ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU
27.11.2018 - (COM(2018)0447 – C8‑0258/2018 – 2018/0236(COD)) - ***I
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Massimiliano Salini
- NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
- VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
- STANOVISKO Rozpočtového výboru
- STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
- STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
- STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
- POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
- JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU
(COM(2018)0447 – C8‑0258/2018 – 2018/0236(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0447),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 189 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0258/2018),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0405/2018),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh legislativního usnesení Právní východisko 5 a (nové) | |
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300), |
Pozměňovací návrh 2 Návrh legislativního usnesení Právní východisko 5 b (nové) | |
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0306), |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků. |
(1) Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků. Zároveň je důležité vytvářet vhodné podmínky pro zajištění rovných podmínek podniky činné v kosmickém odvětví. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2) Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví jsou v mnoha případech zbožím dvojího užití. Možností, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by se proto mělo využít. |
(2) Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví jsou v mnoha případech zbožím dvojího užití. Možností, které vesmír a autonomní přístup do vesmíru nabízejí pro bezpečnost a nezávislost Unie a jejích členských států, by se proto mělo využít. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být zdokonaleny, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v Arktidě, bezpečnost a obrana. |
(3) Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Je zapotřebí zajistit a rovněž zlepšit kontinuitu a využívání uvedených iniciativ, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority. Program by měl podporovat kosmické služby, aby mohli všechny členské státy a jejich občané plně využívat jeho výhod. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(4) Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. |
(4) Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, včetně alternativních technologií vypouštění do vesmíru a inovativních systémů nebo služeb, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(5) Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno zřízením kosmických center, která propojují kosmické, digitální a uživatelské odvětví. Unie by měla podporovat expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a vytvářením inovačních partnerství (přístup první smlouvy). |
(5) Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno iniciativami jako kosmická centra, která propojují kosmické, digitální a uživatelské odvětví. Kosmická centra by měla spolupracovat s centry digitálních inovací v zájmu podpory podnikání dovedností. Unie by měla podporovat vytváření a expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a vytvářením inovačních partnerství (přístup první smlouvy). |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(6) Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev má kosmický program Unie („program“) silný mezinárodní rozměr. Proto by Komise měla být schopna jménem Unie řídit a koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů, propagovala technologii a průmysl Unie a podporovala spolupráci v oblasti odborné přípravy, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran. Je obzvláště důležité, aby Unie byla zastoupena Komisí v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat nebo v příslušných odvětvových orgánech OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství, jakož i v rámci Světové meteorologické organizace. |
(6) Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev má kosmický program Unie („program“) silný mezinárodní rozměr. Proto by Komise měla být schopna jménem Unie řídit a koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů. Komise by měla posilovat ekonomickou diplomacii s cílem propagovat technologii a průmysl Unie a podporovat spolupráci v oblasti odborné přípravy, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran a spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní úrovni. Je obzvláště důležité, aby Unie byla zastoupena Komisí v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat nebo v příslušných odvětvových orgánech OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství, jakož i v rámci Světové meteorologické organizace. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(7) Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN. |
(7) Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru, zejména při hledání řešení proti šíření kosmického smetí, a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN, včetně Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(8) Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné nákladové položky, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. |
(8) Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné náklady, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. Je důležité zajistit návaznost mezi řešeními vytvořenými prostřednictvím programu Horizont Evropa a dalších programů Unie a složkami programu. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10a) V kosmickém odvětví Unie je zaměstnáno zhruba 200 000 odborníků. Je proto nezbytné pokračovat v rozvoji nejmodernější infrastruktury tohoto odvětví, a tím stimulovat hospodářské činnosti na začátku a na konci hodnotového řetězce. Navíc aby bylo možné zajistit konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu v budoucnu, měl by tento program podporovat rozvoj vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, jakož i vzdělávání a odbornou přípravu, a to se zvláštním zaměřením na dívky a ženy s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13a) Program by měl využívat synergií mezi kosmickým odvětvím a odvětvím dopravy, s ohledem na to, že kosmické technologie plní strategickou úlohu, díky které je pozemní, námořní, letecká a kosmická doprava inteligentnější, účinnější, bezpečnější, zabezpečenější, udržitelnější a integrovanější a rostoucí a inovativní odvětví dopravy zároveň klade větší požadavky na inovativní a aktuální kosmické technologie. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(14) Jakékoli příjmy pocházející z programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře cílů programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů. |
(14) Příjmy pocházející ze složek programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře a dosažení cílů programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(16) Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie. |
(16) Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek, zvláště pro malé a střední podniky a začínající podniky. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(25) Řádná správa programu vyžaduje striktní dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zdvojování úsilí a omezila se překročení nákladů a zpoždění. |
(25) Řádná správa programu vyžaduje striktní dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zdvojování úsilí a omezila se překročení nákladů a zpoždění a měla by usilovat o stanovení přednostního využívání stávajících evropských infrastruktur a rozvoj evropských průmyslových a profesních odvětví. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(25a) Kosmické programy vycházejí z potřeb uživatelů, a tudíž pro své provádění a vývoj vyžadují průběžné účinné zapojení zástupců uživatelů. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(26) Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění, a mělo by se požadovat, aby s Unií na podpoře služeb a aplikací programu plně spolupracovaly. Komise by měla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, mohla by členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu a mohla by využívat jejich pomoci. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny způsobem, který umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra15. |
(26) Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění, a mělo by se požadovat, aby s Unií na podpoře služeb a aplikací programu plně spolupracovaly. Komise by měla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, mohla by členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu a mohla by využívat jejich pomoci. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby měly přiměřenou ochranu, která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra15. |
__________________ |
__________________ |
15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7). |
15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7). |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(27) Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží program provádět, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní technické a provozní specifikace nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. |
(27) Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží dohlížet na provádění programu, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(28) Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnost. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s bezpečností a podporou programu. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku vztahujících se na různé další zvláštní úkoly související s programem. |
(28) Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnost, kybernetickou bezpečnost a propagaci služeb a navazujícího odvětví. Agentura by proto měla být pověřena úkoly souvisejícími s těmito oblastmi. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Agentuře by na základě jejích pozitivních výsledků při podpoře užívání a zavádění systémů Galileo a EGNOS na trh a za účelem podpory programů jako balíčku rovněž mělo náležet vykonávání propagačních činností a činností spojených s komercializací týkajících se programu Copernicus. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku vztahujících se na různé další zvláštní úkoly související s programem. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(29) Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat veškeré odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením je důležité uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 5 této dohody. Jelikož však Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států důležité, aby taková dohoda byla podmíněna zavedením vhodných provozních pravidel v Evropské kosmické agentuře. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie. |
(29) Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat veškeré odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením je důležité uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 5 této dohody. Jelikož Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států důležité, aby taková dohoda zahrnovala požadavky týkající se provozních pravidel v Evropské kosmické agentuře. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(31) Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy a civilní a vojenskou sférou by příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení / útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, měly zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura a Evropská obranná agentura měly v příslušných případech zastupovat civilní a vojenské uživatelské skupiny a mohou monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků. |
(31) Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy by příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, měly zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura měla zastupovat uživatelskou skupinu a může monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků. |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(36) Aby se zajistilo bezpečné předávání informací, měla by být zavedena vhodná pravidla, která zajistí rovnocennost bezpečnostních pravidel pro různé veřejné a soukromé subjekty, jakož i pro fyzické osoby, které jsou do provádění programu zapojeny. |
(36) Aby se zajistilo bezpečné předávání informací, měla by být zavedena vhodná pravidla, která zajistí rovnocennost bezpečnostních pravidel pro různé veřejné a soukromé subjekty, jakož i pro fyzické osoby, které jsou do provádění programu zapojeny, a zavedeno několik úrovní přístupu k informacím a implicitně bezpečnost přístupu k informacím. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(36a) Kybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur, ať už pozemních, nebo kosmických, je klíčem k zajištění kontinuity provozních činností systémů, jejich účinné schopnosti provádět úkoly nepřetržitě a poskytovat požadované služby. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(38) Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace, nemluvě o synergiích s činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii. |
(38) Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace. Družicová navigace hraje rovněž úlohu v souvislosti s bezpečností Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii. |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(40) Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, s cílem pokrýt uvedená území do konce roku 2025. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení [2018/XXXX] [nařízení o agentuře EASA] a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. |
(40) Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, s cílem pokrýt uvedená území do konce roku 2025. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/11391a a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo a výkonnosti v oblasti bezpečnosti pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. |
|
_________________ |
|
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1). |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(40a) Služba EGNOS může být přínosná pro přesné zemědělství a může evropským zemědělcům napomáhat při odstraňování odpadu, snižování nadměrného používání hnojiv a herbicidů a optimalizaci výnosů. EGNOS má již nyní početnou „komunitu uživatelů“, ale množství zemědělských strojů kompatibilních s technologií navigace je omezenější. Tuto otázku je třeba řešit. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(41) Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna kontinuita, udržitelnost a budoucí dostupnost služeb poskytovaných systémy Galileo a EGNOS. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů. |
(41) Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna kontinuita, udržitelnost, bezpečnost, spolehlivost, přesnost a budoucí dostupnost služeb poskytovaných systémy Galileo a EGNOS. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů. |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(44a) Příslušné orgány by měly v zájmu podpory využívání služeb složek Galileo a EGNOS a podpory navazujících služeb, především v odvětví dopravy, vytvořit společné normy a certifikace na mezinárodní úrovni. |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 45 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(45) S ohledem na význam, jaký má pro systémy Galileo a EGNOS jejich pozemní infrastruktura, a na její dopad na bezpečnost těchto systémů by umístění této infrastruktury měla určit Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(46) Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS, zejména v oblasti bezpečnosti, by se mělo podporovat využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie, je-li to odůvodněné a přínosné. |
(46) Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS, zejména v oblasti bezpečnosti, by se mělo začlenit využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo do jiných politik Unie, je-li to možné. Podpora využívání těchto služeb ve všech členských státech rovněž představuje důležitou fázi. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(47) Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, civilní ochrany, bezpečnosti a digitální ekonomiky. |
(47) Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, včetně zemědělství, biologické rozmanitosti, využívání půdy, lesnictví, rozvoje venkova a rybolovu, změny klimatu, kulturního dědictví, civilní ochrany, bezpečnosti, mimo jiné bezpečnosti infrastruktury, a digitální ekonomiky. |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(48) Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/201417, kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech18, kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, a měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie19. V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT20, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES21. Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus. |
(48) Stávající kapacity by měly být postaveny na nových prostředcích, které by měly být doplněny a které mohou být společně rozvíjeny v rámci odpovědných subjektů. Za tímto účelem by Komise měla úzce spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou, členskými státy a případně i dalšími subjekty, které vlastní příslušné prostředky ve vesmíru a prostředky in situ. Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/201417, kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech18, kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, a měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie19. V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT20, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES21. Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus. |
__________________ |
__________________ |
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44). |
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44). |
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1). |
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1). |
19 Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018) 237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018) 232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018) 8 final). |
19 Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018) 237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018) 232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018) 8 final). |
20 Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites). |
20 Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites). |
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). |
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 49 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(49a) Plný potenciál programu Copernicus, pokud jde o společnost a hospodářství Unie, by měl být nad rámec přímých příjemců zcela uvolněn prostřednictvím intenzivnějších opatření týkajících se rozšiřování uživatelské základy, což vyžaduje další kroky k tomu, aby údaje mohly být poskytnuty nespecialistům, což povede ke stimulaci růstu, vytváření pracovních míst a předávání znalostí. |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 52 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(52) S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti. |
(52) S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí, jejichž proveditelnost v současnosti zkoumá Evropská kosmická agentura, zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti. |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 53 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(53) V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj hlavních služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o stavu atmosféry; informace o stavu oceánů; informace na podporu monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb. |
(53) V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj hlavních služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o stavu atmosféry, včetně kvality ovzduší; informace o stavu oceánů; informace na podporu monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb. |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 54 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(54a) Aby bylo možné dosáhnout cílů složky Copernicus udržitelným způsobem, existuje možnost zřídit výbor (podvýbor složky Copernicus), který by byl Komisi nápomocen při zajišťování koordinace příspěvků Unie, uživatelských fór, členských států a mezivládních organizací, jakož i soukromého sektoru do složky Copernicus, přičemž se maximálně využije stávajících kapacit a určí se nedostatky, jež je třeba na úrovni Unie řešit. |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 55 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(55) Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by Komise a její pověřené subjekty poskytující služby měly úzce spolupracovat s různými uživatelskými skupinami v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus. |
(55) Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by agentura a pověřené subjekty složky Copernicus měly úzce spolupracovat s různými uživatelskými skupinami v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat v zájmu evropských občanů využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus. |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 56 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(56a) Členské státy, Komise a odpovědné subjekty by měly v rámci složky Copernicus pravidelně pořádat informační kampaně týkající se přínosu programu, a umožnit všem potenciálním uživatelům přístup k příslušným informacím a údajům. |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 57 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(57a) Služby pro změnu klimatu složky Copernicus, přestože jsou stále v předprovozní fázi, jsou již na dobré cestě, neboť počet uživatelů se mezi lety 2015 a 2016 zdvojnásobil. Veškeré služby pro změnu klimatu by měly být co nejdříve plně v provozu, a zajišťovat tak nepřetržitý tok údajů nezbytných pro účinné zmírňování změny klimatu a činnosti týkající se přizpůsobení se účinkům změny klimatu. |
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 59 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(59) Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země. |
(59) Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních a regionálních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země. |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Bod odůvodnění 59 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(59a) Vzhledem k velkému potenciálu, jaký skýtají satelitní snímky pro udržitelné a účinné řízení zdrojů, neboť dodávají spolehlivé a včasné informace například o stavu plodin a půdy, tato služba by mohla být rozšířena tak, aby plnila potřeby konečných uživatelů a zajišťovala propojování údajů. |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Bod odůvodnění 62 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(62) V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru24, zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným majetkem, a jeho využití. |
(62) V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU24 zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným majetkem, a jeho využití. Úkolem SST je také usnadnit přípravu projektů „čištění“ oběžné dráhy Země |
__________________ |
__________________ |
24 Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227. |
24 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227). |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Bod odůvodnění 63 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(63) Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že SST je systém, který vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti. |
(63) Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. Tento katalog by se mohl řídit příkladem jiných zemí úspěšných v kosmické oblasti a zveřejnit některá ze svých dat pro nekomerční a výzkumné použití. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že SST je systém, který vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti a přenosu relevantních informací pro veřejné orgány a od nich s cílem zlepšit účinnost systému. |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Bod odůvodnění 67 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(67) Navíc by složka SST měla rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období. |
(67) Navíc by složka SST měla rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami zaměřenými na podporu rozvoje a zavádění technologických systémů určených k aktivnímu odstraňování kosmického smetí. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období. |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Bod odůvodnění 70 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(70) Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států a zapojení soukromého sektoru. |
(70) Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států, mezinárodních organizací a zapojení soukromého sektoru. |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Bod odůvodnění 73 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(73) GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat pro tři hlavní skupiny: řešení krizí, jež může zahrnovat civilní a vojenské společné bezpečnostní a obranné mise a operace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry) a kosmické infrastruktury. |
(73) GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat pro tři hlavní skupiny: řešení krizí, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, digitální infrastrukturu (např. datová centra, servery), kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry, jako jsou přehrady) a kosmické infrastruktury. |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Bod odůvodnění 78 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(78) Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM většině uživatelů umožňuje i nadále využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM, využívají-li technologií Unie. |
(78) Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM by měl uživatelům i nadále umožňovat využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM. |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Bod odůvodnění 86 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(86) Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa, zejména pro účely udržitelného zásobování potravinami a přírodními zdroji, monitorování klimatu, inteligentních měst, automatizovaných vozidel, bezpečnosti nebo zvládání katastrof. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus. |
(86) Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Je důležité zajistit kontinuitu mezi řešeními vyvinutými v rámci programu Horizont Evropa a činnostmi složek programu. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení v rámci hlavních evropských politik prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus. |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Bod odůvodnění 87 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(87) Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny. |
(87) Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací a kybernetickou bezpečností. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny. |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Bod odůvodnění 88 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(88) Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by Agentura pro evropský GNSS měla být od nynějška změněna. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí. |
(88) Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by Agentura pro evropský GNSS měla být od nynějška změněna. V případech, kdy Komise pověřuje úkoly agenturu, by měla zajistit odpovídající finanční prostředky na řízení a provádění těchto úkolů, včetně dostatečných lidských a finančních zdrojů. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí. |
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2) „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi; |
2) „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi či vesmírné infrastruktury; |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5) „získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí holistický přístup k hlavním kosmickým rizikům, která zahrnují kolize mezi družicemi a kosmickým smetím, úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa; |
5) „získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí komplexní znalost hlavních kosmických rizik, která zahrnují kolize mezi družicemi a kosmickým smetím, úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa, a porozumění jim; |
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6) „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; |
6) „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje a/nebo rozpočtové záruky z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 10 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
10) „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“); |
10) „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů, včetně kosmického smetí, získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“); |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 14 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
14a) „informacemi třetích stran v rámci složky Copernicus“ se rozumí informace licencované a poskytované k použití v rámci činností složky Copernicus, které pocházejí z jiných zdrojů než družic Sentinel; |
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
„hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, což zahrnuje orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování environmentální politiky, politiky civilní ochrany a bezpečnostní politiky; |
„hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, což zahrnuje orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování environmentální politiky, politiky civilní ochrany, politiky v oblasti bezpečnosti, včetně bezpečnosti infrastruktur, a bezpečnostní politiky; |
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 – pododstavec 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
„hlavními službami složky Copernicus“ se rozumí provozní služby zahrnuté ve složce týkající se zpracování údajů a informací nebo ve složce služeb, které jsou obecným a společným zájmem členských států a Unie; |
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
23a) „kosmickým odvětvím“ se rozumí |
|
„základní odvětví“ zahrnující činnosti vedoucí k operačnímu kosmickému systému a zkoumání kosmu; |
|
„navazující odvětví“ zahrnující činnosti spojené s využíváním satelitních údajů na rozvoj výrobků a služeb spojených s kosmem koncovým uživatelům. |
Odůvodnění | |
Kosmické odvětví by mělo být dále definováno a rozlišeno na základní a navazující odvětví. | |
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“); |
a) autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a případně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“); |
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, který poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“); |
c) autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, který poskytuje geoinformační data a služby založené na politice bezplatného a otevřeného přístupu k datům, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“); |
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním aktivních a neaktivních celistvých kosmických objektů, vyřazených stupňů nosných raket, smetí a úlomků smetí, které obíhají okolo Země, a doplněné o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí a monitorování rizika blízkozemních těles („NEO“) blížících se k Zemi („SST“); |
d) systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním aktivních a neaktivních celistvých kosmických objektů a kosmického smetí, které obíhají okolo Země, a doplněné o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí a monitorování rizika blízkozemních těles („NEO“) blížících se k Zemi („SST“); |
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění efektivního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního kosmického odvětví. |
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění autonomního přístupu do vesmíru, pro řešení kybernetických hrozeb, pro podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví, na začátku i na konci hodnotového řetězce, a pro podporu vesmírné diplomacie. |
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Program má tyto obecné cíle: |
1. (Netýká se českého znění.) |
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie, a to i pokud jde o změnu klimatu a bezpečnost a obranu; |
a) poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie včetně změny klimatu; a podporovat schopnost Unie a jejích členských států přijímat nezávislá rozhodnutí podložená důkazy; |
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) maximalizovat socioekonomické přínosy, a to rovněž prosazováním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu; |
b) maximalizovat socioekonomické přínosy, zejména posílením evropského navazujícího odvětví, což umožní růst a vytváření pracovních míst v Unii, a prosazováním co nejširšího využívání služeb a dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu, a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni; |
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, její svobodu jednání a její strategickou autonomii, zejména z technologického hlediska a hlediska rozhodování podloženého důkazy; |
c) posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, včetně kybernetické bezpečnosti,, její strategickou autonomii, zejména z průmyslového a technologického hlediska; |
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) posilovat evropské průmyslové a vědecké prostředí ve vesmírné oblasti vytvořením uceleného rámce, který propojí excelenci evropského vzdělávání a know-how, rozvoj projektů na vysoké úrovni, kapacity v oblasti výroby a strategické plánování nezbytné v tomto čím dál tím více konkurenčním odvětví; |
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o změnu klimatu a udržitelný rozvoj. |
d) prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o udržitelný rozvoj; |
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) posilovat vesmírnou diplomacii Unie a podporovat mezinárodní spolupráci v zájmu zvyšování povědomí o vesmíru jakožto společném dědictví lidstva; |
Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
db) prosazovat unijní technologie a průmysl a podporovat zásadu vzájemnosti a spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní úrovni; |
Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d c (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
dc) posílit bezpečnost Unie a jejích členských států v různých oblastech, zejména v odvětví dopravy (letecká doprava, včetně bezpilotních prostředků, železniční doprava, námořní doprava, silniční doprava, autonomní řízení), budování a monitorování infrastruktury, pozemního monitorování a životního prostředí. |
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) pokud jde o Galileo a EGNOS: poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby; |
a) pokud jde o Galileo a EGNOS: dlouhodobě a průběžně poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby; |
Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiky; |
b) pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik a opatření Unie a jejích členských států, které vycházejí z potřeb uživatelů; |
Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles; |
c) pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, kosmické smetí, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles; |
Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. e | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) přispívat, je-li to nutné pro potřeby programu, k autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti přístupu do vesmíru; |
e) zajistit autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti přístupu do vesmíru; |
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. f | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
f) podporovat a posilovat konkurenceschopnost, podnikání, dovednosti a inovační kapacitu právnických a fyzických osob z Unie, které jsou činné nebo by chtěly být činné v tomto odvětví, se zvláštním ohledem na postavení a potřeby malých, středních a začínajících podniků. |
f) podporovat rozvoj silné a konkurenceschopné kosmické ekonomiky Unie a maximalizovat příležitosti pro unijní podniky všech velikostí a pro všechny regiony Unie. |
Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Program podpoří: |
Program v součinnosti s dalšími programy Unie a Evropské kosmické agentury a systémy financování podpoří: |
Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) poskytování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu; |
a) poskytování služeb vypouštění do vesmíru pro účely programu včetně sdružených služeb vypouštění do vesmíru pro účely Unie a na vyžádání i pro další subjekty s přihlédnutím k základním bezpečnostním zájmům Unie v souladu s článkem 25 s cílem posílit konkurenceschopnost evropských nosných raket a průmyslu na globálním trhu; |
Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru; |
b) vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru, včetně alternativních technologií pro vypouštění do vesmíru a inovačních systémů nebo služeb s přihlédnutím k základním bezpečnostním zájmům Unie a jejích členských států v souladu s článkem 25; |
Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) je-li to nutné pro potřeby programu, nezbytné úpravy pozemní kosmické infrastruktury. |
c) je-li to nutné pro cíle programu, nezbytnou podporu pro údržbu, úpravy a rozvoj pozemní kosmické infrastruktury, včetně stávající infrastruktury, rozsahů raket a výzkumných středisek. |
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 6 – nadpis | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Opatření na podporu inovativního kosmického odvětví Unie |
Opatření na podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví Unie |
Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) inovační činnosti pro co nejlepší využití kosmických technologií, infrastruktur nebo služeb; |
a) inovační činnosti pro co nejlepší rozvoj a využití kosmických technologií, infrastruktur nebo služeb; |
Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. a a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
aa) vhodná opatření k usnadnění přijímání inovativních řešení vyplývajících z činností v oblasti výzkumu a inovací, zejména prostřednictvím synergií s dalšími fondy Unie, jako jsou program Horizont Evropa a fond InvestEU, s cílem podpořit rozvoj navazujících odvětví všech složek programu; |
Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. a b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ab) posílení evropského kosmického odvětví na vývozním trhu; |
Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) zřizování inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím za účelem vývoje inovativních produktů nebo služeb a pro následné zakoupení výsledné dodávky nebo služeb; |
b) zřizování inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím za účelem vývoje inovativních produktů nebo služeb a pro následné zakoupení výsledných produktů nebo služeb pro potřeby programu; |
Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) navrhování, testování, zřizování a zavádění interoperabilních vesmírných řešení založených na datech pro veřejné služby, prosazování inovací a zřizování společných rámců za účelem využití plného potenciálu služeb veřejné správy pro občany a podniky; |
Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) podnikání, od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a dalšími ustanoveními o přístupu k finančním prostředkům uvedenými v článku 18 a hlavě III kapitole I; |
c) podnikání, a to i od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a na základě dalších ustanovení o přístupu k finančním prostředkům uvedených v článku 18 a hlavě III kapitole I; |
Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) spolupráci mezi podniky ve formě kosmických center, které na regionální a národní úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví a uživatele a poskytují podporu občanům a podnikům, a přispívají tak k podpoře podnikání a dovedností; |
d) spolupráci ve formě sítě kosmických center, která zejména na regionální a národní úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví a uživatele a poskytují podporu, zařízení a služby občanům a podnikům, a přispívají tak k podpoře podnikání a dovedností; posílení spolupráce mezi kosmickými centry a centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Digitální Evropa; |
Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) možné vypracování strategie „přístup první smlouvy“ se všemi příslušnými subjekty z veřejného a soukromého sektoru s cílem podporovat rozvoj začínajících podniků v oblasti vesmíru; |
Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
db) synergie s odvětvím dopravy a s kosmickým a digitálním odvětvím s cílem podpořit širší užívání nových technologií (např. e-call, digitální tachograf, dohled nad dopravou a její řízení, autonomní řízení, samořiditelné vozy a drony) a věnovat se potřebám zabezpečené a bezproblémové konektivity, solidnějšího určováním polohy, intermodality a interoperability, a zvýšit tak konkurenceschopnost dopravních služeb a celého odvětví; |
Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. e | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; |
e) poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvinout vyspělé dovednosti; |
Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. f | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
f) přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením; |
f) přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením pro odborníky ze soukromého a veřejného sektoru, studenty a podnikatele; |
Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc; |
c) neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc nebo případně přístup k citlivým nebo utajovaným informacím; |
Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) v případě potřeby chrání strategické a svrchované zájmy Unie ve všech dotčených oblastech, včetně evropské strategické autonomie v oblasti technologií či průmyslu. |
Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v prvním odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU. |
3. Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v druhém odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví a využívání těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS a udělovat povolení k jejich používání v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU. |
Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Služby, data a informace poskytované složkami programu jsou poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel. Za tímto účelem učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli vhodným způsobem informováni o absenci takové záruky. |
Služby, data a informace poskytované složkami programu jsou poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel, pokud tuto záruku nevyžaduje platný zákon Unie týkající se poskytování dotčených služeb. Za tímto účelem učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli vhodným způsobem informováni o absenci takové záruky. |
Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16] miliard EUR v běžných cenách. |
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16,9] miliardy EUR v běžných cenách. |
Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) Copernicus: [5,8] miliardy EUR; |
b) Copernicus: [6] miliard EUR; |
Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) SSA/GOVSATCOM: [0,5] miliardy EUR. |
c) SSA/GOVSATCOM: [1,2] miliardy EUR. |
Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Průřezové činnosti podle článku 3 jsou financovány v rámci složek programu. |
2. Průřezové činnosti podle článků 3, 5 a 6 jsou financovány v rámci složek programu. |
Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) prosazují ve všech členských státech v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků a dalších hospodářských subjektů, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky; |
a) prosazují v celé Unii a v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast všech hospodářských subjektů a zejména začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky; |
Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) podporují autonomii Unie, zejména z technologického hlediska; |
d) podporují strategickou autonomii Unie, zejména z průmyslového a technologického hlediska v celém hodnotovém řetězci; |
Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) dodržují zásady otevřeného přístupu a spravedlivé hospodářské soutěže v rámci celého dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování transparentních a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňujících rovné podmínky všem potenciálním uchazečům; |
Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Aby podpořil nové účastníky na trhu a malé, střední a začínající podniky a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně strategické autonomie Unie, může veřejný zadavatel po uchazeči požadovat, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče. |
1. Aby podpořil nové účastníky na trhu, zejména malé, střední a začínající podniky a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně strategické autonomie Unie, veřejný zadavatel po uchazeči požaduje, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče. |
Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Veřejný zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek v rámci zakázky v rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu. |
2. Veřejný zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek odvětví v rámci zakázky na všech úrovních, v souladu s odstavcem 1, v rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu. |
Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Uchazeč odůvodní jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1. |
3. Uchazeč odůvodní a veřejný zadavatel posoudí jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1. |
Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
V případě společné výzvy se stanoví společný postup pro výběr a hodnocení návrhů. Postupy musí zahrnovat vyváženou skupinu odborníků jmenovaných každou stranou. |
V případě společné výzvy se stanoví společný postup pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana. V případě střetu zájmů tito odborníci danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytují poradenství či pomoc. |
Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise a agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu. |
1. Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise nebo agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu. |
Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Je-li to nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, zejména pokud jde o potřebu ochránit celistvost a odolnost systémů Unie i autonomii průmyslové základny, na niž spoléhají, stanoví Komise požadované podmínky způsobilosti použitelné na zadávání veřejných zakázek, granty nebo ceny, na které se vztahuje tato hlava. Za tímto účelem je třeba mít zvláštní zřetel na to, že způsobilé podniky musí být usazeny v členském státě, že se musí zavázat k vykonávání veškerých relevantních činností uvnitř Unie a že musí být účinně kontrolovány členskými státy nebo státními příslušníky členských států. Tyto podmínky jsou součástí dokumentů souvisejících se zadáním veřejné zakázky, grantem nebo cenou. V případě zadání veřejné zakázky se podmínky použijí po celou dobu životního cyklu výsledné veřejné zakázky. |
Je-li to nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, zejména pokud jde o potřebu ochránit celistvost a odolnost systémů Unie i autonomii průmyslové základny, na niž spoléhají, stanoví Komise požadované podmínky způsobilosti použitelné na zadávání veřejných zakázek, granty nebo ceny, na které se vztahuje tato hlava. Za tímto účelem je třeba mít zvláštní zřetel na to, že způsobilé podniky musí být usazeny v členském státě, že se musí zavázat k vykonávání veškerých relevantních činností uvnitř Unie. Tyto podmínky jsou součástí dokumentů souvisejících se zadáním veřejné zakázky, grantem nebo cenou. V případě zadání veřejné zakázky se podmínky použijí po celou dobu životního cyklu výsledné veřejné zakázky. |
Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) přísné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu; |
a) přísné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu, a to na základě pravomocí každého ze subjektů, aby se zlepšila transparentnost, účinnost a nákladová efektivnost a zabránilo se zdvojování činností; |
Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů a harmonogramu všemi subjekty v rámci jejich příslušné působnosti podle tohoto nařízení; |
b) pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů a technických výkonů všemi subjekty v rámci jejich příslušné odpovědnosti podle tohoto nařízení; |
Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami; |
d) systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami mimo jiné prostřednictvím konzultací poradních uživatelských fór na vnitrostátní a unijní úrovni; |
Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Komise, nebo u úkolů uvedených v článku 30 agentura, může svěřit konkrétní úkoly členským státům nebo vnitrostátním agenturám nebo skupinám těchto členských států nebo vnitrostátních agentur. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu a propagace jeho využívání, a to i přispíváním k ochraně kmitočtů potřebných pro tento program. |
2. Komise, nebo u úkolů uvedených v článku 30 agentura, může svěřit konkrétní úkoly členským státům nebo skupinám těchto členských států. Takové svěření konkrétního úkolu podléhá konkrétní jednotlivé shodě. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu a propagace jeho využívání, a to i přiměřeným přispíváním k ochraně kmitočtů potřebných pro tento program. |
Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2a. Členské státy usilují o proaktivní a koordinované konzultace komunit koncových uživatelů, zejména pokud jde o Galileo, EGNOS a Copernicus, a to mimo jiné prostřednictvím uživatelských fór. |
Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu a dohlíží na jeho provádění, přičemž bere řádný ohled na jeho dopad na jiné politiky Unie. |
1. Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a odpovědnost v oblasti bezpečnosti za složky programu nesvěřené agentuře podle článku 30. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu a dohlíží na jeho provádění, přičemž bere řádný ohled na jeho dopad na jiné politiky Unie. |
Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Komise řídí složky programu, není-li takovým řízením pověřen jiný subjekt. |
2. Komise řídí složky programu, nejsou-li takovým řízením pověřeny jiné subjekty uvedené v článcích 30, 31 a 32. |
Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Komise zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů. |
3. Komise zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů a zajistí plnou ochranu zájmů Unie, řádné řízení jejích finančních prostředků a používání jejích předpisů, zejména těch, které se týkají zadávání veřejných zakázek. Komise proto s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství, vztahující se k úkolům svěřeným těmto dvěma subjektům, podle článku 31a. |
Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Pokud jde o konkrétní ustanovení fungování a správy funkce kosmického počasí a blízkozemních těles a o GOVSATCOM, Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105. |
Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 4 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami stanoví prostřednictvím prováděcích aktů technické a provozní specifikace nezbytné k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení uvedených technických a provozních specifikací Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu. |
Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci požadavky vysoké úrovně k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují, včetně navazujícího odvětví. Při stanovení uvedených požadavků vysoké úrovně Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu. |
Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 4 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají v souladu s článkem 21. |
Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Komise prosazuje a zajišťuje rozšiřování základny uživatelů a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném i soukromém sektoru, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie. |
5. Komise zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie. Komise v úzké spolupráci s agenturou a případně i s Evropskou kosmickou agenturou a subjekty pověřenými složkou Copernicus zajišťuje podporu a přispívá k: |
|
– činnostem souvisejícím s rozšiřováním základny a využíváním dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném a soukromém sektoru; |
|
– budování synergií mezi aplikacemi; |
|
– odpovídajícímu vývoji těchto služeb; |
|
– podpoře stabilního dlouhodobého prostředí. |
Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Ve vhodných případech zajistí koordinaci s činnostmi v kosmickém odvětví na unijní, národní a mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a prosazuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. |
6. Ve vhodných případech a ve spolupráci s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou zajistí koordinaci s činnostmi v kosmickém odvětví na unijní, národní a mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a prosazuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. |
Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) propaguje a zajišťuje rozšiřování a využívání dat a služeb poskytnutých složkami programu, včetně rozvoje navazujících aplikací a služeb založených na složkách programu; |
Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. b b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
bb) provádět opatření na podporu inovativního kosmického odvětví Unie v souladu s článkem 6; |
Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. b c (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
bc) usnadnění přístupu k financování díky finančním nástrojům uvedeným v hlavě III a díky InvestEU i ve spolupráci s Evropskou investiční bankou prostřednictvím finančních nástrojů, které zavedla a které jsou určeny zejména malým a středním podnikům; |
Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) vykonává komunikační a propagační činnosti a činnosti v souvislosti s komercializací služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS; |
c) vykonává komunikační a propagační činnosti a činnosti v souvislosti s komercializací služeb nabízených složkami Galileo, EGNOS a Copernicus; |
Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) pokud jde o Galileo a EGNOS: řízení složek Galileo a EGNOS , jak je uvedeno v článku 43; |
Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) poskytuje technické poradenství Komisi. |
d) poskytuje technické poradenství Komisi, přičemž se snaží zabránit zdvojování úkolů Evropské kosmické agentury stanovených v článcích 27 a 31. |
Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) řízením využívání složek EGNOS a Galileo, jak je uvedeno v článku 43; |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) poskytovat Komisi doporučení týkající se priorit kosmické oblasti v programu Horizont Evropa a podílet se na jejich provádění; |
Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) prováděcími činnostmi v souvislosti s vývojem návazných aplikací a služeb založených na složkách programu. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Komise může agenturu pověřit dalšími úkoly, mimo jiné výkonem činností v oblasti komunikace, propagace a marketingu dat a informací a dalších činností souvisejících s rozšiřováním základny uživatelů složek programu jiných než Galileo a EGNOS. |
3. Komise může agenturu pověřit dalšími úkoly, zabraňuje přitom zdvojování na základě lepší účinnosti v provádění cílů programu. |
Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Agentura může za účelem splnění svých úkolů podepisovat dohody o partnerství nebo jiné dohody s vnitrostátními kosmickými agenturami, skupinou vnitrostátních kosmických agentur nebo jinými subjekty. |
Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Komise agenturu pověří úkoly uvedenými v odstavcích 2 a 3 dohodou o přiznání příspěvku podle [čl. 2 odst. 18] a [hlavy VI] finančního nařízení. |
4. Komise agenturu pověří úkoly uvedenými v odstavcích 2 a 3 dohodou o přiznání příspěvku podle [čl. 2 odst. 18] a [hlavy VI] finančního nařízení, přičemž úkoly budou přezkoumány podle čl. 102 odst. 6 tohoto nařízení, zejména pokud jde o složku Copernicus. |
Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a. Komise v souvislosti s úkoly, kterými agenturu pověřuje, pokaždé zajistí dostatečné financování řízení a plnění těchto úkolů, a to i co se týče dostatečných lidských a administrativních zdrojů. |
Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) pokud jde o Copernicus: vývojem, projektováním a budováním kosmické infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury; |
a) pokud jde o Copernicus: vývojem, projektováním a budováním kosmické a pozemní infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury; |
Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) pokud jde o Galileo a EGNOS: rozvojem systémů, vývojem pozemního segmentu a projektováním a vývojem družic; |
b) pokud jde o Galileo a EGNOS: podporovat agenturu při provádění jejích hlavních úkolů. Pokud tak stanoví zvláštní dohody mezi agenturou a Evropskou kosmickou agenturou, zadávání veřejných zakázek jménem a v zastoupení Unie v případě rozvoje systémů, projektování a vývoje pozemního segmentu a projektování a vývoje kosmického segmentu; |
Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) pokud jde o všechny složky programu, činnostmi výzkumu a vývoje v jejích oblastech odbornosti. |
c) pokud jde o všechny složky programu, činnostmi výzkumu a vývoje týkající se infrastruktury složek programu. |
Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) pobídkami ke spolupráci mezi členskými státy a prosazováním sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmickém segmentu. |
Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství podle [článku 130] finančního nařízení. Tato dohoda o finančním rámcovém partnerství: |
vypouští se |
– jasně definuje odpovědnosti a povinnosti Evropské kosmické agentury, pokud jde o program, |
|
– vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura dodržovala bezpečnostní pravidla programu Unie, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací, |
|
– stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i na komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením, |
|
– vyžaduje účast Komise a případně agentury na zasedáních výboru Evropské kosmické agentury pro hodnocení nabídek týkajících se programu, |
|
– zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména systém předběžného odhadu nákladů, systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu a v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu, a pokuty vůči Evropské kosmické agentuře, pokud jí lze nesrovnalost přímo přičíst, |
|
– stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury, které je úměrné obtížnosti úkolů, které má vykonat, v souladu s tržními cenami a odměnami jiných zúčastněných subjektů včetně Unie a které ve vhodných případech může být založeno na výkonnostních ukazatelích; tyto odměny nezahrnují obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře Unií. |
|
Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Uzavření dohody o finančním rámcovém partnerství zmíněné v odstavci 2 je podmíněno tím, že budou v rámci Evropské kosmické agentury zřízeny vnitřní struktury a funkční metoda, zejména pro účely rozhodování, řízení a odpovědnosti, které umožní zajištění maximální ochrany zájmů Unie a plnění jejích rozhodnutí, a také pro činnosti financované Evropskou kosmickou agenturou, které mají dopad na program. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství zmíněná v odstavci 4, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, kterými byly tímto nařízením pověřeny. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Článek 31 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 31a |
|
Dohoda o finančním rámcovém partnerství |
|
1. Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství podle [článku 130] finančního nařízení. Tato dohoda o finančním rámcovém partnerství: |
|
a) jasně definuje úlohy, odpovědnosti a povinnosti Komise, agentury a Evropské kosmické agentury, pokud jde o program; |
|
b) jasně definuje nástroje koordinace a kontroly určené k realizaci složek programu, s přihlédnutím k úlohám a povinnostem Komise týkajícím se provádění celkové koordinace složek programu; |
|
c) vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura dodržovala bezpečnostní pravidla programu Unie, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací; |
|
d) stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, včetně uplatňování předpisů Unie o zadávání veřejných zakázek, když jsou zadávány jménem a v zastoupení Unie, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením; |
|
e) vyžaduje účast Komise a případně agentury na zasedáních výboru Evropské kosmické agentury pro hodnocení nabídek týkajících se programu, kdy Evropská kosmická agentura zadává veřejné zakázky jménem a v zastoupení Unie v souladu s odstavcem 1a; |
|
f) zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména systém předběžného odhadu nákladů, systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu a v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu, a pokuty vůči Evropské kosmické agentuře, pokud jí lze nesrovnalost přímo přičíst, |
|
g) stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury, které zohlední její nákladový model jakožto veřejného subjektu a které je úměrné obtížnosti úkolů, které má vykonat, v souladu s tržními cenami a odměnami jiných zúčastněných subjektů včetně Unie a které ve vhodných případech může být založeno na výkonnostních ukazatelích; tyto odměny nezahrnují obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře; |
|
h) vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura zajistila plnou ochranu zájmů Unie a jejích rozhodnutí, což může vést i k tomu, že Evropská kosmická agentura bude muset upravit svůj postup rozhodování, metody řízení a ustanovení o odpovědnosti. |
|
2. Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství zmíněná v článku 31a, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, kterými byly tímto nařízením pověřeny. Podmínky pro takové žádosti a jejich provádění podléhají vzájemnému souhlasu. |
Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Čl. 32 – nadpis | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Úloha dalších subjektů |
Úloha organizace EUMETSAT a dalších subjektů |
Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Dohodou o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit prováděním složek programu subjekty jiné než uvedené v článcích 30 a 31, a to mimo jiné: |
1. Dohodou o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit prováděním následujících úkolů subjekty jiné než uvedené v článcích 30 a 31, a to mimo jiné: |
Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) provozem kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí organizaci EUMETSAT; |
a) provozem a modernizací kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí organizaci EUMETSAT; |
Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí příslušné agentury, subjekty nebo organizace. |
b) prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí příslušné agentury, subjekty nebo organizace řídící rovněž příslušné získávání informací třetích stran. |
Pozměňovací návrh 148 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2a. Komise vezme v úvahu vědecké a technické poradenství Společného výzkumného střediska pro účely provádění programu. |
Pozměňovací návrh 149 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Bezpečnost programu by měla vycházet z těchto zásad: |
Bezpečnost programu vychází z těchto zásad: |
Pozměňovací návrh 150 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy; |
a) zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy a vnitrostátními právními předpisy; |
Pozměňovací návrh 151 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – písm. a a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
aa) zohlednění zkušeností získaných při provozu programů Galileo, EGNOS a Copernicus; |
Pozměňovací návrh 152 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Komise v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o: |
Komise a agentura v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o: |
Pozměňovací návrh 153 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Za tímto účelem Komise zajistí, aby byla pro každou složku programu provedena analýza rizik a hrozeb. Na základě této analýzy rizik a hrozeb stanoví prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Za tímto účelem Komise po konzultaci s koncovými uživateli v členských státech a příslušnými subjekty řídícími provádění složky programu provede analýzu rizik a hrozeb pro složky Copernicus, SST a GOVSATCOM. Agentura provede analýzu rizik a hrozeb pro složky Galileo a EGNOS. Na základě této analýzy rizik a hrozeb Komise po konzultaci s koncovými uživateli v členských státech a příslušnými subjekty řídícími provádění složky programu stanoví prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce. Obecné bezpečnostní požadavky stanoví postupy, kterými je třeba se řídit v případě, kdy může mít provoz složky vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Pozměňovací návrh 154 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Subjekt odpovědný za řízení složky programu odpovídá za řízení bezpečnosti dané složky a za tím účelem provádí analýzu rizik a hrozeb a veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti dané složky, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitoruje jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1. |
2. Komise je odpovědná za řízení bezpečnosti složek Copernicus, SSA a GOVSATCOM. Agentura odpovídá za řízení bezpečnosti složek Galileo a EGNOS. Za tím účelem provádějí veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti složek, za které odpovídají, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitorují jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odst. 1 třetím pododstavci. |
Pozměňovací návrh 155 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 3 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Agentura: |
3. Agentura také: |
Pozměňovací návrh 156 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 3 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) zajistí kybernetickou bezpečnost programu; |
Pozměňovací návrh 157 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 4 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu29, a těm, která jsou nezbytná k ochraně jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur, za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury na zemi, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěná na jejich území; |
a) přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu29, a těm, která jsou nezbytná k ochraně jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur, za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěná na jejich území; |
__________________ |
__________________ |
29 Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75. |
29 Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75. |
Pozměňovací návrh 158 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění bezpečnosti programu. |
5. Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá nezbytná opatření, mimo jiné s ohledem na problémy identifikované v analýze rizik, pro zajištění bezpečnosti programu. |
Pozměňovací návrh 159 Návrh nařízení Čl. 38 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Jako pozorovatel je na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci přizván zástupce Evropské kosmické agentury. K účasti na těchto zasedáních mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají, zejména pak záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a její podmínky se stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci. |
2. Jako pozorovatel je na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci přizván zástupce Evropské kosmické agentury. K účasti na těchto zasedáních mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací zejména v případě záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a její podmínky se proto stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci. |
Pozměňovací návrh 160 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně modernizací a managementu zastarávání; |
b) řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, včetně infrastruktury mimo území EU, která je však nezbytná pro to, aby složky Galileo a EGNOS mohly plně pokrývat území členských států, která geograficky leží v Evropě, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně modernizací a managementu zastarávání; |
Pozměňovací návrh 161 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) rozvoj budoucích generací systémů a vývoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie; |
c) rozvoj budoucích generací systémů a vývoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie a s ohledem na potřeby příslušných zúčastněných subjektů; |
Pozměňovací návrh 162 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) podporu rozvoje a vývoje základních technologických prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo; |
Pozměňovací návrh 163 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. c b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
cb) podporu vývoje (integrovaných) návazných aplikací složek Galileo a EGNOS s využitím jednak složek EGNOS/Galileo, jednak Copernicus; |
Pozměňovací návrh 164 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. e | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) zajišťování služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a rozvoj trhu s těmito službami; |
e) zajišťování služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a rozvoj trhu s těmito službami, zejména za účelem maximalizace socioekonomických přínosů uvedených v čl. 4 odst. 1; |
Pozměňovací návrh 165 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a synchronizaci s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti a přesnosti, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb. |
c) službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a synchronizaci času s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti, přesnosti a integrity. Tato služba se poskytuje v souladu s nařízením o agentuře EASA s cílem zajistit dodržení požadavků na bezpečnost leteckého provozu, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb. |
Pozměňovací návrh 166 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě. |
Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě s cílem pokrýt kontinentální území do konce roku 2023 a všechna území do konce roku 2025. |
Pozměňovací návrh 167 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě. |
3. Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11, Komise ovšem zváží využití programů a dohod o partnerství, a bude-li to vhodné, vývoj zvláštního finančního nástroje na jejich podporu. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě. |
Pozměňovací návrh 168 Návrh nařízení Čl. 47 – nadpis | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Slučitelnost a interoperabilita |
Slučitelnost, interoperabilita a normalizace |
Pozměňovací návrh 169 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky na slučitelnost a interoperabilitu. |
2. Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být vzájemně slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky na slučitelnost a interoperabilitu. |
Pozměňovací návrh 170 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2a. Složky Galileo a EGNOS usilují o dosažení souladu s mezinárodními normami a certifikacemi. |
Pozměňovací návrh 171 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice Unie a ve vhodných případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu. |
1. Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice Unie, Evropské kosmické agentury a organizace EUMETSAT a ve vhodných případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu. |
Pozměňovací návrh 172 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž uplatňuje politiku plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům. |
2. Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž vychází z politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům. |
Pozměňovací návrh 173 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 3 – písm. a – odrážka 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
– vývoj a provozní činnosti družic Sentinel složky Copernicus; |
– (Netýká se českého znění.) |
Pozměňovací návrh 174 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 3 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) složky pro přístup k datům a jejich distribuci, která zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění vyhledávání a prohlížení dat a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuci a využívání; |
c) složky pro přístup k datům a jejich distribuci, která zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění uživatelsky přívětivého vyhledávání, prohlížení a dlouhodobé archivování dat a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuci a využívání; |
Pozměňovací návrh 175 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 3 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) složky rozšiřování uživatelské základy a rozvoje trhu podle čl. 29 odst. 5, která zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, jejích dat a služeb na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1. |
d) složky rozšiřování uživatelské základny, budování kapacit a rozvoje trhu podle čl. 29 odst. 5, která zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, jejích dat a služeb na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1. |
Pozměňovací návrh 176 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje stávající mezinárodní dohody a koordinační postupy. |
4. Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje stávající a budoucí mezinárodní dohody a koordinační postupy. |
Pozměňovací návrh 177 Návrh nařízení Čl. 49 – nadpis | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Získávání dat |
Způsobilá opatření |
Pozměňovací návrh 178 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) opatření pro poskytnutí kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují: pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní pokrytí pólů a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví a vodohospodářství; |
a) opatření pro poskytnutí kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, jako jsou: pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní pokrytí pólů a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví a vodohospodářství; |
Pozměňovací návrh 179 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) opatření k zajištění přístupu k datům třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany orgánů, agentur a decentralizovaných útvarů Unie; |
b) opatření k zajištění přístupu k datům třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany hlavních uživatelů, přičemž se upřednostňují data poskytovaná nebo financovaná veřejnými subjekty v členských státech, jako jsou vnitrostátní agentury; |
Pozměňovací návrh 180 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) podporu rozvoje příslušných navazujících aplikací a služeb složky Copernicus. |
Pozměňovací návrh 181 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto služeb: |
Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto hlavních služeb: |
Pozměňovací návrh 182 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
– monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, |
– monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, kvalitě půdy, desertifikaci, památkách kulturního dědictví, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích a zejména odlesňování, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, členské státy budou moci používat informace a údaje vyplývající z monitorování zemědělské plochy, pokud jde o míru pokrytí půdy a využívání zemědělské půdy tak, aby se dále snížila administrativní zátěž spojená s poskytováním zemědělských subvencí, |
Pozměňovací návrh 183 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. a – odrážka 4 a (nová) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
– mapování zemědělské půdy vyžadující závlahu, odhady úrody a využívání půdy a zajištění větší bezpečnosti a kvality potravin prostřednictvím ochrany životního prostředí; |
Pozměňovací návrh 184 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. a – odrážka 1 b (nová) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
– monitorování rybolovné činnosti za účelem zajištění větší bezpečnosti a kvality potravin prostřednictvím ochrany životního prostředí; |
Pozměňovací návrh 185 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
aa) monitorování podpory provádění politik Unie; |
Pozměňovací návrh 186 Návrh nařízení Čl. 53 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Složka SST podporuje tyto činnosti: |
Cílem programu SST je postupně vybavit Unii autonomními schopnostmi složky SST. |
|
Složka SST podporuje tyto činnosti: |
Pozměňovací návrh 187 Návrh nařízení Čl. 53 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů členských států, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů přizpůsobeného potřebám uživatelů podle článku 55; |
a) vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů členských států nebo Unie, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů přizpůsobeného potřebám uživatelů podle článku 55; |
Pozměňovací návrh 188 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 54, musí Komisi předložit společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií: |
Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 54, musí Komisi předložit jednotný nebo společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií: |
Pozměňovací návrh 189 Návrh nařízení Čl. 57 – odst. 8 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
8. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
8. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 týkající se konkrétního ustanovení, podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Pozměňovací návrh 190 Návrh nařízení Článek 58 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 58a |
|
Monitorování nabídky a poptávky týkající se SST |
|
Do 31. prosince 2024 vyhodnotí Komise provádění složky SST, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou pozemních a kosmických senzorů, a dokončí tvorbu evropského katalogu uvedeného v čl. 53 odst. 1a. |
|
Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické a pozemní infrastruktury. |
|
Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické a pozemské infrastruktury v rámci složky SST. |
Pozměňovací návrh 191 Návrh nařízení Čl. 60 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) vytvoření evropského katalogu blízkozemních těles. |
Pozměňovací návrh 192 Návrh nařízení Čl. 61 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace. Tato složka zahrnuje: |
V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace s přiměřenými požadavky na bezpečnost. Tato složka může zahrnovat: |
Pozměňovací návrh 193 Návrh nařízení Čl. 61 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního segmentu; |
a) vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního a kosmického segmentu; |
Pozměňovací návrh 194 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1 a musí upřednostňovat služby poskytované uživatelům na úrovni Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Pozměňovací návrh 195 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Portfolio služeb uvedené v odstavci 3 zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. |
Pozměňovací návrh 196 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 36 na základě specifických bezpečnostních požadavků na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 1. |
b) právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 36. |
Pozměňovací návrh 197 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) Poskytovatelé kapacit či služeb družicové komunikace v rámci této složky splňují specifické bezpečnostní požadavky na složku GOVSATCOM stanovené podle čl. 34 odst. 1. |
Pozměňovací návrh 198 Návrh nařízení Čl. 65 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik prováděné uživateli na úrovni Unie a členských států. Při tomto sdílení a prioritizaci jsou upřednostňováni uživatelé na úrovni Unie. |
1. Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik prováděné uživateli na úrovni Unie a členských států. |
Pozměňovací návrh 199 Návrh nařízení Čl. 66 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Centra GOVSATCOM zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. |
Pozměňovací návrh 200 Návrh nařízení Čl. 69 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Před koncem roku 2024 vyhodnotí Komise provádění složky GOVSATCOM, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou družicové komunikace. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické infrastruktury v rámci složky GOVSATCOM. |
Před koncem roku 2024 vyhodnotí Komise ve spolupráci s odpovědnými subjekty provádění složky GOVSATCOM, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou družicové komunikace. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické infrastruktury v rámci složky GOVSATCOM. |
Pozměňovací návrh 201 Návrh nařízení Čl. 71 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Agentura sídlí v Praze (Česká republika). |
Agentura sídlí v Praze (Česká republika). S ohledem na potřeby programu mohou být zřízeny místní úřadovny agentury, jak je uvedeno v čl. 79 odst. 2. |
Pozměňovací návrh 202 Návrh nařízení Čl. 73 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti hlavních úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě. |
4. Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě. |
Pozměňovací návrh 203 Návrh nařízení Čl. 73 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté s možností jednoho opětovného jmenování. |
5. Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků činí čtyři roky s možností opětovného jmenování. |
Pozměňovací návrh 204 Návrh nařízení Čl. 75 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Zasedání správní rady se dále konají z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny jejích členů. |
3. (Netýká se českého znění.) |
Pozměňovací návrh 205 Návrh nařízení Čl. 75 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. [V případě jakékoli složky programu, která zahrnuje využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, se jednání správní rady a hlasování smí účastnit pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupce Komise. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní.] |
5. [V případě jakékoli složky programu, která zahrnuje využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, se jednání správní rady a hlasování smí účastnit zástupci členských států a zástupce Komise, hlasují ovšem pouze zástupci těch členských států, které takovou infrastrukturu vlastní. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní.] |
Pozměňovací návrh 206 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 2 – písm. a a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
aa) přijme do 30. června prvního roku víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie po obdržení stanoviska Komise víceletý pracovní program agentury na období víceletého finančního rámce, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část podle čl. 80 písm. a) vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci. Evropský parlament je ohledně tohoto pracovního programu konzultován; |
Pozměňovací návrh 207 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 2 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) přijme pravidla pro transparentnost průmyslových zakázek a výkonný ředitel ji o nich pravidelně informuje; |
Pozměňovací návrh 208 Návrh nařízení Čl. 79 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) dodržuje pravidla pro transparentnost průmyslových zakázek a informuje správní radu; |
Pozměňovací návrh 209 Návrh nařízení Čl. 79 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Může být vyžadováno uzavření dohody o sídle s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy. |
2. Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Může být vyžadováno uzavření dohody o sídle s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy. Je-li to možné, stanoví se v ročním pracovním programu dopad, pokud jde o přidělování zaměstnanců a rozpočet, a v každém případě se tento projekt v souladu s čl. 84 odst. 11 oznámí rozpočtovému orgánu. |
Pozměňovací návrh 210 Návrh nařízení Čl. 88 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Zaměstnanci agentury jsou odměňováni z vlastních zdrojů agentury a, pokud je to nutné pro plnění úkolů svěřených agentuře, prostřednictvím rozpočtu, jehož plněním pověřila agenturu Komise. |
Pozměňovací návrh 211 Návrh nařízení Čl. 89 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde. |
Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde. |
Pozměňovací návrh 212 Návrh nařízení Čl. 89 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše čtyř let. |
Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše pěti let. |
Pozměňovací návrh 213 Návrh nařízení Čl. 92 – nadpis | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Dohoda o sídle a provozní podmínky |
Dohoda o sídle a místních úřadovnách a provozní podmínky |
Pozměňovací návrh 214 Návrh nařízení Čl. 92 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas. |
1. Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelských členských státech použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle místních úřadoven uzavřené mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo nebo místní infrastruktura nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas. |
Pozměňovací návrh 215 Návrh nařízení Čl. 98 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Agentura je otevřena účasti třetích zemí, které uzavřely s Unií za tímto účelem dohody. |
1. Agentura je otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií za tímto účelem dohody. |
Pozměňovací návrh 216 Návrh nařízení Čl. 101 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Komise stanoví metodologii pro zajištění kvalitativních ukazatelů pro přesné posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 4 písm. a), b) a c). Na základě této metodologie Komise doplní přílohu, a to nejpozději do 1. ledna 2021. |
Pozměňovací návrh 217 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. |
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu. Zvláštní oddíl takového hodnocení se bude věnovat řízení programu s cílem poskytnout informace o tom, zda je potřeba pozměnit úlohy a pravomoci svěřené různým subjektům v rámci programu. |
Pozměňovací návrh 218 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. |
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a ve vhodných případech může k hodnocení připojit nový legislativní návrh. |
Pozměňovací návrh 219 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 6 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Do 30. června 2024 a poté každých pět let posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se zejména zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci. |
Do 30. června 2024 a poté každé tři roky posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury, zejména pokud jde o možnost svěřit jí dodatečné úkoly v souladu s článkem 30, a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci. |
Pozměňovací návrh 220 Návrh nařízení Čl. 105 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 je svěřena Komisi na dobu neurčitou do 31. prosince 2028. |
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. |
Pozměňovací návrh 221 Návrh nařízení Čl. 107 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. |
1. Komisi je nápomocen výbor, který zasedá ve zvláštních sestavách/podvýborech věnovaných každé z hlavních složek programu (Galileo a EGNOS, Copernicus, SSA, GOVSATCOM). Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. |
Pozměňovací návrh 222 Návrh nařízení Čl. 107 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Mezinárodní dohody uzavřené Unií mohou obsahovat ustanovení o případném zapojení zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací do práce výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem s přihlédnutím k bezpečnosti Unie. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Evropská komise je velmi ambiciózní, co se týče zveřejnění a přijetí VFR. Rakouské předsednictví výzvu přijalo a stanovilo krátký a ambiciózní harmonogram a Evropský parlament je ochoten držet stejné tempo.
Evropská komise zveřejnila návrh dne 6. června a váš zpravodaj se snaží získat potvrzení od plenárního shromáždění, aby mohl v prosinci zahájit interinstitucionální dohodu. Vzhledem k tomuto přísnému a krátkému harmonogramu měl váš zpravodaj jeden měsíc na vypracování návrhu zprávy, kde budou shromážděny dva předchozí programy a dvě nové iniciativy.
Váš zpravodaj se rozhodl tento pevný časový plán dodržet. Proto se zpráva zaměřuje na hlavní aspekty návrhu, mezi něž patří rozpočet, pokud jde o SSA, GOVSATCOM a průřezové činnosti, řízení, průmyslovou konkurenceschopnost a vesmírnou diplomacii, přístup do vesmíru a bezpečnost, a to zejména kybernetickou bezpečnost.
Ačkoli se zpráva netýká části článků ani části bodů odůvodnění, váš zpravodaj by se je přesto mohl rozhodnout změnit prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Vzhledem k časové tísni dává přednost tomu, že předloží soudržný přístup k hlavním problémům.
Služby a aplikace související s vesmírem utvářejí současný i budoucí blahobyt a bezpečnost evropských občanů, jakož i konkurenceschopnost průmyslové základny. Proto má zásadní význam podpora kosmické ekonomiky, aby všechny členské státy, jejich občané a průmyslová odvětví mohli plně čerpat výhody tohoto kosmického programu, jehož konečnými příjemci jsou jeho uživatelé.
Ačkoli program uznává vznik nových komunit, ať už veřejných či soukromých, jeho vývoj by měl být založen na měnících se požadavcích hlavních uživatelů. Různé složky programu by měly vycházet z analýzy možností, jak uspokojovat nové potřeby uživatelů, včetně těch, které se týkají provádění, a monitorování politik Unie, jež vyžadují trvalé a účinné zapojení, zejména pokud jde o definování a validaci požadavků.
Návrh Evropské komise spojuje do jednoho programu stávající programy Galileo, EGNOS a Copernicus a doplňuje je o dvě nové iniciativy – SSA a GOVSATCOM. Jak doporučuje evropská politika pro oblast vesmíru, plně integrovaný kosmický program využije součinnost mezi jednotlivými složkami, čímž se zvýší jeho účinnost a nákladová efektivnost. Jednotný a soudržný rámec bude motivací pro budoucí investice, zvýší viditelnost a nabídne větší flexibilitu.
Váš zpravodaj vítá výrazné navýšení financování kosmického programu za účelem zajištění kontinuity programů Galileo, EGNOS a Copernicus. Je důležité, aby rozpočet podpořil špičkové a inovativní iniciativy Galileo, EGNOS a Copernicus, a využil tak výhod plynoucích z navigace a pozorování Země. Využívání údajů a služeb, zejména pro navazující odvětví, přinese prospěch uživatelům a evropskému průmyslu, neboť umožní růst a tvorbu pracovních míst v Unii.
Váš zpravodaj vyjadřuje politování nad nedostatečnými ambicemi nových iniciativ SSA a GOVSATCOM. Evropská unie a členské státy investují do mnoha kritických infrastruktur, které musí být ochráněny. Možnost hrozby, která „přichází shora“, se v nadcházejících letech zvýší. Rostoucí množství konstelací s velmi vysokým počtem družic na oběžné dráze napomáhá vytvářet stav „dopravy“, který znásobuje velké množství vesmírného odpadu. Je tím ohrožena bezpečnost provozních činností, přičemž hrozí srážka mezi celistvými kosmickými objekty nebo mezi celistvým kosmickým objektem a vesmírným odpadem. Dalším rizikem, které přináší kosmické počasí, jsou různé druhy neočekávaných událostí. Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury.
Evropa by měla být schopna autonomně zajistit své potřeby a bezpečnost v tomto strategickém odvětví a měla by být považována za spolehlivého partnera na mezinárodní úrovni.
Zabezpečený a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nepostradatelným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti. Sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany. Rozpočet přidělený na program GOVSATCOM se zdá být nedostatečný, aby pokryl případnou poptávku a rovněž řízení provozních činností a zajištění evropské infrastruktury.
Kybernetická bezpečnost kosmických i pozemních infrastruktur je klíčová pro zajištění nepřetržitého provozu systémů a jejich účinné schopnosti neustále vykonávat stanovené úkoly a poskytovat požadované služby.
Proto je nutné naplánovat konkrétní průřezovou činnost a určit odpovědný subjekt, který bude uceleným způsobem dohlížet na jednotlivé aspekty kybernetické bezpečnosti. V souladu s obecnými označeními definovanými evropskými orgány, které dohlížejí na jednotlivé aspekty kybernetické bezpečnosti, a vzhledem k zapojení dalších zúčastněných stran je při zabezpečení konkrétních potřeb důležité vymezit politiky a provozní postupy a ověřit jejich jednotné provádění v různých složkách.
Evropa je jedním z hlavních světových hráčů v oblasti vesmíru, avšak musí vynaložit úsilí, aby své schopnosti udržela a rozvíjela. V čím dál méně jistých geopolitických podmínkách musí být investice do oblasti vesmíru i nadále institucionální prioritou pro zachování vedoucího postavení, konkurenceschopnosti, udržitelnosti a autonomie Evropy v této strategické oblasti do budoucna.
To získává význam v situaci, kdy tradiční vesmírné mocnosti jsou nadále velmi aktivní a zároveň se objevují noví hráči, kteří jsou stále větší výzvou pro konkurenceschopnost evropského kosmického odvětví.
Kosmický program navrhovaný Evropskou komisí uznává důležitou úlohu evropského průmyslu, ale dostatečně nepodporuje prostředky pro zachování a rozvoj silné, inovativní, konkurenceschopné a diverzifikované průmyslové základny v Evropě.Je třeba prosazovat co nejširší a nejotevřenější možnou účast začínajících podniků, nových účastníků a malých a středních podniků ve všech členských státech na předcházejícím i navazujícím trhu, v celém dodavatelském řetězci a v odvětví aplikací a služeb.
Mezinárodní konkurenceschopnost evropského průmyslu je třeba podporovat vytvářením vhodných předpokladů k zajištění rovných podmínek s hlavními konkurenty v oblasti vesmíru. Pro vytvoření nových obchodních příležitostí pro evropský vesmírný průmysl váš zpravodaj důrazně doporučuje Komisi, aby využívala vesmírnou diplomacii, a dosáhla tak mezinárodní spolupráce a růstu celosvětového povědomí o vesmíru.
Toto odvětví by mělo mít možnost soutěžit o realizaci činností, které je možné provádět na stejné úrovni spolehlivosti a bezpečnosti veřejnosti, ale s větší hospodářskou účinností. Kdykoli se tak stane, mělo by být toto odvětví schopné poskytnout své odborné znalosti v rámci spravedlivé hospodářské soutěže a bez narušení trhu, aby se ušetřily veřejné zdroje a použilo nejúčinnější řešení.
Evropský kosmický program by měl dále podporovat autonomní přístup do vesmíru prostřednictvím sdružených vypouštění do vesmíru, rozvoje alternativních technologií pro vypouštění do vesmíru a podpory pozemních infrastruktur.
Mezinárodní konkurenti, tedy země s možností přístupu do vesmíru, konkrétně USA, Rusko a Čína, využívají výhod důsledně chráněného domácího institucionálního trhu s vyššími institucionálními cenami a dlouhodobými veřejnými zakázkami.
Proto mohou mezinárodní konkurenti nabízet služby vypouštění do vesmíru za výrazně vyšší konkurenceschopnou cenu, než je tomu u evropského průmyslu. Z bezpečnostních a hospodářských důvodů je třeba vytvořit rovné podmínky, zaručit autonomní přístup do vesmíru a umožnit evropskému průmyslu, aby se mohl účastnit hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni.
Cílů kosmického programu bude dosahováno rovněž součinností s ostatními evropskými programy a finančními nástroji. Tento návrh zlepší přístup pro začínající podniky v oblasti vesmíru k rizikovému financování. Komise zároveň prozkoumá možnost vytváření specializovaného kapitálového nástroje prostřednictvím programu InvestEU. Nový kosmický program vytvoří inovativní partnerství za účelem vývoje a nákupu inovativních produktů a služeb, usnadnění přístupu ke zkušebním a zpracujícím zařízením a prosazování certifikace a normalizace. Program bude podporovat soudržnost a součinnost s programem Horizont Evropa a zajistí spolupráci mezi výzkumem v oblasti vesmíru a inovačními opatřeními. Váš zpravodaj vyjadřuje politování nad nedostatečným specifickým rozpočtem pro výzkum v oblasti vesmíru v rámci programu Horizont Evropa, aby ujistil investory a zajistil konkurenceschopnost a vedoucí postavení evropských podniků v tomto důležitém odvětví.
Základem bezproblémového fungování programu je správné řízení, rozdělení úkolů a úloh a vztahy mezi hlavními aktéry, konkrétně Evropskou komisí, přejmenovanou Agenturou Evropské unie pro kosmický program („agentura“) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Řízení by mělo rovněž zohlednit zapojení členských států a jejich agentur a dalších mezinárodních evropských hráčů.
Evropská komise má celkovou odpovědnost za program a jeho bezpečnost a koordinuje činnosti subjektů zapojených do programu.
Agentura v průběhu let rozšířila své pravomoci a je připravena splnit další úkoly. Pokud bude agentura odpovídat za bezpečnostní akreditaci, pokud možno pro účely kybernetické bezpečnosti a prosazování služeb a navazujících aplikací programu, Evropská komise musí investovat do jejího rozšíření a zvýšit počet úředníků a v rámci zeměpisného rozšíření případně vytvořit nové místní úřadovny.
Úloha agentury ESA je zásadní z hlediska technické a provozní podpory EU za účelem realizace jasně vymezených složek kosmického programu a činnost této agentury je v souladu s postupy a předpisy Evropské unie.
STANOVISKO Rozpočtového výboru (11.10.2018)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU
(COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))
Zpravodaj: John Howarth
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Kosmický průmysl Evropské unie přináší přibližně 53 až 62 miliard EUR přidané hodnoty a zaměstnává 231 000 odborníků. Cílem kosmického programu Evropské unie je posílit bezpečnost Unie a dosáhnout technologické nezávislosti, vypořádat se s některými nejnaléhavějšími světovými problémy, jako je boj se změnou klimatu, podporovat technické inovace a poskytnout a přinášet prospěch lidem v Evropě v hospodářské a sociální oblasti. Program se i nadále bude soustřeďovat na zdokonalení tří hlavních projektů EU: Galileo (družicová navigace), Copernicus (sledování Země) a EGNOS (záchranná navigace) i na rozvíjení STT (bezpečnost kosmického prostoru) a spuštění iniciativy Govsatcom (bezpečná družicová komunikace).
V návrhu Komise na období VFR 2021–2027 se počítá s financováním programu Galileo/Egnos) ve výši 8,6 miliardy EU ve (stálých) cenách roku 2018 (9,7 miliardy EUR v běžných cenách) a programu Koperník ve výši 5,1 miliardy EUR (5,8 miliardy EUR). Částka ve výši 0,4 miliardy (0,5 miliardy) EUR byla vyčleněna na STT a Govsatcom. Celkově vesmírný program představuje 1,25 % závazků VFR na období 2021–27. Na všechna čísla je třeba nahlížet až do uzavření procesu VFR jako na orientační a jsou vyjádřena ve stálých cenách umožňujících jejich přímě srovnání v předchozím období VFR.
Kosmický program Evropské unie umožňuje členským státům technologicky těžit z programu, jenž je příliš rozsáhlý, než aby jej mohl účinně provádět jeden členský stát. Technologie, data a služby kosmického programu dat a služeb tímto způsobem i přímými přínosy v oblasti zaměstnanosti a podpory konkurenceschopného kosmického odvětví přinášejí značnou přidanou hodnotu do rozpočtu Evropské unie včetně, avšak nikoli pouze, rybářské politiky, environmentálních a klimatických programů, přesného zemědělství a dopravy i řízení a modelování dopravního provozu. EU by měla usilovat o využití informací z kosmického programu pro poskytování lepších informací pro budoucí plánování rozpočtu a rozhodování v uvedených i dalších oblastech.
Komise oznámila, že hodlá vytvořit ze stávající Agentury pro evropský globální navigační družicový systém Agenturu Evropské unie pro kosmický program, jež by poskytovala jednotný a zjednodušený systém řízení, zatímco Evropská kosmická agentura by pokračoval ve své činnosti jako hlavní partner při provádění programů. Záměr více se zaměřit na marketing, řízení a správu programu prostřednictvím přejmenované agentury je chvályhodný. Existuje zde finanční riziko spojené s vytvořením nové struktury řízení, a proto jsou důležité jasná strategie, oddělení funkcí, odpovědnost a dohled nad správou Agentury Evropské unie pro kosmický program s cílem zmírnit rozpočtová rizika.
Program se opírá o vysoce specializované a v některých případech jedinečné technologie a znalosti, jež těží z nového vývoje. Program by měl proto působit v mezích víceletého finančního ráme, který je dostatečně pružný, aby byl schopen vypořádat se s proměnlivostí nákladů a novým vývojem, a v mezích regulačního rámce, který by byl dostatečně pružný, aby sloužil nejlepším zájmům Unie, programu a členských států.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(4) Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. |
(4) Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu, a opírat se přitom o víceletý finanční rámec schopný reagovat na měnící se okolnosti. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(13) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení obecného cíle, aby 25 % rozpočtových výdajů EU podporovalo cíle v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění programu budou určena příslušná opatření, jež budou znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu. |
(13) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů coby předvoje přispěje tento program k začleňování opatření v oblasti klimatu a k rychlému dosažení obecného cíle, kterým je vyčlenění 30 % rozpočtových výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu a na začlenění cílů udržitelného rozvoje do všech oblasti politiky Unie. Během přípravy a provádění programu budou určena příslušná opatření, jež budou znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(15) Vzhledem k tomu, že program je v zásadě financován Unií, měly by smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v rámci tohoto programu splňovat pravidla Unie. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány. |
(15) Vzhledem k tomu, že program je v zásadě financován Unií, měly by smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v rámci tohoto programu splňovat pravidla Unie a řádně zohledňovat environmentální a sociální kritéria i kritéria správy a řízení společností. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány. Celkové provádění programu včetně jeho zadávacích řízení by se mělo řídit zásadami transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení, zejména pokud jde o rovnost žen a mužů. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(25) Řádná správa programu vyžaduje striktní dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zdvojování úsilí a omezila se překročení nákladů a zpoždění. |
(25) Řádná správa programu vyžaduje striktní dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, zejména mezi Agenturu Evropské Unie pro kosmický program a Evropskou kosmickou agenturu, aby se zabránilo zbytečnému zdvojování úsilí a omezila se překročení nákladů a zpoždění. Komise by měla koordinovat a monitorovat úkoly a komunikaci na základě zásad stanovených v Lisabonské smlouvě1a a rámcové dohodě mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou1b. |
|
__________________ |
|
1a Čl. 189 odst. 3 Lisabonské smlouvy |
|
1b „Vzhledem k tomu, že strany uznávají, že jejich zvláštní kapacity se vzájemně doplňují a posilují, a jsou odhodlány pracovat k tomu, aby jejich spolupráce byla účinná a vzájemně prospěšná a aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování úsilí.“ |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(39) Cílem systému Galileo je zřídit a provozovat první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém Galileo funguje nezávisle na dalších stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie. Druhá generace systému by měla být postupně zavedena před rokem 2030, nejprve s omezenou provozní kapacitou. |
(39) Cílem systému Galileo je zřídit a provozovat na základě přípravné činnosti Evropské kosmické agentury první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém Galileo funguje nezávisle na dalších stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie. Druhá generace systému by měla být postupně zavedena před rokem 2030, nejprve s omezenou provozní kapacitou. |
Odůvodnění | |
Galileo je založen na přípravné činnosti Evropské kosmické agentury, což není v návrhu Komise jasně uvedeno. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
23a) „kosmickým odvětvím“ se rozumí |
|
„základní odvětví“ zahrnující činnosti vedoucí k operačnímu kosmickému systému a zkoumání kosmu; |
|
„navazující odvětví“ zahrnující činnosti spojené s využíváním satelitních údajů na vývoj výrobků a služeb spojených s kosmem koncovým uživatelům; |
Odůvodnění | |
Kosmické odvětví by mělo být dále definováno a rozlišeno na základní a navazující odvětví. | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění efektivního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního kosmického odvětví. |
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění efektivního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, její svobodu jednání a její strategickou autonomii, zejména z technologického hlediska a hlediska rozhodování podloženého důkazy; |
c) posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, její svobodu jednání a její strategickou autonomii, zejména z technologického hlediska a hlediska účinného a úsporného rozhodování podloženého důkazy; |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16] miliard EUR v běžných cenách. |
1. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 14 816 938 000 EUR v cenách roku 2018 (16,7 miliard EUR v běžných cenách). |
Orientační rozdělení částky uvedené v prvním pododstavci je následující: |
Orientační rozdělení částky uvedené v prvním pododstavci je následující: |
a) Galileo a EGNOS: [9,7] miliardy EUR; |
a) Galileo a EGNOS: 8 606 245 580 EUR v cenách roku 2018 (9,7 miliardy EUR v běžných cenách); |
b) Copernicus: [5,8] miliardy EUR; |
b) Copernicus: 5 146 002 510 EUR v cenách roku 2018 (5,8 miliardy EUR v běžných cenách); |
c) SSA/GOVSATCOM: [0,5] miliardy EUR. |
c) SSA/GOVSATCOM: 5 146 002 510 EUR v cenách roku 2018 (1,2 miliardy EUR v běžných cenách). |
Odůvodnění | |
V souladu s rozhodnutím Konference předsedů ze dne 13. září 2018 se v kompromisním pozměňovacím návrhu odráží nejnovější rozpis VFR na program, jak je uvedeno v návrhu předběžné zprávy o návrhu nařízení Rady o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu k dosažení dohody. | |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Průřezové činnosti podle článku 3 jsou financovány v rámci složek programu. |
2. Průřezové činnosti podle článku 3 a 6 jsou financovány v rámci složek programu. |
Odůvodnění | |
Jedním z cílů by měla být podpora silného, konkurenceschopného a inovativního kosmického odvětví. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Příjmy generované složkami programu jsou hrazeny do rozpočtu Unie a použity k financování té složky, která tyto příjmy vygenerovala. |
1. Příjmy generované složkami programu jsou hrazeny do rozpočtu Unie a použity k financování libovolné složky programu. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2 – odrážka 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
– stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury, které je úměrné obtížnosti úkolů, které má vykonat, v souladu s tržními cenami a odměnami jiných zúčastněných subjektů včetně Unie a které ve vhodných případech může být založeno na výkonnostních ukazatelích; tyto odměny nezahrnují obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře Unií. |
– stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury, které je úměrné obtížnosti úkolů, které má vykonat, v souladu s odměnami jiných zúčastněných subjektů včetně Unie a které ve vhodných případech může být založeno na výkonnostních ukazatelích; tyto odměny nezahrnují obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře Unií. |
Odůvodnění | |
Pro mnoho služeb neexistují žádné skutečné „tržní ceny“. | |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice Unie a ve vhodných případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu. |
1. Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice Unie a financování Evropskou kosmickou agenturou a ve vhodných případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu. |
Odůvodnění | |
Na financování programu Copernicus se podílejí Evropská unie (70%) a Evropská kosmická agentura (30%). | |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 73 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Správní rada sestává z jednoho zástupce z každého členského státu a čtyř zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Správní rada zahrnuje i jednoho člena jmenovaného Evropským parlamentem, bez hlasovacího práva. |
1. Správní rada sestává z jednoho zástupce z každého členského státu, čtyř zástupců Komise a jednoho zástupce jmenovaného Evropským parlamentem, přičemž všichni mají hlasovací právo. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 101 – odst. 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a. Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění programu. Zpráva má zahrnovat informace týkající se řízení rizika, celkových nákladů, ročních provozních nákladů, výsledků nabídkových řízení, příjmů, časového rozvrhu a plnění programu a agentury. |
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název |
Zavedení kosmického programu Unie a zřízení Agentury Evropské unie pro kosmický program |
||||
Referenční údaje |
COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD) |
||||
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ITRE 14.6.2018 |
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
BUDG 14.6.2018 |
||||
Zpravodaj(ka) Datum jmenování |
John Howarth 12.7.2018 |
||||
Projednání ve výboru |
13.9.2018 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
9.10.2018 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
30 1 2 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Răzvan Popa, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Inese Vaidere, Monika Vana, Daniele Viotti, Tiemo Wölken |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Andrey Novakov |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Eleonora Evi, Auke Zijlstra |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
30 |
+ |
|
ALDE |
Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Gérard Deprez |
|
ECR |
Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk |
|
NI |
Eleftherios Synadinos |
|
PPE |
Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Inese Vaidere |
|
S&D |
Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Iris Hoffmann, John Howarth, Vladimír Maňka, Răzvan Popa, Manuel dos Santos, Daniele Viotti, Tiemo Wölken |
|
VERTS/ALE |
Jordi Solé, Monika Vana |
|
1 |
- |
|
ENF |
Auke Zijlstra |
|
2 |
0 |
|
EFDD |
Eleonora Evi |
|
GUE/NGL |
Younous Omarjee |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (15.11.2018)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU
(COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))
Zpravodajka: Adina-Ioana Vălean
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2) Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví jsou v mnoha případech zbožím dvojího užití. Možností, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by se proto mělo využít. |
(2) Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví jsou v mnoha případech zbožím dvojího užití. Možností, které vesmír nabízí pro bezpečnost a nezávislost Unie a jejích členských států, by se proto mělo využít. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2a) Kosmické odvětví má v dnešní době zásadní význam pro řadu politik Unie i členských států v oblastech, jako je životní prostředí, změna klimatu, zemědělství a rozvoj venkova, civilní ochrana a prevence, bezpečnost a ochrana, jakož i digitální ekonomika. Je třeba nalézt a aktivně rozvíjet další možné způsoby využití, včetně kosmických řešení změny klimatu. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být zdokonaleny, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v Arktidě, bezpečnost a obrana. |
(3) Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být zdokonaleny, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority, jako je zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně monitorování změn v Arktidě, bezpečnost a obrana. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(7) Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN. |
(7) Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru, zejména s ohledem na rostoucí množství kosmického smetí, a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(13) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení obecného cíle, aby 25 % rozpočtových výdajů EU podporovalo cíle v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění programu budou určena příslušná opatření, jež budou znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu. |
(13) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a jejími závazky stanout v čele provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení obecného cíle, aby 30 % rozpočtových výdajů EU podporovalo cíle v oblasti klimatu, i k začlenění cílů udržitelného rozvoje do všech politik Unie. Během přípravy a provádění programu budou určena příslušná opatření, jež budou znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(47) Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, civilní ochrany, bezpečnosti a digitální ekonomiky. |
(47) Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, biologické rozmanitosti, využívání a ochrany půdy, zdraví oceánů, civilní ochrany a prevence, bezpečnosti a digitální ekonomiky. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(47a) Počet uživatelů služeb složky Copernicus souvisejících s klimatem stále roste a v letech 2015 až 2016 se zdvojnásobil. Tyto služby je třeba plně zprovoznit, aby byly dostupnější údaje potřebné pro opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 62 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(62a) Přeprava vesmírných lodí a jejich součástí ze Země do vesmíru způsobuje významné provozní náklady a dopady na životní prostředí. Aby se snížil počet cest do vesmíru, a tudíž i emise skleníkových plynů, měly by být vesmírné lodě navrhovány tak, aby bylo možné je ve vesmíru opět použít. Dlouhodobým cílem by měla být také produkce udržitelné energie ve vesmíru, například zavedení produkce vodíku, což by umožnilo doplňovat do vesmírných lodí palivo. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 64 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(64) Poskytování služeb SST by mělo být založeno na spolupráci mezi Unií a členskými státy a na využívání stávajících i budoucích vnitrostátních odborných poznatků a prostředků, včetně těch, které budou vypracovány prostřednictvím Evropské kosmické agentury nebo Unií. Mělo by být možné poskytovat finanční podporu pro rozvoj nových senzorů SST. Vzhledem k citlivé povaze SST by kontrola nad národními senzory a jejich provoz, údržba a obnova a zpracování údajů, na jejichž základě jsou služby SST poskytovány, měly být ponechány v odpovědnosti zúčastněných členských států. |
(64) Poskytování služeb SST by mělo být založeno na spolupráci mezi Unií a členskými státy a na využívání stávajících i budoucích vnitrostátních odborných poznatků a prostředků i poznatků a prostředků agentury ESA, včetně těch, které budou vypracovány prostřednictvím Evropské kosmické agentury nebo Unií. Mělo by být možné poskytovat finanční podporu pro rozvoj nových senzorů SST. Vzhledem k citlivé povaze SST by kontrola nad senzory jednotlivých zemí a agentury ESA a jejich provoz, údržba a obnova a zpracování údajů, na jejichž základě jsou služby SST poskytovány, měly být ponechány v odpovědnosti členských států. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 67 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(67) Navíc by složka SST měla rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období. |
(67) Navíc by složka SST měla rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci, konkrétně prostřednictvím rozvoje technologií pro aktivní odstraňování tohoto smetí. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 70 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(70) Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států a zapojení soukromého sektoru. |
(70) Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících kapacit jednotlivých zemí, agentury ESA a EU a mělo by umožňovat širokou účast členských států a zapojení soukromého sektoru. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 71 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(71) Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy25, Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU26 a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že EU hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která dokáže řešit výzvy, jakými jsou například regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany. |
(71) Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy25, Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU26 a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že Unie hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která je schopna pomáhat s řešením výzev, jakými jsou například změna klimatu, regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany. |
_________________ |
_________________ |
25 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/white_paper_on_the_future_of_europe_en.pdf |
25 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/white_paper_on_the_future_of_europe_en.pdf |
26 http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/146072.pdf |
26 http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/146072.pdf |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2) „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi; |
2) „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi nebo kosmickou infrastrukturu; |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 8 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
8a) „potenciálním kandidátem“ se rozumí státy nebo subjekty, které mají jasné vyhlídky na budoucí vstup do Unie, ale doposud nezískaly status kandidáta; |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění efektivního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního kosmického odvětví. |
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění efektivního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiky; |
b) pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země se zaměřením na uživatele na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, humanitární pomoci, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiky; |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles; |
c) pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, monitorovat kosmické počasí, mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles, jakož i přinášet řešení zaměřená na čištění oběžné dráhy Země; |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru; |
b) vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru, mimo jiné alternativní produkce energie využívající zdroje, které jsou ve vesmíru k dispozici, nové technologie pro vypouštění do vesmíru a inovativní systémy či služby, přičemž zohlední základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou vymezeny v článku 25; |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. e | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; |
e) poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, například prostřednictvím stáží zaměřených na studenty, čerstvé absolventy a mladé profesionály a podnikatele; |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami; |
d) systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu, a to i prostřednictvím konzultací s uživatelským fórem programu Copernicus podle čl. 48 odst. 1, a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami; |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Při koordinaci a řízení programu Copernicus je Komisi nápomocen výbor programu Copernicus, který se skládá ze zástupců členských států a fóra uživatelů programu Copernicus. Toto fórum je pracovní skupina výboru programu Copernicus složená z národnostních společenství uživatelů. Fórum vykonává zásadní úlohu při shromažďování příspěvků k vývoji programu Copernicus a při jeho šíření mezi uživatele. |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Článek 50 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Článek 50 |
Článek 50 |
Služby složky Copernicus |
Služby složky Copernicus |
Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto služeb: |
Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto služeb: |
a) služby monitorování životního prostředí, podávání zpráv a zajištění dodržování právních předpisů zahrnující: |
a) služby monitorování životního prostředí, podávání zpráv a zajištění dodržování právních předpisů zahrnující: |
– monitorování atmosféry za účelem poskytování informací o kvalitě ovzduší a chemickém složení atmosféry, |
– monitorování atmosféry za účelem poskytování informací o kvalitě ovzduší a chemickém složení atmosféry, |
– monitorování mořského prostředí za účelem poskytování informací o stavu a dynamice mořských a pobřežních ekosystémů a jejich zdrojů, |
– monitorování mořského prostředí za účelem poskytování informací o stavu a dynamice mořských a pobřežních ekosystémů a jejich zdrojů se zvláštním zaměřením na mapování znečištění plastem a mikroplastem, |
– monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, |
– monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, kvalitě půdy, desertifikaci, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích a odlesňování, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, |
– monitorování změny klimatu za účelem poskytování informací o antropogenních emisích CO2 a ostatních skleníkových plynů, nejdůležitějších klimatických proměnných, reanalýzách klimatu, sezónních předpovědích, klimatických předpovědích a přisuzování, jakož i ukazatelích v příslušných časových a prostorových měřítcích; |
– monitorování změny klimatu za účelem poskytování informací o antropogenních emisích CO2 a ostatních skleníkových plynů, nejdůležitějších klimatických proměnných, reanalýzách klimatu, sezónních předpovědích, klimatických předpovědích a přisuzování, jakož i ukazatelích v příslušných časových a prostorových měřítcích; |
|
– monitorování přírodního a kulturního dědictví UNESCO; |
b) služby krizového řízení pro poskytování informací na podporu veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou zřízených v Unii, podporující činnosti v oblasti civilní ochrany a nouzové reakce (zlepšení činnosti v oblasti včasného varování a kapacit pro reakci na krizi) a opatření v oblasti prevence a připravenosti (analýzy rizik a obnovy) v souvislosti s různými druhy katastrof; |
b) služby krizového řízení pro poskytování informací na podporu střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události a veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou zřízených v Unii, podporující činnosti v oblasti civilní ochrany a nouzové reakce na evropské a vnitrostátní úrovni (zejména zlepšení činnosti v oblasti včasného varování a kapacit pro reakci na krizi) a opatření v oblasti prevence a připravenosti (analýzy rizik a obnovy) v souvislosti s veškerými možnými druhy katastrof; |
c) bezpečnostní služby na podporu ostrahy vnějších hranic Unie, námořního dohledu, jakož i vnější činnosti Unie v reakci na bezpečnostní výzvy, jimž Unie čelí, a cílů a opatření společné zahraniční a bezpečnostní politiky. |
c) bezpečnostní služby na podporu ostrahy vnějších hranic Unie, námořního dohledu, jakož i vnější činnosti Unie v reakci na bezpečnostní výzvy, jimž Unie čelí, a cílů a opatření společné zahraniční a bezpečnostní politiky. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 77 – odst. 2 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) přijme každoročně do 15. listopadu po obdržení stanoviska Komise pracovní program agentury pro nadcházející rok, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle článku 80 písm. b); |
a) přijme každoročně do 15. listopadu, po obdržení stanoviska Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem v této věci, pracovní program agentury pro nadcházející rok, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci podle článku 80 písm. b); |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 99 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci a pozorovatelé učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v nichž uvedou, zda mají nebo nemají jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení musí být správná a úplná. Činí se písemně při nástupu dotčených osob do funkce a každoročně se obnovují. Podle potřeby se aktualizují, zejména v případě relevantních osobních změn, k nimž došlo u dotčených osob. |
1. Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci a pozorovatelé učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v nichž uvedou, zda mají nebo nemají jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení musí být správná a úplná. Činí se písemně při nástupu dotčených osob do funkce a každoročně se obnovují. Podle potřeby se aktualizují, zejména v případě relevantních osobních změn, k nimž došlo u dotčených osob. Prohlášení o závazcích i prohlášení o zájmech se zveřejňují a jsou snadno přístupná na internetu. |
Odůvodnění | |
Větší transparentnost zvýší důvěru veřejnosti v tuto činnost. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 99 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci, pozorovatelé a externí odborníci, kteří spolupracují na činnosti pracovních skupin ad hoc, učiní před každým zasedáním, kterého se účastní, správné a úplné prohlášení o tom, zda mají či nemají jakékoli zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti ve vztahu k bodům na pořadu jednání, a v těchto bodech se zdrží účasti na jednání a hlasování. |
2. Členové správní rady a rady pro bezpečnostní akreditaci, výkonný ředitel, vyslaní národní odborníci, pozorovatelé a externí odborníci, kteří spolupracují na činnosti pracovních skupin ad hoc, učiní před každým zasedáním, kterého se účastní, správné a úplné prohlášení o tom, zda mají či nemají jakékoli zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti ve vztahu k bodům na pořadu jednání, a v těchto bodech se zdrží účasti na jednání a hlasování. Prohlášení o zájmech spojených s body na pořadu jednání se zveřejňují a jsou snadno přístupná na internetu. |
Odůvodnění | |
Větší transparentnost zvýší důvěru veřejnosti v tuto činnost. |
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název |
Establishing the space programme of the Union and the European Union Agency for the Space Programme |
||||
Referenční údaje |
COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD) |
||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ITRE 14.6.2018 |
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ENVI 14.6.2018 |
||||
Zpravodaj(ka) Datum jmenování |
Adina-Ioana Vălean 21.6.2018 |
||||
Datum přijetí |
12.11.2018 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
48 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Margrete Auken, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, Francesc Gambús, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Jo Leinen, Peter Liese, Jiří Maštálka, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Rory Palmer, Bolesław G. Piecha, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Cristian-Silviu Buşoi, Fredrick Federley, Giorgos Grammatikakis, Christophe Hansen, Tilly Metz, Carolina Punset |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Paul Rübig, Tomáš Zdechovský |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
48 |
+ |
|
ALDE |
Fredrick Federley, Gerben-Jan Gerbrandy, Carolina Punset, Nils Torvalds |
|
ECR |
Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska |
|
ENF |
Jean-François Jalkh |
|
GUE/NGL |
Lynn Boylan, Stefan Eck, Jiří Maštálka |
|
PPE |
Ivo Belet, Cristian-Silviu Buşoi, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Christophe Hansen, György Hölvényi, Peter Liese, Miroslav Mikolášik, Paul Rübig, Annie Schreijer-Pierik, Adina-Ioana Vălean, Tomáš Zdechovský |
|
S&D |
Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Giorgos Grammatikakis, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Rory Palmer, Damiano Zoffoli |
|
VERTS/ALE |
Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Tilly Metz, Davor Škrlec |
|
0 |
- |
|
|
|
|
0 |
0 |
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (11.10.2018)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU
(COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))
Navrhovatel: Massimiliano Salini
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Kosmické služby a aplikace utvářejí dnešní i budoucí blahobyt a bezpečnost evropských občanů, ale i konkurenceschopnost průmyslové základny Evropy. Je proto klíčové podporovat kosmickou ekonomiku, tak aby všechny členské státy, jejich občané a jejich průmyslová odvětví mohli plně využít přínosů tohoto kosmického programu.
S kosmickými službami je hluboce provázáno moderní, bezpečnější, konkurenceschopné, účinné a udržitelné odvětví dopravy. Navigační systém a pozorování Země zvyšují výkonnost dopravních služeb, řízení dopravy a integrované dopravy. Současně mohou podpořit vznik řady nových aplikací a inovativních obchodních příležitostí v odvětví dopravy.
Již nyní řada evropských politik předjímá integraci oblasti vesmíru a dopravy, např. pokud jde o systém eCall, evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), systém SafeSeaNet atd., a vyvstanou nové výzvy, například samořiditelná vozidla a autonomní řízení.
Dobré propojení mezi kosmickými a dopravními technologiemi zajistí řadu přínosů na celosvětové a evropské úrovni, například účinnější řízení dopravy sníží emise a bude bojovat proti problému, jejž představuje změna klimatu, větší využívání dronů zlepší doručovatelské a poštovní služby, lepší sledování letů pak sníží počet případů rušení letů a též hluk.
Návrh Evropské komise spojuje do jednoho programu stávající programy Galileo, EGNOS a Copernicus a doplňuje je o dvě nové iniciativy – SSA a GOVSATCOM. Jak již bylo nastíněno v kosmické politice pro Evropu, bude plně integrovaný kosmický program využívat synergie mezi složkami programu, čímž se zvýší účinnost a nákladová efektivita. Jednotný a soudržný rámec bude motivací pro budoucí investice, zvýší viditelnost a nabídne větší flexibilitu.
Evropská komise má v souvislosti s přijetím víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 velké ambice. Rakouské předsednictví se k výzvě postavilo čelem a stanovilo rychlý harmonogram. Evropský parlament je ochoten zachovat stejné tempo.
Vzhledem k tomuto přísnému a rychlému harmonogramu se toto stanovisko zaměřuje na konkrétní aspekty návrhu, na propojení mezi kosmickými technologiemi a odvětvím dopravy, na rozpočet s ohledem na SSA a GOVSATCOM a průřezové činnosti, na správu, bezpečnost, včetně té kybernetické, zabezpečení, vesmírnou diplomacii a přístup do vesmíru.
Kosmické odvětví plní strategickou úlohu, díky které je pozemní, námořní, letecká a kosmická doprava inteligentnější, účinnější, bezpečnější, zabezpečenější, udržitelnější a integrovanější. Zároveň klade rostoucí a inovativní odvětví dopravy větší nároky na kvalitu a aktuálnost kosmických služeb.
Pokud jde o správu programu, měla by nová evropská Agentura pro kosmický program zajistit, že se systém GALILEO rozšíří na trhu, bude motivovat k vývoji plně kompatibilních a interoperabilních evropských zařízení, jako jsou čipové sady a přijímače, a bude plně funkční ve všech druzích dopravy.
Evropská unie a členské státy investují do řady kritických infrastruktur, z nichž mnohé tvoří strategické dopravní infrastruktury, které je třeba chránit. Stále vyšší počet soustav, družic a kosmického smetí na oběžné dráze pomáhá vytvářet stav „rušné dopravy“ a přispívá k riziku kolize, která ohrožuje zabezpečení provozních činností. Kromě tohoto různé druhy nepředvídaných událostí, tzv. kosmické počasí, mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury.
Zabezpečený a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nepostradatelným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti. Složky GOVSATCOM mají velký význam pro dopravu, zejména arktickou námořní dopravu, řízení letového provozu a kontrolu a řízení bezpilotních leteckých prostředků.
V tomto stanovisku se vyzdvihuje význam kybernetické bezpečnosti a zabezpečení. Kybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur, ať už pozemních, nebo kosmických, je klíčem k zajištění kontinuity provozních činností systémů, jejich účinné schopnosti provádět úkoly nepřetržitě a poskytovat požadované služby. Kosmická politika může přispět ke zvýšení bezpečnosti dopravy pro námořní, silniční a leteckou dopravu, pro provozovatele i cestující.
Kosmický program by měl zajistit nezávislý a konkurenceschopný přístup do vesmíru a podpořit spolupráci s jinými světovými strategickými partnery, aby se předešlo zdvojování úsilí a podpořila se skutečná ekonomická diplomacie ku prospěchu tohoto odvětví.
Ačkoliv toto stanovisko ponechává beze změny části článků i body odůvodnění, navrhovatel by se stále mohl rozhodnout, že navrhne několik změn formou pozměňovacích návrhů. Vzhledem k časové tísni dává přednost tomu, že předloží soudržný přístup k hlavním problémům.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků. |
(1) Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků. Zároveň je důležité vytvářet vhodné podmínky pro zajištění rovných podmínek s hlavními kosmickými konkurenty. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být zdokonaleny, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v Arktidě, bezpečnost a obrana. |
(3) Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být zdokonaleno jejich využívání, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a zajistily transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií a odvětví dopravy, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority všech dotčených odvětví, zejména odvětví dopravy. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(4) Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. |
(4) Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, včetně alternativních technologií vypouštění do vesmíru a inovativních systémů nebo služeb, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(5) Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno zřízením kosmických center, která propojují kosmické, digitální a uživatelské odvětví. Unie by měla podporovat expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a vytvářením inovačních partnerství (přístup první smlouvy). |
(5) Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno zejména, ale nikoliv pouze prostřednictvím iniciativ, jako jsou kosmická centra, která propojují kosmické, digitální a uživatelské odvětví. Kosmická centra by měla spolupracovat s centry digitálních inovací v zájmu podpory podnikání dovedností. Unie by měla podporovat expanzi evropských kosmických společností, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a vytvářením inovačních partnerství (přístup první smlouvy). |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(6) Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev má kosmický program Unie („program“) silný mezinárodní rozměr. Proto by Komise měla být schopna jménem Unie řídit a koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů, propagovala technologii a průmysl Unie a podporovala spolupráci v oblasti odborné přípravy, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran. Je obzvláště důležité, aby Unie byla zastoupena Komisí v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat nebo v příslušných odvětvových orgánech OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství, jakož i v rámci Světové meteorologické organizace. |
(6) Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev má kosmický program Unie („program“) silný mezinárodní rozměr. Proto by Komise měla být schopna jménem Unie řídit a koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů. Komise by měla posilovat ekonomickou diplomacii s cílem propagovat technologii a průmysl Unie a podporovala spolupráci v oblasti odborné přípravy, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran a spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní úrovni. Je obzvláště důležité, aby Unie byla zastoupena Komisí v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat nebo v příslušných odvětvových orgánech OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství, jakož i v rámci Světové meteorologické organizace. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(7) Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN. |
(7) Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru, zejména prostřednictvím hledání řešení proti šíření kosmického smetí, a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(8) Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné nákladové položky, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. |
(8) Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné nákladové položky, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. Je důležité zajistit návaznost mezi řešeními vytvořenými prostřednictvím programu Horizont Evropa a dalších programů Unie a složkami kosmického programu. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(9) Cíle politiky tohoto programu budou rovněž řešeny jako oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky fondu InvestEU, zejména v rámci jeho oken pro politiku udržitelné infrastruktury a výzkumu, inovací a digitalizace. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací a opatření by neměla zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. |
(9) Cíle politiky tohoto programu budou rovněž řešeny jako oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky fondu InvestEU, zejména v rámci jeho oken pro politiku udržitelné infrastruktury a výzkumu, inovací a digitalizace. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k posílení investic prostřednictvím řešení selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací a opatření by neměla zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13a) Program by měl využívat synergií mezi kosmickým odvětvím a odvětvím dopravy, s ohledem na to, že kosmické technologie plní strategickou úlohu, díky které je pozemní, námořní, letecká a kosmická doprava inteligentnější, účinnější, bezpečnější, zabezpečenější, udržitelnější a integrovanější a rostoucí a inovativní odvětví dopravy zároveň klade větší požadavky na inovativní a aktuální kosmické technologie. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(27) Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží program provádět, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní technické a provozní specifikace nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. |
(27) Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží dohlížet na provádění programu, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila požadavky vysoké úrovně nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(28) Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnost. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s bezpečností a podporou programu. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku vztahujících se na různé další zvláštní úkoly související s programem. |
(28) Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnost, komunikaci, rozšiřování základny uživatelů, rozvoj trhu, využívání atd. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s bezpečností a kybernetickou bezpečností programu a propagací služeb a navazujícího odvětví. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku vztahujících se na různé další zvláštní úkoly související s programem. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 32 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(32) Vzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a životy občanů Unie, charakteru dvojího užití systémů a aplikacím založeným na uvedených systémech by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi. |
(32) Vzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a životy občanů Unie, charakteru dvojího užití systémů a aplikacím založeným na uvedených systémech by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států a cestujících, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 35 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(35) S ohledem na jedinečnost a složitost programu a jeho vazby s bezpečností by se v případě bezpečnostní akreditace mělo postupovat podle uznávaných a zavedených zásad. Proto je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států úsilím o dosažení konsensu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden postup pro soustavné monitorování rizik. Rovněž je nezbytně nutné, aby byla technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni. |
(35) S ohledem na jedinečnost a složitost programu a jeho vazby s bezpečností by se v případě bezpečnostní akreditace mělo postupovat podle uznávaných a zavedených zásad. Proto je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států úsilím o dosažení konsensu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden stálý postup pro monitorování rizik. Rovněž je nezbytně nutné, aby byla technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(36a) Pro zajištění nepřetržitého provozu systémů a jejich účinné schopnosti neustále vykonávat stanovené úkoly a poskytovat požadované služby je klíčová kybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur na Zemi i ve vesmíru. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(38a) Když se vysoce přesné družicové určování polohy spojí se lepší schopností komunikace, přispívá to k modernímu a spolehlivému dopravnímu odvětví pro automobily, letadla i lodě. Optimalizuje se správa vozového parku, sledovatelnost plavidel, předcházení srážkám, kontrola rychlosti, asistence pro lodní manévry a mnoho dalších aspektů souvisejících s dopravou. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(40) Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, s cílem pokrýt uvedená území do konce roku 2025. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení [2018/XXXX] [nařízení o agentuře EASA] a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. |
(40) Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, s cílem pokrýt uvedená území do konce roku 2025. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení [2018/XXXX] [nařízení o agentuře EASA] a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo a výkonnosti v oblasti bezpečnosti pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla a že mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. |
Odůvodnění | |
Návrh se zabývá významem hledisek zabezpečení, ale nezdůrazňuje dostatečně hlediska bezpečnosti, která jsou právě tak důležitá, zejména pro odvětví dopravy. | |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(41) Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna kontinuita, udržitelnost a budoucí dostupnost služeb poskytovaných systémy Galileo a EGNOS. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů. |
(41) Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna kontinuita, udržitelnost, výkonnost v oblasti bezpečnosti a budoucí dostupnost služeb poskytovaných systémy Galileo a EGNOS. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(44a) Příslušné orgány by měly v zájmu podpory využívání služeb složek Galileo a EGNOS a podpory navazujících služeb, především v odvětví dopravy, vytvořit na mezinárodní úrovni společné normy a certifikace. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(46) Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS, zejména v oblasti bezpečnosti, by se mělo podporovat využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie, je-li to odůvodněné a přínosné. |
(46) Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS, zejména v oblasti bezpečnosti, udržitelnosti z hlediska životního prostředí a mobility by se mělo podporovat využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie, a to zejména v odvětví dopravy. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(47) Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, civilní ochrany, bezpečnosti a digitální ekonomiky. |
(47) Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, dopravy, civilní ochrany, bezpečnosti a digitální ekonomiky. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 52 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(52) S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti. |
(52) S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické a pozemní infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí, jejichž proveditelnost Evropská kosmická agentura nyní zkoumá, zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti. |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 61 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(61) Komise by se při provádění složky Copernicus měla ve vhodných případech opírat o evropské mezinárodní organizace, s nimiž již navázala partnerství, a to zejména o Evropskou kosmickou agenturu, pro účely vývoje a zadávání zakázek v oblasti kosmických prostředků, přístupu k datům a provozování zvláštních misí. Kromě toho by se Komise měla opírat o organizaci EUMETSAT pro účely provozování zvláštních misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem. V oblasti služeb by Komise měla vhodným způsobem těžit ze zvláštních kapacit poskytovaných agenturami Unie, jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, jakož i mezivládním Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí a evropskými investicemi, které již byly vynaloženy na služby monitorování mořského prostředí prostřednictvím Mercator Ocean. V oblasti bezpečnosti se bude společně s vysokým představitelem usilovat o komplexní přístup na úrovni Unie. Společné výzkumné středisko (JRC) Komise bylo od počátku iniciativy GMES aktivně zapojeno a podpořilo vývoj pro systém Galileo a kosmické počasí. Podle nařízení (EU) č. 377/2014; JRC řídí službu programu Copernicus na podporu krizového řízení a globální složku služby monitorování území; přispívá k přezkumu kvality a vhodnosti pro daný účel produktů a informací a k budoucímu vývoji. Komise by se měla i nadále opírat o vědecko-technické poradenství JRC pro účely provádění programu. |
(61) Komise by se při provádění složky Copernicus měla ve vhodných případech opírat o evropské mezinárodní organizace, s nimiž již navázala partnerství, a to zejména o Evropskou kosmickou agenturu, pro účely vývoje a zadávání zakázek v oblasti kosmických prostředků, přístupu k datům a provozování zvláštních misí. Kromě toho by se Komise měla opírat o organizaci EUMETSAT pro účely provozování zvláštních misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem. V oblasti služeb by Komise měla vhodným způsobem těžit ze zvláštních kapacit poskytovaných agenturami Unie, jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, jakož i mezivládním Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí a evropskými investicemi, které již byly vynaloženy na služby monitorování mořského prostředí prostřednictvím Mercator Ocean. Bude se společně s vysokým představitelem usilovat o komplexní přístup na úrovni Unie v souvislosti s opatřeními pro boj se změnou klimatu, včetně provádění Pařížské dohody, a také s bezpečnostními otázkami. Společné výzkumné středisko (JRC) Komise bylo od počátku iniciativy GMES aktivně zapojeno a podpořilo vývoj pro systém Galileo a kosmické počasí. Podle nařízení (EU) č. 377/2014; JRC řídí službu programu Copernicus na podporu krizového řízení a globální složku služby monitorování území; přispívá k přezkumu kvality a vhodnosti pro daný účel produktů a informací a k budoucímu vývoji. Komise by se měla i nadále opírat o vědecko-technické poradenství JRC pro účely provádění programu. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 70 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(70) Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států a zapojení soukromého sektoru. |
(70) Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států, mezinárodních organizací a zapojení soukromého sektoru. |
Odůvodnění | |
Změna se navrhuje, aby bylo možné se spolehnout na stávající kapacity organizací, jako je ESA nebo EUMETSAT, v oblasti kosmického počasí. | |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 71 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(71) Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy25, Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU26 a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že EU hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která dokáže řešit výzvy, jakými jsou například regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany. |
(71) Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy25, Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU26 a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že EU hraje důležitou úlohu při zajišťování udržitelné, bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která dokáže řešit výzvy, jakými jsou například změna klimatu, regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie. |
_________________ |
_________________ |
25 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/white_paper_on_the_future_of_europe_en.pdf |
25 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/white_paper_on_the_future_of_europe_en.pdf |
26 http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/146072.pdf |
26 http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/146072.pdf |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 76 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(76) V první fázi složky GOVSATCOM (zhruba do roku 2025) bude využívána stávající kapacita soukromých subjektů a členských států. V této první fázi budou služby zaváděny postupně, nejprve pro uživatele na úrovni Unie. Pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že tento přístup není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, může být přijato rozhodnutí přejít do druhé fáze a vyvinout na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím jednoho či více partnerství veřejného a soukromého sektoru, například s provozovateli družic Unie. |
(76) V první fázi složky GOVSATCOM (zhruba do roku 2025) bude využívána stávající kapacita soukromých subjektů a členských států. V této první fázi budou služby zaváděny postupně. Pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že tento přístup není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, může být přijato rozhodnutí přejít do druhé fáze a vyvinout na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím jednoho či více partnerství veřejného a soukromého sektoru, například s provozovateli družic Unie. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 78 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(78) Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM většině uživatelů umožňuje i nadále využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM, využívají-li technologií Unie. |
(78) Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM by měl uživatelům umožnit i nadále využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 86 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(86) Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa, zejména pro účely udržitelného zásobování potravinami a přírodními zdroji, monitorování klimatu, inteligentních měst, automatizovaných vozidel, bezpečnosti nebo zvládání katastrof. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus. |
(86) Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Je důležité zajistit návaznost mezi řešeními vytvořenými prostřednictvím programu Horizont Evropa a provozními činnostmi složek kosmického programu. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa, hlavních evropských politik, zejména pro účely odvětví dopravy. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou představovat základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ, která umožňuje služby složky Copernicus. |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 87 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(87) Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny. |
(87) Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací a kybernetickou bezpečností. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny. |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 88 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(88) Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by Agentura pro evropský GNSS měla být od nynějška změněna. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí. |
(88) Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by Agentura pro evropský GNSS měla být od nynějška změněna. Komise v souvislosti s úkoly, kterými agenturu pověřuje, zajistí dostatečné financování řízení a plnění těchto úkolů, a to i co se týče dostatečných lidských a finančních zdrojů. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí. |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2) „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi; |
2) „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi a kosmickou infrastrukturu; |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 10 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
10) „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“); |
10) „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů a kosmického smetí získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“); |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 19 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
19) „senzorem SST“ se rozumí zařízení nebo kombinace zařízení, pozemních nebo kosmických radarů, laserů a teleskopů, které je schopno měřit fyzikální parametry kosmických objektů, jako je velikost, poloha a rychlost; |
19) „senzorem SST“ se rozumí zařízení nebo kombinace zařízení, pozemních nebo kosmických radarů, laserů a teleskopů, které je schopno měřit fyzikální parametry kosmických objektů a kosmického smetí, jako je velikost, poloha a rychlost; |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění efektivního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního kosmického odvětví. |
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění autonomního přístupu do vesmíru, pro boj proti kybernetickým hrozbám, pro podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví a pro podporu kosmické diplomacie. |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie, a to i pokud jde o změnu klimatu a bezpečnost a obranu; |
a) poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, podporovat schopnost Unie a jejích členských států přijímat rozhodnutí podložená důkazy; |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
aa) zvýšit úsilí o uspokojení stávajících a budoucích potřeb a naplnění politických priorit Unie, včetně změny klimatu a účinné a udržitelné dopravy; |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) maximalizovat socioekonomické přínosy, a to rovněž prosazováním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu; |
b) maximalizovat socioekonomické přínosy, a to rovněž posilováním navazujícího odvětví a prosazováním a zajištěním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu; |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, její svobodu jednání a její strategickou autonomii, zejména z technologického hlediska a hlediska rozhodování podloženého důkazy; |
c) posilovat bezpečnost, včetně kybernetické bezpečnosti a zabezpečení Unie, jejích členských států a jejích občanů, její strategickou autonomii, zejména z průmyslového a technologického hlediska; |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) uznat a podporovat příspěvek k bezpečnosti, zejména v odvětví dopravy; |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o změnu klimatu a udržitelný rozvoj. |
f) prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o změnu klimatu a udržitelný rozvoj všech dotčených odvětví, zejména v odvětví dopravy. |
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) posilovat kosmickou diplomacii Unie, podporovat mezinárodní spolupráci s cílem zvýšit povědomí o vesmíru, podporovat evropské technologie a průmysl a prosazovat zásadu vzájemnosti a spravedlivé hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni; |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
db) posílit bezpečnost Unie a jejích členských států v různých oblastech, zejména v odvětví dopravy (letecká doprava, včetně bezpilotních prostředků, železniční doprava, námořní doprava, silniční doprava, autonomní řízení), budování a monitorování infrastruktury, pozemního monitorování a životního prostředí. |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d c (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
dc) prosazovat, aby ve střednědobém a dlouhodobém měřítku pokračoval program evropských nosných raket. |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) Galileo a EGNOS: poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby; |
a) Galileo a EGNOS: dlouhodobě poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby a zajistit nepřetržité fungování těchto služeb; |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiky; |
b) Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, udržitelnosti, dopravy, automatizace, zemědělství a rozvoje venkova, civilní ochrany, vnitřní a vnější bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální a modré ekonomiky; |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles; |
c) pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty a kosmické smetí, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles; |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. e | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
e) přispívat, je-li to nutné pro potřeby programu, k autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti přístupu do vesmíru; |
e) přispívat k autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti, pokud jde o přístup do vesmíru; |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. f | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
f) podporovat a posilovat konkurenceschopnost, podnikání, dovednosti a inovační kapacitu právnických a fyzických osob z Unie, které jsou činné nebo by chtěly být činné v tomto odvětví, se zvláštním ohledem na postavení a potřeby malých, středních a začínajících podniků. |
f) podporovat a posilovat konkurenceschopnost, podnikání, dovednosti a inovační kapacitu právnických a fyzických osob z Unie, které jsou činné nebo by chtěly být činné v tomto odvětví, se zvláštním ohledem na postavení a potřeby malých, středních a začínajících podniků a společný zájem budovat a využívat odborné poznatky v různých regionech Unie. |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. f a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
fa) podporovat rozvoj konkurenceschopné kosmické ekonomiky Unie a vytvářet co nejvíce příležitostí pro unijní podniky všech velikostí, zejména malé a střední podniky, nové účastníky na trhu a začínající podniky, pokud jde o vývoj a zajišťování inovativních kosmických systémů a služeb. |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) poskytování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu; |
a) poskytování vypouštění do vesmíru pro potřeby programu včetně sdružených služeb vypouštění do vesmíru pro EU a pro jiné subjekty, a to na jejich žádost a s ohledem na základní bezpečnostní zájmy Unie v souladu s článkem 25; |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru; |
b) vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru včetně alternativních technologií vypouštění do vesmíru a inovativních systémů nebo služeb, a to s ohledem na základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států, které jsou uvedeny v článku 25; |
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) je-li to nutné pro potřeby programu, nezbytné úpravy pozemní kosmické infrastruktury. |
c) je-li to nutné pro cíle programu, nezbytnou podporu pro pozemní kosmickou infrastrukturu. |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Program podpoří: |
(Netýká se českého znění.) |
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) inovační činnosti pro co nejlepší využití kosmických technologií, infrastruktur nebo služeb; |
a) inovační činnosti pro co nejlepší využití kosmických technologií, infrastruktur nebo služeb s přihlédnutím k prvořadým zájmům Unie a jejích členských států uvedeným v článku 25; |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) zřizování inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím za účelem vývoje inovativních produktů nebo služeb a pro následné zakoupení výsledné dodávky nebo služeb; |
b) zřizování vnitrostátních, přeshraničních a mnohonárodních inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím za účelem vývoje inovativních produktů nebo služeb a pro následné zakoupení výsledných produktů nebo služeb s přihlédnutím k prvořadým zájmům Unie a jejích členských států uvedeným v článku 25; |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) synergie s ostatními evropskými fondy, jako je Horizont EU, Fond soudržnosti, InvestEU, EFRR, s cílem podpořit rozvoj návazných použití ve všech odvětvích; |
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) spolupráci mezi podniky ve formě kosmických center, které na regionální a národní úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví a uživatele a poskytují podporu občanům a podnikům, a přispívají tak k podpoře podnikání a dovedností; |
d) spolupráci mezi podniky samými a také ve formě sítě kosmických center, které na regionální, národní a unijní úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví a uživatele a poskytují podporu, zařízení a služby občanům a podnikům, a přispívají tak k podpoře podnikání a dovedností; navazování spolupráce mezi kosmickými centry a centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Digitální Evropa; |
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) synergie s odvětvím dopravy a s kosmickým a digitálním odvětvím s cílem podpořit širší užívání nových technologií (např. e-call, digitální tachograf, dohled nad dopravou a její řízení, autonomní řízení, samořiditelné vozy a drony) a věnovat se potřebám zabezpečené a bezproblémové konektivity, solidnějšího určováním polohy, intermodality a interoperability, a zvýšit tak konkurenceschopnost dopravních služeb a celého odvětví; |
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 10 – název | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Absence záruky |
Záruka |
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Služby, data a informace poskytované složkami programu jsou poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel. Za tímto účelem učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli vhodným způsobem informováni o absenci takové záruky. |
Služby, data a informace poskytované složkami programu jsou poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel, ledaže je takováto záruka vyžadována příslušnými právními předpisy Unie pro poskytování dotčených služeb. Za tímto účelem učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli vhodným způsobem informováni o absenci takové záruky. |
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16] miliard EUR v běžných cenách. |
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16,7] miliardy EUR v běžných cenách. |
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) SSA/GOVSATCOM: [0,5] miliardy EUR. |
c) SSA: [0,6] miliardy EUR. |
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) GOVSATCOM: [0,6] miliardy EUR. |
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Průřezové činnosti podle článku 3 jsou financovány v rámci složek programu. |
2. Průřezové činnosti podle článku 3, 5 a 6 jsou financovány v rámci složek programu. |
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) odchylně od článku 167 finančního nařízení využívají, kdykoli je to vhodné, více zdrojů dodávek, aby byla zajištěna lepší celková kontrola nad všemi složkami programu a jejich výdaji a harmonogramy; |
c) odchylně od článku 167 finančního nařízení využívají, kdykoli je to vhodné, více zdrojů dodávek, aby byla zajištěna lepší celková kontrola nad všemi složkami programu a jejich výdaji, kvalitou a harmonogramy; |
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) podporují autonomii Unie, zejména z technologického hlediska; |
d) podporují autonomii Unie, zejména z technologického hlediska v celém hodnotovém řetězci; |
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Veřejný zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek v rámci zakázky v rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu. |
2. Veřejný zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek v rámci zakázky v rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu s přihlédnutím k prvořadým zájmům Unie a jejích členských států uvedeným v článku 25. |
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise a agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu. |
1. Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise a/nebo agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu. |
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) systematickém zohledňování cíle kontinuity služeb coby absolutní priority; |
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami; |
d) systematickém zohledňování potřeb uživatelů, zejména v souvislosti s kontinuitou služeb a stabilitou rozhraní služeb poskytovaných složkami programu, a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami; |
Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Členské státy se mohou programu účastnit tak, že přispějí svými technickými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, že Unii v případě potřeby zpřístupní informace a infrastrukturu v jejich držení nebo umístěnou na jejich území, a to i zajištěním efektivního, překážek prostého přístupu k datům in situ a jejich využívání a spoluprací s Komisí na zlepšování dostupnosti dat in situ, které program potřebuje. |
1. Členské státy se mohou programu účastnit tak, že přispějí svými technickými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, udržitelné dopravy a aplikací složek programu a tím, že Unii v případě potřeby zpřístupní informace a infrastrukturu v jejich držení nebo umístěnou na jejich území, a to i zajištěním efektivního, překážek prostého přístupu k datům in situ a jejich využívání a spoluprací s Komisí na zlepšování dostupnosti dat in situ, které program potřebuje. |
Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu a dohlíží na jeho provádění, přičemž bere řádný ohled na jeho dopad na jiné politiky Unie. |
1. Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a odpovědnost v oblasti bezpečnosti za složky programu nesvěřené agentuře podle článku 30. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu a dohlíží na jeho provádění, přičemž bere řádný ohled na jeho dopad na jiné politiky Unie. |
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Komise řídí složky programu, není-li takovým řízením pověřen jiný subjekt. |
2. Komise řídí složky programu pouze tam, kde dosáhne cílů složek programu účinněji, než kdyby byl takovým řízením pověřen jiný subjekt. V ostatních případech Komise pověří řízením složky programu agenturu, Evropskou kosmickou agenturu, nebo jiné subjekty uvedené v článku 32. |
Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami stanoví prostřednictvím prováděcích aktů technické a provozní specifikace nezbytné k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení uvedených technických a provozních specifikací Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu. |
4. Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli, navazujícími subjekty a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci požadavky vysoké úrovně pro provádění a vývoj těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení těchto požadavků vysoké úrovně Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
5. Komise prosazuje a zajišťuje rozšiřování základny uživatelů a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném i soukromém sektoru, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie. |
5. Komise přispívá a dohlíží nad rozšiřováním základny uživatelů a využíváním dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném i soukromém sektoru, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb, a v případě potřeby také rozvoje přiměřených norem na úrovni EU, a podporou stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie, a to případně také zajišťováním slučitelnosti a interoperability mezi těmito službami a projekty financovanými z jiných opatření a programů Unie. |
Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Ve vhodných případech zajistí koordinaci s činnostmi v kosmickém odvětví na unijní, národní a mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a prosazuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. |
6. Ve vhodných případech a ve spolupráci s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou zajistí koordinaci s činnostmi v kosmickém odvětví na unijní, národní a mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a prosazuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. |
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. a a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
aa) koordinuje kybernetickou bezpečnost programu; |
Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. a b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ab) propaguje a zajišťuje rozšiřování a využívání dat a služeb poskytnutých složkami programu, zejména s ohledem na odvětví dopravy, a to včetně prováděcích činností týkajících se rozvoje navazujících aplikací a služeb založených na složkách programu uzpůsobených potřebám uživatelů; |
Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. a c (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ac) provádí činnosti na podporu inovativního kosmického odvětví Unie v souladu s článkem 6 ve spolupráci s Komisí a navazujícím odvětvím, a to zejména usnadněním přístupu k financování prostřednictvím finančních nástrojů uvedených v hlavě III a zároveň ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) prostřednictvím finančních nástrojů EIB zřízených EIB a zaměřených zejména na malé a střední podniky; |
Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. a d (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ad) definuje a doporučuje Komisi priority kosmické oblasti programu Horizont Evropa a řídí činnosti výzkumu a vývoje v kosmické oblasti financované programem Horizont Evropa v rozsahu svých pravomocí; |
Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. a e (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ae) podporuje využívání synergií mezi kosmickým odvětvím a odvětvím dopravy; |
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) vykonává komunikační a propagační činnosti a činnosti v souvislosti s komercializací služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS; |
c) vykonává komunikační a propagační činnosti a činnosti zejména v souvislosti se službami nabízenými složkami Galileo, EGNOS a Copernicus; |
Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) řídí využívání složek EGNOS a Galileo, jak je uvedeno v článku 43; |
Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) poskytuje technické poradenství Komisi. |
d) poskytuje technické poradenství Komisi v případech, kdy se její úloha nepřekrývá s úlohou Evropské kosmické agentury uvedenou v článku 31; |
Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) řízením využívání složek EGNOS a Galileo, jak je uvedeno v článku 43; |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) prováděcími činnostmi v souvislosti s vývojem návazných aplikací a služeb založených na složkách programu. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Komise může agenturu pověřit dalšími úkoly, mimo jiné výkonem činností v oblasti komunikace, propagace a marketingu dat a informací a dalších činností souvisejících s rozšiřováním základny uživatelů složek programu jiných než Galileo a EGNOS. |
3. Komise může agenturu pověřit dalšími úkoly, mimo jiné výkonem činností v oblasti komunikace, propagace a marketingu dat a informací a dalších činností souvisejících s rozšiřováním základny uživatelů složek programu jiných než Galileo, EGNOS a Copernicus. |
Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Komise agenturu pověří úkoly uvedenými v odstavcích 2 a 3 dohodou o přiznání příspěvku podle [čl. 2 odst. 18] a [hlavy VI] finančního nařízení. |
4. Komise agenturu pověří úkoly uvedenými v odstavcích 2 a 3 dohodou o přiznání příspěvku podle [čl. 2 odst. 18] a [hlavy VI] finančního nařízení, přičemž tyto úkoly jsou předmětem přezkumu v souladu s čl. 102 odst. 6 tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a. Komise v souvislosti s úkoly, kterými agenturu pověřuje, zajistí dostatečné finanční prostředky pro řízení a plnění těchto úkolů, a to i co se týče dostatečných lidských a finančních zdrojů. |
Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) pokud jde o Galileo a EGNOS: rozvojem systémů, vývojem pozemního segmentu a projektováním a vývojem družic; |
b) pokud jde o Galileo a EGNOS: technickou podporou pro agenturu při výkonu jí svěřených úkolů podle článku 30, a pokud tak stanoví zvláštní dohody o svěření úkolů agentury jiným subjektům, které byly uzavřeny mezi agenturou a Evropskou kosmickou agenturou podle dohody o finančním rámcovém partnerství uvedené v odstavci 2 tohoto článku, zadáváním veřejných zakázek na rozvoj systémů, vývojem pozemního segmentu a projektováním a vývojem družic jménem a z pověření Unie; |
Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) podporou spolupráce mezi členskými státy a prosazováním sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti. |
Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2 – odrážka 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
– jasně definuje odpovědnosti a povinnosti Evropské kosmické agentury, pokud jde o program, |
– jasně definuje odpovědnosti a povinnosti Komise, agentury a Evropské kosmické agentury, pokud jde o program, |
Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2 – odrážka 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
– stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i na komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením, |
– stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, a to i pokud jde o postupy při zadávání veřejných zakázek Unie, jsou-li zadávány jménem a s pověřením Komise nebo agentury, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i na komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením, |
Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Bezpečnost programu by měla vycházet z těchto zásad: |
Bezpečnost programu vychází z těchto zásad: |
Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – písm. a a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
aa) zohlednění zkušeností získaných s provozem složek Galileo, EGNOS a Copernicus; |
Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 – písm. a b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ab) spolupráce s agenturou ENISA v oblasti kybernetické bezpečnosti; |
Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Komise v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o: |
Komise a agentura v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o: |
Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Za tímto účelem Komise zajistí, aby byla pro každou složku programu provedena analýza rizik a hrozeb. Na základě této analýzy rizik a hrozeb stanoví prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Za tímto účelem Komise provede analýzu rizik a hrozeb pro složky Copernicus, SST a GOVSATCOM a zajistí, aby agentura provedla analýzu rizik a hrozeb pro složky Galileo a EGNOS. |
|
Na základě analýzy rizik a hrozeb uvedené v prvním odstavci stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů pro každou složku programu obecné bezpečnostní požadavky. Přitom vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce. Obecné bezpečnostní požadavky stanoví postupy, kterými je třeba se řídit v případě, kdy může mít provoz složky vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Subjekt odpovědný za řízení složky programu odpovídá za řízení bezpečnosti dané složky a za tím účelem provádí analýzu rizik a hrozeb a veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti dané složky, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitoruje jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1. |
2. Komise je odpovědná za řízení bezpečnosti složek Copernicus, SST a GOVSATCOM. Agentura je odpovědná za řízení bezpečnosti složek Galileo a EGNOS. Za tím účelem provádí veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti složek, za které jsou odpovědné, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitorují jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1 třetím pododstavci. |
Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 3 – písm. a a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
aa) zajistí kybernetickou bezpečnost programu; |
Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 42 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy poskytovaly stupeň ochrany utajovaných informací Evropské unie rovnocenný stupni, který poskytují bezpečnostní pravidla stanovená rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU30 a bezpečnostní pravidla Rady stanovená v přílohách rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU31; |
a) každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy poskytovaly vysoký stupeň ochrany utajovaných informací Evropské unie rovnocenný stupni, který poskytují bezpečnostní pravidla stanovená rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU30 a bezpečnostní pravidla Rady stanovená v přílohách rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU31; |
_________________ |
_________________ |
30 Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53-88. |
30 Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53-88. |
31 Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1-50. |
31 Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1-50. |
Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně modernizací a managementu zastarávání; |
b) řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, včetně dokončení pozemní infrastruktury mimo území EU, která je však nezbytná pro to, aby složka EGNOS mohla plně pokrývat území členských států, která geograficky leží v Evropě, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně modernizací a managementu zastarávání; |
Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) rozvoj a vývoj základních prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo; |
Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) certifikační a normalizační provozní činnosti; |
d) dohled nad výkonností, certifikační a normalizační provozní činnosti; |
Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 – písm. h a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ha) kroky mající za cíl zmírňovat pravděpodobnost výskytu rušení radiovými frekvencemi; |
Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 44 – odst. 2 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) navigační služby v letectví prostřednictvím vhodných systémů zesílení signálu (palubních či pozemních). |
Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) službu přístupu k datům systému EGNOS (EDAS), která poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené zejména pro aplikace družicové navigace pro odborné a komerční využití, přičemž nabízí zlepšenou výkonnost a data s vyšší přidanou hodnotou, než jakou mají data získaná prostřednictvím EOS; |
b) službu přístupu k datům systému EGNOS (EDAS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci určené zejména pro aplikace družicové navigace pro odborné a komerční využití, přičemž nabízí zlepšenou výkonnost a data s vyšší přidanou hodnotou, než jakou mají data získaná prostřednictvím EOS; |
Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a synchronizaci s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti a přesnosti, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb. |
c) službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a synchronizaci času s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti, přesnosti a integrity. Tato služba se poskytuje pod dohledem agentury EASA s cílem zajistit dodržení požadavků na bezpečnost leteckého provozu, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb. |
Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě. |
Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě, včetně Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. |
Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Zeměpisné pokrytí složkou EGNOS může být rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k iniciativě jednotného evropského nebe a třetích zemí v rámci evropské politiky sousedství, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby SoL na základě mezinárodních dohod. |
Zeměpisné pokrytí složkou EGNOS může být rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k iniciativě jednotného evropského nebe a třetích zemí v rámci evropské politiky sousedství, pokud je to technicky proveditelné a proběhlo posouzení potenciálních bezpečnostních hrozeb pro systém a bezpečnostní akreditaci, a v případě služby SoL na základě mezinárodních dohod. |
Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě. |
3. Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11, ale Evropská komise zváží využití stávajících partnerských programů a případně vývoje zvláštních finančních nástrojů na jejich podporu. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě. |
Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 46 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) řízení a snižování rizik spojených s provozem složek Galileo a EGNOS; |
a) řízení a snižování rizik spojených s provozem a poskytováním služeb složek Galileo a EGNOS; |
Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Čl. 46 – odst. 1 – písm. a a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
aa) řízení a zmírňování výskytu rušení radiovými frekvencemi. |
Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Čl. 47 – název | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Slučitelnost a interoperabilita |
Slučitelnost, interoperabilita a standardizace |
Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2a. Složky Galileo a EGNOS usilují o dosažení souladu s mezinárodními normami a certifikacemi; příslušné orgány spolupracují zejména za účelem stanovení systému certifikace, který se zvlášť zaměřuje na odvětví železniční, silniční, letecké a lodní dopravy. |
Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 2 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2b. Složky GALILEO a EGNOS a služby, které poskytují, jsou v souladu s některými přijímači v rámci dopravní infrastruktury, a to rovněž s ohledem na budoucí strategická odvětví, jako jsou samořiditelné vozy a propojená vozidla a bezpilotní letecké prostředky. |
Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Copernicus je složkou civilního programu pro pozorování Země, jejíž hybnou silou jsou klíčoví uživatelé. Zajistí autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro data a informace o pozorování Země poskytované službami, díky čemuž může Unie nezávisle rozhodovat a jednat mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, například v odvětví dopravy. |
Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
– monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, |
– monitorování pevniny, budování infrastruktury a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, |
Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
– dopravní služby, díky nimž je pozemní, námořní, letecká a kosmická doprava inteligentnější, účinnější, bezpečnější, zabezpečenější, udržitelnější a integrovanější. |
Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. c a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ca) mechanismus k rozšíření služeb složky Copernicus, tak aby podporovala další činnosti Unie. |
Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. c b (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
cb) další služby monitorování, podávání zpráv a zajišťování souladu, které pokrývají další tematické oblasti regulované Evropskou unií. |
Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu služeb navazujících na Copernicus a prosazuje: |
|
a) používání institucionálních údajů a informací pro účely monitorování, podávání zpráv a zajištění souladu vnitrostátních služeb na podporu veřejných orgánů; |
|
b) služby nabízené komerčně; |
|
c) služby mapování za účelem monitorování a ochrany kulturního dědictví. |
Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Čl. 53 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů členských států, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů přizpůsobeného potřebám uživatelů podle článku 55; |
a) vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů členských států, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů přizpůsobeného potřebám uživatelů podle článku 55 do konce roku 2023; |
Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Článek 58 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 58a |
|
Monitorování nabídky a poptávky týkající se SST |
|
Do 31. prosince 2024 vyhodnotí Komise provádění složky SST, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou pozemních a kosmických senzorů. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické a pozemní infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické a pozemské infrastruktury v rámci složky SST. |
Odůvodnění | |
Evropská unie by měla mít v souvislosti se dvěma novými iniciativami SSA a GOVSATCOM větší ambice. Jelikož žádáme o navýšení rozpočtu, můžeme začlenit více činností. | |
Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Čl. 59 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Funkce kosmického počasí může podporovat tyto činnosti: |
1. Funkce kosmického počasí podporuje tyto činnosti: |
Odůvodnění | |
Evropská unie by měla mít v souvislosti se dvěma novými iniciativami SSA a GOVSATCOM větší ambice. Jelikož žádáme o navýšení rozpočtu, můžeme začlenit více činností. | |
Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Čl. 60 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Funkce týkající se blízkozemních těles může podporovat tyto činnosti: |
1. Funkce týkající se blízkozemních těles podporuje tyto činnosti: |
Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Čl. 60 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Komise může koordinovat opatření Unie a vnitrostátních veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou v případě, že je zjištěno blízkozemní těleso, které se blíží k Zemi. |
2. Komise koordinuje opatření Unie a vnitrostátních veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou v případě, že je zjištěno blízkozemní těleso, které se blíží k Zemi. |
Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Čl. 61 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního segmentu; |
a) vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního a kosmického segmentu; |
Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme provozní požadavky na služby poskytované v rámci GOSSATCOM v podobě technických specifikací pro případy použití týkající se krizového řízení, dohledu a řízení klíčové infrastruktury, včetně diplomatických komunikačních sítí. Uvedené provozní požadavky vycházejí z podrobné analýzy požadavků uživatelů a zohledňují požadavky vyplývající ze stávajících uživatelských zařízení a sítí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme provozní požadavky na služby poskytované v rámci GOSSATCOM v podobě technických specifikací pro případy použití týkající se krizového řízení, dohledu a řízení klíčové infrastruktury, včetně diplomatických komunikačních sítí. Uvedené provozní požadavky vycházejí z podrobné analýzy požadavků uživatelů a zohledňují požadavky vyplývající ze stávajících uživatelských zařízení a sítí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. Další případy využití mohou být případně kdykoliv doplněny na základě skutečné poptávky uživatelů v členských státech a následovány příslušnými technickými specifikacemi. |
Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1 a musí upřednostňovat služby poskytované uživatelům na úrovni Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3. |
Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Čl. 62 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Portfolio služeb uvedené v odstavci 3 zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. |
Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 36 na základě specifických bezpečnostních požadavků na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 1. |
b) právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 36. |
Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Čl. 63 – odst. 1 – písm. b a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
ba) Poskytovatelé kapacit či služeb družicové komunikace jednají v rámci této složky v souladu se zvláštními bezpečnostními požadavky pro složku GOVSATCOM, které se určí v souladu s čl. 34 odst. 1. |
Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Čl. 65 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik prováděné uživateli na úrovni Unie a členských států. Při tomto sdílení a prioritizaci jsou upřednostňováni uživatelé na úrovni Unie. |
1. Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik prováděné uživateli na úrovni Unie a členských států. |
Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Čl. 66 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Centra GOVSATCOM zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. |
Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Čl. 67 – odst. 4 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4a. Komise do konce roku 2021 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu článkem 105 ohledně ustanovení týkajících se řízení složky GOVSATCOM. |
Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Čl. 69 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Před koncem roku 2024 vyhodnotí Komise provádění složky GOVSATCOM, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou družicové komunikace. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické infrastruktury v rámci složky GOVSATCOM. |
Složka GOVSATCOM bude zprovozněna do konce roku 2023. Před koncem roku 2024 vyhodnotí Komise provádění složky GOVSATCOM, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou družicové komunikace. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické infrastruktury v rámci složky GOVSATCOM. |
Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Čl. 73 – odst. 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
4. Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti hlavních úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě. |
4. Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě. |
Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Čl. 101 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Komise stanoví metodologii pro zajištění kvalitativních ukazatelů pro přesné posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 4 písm. a), b) a c). Na základě této metodologie Komise doplní přílohu, a to nejpozději do 1. ledna 2021. |
Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Čl. 101 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby data pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování. |
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby data pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byla vhodná pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a vzniklých obtíží a aby byla shromažďována účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování. |
Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Komise provádí hodnocení programu včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. |
1. Komise provádí hodnocení programu včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Tato hodnocení rovněž poskytnou kvalitativní posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v článku 4. |
Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. |
2. Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu. |
Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Čl. 102 – odst. 6 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Do 30. června 2024 a poté každých pět let posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se zejména zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci. |
Do 30. června 2024 a poté každé tři roky posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se zabývá především případnou potřebou upravit mandát agentury – zejména s ohledem na možnost svěřit agentuře další úkoly v souladu s článkem 30 – a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci. |
Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Čl. 110 – odst. 3 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3a. Komise ve spolupráci s agenturou vypracuje plán přechodu pro zajištění příslušných finančních prostředků a zaměstnanců, aby byla agentura schopna plnit úkoly stanovené v tomto nařízení. Komise definuje opatření pro zajištění toho, aby úkoly, pro něž agentura v tuto chvíli nemá potřebné prostředky a zaměstnance, byly dostatečně plněny během přechodného období, které nebude delší než 2 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. |
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název |
Zavedení kosmického programu Unie a zřízení Agentury Evropské unie pro kosmický program |
||||
Referenční údaje |
COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD) |
||||
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ITRE 14.6.2018 |
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
TRAN 5.7.2018 |
||||
Zpravodaj(ka) Datum jmenování |
Massimiliano Salini 3.7.2018 |
||||
Projednání ve výboru |
8.10.2018 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
9.10.2018 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
35 3 1 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Daniela Aiuto, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Innocenzo Leontini, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Markus Pieper, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, Wim van de Camp, Marie-Pierre Vieu, Kosma Złotowski |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Stefan Gehrold, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Ryszard Antoni Legutko, Patricija Šulin, Henna Virkkunen |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Nicola Danti, Angel Dzhambazki |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
35 |
+ |
|
ALDE |
Izaskun Bilbao Barandica, Gesine Meissner, Dominique Riquet, Pavel Telička |
|
ECR |
Angel Dzhambazki, Jacqueline Foster, Ryszard Antoni Legutko, Kosma Złotowski |
|
EFDD |
Daniela Aiuto |
|
GUE/NGL |
Tania González Peñas, Merja Kyllönen |
|
PPE |
Georges Bach, Wim van de Camp, Deirdre Clune, Andor Deli, Stefan Gehrold, Luis de Grandes Pascual, Dieter-Lebrecht Koch, Innocenzo Leontini, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Patricija Šulin, Henna Virkkunen |
|
S&D |
Inés Ayala Sender, Nicola Danti, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Gabriele Preuß, Claudia Țapardel |
|
VERTS/ALE |
Michael Cramer, Keith Taylor |
|
3 |
- |
|
EFDD |
Jill Seymour |
|
ENF |
Georg Mayer |
|
GUE/NGL |
Marie-Pierre Vieu |
|
1 |
0 |
|
ECR |
Peter Lundgren |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (9.10.2018)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU
(COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))
Zpravodajka: Hilde Vautmans
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Zemědělství je na celém světě stále složitější. Na jedné straně Organizace spojených národů odhaduje, že produkce potravin se bude muset do roku 2050 zvýšit o 50 %, aby pokryla potřeby světové populace; na druhé straně bude muset toto odvětví čelit dopadům změny klimatu a problémům v oblasti životního prostředí a biologické rozmanitosti, které jsou s ní spojeny, jako jsou potíže s kvalitou půdy a vody. Zemědělci v EU se musí vypořádat s přísnými normami stanovenými pro produkci a s rostoucím počtem požadavků, nároků společnosti a administrativních postupů.
Chce-li toto odvětví v plné míře realizovat produktivnější model zemědělství, který bude účinně využívat zdroje a optimalizovat své produkty bez ohledu na velikost zemědělského podniku, musí ještě překonat řadu překážek. V posledních desetiletích evropské zemědělství úspěšně rozvíjelo nové postupy, techniky a výrobní metody, které zvyšovaly produkci, zlepšovaly adaptabilitu zemědělských postupů na nové a měnící se okolnosti a snižovaly výrobní náklady.
Tento pokrok by však nebyl možný bez nezměrné pomoci vesmírné technologie. Zemědělství je jedním z hlavních odvětví, jimž aplikace založené na vesmírných technologiích přinášejí přidanou hodnotu. Přesné zemědělství, technologie využívané za k přesnějšímu, rozvážnějšímu a přiměřenějšímu rozhodování v zemědělství, satelitní navigační systémy a systémy pozorování Země jsou v současné době součástí mnoha zemědělských podniků v EU a brzy budou součástí celého zemědělského odvětví EU. Přibližně 10 % HDP EU, tedy více než 1,1 bilionu eur, je dnes výsledkem využití družicových navigačních signálů. Evropský kosmický průmysl zaměstnává více než 230 000 odborníků a jeho obrat dosahoval v roce 2014 odhadem 46 až 54 miliard EUR.
Tento návrh nařízení je součástí opatření navazujících na Kosmickou strategii pro Evropu. Plně integrovaný kosmický program bude sdružovat veškerou činnost, kterou Unie v tomto oboru vykonává. Program zajistí soudržný rámec pro budoucí investice, čímž se dosáhne lepšího zviditelnění a větší flexibility. Zlepšením účinnosti tak v konečném důsledku pomůže spustit nové služby související s vesmírem, z nichž budou mít prospěch všichni občané EU. Podle tohoto návrhu by Unie měla mít na politiku týkající se vesmíru rozpočet v objemu 16 miliard eur, aby mohla provádět, dále uplatňovat a zdokonalovat programy Galileo, EGNOS a Copernicus, jakož i pozorování a sledování vesmíru (SST), a zahájit iniciativu Govsatcom.
Zpravodajka vítá návrh nařízení předložený Komisí, jelikož výrazně zjednodušuje a zefektivňuje stávající acquis Unie tak, že jej slučuje do jediného předpisu a harmonizuje téměř všechna pravidla, která byla doposud obsažena v samostatných nařízeních nebo rozhodnutích. Tím se zviditelňuje politika Unie pro oblast vesmíru, což je v souladu s významnou úlohou, kterou Unie v budoucnu hodlá hrát jako globální aktér v otázkách spjatých s vesmírem.
V souladu s cílem zdokonalit provádění společné zemědělské politiky (SZP) sílí požadavek na využívání informací z pozorování Země, které nabízí širší možnosti z hlediska monitorování politiky a inteligentního zemědělství. Program Copernicus otevírá cestu ke sledování zemědělské činnosti sloužící k plnění cílů SZP tím, že poskytuje bezplatné a volně přístupné údaje z pozorování Země. Tyto údaje zkombinované s možnostmi plynoucími ze systému evidence půdy (LPIS) a doplněné dalšími družicovými snímky pořízenými soukromým sektorem nabízejí skutečnou přidanou hodnotu.
Z tohoto důvodu se zpravodajka domnívá, že na program Copernicus by měl být přidělen vyšší rozpočet, aby byl v rovnováze s programem Galileo a mohl plnit nové nároky politiky EU a zúčastněných stran. Zpravodajka navrhuje, aby programu Copernicus byly přiděleny další finanční prostředky ve výši 2 miliard EUR. Tato částka je v souladu s odhady dlouhodobého scénáře programu Copernicus pro realizaci všech priorit požadovaných zúčastněnými stranami a určených Evropskou komisí.
Jedná se o tyto potřeby:
1. multisatelitní mise za účelem měření lidského vlivu na cyklus CO2; tuto potřebu stvrzují závěry ze zasedání COP21;
2. pozorování s vysokým prostorově-časovým rozlišením v zájmu doplnění a rozšíření současných měření družice Sentinel-2; tuto prioritu předložily zúčastněné zemědělské subjekty a jedná se rovněž o prioritu pro městské aplikace;
3. nová měření parametrů, jež mají zásadní význam pro polární oblasti; taková měření podpoří politiky EU týkající se Arktidy a změny klimatu;
4. optická pozorování s možností hyperspektrálního zobrazování za účelem rozšíření stávající mise Sentinel-2; tyto priority naznačily zúčastněné zemědělské subjekty a jsou rovněž důležité z hlediska zdrojů půdy.
V rámci EU i celosvětově se nabízí stále více příležitostí, jak využít data z programu Copernicus v zemědělství: například v souvislosti s potravinovou krizí a krizí vodních zdrojů, využíváním vody, úbytkem biologické rozmanitosti, zhroucením ekosystému, extrémními výkyvy počasí, přesným zemědělstvím, monitorováním SZP a zajišťováním dodávek potravin v širším slova smyslu.
Díky dalším finančním prostředkům požadovaným na čtyři uvedené účely bude soukromý sektor moci navrhnout pro producenty a další zúčastněné strany více aplikací, které budou moci denně v praktické formě využívat prostřednictvím svých kapesních zařízení. Jeden příklad z Belgie: Výzkumná společnost VITO vyvinula systém pro sledování růstu brambor. Na základě dat a informací z programu Copernicus je nyní možné tuto službu rozšířit a zavést v celosvětovém měřítku. Aplikace tohoto druhu mohou zaplnit stávající kritický nedostatek informací o předpovědích úrody.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(3) Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být zdokonaleny, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v Arktidě, bezpečnost a obrana. |
(3) Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být rychleji zdokonaleny, například zvýšením počtu družic, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v Arktidě, bezpečnost a obrana. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(38) Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace, nemluvě o synergiích s činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii. |
(38) Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství, bezpečnost potravin a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace, nemluvě o synergiích s činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(40a) Služba EGNOS může být přínosná pro přesné zemědělství a může evropským zemědělcům napomáhat při odstraňování odpadu, snižování nadměrného používání hnojiv a herbicidů a optimalizaci výnosů. EGNOS má již nyní početnou „komunitu uživatelů“, ale množství zemědělských strojů kompatibilních s technologií navigace je omezenější. Tuto otázku je třeba řešit. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(47) Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, civilní ochrany, bezpečnosti a digitální ekonomiky. |
(47) Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k poznatkům z oblasti životního prostředí a zemědělství a ke klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, zemědělství, biologické rozmanitosti, využití půdy, změny klimatu, civilní ochrany, bezpečnosti a digitální ekonomiky. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(47a) Pokud jde o zemědělství, program Copernicus je třeba dále rozvíjet a využívat s cílem podpořit rozvoj postupů, které zachovávají životní prostředí a produktivitu. Zemědělství má zcela využívat potenciálu programu Copernicus, zejména v souvislosti s využíváním zemědělské půdy a tendencemi v této oblasti, odhady zemědělských výnosů, řízením zavlažování a hydrologií, sezónním mapováním obdělávaných oblastí, mapami krajinného pokryvu a typů plodin, záborem půdy, stavem plodin a půdními podmínkami, zemědělskou půdou s vysokou přírodní hodnotou, sledováním biologické rozmanitosti venkovských pozemků a roztříštěností krajiny. V návaznosti na výsledky projektů agentury ESA Sen2Agri a Sen4CAP by údaje mohly být rovněž použity ke změně přístupu k monitorování SZP, a to k přechodu z přístupu založeného na vzorcích na systematický přístup, který by nakonec nahradil kontroly na místě, což by snížilo administrativní zatížení platebních agentur a konečných příjemců podpory SZP. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(48) Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/201417, kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech18, kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, a měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie19 . V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT20, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES21. Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus. |
(48) Program Copernicus je založen na partnerství mezi Unií, Evropskou kosmickou agenturou a členskými státy. Měl by proto využívat stávajících evropských a vnitrostátních kapacit a doplňovat je o nové, společně vyvíjené prostředky. V zájmu tohoto přístupu by Komise měla usilovat o zachování dialogu s agenturou ESA a členskými státy, které vlastní příslušné prostředky ve vesmíru a in situ. Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/201417, kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech18, kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, a měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie19 . V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT20, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES21. Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus. |
__________________ |
__________________ |
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44). |
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44). |
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1). |
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1). |
19 Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018) 237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018) 232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018) 8 final). |
19 Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018) 237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018) 232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018) 8 final). |
20 Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites). |
20 Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites). |
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). |
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). |
Odůvodnění | |
Tato zmínka bere v potaz probíhající studie proveditelnosti, které financuje Evropská kosmická agentura, a budoucí vývoj první jednotky každého typu družic, který bude rovněž financován touto agenturou. | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(48a) Program Copernicus je třeba rychle zlepšit, například zvýšením počtu družic. Vzhledem k tomu, že velká oblačnost může omezit použitelnost snímků, frekvence pořizování snímků musí být vyšší, aby bylo možné získat analýzu časových řad využívanou například v zemědělství. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 52 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(52) S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti. |
(52) S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí, jejichž proveditelnost Evropská kosmická agentura nyní zkoumá a které jsou zaměřeny na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů) a monitorovat zemědělství. Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti. |
Odůvodnění | |
Tato zmínka bere v potaz probíhající studie proveditelnosti, které financuje Evropská kosmická agentura, a budoucí vývoj první jednotky každého typu družic, který bude rovněž financován touto agenturou. | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 53 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(53) V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj hlavních služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o stavu atmosféry; informace o stavu oceánů; informace na podporu monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb. |
(53) V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj hlavních služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o stavu atmosféry; informace o stavu oceánů; informace na podporu monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; informace o stavu zemědělských pozemků a využití půdy, informace o rybolovných činnostech, geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 59 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(59a) Vzhledem k velkému potenciálu, jaký skýtají satelitní snímky pro udržitelné a účinné řízení zdrojů, neboť dodávají spolehlivé a včasné informace například o stavu plodin a půdy, tato služba by mohla být rozšířena tak, aby plnila potřeby konečných uživatelů a zajišťovala propojování údajů. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 86 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(86) Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa, zejména pro účely udržitelného zásobování potravinami a přírodními zdroji, monitorování klimatu, inteligentních měst, automatizovaných vozidel, bezpečnosti nebo zvládání katastrof. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus. |
(86) Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa, zejména pro účely udržitelného zásobování potravinami a přírodními zdroji, monitorování klimatu, snazšího předcházení katastrofám, inteligentních měst, automatizovaných vozidel, bezpečnosti nebo zvládání katastrof. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
„hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, což zahrnuje orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování environmentální politiky, politiky civilní ochrany a bezpečnostní politiky; |
„hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, což zahrnuje orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování environmentální politiky, zemědělské politiky, udržitelného růstu, politiky v oblasti lesnictví, politiky civilní ochrany a bezpečnostní politiky; |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
„další uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a mezi něž patří zejména výzkumné a vzdělávací organizace, komerční a soukromé subjekty, charitativní organizace, nevládní organizace a mezinárodní organizace. |
„další uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a mezi něž patří zejména výzkumné a vzdělávací organizace, komerční a soukromé subjekty, právní subjekty, charitativní organizace, nevládní organizace a mezinárodní organizace. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) regionálního družicového navigačního systému, který se skládá ze středisek a stanic na zemi a několika transpondérů instalovaných na geosynchronních družicích a který zesiluje a koriguje otevřené signály vydávané složkou Galileo a dalšími GNSS, mimo jiné pro účely uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb („evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací“ neboli „EGNOS“); |
b) regionálního družicového navigačního systému, který se skládá ze středisek a stanic na zemi a několika transpondérů instalovaných na geosynchronních družicích a který zesiluje a koriguje otevřené signály vydávané složkou Galileo a dalšími GNSS, mimo jiné pro účely uspořádání letového provozu, letových navigačních služeb a zemědělství („evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací“ neboli „EGNOS“); |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. c | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
c) autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, který poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“); |
c) autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, který poskytuje aktualizovaná a spolehlivá geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu a plně začleňuje potřeby a požadavky týkající se bezpečnosti občanů Unie („Copernicus“); |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie, a to i pokud jde o změnu klimatu a bezpečnost a obranu; |
a) poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie, a to i pokud jde o změnu klimatu, zajištění dodávek a bezpečnost potravin a bezpečnost a obranu; |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
d) prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o změnu klimatu a udržitelný rozvoj. |
d) prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o změnu klimatu, přesné zemědělství, zajištění dodávek potravin a udržitelný rozvoj. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) pokud jde o Galileo a EGNOS: poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby; |
a) pokud jde o Galileo a EGNOS: dlouhodobě poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby; |
Odůvodnění | |
Galileo, podobně jako Copernicus, by měl být poskytován dlouhodobě. | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiky; |
b) pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, vodohospodářství a lesnictví, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, rybolovu, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiky; |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16] miliard EUR v běžných cenách. |
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [18] miliard EUR v běžných cenách. |
Odůvodnění | |
Tato částka je v souladu s odhady dlouhodobého scénáře programu Copernicus pro realizaci priorit stanovených Komisí. | |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) Copernicus: [5,8] miliardy EUR; |
b) Copernicus: [7,8] miliardy EUR; |
Odůvodnění | |
Tato částka je v souladu s odhady dlouhodobého scénáře programu Copernicus pro realizaci priorit stanovených Komisí. | |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
6. Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 44 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) vysoce přesnou službu (HAS), která je pro uživatele bezplatná a prostřednictvím dodatečných dat šířených v doplňkovém kmitočtovém pásmu poskytuje velmi přesné informace týkající se polohy a synchronizace, které jsou určeny zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití; |
b) vysoce přesnou službu (HAS), která je pro uživatele bezplatná a prostřednictvím dodatečných dat šířených v doplňkovém kmitočtovém pásmu poskytuje velmi přesné informace týkající se horizontální a vertikální polohy a synchronizace, které jsou určeny zejména pro aplikace družicové navigace pro profesionální nebo komerční použití; |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 3 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) složky zpracování dat a informací, která zahrnuje činnosti pro vytváření informací přidané hodnoty na podporu služeb v oblasti monitorování životního prostředí, podávání zpráv, zajištění dodržování právních předpisů, civilní ochrany a bezpečnosti (služby složky Copernicus); |
b) složky zpracování dat a informací, která zahrnuje činnosti pro vytváření standardizovaných informací přidané hodnoty na podporu služeb v oblasti monitorování vodohospodářství, životního prostředí, zemědělství, rozvoje venkova a lesnictví, podávání zpráv, zajištění dodržování právních předpisů, civilní ochrany a bezpečnosti (služby složky Copernicus); |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) opatření pro poskytnutí kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují: pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní pokrytí pólů a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví a vodohospodářství; |
a) opatření pro poskytnutí kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují: pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní pokrytí pólů a inovativní environmentální aplikace v rostlinné výrobě a chovu hospodářských zvířat, lesnictví a vodohospodářství; |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) služby monitorování životního prostředí, podávání zpráv a zajištění dodržování právních předpisů zahrnující: |
a) služby monitorování životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova, podávání zpráv a zajištění dodržování právních předpisů zahrnující: |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
– monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, |
– monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích a zejména odlesňování, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, pravidelných posouzeních ploch pro pěstování plodin, monitorování rozvoje plodin na regionální a globální úrovni, očekávané sklizni a předpokladech nejvhodnějších období sklizně, odhadu výnosů, odhadu potřeb zavlažování, optimalizaci použití hnojiv nebo pesticidů, monitorování evapotranspirace a vodního stresu plodin, mapování a sledování složení půdy a surovin, desertifikaci, střídání a diverzifikaci plodin, erozi půdy, kontaminaci a nepropustnosti, nakládání s chemickými látkami a s odpadem; |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 3 a (nová) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
– Členské státy budou moci používat informace a údaje vyplývající z monitorování zemědělské plochy, pokud jde o míru pokrytí půdy a využívání zemědělské půdy tak, aby se dále snížila administrativní zátěž spojená s poskytováním zemědělských subvencí; |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
– monitorování změny klimatu za účelem poskytování informací o antropogenních emisích CO2 a ostatních skleníkových plynů, nejdůležitějších klimatických proměnných, reanalýzách klimatu, sezónních předpovědích, klimatických předpovědích a přisuzování, jakož i ukazatelích v příslušných časových a prostorových měřítcích; |
– monitorování změny klimatu za účelem poskytování informací o antropogenních emisích CO2 a ostatních skleníkových plynů, nejdůležitějších klimatických proměnných, reanalýzách klimatu, sezónních předpovědích, klimatických předpovědích a přisuzování, erozi půdy nebo jiných ukazatelích v příslušných časových a prostorových měřítkách; |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 4 a (nová) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
– mapování zemědělské půdy vyžadující závlahu, odhady úrody a využívání půdy a zajištění větší bezpečnosti a kvality potravin prostřednictvím ochrany životního prostředí; |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 4 b (nová) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
– monitorování rybolovné činnosti za účelem zajištění větší bezpečnosti a kvality potravin prostřednictvím ochrany životního prostředí; |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) služby krizového řízení pro poskytování informací na podporu veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou zřízených v Unii, podporující činnosti v oblasti civilní ochrany a nouzové reakce (zlepšení činnosti v oblasti včasného varování a kapacit pro reakci na krizi) a opatření v oblasti prevence a připravenosti (analýzy rizik a obnovy) v souvislosti s různými druhy katastrof; |
b) služby krizového řízení pro poskytování informací na podporu veřejných orgánů zabývajících se civilní ochranou zřízených v Unii, podporující činnosti v oblasti civilní ochrany a nouzové reakce (zlepšení činnosti v oblasti včasného varování a kapacit pro reakci na krizi) a opatření v oblasti prevence a připravenosti (analýzy rizik a obnovy) v souvislosti s různými druhy katastrof, včetně požárů; |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 51 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Složka Copernicus zahrnuje opatření pro umožnění přístupu k veškerým datům a informacím programu Copernicus a případně poskytuje další infrastrukturu a služby na podporu distribuce uvedených dat a informací, přístupu k nim a jejich využívání. |
1. Složka Copernicus zahrnuje opatření pro umožnění přístupu k veškerým datům a informacím programu Copernicus a případně poskytuje další infrastrukturu a služby na podporu distribuce uvedených dat a informací, přístupu k nim a jejich využívání. Budou rovněž zajištěna zvláštní opatření zaměřená na osvětu a školení případných specifických uživatelů ohledně služeb poskytovaných programem Copernicus, jakož i motivační opatření stimulující zemědělce k využití služeb založených na programu Copernicus v rámci SZP. Také budou učiněny specifické kroky na podporu přístupu k údajům z programu Copernicus a posílení využití služeb založených na programu Copernicus regionálními a místními orgány. |
POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
Název |
Zavedení kosmického programu Unie a zřízení Agentury Evropské unie pro kosmický program |
||||
Referenční údaje |
COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD) |
||||
Věcně příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ITRE 14.6.2018 |
|
|
|
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AGRI 14.6.2018 |
||||
Zpravodaj(ka) Datum jmenování |
Hilde Vautmans 4.7.2018 |
||||
Datum přijetí |
9.10.2018 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
32 3 1 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Karine Gloanec Maurin, Esther Herranz García, Jan Huitema, Martin Häusling, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Norbert Lins, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Maria Gabriela Zoană |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Elsi Katainen, Susanne Melior, Momchil Nekov, Annie Schreijer-Pierik, Ramón Luis Valcárcel Siso |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Stanisław Ożóg |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO
32 |
+ |
|
ALDE |
Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Elsi Katainen, Ulrike Müller |
|
ECR |
Jørn Dohrmann, Zbigniew Kuźmiuk, Stanisław Ożóg, Laurenţiu Rebega |
|
ENF |
Philippe Loiseau |
|
PPE |
Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski, Ramón Luis Valcárcel Siso |
|
S&D |
Clara Eugenia Aguilera García, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Karine Gloanec Maurin, Susanne Melior, Momchil Nekov, Maria Noichl, Maria Gabriela Zoană |
|
Verts/ALE |
José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė |
|
3 |
- |
|
EFDD |
John Stuart Agnew |
|
GUE/NGL |
Matt Carthy, Maria Lidia Senra Rodríguez |
|
1 |
0 |
|
GUE/NGL |
Luke Ming Flanagan |
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se
POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
Název |
Zavedení kosmického programu Unie a Agentury Evropské unie pro kosmický program |
||||
Referenční údaje |
COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD) |
||||
Datum předložení Parlamentu |
7.6.2018 |
|
|
|
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ITRE 14.6.2018 |
|
|
|
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET 14.6.2018 |
BUDG 14.6.2018 |
ENVI 14.6.2018 |
TRAN 5.7.2018 |
|
|
AGRI 14.6.2018 |
|
|
|
|
Nezaujetí stanoviska Datum rozhodnutí |
AFET 20.6.2018 |
|
|
|
|
Zpravodajové Datum jmenování |
Massimiliano Salini 12.6.2018 |
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
9.7.2018 |
8.10.2018 |
|
|
|
Datum přijetí |
21.11.2018 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
54 7 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, David Borrelli, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Igor Gräzin, Theresa Griffin, András Gyürk, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Tilly Metz, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Amjad Bashir, Soledad Cabezón Ruiz, Françoise Grossetête, Benedek Jávor, Olle Ludvigsson, Marian-Jean Marinescu, Clare Moody, Dennis Radtke, Davor Škrlec |
||||
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Bolesław G. Piecha |
||||
Datum předložení |
27.11.2018 |
||||
JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
54 |
+ |
|
ALDE |
Fredrick Federley, Igor Gräzin, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Lieve Wierinck |
|
ECR |
Edward Czesak, Zdzisław Krasnodębski, Bolesław G. Piecha, Evžen Tošenovský |
|
EFDD |
Dario Tamburrano |
|
ENF |
Barbara Kappel |
|
GUE/NGL |
Jaromír Kohlíček |
|
nezařazený poslanec |
David Borrelli |
|
PPE |
Bendt Bendtsen, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Françoise Grossetête, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Janusz Lewandowski, Marian-Jean Marinescu, Nadine Morano, Angelika Niebler, Dennis Radtke, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Hermann Winkler, Anna Záborská |
|
S&D |
Zigmantas Balčytis, Soledad Cabezón Ruiz, Adam Gierek, Theresa Griffin, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Csaba Molnár, Clare Moody, Dan Nica, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho |
|
Verts/ALE |
Jakop Dalunde, Benedek Jávor, Tilly Metz, Davor Škrlec |
|
7 |
- |
|
ECR |
Amjad Bashir, Ashley Fox |
|
EFDD |
Jonathan Bullock |
|
ENF |
Christelle Lechevalier |
|
GUE/NGL |
Xabier Benito Ziluaga, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis |
|
0 |
0 |
|
|
|
|
Význam zkratek:
+ : pro
- : proti
0 : zdrželi se