Postup : 2018/0189(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0036/2019

Předložené texty :

A8-0036/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 16/04/2019 - 8.3

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0361

ZPRÁVA     ***I
PDF 283kWORD 104k
28.1.2019
PE 631.792v02-00 A8-0036/2019

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

(COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodajka: Virginie Rozière

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

(COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0365),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0383/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0036/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Aby mohla Unie plně vykonávat svou výlučnou pravomoc s ohledem na společnou obchodní politiku, stane se smluvní stranou Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“)2, a to podle rozhodnutí Rady (EU) …/…3. Smluvní strany Ženevského aktu jsou členy Zvláštní unie vytvořené Lisabonskou dohodou na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu4 (dále jen „Zvláštní unie“). V souladu s článkem 3 rozhodnutí (EU)…/… má Unii ve Zvláštní unii zastupovat Komise.

(1)  Aby mohla Unie plně vykonávat svou výlučnou pravomoc s ohledem na společnou obchodní politiku a aby dosáhla plného souladu se svými závazky v rámci Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), stane se smluvní stranou Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“), a to podle rozhodnutí Rady (EU) …/…3. Smluvní strany Ženevského aktu jsou členy Zvláštní unie vytvořené Lisabonskou dohodou na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu (dále jen „Zvláštní unie“). V souladu s článkem 3 rozhodnutí (EU)…/… má Unii ve Zvláštní unii zastupovat Komise.

__________________

__________________

2 http://www.wipo.int/edocs/lexdocs/treaties/en/lisbon/trt_lisbon_009en.pdf

 

3 Úř. věst. L […], […], s. […].

3 Úř. věst. L […], […], s. […].

4 http://www.wipo.int/export/sites/www/lisbon/en/legal_texts/lisbon_agreement.pdf.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)  Dne 6. října 2015 Evropský parlament přijal usnesení o možném rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty, ve kterém uvedl své postoje k této otázce.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu by měla Komise jako první krok podat Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádost o zápis seznamu zeměpisných označení, která pocházejí z území Unie a jsou na tomto území chráněna, do jeho rejstříku (dále jen „mezinárodní rejstřík“). Kritéria pro vypracování tohoto seznamu by měla stejně jako u některých dvoustranných a regionálních dohod Unie týkajících se ochrany zeměpisných označení přihlížet zejména k produkční hodnotě a vývozní hodnotě, ochraně na základě jiných dohod a stávajícímu či potenciálnímu zneužití v dotčených třetích zemích.

(4)  Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu by měla Komise jako první krok podat Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádost o zápis seznamu zeměpisných označení, která pocházejí z území Unie a jsou na tomto území chráněna, do jeho rejstříku (dále jen „mezinárodní rejstřík“), a to v kontextu úzké spolupráce s dotčenými členskými státy, obchodními sdruženími a výrobci. Aby mohla Komise takový seznam vypracovat, měli by proto členský stát, dotčené seskupení producentů nebo jeden producent používající zeměpisné označení, které je chráněno a zapsáno v Unii, vyrozumět Komisi o názvech zeměpisných označení, která by chtěli do seznamu zahrnout. Komise by měla tato zeměpisná označení do seznamu zahrnout. Na základě často používaných kritérií u některých dvoustranných a regionálních dohod Unie týkajících se ochrany zeměpisných označení, zejména co se týče produkční hodnoty a vývozní hodnoty, ochrany na základě jiných dohod a stávajícího či potenciálního zneužití v dotčených třetích zemích, by však Komise měla mít možnost vznést námitku proti zařazení konkrétního zeměpisného označení na seznam zeměpisných označení, která pocházejí z území Unie a jsou na tomto území chráněna, a měla by své rozhodnutí odůvodnit. Kromě toho by měl seznam zahrnovat všechna zeměpisná označení, na něž se v současné době vztahuje ochrana v rámci práva Unie a jež jsou zapsána v mezinárodním rejstříku členskými státy, které byly členy Zvláštní unie před přistoupením Unie k Ženevskému aktu.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Aby byl zajištěn zápis dalších zeměpisných označení, která jsou chráněna a zapsána v Unii, do mezinárodního rejstříku, je vhodné zmocnit Komisi k podávání žádostí o mezinárodní zápis těchto dalších zeměpisných označení v pozdější fázi, a to z jejího vlastního podnětu, nebo na žádost určitého členského státu či dotčeného seskupení producentů nebo ve výjimečných případech na žádost jednoho producenta.

(5)  Aby byl zajištěn zápis dalších zeměpisných označení, která jsou chráněna a zapsána v Unii, do mezinárodního rejstříku, a to i po případném rozšíření ochrany na zeměpisná označení nezemědělských produktů, je vhodné zmocnit Komisi k podávání žádostí o mezinárodní zápis těchto dalších zeměpisných označení v pozdější fázi, a to z jejího vlastního podnětu, na žádost určitého členského státu, Evropského parlamentu, příslušných obchodních sdružení či dotčeného seskupení producentů nebo ve výjimečných případech na žádost jednoho producenta. Komise by proto měla vést pravidelné konzultace se všemi příslušnými zainteresovanými stranami. Přistoupením Unie k Ženevskému aktu by navíc neměla být ohrožena stávající ani budoucí ochrana zeměpisných označení v rámci dvoustranných dohod o volném obchodu.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  Zápis zeměpisných označení na mezinárodní seznam by měl sloužit k zajištění kvalitních produktů, spravedlivé hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů. Zápis zeměpisných označení, jenž má významnou kulturní a ekonomickou hodnotu, by měl být posuzován s ohledem na vytvořenou hodnotu pro místní společenství s cílem podporovat rozvoj venkova a nové pracovní příležitosti ve výrobě, zpracování a dalších souvisejících službách.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5b)  Komise by měla využívat mechanismus pravidelných konzultací s členskými státy, obchodními sdruženími a unijními výrobci s cílem navázat stálý dialog s příslušnými zúčastněnými stranami.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Je vhodné stanovit postup pro stažení odmítnutí ochrany, zejména v případě dalšího vývoje práva Unie, který umožní ochranu nezemědělských zeměpisných označení.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a)  Je možné, že sedm členských států, které byly členy Zvláštní unie, by si rovněž přálo účastnit se Ženevského aktu za účelem ochrany zeměpisných označení, na která se nevztahuje horizontální ochrana na úrovni Unie. Aby jim to bylo umožněno, měla by se zvážit možnost jejich částečné účasti na Ženevském aktu, bez ohledu na případné pravomoci Unie.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  K uhrazení případného schodku ve vztahu k provoznímu rozpočtu Zvláštní unie by měla mít Unie možnost poskytnout zvláštní příspěvek v rámci prostředků, které jsou za tímto účelem dostupné v ročním rozpočtu Unie.

