Postup : 2018/2100(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0419/2018

Předložené texty :

A8-0419/2018

Rozpravy :

PV 15/01/2019 - 15
CRE 15/01/2019 - 15

Hlasování :

PV 16/01/2019 - 21.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0030

ZPRÁVA     
PDF 530kWORD 49k
3.12.2018
PE 627.596v02-00 A8-0419/2018

o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2018

(2018/2100(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Nils Torvalds

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2018

(2018/2100(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2017(1),

–  s ohledem na zpětnou vazbu Evropské komise a Evropské centrální banky (dále jen „ECB“) k usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2017,

–  s ohledem na stanovisko, na kterém se dohodl eurosummit na zasedání konaném dne 29. června 2018,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (dále jen „EÚD“) ze dne 16. ledna 2018 nazvanou „Provozní efektivnost krizového řízení ECB pro řešení krizí bank“(2),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. května 2018 o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy, který předložila Komise (COM(2018)0339),

–  s ohledem na zjištění ECB ze dne 23. února 2018, že banka ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg jsou podle nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné(3),

–  s ohledem na celounijní zátěžový test z roku 2018, který dne 31. ledna 2018 zahájil Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“)(4),

–  s ohledem na sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 („Sdělení o bankovnictví“)(5),

–  s ohledem na výroční statistickou zprávu ESMA ze dne 18. října 2018 o derivátových trzích EU,

–  s ohledem na oznámení ECB ze dne 15. března 2018 o očekáváních v oblasti dohledu v případě nových úvěrů v selhání(6) a ze dne 11. července 2018 o dalších krocích v rámci postupu dohledu v souvislosti s objemem úvěrů v selhání(7),

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ze září 2018 nazvanou „Přístup k úvěrům v selhání z makroobezřetnostního hlediska“,

–  s ohledem na zprávu ESRB ze září 2018 nazvanou „Monitorování stínového bankovnictví EU č. 3“,

–  s ohledem na oznámení výběrového řízení na pozici předsedy Rady dohledu ECB od 1. ledna 2019(8),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 11. října 2017 o jednotném mechanismu dohledu zřízeném podle nařízení (EU) č. 1024/2013 (COM(2017)0591),

–  s ohledem na návrhy na změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (CRR) a na změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (CRD IV)(COM(2016)0854),

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 ke změnám unijního rámce kapitálových požadavků pro úvěrové instituce a investiční podniky (CON/2017/46),

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika z července 2017 nazvanou „důsledky mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) 9 v oblasti finanční stability“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. července 2017 o akčním plánu pro řešení úvěrů v selhání v Evropě,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0419/2018),

A.  vzhledem k tomu, že pověření ECB dohledem nad systémově významnými finančními institucemi se osvědčilo;

B.  vzhledem k tomu, že k obezřetnostnímu dohledu a dohledu v oblasti boje proti praní peněz nelze přistupovat jako k odděleným záležitostem;

C.  vzhledem k tomu, že je nutné výrazně posílit úlohu orgánu EBA, aby bylo možné účinně provádět a monitorovat opatření proti praní peněz;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba vyjasnit zacházení se státní podporou, pokud jde o opatření v rámci systémů pojištění vkladů(9);

E.  vzhledem k tomu, že podíl úvěrů v selhání v bankovních systémech některých členských států je stále znepokojivě vysoký;

F.  vzhledem k tomu, že počet a poměr úvěrů v selhání se mezi členskými státy nadále značně liší;

G.  vzhledem k tomu, že bankovní unie se mohou účastnit i členské státy, které dosud nepřijaly euro; vzhledem k tomu, že se dosud žádný členský stát pro účast na tomto základě nerozhodl; vzhledem k tomu, že několik členských států jedná o možnosti se k bankovní unii připojit; vzhledem k tomu, že různé finanční instituce spatřují výhody v tom, že se budou nacházet v bankovní unii;

1.  s potěšením bere na vědomí úspěchy a výsledky bankovní unie dosažené při podpoře skutečně jednotného trhu, rovných podmínek, finanční stability a větší předvídatelnosti pro účastníky trhu; zdůrazňuje, že je třeba se zavázat k dokončení bankovní unie a zajistit otevřenost a rovné zacházení se všemi členskými státy, které se bankovní unie účastní; připomíná, že je třeba pokračovat v dokončování bankovní unie, včetně evropského systému pojištění vkladů a fiskální pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí, a dále přijímat opatření ke snižování rizik, která přispějí k dalšímu posílení finanční stability a vyhlídek na růst;

2.  zdůrazňuje, že je důležité se zavázat k dokončení unie kapitálových trhů, což pomůže vybudovat skutečně jednotný kapitálový trh v EU, směřovat úvěry do reálné ekonomiky, umožní to další sdílení rizik se soukromým sektorem, omezí potřebu sdílení rizik s veřejným sektorem, usnadní přeshraniční investice a doplní financování prostřednictvím bank;

3.  připomíná, že bankovní unie je otevřená všem členským státům, které se k ní chtějí připojit; vítá všechny kroky členských států, které nejsou v eurozóně, vedoucí ke vstupu do bankovní unie, jelikož to pomůže při harmonizaci bankovní unie s vnitřním trhem;

4.  zastává názor, že jedním z cílů bankovní unie by vedle zajišťování bankovní stability mělo být mimo jiné, při zohlednění zásady proporcionality, zachovat rozmanitost udržitelných bankovních modelů EU a zabránit směřování evropského bankovního systému k jednotnému modelu nebo nepřiměřené penalizaci menších bank, jelikož tato rozmanitost umožňuje plnění požadavků občanů a jejich projektů a zároveň funguje jako nástroj diverzifikace, což je klíčový prvek pro vyrovnávání se s potenciálními otřesy;

5.  zdůrazňuje, že návrhy mezinárodních subjektů by se do evropského práva měly převádět způsobem, který zohlední specifické rysy evropského bankovního odvětví;

6.  zdůrazňuje, že zejména standardy Basilejského výboru pro bankovní dohled by neměly být plošně zaváděny do evropských právních předpisů, aniž by byly řádně zohledněny specifické charakteristiky evropského bankovního systému a zásada proporcionality;

7.  připomíná, že je zapotřebí soudržný a stručný soubor pravidel pro řádné fungování bankovní unie při zohlednění významu zásady proporcionality; vyzývá Komisi, aby tam, kde je to vhodné, upřednostňovala jako legislativní nástroj pro bankovní unii nařízení před směrnicemi a aby prioritně usilovala o zajištění toho, aby byly všechny příslušné právní předpisy v plné míře a správně prováděny ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu zjistila a odstranila překážky na vnitřním trhu;

8.  domnívá se, že je nutné, aby rozhodnutí orgánů dohledu a orgánů příslušných k řešení krize byla soudržná, náležitě vysvětlovaná, transparentní a zveřejňovaná; naléhavě vybízí orgány dohledu a orgány příslušné k řešení krize k tomu, aby ustanovení, která jim umožňují odepřít přístup k dokumentům, uplatňovaly co nejrestriktivněji;

Dohled

9.  bere na vědomí hodnocení ECB týkající se selhání nebo pravděpodobného selhání, jež byla provedena v roce 2018; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit rychlost odezvy evropských orgánů dohledu; je hluboce znepokojen skutečností, že některé z těchto případů vyvolaly otázky ohledně vymáhání předpisů proti praní peněz v bankovní unii; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zaujmout k této otázce společný přístup s jasně rozdělenými pravomocemi; v tomto ohledu vítá návrh Komise na posílení pravomocí orgánu EBA v oblasti praní peněz;

10.  bere na vědomí výsledky celounijního zátěžového testu, který provedl orgán EBA; vítá začlenění nástrojů úrovně 2 a úrovně 3 do zátěžových testů v roce 2018; domnívá se, že by výsledky zátěžových testů měly být vykládány v kombinaci s ostatními probíhajícími činnostmi v oblasti dohledu; vyzývá jednotný mechanismus dohledu, orgán EBA a radu ESRB, aby při definování zátěžových testů používaly soudržné metodiky s cílem zajistit vysokou úroveň transparentnosti tohoto postupu a zabránit případným narušením;

11.  připomíná, že státní dluhopisy přináší rizika; bere na vědomí probíhající činnost Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) týkající se rizika vlády; je také znepokojen skutečností, že některé finanční instituce mají nadměrně vysoké expozice vůči státním dluhopisům vydaným jejich vlastní vládou; zdůrazňuje, že regulační rámec EU týkající se obezřetnostního přístupu ke státním dluhopisům by měl být v souladu s mezinárodními normami;

12.  vítá návrh Komise na posílení úlohy orgánu EBA v boji proti praní peněz ve finančním odvětví; vyzývá spolunormotvůrce, aby návrh bez zbytečného odkladu přijali, a naléhavě žádá, aby byla posílena spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu založená na společných normách v rámci EU a podléhající koordinaci a podpoře na úrovni EU v případech, kdy jsou vnitrostátní orgány přetíženy;

13.  je nadále znepokojen nedávnými případy praní peněz v evropských bankách a tím, že případy praní peněz mohou evropské hospodářství vystavit finanční a politické nestabilitě; konstatuje, že některé z těchto případů oznámily jurisdikce mimo EU; požaduje jednotný přístup k obezřetnostnímu dohledu a dohledu nad bojem proti praní peněz; dále připomíná, že problémy s prosazováním právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz byly odhaleny také mimo bankovní unii a že členství v bankovní unii by členským státům, které nejsou členy eurozóny, mohlo při řešení těchto problémů pomoci;

14.  zdůrazňuje skutečnost, že finanční trhy jsou silně provázané; zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány bankovního dohledu byly připraveny na všechny možné výsledky jednání o brexitu mezi EU-27 a Spojeným královstvím, přičemž je třeba mít na paměti, že cílem není nahradit připravenost samotných soukromých subjektů; vyzývá Komisi a orgány dohledu, aby provedlly komplexní analýzu dopadu brexitu; vyzývá EU-27, aby prohloubila společnou regulaci a společný dohled a zároveň posílila hloubku a rozsah kapitálových trhů v rámci EU-27;

15.  naléhavě žádá všechny vyjednavače, aby usilovali o přijetí vyváženého a udržitelného legislativního balíčku zaměřeného na snížení rizika v bankovním systému ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019; vyzývá zejména Radu, aby vyjednávala v dobré víře a aby řádně zohledňovala rozmanitost bankovních modelů EU, zásadu proporcionality a vyvážený balíček přijatý Evropským parlamentem; vyzývá Komisi, aby účinně řešila problém bank, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání, spolu s riziky různých bankovních modelů EU, při zohlednění jejich velikosti na příslušných trzích;

16.  bere na vědomí probíhající jednání o balíčku týkajícím se úvěrů v selhání; bere na vědomí dodatek ECB k úvěrům v selhání a práci orgánu EBA na pokynech pro řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou; vítá snížení objemu úvěrů v selhání v uplynulých letech; znovu zdůrazňuje své obavy, že celkový počet a podíl úvěrů v selhání a nástrojů úrovně 2 a 3 zůstává v některých členských státech výrazně nad průměrem; zdůrazňuje skutečnost, že riziko, jež úvěry v selhání představují pro finanční stabilitu, je stále významné, i když nižší, než tomu bylo před několika lety; souhlasí s Komisí, že hlavní odpovědnost za omezení úvěrů v selhání nesou členské státy, zejména prostřednictvím účinných insolvenčních právních předpisů, a banky samy, zdůrazňuje však zájem EU na snížení podílu úvěrů v selhání;

17.  je znepokojen rozsáhlým používáním interních modelů bankovními institucemi; vyzývá jednotný mechanismus dohledu a EBA, aby pokračovaly ve své práci týkající se přiměřenosti používání interních modelů, s cílem zajistit jejich důvěryhodnost a nastolit rovné podmínky pro všechny instituce;

18.  bere na vědomí probíhající jednání o Evropském systému dohledu nad finančním trhem (ESFS); domnívá se, že jednotný trh potřebuje odpovídající pravomoci v oblasti dohledu na úrovni EU; zdůrazňuje, že základním úkolem ESFS je zajistit účinný dohled;

19.  vítá sdělení Komise o finančních technologiích; je si vědom velkého potenciálu finančních technologií a nutnosti podporovat inovace; připomíná však, že v zájmu ochrany spotřebitelů a zajištění finanční stability a rovných podmínek pro účastníky finančního trhu jsou zapotřebí jasná regulace a odpovídající dohled; domnívá se, že subjekty v oblasti finančních technologií, které vykonávají tytéž druhy činností jako ostatní subjekty finančního systému, by měly podléhat týmž pravidlům fungování; zdůrazňuje, že je nezbytné průběžně zlepšovat kybernetickou odolnost finančního odvětví EU;

20.  je nadále znepokojen rozsahem stínového bankovnictví v EU; připomíná, že na konci roku 2017 představovalo odhadem 40 % finančního systému EU; vyzývá orgány na unijní, vnitrostátní i globální úrovni, aby i nadále důsledně monitorovaly rizika spojená s těmito činnostmi a aby je řešily co nejdříve s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž, transparentnost a finanční stabilitu; vyzývá Komisi, aby urychleně identifikovala přetrvávající mezery ve stávajících právních předpisech;

21.  připomíná počáteční diskusi o úloze ECB coby měnového orgánu i orgánu dohledu; zastává názor, že ECB tyto dvě úlohy obecně vzato úspěšně odděluje; domnívá se však, že je zapotřebí další diskuse, aby se zabránilo riziku střetu zájmů mezi těmito dvěma úkoly; zdůrazňuje význam spolupráce mezi EBA jakožto regulačním orgánem a SSM jakožto orgánem dohledu v rámci bankovní unie, přičemž je současně třeba respektovat rozdělení pravomocí;

22.  domnívá se, že další harmonizace postupů pro posuzování toho, zda banka selhává nebo by mohla selhat, jakož i jasnější rozlišování mezi pravomocemi v oblasti dohledu a pravomocemi pro včasný zásah by pomohly zvýšit účinnost krizového řízení ze strany příslušných orgánů před řešením krizové situace;

Usnesení

23.  bere na vědomí dohodu dosaženou na zasedání eurosummitu dne 29. června 2018, že Evropský mechanismus stability (ESM) poskytne společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) a že ESM bude přeměněn tak, aby poskytoval účinnou podporu stability na základě přísných podmínek, které zajistí odpovědnost a zásadu prevence morálního hazardu i dodržování zásady, podle níž nejsou daňoví poplatníci odpovědní za bankovní rizika; připomíná postoj Parlamentu, že by tento mechanismus měl být plně začleněn do institucionálního rámce Unie, a zdůrazňuje, že je zapotřebí řádná demokratická kontrola;

24.  připomíná, že pokud se řešení krizové situace nepovažuje za veřejný zájem, použije se běžné insolvenční řízení; je si vědom toho, že rozdíly v právních předpisech v oblasti insolvence jsou odrazem zavedených vnitrostátních postupů; domnívá se, že právní předpisy v oblasti insolvence mohou mít prospěch z další harmonizace v celé Unii s cílem zabezpečit společná pravidla a rovné podmínky pro všechny banky, investory a věřitele;

25.  opakuje své stanovisko, že by měla být vyjasněna pravidla v oblasti preventivní rekapitalizace; konstatuje, že preventivní rekapitalizace může být nástrojem k řešení krizí, domnívá se však, že její využití musí být striktně omezeno na výjimečné případy, kdy banka dodržuje minimální předepsané harmonizované úrovně kapitálu, a je tudíž solventní, a kdy je zajištěno dodržování pravidel EU pro státní podporu; připomíná, že cílem režimu řešení krizí EU je zajistit, aby byli chráněni daňoví poplatníci, aby náklady spojené se selháním řízení bank hradili jejich akcionáři a věřitelé a aby byla zachována stabilita finančního systému jako celku; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla pravidla pro řešení krizí úvěrových institucí ještě lépe uplatňována;

26.  vyzývá Komisi, aby ozdravné postupy a řešení krizí úvěrových institucí posuzovala s ohledem na pravidla pro státní podporu; žádá Komisi, aby přezkoumala regulaci na základě směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí úvěrových institucí; vyzývá Komisi, aby navrhla transparentní uplatňování pravidel pro státní podporu v souladu se směrnicí o ozdravných postupech a řešení krizí úvěrových institucí;

27.  zdůrazňuje, že je důležité, aby banky měly přístup k likviditě během postupu řešení krize i bezprostředně po jeho skončení; sleduje se zájmem probíhající diskuse o možném nástroji pro poskytování likvidity při řešení krize;

28.  vyzývá Komisi, aby pravidelně posuzovala, zda bankovní odvětví využívá od počátku krize nepřímé dotace a státní podporu, a to i prostřednictvím poskytování nekonveční podpory likvidity, a aby o tom zveřejnila zprávu; zdůrazňuje rušivý dopad, který může mít státní podpora na fungování vnitřního trhu; připomíná přísné požadavky na uplatňování čl. 107 odst. 3 písm. b Smlouvy o fungování Evropské unie a opět vyzývá Komisi, aby každoročně znovu zkoumala, zda jsou tyto požadavky nadále plněny;

29.  vítá závěr, k němuž EÚD dospěl ve své zprávě o provozní efektivnosti krizového řízení ECB pro banky, že organizační struktura ECB a její zajišťování zdrojů pro posuzování ozdravných plánů a dohled nad bankami v krizi jsou uspokojivé, poznamenává však, že existují nevyřešené problémy týkající se sdílení informací a efektivity koordinace; připomíná, že spolupráce a výměna informací mezi orgány mají zásadní význam pro hladké provádění opatření zaměřených na řešení krizí;

30.  vítá revidované memorandum o porozumění mezi ECB a Jednotným výborem pro řešení krizí (SRB); zdůrazňuje, že zjednodušená a v některých případech automatizovaná výměna informací zvyšuje efektivitu a pomáhá zajistit, aby zatížení bank spojené s předkládáním zpráv bylo minimální;

Pojištění vkladů

31.  bere na vědomí dohodu dosaženou na zasedání eurosummitu dne 29. června 2018 týkající se evropského systému pojištění vkladů (dále jen „EDIS“) i sdělení Komise ze dne 11. října 2017 ohledně EDIS; zdůrazňuje, že postup budování EDIS by měl pokračovat s cílem dokončit bankovní unii; bere na vědomí přínosy sdílení rizik a dalšího snižování rizik;

°

°  °

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské centrální bance, Jednotnému výboru pro řešení krizí, parlamentům členských států a příslušným orgánům vymezeným v čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0058.

(2)

„Zvláštní zpráva č. 02/2018: „Provozní efektivnost krizového řízení ECB pro řešení krizí bank“, Evropský účetní dvůr, 16. ledna 2018, https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=44556

(3)

Tisková zpráva „ECB determined ABLV Bank was failing or likely to fail“, Evropská centrální banka, 24. února 2018, https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2018/html/ssm.pr180224.en.html

(4)

Tisková zpráva „EBA launches 2018 EU-wide stress test exercise“, Evropský orgán pro bankovnictví, 31. ledna 2018, http://www.eba.europa.eu/-/eba-launches-2018-eu-wide-stress-test-exercise

(5)

Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1.

(6)

Tisková zpráva, „ECB sets out its supervisory expectations for new NPLs“, Evropská centrální banka, 15. března 2018, https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2018/html/ssm.pr180315.en.html

(7)

Tisková zpráva, „ECB announces further steps in supervisory approach to stock of NPLs“, Evropská centrální banka, 11. července 2018, https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2018/html/ssm.pr180711.en.html

(8)

Úř. věst. C 248A, 16.7.2018, s. 1.

(9)

Úř. věst. C 145, 25.4.2016, s. 34.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

27.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, Thierry Cornillet, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Stefan Gehrold, Sven Giegold, Gunnar Hökmark, Petr Ježek, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Marisa Matias, Gabriel Mato, Alex Mayer, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jeppe Kofod, Thomas Mann, Luigi Morgano, Joachim Starbatty, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

35

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Caroline Nagtegaal, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Joachim Starbatty, Kay Swinburne

PPE

Stefan Gehrold, Luis de Grandes Pascual, Gunnar Hökmark, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan

S&D

Pervenche Berès, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Jeppe Kofod, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Luigi Morgano, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato

5

-

EFDD

Bernard Monot, Marco Valli

GUE/NGL

Marisa Matias, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí