Postup : 2018/2161(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0415/2018

Předložené texty :

A8-0415/2018

Rozpravy :

PV 16/01/2019 - 26
CRE 16/01/2019 - 26

Hlasování :

PV 17/01/2019 - 10.13

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0043

ZPRÁVA     
PDF 721kWORD 77k
29.11.2018
PE 627.759v02-00 A8-0415/2018

o výroční zprávě o finančních aktivitách Evropské investiční banky

(2018/2161(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Barbara Kappel

Zpravodajka: (*)

Eider Gardiazabal Rubial, Rozpočtový výbor

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o finančních aktivitách Evropské investiční banky

(2018/2161(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2017 s názvem „Dopad na budoucnost“,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2017 a na její statistickou zprávu za tentýž rok,

–  s ohledem na zprávu EIB z roku 2018 nazvanou „Operace EIB uvnitř Evropské Unie v roce 2017: výsledky a dopad“,

–  s ohledem na zprávu EIB z roku 2018 nazvanou „EIB vně Evropské Unie – 2017: financování s globálním dopadem“,

–  s ohledem na zprávu skupiny EIB o udržitelnosti za rok 2017,

–  s ohledem na články 15, 126, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie a na připojený protokol č. 5 o statutu EIB,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na politiku EIB vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím, jež byla představena dne 15. prosince 2010, a na dodatek k této politice zveřejněný dne 8. dubna 2014,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0415/2018),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním úkolem EIB je poskytovat dlouhodobé financování a odborné poradenství u projektů a rovněž mobilizovat další investice s cílem přispět k dosahování cílů EU;

B.  vzhledem k tomu, že EIB je jediná banka, která je vlastněna členskými státy EU a která zastupuje jejich zájmy;

C.  vzhledem k tomu, že EIB je považována za finanční složku EU a za klíčovou instituci pro podporu veřejných a soukromých investic v celé Unii, přičemž více než 90 % jejích úvěrů je poskytováno v rámci Unie;

D.  vzhledem k tomu, že úvěrové činnosti EIB jsou financovány převážně vydáváním dluhopisů na mezinárodních kapitálových trzích;

E.  vzhledem k tomu, že roční program financování EIB se rovná přibližně 60 miliardám EUR;

F.  vzhledem k tomu, že EIB vydala 33 % dluhopisů v roce 2017 a 37 % dluhopisů v roce 2016 v USD;

G.  vzhledem k tomu, že dluhopisy EIB jsou té nejvyšší úvěrové kvality a že EIB je hlavními ratingovými agenturami hodnocena známkou AAA, mimo jiné z toho důvodu, že se banka zodpovídá členským státům, a také díky jejímu konzervativnímu řízení rizik, jehož výsledkem je solidní úvěrové portfolio, v němž se nachází pouze 0,3 % úvěrů se selháním;

H.  vzhledem k tomu, že finanční nástroje a rozpočtové záruky by mohly posílit účinek rozpočtu EU;

I.  vzhledem k tomu, že EIB je přirozeným partnerem EU při uplatňování finančních nástrojů v úzké spolupráci s vnitrostátními, regionálními či multilaterálními finančními institucemi;

J.  vzhledem k tomu, že EIB hraje důležitou úlohu i mimo EU prostřednictvím svých vnějších úvěrových činností a že je největším multilaterálním dlužníkem a věřitelem na světě;

K.  vzhledem k tomu, že EIB i nadále prohlubuje evropskou integraci a že od začátku finanční krize v roce 2008 se její úloha ukazuje jako čím dál významnější;

L.  vzhledem k tomu, že priority EIB stanovené v operačním plánu (COP) pro období 2017–2019 se zaměřují na cíle vytyčené strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v oblastech energetiky, dopravy a mobility, zdraví, rozvoje venkova a podpory zemědělského podnikání, malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, životního prostředí a inovací;

M.  vzhledem k tomu, že skupina EIB by si měla jako základní aktivum svého obchodního modelu udržovat vysokou úvěrovou bonitu i vysoce kvalitní a solidní portfolio aktiv se stabilními investičními projekty v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a všech finančních nástrojů ve svém portfoliu;

Úspěchy EIB za posledních šedesát let

1.  blahopřeje EIB k šedesáti letům úspěšných operací, během nichž provedla investice ve výši 1,1 bilionu EUR a financovala 11 800 projektů ve 160 zemích coby největší multilaterální dlužník a věřitel na světě;

2.  vítá skutečnost, že úvěry poskytované skupinou EIB v rámci EU a schválené v období 2015–2016 podpoří investice ve výši 544 miliard EUR, přispějí 2,3 % k HDP a vytvoří 2,25 milionu pracovních míst do roku 2020; naléhavě vyzývá EIB, aby dále zvyšovala úroveň své činnosti přispívající k dlouhodobému a udržitelnému růstu;

3.  upozorňuje na příležitosti, které se EIB nabízejí k utváření trhů podle cílů politik EU; uznává schopnost EIB investovat proticyklicky s cílem řešit nedostatečný rozvoj a recesi vyplývající z finanční krize nebo problémů malých a středních podniků a inovativních projektů v přístupu k financování;

4.  zdůrazňuje důležitou úlohu, již EIB sehrává jakožto banka EU, která je jedinou mezinárodní institucí zcela vlastněnou členskými státy EU a která se plně řídí politikami a normami EU;

5.  vybízí k zintenzivnění poradenských činností EIB a k řešení systémových nedostatků, které brání některým regionům v plném využití přínosů finančních činností EIB, a to ve spolupráci s Komisí, členskými státy a vnitrostátními oficiálními podpůrnými finančními institucemi;

6.  zdůrazňuje, že z lepšího přístupu k finančním prostředkům má mít prospěch 700 000 malých a středních podniků, a poukazuje na to, že hospodářský odbor EIB a Společné výzkumné středisko Komise odhadují, že operace EFSI již podpořily více než 750 000 pracovních míst, přičemž do roku 2020 by se toto číslo mělo vyšplhat na 1,4 milionu, a že díky Junckerově plánu se HDP EU zvýšil již o 0,6 % a do roku 2020 by se měl zvýšit dále o 1,3 %;