(10)  K uhrazení případného schodku ve vztahu k provoznímu rozpočtu Zvláštní unie by Unie s ohledem na ekonomickou a kulturní hodnotu ochrany zeměpisných označení měla mít možnost poskytnout zvláštní příspěvek v rámci prostředků, které jsou za tímto účelem dostupné v ročním rozpočtu Unie.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro uplatňování členství Unie ve Zvláštní unii, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k vypracování seznamu zeměpisných označení za účelem podání žádosti o jejich mezinárodní zápis Mezinárodnímu úřadu po přistoupení k Ženevskému aktu, k následnému podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení Mezinárodnímu úřadu, k zamítnutí námitky, k přijetí rozhodnutí o udělení či neudělení ochrany zeměpisného označení zapsaného v mezinárodním rejstříku a k zrušení ochrany zeměpisného označení zapsaného v mezinárodním rejstříku v Unii. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/20117,

(11)  Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro uplatňování členství Unie ve Zvláštní unii, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k vypracování seznamu zeměpisných označení za účelem podání žádosti o jejich mezinárodní zápis Mezinárodnímu úřadu po přistoupení k Ženevskému aktu, k následnému podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení Mezinárodnímu úřadu, k zamítnutí námitky, k přijetí rozhodnutí o udělení či neudělení ochrany zeměpisného označení zapsaného v mezinárodním rejstříku, k zrušení ochrany zeměpisného označení zapsaného v mezinárodním rejstříku v Unii a ke stažení odmítnutí účinků mezinárodního zápisu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/20117. Seznam výborů ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 by měl být v případě, že další vývoj práva Unie umožní ochranu nezemědělských produktů, aktualizován.

__________________

__________________

7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a)  Aby se mohla Unie plně účastnit Ženevského aktu, je nezbytné zavést systém na ochranu nezemědělských zeměpisných označení zřízený prostřednictvím horizontálních právních předpisů na úrovni Unie. Za tímto účelem by bylo žádoucí, aby Komise co nejdříve předložila legislativní návrh na rozšíření ochrany poskytované zeměpisným označením v rámci práva Unie na nezemědělské produkty. Toto nařízení by nemělo mít vliv na zeměpisná označení pro nezemědělské produkty, a to až do zavedení takovéhoto systému.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11b)  Vzhledem ke stále omezené účasti třetích zemí, které jsou smluvními stranami, na Ženevském aktu je důležité zajistit, aby Komise průběžně sledovala a hodnotila účast Unie na tomto aktu. Za účelem provedení tohoto hodnocení by Komise mimo jiné měla zohlednit počet zeměpisných označení chráněných podle práva Unie, která byla oznámena, počet označení, která byla odmítnuta třetími stranami, vývoj počtu třetích zemí účastnících se Ženevského aktu, opatření přijatá Komisí ke zvýšení tohoto počtu a počet nezemědělských zeměpisných označení pocházejících ze třetích zemí, které jsou smluvními stranami, jež Komise zamítla.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Za účelem tohoto rozhodnutí se na označení původu, včetně „označení původu“ vymezených v nařízení (EU) č. 1151/2012 a nařízení (EU) č. 1308/2013, i na zeměpisná označení dále odkazuje jako na „zeměpisná označení“.

Za účelem tohoto rozhodnutí se na označení původu, včetně „označení původu“ vymezených v nařízení (EU) č. 1151/2012 a nařízení (EU) č. 1308/2013, i na zeměpisná označení dále odkazuje jako na „zeměpisná označení“, a to jak zemědělská, tak nezemědělská.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 2

Článek 2

Mezinárodní zápis zeměpisných označení po přistoupení

Mezinárodní zápis zeměpisných označení po přistoupení

Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu podá Komise Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádosti o mezinárodní zápis zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle právních předpisů Unie a náležících produktům, které pocházejí z Unie, podle čl. 5 odst. 1 a 2 Ženevského aktu.

1. Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu podá Komise Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádosti o mezinárodní zápis zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle právních předpisů Unie a náležících produktům, které pocházejí z Unie, podle čl. 5 odst. 1 a 2 Ženevského aktu.

Při posuzování toho, zda žádost o mezinárodní zápis podat či nepodat, vezme Komise v úvahu kritéria stanovená v čl. 2 třetím pododstavci. Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví seznam zeměpisných označení uvedených v prvním odstavci, přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

2. Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví seznam zeměpisných označení uvedených v prvním odstavci, přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Tento seznam bude obsahovat všechna evropská zeměpisná označení, jež jsou zapsána v mezinárodním rejstříku těmi členskými státy, které byly smluvními stranami Zvláštní unie před přistoupením Unie k Ženevskému aktu.

 

3. Do …[šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] orgán členského státu, zainteresované seskupení producentů nebo jeden producent používající zeměpisné označení, které je chráněno a zapsáno v Unii, oznámí Komisi názvy zeměpisných označení, která si přejí zařadit na seznam zeměpisných označení uvedený v druhém odstavci.

Při vypracování seznamu uvedeného v druhém pododstavci vezme Komise v úvahu zejména:

Při vypracování seznamu uvedeného v druhém odstavci Komise zařadí všechna oznámená zeměpisná označení obdržená v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.

 

Komise však může - v úzké spolupráci s členskými státy, obchodními sdruženími a dotčenými producenty - odmítnout konkrétní zeměpisné označení na seznam zařadit a toto své rozhodnutí odůvodní, přičemž vezme v úvahu zejména:

a)  produkční hodnotu zeměpisného označení;

 

b)  vývozní hodnotu zeměpisného označení;

b)  vývozní hodnotu zeměpisného označení nebo jeho vývozní potenciál či obojí;

 

ba)  zvláštní hospodářský nebo regionální význam zeměpisného označení;

c)  ochranu zeměpisného označení podle jiných mezinárodních dohod;

 

d)  stávající nebo potenciální zneužití zeměpisného označení v jiných státech, které jsou členy Zvláštní unie;

 

e)  celkový počet zeměpisných označení pocházejících z území ostatních členů Zvláštní unie a zapsaných v rejstříku Mezinárodního úřadu (dále jen „mezinárodní rejstřík“).

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Článek 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3

Článek 3

Následný mezinárodní zápis zeměpisných označení Unie

Následný mezinárodní zápis zeměpisných označení Unie

Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost určitého členského státu či dotčeného seskupení producentů nebo jednoho producenta používajícího zeměpisné označení, které je chráněno a zapsáno v Unii, přijmout prováděcí akty k podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení chráněného a zapsaného podle právních předpisů Unie a náležícího produktům, které pocházejí z Unie, u Mezinárodního úřadu.

Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu může Komise buď z vlastního podnětu, nebo na žádost určitého členského státu, Evropského parlamentu, dotčeného seskupení producentů nebo jednoho producenta používajícího zeměpisné označení, které je chráněno a zapsáno v Unii, přijmout prováděcí akty k podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení chráněného a zapsaného podle právních předpisů Unie a náležícího produktům, které pocházejí z Unie, u Mezinárodního úřadu. Pro tento účel Komise pravidelně konzultuje s členskými státy, oborovými sdruženími a výrobci Unie.

Při posuzování toho, zda žádost o mezinárodní zápis podat či nepodat, vezme Komise v úvahu kritéria stanovená v čl. 2 třetím pododstavci. Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Článek 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 4

Článek 4

Posouzení zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku

Posouzení zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku

1)  Komise posoudí zveřejnění oznámená Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, která se týkají zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku, u nichž není smluvní stranou původu vymezenou v čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu členský stát, aby určila, zda obsahuje povinné prvky stanovené v pravidle 5 odst. 2 společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu (dále jen „společný prováděcí řád“)8 a údaje o jakosti, pověsti nebo vlastnostech, jak je stanoveno v pravidle 5 odst. 3 společného prováděcího řádu, a aby posoudila, zda se zveřejnění týká produktu, s ohledem na nějž je v současnosti v rámci Unie poskytována ochrana zeměpisných označení. Lhůta pro provedení tohoto posouzení nepřesáhne čtyři měsíce a toto posouzení nezahrnuje posouzení jiných zvláštních ustanovení Unie týkajících se uvádění výrobků na trh, a zejména sanitárních a fytosanitárních norem, obchodních norem a označování potravin.

1.  Komise posoudí zveřejnění oznámená Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, která se týkají zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku, u nichž není smluvní stranou původu vymezenou v čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu členský stát, aby určila, zda obsahuje povinné prvky stanovené v pravidle 5 odst. 2 společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu (dále jen „společný prováděcí řád“)8 a údaje o jakosti, pověsti nebo vlastnostech, jak je stanoveno v pravidle 5 odst. 3 společného prováděcího řádu, a aby posoudila, zda se zveřejnění týká produktu, s ohledem na nějž je v současnosti v rámci Unie poskytována ochrana zeměpisných označení. Lhůta pro provedení tohoto posouzení nepřesáhne čtyři měsíce a toto posouzení nezahrnuje posouzení jiných zvláštních ustanovení Unie týkajících se uvádění výrobků na trh, a zejména sanitárních a fytosanitárních norem, obchodních norem a označování potravin.

2)  Pokud má Komise na základě posouzení provedeného podle odstavce 1 za to, že podmínky stanovené ve zmíněném odstavci jsou prima facie splněny, zveřejní zeměpisné označení navrhované pro ochranu v Unii spolu s druhem produktu a zemí původu v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

2.  Pokud má Komise na základě posouzení provedeného podle odstavce 1 za to, že podmínky stanovené ve zmíněném odstavci jsou prima facie splněny, zveřejní zeměpisné označení navrhované pro ochranu v Unii spolu s druhem produktu a zemí původu v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

3)  Pokud má Komise na základě posouzení provedeného podle odstavce 1 za to, že podmínky stanovené ve zmíněném odstavci splněny nejsou, přijme rozhodnutí o odmítnutí ochrany zeměpisného označení prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. S ohledem na zeměpisná označení vztahující se na produkty, jež nespadají do pravomoci výborů uvedených v čl. 13 odst. 1, přijme Komise rozhodnutí bez použití přezkumného postupu podle čl. 13 odst. 2.

3.  Pokud má Komise na základě posouzení provedeného podle odstavce 1 za to, že podmínky stanovené ve zmíněném odstavci splněny nejsou, přijme odůvodněné rozhodnutí o odmítnutí ochrany zeměpisného označení prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

V souladu s čl. 15 odst. 1 Ženevského aktu oznámí Komise Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků dotčeného mezinárodního zápisu na území Unie, a to do jednoho roku od přijetí oznámení o mezinárodním zápisu podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu.

V souladu s čl. 15 odst. 1 Ženevského aktu oznámí Komise Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků dotčeného mezinárodního zápisu na území Unie, a to do jednoho roku od přijetí oznámení o mezinárodním zápisu podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu.

 

3a.  V případě, že po oznámení odmítnutí účinků dotčeného mezinárodního zápisu na území Unie s ohledem na neexistenci ochrany určité kategorie produktů v rámci unijních zeměpisných označení další vývoj práva Unie umožní, aby tato zamítnutá kategorie produktů byla chráněna, Komise znovu posoudí, zda dříve zamítnuté zeměpisné označení může být nyní na území Unie chráněno.

