Postup : 2018/0251(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0413/2018

Předložené texty :

A8-0413/2018

Rozpravy :

PV 16/01/2019 - 34
CRE 16/01/2019 - 34

Hlasování :

PV 17/01/2019 - 10.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0035

ZPRÁVA     *
PDF 748kWORD 72k
29.11.2018
PE 627.763v02-00 A8-0413/2018

o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013

(COM(2018)0466 – C8-0394/2018 – 2018/0251(NLE))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Rebecca Harms

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013

(COM(2018)0466 – C8-0394/2018 – 2018/0251(NLE))

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0466),

-  s ohledem na akt o přistoupení z roku 2003, a zejména na článek 3 protokolu č. 4 připojeného k tomuto aktu,

–  s ohledem na žádost o stanovisko, kterou obdržel od Rady (C8-0394/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0413/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  V souladu s protokolem č. 4 aktu o přistoupení z roku 2003 o jaderné elektrárně Ignalina1 se Litva zavázala k uzavření bloku 1 jaderné elektrárny Ignalina do 31. prosince 2004 a bloku 2 do 31. prosince 2009 a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu.

(1)  V souladu s protokolem č. 4 aktu o přistoupení z roku 2003 o jaderné elektrárně Ignalina1 se Litva zavázala k uzavření bloku 1 jaderné elektrárny Ignalina do 31. prosince 2004 a bloku 2 do 31. prosince 2009 a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. Protokol č. 4 je i nadále právním základem programu Ignalina.

_____________

_________________

1 Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 944.

1 Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 944.

Odůvodnění

Je třeba zdůraznit, že ustanovení protokolu č. 4 i nadále platí jako základ programu.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  V souladu se svými závazky obsaženými v aktu o přistoupení a s pomocí Unie uzavřela Litva uvedené dva bloky v příslušných lhůtách a významně pokročila v jejich vyřazování z provozu. Je nutno provádět další práce, aby bylo možno pokračovat ve snižování úrovně radiačního rizika. Na základě odhadů, které jsou k dispozici, budou pro tento účel po roce 2020 zapotřebí dodatečné finanční prostředky.

(2)  V souladu se svými závazky obsaženými v aktu o přistoupení a s pomocí Unie uzavřela Litva uvedené dva bloky v příslušných lhůtách a významně pokročila v jejich vyřazování z provozu. Je nutno provádět další práce, aby bylo možno pokračovat ve snižování úrovně radiačního rizika. Na základě odhadů, které jsou k dispozici, a vzhledem k plánovanému konečnému uzavření v roce 2038 budou pro tento účel po roce 2020 zapotřebí značné dodatečné finanční prostředky. Dokončení plánu na vyřazení z provozu do roku 2038 bude vyžadovat vyřešení nedostatku finančních prostředků ve výši 1 548 milionů EUR.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly splňovat platné právní předpisy Unie a jednotlivých států. Vyřazování jaderné elektrárny z provozu, na niž se toto nařízení vztahuje, by se mělo provádět v souladu s právními předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti, konkrétně se směrnicí Rady 2009/71/Euratom (1), a v oblasti nakládání s odpady, konkrétně se směrnicí Rady 2011/70/Euratom (2). Konečnou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bezpečnost vyhořelého paliva a za nakládání s radioaktivním odpadem zůstává na Litvě.

(3)  Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly splňovat platné právní předpisy Unie a jednotlivých států. Vyřazování jaderné elektrárny z provozu, na niž se toto nařízení vztahuje, by se mělo provádět v souladu s právními předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti, konkrétně se směrnicí Rady 2009/71/Euratom (1), a v oblasti nakládání s odpady, konkrétně se směrnicí Rady 2011/70/Euratom(2). Konečnou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bezpečnost vyhořelého paliva a za nakládání s radioaktivním odpadem zůstává na Litvě. Nicméně směrnice 2011/70/Euratom umožňuje Unii, aby přispívala na širokou škálu projektů vyřazování z provozu, včetně skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a jejich odstraňování. Zatímco se ve směrnici 2011/70/Euratom uvádí, že náklady na nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem hradí ti, kdo tento materiál vytvořili, nelze toto ustanovení uplatnit se zpětným účinkem na Litvu, která jadernou elektrárnu Ignalina uzavřela před přijetím této směrnice, a neměla tak možnost shromáždit dostatečné množství prostředků na skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a na jejich odstranění.

_____________

_________________

1 Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

1 Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

2 Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).

2 Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).

Odůvodnění

V bodě odůvodnění 13 směrnice 2011/70/Euratom se jasně uvádí, že Společenství se podílí na poskytování finanční podpory pro nejrůznější činnosti spojené s vyřazováním z provozu, včetně nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Součástí definice „nakládání s radioaktivním odpadem“ je i skladování a odstraňování.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Vzhledem k tomu, že předčasné odstavení a následné vyřazení z provozu jaderné elektrárny Ignalina se dvěma bloky reaktorů typu RBMK o výkonu 1 500 MW zděděných po Sovětském svazu nemá obdoby a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž neúměrnou velikosti a hospodářské síle země, protokol č. 4 stanoví, že pomoc Unie v rámci programu Ignalina má plynule pokračovat a být prodloužena na období po roce 2006, a to na dobu dalšího finančního výhledu.

(4)  Vzhledem k tomu, že předčasné odstavení a následné vyřazení z provozu jaderné elektrárny Ignalina se dvěma bloky reaktorů typu RBMK (kanálového typu, s grafitovým moderátorem) o výkonu 1 500 MW – podobných reaktorům používaným v Černobylu – zděděných po Sovětském svazu nemá obdoby – v praxi neexistují nikde na světě příklady demontáže podobně koncipovaného reaktoru –, a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž neúměrnou velikosti a hospodářské síle země, protokol č. 4 stanoví, že pomoc Unie v rámci programu Ignalina má plynule pokračovat a být prodloužena na období po roce 2006, a to na dobu dalšího finančního výhledu až do data konečného uzavření, které je aktuálně plánováno na rok 2038.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Program by také měl zajistit šíření znalostí získaných v rámci programu Ignalina mezi všechny členské státy v koordinaci a synergii s dalším příslušným programem Unie pro činnosti související s vyřazováním zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a ve Společném výzkumném středisku Komise, neboť tato opatření přinášejí největší přidanou hodnotu Unie.

(10)  Program by také měl zajistit šíření znalostí získaných v rámci programu Ignalina mezi všechny členské státy v koordinaci a synergii s dalším příslušným programem Unie pro činnosti související s vyřazováním zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a ve Společném výzkumném středisku Komise. Aby tato opatření přinesla největší přidanou hodnotu Unie, nemělo by být financování šíření znalostí součástí financování vyřazování z provozu, ale mělo by pocházet z jiných finančních zdrojů Unie.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu by se mělo provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace vyřazovaných zařízení s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou efektivnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy.

(11)  Vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu by se mělo provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace vyřazovaných zařízení s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou efektivnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy a zajistit konkurenceschopné platy pro kvalifikovaný personál.

Odůvodnění

Jedním z problémů, s nimiž se Ignalina potýká, je skutečnost, že platy často nejsou atraktivní pro dané odborníky, kteří hledají zaměstnání jinde. To může mít vliv na kvalitu činností souvisejících s vyřazováním z provozu.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Komise a Litva by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu vývoje procesu vyřazování z provozu s cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení, i když konečná odpovědnost za vyřazení z provozu zůstává na Litvě. Patří sem účinné měření pokroku a výkonu a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření.

(12)  Komise a Litva by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu vývoje procesu vyřazování z provozu s cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení. Patří sem účinné sledování pokroku a výkonu, a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření společně s Litvou a Unií.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Program by měl být prováděn za společného finančního úsilí Unie a Litvy. Maximální prahová hodnota spolufinancování ze strany Unie by měla být stanovena v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech. S přihlédnutím k praxi srovnatelných programů Unie a k posílení litevského hospodářství od zahájení programu vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu nepřesáhne až do ukončení provádění činností financovaných podle tohoto nařízení míra spolufinancování ze strany Unie 80 % způsobilých nákladů. Zbývající spolufinancování by měla poskytnout Litva a zdroje mimo rozpočet Unie, pocházející zejména od mezinárodních finančních institucí a jiných dárců.

(16)  Program by měl být prováděn za společného finančního úsilí Unie a Litvy. Protokol č. 4 k aktu o přistoupení z roku 2003 uvádí, že příspěvek Unie v programu Ignalina může v případě určitých opatření činit až 100 % celkových výdajů. Prahová hodnota spolufinancování ze strany Unie by měla být stanovena v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech. S přihlédnutím ke zjištění zprávy Komise z roku 2018 o posouzení a provádění programů pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a v Litvě a k politickému závazku Litvy přispět maximálně 14 % celkových nákladů na vyřazení by míra spolufinancování ze strany Unie měla od zahájení programu vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu až do ukončení provádění činností financovaných podle tohoto nařízení přesáhnout 86 % způsobilých nákladů. Zbývající spolufinancování by měla poskytnout Litva a zdroje mimo rozpočet Unie. Mělo by být vynaloženo úsilí o získání investic z jiných zdrojů, zejména od mezinárodních finančních institucí a jiných dárců.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)  Mimo působnost programu Ignalina nese Litva i nadále konečnou odpovědnost za rozvoj dotyčného regionu a za investování do něj. Tento region se vyznačuje nízkými příjmy a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi, především právě v důsledku uzavření jaderné elektrárny, která byla největším zaměstnavatelem. regionu.

Odůvodnění

Nesmíme podceňovat závažnost sociálně-ekonomických problémů v regionu Ignalina, a zejména v multietnickém městě Visaginas. Pro Litvu to představuje velký finanční i politický problém.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Program spadá do působnosti litevského vnitrostátního programu podle směrnice Rady 2011/70/Euratom.

(19)  Program spadá do působnosti litevského vnitrostátního programu podle směrnice Rady 2011/70/Euratom a může přispět k jeho provádění, čímž není dotčena tato směrnice.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23a)  Z historických důvodů je finanční podpora Unie při vyřazování jaderného reaktoru Ignalina plně odůvodněna, ale program by neměl stanovit precedens pro využívání finančních prostředků Unie při vyřazování z provozu jiných jaderných reaktorů. Mělo by být morální povinností každého členského státu zabránit nepřiměřenému zatížení budoucích generací spojenému s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, včetně radioaktivního odpadu, který vznikne po vyřazení stávajících jaderných zařízení z provozu. Vnitrostátní politiky musí být založeny na zásadě „znečišťovatel platí“.

Odůvodnění

Bod odůvodnění 24 směrnice Rady 2011/70/Euratom. Členské státy se musí ujistit, že hlavní odpovědnost za bezpečnost zařízení nebo činností týkajících se nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem budou mít držitelé licence, přičemž nesou konečnou odpovědnost za nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem vzniklým na jejich území. Čl. 4 odst. 3 písm. e) směrnice Rady 2011/70/Euratom.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23b)  Doporučení Komise 2006/851/Euratom uvádí, že v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ by provozovatelé jaderných zařízení měli během doby aktivního provozu zařízení vyčlenit přiměřené finanční prostředky na budoucí náklady na vyřazení z provozu.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Obecným cílem programu je pomoci Litvě s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu se zvláštním důrazem na zvládání problémů týkajících se radiační bezpečnosti spojených s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu při současném zajištění rozsáhlého šíření znalostí ve všech členských státech EU o vyřazování jaderného zařízení z provozu získanýchtomto procesu.

1.  Obecným cílem programu je přiměřeně pomoci Litvě s bezpečným vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu se zvláštním důrazem na zvládání problémů týkajících se radiační bezpečnosti spojených s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu, včetně zajištění bezpečnosti skladování vyhořelého palivameziskladu.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Konkrétním cílem programu je provést demontáž a dekontaminaci zařízení a reaktorových šachet v JE Ignalina v souladu s plánem vyřazování z provozu, pokračovat v bezpečném řízení vyřazování z provozu a nakládání se zbylými odpady a šířit získané znalosti mezi zúčastněnými stranami v EU.

2.  Hlavním cílem programu je provést demontáž a dekontaminaci zařízení a reaktorových šachet v JE Ignalina v souladu s plánem vyřazování z provozupokračovat v bezpečném řízení vyřazování z provozu a nakládání se zbylými odpady.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Doplňkovým cílem programu je zajistit rozšíření získaných znalostí o vyřazování jaderných zařízení z provozu ve všech členských státech. Doplňkový cíl je financován z programu finanční pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem (COM (2018)467).

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Podrobný popis konkrétních cílů je uveden v příloze I. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přílohu I změnit v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.

3.  Podrobný popis hlavního cíle je uveden v příloze I.

Odůvodnění

Příloha I je důležitou součástí nařízení, a proto by po přijetí nařízení neměla být pozměňována.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Finanční krytí k provádění programu na období 2021–2027 činí 552 000 000 EUR v běžných cenách.

1.  Finanční krytí k provádění programu na období 2021–2027 činí 780 000 000 EUR v běžných cenách na provádění hlavního cíle programu (vyřazování zařízení z provozu).

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Celková maximální míra spolufinancování ze strany Unie použitelná v rámci programu nepřesáhne 80 %. Zbývající financování poskytne Litva a další zdroje mimo rozpočet Unie.

Celková míra spolufinancování ze strany Unie použitelná v rámci programu bude činit 86 %. Zbývající financování poskytne Litva a další zdroje mimo rozpočet Unie.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Příloha 1 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Klíčové problémy týkající se radiační bezpečnosti ve finančním období 2021–2027 se řeší prostřednictvím činností podle bodů P.1, P.2 a P.4. Konkrétně demontáž jader reaktorů je zahrnuta v bodě P.2. Problémy menšího významu se řeší v bodě P.3, zatímco body P.0 a P.5 se týkají činností na podporu vyřazování z provozu.

4.  Klíčové problémy týkající se radiační bezpečnosti ve finančním období 2021–2027 se řeší prostřednictvím činností podle bodů P.1, P.2, P.3 a P.4. Konkrétně demontáž jader reaktorů je zahrnuta v bodě P.2. Body P.0 a P.5 se týkají činností na podporu vyřazování z provozu.

Odůvodnění

Bezpečné nakládání s vyhořelým jaderným palivem a jeho skladování je zásadně důležitou otázkou v oblasti jaderné bezpečnosti. Nelze ji zařadit do kategorie „problémy menšího významu“.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Příloha 1 – odst. 5 – tabulka 1 – bod P.3

 

Znění navržené Komisí

TABULKA 1

#

Bod

Priorita

P.3

Nakládání s vyhořelým jaderným palivem

II

 

Pozměňovací návrh

TABULKA 1

#

Bod

Priorita

P.3

Nakládání s vyhořelým jaderným palivem

I

Odůvodnění

Bezpečné nakládání s vyhořelým jaderným palivem je zásadně důležitou otázkou v oblasti jaderné bezpečnosti. Nelze ji zařadit do kategorie „problémy menšího významu“.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Příloha 1 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti jeoblasti působnosti programu vyloučeno a tento postup musí vypracovat Litva ve svém vnitrostátním programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jak to vyžaduje směrnice Rady 2011/70/Euratom.

7.  Zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti je sice z oblasti působnosti programu na období 2021–2027 vyloučeno, ale Litva a Unie zahájí ve vhodnou dobu konzultace ohledně možného zahrnutí těchto činností do oblasti působnosti programu v následujícím víceletém finančním rámci.

Odůvodnění

Litva nebyla schopna shromáždit finanční prostředky na konečné zneškodnění vyhořelého jaderného paliva vzhledem k předčasnému uzavření elektrárny Ignalina jakožto podmínky pro členství v EU. Unie by měla solidárně zahrnout zneškodnění vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu do oblasti působnosti programu Ignalina v budoucích víceletých finančních rámcích, aby alespoň spolufinancovala zahájení těchto finančně nesmírně náročných prací, např. vyhledání vhodného místa, výzkum a výkopové práce.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Uzavření jaderné elektrárny Ignalina představuje pro evropskou jadernou bezpečnost jedinečnou výzvu, ať už z hlediska velikosti elektrárny, tak i technických rysů jejích reaktorů. Ignalina využívala dva vodou chlazené reaktory sovětské éry RBMK 1500. Elektrárna, kterou byla Litva nucena postavit za sovětské okupace, byla navržena tak, aby uspokojila potřeby mnohem širšího regionu. Její bezpečné a efektivní uzavření je pro tak malou zemi s nízkou ekonomickou kapacitou, jako je Litva, náročnou zkouškou. Podle protokolu č. 4 o přistoupení Litvy k EU byla tato země z důvodu závažných bezpečnostních obav povinna uzavřít předčasně oba reaktory. Jednalo se o reaktory černobylského typu s grafitovým moderátorem, kterým chyběl plný ochranný obal. Bylo konstatováno, že jsou nebezpečné a že už jejich design byl chybný. Unie se na oplátku zavázala k tomu, že program vyřazování z provozu zásadním způsobem podpoří a že pomůže Litvě vyřešit problémy spojené se zabezpečením energií, které v důsledku uzavření elektrárny vzniknou.

Navrhované nařízení

Zpravodajka vítá navrhované nařízení jako důkaz toho, že Unie je nadále odhodlána Litvu podpořit. Nicméně je přesvědčena, že je třeba provést některé důležité změny, zejména pokud jde o odpovídající financování programu.

Požadované financování

Zpravodajka žádá, aby se příspěvek EU v příštím VFR zvýšil na 780 milionů EUR. S touto částkou souhlasily všechny strany, s nimiž se zpravodajka setkala – litevští vládní činitelé, vedení jaderné elektrárny i nezávislí oborníci Komise a zástupci EBRD – ačkoli se objevily sporné otázky ohledně harmonogramu a přidělených prostředků. Konkrétně jde o to, že stávající návrh (přidělit 552 milionů EUR na období let 2021–2027) nebere v potaz skutečnost, že proces odstraňování bloku 2 bude zahájen v roce 2026 a bude trvat i po roce 2027, přičemž dostatečné prostředky pro tento úkol musí být shromážděny před začátkem prací, v opačném případě nebude regulační orgán moci začátek prací na odstraňování reaktoru bloku 2 povolit.

Je třeba mít na paměti, že program vyřazování z provozu vstoupí zanedlouho do vysoce rizikové fáze – odstraňování základního bloku 1 a bloku 2 grafitového reaktoru. Jedná se o nevratný stav: odstranění a dekontaminace musí pokračovat řádně a bez přestání, aby se zabránilo nebezpečí a radiologickým rizikům. Nebude-li zabezpečeno dostatečné financování, bude odstranění bloku 2 na čtyři roky pozastaveno, v konečném důsledku se výrazné zvýší celkové náklady celého projektu a jaderná bezpečnost v Evropě bude ohrožena. Došlo by ke ztrátě kvalifikované pracovní síly a dokončení vyřazení elektrárny z provozu, v současné chvíli naplánované na rok 2038, by bylo odloženo. Pozastavení by navíc v tomto již tak relativně chudém litevském regionu vyústilo v sociální a hospodářskou krizi. Utrpěla by i pověst EU v Litvě, která pečlivě provedla svou závěrečnou část smlouvy o přistoupení, když jadernou elektrárnu Ignalina předčasně uzavřela a činnosti spojené s jejím vyřazením z provozu příkladně provedla.

Je třeba poznamenat, že mimo působnost programu Ignalina je Litva v konečném důsledku odpovědná za rozvoj dotyčného regionu a za investování do něj. Region, kde byla elektrárna postavena, se vyznačuje nízkými příjmy a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi, především právě v důsledku uzavření jaderné elektrárny, která byla největším zaměstnavatelem regionu. Celá situace je pro Litvu velmi tíživá. Tato otázka je navíc citlivá i z politického hlediska, neboť v dotyčném regionu – a zejména ve městě Visaginas, kde se jaderná elektrárna nachází, – žijí převážně etnické menšiny.

Zpravodajka rovněž navrhuje zajistit, aby na činnosti týkající se šíření znalostí, ač důležité, nebylo přesměrováno příliš mnoho prostředků, které jsou potřeba na hlavní cíl, a totiž na bezpečné a včasné vyřazení jaderné elektrárny z provozu. Šíření znalostí je doplňkovým cílem (který není zmíněn v protokolu č. 4, kterým se zřizuje program Ignalina) a prostředky na něj nejsou započítány do stávajícího plánu vyřazení z provozu. Pro tento cíl by bylo vhodné zavést samostatné financování s cílem zajistit, aby prostředky nebyly převedeny z činností souvisejících s vyřazováním elektrárny z provozu.

Míry spolufinancování

Nový návrh stanovit maximální strop míry spolufinancování EU na 80 % zavádí nový požadavek, který není v souladu s protokolem č. 4 (který pro některá opatření stanoví 100% financování EU), ani se stávající praxí (stávající poměr spolufinancování EU–Litva je přibližně 86 %–14 %). Nabízí se argument, že by vyšší míra spoluúčasti členského státu vedla k lepší výkonnosti. Komise nicméně ve svém posouzení činností souvisejících s vyřazením elektráren v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku z provozu nenalezla žádné důkazy, které by tuto tezi potvrzovaly, a dospěla k závěru, že program Ignalina funguje v rámci stávajícího postupu spolufinancování účinně a účelně a že „vnitrostátní úrovně financování se jeví jako vhodné pro zajištění řádné účinnosti“.

Od zahájení programu přispěla Litva k přímým činnostem souvisejícím s vyřazením elektrárny z provozu 14 %. Nicméně vzhledem k tomu, že na některé související činnosti (například na zajištění fyzické a požární bezpečnosti elektrárny) se program nevztahuje, je její příspěvek ještě vyšší. Navrhované zvýšení podílu Litvy na 20 % by představovalo výraznou finanční zátěž a bylo by litevskými občany vnímáno jako nespravedlivé, zejména proto, že Litva řádně splnila všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy o přistoupení. Stávající poměr (86–14) je optimální a mohl by sloužit jako vodítko pro budoucí projekty.

Další argument pro větší vnitrostátní příspěvek, zejména odkazy na zprávu Evropského účetního dvora a na zásadu „znečišťovatel platí“, nelze v případě Litvy uplatnit, neboť jadernou elektrárnu Ignalina byla nucena vybudovat za sovětské éry a tato elektrárna měla sloužit mnohem širšímu regionu. V důsledku předčasného uzavření jaderné elektrárny a potřeby zvýšit dovoz energie hradí litevští občané již řadu let vyšší náklady za elektřinu.

Oblast působnosti programu

Stávající návrh Komise vylučuje zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti a zásadní odpovědnost za skladování vyhořelého paliva a odpadu a jejich zneškodnění přenechává především Litvě.

Zpravodajka se domnívá, že v konečném důsledku by program Ignalina měl v budoucím víceletém finančním rámci (VFR) rovněž přispět k přípravě konečného úložiště jaderného odpadu.

Směrnice Rady 2011/70/Euratom, na níž návrh odkazuje, ve skutečnosti Unii povoluje, aby přispívala na širokou škálu projektů vyřazování z provozu, včetně skladování radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a jejich odstraňování. V bodě odůvodnění 13 se jasně uvádí, že Společenství se podílí na poskytování finanční podpory pro nejrůznější činnosti spojené s vyřazováním z provozu, včetně nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem. Součástí definice „nakládání s radioaktivním odpadem“ je i skladování a odstraňování.

Zatímco se ve směrnici 2011/70/Euratom uvádí, že náklady na nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem hradí ti, kdo tento materiál vytvořili, nelze toto ustanovení uplatnit se zpětným účinkem na Litvu, která jadernou elektrárnu Ignalina uzavřela před přijetím směrnice, a neměla tak možnost shromáždit dostatečné množství prostředků na skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a na jejich odstranění.


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Návrh nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013

Referenční údaje

COM(2018)0466 – C8-0394/2018 – 2018/0251(NLE)

Datum konzultace / žádosti o souhlas

23.8.2018

 

 

 

Věcně příslušný výbor

Datum oznámení na zasedání

ITRE

10.9.2018

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

Datum oznámení na zasedání

BUDG

10.9.2018

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

Datum rozhodnutí

BUDG

13.9.2018

 

 

 

Zpravodajové

Datum jmenování

Rebecca Harms

30.8.2018

 

 

 

Projednání ve výboru

8.10.2018

5.11.2018

 

 

Datum přijetí

21.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

61

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, David Borrelli, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Igor Gräzin, Theresa Griffin, András Gyürk, Rebecca Harms, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Tilly Metz, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Soledad Cabezón Ruiz, Françoise Grossetête, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Marian-Jean Marinescu, Clare Moody, Dennis Radtke, Davor Škrlec

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michael Detjen, Bolesław G. Piecha, Bronis Ropė

Datum předložení

29.11.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

61

+

ALDE

Fredrick Federley, Igor Gräzin, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Lieve Wierinck

ECR

Amjad Bashir, Edward Czesak, Ashley Fox, Zdzisław Krasnodębski, Bolesław G. Piecha, Evžen Tošenovský

EFDD

Dario Tamburrano

ENF

Christelle Lechevalier

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Jaromír Kohlíček, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

NI

David Borrelli

PPE

Bendt Bendtsen, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Christian Ehler, Françoise Grossetête, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Marian-Jean Marinescu, Nadine Morano, Angelika Niebler, Dennis Radtke, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Hermann Winkler, Anna Záborská

S&D

Zigmantas Balčytis, Soledad Cabezón Ruiz, Michael Detjen, Adam Gierek, Theresa Griffin, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Csaba Molnár, Clare Moody, Dan Nica, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Tilly Metz, Bronis Ropė, Davor Škrlec

2

-

EFDD

Jonathan Bullock

ENF

Barbara Kappel

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí