ZPRÁVA o doporučení Evropského parlamentu Radě a místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se návrhu předloženého Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“

7.3.2019 - (2018/2237(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodajka: Hilde Vautmans

Pozměňovací návrhy

• 001-002 (PDF - 114 KB)
• 001-002 (DOC - 68 KB)
• 003-009 (PDF - 129 KB)
• 003-009 (DOC - 77 KB)

NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Radě a místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se návrhu předloženého Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“

(2018/2237(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíle č. 1, 16 a 17, zaměřené na podporu mírumilovných a inkluzivních společností v zájmu udržitelného rozvoje[1],

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/322 ze dne 2. března 2015 o provádění 11. Evropského rozvojového fondu[2],

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/528 ze dne 27. března 2015 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (Athena) a o zrušení rozhodnutí 2011/871/SZBP[3],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru[4],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru[5],

–  s ohledem na interinstitucionálním prohlášení připojené k nařízení (EU) 2017/2306 týkající se zdrojů financování opatření pomoci podle článku 3a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru[6],

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond[7],

–  s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu[8], a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití[9],

–  s ohledem na vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie[10],

–  s ohledem na návrh předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise ze dne 13. června 2018 „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (HR(2018) 94),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 15. prosince 2016, 9. března 2017, 22. června 2017, 20. listopadu 2017, 14. prosince 2017 a 28. června 2018,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka“),

–  –  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. listopadu 2017, 25. června 2018 a 19. listopadu 2018 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2017 nazvané „Diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany“ (COM(2017)0315),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a ESVČ ze dne 5. července 2016 nazvané „Prvky pro celounijní strategický rámec na podporu reformy bezpečnostního sektoru“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 20 ze dne 18. září 2018 nazvanou „Africká struktura pro mír a bezpečnost: nutnost změnit zaměření podpory EU“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2015 o financování společné bezpečnostní a obranné politiky[11],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii[12],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017[13] a 12. prosince 2018[14] o výroční zprávě o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP),

–  s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0157/2019),

A.  vzhledem k tomu, že ambicí EU je být světovým aktérem mírového dění usilujícím o zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a dodržování mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že EU má zvyšující se odpovědnost za zajištění vlastní bezpečnosti ve strategickém prostředí, které se za posledních několik let výrazně zhoršilo;

C.  vzhledem k tomu, že náročné bezpečnostní prostředí v okolí EU vyžaduje, aby měla strategickou autonomii, což v červnu roku 2016 uznalo 28 vrcholných představitelů států a vlád v globální strategii EU a kvůli čemuž je nutné vytvořit nástroje, které upevní schopnost EU udržovat mír, předcházet konfliktům, podporovat mírumilovné, spravedlivé a inkluzivní společnosti a posilovat mezinárodní bezpečnost; vzhledem k tomu, že bylo uznáno, že bezpečné a mírumilovné společnosti jsou předpokladem k trvalému rozvoji;

D.  vzhledem k tomu, že cílem evropského mírového nástroje (dále jen „evropský mírový nástroj“ nebo „nástroj“) není militarizovat vnější činnost Evropské unie, nýbrž dosáhnout součinnosti a zvýšit účinnost prostřednictvím poskytnutí komplexního přístupu k operačnímu financování již probíhajících vnějších činností, u kterých není možné financování z rozpočtu EU;

E.  vzhledem k tomu, že Smlouva vyžaduje, aby EU a její orgány prováděly společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla v souladu s článkem 42 vést ke společné obraně, a posilovat tak evropskou identitu a její nezávislost v zájmu podpory míru, bezpečnosti a pokroku v Evropě a ve světě; vzhledem k tomu, že navrhovaný nástroj musí být vítán jako postupný krok tímto směrem a že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka musí být povzbuzována k tomu, aby pokračovala v jeho dalším rozvoji a provádění;

F.  vzhledem k tomu, že EU je největším světovým poskytovatelem rozvojové a humanitární pomoci, která posiluje vztah mezi bezpečností a rozvojem s cílem dosáhnout udržitelného míru;

G.  vzhledem k tomu, že by mělo být podporováno další využívání finančních prostředků a nástrojů Unie za účelem zlepšení spolupráce, rozvoje schopností a nasazení budoucích misí, jakož i s cílem zachovat mír, předcházet konfliktům, zvládat je a řešit je a řešit také hrozby pro mezinárodní bezpečnost; zdůrazňuje, že evropský mírový nástroj by měl zejména financovat vojenské mise Unie, posilovat vojenské a obranné kapacity třetích států a regionálních a mezinárodních organizací a přispívat k financování operací na podporu míru pod vedením regionálních nebo mezinárodních organizací nebo třetích států;

H.  vzhledem k tomu, že pro EU bylo v minulosti náročné financovat operace související s obranou; vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně zdůrazňoval potřebu financování, jež by bylo pružnější a efektivnější a projevovalo by solidaritu a odhodlání; vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout další nástroje, které zajistí, aby EU mohla plnit úlohu celosvětového aktéra v oblasti bezpečnosti; vzhledem k tomu, že všechny tyto nástroje musí podléhat řádné parlamentní kontrole a právním předpisům EU;

I.  vzhledem k tomu, že přestože jsou ženy hlavními oběťmi bezpečnostních a humanitárních krizí, a navzdory skutečnosti, že pokud hrají ženy v mírových procesech jednoznačnou úlohu, zvyšuje se o 35 % pravděpodobnost, že bude dosaženo dohody trvající nejméně 15 let, zůstává účast žen v mírových procesech jedním z nejvíce nenaplněných aspektů agendy žen, míru a bezpečnosti;

J.  vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější bezpečnost je stále více provázaná; vzhledem k tomu, že EU podnikla významné kroky ke zvýšení spolupráce v oblasti obrany mezi svými členskými státy; vzhledem k tomu, že EU byla vždy hrdá na svou „měkkou sílu“, v jejímž využívání hodlá pokračovat; vzhledem k tomu, že znepokojující vývoj událostí však vyžaduje, aby EU nezůstala výlučně „civilní mocností“, ale aby rozvíjela a posilovala své vojenské kapacity, jež by měly být využívány způsobem, který je konzistentní a soudržný se všemi ostatními vnějšími činnostmi EU; vzhledem k tomu, že rozvoj ve třetích zemích není možný bez bezpečnosti a míru; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu plní klíčovou úlohu armáda, zejména v zemích, kde civilní orgány nejsou s ohledem na bezpečnostní situaci schopny plnit své úkoly; vzhledem k tomu, že nástroj má jasný potenciál vést k větší angažovanosti EU v partnerských zemích a zvýší účinnost vnější činnosti EU, což EU umožní, aby se v budoucnu stala relevantním poskytovatelem stability a bezpečnosti;

K.  vzhledem k tomu, že vnější činnost EU nesmí být nástrojem pro „řízení migrace“ a veškeré úsilí o spolupráci se třetími zeměmi musí být doprovázeno zlepšením situace v oblasti lidských práv v těchto zemích;

L.  vzhledem k tomu, že nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení bude mít významný vliv na omezení podnětů ke konfliktům a přispěje k větší stabilitě v souladu se závazky vyplývajícími ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a souvisejícího usnesení Parlamentu o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní[15]; vzhledem k tomu, že svět je bez zbraní hromadného ničení bezpečnějším; vzhledem k tomu, že EU je vedoucím aktérem, pokud jde o zákaz jaderných zbraní, a v tomto smyslu by měla rozšířit svou úlohu;

M.  vzhledem k tomu, že Smlouvy nepředpokládají žádné vnější vojenské akce Unie mimo rámec SBOP; vzhledem k tomu, že skutečná SZBP pro všechny členské státy EU rozšiřuje prostor pro činnost EU v oblasti vnější politiky; vzhledem k tomu, že jediná forma vnější vojenské akce, kterou SBOP připouští, je mise mimo Unii zaměřená na udržování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN, jak je uvedeno v čl. 42 odst. 1 SEU;

N.  vzhledem k tomu, že podpora vojenských operací partnerů na podporu míru byla doposud poskytována mimo rozpočet EU prostřednictvím afrického mírového projektu, který byl zřízen a financován v rámci Evropského rozvojového fondu (ERF); vzhledem k tomu, že africký mírový projekt se v současné době omezuje na operace vedené Africkou unií (AU) nebo africkými regionálními organizacemi;

O.  vzhledem k tomu, že evropský mírový nástroj by měl Unii umožnit přispívat přímo na financování operací na podporu míru pod vedením třetích zemí, jakož i příslušným mezinárodním organizacím, a to na celosvětové úrovni, nikoli pouze v oblasti Afriky nebo AU;

P.  vzhledem k tomu, že navrhovaný nástroj nahradí mechanismus Athena a africký mírový projekt; vzhledem k tomu, že bude doplňovat iniciativu na budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje financováním nákladů na obranné činnosti EU, jako jsou mírové mise AU, společné náklady na vlastní vojenské operace SBOP a budování vojenských kapacit partnerů, které jsou podle čl. 41 odst. 2 SEU vyloučeny z rozpočtu EU;

Q.  vzhledem k tomu, že operace prováděné v rámci tohoto nástroje musí být v souladu se zásadami a hodnotami zakotvenými v Listině základních práv a dodržovat mezinárodní humanitární právo a právo v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že operace, které nejsou definovány jako eticky přijatelné z hlediska lidské bezpečnosti, zdraví a zabezpečení, svobody, soukromí, integrity a důstojnosti, musí být důkladně posouzeny a přezkoumány;

R.  vzhledem k tomu, že stávající podíl společných nákladů zůstává velmi nízký (odhadem přibližně 5–10 % celkových nákladů) a že vysoký podíl nákladů a odpovědnosti, které ve vojenských operacích nesou státy podle zásady „náklady platí ten, komu vzniknou“, odporuje zásadám solidarity a sdílení zátěže a ještě více členské státy odrazuje od aktivního zapojení do operací SBOP;

S.  vzhledem k tomu, že navrhované průměrné finanční krytí na evropský mírový nástroj činí 1 500 000 000 EUR, zatímco kombinované výdaje v rámci mechanismu Athena a afrického mírového projektu se pohybují mezi 250 000 000 EUR a 500 000 000 EUR ročně; vzhledem k tomu, že potenciální účely další 1 000 000 000 EUR ročně nejsou v návrhu dostatečně upřesněny či zaručeny;

T.  vzhledem k tomu, že jakožto mimorozpočtový mechanismus financovaný prostřednictvím ročních příspěvků členských států, jejichž rozdělovací klíč je založený na HND, by měl evropský mírový nástroj podle očekávání umožnit EU financovat vyšší podíl společných nákladů (35–45 %) vojenských misí a operací, jak tomu je v současnosti u mechanismu Athena; vzhledem k tomu, že se od evropského mírového nástroje rovněž očekává, že zajistí trvalou dostupnost financování z EU, čímž zaručí odpovídající programování připravenosti na krize, usnadní rychlé nasazení a zlepší pružnost v případě rychlé reakce; vzhledem k tomu, že ambiciózní začlenění a rozšíření mechanismu Athena pro společné financování misí a operací SBOP je jedním z dlouhodobých požadavků Parlamentu; vzhledem k tomu, že navrhované rozhodnutí Rady však nemá stejně závazný charakter jako vnitřní dohoda afrického mírového projektu, což znamená, že členské státy se mohou rozhodnout, že se na financování akcí v rámci evropského mírového nástroje nebudou podílet;

U.  vzhledem k tomu, že díky navýšení společných nákladů posílí navrhovaný nástroj solidaritu a sdílení zátěže mezi členskými státy a povzbudí členské státy, zejména ty, které nemají dostatek finančních nebo operačních zdrojů, aby přispívaly k operacím SBOP;

V.  vzhledem k tomu, že Rada je ve svých závěrech ze dne 19. listopadu 2018 ve své podpoře návrhu evropského mírového nástroje zdrženlivá; vzhledem k tomu, že je nicméně důležité pracovat na přijetí ambiciózního návrhu obsahujícího všechny navrhované složky, včetně mechanismu Athena;

W.  vzhledem k tomu, že všechny vojenské úkoly v rámci nástroje, jako jsou společné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro předcházení konfliktům a udržení míru, mise bojových sil v oblasti řešení krizí, včetně nastolování míru a stabilizačních opatření po skončení konfliktu, boj proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 1 SEU, při plném dodržování lidských práv, spadají do oblasti působnosti SBOP; vzhledem k tomu, že výjimka v čl. 41 odst. 2 SEU se vztahuje výlučně na operační výdaje, které vzniknou při provádění těchto vojenských misí; vzhledem k tomu, že všechny ostatní operační výdaje vyplývající z SBOP, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli jiného opatření uvedeného v článku 42 SEU, by měly být hrazeny z rozpočtu Unie; vzhledem k tomu, že správní výdaje evropského mírového nástroje by měly být hrazeny z rozpočtu Unie;

X.  vzhledem k tomu, že podle čl. 41 odst. 2 SEU jsou všechny operační výdaje, které vzniknou při provádění SZBP, hrazeny z rozpočtu Unie, s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou; vzhledem k tomu, že v čl. 2 písm. a) a d) návrhu rozhodnutí se uvádí, že z evropského mírového nástroje by měly být financovány jak „operace, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou“, tak i jiné operační akce „Unie, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou“;

Y.  vzhledem k tomu, že Unie podle čl. 21 odst. 2 písm. d) SEU vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o vysoký stupeň spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů za účelem podpory udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje v rozvojových zemích, přičemž hlavním cílem je vymýcení chudoby;

Z.  vzhledem k tomu, že čl. 208 odst. 1 druhý pododstavec SFEU stanoví, že: „hlavním cílem politiky Unie v této oblasti [rozvojové spolupráce] je snížení a výhledově i vymýcení chudoby“; vzhledem k tomu, že podle stejného pododstavce „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“; vzhledem k tomu, že druhá věta tvoří ustanovení Smlouvy, a tudíž pro EU představuje ústavní povinnost označovanou jako „soudržnost politik ve prospěch rozvoje“;

AA.  vzhledem k tomu, že vojenské a civilní mise mimo Unii musí zůstat vzájemně odděleny, aby se zajistilo, že civilní mise budou financovány výlučně z rozpočtu Unie;

AB.  vzhledem k tomu, že EU by měla poskytnout pracovníkům misí SBOP podobný status, jaký mají vyslaní národní odborníci, a to tak, že jim přizná jednotný status a poskytne nejlepší možnou ochranu podle služebního řádu Unie; vzhledem k tomu, že by veškeré příspěvky vyplývající z tohoto statusu a veškeré výdaje na cestu, pobyt a zdravotní péči měly být hrazeny z rozpočtu Unie jako správní výdaje;

AC.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr (EÚD) zveřejnil zvláštní zprávu o africké struktuře pro mír a bezpečnost financované prostřednictvím afrického mírového projektu, která by měla být podle návrhu zahrnuta do evropského mírového nástroje a rozšířena; vzhledem k tomu, že podle EÚD nebyla tato podpora dostatečně upřednostněna a měla omezený účinek; vzhledem k tomu, že k doporučením EÚD musí být náležitě přihlíženo s ohledem na ambiciózně navýšené financování nového nástroje;

AD.  vzhledem k tomu, že návrh nedoprovázelo žádné posouzení finančního dopadu týkající se správních výdajů; vzhledem k tomu, že správní výdaje na evropský mírový nástroj mají značné dopady na rozpočet EU; vzhledem k tomu, že do evropského mírového nástroje by neměli být přijati nebo vysláni žádní další zaměstnanci mimo pracovníky, kteří již nyní pracují v nahrazovaných nástrojích; vzhledem k tomu, že součinnost vyplývající ze sdružování současných různých nástrojů do jedné správní struktury by měla usnadnit správu větší zeměpisné oblasti evropského mírového nástroje; vzhledem k tomu, že další zaměstnanci by měli být přijímáni pouze tehdy, pokud by byly od všech zúčastněných členských států účinně vybrány příjmy na misi nebo opatření; vzhledem k tomu, že časově omezený charakter příjmů vyžaduje, aby byly obdobně časově omezeny smlouvy zaměstnanců, které tento nástroje přijímá, jakož i dočasná přidělení zaměstnanců tomuto nástroji na konkrétní misi nebo opatření; vzhledem k tomu, že tímto nástrojem by neměli být zaměstnáni ani k němu být přiděleni žádní zaměstnanci z členského státu, který v souvislosti s konkrétní misí nebo opatřením učinil formální prohlášení podle čl. 31 odst. 1 SEU;

AE.  vzhledem k tomu, že by místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka měla pravidelně předkládat Parlamentu ke konzultaci veškerá hlavní hlediska a základní volby týkající se SZBP a SBOP a informovat jej o jejich následném vývoji; vzhledem k tomu, že Parlament by měl být konzultován a informován včas, aby mohl před učiněním rozhodnutí nebo přijetím rozhodného opatření předložit místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce a Radě své názory a položit jim otázky; vzhledem k tomu, že by místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka měla názory Parlamentu, včetně těch týkajících se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zvážit a zahrnout je do svých návrhů, měla by přehodnotit rozhodnutí nebo části rozhodnutí, s nimiž Parlament vyslovil nesouhlas, nebo by měla tyto návrhy stáhnout, a to bez ohledu na to, že v takovém případě může danou iniciativu prosazovat členský stát, a měla by předkládat návrhy rozhodnutí Rady týkající se SBOP, pokud ji k tomu Parlament vyzve; vzhledem k tomu, že Parlament by měl každoročně jednat s místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou o operacích financovaných z tohoto nástroje;

1.  doporučuje Radě:

a)  nesnižovat příspěvek členského státu do nástroje, pokud členský stát použije čl. 31 odst. 1 Smlouvy o EU, protože by to ohrozilo rozdělovací klíč založený na HND, na němž je založen mechanismus financování, a celkové financování nástroje;

b)  zahrnout do rozhodnutí odkaz na úlohu Parlamentu jakožto orgánu příslušného k udělení absolutoria, jak tomu je v současné době v případě Evropského rozvojového fondu (ERF), a tedy i v případě afrického mírového projektu v souladu s příslušnými ustanoveními finančních předpisů platných pro ERF, s cílem zachovat v souladu s článkem 18 Smlouvy o EU a čl. 21 odst. 2 písm. d) Smlouvy o EU ve spojení s článkem 208 Smlouvy o fungování EU provázanost vnější činnosti EU v rámci fondu a dalších příslušných oblasti politiky;

c)  pracovat na zavedení mechanismu v rámci Evropského parlamentu, který by v rámci přísně definovaných parametrů zajistil přístup k veškerým informacím, včetně originálních dokumentů, týkajících se ročního rozpočtu evropského mírového nástroje, opravných rozpočtů, převodů, akčních programů (včetně přípravné fáze), provádění opatření v rámci pomoci (včetně účelových opatření), dohod s provádějícími subjekty, a přístup ke zprávám o plnění příjmů a výdajů, k roční účetní závěrce, hodnotící zprávě a výroční zprávě Evropského účetního dvora;

d)  souhlasit se zahrnutím přístupu k veškerým důvěrným dokumentům v rámci jednání o aktualizované interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky;

e)  zajistit, aby operace, akční programy, účelová opatření v rámci pomoci a další operační činnosti financované tímto nástrojem neporušovaly základní zásady stanovené v článku 21 Smlouvy o EU ani nebyly použity k jejich porušování a aby neporušovaly mezinárodní právo, zejména mezinárodní humanitární právo a právo v oblasti lidských práv;

f)  dokončit přezkum mechanismu Athena pokud možno do konce tohoto roku a bezproblémově jej zahrnout do evropského mírového nástroje a zároveň zachovat provozní účinnost a pružnost tohoto mechanismu;

g)  zajistit, aby byla při provádění nezbytných úprav návrhu lepší účelnost a vyšší účinnost, kterou nástroj nabízí;

h)  začlenit níže uvedené pozměňovací návrhy:

–  nahradit ve 4. bodě odůvodnění a v článku 1 obrat „společná zahraniční a bezpečnostní politika“ obratem „společná bezpečnostní a obranná politika“;

–  doplnit nový bod odůvodnění (10a), který zní: „Poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti uvedené v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU mohou mít podobu posílení vojenských a obranných kapacit třetích zemí, regionálních a mezinárodních organizací pro udržení míru, předcházení konfliktům, jejich zvládání a řešení a za účelem řešení hrozeb pro mezinárodní bezpečnost při přísném dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a kritérií společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití“;

–  doplnit nový bod odůvodnění (10b), který zní: „(10b) Mise pro předcházení konfliktům a udržení míru uvedené v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU mohou mít podobu příspěvku na financování operací na podporu míru pod vedením regionální nebo mezinárodní organizace nebo třetího státu.“;

–  doplnit nový bod odůvodnění (10c), který zní: „(10c) Operace podporované z prostředků EU musejí zahrnovat rezoluci OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti.“;

–  pozměnit čl. 2 písm. a) takto: „přispívat k financování misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), které souvisejí s vojenstvím nebo obranou“;

–  pozměnit čl. 2 písm. b) takto: „b) posílit vojenské a obranné kapacity třetích zemí, regionálních a mezinárodních organizací s cílem zachovat mír, předcházet konfliktům, zvládat je a řešit je a řešit hrozby pro mezinárodní bezpečnost a kybernetickou bezpečnost“;

–  doplnit do článku 3 nový bod 2a, který zní: „2a. Roční rozčlenění správních výdajů pro tento nástroj, které jsou hrazeny z rozpočtu Unie, je pro informaci uvedeno v příloze Ia (nová).“;

–  pozměnit čl. 5 písm. c) takto: „c) „operací“ vojenská operace v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu s článkem 42 Smlouvy o EU za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 43 odst. 1 Smlouvy o EU, které souvisejí s vojenstvím nebo obranou, včetně úkolu svěřeného skupině členských států podle článku 44 Smlouvy a EU“;

–  doplnit na konec článku 6 nový pododstavec, který zní: „Všechny civilní aspekty, majetek nebo mise v rámci SZBP a zejména v rámci SBOP nebo jejich části jsou financovány výlučně z rozpočtu Unie.“;

–  pozměnit článek 7 takto: „Návrhy na akce Unie podle hlavy V Smlouvy o EU, které mají být v rámci nástroje financovány, může předkládat každý členský stát, vysoký představitel nebo vysoký představitel s podporou Komise. Vysoký představitel o každém takovém návrhu neprodleně uvědomí Evropský parlament.“;

–  pozměnit čl. 10 odst. 1 takto: „Provázanost akcí Unie, které mají být financovány na základě tohoto nástroje, s jinými unijními akcemi v rámci jiných příslušných oblastí politiky se zajistí v souladu s čl. 21 odst. 3 a čl. 26 odst. 2 Smlouvy o EU. Akce Unie, které mají být financovány na základě tohoto nástroje, jsou v souladu s cíli těchto jiných oblastí politiky Unie vůči třetím zemím a mezinárodním organizacím;“;

–  doplnit do článku 10 nový odstavec 3a, který zní: „3a. Dvakrát ročně předkládá vysoký představitel Evropskému parlamentu zprávu o provázanosti akcí podle odstavce 1.“;

–  doplnit do článku 11 nový odstavec 2a: „2a. Nástroj má styčného úředníka z Evropského parlamentu. Za účelem předkládání přehledu informací vede navíc zástupce generálního tajemníka pro SBOP a reakce na krize každoroční výměnu názorů s příslušným parlamentním orgánem.“;

–  pozměnit čl. 12 odst. 1 takto: „Zřizuje se Výbor pro nástroj (dále jen „výbor“) složený z jednoho zástupce každého zúčastněného členského státu. Zástupci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a Komise jsou zváni, aby se účastnili schůzí výboru bez účasti na hlasování. Zástupci Evropské obranné agentury mohou být zváni, aby se účastnili schůzí výboru k tématům, o nichž se diskutuje a která se týkají oblasti působnosti Evropské obranné agentury, aniž by se účastnili nebo byli přítomni při hlasování. Zástupci Evropského parlamentu mohou být přizváni k účasti na schůzích výboru, aniž by se účastnili nebo byli přítomni při hlasování.“;

–  pozměnit čl. 13 odst. 8 takto: „8. Správce zajišťuje kontinuitu svých funkcí prostřednictvím správní struktury příslušných vojenských struktur ESVČ uvedených v článku 9.“;

–  doplnit do článku 13 nový bod 8a, který zní: „8a. Správce se podílí na předkládání přehledu informací Evropskému parlamentu.“;

–  doplnit do článku 16 nový bod 8a, který zní: „8a. Velitelé operace se podílejí na předkládání přehledu informací Evropskému parlamentu.“;

–  pozměnit čl. 34 odst. 1 takto: „Správce navrhne výboru jmenování interního auditora tohoto nástroje a alespoň jednoho zástupce interního auditora na období čtyř let s možností jeho prodloužení na celkové období nepřesahující 8 let. Interní auditoři musejí mít potřebnou odbornou kvalifikaci a poskytovat dostatečné záruky bezpečnosti, objektivity a nezávislosti. Interní auditor nesmí být ani schvalující osobou, ani účetním a nesmí se účastnit vypracovávání účetní závěrky.“;

–  pozměnit čl. 47 odst. 4 takto: „4. Konečné určení společně financovaných zařízení a infrastruktury schvaluje výbor s přihlédnutím k provozním potřebám, lidských právům, posouzení bezpečnosti a rizika odklonu, pokud jde o certifikované koncové uživatele a koncové uživatele a finanční kritéria. Konečné určení může být tuto podobu:

a) v případě infrastruktury prodej nebo převod prostřednictvím tohoto nástroje do hostitelské země, členského státu nebo na třetí stranu;

b) v případě vybavení prodej prostřednictvím tohoto nástroje členskému státu, hostitelské zemi nebo třetí straně, anebo uskladnění a údržba tímto nástrojem, členským státem nebo třetí stranou za účelem použití při další operaci.“;

–  pozměnit čl. 47 odst. 6 takto: „6. Prodej nebo převod do hostitelské země nebo třetí osobě by měl být v souladu s mezinárodním právem, mj. s příslušnými ustanoveními v oblasti lidských práv a se zásadou „neškodit“ a také s platnými bezpečnostními pravidly a měl by přísně dodržovat kritéria společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití.“;

–  pozměnit čl. 48 odst. 1 takto: „Vysoký představitel může Radě předložit koncepci možného akčního programu nebo možného účelového opatření v rámci pomoci. Vysoký představitel o každé takové koncepci informuje Evropský parlament.“;

–  pozměnit čl. 49 odst. 1 takto: „Akční programy schvaluje Rada na návrh vysokého představitele. O akčních programech je poté, co je schválí Rada, informován Evropský parlament.“;

–  pozměnit čl. 50 odst. 3 takto: „Pokud žádost nespadá do stávajících akčních programů, může Rada na návrh vysokého představitele schválit v rámci pomoci účelové opatření. O účelových opatřeních v rámci pomoci je poté, co je přijme Rada, informován Evropský parlament;“

–  doplnit do čl. 52 bodu 2 nové písm. fa), které zní: „fa) Zpřístupní se podrobný seznam zařízení financovaných v rámci tohoto nástroje;“

–  pozměnit čl. 53 odst. 53 písm. b) takto: „b) účinně poskytují ozbrojeným silám dotyčného třetího státu, pokud byl posouzen soulad s kritérii společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití;“;

–  pozměnit čl. 53 odst. 1 písm. d) takto: „d) používají v souladu s politikou Unie, s patřičným ohledem na mezinárodní právo, zejména na mezinárodní právo v oblasti lidských práv, a osvědčení koncových uživatelů, zejména ustanovení o zpětném převodu;“;

–  pozměnit čl. 53 odst. 1 písm. e) takto: „e) spravují v souladu s veškerými omezeními jejich používání, prodeje nebo převodu, o nichž rozhodne Rada nebo výbor, a podle příslušných koncových osvědčení, kritérií společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití;“;

–  pozměnit čl. 54 odst. 1 takto: „Každý provádějící subjekt pověřený vynakládáním výdajů financovaných prostřednictvím tohoto nástroje dodržuje zásady řádného finančního řízení a transparentnosti, provádí nezbytné posouzení rizik a koncové kontroly a zajistí řádné dodržování základních hodnot EU a mezinárodního práva, zejména v oblasti lidských práv a dodržování zásady „neškodit“. Každý takový provádějící subjekt bude podroben předchozímu posouzení rizik, jehož cílem bude posoudit možná rizika v oblasti lidských práv a řízení.“;

2.  doporučuje místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

a)  předložit Parlamentu doporučené pozměňovací návrhy ke konzultaci a zajistit, aby byly v souladu s článkem 36 Smlouvy o EU zohledněny názory Parlamentu;

b)  v souladu s článkem 36 Smlouvy o EU přihlížet při přípravě návrhů na víceleté „akční programy“ nebo na účelová opatření v rámci pomoci ke všem stanoviskům Parlamentu, mj. tím, že stáhne návrhy, s nimiž Parlament vyslovil nesouhlas;

c)  poskytnout úplné posouzení finančního dopadu tohoto rozhodnutí s ohledem na jeho dopad na rozpočet EU, zejména s přihlédnutím k potřebě rozšířit počet zaměstnanců;

d)  předkládat Parlamentu návrhy rozhodnutí Rady týkající se evropského mírového nástroje ke konzultaci ve stejné době, kdy je předkládá Radě nebo Politickému a bezpečnostnímu výboru, a poskytnout Parlamentu čas k předložení svých stanovisek; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby pozměnila návrhy rozhodnutí Rady, pokud jí o to Parlament požádá;

e)  v souladu s článkem 18 Smlouvy o EU zajišťovat doplňkovost se stávajícími fondy, programy a nástroji EU, soulad evropského mírového nástroje se všemi ostatními aspekty vnější činnosti EU, zejména pokud jde o iniciativu budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje a navrhovaný nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, které by měly být ve všech případech uplatňovány v rámci širšího programu reformy bezpečnostního sektoru a které by obsahovaly propracované prvky týkající se řádné správy věcí veřejných, ustanovení týkající se boje proti násilí založenému na pohlaví, a zejména civilního dohledu nad bezpečnostním systémem a demokratickou kontrolou ozbrojených sil;

f)  poskytovat Parlamentu pravidelnou zpětnou vazbu o pokroku při uplatňování rezoluce č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a konzultovat s Parlamentem doporučený genderový prvek zaměřený na úlohu žen při předcházení konfliktům a jejich řešení a při obnově po skončení konfliktu a mírových jednáních, jakož i pravidelná hodnocení opatření přijatých k ochraně zranitelných osob, včetně žen a dívek, před násilím v konfliktních situacích;

g)  v souladu s článkem 18 Smlouvy o EU zajistit soulad evropského mírového nástroje se všemi ostatními aspekty vnější činnosti EU, včetně rozvojové a humanitární politiky, s cílem podpořit rozvoj dotyčných třetích zemí a snížit a vymýtit v těchto zemích chudobu;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci Evropské službě pro vnější činnost a Komisi.

• [1]  https://sustainabledevelopment.un.org/
• [2]  Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 1.
• [3]  Úř. věst. L 84, 28.3.2015, s. 39.
• [4]  Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1.
• [5]  Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.
• [6]  Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.
• [7]  Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
• [8]  Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.
• [9]  Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.
• [10]  Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
• [11]  Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 68.
• [12]  Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 18.
• [13]  Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 47.
• [14]  Přijaté texty, P8_TA(2018)0514.
• [15]  Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 202.

MENŠINOVÉ STANOVISKO

k návrhu doporučení vysoké představitelce a Radě týkající se návrhu vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, s podporou Komise, předloženého Radě k rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje (2018/2237(INI))

Výbor pro zahraniční věci, zpravodajka: Hilde Vautmans

Menšinové stanovisko, které předložili poslanci skupiny GUE/NGL Sabine Lösing, Javier Couso Permuy, Miguel Urban Crespo

Doporučení se vůbec nezabývá záměrem a cílem návrhu evropského mírového nástroje. Potvrzuje se v něm, že pomocí evropského mírového nástroje by se měly financovat zejména vojenské mise Unie a posílit vojenské a obranné kapacity třetích států. Kromě toho je název nástroje „mírový nástroj“ zavádějící, protože neodráží jeho skutečné plánované využívání pro vojenské účely, včetně zbraní. Doporučení obsahuje výzvu, aby EU nezůstala výlučně „civilní mocností“, ale aby rozvíjela a rozšířila svou tvrdou (vojenskou) sílu.

Vznášíme vůči tomuto doporučení námitky, jelikož:

•  prosazuje další uplatňování společné obrany a vidí v ní zdroj silnější evropské identity

•  navrhovaný nástroj předpokládá automatické finanční zapojení každého přispívajícího členského státu do každé vojenské mise EU bez ohledu na skutečnou účast

•  neřešení zásadní příčiny nestability a nejistoty, jako je chudoba, nedostatek sociálně-ekonomické perspektivy, nevyvážené hospodářské vztahy se třetími zeměmi

•  navzdory názvu tohoto nástroje (mírový nástroj) neobsahuje žádná ustanovení na podporu míru a lidské bezpečnosti a pomíjí, že tento nástroj přispěje jen k další militarizaci přístupu EU ke konfliktům;

Požadujeme:

–  aby nedocházelo k militarizaci řešení konfliktů a aby byly ukončeny všechny vojenské mise EU

–  rozpuštění vojenských struktur EU a úplné odzbrojení na úrovni EU i na celém světě, včetně jaderného odzbrojení.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	20.2.2019
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	52 7 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Elmar Brok, Javier Couso Permuy, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule-Pēterse, Tunne Kelam, Stelios Kouloglou, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Tamás Meszerics, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Kati Piri, Julia Pitera, Jozo Radoš, Michel Reimon, Anders Sellström, Alyn Smith, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Asim Ademov, Laima Liucija Andrikienė, Brando Benifei, Tanja Fajon, Doru-Claudian Frunzulică, Takis Hadjigeorgiou, Marek Jurek, Patricia Lalonde, Javi López, Marietje Schaake, Renate Sommer, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Janusz Zemke, Željana Zovko
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	James Carver, Stefan Gehrold, Agnes Jongerius, Ulrike Rodust, Kārlis Šadurskis, Vladimir Urutchev, Bogdan Andrzej Zdrojewski

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

52	+
ALDE	Iveta Grigule-Pēterse, Ilhan Kyuchyuk, Patricia Lalonde, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans
ECR	Anna Elżbieta Fotyga, Ryszard Antoni Legutko, Geoffrey Van Orden
PPE	Asim Ademov, Michèle Alliot-Marie, Laima Liucija Andrikienė, Michael Gahler, Stefan Gehrold, Tunne Kelam, David McAllister, Alojz Peterle, Julia Pitera, Kārlis Šadurskis, Anders Sellström, Renate Sommer, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, László Tőkés, Vladimir Urutchev, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Željana Zovko
S&D	Francisco Assis, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Tanja Fajon, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Doru-Claudian Frunzulică, Agnes Jongerius, Javi López, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Kati Piri, Ulrike Rodust, Janusz Zemke
VERTS/ALE	Barbara Lochbihler, Tamás Meszerics, Michel Reimon, Alyn Smith, Jordi Solé, Bodil Valero

7	-
EFDD	James Carver
GUE/NGL	Javier Couso Permuy, Takis Hadjigeorgiou, Sabine Lösing, Marie-Christine Vergiat
NI	Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

3	0
ECR	Marek Jurek
GUE/NGL	Stelios Kouloglou
PPE	Elmar Brok

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se