 

Pokud má Komise na základě posouzení provedeného podle tohoto odstavce za to, že podmínky stanovené v prvním odstavci jsou splněny, přijme rozhodnutí o zpětvzetí odmítnutí prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

 

V souladu s článkem 16 Ženevského aktu Komise uvědomí Mezinárodní úřad o zpětvzetí odmítnutí účinků dotčeného mezinárodního zápisu na území Unie.

_________________

_________________

8 Společný prováděcí řád k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu Lisabonské dohody přijatý Shromážděním Lisabonské unie dne 11. října 2017, http://www.wipo.int/meetings/en/doc_details.jsp?doc_id=376416, Doc. dokument WIPO A/57/11 ze dne 11. října 2017.

8 Společný prováděcí řád k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu Lisabonské dohody přijatý Shromážděním Lisabonské unie dne 11. října 2017. Doc. dokument WIPO A/57/11 ze dne 11. října 2017.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)  Do dvou měsíců ode dne zveřejnění názvu zeměpisného označení v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 4 odst. 2 mohou orgány členského státu nebo jiné třetí země, než je smluvní strana původu, nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena v Unii nebo v jiné třetí zemi, než je smluvní strana původu, podat Komisi námitku v jednom z úředních jazyků Unie.

1)  Do šesti měsíců ode dne zveřejnění názvu zeměpisného označení v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 4 odst. 2 mohou orgány členského státu nebo jiné třetí země, než je smluvní strana původu, nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena v Unii nebo v jiné třetí zemi, než je smluvní strana původu, podat Komisi námitku v jednom z úředních jazyků Unie.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku se týká produktu, s ohledem na nějž není v současnosti v rámci EU poskytována ochrana zeměpisných označení;

vypouští se

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Článek 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 13a

 

Monitorování a přezkum

 

1.   Do …[dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise posoudí účast Unie na Ženevském aktu a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu a Radě.

 

Toto posouzení bude založeno mimo jiné na těchto aspektech:

 

a)   počet zeměpisných označení chráněných v rámci práva Unie, ve vztahu k nimž byla obdržena oznámení s odůvodněním výběru oznámených označení, a zeměpisných označení chráněných v rámci práva Unie, která byla zamítnuta třetími stranami;

 

b)   vývoj počtu třetích zemí podílejících se na Ženevském aktu a opatření přijatá Komisí ke zvýšení tohoto počtu; a

 

c)   počet nezemědělských zeměpisných označení pocházejících ze třetích zemí, která byla zamítnuta Komisí.

 

2.   Do …[dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise s ohledem na plnou účast Unie na Ženevském aktu v příslušných případech předloží legislativní návrh na rozšíření ochrany poskytované zeměpisným označením podle práva Unie na nezemědělské produkty.

(1)

  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu je smlouva z roku 1958, která svým smluvním stranám poskytuje prostředky pro získání ochrany označení původu. Dohoda má v současné době 28 smluvních stran, a to včetně sedmi členských států. Unie samotná však smluvní stranou není, jelikož Lisabonská dohoda umožňuje pouze členství států.

Lisabonská dohoda byla aktualizována prostřednictvím Ženevského aktu, který mezinárodním organizacím umožňuje, aby se staly smluvními stranami. Parlament bude tudíž vyzván k udělení souhlasu s přistoupením Unie k Ženevskému aktu, aby Unie mohla plně uplatnit svou výlučnou pravomoc týkající se společné obchodní politiky. Tento návrh nařízení tak umožní účinnou účast Unie v Lisabonské unii.

Obecně zpravodajka vítá návrh, který usnadní postavení unijních zeměpisných označení na mezinárodní scéně a rovněž vedoucí pozici Unie, pokud jde o ochranu její místní kultury a producentů, a který pomůže posílit obchod s některými evropskými produkty nad rámec dvoustranných dohod uzavřených mezi Unií a jejími partnery.

Podle zpravodajky je však potřeba v návrzích vyřešit některé nedostatky, aby byly pro unijní zeměpisná označení co nejvýhodnější.

1.  Zpravodajka by chtěla navrhnout, aby Komise předložila první seznam zeměpisných označení vycházející z příspěvků členských států a příslušných zúčastněných stran. Jsou totiž v nejlepší pozici pro určení příslušných zeměpisných označení, která budou zařazena do mezinárodního rejstříku. Kromě toho je zpravodajka toho názoru, že by Komise měla na svůj seznam zařadit všechna zeměpisná označení, na něž se v současné době vztahuje ochrana v rámci práva Unie a jež jsou zapsána v mezinárodním rejstříku členskými státy, které byly členy Zvláštní unie před přistoupením Unie k Ženevskému aktu. Tento seznam by měl být v pozdější fázi aktualizován a měl by se snažit zahrnout co nejvíce unijních zeměpisných označení. Mimoto by měl Parlament být schopen navrhnout, která zeměpisná označení budou zapsána v Lisabonské unii.

2.  Přestože se Lisabonská dohoda vztahuje na zemědělská i nezemědělská zeměpisná označení, Unie nezajišťuje ochranu pro nezemědělské produkty. To představuje závažný nedostatek, který momentálně Unii brání, aby se Ženevského aktu plně účastnila. Členské státy, které nezemědělská zeměpisná označení chrání, navíc vzhledem k výlučné pravomoci Unie nebudou moci tato označení chránit v rámci Ženevského aktu. Zpravodajka vyjadřuje nad touto situací politování, zejména z toho důvodu, že mohla být vyřešena před přijetím tohoto aktu, jelikož Parlament v uplynulých letech několikrát požadoval další rozšíření ochrany této kategorie produktů. V důsledku toho zpravodajka navrhuje, aby Komise urychleně zavedla nástroj k ochraně nezemědělských zeměpisných označení prostřednictvím horizontálních právních předpisů. Na základě tohoto návrhu zpravodajka provedla úpravu, která má zajistit, aby toto nařízení bylo pro daný účel vhodné i v případě dalšího vývoje práva Unie, co se týče nezemědělských produktů.

3.  Členy Lisabonské unie je sedm členských států, které jako takové uznaly ochranu zeměpisných označení třetích zemí. Zpravodajka vítá zavedení přechodného období, aby tyto členské státy mohly splnit své mezinárodní povinnosti převzaté před přistoupením Unie k Ženevskému aktu. Zpravodajka by rovněž chtěla zdůraznit, že je třeba zabývat se i řešením, jakým by byla například částečná účast na Ženevském aktu, aby tyto státy mohly nadále v plném rozsahu chránit svá nezemědělská zeměpisná označení.

4.  Ačkoli Ženevský akt umožňuje, aby se členem Zvláštní unie stala mezinárodní organizace, neposkytuje jí automaticky hlasovací právo. Počet hlasů každé mezinárodní organizace totiž odpovídá počtu jejích členských států, které jsou součástí aktu. Vzhledem k výlučné pravomoci Unie by tak Unie přišla o své hlasovací právo. Zpravodajka by chtěla vyjádřit obavy z této situace a žádá Komisi, aby se pokusila najít možné řešení této záležitosti, jako je například ratifikace nástroje v zájmu Unie členskými státy.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (3.12.2018)

pro Výbor pro právní záležitosti

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

(COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD))

Zpravodaj: Christophe Hansen

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Návrh má zajistit právní rámec pro účinnou účast EU v Lisabonské unii Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), jakmile se EU stane smluvní stranou Ženevského aktu. Zpravodaj vítá stávající návrh, který přichází ve složité geopolitické situaci, kdy dochází k zablokování mnohostranných fór a tím se bohužel snižují vyhlídky na smysluplný pokrok v ochraně zeměpisných označení. Návrh se zaměřuje na několik aspektů a vyzdvihuje mimo jiné tyto otázky:

1.  Přistoupení k Ženevskému aktu přinese EU nezanedbatelné výhody. Zpravodaj vítá, že Ženevským aktem by se potenciálně rozšířil dosah ochrany evropských zeměpisných označení. Po přistoupení k Ženevskému aktu může navíc Unie nadále zajišťovat ochranu zeměpisných označení prostřednictvím dvoustranných dohod s obchodními partnery, kteří k Ženevskému aktu (zatím) nepřistoupili.

2.  Zpravodaj rovněž hodlá trvat na tom, aby byl stávající návrh slučitelný s Dohodou WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), aby mohly být v budoucnu případně sloučeny.

3.  EU by měla předložit seznam zeměpisných označení vyhotovený na základě zavedených zeměpisných označení EU. Seznam by měl být vytvořen v úzké spolupráci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými subjekty a později může být přizpůsoben tak, aby odpovídal novým požadavkům trhu.

4.  Obecně budou mít zeměpisná označení EU ve všech stávajících a budoucích stranách Ženevského aktu rychlou a konečnou ochranu na vysoké úrovni a díky mezinárodnímu rejstříku a širokému geografickému rozsahu ochrany na základě Ženevského aktu se současně zlepší pověst těchto evropských označení.

5.  Členy Lisabonské unie je sedm členských států, které jako takové uznaly ochranu zeměpisných označení třetích zemí. Kvůli splnění mezinárodních závazků přijatých před přistoupením Unie k Ženevskému aktu je zapotřebí přechodné období.

Zpravodaj s těmito úpravami obecně souhlasí, avšak s výjimkou následujících změn.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Aby mohla Unie plně vykonávat svou výlučnou pravomoc s ohledem na společnou obchodní politiku, stane se smluvní stranou Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“)2, a to podle rozhodnutí Rady (EU) …/….3 Smluvní strany Ženevského aktu jsou členy Zvláštní unie vytvořené Lisabonskou dohodou na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu4 (dále jen „Zvláštní unie“). V souladu s článkem 3 rozhodnutí (EU)…/… má Unii ve Zvláštní unii zastupovat Komise.

(1)  Aby mohla Unie plně vykonávat svou výlučnou pravomoc s ohledem na společnou obchodní politiku a plně v souladu se svými závazky v rámci Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), stane se smluvní stranou Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“)2, a to podle rozhodnutí Rady (EU) …/…3. Smluvní strany Ženevského aktu jsou členy Zvláštní unie vytvořené Lisabonskou dohodou na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu4 (dále jen „Zvláštní unie“). V souladu s článkem 3 rozhodnutí (EU)…/… má Unii ve Zvláštní unii zastupovat Komise.

__________________

__________________

2 http://www.wipo.int/edocs/lexdocs/treaties/en/lisbon/trt_lisbon_009en.pdf.

2 http://www.wipo.int/edocs/lexdocs/treaties/en/lisbon/trt_lisbon_009en.pdf.

Úř. věst. L […], […], s. […].

Úř. věst. L […], […], s. […].

4 http://www.wipo.int/export/sites/www/lisbon/en/legal_texts/lisbon_agreement.pdf.

4 http://www.wipo.int/export/sites/www/lisbon/en/legal_texts/lisbon_agreement.pdf.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu by měla Komise jako první krok podat Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádost o zápis seznamu zeměpisných označení, která pocházejí z území Unie a jsou na tomto území chráněna, do jeho rejstříku (dále jen „mezinárodní rejstřík“). Kritéria pro vypracování tohoto seznamu by měla stejně jako u některých dvoustranných a regionálních dohod Unie týkajících se ochrany zeměpisných označení přihlížet zejména k produkční hodnotě a vývozní hodnotě, ochraně na základě jiných dohod a stávajícímu či potenciálnímu zneužití v dotčených třetích zemích.

(4)  Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu by měla Komise jako první krok podat Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádost o zápis seznamu zeměpisných označení, která pocházejí z území Unie a jsou na tomto území chráněna, do jeho rejstříku (dále jen „mezinárodní rejstřík“), a to v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy, oborovými sdruženími a výrobci. Tento seznam by měl v co nejvyšší míře zahrnovat zeměpisná označení, která byla již před přistoupením Evropské unie k Ženevskému aktu zapsána členskými státy, jež jsou smluvními stranami Zvláštní unie. Kritéria pro vypracování tohoto seznamu by navíc měla stejně jako u některých dvoustranných a regionálních dohod Unie týkajících se ochrany zeměpisných označení přihlížet zejména k produkční hodnotě a vývozní hodnotě, ochraně na základě jiných dohod a stávajícímu či potenciálnímu zneužití v dotčených třetích zemích.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Aby byl zajištěn zápis dalších zeměpisných označení, která jsou chráněna a zapsána v Unii, do mezinárodního rejstříku, je vhodné zmocnit Komisi k podávání žádostí o mezinárodní zápis těchto dalších zeměpisných označení v pozdější fázi, a to z jejího vlastního podnětu, nebo na žádost určitého členského státu či dotčeného seskupení producentů nebo ve výjimečných případech na žádost jednoho producenta.

(5)  Aby byl zajištěn zápis dalších nebo budoucích zeměpisných označení, která jsou chráněna a zapsána v Unii, do mezinárodního rejstříku, včetně možného rozšíření ochrany na zeměpisná označení nezemědělských produktů, je vhodné zmocnit Komisi k podávání žádostí o mezinárodní zápis těchto dalších zeměpisných označení v pozdější fázi, a to z jejího vlastního podnětu, nebo, v případě nezemědělských zeměpisných označení, na žádost určitého členského státu či dotčeného seskupení producentů nebo ve výjimečných případech na žádost jednoho producenta. Přistoupením Unie k Ženevskému aktu není dotčena stávající ani budoucí ochrana zeměpisných označení v rámci dvoustranných dohod o volném obchodu. V tomto ohledu by Komise měla využívat mechanismus pravidelných konzultací s členskými státy, oborovými sdruženími a evropskými výrobci s cílem zajistit plynulý dialog se zúčastněnými stranami.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Jeví se jako spravedlivé, aby poplatky, které mají být podle Ženevského aktu a společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu uhrazeny za podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení u Mezinárodního úřadu, jakož i poplatky, které mají být uhrazeny za další záznamy do mezinárodního rejstříku a za vystavování výpisů, osvědčení nebo jiných informací ohledně obsahu tohoto mezinárodního zápisu, hradil členský stát, z něhož zeměpisné označení pochází. Tímto by nemělo být dotčeno rozhodnutí členského státu požadovat úhradu těchto poplatků od seskupení producentů nebo jednoho producenta používajícího zeměpisné označení, pro něž se požaduje mezinárodní zápis.

(9)  Jeví se jako spravedlivé, aby poplatky, které mají být podle Ženevského aktu a společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu uhrazeny za podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení u Mezinárodního úřadu, jakož i poplatky, které mají být uhrazeny za další záznamy do mezinárodního rejstříku a za vystavování výpisů, osvědčení nebo jiných informací ohledně obsahu tohoto mezinárodního zápisu, hradil členský stát, z něhož zeměpisné označení pochází.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Za účelem tohoto rozhodnutí se na označení původu, včetně „označení původu“ vymezených v nařízení (EU) č. 1151/2012 a nařízení (EU) č. 1308/2013, i na zeměpisná označení dále odkazuje jako na „zeměpisná označení“.

Za účelem tohoto rozhodnutí se na označení původu, včetně „označení původu“ vymezených v nařízení (EU) č. 1151/2012 a nařízení (EU) č. 1308/2013, i na zeměpisná označení dále odkazuje jako na „zeměpisná označení“, a to jak zemědělská, tak nezemědělská.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu podá Komise Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádosti o mezinárodní zápis zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle právních předpisů Unie a náležících produktům, které pocházejí z Unie, podle čl. 5 odst. 1 a 2 Ženevského aktu.

Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu podá Komise Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádosti o mezinárodní zápis zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle právních předpisů Unie a náležících produktům, které pocházejí z Unie, nebo na žádost členského státu nebo zainteresované skupiny producentů v případě nezemědělských zeměpisných označení, podle čl. 5 odst. 1 a 2 Ženevského aktu.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví seznam zeměpisných označení uvedených v prvním odstavci, přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví seznam zeměpisných označení uvedených v prvním odstavci, přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Seznam zahrnuje v co největší míře evropská zeměpisná označení, která byla již před přistoupením Evropské unie k Ženevskému aktu zapsána členskými státy, jež jsou smluvními stranami Zvláštní unie, do mezinárodního rejstříku.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Při vypracování seznamu uvedeného v druhém pododstavci vezme Komise v úvahu zejména:

Při vypracování seznamu uvedeného v druhém pododstavci vezme Komise v úvahu mimo jiné:

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost určitého členského státu či dotčeného seskupení producentů nebo jednoho producenta používajícího zeměpisné označení, které je chráněno a zapsáno v Unii, přijmout prováděcí akty k podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení chráněného a zapsaného podle právních předpisů Unie a náležícího produktům, které pocházejí z Unie, u Mezinárodního úřadu.

Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu Komise z vlastního podnětu nebo na žádost určitého členského státu či dotčeného seskupení producentů nebo jednoho producenta používajícího zeměpisné označení, a to jak zemědělské, tak nezemědělské, které je chráněno a zapsáno v Unii, přijme prováděcí akty k podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení chráněného a zapsaného podle právních předpisů Unie a náležícího produktům, které pocházejí z Unie, u Mezinárodního úřadu.

Komise za tímto účelem využívá mechanismus pravidelných konzultací s členskými státy, oborovými sdruženími a evropskými výrobci.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Při posuzování toho, zda žádost o mezinárodní zápis podat či nepodat, vezme Komise v úvahu kritéria stanovená v čl. 2 třetím pododstavci. Tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Jak je stanoveno v prvním odstavci tohoto článku, tyto prováděcí akty jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)  Komise posoudí zveřejnění oznámená Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, která se týkají zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku, u nichž není smluvní stranou původu vymezenou v čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu členský stát, aby určila, zda obsahuje povinné prvky stanovené v pravidle 5 odst. 2 společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu (dále jen „společný prováděcí řád“)8 a údaje o jakosti, pověsti nebo vlastnostech, jak je stanoveno v pravidle 5 odst. 3 společného prováděcího řádu, a aby posoudila, zda se zveřejnění týká produktu, s ohledem na nějž je v současnosti v rámci Unie poskytována ochrana zeměpisných označení. Lhůta pro provedení tohoto posouzení nepřesáhne čtyři měsíce a toto posouzení nezahrnuje posouzení jiných zvláštních ustanovení Unie týkajících se uvádění výrobků na trh, a zejména sanitárních a fytosanitárních norem, obchodních norem a označování potravin.

1)  Komise posoudí zveřejnění oznámená Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, která se týkají zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku, u nichž není smluvní stranou původu vymezenou v čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu členský stát, aby určila, zda obsahuje povinné prvky stanovené v pravidle 5 odst. 2 společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu (dále jen „společný prováděcí řád“)8 a údaje o jakosti, pověsti nebo vlastnostech, jak je stanoveno v pravidle 5 odst. 3 společného prováděcího řádu, a aby posoudila, zda se zveřejnění týká produktu, s ohledem na nějž je v rámci Unie poskytována ochrana zeměpisných označení. Lhůta pro provedení tohoto posouzení nepřesáhne čtyři měsíce a toto posouzení nezahrnuje posouzení jiných zvláštních ustanovení Unie týkajících se uvádění výrobků na trh, a zejména sanitárních a fytosanitárních norem, obchodních norem a označování potravin.

_________________

_________________

8 Společný prováděcí řád k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu Lisabonské dohody přijatý Shromážděním Lisabonské unie dne 11. října 2017, http://www.wipo.int/meetings/en/doc_details.jsp?doc_id=376416, dokument WIPO A/57/11 ze dne 11. října 2017.

8 Společný prováděcí řád k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu Lisabonské dohody přijatý Shromážděním Lisabonské unie dne 11. října 2017, http://www.wipo.int/meetings/en/doc_details.jsp?doc_id=376416, dokument WIPO A/57/11 ze dne 11. října 2017.

Odůvodnění

Nařízení by mělo vzít v úvahu případný budoucí vývoj evropských právních předpisů, například pokud jde o ochranu jiných než zemědělských zeměpisných označení.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku se týká produktu, s ohledem na nějž není v současnosti v rámci EU poskytována ochrana zeměpisných označení;

e)  zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku se týká produktu, s ohledem na nějž není v době námitkového řízení v rámci EU poskytována ochrana zeměpisných označení;

Odůvodnění

Nařízení by mělo vzít v úvahu případný budoucí vývoj evropských právních předpisů, například pokud jde o ochranu jiných než zemědělských zeměpisných označení.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tímto není dotčeno rozhodnutí členského státu požadovat úhradu částek uvedených v prvním odstavci od seskupení producentů nebo jednoho producenta používajícího zeměpisné označení, pro něž se požaduje mezinárodní zápis.

vypouští se

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Opatření Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

Referenční údaje

COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

10.9.2018

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

INTA

10.9.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Christophe Hansen

29.8.2018

Projednání ve výboru

20.11.2018

 

 

 

Datum přijetí

10.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Karoline Graswander-Hainz, Christophe Hansen, Yannick Jadot, France Jamet, Elsi Katainen, Jude Kirton-Darling, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franck Proust, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Dita Charanzová, Sajjad Karim, Seán Kelly, Gabriel Mato, Georg Mayer, Ralph Packet, Johannes Cornelis van Baalen, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Paloma López Bermejo, Francisco José Millán Mon, Anders Sellström, Miguel Urbán Crespo, Marco Zullo

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39

+

ALDE

Johannes Cornelis van Baalen, Dita Charanzová, Elsi Katainen, Marietje Schaake

ECR

Sajjad Karim, Ralph Packet, Joachim Starbatty

EFDD

Tiziana Beghin, Marco Zullo

ENF

France Jamet, Danilo Oscar Lancini, Georg Mayer

GUE/NGL

Paloma López Bermejo, Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz, Miguel Urbán Crespo

NI

David Borrelli

PPE

Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christophe Hansen, Seán Kelly, Gabriel Mato, Francisco José Millán Mon, Sorin Moisă, Franck Proust, Tokia Saïfi, Anders Sellström, Adam Szejnfeld, Jarosław Wałęsa, Iuliu Winkler

S&D

Maria Arena, Karoline Graswander-Hainz, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, Alessia Maria Mosca, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Yannick Jadot

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (30.11.2018)

pro Výbor pro právní záležitosti

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

(COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD))

Zpravodajka: Adina-Ioana Vălean

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby navrhl, aby Evropský parlament přijal svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu Komise.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Opatření Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

Referenční údaje

COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

10.9.2018

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

10.9.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Adina-Ioana Vălean

30.8.2018

Datum přijetí

27.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Paul Brannen, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Jytte Guteland, György Hölvényi, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Jiří Maštálka, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Elena Gentile, Christophe Hansen, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Jan Huitema, Ulrike Müller, Alojz Peterle, Keith Taylor, Tiemo Wölken

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Martina Anderson, Edward Czesak, Jens Geier, Jude Kirton-Darling, Vladimír Maňka, Anna Záborská

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

49

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Jan Huitema, Valentinas Mazuronis, Ulrike Müller, Frédérique Ries

ECR

Edward Czesak, Mark Demesmaeker, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Piernicola Pedicini

GUE/NGL

Martina Anderson, Stefan Eck, Anja Hazekamp, Kateřina Konečná, Jiří Maštálka

NI

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Julie Girling , Françoise Grossetête, Christophe Hansen, György Hölvényi, Giovanni La Via, Peter Liese, Alojz Peterle, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean, Anna Záborská

S&D

Paul Brannen, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Jens Geier, Elena Gentile, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jude Kirton Darling, Jo Leinen, Vladimír Maňka, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Tiemo Wölken

8

-

ECR

John Procter

EFDD

Julia Reid

VERTS/ALE

Margrete Auken, Bas Eickhout, Martin Häusling, Michèle Rivasi, Davor Škrlec, Keith Taylor

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

Dopis, který dne 1. října 2018 zaslal předseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Czesław Adam Siekierski předsedovi Výboru pro právní záležitosti Pavlu Svobodovi

Překlad

Vážený pane předsedo,

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (COM(2018)365final - 2018/0189(COD)), pro které je příslušným výborem výbor JURI, byl postoupen výboru AGRI, aby k němu vypracoval stanovisko.

Na své schůzi dne 29. srpna 2018 se však koordinátoři výboru AGRI s ohledem na v podstatě technický charakter tohoto návrhu rozhodli nevydat formální legislativní stanovisko a místo něj předložit příslušnému výboru obecné úvahy k danému tématu ve formě tohoto dopisu.

Hlavním vzkazem od nás zpravodajům, stínovým zpravodajům a dalším členům výboru JURI zabývajícím se tímto návrhem je zdůraznění zásadního významu přiměřené ochrany označení původu a zeměpisných označení pro zemědělské a zemědělsko-potravinářské odvětví EU, neboť velká většina názvů spadajících pod oba druhy označení se týká potravinářských výrobků. Jak je uvedeno v důvodové zprávě k návrhu, tento druh ochrany má velkou hodnotu, pokud jde o prosazování kvality, zajištění důvěry spotřebitelů, zachování tradice, přispění k životaschopnosti venkovských oblastí a především poskytnutí významné cenové přirážky výrobcům.

Výbor AGRI hrál při vypracovávání vnitřních právních předpisů EU v této oblasti rozhodující úlohu (zejména přijetím nařízení (EU) č. 1151/2012 a č. 1308/2013). Na mezinárodní úrovni vždy podporoval obecnou politiku EU zaměřenou na podporu a posílení ochrany označení původu a zeměpisných označení prostřednictvím dvoustranných, regionálních a mnohostranných dohod, a to i přes zjevnou neochotu některých našich obchodních partnerů. V tomto ohledu představuje přistoupení Unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody a související legislativní návrh, jehož cílem je zajistit její účinné zapojení do tohoto mnohostranného nástroje, jednoznačně pozitivní krok.

Pokud jde o obsah návrhu, výbor AGRI by chtěl uvést následující tři připomínky:

Je zřejmé, že prvořadým cílem Komise při výkonu jejích pravomocí podle navrhovaného nařízení by mělo být dosažení toho, aby byl co největší počet názvů EU chráněn v rámci mezinárodního rejstříku WIPO. Při sjednávání dvoustranných dohod (jako je CETA nebo dohoda, o níž se v současné době jedná se sdružením MercoSur) se EU musí často spokojit s velmi omezeným seznamem názvů, což u výrobců, jejichž označení původu nebo zeměpisná označení jsou z tohoto seznamu vynechána, vyvolává velkou frustraci. Ve vícestranném kontextu, jako je systém Lisabonské dohody, kde všechny zúčastněné země uznávají hodnotu a přínosy přiměřené ochrany označení původu a zeměpisných označení, by Komise naopak měla odvážně a ambiciózně usilovat o to, aby byly do rejstříku zařazeny všechny názvy EU (nebo alespoň ty, které mají skutečnou mezinárodní obchodní hodnotu).

Hodnotu systému Lisabonské dohody jako nástroje mezinárodní ochrany našich označení původu a zeměpisných označení poněkud snižuje velmi malý počet účastníků tohoto systému. Při posledním počítání bylo stranami Lisabonské dohody pouze 23 zemí, které nejsou členy EU, přičemž mezi deset našich největších obchodních partnerů patří pouze jedna z nich (Turecko). Z tohoto důvodu by se EU měla maximálně snažit, aby ke vstupu do systému Lisabonské dohody podnítila i další země, a nadále prostřednictvím dvoustranných jednání s nezúčastněnými zeměmi usilovat o ochranu svých označení původu a zeměpisných označení, kterou nelze zajistit prostřednictvím tohoto mnohostranného nástroje.

Z institucionálního hlediska by chtěl výbor AGRI nakonec zdůraznit, že podle stávajícího legislativního návrhu by všechna důležitá rozhodnutí, která má EU učinit např. ohledně seznamu zeměpisných označení, jež mají být zahrnuta do prvotní žádosti o ochranu a registraci, následného podání dalších žádostí EU, udělení nebo odmítnutí ochrany zeměpisných označení třetích zemí nebo následného zrušení této ochrany, byla přijímána formou prováděcích aktů, čímž by taková rozhodnutí byla téměř úplně mimo kontrolu Parlamentu. Vyvstává proto otázka, zda by při uplatňování tohoto nařízení neměl být zaveden nějaký druh parlamentního vstupu, například by mohl Parlament schvalovat prvotní seznam zeměpisných označení, který má Komise vypracovat podle článku 2, nebo v případě potřeby požádat z vlastního podnětu o podání dalších žádostí podle článku 3.

Jsem Vám samozřejmě plně k dispozici, pokud byste Váš zpravodaj nebo Vy měli zájem o další konzultace s námi v této věci, a doufám v začlenění výše uvedených námětů do legislativní zprávy, kterou výbor JURI připravuje.

(Závěrečný pozdrav a podpis)

Na vědomí:  Bernd Lange, předseda Výboru pro mezinárodní obchod


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Opatření Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

Referenční údaje

COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD)

Datum předložení EP

27.7.2018

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

10.9.2018

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

INTA

10.9.2018

ENVI

10.9.2018

AGRI

10.9.2018

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Virginie Rozière

24.9.2018

 

 

 

Projednání ve výboru

6.12.2018

 

 

 

Datum přijetí

23.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual, Pascal Durand, Angelika Niebler, Virginie Rozière, Tiemo Wölken, Kosma Złotowski

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Lola Sánchez Caldentey

Datum předložení

28.1.2019


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

21

+

ALDE

Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto

ENF

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

GUE/NGL

Lola Sánchez Caldentey

PPE

Rosa Estaràs Ferragut, Luis de Grandes Pascual, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

S&D

Mady Delvaux, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Evelyn Regner, Virginie Rozière, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Max Andersson, Pascal Durand, Julia Reda

2

-

ECR

Sajjad Karim, Kosma Złotowski

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 12. února 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí