ZPRÁVA o posílení konkurenceschopnosti vnitřního trhu rozvíjením celní unie EU a její správy

4.2.2019 - (2018/2109(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodajka: Virginie Rozière

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 109 KB)
• 001-001 (DOC - 67 KB)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o posílení konkurenceschopnosti vnitřního trhu rozvíjením celní unie EU a její správy

(2018/2109(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (UCC)[1], a na související akt v přenesené pravomoci (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015)[2], prováděcí akt (prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 2. listopadu 2015)[3], přechodný akt v přenesené pravomoci (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015)[4] a pracovní program (prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016)[5],

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat stanovených v celním kodexu Unie (COM(2018)0085),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru „Rozvíjení celní unie EU a její správy“ (COM(2016)0813);

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem „První zpráva o pokroku při rozvíjení celní unie EU a její správy vydávaná každé dva roky“ (COM(2018)0524),

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem „Druhá zpráva o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel“ (COM(2018)0549),

–  s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o strategii v oblasti IT pro celnictví (COM(2018)0178),

–  s ohledem na postoj Evropského parlamentu v prvním čtení k návrhu Komise na směrnici Evropského parlamentu a Rady o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí (COM(2013)0884),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod[6],

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o řešení výzev spojených s prováděním celního kodexu Unie[7],

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění celního kodexu Unie a o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284 tohoto kodexu (COM(2018)0039),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2017 s názvem „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2018 s názvem „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“,

–  s ohledem na zprávu Rady 11760/2017 o pokroku v boji proti podvodům týkajícím se spotřební daně,

–  s ohledem na zprávu o padělání a pirátství v Evropské unii, kterou vydal Europol a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0059/2019),

A.  vzhledem k tomu, že celní unie, která tento rok oslaví 50 let trvání, je základním kamenem Evropské unie a jedním z největších světových obchodních bloků, a vzhledem k tomu, že plně funkční celní unie je nepostradatelná pro řádné fungování jednotného trhu a bezproblémový obchod v rámci EU a je zásadní součástí společné obchodní politiky směrem k třetím zemím v zájmu podniků i občanů Unie, ale také pro důvěryhodnost Evropské unie, jíž Celní unie zajišťuje silné postavení při vyjednávání obchodních dohod se třetími zeměmi;

B.  vzhledem k tomu, že celní orgány musí nalézt nezbytnou rovnováhu mezi usnadněním zákonného obchodu a celními kontrolami, které provádějí s cílem chránit bezpečnost Unie a jejích občanů, důvěru spotřebitelů ve zboží, které vstupuje na jednotný trh, a finanční a obchodní zájmy Unie, a že jsou kromě celního právního rámce odpovědné za provádění více než 60 legislativních aktů, za boj proti nezákonnému obchodu a převaděčství a za udělování statusu oprávněného hospodářského subjektu;

C.  vzhledem k tomu, že standardizace celních informací a postupů hraje klíčovou úlohu v homogenizaci kontrol, zejména pokud jde o jevy jako je nesprávná klasifikace a podhodnocení dovozů a chybné údaje o původu zboží, které škodí všem hospodářským subjektům, ale zejména malým a středním podnikům;

D.  vzhledem k tomu, že dovoz do Evropské unie a vývoz z ní dosáhl v roce 2017 výše 3700 miliard EUR a že vybraná cla představují 15 % rozpočtu Unie;

E.  vzhledem k tomu, že provádění celního kodexu Unie je nezbytné pro ochranu vlastních zdrojů EU, zejména cel, a národních daňových zájmů, ale rovněž pro zajištění bezpečnosti evropských spotřebitelů a spravedlivé soutěže na vnitřním trhu;

F.  vzhledem k tomu, že celní kodex Unie stanoví, že elektronické systémy, které jsou nezbytné pro jeho uplatňování, budou zavedeny ke dni 31. prosince 2020, vzhledem k tomu, že digitalizace celních režimů byla iniciována již v roce 2003 a předepsána v roce 2008 přijetím nařízení (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se vydává celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex)[8], a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (rozhodnutí o elektronickém celnictví);

G.  vzhledem k tomu, že neustále probíhá digitalizace celních postupů, že více než 98 % celních prohlášení je v současnosti podáváno elektronicky a že jsou elektronickými systémy v současnosti řízeny následující celní oblasti: tranzitní systém (NCTS), kontrola vývozu (ECS), bezpečnost údajů (ICS), řízení rizik (CRMS), registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (EORI), povolování (CDS), schválené hospodářské subjekty (AEO), závazné informace o sazebním zařazení zboží (EBTI), celní kvóty a sazby (QUOTA), pozastavení všeobecných cel, kombinovaná nomenklatura (TARIC), dohled nad dovozen a vývozem (SURV2) a systém registrovaných vývozců pro osvědčení o původu (REX);

H.  vzhledem k tomu, že cílem programu Clo navrženého v rámci víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027 je podporovat činnosti a spolupráci celních orgánů členských států;

I.  vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království z EU je výzvou pro řádné fungování celní unie;

J.  vzhledem k tomu, že zavedení klíčových elektronických systémů nezbytných pro úplné provádění celního kodexu Unie bude odloženo na období po 31. prosinci 2020;

K.  vzhledem k tomu, že nástroj výkonnosti celní unie funguje tak, že hodnotí fungování celní unie na základě klíčových ukazatelů výkonnosti v řadě oblastí, jako je ochrana finančních zájmů, zajištění bezpečnosti a ochrany občanů EU a hodnocení významu celnictví při přispívání k růstu a konkurenceschopnosti EU;

L.  vzhledem k tomu, že správu programu Clo 2020, a tudíž i operací informačních technologií v oblasti cel, sdílí Komise, členské státy a zástupci obchodních zájmů v řadě rozhodovacích struktur, jejichž rostoucí počet má trvalý negativní dopad na účinnost programu a řízení projektů v oblasti informačních technologií;

M.  vzhledem k tomu, že po ukončení stávajícího programu Clo 2020 a v návaznosti na analýzu nákladů a přínosů různých možností bude nezbytné přepracovat správu programů Clo;

1.  vyzdvihuje každodenní práci celních orgánů členských států a útvarů Komise, v níž usilují o to, aby zajistily ochranu vnitřního trhu před nekalou soutěží padělaných a dumpingových výrobků, usnadnily obchod a omezily administrativní formality, vybíraly příjmy do rozpočtů členských států a Unie a chránily veřejnost před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami;

2.  poukazuje na to, že celní unie je jedním z prvních úspěchů EU a lze ji považovat za jeden z jejích hlavních úspěchů, neboť umožnila podnikům se sídlem v Unii prodávat zboží a investovat po celé Unii, ale také umožnila Unii odstranit vnitřní hranice a konkurovat zbytku světa; zdůrazňuje, že jednotný trh EU by nebyl možný bez bezcelního prostředí, které celní unie poskytuje, a bez úlohy, již celní unie plní v dohledu nad dovozem a vývozem;

3.  zdůrazňuje, že plně funkční celní unie má zásadní význam pro zaručení důvěryhodnosti a síly EU a její vyjednávací pozice při uzavírání nových obchodních dohod; zdůrazňuje, že účinná celní unie EU pomáhá usnadňovat zákonný obchod a snižovat administrativní zátěž řádně jednajících obchodníků, což je důležité pro rozvoj konkurenceschopných podniků; zdůrazňuje význam zajišťování účinných kontrol – mimo jiné podporou spolupráce s celními orgány třetích zemí – a význam zabránění veškerým zbytečným překážkám, které brání zákonnému obchodu;

4.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit v celé Unii jednotné celní postupy založené na reformované infrastruktuře informačních technologií; domnívá se, že digitalizace má potenciál učinit výměnu informací a placení cel transparentnější a přístupnější, zejména pro malé a střední podniky a pro hospodářské subjekty třetích zemí, a že poskytuje příležitosti ke zjednodušení celních pravidel a postupů;

5.  konstatuje, že stávající rozdílná úroveň a kvalita kontrol, celních postupů a sankčních politik v místech vstupu na úrovni EU do celní unie často vede k narušení obchodních toků, čímž přispívá k problému spekulativního výběru nejpříznivější jurisdikce („forum shopping“) a ohrožuje integritu jednotného trhu; důrazně žádá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby tuto záležitost řešily;

6.  vybízí Komisi, aby zvýšila své úsilí o vytvoření unijního integrovaného jednotného kontaktního místa v oblasti cel, které by podnikům umožnilo předkládat všechny náležité informace a doklady na jednom místě, aby tak mohly splnit všechny regulační požadavky týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží;

7.  připomíná, že Spojené království se po vystoupení z EU stane třetí zemí, čímž se změní vnější hranice EU, a zdůrazňuje, že proces brexitu by neměl mít negativní dopad na rozvoj a správu celní oblasti EU;

Digitalizace celních režimů

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly účinnější, nákladově efektivnější a jednodušší přístup k řízení systémů IT pro celní orgány; vyzývá zejména k přesnějšímu a realističtějšímu odhadu doby a zdrojů, které budou zapotřebí, a rozsahu jednotlivých projektů IT pro digitalizaci celních postupů;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že při zavádění nových IT systémů pro celní unii došlo k řadě zpoždění, jež vedly k žádosti Komise Evropskému parlamentu a Radě o prodloužení přechodného období po vypršení lhůty roku 2020 stanovené v celním kodexu Unie; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že k odůvodnění tohoto dalšího prodloužení předložila Komise pouze neúplné informace, zejména co se týče její odpovědnosti a odpovědnosti členských států, a že tím brání Evropskému parlamentu v řádném vykonávání rozpočtové a politické kontroly;

10.  zdůrazňuje, že má-li být do prosince 2020 připraveno 75 % evropských složek informačních systémů nezbytných k provedení celního kodexu Unie, neznamená to, že k tomuto datu bude připraveno 75 % informačních systémů, jelikož 25 % těchto systémů jsou vnitrostátní složky, za něž nesou odpovědnost členské státy a u nichž dochází ke zpožděním;

11.  domnívá se, že Komise a Rada musí přednostně zajistit, aby byl celní kodex proveden a celní postupy digitalizovány v nové lhůtě; naléhavě proto Komisi a členské státy žádá, aby učinily, co bude v jejich silách, pro zamezení dalším odkladům; domnívá se, že z toho důvodu je k provedení informační architektury nutné rozvinout a použít sedmnáct informačních nástrojů, což bude mít značné dopady na finanční a lidské zdroje; domnívá se proto, že je neodkladně nutné vyhnout se dvojímu započítávání zdrojů při provádění informačních projektů členských států a Komise;

12.  žádá Komisi, aby aktualizovala harmonogram pro svůj pracovní program týkající se celního kodexu Unie v návaznosti na žádost prodloužení přechodného období, kterou podala[9] ke schválení Evropským parlamentem a Radou; vyzývá Parlament a Radu, aby usilovaly o rychlé přijetí tohoto prodloužení a současně poskytly potřebné podmínky pro úspěšné zavedení celní informační architektury, aniž by tím byly ohroženy souhrnné bezpečnostní testy, aby žádná možná otázka neohrozila kontroly zboží prováděné celními orgány členských států; spolu s Evropským účetním dvorem zdůrazňuje, že stejné příčiny přinášejí stejné důsledky a že aktualizace víceletého strategického plánu pro rok 2017, která soustředí provádění šesti informačních nástrojů do téhož roku, představuje velký problém vytvářející riziko, že nebudou dodrženy posunuté termíny, takže by mohly být lhůty pro provedení celního kodexu Unie dále posunuty za rok 2025;

13.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala svůj víceletý strategický plán načasováním projektů během celého přechodného období s cílem zabránit pokud možno tomu, aby bylo velké množství projektů zaváděno na konci období, a stanovením závazných průběžných termínů, a to i pro členské státy;

14.  žádá Komisi, aby neměnila právní a technické specifikace, které byly dosud přijaty pro sedmnáct informačních nástrojů, jelikož rozsah projektů, které mají být provedeny, a čas nezbytný k jejich realizaci neodpovídá neustálému vývoji technologií ani nevyhnutelným legislativním a regulačním změnám, k nimž během tohoto období dojde;

15.  připomíná, že podle Účetního dvora si byla Komise vědoma zpoždění, ale rozhodla se, že tyto informace nezahrne do svých oficiálních zpráv, což zúčastněným stranám (jako je Evropský parlament, jiné orgány EU, které nejsou zastoupeny ve správní struktuře programu Clo 2020, a zainteresované společnosti a občané) zabránilo, aby byly plně informovány o riziku zpoždění v reálném čase; vyzývá proto Komisi, aby pravidelně a transparentně podávala zprávy o provádění víceletého strategického pracovního programu a o zavádění elektronických celních systémů, aby se neopakovaly chyby předchozího programování, a informovala o jakýchkoli možných budoucích zpožděních a nečinila tak bez předchozího ohlášení nebo bez řádných nápravných opatření;

16.  vyzývá Komisi, aby průběžně hodnotila program Clo 2020 a reagovala na zjištěné nedostatky, zejména nedostatečné využívání týmů odborníků vytvořených v rámci tohoto programu, a přijala opatření pro lepší spolupráci mezi celními útvary;

17.  zdůrazňuje, že základními součástmi řízení celní unie jsou průběžné sledování politiky, analýza a posouzení možných dopadů; bere na vědomí a vítá práci Komise na vývoji nástroje pro výkonnost celní unie, který případně umožní systematické hodnocení podle jejích strategických cílů z hlediska účinnosti, efektivity a jednotnosti; vyzývá členské státy, aby podpořily práci na dalším rozvoji tohoto nástroje;

18.  navrhuje Komisi, aby tento nástroj rovněž hodnotil provádění celních kontrol, pokud jde o potenciál digitalizace a poskytování údajů, s cílem vytvořit ještě účinnější kontroly založené na rizicích a zároveň optimalizovat zátěž celních orgánů;

Správa, podávání zpráv a financování celního programu

19.  bere na vědomí opatření, která Komise a členské státy přijaly s cílem zajistit jednotné a soudržné uplatňování celního kodexu, zejména co se týče odborné přípravy a přijímání pokynů; vyzývá však Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí a navýšily prostředky zaměřené na zajištění úplného a uceleného uplatňování celního kodexu přijatého v roce 2013 a jednotných celních postupů na úrovni celé Evropské unie; v souvislosti s tím vyzývá Komisi, aby předložila akční plán, u nějž bude užitečné, aby vycházel ze vzájemného hodnocení celních postupů, z výměny osvědčených postupů, z posílení spolupráce mezi celními útvary a ze vzdělávacího programu, na nějž budou poskytnuty dostatečné prostředky;

20.  připomíná, že Komise usiluje o vytvoření jednotného celního portálu EU, který by hospodářským subjektům umožňoval předložit údaje určené více příjemcům pro celou řadu regulačních účelů (např. veterinární, sanitární, environmentální atd.) ve standardizovaném formátu prostřednictvím harmonizovaných přístupových bodů; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v této důležité práci;

21.  bere na vědomí finanční podporu poskytnutou z evropského rozpočtu, která přináší až 842 844 000 EUR v cenách roku 2018 na dotaci dalšího programu „Celní správa 2021–2027“; vyzývá členské státy, aby rovněž uvolnily personální a finanční prostředky nezbytné na zavedení vnitrostátních složek, což jsou zásadní prvky, které jsou předpokladem pro provedení evropského elektronického celního systému, a žádá Komisi, aby včas předložila zprávu o zavedení složek Unie a složek mimo Unii zavedených členskými státy;

22.  zdůrazňuje, že celní orgány se musí v současnosti vyrovnávat s neobyčejným nárůstem objemu zboží zakoupeného on-line mimo EU, pokud jde o kontroly a výběr příslušných cel, zejména vzhledem k tomu, že objem zboží nízké hodnoty dováženého do EU každoročně roste o 10–15 %; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o lepší řešení tohoto problému;

23.  vyzývá Komisi, aby navrhla na konci a pouze na konci zavedení 17 systémů IT souvisejících s celním kodexem Unie v rámci programu Clo 2020 účinnější správní strukturu pro provádění IT projektů v oblasti cel a jejich aktualizací; zdůrazňuje, že s ohledem na hospodářské, fiskální a bezpečnostní problémy, které představuje celní informační systém, je důležité, aby přijaté řešení plně chránilo evropskou svrchovanost;

24.  zdůrazňuje, že program Clo 2021–2027 podporuje celní orgány členských států, a pomáhá tak nejen zvýšit příjmy rozpočtu EU, ale také zajistit bezpečnost výrobků, ochranu evropských spotřebitelů a rovné podmínky pro podniky v EU;

Vystoupení Spojeného království z Evropské unie

25.  zdůrazňuje, že nejistota ohledně odchodu Spojeného království z EU je pro evropské podniky velkým problémem; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby poskytovaly zúčastněným stranám náležité a komplexní informace o dopadech vystoupení Spojeného království z EU na oblast cel a některých druhů nepřímých daní – DPH a spotřební daně;

26.  zdůrazňuje, že po vystoupení Spojeného království nesmí v celním systému – a to ani na vnějších hranicích EU – vzniknout žádné mezery, které by umožňovaly nezákonný obchod nebo obcházení veřejných pohledávek stanovených právními předpisy EU;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal tuto zprávu Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.
• [2]  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1.
• [3]  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558.
• [4]  Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1.
• [5]  Úř. věst. L 99, 15.4.2016, s. 6.
• [6]  Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21.
• [7]  Přijaté texty, P8_TA(2017)0011.
• [8]  Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.
• [9]  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat stanovených v celním kodexu Unie (COM(2018)0085).

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (28.1.2019)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k posílení konkurenceschopnosti vnitřního trhu rozvíjením celní unie EU a jejího řízení
(2018/2109(INI))

Zpravodaj: Nicola Danti

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  velmi vítá ratifikaci dohody o usnadnění obchodu (TFA) ze strany EU, která je první multilaterální dohodou od založení WTO v roce 1995, a připomíná, že je důležité, aby ji všichni signatáři WTO provedli v plném rozsahu s cílem zjednodušit a modernizovat vývozní a dovozní postupy a stimulovat obchodní toky v celosvětovém měřítku; vybízí Komisi, aby sdílela své osvědčené postupy ve Výboru pro dohodu WTO o usnadnění obchodu s cílem prosazovat koordinované provádění moderních a transparentních postupů s obchodními partnery EU; vyzývá Komisi, aby nadále úzce spolupracovala s OECD a Světovou celní organizací (WCO) na snižování stávajících mezer v systémech celních kontrol;

2.  upozorňuje na skutečnost, že globalizace stále více propojuje hospodářské subjekty napříč různými zeměmi a zvyšuje složitost hodnotových řetězců; zdůrazňuje, že plně funkční celní unie má zásadní význam pro zaručení důvěryhodnosti a síly EU při vyjednávání obchodních dohod; zdůrazňuje v této souvislosti, že účinná celní unie by měla usnadnit obchod a snížit administrativní zátěž legitimních obchodníků, zejména MSP, a rovněž by měla zajistit účinné kontroly s cílem zaručit, že výrobky vstupující na jednotný trh jsou plně v souladu s pravidly a splňují standardy EU, mimo jiné podporou spolupráce mezi celními orgány členských států a třetích zemí; vyzývá Komisi, aby zlepšila a posílila vnitřní koordinaci v celních záležitostech;

3.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit v celé Unii hladce fungující celní postupy prostřednictvím reformy infrastruktury informačních technologií celního kodexu Unie, a to včetně souladu s datovým modelem WCO; vyzývá všechny strany, aby urychleně provedly nové informační systémy, nejpozději však do nové prodloužené lhůty v roce 2025, a aby za tímto účelem zajistily dostupnost zdrojů; domnívá se, že digitalizace má potenciál učinit výměnu informací a placení cel transparentnější a přístupnější, zejména pro provozovatele ve třetích zemích; zdůrazňuje, že digitalizace celních operací může být také významným nástrojem při řešení korupce na hranicích;

4.  upozorňuje na význam celní unie jako jednoho z nejdůležitějších zdrojů finančních možností Unie; konstatuje, že stávající rozdílné úrovně kontrol a jejich kvalita a sankční politika v místech vstupu do celní unie často vedou k narušení mezinárodních obchodních toků, čímž přispívají k problému spekulativního výběru nejpříznivější jurisdikce („forum shopping“) a ohrožují integritu jednotného trhu; důrazně v této souvislosti a s ohledem na článek 23 TFA vybízí k převedení odpovědnosti vnitrostátních celních orgánů na úroveň EU;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plně a koordinovaně uplatňovaly celní kodex Unie, a to jednotným a účinným způsobem, který zajistí, aby se s veškerým zbožím vstupujícím do EU zacházelo stejně a aby se stejně zpracovávalo, což například posílí bezpečnost spotřebitelů; vybízí Komisi, aby stanovila cíle a vypracovala ukazatele výkonnosti pro celní orgány, a zdůrazňuje, že je třeba dále harmonizovat odbornou přípravu celních agentů;

6.  domnívá se, že v rámci politiky Východního partnerství (EaP) by se země přidružené k EU, které učinily významný pokrok v provádění reforem souvisejících s dohodou o přidružení / prohloubenou a komplexní dohodou o volném obchodu, mohly případně připojit k celní unii, což by usnadnilo obchod mezi přidruženými zeměmi Východního partnerství a EU, snížilo administrativní náklady a podpořilo hospodářský růst;

7.  domnívá se, že mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), celními orgány a orgány dozoru nad trhem je nutná lepší koordinace, nejen v zájmu boje proti padělání a nekalé hospodářské soutěži, ale i pro zamezení obchodu s nelegálními výrobky, který porušuje právo duševního vlastnictví v EU;

8.  připomíná skutečnost, že Spojené království se po vystoupení z EU stane třetí zemí, a tím dojde ke změně vnějších hranic EU; připomíná rovněž, že Spojené království se bude celní unie nadále účastnit během přechodného období; zdůrazňuje, že proces brexitu by neměl mít negativní dopad na správu celní unie nebo na prostředky přidělené na rozvoj infrastruktury informačních technologií;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí	24.1.2019
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	29 5 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Maria Arena, David Campbell Bannerman, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Christophe Hansen, Heidi Hautala, Yannick Jadot, France Jamet, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, William (The Earl of) Dartmouth, Jan Zahradil
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Syed Kamall, Frédérique Ries, Fernando Ruas, Paul Rübig, Pedro Silva Pereira, Ramon Tremosa i Balcells, Jarosław Wałęsa
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	José Blanco López, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Jozo Radoš, Kārlis Šadurskis, Jasenko Selimovic, Mihai Ţurcanu, Anna Záborská

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

29	+
ALDE	Jozo Radoš, Frédérique Ries, Jasenko Selimovic, Ramon Tremosa i Balcells
ECR	Jan Zahradil
EFDD	William (The Earl of) Dartmouth
PPE	Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christophe Hansen, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Sorin Moisă, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Fernando Ruas, Paul Rübig, Kārlis Šadurskis, Adam Szejnfeld, Mihai Ţurcanu, Jarosław Wałęsa, Anna Záborská
S&D	Maria Arena, José Blanco López, Karoline Graswander-Hainz, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira
VERTS/ALE	Heidi Hautala, Yannick Jadot

5	-
ECR	David Campbell Bannerman, Syed Kamall, Joachim Starbatty
ENF	France Jamet
GUE/NGL	Anne-Marie Mineur

3	0
GUE/NGL	Eleonora Forenza, Emmanuel Maurel, Helmut Scholz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	29.1.2019
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	28 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Pascal Arimont, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Anna Maria Corazza Bildt, Nicola Danti, Pascal Durand, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Nosheena Mobarik, Jiří Pospíšil, Marcus Pretzell, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Nadja Hirsch, Arndt Kohn, Adam Szejnfeld, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	John Stuart Agnew

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

28	+
ALDE	Nadja Hirsch, Matthijs van Miltenburg, Jasenko Selimovic
ECR	Nosheena Mobarik, Anneleen Van Bossuyt
EFDD	Marco Zullo
ENF	Marcus Pretzell
PPE	Pascal Arimont, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Philippe Juvin, Lambert van Nistelrooij, Jiří Pospíšil, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Adam Szejnfeld, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein
S&D	Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Arndt Kohn, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová
VERTS/ALE	Pascal Durand, Igor Šoltes

1	-
ENF	John Stuart Agnew

0	0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se