7.  vítá uskutečňování iniciativy EIB na posílení ekonomické odolnosti, jejímž cílem je pomáhat zemím západního Balkánu a zemím v jižním sousedství EU řešit problémy nezákonné migrace a nuceného vysídlení obyvatelstva; žádá, aby byly navýšeny finanční prostředky pro tuto iniciativu a aby se EIB v těchto regionech více angažovala za účelem podpory humanitární činnosti, vytváření pracovních míst, hospodářského růstu a zkvalitňování infrastruktury; v této souvislosti vítá, že v rámci evropského plánu vnějších investic (EEIP) byly v Africe schváleny první projekty, a s potěšením očekává posílení úlohy EIB;

8.  poukazuje na to, že jen v roce 2017 bylo schváleno rekordních 901 projektů a že z toho bylo více než 78 miliard EUR poskytnuto na inovace, životní prostředí, infrastrukturu a pro malé a střední podniky;

9.  upozorňuje na činnosti EIB na podporu hospodářské a sociální soudržnosti, které zahrnují financování regionů ve výši přesahující 200 miliard EUR v uplynulých 10 letech;

Obecné připomínky

10.  vítá kroky, které EIB učinila za účelem lepšího měření dopadu svých investic namísto toho, aby jen poskytovala údaje o kvantitativním objemu financování;

11.  připomíná, že EIB reagovala na krizi podstatným rozšířením svých činností; je přesvědčen o tom, že EIB při překonávání nedostatku investic hrál doposud pozitivní úlohu; naléhavě žádá EIB, aby nyní, kdy se hospodářské podmínky normalizují, věnovala zvláštní pozornost nebezpečí vytěsňování soukromých investic;

12.  zdůrazňuje, že činnosti EIB byly klíčové pro obnovu po krizi a dosažení úrovní investic, které jsou v členských státech a regionech, ale i odvětvích stále nevyrovnané; vyzývá EIB k dalšímu investování v členských státech s cílem přispět k jejich hospodářské obnově; upozorňuje na to, že zvláštní důraz by měl být kladen na financování inovačních a infrastrukturních odvětví, kde je nedostatek investic obzvláště závažný;

13.  konstatuje, že téměř třetina financování EIB je denominovaná v USD, což banku vystavuje potenciálním sankcím ze strany Spojených států; žádá EIB, aby začala své financování v USD postupně snižovat;

14.  konstatuje, že v EIB každoročně provádí audit Evropský účetní dvůr; bere na vědomí diskuzi o možnosti zavést dohled nad úvěrovými operacemi banky, který by vykonávala ECB; upozorňuje na to, že tento krok by mohl mít významný dopad na povahu, fungování a řízení EIB;

Inovace a dovednosti

15.  uznává, že EIB upřednostňuje inovace a dovednosti, aby podpořila růst a zajistila dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy, a to za pomoci úvěrů ve výši 13,9 miliardy EUR v roce 2017 mimo jiné pro 7,4 milionu vysokorychlostních digitálních připojení a instalaci 36,8 milionu inteligentních měřičů;

Životní prostředí a udržitelnost

16.  vítá skutečnost, že v roce 2017 EIB poskytla 16,6 miliardy EUR na financování projektů, jejichž účelem je naplňování jejích cílů politiky v oblasti ochrany životního prostředí, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, biologické rozmanitosti, čistého ovzduší, čisté vody, hospodaření s vodou a nakládání s odpady a udržitelné dopravy, a že na úvěry v oblasti klimatu vyhradila více než 25 % všech svých prostředků, které poskytuje na všechny oblasti v rámci své veřejné politiky, čímž svůj původní závazek překročila o 3,2 %;

17.  zdůrazňuje, že orgány EU by měly jít příkladem, pokud jde o přechod finančního odvětví na udržitelnost; uznává postavení EIB coby světově největšího emitenta ekologických dluhopisů a také skutečnost, že její dluhopisy na ochranu klimatu poskytují investorům transparentní vazbu na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, které čerpají výhody z výnosů emisí ekologických dluhopisů EIB, a to na základě systému podávání zpráv EIB o přínosech projektů v oblasti klimatu, včetně ukazatelů dopadu, jako jsou emise skleníkových plynů, jejichž vzniku se předešlo, absolutní úrovně emisí, dosažená úspora energie a rozšíření kapacit pro výrobu energie;

18.  vítá v tomto ohledu první emisi dluhopisů EIB za účelem zvýšení povědomí o udržitelnosti, jež dosáhla hodnoty 500 milionů EUR, které budou vyčleněny na projekty s vysokým dopadem v zájmu podpory cílů udržitelného rozvoje OSN, přičemž se zajistí důvěra sociálně odpovědných investorů pomocí přísných norem pro transparentnost a trh;

19.  vítá skutečnost, že EIB splnila svůj cíl vyhradit 25 % financování na projekty související s klimatem; se znepokojením ovšem konstatuje, že Komise cíl ve výši 20 % nesplnila;

20.  vítá vytvoření iniciativy pro inteligentní financování inteligentních budov, která má prostřednictvím inteligentního využívání grantů EU jako záruky zatraktivnit pro soukromé investory investice do projektů energetické účinnosti v obytných budovách; vítá skutečnost, že EIB nedávno začala investovat do sociálního bydlení;

21.  doporučuje EIB, aby přijala energetickou strategii, která bude plně v souladu s cíli Pařížské dohody, s přihlédnutím k vědeckým důkazům a doporučením uvedeným ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech nárůstu globálního oteplování o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů, a to v souvislosti s posilováním celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu a v zájmu udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby;

22.  vyzývá EIB, aby zachovala půjčky sloužící k naplňování cílů evropské energetické politiky;

23.  vyzývá EIB, aby dále prosazovala projekty spojené se změnou klimatu a ochranou životního prostředí vzhledem k tomu, že EU je jedním ze signatářů Pařížské dohody, a zároveň připomíná závazek snížit své emise do roku 2030 o nejméně 40 %, který EU přijala;

24.  zdůrazňuje význam financování ze strany EIB z hlediska rozvoje kapacity v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti v odvětvích, jako je průmysl a doprava;

25.  vyzývá EIB, aby spolupracovala s malými účastníky trhu a komunitními družstvy na sdružování malých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby se tak dosáhlo způsobilosti těchto projektů pro financování z EIB;

Infrastruktura

26.  zdůrazňuje podporu EIB ve prospěch bezpečné a účinné infrastruktury pro dodávky energie, dopravy a městských oblastí, kterou banka prokázala poskytnutím půjček v hodnotě 18 miliard EUR na podporu cíle své politiky v oblasti infrastruktury a poskytnutím více než 22 miliard EUR v úvěrech městským oblastem v roce 2017;

27.  vyzývá EIB, aby zachovala půjčky sloužící k naplňování cílů evropské energetické politiky;

Malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací

28.  vítá silnou podporu skupiny EIB malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací v podobě investic o celkové výši 29,6 miliardy EUR, což má pozitivní dopad na 287 000 společností, které zaměstnávají 3,9 milionu lidí;

29.  připomíná, že podle EIB existuje u velkých podniků dvakrát větší pravděpodobnost než u malých a středních podniků, že přijmou inovátorské postupy, zatímco u inovativních mladých společností existuje o 50 % větší pravděpodobnost než u jiných společností, že budou mít omezený přístup k úvěrovému financování; naléhavě žádá EIB, aby podporovala malé společnosti menšími půjčkami s cílem dosáhnout většího účinku napříč evropským hospodářstvím;

30.  vzhledem ke klíčové úloze malých a středních podniků je přesvědčen, že strategie EIB pro malé a střední podniky by měla zahrnovat posílení administrativních a poradenských kapacit banky pro poskytování informací a technické podpory malým a středním podnikům ve vztahu k jejich rozvoji a podávání žádostí o finanční prostředky;

31.  vítá deset norem stanovených v příručce EIB pro životní prostředí a sociální oblast, které slouží jako předpoklad pro účast na úvěrových operacích EIB, mimo jiné i v oblastech prevence a omezení znečištění, biologické rozmanitosti a ekosystémů, změny klimatu, kulturního dědictví, nedobrovolného znovuusídlování, práv a zájmů zranitelných skupin, pracovních norem, zdraví zaměstnanců a veřejného zdraví, bezpečnosti a ochrany a zapojení zúčastněných stran;

Odpovědnost, transparentnost a komunikace

32.  naléhavě žádá EIB a strany v ní zastoupené, aby zvážily reformy nezbytné k zajištění demokratizace jejího řízení, vyšší transparentnosti a udržitelnosti jejích operací;

33.  vyzývá EIB, aby zintenzivnila své úsilí v oblasti komunikace; je přesvědčen, že zapojení občanů EU má klíčový význam pro to, aby lépe porozuměli cílům politik EIB; je v tomto ohledu přesvědčen, že by mělo být zváženo posílení finančních kapacit EIB, což by byl mimo jiné způsob, jak konkrétně ilustrovat příspěvek EU ke každodennímu životu jejích občanů;

34.  se znepokojením bere na vědomí setrvalé zvyšování všeobecných administrativních nákladů vyplývající převážně z nárůstu nákladů na zaměstnance; varuje před nebezpečím dalšího zvyšování rozdílu v poměru nákladů a přínosů, pokud jde o kapitálovou základnu EIB; žádá EIB, aby zachovala rozpočtovou kázeň, udržovala svou řídicí strukturu štíhlou a efektivní a bránila vývoji směrem k těžkopádné struktuře řízení;

35.  bere na vědomí zlepšení, jež EIB zaznamenala ve vztahu k transparentnosti, například u zveřejňování zápisů z jednání správní rady, přehledu ukazatelů pro projekty podpořené zárukou EFSI a odůvodnění rozhodnutí nezávislého investičního výboru, a to v souladu s revidovaným nařízením o EFSI; chápe, že banka nemůže zveřejňovat obchodně citlivé informace;

36.  připomíná, že politika transparentnosti skupiny EIB je založena na předpokladu zpřístupňování informací a že k jejím dokumentům a informacím má přístup každá osoba; žádá EIB, aby dále zvýšila transparentnost, např. zveřejňováním podrobných zápisů a zpřístupňováním informací, a to jak interně, tj. Evropskému parlamentu a dalším orgánům, tak veřejnosti, zejména pokud jde o systém zadávání veřejných zakázek a subdodávek, výsledky interních šetření a výběr i monitorování a hodnocení činností a programů;

37.  domnívá se, že vzhledem k výzvám, jimž EIB čelí, je klíčový náležitý dohled; je přesvědčen, že s ohledem na postavení EIB a na její institucionální uspořádání je zapotřebí struktury dohledu;

38.  bere na vědomí přezkum politiky a postupů v rámci mechanismu EIB pro vyřizování stížností; připomíná své stanovisko k mechanismu EIB pro vyřizování stížností vyjádřené v usnesení ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016(1); naléhavě vyzývá EIB, aby posílila nezávislost a efektivitu mechanismu pro vyřizování stížností a aby přijala další opatření k omezení byrokracie, posílení svých kapacit pro provádění makroekonomických analýz a zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích funkcích;

39.  vítá skutečnost, že nyní musí být Parlamentu na žádost poskytnuty přehledy výsledků měření pro investiční projekty, na něž se vztahuje záruka EU;

40.  zdůrazňuje potřebu vysoké míry transparentnosti v případě finančních zprostředkovatelů, jejichž služeb EIB využívá (zejména obchodních bank, ale i mikrofinančních institucí a záložen), s cílem zajistit, aby se na zprostředkované úvěry vztahovala stejná kritéria transparentnosti jako na ostatní druhy úvěrů;

41.  vítá iniciativu EIB na posílení ekonomické odolnosti (ERI) jako součást společné reakce EU na migrační a uprchlickou krizi se zaměřením na řešení základních příčin migrace; trvá na úzké koordinaci a doplňkovosti s plánem vnějších investic EU; konstatuje, že se nyní očekává, že 26 projektů ERI a 2,8 miliardy EUR v investicích bude přínosem pro více než 1 500 menších podniků a společností se střední tržní kapitalizací, což pomůže podpořit více než 100 000 pracovních míst;

42.  vyzývá EIB, aby přijala veškerá nezbytná opatření vycházející ze zkušeností získaných s EFSI, maximalizovala výsledky nadcházejícího programu InvestEU a zároveň věnovala zvláštní pozornost regionálním a sociálním nerovnostem a členským státům, které jsou postiženy následky hospodářské krize;

43.  vítá navýšení financování ERI pro region jižního sousedství a země západního Balkánu o 6 miliard EUR na období pěti let počínaje říjnem 2016, a to nad rámec již plánovaných 7,5 miliardy EUR, a vítá rovněž zaměření na udržitelnou a životně důležitou infrastrukturu;

44.  zdůrazňuje význam rozvoje ekonomické odolnosti v hostitelských a tranzitních zemích, a to skrze podporu vytváření pracovních míst a budování infrastruktury, která je nezbytná pro místní, jakož i pro vysídlené obyvatelstvo; vítá skutečnost, že komunity uprchlíků mohou rovněž těžit z příležitostí rozvíjet svou soběstačnost a důstojně žít; zdůrazňuje, že investice do ekonomické odolnosti by měly přispět ke zlepšení připravenosti regionů na budoucí vnější otřesy a k větší stabilitě v nestabilních zemích;

45.  bere na vědomí třetí výročí založení fondu EFSI a uznává jeho úspěchy, přičemž vyjadřuje uznání investici ve výši 335 miliard EUR uvolněných v Unii od doby, kdy bylo spolunormotvůrci přijato nařízení o EFSI (nařízení (EU) 2915/1017)(2), v jehož rámci bylo schváleno 898 operací ve všech 28 členských státech EU, přičemž dvě třetiny z této částky byly získány ze soukromých zdrojů, což překonává původní cíl ve výši 315 miliard EUR stanovený v roce 2015; upozorňuje na rozhodnutí Evropské rady a Evropského parlamentu prodloužit dobu platnosti EFSI a navýšit jeho kapacitu na 500 miliard EUR do konce roku 2020;

46.  zdůrazňuje, že je třeba urychlit vytváření unie kapitálových trhů a umožnit tak, aby se EIB skutečně zaměřila na zaplňování mezer v případech, kde došlo k selhání trhu, a poskytovala financování pro vysoce rizikové projekty;

47.  připomíná, že již dříve uznal nutnost zajistit pokračování podpory mechanismů založených na trhu, jako je fond EFSI, které podporují dlouhodobé investice do reálné ekonomiky, mobilizují soukromé investice a mají velký význam pro dopad na makroekonomiku a pracovní místa v odvětvích, jež jsou důležitá pro budoucnost Unie, a to nad rámec stávajícího VFR;

48.  vybízí k včasnému zřízení navazující iniciativy pro období po roce 2020 s cílem zajistit požadovanou kontinuitu, která by měla zohlednit zkušenosti získané s fondem EFSI a zachovat hlavní faktory úspěchu;

49.  je přesvědčen, že skupina EIB byla pro úspěchy fondu EFSI klíčová, neboť vystupovala jako jediné fórum pro příjemce a zprostředkovatele a jako výhradní prováděcí partner; domnívá se, že v jakémkoli budoucím programu InvestEU bude EIB pro EU přirozeným partnerem, který by měl provádět úkoly v oblasti bankovnictví (finanční správa, správa aktiv, řízení rizik) ve vztahu k provádění finančních nástrojů, aby se zamezilo zdvojování činností;

50.  vyzývá k intenzivnější spolupráci skupiny EIB s vnitrostátními podpůrnými bankami a institucemi a vyzývá EIB, aby pokračovala v prohlubování své spolupráce s těmito subjekty s cílem zajistit aktivní pomoc a dále rozvíjet poradenskou činnost a technickou pomoc, a podpořit tak v dlouhodobém výhledu zeměpisnou vyváženost; bere na vědomí různé zkušenosti s projekty fondu EFSI; vybízí k další výměně osvědčených postupů mezi EIB a členskými státy, aby se zajistila větší hospodářská účinnost, a tuto výměnu podporuje;

Poskytování úvěrů mimo EU

51.  uznává důležitou úlohu EIB, jakou zastává při poskytování finančních prostředků mimo EU pomocí svých vnějších úvěrových činností; zdůrazňuje zejména účinné řízení vnějšího úvěrového mandátu EIB, jak bylo potvrzeno nezávislým hodnocením v červnu 2018, které uznává důležitost a efektivitu banky při poskytování financování EU třetím zemím s minimálními náklady z rozpočtu Unie; požaduje, aby Evropský účetní dvůr vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti a souladu vnějších úvěrových činností EIB s politikami EU;

52.  domnívá se, že EIB by měla i nadále hrát vedoucí úlohu při zřizování budoucích finančních mechanismů EU pro třetí země, přičemž je nutné zajistit, aby se tak dělo v zájmu místních podnikatelů, kteří mají zájem o zřizování místních podniků, často malých podniků a mikropodniků, s cílem pomoci především místní ekonomice, a aby tito podnikatelé byli při rozhodování EIB o poskytnutí úvěrů upřednostňováni;

53.  je přesvědčen, že by EIB měla udržovat své stávající zahraniční politické činnosti, mimo jiné i pomocí nástrojů, jako jsou úvěrové mandáty třetích zemí; vítá způsob, jakým EIB řídí investiční facilitu AKT, která poskytuje především prostředky na projekty podporující rozvoj soukromého sektoru; v této souvislosti zdůrazňuje, že je klíčové, aby se ústřední úloha EIB coby bilaterálního poskytovatele finanční pomoci EU výrazně odrážela ve struktuře financování mimo území Unie po roce 2020;

54.  domnívá se, že činnosti EIB musí být prováděny v plném souladu s ostatními politikami a postupy Evropské unie, a to v souladu s článkem 7 SFEU a Listinou základních práv Evropské unie;

55.  zdůrazňuje proto důležitost toho, aby EIB předkládala výroční zprávy o svých operacích mimo EU s ohledem na dodržování zásady soudržnosti politik, kterou se řídí vnější činnost Unie, a dále v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížskou dohodou o klimatu;

56.  připomíná EIB, že musí jednat v souladu se svým rozvojovým mandátem stanoveným v rámci vnějšího úvěrového mandátu, aby tak investice v rozvojových zemích přinášely náležité příjmy místním orgánům daňové správy;

57.  bere na vědomí, že polovina všech úvěrových operací EIB v rámci vnějšího úvěrového mandátu směřuje k místním finančním zprostředkovatelům s cílem povzbudit poskytování mikroúvěrů, a žádá EIB, aby poskytovala úplnější a systematičtější informace o poskytování úvěrů prostřednictvím svých finančních zprostředkovatelů;

58.  připomíná, že činnost EIB musí odrážet vnitřní a vnější politiky Unie; zdůrazňuje, že úvěrové podmínky EIB by měly napomáhat dosažení daných cílů a zejména rozvoji okrajových regionů Unie tím, že budou podporovat růst a zaměstnanost; žádá EIB, aby ve fázi před schválením projektu výrazně posílila opatření pro poskytování technické pomoci a finančního poradenství místním a regionálním orgánům, aby se zlepšila dostupnost úvěrů a zapojily se všechny členské státy, zvláště státy s nižší mírou schválených projektů;

59.  vyzývá EIB, aby rozsáhle investovala do ekologické transformace v zemích východního sousedství;

60.  vybízí EIB, aby zintenzivnila své úsilí o zajištění celosvětového financování s cílem diverzifikovat investice, které směřuje do energetické účinnosti, obnovitelných energií a oběhového hospodářství, což vyžaduje reakci, která přesahuje státní hranice a jde napříč regiony, útvary veřejné správy a menšími podniky, a žádá o stažení finančních prostředků z projektů představujících vážné riziko pro životní prostředí a přírodní zdroje;

61.  zdůrazňuje význam finančních aktivit EIB v zemích východního sousedství; žádá EIB, aby navýšila své úvěry v regionu východního sousedství, a podpořila tak investice do zemí, které provádějí dohody o přidružení s EU;

Soulad s daňovými předpisy

62.  vítá rámec v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) přijatý EIB v lednu 2018, který stanoví hlavní zásady upravující normy v této oblasti a související aspekty integrity v činnostech skupiny EIB;

63.  vítá pokrok, který EIB učinila v přijímání nejpřísnějších norem pro předcházení daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu, jakož i daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, čehož dosáhla tak, že plně uplatňuje politiky a normy EU, například seznam nespolupracujících jurisdikcí pro daňové účely sestavený EU; v této souvislosti vyzývá EIB, aby ukončila spolupráci s prostředníky, zeměmi a jurisdikcemi, které se nacházejí na tomto seznamu; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby EIB zůstávala bdělá a přizpůsobovala svá opatření neustále se vyvíjející realitě, pokud jde o tuto praxi;

64.  vybízí EIB, aby i nadále uplatňovala posílenou hloubkovou kontrolu každé operace, u níž byly identifikovány vyšší rizikové faktory, jako je vazba na jurisdikce, které neplní mezinárodní normy, ukazatele daňového rizika a operace s komplexní strukturou, které probíhají ve více jurisdikcích, a to bez ohledu na existenci vazeb s výše uvedenými jurisdikcemi;

65.  zdůrazňuje význam, jaký má poskytování vysoce kvalitních informací o koncových příjemcích a účinné zabraňování transakcím u finančních zprostředkovatelů, např. u obchodních bank a investičních společností, s nimiž se pojí negativní zkušenost ve vztahu k transparentnosti, podvodům, korupci, organizovanému zločinu a praní peněz;

66.  vítá, že EIB zohledňuje daňový dopad v zemích, v nichž se investice uskutečňují, a způsob, jak tyto investice přispívají k hospodářskému rozvoji, tvorbě pracovních míst a ke snižování nerovnosti;

67.  vyzývá EIB, aby zintenzivnila své úsilí v oblasti komunikace; je přesvědčen, že je klíčové zapojit občany EU, neboť jim to umožní lépe porozumět cílům politiky banky, a tím konkrétně ilustrovat příspěvek EU ke každodennímu životu občanů;

68.  očekává, že EIB sladí své vnitřní politiky tak, aby odrážely nově přijatou právní kulturu s cílem potírat kromě daňových úniků i vyhýbání se daňovým povinnostem, jak je podrobně uvedeno ve sdělení Komise ze dne 21. března 2018 o nových požadavcích proti vyhýbání se daňovým povinnostem v právních předpisech EU upravujících zejména finanční a investiční operace (COM(2018)1756);

69.  vybízí EIB, aby spolupracovala s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a vnitrostátními orgány s cílem bránit podvodům a praní peněz;

Brexit

70.  naléhavě vyzývá účastníky vyjednávání o brexitu, aby uzavřeli dohodu o dlužné částce Spojeného království na základě portfolia EIB vypracovaného za jeho účasti, o vyplacení kapitálu vloženého Spojeným královstvím a o pokračování záruk vztahujících se na EIB a na její aktiva ve Spojeném království; zdůrazňuje, že ratingové hodnocení EIB známkou AAA nesmí být ovlivněno vystoupením Spojeného království z EU;

71.  vyzývá k spravedlivému řešení situace britských zaměstnanců EIB;

72.  vítá rozvoj regionálních investičních platforem v zájmu řešení nedostatků na trhu a zvláštních potřeb jednotlivých zemí;

73.  opětovně zdůrazňuje, že je třeba snížit nerovnoměrnost zeměpisného rozložení financování EIB, z nějž 70 % bylo v roce 2017 přiděleno šesti členským státům navzdory tomu, že jedním z cílů banky je hospodářská a sociální soudržnost v Unii; vyzývá naopak k dynamickému, spravedlivému a transparentnímu zeměpisnému rozložení projektů a investic mezi členské státy, a to se zvláštním důrazem na méně rozvinuté regiony;

°

°  °

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0198.

(2)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (6.11.2018)

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o finančních aktivitách Evropské investiční banky

(2018/2161(INI))

Zpravodajka: Eider Gardiazabal Rubial

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  trvá na tom, že významnější ekonomická úloha skupiny Evropské investiční banky (EIB), její vyšší investiční kapacita a využití rozpočtu EU jako záruky za operace skupiny EIB musí jít ruku v ruce s větší transparentností a odpovědností; připomíná, že jak zopakoval Evropský účetní dvůr v roce 2018, stejné zásady odpovědnosti a transparentnosti se musí uplatňovat i na orgány EU, které nejsou financovány z rozpočtu EU;

2.  vyzývá k urychlenému posílení pravomocí Parlamentu, pokud jde o strategickou orientaci a politiky EIB, neboť je třeba zajistit naléhavě potřebnou demokratickou kontrolu investic;

3.  vítá přínos Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při překonávání nedokonalostí trhu vyplňováním mezer na trhu a mobilizací soukromých investic;

4.  konstatuje, že provádění specializovaného nástroje EFSI pro malé a střední podniky bylo účinné při zajišťování rychlého přidělování finančních prostředků malým a středním podnikům a podnikům se střední kapitalizací; zdůrazňuje, že je důležité posílit podporu EIB pro malé a střední podniky a podniky se střední kapitalizací tím, že se příjemcům poskytnou jasnější informace o tom, jak získat přístup k financování;

5.  vyzývá EIB, aby i nadále posilovala spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi a zajistila tak dosah svého působení a dále rozvíjela poradenské činnosti a technickou pomoc s cílem napomáhat v dlouhodobém horizontu vyváženému geografickému rozložení EFSI; vyzývá místní kanceláře EIB, aby v zájmu propagace EFSI rozšířily své působení na místní partnery; zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout lepšího geografického a odvětvového rozložení úvěrové činnosti EIB, aniž by byla ohrožena vysoká kvalita projektů;

6.  v souvislosti s národními podpůrnými bankami a institucemi zdůrazňuje, že je třeba přehodnotit jejich vztah k EIB, Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) a k rozvojovým bankám a zajistit soudržnost jejich jednotlivých mandátů a současně posílit jejich spolupráci s Komisí, EIB a celostátními, regionálními a místními orgány s cílem vytvářet větší součinnost mezi ESI fondy a finančními nástroji EIB a úvěry, snižovat administrativní zátěž, zjednodušovat postupy, zvyšovat správní kapacity, posilovat územní rozvoj a soudržnost a zlepšovat viditelnost ESI fondů a financování EIB;

7.  vyzývá EIB, aby investice zaměřila na větší počet přeshraničních projektů, zejména s ohledem na nové priority revidovaného nařízení o EFSI; zdůrazňuje, že projekty, které propojují dva nebo více členských států, se považují za projekty s výrazným ukazatelem doplňkovosti, ale čelí problémům při získávání finančních prostředků, a proto by se měly stát novým těžištěm úvěrových aktivit EIB;

8.  trvá na tom, že by EIB měla hrát klíčovou úlohu při podpoře investic, které jsou nejúčinnější z hlediska vytváření pracovních míst; očekává současně, že EIB o nich poskytne důkladné informace a zaměří se na pracovní místa vykazující vysokou míru kvality a udržitelnosti;

9.  opakuje, že činnosti EIB jsou nezbytné k odstranění rozdílů v investicích mezi veřejným a soukromým sektorem, které se v Evropě od hospodářské a finanční krize prohlubují; připomíná proto EIB, že má úlohu působit jako anticyklická síla a oživovat investice;

10.  vítá rozvoj regionálních investičních platforem, jejichž cílem je řešit nedostatky na trhu a zvláštní potřeby jednotlivých zemí;

11.  znovu zdůrazňuje, že je třeba snížit nerovnoměrné geografické rozložení financování EIB, z nějž 70 % bylo v roce 2017 přiděleno šesti členským státům navzdory tomu, že jedním z cílů banky je hospodářská a sociální soudržnost v Unii; vyzývá naopak k dynamickému, spravedlivému a transparentnímu geografickému rozložení projektů a investic mezi členské státy, se zvláštním důrazem na méně rozvinuté regiony;

12.  očekává, že EIB sladí své vnitřní politiky tak, aby odrážely nově přijaté právní prostředí, s cílem bojovat – vedle boje proti daňovým únikům – i proti vyhýbání se daňovým povinnostem, jak je podrobně uvedeno ve sdělení Komise ze dne 21. března 2018 o nových požadavcích proti vyhýbání se daňovým povinnostem v právních předpisech EU upravujících zejména finanční a investiční operace (COM(2018)1756);

13.  zdůrazňuje, že bez ohledu na konečnou dohodu mezi Spojeným královstvím a Unií by akcionáři EIB měli zajistit, aby si EIB mohla zachovat současnou investiční kapacitu a úroveň poskytování úvěrů;

14.  vítá skutečnost, že EIB splnila svůj cíl věnovat 25 % financování na projekty související s klimatem; se znepokojením ale konstatuje, že Komise cíl ve výši 20 % nesplnila;

15.  vybízí EIB, aby zintenzívnila své úsilí zaměřené na zajištění celosvětového financování s cílem diverzifikovat investice do energetické účinnosti, obnovitelných energií a oběhového hospodářství – což vyžaduje reakci, která přesahuje státní hranice a jde napříč regiony, útvary státní správy a menšími podniky –, a žádá o stažení finančních prostředků z projektů představujících vážná rizika pro životní prostředí a přírodní zdroje;

16.  vítá vytvoření iniciativy pro inteligentní financování inteligentních budov, která má prostřednictvím inteligentního využívání grantů EU jako záruky zatraktivnit pro soukromé investory investice do projektů energetické účinnosti v obytných budovách; vítá skutečnost, že EIB nedávno začala investovat do sociálního bydlení;

17.  konstatuje však, že podle zprávy pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě pouze 4 % schváleného financování z EFSI podporuje projekty sociální infrastruktury v EU;

18.  zdůrazňuje význam předběžného a následného hodnocení konkrétního dosaženého hospodářského, sociálního a ekologického dopadu a obecného makroekonomického dopadu a poskytování všech příslušných informací Parlamentu;

19.  vítá skutečnost, že nyní musí být Parlamentu na žádost poskytnuty přehledy výsledků měření pro investiční projekty, na něž se vztahuje záruka EU;

20.  vybízí EIB, aby v nejvyšší míře využívala veškeré dostupné nástroje a jejich reálné dopady k řešení hlavních příčin migrace;

21.  trvá na tom, že normy týkající se finančních zprostředkovatelů by měly být ambicióznější a že EIB musí prověřit spolupráci s institucemi, které vykazují negativní výsledky v oblasti transparentnosti, podvodů, korupce a environmentálních a sociálních dopadů;

22.  vybízí EIB, aby v zájmu zabránění podvodům a praní peněz spolupracovala s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a vnitrostátními orgány;

23.  vyzývá k většímu dohledu a zveřejňování informací, pokud jde o zprostředkované operace komerčních bank a podobných finančních institucí;

24.  zdůrazňuje význam finančních aktivit EIB ve východním sousedství; žádá EIB, aby zvýšila své úvěry pro východní sousedství a podpořila tak investice do zemí, které provádějí dohody o přidružení s EU;

25.  znovu naléhavě vyzývá skupinu EIB, aby v blízké budoucnosti přijala revizi své politiky oznamování a aby současnou revizi svého mechanismu řešení stížností využila jako příležitost k posílení jeho legitimity, dostupnosti, předvídatelnosti, spravedlnosti a transparentnosti.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

5.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Karine Gloanec Maurin, Alain Lamassoure, Janusz Lewandowski, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Marco Valli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michael Detjen, Stefan Gehrold

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ALDE

Jean Arthuis, Gérard Deprez

PPE

Reimer Böge, Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Stefan Gehrold, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Alain Lamassoure, Janusz Lewandowski, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Inese Vaidere

S&D

Michael Detjen, Eider Gardiazabal Rubial, Karine Gloanec Maurin, John Howarth, Vladimír Maňka, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Indrek Tarand

4

-

ECR

Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk

ENF

André Elissen

NI

Eleftherios Synadinos

2

0

EFDD

Marco Valli

ENF

Marco Zanni

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (15.10.2018)

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o finančních činnostech Evropské investiční banky

(2018/2161(INI))

Zpravodaj: Sander Loones

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na to a vítá, že Evropská investiční banka (EIB) přikládá v rámci své celkové úvěrové činnosti velký význam operacím mimo EU; zdůrazňuje, že nové úvěry mimo EU by měly zůstat spravedlivě rozděleny mezi podporu sociální a hospodářské infrastruktury a podporu rozvoje místního soukromého i veřejného sektoru; připomíná, že 10 % celkové úvěrové činnosti EIB je určeno na operace mimo Unii; z tohoto důvodu zdůrazňuje, že je důležité, aby EIB předkládala výroční zprávy o svých operacích mimo EU z hlediska dodržování obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost Unie, zejména Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody o klimatu;

2.  vítá, že EIB zveřejňuje informace v zájmu zvýšení transparentnosti, avšak požaduje větší přístup k údajům o jejích aktivitách, zejména o systému zadávání veřejných zakázek a subdodávek, a k finančním údajům, které souvisejí s projekty financovanými EIB; vyzývá EIB, aby posílila zapojení občanské společnosti a zúčastněných stran;

3.  připomíná, že činnost EIB musí odrážet vnitřní a vnější politiky Unie; zdůrazňuje, že úvěrové podmínky EIB by měly napomáhat dosažení těchto cílů a zejména rozvoji okrajových regionů Unie tím, že budou podporovat růst a zaměstnanost; žádá EIB, aby ve fázi před schválením projektu výrazně posílila opatření pro poskytování technické pomoci a finančního poradenství místním a regionálním orgánům, aby se zlepšila dostupnost úvěrů a aby se zapojily všechny členské státy, zvláště státy s nižší mírou schválených projektů;

4.  vyzývá EIB, aby v úvěrech mimo EU i nadále věnovala zvláštní pozornost rozvoji soukromého sektoru, který je důležitou hnací silou v boji proti chudobě, a iniciativě na zvýšení dopadu finanční pomoci a úvěrovým linkám zaměřeným na mikrofinanční instituce; v této souvislosti EIB vyzývá, aby malým a středním podnikům (MSP) zajistila účinnější přístup k financování a aby po zprostředkovatelských bankách, které vyplácejí prostředky EIB, stanovila požadavky na proaktivnější politiku vůči MSP a mikropodnikům; bere na vědomí, že polovina všech úvěrových operací EIB v rámci vnějšího úvěrového mandátu směřuje k místním finančním zprostředkovatelům s cílem povzbudit poskytování mikroúvěrů, a žádá EIB, aby poskytovala úplnější a systematičtější informace o poskytování úvěrů prostřednictvím svých finančních zprostředkovatelů; vyzývá EIB, aby strategicky přispěla k řešení prvotních příčin migrace tím, že rozšíří vnější úvěrový mandát EIB;

5.  vyzývá EIB, aby vytvořila pákový efekt pro finanční zdroje navázáním partnerství s jinými finančními institucemi, tak aby své úvěry mohla kombinovat s granty třetích stran a aby dále posílila své finanční zdroje, odborné poradenství a pomoc přilákáním dalších finančních prostředků; vyzývá EIB, aby se lépe ujišťovala o plnění environmentálních a sociálních cílů Unie, a to i v rámci spolufinancovaných projektů nebo v případě příspěvků do investičních fondů a fondů soukromého kapitálu;

6.  vyzývá EIB, aby se ve své činnosti řídila aktuálními doporučeními Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a aby podpořila rozvojové země v posílení vlastních nových průmyslových politik tím, že přispěje k vytvoření nástrojů investiční politiky a bude klást důraz na různá odvětví, hospodářské činnosti a mechanismy, aby její příspěvek k investicím do rozvoje průmyslových kapacit dosáhl maximálního efektu;

7.  vítá iniciativu EIB na posílení ekonomické odolnosti, která pomáhá zemím západního Balkánu a zemím v jižním sousedství EU řešit problémy spojené s nezákonnou migrací a nuceným vysídlením obyvatelstva; žádá, aby bylo zvýšeno financování této iniciativy a aby se EIB v těchto regionech více angažovala v podpoře humanitární činnosti, vytváření pracovních míst, hospodářského růstu a modernizace infrastruktury; v této souvislosti vítá, že v rámci evropského plánu vnějších investic byly v Africe schváleny první projekty, a s potěšením očekává posílení úlohy EIB;

8.  vyzývá EIB, aby rozsáhle investovala do ekologických opatření zemí Východního partnerství;

9.  vítá plán EIB na vytvoření dluhopisů na podporu udržitelnosti (Sustainability Awareness Bond) a vybízí ji, aby přijala klíčovou úlohu v zajišťování udržitelných financí v Evropě i mimo ni; vyzývá EIB, aby při udělování úvěrů přednostně podporovala plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje pro rok 2030 a za tímto účelem uvolnila další investice do sociálních, zelených a udržitelných projektů;

10.  zastává názor, že EIB by měla v souladu s cíli trvale udržitelného rozvoje dále posilovat podporu iniciativ na dosažení udržitelného rozvoje a že by své úvěry v rámci klimatické strategie měla zaměřit hlavně na čistou dopravu a energetiku, což jsou odvětví s velkým inovačním potenciálem; vyzývá EIB, aby postupně ukončila podporu fosilních paliv a projektů, které vedou k odlesňování a ztrátě biologické rozmanitosti, a věnovala větší pozornost dopadu svých operací na lidská práva a práva pracovníků;

11.  žádá EIB, aby zajistila, aby společnosti, které se účastní projektů spolufinancovaných EIB, dodržovaly zásady stejné odměny za stejnou práci, transparentnosti odměny a rovnosti žen a mužů stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(1); stejně tak žádá, aby rozhodnutí EIB o financování projektů zohledňovala opatření, která podniky, jež se o financování ucházejí, přijaly v oblasti sociální odpovědnosti společností;

12.  připomíná EIB, že musí jednat v souladu se svým rozvojovým mandátem stanoveným v rámci vnějšího úvěrového mandátu, tak aby investice v rozvojových zemích přinášely náležité příjmy místním daňovým orgánům;

13.  vyzývá EIB, aby vzhledem k nedostatečným kapacitám veřejného a soukromého sektoru vytvářet projekty a k menším výpůjčním možnostem některých členských států a s cílem snížit v EU investiční schodek zvážila strategii, kdy by jednorázové příspěvky členských států – buď členského státu samotného, nebo vnitrostátních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu – do projektů financovaných EIB byly považovány za jednorázová opatření ve smyslu článků 3 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(2).

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Christophe Hansen, Heidi Hautala, Yannick Jadot, France Jamet, Elsi Katainen, Jude Kirton-Darling, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, David Martin, Anne-Marie Mineur, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Adam Szejnfeld, William (The Earl of) Dartmouth, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sander Loones, Fernando Ruas, Paul Rübig, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Czesław Hoc, Stanisław Ożóg, Jozo Radoš, Anders Sellström

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

33

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Elsi Katainen, Jozo Radoš

ECR

Czesław Hoc, Sander Loones, Stanisław Ożóg, Jan Zahradil

EFDD

Tiziana Beghin, William (The Earl of) Dartmouth

GUE/NGL

Eleonora Forenza, Helmut Scholz

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Christophe Hansen, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Fernando Ruas, Paul Rübig, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Anders Sellström, Adam Szejnfeld

S&D

Maria Arena, Karoline Graswander-Hainz, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Yannick Jadot

2

-

ENF

France Jamet

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur

1

0

ENF

Danilo Oscar Lancini

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. L 26.7.2006, s. 23.

(2)

Úř. věst. L 209, 31.10.2017, s. 1.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

9

9

Členové přítomní při konečném hlasování

David Coburn, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Stefan Gehrold, Sven Giegold, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Barbara Kappel, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Ivana Maletić, Marisa Matias, Costas Mavrides, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Peter Simon, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ashley Fox, Jeppe Kofod, Paloma López Bermejo, Michel Reimon, Joachim Starbatty, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Elmar Brok, Helga Stevens


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

24

+

ALDE

Thierry Cornillet

ECR

Ashley Fox, Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Joachim Starbatty, Helga Stevens

ENF

Barbara Kappel

PPE

Pilar Ayuso, Elmar Brok, Markus Ferber, Stefan Gehrold, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Anne Sander, Tom Vandenkendelaere

9

-

EFDD

David Coburn

GUE/NGL

Paloma López Bermejo, Marisa Matias, Dimitrios Papadimoulis, Miguel Viegas

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Michel Reimon, Ernest Urtasun

9

0

ALDE

Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

EFDD

Marco Valli

S&D

Jeppe Kofod, Costas Mavrides, Alfred Sant, Peter Simon

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí