ZPRÁVA o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření Dohody o spolupráci mezi Eurojustem a Srbskem ze strany Eurojustu

24.9.2019 - (10334/2019 – C9-0041/2019 – 2019/0807(CNS)) - *

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Juan Fernando López Aguilar
(Zjednodušený postup – čl. 52 odst. 1 jednacího řádu)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření Dohody o spolupráci mezi Eurojustem a Srbskem ze strany Eurojustu

(10334/2019 – C9-0041/2019 – 2019/0807(CNS))

(Konzultace)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Rady (10334/2019),

– s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0041/2019),

– s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti[1], a zejména na čl. 26a odst. 2 uvedeného rozhodnutí,

– s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0009/2019),

1. schvaluje návrh Rady;

2. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3. vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

 

Dohoda o spolupráci mezi Eurojustem a Srbskem byla vypracována podle vzoru podobných dohod, které Eurojust uzavřel v minulosti (např. mezi Eurojustem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, USA, Norskem, Švýcarskem, Albánií a z poslední doby mezi Eurojustem a Gruzií). Účelem těchto dohod je prohloubit spolupráci v boji proti závažné trestné činnosti, zejména proti organizovanému zločinu a terorismu. Na základě těchto dohod dochází mj. k vytvoření styčných důstojníků a kontaktních míst a k výměně informací. Tyto dohody o spolupráci se zakládají na čl. 26a odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti.

 

Uvedená dohoda je v souladu se strategií Evropské komise pro západní Balkán z roku 2018.[2] Komise v této souvislosti poukázala na boj proti závažné trestné činnosti a terorismu a uvedla, že „organizovaná trestná činnost představuje na západním Balkáně a v Turecku stále velmi závažný problém. Jak přes Turecko, tak i přes západní Balkán vedou důležité pašerácké trasy, prostřednictvím nichž stále operují mocné zločinecké sítě, které mají mezinárodní dosah... V oblasti západního Balkánu byly v posledních letech přijaty důležité kroky k modernizaci právního a institucionálního rámce, pokud jde o boj proti terorismu. I nadále dochází ke zlepšování a zintenzivnění operační spolupráce s členskými státy a agenturami EU. Všechny země západního Balkánu jsou aktivními účastníky západobalkánské iniciativy proti terorismu (WBCTi). Většina zemí však musí dále zintenzivnit své úsilí při řešení problému s navracením zahraničních bojovníků a při prevenci extremismu a radikalizace, mj. ve věznicích.“ Kandidátské země daného regionu (Černá Hora, Severní Makedonie a Albánie) už v tomto ohledu uzavřely podobné dohody. Komise ve své zprávě z roku 2019 také uvedla, že „Srbsko by mělo zintenzivnit své úsilí při řešení nedostatků, a zejména dosáhnout přesvědčivých výsledků v oblasti vyšetřování, stíhání a ukládání trestů v případech organizované trestné činnosti“. Srbsko je navíc „nejžádanější zemí v daném regionu a celkově druhou nejžádanější třetí zemí, pokud jde o případy Eurojustu. Srbsko bylo v roce 2018 zapojeno do 34 případů“.[3]

 

Evropská Komise ve své druhé zprávě v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti rovněž uvedla, že „pokud jde o organizovanou trestnou činnost, jsou státní příslušníci Srbska stále jedněmi z nejčastěji nahlašovaných občanů, pokud jde o organizovaný zločin v oblasti nemovitostí v EU, zejména v Belgii, Francii, Německu a Itálii. Srbští občané jsou kromě toho stále jedněmi z nejčastějších obětí obchodování s lidmi pocházejícími z regionu západního Balkánu, s nimiž se setkáváme. Do pašování heroinu po této trase a také po jihokavkazské trase jsou zapojeny skupiny zabývající se organizovanou trestnou činností, které se skládají ze státních příslušníků Íránu. V Srbsku stále zůstávají významné zásoby zbraní, což představuje riziko s ohledem na pašování zbraní“.[4]

 

Podobná dohoda tudíž může prohloubit spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti a je v zájmu Srbska a členských států EU, neboť organizovaná trestná činnost je nadnárodním problémem. S ohledem na již existující dohodu mezi Europolem a Srbskem a pracovní dohodu mezi Cepolem a Srbskem, pokud jde o policejní spolupráci, je tato dohoda vítána také v oblasti soudní spolupráce.

 

V souladu se současným rozhodnutím Eurojustu lze takové dohody o spolupráci mezi Eurojustem a třetími zeměmi obsahující ujednání o výměně osobních údajů uzavírat pouze v případě, že se na dotyčný subjekt vztahuje Úmluva Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981, nebo po provedení hodnocení, které potvrdí, že daný subjekt zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany údajů. V této souvislosti je nutné poukázat na to, že Srbsko ratifikovalo uvedenou úmluvu v roce 2005 a její dodatkový protokol v roce 2008. Dne 28. března 2019 vydal společný kontrolní orgán Eurojustu kladné stanovisko ohledně ustanovení dohody, pokud jde o ochranu osobních údajů. Poukázal mimo jiné na to, že Srbsko přijalo v roce 2018 nový zákon o ochraně osobních údajů.[5] Kromě toho je v novém nařízení (EU) 2018/1727 o Eurojustu, kterým se nahrazuje a zrušuje rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, stanovena možnost uzavírat dohody se třetími zeměmi, přičemž tyto dohody představují možný základ pro předávání osobních údajů, pokud jsou dodrženy obecné zásady předávání operativních osobních údajů třetím zemím (viz v tomto ohledu článek 56 nařízení).

 

Vhledem k uvedeným údajům zpravodaj souhlasí s návrhem prováděcího rozhodnutí Rady, pokud jde o návrh dohody o spolupráci mezi Eurojustem a Srbskem.

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Prováděcí rozhodnutí, kterým se schvaluje uzavření Dohody o spolupráci mezi Eurojustem a Srbskem ze strany Eurojustu
Referenční údaje	10334/2019 – C9-0041/2019 – 2019/0807(CNS)
Datum konzultace s EP	9.7.2019
Příslušný výbor  Datum oznámení na zasedání	LIBE 18.7.2019
Výbory požádané o stanovisko  Datum oznámení na zasedání	AFET 18.7.2019	JURI 18.7.2019
Nezaujetí stanoviska  Datum rozhodnutí	AFET 9.9.2019	JURI 3.9.2019
Zpravodajové  Datum jmenování	Juan Fernando López Aguilar 4.9.2019
Zjednodušený postup - datum rozhodnutí	24.7.2019
Projednání ve výboru	4.9.2019	12.9.2019
Datum přijetí	12.9.2019
Datum předložení	24.9.2019

 

 

• [1] Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1.
• [2] Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu (COM(2018) 65 final).
• [3] Sdělení o politice rozšiřování EU, Zpráva o Srbsku za rok 2019, pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2019) 219 final).
• [4] COM(2018) 856 final.
• [5] Zakon o zaštiti podataka o ličnosti (Sl. glasnik RS, br. 87/2018).