ZPRÁVA o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU
26.11.2018 - (2018/2090(INI))
Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodaj: Yana Toom
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU
Evropský parlament,
– s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 14,
– s ohledem na článek 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká práva na vzdělání,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/646 ze dne 18. dubna 2018 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass) a o zrušení rozhodnutí č. 2241/2004/ES[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání[5], – s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých lidí prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy[6],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o nových technologiích a otevřených zdrojích vzdělávání[7],
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení[8],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 22. května 2018 o směřování k vizi evropského prostoru vzdělávání,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení[9],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 30. května 2016 o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé[10],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení[11],
– s ohledem na usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých[12],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 nazvané „Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života“ (COM(2017)0248),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2012 s názvem „Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem“ (COM(2012)0196),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu“ (COM(2016)0381),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Zlepšování a modernizace vzdělávání“ (COM(2016)0941),
– s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 30. listopadu 2017 Modernizace základního a vyššího vzdělávání[13],
– s ohledem na zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání ze dne 9. března 2018 s názvem „Dovednosti je třeba předvídat: systémy a přístupy. Analýza průzkumu zúčastněných stran o posouzení potřeb dovedností a jejich předvídání“,
– s ohledem na zprávu Komise z roku 2017 s názvem „DigComp 2.1: rámec digitálních kompetencí pro občany s osmi znalostními úrovněmi a příklady použití“,
– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0400/2018),
A. vzhledem k tomu, že technologie se vyvíjí čím dál tím rychleji a digitální společnost a ekonomika jsou dnes součástí běžného života, z čehož vyplývá, že digitální dovednosti jsou nezbytné pro úspěšné uplatnění v pracovním životě i pro osobní rozvoj všech občanů;
B. vzhledem k tomu, že digitální kompetence jsou klíčovými kompetencemi pro celoživotní učení, jak je definováno v referenčním rámci připojeném k doporučení Rady ze dne 22. května 2018;
C. vzhledem k tomu, že inovační kapacita technologií je podmíněna mimo jiné kritickým myšlením, úrovní digitálních a kreativních dovedností obyvatelstva a kvalitou a dosahem internetového připojení;
D. vzhledem k tomu, že základní schopnost ovládat digitální technologie je mimořádně důležitá pro výkon základních administrativních a každodenních úkolů;
E. vzhledem k tomu, že podle odhadů v příštích 25 letech zmizí přibližně polovina zaměstnání, která v současnosti na světě existují (a 30 % zaměstnání vyskytujících se v Evropské unii)[14], přičemž se objeví nové druhy profesí, které budou vyžadovat pokročilé digitální dovednosti;
F. vzhledem k tomu, že digitální dovednosti, které ve značné míře přesahují požadavky pracovního trhu, nabízejí lidem lepší příležitosti k účasti na životě společnosti, a to jak nyní, tak i v budoucnu, usnadňují výměnu informací i kulturní výměnu a dávají lidem větší slovo v politickém rozhodování;
G. vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se internet opět stal společným statkem, a že je nutné podporovat aktivní elektronické občanství;
H. vzhledem k tomu, že v důsledku technologické transformace napříč odvětvími jsou digitální nástroje často využívány i v tradičně netechnických profesích, přičemž devět z deseti zaměstnání bude v blízké či bezprostřední budoucnosti vyžadovat digitální dovednosti;
I. vzhledem k tomu, že 44 % obyvatel EU ve věku od 16 do 74 let nemá v současnosti ani základní digitální dovednosti a 19 % nemá žádné digitální dovednosti, přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly, což může vést ke vzniku nové sociální propasti;
J. vzhledem k tomu, že význam digitálních dovedností, stávající rozdíly v těchto dovednostech, jež jsou zvláště podstatné mezi muži a ženami, mezi generacemi a jednotlivými sociálními skupinami, a rozdíly v úrovni digitálních dovedností mezi členskými státy si žádají společnou reakci na politické úrovni;
K. vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné, aby vzdělávací zařízení připravovala žáky a studenty tak, aby se vyrovnali se sociálními a ekonomickými změnami, k nimž vede překotný technologický a sociální rozvoj, tím, že je vybaví náležitými dovednostmi pro přizpůsobení se výzvám digitálního věku;
L. vzhledem k tomu, že přístup k internetu a technologickým a digitálním zařízením a jejich využívání proměnily sociální chování a vztahy, zejména v mladší části společnosti;
M. vzhledem k tomu, že dosud nebylo dosaženo cíle, aby do roku 2025 měly všechny školy v EU přístup k internetovému připojení s rychlostí stahování/nahrávání 1 gigabitu dat za sekundu;
N. vzhledem k tomu, že nadměrné používání technologických a digitálních zařízení, jako jsou počítače a tablety, může vést k problémům souvisejícím se zdravím a spokojeností jednotlivce, včetně nedostatku spánku, sedavého životního stylu a závislosti;
O. vzhledem k tomu, že strategie digitálního učení musí brát v úvahu také výzkum nepříznivých účinků, které může mít rané využívání digitálních technologií na vývoj mozku malých dětí;
P. vzhledem k tomu, že digitální technologie by měly být nedílnou součástí přístupu ke vzdělávání, který bude zaměřen na studujícího a bude přiměřený jeho věku, přičemž mohou poskytnout nové a inovativní přístupy k výuce a učení; vzhledem k tomu, že je nezbytné udržovat osobní kontakt mezi studenty a učiteli a upřednostnit spokojenost a zdravý vývoj dětí a dospělých studujících;
Q. vzhledem k tomu, technologie by měly být lépe využívány k podpoře nových pedagogických postupů, které budou klást důraz na účastníky vzdělávání coby aktivní účastníky a budou využívat nástroje vhodné pro metody objevování znalostí (inquiry-based learning) a pracovní prostředí založená na spolupráci;
R. vzhledem k tomu, že základní výuka kybernetické hygieny, kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů a mediální gramotnosti musí být přizpůsobena věku a rozvoji žáků, aby se děti mohly stát kritickými studenty, aktivními občany a uživateli internetu, mohly formovat demokratickou digitální společnost a přijímat informovaná rozhodnutí a aby si uvědomovaly rizika spojená s internetem, jako jsou dezinformace a obtěžování na internetu a zneužívání osobních údajů, a byly schopny jim čelit; vzhledem k tomu, že do učebních osnov pro akademické i odborné vzdělávání je třeba zahrnout výukové programy týkající se kybernetické bezpečnosti;
S. vzhledem k tomu, že kvalitní a inovační digitální učení může být atraktivní a interaktivní, a může tak doplňovat výukové metody založené na výkladu a nabídnout prostředí vhodné ke spolupráci a k vytváření znalostí;
T. vzhledem k tomu, že jsme svědky nárůstu v komerčním využívání vzdělávání velkými digitálními společnostmi, které se snaží ovlivnit výukové postupy zaváděním vybavení, poskytováním softwaru a výukových materiálů či zajišťováním školení učitelů;
U. vzhledem k tomu, že za účelem naplnění očekávání souvisejících s technologiemi potřebují členské státy účinné strategie k vybudování kapacit učitelů a tvůrci politik se musí více snažit zajišťovat podporu tomuto záměru;
V. vzhledem k tomu, že se veřejné knihovny podílí na společném úsilí o obeznámení občanů s digitálními dovednostmi poskytováním otevřených služeb digitální podpory ve společenské a vstřícné atmosféře;
W. vzhledem k tomu, že dospělí, kteří jsou bez práce nebo vykonávají zaměstnání, jež nevyžaduje digitální dovednosti, mohou rychle zaostávat za svými vrstevníky zdatnějšími v digitální oblasti, což zhoršuje jejich pracovní vyhlídky a prohlubuje sociální a ekonomické rozdíly;
X. vzhledem k tomu, že postupná digitalizace práce povede ke ztrátě mnoha profesí a k nárůstu nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že nové profese, které se spolu s digitalizací objeví, mohou některá ztracená pracovní místa nahradit;
Y. vzhledem k tomu, že digitální technologie mohou usnadnit přístup ke znalostem a ke vzdělávání a že používání těchto technologií umožňuje všem vzdělávacím zařízením na různých úrovních, aby byla snadno přístupná a inkluzivní;
Z. vzhledem k tomu, že nebudou-li provedeny vhodné a cílené politiky, utrpí digitální transformací pravděpodobně nejvíce starší osoby a osoby se zdravotním postižením;
AA. vzhledem k tomu, že ženy tvoří pouze 20 % odborníků v oblasti vědy, pouze 27 % absolventů inženýrských oborů[15] a jen 20 % absolventů informatiky[16]; vzhledem k tomu, že podíl mužů pracujících v digitálním odvětví je 3,1krát vyšší než podíl žen; vzhledem k tomu, že pouze 19 % pracovníků v IKT má jako nadřízeného ženu, zatímco v jiných odvětvích je to 45 %;
AB. vzhledem k tomu, že příležitosti k celoživotnímu učení jsou mnohem dostupnější pro vysoce kvalifikované pracovníky[17];
AC. vzhledem k tomu, že průběžné monitorování a hodnocení úrovně digitálních dovedností u organizací i jednotlivců je základním předpokladem pro účinné provádění politiky;
AD. vzhledem k tomu, že zvládnutí základních průřezových dovedností, jako jsou matematická gramotnost, kritické myšlení a sociální komunikační dovednosti, je základním předpokladem pro získání digitálních dovedností a kompetencí;
1. podtrhuje skutečnost, že osvojování digitálních dovedností vyžaduje soudržný celoživotní přístup, který bude zakotven v prostředí formálního, neformálního a informálního vzdělávání, a vyžaduje rovněž politiky a cílené zásahy odpovídající potřebám různých věkových skupin a účastníků vzdělávání;
2. zdůrazňuje potenciál digitálních technologií, pokud jde o podporu přechodu směrem k pedagogickým přístupům, které budou více zaměřeny na studenta, pokud budou tyto technologie začleněny do procesu učení plánovaně a účelně; je přesvědčen, že studující musí být vedeni k inovativním postupům vytváření znalostí založeným na přístupu „zdola nahoru“, má-li dojít ke skutečné transformaci vzdělávání;
3. zdůrazňuje, že transformace vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy na všech úrovních je nezbytná za účelem plného využití příležitostí, které poskytují informační a komunikační technologie a sdělovací prostředky, a za účelem vytvoření dovedností a kompetencí vyžadovaných ke splnění budoucích nároků společnosti a trhu práce; připomíná, že tato transformace musí pokračovat, aby se zaručilo právo na osobní realizaci, nastolila řádná rovnováha mezi náležitými digitálními dovednostmi a dovednostmi potřebnými pro život a podpořila odolnost jednotlivců, kritické myšlení a inovační potenciál;
4. je přesvědčen, že vzdělávací instituce si nemohou dovolit zanedbávat všestranné vzdělávání svých studentů, které zahrnuje pěstování a rozvoj kritického a holistického výhledu, jenž jim umožní prosazovat se jako aktivní občané; chápe, že kritické myšlení nelze posílit pouze výukou digitálních dovedností a že je rovněž potřebné komplexní vzdělávání;
5. zdůrazňuje, že ačkoli je nezbytné zvyšovat základní a pokročilé digitální dovednosti žáků, měly by se přesto i nadále rozvíjet tradiční i humanistické dovednosti;
6. připomíná, že jak Komise uznává ve svém akčním plánu pro digitální vzdělávání pro rok 2018, nemělo by nezbytné přizpůsobení vzdělávacích institucí novým technologiím a inovativním pedagogickým přístupům nikdy být považováno za cíl samo o sobě, nýbrž za nástroj ke zlepšení kvality a inkluzivnosti vzdělávání;
7. uznává, že je zapotřebí více digitálních dovedností, avšak současně zdůrazňuje, že dopad digitálních technologií na vzdělávání není v současnosti snadné posoudit, což znamená, že je nezbytné zohlednit neurologický výzkum účinků digitálních technologií na vývoj mozku; požaduje tedy investice do nezaujatého mezioborového výzkumu, pokud jde o jednotlivé dopady digitálních technologií na vzdělávání, přičemž tento výzkum by měl zahrnovat stanoviska z hlediska andragogiky, pedagogiky, psychologie, sociologie, neurologie a informatiky, tak aby bylo možno co nejhlouběji pochopit, jak mysl dětí a dospělých na digitální prostředí reaguje, s cílem maximalizovat benefity používání digitálních technologií ve vzdělávání a minimalizovat rizika; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat odpovědné využívání digitálních nástrojů, které chrání fyziologický, neurosenzorický a behaviorální vývoj žáků, zejména v dětství, a zajišťuje řádnou rovnováhu v každodenním používání technologií a digitálních zařízení, a to jak ve vzdělávacích zařízeních, tak v soukromém životě;
8. vyjadřuje politování nad tím, že zatímco k využívání internetových a mobilních aplikací a nových technologií, jako je internet věcí, dochází v obecnější míře než kdy jindy, občané, a zejména nezletilí, si často nejsou vědomi rizik spojených s využíváním internetu a nástrojů IKT, jako je zneužívání osobních údajů, všudypřítomné sledování uživatelů a kyberkriminalita; vyzývá proto členské státy, aby ochraně údajů a základní kybernetické hygieně přisoudily náležitý význam ve školních osnovách;
9. vyzývá členské státy, Komisi a vzdělávací instituce, aby zvýšily bezpečí dětí na internetu a aby se zabývaly problémem kybernetické šikany, expozice škodlivému a zneklidňujícímu obsahu a dalšími kybernetickými hrozbami a aby za tímto účelem vypracovaly a zavedly preventivní programy a osvětové kampaně; vyzývá členské státy, aby dále podporovaly kampaň „#SafeInternet4EU“;
10. zdůrazňuje, že k dosažení lepších zkušeností s učením a výsledků učení musí být digitální nástroje přizpůsobeny potřebám studentů, a to je způsob, jak se mohou studenti stát aktivními občany, a nikoli pouze pasivními spotřebiteli technologie;
11. vyslovuje politování nad tím, že navzdory potenciálu digitalizace, pokud jde o zlepšování a podporu různých a personalizovaných metod učení, je dopad digitálních technologií na samotné vzdělávání omezený; vyjadřuje zejména znepokojení nad tím, že investice do informačních a komunikačních technologií (IKT) ve školách a ve střediscích odborné přípravy dosud nevedly ke kýženým změnám ve vzdělávacích postupech; připomíná, že školy a další místa vzdělávání musí podporovat všechny studenty a vzdělávané osoby a reagovat na jejich specifické potřeby vytvořením vhodných a účinných opatření na podporu digitálních dovedností, zejména v případě studentů se zdravotním postižením, menšinových skupin, komunit migrantů, osob, které předčasně ukončily školní docházku, dlouhodobě nezaměstnaných a starších osob; domnívá se, že tato podpora může být usnadněna používáním nových technologií;
12. konstatuje rostoucí rozdíly mezi účastí mužů a žen na digitálním odvětví, pokud jde o vzdělávání, profesní dráhu a podnikání; zdůrazňuje, že při propagaci kariér v oblasti informačních a komunikačních technologií a v digitální oblasti je klíčové zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů a že by mělo být podporováno více studentek a žen v tom, aby realizovaly profesní kariéru v digitální oblasti; zdůrazňuje význam zajištění digitální gramotnosti a zapojení žen a dívek do vzdělávání a odborné přípravy v oblasti informačních a komunikačních technologií; vyzývá členské státy, aby v raných fázích školní docházky zavedly věku odpovídající vzdělávání v oblasti IKT se zvláštním zaměřením na opatření sloužící k překonání rozdílu mezi digitálními dovednostmi žen a mužů a zajištění alternativních přístupových cest k předmětům STEAM pro dívky, neboť genderové stereotypy, které se týkají těchto předmětů, a chybějící ženské vzory jsou pro dívky obvykle překážkou v přístupu; domnívá se, že zdokonalená strategie „Women in Digital“ by spolu s nadcházejícím akčním plánem Komise snížit rozdíly mezi ženami a muži v oblasti nových technologií mohla pomoci oživit snahy v této oblasti;
13. zdůrazňuje, že nedostatek digitálního vybavení a připojení ve školách v členských státech má škodlivý dopad na vzdělávání studentů v oblasti digitálních dovedností a na dostupnost digitálních výukových nástrojů; vyzývá členské státy, aby učinily značné veřejné investice s cílem poskytnout všem školám vysokokapacitní širokopásmové připojení a využít k tomu stávající programy EU, zejména Nástroj pro propojení Evropy, který může podpořit fyzickou infrastrukturu vysokokapacitních širokopásmových sítí, a systém poukázek WiFi4EU; zdůrazňuje, že úsilí v oblasti připojení a financování by se mělo zaměřit zejména na venkovské a znevýhodněné oblasti a na nejvzdálenější a horské regiony;
14. poukazuje na to, že vzdělávací instituce a zařízení odborné přípravy potřebují pomoc Unie a členských států, jakož i úzkou spolupráci všech zúčastněných stran, průmyslových odvětví, místních a regionálních orgánů, komunit a občanské společnosti, aby vyvinuly své vzdělávání v oblasti IKT a médií v souladu se svým specifickým vzdělávacím přístupem a aby zvládly obtížný přechod k digitalizovanějšímu vzdělávacímu prostředí; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je třeba přistupovat k digitální změně ve školství celostním a mezioborovým způsobem;
15. zdůrazňuje, že učitelé a školitelé by měli být ústředním prvkem digitální transformace, a proto je nutné zajistit jim odpovídající počáteční přípravu a průběžné školení, které musí zahrnovat moduly týkající se výukových postupů zaměřených na věk a rozvoj; trvá na tom, že tato odborná příprava vyžaduje čas a že by neměla být dalším úkolem, který půjde nad rámec jejich každodenní činnosti; zdůrazňuje, že pro výuku digitálních dovedností je ještě více než pro výuku jiných základních dovedností, jako je matematická gramotnost a gramotnost, zapotřebí, aby si učitelé průběžně aktualizovali své znalosti a dovednosti; tvrdí proto, že učitelé potřebují odpovídající, pružný a vysoce kvalitní soustavný profesní rozvoj, který bude odpovídat jejich potřebám; má v tomto ohledu kladný pohled na využívání evropských on-line platforem ke zvyšování možností profesního rozvoje a k podpoře výměny osvědčených postupů;
16. konstatuje, že osoby odpovědné za vzdělávání mají nyní větší odpovědnost v důsledku zvýšeného využívání digitálních aplikací ve výuce; domnívá se, že musí být rovněž zapojeny do procesu učení a do používání technologií, protože pokud nebudou mít nezbytné digitální dovednosti, bude pro ně obtížnější zapojit své studenty do procesu učení, což může vést k většímu sociálnímu vyloučení;
17. podporuje provádění opatření týkajících se digitalizace správních postupů ve školách za účelem dalšího snížení administrativní zátěže na všech úrovních, a vybízí k tomu;
18. vybízí členské státy, aby prosazovaly a financovaly regionální a místní iniciativy, které podporují kvalitní výukové postupy zaměřené na posílení inovací;
19. zdůrazňuje význam autonomie škol pro dosažení inovací ve vzdělávání;
20. vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly vhodné pokyny k tomu, jak v oblasti vzdělávání z hlediska zákona uplatňovat výjimky z právních předpisů v oblasti autorského práva, a aby zajistily snadný přístup k licencím pro veřejná a nezisková zařízení formálního a informálního vzdělávání; zastává názor, že učitelé i žáci potřebují jistotu pro používání digitálně přístupných zdrojů a pro získávání a zprostředkovávání dovedností; doporučuje v tomto směru, aby Komise za tím účelem poskytla pokyny pro vzdělávací instituce, pedagogy a studenty;
21. připomíná, že nedostatek digitálních nástrojů pro studenty, kteří se účastní programů mobility, může snižovat kvalitu vzdělávacích zkušeností v Evropě; vyzývá Komisi, aby pokračovala v pilotním projektu evropského elektronického studentského průkazu a pilotním projektu „Erasmus without Papers“ s cílem uvést je do praxe během příštího víceletého programového období; vyzývá členské státy, aby odpovědně a efektivně využívaly finanční podporu Unie a propagovaly možnosti financování u širší veřejnosti a vzdělávacích institucí s cílem zajistit přístup všech občanů k digitálně šířenému vzdělávacímu obsahu, nástrojům a řešením;
22. poukazuje na to, že v souladu s přístupem založeným na celoživotním učení, který je nezbytný pro digitální dovednosti, by vlády měly ve spolupráci se zúčastněnými stranami, jako jsou podniky a organizace občanské společnosti, a prostřednictvím formálního i neformálního učení zajistit udržitelnou digitální transformaci, aby nikdo nezůstal pozadu;
23. zdůrazňuje, že inkluzivnost a inovace by měly být hlavními zásadami pro vzdělávání a odbornou přípravu v digitálním věku; je přesvědčen, že digitální technologie by neměly posilovat stávající nerovnosti, nýbrž by měly být využívány k překlenutí digitální propasti mezi studenty z různých socioekonomických poměrů a regionů EU; zdůrazňuje, že přístup založený na inkluzi musí využít plný potenciál zdrojů, které poskytují nové digitální technologie, včetně individuálně přizpůsobeného vzdělávání a partnerství mezi vzdělávacími institucemi, a že tím může umožnit přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě osobám ze znevýhodněných skupin a osobám s méně příležitostmi a podpořit integraci migrantů a uprchlíků;
24. zdůrazňuje, že podpora digitálních technologií ve vzdělávání neznamená nutně rovný přístup ke vzdělávacím příležitostem a že, ačkoli jsou technologie stále přístupnější, získání základních digitálních dovedností zůstává překážkou a digitální propast stále existuje; poukazuje na to, že podle údajů Eurostatu se digitální propast neuzavírá a 44 % lidí v Evropské unii nemá základní digitální dovednosti[18];
25. zdůrazňuje, že komplexní digitální dovednosti nutné pro efektivní využívání IKT závisí na získání dovedností základních a že ne každý má stejné podmínky, přičemž velké rozdíly jsou na základních úrovních a týkají se zejména znevýhodněných skupin a velkého množství dospělých; zdůrazňuje rovněž, že vzdělanější lidé s využitím internetu získají nové dovednosti a vytvoří nové příležitosti s trojnásobně vyšší pravděpodobností než lidé s nižším vzděláním[19] a že nám hrozí nebezpečí, že se technologie stanou vzdělávacím nástrojem privilegovaných, a nikoli příležitostí pro všechny;
26. zdůrazňuje potřebu změnit instituční a pedagogickou praxi ve školách a v dalších místech vzdělávání, včetně prostředí neformálního učení, tak aby se zajistila větší spravedlivost jejich fungování na základě výrazně diverzifikovaných a hluboce podpůrných struktur pro všechny, a zejména pro ty skupiny osob, jimž hrozí exkluze, jako jsou nezaměstnaní, migranti, nekvalifikovaní, zdravotně postižení a starší lidé;
27. doporučuje členským státům, aby vypracovaly programy digitální gramotnosti v evropských minoritních a regionálních jazycích a aby do osnov škol, univerzit a učňovských zařízení zavedly výuku jazykových technologií a související nástroje; opětovně zdůrazňuje skutečnost, že gramotnost zůstává významným faktorem a absolutně nutným předpokladem pro pokrok v rámci digitálního začleňování komunit;
28. zdůrazňuje, že členské státy by měly poskytovat podporu, kterou vzdělávací zařízení potřebují pro zlepšení digitalizace jazyků v EU; doporučuje, aby školy v celé EU využívaly digitální technologie k většímu provádění přeshraničních vzdělávacích výměn prostřednictvím videokonferencí a virtuálních tříd; zdůrazňuje, že školy v celé EU by mohly využívat přeshraničního přístupu k digitálnímu obsahu;
29. zdůrazňuje klíčovou úlohu knihoven při poskytování digitálních služeb občanům a zpřístupňování on-line učení a on-line služeb v bezpečném prostředí, které je otevřené všem; doporučuje proto, aby toto úsilí bylo řádně financováno z evropských, celostátních, regionálních a místních programů, které se budou vzájemně doplňovat, a aby knihovny získaly širší uznání pro svou zásadní úlohu při rozvíjení mediální gramotnosti;
30. vyzývá k přechodu k intenzivnějším příležitostem v oblasti neformálního učení a profesní přípravy na pracovišti a trvá na tom, že jsou nutné kvalitní a inkluzivní systémy vzdělávání a odborné přípravy s dostatkem finančních zdrojů; je přesvědčen o tom, že zásadní význam mají možnosti rekvalifikace a zvyšování kvalifikace s tím, že programy profesní přípravy na pracovišti budou zahrnovat příslušné digitální dovednosti a bude zajištěno zvláštní školení pro osoby pracující v malých a středních podnicích (MSP); zdůrazňuje význam posílení vazeb mezi vzděláváním a zaměstnáním a úlohu celoživotního profesního vedení a poradenství při podpoře přístupu ke vhodnému, flexibilnímu a vysoce kvalitnímu vzdělávání a profesnímu růstu;
31. zdůrazňuje, že stáže v digitálním odvětví mohou pomoci studentům a mladým dospělým získat praktické digitální dovednosti v zaměstnání; v této souvislosti vítá nový pilotní projekt stáží v digitální oblasti „Digital Opportunity Traineeships“ v rámci programů Erasmus+ a Horizont 2020; vyzývá v tomto směru k novému podnětu v rámci programů nového víceletého finančního rámce (VFR);
32. doporučuje, aby členské státy v úzké spolupráci s místními komunitami a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy poskytly dospělým osobám s omezenými digitálními dovednostmi přístup k možnostem rozšiřování dovedností, které jim umožní získat minimální úroveň digitálních kompetencí;
33. vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s podniky, místními a regionálními komunitami, středisky vzdělávání a odborné přípravy a zúčastněnými stranami z řad občanské společnosti zjistily stávající nedostatky v dovednostech, rozšířily digitální a internetovou gramotnost, posílily mediální gramotnost, zejména mezi nezletilými, a zavedly vysokou úroveň digitální propojenosti a začlenění;
34. vítá účast podnikatelské sféry na zakládání a financování škol;
35. vítá vytvoření strategických partnerství mezi akademickými a výzkumnými institucemi a mezi partnery z veřejné a soukromé sféry jakožto součást klíčové akce 2 programu Erasmus+ v zájmu vytvoření středisek excelence v oblasti IKT a podpory rozvoje technologických startupů;
36. připomíná, že k dosažení pokroku je nezbytné řádné posouzení a monitorování digitálních dovedností; vítá vývoj nástrojů pro organizace (např. rámec digitálních kompetencí a referenční rámec klíčových kompetencí pro celoživotní učení) i jednotlivce (např. nástroj SELFIE), k němuž dochází na úrovni EU; trvá nicméně na tom, že účinné metody hodnocení digitálních dovedností musí být dynamické, flexibilní, neustále aktualizované a uzpůsobené potřebám vzdělávaných osob a musí rovněž dosáhnout mnohem většího rozšíření v celé Unii, a to na celostátní, regionální i místní úrovni;
37. vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí na zajištění toho, aby nástroj sebehodnocení SELFIE byl dostupný v regionálních a minoritních jazycích členských států;
38. vítá větší důraz politiky Unie na digitální dovednosti a vzdělávání, jak dokládá zejména akční plán digitálního vzdělávání, který vychází z řady úspěšných drobných politických iniciativ, jako je Evropský týden programování nebo Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa a Sofijská výzva k přijetí opatření v oblasti digitálních dovedností a vzdělávání; domnívá se, že výuka programování by měla být součástí širšího přístupu ke vzdělávání v oblasti informačních technologií a kritického a počítačového myšlení;
39. poznamenává nicméně, že iniciativy Unie často vycházejí z různých generálních ředitelství Komise, což oslabuje koordinované pojetí politiky v oblasti digitálních dovedností;
40. podporuje navýšení finančních prostředků na digitální dovednosti v příští generaci programů zaštítěných víceletým finančním rámcem; trvá na tom, že v zájmu maximalizace účinnosti financování rozvoje kvalitních digitálních dovedností a dosažení trvalých výsledků pro studenty všech věkových skupin a bez ohledu na jejich dosavadní vzdělání, musí Komise podporovat součinnost a zajistit koordinaci mezi těmito programy, včetně programů Erasmus+, Horizont Evropa, InvestEU a Digitální Evropa; dále zdůrazňuje nutnost vyčlenit v rámci těchto programů a v rámci evropských strukturálních a investičních fondů finanční podporu pro digitalizaci knihoven, archívů a muzeí, aby se rozšířilo a zkvalitnilo jejich využívání ve vzdělávání a v kultuře;
41. zdůrazňuje, že je třeba, aby Unie rozvinula schopnosti v oblasti umělé inteligence, dat velkého objemu, softwareového inženýrství, kvantové výpočetní techniky a internetového designu; v této souvislosti vítá složku programu Digitální Evropa zaměřenou na digitální dovednosti;
42. vyzývá k větší synergii mezi členskými státy EU a širším světem v oblasti internetového vzdělávání a aktivního elektronického občanství prostřednictvím různých mechanismů EU pro vnější akce a programů, jako je např. Erasmus Mundus;
43. zdůrazňuje, že otevřené datové a kolaborativní digitální technologické nástroje a metody mohou umožnit inovace ve vzdělávání a další rozvoj otevřené vědy, čímž přispějí k prosperitě a podnikatelskému duchu evropské ekonomiky; připomíná kromě toho, že sběr údajů o digitalizaci v institucích pro vzdělávání a odbornou přípravu a o využívání digitálních technologií při výuce jsou základními faktory rozhodovacího procesu; doporučuje proto Komisi a členským státům, aby shromáždily údaje o míře připojení institucí pro vzdělávání a odbornou přípravu a o opatřeních pro vydávání digitálně certifikovaných kvalifikací a validování digitálně získaných dovedností, což je cílem akčního plánu digitálního vzdělávání;
44. vyjadřuje politování nad tím, že na úrovni EU nebyla vyvinuta žádná zastřešující strategie pro digitální dovednosti, ačkoliv dopad digitální transformace na vnitřní trh EU je evidentní; domnívá se, že rozdíly mezi členskými státy ukazují na potřebu takové strategie;
45. zdůrazňuje, že by měla být vypracována doporučení pro minimální úroveň digitálních kompetencí, které by si studenti měli během studia osvojit; požaduje tedy, aby byl ve všech členských státech zaveden specifický modul pro oblast IKT, například na základě modulu programu PISA pro IKT, a aby byli do jeho návrhu a provádění zapojeni učitelé; zdůrazňuje, že modul pro IKT by měl být navržen tak, aby zajistil, že vzdělávací zařízení v členských státech usilují o stejnou míru digitálních kompetencí, a to prostřednictvím průběžného posuzování, nikoli přístupu založeného na testování, a že veškeré problémy jsou přesně určeny; vybízí členské státy, aby si vzájemně vyměňovaly získané poznatky a osvědčené postupy, zejména v oblasti pedagogických inovací;
46. domnívá se, že akční plán digitálního vzdělávání by měl být vnímán jako první krok k plnohodnotné strategii EU pro digitální vzdělávání a dovednosti založené na celoživotním učení, která bude jednak moci poskytnout koordinovanější politický rámec a jednak bude možné ji přizpůsobit měnící se realitě; vyzývá proto Komisi, aby kriticky zhodnotila 11 kroků uvedených v akčním plánu, včetně sociální inkluzivity, a mohla se tak připravit na přezkum v polovině období, jenž proběhne v roce 2020; připomíná, že k náležitému přezkumu by měla patřit ochota zaměřit se pouze na kroky s nejlepšími výsledky, upustit od těch, které nepřinášejí výsledky, a případně navrhnout kroky nové; zdůrazňuje, že v plánu nyní očividně chybí zlepšování digitálních dovedností na základě spolupráce s poskytovateli neformálního vzdělávání a u obtížněji dosažitelné dospělé populace;
47. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 42.
- [2] Přijaté texty, P8_TA(2018)0247.
- [3] Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.
- [4] Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 44.
- [5] Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 182.
- [6] Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 76.
- [7] Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 31.
- [8] Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.
- [9] Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15.
- [10] Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
- [11] Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
- [12] Ůř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 1.
- [13] Úř. věst. C 164, 8.5.2018, s. 24.
- [14] http://eskills-scale.eu/fileadmin/eskills_scale/all_final_deliverables/scale_digitalisation_report.pdf
- [15] Evropská komise, Education and Training Monitor 2017 (Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2017).
- [16] Evropská komise, Women in the Digital Age (Ženy v digitálním věku), Lucemburk, 2018.
- [17] Evropská komise, Společná zpráva o zaměstnanosti 2018.
- [18] Eurostat, 2016.
- [19] Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. října 2008 nazvaný The use of ICT to support innovation and lifelong learning for all – A report on progress (Využití IKT na podporu inovačního a celoživotního učení pro všechny – Zpráva o pokroku) (SEC(2008)2629).
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Technologie se vyvíjí rychleji než kdykoli předtím a mění mnoho aspektů našeho života. To platí i pro trh práce: zavádění různých technologií mění většinu profesí ve všech odvětvích.
Máme-li vzdělávat občany, zaměstnance, zaměstnavatele a podnikatele budoucnosti, musí na tuto realitu náležitě reagovat naše školství.
Základní administrativní úkony a sociální interakce, které jsou součástí každodenního života, předpokládají často základní úroveň ovládání digitálních technologií. Na pracovním trhu se automatizace, robotizace a digitalizace projeví ve stávajících profesích. Některé profese možná se vznikem nových povolání zaniknou. Jisté je, že většina profesí a každodenních úkonů se bude se zaváděním technologií ve společnosti a na pracovištích měnit.
Vzhledem ke všem těmto rychlým technologickým změnám se vzdělávací systémy jen obtížně přizpůsobují, a to nejen pokud jde o způsob využití technologií, ale i pokud jde o výuku dovedností a odbornou přípravu učitelů a školitelů, které v této oblasti potřebujeme.
Zpravodajka je proto toho názoru, že tento vývoj je pro nás příležitostí ke změně pojetí vzdělávání v digitální době.
Zpravodajka obzvláště zdůrazňuje tyto postřehy:
I. Osvojování digitálních dovedností jde ruku v ruce s přístupem založeným na celoživotním učení.
Ke splnění nároků je nezbytné nejen transformovat vzdělávací systémy a systémy odborné přípravy na všech úrovních, ale rovněž poskytnout všem věkovým kategoriím možnost zvyšování kvalifikace a rekvalifikace.
II. Školy jsou výchozím bodem získávání digitálních dovedností a učitelé by měli být ústředním prvkem transformace.
Pokud jde o úroveň digitálních dovedností, panují mezi členskými státy velké rozdíly. Výuka digitálních dovedností začíná ve školách. Navzdory výzvám k využití financování z EU a možnostem takového financování však připojení není bohužel zajištěno ve všech školách. Zpravodajka zdůrazňuje, že chybějící připojení vede k chybějící výuce digitálních dovedností.
III. Nejenže digitální transformace vyžaduje výuku digitálních dovedností, ale v důsledku této transformace se mohou dokonce změnit i výukové metody.
Tento potenciál bohužel není plně využíván, neboť je třeba vzdělávat samotné učitele. Zpravodajka trvá na tom, že má-li být tato transformace úspěšná, musí učitelé dostat náležitou pomoc a náležitá školení. Vzhledem k tomu, že učitelé již tak trpí značnou pracovní zátěží, taková školení by neměla představovat další úkol, který ještě zvýší tlak, jenž je na ně vyvíjen.
IV. Je nutné zavést strategii na úrovni Evropské unie.
Na úrovni EU existuje celá řada iniciativ, jako je například nedávný akční plán digitálního vzdělávání, a vznikla také řada slibných, byť drobných iniciativ (např. Evropský týden programování, Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, iniciativy zaměřené na mediální gramotnost). Nicméně mnohé takové iniciativy vycházejí z různých generálních ředitelství Evropské komise. Tento přístup by byl účinnější, pokud by spolu jednotlivé útvary více spolupracovaly a svou činnost vzájemně koordinovaly. Akční plán je třeba považovat za první krok ke strategii, jež bude více zastřešující.
V. Je třeba vyvinout harmonizovanou metodu pro hodnocení digitálních dovedností.
V současné době jsou sice k dispozici nástroje k posouzení úrovně digitálních dovedností, například rámec digitálních kompetencí, avšak tyto nástroje fungují na základě sebehodnocení. Zpravodajka vyzývá k vypracování modulu v rámci programu PISA, který by umožnil testování skutečné úrovně digitálních dovedností. Na základě takového testování by bylo možné poznat výukové metody používané v členských státech i na celosvětové úrovni a poskytnout příležitosti k výměně osvědčených postupů.
Digitální transformace skýtá celou řadu možností pro vzdělávání a ekonomiku. Vyžaduje však náležité politické kroky. Bez takových kroků hrozí vznik nové sociální propasti.
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (10.10.2018)
pro Výbor pro kulturu a vzdělávání
o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU
(2018/2090(INI))
Zpravodaj: Tamás Deutsch
NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje zásadní úlohu vzdělávání, odborné přípravy a rekvalifikace dostupných pro všechny jako nejlepší investice do budoucnosti EU; zdůrazňuje, že vzdělání má strategický význam pro zaměstnatelnost, růst, konkurenceschopnost, inovace a sociální soudržnost; je pevně přesvědčen o tom, že digitalizace má velký dopad na vzdělávací systémy; zdůrazňuje, že význam digitálních kompetencí pro každého jedince narůstá a že tyto kompetence pomohou vytvořit inkluzivní společnost, a poukazuje na to, že v budoucnosti budou téměř všechna povolání, služby i každodenní činnosti vyžadovat digitální dovednosti a digitální gramotnost;
2. zdůrazňuje, že vzhledem k rychlé digitalizaci a společenské transformaci by měl vzdělávací systém již od útlého věku a pak po celý život podporovat osvojení vyváženého souboru dovedností a kompetencí, které zvýší odolnost jedinců, jejich kritické myšlení, dobré životní podmínky a inovační potenciál; zdůrazňuje, že třeba naléhavě usilovat o synergie mezi důležitými digitálními dovednostmi a dovednostmi důležitými pro život[1] a taktéž klíčovými kompetencemi[2] (zejména osobními, sociálními a podnikatelskými);
3. vítá sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022) a návrh Komise na vytvoření programu Digitální Evropa, dále připomíná, že je důležité dokončit jednotný digitální trh pomocí plného využití nových technologií, které jsou nástrojem k podpoření inovací v evropských vzdělávacích systémech, a zdůrazňuje, že je třeba účinně rozvíjet digitální dovednosti; zdůrazňuje, že digitalizaci musí doprovázet podpora vzdělávání, které občanům umožní zvládnout přechod do nových profesí a společenských rolí; poukazuje na to, že digitalizace má na vzdělávací systémy dvojí dopad: zaprvé by občané měli být ve stále digitalizovanějším světě připraveni na celoživotní učení a zadruhé by měla digitalizace proběhnout rovněž v samotných vzdělávacích systémech, tak aby pedagogové byli vybaveni správným souborem dovedností;
4. zdůrazňuje význam vzdělání, které jedincům pomůže účinně využívat informační a komunikační technologie (IKT), připraví je na rychlou adaptaci na změny způsobené digitalizací a umožní jim aktivní účast na utváření procesu digitalizace; dále zdůrazňuje, že je velmi důležité vybudovat dostatečnou infrastrukturu nabízející všem občanům vysoce kvalitní a dostupné propojení a že její rozšíření by mělo být doprovázeno řádným školením, které zajistí její efektivní používání; poukazuje na to, že je třeba překonat digitální propast a zajistit digitální přístupnost tím, že se vytvoří příznivé prostředí pro investice a podpoří digitální infrastruktura, jako jsou vysokokapacitní širokopásmové sítě; zdůrazňuje význam nástroje pro propojení Evropy, který poskytuje fyzickou infrastrukturu pro vysokokapacitní širokopásmové sítě; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit financování a investice do strategických cílů Unie v oblasti připojení;
5. zdůrazňuje zásadní význam vysokokapacitních širokopásmových sítí, kybernetické bezpečnosti, technologie blockchain a umělé inteligence jako páteře budoucích systémů vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že na všech školách, univerzitách a vysokých školách je třeba do výuky zařadit hodiny programování a podpořit školy v účasti na Evropském týdnu programování; vyzdvihuje, že výuka programování může pomoci upozorňovat na nebezpečí podvodů a falešných zpráv na internetu a sociálních sítích, a zdůrazňuje, že je nutné, aby tato výuka byla k dispozici pro osoby, které k těmto systémům nemají přístup prostřednictvím vzdělávacích systémů; zdůrazňuje význam celoživotního učení pro nabytí digitálních dovedností a vytvoření nástrojů potřebných k podpoře procesů, jež souvisejí s umělou inteligencí a kybernetickou bezpečností; zdůrazňuje, že do učebních osnov pro akademické i odborné vzdělávání je třeba zahrnout výukové programy týkající se kybernetické bezpečnosti; požaduje dostatečné investice do výzkumu a inovací, např. do 5G, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti;
6. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné rozvinout plnou škálu digitálních dovedností, které budou jednotlivci a společnosti potřebovat ve stále digitalizovanějším hospodářství; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou v této souvislosti hrát centra pro digitální inovace; zdůrazňuje význam digitálních kompetencí při posuzování spolehlivosti informací on-line; zdůrazňuje, že je důležité navrhnout zvláštní školení pro osoby pracující v malých a středních podnicích a speciální rekvalifikaci nezaměstnaných osob, vypracovat osnovy pro digitální dovednosti a vybudovat všeobecně dostupnou digitální infrastrukturu; zdůrazňuje, že je třeba posílit propojení a aktivní dialog mezi vzdělávacími institucemi a trhem práce, a uznává, že je důležité podporovat učení formou pracovních stáží; konstatuje, že v důsledku digitalizace zmizí některé současné profese a že se v budoucnu objeví nová pracovní místa; připomíná, že je třeba mladé lidi motivovat ke studiu IKT a oborů STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika); vítá iniciativu Digital Opportunity na podporu odborných stáží jako vykročení správným směrem a zdůrazňuje, že v jejím rámci by měl být podporován rovný přístup žen a dívek k digitálním dovednostem a jejich výuka; zdůrazňuje, že by měla být vypracována a do osnov zavedena doporučení pro minimální úroveň digitálních kompetencí, které by si studenti měli během studia osvojit, a že učební osnovy by měly zahrnovat výklad o ochraně soukromí, bezpečnosti a základním zabezpečení, které uživatele ochrání před nekalými aktivitami; zdůrazňuje, že je třeba posílit podnikatelské schopnosti a podnikatelského ducha a podporovat digitální podnikání; zdůrazňuje úlohu Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a znalostních a inovačních společenství při propojování podniků, výzkumu a vzdělávání do znalostního trojúhelníku; upozorňuje na úlohu vysokoškolských inkubátorů a zdůrazňuje, že na evropských univerzitách je třeba rozvíjet více inkubačních programů;
7. zdůrazňuje, že digitalizace na pracovišti přináší změny a výzvy pro lidské zdroje, které se tomuto procesu musí přizpůsobit; zdůrazňuje proto, že je důležité podporovat odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání zaměřené na rozvoj digitálních dovedností v součinnosti s rozvojem dovedností potřebných pro život a klíčových kompetencí, které jsou rozhodující pro odolnost, posílení postavení a dobré životní podmínky zaměstnanců na pracovišti, které prochází transformací;
8. připomíná, že digitální technologie a přístup k údajům umožňují inovace ve vzdělávání; zdůrazňuje význam veřejně přístupných dat jako vzdělávacího zdroje a rovněž nástroje pro další rozvoj otevřené vědy.
INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
Datum přijetí |
9.10.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
48 1 3 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Jonathan Bullock, Jerzy Buzek, Reinhard Bütikofer, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Theresa Griffin, Igor Gräzin, András Gyürk, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Tilly Metz, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Julia Reda, Paul Rübig, Sven Schulze, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Lieve Wierinck, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho, Pilar del Castillo Vera |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Pilar Ayuso, Pervenche Berès, Tamás Deutsch, Jens Geier, Françoise Grossetête, Benedek Jávor, Werner Langen, Sofia Sakorafa |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
|
48 |
+ |
|
|
ALDE |
Fredrick Federley, Igor Gräzin, Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Lieve Wierinck |
|
|
EKR |
Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski |
|
|
ENF |
Angelo Ciocca, Barbara Kappel, Christelle Lechevalier |
|
|
ELS |
Pilar Ayuso, Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Tamás Deutsch, Christian Ehler, Françoise Grossetête, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Nadine Morano, Paul Rübig, Sven Schulze, Vladimir Urutchev |
|
|
S&D |
Zigmantas Balčytis, Pervenche Berès, Jens Geier, Theresa Griffin, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Csaba Molnár, Dan Nica, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho |
|
|
Zelení/ALE |
Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Benedek Jávor, Tilly Metz, Julia Reda |
|
|
1 |
- |
|
|
EFDD |
Dario Tamburrano |
|
|
3 |
0 |
|
|
EFDD |
Jonathan Bullock |
|
|
ESL/SZL |
Jaromír Kohlíček, Sofia Sakorafa |
|
Vysvětlivky symbolů:
+ : pro
- : proti
0 : zdržení se hlasování
- [1] Dovednosti potřebné pro život jsou Světovou zdravotnickou organizací definovány jako „schopnost přizpůsobivého a pozitivního chování, která jednotlivcům umožňuje účinně se vypořádat s nároky a problémy každodenního života. [...] Klíčový soubor dovedností potřebných pro život zahrnuje: rozhodování, řešení problémů, kreativní myšlení, účinnou komunikaci, dobré mezilidské vztahy, sebeuvědomění, empatii a zvládání emocí a stresu“.
- [2] Doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení přijaté dne 22. května 2018.
INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
Datum přijetí |
20.11.2018 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
26 0 1 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Rupert Matthews, Luigi Morgano, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Norbert Erdős, Santiago Fisas Ayxelà, Dietmar Köster, Emma McClarkin, Michel Reimon |
||||
|
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Nicola Danti, Tomáš Zdechovský |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
|
26 |
+ |
|
|
ALDE |
Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom |
|
|
EKR |
Angel Dzhambazki, Emma McClarkin, Rupert Matthews |
|
|
EFDD |
Isabella Adinolfi |
|
|
ESL/SZL |
Nikolaos Chountis |
|
|
ELS |
Norbert Erdős, Santiago Fisas Ayxelà, Svetoslav Hristov Malinov, Sabine Verheyen, Theodoros Zagorakis, Tomáš Zdechovský, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver |
|
|
S&D |
Silvia Costa, Nicola Danti, Damian Drăghici, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Dietmar Köster, Luigi Morgano, Julie Ward |
|
|
Zelení/ALE |
Michel Reimon, Helga Trüpel |
|
|
0 |
- |
|
|
|
|
|
|
1 |
0 |
|
|
ENF |
Dominique Bilde |
|
Vysvětlivky symbolů:
+ : pro
- : proti
0 : zdržení se hlasování