vzhledem k tomu, že Unie je založena na společných hodnotách a zásadách a zaručuje dodržování lidských práv a základních svobod, pokládá zpravodajka za nutné zahrnout tato základní práva do oblasti působnosti návrhu.

Úředníci a ostatní zaměstnanci Evropské unie se mohou v rámci své pracovní činnosti dostat k informacím, které by mohly být předmětem oznámení na základě tohoto návrhu směrnice a hrozí jim, že se stanou oběťmi odvetných opatření. Je proto důležité jim přiznat stejnou ochranu jako jiným zaměstnancům. Je rovněž důležité zajistit ochranu těm, kdo pomáhají autoru oznámení při jeho úkonu, i pokud se jedná o investigativní novináře.

Kanály pro oznamování: postupovat v zájmu oznamovatele

Koncepce kanálů pro oznamování tak, jak ji obsahuje projednávaný návrh, skýtá z pohledu zpravodajky dostatečné záruky spolehlivosti a nezávislosti. Mohly by být nicméně ještě zlepšeny tím, že bude zavedena povinnost vydávat potvrzení o obdržení oznámení. Navíc i lhůty pro zpracování podaných oznámení navrhované Komisí jsou podle mínění zpravodajky příliš dlouhé a mohou podané oznámení ohrozit, zpravodajka proto navrhuje tyto lhůty zkrátit. Domnívá se rovněž, že by do vytváření interních kanálů pro oznámení měli být plně zapojeni zástupci odborů a měli by mít možnost poskytovat poradenství a zajišťovat doprovod těm, kteří si to budou přát. Zástupci zaměstnanců jsou totiž bezprostředně v terénu a jsou nejlépe schopni stát po boku potenciálnímu oznamovateli při tomto úkonu a informovat jej o tom, jaké existují kanály pro interní oznámení a jaká jsou jeho práva a povinnosti. Je proto důležité jim přiznat tuto úlohu v rámci této směrnice.

Kromě toho má podle mínění zpravodajky prvořadou důležitost zajištění vysoké míry utajení totožnosti osoby, která oznámení podává. Osoby, které zjistí určité nesrovnalosti, jsou totiž často konfrontovány s pochybnostmi a autocenzurou, které spočívají v obavě z odhalení její totožnosti. Bylo prokázáno, že dodržování tohoto kritéria vede ke zvýšení počtu obdržených oznámení. Je tudíž třeba v tomto ohledu posílit ustanovení projednávaného návrhu tím, že bude stanoven striktní princip utajení, od něhož se lze odchýlit pouze ve výjimečných a přesně vymezených případech.

V první řadě usilovat o účinnost oznámení a právo na informace

Projednávaný návrh stanoví poměrně striktní posloupnost při používání kanálů pro oznámení, k níž jsou připojeny odchylky. Obecně by se tedy měl oznamovatel nejprve obrátit na svého zaměstnavatele, čekat, jak s jeho oznámení naloží, což může trvat až 3 měsíce, poté, pokud je reakce neuspokojivá, se může obrátit na externí orgán a čekat potenciálně dalších až 6 měsíců. To může nejen výrazně ohrozit samo oznámení, ale především hrozí, že se sám oznamovatel dostane bezprostředně okamžitě do potíží ve vztahu se svým zaměstnavatelem. Navíc tento přístup klade na bedra oznamovatele povinnost prokázat, že zvolil ten nejvhodnější kanál, pokud se rozhodne nedodržet posloupnosti stanovenou v návrhu. V situaci, kdy už je poměr síly beztak nevyvážený, tak hrozí přímé ohrožení autora oznámení. Konečně, tento přístup nemá dostatečně na zřeteli právo občanů být informován v případě, že dochází k poškozování veřejného zájmu. Z těchto důvodů zpravodajka navrhuje znovu se na tuto hierarchii kanálů podívat a zavést více flexibility, aby byl výběr toho nejvhodnějšího kanálu ponechán na autorovi oznámení.

Je sice stoprocentně pozitivní, že projednávaný návrh přiznává ochranu těm, kdo mají pádné důvody se domnívat, že oznámené informace byly ve chvíli svého oznámení pravdivé, zpravodajka je nicméně toho názoru, že je třeba toto ustanovení ještě upřesnit, aby byla vyloučena jakákoli možnost ochranu odepřít z důvodů souvisejících s úmysly oznamovatele. Návrh by se totiž měl především soustředit na relevanci odhalených informací ve vztahu k veřejnému zájmu, nikoli se zabývat důvody jejich odhalení.

Zajistit účinnou a plnou ochranu oznamovatelů

Návrh směrnice obsahuje všeobecný zákaz odvetných opatření, která jsou popsána ve výčtu. Tento výčet nelze v žádném případě považovat za úplný, protože používaná odvetná opatření mají jediný limit, a tím je lidská představivost. Je proto záhodno upřesnit, že se jedná pouze o příklady.

Pokud jde o druhy poskytované ochrany, zpravodajka by ráda zdůraznila, že některé z nich mají mimořádnou důležitost. Je mezi nimi obrácení důkazního břemene a formulace zvolená v návrhu směrnice byla posílena, aby bylo možno plně využít potenciál tohoto ustanovení.

Případy anonymních oznámení se již vyskytly a docházet k nim bude i nadále. Zpravodajka proto chce, aby směrnice obsahovala ustanovení, které umožní, aby se směrnice vztahovala i na osobu, jejíž totožnost byla odhalena, ačkoli chtěla zůstat v anonymitě.

V některých členských státech a mezi některými členskými státy je velká rozmanitost možností doprovodu a podpory pro autory oznámení nebo zveřejnění. Důvěrné poradenství ohledně mechanismů whistleblowingu mohou poskytovat orgány veřejné moci, odbory nebo organizace občanské společnosti. Zpravodajka se domnívá, že tyto systémy jsou zásadně důležitými nástroji pomoci oznamovateli při jeho úkonu, a navrhuje proto, že by směrnice mohla stanovit, že mají být zavedeny v jednotlivých členských státech, se zřetelem k vnitrostátním podmínkám. Zpravodajka mimoto chce, aby byla vedle právní a finanční pomoci byla oznamovatelům poskytována i psychologická podpora.

Poskytnout dostatečnou právní jistotu k tomu, aby bylo možno svobodně a otevřeně hovořit

Některé prvky tohoto návrhu by mohly být pro osoby, které chtějí podat oznámení, odrazující. Jedná se zejména o otázku závažnosti, kterou lze u jednotlivce jen obtížně hodnotit a lze ji využít proti němu a znevěrohodnit jeho akt. Je proto třeba v případech, kdy se jedná o poškozování veřejného zájmu, zaručit ochranu, ať je závažnost odhalených informací jakákoli.

Stejně je tomu i v případě, kdy se ve směrnici navrhuje stanovit sankce s cílem odradit od zlovolného udávání a jeho zneužívání. Toto ustanovení bylo shledáno zbytečným, protože ve vnitrostátním právu již platí ustanovení ukládající sankce v případech pomluvy nebo poškozování dobré pověsti. Při stanovení dalších sankcí hrozí, že bude projednávaný návrh mít nejen demotivační, ale dokonce odrazující účinek, a to i v případě legitimních oznámení. Zpravodajka proto navrhuje tuto část textu vypustit.

Zpravodajka je toho názoru, že projednávaný návrh je první etapou, ale vzbuzuje závažné otázky, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti. Domnívá se proto, že by oblast působnosti měla být urychleně znovu posouzena, a bude-li nutno, i změněna, aby se zvýšila její horizontálnost a byla zjednodušena ve snaze o srozumitelnost pro občany.

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Pan Pavel Svoboda

předseda

Výbor pro právní záležitosti

BRUSEL

Věc:  Stanovisko k právnímu základu návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD))

Vážený pane předsedo,

Dne 24. září 2018 se Výbor pro právní záležitosti v souladu s čl. 39 odst. 5 jednacího řádu rozhodl, že z vlastního podnětu poskytne stanovisko k vhodnosti dodatečných právních základů, které jsou součástí pozměňovacích návrhů předložených ve výboru a podle nichž by byly původnímu právnímu základu návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (dále jen „návrh“) přidány ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie.

Komise svůj návrh založila na několika odvětvových právních základech. Právní základ je vyjádřen takto:

„s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, články 62, 91, 100, 103, 109, 114, 168, 169, 192, 207 a čl. 325 odst. 4 této smlouvy a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 31 této smlouvy,“

Bylo předloženo pět pozměňovacích návrhů, v nichž je navrhováno přidat čl. 19 odst. 2, 77 odst. 2, 78, 79, 83 odst. 1, 153, 154, 157 a 352 SFEU. Pokud jde o článek 153, ve dvou pozměňovacích návrzích se navrhuje doplnění celého článku, přičemž v jednom pozměňovacím návrhu se navrhuje pouze doplnění písm. a), b) a e) odstavce 1 uvedeného článku a v dalším pozměňujícím návrhu pouze doplnění písm. a) a b) v čl. 153 odst. 1.

Navrhované změny právního základu jsou doprovázeny příslušnými pozměňovacími návrhy, které se týkají oblasti působnosti navrhované směrnice. Z tohoto důvodu se musí konečné posouzení toho, zda by měl být návrh z hlediska věcného obsahu doplněn o další právní základy, uskutečnit na základě skutečnosti, zda se přijímají pozměňovací návrhy, jimiž se upravuje oblast působnosti návrhu, a s ohledem na cíl a obsah návrhu ve znění, v němž byl přijat. Současné stanovisko k právnímu základu se zaměřuje spíše na procesní slučitelnost právních základů, které jsou navrženy k doplnění, i na jejich slučitelnost se zvoleným opatřením, tj. se směrnicí.

I – Souvislosti

Ve svém usnesení ze dne 24. října 2017 nazvaném „Legitimní opatření na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu“ a ve svém usnesení ze dne 20. ledna 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU[1] vyzval Parlament Komisi, aby předložila horizontální legislativní návrh k zaručení vysoké úrovně ochrany oznamovatelů v EU, a to ve veřejném i soukromém sektoru, jakož i v orgánech členských států a EU.

V současnosti existují pravidla pro oznamovatele v některých oblastech práva Unie, konkrétně ve služebním řádu a v některých nařízeních týkajících se legalizace výnosů z trestné činnosti a finančních trhů.

Tento návrh směrnice vychází z odvětvového přístupu v tom, že se v něm stanoví pravidla pro oznamovatele, která se vztahují na porušování práva Unie v oblastech uvedených v rozsahu působnosti a v příloze, v níž je uveden seznam příslušných právních předpisů Unie, které jsou stanoveny přímo, nebo se na ně odkazuje.

II – Relevantní články Smlouvy

Článek 19 SFEU zní takto:

Článek 19

1. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení Smluv a v rámci pravomocí svěřených Unii Smlouvami, může Rada zvláštním legislativním postupem a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslně přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout základní zásady pro podpůrná opatření Unie, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států, jako základ pro činnosti, které přijímají členské státy, aby přispěly k naplnění cílů uvedených v odstavci 1.

Článek 77 SFEU zní takto:

Článek 77

1. Unie rozvíjí politiku s cílem:

a) zajistit, aby osoby bez ohledu na svou státní příslušnost nebyly kontrolovány při překračování vnitřních hranic;

b) zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic;

c) postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se:

a) společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu;

b) kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice;

c) podmínek, za kterých požívají státní příslušníci třetích zemí v Unii po krátkou dobu svobody pohybu;

d) veškerých opatření nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic;

e) neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních hranic.

3. Ukáže-li se k usnadnění výkonu práva podle čl. 20 odst. 2 písm. a) činnost Unie jako nezbytná a nestanoví-li Smlouvy pro takovou činnost nezbytné pravomoci, může Rada zvláštním legislativním postupem přijmout předpisy týkající se cestovních pasů, průkazů totožnosti, povolení k pobytu a jiných obdobných dokladů. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

4. Tento článek se nedotýká pravomoci členských států k zeměpisnému vymezení svých hranic podle mezinárodního práva.

Článek 78 SFEU zní takto:

Článek 78

1. Unie vyvíjí společnou politiku týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany s cílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení. Tato politika musí být v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 a ostatními příslušnými smlouvami.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému, který obsahuje:

a) jednotný azylový status pro státní příslušníky třetích zemí platný v celé Unii;

b) jednotný status doplňkové ochrany pro státní příslušníky třetích zemí, kteří, aniž by získali evropský azyl, potřebují mezinárodní ochranu;

c) společný režim dočasné ochrany vysídlených osob v případě hromadného přílivu;

d) společný postup pro udělování a odnímání jednotného azylového statusu nebo statusu doplňkové ochrany;

e) kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu;

f) normy týkající se podmínek pro přijímání žadatelů o azyl nebo doplňkovou ochranu;

g) partnerství a spolupráci se třetími zeměmi pro zvládání přílivů osob žádajících o azyl nebo doplňkovou či dočasnou ochranu.

3. Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.

Článek 79 SFEU zní takto:

Článek 79

1. Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

2. Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření v těchto oblastech:

a) podmínky vstupu a pobytu a pravidla, podle nichž členské státy udělují dlouhodobá víza a vydávají dlouhodobá povolení k pobytu, včetně těch, která jsou udělována a vydávána za účelem slučování rodin;

b) vymezení práv státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v členském státě, včetně podmínek upravujících svobodu pohybovat se a pobývat v ostatních členských státech;

c) nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem;

d) boj proti obchodu s lidmi, především se ženami a dětmi.

3. Unie může se třetími zeměmi uzavřít dohody o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území některého členského státu, do země původu nebo do země, odkud přicházejí.

4. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout opatření pro povzbuzení a podporu činnosti členských států k podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich území, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

5. Tento článek se nedotýká práva členských států stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné.

Článek 83 SFEU zní takto:

Článek 83

1. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě.

Jsou to tyto oblasti trestné činnosti: terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost.

Na základě vývoje trestné činnosti může Rada přijmout rozhodnutí určující další oblasti trestné činnosti, které splňují kritéria uvedená v tomto odstavci. Rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

2. Ukáže-li se, že sbližování trestněprávních předpisů členského státu je nezbytné pro zajištění účinného provádění politiky Unie v oblasti, která byla předmětem harmonizačního opatření, mohou směrnice stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v dané oblasti. Tyto směrnice se přijmou stejným řádným nebo zvláštním legislativním postupem, který byl použit pro přijetí dotyčných harmonizačních opatření, aniž je dotčen článek 76.

3. Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 1 nebo 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu.

Není-li dohody dosaženo, a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 20 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 329 odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

Článek 153 SFEU zní takto:

Článek 153

1. Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 151 Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech:

a) zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků,

b) pracovní podmínky,

c) sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků,

d) ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru,

e) informování pracovníků a konzultace s nimi,

f) zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování, s výhradou odstavce 5,

g) podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na území Unie,

h) zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí, aniž je dotčen článek 166,

i) rovnost příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovné zacházení na pracovišti,

j) boj proti sociálnímu vyloučení,

k) modernizace systémů sociálního zabezpečení, aniž je dotčeno písmeno c).

2. Za tímto účelem mohou Evropský parlament a Rada:

a) přijímat opatření určená k podpoře spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím podnětů, které mají za cíl zlepšování znalostí, rozvoj výměny informací a osvědčených zkušeností, podporu inovačních přístupů a vyhodnocování zkušeností, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států;

b) směrnicemi stanovit v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) až i) minimální požadavky, které se uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států. V těchto směrnicích se Rada zdrží ukládání správních, finančních a právních omezení bránících zakládání a rozvoji malých a středních podniků.

Evropský parlament a Rada rozhodují řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

V oblastech uvedených v odst. 1 písm. c), d), f) a g) rozhoduje Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a uvedenými výbory.

Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnout o tom, že se řádný legislativní postup vztahuje i na odst. 1 písm. d), f) a g).

3. Členský stát může pověřit sociální partnery na jejich společnou žádost prováděním směrnic přijatých podle odstavce 2 nebo případně prováděním rozhodnutí Rady přijatého v souladu s článkem 155.

V takovém případě stát zajistí, že nejpozději ke dni, k němuž musí být směrnice nebo rozhodnutí provedeny, přijmou sociální partneři formou dohody nezbytná opatření a dotyčný členský stát přijme všechna nezbytná opatření, aby mohl kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí nebo rozhodnutím bude dosaženo.

4. Předpisy přijaté podle tohoto článku:

- se nedotýkají práva členských států vymezovat základní zásady svého systému sociálního zabezpečení a nesmějí významně ovlivňovat finanční rovnováhu tohoto systému,

- nebrání žádnému členskému státu, aby zachovával či zaváděl přísnější ochranná opatření, která jsou slučitelná se Smlouvami.

5. Tento článek se nevztahuje na odměnu za práci, na právo sdružovat se, na právo na stávku ani na právo na výluku.

Článek 154 SFEU zní takto:

Článek 154

1. Úkolem Komise je podporovat konzultace mezi sociálními partnery na úrovni Unie a přijímat všechna účelná opatření pro usnadnění jejich dialogu, přičemž zajišťuje vyváženou podporu jednajících stran.

2. Za tím účelem Komise před předložením návrhů z oblasti sociální politiky konzultuje se sociálními partnery otázku možného zaměření akce Unie.

3. Považuje-li Komise po takové konzultaci akci Unie za účelnou, konzultuje se sociálními partnery obsah zamýšleného návrhu. Sociální partneři předají Komisi své stanovisko, případně doporučení.

4. Při konzultaci podle odstavců 2 a 3 mohou sociální partneři informovat Komisi o svém úmyslu zahájit postup podle článku 155. Doba trvání tohoto postupu nesmí překročit devět měsíců, nerozhodnou-li se společně sociální partneři a Komise tuto dobu prodloužit.

Článek 157 SFEU zní takto:

Článek 157

1. Každý členský stát zajistí uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci.

2. „Odměnou“ ve smyslu tohoto článku se rozumí obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.

Rovnost odměňování mužů a žen bez diskriminace na základě pohlaví znamená, že:

a) se odměna za stejnou práci vypočítává při úkolové mzdě podle stejné sazby;

b) časová odměna za práci je stejná na stejném pracovním místě.

3. Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímají opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci.

4. S ohledem na zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami v profesním životě nebrání zásada rovného zacházení členskému státu zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.

Článek 352 SFEU zní takto:

Článek 352

1. Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených Smlouvami je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik vymezených Smlouvami, které však k této činnosti neposkytují nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu vhodná ustanovení. Pokud jsou dotyčná ustanovení přijímána Radou zvláštním legislativním postupem, rozhoduje rovněž jednomyslně, na návrh Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

2. V rámci postupu pro kontrolu zásady subsidiarity podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii upozorní Komise vnitrostátní parlamenty na návrhy založené na tomto článku.

3. Opatření založená na tomto článku nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států v případech, kdy Smlouvy tuto harmonizaci vylučují.

4. Tento článek nemůže sloužit jako základ pro dosažení cílů stanovených v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a každý akt přijatý na základě tohoto článku respektuje meze stanovené v čl. 40 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii.

III – Obecné zásady, jimiž se řídí volba právního základu

Podle ustálené judikatury Soudního dvora „se musí volba právního základu aktu Společenství zakládat na objektivních faktorech, které podléhají soudnímu přezkumu a mezi něž patří zejména cíl a obsah aktu“[2]. Volba nesprávného právního základu může být proto důvodem pro prohlášení dotyčného aktu za neplatný.

V tomto případě je tedy třeba určit, zda návrh buď:

1.  sleduje mnohočetný účel nebo má několik složek a jeden účel nebo jednu složku lze označit jako hlavní nebo převažující, zatímco ostatní účely či složky jsou pouze vedlejší; nebo

2.  sleduje současně několik cílů nebo má několik složek, které jsou navzájem neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly druhořadým nebo nepřímým způsobem ve vztahu k těm ostatním.

Podle judikatury Soudního dvora musí být v prvním případě akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který je vyžadován hlavním nebo převažujícím cílem nebo složkou, a ve druhém případě bude muset být takový akt založen na různých odpovídajících právních základech.[3]

Kromě toho je v návaznosti na ustálenou judikaturu Soudního dvora možné kombinovat několik právních základů, které jsou neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z nich byl ve vztahu k ostatním druhořadý nebo nepřímý, avšak pouze v případě, že nejsou spojené s neslučitelnými postupy rozhodování[4]. Právní základy, které se navrhují přidat, musejí být posuzovány na základě těchto skutečností, tj. s ohledem na to, zda jsou v souladu s řádným legislativním postupem nebo jsou jinak slučitelné s právním základem, jak jej navrhuje Komise.

IV – Cíl a obsah návrhu

Jelikož Komise vytvořila právní základ svého návrhu, každé uvedené ustanovení odpovídá příslušným částem v oblasti působnosti a v příloze k návrhu. V rozsahu, v němž se do oblasti působnosti a následně k příloze přidávají některé další oblasti, by bylo vhodné uvést právní základ do souladu tak, že byly k právnímu základu směrnice přidány také odpovídající články Smlouvy o fungování Evropské unie.

V – Rozbor a určení vhodného právního základu

Ustanovení čl. 19 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, podle něhož může zákonodárce EU v souladu s řádným legislativním postupem „přijmout základní zásady pro podpůrná opatření Unie“ na podporu opatření přijatých členskými státy v oblasti boje proti diskriminaci.

Tato opatření však nemohou zahrnovat „harmonizaci právních předpisů členských států“. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že článek 19 návrhu stanoví minimální harmonizaci: „Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení, která jsou pro práva oznamujících osob příznivější než ustanovení obsažená v této směrnici.“ Proto není vhodné doplnit čl. 19 odst. 2 SFEU jako právní základ.

Podle čl. 77 odst. 2 SFEU mohou zákonodárné orgány EU přijímat „opatření“ v rámci řádného legislativního postupu v oblasti hraničních kontrol, pokud jde o víza a krátkodobá povolení k pobytu, kontrolu na vnějších hranicích; volný pohyb státních příslušníků třetích zemí; integrovaný systém řízení vnějších hranic; a neprovádění kontrol na vnitřních hranicích.

Tento nový právní základ se zdá být z procesního hlediska slučitelný s návrhem.

Čl. 78 odst. 1 SFEU je obecným odkazem na společnou azylovou politiku. Odstavec 3 se týká přijetí prozatímních opatření v mimořádných situacích a stanoví se v něm pouze konzultace s Evropským parlamentem.

Odstavec 2 tohoto článku umožňuje, aby byla v rámci řádného legislativního postupu přijata „opatření“ týkající se společného evropského azylového systému v konkrétních oblastech, jako je jednotný azylový status a doplňkové ochrany, dočasná ochrana vysídlených osob, společné postupy pro mezinárodní ochranu, normy týkající se podmínek přijímání a partnerství a spolupráce se třetími zeměmi.

Proto není nutné, aby jako právní základ byl doplněn čl. 78 odst. 1 SFEU, přičemž čl. 78 odst. 3 SFEU není vhodným právním základem návrhu. Doplnění čl. 78 odst. 2 SFEU se zdá být z procesního hlediska slučitelný s návrhem.

Článek 79 SFEU se týká společné přistěhovalecké politiky. Je důležité zdůraznit, že odstavce 1 a 5 nejsou právním základem. Odstavec 3 stanoví uzavření dohod o zpětném přebírání osob, takže nemůže být právním základem navrhované směrnice. Odstavec 4 se týká integrace oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, avšak vylučuje harmonizaci právních předpisů členských států.

Odstavec 2 umožňuje přijmout „opatření“ v rámci řádného legislativního postupu, jako jsou podmínky vstupu a pobytu, práva oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt, a boj proti obchodování s lidmi.

Z procedurálního hlediska se proto zdá být možné pouze začlenění čl. 79 odst. 2 SFEU.

Zatímco čl. 83 odst. 1 SFEU stanoví řádný legislativní postup, jeho odstavec 3 obsahuje ustanovení o „mechanismu záchranné brzdy“, podle něhož může jeden členský stát postoupit spis Evropské radě. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví.

Z tohoto důvodu není kombinace uvedeného ustanovení s ostatními právními základy návrhu možná.

Je třeba poznamenat, že všechna opatření založená na článcích 77, 78, 79 a 83 SFEU se použijí pouze na Irsko a Spojené království, pokud se tyto členské státy rozhodnou podle protokolu č. 21, a že v souladu s protokolem č. 22 se žádné takové opatření na Dánsko nepoužije. Přidání těchto článků k právnímu základu by nemělo žádný dopad na legislativní postup v Parlamentu, ale může vést k možnému rozdělení návrhu pro účely postupu v Radě, neboť počet členských států, na něž se vztahují různé části směrnice, by se lišil.

Článek 153 SFEU byl doplněn pozměňovacími návrhy 66, 67, 68 a 69. Pozměňující návrhy 67 a 69 doplňují pouze části uvedeného článku, a to písmena a), b) a e). Tento článek uvádí seznam konkrétních oblastí sociální politiky, v nichž činnost EU může „podporovat a doplňovat činnost členských států“.

Postup pro některé kategorie z tohoto seznamu není v souladu s návrhem, neboť vyžaduje jednomyslnost. Zbývající oblasti, jichž se týkají pozměňovací návrhy, pokud se řádný legislativní postup použije bez požadavku jednomyslnosti, jsou čl. 153 odst. 1 SFEU, písm. a), b), e).

Článek 154 SFEU není právním základem pro akt Evropského parlamentu. Obsahuje procesní pravidla, která se výslovně vztahují na Komisi. Nemělo by se tedy uvažovat o jeho přidání.

Pokud jde o článek 157 SFEU o uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci odstavec 3 tohoto článku stanoví přijetí „opatření“ v rámci řádného legislativního postupu s cílem „uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci“.

Zdá se tedy, že čl. 157 odst. 3 SFEU je z procedurálního hlediska slučitelný s návrhem.

V článku 352 SFEU je Evropské unii, konkrétně Radě umožněno konat „ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených Smlouvami je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik vymezených Smlouvami“, a Smlouvy k tomu neposkytují potřebné pravomoci.

V návrhu se spojuje několik odvětvových právních základů s cílem vytvořit nástroj, který se může zdát horizontální, ale ve skutečnosti se zde jedná o balíček odvětvových opatření. Článek 352 SFEU lze použít pouze v případech, kdy Smlouvy nestanoví nezbytné pravomoci. Vzhledem k tomu, že v právních předpisech Unie již existuje řada opatření, která stanoví pravidla pro oznamovatele, nelze říci, že tomu tak je i v tomto případě. Použití článku 352 SFEU je proto ve své podstatě neslučitelné s přístupem zvoleným v návrhu Komise.

Volba článku 352 SFEU je navíc z procedurálního hlediska v rozporu s ostatními právními základy, neboť vyžaduje jednomyslnost v Radě a souhlas Parlamentu. Článek 352 proto pro tento návrh nepředstavuje vhodný právní základ.

VI – Závěr a doporučení

Následující ustanovení SFEU stanoví řádný legislativní postup takovým způsobem, který je slučitelný se stávajícím právním základem, jak jej navrhuje Komise: čl. 77 odst. 2, čl. 78 odst. 2, čl. 79 odst. 2, čl. 153 odst. 1 písm. a), b) a e) a čl. 157 odst. 3 SFEU.

Pokud jde o články 77, 78 a 79 je třeba poznamenat, že i když přidání těchto článků není v rozporu s postupem v Parlamentu, jejich zahrnutí do právního základu může vést k možnému rozdělení návrhu pro účely postupu v Radě.

Čl. 83 odst. 1 a článek 352 SFEU nejsou v souladu s platným řádným legislativním postupem a neměly by se přidávat jako nové právní základy. Kromě toho článek 352, jenž lze použít pouze v případech, kdy Smlouvy nestanoví nezbytné pravomoci, je z povahy věci neslučitelný s přístupem zvoleným v návrhu Komise.

Pokud jde o článek 154 SFEU, odkazuje se v něm na pravidla, jež se vztahují na Komisi, a nestanovuje se v něm právní základ aktu Evropského parlamentu a Rady. Z tohoto důvodu ho nelze přidat k právnímu základu.

Přidání čl. 19 odst. 2 SFEU není vhodné, protože harmonizace není podle tohoto ustanovení povolena.

Konečná volba právních základů, které byly identifikovány jako možné doplnění právního základu, jak to navrhuje Komise, by však měla záviset na přijetí příslušných změn, jimiž se do oblasti působnosti navrhované směrnice zavádějí konkrétní oblasti politiky.

Na své schůzi dne 22. října 2018 Výbor pro právní záležitosti proto jednomyslně[5] rozhodl 18 hlasy doporučit výboru odpovědnému za příslušnou oblast, aby zohlednil uvedené závěry při posuzování pozměňujících návrhů v oblasti rozsahu působnosti směrnice.

S pozdravem

Pavel Svoboda

  • [1]  2016/2224(INI) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2017-0402+0+DOC+XML+V0//CS a (2016/2055(INI) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A8-2017-0004+0+DOC+XML+V0//CS.
  • [2]  Věc C-45/86, Komise v. Rada (Všeobecné celní preference), [1987], Sb. rozh. 1439, bod 5; Věc C-440/05, Komise v. v. Rada, [2007], Sb. rozh. I-9097; Věc C-411/06, Komise v. Parlament a Rada, [2009], Sb. rozh. I-7585.
  • [3] Viz výše uvedená věc C-411/06, body 46-47.
  • [4]    rozsudek ze dne 6. listopadu 2008, Parlament v. Rada, C-155/07, EU:C:2008:605, bod 37. rozsudek ze dne 3. září 2009, Parlament v. Rada, C-166/07, EU:C:2009:499, bod 68 a 69.
  • [5]  Konečného hlasování se zúčastnili: Pavel Svoboda (předseda), Mady Delvaux (místopředsedkyně) Axel Voss (zpravodaj), Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Geoffroy Didier, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Heidi Hautala, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, Evelyn Regner, Tiemo Wölken, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka, Olle Ludvigsson (jménem Enrico Gasbarry, podle čl. 200 odst. 2 jednacího řádu).

(*) STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (27.9.2018)

pro Výbor pro právní záležitosti

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie
(COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD))

Zpravodaj: Miguel Viegas

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatel Hospodářského a měnového výboru (ECON) vřele vítá návrh Komise ohledně ochrany oznamovatelů v celé EU, jelikož Parlament tento návrh již dlouhou dobu požadoval, a to i ve zprávě výboru PANA a v předchozí zprávě Výboru pro právní záležitosti (JURI) z vlastního podnětu, na níž se výbor ECON podílel.

Návrh rovněž vychází z odvětvových opatření na ochranu oznamovatelů, které výbor ECON zavedl v předchozích právních předpisech, tj. směrnice o boji proti praní peněz (AMLD4–5) a nařízení o zneužívání trhu.

Ve svých pozměňovacích návrzích se navrhovatel výboru ECON zaměřuje na:

•  zlepšení definice (článek 3)

•  rozšíření oblasti působnosti práv pracovníků (článek 1)

•  zajištění materiální podpory (článek 15)

•  vypuštění bodu odůvodnění 21

•  začlenění myšlenky, že oznamovatel nemůže nahradit provozní kapacitu vnitrostátních služeb dohledu

•  zavedení jasného mechanismu pro přidělení statusu informátora z důvodu právní jistoty

•  zavedení možnosti setrvat v anonymitě

•  usnadnění užívání externích kanálů, aniž by oznamovatel musel projít vnitřními kanály

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Osoby, které pracují pro určitou organizaci nebo jsou s ní v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Tím, že záležitost oznámí, hrají klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a jejich předcházení a při zajišťování blaha společnosti. Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření.

(1)  Osoby, které pracují pro určitou organizaci nebo jsou s ní v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Cílem této směrnice je nastolit ovzduší důvěry, které by oznamovatelům umožňovalo oznamovat zjištěné nebo předpokládané případy porušování právních předpisů či protiprávního jednání nebo případy ohrožení veřejného zájmu. Tím, že záležitost oznámí, hrají klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a jejich předcházení a při zajišťování blaha společnosti. Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření či právních důsledků nebo je od oznámení odrazuje nedostatečná důvěra v jeho užitečnost.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Na úrovni Unie jsou oznámení oznamovatelů jedním z počátečních prvků prosazování práva Unie: vnitrostátním a unijním systémům prosazování práva poskytují informace, jež vedou k účinnému odhalení, vyšetřování a stíhání případů porušení práva Unie.

(2)  Na úrovni Unie jsou oznámení oznamovatelů jedním z počátečních prvků prosazování práva Unie: vnitrostátním a unijním systémům prosazování práva poskytují informace, jež často vedou k účinnému odhalení, vyšetřování a stíhání případů porušení práva Unie.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V určitých oblastech politiky může porušování práva Unie způsobit vážné poškození veřejného zájmu ve smyslu vytvoření značných rizik pro blaho společnosti. Jestliže byly v těchto oblastech zjištěny nedostatky při prosazování a oznamovatelé se nacházejí v privilegovaném postavení, pokud jde o zveřejnění těchto porušení, je nutné prosazování posílit zajištěním účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními a zavedením účinných kanálů pro oznamování.

(3)  Porušování práva Unie může způsobit vážné poškození veřejného zájmu ve smyslu vytvoření značných rizik pro blaho společnosti. Jestliže byly zjištěny nedostatky při prosazování a oznamovatelé se nacházejí v privilegovaném postavení, pokud jde o zveřejnění těchto porušení, je nutné prosazování posílit zajištěním účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními a zajistit, aby existovaly účinné kanály pro oznamování.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Společné minimální normy zajišťující účinnou ochranu oznamovatelů by se proto měly uplatňovat v aktech a oblastech politiky, ve kterých i) je nutné posílit prosazování; ii) klíčovým faktorem, který negativně ovlivňuje prosazování, je nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů a iii) porušování práva Unie může mít za následek vážné poškození veřejného zájmu.

(5)  Společné minimální normy zajišťující účinnou ochranu oznamovatelů by se proto měly uplatňovat pouze v aktech, oblastech politiky a členských státech, ve kterých existuje důkaz, že i) je nutné posílit prosazování; ii) klíčovým faktorem, který negativně ovlivňuje prosazování, je nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů a iii) porušování práva Unie může mít za následek vážné poškození veřejného zájmu.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Ochrana oznamovatelů je nezbytná k lepšímu prosazování práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Kromě nutnosti předcházet podvodům a korupci v souvislosti s plněním rozpočtu Unie, včetně zadávání veřejných zakázek, a odhalovat je je nezbytné zabývat se nedostatečným prosazováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek ze strany vnitrostátních orgánů veřejné moci a určitých provozovatelů veřejných služeb při pořizování zboží, stavebních prací a služeb. Porušování těchto pravidel narušuje hospodářskou soutěž, zvyšuje náklady podnikání, porušuje zájmy investorů a akcionářů a celkově snižuje přitažlivost pro investice a vytváří pro všechny podniky v Evropě nerovné podmínky, čímž nepříznivě ovlivňuje řádné fungování vnitřního trhu.

(6)  Ochrana oznamovatelů je nezbytná k lepšímu prosazování práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Kromě nutnosti předcházet podvodům a korupci v souvislosti s plněním rozpočtu Unie, včetně zadávání veřejných zakázek, a odhalovat je je nezbytné zabývat se nedostatečným prosazováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek ze strany vnitrostátních orgánů veřejné moci a určitých provozovatelů veřejných služeb při pořizování zboží, stavebních prací a služeb. Porušování těchto pravidel narušuje hospodářskou soutěž, zvyšuje náklady podnikání, porušuje zájmy investorů a akcionářů a celkově snižuje přitažlivost pro investice a vytváří pro všechny podniky v Evropě nerovné podmínky, čímž nepříznivě ovlivňuje řádné fungování vnitřního trhu. Pozornost je rovněž nutné věnovat i ochraně osob, které oznamují zneužití nebo porušení povinností ve vztahu k rozpočtu EU a orgánům a institucím EU.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Režim ochrany osob oznamujících porušování práva Unie nenahrazuje potřebu posílit prostředky dohledu jednotlivých členských států a jejich veřejných struktur, které musí neustále zdokonalovat své schopnosti v boji proti daňovým podvodům a praní peněz, ani potřebu aktivní mezinárodní spolupráce v těchto oblastech.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  V oblasti finančních služeb již normotvůrce Unie uznal přidanou hodnotu ochrany oznamovatelů. V období po finanční krizi, která odhalila vážné nedostatky v prosazování příslušných pravidel, byla zavedena opatření k ochraně oznamovatelů ve značném počtu legislativních nástrojů v této oblasti34. Konkrétně v souvislosti s obezřetnostním rámcem vztahujícím se na úvěrové instituce a investiční podniky stanoví směrnice 2013/36/EU35 ochranu oznamovatelů, která je rozšířena i na nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky.

(7)  V oblasti finančních služeb již normotvůrce Unie uznal přidanou hodnotu odvětvové ochrany oznamovatelů. V období po finanční krizi, která odhalila vážné nedostatky v prosazování příslušných pravidel, byla zavedena opatření k ochraně oznamovatelů ve značném počtu legislativních nástrojů v této oblasti34. Konkrétně v souvislosti s obezřetnostním rámcem vztahujícím se na úvěrové instituce a investiční podniky stanoví směrnice 2013/36/EU35 ochranu oznamovatelů, která je rozšířena i na nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky. Řada exponovaných případů, do nichž byly zapleteny evropské finanční instituce, však ukázala, že ochrana oznamovatelů zůstává napříč všemi finančními institucemi i nadále neuspokojivá a že obavy z potrestání ze strany zaměstnavatelů i orgánů stále oznamovatelům brání v tom, aby s informacemi o porušení práva veřejně vystoupili.

_________________

_________________

34 Sdělení ze dne 8.12.2010 „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“.

34 Sdělení ze dne 8.12.2010 „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“.

35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Význam ochrany oznamovatelů z hlediska předcházení porušování pravidel Unie v oblasti bezpečnosti dopravy a odrazování od takovéhoto porušování, které může ohrozit životy lidí, již bylo uznáno v odvětvových nástrojích Unie v oblasti bezpečnosti letectví38 a bezpečnosti námořní dopravy39, které stanoví uzpůsobená opatření na ochranu oznamovatelů i zvláštní kanály pro oznamování. Tyto nástroje zahrnují rovněž ochranu pracovníků, kteří oznámí své vlastní neúmyslné chyby (tzv. „spravedlivé posuzování“), před odvetnými opatřeními. Stávající prvky ochrany oznamovatelů v těchto dvou oblastech je nezbytné doplnit a zajistit takovouto ochranu k lepšímu prosazování bezpečnostních norem rovněž u ostatních druhů dopravy, konkrétně silniční a železniční dopravy.

(9)  Význam ochrany oznamovatelů z hlediska předcházení porušování pravidel Unie v oblasti bezpečnosti dopravy a odrazování od takovéhoto porušování, které může ohrozit životy lidí, již bylo uznáno v odvětvových nástrojích Unie v oblasti bezpečnosti letectví38 a bezpečnosti námořní dopravy39, které stanoví uzpůsobená opatření na ochranu oznamovatelů i zvláštní kanály pro oznamování. Tyto nástroje zahrnují rovněž ochranu pracovníků, kteří oznámí své vlastní neúmyslné chyby (tzv. „spravedlivé posuzování“), před odvetnými opatřeními. Stávající prvky ochrany oznamovatelů v těchto dvou oblastech je nezbytné doplnit a zajistit bezprostředně takovouto ochranu k lepšímu prosazování bezpečnostních norem rovněž u ostatních druhů dopravy, konkrétně silniční a železniční dopravy.

_________________

_________________

38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních (Úř. věst. L 122, s. 18).

38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních (Úř. věst. L 122, s. 18).

39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, s. 57).

39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, s. 57).

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Shromažďování důkazů, odhalování a řešení trestných činů proti životnímu prostředí a nezákonného jednání proti ochraně životního prostředí je i nadále problematické a je třeba je posílit, jak bylo uznáno ve sdělení Komise nazvaném „Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti“ ze dne 18. ledna 201840. Ačkoli v současnosti existují pravidla pro ochranu oznamovatelů pouze v jednom odvětvovém nástroji týkajícím se ochrany životního prostředí41, zavedení takovéto ochrany se jeví jako nezbytné k zajištění účinného prosazování acquis Unie v oblasti životního prostředí, jehož porušování může způsobit vážné poškození veřejného zájmu s možným efektem přelévání přes hranice států. To je důležité i v případech, kdy škody na životním prostředí mohou způsobit nebezpečné výrobky.

(10)  Shromažďování důkazů, odhalování a řešení trestných činů proti životnímu prostředí a nezákonného jednání proti ochraně životního prostředí je bohužel i nadále problematické a je třeba je posílit, jak bylo uznáno ve sdělení Komise nazvaném „Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti“ ze dne 18. ledna 201840. Ačkoli v současnosti existují pravidla pro ochranu oznamovatelů pouze v jednom odvětvovém nástroji týkajícím se ochrany životního prostředí41, zavedení takovéto ochrany se jeví jako nezbytné k zajištění účinného prosazování acquis Unie v oblasti životního prostředí, jehož porušování může způsobit vážné poškození veřejného zájmu s možným efektem přelévání přes hranice států. To je důležité i v případech, kdy škody na životním prostředí mohou způsobit nebezpečné výrobky.

_________________

_________________

40 COM(2018) 10 final.

40 COM(2018) 10 final.

41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři (Úř. věst. L 178, s. 66).

41 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři (Úř. věst. L 178, s. 66).

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Ochrana soukromí a osobních údajů je další oblastí, v níž mají oznamovatelé privilegované postavení, pokud jde o zveřejnění porušení práva Unie, jež mohou vážně poškodit veřejný zájem. Podobné úvahy platí i pro porušení směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů45,, která zavádí hlášení incidentů (včetně těch, jež neohrožují ochranu osobních údajů) a bezpečnostní požadavky vztahující se na subjekty, které poskytují základní služby v mnoha odvětvích (např. energetika, zdraví, doprava, bankovnictví atd.), a poskytovatele klíčových digitálních služeb (např. služby cloud computingu). Oznamování ze strany oznamovatelů v této oblasti je obzvláště cenné při předcházení bezpečnostním incidentům, jež by se nepříznivě dotkly klíčových hospodářských a sociálních činností a široce využívaných digitálních služeb. Pomáhá zajistit kontinuitu služeb, jež jsou nezbytné pro fungování vnitřního trhu a blaho společnosti.

(14)  Ochrana soukromí a osobních údajů je další oblastí, v níž mají oznamovatelé privilegované postavení, pokud jde o zveřejnění porušení práva Unie, jež mohou vážně poškodit veřejný zájem. Podobné úvahy platí i pro porušení směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů45,, která zavádí hlášení incidentů (včetně těch, jež neohrožují ochranu osobních údajů) a bezpečnostní požadavky vztahující se na subjekty, které poskytují základní služby v mnoha odvětvích (např. energetika, zdraví, doprava, bankovnictví atd.), a poskytovatele klíčových digitálních služeb (např. služby cloud computingu). Oznamování ze strany oznamovatelů v této oblasti je obzvláště cenné pro předcházení bezpečnostním incidentům, jež by se nepříznivě dotkly klíčových hospodářských a sociálních činností a široce využívaných digitálních služeb. Pomáhá zajistit kontinuitu služeb, jež jsou nezbytné pro fungování vnitřního trhu a blaho společnosti.

_________________

_________________

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Určité akty Unie, zejména v oblasti finančních služeb, jako je nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu49 a prováděcí směrnice Komise 2015/2392, přijatá na základě zmíněného nařízení50, již obsahují podrobná pravidla pro ochranu oznamovatelů. Tato směrnice by měla uvedené stávající právní předpisy Unie, včetně seznamu v části II přílohy, doplnit tak, aby byly tyto nástroje plně sladěny s jejími minimálními normami a aby současně zachovávaly případné zvláštnosti, které jsou v nich stanoveny a které jsou přizpůsobeny příslušným odvětvím. To má obzvláštní význam pro určení, které právní subjekty v oblasti finančních služeb, předcházení praní peněz a financování terorismu mají v současnosti povinnost zavést interní kanály pro oznamování.

(18)  Určité akty Unie, zejména v oblasti finančních služeb, jako je nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu49 a prováděcí směrnice Komise 2015/2392, přijatá na základě zmíněného nařízení50, již obsahují podrobná pravidla pro ochranu oznamovatelů. Tato směrnice by měla uvedené stávající právní předpisy Unie, včetně seznamu v části II přílohy, doplnit tak, aby byly tyto nástroje plně sladěny s jejími minimálními normami a aby současně zachovávaly případné zvláštnosti, které jsou v nich stanoveny a které jsou přizpůsobeny příslušným odvětvím. To má obzvláštní význam pro určení, které právní subjekty v oblasti finančních služeb, předcházení praní peněz, řádného provádění směrnice 2011/7/EU o opožděných platbách, financování terorismu a kyberkriminality mají v současnosti povinnost zavést interní kanály pro oznamování. Vzhledem k tomu, že tyto případy se často týkají velmi složitých mezinárodních korporátních a finančních struktur, které jsou zpravidla v působnosti různých jurisdikcí, měla by být přijata ustanovení o jednotném kontaktním místě pro oznamovatele.

_________________

_________________

49 Úř. věst. L 173, s. 1.

49 Úř. věst. L 173, s. 1.

50 Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům (Úř. věst. L 332, s. 126).

50 Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům (Úř. věst. L 332, s. 126).

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Pokaždé, je-li přijat nový akt Unie, u nějž je ochrana oznamovatelů důležitá a může přispět k účinnějšímu prosazování, je třeba uvážit, zda je nutné změnit přílohu této směrnice a zahrnout jej do její oblasti působnosti.

(19)  Pokaždé, je-li přijat nový akt Unie, u nějž je ochrana oznamovatelů důležitá a může přispět k účinnějšímu prosazování, je třeba změnit přílohu této směrnice s cílem zahrnout daný akt do její oblasti působnosti.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana, která je přiznána zaměstnancům v případě, že oznámí porušení pracovního práva Unie. Konkrétně v oblasti zdraví a ochrany bezpečnosti při práci již článek 11 rámcové směrnice 89/391/EHS vyžaduje, aby členské státy zajistily, že zaměstnancům ani jejich zástupcům nevzniknou žádné nevýhody kvůli jejich žádostem nebo návrhům, aby zaměstnavatelé přijali opatření k zmírnění rizik pro zaměstnance a/nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou oprávněni obracet se na příslušné vnitrostátní orgány, považují-li zaměstnavatelem přijatá opatření a použité prostředky za nedostatečné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(20)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana, která je přiznána zaměstnancům v případě, že oznámí porušení pracovního práva Unie. Konkrétně v oblasti zdraví a ochrany bezpečnosti při práci již článek 11 rámcové směrnice 89/391/EHS vyžaduje, aby členské státy zajistily, že zaměstnancům ani jejich zástupcům nevzniknou žádné nevýhody kvůli jejich žádostem nebo návrhům, aby zaměstnavatelé přijali opatření k zmírnění rizik pro zaměstnance a/nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou oprávněni obracet se na příslušné vnitrostátní orgány nebo orgány Evropské unie, považují-li zaměstnavatelem přijatá opatření a použité prostředky za nedostatečné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana vnitrostátních bezpečnostních a jiných utajovaných informací, jež mají být podle práva Unie nebo podle právních a správních předpisů platných v dotčeném členském státě z bezpečnostních důvodů chráněny před neoprávněným přístupem. Ustanoveními této směrnice by mimoto neměly být dotčeny povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU nebo rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU.

(21)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana vnitrostátních bezpečnostních a jiných utajovaných informací, jež mají být podle práva Unie nebo podle právních a správních předpisů platných v dotčeném členském státě z bezpečnostních důvodů chráněny před neoprávněným přístupem. Ustanoveními této směrnice by navíc neměly být dotčeny povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU nebo rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Ochrana by se měla vztahovat především na osoby, které mají status „pracovníků“ ve smyslu článku 45 SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie52, tj. osoby, které po určitou dobu vykonávají pro jinou osobu pod jejím vedením činnosti, za které pobírají odměnu. Ochrana by měla být přiznána rovněž pracovníkům v nestandardním pracovním poměru, včetně pracovníků na částečný úvazek a pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, jakož i osobám, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce, což jsou druhy vztahů, u nichž lze často obtížně uplatňovat standardní ochranu před nespravedlivým zacházením.

(26)  Ochrana by se měla vztahovat především na osoby, které mají status „pracovníků“ ve smyslu článku 45 SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie52, tj. osoby, které po určitou dobu vykonávají pro jinou osobu pod jejím vedením činnosti, za které pobírají odměnu. Ochrana by měla být přiznána rovněž pracovníkům v nestandardním pracovním poměru, včetně pracovníků na částečný úvazek a pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, jakož i osobám, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce, což jsou druhy vztahů, u nichž lze často obtížně uplatňovat standardní ochranu před nespravedlivým zacházením. S ohledem na zprávu organizace Transparency International zveřejněnou v létě 2018, která zdůrazňuje, že je nutné chránit i oznamovatele v orgánech a institucích EU, by se ochrana měla obdobně rozšířit také na zaměstnance EU.

_________________

_________________

52 Rozsudky ze dne 3. července 1986 ve věci Lawrie-Blum, 66/85; 14. října 2010 ve věci Union Syndicale Solidaires Isère, C-428/09; 9. července 2015 ve věci Balkaya, C-229/14; 4. prosince 2014 ve věci FNV Kunsten, C-413/13; a 17. listopadu 2016 ve věci Ruhrlandklinik, C-216/15.

52 Rozsudky ze dne 3. července 1986 ve věci Lawrie-Blum, 66/85; 14. října 2010 ve věci Union Syndicale Solidaires Isère, C-428/09; 9. července 2015 ve věci Balkaya, C-229/14; 4. prosince 2014 ve věci FNV Kunsten, C-413/13; a 17. listopadu 2016 ve věci Ruhrlandklinik, C-216/15.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Účinná ochrana oznamovatelů znamená ochranu i dalších kategorií osob, které sice nejsou ekonomicky závislé na svých pracovních činnostech, ale mohou být za odhalení porušování předpisů poškozeny odvetnými opatřeními. Odvetnými opatřeními proti dobrovolníkům nebo neplaceným stážistům může být ukončení využívání jejich služeb nebo poskytnutí negativních referencí pro budoucí zaměstnavatele či jiné poškození jejich dobré pověsti.

(28)  Účinná ochrana oznamovatelů znamená ochranu i dalších kategorií osob, které sice nejsou ekonomicky závislé na svých pracovních činnostech, ale mohou být za odhalení porušování předpisů poškozeny odvetnými opatřeními. Odvetnými opatřeními proti dobrovolníkům nebo neplaceným stážistům může být ukončení využívání jejich služeb nebo poskytnutí negativních referencí pro budoucí zaměstnavatele či jiné poškození jejich dobré pověsti či kariérních vyhlídek.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(30a)  Ochrana by měla být přiznána osobám pracujícím v institucích nacházejících se v Unii, ale i osobám pracujícím v evropských subjektech nacházejících se mimo území Unie. Měla by se vztahovat i na úředníky, další pracovníky a stážisty orgánů, agentur a institucí Unie.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Je na členských státech, aby určily orgány příslušné k přijímání oznámení o porušeních, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a přijetí vhodných následných opatření. Může se jednat o regulační orgány nebo orgány dohledu v dotčených oblastech, donucovací orgány, protikorupční orgány a veřejné ochránce práv. Orgány určené jako příslušné mají potřebné kapacity a pravomoci pro posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a řešení oznámených porušení, včetně zahájení vyšetřování, stíhání nebo přijetí opatření k zpětnému získání finančních prostředků či jiných vhodných nápravných opatření v souladu s jejich pověřením.

(34)  Je na členských státech, aby určily orgány příslušné k přijímání oznámení o porušeních, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a přijetí vhodných následných opatření a aby zajistily řádné provádění a úplnou, loajální a rychlou spolupráci mezi příslušnými orgány v rámci samotného členského státu i s příslušnými orgány v ostatních členských státech. Může se jednat o regulační orgány nebo orgány dohledu v dotčených oblastech, donucovací orgány, protikorupční orgány a veřejné ochránce práv. Orgány určené jako příslušné mají kromě potřebné kapacity a pravomocí i dostatečně kvalifikovaný personál pro posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a řešení oznámených porušení, včetně zahájení vyšetřování, stíhání nebo přijetí opatření k zpětnému získání finančních prostředků či jiných vhodných nápravných opatření v souladu s jejich pověřením.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Pro účinné odhalování porušování práva Unie a předcházení takovémuto porušování má zásadní význam to, aby se příslušné informace dostaly rychle k těm, kdo jsou zdroji problému nejblíže, mohou jej nejlépe prošetřit a mají případně pravomoci k zjednání nápravy. To vyžaduje, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly vhodné interní postupy pro přijímání oznámení a následná opatření v návaznosti na tato oznámení.

(37)  Pro účinné odhalování porušování práva Unie a předcházení takovémuto porušování má zásadní význam to, aby se příslušné informace dostaly rychle k těm, kdo jsou zdroji problému nejblíže, mohou jej nejlépe prošetřit a mají případně pravomoci k zjednání nápravy. To vyžaduje, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly vhodné interní postupy pro přijímání oznámení, jejich analýzu a následná opatření v návaznosti na tato oznámení.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)  Osvobození malých podniků a mikropodniků od povinnosti zavést interní kanály pro oznamování by se nemělo vztahovat na soukromé podniky, které působí v oblasti finančních služeb. Tyto podniky by měly mít i nadále povinnost zavést interní kanály pro oznamování v souladu se stávajícími povinnostmi, jež jsou stanoveny v acquis Unie v oblasti finančních služeb.

(39)  Osvobození malých podniků a mikropodniků od povinnosti zavést interní kanály pro oznamování by se nemělo vztahovat na soukromé podniky, které působí v oblasti finančních služeb nebo jsou s ní úzce spjaty. Tyto podniky by měly mít i nadále povinnost zavést interní kanály pro oznamování v souladu se stávajícími povinnostmi, jež jsou stanoveny v acquis Unie v oblasti finančních služeb.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57)  Členské státy by měly zajistit náležité vedení záznamů o všech oznámeních o porušení a dohledatelnost každého oznámení v rámci příslušného orgánu, jakož i to, aby informace získané prostřednictvím oznámení mohly být tam, kde je to vhodné, použity jako důkazy při donucovacích opatřeních.

(57)  Členské státy by měly zajistit náležité vedení záznamů o všech oznámeních o porušení a dohledatelnost každého oznámení v rámci příslušného orgánu, jakož i to, aby informace získané prostřednictvím oznámení mohly být v případě potřeby použity jako důkazy při donucovacích opatřeních a zpřístupněny orgánům jiných členských států nebo Evropské unie. Předávající i přijímající orgány jsou i nadále odpovědné za to, aby zajistily plnou ochranu oznamovatelů a bezvýhradnou, loajální a rychlou spolupráci.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Oznamující osoby by měly zpravidla využít nejprve interní kanály, které mají k dispozici, a podat oznámení svému zaměstnavateli. Může se však stát, že interní kanály neexistují (v případě subjektů, na něž se nevztahuje povinnost zřídit takovéto kanály podle této směrnice nebo použitelných vnitrostátních právních předpisů), nebo jejich použití není povinné (což může platit pro osoby, které nejsou v pracovním poměru), nebo tyto kanály byly použity, nefungují však řádně (oznámení nebylo například vyřízeno s řádnou péčí nebo v přiměřené lhůtě, nebo navzdory pozitivním výsledkům šetření nebyla přijata žádná opatření zabývající se porušením práva).

(62)  Oznamující osoby by měly využít nejprve interní kanály, které mají k dispozici, a podat oznámení svému zaměstnavateli. Může se však stát, že interní kanály neexistují (v případě subjektů, na něž se nevztahuje povinnost zřídit takovéto kanály podle této směrnice nebo použitelných vnitrostátních právních předpisů), nebo jejich použití není povinné (což může platit pro osoby, které nejsou v pracovním poměru), nebo tyto kanály byly použity, nefungují však řádně (oznámení nebylo například vyřízeno s řádnou péčí nebo v přiměřené lhůtě, nebo navzdory pozitivním výsledkům šetření nebyla přijata žádná opatření zabývající se porušením práva).

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 80

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(80)  Tato směrnice zavádí minimální normy a členské státy by měly mít pravomoc zavést nebo zachovat příznivější ustanovení vztahující se na oznamující osobu, pokud tato ustanovení nekolidují s opatřeními na ochranu dotčených osob.

(80)  Tato směrnice zavádí minimální normy a členské státy by měly mít pravomoc zavést nebo zachovat příznivější ustanovení vztahující se na oznamující osobu, pokud tato ustanovení nekolidují s opatřeními na ochranu dotčených osob, a být v tom podporovány.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 84

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(84)  Cíle této směrnice, konkrétně posílení prosazování v určitých oblastech politiky a v případě aktů, kdy porušení práva Unie může vážně poškodit veřejný zájem, prostřednictvím účinné ochrany oznamovatelů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednajícími samostatně nebo nekoordinovaně, ale spíše jich může být lépe dosaženo opatřením Unie, které stanoví minimální normy pro harmonizaci ochrany oznamovatelů. Pouze opatření Unie může mimoto zajistit soudržnost a sladit stávající pravidla Unie týkající se ochrany oznamovatelů. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(84)  Cíle této směrnice, konkrétně posílení prosazování v určitých oblastech politiky a v případě aktů, kdy porušení práva Unie může poškodit veřejný zájem, prostřednictvím účinné ochrany oznamovatelů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednajícími samostatně nebo nekoordinovaně, ale spíše jich může být lépe dosaženo opatřením Unie, které stanoví minimální normy pro harmonizaci ochrany oznamovatelů. Pouze opatření Unie může mimoto zajistit soudržnost a sladit stávající pravidla Unie týkající se ochrany oznamovatelů. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Za účelem lepšího prosazování práva a politik Unie v konkrétních oblastech stanoví tato směrnice společné minimální normy pro ochranu osob, které oznámí níže uvedené protiprávní činnosti či zneužití práva:

1.  Za účelem lepšího prosazování práva a politik Unie v konkrétních oblastech stanoví tato směrnice společné minimální normy pro ochranu osob, které oznámí protiprávní činnosti, zneužití práva nebo ohrožení veřejného zájmu, včetně:

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. a – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  porušení spadající do oblasti působnosti aktů Unie uvedených v příloze (část I a část II), pokud jde o tyto oblasti:

a)  porušení spadající do oblasti působnosti aktů Unie v těchto oblastech:

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. a – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  finanční služby, předcházení praní peněz a financování terorismu;

ii)  finanční služby, předcházení daňovým únikům, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu, kybernetickému terorismu a kyberkriminalitě, korupci a organizovanému zločinu;

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  porušení článků 101, 102, 106, 107 a 108 SFEU a porušení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1/2003 a nařízení Rady (EU) 2015/1589;

b)  právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, zejména porušení článků 101, 102, 106, 107 a 108 SFEU a porušení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1/2003 a nařízení Rady (EU) 2015/1589;

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  porušení týkající se vnitřního trhu, na nějž se odkazuje v čl. 26 odst. 2 SFEU, pokud jde o jednání, které porušuje pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.

d)  porušení týkající se vnitřního trhu, na nějž se odkazuje v čl. 26 odst. 2 SFEU, zejména pokud jde o jednání, které porušuje pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pokud jsou v odvětvových aktech Unie uvedených v části 2 přílohy stanovena zvláštní pravidla týkající se oznamování případů porušení, použijí se tato pravidla. Ustanovení této směrnice se vztahují na veškeré záležitosti týkající se ochrany oznamujících osob, jež nejsou upraveny v těchto odvětvových aktech Unie.

2.  Pokud jsou v odvětvových aktech Unie uvedených v části 2 přílohy stanovena pravidla vyšší ochrany v souvislosti s oznamováním případů porušení, použijí se tato pravidla. Ustanovení této směrnice se vztahují na veškeré záležitosti týkající se ochrany oznamujících osob, jež nejsou upraveny v těchto odvětvových aktech Unie.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Tato směrnice se vztahuje na oznamující osoby pracující v soukromém nebo veřejném sektoru, které získaly informace o porušování předpisů v pracovním kontextu, přinejmenším včetně:

1.  Tato směrnice se vztahuje na oznamující osoby a prostředníky v soukromém nebo veřejném sektoru, které získaly informace o porušování předpisů, přinejmenším včetně:

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  osob, které mají status pracovníka ve smyslu článku 45 SFEU;

a)  osob, které mají status pracovníka ve smyslu článku 45 SFEU, včetně pracovníků na částečný úvazek a pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, jakož i osob, které mají status úředníka;

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  veškerých osob, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů.

d)  veškerých osob, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhotovitelů, subdodavatelů, poskytovatelů služeb a dodavatelů.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  osob, které napomáhají oznamování, jako jsou zprostředkovatelé nebo novináři.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Tato směrnice se vztahuje rovněž na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr má teprve začít, v případech, kdy byly informace o porušení získány během přijímacího řízení či jiných předsmluvních jednání.

2.  Tato směrnice se vztahuje rovněž na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr má teprve začít, v případech, kdy byly informace o porušení získány během přijímacího řízení či jiných předsmluvních jednání, i na ty, jejichž pracovní poměr skončil.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Aniž jsou dotčena ustanovení článků 22a, 22b a 22c nařízení č. 31 (EHS) a č. 11 (ESAE), tato směrnice se vztahuje rovněž na úředníky a jiné zaměstnance Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, kteří podají informace o jakémkoli porušování ve smyslu článku 1.

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)  „porušením“ skutečné nebo potenciální protiprávní činnosti či zneužití práva týkající se aktů Unie a oblastí spadajících do oblasti působnosti uvedené v článku 1 a v příloze;

1)  „porušením“ skutečné nebo potenciální protiprávní činnosti, opomenutí či zneužití práva týkající se aktů Unie v oblastech spadajících do oblasti působnosti uvedené v článku 1;

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3)  „zneužitím práva“ jednání nebo opomenutí spadající do oblasti působnosti práva Unie, jež se z formálního hlediska nejeví protiprávní, maří však předmět nebo účel sledovaný použitelnými pravidly;

3)  „zneužitím práva“ jednání nebo opomenutí spadající do oblasti působnosti práva Unie, jež se z formálního hlediska nejeví protiprávní, maří však předmět nebo účel sledovaný použitelnými pravidly nebo představuje nebezpečí z hlediska veřejného zájmu;

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4)  „informacemi o porušení“ důkazy o skutečných případech porušení, jakož i důvodné podezření na možné případy porušení, které dosud nenastaly;

4)  „informacemi o porušení“ důkazy o skutečných případech porušení, jakož i podezření na možné případy porušení, které dosud nenastaly;

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5)  „oznámením“ poskytnutí informací týkajících se porušení, k němuž došlo nebo pravděpodobně dojde v organizaci, ve které oznamující osoba pracuje nebo pracovala, či v jiné organizaci, s níž je nebo byla v kontaktu prostřednictvím své pracovní činnosti;

5)  „oznámením“ poskytnutí informací týkajících se porušení, k němuž došlo nebo pravděpodobně dojde v případě závažné bezprostřední hrozby nebo hrozby nenapravitelné škody;

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8)  „zveřejněním“ zpřístupnění informací o porušení, jež byly získány v pracovním kontextu, veřejnosti;

8)  „zveřejněním“ zpřístupnění informací o porušení veřejnosti;

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9)  „oznamující osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která oznámí či zveřejní informace o porušení, jež byly získány v souvislosti s její pracovní činností;

9)  „oznamující osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která oznámí či zveřejní informace o porušení nebo která je vystavena riziku odplaty; spadají sem osoby, které stojí mimo tradiční vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, například konzultanti, dodavatelé, stážisté, dobrovolníci, pracující studenti, výpomocní pracovníci a bývalí zaměstnanci;

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

12)  „odvetnými opatřeními“ hrozící či skutečné jednání nebo opomenutí vyvolané interním či externím oznámením, k němuž dochází v pracovním kontextu a které oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu;

12)  „odvetnými opatřeními“ hrozící či skutečné jednání nebo opomenutí vyvolané interním či externím oznámením nebo zveřejněním, které oznamující osobě, předpokládané oznamující osobě nebo jejich rodinným příslušníkům či příbuzným nebo prostředníkům působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu;

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

13)  „následnými opatřeními“ jakákoli opatření přijatá příjemcem oznámení podaného interně nebo externě za účelem posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a případně k řešení oznámeného porušení, včetně opatření, jako je interní šetření, vyšetřování, stíhání, opatření k zpětnému získání finančních prostředků a uzavření;

13)  „následnými opatřeními“ jakákoli opatření přijatá příjemcem oznámení podaného interně nebo externě za účelem posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a případně k řešení oznámeného porušení, včetně opatření, jako je interní šetření, vyšetřování, stíhání, opatření k zpětnému získání finančních prostředků a uzavření a jakékoli jiné vhodné nápravné nebo zmírňující opatření;

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

14)  „příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán, který je oprávněn přijímat oznámení v souladu s kapitolou III a který je určen k plnění povinností stanovených v této směrnici, zejména co se týká následných opatření přijatých v návaznosti na oznámení.

14)  „příslušným orgánem“ orgán Unie nebo členského státu, který nese právní odpovědnost a je oprávněn přijímat oznámení v souladu s kapitolou III a který je určen k plnění povinností stanovených v této směrnici, zejména co se týká následných opatření přijatých v návaznosti na oznámení.

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zajistí, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly interní kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení, případně po konzultaci se sociálními partnery.

1.  Členské státy zajistí, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly interní kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení, a to po konzultaci se sociálními partnery.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Tyto kanály a postupy umožňují oznamování zaměstnancům subjektu. Mohou umožňovat také oznamování jinými osobami, které jsou s daným subjektem v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d), avšak pro tyto kategorie osob není použití interních kanálů pro oznamování povinné.

2.  Tyto kanály a postupy umožňují oznamování zaměstnancům subjektu. Musí také umožňovat oznamování jinými osobami, které jsou s daným subjektem v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d), avšak pro tyto kategorie osob není použití interních kanálů pro oznamování povinné.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) soukromé právní subjekty s celkovým ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy skupiny 10milionůEUR či více;

b) soukromé právní subjekty s celkovým ročním obratem nebo obratem skupiny nebo bilanční sumou roční rozvahy ve výši 10 milionů EUR či více;

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  soukromé právní subjekty jakékoli velikosti, které působí v oblasti finančních služeb či jsou náchylné k praní peněz nebo financování terorismu, jak je upraveno v aktech Unie uvedených v příloze.

c)  soukromé právní subjekty jakékoli velikosti, které působí v oblasti finančních služeb či jsou náchylné k praní peněz, financování terorismu nebo kybernetické trestné činnosti, jak je upraveno v aktech Unie uvedených v příloze.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 6 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  orgány, agentury a instituce Evropské unie;

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  kanály pro přijímání oznámení, které jsou navrženy, zřízeny a provozovány způsobem, jenž zajišťuje utajení totožnosti oznamující osoby a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků;

a)  kanály pro přijímání oznámení, které jsou navrženy, zřízeny a provozovány způsobem, jenž zajišťuje potvrzení přijetí oznámení a utajení totožnosti nebo anonymitu oznamující osoby a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků;

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  přiměřenou lhůtu nepřesahující tři měsíce od podání oznámení k poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení;

d)  přiměřenou lhůtu nepřesahující tři měsíce od podání oznámení k poskytnutí věcné zpětné vazby oznamující osobě ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení;

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  písemná oznámení v elektronické nebo tištěné podobě a/nebo ústní oznámení prostřednictvím telefonních linek, se záznamem hovoru, či bez něho;

a)  písemná oznámení v elektronické nebo tištěné podobě a/nebo ústní oznámení prostřednictvím telefonních linek, se záznamem hovoru, či bez něho; má-li být telefonát zaznamenáván, je nutné předem získat souhlas oznamující osoby;

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  osobní schůzky s osobou či odborem určenými pro přijímání oznámení.

b)  osobní schůzky s osobou či odborem určenými pro přijímání oznámení za doprovodu zástupce odborů nebo svého právního zástupce, pokud si to oznamující osoba přeje.

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zavedly pro přijímání a zpracování informací poskytnutých oznamující osobou nezávislé a samostatné externí kanály pro oznamování, které jsou bezpečné a zajišťují zachování důvěrnosti;

a)  zavedly pro přijímání a zpracování informací poskytnutých oznamující osobou nezávislé a samostatné externí kanály pro oznamování, které jsou bezpečné a zajišťují zachování důvěrnosti, umožnily anonymní oznamování a chránily osobní údaje oznamovatelů;

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  zaručily bezplatné a nezávislé poradenství a právní pomoc oznamujícím osobám a zprostředkovatelům;

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  poskytly oznamující osobě zpětnou vazbu ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení v přiměřené lhůtě nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců;

b)  potvrdily obdržení oznámení, poskytly oznamující osobě zpětnou vazbu ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení v přiměřené lhůtě nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců;

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  případně předaly informace obsažené v oznámení příslušným institucím nebo jiným subjektům Unie za účelem dalšího vyšetřování, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu nebo právu Unie.

c)  případně předaly informace obsažené v oznámení příslušným institucím nebo jiným subjektům Unie nebo ostatních členských států za účelem dalšího vyšetřování.

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  plně, loajálně a rychle spolupracovaly s jinými členskými státy a orgány EU.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijaly nezbytná následná opatření v návaznosti na oznámení a v odpovídající míře předmět oznámení prošetřily. Příslušné orgány sdělí oznamující osobě konečný výsledek vyšetřování.

3.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijaly nezbytná následná opatření v návaznosti na oznámení a v odpovídající míře předmět oznámení prošetřily. Příslušné orgány sdělí oznamující osobě a všem dalším relevantním subjektům členských států a příslušným orgánům či institucím nebo jiným subjektům EU konečný výsledek vyšetřování.

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy zajistí, aby orgán, který obdržel oznámení, není však oprávněn se oznámeným porušením zabývat, předal oznámení příslušnému orgánu a aby informoval oznamující osobu.

4.  Členské státy zajistí, aby orgán, který obdržel oznámení, není však oprávněn se oznámeným porušením zabývat, předal oznámení příslušnému orgánu a aby informoval oznamující osobu. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijímající oznámení, jimiž nejsou oprávněny se zabývat, měly jasné postupy pro bezpečné nakládání s veškerými poskytnutými informacemi při zachovávání důvěrnosti.

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  podporují bezplatné a nezávislé poradenství a právní pomoc oznamujícím osobám a zprostředkovatelům.

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  osobní setkání s určeným pracovníkem příslušného orgánu.

c)  osobní setkání s určeným pracovníkem příslušného orgánu společně se zástupcem odborů nebo zástupcem občanské společnosti nebo s jeho právním zástupcem, pokud si to oznamující osoba přeje, a to při zajištění důvěrnosti a anonymity.

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určily pracovníky pro vyřizování oznámení. Určeným pracovníkům je za účelem vyřizování oznámení poskytnuta zvláštní odborná příprava.

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určily odpovídající počet kompetentních pracovníků pro vyřizování oznámení. Určeným pracovníkům je za účelem vyřizování oznámení poskytnuta zvláštní odborná příprava.

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  udržují kontakt s oznamující osobou za účelem jejího informování o pokroku a o výsledku šetření.

c)  udržují důvěrný kontakt s oznamující osobou za účelem jejího informování o pokroku a o výsledku šetření.

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  přiměřenou lhůtu nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců pro poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení a druh a obsah této zpětné vazby;

b)  přiměřenou lhůtu nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců pro poskytnutí věcné zpětné vazby oznamující osobě ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení a druh a obsah této zpětné vazby;

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga)  kontaktní údaje organizací občanské společnosti, v nichž lze získat bezplatnou právní pomoc.

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Oznamující osoba má nárok na ochranu podle této směrnice tehdy, má-li oprávněné důvody domnívat se, že předložené informace byly v době oznámení pravdivé a že tyto informace spadají do oblasti působnosti této směrnice.

1.  Oznamující osoba má nárok na ochranu a bude jí přiznáno postavení oznamující osoby podle této směrnice tehdy, má-li oprávněné důvody domnívat se, že předložené informace byly v době oznámení pravdivé a že tyto informace spadají do oblasti působnosti této směrnice, bez ohledu na zvolený způsob oznámení. Ochrana se vztahuje také na osoby, které na základě dobré víry poskytnou mylné informace, a měla by zahrnovat oznamující osoby také při posuzování toho, zda jsou jejich informace pravdivé.

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Na ochranu podle této směrnice má nárok také osoba, která anonymně zveřejnila informace, jež spadají do působnosti této směrnice, a jejíž totožnost byla odhalena.

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b.  Členské státy stanoví jasná kritéria pro udělování práv a ochrany podle této směrnice oznamujícím osobám od okamžiku, kdy danou věc oznámí.

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Osoba podávající oznámení externě má nárok na ochranu podle této směrnice tehdy, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

vypouští se

a)  nejprve podala oznámení interně, v reakci na oznámení však nebyla v přiměřené lhůtě stanovené v článku 5 přijata náležitá opatření;

 

b)  oznamující osoba neměla k dispozici interní kanály pro oznamování nebo nebylo možné přiměřeně očekávat, že je o dostupnosti těchto kanálů informována;

 

c)  využití interních kanálů pro oznamování nebylo pro oznamující osobu podle čl. 4 odst. 2 povinné;

 

d)  vzhledem k předmětu oznámení nebylo možné přiměřeně očekávat, že tato osoba použije interní kanály pro oznamování;

 

e)  oznamující osoba měla oprávněné důvody domnívat se, že by využití interních kanálů pro oznamování mohlo ohrozit účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů;

 

f)  podle práva Unie byla oznamující osoba oprávněna podat oznámení prostřednictvím externích kanálů pro oznamování přímo příslušnému orgánu.

 

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Osoba, která zveřejní informace o porušení spadající do oblasti působnosti této směrnice, má nárok na ochranu podle této směrnice, pokud:

vypouští se

a) podala oznámení nejprve interně a/nebo externě v souladu s kapitolami II a III a odstavcem 2 tohoto článku, v reakci na oznámení však nebyla ve lhůtě uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b) a čl. 9 odst. 1 písm. b) přijata náležitá opatření, nebo

 

b) kvůli bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení veřejného zájmu či zvláštním okolnostem daného případu nebylo možné přiměřeně očekávat, že využije interní a/nebo externí kanály pro oznamování, nebo v případě, hrozí-li nenapravitelná újma.

 

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  nátlaku, zastrašování, obtěžování nebo ostrakizace na pracovišti;

g)  nátlaku, zastrašování, obtěžování nebo ostrakizace;

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Článek 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 14a

 

Doprovod oznamující osoby nebo osob nezávislou třetí osobou

 

1. Členské státy mohou stanovit, že autor oznámení nebo osoba, která má v úmyslu podat oznámení nebo zveřejnit informace, má nárok na doprovod při tomto úkonu. Tento doprovod se uskutečňuje při utajení totožnosti osob uvedených v tomto odstavci a může zejména spočívat v:

 

a) nezávislém, důvěrném a bezplatném poradenství ve věci působnosti této směrnice, prostředků podání oznámení a forem ochrany poskytované autoru oznámení a také práv dotčené osoby;

 

b) právním poradenství v případě soudního sporu;

 

c) psychologické podpory.

 

2. Tento doprovod může zajišťovat nezávislý správní orgán, odborové organizace nebo jiné organizace zastupující zaměstnance nebo členským státem určený kvalifikovaný subjekt, který splňuje tato kritéria:

 

a) je zřízen řádně podle práva členského státu;

 

b) má legitimní zájem usilovat o dodržování ustanovení této směrnice; a

 

c) je neziskové povahy.

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Kromě poskytnutí právní pomoci oznamujícím osobám v trestním a přeshraničním občanskoprávním řízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu (EU) 2016/1919 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES63 a v souladu s vnitrostátním právem mohou členské státy stanovit další opatření týkající se právní a finanční pomoci a podpory pro oznamující osoby v rámci soudního řízení.

8.  Kromě poskytnutí právní pomoci oznamujícím osobám v trestním a přeshraničním občanskoprávním řízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu (EU) 2016/1919 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES63 a v souladu s vnitrostátním právem mohou členské státy stanovit další opatření týkající se právní a finanční pomoci a podpory pro oznamující osoby v rámci soudního řízení, jakož i finanční podpory v případě dočasné ztráty příjmu.

__________________

__________________

63 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3).

63 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3).

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Článek 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 15a

 

Povinnost zachovat utajení totožnosti oznamující osoby

 

1. Totožnost oznamující osoby nebo osob nesmí být odhalena bez jejich výslovného souhlasu. Tato povinnost utajení se vztahuje také na informace, které by mohly sloužit ke zjištění totožnosti oznamující osoby.

 

2. Osoba, která má nebo získá informace uvedené v odstavci 1, má povinnost tyto informace nezveřejňovat.

 

3. Okolnosti, za kterých lze odchylně od odstavce 2 odhalit údaje o totožnosti oznamující osoby, jsou omezeny na výjimečné případy, kdy je zveřejnění těchto údajů nezbytnou a přiměřenou povinností vyplývající z právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním nebo následným soudním řízením nebo za účelem ochrany svobod jiných osob, včetně práva dotčené osoby na obhajobu, a v každém případě za podmínky náležitých ochranných opatření podle těchto právních předpisů. V takových případech je nutné přijmout náležitá a účinná opatření, aby se zajistila bezpečnost a kvalita života osoby nebo osob, které podávají oznámení.

 

4. V případech předpokládaných v odstavci 3 informuje osoba, která má oznámení obdržet, oznamující osobu včas ještě před odhalením její totožnosti a konzultuje s ní jiný možný alternativní postup.

 

5. Interní a externí kanály pro přijímání oznámení jsou koncipovány způsobem, jenž zajišťuje utajení totožnosti oznamující osoby a zabraňuje přístupu neoprávněných osob. Informace o tom, kteří pracovníci měli přístup k těmto důvěrným údajům, včetně uvedení času a data, se uchovávají.

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  poruší povinnost týkající se utajení totožnosti oznamujících osob.

d)  poruší povinnost týkající se utajení nebo anonymity totožnosti oznamujících osob.

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  opakovaně se dopustí porušení ohlášených oznamující osobou, jakmile je případ uzavřen.

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce vztahující se na osoby, které učiní zlovolná nebo zneužívající oznámení či zveřejnění, včetně opatření k odškodnění osob, které byly zlovolnými nebo zneužívajícími oznámeními či zveřejněními poškozeny.

2.  Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce vztahující se na osoby, které učiní zlovolná nebo zneužívající oznámení či zveřejnění.

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Článek 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 17a

 

Povinnost spolupracovat

 

1. Orgány členských států, které jsou informovány o porušení právních předpisů Unie podle této směrnice, jsou povinny neprodleně informovat veškeré další relevantní orgány členských států nebo orgány a jiné subjekty EU a s těmito všemi loajálně, účinně a rychle spolupracovat.

 

2. Orgány členských států, které jsou orgánem jiného členského státu upozorněny na možné porušení práva Unie podle této směrnice, jsou povinny odpovídajícím věcným způsobem reagovat na opatření přijatá v souvislosti s dotyčným oznámením a dále oficiálně potvrdit přijetí oznámení a stanovit kontaktní osobu pro další spolupráci.

 

3. Orgány členských států jsou povinny chránit důvěrné informace, které obdrží, zejména pokud jde o totožnost nebo další osobní údaje osob podávajících oznámení.

 

4. Orgány členských států jsou povinny poskytnout k informacím od oznamujících osob důvěrný přístup a usnadnit včasné vyřizování žádostí o poskytnutí dalších informací.

 

5. Členské státy jsou v mezinárodních případech povinny včas sdílet veškeré relevantní informace s dalšími příslušnými orgány členských států, pokud jde o porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Článek 17 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 17b

 

Upuštění od výkonu práv a uplatnění opravných prostředků

 

Od výkonu práv a uplatnění opravných prostředků uvedených v této směrnici nelze upustit ani je nelze omezit žádnou dohodou, politikou, formou nebo podmínkami pracovního poměru, a to ani žádnou rozhodčí smlouvou před zahájením soudního sporu. Každý pokus o upuštění od výkonu nebo omezení těchto práv a opravných prostředků se považuje za neplatný a nevymahatelný.

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Při provádění této směrnice mohou členské státy zvážit zřízení nezávislého orgánu pro ochranu oznamovatelů.

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Článek 22 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 22a

 

Aktualizace příloh

 

Kdykoli bude do věcné působnosti směrnice stanovené v čl. 1 odst. 1 písm. a) nebo čl. 1 odst. 2 patřit nový právní akt EU, provede Komise na základě aktu v přenesené pravomoci příslušnou aktualizaci. 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Ochrana osob informujících o porušování právních předpisů Unie

Referenční údaje

COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

28.5.2018

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ECON

28.5.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Miguel Viegas

31.5.2018

Projednání ve výboru

29.8.2018

24.9.2018

 

 

Datum přijetí

24.9.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

15

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, Markus Ferber, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Barbara Kappel, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Marisa Matias, Gabriel Mato, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Martin Schirdewan, Pedro Silva Pereira, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas, Steven Woolfe, Marco Zanni, Esther de Lange

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Doru-Claudian Frunzulică, Ramón Jáuregui Atondo, Rina Ronja Kari, Jeppe Kofod, Marcus Pretzell, Michel Reimon, Romana Tomc, Lieve Wierinck, Roberts Zīle, Sophia in ‘t Veld

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Edouard Martin, Julia Pitera, Virginie Rozière, Sabine Verheyen, Anna Záborská

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ECR

Pirkko Ruohonen-Lerner

EFDD

Bernard Monot, Marco Valli

GUE/NGL

Rina Ronja Kari, Marisa Matias, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

PPE

Anne Sander, Tom Vandenkendelaere

S&D

Pervenche Berès, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Doru-Claudian Frunzulică, Roberto Gualtieri, Ramón Jáuregui Atondo, Jeppe Kofod, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Virginie Rozière, Pedro Silva Pereira

Verts/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Michel Reimon, Ernest Urtasun

15

-

ECR

Sander Loones

ENF

Barbara Kappel, Marcus Pretzell

NI

Steven Woolfe

PPE

Markus Ferber, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Werner Langen, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Julia Pitera, Romana Tomc, Sabine Verheyen, Anna Záborská

7

0

ALDE

Lieve Wierinck, Sophia in 't Veld

ECR

Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Roberts Zīle

ENF

Marco Zanni

PPE

Esther de Lange

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(*) STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (8.11.2018)

pro Výbor pro právní záležitosti

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie
(COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD))

Zpravodajka (*): Maite Pagazaurtundúa Ruiz

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Právní východisko 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, články 62, 91, 100, 103, 109, 114, 168, 169, 192, 207 čl. 325 odst. 4 této smlouvy a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 9, 10, 11, 12, 15, 16, 33, 43 a 50, čl. 53 odst. 1, články 62, 91, 100, 103, 109, 114, 168, 169, 192 a 207, čl. 325 odst. 4 a článek 352 této smlouvy a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 31 této smlouvy,

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Právní východisko 6 a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Právní východisko 6 b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU,

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Právní východisko 6 c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků a veřejných orgánů,

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Právní východisko 6 d (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Osoby, které pracují pro určitou organizaci nebo jsou s ní v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Tím, že záležitost oznámí, hrají klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a jejich předcházení a při zajišťování blaha společnosti. Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření.

(1)  Osoby, které pracují nebo pracovaly pro určitou organizaci nebo jsou (či byly) s ní v kontaktu, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení, trestné činnosti nebo protiprávních aktivitách nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Tím, že záležitost oznámí, hrají klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a jejich předcházení, při zajišťování blaha společnosti a při ochraně základních práv, včetně práva na svobodu slova a informací. Oznamovatelé hrají klíčovou úlohu při odhalování protiprávního nebo neetického a nepoctivého jednání veřejnosti. Pro oznamovatele je často obtížné vyhodnotit, zda se jedná o protiprávní stav či nikoli, avšak podle Evropského soudu pro lidská práva není právní vyhodnocení situace úkolem oznamovatelů, pokud jednají v dobré víře a příslušné skutečnosti jsou pravdivé. Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření v případě, že by oznámili nesrovnalosti, špatné hospodaření, zneužívání finančních prostředků, nesprávný úřední postup nebo potenciální korupci v souvislosti s činností veřejných či soukromých subjektů v Unii. Nejsou skutečně chráněni a necítí se chráněni.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Na úrovni Unie jsou oznámení oznamovatelů jedním z počátečních prvků prosazování práva Unie: vnitrostátním a unijním systémům prosazování práva poskytují informace, jež vedou k účinnému odhalení, vyšetřování a stíhání případů porušení práva Unie.

(2)  Na úrovni Unie jsou oznámení oznamovatelů a investigativních novinářů jedním z počátečních prvků prosazování práva Unie: vnitrostátním a unijním systémům prosazování práva poskytují informace, jež vedou k účinnému odhalení, vyšetřování a stíhání případů porušení práva Unie.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V určitých oblastech politiky může porušování práva Unie způsobit vážné poškození veřejného zájmu ve smyslu vytvoření značných rizik pro blaho společnosti. Jestliže byly v těchto oblastech zjištěny nedostatky při prosazování a oznamovatelé se nacházejí v privilegovaném postavení, pokud jde o zveřejnění těchto porušení, je nutné prosazování posílit zajištěním účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními a zavedením účinných kanálů pro oznamování.

(3)  Porušování práva Unie může způsobit vážné poškození veřejného zájmu a výkonu lidských práv a základních svobod. Je nutné zajistit účinnou ochranu oznamovatelů před odvetnými opatřeními a zavést účinné a důvěrné kanály pro oznamování.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Ochrana oznamovatelů, která je v Evropské unii v současnosti dostupná, je mezi členskými státy roztříštěná a v jednotlivých oblastech politiky je rozdílná. Důsledky porušování práva Unie s přeshraničním rozměrem, která odhalili oznamovatelé, dokládají, že nedostatečná ochrana v jednom členském státě má negativní dopad nejen na fungování politik EU v tomto členském státě, nýbrž že se tento dopad může rozšířit i do ostatních členských států a celé EU.

(4)  Ochrana oznamovatelů, která je v Evropské unii v současnosti dostupná, je mezi členskými státy roztříštěná a v jednotlivých oblastech politiky je rozdílná. Oznamovatelé musí být chráněni, pokud ve veřejného zájmu odhalí porušování práva, protiprávní jednání nebo vážné porušení povinností. Nedostatečná ochrana v jednom členském státě má negativní dopad nejen na fungování politik EU v tomto členském státě, ale tento dopad se může rozšířit i do ostatních členských států a celé EU.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Společné minimální normy zajišťující účinnou ochranu oznamovatelů by se proto měly uplatňovat v aktech a oblastech politiky, ve kterých i) je nutné posílit prosazování; ii) klíčovým faktorem, který negativně ovlivňuje prosazování, je nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů a iii) porušování práva Unie může mít za následek vážné poškození veřejného zájmu.

(5)  Ve všech aktech Unie a členských států by se proto měly uplatňovat společné minimální právní normy zajišťující účinnou globální a komplexní ochranu oznamovatelů se zvláštním důrazem na oblasti politiky, ve kterých i) je nutné posílit prosazování; ii) klíčovým faktorem, který negativně ovlivňuje prosazování, je nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů a iii) porušování práva Unie či členských států může mít za následek vážné poškození veřejného zájmu.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Význam ochrany oznamovatelů z hlediska předcházení porušování pravidel Unie v oblasti bezpečnosti dopravy a odrazování od takovéhoto porušování, které může ohrozit životy lidí, již bylo uznáno v odvětvových nástrojích Unie v oblasti bezpečnosti letectví38 a bezpečnosti námořní dopravy39, které stanoví uzpůsobená opatření na ochranu oznamovatelů i zvláštní kanály pro oznamování. Tyto nástroje zahrnují rovněž ochranu pracovníků, kteří oznámí své vlastní neúmyslné chyby (tzv. „spravedlivé posuzování“), před odvetnými opatřeními. Stávající prvky ochrany oznamovatelů v těchto dvou oblastech je nezbytné doplnit a zajistit takovouto ochranu k lepšímu prosazování bezpečnostních norem rovněž u ostatních druhů dopravy, konkrétně silniční a železniční dopravy.

(9)  Význam ochrany oznamovatelů z hlediska předcházení porušování pravidel Unie v oblasti bezpečnosti dopravy a odrazování od takovéhoto porušování, které může ohrozit životy lidí, již bylo uznáno v odvětvových nástrojích Unie v oblasti bezpečnosti letectví38 a bezpečnosti námořní dopravy39, které stanovují uzpůsobená opatření na ochranu oznamovatelů i zvláštní kanály pro oznamování. Tyto nástroje zahrnují rovněž ochranu pracovníků, kteří oznámí své vlastní neúmyslné chyby (tzv. „spravedlivé posuzování“), před odvetnými opatřeními. Stávající prvky ochrany oznamovatelů v těchto dvou oblastech je mj. nezbytné doplnit a zajistit takovouto ochranu k lepšímu prosazování bezpečnostních norem rovněž u ostatních druhů dopravy, konkrétně silniční a železniční dopravy.

_________________

_________________

38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních (Úř. věst. L 122, s. 18).

38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních (Úř. věst. L 122, s. 18).

39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, s. 57).

38 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, s. 57).

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Ochrana soukromí a osobních údajů je další oblastí, v níž mají oznamovatelé privilegované postavení, pokud jde o zveřejnění porušení práva Unie, jež mohou vážně poškodit veřejný zájem. Podobné úvahy platí i pro porušení směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů45, která zavádí hlášení incidentů (včetně těch, jež neohrožují ochranu osobních údajů) a bezpečnostní požadavky vztahující se na subjekty, které poskytují základní služby v mnoha odvětvích (např. energetika, zdraví, doprava, bankovnictví atd.), a poskytovatele klíčových digitálních služeb (např. služby cloud computingu). Oznamování ze strany oznamovatelů v této oblasti je obzvláště cenné při předcházení bezpečnostním incidentům, jež by se nepříznivě dotkly klíčových hospodářských a sociálních činností a široce využívaných digitálních služeb. Pomáhá zajistit kontinuitu služeb, jež jsou nezbytné pro fungování vnitřního trhu a blaho společnosti.

(14)  Ochrana soukromí a osobních údajů, která je zakotvena v článcích 7 a 8 Listiny základních práv a v článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP), je další oblastí, v níž mají oznamovatelé privilegované postavení, pokud jde o zveřejnění porušení práva Unie, jež mohou poškodit veřejný zájem. Podobné úvahy platí i pro porušení směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů45, která zavádí hlášení incidentů (včetně těch, jež neohrožují ochranu osobních údajů) a bezpečnostní požadavky vztahující se na subjekty, které poskytují základní služby v mnoha odvětvích (např. energetika, zdraví, doprava, bankovnictví atd.), a poskytovatele klíčových digitálních služeb (např. služby cloud computingu). Oznamování ze strany oznamovatelů v této oblasti je obzvláště cenné při předcházení bezpečnostním incidentům, jež by se nepříznivě dotkly klíčových hospodářských a sociálních činností a široce využívaných digitálních služeb, a při předcházení porušování unijních právních předpisů na ochranu údajů. Pomáhá zajistit kontinuitu služeb, jež jsou nezbytné pro společnost.

__________________

__________________

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Ochrana finančních zájmů Unie, která souvisí s bojem proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím využívání výdajů Unie, s výběrem příjmů Unie a s finančními prostředky nebo aktivy Unie, je hlavní oblastí, v níž je zapotřebí prosazování práva Unie posílit. Posílení ochrany finančních zájmů Unie zahrnuje rovněž plnění rozpočtu Unie v souvislosti s výdaji vynaloženými na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Neexistence účinného prosazování v oblasti finančních zájmů Unie, včetně podvodů a korupce na vnitrostátní úrovni, má za následek snížení příjmů Unie a zneužití finančních prostředků EU, což může narušit veřejné investice a růst a oslabit důvěru občanů v opatření EU. Ochrana oznamovatelů je nezbytná, aby se usnadnilo odhalování příslušných podvodných a protiprávních činností, předcházení těmto činnostem a odrazování od nich.

(16)  Ochrana finančních zájmů Unie, která souvisí s bojem proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím využívání výdajů Unie, s výběrem příjmů Unie a s finančními prostředky nebo aktivy Unie, je hlavní oblastí, v níž je zapotřebí prosazování práva Unie posílit. Posílení ochrany finančních zájmů Unie zahrnuje rovněž plnění rozpočtu Unie v souvislosti s výdaji vynaloženými na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Neexistence účinného prosazování v oblasti finančních zájmů Unie, včetně podvodů a korupce na vnitrostátní úrovni, má za následek snížení příjmů Unie a zneužití finančních prostředků EU, což může narušit veřejné investice a růst a oslabit důvěru občanů v opatření EU.

Investigativní novináři rovněž hrají klíčovou úlohu při odhalování protiprávního jednání ve všech uvedených oblastech. Jedná se o skupinu profesionálů, kteří jsou v první linii a často za odhalení rozsáhlých nesrovnalostí a korupčních systémů zaplatí ztrátou místa, svobody nebo dokonce života. Součástí horizontálního legislativního návrhu na ochranu oznamovatelů by proto měla být zvláštní opatření na ochranu investigativních novinářů. Ochrana investigativní žurnalistiky a oznamovatelů jsou nezbytné, aby se usnadnilo odhalování příslušných podvodných a protiprávních činností, předcházení těmto činnostem a odrazování od nich.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18a)  Oznamovatelé, kteří oznamují případy porušení povinností a porušení pracovněprávních a sociálních předpisů, mají klíčový význam pro zajištění bezpečného a spravedlivého pracoviště. V případě porušování pravidel v dané organizaci, které oznámí osoby, které v ní pracují nebo pracovaly, nebo osoby, které s ní byly v kontaktu, toto nařízení zajistí příslušným osobám plnou ochranu.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Pokaždé, je-li přijat nový akt Unie, u nějž je ochrana oznamovatelů důležitá a může přispět k účinnějšímu prosazování, je třeba uvážit, zda je nutné změnit přílohu této směrnice a zahrnout jej do její oblasti působnosti.

(19)  Pokaždé, kdy je přijat nový akt Unie, u nějž je ochrana oznamovatelů důležitá a může přispět k účinnějšímu prosazování, měl by být přidán do přílohy této směrnice, a tak zahrnut do její oblasti působnosti.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana, která je přiznána zaměstnancům v případě, že oznámí porušení pracovního práva Unie. Konkrétně v oblasti zdraví a ochrany bezpečnosti při práci již článek 11 rámcové směrnice 89/391/EHS vyžaduje, aby členské státy zajistily, že zaměstnancům ani jejich zástupcům nevzniknou žádné nevýhody kvůli jejich žádostem nebo návrhům, aby zaměstnavatelé přijali opatření k zmírnění rizik pro zaměstnance a/nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou oprávněni obracet se na příslušné vnitrostátní orgány, považují-li zaměstnavatelem přijatá opatření a použité prostředky za nedostatečné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(20)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana, která je přiznána zaměstnancům v případě, že oznámí porušení povinností nebo protiprávní jednání nebo porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva. Konkrétně v oblasti zdraví a ochrany bezpečnosti při práci již článek 11 rámcové směrnice 89/391/EHS vyžaduje, aby členské státy zajistily, že zaměstnancům ani jejich zástupcům nevzniknou žádné nevýhody kvůli jejich žádostem nebo návrhům, aby zaměstnavatelé přijali opatření k zmírnění rizik pro zaměstnance a/nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou oprávněni obracet se na příslušné vnitrostátní orgány, považují-li zaměstnavatelem přijatá opatření a použité prostředky za nedostatečné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana vnitrostátních bezpečnostních a jiných utajovaných informací, jež mají být podle práva Unie nebo podle právních a správních předpisů platných v dotčeném členském státě z bezpečnostních důvodů chráněny před neoprávněným přístupem. Ustanoveními této směrnice by mimoto neměly být dotčeny povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU nebo rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU.

(21)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana vnitrostátních bezpečnostních a jiných utajovaných informací, jež mají být podle práva Unie nebo podle právních a správních předpisů platných v dotčeném členském státě z bezpečnostních důvodů chráněny před neoprávněným přístupem. Omezení uplatňovaná na využívání informací týkajících se národní bezpečnosti by měla být omezená a jednoznačně definovaná. Ustanoveními této směrnice by navíc neměly být dotčeny povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU nebo rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Osoby, které oznámí informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu, jež získaly v souvislosti se svou pracovní činností, využívají své právo na svobodu projevu. Právo na svobodu projevu zakotvené v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“) zahrnuje svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.

(22)  Osoby, které oznámí informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu využívají své právo na svobodu projevu. Právo na svobodu projevu, které je zásadní pro demokratickou společnost a je zakotveno v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“), zahrnuje svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Tato směrnice proto vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva týkající se práva na svobodu projevu a ze zásad, které na tomto základě vypracovala Rada Evropy ve svém doporučení z roku 2014 o ochraně oznamovatelů51.

(23)  Tato směrnice proto vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva týkající se práva na svobodu projevu – obzvláště z jeho rozsudku ve věci Guja v. Moldavsko ze dne 12. února 2008 – a ze zásad, které na tomto základě vypracovala Rada Evropy ve svém doporučení z roku 2014 o ochraně oznamovatelů51.

__________________

__________________

51 CM/Rec(2014)7.

51 CM/Rec(2014)7.

 

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Osoby potřebují zvláštní právní ochranu, pokud oznámené informace získají prostřednictvím svých pracovních činností, a hrozí jim tudíž odvetná opatření v souvislosti s prací (například za porušení povinnosti zachovávat důvěrnost nebo loajalitu). Základním důvodem pro zajištění ochrany těchto osob je jejich ekonomická zranitelnost plynoucí ze vztahu k osobě, na níž jsou fakticky pracovně závislé. Neexistuje-li takováto nerovnováha sil v souvislosti s prací (např. v případě běžných stěžovatelů nebo nezúčastněných osob z řad občanů), není ochrana před odvetnými opatřeními nutná.

(24)  Osoby potřebují zvláštní právní ochranu, pokud oznámené informace získají prostřednictvím svých pracovních činností, a hrozí jim tudíž odvetná opatření v souvislosti s prací. Základním důvodem pro zajištění ochrany těchto osob je jejich ekonomická zranitelnost plynoucí ze vztahu k osobě, na níž jsou fakticky pracovně závislé. Žádný zaměstnanecký poměr by neměl omezovat právo dané osoby na svobodu projevu.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  Účinné prosazování práva Unie vyžaduje, aby byla ochrana přiznána co nejširší možné škále kategorií osob, které bez ohledu na to, zda se jedná o občany EU, nebo státní příslušníky třetích zemí, mají vzhledem ke svým pracovním činnostem (nehledě na povahu těchto činností, ať už placených či neplacených) privilegovaný přístup k informacím o případech porušení, jejichž oznámení je ve veřejném zájmu, a které mohou být v případě jejich oznámení poškozeny odvetnými opatřeními. Členské státy by měly zajistit, aby byla potřeba ochrany stanovena s odkazem na všechny příslušné okolnosti, a nikoli pouze s odkazem na povahu vztahu, za účelem zahrnutí celé škály osob, které jsou v širokém smyslu spojeny s organizací, v níž došlo k porušení.

(25)  Účinné prosazování práva Unie vyžaduje, aby byla ochrana přiznána co nejširší možné škále kategorií osob, které bez ohledu na to, zda se jedná o občany EU, nebo státní příslušníky třetích zemí, mají vzhledem ke svým činnostem (nehledě na povahu těchto činností, ať už placených či neplacených) privilegovaný přístup k informacím o případech porušení, jejichž oznámení je ve veřejném zájmu, a které mohou být v případě jejich oznámení poškozeny odvetnými opatřeními. Členské státy by měly zajistit, aby byla potřeba ochrany stanovena s odkazem na všechny příslušné okolnosti, a nikoli pouze s odkazem na povahu vztahu, za účelem zahrnutí celé škály osob, které jsou v širokém smyslu spojeny s organizací, v níž došlo k porušení.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Ochrana by se měla vztahovat především na osoby, které mají status „pracovníků“ ve smyslu článku 45 SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie52, tj. osoby, které po určitou dobu vykonávají pro jinou osobu pod jejím vedením činnosti, za které pobírají odměnu. Ochrana by měla být přiznána rovněž pracovníkům v nestandardním pracovním poměru, včetně pracovníků na částečný úvazek a pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, jakož i osobám, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce, což jsou druhy vztahů, u nichž lze často obtížně uplatňovat standardní ochranu před nespravedlivým zacházením.

(26)  Ochrana by se měla vztahovat především na osoby, které mají status „pracovníků“ ve smyslu článku 45 SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie52, tj. osoby, které po určitou dobu vykonávají pro jinou osobu pod jejím vedením činnosti, za které pobírají odměnu, včetně státních zaměstnanců a úředníků státní správy. Ochrana by měla být přiznána rovněž pracovníkům v nestandardním pracovním poměru, včetně pracovníků na částečný úvazek a pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, jakož i osobám, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce, což jsou druhy vztahů, u nichž lze často obtížně uplatňovat standardní ochranu před nespravedlivým zacházením. A konečně, ochrana by měla být poskytnuta také osobám, u nichž již pracovní smlouva skončila, jakož i placeným a neplaceným stážistům.

__________________

__________________

52 Rozsudky ze dne 3. července 1986 ve věci Lawrie-Blum, 66/85; 14. října 2010 ve věci Union Syndicale Solidaires Isère, C-428/09; 9. července 2015 ve věci Balkaya, C-229/14; 4. prosince 2014 ve věci FNV Kunsten, C-413/13 a 17. listopadu 2016 ve věci Ruhrlandklinik, C-216/15.

52 Rozsudky ze dne 3. července 1986 ve věci Lawrie-Blum, 66/85; 14. října 2010 ve věci Union Syndicale Solidaires Isère, C-428/09; 9. července 2015 ve věci Balkaya, C-229/14; 4. prosince 2014 ve věci FNV Kunsten, C-413/13 a 17. listopadu 2016 ve věci Ruhrlandklinik, C-216/15.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Ochrana by se měla rozšířit i na další kategorie fyzických nebo právnických osob, které sice nejsou „pracovníky“ ve smyslu článku 45 SFEU, mohou však hrát klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a v souvislosti se svými pracovními činnostmi se mohou z ekonomického hlediska nacházet ve zranitelné situaci. Například v oblastech, jako je bezpečnost výrobků, jsou dodavatelé mnohem blíže zdroji možných nekalých a nedovolených praktik v oblasti výroby, dovozu či distribuce nebezpečných výrobků; při vynakládání finančních prostředků Unie mají poradci poskytující své služby privilegované postavení, pokud jde o upozornění na případy porušení, jichž jsou svědky. Tyto kategorie osob, včetně osob samostatně výdělečně činných, které poskytují služby, osob ve svobodném povolání, zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů, jsou obvykle postiženy odvetnými opatřeními ve formě předčasného ukončení nebo zrušení smluv o poskytování služeb, licence nebo povolení, ztráty obchodních příležitostí, ztráty příjmů, nátlaku, zastrašování nebo obtěžování, zařazení na černou listinu / bojkotování podniku nebo poškození jejich dobré pověsti. Odvetnými opatřeními mohou být poškozeni i akcionáři a osoby v řídicích orgánech, například z finančního hlediska nebo ve formě zastrašování či obtěžování, zařazení na černou listinu nebo poškození jejich dobré pověsti. Ochrana by měla být přiznána také uchazečům o zaměstnání nebo zájemcům o poskytování služeb určité organizaci, kteří získali informace o porušení práva během přijímacího řízení nebo v jiné fázi předsmluvních jednání a kteří mohou být poškozeni odvetnými opatřeními například ve formě negativních pracovních referencí nebo zařazení na černou listinu / bojkotování podniku.

(27)  Ochrana by se měla rozšířit i na osoby, které usnadňují podávání zpráv, a na investigativní novináře, kteří získají a zveřejní informace o porušeních, jakož i na další kategorie fyzických nebo právnických osob, které sice nejsou „pracovníky“ ve smyslu článku 45 SFEU, mohou však hrát klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a v souvislosti se svými pracovními činnostmi se mohou z ekonomického či jakéhokoli jiného hlediska nacházet ve zranitelné situaci. Například v oblastech, jako je bezpečnost výrobků, jsou dodavatelé mnohem blíže zdroji možných nekalých a nedovolených praktik v oblasti výroby, dovozu či distribuce nebezpečných výrobků; při vynakládání finančních prostředků Unie mají poradci poskytující své služby privilegované postavení, pokud jde o upozornění na případy porušení, jichž jsou svědky. Tyto kategorie osob, včetně osob samostatně výdělečně činných, které poskytují služby, osob ve svobodném povolání, zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů, jsou obvykle postiženy odvetnými opatřeními ve formě předčasného ukončení nebo zrušení smluv o poskytování služeb, licence nebo povolení, ztráty obchodních příležitostí, ztráty příjmů, nátlaku, zastrašování nebo obtěžování, zařazení na černou listinu / bojkotování podniku nebo poškození jejich dobré pověsti. Odvetnými opatřeními mohou být poškozeni i akcionáři a osoby v řídicích orgánech, například z finančního hlediska nebo ve formě zastrašování či obtěžování, zařazení na černou listinu nebo poškození jejich dobré pověsti. Ochrana by měla být přiznána také uchazečům o zaměstnání nebo zájemcům o poskytování služeb určité organizaci, kteří získali informace o porušení práva během přijímacího řízení nebo v jiné fázi předsmluvních jednání a kteří mohou být poškozeni odvetnými opatřeními například ve formě negativních pracovních referencí nebo zařazení na černou listinu / bojkotování podniku.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(27a)  Ochrana by měla být rozšířena i na osoby usnadňující oznamování, zprostředkovatele, investigativní novináře a organizace občanské společnosti, kteří díky svým činnostem zajišťují účinné odhalování již potenciálních nebo uskutečněných případů porušení.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Účinná ochrana oznamovatelů znamená ochranu i dalších kategorií osob, které sice nejsou ekonomicky závislé na svých pracovních činnostech, ale mohou být za odhalení porušování předpisů poškozeny odvetnými opatřeními. Odvetnými opatřeními proti dobrovolníkům nebo neplaceným stážistům může být ukončení využívání jejich služeb nebo poskytnutí negativních referencí pro budoucí zaměstnavatele či jiné poškození jejich dobré pověsti.

(28)  Účinná ochrana oznamovatelů znamená ochranu i dalších kategorií osob, které sice nejsou ekonomicky závislé na svých pracovních činnostech, ale mohou být za odhalení porušování předpisů nebo za podporu oznamování ze strany oznamovatelů poškozeny odvetnými opatřeními. Odvetnými opatřeními proti dobrovolníkům nebo neplaceným stážistům může být ukončení využívání jejich služeb nebo poskytnutí negativních referencí pro budoucí zaměstnavatele či jiné poškození jejich dobré pověsti. Odvetná opatření proti vyšetřovatelům či reportérům mohou mít podobu strategických žalob pro urážku na cti nebo pomluvu.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28a)  Ochrana by měla být rovněž přiznána všem osobám pracujícím v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie, ale i osobám pracujícím v evropských subjektech nacházejících se mimo území Unie. V souladu s články 22a, 22b a 22c nařízení č. 31 (EHS) a č. 11 (ESAE) („služební řád“) by měly všechny orgány, instituce a jiné subjekty Unie přijmout a provádět interní pravidla na ochranu oznamovatelů.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28b)  Aby bylo možné zajistit účinnou ochranu, je třeba poskytovat vhodná školení a zřídit kancelář, která bude schopna oznamovatele informovat o jejich právech, možnostech zveřejnění a příslušných omezeních, aby si byli vědomi svých práv a své odpovědnosti. Tyto prvky by však neměly nahrazovat přístup k nezávislému právnímu poradenství, které by mělo být rovněž dostupné.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Účinné předcházení případům porušování práva Unie vyžaduje, aby byla ochrana přiznána i osobám, které poskytnou informace o možných případech porušení, jež dosud nenastaly, je však pravděpodobné, že k nim dojde. Z týchž důvodů je ochrana odůvodněná také u osob, které neposkytnou skutečné důkazy, nýbrž předloží odůvodněné obavy či podezření. Ochrana by se současně neměla vztahovat na oznámení informací, které již jsou veřejně přístupné, nebo na nepodložené zvěsti a zprávy z doslechu.

(30)  Účinné předcházení případům porušení povinností či pochybení nebo porušování práva Unie a vnitrostátního práva vyžaduje, aby byla ochrana přiznána i osobám, které poskytnou informace o možných případech porušení, jež dosud nenastaly, je však pravděpodobné, že k nim dojde. Z týchž důvodů je ochrana odůvodněná také u osob, které neposkytnou skutečné důkazy, nýbrž předloží odůvodněné obavy či podezření. Ochrana by se současně neměla vztahovat na oznámení nepodložených zvěstí a zpráv z doslechu. Ochrana by měla být přiznána osobám pracujícím v institucích nacházejících se v Unii, ale i osobám pracujícím v evropských subjektech nacházejících se mimo území Unie. Měla by se vztahovat i na úředníky a další zaměstnance a stážisty pracující v orgánech, institucích a dalších subjektech Unie.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Odvetná opatření vyjadřují úzký (příčina a následek) vztah, který musí existovat mezi oznámením a nepříznivým zacházením s oznamující osobou, a to přímo či nepřímo, aby tato osoba mohla požívat právní ochrany. Účinná ochrana oznamujících osob jako způsob posílení prosazování práva Unie vyžaduje širokou definici odvetných opatření, jež zahrnuje jakékoli jednání či opomenutí, k němuž dojde v pracovním kontextu a které těmto osobám působí újmu.

(31)  Odvetná opatření vyjadřují úzký (příčina a následek) vztah, který musí existovat mezi oznámením a nepříznivým zacházením s oznamující osobou, a to přímo či nepřímo, aby tato osoba mohla požívat právní ochrany. Účinná ochrana oznamujících osob jako způsob posílení prosazování práva Unie vyžaduje širokou definici odvetných opatření, jež zahrnuje jakékoli jednání či opomenutí, které těmto osobám působí újmu.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(32a)  Potenciální oznamovatelé by měli mít možnost využít kanál pro oznamování dle své volby (ať už interní, nebo externí) nebo se rozhodnout, že informace odhalí veřejnosti, např. prostřednictvím sdělovacích prostředků, a to za předpokladu, že jsou plně zaručeny důvěrnost a anonymita jejich odhalení, je zajištěna ochrana údajů a novináři, blogeři či zástupci sdělovacích prostředků obecně nepodléhají za žádných okolností povinnosti zveřejnit totožnost svého zdroje. Oznamovatelé by měli být chráněni bez ohledu na to, který způsob oznámení zvolí.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Oznamovatelé jsou důležitým zdrojem zejména pro investigativní novináře. Zajištění účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními zvyšuje právní jistotu (potenciálních) oznamovatelů, a tím podporuje a usnadňuje rovněž whistleblowing pro sdělovací prostředky. V tomto ohledu má ochrana oznamovatelů jako zdrojů pro novináře zásadní význam pro zajištění funkce „hlídacího psa“, kterou investigativní žurnalistika plní v demokratických společnostech.

(33)  Oznamovatelé jsou důležitým zdrojem zejména pro investigativní novináře. Zajištění účinné ochrany oznamovatelů a investigativních novinářů před odvetnými opatřeními a před jakoukoli formou obtěžování zvyšuje právní jistotu (potenciálních) oznamovatelů, a tím podporuje a usnadňuje rovněž whistleblowing pro sdělovací prostředky. V tomto ohledu má ochrana oznamovatelů jako zdrojů pro novináře zásadní význam pro zajištění funkce „hlídacího psa“, kterou investigativní žurnalistika plní v demokratických společnostech.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Je na členských státech, aby určily orgány příslušné k přijímání oznámení o porušeních, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a přijetí vhodných následných opatření. Může se jednat o regulační orgány nebo orgány dohledu v dotčených oblastech, donucovací orgány, protikorupční orgány a veřejné ochránce práv. Orgány určené jako příslušné mají potřebné kapacity a pravomoci pro posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a řešení oznámených porušení, včetně zahájení vyšetřování, stíhání nebo přijetí opatření k zpětnému získání finančních prostředků či jiných vhodných nápravných opatření v souladu s jejich pověřením.

(34)  Je na členských státech, aby určily orgány příslušné k přijímání oznámení o porušeních, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a přijetí vhodných následných opatření, které rovněž zaručí nejvyšší možnou úroveň nezávislosti a nestrannosti. Může se jednat o regulační orgány nebo orgány dohledu v dotčených oblastech, donucovací orgány, protikorupční orgány a veřejné ochránce práv. Orgány určené jako příslušné mají potřebné kapacity a pravomoci pro posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a řešení oznámených porušení, včetně zahájení vyšetřování, stíhání nebo přijetí opatření k zpětnému získání finančních prostředků či jiných vhodných nápravných opatření v souladu s jejich pověřením. Zaměstnance těchto orgánů budou tvořit specializovaní odborníci, kteří budou řádně proškoleni a vzděláni ve věci unijních a vnitrostátních právních předpisů na ochranu údajů. V rámci úřadu evropského veřejného ochránce práv by současně bylo být zřízeno nezávislé poradní a koordinační oddělení, jehož úkolem by bylo koordinovat tyto otázky s členskými státy a poskytovat poradenství ohledně konkrétních opatření na ochranu oznamovatelů a investigativních novinářů.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(39a)  Oznamující osoby by měly mít možnost svobodně si zvolit nejvhodnější (interní či externí) kanál pro oznamování a zveřejňování příslušných informací, aniž by mezi těmito kanály panovala pevná hierarchie.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(40)  Mělo by být zřejmé, že v případě soukromých právních subjektů, které neposkytují interní kanály pro oznamování, by měly mít oznamující osoby možnost podat oznámení externě přímo příslušným orgánům a že by tyto osoby měly požívat ochrany před odvetnými opatřeními, jež jsou uvedena v této směrnicí.

(40)  Oznamující osoby by měly mít možnost podat oznámení příslušným orgánům a měly by požívat ochrany před odvetnými opatřeními, jež jsou uvedena v této směrnicí.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42)  Za předpokladu, že je zajištěno utajení totožnosti oznamující osoby, je na každém jednotlivém soukromém a veřejném právním subjektu, aby stanovil druh kanálů pro oznamování, které budou zřízeny, například osobně, poštou, prostřednictvím fyzické schránky (schránek) pro podávání stížností, telefonní horké linky nebo prostřednictvím on-line platformy (intranet nebo internet). Kanály pro oznamování by však neměly být omezeny na nástroje, jako je osobní oznamování nebo schránka (schránky) pro podávání stížností, které nezaručují utajení totožnosti oznamující osoby.

(42)  Za předpokladu, že je zajištěna anonymita nebo utajení totožnosti oznamující osoby, je na každém jednotlivém soukromém a veřejném právním subjektu, aby stanovil druh kanálů pro oznamování, které budou zřízeny, například osobně, poštou, prostřednictvím fyzické schránky (schránek) pro podávání stížností, telefonní horké linky nebo prostřednictvím on-line platformy (intranet nebo internet). Kanály pro oznamování by však neměly být omezeny na nástroje, jako je osobní oznamování nebo schránka (schránky) pro podávání stížností, které nezaručují anonymitu nebo utajení totožnosti oznamující osoby. Je třeba zvážit možnost anonymního oznamování a zavést ochranu anonymních oznamovatelů v případech, kdy je taková ochrana potřebná.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43)  K přijímání oznámení jménem soukromých a veřejných subjektů mohou být oprávněny rovněž třetí osoby, pokud poskytují náležité záruky týkající se dodržování nezávislosti, důvěrnosti, ochrany údajů a tajemství. Může se jednat o externí poskytovatele platformy pro oznamování, externího poradce nebo auditory či zástupce odborových svazů.

(43)  K přijímání oznámení jménem soukromých a veřejných subjektů mohou být poté, co bylo provedeno posouzení konkrétního případu, oprávněny rovněž třetí osoby, pokud poskytují náležité záruky týkající se dodržování nezávislosti, anonymity, důvěrnosti, ochrany údajů a tajemství. Může se jednat o externí poskytovatele platformy pro oznamování, externího poradce nebo auditory či zástupce odborových svazů.

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 44

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(44)  Postupy pro interní oznamování by měly soukromým právním subjektům umožňovat zcela důvěrné přijímání a prošetření oznámení zaměstnanců subjektu a jeho dceřiných společností nebo přidružených podniků (skupiny), avšak v možném rozsahu i veškerých zástupců a dodavatelů skupiny a jakýchkoli osob, které získají informace prostřednictvím svých pracovních činností v souvislosti s daným subjektem a skupinou.

(44)  Postupy pro interní oznamování by měly soukromým právním subjektům umožňovat zcela důvěrné přijímání a prošetření oznámení zaměstnanců subjektu a jeho dceřiných společností nebo přidružených podniků (skupiny) při zachování anonymity, pokud je to nezbytné, avšak v možném rozsahu i veškerých zástupců a dodavatelů skupiny a jakýchkoli osob, které získají informace prostřednictvím svých pracovních činností v souvislosti s daným subjektem a skupinou.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(45)  Nejvhodnější osoby nebo odbory v rámci soukromého právního subjektu, jež by měly být určeny jako příslušné pro přijímání oznámení a následná opatření, závisí na struktuře subjektu, jejich funkce by však měla každopádně zajišťovat neexistenci střetu zájmů a nezávislost. V menších subjektech se může jednat o dvojí funkci, kterou zastává pracovník společnosti, jenž má vhodné předpoklady pro podávání zpráv přímo vedoucímu organizace, jako je vedoucí oddělení dodržování předpisů nebo lidských zdrojů, právník nebo osoba pověřená ochranou údajů, finanční ředitel, hlavní auditor nebo člen výkonného orgánu.

(45)  Nejvhodnější osoby nebo odbory v rámci soukromého právního subjektu, jež by měly být určeny jako příslušné pro přijímání oznámení a následná opatření, závisí na struktuře subjektu, jejich funkce by však měla každopádně zajišťovat neexistenci střetu zájmů, řádné znalosti a nezávislost. V menších subjektech se může jednat o dvojí funkci, kterou zastává pracovník společnosti, jenž má vhodné předpoklady pro podávání zpráv přímo vedoucímu organizace, jako je vedoucí oddělení dodržování předpisů nebo lidských zdrojů, právník nebo osoba pověřená ochranou údajů, finanční ředitel, hlavní auditor nebo člen výkonného orgánu.

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(47)  Osoby, které zvažují oznámení porušení práva Unie, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení podají. Soukromé a veřejné subjekty, které zavedly postupy pro interní oznamování, musí o těchto postupech, jakož i o postupech pro externí oznamování příslušným orgánům poskytnout informace. Tyto informace musí být snadno srozumitelné a snadno přístupné, v možném rozsahu i jiným osobám kromě zaměstnanců, které přicházejí do styku se subjektem prostřednictvím svých pracovních činností, jako jsou poskytovatelé služeb, distributoři, dodavatelé a obchodní partneři. Tyto informace mohou být například vyvěšeny na viditelném místě, k němuž mají všechny zmíněné osoby přístup, a na internetových stránkách subjektu a mohou být zařazeny rovněž v kurzech a vzdělávání týkajících se etiky a bezúhonnosti.

(47)  Osoby, které zvažují oznámení porušení práva Unie, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení podají. Soukromé a veřejné subjekty, které zavedly postupy pro interní oznamování, musí o těchto postupech, jakož i o postupech pro externí oznamování příslušným orgánům poskytnout informace. Měly by také poskytovat informace o právech zaručených oznamovatelům, zejména o jejich právu na zveřejnění zaručeném touto směrnicí a o právu obrátit se v této souvislosti na organizace občanské společnosti zapojené do ochrany oznamovatelů, zejména na ty, které poskytují oznamovatelům strategické a právní poradenství. Tyto informace musí být snadno srozumitelné a snadno přístupné, v možném rozsahu i jiným osobám kromě zaměstnanců, které přicházejí do styku se subjektem prostřednictvím svých pracovních činností, jako jsou poskytovatelé služeb, distributoři, dodavatelé a obchodní partneři. Tyto informace mohou být například vyvěšeny na viditelném místě, k němuž mají všechny zmíněné osoby přístup, a na internetových stránkách subjektu a mohou být zařazeny rovněž v kurzech a vzdělávání týkajících se etiky a bezúhonnosti.

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 48

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(48)  Účinné odhalování případů porušování práva Unie a předcházení těmto případům vyžaduje zajištění toho, aby mohli potenciální oznamovatelé snadno a zcela důvěrně sdělit informace, které mají k dispozici, dotčeným příslušným orgánům, jež mohou problém prošetřit a případně zjednat nápravu.

(48)  Účinné odhalování případů porušování práva Unie a předcházení těmto případům vyžaduje zajištění toho, aby mohli potenciální oznamovatelé snadno, anonymně a zcela důvěrně sdělit informace, které mají k dispozici, dotčeným příslušným orgánům, jež mohou problém prošetřit a případně zjednat nápravu.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(50)  K přijetí následných opatření a k poskytnutí zpětné vazby by mělo dojít v přiměřené lhůtě; to je odůvodněno potřebou rychle vyřešit problém, který může být předmětem oznámení, a rovněž zabránit zbytečnému zveřejnění. Tato lhůta by neměla přesahovat tři měsíce, může se však prodloužit na šest měsíců, je-li to nezbytné kvůli zvláštním okolnostem daného případu, zejména povaze a složitosti předmětu oznámení, jenž může vyžadovat zdlouhavé šetření.

(50)  K přijetí následných opatření a k poskytnutí zpětné vazby by mělo dojít v přiměřené lhůtě; to je odůvodněno potřebou rychle vyřešit problém, který může být předmětem oznámení. Tato lhůta by neměla přesahovat tři měsíce, může se však prodloužit na šest měsíců, je-li to nezbytné kvůli zvláštním okolnostem daného případu, zejména povaze a složitosti předmětu oznámení, jenž může vyžadovat zdlouhavé šetření.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(54)  Osoby, které mají v úmyslu podat oznámení, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení podají. Příslušné orgány by proto měly zveřejnit informace o dostupných kanálech pro oznamování u příslušných orgánů, o použitelných postupech a o určených pracovnících v těchto orgánech a zajistit, aby byly tyto informace snadno přístupné. Veškeré informace ohledně oznámení by měly být transparentní, snadno srozumitelné a spolehlivé, aby podporovaly oznamování a neodrazovaly od něj.

(54)  Osoby, které mají v úmyslu podat oznámení, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení podají. Příslušné orgány by proto měly zveřejnit informace o dostupných kanálech pro oznamování u příslušných orgánů, o použitelných postupech a o určených pracovnících v těchto orgánech a zajistit, aby byly tyto informace snadno přístupné. Veškeré informace ohledně oznámení by měly být transparentní, snadno srozumitelné a spolehlivé, aby podporovaly oznamování a neodrazovaly od něj. Potenciální oznamovatelé by měli mít vždy možnost svobodně se rozhodnout, zda využijí kanály interního či externího oznamování.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57)  Členské státy by měly zajistit náležité vedení záznamů o všech oznámeních o porušení a dohledatelnost každého oznámení v rámci příslušného orgánu, jakož i to, aby informace získané prostřednictvím oznámení mohly být tam, kde je to vhodné, použity jako důkazy při donucovacích opatřeních.

(57)  Členské státy by měly zajistit náležité vedení záznamů o všech oznámeních o porušení a dohledatelnost každého oznámení v rámci příslušného orgánu, jakož i to, aby informace získané prostřednictvím oznámení mohly být tam, kde je to vhodné, použity jako důkazy při donucovacích opatřeních, přičemž by mělo být pokud možno zachováno soukromí oznamující osoby.

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 58

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(58)  Ochrana osobních údajů oznamující a dotčené osoby je zásadní podmínkou, aby se zabránilo nespravedlivému zacházení či poškození dobré pověsti v důsledku zpřístupnění osobních údajů, zejména údajů odhalujících totožnost dotčené osoby. V souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“) by příslušné orgány měly zavést odpovídající postupy pro ochranu údajů, zaměřené zejména na ochranu oznamující osoby, dotčené osoby a případné třetí osoby uvedené v oznámení, jež by měly zahrnovat bezpečný systém v rámci příslušného orgánu s přístupovými právy omezenými pouze na oprávněné pracovníky.

(58)  Ochrana osobních údajů oznamující a dotčené osoby, stejně jako důvěrný charakter informací, je zásadní podmínkou, aby se zabránilo nespravedlivému zacházení, obtěžování a zastrašování či poškození dobré pověsti v důsledku zpřístupnění osobních údajů, zejména údajů odhalujících totožnost dotčené osoby. V souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „obecné nařízení o ochraně osobních údajů“) by příslušné orgány měly zavést odpovídající postupy pro ochranu údajů, zaměřené zejména na ochranu oznamující osoby, dotčené osoby a případné třetí osoby uvedené v oznámení, jež by měly zahrnovat bezpečný systém v rámci příslušného orgánu s přístupovými právy omezenými pouze na oprávněné pracovníky.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(59)  Pravidelný přezkum postupů příslušných orgánů a výměna osvědčených postupů mezi nimi by měly zaručit, že tyto postupy jsou přiměřené, a slouží tudíž svému účelu.

(59)  Pravidelný přezkum postupů příslušných orgánů a výměna osvědčených postupů mezi nimi, včetně doporučení organizací občanské společnosti, by měly zaručit, že tyto postupy jsou přiměřené, a slouží tudíž svému účelu.

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 60

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(60)  Aby mohly oznamující osoby využít ochrany, měly by se vzhledem k okolnostem a informacím, které mají k dispozici v době oznámení, důvodně domnívat, že jimi oznamované záležitosti jsou pravdivé. Tato důvodná domněnka by se měla předpokládat, není-li prokázán opak. Jedná se o nezbytné ochranné opatření před zlovolnými a neopodstatněnými či zneužívajícími oznámeními, jež zajišťuje, aby osobám, které úmyslně a vědomě oznámí nesprávné či zavádějící informace, nebyla ochrana poskytnuta. Současně zajišťuje, aby nedošlo k zbavení ochrany v případě, že oznamující osoba podala nepravdivé oznámení s poctivým úmyslem. Stejně tak by oznamující osoby měly mít nárok na ochranu podle této směrnice v případě, měly-li oprávněné důvody domnívat se, že oznámené informace spadají do její oblasti působnosti.

(60)  Aby mohly oznamující osoby využít ochrany, měly by se vzhledem k okolnostem a informacím, které mají k dispozici v době oznámení, důvodně domnívat, že jimi oznamované záležitosti jsou pravdivé. Tato důvodná domněnka by se měla předpokládat, není-li prokázán opak. Jedná se o nezbytné ochranné opatření před zlovolnými a neopodstatněnými či zneužívajícími oznámeními, jež zajišťuje, aby osobám, které úmyslně a vědomě oznámí nesprávné či zavádějící informace, nebyla ochrana poskytnuta. Současně zajišťuje, aby nedošlo k zbavení ochrany v případě, že oznamující osoba podala nepravdivé oznámení v dobré víře. Stejně tak by oznamující osoby měly mít nárok na ochranu podle této směrnice v případě, měly-li oprávněné důvody domnívat se, že oznámené informace spadají do její oblasti působnosti.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 61

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(61)  Tento požadavek na stupňovité použití kanálů pro oznamování je nezbytný, aby bylo zajištěno, že informace obdrží osoby, které mohou přispět k včasnému a účinnému odstranění rizik pro veřejný zájem, a aby se předešlo neoprávněnému poškození dobré pověsti kvůli zveřejnění. Současně jsou nezbytné určité výjimky z tohoto použití, jež oznamující osobě umožňují zvolit nejvhodnější kanál podle konkrétních okolností daného případu. Mimoto je nutné chránit zveřejnění s přihlédnutím k demokratickým zásadám, jako je odpovědnost, a základním právům, jako je svoboda projevu a svoboda sdělovacích prostředků, přičemž je současně zajištěna rovnováha mezi zájmem zaměstnavatelů, pokud jde o řízení jejich organizace a ochranu jejich zájmů, a zájmem veřejnosti týkajícím se ochrany před újmou, a to v souladu s kritérii stanovenými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva57.

(61)  Použití různých kanálů pro oznamování je nezbytné, aby bylo zajištěno, že informace obdrží osoby, které mohou přispět k včasnému a účinnému odstranění rizik pro veřejný zájem. Současně jsou nezbytná pravidla tohoto použití, jež oznamující osobě umožňují zvolit nejvhodnější kanál podle konkrétních okolností daného případu. Mimoto je nutné chránit zveřejnění s přihlédnutím k demokratickým zásadám, jako je transparentnost a odpovědnost, a základním právům, jako je svoboda projevu a svoboda sdělovacích prostředků.

_________________

 

57 Jedním z kritérií při určování, zda odvetná opatření proti oznamovatelům, kteří zveřejní informace, kolidují se svobodou projevu způsobem, který není v demokratické společnosti nezbytný, je to, zda mají osoby, které informace zveřejnily, k dispozici alternativní kanály pro podání oznámení; viz např. rozsudek ve věci Guja v. Moldavsko, stížnost č. 14277/04, Sbírka rozsudků a rozhodnutí 2008.

 

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Oznamující osoby by měly zpravidla využít nejprve interní kanály, které mají k dispozici, a podat oznámení svému zaměstnavateli. Může se však stát, že interní kanály neexistují (v případě subjektů, na něž se nevztahuje povinnost zřídit takovéto kanály podle této směrnice nebo použitelných vnitrostátních právních předpisů), nebo jejich použití není povinné (což může platit pro osoby, které nejsou v pracovním poměru), nebo tyto kanály byly použity, nefungují však řádně (oznámení nebylo například vyřízeno s řádnou péčí nebo v přiměřené lhůtě, nebo navzdory pozitivním výsledkům šetření nebyla přijata žádná opatření zabývající se porušením práva).

(62)  Oznamující osoby mohou využít nejprve interní kanály, které mají k dispozici, a podat oznámení svému zaměstnavateli.

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(63)  V jiných případech nelze přiměřeně očekávat, že interní kanály budou fungovat řádně, mají-li například oznamující osoby oprávněné důvody domnívat se, že by v souvislosti s oznámením byly postiženy odvetnými opatřeními; že by nebyla utajena jejich totožnost; že se na porušení podílela osoba mající v pracovním kontextu konečnou odpovědnost; že by porušení mohlo být utajeno; že by mohly být zatajeny nebo zničeny důkazy; že by účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů mohla být ohrožena nebo že je zapotřebí bezodkladné opatření (např. kvůli bezprostřednímu riziku vážného a konkrétního ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob nebo nebezpečí pro životní prostředí). Ve všech těchto případech jsou osoby podávající oznámení externě příslušným orgánům a případně institucím nebo jiným subjektům Unie chráněny. Ochrana je mimoto přiznána rovněž v případech, kdy právní předpisy Unie umožňují, aby oznamující osoba podala oznámení přímo příslušným vnitrostátním orgánům či institucím nebo jiným subjektům Unie, například v souvislosti s podvody týkajícími se rozpočtu Unie, předcházením praní peněz a financování terorismu a jejich odhalováním nebo v oblasti finančních služeb.

(63)  V jiných případech nelze přiměřeně očekávat, že interní kanály budou fungovat řádně, mají-li například oznamující osoby oprávněné důvody domnívat se, že by v souvislosti s oznámením byly postiženy odvetnými opatřeními; že by nebyla utajena jejich totožnost nebo že by jejich anonymní oznámení nebylo prošetřeno; že se na porušení podílela osoba mající v pracovním kontextu konečnou odpovědnost; že by porušení mohlo být utajeno; že by mohly být zatajeny nebo zničeny důkazy; že by účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů mohla být ohrožena nebo že je zapotřebí bezodkladné opatření (např. kvůli bezprostřednímu riziku vážného a konkrétního ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob nebo nebezpečí pro životní prostředí). Ve všech těchto případech jsou osoby podávající oznámení externě příslušným orgánům a případně institucím nebo jiným subjektům Unie chráněny a anonymní oznámení, která jsou řádně doložena, jsou prošetřena. Ochrana je mimoto přiznána rovněž v případech, kdy právní předpisy Unie umožňují, aby oznamující osoba podala oznámení přímo příslušným vnitrostátním orgánům či institucím nebo jiným subjektům Unie, například v souvislosti s podvody týkajícími se rozpočtu Unie, předcházením praní peněz a financování terorismu a jejich odhalováním nebo v oblasti finančních služeb.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 64

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)  Osoby, které zveřejní informace přímo, by měly být rovněž nárok na ochranu v případech, kdy není porušení řešeno (nebylo například náležitě posouzeno nebo prošetřeno nebo nebyla přijata žádná nápravná opatření) navzdory internímu a/nebo externímu oznámení podle stupňovitého použití dostupných kanálů; nebo v případech, kdy oznamující osoby mají oprávněné důvody domnívat se, že mezi subjektem, který se porušení dopustil, a příslušným orgánem existuje tajná dohoda, že důkazy mohou být zatajeny nebo zničeny nebo že by mohla být ohrožena účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů; nebo v případech bezprostředního a zjevného ohrožení veřejného zájmu nebo tehdy, hrozí-li nenapravitelná újma, mimo jiné včetně zásahu do tělesné integrity.

(64)  Osoby, které zveřejní informace přímo, by měly mít rovněž nárok na ochranu v případě převažujícího zájmu veřejnosti na tom, aby byla přímo informována, nebo v případech, kdy není porušení řešeno (nebylo například náležitě posouzeno nebo prošetřeno nebo nebyla přijata žádná nápravná opatření) navzdory internímu a/nebo externímu oznámení podle stupňovitého použití dostupných kanálů; nebo v případech, kdy oznamující osoby mají oprávněné důvody domnívat se, že mezi subjektem, který se porušení dopustil, a příslušným orgánem existuje tajná dohoda, že důkazy mohou být zatajeny nebo zničeny nebo že by mohla být ohrožena účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů; nebo v případech bezprostředního a zjevného ohrožení veřejného zájmu nebo tehdy, hrozí-li nenapravitelná újma, mimo jiné včetně zásahu do tělesné integrity.

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 65

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(65)  Oznamující osoby by měly být chráněny před jakoukoli formou odvetných opatření, přímých či nepřímých, která přijal jejich zaměstnavatel nebo zákazník / příjemce služeb a osoby, které pro tyto osoby pracují či jednají jejich jménem, včetně spolupracovníků a vedoucích pracovníků v téže organizaci nebo v jiných organizacích, s nimiž je oznamující osoba v kontaktu v rámci svých pracovních činností, je-li odvetné opatření dotčenou osobou doporučeno či tolerováno. Ochrana by měla být poskytnuta nejen před odvetnými opatřeními, která jsou přijata vůči oznamující osobě samotné, nýbrž také před odvetnými opatřeními, která mohou být přijata vůči právnímu subjektu, který tato osoba zastupuje, jako je neposkytnutí služeb, zařazení na černou listinu nebo bojkotování podniku. K nepřímým odvetným opatřením patří také kroky podniknuté proti příbuzným oznamující osoby, kteří jsou v pracovním kontextu také ve spojení se zaměstnavatelem oznamovatele či zákazníkem / příjemcem služeb, a proti zástupcům zaměstnanců, kteří oznamující osobu podpořili.

(65)  Oznamující osoby a zprostředkovatelé by měly být chráněny před jakoukoli formou odvetných opatření, přímých či nepřímých, která přijal jejich zaměstnavatel nebo zákazník / příjemce služeb a osoby, které pro tyto osoby pracují či jednají jejich jménem, včetně spolupracovníků a vedoucích pracovníků v téže organizaci nebo v jiných organizacích, s nimiž je oznamující osoba v kontaktu v rámci svých pracovních činností, je-li odvetné opatření dotčenou osobou doporučeno či tolerováno. Ochrana by měla být poskytnuta nejen před odvetnými opatřeními, která jsou přijata vůči oznamující osobě samotné, nýbrž také před odvetnými opatřeními, která mohou být přijata vůči právnímu subjektu, který tato osoba zastupuje, jako je neposkytnutí služeb, zařazení na černou listinu nebo bojkotování podniku. Ochrana proti odvetným opatřením by měla být poskytnuta také fyzickým nebo právnickým osobám, které jsou úzce spojeny s oznamující osobou, a to bez ohledu na povahu jejich činnosti a na to, zda dostávají odměnu či nikoli. K nepřímým odvetným opatřením patří také kroky podniknuté proti příbuzným oznamující osoby, kteří jsou v pracovním kontextu také ve spojení se zaměstnavatelem oznamovatele či zákazníkem / příjemcem služeb, a proti zástupcům zaměstnanců, kteří oznamující osobu podpořili. Ochrana by měla být poskytnuta také v případě přímého nebo nepřímého odvetného opatření třetí strany.

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 67

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(67)  Potenciální oznamovatelé, kteří si nejsou jisti tím, jak oznámení podat nebo zda budou chráněni, mohou být nakonec od oznámení odrazeni. Členské státy by měly zajistit, aby byly příslušné informace poskytovány uživatelsky přívětivým způsobem a aby byly snadno přístupné široké veřejnosti. Mělo by být dostupné individuální, nestranné a důvěrné poradenství, které je poskytováno bezplatně, například ohledně toho, zda se na dotyčné informace vztahují použitelná pravidla pro ochranu oznamovatelů, který kanál pro oznamování lze nejlépe využít a jaké alternativní postupy jsou k dispozici v případě, že se na informace použitelná pravidla nevztahují („odkazy na další zdroje“). Přístup k tomuto poradenství může pomoci zajistit, aby byla oznámení podávána prostřednictvím vhodných kanálů a odpovědně a aby byly případy porušení a protiprávního jednání odhaleny včas nebo aby jim bylo dokonce zabráněno.

(67)  Potenciální oznamovatelé, kteří si nejsou jisti tím, jak oznámení podat nebo zda budou chráněni, mohou být nakonec od oznámení odrazeni. Členské státy by měly zajistit, aby byly příslušné informace poskytovány uživatelsky přívětivým způsobem a aby byly snadno přístupné široké veřejnosti, a podporovat činnost organizací občanské společnosti, které takovéto informace poskytují. Mělo by být dostupné individuální, nestranné a důvěrné poradenství, které je poskytováno bezplatně, například ohledně toho, zda se na dotyčné informace vztahují použitelná pravidla pro ochranu oznamovatelů, který kanál pro oznamování lze nejlépe využít a jaké alternativní postupy jsou k dispozici v případě, že se na informace použitelná pravidla nevztahují („odkazy na další zdroje“). Přístup k tomuto poradenství může pomoci zajistit, aby byla oznámení podávána prostřednictvím vhodných kanálů a odpovědně a aby byly případy porušení a protiprávního jednání odhaleny včas nebo aby jim bylo dokonce zabráněno.

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(69)  Nemělo by být možné, aby bylo od práv a povinností stanovených touto směrnicí upuštěno na základě smluvních ujednání. Právní nebo smluvní povinnosti osob, jako jsou doložky o loajalitě ve smlouvách nebo dohody o mlčenlivosti / zachování důvěrnosti, nelze využít k tomu, aby bylo pracovníkům zabráněno v oznámení, k odepření ochrany nebo k jejich potrestání za to, že tak učinili. Touto směrnicí by současně neměla být dotčena ochrana právní a jiné profesní povinnosti zachovávat mlčenlivost podle vnitrostátního práva.

(69)  Nemělo by být možné, aby bylo od práv a povinností stanovených touto směrnicí upuštěno na základě smluvních ujednání. Právní nebo smluvní povinnosti osob, jako jsou doložky o loajalitě ve smlouvách nebo dohody o mlčenlivosti / zachování důvěrnosti, nelze využít k tomu, aby bylo jednotlivcům zabráněno v oznámení, k odepření ochrany nebo k jejich potrestání za to, že tak učinili. Touto směrnicí by současně neměla být dotčena ochrana právní a jiné profesní povinnosti zachovávat mlčenlivost podle vnitrostátního práva.

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 71

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(71)  Kromě výslovného zákazu odvetných opatření stanoveného v právních předpisech je důležité, aby měly oznamující osoby, které jsou postiženy odvetnými opatřeními, přístup k právním prostředkům nápravy. Vhodný právní prostředek nápravy bude v každém případě určovat druh utrpěných odvetných opatření. Může mít podobu žalob, jejichž cílem je návrat na pracovní místo (např. v případě propuštění, přeložení nebo přeložení na nižší pozici, nebo neposkytnutí vzdělávání či nepovýšení) nebo obnovení zrušeného povolení, licence či smlouvy; náhrada skutečných a budoucích finančních ztrát (např. ušlá mzda, avšak rovněž ztráta příjmů v budoucnu, náklady spojené se změnou povolání); náhrada za jiné ekonomické škody, jako jsou výdaje na právní ochranu a náklady na lékařské ošetření, a za nehmotnou újmu (bolest a utrpení).

(71)  Kromě výslovného zákazu odvetných opatření stanoveného v právních předpisech je důležité, aby měly oznamující osoby, které jsou postiženy odvetnými opatřeními, přístup k právním prostředkům nápravy. Vhodný právní prostředek nápravy bude v každém případě určovat druh utrpěných odvetných opatření. Může mít podobu žalob, jejichž cílem je návrat na pracovní místo (např. v případě propuštění, přeložení nebo přeložení na nižší pozici, nebo neposkytnutí vzdělávání či nepovýšení) nebo obnovení zrušeného povolení, licence či smlouvy; náhrada skutečných a budoucích finančních ztrát (např. ušlá mzda, avšak rovněž ztráta příjmů v budoucnu, náklady spojené se změnou povolání); náhrada za jiné ekonomické škody, jako jsou výdaje na právní ochranu a náklady na lékařské ošetření či psychologickou péči, a za nehmotnou újmu (bolest a utrpení).

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 75

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(75)  Značné náklady mohou pro oznamující osoby, které soudně napadnou odvetná opatření, jež byla vůči nim přijata, představovat příslušné právní poplatky. Ačkoliv na konci řízení mohou získat tyto poplatky zpět, nemusí být schopné je uhradit předem, zejména tehdy, jsou-li nezaměstnané nebo zařazené na černou listinu. Pomoc v trestním řízení, zejména v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/191959 , a obecněji podpora osob, u nichž existuje vážná finanční potřeba, může mít v určitých případech zásadní význam pro účinné prosazování jejich práv na ochranu.

(75)  Značné náklady mohou pro oznamující osoby, které soudně napadnou odvetná opatření, jež byla vůči nim přijata, představovat příslušné právní poplatky. Ačkoliv na konci řízení mohou získat tyto poplatky zpět, nemusí být schopné je uhradit předem, zejména tehdy, jsou-li nezaměstnané nebo zařazené na černou listinu. Pomoc v trestním řízení, zejména v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/191959, a obecněji podpora osob, u nichž existuje vážná finanční potřeba, zásadní význam pro účinné prosazování jejich práv na ochranu.

_________________

_________________

59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297 4.11.2016, s. 1).

59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297 4.11.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 80

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(80)  Tato směrnice zavádí minimální normy a členské státy by měly mít pravomoc zavést nebo zachovat příznivější ustanovení vztahující se na oznamující osobu, pokud tato ustanovení nekolidují s opatřeními na ochranu dotčených osob.

(80)  Tato směrnice zavádí minimální normy a členské státy by měly mít pravomoc zavést nebo zachovat příznivější ustanovení vztahující se na oznamující osobu, pokud tato ustanovení nekolidují s opatřeními na ochranu dotčených osob, a být v tom podporovány.

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 81

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(81)  V souladu s čl. 26 odst. 2 SFEU musí vnitřní trh zahrnovat prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný a bezpečný pohyb služeb a zboží. Vnitřní trh by měl občanům Unie poskytovat přidanou hodnotu ve formě vyšší kvality a bezpečnosti zboží a služeb, zajištění vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví a životního prostředí, jakož i volného pohybu osobních údajů. Vhodným právním základem pro přijetí opatření nezbytných k vytvoření a fungování vnitřního trhu je proto článek 114 SFEU. Kromě článku 114 SFEU by tato směrnice měla mít další konkrétní právní základy, aby zahrnovala oblasti, které jsou založeny na článcích 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, článcích 62, 91, 100, 103, 109, 168, 169 a 207 SFEU a článku 31 Smlouvy o Euratomu, pokud jde o přijímání opatření Unie. Jelikož tato směrnice má rovněž lépe chránit finanční zájmy Unie, měl by být jako právní základ začleněn i čl. 325 odst. 4 SFEU.

(81)  V souladu s čl. 26 odst. 2 SFEU musí vnitřní trh zahrnovat prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný a bezpečný pohyb služeb a zboží. Vnitřní trh by měl občanům Unie poskytovat přidanou hodnotu ve formě vyšší kvality a bezpečnosti zboží a služeb, zajištění vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví a životního prostředí, jakož i volného pohybu osobních údajů. Vhodným právním základem pro přijetí opatření nezbytných k vytvoření a fungování vnitřního trhu je proto článek 114 SFEU. Kromě článku 114 SFEU by tato směrnice měla mít další konkrétní právní základy, aby zahrnovala oblasti, které jsou založeny na článcích 9, 10, 11, 12, 15, 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, článcích 62, 91, 100, 103, 109, 168, 169, 207352 SFEU a článku 31 Smlouvy o Euratomu, pokud jde o přijímání opatření Unie. Jelikož tato směrnice má rovněž lépe chránit finanční zájmy Unie, měl by být jako právní základ začleněn i čl. 325 odst. 4 SFEU.

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 84

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(84)  Cíle této směrnice, konkrétně posílení prosazování v určitých oblastech politiky a v případě aktů, kdy porušení práva Unie může vážně poškodit veřejný zájem, prostřednictvím účinné ochrany oznamovatelů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednajícími samostatně nebo nekoordinovaně, ale spíše jich může být lépe dosaženo opatřením Unie, které stanoví minimální normy pro harmonizaci ochrany oznamovatelů. Pouze opatření Unie může mimoto zajistit soudržnost a sladit stávající pravidla Unie týkající se ochrany oznamovatelů. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(84)  Cíle této směrnice, konkrétně posílení prosazování v určitých oblastech politiky a v případě aktů, kdy porušení povinností nebo protiprávní jednání nebo porušení práva Unie může vážně poškodit veřejný zájem, prostřednictvím účinné ochrany oznamovatelů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednajícími samostatně nebo nekoordinovaně, ale spíše jich může být lépe dosaženo opatřením Unie, které stanoví minimální normy pro harmonizaci ochrany oznamovatelů. Pouze opatření Unie může mimoto zajistit soudržnost a sladit stávající pravidla Unie týkající se ochrany oznamovatelů. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 85

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(85)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice musí být proto provedena v souladu s těmito právy a zásadami. Tato směrnice má zejména zajistit plné dodržování svobody projevu a informací, práva na ochranu osobních údajů, svobody podnikání, práva na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, práva na účinnou právní ochranu a práva na obhajobu.

(85)  Tato směrnice dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice musí být proto provedena v souladu s těmito právy a zásadami zajištěním plného dodržování například svobody projevu a informací, práva na ochranu osobních údajů, svobody podnikání, práva na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, práva na spravedlivé pracovní podmínky, práva na vysokou úroveň ochrany zdraví, práva na vysokou úroveň ochrany životního prostředí, práva na řádnou správu, práva na účinnou právní ochranu a práva na obhajobu.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Za účelem lepšího prosazování práva a politik Unie v konkrétních oblastech stanoví tato směrnice společné minimální normy pro ochranu osob, které oznámí níže uvedené protiprávní činnosti či zneužití práva:

1.  Za účelem lepšího prosazování unijního a vnitrostátního práva a politik v konkrétních oblastech stanoví tato směrnice společné minimální normy pro ochranu osob, které oznámí mj. níže uvedené protiprávní činnosti, zneužití práva nebo porušení povinností či poškozování či ohrožení veřejného zájmu, včetně:

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  porušení spadající do oblasti působnosti aktů Unie uvedených v příloze (část I a část II), pokud jde o tyto oblasti:

vypouští se

(i) zadávání veřejných zakázek;

 

(ii) finanční služby, předcházení praní peněz a financování terorismu;

 

(iii) bezpečnost výrobků;

 

(iv) bezpečnost dopravy;

 

(v) ochrana životního prostředí;

 

(vi) jaderná bezpečnost;

 

(vii) bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;

 

(viii) veřejné zdraví;

 

(ix) ochrana spotřebitele;

 

(x) ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů;

 

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  porušení týkající se vnitřního trhu, na nějž se odkazuje v čl. 26 odst. 2 SFEU, pokud jde o jednání, které porušuje pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.

d)  porušení týkající se vnitřního trhu, na nějž se odkazuje v čl. 26 odst. 2 SFEU, zejména pokud jde o jednání, které porušuje pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  všechny zbývající oblasti, v nichž je poškozován veřejný zájem nebo v nichž je porušováno právo EU.

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Tato směrnice se vztahuje na oznamující osoby pracující v soukromém nebo veřejném sektoru, které získaly informace o porušování předpisů v pracovním kontextu, přinejmenším včetně :

1.  Tato směrnice se vztahuje na oznamující osoby v soukromém nebo veřejném sektoru, které získaly informace o porušování předpisů, přinejmenším včetně:

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  osob, které mají status pracovníka ve smyslu článku 45 SFEU;

a)  osob, které mají status pracovníka, nebo bývalého pracovníka, ve smyslu článku 45 SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie, bez ohledu na to, zda pobírají odměnu, či nikoli;

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  zaměstnanců Evropské unie ve smyslu služebního řádu;

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

db)  konzultantů, stážistů, pracujících studentů, dočasných pracovníků a bývalých zaměstnanců;

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. d c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

dc)  investigativních novinářů;

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. d d (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

dd)  osob, které jsou nebo byly v kontaktu s organizacemi.

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Tato směrnice se vztahuje rovněž na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr má teprve začít, v případech, kdy byly informace o porušení získány během přijímacího řízení či jiných předsmluvních jednání.

2.  Tato směrnice se vztahuje rovněž na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr má teprve začít, v případech, kdy byly informace o porušení získány během přijímacího řízení či jiných předsmluvních jednání, a také na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr již skončil.

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Aniž jsou dotčena ustanovení článků 22a, 22b a 22c nařízení č. 31 (EHS) a č. 11 (ESAE), tato směrnice se vztahuje rovněž na úředníky a jiné zaměstnance Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, kteří podají informace o jakémkoli porušování ve smyslu článku 1.

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b.  Tato směrnice se rovněž vztahuje na osoby, které usnadňují oznámení, jako jsou zprostředkovatelé a všechny fyzické či právnické osoby, jež se pravidelně nebo z profesních důvodů podílejí na shromažďování a šíření informací mezi veřejností jakýmkoli hromadným sdělovacím prostředkem.

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2c.  Tato směrnice se rovněž vztahuje na právnické a fyzické osoby spojené s oznamující osobou, pokud je pravděpodobné, že utrpěly újmu v důsledku spojení s oznamující osobou.

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2d.  Tato směrnice se vztahuje na úředníky, další pracovníky a stážisty pracující v orgánech, institucích a jiných subjektech Evropské Unie.

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  „porušením“ skutečné nebo potenciální protiprávní činnosti či zneužití práva týkající se aktů Unie a oblastí spadajících do oblasti působnosti uvedené v článku 1 a v příloze;

(1)  „porušením“ skutečné nebo potenciální protiprávní činnosti či zneužití práva Unie;

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  „zneužitím práva“ jednání nebo opomenutí spadající do oblasti působnosti práva Unie, jež se z formálního hlediska nejeví protiprávní, maří však předmět nebo účel sledovaný použitelnými pravidly;

(3)  „zneužitím práva“ jednání nebo opomenutí spadající do oblasti působnosti práva Unie, jež se z formálního hlediska nejeví protiprávní, maří nebo narušuje však předmět nebo účel sledovaný použitelnými pravidly;

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  „oznámením“ poskytnutí informací týkajících se porušení, k němuž došlo nebo pravděpodobně dojde v organizaci, ve které oznamující osoba pracuje nebo pracovala, či v jiné organizaci, s níž je nebo byla v kontaktu prostřednictvím své pracovní činnosti;

(5)  „oznámením“ poskytnutí informací v dobré víře týkajících se porušení, k němuž došlo nebo pravděpodobně dojde;

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  „zveřejněním“ zpřístupnění informací o porušení, jež byly získány v pracovním kontextu, veřejnosti;

(8)  „zveřejněním“ zpřístupnění informací o porušení veřejnosti;

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)  „zprostředkovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která usnadňuje oznámení nebo zveřejnění;

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  „pracovním kontextem“ stávající či minulé pracovní činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru bez ohledu na jejich povahu, jejichž prostřednictvím mohou osoby získat informace o porušení a v jehož rámci mohou být tyto osoby poškozeny odvetnými opatřeními, pokud podají oznámení;

(10)  „pracovním kontextem“ stávající či minulé pracovní činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru bez ohledu na jejich povahu, jejichž prostřednictvím mohou osoby získat informace o porušení;

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  „odvetnými opatřeními“ hrozící či skutečné jednání nebo opomenutí vyvolané interním či externím oznámením, k němuž dochází v pracovním kontextu a které oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu;

(12)  „odvetnými opatřeními“ hrozící či skutečné jednání nebo opomenutí vyvolané interním či externím oznámením, které oznamující osobě, jejím rodinným příslušníkům či příbuzným a prostředníkům působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu;

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  „následnými opatřeními“ jakákoli opatření přijatá příjemcem oznámení podaného interně nebo externě za účelem posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a případně k řešení oznámeného porušení, včetně opatření, jako je interní šetření, vyšetřování, stíhání, opatření k zpětnému získání finančních prostředků a uzavření;

(13)  „následnými opatřeními“ jakákoli opatření přijatá příjemcem oznámení podaného interně nebo externě za účelem posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a případně k řešení oznámeného porušení, včetně opatření, jako je interní šetření, vyšetřování, stíhání, opatření k zpětnému získání finančních prostředků a uzavření i jakékoli jiné vhodné nápravné nebo zmírňující opatření;

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)  „osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je v souladu s nařízením (EU) 2016/679 fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14b)  „zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení, v souladu s nařízením (EU) 2016/679;

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zajistí, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly interní kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení, případně po konzultaci se sociálními partnery.

1.  Členské státy zajistí, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly interní kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení a pro ochranu oznamujících osob, případně po konzultaci se sociálními partnery.

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Tyto kanály a postupy umožňují oznamování zaměstnancům subjektu. Mohou umožňovat také oznamování jinými osobami, které jsou s daným subjektem v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d), avšak pro tyto kategorie osob není použití interních kanálů pro oznamování povinné.

2.  Tyto kanály a postupy umožňují oznamování zaměstnancům subjektu. Mohou umožňovat také oznamování jinými osobami, které jsou s daným subjektem v kontaktu v rámci svých činností, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d).

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  soukromé právní subjekty jakékoli velikosti, které působí v oblasti finančních služeb či jsou náchylné k praní peněz nebo financování terorismu, jak je upraveno v aktech Unie uvedených v příloze.

c)  soukromé právní subjekty jakékoli velikosti, které působí v oblasti finančních služeb či jsou náchylné k praní peněz nebo financování terorismu, jak je upraveno právem Unie;

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 6 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  orgány, instituce a jiné subjekty Evropské unie;

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 6 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  obce s více než 10 000 obyvatel;

c)  obce;

Pozměňovací návrh    90

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 6 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  orgány, instituce a jiné subjekty Evropské unie zřízené Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie nebo Smlouvou o Euratomu nebo na jejich základě;

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  kanály pro přijímání oznámení, které jsou navrženy, zřízeny a provozovány způsobem, jenž zajišťuje utajení totožnosti oznamující osoby a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků;

a)  kanály pro přijímání oznámení, které jsou navrženy, zřízeny a provozovány způsobem, jenž zajišťuje utajení totožnosti oznamující osoby, umožňuje anonymní zveřejnění a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků;

Pozměňovací návrh    92

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  srozumitelné a snadno přístupné informace o postupech a informace o tom, jak a za jakých podmínek lze podat oznámení externě příslušným orgánům podle čl. 13 odst. 2 a případně institucím nebo jiným subjektům Unie.

e)  srozumitelné, transparentní a snadno přístupné informace o postupech a informace o tom, jak a za jakých podmínek lze podat oznámení externě příslušným orgánům podle čl. 13 odst. 2 a případně institucím nebo jiným subjektům Unie.

Pozměňovací návrh    93

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)  neprodlené potvrzení o obdržení písemných oznámení zaslané na poštovní či elektronickou adresu, kterou uvedla oznamující osoba.

Pozměňovací návrh    94

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  písemná oznámení v elektronické nebo tištěné podobě a/nebo ústní oznámení prostřednictvím telefonních linek, se záznamem hovoru, či bez něho;

a)  písemná oznámení v elektronické nebo tištěné podobě, včetně možnosti volby anonymního zveřejnění, a zveřejnění za použití kryptografických metod a/nebo ústní oznámení prostřednictvím telefonních linek, se záznamem hovoru, či bez něho; má-li být telefonát zaznamenáván, je nutné předem získat souhlas oznamující osoby;

Pozměňovací návrh    95

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  osobní schůzky s osobou či odborem určenými pro přijímání oznámení.

b)  osobní schůzky s osobou či odborem určenými pro přijímání oznámení za účasti zástupce odborů, zástupce občanské společnosti nebo právního zástupce oznamující osoby, pokud si to oznamující osoba přeje;

Pozměňovací návrh    96

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  kanály pro oznamování, včetně digitálních mechanismů, a institucionální ujednání zajišťují bezpečné, zabezpečené a anonymní zveřejňování se zachováním důvěrnosti.

Pozměňovací návrh    97

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy určí orgány příslušné k přijímání a vyřizování oznámení.

1.  Členské státy určí orgány příslušné k přijímání a vyřizování oznámení. To znamená, že určí konkrétní, nezávislé a kompetentní orgány s pravomocí přijímat a zpracovávat oznámení o utajených nebo citlivých informacích.

Pozměňovací návrh    98

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Evropský účetní dvůr a evropský veřejný ochránce práv každoročně zveřejní:

 

a) zvláštní zprávy uvádějící statistiky a jasné záznamy sledování případů oznamování, které byly zjištěny v evropských orgánech;

 

b) opatření přijatá dotyčnými orgány v návaznosti na zjištěné případy na základě ustanovení, která jsou v nich uvedena;

 

c) výsledek každého šetření, které bylo zahájeno na základě informací získaných od oznamovatelů;

 

d) opatření na ochranu oznamovatelů, která se v jednotlivých případech plánují.

Pozměňovací návrh    99

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zavedly pro přijímání a zpracování informací poskytnutých oznamující osobou nezávislé a samostatné externí kanály pro oznamování, které jsou bezpečné a zajišťují zachování důvěrnosti;

a)  zavedly pro přijímání a zpracování informací poskytnutých oznamující osobou nezávislé a samostatné externí kanály pro oznamování, které jsou bezpečné, zajišťují zachování důvěrnosti a umožňují anonymní zveřejnění, a to bez ohledu na zemi, v níž tato osoba pobývá;

Pozměňovací návrh    100

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  poskytly oznamující osobě zpětnou vazbu ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení v přiměřené lhůtě nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců;

b)  poskytly oznamující osobě nebo zprostředkovatelům zpětnou vazbu ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení v přiměřené lhůtě nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců;

Pozměňovací návrh    101

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  případně předaly informace obsažené v oznámení příslušným institucím nebo jiným subjektům Unie za účelem dalšího vyšetřování, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu nebo právu Unie.

c)  případně předaly informace obsažené v oznámení příslušným institucím nebo jiným subjektům Unie za účelem dalšího vyšetřování, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu nebo právu Unie, a to při zajištění důvěrnosti nebo anonymity oznamující osoby.

Pozměňovací návrh    102

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Kanály pro oznamování, včetně digitálních mechanismů, a institucionální ujednání zajišťují bezpečné, zabezpečené a anonymní zveřejňování se zachováním důvěrnosti.

Pozměňovací návrh    103

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy zajistí, aby orgán, který obdržel oznámení, není však oprávněn se oznámeným porušením zabývat, předal oznámení příslušnému orgánu a aby informoval oznamující osobu.

4.  Členské státy zajistí, aby orgán, který obdržel oznámení, není však oprávněn se oznámeným porušením zabývat, předal oznámení příslušnému orgánu a aby neprodleně informoval oznamující osobu. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijímající oznámení, jimiž nejsou oprávněny se zabývat, měly jasné postupy pro bezpečné nakládání s veškerými poskytnutými informacemi s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti či anonymity.

Pozměňovací návrh    104

Návrh směrnice

Čl. 7 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7  Podoba externích kanálů pro oznamování

7  Struktura a fungování externích kanálů pro oznamování

Pozměňovací návrh    105

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  jsou navrženy, vytvořeny a provozovány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací a brání přístupu neoprávněných pracovníků příslušného orgánu;

b)  jsou navrženy, vytvořeny a provozovány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací, včetně identity oznamující osoby, zprostředkovatelů i dotčené osoby, umožňuje anonymní zveřejnění i zveřejnění za použití kryptografických metod a brání přístupu neoprávněných pracovníků příslušného orgánu;

Pozměňovací návrh    106

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  zaručují bezplatné a nezávislé poradenství a právní podporu oznamujícím osobám a zprostředkovatelům.

Pozměňovací návrh    107

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  osobní setkání s určeným pracovníkem příslušného orgánu.

c)  osobní setkání s určeným pracovníkem příslušného orgánu, jehož se v případě, že si to oznamující osoba přeje, zúčastní zástupce odborů, zástupce občanské společnosti nebo právní zástupce oznamující osoby.

Pozměňovací návrh    108

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy stanoví postupy, které zajistí, aby v případě, že oznámení bylo původně zasláno osobě, která nebyla určena jako odpovědný pracovník vyřizující oznámení, se tato osoba zdržela zveřejnění jakýchkoli informací, jež by mohly identifikovat oznamující nebo dotčenou osobu.

4.  Členské státy a orgány, instituce a jiné subjekty EU stanoví postupy, které zajistí, aby v případě, že oznámení bylo původně zasláno osobě, která nebyla určena jako odpovědný pracovník vyřizující oznámení, se tato osoba zdržela zveřejnění jakýchkoli informací, jež by mohly identifikovat oznamující nebo dotčenou osobu.

Pozměňovací návrh    109

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  udržují kontakt s oznamující osobou za účelem jejího informování o pokroku a o výsledku šetření.

c)  udržují kontakt s oznamující osobou a případně i s osobami, které oznámení usnadňují, např. se zprostředkovateli a investigativními novináři, za účelem informování těchto osob o pokroku a o výsledku šetření.

Pozměňovací návrh    110

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí