Postup : 2019/0801(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0144/2019

Předložené texty :

A8-0144/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/03/2019 - 11.11

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0213

ZPRÁVA     
PDF 255kWORD 83k
1.3.2019
PE 636.090v02-00 A8-0144/2019

k doporučení Rady o jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky

(05940/2019 – C8‑0050/2019 – 2019/0801(NLE))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Roberto Gualtieri

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS Philipa R. Lana
 PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI PANA PHILIPA R. LANEA Z DOTAZNÍKU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k doporučení Rady o jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky

(05940/2019 – C8‑0050/2019 – 2019/0801(NLE))

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne pondělí 11. února 2019 (05940/2019)(1),

–  s ohledem na čl. 283 odst. 2 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož Evropská rada konzultovala návrh s Parlamentem (C8‑0050/2019),

–  s ohledem na Protokol č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 11.2 uvedeného protokolu,

–  s ohledem na článek 122 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0144/2019),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská rada dopisem ze dne 14. února 2019 konzultovala s Parlamentem jmenování pana Philipa R. Lanea členem Výkonné rady Evropské centrální banky na osmileté funkční období začínající dne 1. června 2019;

B.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 283 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a na zásadu úplné nezávislosti ECB podle článku 130 této smlouvy; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto hodnocení Výboru obdržel životopis i odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán;

C.  vzhledem k tomu, že výbor poté uspořádal dne úterý 26. února 2019 s navrženým kandidátem slyšení, na němž kandidát pronesl úvodní prohlášení a poté odpovídal na otázky členů Výboru;

D.  vzhledem k tomu, že bez ohledu na mnoho žádostí Evropského parlamentu Radě, aby přezkoumala nedostatečně vyvážené zastoupení žen a mužů ve Výkonné radě ECB, nebrala Rada tyto žádosti vážně, požaduje, aby pro příští jmenování byl tento požadavek respektován; vzhledem k tomu, že v odvětví bankovních a finančních služeb jsou ženy na výkonných pozicích nadále nedostatečně zastoupeny; vzhledem k tomu, že všechny unijní i vnitrostátní orgány a instituce by měly provádět konkrétní opatření k zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů;

1.  vydává kladné stanovisko k doporučení Rady jmenovat pana Philipa R. Lanea členem Výkonné rady Evropské centrální banky;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Evropské radě, Radě a vládám členských států.

(1)

Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS Philipa R. Lana

ŽIVOTOPIS: PHILIP RICHARD LANE, leden 2019

Osobní údaje

Datum narození:  27. srpna 1969

Státní občanství:      Irsko

Vzdělání

PhD z ekonomie, Harvardova univerzita, USA, 1995.

A.M. (magisterský titul) z ekonomie, Harvardova univerzita, USA, 1993.

B.A. (Mod.) (Econ.), First Class Honours and Gold Medal (bakalářský titul z ekonomie s nejvyšším vyznamenáním), Trinity College Dublin, Irsko, 1991.

Funkce a tituly

Guvernér Irské centrální banky, 2015–.

Profesor politické ekonomie (Whately Chair), Trinity College

Dublin, 2012–2015.

Profesor mezinárodní makroekonomie, Trinity College

Dublin, 2004–2012.

Docent v oboru ekonomie, Trinity College Dublin,

2000–2004.

Přednášející v oboru ekonomie, Trinity College Dublin, 1997–2000.

Odborný asistent v oboru ekonomie a mezinárodní záležitosti,

Kolumbijská univerzita, New York, USA, 1995–1997.

Vybrané odborné činnosti

Předseda poradního technického výboru (Advisory Technical Committee, ATC) Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), 2017–.

Předseda pracovní skupiny ESRB na vysoké úrovni pro bezpečná aktiva, 2016–2018.

Předseda skupiny pro posuzování ekonomických statistik v irském Ústředním statistickém úřadu, 2016.

Předseda poradního vědeckého výboru (Advisory Scientific Committee, ASC) Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), 2015.

Spolupředseda společné pracovní skupiny ATC-ASC-FSC ESRB pro makroobezřetnostní otázky a strukturální změnu v prostředí nízkých úrokových sazeb, 2015.

Ředitel programu pro mezinárodní makroekonomii a finance, Centrum pro výzkum hospodářské politiky (Centre for Economic Policy Research, CEPR), 2015; výzkumný pracovník CEPR, 2002–; přidružený výzkumný pracovník CEPR, 1997–2001.

Předseda Irish Economics Association (Irské ekonomické sdružení), 2012–2014.

Člen Irské královské akademie, 2007–.

Člen Výboru pro mezinárodní ekonomickou politiku a reformu (Committee on International Economic Policy and Reform, CIEPR), 2012–2015.

Člen Bellagio Group, 2010–2015.

Člen Rady ESRI, 2010–2016.

Zakladatel The Irish Economy Blog, 2008–.

Člen Panelu poradců Rady pro rozpočtovou odpovědnost, Slovensko, 2013–2015.

Člen Národní statistické rady, 2009–2013.

Člen stínové rady ECB, Handelsblatt, 2005–2007.

Mezinárodní výzkumný pracovník v Kiel Institute of World Economics, 2005–.

Člen External Review Committee (finská centrální banka 2004, Evropská centrální

banka 2010/2011, Irská centrální banka 2011/2012, izraelská centrální banka 2012).

Akademický konzultant (hlavní činnosti):

Evropská centrální banka (2006–2007, 2014–2016); Banka pro mezinárodní platby (2015); portugalská centrální banka (2015); Mezinárodní měnový fond (2014); Světová banka (2006–2007, 2011, 2014–2015); singapurská centrální banka (Monetary Authority of Singapore) (2013); Evropská komise (2012–2013); Rada guvernérů Federálního rezervního systému (2013); ministerstvo financí Nového Zélandu (2010–2011); Asijská rozvojová banka (2009–2011);

Společný výbor pro finance a veřejné služby irského parlamentu (2010); OECD (2009–2010); SIEPS (2009–2010); NESC (2009); ESRI-Japonsko (2007–2009);

Sveriges Riksbank (2005–2006); Irská národní rada pro konkurenceschopnost – cenová a mzdová konkurenceschopnost (2004); Kancelář irského předsedy vlády (Taoiseach) (2002).

Občasný právní poradce; občasný řečník na odborných konferencích.

Vybraná vyznamenání, ocenění a granty:

Irská královská akademie: Zlatá medaile za společenské vědy, 2015.

Cena Bhagwati Prize (společně s Gian Maria Milesi-Ferrettim), 2010.

Program ECB Lamfalussy Fellowship, 2004–2005.

Cena Germána Bernácera za měnovou ekonomii, 2001.

Barringtonova cena 1997–1998.

Výzkumná školicí skupina Harvardovy univerzity a MIT (sponzorovaná NSF)

v oblasti pozitivní politické ekonomie, 1994–1995.

Stipendium John F. Kennedy Fund Scholarship, 1994.

Stipendium pro postgraduální studium na Harvardově univerzitě, 1991–1995.

Zlatá medaile, Whateleyho cena a Bastableova ceny za ekonomii, Trinity

College Dublin, 1991. Diplom s nejvyšším vyznamenáním a jeden z nejlepších studentů ve zkouškách v oboru ekonomie.

Stipendium Foundation Scholarship, Trinity College Dublin, 1989. Jeden z nejlepších studentů při zkouškách v rámci stipendia.

Entrance Exhibition (ocenění pro nejlepší studenty prvního ročníku), Trinity College Dublin, 1987.

Granty: Irish Research Council (Irská rada pro výzkum), Institute for New Economic Thinking (Institut pro nové ekonomické myšlení), Fondation Banque de France, NORFACE, Royal Irish Academy (Irská královská akademie)

Akademický profil

Hlavní oblasti výzkumu: mezinárodní makroekonomie; evropská měnová ekonomie; finanční globalizace; cyklické chování fiskální politiky, irská ekonomika.

Publikoval v: Journal of the Statistical and Social Inquiry Society of Ireland, Journal of International Economics, Pacific Economic Review, Fiscal Studies, Scandinavian Journal of Economics, International Journal of Central Banking, National Institute Economic Review, World Economics, Economic and Social Review, Open Economies Review, Journal of International Money and Finance, New Zealand Economic Papers, European Economic Review, Moneda y Credito, World Economy, Journal of Economic Perspectives, International Finance, IMF Economic Review, Nordic Economic Policy Review, American Economic Review, Journal of Money, Credit and Banking, Journal of the Japanese and International Economies, Review of Economics and Statistics, Economic Policy, ,The Economic Journal, Journal of Public Economics, NEER Macroeconomics Annual, Oxford Economic Papers, Canadian Journal of Economics, Journal of Development Economics.


PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI PANA PHILIPA R. LANEA Z DOTAZNÍKU

A.  Osobní a odborný profil

1.  Vyzdvihněte prosím hlavní aspekty svých odborných dovedností v měnové, finanční a obchodní oblasti a hlavní aspekty svých evropských a mezinárodních zkušeností.

Od konce roku 2015 působím jako guvernér Central Bank of Ireland. Kromě své funkce v Radě guvernérů Evropské centrální banky jsem vedl organizaci zhruba 2 000 lidí, která je odpovědná za vnitrostátní funkce centrálního bankovnictví a působí jako příslušný vnitrostátní orgán dohledu nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními společnostmi a zároveň je regulátorem cenných papírů a trhů a vnitrostátním orgánem pro kontrolu finančních trhů. Central Bank of Ireland je také vnitrostátním makroobezřetnostním orgánem, orgánem příslušným k řešení a provozovatelem vnitrostátního systému pro pojištění vkladů. Díky tomuto rozsáhlému mandátu se přímo zapojuji do široké škály regulačních záležitostí nad rámec mých povinností v oblasti centrálního bankovnictví.

V letech 1995–2015 jsem působil jako ekonom na akademické půdě a ve svém výzkumu jsem se zaměřil na finanční globalizaci a evropskou měnovou integraci. Z empirické povahy a politického zaměření mého výzkumu vzešlo od poloviny devadesátých let mnoho spoluprací a vazeb s politickými institucemi, včetně Evropské centrální banky, Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu, OECD a Banky pro mezinárodní platby (BIS). V roce 2001 jsem měl tu čest stát se prvním laureátem ceny Germána Bernacera za „výjimečný přínos pro evropskou měnovou ekonomii“.

Během celé své kariéry jsem napsal mnoho příspěvků na téma makrofinančních dopadů měnové unie, například sérii článků z let 1996–1998 o makroekonomických výzvách jimž Irsko čelí v měnové unii, mnoho článků o dopadu měnové unie na růst v přeshraničních finančních tocích a vnějších nerovnováhách a dva souhrnné články (2006, 2012) o eurozóně pro Journal of Economic perspective, který je nejvýznamnějším politickým periodikem American Economic Association. Článek z roku 2006 nastínil hrozby pro stabilitu eurozóny z období finanční krize a stanovil druhy zásahů, které by byly v takovém případě zapotřebí.

2.  Máte nějaké obchodní nebo finanční podíly nebo jiné závazky, které by mohly být v konfliktu s vašimi budoucími povinnostmi, a existují jakékoli relevantní osobní či jiné faktory, které musí Parlament zohlednit, jestliže zvažuje vaše jmenování?

Ne.

3.  Jaké jsou hlavní cíle, o jejichž splnění budete usilovat během svého mandátu v Evropské centrální bance?

Jsem pevně přesvědčen, že měnová unie může poskytnout silnou platformu pro stabilitu a prosperitu v celé Evropě. ECB vykonáváním svého mandátu hraje klíčovou úlohu pro podporu úspěchu měnové unie. Mým hlavním cílem ve funkci člena Výkonné rady bude zajistit, aby ECB plnila svůj mandát, jak je zakotven ve smlouvách o EU. Dále je zcela zásadní, aby členové Výkonné rady budovali všeobecnou důvěru v ECB jako orgán, který slouží evropskému veřejnému zájmu. Na interní úrovni by měli členové Výkonné rady zachovávat organizační kulturu, která podporuje excelenci a zajišťuje svým zaměstnancům naplňující pracovní prostředí.

B.  Měnová politika ECB

4.  Jak by měla ECB provádět svou měnovou politiku za současných makroekonomických podmínek? Jak vnímáte výkonnost ECB v oblasti plnění jejího hlavního cíle udržovat cenovou stabilitu?

ECB by za současných makroekonomických podmínek měla svoji měnovou politiku provádět v souladu se svým hlavním mandátem zachovávat cenovou stabilitu v eurozóně, jak je stanoveno Smlouvou. Na operativní úrovni to znamená udržovat „míru inflace mírně pod úrovní dvou procent ve střednědobém hledisku“. Plněním tohoto úkolu může ECB Evropanům umožnit hospodářské a finanční plánování ve stabilním měnovém prostředí a zároveň zajistit, že podniky a investoři se mohou soustředit na řešení klíčových obchodních problémů, aniž by museli zdroje přesměrovávat na zvládání měnové nestability.

ECB byla vcelku úspěšná při plnění svého mandátu v oblasti cenové stability s využitím svých standardních nástrojů měnové politiky, až do doby finanční krize. Od té doby vyžadovalo plnění tohoto cíle přijetí netradičních opatření. Podle mého názoru současná strategie, která kombinuje: a) zápornou vkladovou sazbu na úrovni minus 40 bazických bodů; b) program nákupu aktiv; c) signalizaci budoucí měnové politiky o úrokových sazbách a reinvesticích; a d) operace, jako jsou cílené dlouhodobější refinanční operace, byla účinná, protože přinesla měnovou akomodaci, která je zapotřebí pro podporu hospodářské obnovy, ukotvení inflačních očekávání, odstranění rizika deflace a v průběhu času i zajištění, že inflace je na udržitelné cestě zpět k cíli ECB.

Rozhodnutí o novém nastavení opatření v prosinci 2015, březnu 2016, prosinci 2016, říjnu 2017 a prosinci 2018 vycházela z výsledků získaných hospodářských a finančních dat (jak o eurozóně, tak o širší světové ekonomice) a také z posouzení účinnosti a omezení nejrůznějších nástrojů měnové politiky. Tato kombinace kvantitativní analýzy a využití ekonomických modelů, které jsou nezbytné pro posouzení různých možností politik, umožnila Radě guvernérů rozhodovat podle pevně stanovených pravidel a na základě dat, tak, že to bude dobře srozumitelné i účastníkům trhu. ECB by svou měnovou politiku měla i nadále vést tímto způsobem.

5.   Jak byste reagoval na kritiku nízkých úrokových sazeb a jejich dopadů? Jak vnímáte rovnováhu mezi nezamýšlenými vlivy politiky ECB v oblasti úrokových sazeb a sbližováním směrem k plánované střednědobé míře inflace,

ECB ve střednědobém hledisku usiluje o zachování cenové stability. Střednědobá cenová stabilita je důležitým základem pro silnou hospodářskou výkonnost, protože zmírňuje nejistotu, již čelí podniky a domácnosti.

Současný balíček politických opatření představuje přiměřenou reakci na situaci v době po krizi, které čelil a v níž se objevoval deflační tlak a rozsah krize již srazil úrokové sazby na nízkou úroveň. Je zcela jasně důležité sledovat možné vedlejší účinky vstřícných měnových podmínek ve vztahu k hrozbám pro finanční stabilitu. Pro zvládání takových rizik je navíc k dispozici soubor makroobezřetnostních politických nástrojů.

Pokud jde o dopad na distribuci příjmů a bohatství, je pozitivní přínos měnové akomodace na snižování nezaměstnanosti (a na vyšší mzdy) velmi výrazný. Navíc stejně jako měnová akomodace posiluje ceny aktiv, dochází i ke kompenzacím v době zpřísňování měnové politiky, a proto je důležité uznat rozdíl mezi dočasnými a trvalými distribučními posuny.

6.  Jaký je váš názor na nesourodost měnových podmínek a přístupu k úvěrům v eurozóně a jejich dopad na jednotnou měnovou politiku ECB?

Úvěrové sazby pro domácnosti a nefinanční společnosti od roku 2014 výrazně poklesly. Výrazně se snížila různorodost úvěrových sazeb mezi jednotlivými zeměmi. Podmínky pro získávání půjček se nadále zlepšují: průzkum o přístupu podniků k financím (SAFE) ukazuje, že malé a střední podniky nadále uváděly zlepšení v dostupnosti vnějších zdrojů financování, včetně větší ochoty bank poskytovat úvěry.(1)

Tyto vstřícnější finanční podmínky následně podpořily obnovu růstu úvěrů od roku 2014, který pokračoval i v nedávné době. Nárůst úvěrů nefinančním společnostem (4 % meziročně v prosinci 2018) a domácnostem (3,3 % meziročně v prosinci 2018) odráží přizpůsobení se opatřením měnové politiky.(2) Růst poptávky podniků a domácností po úvěrech rostl i ve čtvrtém čtvrtletí 2018 a představuje trvalou podporu obnově růstu úvěrů.(3) Tento nárůst vyvolala zejména obecně nízká úroveň úrokových sazeb, zásob a provozního kapitálu, fúzí a akvizic, příznivé vyhlídky na trhu s bydlením a důvěra spotřebitelů

Celkově tedy v posledních letech mírný růst dluhového financování, stabilní hospodářský růst a obnova procesu aktiv, což podpořila i adaptace měnové politiky, usnadnily potřebné snižování pákového efektu korporátního sektoru na úrovni eurozóny. Snižování pákového efektu nefinančních společností však v roce 2018 stagnovalo, což se odrazilo v mírném zesílení pákového efektu nefinančních společností a velké celkové zadlužení odvětví nadále zatěžuje(4).

Na obecnější úrovni je třeba uznat, že společná měnová politika nezaručuje stejné úvěrové podmínky v celé eurozóně. Úvěrové podmínky závisí také spíše na rizikových přirážkách, místní úrovni konkurenčního tlaku v domácím finančním systému a institucionálních faktorech, jako je schopnost právního systému vypořádat se s problematickými půjčkami.

7.  V uplynulém desetiletí vzrostly rozdíly v hospodářské výkonnosti mezi jádrem a periferií HMU. V budoucnosti se několik členských států EU chystá vstoupit do eurozóny. Jak plánujete zabránit další rozbíhavosti mezi členskými státy eurozóny v nadcházejícím desetiletí s ohledem na to, že hospodářství několika kandidátských zemí jsou slabší?Jaký ekonomický scénář rozšíření eurozóny upřednostňujete? Jaký ekonomický scénář rozšíření eurozóny upřednostňujete?

Neexistuje konkrétní ekonomický scénář rozšíření eurozóny. Očekává se, že všechny členské státy EU bez výjimky euro dříve či později přijmou. Kdy k tomu dojde, záleží na dvou faktorech: zaprvé na vnitrostátních strategiích pro přijetí eura a zadruhé na připravenosti přijmout euro, která se posuzuje na základě konvergenčních kritérií stanovených ve Smlouvách o EU.

ECB a Evropská komise v konvergenčních zprávách pravidelně posuzují pokrok, jehož jednotlivé členské státy, které nejsou členy eurozóny, dosahují při plnění kritérií zakotvených ve Smlouvě pro přijetí eura. Jedno z kritérií se týká zapojení členského státu po dobu nejméně dvou let do mechanismu směnných kurzů (ERM) a ERM II, aniž by došlo k devalvaci vůči euru. V současné době panuje shoda, že o tomto zapojení jednotlivých žádajících členských států by se mělo rozhodovat na základ tří faktorů: zaprvé by se měly řádně zohlednit zkušenosti z období krize eurozóny; zadruhé, by se měla náležitá pozornost věnovat skutečnosti, že zavedení eura dnes rovněž znamená vstup do bankovní unie; a zatřetí, provádění všech politických opatření pro konkrétní zemi, které umožní hladké zapojení do ERM II a později vstup do eurozóny.

Kromě toho je také třeba uznat, že jsme se hodně poučili z cyklů růstu a poklesu, jež jsme zaznamenali během prvního desetiletí měny euro. Je zejména důležité, aby vnitrostátní fiskální a makroobezřetnostní politiky zvládaly rozbíhavost ve finančních cyklech napříč zeměmi.

8.  Jak vnímáte sled/načasování standardizace měnové politiky ECB, rovněž v mezinárodním kontextu? Jaký očekáváte dopad strategie pro reinvestice programu nákupu aktiv na trhy? Jak to ovlivní soubor měnových nástrojů, pokud se celkově zhorší podmínky?

Pokud jde o budoucí kroky měnové politiky, naše signalizace budoucí měnové politiky jak pro základní úrokové sazby, tak pro reinvestice, je velmi jasná. Naše politika závisí na datech a bude záviset na výhledu inflace. V tomto ohledu bude míra akomodace určena tím, co je zapotřebí pro zajištění další trvalé konvergence míry inflace na úrovních, které jsou mírně pod úrovní dvou procent ve střednědobém hledisku. Naše posouzení účinnosti a dopadu politických nástrojů zohledňuje náš výklad domácích i mezinárodních ekonomických a finančních dat.

Reinvestice významných zásob aktiv posiluje další poskytování významné podpory měnové politiky prostřednictvím naší signalizace budoucí měnové politiky pro úrokové sazby. Budeme s naší reinvestiční politikou pokračovat tak dlouho, jak to bude potřeba pro zajištění, že inflace se udržitelně přibližuje našemu cíli.

V našem souboru nástrojů měnové politiky máme dostatek možností reakce s dostatečným měnovým stimulem v případě potřeby.

9.  Jakým způsobem zajistíte transparentnost při provádění programu nákupu aktiv? Souhlasíte s tím, že ABSPP a CBPP3 by mohly být transparentnější?

Při tvorbě nástrojů měnové politiky nebo strategie pro jejich provádění musíme vždy vyvážit účinnost a transparentnost. V případě BSPP a CBPP3 je ECB již vysoce transparentní a zveřejňuje významný objem informací, včetně: měsíčních podílů Eurosystému, čistých nákupů a rozdílu mezi nákupy na primárním a sekundárním trhu.

Zveřejnění podrobných údajů o cenných papírech držených v různých programech je třeba zvážit vůči negativním důsledkům, které poškozují účinnost těchto programů. U některých programů pro nákup aktiv lze očekávat, že budou zvládnuty. Proto je pro program nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP) a soukromého sektoru (PSPP) míra transparentnosti velmi vysoká, rovněž s přihlédnutím k tomu, že cenné papíry nakoupené v rámci těchto programů jsou k dispozici pro účely půjček cenných papírů. U dalších programů může dodatečné zveřejnění vést k tomu, že účastníci trhu budou vyvozovat závěry o podílech Eurosystému, a účastníci na základě této informace upraví své chování. Navíc je třeba zohlednit, že zveřejnění dodatečných údajů by mohlo narušit hospodářskou soutěž a ohrozit integritu trhu.

10.  Jaké podmínky by musely být splněny, aby bylo možné zvýšit úrokové sazby bez rušivých dopadů na státní pokladny a trhy? Co z toho spadá do působnosti ECB a v čem podle vás spočívá odpovědnost členských států a účastníků trhu?

Nadále očekáváme, že úrokové sazby ECB zůstanou na své současné úrovni minimálně po celé léto roku 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude zapotřebí pro zajištění trvalé konvergence inflace na úrovních, které jsou mírně pod úrovní dvou procent ve střednědobém hledisku. Je pravda, že obdržené informace byly slabší, než se očekávalo, a to kvůli slabší vnější poptávce a některým faktorům specifickým pro jednotlivé země či odvětví. Orientace naší měnové politiky je však i nadále přiměřená, a to ze dvou důvodů. Zaprvé, velmi vstřícné podmínky financování, příznivá dynamika pracovního trhu a růst mezd nadále podporují pokračující ekonomický rozmach a tedy i naši důvěru v pokračující konvergenci inflace směrem k našemu cíli. Zadruhé, naše měnová politika je i nadále velmi vstřícná díky signalizaci budoucí měnové politiky pro základní úrokové sazby a reinvestice.

Máme dvojí přístup k podmínkám, jež je třeba splnit. Využíváme prvek založený na datech – „po celé léto“ – a také prvek závislý na státu – „tak dlouho, jak bude zapotřebí pro zajištění trvalé konvergence inflace“.

Pokud jde o úlohu účastníků trhu, varianta naší signalizace budoucí měnové politiky pro úrokové sazby pro jednotlivé státy říká, že trhy interpretují ekonomiku a příslušným způsobem upravují své výhledy základní úrokové sazby. Tato úprava očekávaných sazeb uvádí tržní úrokové sazby do souladu s tím, jak trh odráží naši schopnost reagovat. Složka pro jednotlivé státy rovněž zajišťuje, že oslabující výhled se odráží v podpůrnějších forwardových úrokových sazbách a tím pádem snazších podmínkách financování. Naše signalizace budoucí měnové politiky pro sazby jsou dále posíleny o reinvestice významných zásob nabytých aktiv, a to tak, že jsme propojili zamýšlený reinvestiční horizont s načasováním uvolnění sazeb. To posiluje dopad našich pokynů pro sazby na finanční podmínky, jelikož tržní očekávání reinvestičního horizontu se vyvíjejí v souladu s očekáváním data uvolnění sazeb.

Členské státy mají mimo jiné jasnou odpovědnost, pokud jde o vnitrostátní fiskální politiky, jejichž obezřetné řízení může působit jako důležitý stabilizační faktor v případě útlumu, a také za své závazky vůči euru a dokončení HMU, které zajišťují důvěru v měnu a činí eurozónu jako celek odolnější vůči otřesům.

11.  Jak může podle vašeho názoru ECB přispět k hospodářskému růstu a plné zaměstnanosti při současném důsledném dodržování svého primárního cíle, jímž je zachovávat cenovou stabilitu? Jaká další opatření měnové politiky by podle vás zlepšila pozitivní dopady měnové politiky na reálnou ekonomiku? Jakou roli hrají v měnových politikách strukturální reformy v členských státech a naopak?

Hlavním cílem Eurosystému a jednotné měnové politiky je udržovat cenovou stabilitu, jak je zakotveno v čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Měnová politika může v krátkodobém měřítku ovlivňovat reálnou aktivitu. Špatně prováděná měnová politika sice může ohrozit dlouhodobou výkonnost tím, že způsobuje nadměrnou volatilitu, ale dlouhodobou životní úroveň určují jiné než měnové faktory, například produktivita.

V této souvislosti je naším úkolem zajišťovat ve střednědobém výhledu cenovou stabilitu a doba střednědobého výhledu se proměňuje podle otřesů, které mohou v průběhu času zasáhnout hospodářství. V okamžiku, kdy dojde k otřesu agregované poptávky, takže negativní šok způsobí hospodářský otřes i propad inflace, toto měřítko se zkracuje a naše strategie nás nasměruje k ráznější reakci v oblasti měnové politiky. Obnova cenové stability v tomto případě rovněž pomáhá uzavřít mezeru výstupu. Pokud otřes zasáhne nabídku – například otřes cen energií, který způsobí nárůst inflace nad stanovený cíl a prudký pokles výstupu – dojde ke kompromisu mezi inflací a růstem. V takovém případě je příslušné střednědobé měřítko politiky delší a naše strategie vyžaduje trpělivost. Z toho vyplývá, že při kalibraci naší reakce v rámci měnové politiky na proměnlivost hospodářství zohledňujeme jak hospodářský růst, tak nezaměstnanost, přestože náš hlavní cíl se vyjadřuje pouze cenovou stabilitou.

Politiky, které pobízí inovace a investice, zlepšují ekonomickou odolnost a růstový potenciál hospodářství jsou důležité pro stanovení potenciálu pro dlouhodobý růst hospodářství eurozóny a dlouhodobou míru návratnosti. Existuje tedy zřejmý vztah mezi růstovým potenciálem hospodářství a příslušnou střednědobou úrovní úrokových sazeb.

Na druhou stranu, úspěšné zajišťování cenové stability ve střednědobém měřítku snižuje nejistotu a umožňuje podnikům a domácnostem provádět dlouhodobé investice potřebné k maximalizaci růstového potenciálu za podpory příslušných politických rámců zaměřených na růst.

12.  Jaký je váš názor na rizika spojená s programem nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP)? Domníváte se, že by tím mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže v rámci jednotného trhu? Jak mohou být podle vás možné rušivé účinky tohoto programu minimalizovány?

CSPP posílil přizpůsobení se opatřením měnové politiky Eurosystému reálné ekonomice tím, že přispívá ke zmírnění finančních podmínek pro firmy v eurozóně, včetně poklesu rozpětí podnikových dluhopisů, lepšími podmínkami pro nabídku na primárním trhu s podnikovými dluhopisy a prostřednictvím substitučního mechanismu i nárůstem bankovních půjček nefinančním společnostem, které nemají přístup k financování na základě dluhopisů, včetně malých a středních podniků.

Při sledování cíle zachování měnové stability má ECB povinnost jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství se svobodnou hospodářskou soutěží a upřednostňovat účinné přidělování zdrojů. ECB proto usiluje o provádění programu nákupu aktiv, které je neutrální z hlediska trhu, a nákupy v rámci CSPP jsou proto vedeny podle referenční hodnoty, která přiměřeně odráží tržní hodnotu způsobilých dluhopisů.

V držení drobných akcionářů zůstává poměrně velká část trhu s podnikovými dluhopisy, což zmírňuje obavy z negativního dopadu programu na fungování trhu. Pokračující účinné fungování trhu se rovněž odráží ve víceméně konzistentních pohybech šíření na tradičně souvisejících trzích díky kanálu obnovení rovnováhy portfolia. Pokračující podrobné monitorování dynamiky trhu by mělo zajistit, že jakékoliv případné narušující účinky budou minimalizovány.

13.  Myslíte si, že by ECB měla začlenit Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje? A jaké podmínky by bylo nutné splnit pro zajištění souladu s mandátem ECB a rámcem pro řízení rizik? Co by měla ECB udělat, aby uvedla svůj podíl aktiv do souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a Pařížskou dohodou o klimatu?

Je důležité, aby všechny instituce, veřejné i soukromé, plně uznaly problém, který změna klimatu představuje, aby v mezích svých působností a mandátů podporovaly politiky, jež se jí zabývají. Aniž bude dotčen její mandát v oblasti cenové stability, lze zvážit další cíle Unie, včetně ochrany životního prostředí.

Měnová politika ECB se řídí především jejím mandátem v oblasti cenové stability. Provádění programu nákupu aktiv se řídí zásadou tržní neutrality a nediskriminuje pozitivně či negativně na základě environmentálních nebo jiných kritérií. Kritéria způsobilosti programu nákupu aktiv jsou záměrně definována obecně, aby poskytla širokou škálu dluhopisů, které lze zakoupit, s cílem zajistit větší účinnost programu a zabránit narušením konkrétních segmentů trhu. Navzdory absenci explicitního environmentálního cíle ve své měnové politice má ECB v držení významné množství zelených dluhopisů, a to jak v rámci CSPP, tak PSPP.

Mimo portfolio měnové politiky navíc existuje prostor pro začlenění úvah o ochraně životního prostředí.

Je pozitivní, že ECB se loni připojila k síti Network for Greening the Financial System. Domnívám se, že je zvlášť důležité, že centrální banky a orgány dohledu vyvíjejí společné postupy dohledu a makroobezřetnostní postupy pro řešení rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím. V tomto ohledu je vývoj společné taxonomie udržitelných aktiv velice významný. Nedávná iniciativa Evropské komise v této oblasti je proto vítána, stejně jako návrhy na posílení zveřejňování informací o udržitelnost, což by mělo přispět k lepšímu oceňování environmentálních rizik.

14.  Nedávno jste přednášel na téma „Změna klimatu a irský finanční systém“, přičemž jste uvedl, že „centrální banky mají vedoucí úlohu při zajišťování, že změna klimatu bude strategickou prioritou finančního systému jako celku“. Jak byste zajistil, že ECB obecně splní tuto svoji vedoucí úlohu a jak byste usiloval o zmírnění klimatických rizik, která ve své přednášce popisujete, a to zejména v rozvaze ECB?

Centrální banky a regulační orgány mají obecněji vedoucí úlohu při určování finančních rizik. Zahrnuje to určování rizik, která vyplývají ze změny klimatu, a poskytnutí jasného rámce na podporu přeorientování finančních toků a snížení těchto rizik. Jasný politický rámec je velmi potřenou podmínkou pro financování ekologizace našeho hospodářství a také rozšiřování využití environmentálních, sociálních a správních kritérií (ESG) soukromými i veřejnými institucemi.

Centrální banky mohou poskytnout důkladnou analýzu a výzkum těchto aspektů změny klimatu. Taková úloha je plně v mezích mandátu centrálních bank, jelikož změna klimatu může mít dopad na směřování měnové politiky tím, že ovlivňuje četnost a distribuci hospodářských otřesů a potenciálně ovlivňuje střednědobé výhledy inflace: 1) častější otřesy související s klimatem mohou čím dál více rozostřovat analýzu střednědobých inflačních tlaků; 2) v důsledku většího počtu otřesů s tzv. tlustým koncem může dojít k tomu, že úrokové sazby budou v budoucnosti častěji klesat ke spodní hranici; a 3) nejistoty související s rychlostí a rozsahem přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství mohou potenciálně ovlivnit střednědobé výhledy inflace. Měnová politika ECB se řídí především jejím mandátem v oblasti cenové stability. U jiných než měnových politických portfolií by však mělo být vzato v úvahu začlenění standardů ESG.

15.  Jak hodnotíte v současnosti narůstající podíl programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru na primárním trhu a zároveň v současnosti se snižující podíl programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárním trhu?

Konec programu nákupu cenných papírů neznamená, že se přestáváme přizpůsobovat: naše signalizace budoucí měnové politiky týkající se klíčových úrokových sazeb ECB posílená o reinvestice významných zásob nabytých aktiv nadále poskytuje potřebnou úroveň měnové akomodace, která má zajistit trvalé přibližování inflace našemu cíli. Na schůzi v červnu 2018 bylo zahájeno střídání našich politických nástrojů, jež postupuje směrem od programu nákupu cenných papírů ke konvenčnějším nástrojům měnové politiky – k základním úrokovým sazbám a signalizaci budoucí měnové politiky týkající se jejich pravděpodobného budoucího vývoje. Toto střídání podtrhuje, že klíčové úrokové sazby ECB a přidružená signalizace budoucí měnové politiky ohledně jejich pravděpodobného budoucího vývoje jsou hlavním nástrojem pro úpravu orientace měnové politiky směrem dopředu.

Posiluje to ještě naše signalizace budoucí měnové politiky o reinvesticích, prostřednictvím níž jsme propojili zamýšlený reinvestiční horizont s načasováním uvolnění sazeb. Toto propojení posiluje dopad našich pokynů pro sazby na finanční podmínky, jelikož tržní očekávání reinvestičního horizontu se vyvíjejí v souladu s očekáváním data uvolnění sazeb. V držení drobných akcionářů zůstává poměrně velká část trhu s podnikovými dluhopisy, což zmírňuje obavy z negativního dopadu programu na fungování trhu.

16.  Jak se stavíte k provádění nouzové pomoci v oblasti likvidity (ELA)? Jak lze zlepšit proces rozhodování o poskytování pomoci ELA?

V současnosti jsou na vnitrostátní úrovni za poskytování pomoci ELA, včetně přidružených nákladů a rizik vyplývajících z tohoto poskytování, odpovědné příslušné národní centrální banky na základě příslušných vnitrostátních právních předpisů. Úloha ECB se tedy podle článku 14.4 statutu ESCB omezuje na zajištění, že poskytování pomoci ELA nebude zasahovat do úkolů a cílů ESCB. Do budoucna by se rozhodování o poskytnutí pomoci ELA mělo vyvíjet v souladu s mírou pokroku při budování úplné bankovní unie.

17.  Měli bychom být znepokojeni současnými úrovněmi nerovnováh v systému Target?

Z četných technických analýz je zřejmé, že současná úroveň nerovnováh v systému Target v první řadě odráží mechanismus programů nákupu aktiv. Decentralizované provádění měnové politiky znamená, že nákupy a reinvestice v rámci programů nákupu aktiv provádějí všechny národní centrální banky. Poměrně často tyto nákupy provádějí protistrany usazené mimo zemi národní centrální banky. Kdykoliv proběhne přeshraniční platba centrální banky za nakoupené cenné papíry, mohou být dotčeny bilance systému TARGET2. Jelikož nákupy čistých aktiv na konci minulého roku skončily, bilance systému TARGET2 již nejspíš výrazně neporostou, ale mohly by po nějakou dobu zůstat na vysoké úrovni, jelikož budeme nadále opětovně investovat splatné platby jistiny. Vnitrosystémové bilance jsou nedílnou součástí jakékoliv decentralizované měnové unie. Celkově to nenaznačuje nárůst napětí na finančních trzích, nárůst fragmentace ani neudržitelný vývoj platební bilance.

18.  Jaká jsou rizika pro finanční stabilitu, pokud jde o vývoj virtuálních měn, jako je bitcoin? Jakou úlohu by podle vás měla ECB plnit při řešení otázky virtuálních měn?

Sdílím převažující konsenzus, že soukromé virtuální měny hrají pouze velmi omezenou úlohu. Obecněji kryptoaktiva v současné době nepředstavují materiální riziko pro finanční systém EU nebo její měnovou stabilitu. Je však nutné kryptoaktiva nadále sledovat s cílem posuzovat rizika, která by mohla přinášet pro finanční stabilitu, a jakýkoliv možný negativní dopad na používání eura, vedení měnové politiky a bezpečnost a účinnost tržních infrastruktur a plateb.

Technologické inovace mají potenciál zvýšit účinnosti finančních trhů. Za předpokladu, že budou zachovány rovné podmínky, mohou z příležitostí technologických inovací těžit společnosti z oblasti finančních technologií i banky. V této souvislosti musíme rovněž dohlédnout na nutnost harmonizace s cílem zabránit fragmentaci prostřednictvím přijetí různých finančně-technologických regulačních rámců. Pokud jde o úlohu, kterou by ECB měla hrát, mají kryptoaktiva potenciál dotknout se mnoha aspektů práce ECB, a proto je třeba důkladně monitorovat vývoj, abychom udrželi krok s příslušným pokrokem a analyzovali možné dopady pro měnovou politiku a rizika, která mohou vyvstat pro hladké fungování tržních infrastruktur a plateb a také pro stabilitu finančního systému.

19.  Jak hodnotíte interakce mezi platebními systémy a měnovou politikou? Jaká by měla být úloha ECB jakožto vydávající centrální banky při dohledu nad ústředními protistranami? Jaká ustanovení by tedy změna článku 22 statutu ESCB a ECB měla v tomto směru obsahovat?

Ústřední zúčtování přináší značné výhody pro zlepšení stability finančních trhů. Zároveň klíčová úloha ústředních protistran znamená, že regulační dohled je zásadní, a to včetně důležité úlohy centrálních bank. Navrhovaná revize nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) a statutu je plně v souladu s cílem posilovat úlohu centrálních bank EU a poskytnout jim odpovídající nástroje pro monitorování a řešení rizik pro plnění jejich mandátů v oblasti měnové politiky. Pro centrální banky je rovněž důležité, aby měly minimální záruky, pokud jde o ústřední protistrany, jimž mohou potřebovat poskytnout v určitých situacích poskytnout likviditu.

Pokud normotvůrci EU navrhovanou změnu článku 22 statutu ESCB/ECB přijmou, umožní to ECB plnit její úlohu při řešení rizik, která mohou ústřední protistrany představovat pro její úkoly v oblasti měnové politiky. Rovněž to zachovává nezávislost ECB a její širokou pravomoc definovat oblast působnosti její měnové politiky. Stejně jako všechny úkony ECB by i ty prováděné vůči ústředním protistranám byly předmětem úplného soudního přezkumu a od ECB by se vyžadovalo, aby jednala přiměřeně a v mezích působnosti svých pravomocí stanovených Smlouvou.

20.  Jaká jsou rizika pro finanční stabilitu v souvislosti s brexitem?

Mnoho práce bylo vykonáno v souvislosti s řešením kritických rizik spojených s brexitem bez dohody. Zahrnovalo to i tlak regulačních orgánů na zajištění, že podniky přijaly nezbytné právní kroky, aby zajistily, že zákazníci z EU budou moci být obslouženi i po brexitu. Patřily sem i různé kroky Evropské komise v souvislosti s významem dočasného uznání tržních infrastruktur se sídlem ve Spojeném království v případech, kdy nebude v krátké době možné přejít na alternativy v EU.

Obdobně i já vidím hlavní rizika v souvislosti s makrofinančním dopadem brexitu, pokud jde o důsledky pro hospodářský cyklus Spojeného království, směnný kurz libra-euro, ceny aktiv Spojeného království a přidružený dopad na ty regiony EU, které jsou nejvíce v kontaktu s hospodářstvím této země. Ten může být významný na místní úrovni, ale zdá se, že makrofinanční dopad brexitu na úrovni EU-27 bude omezený, vzhledem k omezené velikosti Spojeného království oproti EU-27.

21.  Jak vnímáte úlohu ECB v kontextu možného zpomalení růstu v nadcházejících čtvrtletích?

Obdržené informace byly slabší, než se očekávalo, a to kvůli slabší vnější poptávce a některým faktorům specifickým pro jednotlivé země či odvětví. Nejnovější posouzení Rady guvernérů ECB konstatovalo, že výrazný stimul měnové politiky je klíčový pro podporu dalšího navýšení domácího cenového tlaku a vývoj celkové inflace ve střednědobém měřítku. To zajistí naše signalizace budoucí měnové politiky týkající se klíčových úrokových sazeb ECB podpořená reinvesticemi významných zásob nabytých aktiv. Rada guvernérů rovněž uvedla, že je připravena v případě potřeby upravit všechny své nástroje, aby zajistila, že inflace bude trvalým způsobem směřovat k cíli Rad guvernérů. Úplná reakce na útlum by rovněž měla zahrnovat příslušné reakce v oblasti fiskálních a dalších podněcujících politik.

22.  Myslíte si, že ECB již vyčerpala všechny dostupné zásahy pro případ dalšího výrazného útlumu? Mohla by ECB navrhnout nové nekonvenční nástroje měnové politiky?

Jak ve svých politických sděleních vždy jasně uvádíme, Rada guvernérů může na významný útlum reagovat prostřednictvím balíčku opatření, který vychází z různých prvků souboru nástrojů politik. Stejně jako současná strategie využívá doplňkovosti napříč různými stávajícími součástmi politického balíčku, návrh vhodné reakce na významný útlum může vycházet z řady možností.

23.  Jak by mohl být posílen rámec správy ekonomických záležitostí a zejména jeho provádění? Co by bylo zapotřebí pro prohloubení HMU? Myslíte si, že by tzv. „pozitivní trojúhelník“ investic, strukturálních reforem a veřejných financí měl rovněž zahrnovat kroky k novému řešení nerovnováh způsobených různými daňovými systémy členských států?

V uplynulých letech se rámec správy HMU vyvíjel v různých směrech. Na jedné úrovni došlo k výraznému nárůstu sdílené svrchovanosti prostřednictvím zavedení a rozvoje jednotného mechanismu dohledu, Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) a Evropského mechanismu stability (ESM). Rovnováha mezi přístupem tzv. „metody Společenství“ a mezivládním přístupem ke správě sdílených orgánů by se měla vyvíjet spolu s odeznívajícími finančními asymetriemi napříč členskými státy a obnovou vzájemné důvěry.

Pokud jde o prohlubování HMU, může dokončení bankovní unie výrazně pomoci zlepšit odolnost měnové unie s dalším posílením prostřednictvím unie kapitálových trhů. Je také zřejmé, že za předpokladu, že vznikne požadovaný politický konsenzus pro zajištění legitimity, pomůžou mechanismy pro sdílení fiskálního rizika zlepšit odolnost, zejména vůči rozsáhlým otřesům. Existuje mnoho možností jak takové systémy pro sdílení fiskálního rizika vytvořit, pokud jde o dopady na zdanění a systémy pojištění na vnitrostátní úrovni.

Pokud jde o daňovou politiku a její význam pro HMU, při decentralizaci daňové politiky vždy dochází ke kompromisům. To platí pro regionální úroveň ve federativních systémech i pro vnitrostátní úroveň, na evropské úrovni i celosvětově. Toto napětí existuje v oblasti zdanění pracovníků a zboží a služeb, avšak nejostřejší debata souvisí se zdaněním globálních společností, zejména kvůli dvojímu významu nehmotného (a „mobilního“) kapitálu a digitalizaci, která vedla k nárůstu tržního podílu „hvězdných“ společností. Tento jev se dotýká různých měnových zón a jeho řešení je na vedoucích politických činitelích a ne na úřednících centrálních bank.

24.  Jaký máte názor na probíhající diskusi o setrvale vysokých mírách veřejného i soukromého dluhu v eurozóně?

Při zkoumání odvětvových rozvah je důležité zaujmout integrovaný postoj. Například kombinace vysoce zadluženého státu a silného postavení čistého vnějšího věřitele (např. Japonsko) představuje z hlediska rizikového profilu zřetelně odlišnou situaci od tzv. „zdvojeného dluhu“, kdy jsou čistými dlužníky jak stát, tak jeho obyvatelé.

Je rovněž třeba uznat vzájemné propojení mezi mírou zadluženosti a růstem. Na jednu stranu může být přílišná rychlost snižování pákového efektu na soukromý či veřejný sektor příliš nákladná kvůli svému negativnímu dopadu na makroekonomickou výkonnost. Rizikové přirážky, které se mohou pojit s vysokým dluhem, se však rovněž proměňují v čase a podle státu a znamenají, že je důležité, a to zejména v obdobích klidu, trvale snižovat nadměrné zadlužení. Celkově to vyžaduje diferencovanou analýzu společné dynamiky úrovně dluhu a výstup s cílem zajistit dosažení optimální rychlosti snižování pákového efektu.

25.  Co si myslíte o kritice, že rámec ECB pro zajištění není dostatečně postupný a příliš spoléhá na externí ratingové agentury? Domníváte se, že by EU měla zřídit své vlastní ratingové agentury pro hodnocení určitých aktiv?

Eurosystém má zákonnou povinnost zajistit, že jeho operace jsou zajištěny odpovídajícím kolaterálem. Proto je tak důležité mít silná opatření pro kontrolu rizika, aby bylo možné zmírnit finanční rizika spojená s jeho operacemi. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Eurosystém se při hodnocení kolaterálu, který akceptuje ve svých úvěrových operacích, nespoléhá výlučně na ratingové agentury, ale na čtyři různé zdroje: externí ratingové instituce; interní systémy národních centrálních bank pro úvěrové hodnocení; systémy protistran založené na interním ratingu; a ratingové nástroje poskytovatelů – třetích stran.

Bez ohledu na identitu ratingové agentury je cykličnost nevyhnutelnou vlastností hodnocení úvěrových rizik: nepříznivé makroekonomické prostředí neznamená horší úvěrové vyhlídky. Riziko idiosynkratických posouzení individuálními ratingovými agenturami zmírní rozmanitost ratingových agentur, a to by mělo být pravidelně monitorováno. Obecněji řečeno, pravidla ECB pro způsobilost zajištění jsou dostatečně obecná, aby umožnila představení široké škály aktiv s příslušnými rozdíly ve srážkách.

26.  Myslíte si, že by řecké dluhopisy měly a mohly být zahrnuty do reinvestiční fáze PSPP a CSPP?

Dluhopisy řecké vlády v současné době nejsou způsobilé k nákupu, jelikož Řecko nesplňuje minimální úvěrové požadavky a již není v ozdravném programu. Pokud se řecké vládní dluhopisy staly způsobilými při provádění reinvestic Eurosystémem, dalo by se uvažovat o přiměřeném nárůstu objemu podílů řecké vlády.

27.  Jak hodnotíte současný vývoj směnného kurzu USD/EUR?

Směnný kurz eura vůči americkému dolaru oproti prvnímu čtvrtletí roku 2018 poklesl, což do určité míry odráží zlepšení makroekonomického prostředí v USA a cyklus zpřísnění politiky zahájený Federálním rezervním systémem. Ve stejném období však zůstal směnný kurz eura víceméně stabilní vůči měnám ostatních významných obchodních partnerů. To znamená, že depreciace eura, pokud jde o nominální efektivní kurz, byla mnohem mírnější. Celkově je to v souladu s názorem, že vývoj směnného kurzu měny euro do března 2018 převážně odráží americké faktory.

28.  Jak hodnotíte úspěchy G20? Jak hodnotíte současnou úroveň koordinace mezi hlavními centrálními bankami?

G20 je důležité fórum pro mnohostranný dialog a hledání kooperativních řešení. Rostoucí podíl rozvíjejících se zemí ve světovém hospodářství znamená, že je zcela zásadní, aby existoval silný institucionální rámec, který propojuje vlády hlavních vyspělých a rozvíjejících se ekonomik. Pokyny G20 k práci Rady pro finanční stabilitu se ukázaly jako důležité při zajišťování obecně sdíleného přístupu k finanční regulaci na světové úrovni. Jak se ukázalo v období 2009–2010, G20 dokáže být také důležitým fórem pro vznik společných reakcí v případě závažného celosvětového otřesu.

Hlavní centrální banky udržují silní mnohostranné a dvojstranné vztahy prostřednictvím rámců, jako je BIS, G20, G7, MMF a OECD. Rostoucí integrace světového hospodářství a finančního systému znamená, že všechny centrální banky musí zohledňovat přesahy i překážky mezi domácími a mezinárodními politickými opatřením a zároveň se nadále soustředit na plnění individuálních mandátů. Výzkumná literatura ukazuje, že tento smíšený přístup přijímání nezávislých politických rozhodnutí, avšak v kontextu silných mnohostranných vztahů by měl být obecně účinný.

29.  Měla by ECB podniknout konkrétní kroky s cílem posílit euro jako mezinárodní měnu?

Mezinárodní úlohu eura podporuje plnění silných hospodářských politik v eurozóně a hlubší a úplnější Hospodářská a měnová unie, včetně dokončení bankovní unie a pokroků s unií kapitálových trhů. V tomto smyslu dokončení výstavby HMU tím, že bude eurozóna odolnější, pomůže posílit atraktivitu používání eura. Iniciativy Eurosystému pro tržní infrastrukturu a platby, které přispívají ke zvyšování účinnosti a integrace finančních trhů v eurozóně, mohou mít rovněž kladný přínos. Nárůst nabídky nízkorizikových aktiv znějících na eura je rovněž zásadní, mají-li se světoví investoři spoléhat na euro jako na spolehlivou měnu.

30.  Jak je podle vás reálné, že by japonský jen (JPY) nebo juan renminbi (CNY) nahradily euro na pozici druhé nejvýznamnější mezinárodní měny?

Z dlouhodobého hlediska je možné představit si multipolární mezinárodní finanční systém, v němž žádná měna nebude mít nadvládu. Jelikož existují silné gravitační faktory jak v obchodu se zbožím, tak s aktivy, je možné, že jedna nebo více asijských měn zaujme významnější přeshraniční úlohu na regionální i vnitrostátní úrovni. To záleží na dalším pokroku ve vývoji domácích finančních systémů těchto zemí, úplné liberalizaci finančních účtů a vnitřně orientovaných systémech měnové politiky.

31.  Jaká hlavní rizika a jaké hlavní příležitosti euro čekají?

Institucionální reformy z období po krizi zlepšily odolnost eurozóny. Zároveň by větší pokrok v oblasti bankovní unie, unie kapitálových trhů a posílení sdílení rizika (spolu s posílením vnitrostátních politik) ještě zlepšily jeho soudržnost. Příležitost, kterou mají tvůrci politik před sebou, zejména v období mimo krizi, je učinit institucionální pokrok na vnitrostátní úrovni i na úrovni eurozóny. Naproti tomu hlavním rizikovým faktorem je pokračování alternativních politických možností, které zvyšují zranitelnost a zpochybňují kolektivní odhodlání pro odolnou eurozónu.

32.  Měla by se ECB znepokojovat ohledně rizika potenciální „měnové války“ s USA? Měla by ECB zvážit přijetí explicitnější komunikační politiky v souvislosti s kurzovou politikou eura?

Eurozóna a Spojené státy americké jsou rozsáhlé měnové oblasti, které dokáží provádět interně orientované měnové strategie s ohledem na převládající úlohy eura nebo dolaru při fungování těchto ekonomik a finančních systémů. Směnný kurz může být důležitým transmisním nástrojem měnové politiky, ale ani ECB ani Federální rezervní systém nepotřebují cílit na úroveň směnného kurzu, aby dosáhly cenové stability. Zároveň velké a nenadálé pohyby měn mohou být rušivé, a proto si důležité centrální banky ponechávají možnost atypických intervencí na měnových trzích.

33.  Měla by ECB podle vašeho osobního názoru nakupovat více dluhopisů EIB, aby pomohla financovat investice v souladu s primárními a sekundárními cíli ECB?

Nadnárodní dluhopisy (včetně dluhopisů EIB) jsou důležitou součástí trhu s dluhopisy v eurech a Eurosystém je významným držitelem těchto dluhopisů v rámci PSPP. Zároveň je svět nadnárodních dluhopisů příliš malý a tyto dluhopisy tak nemohou být primárním cílem tržních operací Eurosystému a umožnit tak plnění cíle měnové politiky programu.

Je třeba připomenout, že Eurosystém nesmí nakupovat dluhopisy emitované EIB na primárním trhu v souladu s článkem 123 Smlouvy. Tyto dluhopisy lze tedy nakupovat pouze na sekundárním trhu a v souladu s platnými kritérii způsobilosti, včetně omezení emisí a emitentů.

34.  Domníváte se, že nově přistupující členské státy by měly splnit dodatečné podmínky, než se stanou novými členy eurozóny, jako je například vstup do bankovní unie prostřednictvím jednotného mechanismu dohledu, účinná kontrola rizika praní peněz, prokázání srovnatelně stabilního trhu s nemovitostmi, účinná kontrola korupce?

Je zásadní, aby se každá země, která má v úmyslu přijmout euro, vydala po správné cestě a řádně plnila podmínky a načasování, které obnáší zapojení do ERM II, a to bez obtíží po dobu alespoň dvou let.

Po zřízení bankovní unie tedy jakákoliv země, která přijme euro, současně vstoupí do bankovní unie. Z tohoto důvodu by členské státy, které si přejí vstoupit do eurozóny, měly být rovněž připraveny zapojit se do jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí. Od členských států se proto žádá, aby navázaly úzkou spolupráci s ECB, a v rámci tohoto procesu se vyžaduje komplexní posouzení bank v dané zemi ze strany ECB.

35.  Americká Federal Reserve a kanadská Bank of Canada nedávno oznámily přezkum svého rámce měnové politiky. Domníváte se, že dvacet let po zavedení eura přišel čas provést podobný přezkum i v ECB?

Jak naznačují tyto příklady, je dobré provádět pravidelně přezkumy rámců měnové politiky. Jsem si jistý, že Rada guvernérů tuto otázku ve vhodný okamžik zváží.

36.  Jakou úlohu budou podle vás v budoucnosti mít hotovostní transakce ve srovnání s digitálními transakcemi?

Digitální transakce mají své zřejmé důležité výhody. Dříve než se budeme moci cítit zcela bezpečně v souvislosti s přechodem k digitálním transakcím, je však zároveň třeba dořešit některé otázky (například nastolení rovnováhy mezi anonymitou a sledovatelností digitálních transakcí). Centrální banky se mohou přizpůsobit různým stupňům digitalizace a světová komunita centrálních bank tyto trendy bedlivě zkoumá.

37.  Jaký je váš názor na omezování některých bankovek s vysokou nominální hodnotou?

Rada guvernérů v květnu 2016 provedla přezkum nominální struktury série bankovek Europa a já jsem se na tomto přezkumu podílel a podporoval jsem jej. Rada guvernérů se rozhodla, že zastaví výrobu bankovek v nominální hodnotě 500 EUR, vzhledem k obavám že by to mohlo podporovat protizákonné činnosti. Pětiseteurové bankovky však zůstanou legálním platidlem a bude i nadále možné je směnit v národních centrálních bankách a zůstane jim jejich hodnota.

C.  Finanční stabilita a dohled

38.  Jak můžeme vyřešit dědictví krize v podobě vysoké úrovně zásob úvěrů se selháním, jakož i rizik v rámci toku úvěrů v selhání? Jak hodnotíte problém úvěrů se selháním pro rozvahy středních a malých úvěrových institucí? Jaká opatření by ECB / jednotný mechanismus dohledu měly přijmout, aby se zajistilo, že všechny banky eurozóny, tedy nejen ty největší, zaopatřují špatné úvěry?

Způsob rozhodného řešení úvěrů se selháním je jasný. Zejména neřešené úvěry se selháním zvyšují zranitelnost bankovního systému v případě budoucího útlumu, a je proto důležité se touto otázkou zabývat v obdobích pozitivní hospodářské výkonnosti. Dozorčí iniciativy bankovního dohledu ECB začínají nést ovoce. Úroveň úvěrů se selháním u významných institucí klesla z přibližně 7,5 % na počátku roku 2015 na 4,2 % ve třetím čtvrtletí roku 2018.(5) Pokyny vydané bankovním dohledem ECB v březnu 2017 popisují, že banky by měly provádět strategie pro úvěry se selháním s cílem řešit nahromaděné úvěry se selháním. Pokyny se vztahují na všechny významné instituce v eurozóně a byly dále doplněny o dodatek zveřejněný v březnu 2018. Právní předpisy EU pro řešení úvěrů se selháním v rámci prvního pilíře představují další nezbytný prvek pro poskytnutí pojistky a posílení toho, jak se banky EU budu dále vypořádávat s úvěry se selháním.

Zatímco nástroje dostupné větším bankám (včetně prodeje portfolií úvěrů se selháním nebankovním investorům) nejsou rovnocenně dostupné menším bankám, je to souhrnný stav úvěrů se selháním, který má největší vliv na finanční stabilitu, a proto by vnitrostátní orgány dohledu nad menšími bankami měly rovněž učinit kroky k zajištění řešení tohoto problému.

39.  Jak hodnotíte vysokou úroveň aktiv úrovně 2 a 3 v rozvahách řady bank? Jsou tato aktiva náležitě zohledněna v současném rámci dohledu?

Jednotný mechanismus dohledu posuzuje spolehlivost postupů oceňování prováděných bankami s cílem zvyšovat povědomí o souvisejících rizicích a uplatňování postupů obezřetného oceňování a řízení rizik s využitím kombinace nástrojů dohledu. Jednotný mechanismus dohledu uplatnil úplný soubor svých nástrojů dohledu pro zajištění spolehlivosti postupů oceňování prováděných bankami a v této otázce byly vynaloženy významné prostředky od počátku jednotného mechanismu dohledu, počínaje přezkumem kvality aktiv v rámci komplexního posouzení v roce 2014. Přístup jednotného mechanismu dohledu k riziku nesprávného hodnocení komplexních aktiv je založen na kombinaci pokročilého monitorování, hloubkových zkoumání a inspekcí namístě. Tyto inspekce hodnotí spolehlivost a účinnost rámce oceňování a kontrol modelů pro oceňování, které se využívají k produkci reálných hodnot. Tyto úkoly kladou zvláštní důraz na správné přiřazení pozic v hierarchii reálné hodnoty (tj. správná klasifikace) a zahrnují testování konkrétních transakcí. Nakonec je třeba poznamenat, že relativní význam reálné hodnoty aktiv a závazků (kombinace 1, 2 a 3) se pro banky v jednotném mechanismu dohledu v posledních letech výrazně snížil.

40.  Jaký je váš názor na regulaci subjektů stínového bankovnictví? Měl by jednotný mechanismus dohledu mít mandát dohlížet nad stínovým bankovnictvím? Vnímáte nějaké regulační a dohledové mezery, jimiž bychom se měli v krátkodobém měřítku zabývat? Jaká by měla být úloha jednotného mechanismu dohledu v souvislosti s finanční technologií?

Bylo dosaženo významného pokroku v posilování regulačního a dohledového rámce EU pro nebankovní instituce. Zejména regulační rámce pro sekuritizaci, fondy peněžního trhu a investiční fondy z období po krizi představují základní prvek pro omezování rizik v nebankovním finančním sektoru. Zároveň roste podíl nebankovních finančních zprostředkování v Evropě i celosvětově, což má potenciální dopady na finanční stabilitu a financování reálné ekonomiky. Například odvětví investičních fondů se v eurozóně za posledních deset let výrazně rozrostlo a celková držená aktiva vzrostla ze 4,5 bilionu EUR na konci roku 2008 na 12,2 bilionu EUR na konci roku 2018.(6) Dluhopisové fondy EU navýšily transformaci likvidity a podstoupily další úvěrová rizika a rizika úrokových sazeb. V zájmu řešení nových a nově se objevujících rizik nebankovního finančního zprostředkování musíme odvětví důkladně monitorovat a vytvořit soubor makroobezřetnostních nástrojů pro investiční fondy a obecněji nebankovní finance. Pro investiční podniky, které jsou velké, komplexní, vzájemně propojené a provádějí činnosti podobné bankovnictví a mohou představovat systémové riziko, bychom proto měli zaručit, že jejich regulace a dohled nad nimi budou v souladu s tím, co platí pro systémové bankovní instituce. Bylo by například rozumné, aby jednotný mechanismus dohledu dohlížel nad makléřskými a prodejními podniky s cílem uzavřít spojení mezi makléřskými a prodejními činnostmi a bankovním systémem.

Konkurence společností z oblasti finanční technologie a nebankovních finančních zprostředkovatelů mohou představovat problém pro schopnost výdělku bank, ale také přinést příležitosti pro diverzifikaci příjmů a snížení nákladů. Mělo by být jasné, že dozorčí orgány (včetně jednotného mechanismu dohledu) by měly být ve vztahu k tradičním podnikům i podnikům z oblasti finanční technologie neutrální a mít stejná regulační očekávání od obou skupin.

41.  Jaký je váš názor na možné kroky směrem k dokončení bankovní unie prostřednictvím evropského systému pojištění vkladů a fiskální pojistky, včetně nezbytného provedení stávajících právních předpisů týkajících se bankovní unie a probíhající činnosti s ohledem na sdílení rizika a jeho snižování?

Dohoda o společné pojistce pro Jednotný fond pro řešení krizí je důležitým krokem směřování k úplnější bankovní unii. Potenciální přínosy úplné bankovní unie lze uvolnit pouze díky ještě hlubšímu společnému úsilí o finanční stabilitu a jednotný systém pojištění vkladů. Tato větší úroveň sdílení rizika jde naproti tomu přirozeně ruku v ruce se snižováním asymetrických rizik napříč zeměmi. Vedle opatření na další posilování spolehlivosti bankovního sektoru zůstává překážkou pro úplnou bankovní unii citlivost národních bankovních systémů vůči národnímu svrchovanému bankovnímu sektoru. Jedním krokem k oslabení tohoto potenciálně bludného kruhu je snižovat preferenci domácích aktiv v portfoliích státních dluhopisů držených bankami. Lze toho dosáhnout různými způsoby, mimo jiné prostřednictvím inovací, jako je podpora cenných papírů zajištěných státními dluhopisy (SBBS).

42.  Jaké je podle vás riziko pro finanční stabilitu v souvislosti s půjčkami s pákovým efektem?

Centrální banky a regulační orgány v posledních letech podrobně sledují expanzi trhů s půjčkami s pákovým efektem. Existují samozřejmě obavy spojené s touto úvěrovou kategorií, ale je také třeba mít na paměti omezenou relativní velikost tohoto trhu a rozložení rizik napříč různými typy konečných investorů.

43.  S jakými výzvami by ECB měla počítat, kdyby se Evropský mechanismus stability (ESM) měl změnit na Evropský měnový fond (EMF)?

Dohoda posílit ESM a vybavit jej finančními nástroji nezbytnými pro plnění jeho úkolů představuje pozitivní vývoj. Pokud jde o návazná opatření, vyzdvihnu dvě priority. Zaprvé je důležité, aby dohoda respektovala úlohy přidělené různým orgánům Smlouvami o EU a sekundárním právem, mimo jiné nařízením o jednotném stabilizačním mechanismu. Zadruhé, otevření smlouvy o ESM představuje dobrou příležitost k posílení rámce řízení ESM. Jasná struktura pro nezávislost zaměstnanců v MMF například poskytuje dobrý vzor pro ESM. Tyto faktory jsou podrobněji vysvětleny v nedávném stanovisku ECB k dané problematice.(7)

44.  Jak hodnotíte zapojení ECB v rámci programů finanční pomoci? Jak se podle vás bude v budoucnosti vyvíjet potenciální zapojení ECB do programů finanční pomoci a dohledu po ukončení programů?

ECB se podílela na ozdravných programech na žádost členských států, aby doplnila odbornost Komise. ECB by se při svém zapojení měla jasně zaměřit na otázky finanční stability a finančního sektoru a také na makroekonomický rozměr rozpočtové politiky. Pokud jde o mandát, je vhodné, aby se ECB nezapojovala do mikroekonomických záležitostí, jako jsou položky rozpočtových linií, vytváření systémů sociální ochrany, privatizační programy a strukturální reformy trhů práce a produktového trhu.

45.  Jak se stavíte k potřebě zajistit důsledné oddělování měnové politiky a bankovního dohledu a jaké reformy by podle vás toto oddělení zdokonalily a byly mu prospěšné?

Podporuji zásadu oddělování, která v praxi funguje dobře, pokud jde o fungování jednotného mechanismu dohledu. Současně jsou zřejmé významné vzájemné přínosy pro orgány dohledu a úředníky centrálních bank prostřednictvím členství ve stejné organizaci. Na jednu stranu by expozice zaměstnanců centrálních bank makroekonomické odbornosti ECB mělo pomoci orgánům dohledu posuzovat úvěrová rizika, na druhou stranu pomáhá analýza agregovaných bankovních údajů představitelům měnové politiky lépe pochopit finanční přenosové kanály.

46.  Jak by jednotný mechanismus dohledu a Jednotný výbor pro řešení krizí mohly prohloubit svoji spolupráci?

V souladu s memorandem o porozumění se spolupráce mezi ECB a Jednotným výborem pro řešení krizí nadále zlepšuje a výměny informací probíhají pravidelně i ad hoc. Týká se to jak každodenních činností, tak situací souvisejících s krizovým řízením (např. rozhodnutí o institucích, jež jsou v selhání nebo jejichž selhání je pravděpodobné). Mám za to, že mezi radami panuje aktivní spolupráce a úzká spolupráce na technické úrovni. Jednotný mechanismus dohledu i Jednotný výbor pro řešení krizí institucionálně vyzrávají, jsem si proto jistý, že spolupráce se ještě prohloubí.

47.  Jaký je váš názor na současné institucionální uspořádání rady ERSB pod střechou ECB s ohledem na konkrétní úspěchy této rady v makroobezřetnostním dohledu?

Makroobezřetnostní a měnová politika se navzájem doplňují. Makroobezřetnostní politiky zmírňují rizika pro finanční stabilitu na vnitrostátní úrovni a úrovni eurozóny, což měnové politice poskytuje plnou volnost plnit svůj vlastní cíl, kterým je udržování cenové stability. Postupy rozhodování a orgány ERSB (generální rada) a ECB (Rada guvernérů) jsou právními předpisy EU jasně odděleny. Nevidím žádný závažný střet zájmů mezi posouzením finanční stability ESRB a funkcemi měnové politiky ECB. Navíc vzhledem k odbornosti ECB by bylo neúčinné a nákladné bránit spolupráci a součinnosti sekretariátu ESRB a ECB.

48.  Jaký je váš názor na strukturální reformu bankovního sektoru, pokud jde o instituce, které jsou příliš velké nebo vzájemně propojené na to, aby padly, spořitelny, celkovou otázku ziskovosti bankovního sektoru v EU a další směřování jeho architektury v zájmu plnění potřeb reálné ekonomiky a dlouhodobého financování?

Banky eurozóny čelí nejrůznějším výzvám v souvislosti s cyklickými i strukturálními vlastnostmi trhů, na nichž provozují svoji činnost. Některé cyklické výzvy pro ziskovost bank zeslábly, ale řada strukturálních problémů je stále významná a nadále sráží vyhlídky na ziskovost. Neexistuje žádná strukturální změna vyhovující všem, kterou by banky eurozóny musely přijmout, aby zajistily, že bankovní systém bude plnit potřeby reálné ekonomiky. Optimální strategie bude záviset na mnoha faktorech, mimo jiné na příležitostech k úsporám nákladů, jako jsou racionalizace distribučních kanálů, výdajové škrty a zlepšování IT systémů stejně jako opatření zaměřená na rozšiřování toků příjmů z poplatků. Mnoho bankovních obchodních modelů potřebuje přetvořit, aby vznikly udržitelné cesty tvorby zisků v prostředí po krizi. Přebytek kapacity a roztříštěnost na úrovni jednotlivých států do určité míry poškozují ziskovost některých bankovních sektorů eurozóny. Pro upevnění bankovního sektoru je zapotřebí přeshraniční poskytování služeb s fúzemi a akvizicemi v eurozóně spolu se snižováním ve vyvíjející se bankovní unii.

49.  Jak by bylo možné v bankovní unii účinněji řešit praní peněz a financování terorismu? Jakou úlohu by v tomto měly sehrát ECB a jednotný mechanismus dohledu?

Zapojení do praní peněz nebo financování terorismu může pro banku představovat závažné riziko, a to dokonce i pro její životaschopnost. ECB proto v mezích svých dohledových funkcí bere obezřetnostní důsledky rizika praní peněz velmi vážně. ECB však není odpovědná za prosazování právních předpisů o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Tento úkol zůstává vnitrostátním orgánům pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT). Tyto otázky by mohly být účinněji řešeny včasným a spolehlivým obdržením informací o rizicích a porušení požadavků pro boj proti praní peněz a financování terorismu subjekty, nad nimiž je vykonáván dohled.

50.  V nedávném případě, který se týkal maltské banky Pilatus Bank, čelila ECB právním překážkám v odebrání licence věřiteli poté, co byl jeho předseda zatčen v dubnu v USA za údajné praní peněz a bankovní podvody. Toto prodlení bylo údajně způsobeno nejasnými pravidly a přemrštěnými diskrečními pravomocemi vnitrostátních orgánů dohledu. Jak byste hodnotil schopnost ECB předcházet praní peněz a v budoucnosti účinně jednat v podobných situacích na základě jejích aktuálních pravomocí v oblasti obezřetnosti?

ECB je zcela závislá na informacích poskytnutých vnitrostátními orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu (přímo či nepřímo prostřednictvím vnitrostátních orgánů obezřetnostního dohledu). Účelem dohody mezi ECB a vnitrostátními orgány dohledu pro boj proti praní peněz a financování terorismu je podpořit a prohloubit výměnu informací souvisejících s bojem proti praní peněz a financování terorismu mezi zapojenými orgány. Dohoda se zejména podrobně zabývá postupem pro žádosti o informace a poskytování informací (na vyžádání a z vlastní iniciativy) a stanoví kontaktní místa, u nichž se od smluvních stran očekává, že budou kdykoliv dostupná.

51.  Jak budou, s ohledem na nedávné skandály v EU, při posuzování finanční stability bank ze strany ECB zohledňována rizika praní peněz? Souhlasíte s tím, že je zapotřebí centralizovat dohled nad bojem proti praní peněz v EU pod jedinou agenturu a v mezidobí umožnit příslušným orgánům využívat daňové údaje pro účely boje proti praní peněz?

Je zapotřebí celoevropský přístup k boji proti praní peněz. Praní peněz je často přeshraničním jevem, a stávající rámec tak může být jen natolik účinný, jako je nejslabší provádění na úrovni členského státu. Nedávný přezkum směrnice o boji proti praní peněz nemusí být dostačující pro zajištění hladké a ucelené spolupráce mezi příslušnými orgány dohledu. Měla by být zvážena vyšší úroveň harmonizace platných pravidel. Provedení potřebných posouzení a návrh toho, jak by bylo možné rámec EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu více rozvíjet je však v kompetencích Evropské komise.

52.  Ve srovnání s eurozónou se USA těší integrovanějšímu finančnímu sektoru, což je klíčové pro zmírnění dopadů šoků (odolnost). Světová finanční krize však odhalila odolnou, avšak křehkou povahu finančních sítí: stejné vlastnosti, které systém činí za určitých podmínek odolnějším, mohou za jiných podmínek fungovat jako významný zdroj systémových rizik a nestability. Je hlubší finanční integrace vždy v souladu s cílem finanční stability? Jaké by měly být cíle unie kapitálových trhů?

Rámec „finanční trilema“ podtrhuje základní požadavek pro úspěšné sladění finanční integrace a finanční stability. Vyžaduje především společný regulační rámec a rámec dohledu spolu s centrálními bankami, které jsou schopné podporovat finanční stabilitu v obdobích krize. Tragédií pro první desetiletí měnové unie byl fakt, že rychlé rozšíření přeshraničních úvěrů nebylo doplněno o integraci finančního dohledu. V důsledku krize nyní máme společný mechanismus dohledu a evropské orgány dohledu (EBA, ESMA, EIOPA), které pomáhají utvářet společný přístup k dohledu v mezích společného právního rámce stanoveného v nařízení a směrnici o kapitálových požadavcích. Spolu s integrací finančního systému byl zaveden Jednotný výbor pro řešení krizí, Jednotný fond pro řešení krizí a Evropský mechanismus stability. Navíc aktivní využívání makroobezřetnostních politik může rovněž pomoci omezit potenciální rizika pro finanční stabilitu vyplývající z finanční integrace.

Je také důležité mít na paměti potenciální přínosy finanční integrace. Kromě podpory jejího rozsahu potřebného k posílení hospodářské soutěže a pro nákladovou efektivnost na těch segmentech trhu, které mají vysoké fixní náklady, je geografická diverzifikace důležitým prvkem pro ochranu investorů a spotřebitelů před expozicí rizikům specifickým pro jednotlivé země. Další pokrok v souvislosti s bankovní unií a unií kapitálových trhů tedy může posílit stabilitu všech členských států.

D.  Fungování ECB a demokratická odpovědnost a transparentnost

53.  Jaký bude váš osobní přístup k otázce sociálního dialogu v ECB?

Sociální dialog je základním prvkem evropského sociálního modelu. Na úrovni ECB i ESCB je důležité přímý kontakt mezi vedením a zástupci zaměstnanců. Domnívám se, že v ECB došlo v nedávné době k pokroku v oblasti pracovního vytížení, pracovní doby a flexibility. Osobně si myslím, že kontakt a komunikace se zástupci zaměstnanců s cílem zajistit, že jejich názory budou plně vyslyšeny a pochopeny, je důležitým prvkem budování udržitelného a naplňujícího pracovního prostředí.

54.  Evropský parlament hraje zásadní úlohu v odpovědnosti ECB. Jaké závěry vyvozujete ze srovnání s jinými jurisdikcemi? (např. Kongres USA / FED vs EP/ECB vs Parlament Spojeného království / Bank of England)

Protějškem nezávislosti je odpovědnost. Má-li být centrálním bankám dána vyšší míra nezávislosti, je zcela zásadní prokázat, že tuto nezávislost vhodně využívají.

Evropský parlament jakožto orgán zastupující občany EU hraje v kontrole odpovědnosti ECB zásadní roli. To se děje prostřednictvím pravidelných vystoupení prezidenta ECB v komisi ECON a také na dalších rozpravách plenárního zasedání, předkládáním výroční zprávy v komisi ECON, písemných odpovědí na otázky poslanců Evropského parlamentu, které jsou zveřejňovány, a dalších mechanismů. Je v zájmu ECB odpovídat na dotazy poslanců prostřednictvím těchto různých fór úplně a v řádném termínu, jelikož tyto otázky obvykle odrážejí obavy široké veřejnosti v různých členských státech. Kromě toho zlepšování všeobecného porozumění politikám ECB také zlepšuje účinnost těchto politik, které obvykle spoléhají na domácnosti, podniky a účastníky trhu, již reagují na daná politická opatření.

ECB se poučila od jiných jurisdikcí (a z obecnějšího vývoje smýšlení o odpovědnosti nezávislých orgánů) a věcně reagovala změnou způsobu, jakým komunikuje. Například zveřejňování záznamů diskuzí, které vedeme v Radě guvernérů, umožňuje poslancům Evropského parlamentu, účastníkům trhu a občanům lépe pochopit naše myšlenky. Velký objem publikací vydávaných ECB je také důležitým prvkem k zajištění, aby byl proces tvorby politik co nejtransparentnější, což ještě více posiluje komunikace prostřednictvím sociálních médií.

Je také třeba podotknout, že i jiné subjekty přejímají praxi ECB uspořádat po zavedení každého režimu měnové politiky tiskovou konferenci.

Co je však důležité, po přijetí nových odpovědností, například dohledu, byl zaveden revidovaný rámec odpovědnosti. ECB operuje v jedinečném institucionálním prostředí a musí reagovat na nové požadavky na větší kontrolu, transparentnost a odpovědnost. Obecněji jsem si jistý, že komunikační strategie ECB se bude v nadcházejících letech nadále vyvíjet.

55.  Jaká opatření a budoucí reformy by podle vás demokratickou odpovědnost ECB vůči Evropskému parlamentu posílily?

Hlavní pozornost by se měla zaměřit na zajištění, aby současný model spolupráce mezi ECB a Evropským parlamentem (jak je nastíněno výše) fungoval co nejlépe. ECB by například měla být vždy otevřena zpětné vazbě poslanců Evropského parlamentu, pokud jde o kvalitu odpovědí na otázky a jejich včasné poskytnutí. ECB by rovněž měla být otevřená novým druhům spolupráce, vzhledem k pokroku a inovacím v komunikačních médiích.

Po dobu mého funkčního období coby guvernéra Central Bank of Ireland byly odpovědnost a transparentnost ústřední součástí strategie banky a odrážely naši vizi mít důvěru veřejnosti a být respektováni našimi protějšky. Banka Central Bank of Ireland ve skutečnosti získala ocenění za transparentnost od Central Banking Awards za svou vysokou úroveň transparentnosti a odpovědnosti. Přispěla k tomu naše práce v oblasti řešení žádostí v rámci svobodného přístupu k informacím, zveřejňování účtů bankovní komise (rady) a přepisů klíčových rozhovorů v médiích a transparentnost v záležitostech, jako jsou naše cestovní výdaje, organizační politiky a platové stupnice. Měli bychom být vždy otevřeni učení, vývoji a inovacím.

56.  Co může ECB konkrétně udělat proto, aby se o nejvyšší pozice v ECB v budoucnu ucházely ženy, a jak může zvýšit celkovou rozmanitost z hlediska pohlaví v ECB? Jak vy osobně zamýšlíte zlepšit genderovou vyváženost v ECB?

Rozmanitost z hlediska pohlaví (zejména na vyšších úrovních) není problémem jen pro ECB, ale pro Eurosystém, centrální bankovnictví celosvětově a vlastně pro obory makroekonomiky a financí. V irské centrální bance Central Bank of Ireland jsou čtyři nejvyšší politické posty obsazeny dvěma muži a dvěma ženami (guvernér, viceguvernér, viceguvernérka a ředitelka pro dohled nad finančními trhy). Obecněji řečeno, ženy tvoří 40 % našeho nejvyššího vedení a 46 % vedoucích sekcí. Každý den vidím, jakou hodnotu má rozmanitost z hlediska pohlaví pro tvorbu politik a organizační rozvoj.

Jednou z důležitých zásad při budování udržitelného a pokrokového pracoviště je podporovat zdravou rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem. Je to přínosné pro muže i ženy a usnadňuje jim to sladění požadavků na vedoucích pozicích s rodinným životem.

Druhou důležitou zásadou je zajistit, aby se kritéria pro povýšení soustředila na potenciál kandidátů spíše než na délku životopisu. Takový přístup umožňuje lépe se přizpůsobit rozmanitější profesní historii

Třetí zásadou je, že pro jmenování na různých úrovních v organizační struktuře využíváme přístup založený na portfoliích, tak, aby byl kolektivní profil jednotlivých úrovní vhodně vyvážený.

57.  Jaká možná zlepšení odpovědnosti ECB vůči Evropskému účetnímu dvoru se podle vás nabízejí, pokud jde o výkonnost správy ECB?

Smlouva stanoví, že mandátem Evropského účetního dvora je zkoumat provozní efektivnost řízení ECB. V průběhu několika posledních let spolupracovala ECB s Evropským účetním dvorem a oceňovala jeho práci a jeho přínos pro další posilování provozní efektivnosti řízení ECB.

Jsem otevřen další spolupráci a účasti na podmínkách možných interinstitucionálních uspořádání pro sdílení informací s Evropským účetním dvorem v mezích Smlouvy. Je v zájmu ECB zajistit, aby Evropský účetní dvůr mohl účinně plnit své povinnosti.

58.  Co soudíte o skutečnosti, že Rada v minulosti v jednom případě ignorovala stanovisko EP ohledně jmenování člena rady?

Je vhodné nechat koncepci postupu jmenování členů Výkonné rady na normotvůrcích EU.

59.  Přijmete své jmenování do Výkonné rady ECB, kdyby proti němu Evropský parlament hlasoval?

Je mi ctí, že mě moje vláda nominovala a že jsem byl Evropské radě doporučen Radou pro hospodářské a finanční věci. Upřímně doufám, že i Evropský parlament vydá kladné stanovisko k doporučení Rady.

60.  Jak hodnotíte členství prezidenta ECB Maria Draghiho v G30? Souhlasíte s žádostí evropské veřejné ochránkyně práv, že prezident ECB by měl své členství v G30 ukončit, aby zachoval integritu evropských orgánů jako celku?

Je zcela zásadní, aby členové Výkonné rady ECB dodržovali rozhodnou transparentnost a řádnou správu věcí veřejných.

V reakci ECB na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv se uvádí, že členům jejích rozhodovacích orgánů musí být dovoleno patřit k fórům, které zahrnují účastníky, jako jsou zástupci subjektů podléhajících dohledu, a účastnit se souvisejících jednání, jsou-li považována za důležitá a užitečná pro centrální bankéře a plnění jejich mandátů a za předpokladu, že jejich členství ve fóru je slučitelné se zásadami řádné správy věcí veřejných. S tímto postojem souhlasím. Navíc vítám nedávné kroky skupiny G30 pro zlepšení transparentnosti zveřejňováním zápisů z jednání a dalšími opatřeními.

(1)

Viz „Survey on the Access to Finance of Enterprises in the Euro Area: April to September 2018,” (Průzkum o přístupu podniků v eurozóně k financím: duben až září 2018), ECB, listopad 2018.

(2)

Viz „Monetary Developments in the Euro Area: December 2018(Měnový vývoj v eurozóně: prosinec 2018)“, ECB, leden 2019.

(3)

Viz „The euro area bank lending survey: Fourth quarter of 2018(Průzkum o poskytování úvěru bankami v eurozóně: čtvrté čtvrtletí 2018),“ ECB, leden 2019.

(4)

Viz „Financial Stability Review, November 2018,(Zpráva o finanční stabilitě, listopad 2018)“ ECB, listopad 2018.

(5)

Viz „Supervisory Banking Statistics: Third Quarter 2018, (Statistiky bankovního dohledu: třetí čtvrtletí 2018)”, Bankovní dohled ECB, leden 2019.

(6)

Zdroj: Investment Funds Balance Sheet Statistics (Statistiky rozvahy investičních fondů), ECB Statistical Data Warehouse.

(7)

Viz Stanovisko ECB (CON/2018/20).


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Jmenování člena Výkonné rady Evropské centrální banky

Referenční údaje

05940/2019 – C8-0050/2019 – 2019/0801(NLE)

Datum konzultace / žádosti o souhlas

14.2.2019

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

 

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Roberto Gualtieri

11.2.2019

 

 

 

Projednání ve výboru

26.2.2019

 

 

 

Datum přijetí

26.2.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

8

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Othmar Karas, Wolf Klinz, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Alex Mayer, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Ralph Packet, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Babette Winter, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eric Andrieu, Nessa Childers, Bas Eickhout, Sophia in ‘t Veld, Jeppe Kofod, Aleksejs Loskutovs, Thomas Mann, Andreas Schwab, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ole Christensen, Danilo Oscar Lancini

Datum předložení

1.3.2019

Poslední aktualizace: 11. března 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí