Postup : 2018/2107(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0090/2019

Předložené texty :

A8-0090/2019

Rozpravy :

PV 14/03/2019 - 7
CRE 14/03/2019 - 7

Hlasování :

PV 14/03/2019 - 11.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0207

ZPRÁVA     
PDF 246kWORD 83k
26.2.2019
PE 630.395v02-00 A8-0090/2019

k provádění nařízení (EU) č. 978/2012 o systému všeobecných celních preferencích

(2018/2107(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodaj: Christofer Fjellner

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Dne 19. února 2018 byl zpravodaji svěřen úkol vypracovat zprávu o provádění nařízení (EU) č. 978/2012 o systému všeobecných celních preferencí (GSP) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008.

I.   Zdroje informací

Zpravodaj od svého jmenování shromáždil informace a vycházel mimo jiné z těchto zdrojů:

•  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012;

•  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 607/2013 ze dne 12. června 2013 o zrušení nařízení Rady (ES) č. 552/97, kterým se Myanmaru / Barmě dočasně ruší přístup k všeobecným celním preferencím, a usnesení Evropského parlamentu o obnovení přístupu Myanmaru / Barmy k celním preferencím v rámci systému všeobecných preferencí (2012/2929(RSP));

•  hodnocení stávajícího nařízení o GSP v polovině období (nařízení (EU) č. 978/2012) a zpráva Evropské komise, k níž je připojen pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. října 2018;

•  zprávy Komise o všeobecném systému preferencí za období 2014-2015 a 2016-2017, které posuzují účinky všeobecného systému preferencí se zaměřením na výkonnost zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP +;

•  veřejné slyšení na téma „Obchodní preference pro udržitelný rozvoj: kontrola nového mechanismu GSP + po dvou letech“, které bylo uspořádáno ve Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) dne 16. února 2016;

•  výměna názorů na provádění systému GSP ve výboru INTA ze dne 19. února 2018 a výměna názorů na zpřístupnění systému GSP + Srí Lance dne 21. března 2017;

•  studie týkající se pracovních práv ve vývozních zpracovatelských zónách se zaměřením na země zvýhodněné v rámci režimu GSP + prostřednictvím tematické sekce GŘ pro vnější politiky, Evropský parlament, z června 2017;

•  studie o „nařízení o všeobecném systému preferencí“ (č. 978/2012): evropské posouzení provádění“, které vypracovala výzkumná služba Evropského parlamentu.

II.  Hlavní zjištění

Na základě výše uvedených srovnávacích zdrojů informací je zřejmé, že:

•  Země způsobilé pro preference v rámci systému GSP v období 2011–2016, tři roky před vstupem nového nařízení v platnost, a poté, co vstoupilo v platnost, podstatně zvýšily svůj vývoz do EU. Tak tomu bylo zejména u zemí, na něž se vztahuje režim „Vše kromě zbraní“, neboť jejich celková dovozní hodnota vzrostla o 62,1 %, zatímco hodnota dovozu způsobilých zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP + vzrostla o 53,8 %. Dovoz v rámci standardního systému GSP zůstal stabilní a snížil se pouze o 0,3 %;

•  Dovoz v rámci GSP jako podíl na celkovém dovozu do EU se snížil z 6,1 % v roce 2013, tedy posledním roce před vstupem nového nařízení v platnost, na 4,9 % v roce 2016, což lze z velké části vysvětlit nižším počtem příjemců. Zpřísnění kritérií způsobilosti systému GSP v novém nařízení snížilo počet zemí zvýhodněných v rámci systému GSP na 92, přičemž po zahájení uplatňování tohoto nařízení se dostalo více zemí mimo systém, např. Čína.

•  Jak účastníci režimu „Vše kromě zbraní“, tak i příjemci v rámci režimu GSP + výrazně zvýšili svou míru využívání preferencí od roku 2014 v průměru o více než 10 procentních bodů, avšak 10 ze 49 zemí účastnících se režimu „Vše kromě zbraní“ zaznamenalo snížení míry využití svých preferencí o více než 10 procentních bodů a země zvýhodněné v rámci standardního režimu GSP zaznamenaly v období 2011–2016 nižší míru využití, a to v průměru o 3 procentní body;

•  Dopad systému všeobecných celních preferencí na diverzifikaci vývozu se zdá být nejednoznačný, jelikož z údajů vyplývá, že se úroveň zvýšila u příjemců z režimu „Vše kromě zbraní“ z původně nízké úrovně, zatímco na všech odvětvových úrovních se u příjemců v rámci standardního systému GSP výrazně snížila, a v případě příjemců heterogenního systému GSP + existují výrazné rozdíly, co se týče výkonnosti související s diverzifikací vývozu;

•  Textilní průmysl je dominantním odvětvím dovozu v rámci GSP, s dovozem textilu ve výši 50 % celkového dovozu v rámci systému GSP v roce 2016, čímž se více než zdvojnásobil jeho podíl na dovozu v rámci systému GSP v porovnání se situací před reformou;

•  Zdá se, že diverzifikace byla omezena skutečností, že nařízení o GSP neumožňuje kumulaci či použití nepůvodních vstupů ze zemí, které systémem GSP prošly, a těch zemí, které v režimu zůstaly; praktickým příkladem je odvětví výroby jízdních kol v Kambodži;

•  Došlo k omezenému negativnímu dopadu na ty země, které po reformě v roce 2012 přestaly být pro preference v rámci systému GSP způsobilé, jelikož se zdá, že země, které systémem prošly, neutrpěly dlouhodobé dopady, s výjimkou některých specifických odvětví, jako jsou producenti tabákových výrobků na Kubě;

•  V rámci systému GSP byly rozvojové země jasně motivovány k tomu, aby ratifikovaly mezinárodní úmluvy, které by je měly připravit na zlepšení přístupu na trh EU prostřednictvím systému GSP +. I když ratifikace sama o sobě nutně neznamená, že jsou dodržována práva zakotvená v úmluvách, poskytuje důležitý podnět a rámec pro zlepšení;

•  Zvýšený dohled nad zeměmi, které využívají systému GSP +, se zaměřením na účinné provádění, což je hlavní požadavek Evropského parlamentu na reformu 27 mezinárodních úmluv týkajících se lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných, umožnil rozsáhlý dialog, díky němuž se EU může zapojit do spolupráce s přijímajícími zeměmi ve všech oblastech, kde je provádění neuspokojivé;

•  Dopady na životní prostředí v rámci systému GSP lze jen obtížně určit, protože chybí údaje o ukazatelích týkajících se životního prostředí v důsledku dlouhodobé nedostupnosti; důkazy nasvědčují tomu, že systém GSP + podnítil přijímající země k tomu, aby se řídily ochranou životního prostředí, ale rovněž zvýšily vývoz textilu a oděvů, které mají sklon nepříznivě ovlivňovat životní prostředí;

•  Došlo k pozitivním i negativním nechtěným důsledkům reformy systému GSP, jako je vytvoření pracovních příležitostí pro ženy a lepší účast žen na trhu práce ve vývozních odvětvích obchodujících s EU, ale také urychlené zhoršování v oblasti životního prostředí spojené s vývozními odvětvími v přijímajících zemích.

III.  Hlavní doporučení

•  Zvážit různá opatření ke zvýšení diverzifikace mezi příjemci.

•  V tomto ohledu znovu zavést v příštím nařízení o GSP možnost kumulace v případě zemí, které prošly systémem všeobecných celních preferencí, obdobně přístupu, který k reformě systému GSP zaujala Kanada.

•  Mělo by se rovněž zvážit, jakým způsobem by bylo možné zahrnout do příštího nařízení o GSP služby jako způsob, jak podpořit větší diverzifikaci, a sice s ohledem na zvýšený význam obchodu se službami obecně, a to na základě zkušeností s výjimkou WTO v oblasti služeb pro nejméně rozvinuté země.

•  I když Komise jasně posílila své monitorování účinného provádění požadovaných úmluv, zejména pro příjemce GSP +, ale i některé země režimu „Vše kromě zbraní“, tento proces může být ještě transparentnější, a to s jasněji definovaným postupem pro předkládání informací od aktérů občanské společnosti.

•  Příjemci v rámci systému GSP, a zejména země v rámci systému GSP +, by měli mít užitek také z většího budování kapacit, aby byli schopni provádět úmluvy účinněji.

•  Je zapotřebí cílenějšího přístupu k odnětí preferencí, který bude omezen na konkrétní odvětví, nebo v případě konkrétních porušení možná zvážit možnost zrušit vývozní osvědčení v případě konkrétních hospodářských subjektů a zavést systém „zařazování na černou listinu“ v systému registrovaných vývozců.

•  Je třeba více opatření k zajištění toho, aby systém GSP posiloval pozitivní rozvoj v oblasti životního prostředí.


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k provádění nařízení (EU) č. 978/2012 o systému všeobecných celních preferencích

(2018/2107(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 607/2013 ze dne 12. června 2013 o zrušení nařízení Rady (ES) č. 552/97, kterým se Myanmaru / Barmě dočasně ruší přístup k všeobecným celním preferencím(2), a na své usnesení ze dne 23. května 2013 o obnovení přístupu Myanmaru / Barmy k celním preferencím v rámci systému všeobecných preferencí(3),

–  s ohledem na hodnocení stávajícího nařízení o GSP v polovině období z července 2018(4) a na zprávu Komise o uplatňování nařízení (EU) č. 978/2012(5), k níž je připojen pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. října 2018(6),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 28. ledna 2016 o všeobecném systému preferencí za období 2014-2015(7) a na zprávu Komise ze dne 19. ledna 2018 o všeobecném systému preferencí za období a 2016-2017(8), v nichž jsou posouzeny účinky všeobecného systému preferencí se zaměřením na výkonnost zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+,

–  s ohledem na veřejné slyšení o systému GSP, které zorganizoval Výbor pro mezinárodní obchod (INTA) dne 16. února 2016, výměnu názorů na poskytnutí režimu GSP+ Srí Lance ze dne 21. března 2017 a na výměnu názorů na provádění nařízení o systému GSP ze dne 19. února 2018,

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1409/2014/MHZ o neprovedení předběžného posouzení dopadu dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem na lidská práva(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2918 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2017 a politice Evropské unie v této oblasti(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl(12),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o aktuálním stavu provádění bangladéšského paktu udržitelnosti(13),

–  s ohledem na dobrovolná partnerství pro konkrétní země, jako je např. bangladéšský pakt udržitelnosti a Myanmarská iniciativa pro pracovní práva,

–  s ohledem na společnou strategii EU a jejích členských států z roku 2007 nazvanou „Pomoc v oblasti obchodu: zlepšení podpory EU se zaměřením na potřeby související s obchodem v rozvojových zemích“,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje do roku 2030 stanovené OSN,

–  s ohledem na základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o dětské práci, nucené práci, diskriminaci, svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o EU a odpovědných globálních hodnotových řetězcích,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(14),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu(15),

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj (A8-0090/2019),

A.  vzhledem k tomu, že EU byla první, kdo v roce 1971 v návaznosti na doporučení Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) zavedl všeobecný systém preferencí (GSP), v jehož rámci průmyslové země poskytují všeobecné, nereciproční a nediskriminační obchodní preference rozvojovým zemím, a tím jim pomáhají vytvářet dodatečné příjmy prostřednictvím mezinárodního obchodu ve snaze snížit chudobu, podporovat řádnou správu věcí veřejných a podporovat udržitelný rozvoj;

B.  vzhledem k tomu, že článek 207 SFEU uvádí, že obchodní politika EU musí stavět na zásadách a cílech vnější politiky Unie a že má prosazovat hodnoty, o něž se Unie zasazuje a které jsou stanoveny v článku 2 SEU, a přispívat také k prosazování cílů uvedených v článku 21 SEU, včetně upevnění demokracie a právního státu, dodržování lidských práv, základních práv a svobod, rovnosti, úcty k lidské důstojnosti a ochrany životního prostředí a sociálních práv;

C.  vzhledem k tomu, že ve svých závěrech veřejná ochránkyně práv EU uvedla následující: řádná správa věcí veřejných s sebou nese dodržování a respektování základních práv; pokud nejsou dodržována základní práva, nemůže správa věcí veřejných probíhat řádně; orgány a instituce EU musí vždy zvažovat soulad svých opatření se základními právy a měly by vždy usilovat o podporu lidských práv v partnerských zemích;

D.  vzhledem k tomu, že stávající systém GSP byl zaveden nařízením (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 přijatým na základě článku 207 SFEU řádným legislativním postupem, přičemž v případě nařízení o GSP jednal Evropský parlament poprvé v roli spolunormotvůrce;

E.  vzhledem k tomu, že podle článku 40 nařízení o GSP má Komise pět let po přijetí tohoto nařízení předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, na jejímž základě by mělo být utvářeno příští nařízení o GSP, jež má být přijato do roku 2022; vzhledem k tomu, že toto nařízení je platné od 1. ledna 2014; vzhledem k tomu, že bylo provedeno důkladné nezávislé hodnocení fungování stávajícího nařízení ve snaze poskytnout informace pro účely přezkumu ze strany Komise a že byl vypracován seznam konkrétních doporučení;

F.  vzhledem k tomu, že tento systém obsahuje tři opatření: obecný systém všeobecných celních preferencí, režim pobídek GSP + a režim „Vše kromě zbraní“; vzhledem k tomu, že země zvýhodněné standardním způsobem v rámci systému GSP – v současné době 18 zemí – využívají snížené celní sazby u 66 % všech kategorií produktů EU; vzhledem k tomu, že osm zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ vyváží 66 % všech kategorií výrobků osvobozených od cla výměnou za svůj závazek účinně provádět 27 klíčových mezinárodních úmluv týkajících se pracovních práv, lidských práv, řádné správy věcí veřejných a životního prostředí; vzhledem k tomu, že 49 nejméně rozvinutým zemím je v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ zajištěn bezcelní přístup do EU u všech produktů s výjimkou zbraní a střeliva; vzhledem k tomu, že všechny země zvýhodněné v rámci uvedeného systému jsou v souladu s nařízením o GSP vázány mezinárodními úmluvami o lidských a pracovních právech a že země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ jsou rovněž vázány mezinárodními úmluvami v oblasti životního prostředí a řádné správy věcí veřejných; vzhledem k tomu, že pouze režim GSP+ zavádí strukturovaný dialog, který hodnotí účinné provádění těchto úmluv ze strany zvýhodněných zemí; vzhledem k tomu, že země zvýhodněné v rámci systému GSP musí rovněž být schopny uplatňovat mezinárodní standardy a normy, včetně vypracovávání, provádění a vymáhání odpovídajících právních předpisů, zejména v oblasti budování právního státu a boje proti korupci;

G.  vzhledem k tomu, že hlavními cíli reformy systému GSP z roku 2012 bylo více se zaměřit na země, které potřebují pomoc, tedy nejméně rozvinuté země a další země s nízkými a nižšími příjmy, dále prosazovat hlavní zásady udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných, posilovat stabilitu a předvídatelnost a upevnit jistotu na straně podniků;

H.  vzhledem k tomu, že existuje několik mezinárodních úmluv, pokynů a pravidel, jejichž cílem je bránit porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že zejména země zvýhodněné v rámci systému GSP mají povinnost se těmito pokyny řídit a vytvářet odpovídající právní a hospodářské podmínky pro působení podniků a jejich začlenění do globálních dodavatelských řetězců;

I.  vzhledem k tomu, že EU by měla ještě účinněji reagovat na sociální a environmentální dumping a nekalou soutěž i nekalé obchodní praktiky a kromě toho rovněž zajistit rovné podmínky;

J.  vzhledem k tomu, že vývozní zpracovatelské zóny jsou v několika zemích vyňaty z vnitrostátních pracovněprávních předpisů, což stojí v cestě plnému využívání práva podílet se na činnosti odborových organizací nebo předkládat zákonné opravné prostředky; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je v rozporu se základními normami MOP a mohla by vést k dalším negativním dopadům na lidská práva;

K.  vzhledem k tomu, že v článku 8 SFEU je pevně zakotvena rovnost žen a mužů ve všech politikách EU; vzhledem k tomu, že dohody o obchodu a investicích mají vzhledem ke strukturální nerovnosti mezi ženami a muži zpravidla různý dopad na obě pohlaví; vzhledem k tomu, že podle MOP se v roce 2012 oběťmi nucené práce na celém světě stalo 21 milionů osob, z nichž bylo 55 % žen a dívek, a že u 90 % této skupiny lidí se tak dělo v soukromém sektoru;

L.  vzhledem k tomu, že čl. 19 odst. 6 nařízení o GSP vyžaduje, aby Komise zohlednila „všechny významné informace“ při určování toho, zda země zvýhodněné v rámci systému GSP řádně dodržují své závazky v oblasti lidských práv, včetně informací poskytnutých občanskou společností; vzhledem k tomu, že zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů do provádění systému GSP může posílit legitimitu a účinnost společné obchodní politiky EU;

M.  vzhledem k tomu, že nařízení o GSP umožňuje EU pozastavit preferenční režimy v nejzávažnějších případech porušování lidských práv na základě ustanovení kapitoly V, čl. 19, odst. 1, písm. a) nařízení o GSP, které stanoví, že preferenční zacházení může být dočasně zrušeno z řady důvodů, včetně závažného a systematického porušování zásad stanovených v úmluvách uvedených v části A přílohy VIII;

N.  vzhledem k tomu, že Evropská komise zahájila šetření týkající se Kambodže a připravuje zahájení šetření Myanmaru / Barmy týkající se porušování lidských práv v rámci případného vyřazení z režimu „Vše kromě zbraní“;

Hlavní závěry a doporučení

1.  vítá hodnocení v polovině období, které je zaměřené na uplatňování stávajícího nařízení o GSP a hodnotí pravděpodobnost dosažení cílů, které v něm byly stanoveny; vítá skutečnost, že díky novému nařízení došlo k nárůstu vývozu ze zemí zvýhodněných v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ a režimu GSP+, což je významný příspěvek k vymýcení chudoby;

2.  s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 vstoupilo na území EU v rámci systému GSP dovezené zboží v hodnotě 62,6 miliardy EUR (stoupající tendence), které lze rozčlenit takto: 31,6 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci standardního systému GSP, přibližně 7,5 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ a 23,5 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ (údaje Eurostatu ze září 2017);

3.  připomíná, že systém GSP pomáhá průmyslu rozvojových zemí překonat obtíže, s nimiž se tyto země potýkají na vývozních trzích v důsledku vysokých počátečních nákladů; připomíná, že účelem systému GSP je v souladu s cíli UNCTAD zvýšit příjmy z vývozu, podpořit industrializaci rozvojových zemí, a tedy i nejméně rozvinutých zemí, urychlit jejich růst a v konečném důsledku odstranit chudobu;

4.  připomíná, že režim GSP+ je klíčovým nástrojem obchodní politiky EU, který poskytuje lepší přístup na trh a je doplněn striktním monitorovacím mechanismem s cílem prosazovat lidská a pracovní práva, ochranu životního prostředí a řádnou správu věcí veřejných v rozvojových zemích ve zranitelném postavení;

5.  konstatuje, že současné nařízení o GSP je v platnosti po dobu tří let od zahájení procesu hodnocení v polovině období, které již identifikovalo prvky, jejichž reformu je třeba v rámci příštího nařízení o GSP zvážit; vítá doporučení obsažená v závěrečné zprávě o hodnocení v polovině období;

6.  zdůrazňuje, že systém GSP jako součást obchodní politiky EU musí vycházet ze zásad vnější politiky Unie (účinnost, transparentnost a hodnoty), jak je stanoveno v článku 21 SEU; zdůrazňuje, že článek 208 SFEU zavádí zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a jako hlavní cíl stanoví vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že sdělení Komise „Obchod pro všechny“ tyto zásady potvrzuje;

7.  uznává, že režim GSP+ hraje důležitou roli při prosazování mezinárodních pracovních práv, lidských práv, řádné správy věcí veřejných a norem ochrany životního prostředí ve zvýhodněných zemích, a to nejen tím, že jim poskytuje pobídky k dodržování těchto norem, ale také tím, že udržuje platformu pro pravidelný dialog v oblastech, na které se vztahují dané úmluvy, a podporuje zapojení do zásadních reforem;

8.  uznává, že systém GSP znamená pro země zvýhodněné v jeho rámci i pro EU hospodářský přínos, neboť došlo ke zvýšení vývozu do EU a zvýšila se míra využívání preferencí zeměmi zvýhodněných v rámci režimů „Vše kromě zbraní“ a GSP+; naléhavě vyzývá EU, aby usilovala o zvyšování povědomí o pravidlech systému GSP v zemích zvýhodněných v jeho rámci s cílem podpořit ještě účinnější využívání tohoto systému; žádá Komisi, aby posoudila rozdělení zisku ve vztahu k systému GSP vzhledem k dostupnosti údajů, bude-li to možné; bere na vědomí, že v některých případech měly zvýšený vývoz a hospodářské příležitosti rovněž nezamýšlený nepřímý negativní účinek na lidská práva a společenský rozvoj, který vedl například k zabírání půdy či nedostatečnému dodržování pracovních práv; zdůrazňuje proto, že obchodní preference musí být následovány reformami a prováděním mezinárodních úmluv s cílem předejít možnosti, že programy GSP povedou ke zvýšení úrovně environmentálního a sociálního dumpingu;

9.  vítá zjednodušený mechanismus vstupu do systému GSP+, aby se stal atraktivnější pro země, které jsou zvýhodněny v rámci systému GSP; zdůrazňuje skutečnost, že mnohé kandidátské země pro režim GSP+ ratifikovaly několik mezinárodních úmluv nezbytných pro přijetí do režimu GSP+; zdůrazňuje, že lepší, soustavné a systematické sledování procesu provádění má zásadní význam a lze jej dosáhnout posílením spolupráce mezi všemi aktéry s cílem zlepšit shromažďování informací a důkladnou analýzu tím, že budou využity veškeré dostupné informace a zdroje, jako jsou zprávy mezinárodních monitorovacích orgánů, včetně OSN, MOP, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jakož i přímým zapojením občanské společnosti a sociálních partnerů do tohoto procesu; zdůrazňuje, že je to nezbytné pro to, aby byl prostřednictvím účinného provádění 27 úmluv využit plný potenciál režimu GSP+ ke zlepšení situace v oblasti práv pracovníků, prosazování rovnosti žen a mužů a odstranění dětské a nucené práce;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby se během jednání se zeměmi zvýhodněnými v rámci režimu GSP+ a prostřednictvím intenzivnějšího zapojení EBA zabývala problémem zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost, a ochranou ohrožených ochránců lidských práv, neboť tyto otázky přímo souvisejí se závazky vyplývajícími z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a příslušných ustanovení základních úmluv MOP, a to v souladu se sdělením Komise „ Obchod pro všechny“; dále žádá Komisi, aby přezkoumala další možnosti strukturované, formální a nezávislé účasti občanské společnosti, zástupců odborů a soukromého sektoru, které by mohly sloužit jako možné cesty k posílení procesu monitorování;

11.  zdůrazňuje, že systém GSP celkově vytváří pobídky k ratifikaci mezinárodních úmluv, a tím vytváří lepší rámec pro pokrok; zdůrazňuje význam zavádění dalších důkladných opatření k zajištění pozitivního vlivu GSP na vývoj v oblasti životního prostředí; doporučuje, aby byla Pařížská dohoda přidána na seznam 27 hlavních mezinárodních úmluv, které musí země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ dodržovat; zdůrazňuje, že je zapotřebí ještě mnoho učinit, aby bylo ve zvýhodněných zemích dosaženo modelu udržitelného rozvoje;

12.  uznává pokrok dosažený v oblasti účinného provádění prostřednictvím zvýšeného monitorování a dialogu mezi EU a zvýhodněnými zeměmi, zejména při monitorování provádění 27 hlavních úmluv; zdůrazňuje potřebu další koordinace mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ,) delegacemi Unie, diplomatickými misemi členských států, vládami zvýhodněných zemí, mezinárodními organizacemi, podniky, sociálními partnery a občanskou společností s cílem zlepšit shromažďování informací a poskytovat podrobnější analýzu monitorování; doporučuje co největší transparentnost a intenzivnější komunikaci mezi spolunormotvůrci a zúčastněnými stranami v procesu vyřazování ze systému GSP, zejména v průběhu šetření prováděného Komisí;

13.  uznává, že ratifikace a pokrok v oblasti účinného provádění příslušných úmluv jsou důležitými referenčními hodnotami k dosažení nezbytného pokroku v rámci tohoto systému; žádá Komisi, aby zajistila, aby opatření přijatá za účelem sledování účinného provádění úmluv zvýhodněnými zeměmi byla plně v souladu se strategickými dokumenty pro jednotlivé země s cílem zajistit soudržnost a začleňování lidských práv do obchodní politiky;

14.  zdůrazňuje potřebu neustálé angažovanosti a dalšího zvyšování transparentnosti při monitorování režimu GSP+, přičemž je nutné zajistit, aby EU mohla v rámci dialogu se zvýhodněnými zeměmi plně využít svého vlivu, zejména pokud jde o hodnocení výsledků; vyzývá Komisi, aby v této oblasti a v oblasti dialogu se zvýhodněnými zeměmi zvážila další kroky s cílem zvýšit transparentnost, dohled a účinnost systému;

15.  domnívá se, že každé rozhodnutí o pozastavení preferencí musí být zcela v souladu s obecným cílem zmírňování chudoby, a zdůrazňuje, že akty sekundárního práva EU musí být navrženy a vykládány v souladu s primárním právem EU a obecnými zásadami práva EU v tomto ohledu; zdůrazňuje proto, že je třeba zachovat současný cílený přístup ke zrušení preferencí a zajistit, aby toto zrušení bylo omezeno na konkrétní odvětví a koncipováno tak, aby se minimalizovaly negativní dopady na místní obyvatelstvo; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby využívala možností postupného odebírání obchodních preferencí nebo jiných časově omezených opatření k jejich odejmutí; zdůrazňuje konečně, že odebrání obchodních preferencí by mělo být vnímáno jako krajní opatření, jež se použije pouze tehdy, vyskytnou-li se závažné nedostatky v účinném provádění mezinárodních úmluv a zvýhodněná země projeví jasnou neochotu a nezájem tyto nedostatky řešit; současně zdůrazňuje podmínečnou povahu systémů a skutečnost, že by tato podmíněnost měla být využita k zachování důvěryhodnosti každého systému a k zajištění opatření v případech závažného a systematického porušování úmluv;

16.  vítá nedávná rozhodnutí Komise o zahájení postupu odnětí preferencí v rámci systému EBA Kambodži a vyslání mimořádné mise EU na vysoké úrovni do Myanmaru v reakci na situaci v oblasti lidských práv v obou zemích; očekává, že Komise bude Parlament průběžně a důkladně informovat a zapojovat do dalších kroků, včetně pozastavení preferencí;

17.  konstatuje, že počet zvýhodněných zemí se výrazně snížil v důsledku reformy kritérií způsobilosti, což spolu s odstupňováním výrobků vedlo k celkovému poklesu objemu dovozu ze zemí GSP do EU; uznává, že tyto reformy umožňují zaměřit preference na země, které to nejvíce potřebují; žádá Komisi, aby při posuzování dopadu příštího nařízení zajistila soulad a soudržnost mezi systémem GSP a režimy dohod o volném obchodu, a zachovala tak ústřední úlohu systému GSP pro rozvojové země v obchodní politice EU; v této souvislosti konstatuje, že země zvýhodněné v rámci režimu EBA čelí zvýšenému konkurenčnímu tlaku zemí, které uzavřely dohody o volném obchodu s EU; dále konstatuje, že na některé země, které byly dříve v rámci režimu GSP+ sledovány, se nyní vztahují dohody o volném obchodu obsahující kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, které by měly být účinné a vymahatelné;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že systém GSP, zejména v případě 29 zemí EBA, nevedl k žádné změně, a v některých případech způsobil zhoršení jejich profilů diverzifikace vývozu na úrovni výrobků; dále vyjadřuje politování nad tím, že dostatečně nepřispěl k hospodářské diverzifikaci; požaduje přijetí dalších opatření s cílem zvýšit diverzifikaci vývozu ze zemí GSP; vyjadřuje politování nad tím, že diverzifikace mezi zvýhodněnými zeměmi byla zřejmě narušena v důsledku odstranění možnosti kumulace se zeměmi, které byly ze systému GSP vyloučeny, neboť již nemohou déle využívat pravidel původu pro země zvýhodněné v rámci systému GSP; důrazně požaduje opětovné zavedení této možnosti, zejména pro nejzranitelnější země; bere na vědomí významný pokles diverzifikace vývozu u zemí zvýhodněných v rámci standardního systému GSP na všech odvětvových úrovních; vyzývá dále Komisi, aby zvážila další možnost úpravy a rozšíření seznamu výrobků, které mají být zahrnuty do nařízení, pokud jde o polotovary a hotové výrobky, a aby v případě potřeby zmírnila pravidla původu pro nejzranitelnější země; vybízí dále země zvýhodněné v rámci systému GSP, aby zavedly účinná opatření zaměřená na diverzifikaci výrobků; v tomto smyslu zdůrazňuje potřebu vytvořit přístup ke znalostem a technologiím s cílem diverzifikovat výrobky, aby se vývozy mohly v celosvětové konkurenci udržet, zejména v Evropě;

19.  vyzývá země zvýhodněné v rámci systému GSP, aby zavedly a účinně prováděly právní opatření na ochranu duševního vlastnictví;

20.  vítá skutečnost, že míra využívání preferencí pro země zvýhodněné v rámci režimu EBA je vysoká; zdůrazňuje význam budování kapacit ve zvýhodněných zemích, aby mohly mít ze systému co největší prospěch; požaduje, aby opatření v rámci iniciativy pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade) byla v tomto ohledu účinněji využívána; domnívá se, že by mělo být zváženo zahrnutí služeb do příštího nařízení o GSP s cílem dále podporovat zvýšenou diverzifikaci; v této souvislosti dále zdůrazňuje význam mezipodnikového přístupu; požaduje zřízení odvětvových, mnohostranných platforem a online nástrojů, které by spojovaly vývozní podniky ze zemí zvýhodněných v rámci systému GSP, dovozní podniky v EU a potenciální nové podniky na obou stranách – ty, které v současné době nevyvážejí ani nedovážejí –, s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a zvyšovat povědomí o pravidlech, podmínkách a hospodářských perspektivách, které systém GSP nabízí;

21.  vítá uzavření prvního šetření ohledně ochranných opatření podle tohoto nařízení a domnívá se, že by se tímto ustanovením měla zajistit ochrana finančních, hospodářských, sociálních a environmentálních zájmů EU; zdůrazňuje, že při poskytování preferencí pro citlivé výrobky je třeba umožnit, aby jim bylo poskytnuto zvláštní zacházení, aby se zabránilo ohrožení určitých odvětví;

22.  zdůrazňuje, že na všechny části území zvýhodněných zemí, včetně vývozních zpracovatelských zón, se vztahuje režim a závazky vyplývající z ratifikace příslušných úmluv; naléhavě vyzývá zvýhodněné země, aby účinně zavedly pracovní normy, a naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala porušováním norem MOP, včetně kolektivního vyjednávání a svobody sdružování ve vývozních zpracovatelských zónách v současných nebo potenciálních zvýhodněných zemích, a aby zajistila odstranění veškerých výjimek; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnosti, jak zajistit, aby výrobky z vývozních zpracovatelských zón nespadaly do systému preferencí, pokud jsou vyňaty z vnitrostátních právních předpisů a v rozporu s příslušnými mezinárodními úmluvami;

23.  zdůrazňuje, že systém GSP zvýšil dynamiku podnikového sektoru, do jisté míry přispěl k posílení ekonomického postavení žen a podpořil zvýšení jejich podílu mezi výdělečně činným obyvatelstvem, zejména v průmyslových odvětvích zemí vývozu, které obchodují s EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité vytvořit pro ženy vhodné podnikatelské prostředí, aby mohly těchto nových dovedností a zkušeností využít a v rámci podnikových struktur postupovat na vyšší pozice nebo být schopny založit vlastní nové podniky; konstatuje nicméně, že ženy jsou i nadále diskriminovány, a je znepokojen pracovními podmínkami žen, zejména v textilním a oděvním průmyslu; připomíná usnesení Parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl(16) a vyzývá Komisi, aby na něj navázala;

24.  vítá vliv GSP na zavádění čistších a bezpečnějších technologií a na dobrovolné iniciativy v oblasti sociální odpovědnosti podniků, což má přímý pozitivní dopad na pracovníky a životní prostředí; zastává názor, že by měla být plánována opatření na další podporu a spolehlivé posouzení tohoto rozvoje; uznává, že je v této souvislosti třeba nalézt správnou rovnováhu mezi regulačními a dobrovolnými opatřeními v oblasti náležité péče podniků, a vyzývá Komisi, aby hledala způsoby, jak stanovit povinnosti náležité péče;

25.  domnívá se, že by EU měla zajistit soudržnost politik tím, že bude další mezinárodní aktéry, jako jsou nadnárodní společnosti, pobízet k plné účasti na zlepšování lidských a sociálních práv a environmentálních norem na celém světě, mimo jiné i stanovením požadavků pro hospodářské subjekty, aby zavedly postupy náležité péče v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vybízí Komisi, aby se ujala vedení s cíle zajistit dodržování lidských a pracovních práv v celosvětových hodnotových řetězcích a aby vypracovala o realizaci usnesení Parlamentu z roku 2016 o provádění jeho doporučení týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků, včetně jeho výzvy k zahrnutí sociální odpovědnosti podniků do tohoto nařízení a k reformě pravidel WTO tak, aby obsahovala požadavky na opatření týkající se náležité péče a transparentnosti v dodavatelském řetězci vycházející z obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

26.  připomíná, že EU musí v zájmu zajištění souladu s politikami dalších mezinárodních aktérů, například nadnárodních společností, vybízet k plnému zapojení v zájmu dodržování lidských práv, práv dítěte, sociálních práv, environmentálních práv a veřejného zdraví ve světě; vyzývá EU, aby v celosvětových hodnotových řetězcích, tedy v celém dodavatelském řetězci, zajistila dodržování lidských práv v pracovněprávní oblasti;

27.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s příštím nařízením o GSP přezkoumala možnost zavedení dodatečných celních preferencí pro výrobky, které jsou prokazatelně vyráběny udržitelným způsobem; domnívá se, že by zboží mělo podléhat dobrovolné certifikaci udržitelného způsobu výroby a při jeho dovozu do EU by měly být předkládány odpovídající doklady;

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 13.

(3)

Úř. věst. C 55, 12.2.2016, s. 112.

(4)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/october/tradoc_157434.pdf

(5)

COM(2018)0665.

(6)

SWD(2018)0430.

(7)

COM(2016)0029.

(8)

COM(2018)0036.

(9)

https://www.ombudsman.europa.eu/cs/decision/en/64308

(10)

Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 19.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0515.

(12)

Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 100.

(13)

Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 100.

(14)

Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 33.

(15)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/organes/conf_pres_groupes/proces_verbal/2002/12-12/CPG_PV(2002)12-12(ANN01)_EN.doc

(16)

Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 100.


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (22.1.2019)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k provádění nařízení (EU) č. 978/2012 o systému všeobecných celních preferencí

(2018/2107(INI))

Zpravodaj: Pier Antonio Panzeri

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) je stanovena povinnost EU dbát na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi její vnější činnosti, včetně obchodní politiky a politiky v oblasti lidských práv, a vzájemně tak posilovat jejich potenciální účinnost; vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 5 SEU stanoví, že Unie mimo jiné přispívá k udržitelnému rozvoji, vymýcení chudoby a ochraně lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že obchodní politika EU musí napomáhat prosazovat hodnoty, o něž se Unie zasazuje a které jsou stanoveny v článku 2 SEU, a přispívat k prosazování cílů uvedených v článku 21 SEU, včetně upevnění demokracie a právního státu, dodržování lidských práv, základních práv a svobod, rovnosti, úcty k lidské důstojnosti a ochrany životního prostředí a sociálních práv; vzhledem k tomu, že systém všeobecných celních preferencí (GSP) a systémy GSP+ a „Vše kromě zbraní“ (EBA) mohou být nezbytnými nástroji, které umožní tyto hodnoty dodržovat, a vzhledem k tomu, že je důležité, aby byly účinně prováděny a monitorovány;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(1) navrhl tato opatření: zavedení sociální odpovědnosti podniků do nařízení o systému všeobecných celních preferencí (dále jen „nařízení“), zajištění dodržování lidských a pracovních práv ze strany nadnárodních korporací a reformu pravidel WTO za účelem zavedení náležité péče v dodavatelském řetězci a požadavků na jeho transparentnost na základě obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že systém GSP se stal nástrojem politického vlivu uplatňovaného Evropskou unií a jejími členskými státy s cílem získat podporu třetích zemí pro různé aspekty jejich mezinárodních agend; vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla prosazovat různé obchodní modely založené na rovnosti mezi partnery;

1.  trvá na tom, že systém GSP se ukázal být důležitým nástrojem podpory a ochrany základních lidských práv a zásad udržitelného rozvoje; vítá skutečnost, že byla uznána potřeba posílit transparentnost a odpovědnost prostřednictvím smysluplné účasti občanské společnosti a dalších aktérů, jako jsou sociální partneři, Parlament a Rada, na monitorování účinného provádění závazků v oblasti lidských práv stanovených v rámci systému GSP+; vyzývá k vytvoření strukturovaného mechanismu monitorování s cílem zajistit dodržování příslušných úmluv v rámci GSP, jenž by se měl uplatňovat také na obecný režim GSP a systém EBA; vyzývá Komisi, aby zvážila zřízení trvalejších struktur pro zapojení občanské společnosti, např. společných komisí dohledu nebo domácích poradních skupin, jichž by se účastnili zástupci místní občanské společnosti, obránci lidských práv a zástupci odborů;

2.  připomíná význam trvalé spolupráce s relevantními mezinárodními organizacemi a monitorovacími orgány zřízenými podle příslušných úmluv, jako jsou ty v rámci Mezinárodní organizace práce (MOP), OECD a OSN, a podpory místních organizací občanské společnosti, které hrají úlohu při obraně zájmů marginalizovaných komunit, včetně osob se zdravotním postižením;

3.  zdůrazňuje, že monitorování a hodnocení systému GSP+ by mělo zohledňovat zprávy mezinárodních monitorovacích orgánů, např. OSN, MOP a mezinárodních nevládních organizací, a jejich doporučení pro jednotlivé země v rámci každé úmluvy, a jeho cílem by mělo být zjistit, zda je nařízení prováděno účinně;

4.  vyjadřuje politování nad skutečností, že hodnotící tabulky používané pro monitorování zemí zvýhodněných v rámci systému GSP+ zůstávají důvěrné; vyzývá Komisi, aby hodnocení způsobilosti pro systém GSP+ a hodnotící tabulky zveřejňovala, a posílila tak transparentnost systému a dohled nad ním;

5.  uznává, že GSP+ hraje důležitou roli při prosazování mezinárodních pracovních práv, lidských práv, řádné správy věcí veřejných a norem ochrany životního prostředí ve zvýhodněných zemích, a to nejen tím, že jim poskytuje pobídky k dodržování těchto norem, ale také tím, že vytváří platformu pro pravidelný dialog v oblastech, na které se vztahují úmluvy, a podporuje zapojení do zásadních reforem;

6.  připomíná potenciál systému GSP+, pokud jde o zlepšení situace v oblasti lidských práv, udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných, včetně práv pracovníků, zrušení dětské práce a nucené práce, prosazování rovnosti žen a mužů, omezeného používání trestu smrti v souladu se všemi povinnostmi stanovenými v mezinárodních úmluvách, občanských a politických práv, svobody náboženského vyznání a svobody projevu a ochrany životního prostředí; připomíná, že plného potenciálu tohoto systému lze dosáhnout jedině tehdy, pokud budou zlepšeny požadavky na podávání zpráv a mechanismy monitorování účinného provádění povinností plynoucích z příslušných 27 úmluv, jež jsou vyžadovány pro udělení obchodních preferencí podle GSP+, a pobídka obchodních preferencí bude doprovázena dalšími podpůrnými opatřeními vycházejícími z veškerých informací, jež jsou nutné k posouzení dodržování závazných závazků; zdůrazňuje, že je nutné provést na základě konzultací s občanskou společností posouzení dopadu na lidská a pracovní práva;

7.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila svou spolupráci se zvýhodněnými zeměmi, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ,) delegacemi EU, diplomatickými misemi členských států, mezinárodními organizacemi, podniky, sociálními partnery a občanskou společností s cílem zlepšit své shromažďování informací a prohloubit analýzu monitorování za účelem umožnění jasného hodnocení provádění všech aspektů systému;

8.  požaduje, aby byla Úmluva MOP č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu zařazena mezi základní závazné úmluvy, které podmiňují udělení obchodních preferencí;

9.  zdůrazňuje, že pokroku, jehož bylo v mnoha zvýhodněných zemích dosaženo na legislativní úrovni, doposud neodpovídá pokrok na úrovni provádění;

10.  zdůrazňuje, že zapojení organizací občanské společnosti na místní úrovni má zásadní význam pro účinné prosazování zájmů, a vyzývá Komisi, aby v rámci hodnotících tabulek a jednání o GSP+ objektivně a srovnatelným způsobem prověřila zmenšující se prostor pro občanskou společnost a zabývala se hrozbami, jimž čelí nezávislé odbory, riziky a hrozbami týkajícími se obránců lidských práv a překážkami, které brání čerpání finančních prostředků EU ze strany nevládních organizací, neboť tyto otázky přímo souvisejí s právními povinnostmi vyplývajícími z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a příslušných ustanovení základních úmluv MOP; naléhavě žádá Komisi, aby i nadále pokračovala ve financování iniciativ občanské společnosti, které monitorují provádění tohoto systému;

11.  zdůrazňuje, že obránci lidských práv by měli mít možnost plnit své úkoly svobodně a bez překážek a že okolnosti, za nichž pracují, by měly být srovnávány v rámci posuzování souladu s GSP+;

12.  doporučuje, aby byly v rámci přezkumu tohoto nařízení úmluvy, jež jsou v současnosti uvedeny pod systémem GSP+, rozšířeny i na země zvýhodněné v rámci systémů EBA a GSP; opakuje svůj požadavek, aby byl na seznam úmluv, jejichž přijetí je nezbytné pro získání statusu GSP+, zařazen Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

13.  připomíná, že v zájmu posouzení účinného provádění těchto 27 mezinárodních úmluv je důležité stanovit jasné referenční hodnoty související s problémy a nedostatky každé země a tyto referenční hodnoty podle potřeby systematicky zařazovat do strategických dokumentů pro jednotlivé země týkajících se lidských práv s cílem zajistit soudržnost politiky;

14.  vyzývá ke zřízení nezávislého mechanismu a orgánu pro vyřizování stížností v rámci systému GSP, jenž by všem zúčastněným stranám, včetně místních zainteresovaných subjektů, umožňoval, aby předkládaly stížnosti týkající se údajného porušování pracovních a lidských práv ze strany států nebo korporací využívajících obchodních preferencí podle tohoto nařízení;

15.  vyzývá Komisi, aby se zabývala pracovními normami, včetně kolektivního vyjednávání a svobody sdružování, ve vývozních zpracovatelských zónách nacházejících se ve stávajících nebo potenciálních zvýhodněných zemích; dále Komisi vyzývá, aby zajistila, že ze systému ochrany pracovních práv ve vývozních zpracovatelských zónách budou odstraněny výjimky, a aby s dotčenými partnerskými zeměmi vypracovala dlouhodobý plán;

16.  vyjadřuje znepokojení nad zprávami, že systém GSP+ přispívá k zabírání půdy a dalšímu porušování lidských práv; vyzývá Komisi, aby tyto negativní důsledky účinně řešila a aby zajistila zavedení odpovídajících opatření k jejich zmírnění a nápravě;

17.  podporuje myšlenku, aby byla v rámci systému EBA posílena spolupráce s nejméně rozvinutými zeměmi, pokud jde o prevenci a řešení případů závažného a systematického porušování lidských práv; v této souvislosti vyzývá k rozšíření vyhodnocovacího systému EBA; domnívá se, že hrozba odnětí obchodních preferencí musí být provázena vhodnými politickými iniciativami a pomocí, aby bylo zajištěno, že zvýhodněné země budou skutečně dodržovat mezinárodní závazky v oblasti lidských práv;

18.  domnívá se, že jakékoli rozhodnutí o pozastavení preferencí musí být v plném souladu se zastřešujícím cílem zmírnění chudoby, a že pokud je jako metoda zvoleno částečné pozastavení, mělo by být toto opatření navrženo takovým způsobem, aby minimalizovalo negativní dopady na místní obyvatelstvo; zdůrazňuje, že odebrání obchodních preferencí by mělo být vnímáno jako krajní opatření, jež se použije pouze tehdy, vyskytnou-li se závažné nedostatky v účinném provádění mezinárodních úmluv a země zvýhodněná v rámci systému EBA projeví jasnou neochotu a nezájem tyto nedostatky řešit;

19.  vítá nedávná rozhodnutí Komise o zahájení postupu odnětí preferencí v rámci systému EBA Kambodži a vyslání mimořádné mise EU na vysoké úrovni do Myanmaru v reakci na situaci v oblasti lidských práv v obou zemích; očekává, že Komise bude Parlament průběžně a důkladně informovat a zapojovat do dalších kroků, včetně pozastavení preferencí;

20.  domnívá se, že by EU měla zajistit soudržnost politik tím, že bude další mezinárodní aktéry, jako jsou nadnárodní společnosti, pobízet k plné účasti na zlepšování lidských a sociálních práv a environmentálních norem na celém světě, mimo jiné i stanovením požadavků pro hospodářské subjekty, aby zavedly postupy náležité péče v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vybízí Komisi, aby se ujala vedení s cíle zajistit dodržování lidských a pracovních práv v celosvětových hodnotových řetězcích a aby vypracovala o realizaci usnesení Parlamentu z roku 2016 o provádění jeho doporučení týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků, včetně jeho výzvy k zahrnutí sociální odpovědnosti podniků do tohoto nařízení a k reformě pravidel WTO tak, aby obsahovala požadavky na opatření týkající se náležité péče a transparentnosti v dodavatelském řetězci vycházející z obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

21.  vyzývá Komisi, aby zřídila interinstitucionální pracovní skupinu pro podnikání a lidská práva a bezodkladně zahájila práci na právních předpisech EU týkajících se povinné náležité péče;

22.  vyzývá Komisi, aby v novém nařízení po roce 2023 upravila standardní systémy GSP a EBA s cílem povolit zařazení společností, které jsou odpovědné za závažné porušování lidských práv a chtějí vyvážet do EU, na černou listinu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

2

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Klaus Buchner, James Carver, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Wajid Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Alyn Smith, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Dubravka Šuica, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Geoffrey Van Orden, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Doru-Claudian Frunzulică, Elisabetta Gardini, Rebecca Harms, Patricia Lalonde, Juan Fernando López Aguilar, Antonio López-Istúriz White, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Janusz Zemke, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Norbert Erdős, Axel Voss, Martina Werner

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

50

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Ilhan Kyuchyuk, Patricia Lalonde, Jozo Radoš, Ivo Vajgl

ECR

Amjad Bashir, Ryszard Antoni Legutko, Charles Tannock, Anders Primdahl Vistisen

EFDD

Aymeric Chauprade

PPE

Asim Ademov, Michèle Alliot-Marie, Arnaud Danjean, Norbert Erdős, Michael Gahler, Elisabetta Gardini, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Ramona Nicole Mănescu, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Dubravka Šuica, László Tőkés, Axel Voss, Željana Zovko

S&D

Francisco Assis, Goffredo Maria Bettini, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Doru-Claudian Frunzulică, Wajid Khan, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Martina Werner, Janusz Zemke

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Rebecca Harms, Barbara Lochbihler, Alyn Smith, Jordi Solé, Bodil Valero

2

-

EFDD

James Carver

NI

Georgios Epitideios

6

0

ECR

Geoffrey Van Orden

ENF

Mario Borghezio

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Marie-Christine Vergiat

NI

Dobromir Sośnierz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 19.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (24.1.2019)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k provádění nařízení (EU) č. 978/2012 o systému všeobecných celních preferencí

(2018/2107(INI))

Zpravodaj: Frank Engel

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.   vítá hodnocení všeobecného systému preferencí (GSP) EU v polovině období, které provedla Komise; vítá skutečnost, že díky novému nařízení došlo k nárůstu vývozu ze zemí zvýhodněných v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ (EBA) a režimu GSP+, což je významný příspěvek k vymýcení chudoby;

2.  zdůrazňuje, že obchodní politika EU musí vycházet ze zásad vnější politiky Unie (účinnost, transparentnost a hodnoty), přičemž článek 208 SFEU zavádí zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a jako hlavní cíl stanovuje vymýcení chudoby;

3.   s uspokojením konstatuje, že v roce 2016 vstoupilo na území EU v rámci systému GSP dovezené zboží v hodnotě 62,6 miliardy EUR (stoupající tendence), které lze rozčlenit takto: 31,6 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci standardního systému GSP, přibližně 7,5 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ a 23,5 miliardy EUR ze zemí zvýhodněných v rámci režimu EBA (údaje Eurostatu ze září 2017);

4.  připomíná, že systém GSP pomáhá průmyslu rozvojových zemí překonat obtíže, s nimiž se tyto země potýkají na vývozních trzích v důsledku vysokých počátečních nákladů; připomíná, že v souladu s cíli Konference OSN o obchodu a rozvoji je cílem systému SPG zvýšit příjmy z vývozu a podpořit industrializaci rozvojových zemí, tedy i nejméně rozvinutých zemí, urychlit jejich růst a v konečném důsledku vymýtit chudobu;

5.  připomíná, že systém GSP+ je klíčovým nástrojem obchodní politiky EU, který poskytuje lepší přístup na trh a je doplněn striktním monitorovacím mechanismem s cílem prosazovat lidská a pracovní práva, ochranu životního prostředí a řádnou veřejnou správu ve zranitelných rozvojových zemích;

6.  vítá skutečnost, že míra využívání preferencí pro země zvýhodněné v rámci režimu EBA je vysoká; připomíná, že přístup na trh sám o sobě nestačí k omezení chudoby a nerovností v nejméně rozvinutých zemích; zdůrazňuje proto, že má-li být režim EBA účinnější, měl by být doplněn o rozvojovou pomoc i o pomoc související s obchodem a o budování kapacit; konstatuje zejména, že je třeba vyvinout větší úsilí a v rámci režimu EBA řešit otázky, jako je zabírání půdy nebo zhoršování stavu životního prostředí;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že podle hodnocení v polovině období má systém GSP pouze omezený dopad na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí; se znepokojením zejména konstatuje, že výroba textilu a oblečení, které jsou hlavními dováženými výrobky v rámci GSP, a obchod s nimi, urychlily ve zvýhodněných zemích zhoršování stavu životního prostředí, neboť zde neexistují vhodné mechanismy pro ochranu životního prostředí a nakládání s odpady(1); očekává, že přezkum systému GSP v polovině období dále podnítí obchodní partnery EU k přijetí vyšších sociálních, pracovních a environmentálních norem, čehož může být dosaženo prostřednictvím pobídek, jako jsou dodatečné celní preference na výrobky vyráběné udržitelným způsobem;

8.  bere na vědomí hodnocení, podle kterého režim GSP většinou přispěl k sociálnímu rozvoji a ke zlepšení situace v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o zaměstnanost žen, základní práva a pracovní práva, dodržování norem v oblasti životního prostředí, provádění postupů řádné veřejné správy, včetně boje proti drogám, korupci, praní peněz a terorismu, a ratifikaci základních úmluv MOP; naléhavě žádá Komisi, aby zintenzivnila dialog s partnerskými zeměmi v těchto otázkách s cílem zajistit trvalý pokrok;

9.  připomíná nicméně, že systém GSP je režim založený na pobídkách, který, má-li být efektivní, musí být využíván jednotným způsobem; vyjadřuje politování nad tím, že vyšetřování údajného porušování požadavků nebyla zahájena jednotně nebo včas; domnívá se, že v případě závažného a systematického porušování základních práv by mělo být důsledně a účinně využíváno dočasného odnětí celních preferencí; zdůrazňuje význam trvalého zapojení a sledování, jakož i větší účasti občanské společnosti na těchto procesech;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti s údajným porušováním lidských nebo pracovních práv v rámci požadavků režimu GSP postupovala rychleji a rozhodněji; vyzývá k vytvoření mechanismu, který by mohli využívat jednotlivci nebo skupiny, na které mělo provádění systému GSP negativní dopad;

11.  vyzývá k větší podpoře zemím zvýhodněným v rámci systému GSP+ s cílem zvrátit trend snižující se rozmanitosti produktů; zastává názor, že posílení systému sledování režimu GSP+ spolu se zjištěními monitorovacích orgánů OSN a MOP a informacemi poskytnutými třetími stranami přispěl k tomu, že všechny země zvýhodněné v rámci režimu GSP+ dosahují při plnění 27 úmluv pokroku; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o zvýšení transparentnosti monitorování systému GSP+ Evropskou unií, jehož mechanismus by se měl uplatňovat stejným způsobem na země zvýhodněné v rámci režimů GSP i EBA;

12.  se znepokojením konstatuje, že nebyla zavedena podmíněnost, která by země zvýhodněné v rámci režimů GSP a EBA přiměla k dodržování environmentálních norem a mezinárodních úmluv v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí; domnívá se, že při příští reformě nařízení o systému GSP by měl být aktualizován seznam úmluv o základních lidských a pracovních právech, jakož i zásadách v oblasti životního prostředí a veřejné správy, zejména tím, že na něj bude zařazena nová podmíněnost ratifikací a účinným uplatňováním Pařížské dohody o změně klimatu, a obecněji vyzývá Komisi, aby poskytovala technickou podporu za účelem zlepšení ochrany životního prostředí při provádění každého ze tří režimů GSP;

13.  připomíná, že EU musí v zájmu zajištění souladu s politikami dalších mezinárodních aktérů, například nadnárodních společností, vybízet k plnému zapojení v zájmu dodržování lidských práv, práv dítěte, sociálních práv, environmentálních práv a veřejného zdraví ve světě; vyzývá EU, aby v celosvětových hodnotových řetězcích, tedy v celém dodavatelském řetězci, zajistila dodržování lidských práv v pracovněprávní oblasti;

14.  připomíná, že systém GSP se vztahuje na textilní a oděvní průmysl více než na jiná odvětví, že nízké investiční náklady a využívání pracovníků s nízkou kvalifikací znamená, že tato odvětví jsou významná z pohledu industrializace nejméně rozvinutých zemí a že výroba textilu a oděvů má klíčovou úlohu v emancipaci žen; vyzývá EU, aby vypracovala právně závazný rámec náležité péče pro společnosti a aby na odvětví textilu rozšířila i modely vytvořené v rámci konfliktních minerálů, zejména pokud jde o transparentnost a sledovatelnost;

15.  vyzývá k větší účasti občanské společnosti a rozvojových agentur na procesu sledování;

16.  zdůrazňuje význam budování kapacit ve zvýhodněných zemích s cílem zmírnit na straně nabídky omezení, pokud jde o diverzifikaci a využívání preferencí; vyzývá k tomu, aby byla v tomto ohledu účinněji využívána opatření v rámci programu pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade).

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Mireille D’Ornano, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Bogusław Sonik, Eleni Theocharous, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Stefan Gehrold, Maria Noichl, Judith Sargentini

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20

+

ECR

Eleni Theocharous

GUE/NGL

Marina Albiol Guzmán, Lola Sánchez Caldentey

PPE

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Stefan Gehrold, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Bogusław Sonik, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maria Noichl, Vincent Peillon, Elly Schlein

VERTS/ALE

Maria Heubuch, Judith Sargentini

0

-

 

 

1

0

EFDD

Mireille D’Ornano

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Viz výše zmiňované hodnocení systému GSP v polovině období.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

19.2.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, Daniel Caspary, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Karoline Graswander-Hainz, Heidi Hautala, Nadja Hirsch, France Jamet, Jude Kirton-Darling, Patricia Lalonde, Bernd Lange, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Kārlis Šadurskis, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Ramona Nicole Mănescu, Georg Mayer, Ralph Packet, Bolesław G. Piecha, Fernando Ruas, Lola Sánchez Caldentey, Wim van de Camp, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Malin Björk, Ramón Jáuregui Atondo, Bernd Kölmel, Julia Pitera, Mirja Vehkaperä, Marco Zanni


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

36

+

ALDE

Nadja Hirsch, Patricia Lalonde, Marietje Schaake, Mirja Vehkaperä

ECR

Bernd Kölmel, Emma McClarkin, Ralph Packet, Bolesław G. Piecha

EFDD

Tiziana Beghin

GUE/NGL

Malin Björk, Anne-Marie Mineur, Lola Sánchez Caldentey, Helmut Scholz

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Georges Bach, Wim van de Camp, Daniel Caspary, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Ramona Nicole Mănescu, Sorin Moisă, Julia Pitera, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Fernando Ruas, Kārlis Šadurskis, Jarosław Wałęsa

S&D

Maria Arena, Karoline Graswander-Hainz, Ramón Jáuregui Atondo, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Heidi Hautala

2

-

ENF

France Jamet, Marco Zanni

1

0

ENF

Georg Mayer

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. března 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí