Postup : 2018/2152(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0003/2019

Předložené texty :

A8-0003/2019

Rozpravy :

PV 30/01/2019 - 26
CRE 30/01/2019 - 26

Hlasování :

PV 31/01/2019 - 9.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0054

ZPRÁVA     
PDF 226kWORD 60k
10.1.2019
PE 627.568v02-00 A8-0003/2019

o výroční zprávě o ochraně finančních zájmů Evropské unie za rok 2017 – boj proti podvodům

(2018/2152(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Marian-Jean Marinescu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o ochraně finančních zájmů Evropské unie za rok 2017 – boj proti podvodům

(2018/2152(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na čl. 310 odst. 6 a čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. září 2018 nazvanou „29. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům (2017)“ (COM(2018)0553) a průvodní dokumenty (SWD(2018)0382, SWD(2018)0383, SWD(2018)0384, SWD(2018)0385 a SWD(2018)0386),

–  s ohledem na zprávu úřadu OLAF za rok 2017(1) a zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2017,

  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 8/2018 ze dne 22. listopadu 2018 k návrhu Komise ze dne 23. května 2018 na změnu nařízení č. 883/2013 o úřadu OLAF, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2017 spolu s odpověďmi orgánů,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(2) Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a jeho přezkum v polovině období zveřejněný dne 2. října 2017 (COM (2017) 0589),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(3) ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice o ochraně finančních zájmů),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939(4) ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5) ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, Úř. věst.

–  s ohledem na zprávu z roku 2015 s názvem „Studie ke kvantifikaci a analýze výpadku příjmů z DPH ve členských státech EU“ („Study to quantify and analyse the VAT Gap in the EU Member States“), kterou nechala vypracovat Komise, a na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu pro DPH s názvem „Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí“ (COM(2016)0148),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-105/14(6), trestní řízení proti Tariccovi a dalším,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-42/171(7), trestní řízení proti M. A. S. a M. B.,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU(8),

–  s ohledem na zprávu o pokroku při provádění sdělení Komise ze dne 12. května 2017 s názvem „Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU“ (COM(2013)0324 ze dne 6. června 2013), COM(2017)0235,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

–  s ohledem na zprávu, kterou koordinoval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), s názvem „Podvody v oblasti zadávání veřejných zakázek – soubor varovných signálů a osvědčených postupů“ zveřejněnou dne 20. prosince 2017 a na příručku úřadu OLAF z roku 2017 o „Hlášení nesrovnalostí v rámci sdíleného řízení “,

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES,

  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o ochraně finančních zájmů EU – navrácení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu(9),

  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. února 2014 o boji proti korupci v EU (COM(2014)0038),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“,

  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 9/2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání - Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2018 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích(10),

  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 s názvem „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“;

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0003/2019),

A.  vzhledem k tomu, že členské státy a Komise mají de jure společnou odpovědnost za plnění 74 % rozpočtu Unie na rok 2017; vzhledem k tomu, že však de facto členské státy tyto prostředky vynakládají a Komise je odpovědná za dohled nad nimi prostřednictvím svých kontrolních mechanismů;

B.  vzhledem k tomu, že řádná správa veřejných výdajů a ochrana finančních zájmů EU by měly být klíčovými prvky politik EU, aby se díky zajištění řádného a efektivního využívání peněz občanů zvýšila jejich důvěra;

C.  vzhledem k tomu, že v čl. 310 odst. 6 SFEU se uvádí: „V souladu s článkem 325 bojují Unie a členské státy proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie.“;

D.  vzhledem k tomu, že dosažení dobrých výsledků a zjednodušení vyžaduje pravidelné hodnocení příjmů, výdajů, výsledků a dopadů prostřednictvím auditů výkonnosti;

E.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech je třeba odpovídajícím způsobem řešit s cílem odstranit nesrovnalosti a bojovat proti podvodům; vzhledem k tomu, že Komise by proto měla intenzivněji usilovat o to, aby zajistila účinnost boje proti podvodům, který by měl přinášet konkrétnější a uspokojivější výsledky;

F.  vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 SFEU uvádí, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“;

G.  vzhledem k tomu, že EU má obecné právo přijímat opatření v oblasti boje proti korupci v mezích stanovených Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU): vzhledem k tomu, že článek 67 SFEU stanoví, že Unie je povinna zajišťovat vysokou úroveň bezpečnosti, mj. předcházením trestné činnosti a sbližováním předpisů trestního práva; vzhledem k tomu, že článek 83 SFEU uvádí korupci jako jednu z mimořádně závažných trestných činností s přeshraničním rozměrem;

H.  vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 3 SFEU stanoví, že členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Unie proti podvodům a že organizují společně s Komisí úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými orgány;

I.  vzhledem k tomu, že korupce je v členských státech rozšířená a že vážně ohrožuje finanční zájmy Unie, což zase ohrožuje důvěru ve veřejnou správu;

J.  vzhledem k tomu, že DPH je důležitým zdrojem příjmů pro vnitrostátní rozpočty a že vlastní zdroje na základě DPH tvořily v roce 2017 12,1 % celkových příjmů rozpočtu EU;

K.  vzhledem k tomu, že Rada ve svém usnesení 6902/05 o souhrnné politice EU proti korupci ze dne 14. dubna 2005 vyzvala Komisi, aby v souvislosti s vývojem mechanismu pro vzájemné hodnocení a monitorování uvážila veškeré schůdné možnosti, jako je účast ve Skupině států proti korupci (GRECO) nebo mechanismus pro hodnocení a monitorování nástrojů EU;

L.  vzhledem k tomu, že případy systematické a institucionalizované korupce v některých členských státech výrazně poškozují finanční zájmy EU, a představují zároveň i riziko pro demokracii, právní stát a základní práva;

M.  vzhledem k tomu, že ve zvláštní zprávě Eurobarometru č. 470 o korupci z prosince 2017 se uvádí, že vnímání korupce a postoje k ní se na celkové úrovni ve srovnání s rokem 2013 nezměnily, což naznačuje, že pokud jde o získání důvěry občanů EU v instituce, nebylo dosaženo žádných konkrétních výsledků;

Odhalování a oznamování nesrovnalostí

1.  s uspokojením konstatuje, že celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí oznámených v roce 2017 (15 213 případů) byl o 20,8 % nižší než v roce 2016 (19 080 případů) a že jejich hodnota klesla o 13 % (z 2,97 mld. EUR v roce 2016 na 2,58 mld. EUR v roce 2017);

2.  připomíná, že ne všechny nesrovnalosti jsou podvodné a že je třeba jasně rozlišit chyby, k nimž došlo;

3.  bere na vědomí významný meziroční pokles (o 19,3 %) počtu nesrovnalostí oznámených jako podvodné, jenž je pokračováním poklesu zaznamenaného od roku 2014; doufá, že tento pokles odráží skutečné snížení počtu podvodů, a nikoli nedostatky při jejich odhalování;

4.  považuje za vhodné, aby členské státy navázaly užší spolupráci v souvislosti s výměnou informací, a zlepšily tak sběr údajů a zvýšily účinnost kontrol;

5.  odsuzuje skutečnost, že více než polovina členských států nepřijala vnitrostátní strategie boje proti podvodům; vyzývá Komisi, aby vybídla zbývající členské státy k tomu, aby pokročily v procesu přijetí svých vnitrostátních strategií boje proti podvodům;

6.  vyzývá opětovně Komisi, aby zavedla jednotný systém pro shromažďování porovnatelných údajů o nesrovnalostech a případech podvodů od členských států s cílem standardizovat proces podávání zpráv a zajistit kvalitu a porovnatelnost poskytovaných údajů;

7.  poukazuje na to, že mnohé členské státy postrádají zvláštní právní předpisy proti organizované trestné činnosti, která se stále více zapojuje do přeshraničních činností a do oblastí, s nimiž jsou spojeny finanční zájmy Unie, zejména do pašování a padělání měny;

8.  vyjadřuje znepokojení, pokud jde o kontroly finančních nástrojů řízených prostředníky a pokud jde o prokázané nedostatky v kontrole právního sídla příjemců; zdůrazňuje, že je nutné podmínit poskytování přímých a nepřímých úvěrů zveřejněním daňových a účetních údajů jednotlivých zemí a zveřejněním údajů o skutečném majetku přijímajících subjektů a finančních prostředníků zapojených do transakcí spojených s financováním;

Příjmy – vlastní zdroje

9.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že podle statistiky Komise dosáhl výpadek příjmů z DPH v roce 2016 částky 147 miliard EUR, což představuje více než 12 % z celkových očekávaných příjmů z DPH, a že Komise odhaduje, že podvody v oblasti DPH v rámci Společenství Unii stojí přibližně 50 miliard EUR ročně;

10.  vítá akční plán Komise pro DPH ze dne 7. dubna 2016, jehož cílem je reformovat rámec pro DPH, jakož i 13 legislativních návrhů, které Komise přijala od prosince 2016 a které se týkají přechodu ke konečnému režimu DPH, odstraňují překážky související s DPH, které brání elektronickému obchodování, revidují režim DPH pro malé a střední podniky, modernizují politiku v oblasti sazeb DPH a výpadek příjmů z DPH; konstatuje, že návrh „konečného systému“ by mohl vymýtit podvody na bázi chybějícího obchodníka uvnitř Společenství, avšak tento návrh nevstoupí v platnost před rokem 2022; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly reformu systému DPH a aby přijaly více bezprostředních opatření, která by zatím umožnila udržovat škodu pod kontrolou, a to i v rámci Eurofiscu, úřadu OLAF, EUROPOL a budoucího Úřadu evropského veřejného žalobce;

11.  vítá rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci M. A. S. (C-42/17), podle něhož jsou členské státy povinny zajistit přijetí účinných a odstrašujících sankcí v případě závažných podvodů ohrožujících finanční zájmy EU v souvislosti s DPH, a to v souladu s jejich povinnostmi podle čl. 325 odst. 1 a 2 SFEU;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že vyšetřování úřadu OLAF týkající se celních podvodů ve Spojeném království, které bylo uzavřeno v roce 2017, odhalilo značné úniky v oblasti DPH v souvislosti s dovozem do Spojeného království prostřednictvím zneužití osvobození od DPH nebo tzv. celního režimu 42 (CP42); vítá postup předcházející řízení o nesplnění povinnosti, který v květnu 2018 se Spojeným královstvím zahájila Komise; připomíná, že se tyto ztráty kumulativně odhadují přibližně na 3,2 miliardy EUR za období 2013–2016, což rovněž představuje ztrátu pro rozpočet EU; je znepokojen tím, že nově přijaté změny nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty, nejspíše nebudou dostačovat k vymýcení podvodů v souvislosti s celním režimem 42, a žádá Komisi, aby zvážila nové strategie pro sledování zboží podléhajícího režimu 42 v celé EU;

13.  vítá změnu nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, která byla přijata dne 2. října 2010, a vyjadřuje naději, že v rámci užší spolupráce budou účinně řešeny klíčové aspekty přeshraničních podvodů v rámci jednotného trhu, jako jsou podvody s chybějícím článkem ve Společenství;

14.  vítá přijetí směrnice o ochraně finančních zájmů (PIF), která vyjasňuje otázky přeshraniční spolupráce a vzájemné právní pomoci mezi členskými státy, agenturou Eurojust, Úřadem evropského veřejného žalobce a Komisí při řešení podvodů s DPH;

15.  v této souvislosti zdůrazňuje vážnost stávající situace v oblasti podvodů zahrnujících neplacení DPH, a zejména tzv. kolotočové podvody; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na práci platformy EUROFISC ve všech oblastech její činnosti, a usnadnily tak výměnu informací s cílem přispívat k boji proti podvodu;

16.  připomíná, že Soudní dvůr opakovaně potvrdil, že DPH představuje finanční zájem Unie, naposledy ve věci Taricco (C-105/14); konstatuje však, že úřad OLAF v důsledku chybějících nástrojů jen velmi zřídka provádí šetření týkající se nesrovnalostí ohledně DPH; vyzývá členské státy, aby schválily návrh Komise, aby byl úřad OLAF vybaven novými nástroji, které by mu umožnily zabývat se případy souvisejícími s DPH, např. přístupem do Eurofiscu, do systému výměny informací o DPH a k informacím o bankovních účtech;

17.  konstatuje, že počet podvodů a jiných nesrovnalostí souvisejících s tradičními vlastními zdroji a oznámených v roce 2017 vykazuje stabilní trend (4 647 v roce 2016, 4 636 v roce 2017), který se týká i dotčených částek (537 millionů EUR za rok 2016 a  502 millionů EUR za rok 2017); konstatuje však nerovnoměrné rozložení nesrovnalostí mezi členskými státy, přičemž Řecko (7,17 %), Španělsko (4,31 %) a Maďarsko (3,35 %) jsou zjevně nad průměrem EU, jenž činí 1,96 % nevybraných tradičních vlastních zdrojů;

18.  s velkým znepokojením konstatuje, že se v posledních letech zintenzivnilo pašování tabáku do EU, které pro rozpočty EU a členských států podle odhadů představuje roční ztrátu 10 miliard EUR veřejných příjmů a je zároveň hlavním zdrojem pro organizovanou trestnou činnost, včetně terorismu; považuje za nezbytné, aby členské státy zvýšily své úsilí v boji proti těmto nezákonným činnostem, například zlepšením postupů spolupráce a výměny informací mezi členskými státy;

19.  je přesvědčen, že pro odhalování podvodů je nejúčinnější kombinace různých metod detekce (kontroly při propuštění zboží, kontroly po jeho propuštění, inspekce prováděné útvary pro boj proti podvodům a další) a že účinnost každé metody závisí na daném členském státě, na účinné koordinaci jeho správy a schopnosti příslušných služeb jednotlivých členských států navzájem komunikovat;

20.  považuje za znepokojivé, že některé členské státy běžně nenahlašují ani jeden případ podvodu; vyzývá Komisi, aby tuto situaci prošetřila, neboť se domnívá, že pravděpodobnost, že by tyto členské státy byly rájem, kde k podvodům nedochází, je spíše nízká; vyzývá Komisi, aby v těchto zemích provedla namátkové kontroly na místě;

21.  s politováním konstatuje, že průměrná míra zpětného získání prostředků v případech oznámených jako podvodné v letech 1989–2017 činila pouze 37 %; vyzývá Komisi, aby hledala způsoby nápravy této otřesné situace;

22.  opakovaně žádá Komisi, aby každoročně podávala zprávu o výši vlastních příjmů EU získaných na základě doporučení úřadu OLAF a o částkách, které je ještě třeba získat zpět;

Program EU pro boj proti podvodům

23.  vítá vytvoření programu EU pro boj proti podvodům, který bude prováděn Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v rámci přímého řízení (COM(2018)0386), a vyzývá k tomu, aby byly granty od června 2019 spravovány elektronicky prostřednictvím systému Komise pro správu grantů eGrants;

Úřad evropského veřejného žalobce a jeho budoucí vztah s úřadem OLAF

24.  vítá rozhodnutí 22 členských států zřídit Úřad evropského veřejného žalobce v rámci posílené spolupráce; vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy, které se dosud zdráhají tak učinit, aby se k Úřadu evropského veřejného žalobce připojily;

25.  poukazuje na to, že dohody o spolupráci mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce by měly zajistit jasné rozdělení pravomocí s cílem zabránit zavádění duplicitních struktur, střetům pravomocí a právním mezerám způsobeným nedostatkem pravomocí;

26.  vítá skutečnost, že návrh rozpočtu EU na rok 2019 poprvé obsahuje prostředky pro Úřad evropského veřejného žalobce (4,9 milionu EUR) a trvá na tom, že je důležité, aby Úřad evropského veřejného žalobce měl odpovídající personální obsazení a rozpočet; konstatuje, že se počítá s pouhými 37 zaměstnanci, z čehož vyplývá, že po odečtení 23 míst evropských veřejných žalobců zbývá pouze 14 pracovních míst pro administrativní úkoly; domnívá se, že to je nerealistické, zejména s ohledem na skutečnost, že se další dva členské státy nedávno rozhodly připojit se k úřadu EPPO; žádá proto, aby bylo navýšení stavu zaměstnanců naplánované na rok 2020 předsunuto s cílem pomoci úřadu EPPO, aby byl plně funkční do konce roku 2020, jak to stanoví nařízení;

27.  vítá cílený návrh Komise na revizi nařízení č. 833/2013, motivovaný zejména zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce; zdůrazňuje, že budoucí spolupráce mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce by měla být založena na úzké spolupráci, účinné výměně informací a doplňkovosti a zároveň by se mělo zabránit zdvojování činnosti a kompetenčním sporům;

Boj proti korupci

28.  vítá návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, který vypracovala Komise; zdůrazňuje, že Komise by měla na základě souboru ukazatelů a nezávislých zpráv pravidelně v každém členském státě zveřejňovat posouzení hrozeb z hlediska právního státu, včetně rizik systémové korupce, aby tak zajistila objektivní a systematické posuzování této problematiky;

29.  poukazuje na to, že po vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce zůstane úřad OLAF v členských státech EU, které se rozhodly, že se k tomuto úřadu nepřipojí, jediným orgánem odpovědným za ochranu finančních zájmů EU; zdůrazňuje, že podle stanoviska Evropského účetního dvora č. 8/2018 návrh Komise, kterým se pozměňuje nařízení týkající se úřadu OLAF, neřeší otázku nízké efektivity správního vyšetřování vedeného úřadem OLAF; poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby úřad OLAF zůstal silným a plně funkčním partnerem Úřadu evropského veřejného žalobce,

30.  s politováním konstatuje, že Komise již nepovažuje za nutné vydávat protikorupční zprávy; vyjadřuje politování nad rozhodnutím Komise učinit protikorupční monitorování součástí procesu evropského semestru pro správu ekonomických záležitostí; domnívá se, že vzhledem k tomu, že jsou k dispozici údaje pouze u několika málo zemí, dochází k dalšímu omezení monitorování ze strany Komise; vyjadřuje dále politování nad tím, že tato změna přístupu se soustřeďuje převážně na hospodářský dopad korupce a téměř zcela přehlíží jiné aspekty, které může korupce ovlivnit, např. důvěru občanů ve veřejnou správu a dokonce demokratickou strukturu členských států; naléhavě žádá Komisi, aby i nadále zveřejňovala své protikorupční zprávy; znovu Komisi vyzývá, aby se zasadila o komplexní důslednou protikorupční politiku EU a mj. důkladně posoudila protikorupční politiku v každém členském státě;

31.  opakuje, že účinek přechodu z veřejného sektoru do sektoru soukromého („efekt otáčivých dveří“) může poškozovat vztahy mezi orgány a zástupci zájmových skupin; vyzývá orgány EU, aby rozvíjely systematický a přiměřený přístup k této problematice;

32.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepodpořila účast EU ve Skupině států proti korupci (GRECO), která působí v rámci Rady Evropy; vyzývá Komisi, aby co nejdříve znovu zahájila jednání s touto skupinou, aby bylo možné včas posoudit, zda je dodržována Úmluva OSN proti korupci (UNCAC), a aby bylo možné v rámci EU vytvořit interní hodnotící mechanismus;

33.  znovu vyzývá Komisi, aby na základě požadavků stanovených ve Stockholmském programu vypracovala systém přísných ukazatelů a snadno použitelných, jednotných kritérií k měření míry korupce v členských státech a aby vyhodnotila protikorupční politiku těchto států; vyzývá Komisi k vytvoření indexu korupce, který by umožnil vytvořit žebříček členských států; je toho názoru, že tento index by mohl být pevným základem, o nějž by se mohla Komise při zavádění zvláštního kontrolního mechanismu pro jednotlivé země ke kontrole vynakládání prostředků z EU opřít;

34.  připomíná, že Komise nemá přístup k informacím, které si členské státy vyměňují s cílem předcházet podvodům s chybějícím obchodním článkem při obchodování uvnitř Společenství (tzv. „řetězovým podvodům“) a bojovat proti nim; zastává názor, že Komise by měla mít přístup k síti Eurofisc za účelem lepší kontroly, hodnocení a dokonalejší výměny údajů mezi členskými státy; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na všech oblastech činnosti platformy Eurofisc, a usnadnily a urychlily tak výměnu informací se soudními a s donucovacími orgány, jako je Europol a OLAF, jak doporučuje Evropský účetní dvůr; vyzývá členské státy a Radu, aby za účelem prohloubení spolupráce, zvýšení spolehlivosti údajů a boje proti přeshraniční trestné činnosti zajistily Komisi přístup k těmto údajům;

Zadávání veřejných zakázek

Digitalizace

35.  konstatuje, že významná část veřejných investic (2 biliony EUR ročně) je vynakládána prostřednictvím veřejných zakázek; poukazuje na přínos elektronického zadávání veřejných zakázek v boji proti podvodům, jako jsou úspory pro všechny strany, větší transparentnost a jednodušší zkrácené postupy;

36.  vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec pro digitalizaci veškerých postupů provádění opatření EU (výzev k předkládání návrhů, zavádění, hodnocení a provádění programů a plateb), který by uplatňovaly všechny členské státy;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že při všech hlavních krocích procesu zadávání veřejných zakázek (elektronickém oznamování, elektronickém přístupu k zadávací dokumentaci, elektronickém podávání nabídek, elektronickém hodnocení, elektronickém přidělování zakázek, elektronickém objednávání, elektronické fakturaci, elektronických platbách) využívá nové technologie pouze několik členských států; vyzývá členské státy, aby do července 2019 zpřístupnily na internetu ve strojově čitelném formátu všechny formy postupu zadávání veřejných zakázek a veřejně přístupné rejstříky smluv;

38.  vyzývá Komisi, aby pro ty členské státy, v nichž takové profily nejsou k dispozici, vytvořila pobídky k vytvoření elektronického profilu veřejných zadavatelů;

39.  vítá časový plán Komise k zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek v EU a vyzývá Komisi, aby jeho zavedení kontrolovala;

Prevence a rané fáze nabídkového řízení

40.  je přesvědčen, že pro snížení míry podvodů při vynakládání finančních prostředků EU je velmi důležitá preventivní činnost a že zásadním krokem k předcházení podvodům a prosazování integrity a transparentnosti je přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek;

41.  vítá zřízení systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) a je přesvědčen, že kombinace různých metod jejich zjišťování (kontrol) v raných fázích nabídkových řízení u projektů je nejúčinnějším způsobem, jak předcházet podvodům, neboť umožňuje přesměrování finančních prostředků na jiné projekty;

42.  vítá, že Poradní výbor pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF) vypracoval pokyny k varovným signálům a osvědčené postupy v oblasti zadávání veřejných zakázek a hlášení nesrovnalostí;

43.  vítá zjednodušení finančních pravidel týkajících se souhrnného rozpočtu EU a je přesvědčen, že jejich další zjednodušování povede k vyšší účinnosti; doufá, že z jednoduššího vykazování nákladů budou ještě více těžit další příjemci finančních prostředků Unie;

Postupy týkající se dovozu

44.  konstatuje, že cla představují 14 % rozpočtu EU, a domnívá se, že jejich neúčinné uplatňování a nedostatečně harmonizovaná pravidla mají negativní dopad na finanční zájmy EU;

45.  konstatuje, že celní orgány různých členských států si vyměňují informace o podezřeních z podvodů, aby zajistily dodržování celních předpisů (v rámci vzájemné pomoci); domnívá se, že tato komunikace je snazší v případech, kdy se v celním dovozním prohlášení povinně uvádí odesílatel, a vyzývá Komisi, aby tento údaj učinila do července 2019 povinným ve všech členských státech;

46.  vyjadřuje znepokojení, pokud jde o celní kontroly a s nimi související výběr cel, která představují jeden z vlastních zdrojů rozpočtu Unie; připomíná, že kontroly zjišťující, zda dovozci dodržují právní předpisy o clech a dovozu, provádějí celní orgány členských států, a vyzývá Komisi, aby zajistila jednotnost a přiměřenost kontrol na hranicích EU, což by zaručilo bezpečnost Unie a ochranu jejích hospodářských zájmů, a aby se zasadila zejména o boj proti obchodování se zakázanými a padělanými výrobky;

47.  vyjadřuje politování nad tím, že zavádění nových systémů IT pro celní unii provází řada průtahů, takže některé z klíčových systémů nebudou ve lhůtě stanovené v celním kodexu Unie na rok 2020 k dispozici; zdůrazňuje, že má-li se zajistit, aby celní správa členských států fungovala jako jeden celek, je nutné v této oblasti zajistit rychlý přechod na bezpapírové prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly k dokončení celních informačních systémů EU a zajištění jejich finanční udržitelnosti;

48.  vítá 11 společných celních operací úřadu OLAF, které se úspěšně zaměřily na různé hrozby, jako jsou podvody v oblasti příjmů, nedovolený pohyb finanční hotovosti, padělané výrobky, pašování cigaret a omamných látek; dále vítá, že na základě sdělení v rámci vzájemné pomoci vydávaných úřadem OLAF byly odhaleny nesrovnalosti, zejména podvody se solárními panely;

49.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit jednotné standardizované celní kontroly na všech místech vstupu, protože rozdíly při provádění celních prohlídek členskými státy brání efektivnímu fungování celní unie;

Výdaje

50.  vítá značný pokles počtu nahlášených případů podvodů v oblasti rozvoje venkova (z 272 v roce 2016 na 133 v roce 2017) a z toho vyplývající pokles hodnoty těchto podvodů ze 47 na 20 milionů EUR: upozorňuje však na opačný trend v oblasti přímé podpory zemědělství, kde hodnota nahlášených nesrovnalostí podvodné povahy prudce vzrostla z 11 milionů na 39 milionů EUR a průměrná finanční hodnota každého z těchto případů se zvýšila o 227 %; doufá, že tyto případy nepřejdou v negativní trend;

51.  očekává, že zjednodušení administrativních pravidel plánované ve společných ustanoveních na období 2014–2020 umožní snížit počet nesrovnalostí, které nemají povahu podvodů, odhalovat podvody a zlepšit přístup příjemců k finančním prostředkům Unie;

52.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o standardizaci klasifikace chyb spojených s výdaji, jelikož data ukazují, že různé členské státy vykazují stejné chyby v rámci různých kategorií (SWD(2018)0386);

53.  poukazuje na to, že schopnost odhalování podvodů je v rámci boje proti podvodům, který přispívá k zajištění účinnosti a efektivity systému na ochranu rozpočtu EU, klíčovým prvkem; vítá proto skutečnost, že nejaktivnějšími členskými státy při odhalování a nahlašování potenciálně podvodných nesrovnalostí bylo Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Itálie a Bulharsko, které představují 73 % nahlášených nesrovnalostí podvodné povahy v rámci společné zemědělské politiky za roky 2013–2017; v této souvislosti zdůrazňuje, že pouhé číselné posouzení vypracovaných zpráv může vést k nesprávnému vnímání účinnosti kontrol; vyzývá proto Komisi, aby s cílem zajistit zvyšování kvality a počtu kontrol členské státy i nadále podporovala a aby v boji proti podvodům šířila osvědčené postupy;

54.  konstatuje, že v oblasti politiky soudržnosti a rybářské politiky se počet nesrovnalostí, které nebyly nahlášeny jako podvodné, (5 129 případů v roce 2017) vrátil po dosažení nejvyšší úrovně v období dvou let na úroveň z let 2013 a 2014 (4 695, resp. 4 825 případů);

55.  zdůrazňuje, že při vykazování výdajů je důležité uplatňovat naprostou transparentnost, zejména pokud jde o práce v oblasti infrastruktury, jež jsou přímo financovány z prostředků EU nebo prostřednictvím finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby u spolufinancovaných projektů zajistila plný přístup evropských občanů k informacím;

56.  bere na vědomí, že v roce 2017 došlo k dalšímu snížení počtu nahlášených nesrovnalostí v rámci předvstupní pomoci a že s postupným ukončováním předvstupních programů se počet nesrovnalostí oznámených jako podvody přiblížil nule;

Zjištěné problémy a potřebná opatření

Lepší kontroly

57.  podporuje program Hercule III, který je dobrým příkladem přístupu založeného na „co nejlepším využití každého eura“; očekává, že jeho nástupce po roce 2020 bude ještě účinnější;

58.  doufá, že nově plánované nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, povede prostřednictvím dokonalejšího partnerství na úrovni EU k větší koordinaci a k dalšímu prohloubení spolupráce mezi celními orgány a dalšími donucovacími orgány za účelem financování;

Nadnárodní podvody

59.  zdůrazňuje, že systém výměny informací mezi příslušnými orgány by usnadnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, která by bránila přeshraničním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů, čímž by byl zajištěn průřezový a komplexní přístup k ochraně finančních zájmů členských států; znovu opakuje svou žádost, aby Komise předložila legislativní návrh týkající se vzájemné správní pomoci v těch oblastech výdajů z fondů EU, které nejsou upraveny zvláštním ustanovením;

60.  považuje za znepokojivé, že podle zjištění úřadu OLAF roste hrozba nadnárodních podvodů a jejich výskyt; vítá přijetí zprávy Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o zpětném výběru peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodů a ustanovení proti podvodům, které bylo úspěšně začleněno do dohody o volném obchodu s Japonskem; žádá Komisi, aby standardně zařazovala ustanovení proti podvodům do dohod podepsaných mezi EU a třetími zeměmi;

Oznamovatelé („whistle-blowers“)

61.  vítá návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018)0218); doufá, že tato směrnice výrazně zlepší bezpečnost oznamovatelů v Unii, což povede k zásadnímu zlepšení finanční ochrany EU a právního státu, a že vstoupí v platnost v nejbližší budoucnosti; vyzývá všechny orgány EU, aby s cílem zajistit co nejvyšší úroveň ochrany finančních zájmů Unie co nejdříve začlenily normy stanovené v rámci směrnice do své vnitřní politiky; vybízí členské státy, aby uvedenou směrnici provedly ve svém právním systému a zajistily přitom její co nejširší působnost;

62.  poukazuje na důležitou úlohu oznamovatelů při prevenci, odhalování a hlášení podvodů a na nutnost je chránit;

Investigativní žurnalistika

63.  domnívá se, že investigativní žurnalistika hraje při zvyšování nezbytné transparentnosti v EU a členských státech zásadní úlohu a že je třeba ji podporovat a pomáhat jí jak v členských státech, tak i v rámci Unie;

Tabák

64.  se znepokojením konstatuje, že podle odhadů úřadu OLAF přichází rozpočet Unie a členských států v souvislosti s nezákonným obchodem s cigaretami každoročně o finanční prostředky ve výši více než 10 miliard EUR;

65.  vítá, že poté, co jej dne 27. června 2018 ratifikovala 41. smluvní strana, vstoupil dne 25. září 2018 v platnost Protokol WHO o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky; vítá skutečnost, že první setkání smluvních stran protokolu se uskutečnilo ve dnech 8. až 10. října 2018; naléhavě však žádá členské státy, které dosud tento protokol neratifikovaly, aby tak co nejdříve učinily; vyzývá Komisi, aby s cílem vypracovat souhrnnou zprávu, ve které by byly popsány osvědčené postupy a zkušenosti s uplatňováním systémů pro sledování a vyhledávání těchto případů ve státech, které jsou smluvními stranami protokolu, hrála aktivní úlohu; vyzývá členské státy, které protokol podepsaly, avšak dosud neratifikovaly, aby tak učinily;

66.  připomíná rozhodnutí Komise neprodloužit dohodu o tabáku (PMI), jejíž platnost skončila dne 9. července 2016; připomíná, že dne 9. března 2016 požádal Parlament Komisi, aby tuto dohodu na dobu po jejím uplynutí neprodlužovala ani znovu nevyjednávala; domnívá se, že prodlouženy či znovu vyjednány by neměly být ani ostatní tři dohody s tabákovými společnostmi (BAT, JTI, ITL); vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila zprávu o možnosti zrušení zbývajících tří dohod;

67.  vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila nový akční plán a komplexní strategii EU pro boj proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky, které byly plánovány na konec léta 2018;

68.  vyzývá Komisi, aby zajistila soulad systému sledovatelnosti a bezpečnostních opatření, které členské státy musejí v případě cigaret a tabáku k ručnímu balení cigaret zavést do 20. května 2019 a v případě všech ostatních tabákových výrobků (jako jsou doutníky, doutníčky a bezdýmné tabákové výrobky) do 20. května 2024, s pokyny týkajícími se nezávislosti Protokolu WHO o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, který Evropská unie ratifikovala dne 24. června 2016;

69.  vyzývá Komisi, aby předvídala rizika spojená s tím, že tabákový průmysl pro účely dodávek na paralelní trh tajně napodobuje jednotlivé označování;

70.  se znepokojením konstatuje, že se členské státy řídí soudním doporučení úřadu OLAF jen v omezené míře; domnívá se, že tuto situaci nelze tolerovat, a vyzývá Komisi, aby naléhavě požádala členské státy o zajištění neomezeného uplatňování doporučení úřadu OLAF, a aby stanovila pravidla, která by zajistila přípustnost důkazů, které úřad PLAF zajistil;

Vyšetřování a úloha úřadu OLAF

71.  vítá návrh Komise zmocnit úřad OLAF k vyšetřování v záležitostech týkajících se daně z přidané hodnoty; vyzývá Komisi, aby poté, co budou ukončena všechna evropská a vnitrostátní řízení, stanovila pro zprávy a doporučení úřadu OLAF určitou míru transparentnosti; zastává názor, že po přijetí nezbytných změn nařízení o úřadu OLAF v souvislosti se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce by Komise měla vypracovat důkladnější a obsáhlejší modernizaci rámce pro úřad OLAF;

72.  vyjadřuje politování nad nedůslednou terminologií zpráv úřadu OLAF, kdy jsou např. vyšetřování označována jako „uzavřená“ (closed) i jako „ukončená“ (concluded); vyzývá Komisi a úřad OLAF k používání jednotné terminologie, aby byla v průběhu let zajištěna srovnatelnost zpráv o podvodech a jejich nápravy;

73.  bere na vědomí přetrvávající problémy s novou databází úřadu OLAF pro správu obsahu (OCM); vyjadřuje politování zejména nad tím, že v nové databázi došlo ke ztrátě určitých případů; vítá skutečnost, že vyřešení tohoto problému představuje hlavní prioritu; vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními dozorčího výboru úřadu OLAF(11) vypracovala pro Parlament důkladné posouzení projektu v oblasti výpočetní techniky pro databázi pro správu obsahu, zejména pokud jde o návrh projektu, jeho celkové náklady, realizaci, zkušenosti uživatelů a seznam zaznamenaných problémů;

74.  vyzývá Komisi a členské státy, aby společně zajistily, aby se vyšetřování vedené úřadem OLAF a členskými státy doplňovalo, aby úřad OLAF disponoval stejnými vyšetřovacími pravomocemi ve všech členských státech, tj. aby měl přístup k informacím o bankovních účtech, a aby byly důkazy shromažďované tímto úřadem přípustné jako důkaz v trestněprávních věcech u soudu ve všech členských státech, jelikož to je nezbytné z hlediska návazných opatření týkajících se vyšetřování ze strany tohoto úřadu;

o

o  o

75.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a dozorčímu výboru úřadu OLAF.

(1)

OLAF, „Osmnáctá zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům za období 1. ledna až 31. prosince 2017“ z roku 2018

(2)

Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.

(4)

Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.

(5)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(6)

rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. září 2015, trestní řízení proti Ivo Tariccovi a dalším, 105/14, ECLI:EU:C:2015:555.

(7)

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 5. prosince 2017, trestní řízení proti M. A. S. a M. B., 42/17, ECLI:EU:C:2017:936.

(8)

Úř. věst C 252, 18.7.2018, s. 56.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0419.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0384.

(11)

Stanovisko dozorčího výboru úřadu OLAF č. 1/2018 k předběžnému návrhu rozpočtu úřadu OLAF na rok 2019.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Jonathan Bullock, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Arndt Kohn, Georgi Pirinski, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Caterina Chinnici, Benedek Jávor, Marian-Jean Marinescu, Péter Niedermüller

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Henna Virkkunen


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

20

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová

EFDD

Marco Valli

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan, Dennis de Jong

PPE

Ingeborg Gräßle, Marian-Jean Marinescu, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Henna Virkkunen, Joachim Zeller

S&D

Inés Ayala Sender, Caterina Chinnici, Arndt Kohn, Péter Niedermüller, Georgi Pirinski, Derek Vaughan

VERTS/ALE

Benedek Jávor, Bart Staes

1

-

EFDD

Jonathan Bullock

2

0

PPE

Tamás Deutsch

ECR

Ryszard Czarnecki

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 24. ledna 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí