ZPRÁVA o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018

    18.11.2019 - (2019/2134(INI))

    Petiční výbor
    Zpravodaj: Peter Jahr


    Postup : 2019/2134(INI)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A9-0032/2019
    Předložené texty :
    A9-0032/2019
    Hlasování :
    Přijaté texty :

    NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018

    (2019/2134(INI))

    Evropský parlament,

     s ohledem na výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018,

     s ohledem na článek 15, článek 24 třetí pododstavec a článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

     s ohledem na články 11, 41, 42 a 43 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

     s ohledem na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením (UNCPRD),

     s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv[1],

     s ohledem na Evropský kodex řádné správní praxe, který přijal Parlament dne 6. září 2001,

     s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

     s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkajícím se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU[2],

     s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o výsledku jednání Petičního výboru v průběhu roku 2018[3],

     s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

     s ohledem na článek 54 a čl. 232 odst. 1 jednacího řádu,

     s ohledem na dopis Výboru pro ústavní záležitosti,

     s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0032/2019),

    A. vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018 byla oficiálně předložena předsedovi Evropského parlamentu dne 2. října 2019 a že evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová představila dne 4. září 2019 v Bruselu tuto zprávu Petičnímu výboru;

    B. vzhledem k tomu, že na základě článků 24 a 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí;

    C. vzhledem k tomu, že v čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii je uvedeno, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“;

    D. vzhledem k tomu, že článek 15 SFEU stanoví, že „s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji“ a že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie“;

    E. vzhledem k tomu, že v čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

    F. vzhledem k tomu, že článek 43 Listiny stanoví, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí“;

    G. vzhledem k tomu, že v roce 2018 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv 490 šetření (z nichž 482 bylo zahájeno na základě stížnosti a 8 z vlastního podnětu), přičemž 545 šetření uzavřela (534 šetření na základě stížností a 11 z vlastního podnětu); vzhledem k tomu, že větší část šetření se týkala Komise (285 šetření, tj. 58,2 %), po níž následovaly agentury EU (43 šetření neboli 8,8 %) a zbývající část byla rozdělena takto: Parlament (30 šetření, tj. 6,1 %), Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) (23 šetření, tj. 4,7 %), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) (23 šetření, tj. 4,7 %), Evropská investiční banka (16 šetření, tj. 3,3 %), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (14 šetření, tj. 2,8 %) a ostatní instituce (56 šetření, tj. 11,4 %);

    H. vzhledem k tomu, že třemi hlavními problémy, jimiž se zabývala šetření, která veřejná ochránkyně práv v roce 2018 uzavřela, byly: transparentnost, odpovědnost a přístup veřejnosti k informacím a dokumentům (24,6 %), kultura služby (19,8 %) a přiměřenost využívání vlastního uvážení (16,1 %); vzhledem k tomu, že mezi další problémy patřilo dodržování procesních práv, jako je právo být vyslechnut, dodržování základních práv, nábor, etické otázky, účast veřejnosti na rozhodování na úrovni EU, mimo jiné při řízeních o nesplnění povinnosti, řádné finanční řízení nabídkových řízení, grantů a smluv EU, nábor a dobré řízení personálních otázek v EU;

    I. vzhledem k tomu, že míra plnění doporučení veřejné ochránkyně práv pro řádnou správu ze strany Evropské komise ve výši 76 % v roce 2018 představuje nepřetržitý pokles z 82 % v roce 2016 a 77 % v roce 2017;

    J. vzhledem k tomu, že v roce 2018 se na veřejnou ochránkyni práv obrátilo 17 996 občanů; vzhledem k tomu, že 14 596 občanů obdrželo radu prostřednictvím interaktivních pokynů na jejích internetových stránkách; vzhledem k tomu, že 1 220 žádostí bylo postoupeno pro informaci; veřejná ochránkyně práv přijala opatření v návaznosti na 2 180 obdržených stížností.

    K. vzhledem k tomu, že v rámci své strategické činnosti v roce 2018 zahájil úřad veřejného ochránce práv pět nových strategických šetření, která se týkala postavení osob se zdravotním postižením ve společném systému zdravotního pojištění (JSIS), přístupnosti webových stránek Komise pro osoby se zdravotním postižením, aktivit Evropské agentury pro léčivé přípravky před obdržením žádosti o registraci určitého léku (tzv. „pre-submission activities“), způsobů řešení problému „otáčivých dveří“ v Komisi, různých situací zaměstnanců EU a konečně možností demokratické kontroly legislativní činnosti Rady; vzhledem k tomu, že v roce 2018 veřejná ochránkyně práv rovněž zahájila deset strategických iniciativ týkajících se mimo jiné používání jazyků ve veřejné službě EU, opatření proti obtěžování ve veřejné službě EU a ochrany migrujících dětí;

    L. vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv hraje klíčovou úlohu v tom, aby byl legislativní proces EU otevřenější a odpovědnější vůči občanům, tak aby mohli uplatňovat své právo podílet se na demokratickém životě Unie, a zvýšit tak zapojení občanů a jejich důvěru;

    M. vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv plní nezastupitelnou úlohu při zajišťování odpovědnosti institucí EU a maximální transparentnosti a nestrannosti správy a rozhodovacích procesů EU, pokud jde o ochranu práv občanů, čímž zvyšuje jejich důvěru, účast a angažovanost na demokratickém životě Unie;

    N. vzhledem k tomu, že hlavní prioritou evropského veřejného ochránce práv je zajistit, aby byla plně respektována práva občanů;

    O. vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zprovoznila v roce 2018 nové internetové stránky, které obsahují revidované, uživatelsky vstřícné rozhraní pro občany, kteří uvažují o podání stížnosti; vzhledem k tomu, že úřad používá zrychlený postup pro vyřizování stížností na přístup veřejnosti k dokumentům, který odráží závazek veřejné ochránkyně práv poskytovat pomoc a přijímat rozhodnutí do 40 dnů, a to ve všech 24 úředních jazycích EU; vzhledem k tomu, že tato nová iniciativa je součástí strategie zaměřené na zlepšení efektivity úřadu;

    P. vzhledem k tomu, že v rámci strategického šetření OI/2/2017/TE bylo zjištěno, že Rada není dostatečně transparentní, pokud jde o přístup veřejnosti k jejím legislativním dokumentům a o její současnou praxi v rozhodovacím procesu, konkrétně v přípravné fázi na úrovni Výboru stálých zástupců (COREPER) a pracovních skupin; vzhledem k neochotě Rady provést její doporučení předložila veřejná ochránkyně práv dne 16. května 2018 Parlamentu zvláštní zprávu č. OI/2/2017/TE o transparentnosti legislativního procesu Rady; vzhledem k tomu, že dne 17. ledna 2019 přijal  Evropský parlament svou zprávu o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkajícím se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU[4], v níž vyjádřil plnou podporu doporučením veřejné ochránkyně práv; vzhledem k tomu, že finské předsednictví se zavázalo ke zvýšení otevřenosti a legislativní transparentnosti Rady;

    Q. vzhledem k tomu, že dne 12. února 2019 Evropský parlament schválil návrh nařízení Evropského parlamentu, jímž se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom[5], za něž nese hlavní legislativní odpovědnost;  vzhledem k tomu, že Rada by měla toto nové nařízení schválit v brzké době;

    R. vzhledem k tomu, že větší otevřenost a transparentnost, pokud jde o postoje vlád členských států v Radě, posílí důvěru v EU a sníží euroskepticismus a populismus;

    S. vzhledem k tomu, že v roce 2018 veřejná ochránkyně práv zahájila strategii proti obtěžování, jejíž úkolem je kontrola politik zaměřených proti obtěžování, které uplatňuje správa EU; vzhledem k tomu, že se veřejná ochránkyně práv v roce 2018 rozhodla obrátit se na 26 orgánů a agentur EU s písemnou žádostí o podrobné informace týkající se těchto politik a způsobu jejich provádění;

    T. vzhledem k tomu, že v roce 2018 zahájila veřejná ochránkyně práv šetření týkající se diskriminace na základě pohlaví a rovných příležitostí v Evropské investiční bance (EIB); vzhledem k tomu, že EIB se řídila doporučeními a návrhy veřejné ochránkyně práv týkající se rovných příležitostí a rovného zastoupení žen a mužů;

    U. vzhledem k tomu, že úřad evropského veřejného ochránce práv je součástí unijního rámce zřízeného podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jehož úkolem je chránit, prosazovat a sledovat provádění této úmluvy na úrovni orgánů EU;

    V. vzhledem k tomu, že v březnu 2018 se konala konference, na níž se sešli zástupci Evropské sítě veřejných ochránců práv a Petičního výboru Evropského parlamentu a kde jedním z hlavních bodů diskuse bylo, jak by veřejní ochránci práv mohli prohloubit svou spolupráci;

    1. vítá výroční zprávu za rok 2018, kterou předložila evropská veřejná ochránkyně práv;

    2. blahopřeje Emily O’Reillyové k její vynikající práci a konstruktivnímu úsilí o zvyšování kvality správy EU a dostupnosti a kvality služeb, které nabízí občanům;

    3. zdůrazňuje význam transparentnosti a přístupu veřejnosti k dokumentům Rady; zdůrazňuje, že vysoká míra transparentnosti legislativního procesu je klíčová pro to, aby se zvolení zástupci a vlády zodpovídali občanům, sdělovacím prostředkům a zúčastněným stranám; uznává cennou úlohu, kterou sehrává veřejná ochránkyně práv při navazování kontaktů a při mediaci mezi orgány EU a občany; domnívá se, že Rada musí přezkoumat svou politiku zachování důvěrnosti; poukazuje na činnost úřadu veřejného ochránce práv, jejímž cílem je zlepšit možnosti veřejné kontroly legislativního procesu EU;

    4. zdůrazňuje nutnost a význam aktivnější účasti občanů na rozhodování, a to nad rámec zvyšování transparentnosti způsobu, jakým správa funguje, jako opatření k posílení demokratické legitimity institucí Unie s cílem obnovit důvěru;

    5. zdůrazňuje, že obnovení důvěry občanů v orgány Unie je pro Evropský parlament jednou z věcí, na kterých mu nejvíce záleží, a tato otázka má nejvyšší společensko-politický a etický význam;

    6. zdůrazňuje, že kromě dialogu mezi orgány, institucemi a občany Unie je třeba zlepšit a posílit sociální dialog;

    7. plně podporuje doporučení evropské veřejné ochránkyně práv určená Radě a naléhavě vyzývá Radu, aby přijala veškerá nezbytná opatření k jejich co nejrychlejšímu provedení;

    8. vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby orgánům EU poskytla další pokyny ohledně toho, jak lépe komunikovat s občany ve všech úředních jazycích EU; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby orgánům poskytla pokyny, jak rozvíjet jejich jazykovou politiku tak, aby bylo možné vytvářet příslušný obsah a informace v co největším počtu jazyků;

    9. vítá strategii veřejné ochránkyně práv, jejímž cílem je zvýšit dopad a viditelnost jejího mandátu mezi občany EU;

    10. vítá nové uspořádání internetových stránek evropského veřejného ochránce práv, které z něj činí nástroj, který je pro občany funkčnějším a přístupnějším;

    11. žádá, aby Rada jako spolutvůrce právních předpisů sladila své pracovní postupy se standardy parlamentní demokracie, jak vyžadují Smlouvy, namísto toho, aby působila jako diplomatické fórum, což nemá být její funkcí; připomíná, že v návaznosti na strategické šetření OI/2/2017/TE dospěla veřejná ochránkyně práv k závěru, že postupy Rady věci transparentnosti představují nesprávný úřední postup; naléhavě vyzývá Radu, aby okamžitě provedla doporučení veřejné ochránkyně práv vyplývající z jejího strategického šetření, včetně doporučení, která Parlament poskytl ve své zprávě týkající se zvláštní zprávy; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby nadále sledovala pokrok, jehož bylo v souvislosti s jejím strategickým šetřením dosaženo;

    12. opakuje svou výzvu k aktualizaci právních předpisů EU o přístupu k dokumentům a požaduje, aby nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[6] bylo přepracováno tak, aby se rozšířily možnosti kontroly  zpřístupňování dokumentů Parlamentu, Rady a Komise, kterou vykonává veřejný ochránce práv; považuje za politováníhodné, že Rada zablokovala revizi nařízení (ES) č. 1049/2001, a naléhavě ji vyzývá, aby obnovila jednání na základě postoje, který Parlament přijal ve druhém čtení, jak je uvedeno v usnesení ze dne 12. června 2013 o patové situaci při přezkumu nařízení (ES) č. 1049/2001 (2013/2637 (RSP))[7];

    13. opakuje svou výzvu k revizi nařízení (ES) č. 1049/2001, které je značně zastaralé a neodráží stávající právní situaci a institucionální postupy  orgánů, institucí a jiných subjektů EU;

    14. vítá formální zahájení zrychleného postupu pro vyřizování žádostí o přístup k dokumentům a bere na vědomí pozitivní výsledek pro stěžovatele;

     

    15. rozhodně zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejná ochránkyně práv i nadále pozorně sledovala a prováděla strategická šetření týkající se transparentnosti Komise; vyjadřuje, že si je vědom skutečnosti, že stále existuje efekt „otáčivých dveří“, zejména mezi úředníky, kteří jsou na nejvyšších pozicích institucí; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby nadále sledovala provádění revidovaných pravidel Komise pro efekt „otáčivých dveří“, která vstoupila v platnost v září 2018 na základě jejího šetření z vlastního podnětu;

    16. zdůrazňuje, že otázka střetu zájmů sahá dál než případy tzv. „otáčivých dveří“, a trvá na tom, že je třeba vypracovat další pravidla a přísnější kritéria s cílem zajistit, aby rozhodnutí a právní předpisy byly prováděny v souladu se zájmy občanů;

    17. připomíná, že zásady zveřejňování informací, otevřenosti a transparentnosti jsou nedílnou součástí legislativního procesu EU, aby občanům bylo umožněno seznámit se s důvody vedoucími k legislativním krokům, a zajišťují tudíž účinný výkon jejich demokratických práv[8]3b. uvědomuje si, že v rozhodovacím procesu EU je zapotřebí transparentnosti; vyslovuje se pro to, aby ve spolupráci s útvary všech tří orgánů vznikl společný legislativní portál, jenž poskytne uživatelsky přívětivější komunikační kanál umožňující laikům získat přístup k informacím o probíhajících legislativních postupech;

     

    18. podporuje zveřejňování konečných dokumentů vypracovaných v rámci trialogů; zdůrazňuje, že rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci De Capitani (T-540/15) z března 2018 uvádí, že na postoje orgánů vyjádřené v tzv. „čtyřsloupcových“ dokumentech se nevztahuje obecná domněnka o nezpřístupnění; konstatuje, že citlivá povaha obsahu dokumentů z třístranných jednání nebyla sama o sobě označena za dostatečný důvod k odepření přístupu veřejnosti; domnívá se, že by k dosažení transparentnosti třístranných jednání  měly přispívat všechny tři orgány; tvrdí, že právo veřejnosti na přístup k dokumentům orgánů Unie je chráněné a nezcizitelné právo každého občana EU přímo vycházející z demokratického principu a základního práva na svobodu projevu, takže Unie má povinnost toto právo dodržovat a z jeho dodržování se zodpovídat; zdůrazňuje, že k tomu, aby Unie mohla tuto povinnost plnit, je třeba více podporovat příslušné  instituce hájící transparentnost, jako je úřad veřejného ochránce práv;

    19. opakuje, že nezávislost Evropské centrální banky dává členům její Výkonné rady svobodu uvážlivě a s dodržováním náležitých zásad odpovědnosti rozhodovat o účasti na fórech, včetně těch, která nejsou otevřena širší veřejnosti, pokud to považují za nezbytné pro zajištění co nejlepšího provádění měnové politiky ECB; bere na vědomí stanovisko evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 5. července 2018;

    20. vyzývá Komisi, aby ve fázi neformálního dialogu, který vede s členskými státy, zajistila maximální transparentnost a přístup k dokumentům a informacím, pokud jde o postupy projektu EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti, zejména v souvislosti s obdrženými peticemi, a úplný přístup, pokud jde o postupy projektu EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti, které již byly ukončeny; vyzývá Komisi, aby zaujala odlišný přístup, pokud jde o vyšetřování případů porušení práva EU, a aby zahajovala řízení o nesplnění povinnosti, která by se neopírala pouze o mechanismus EU Pilot;

    21. zdůrazňuje význam opatření ke zvýšení transparentnosti rozhodnutí přijatých v rámci řízení o nesplnění povinnosti; připomíná, že v roce 2014 zřídila Komise na internetových stránkách Europa centralizovanou platformu obsahující podrobné informace o řízeních o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje, že  informace o případech řešených v rámci mechanismu EU Pilot a v rámci řízení o nesplnění povinnosti poskytuje Komise Evropskému parlamentu a veřejnosti ve svých výročních zprávách o kontrole uplatňování práva EU;

    22. plně podporuje snahu evropské veřejné ochránkyně práv o zvýšení transparentnosti lobbingu v EU; podporuje snahu Komise provádět revidovaná horizontální pravidla týkající se skupin odborníků, a to i pokud jde o transparentnost a střet zájmů; zdůrazňuje, že je důležité, aby jednotlivci a organizace zastupující soukromé zájmy byly zapsány v rejstříku transparentnosti, a jmenování tak mohla probíhat v souladu s horizontálními pravidly;

    23. vítá trojstrannou dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, která představuje krok směrem k posílení stávajících pravidel v oblasti lobbingu a odstraňování mezer v právních předpisech; domnívá se však, že orgány by měly jít ještě dále a měly by usilovat o závazná legislativní opatření pro všechny orgány a agentury EU;

    24. zdůrazňuje, že je důležité zveřejnit veškeré informace o vlivu lobbistů, a poskytnout tyto informace veřejnosti bezplatnou, zcela srozumitelnou a  snadno dostupnou formou, a podstatně zlepšit správnost údajů v rejstříku transparentnosti EU; zdůrazňuje, že musí být zajištěna úplná transparentnost financování všech zástupců zájmových skupin, a vyzývá k tomu, aby jakákoli organizace, která poruší pravidla týkající se „otáčivých dveří“, byla suspendována;

    25. zdůrazňuje, že je potřeba přijmout legislativní akt, na jehož základě by se stal rejstřík transparentnosti EU zcela povinným a právně závazným pro všechny orgány, instituce a agentury EU i třetí strany, čímž by se zajistila plná transparentnost lobbingu; vybízí orgány EU, aby zvážily, jaká praktická opatření by mohla vést k rychlé a účinné dohodě;

    26. vyjadřuje politování nad skutečností, že v orgánech EU zůstává problémem genderově podmíněná diskriminace a genderově vyvážené zastoupení; se znepokojením bere na vědomí zjištění ve věci 366/2017/AMF a naléhavě vyzývá EIB, aby plně dodržovala doporučení veřejné ochránkyně práv, pokud jde o dosažení genderově vyváženého zastoupení ve vedoucích funkcích;

    27. vítá šetření veřejné ochránkyně práv v roce 2018 týkající se postupu jmenování generálního tajemníka Komise a bere na vědomí její zjištění čtyř případů nesprávného úředního postupu; vyjadřuje politování nad tím, že i přesto, že Parlament podpořil doporučení veřejné ochránkyně práv, Komise tato doporučení neprovedla; je zvláště znepokojen tím, že Komise nezavedla konkrétní postup jmenování, a žádá novou Komisi, aby tak učinila, a zajistila tak nejvyšší normy transparentnosti, etiky a právního státu;

    28. bere se znepokojením na vědomí, že v Komisi klesla  míra souladu s navrženými doporučeními, návrhy a řešeními veřejné ochránkyně práv; vyzývá Komisi, aby se více angažovala, pokud jde o řešení všech případů nesprávného úředního postupu, které veřejná ochránkyně práv při své činnosti zjistila;

    29. naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby v duchu transparentnosti a objektivity sledovala uplatňování nového jednacího řádu Parlamentu pro slyšení kandidátů na komisaře, zejména pokud jde o přílohu VII článek 2 týkající se posuzování finančních zájmů;

    30. bere na vědomí návrh nového kodexu chování členů Evropské komise, který Komise přijala dne 31. ledna 2018; domnívá se, že je třeba provést dále posílit ustanovení kodexu;

    31. opakuje své pevné přesvědčení, že má-li být dodržována povinnost čestného a zdrženlivého jednání, je třeba všude v unijních institucích uplatňovat přísná morální a etická pravidla a normy;

    32. je přesvědčen, že transparentnost je zásadní součástí právního státu a že musí být dodržována v průběhu celého legislativního procesu, neboť ovlivňuje účinné naplnění práva volit a práva být volen, a to vedle dalších práv (tj. svobody projevu, svobody slova a svobody získávat informace); domnívá se, že rozvoj aktivního občanství EU by vyžadovalo veřejnou kontrolu, přezkum a hodnocení tohoto procesu a možnost zpochybnění výsledku; zdůrazňuje skutečnost, že by se tím pomohlo občanům postupně se více obeznámit se základními pojmy legislativního procesu a podpořily by se participativní prvky demokratického života Unie;

    33. vítá soustavné úsilí veřejné ochránkyně práv o ovlivnění změn v orgánech EU účastí na veřejných konzultacích, které se týkají oblastí její práce; vítá její návrhy na zlepšení transparentnosti modelu EU pro posuzování rizik v potravinovém řetězci, který obsahuje doporučení, aby Evropská agentura pro bezpečnost potravin zveřejňovala pořady jednání a zápisy ze zasedání týkajících se hodnocení rizik;

    34. vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby pokračovala v šetření z vlastního podnětu ohledně transparentnosti žádostí agentury EMA a farmaceutických společností před podáním žádosti o tržní povolení, ohledně veřejné konzultace, která probíhala do ledna 2019;

    35. vítá její šetření bezpečnostních zpráv Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA), které vedlo k tomu, že agentura svou praxi změnila tak, aby ti, kteří upozorňují na problémy v oblasti bezpečnosti, dostávali zpětnou vazbu;

    36. žádá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále monitorovala soulad společného systému zdravotního pojištění (JSIS) s UNCPRD; žádá Komisi, aby v obecných prováděcích opatřeních, jimiž se řídí JSIS, aktualizovala ustanovení o léčebných výlohách a výlohách vztahujících se k odpovídajícímu přizpůsobení pracovního místa osob se zdravotním postižením nebo závažným onemocněním; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zajistila plné provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením všemi správními orgány Evropské unie;

    37. vítá praktická doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se přístupnosti výběrových řízení Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) pro zrakově postižené uchazeče; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby sledovala, zda úřad EPSO plně dodržuje požadavky na přístupnost, pokud jde o výběrová řízení na internetu; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby navázala na své návrhy týkající se podpůrných technologií používaných během počítačových testů, které se konají po celém světě;

    38. podporuje veřejnou ochránkyni práv při zvyšování povědomí mezi orgány EU ohledně zavedení důraznějších opatření pro obtěžování;

    39. podporuje iniciativu veřejné ochránkyně práv v návaznosti na hnutí #MeToo a vyzývá k dalšímu sledování toho, jaké politiky proti obtěžování uplatňuje správa EU;

    40. podporuje úsilí veřejné ochránkyně práv o usnadnění účasti občanů na tvorbě politik EU; požaduje, aby veřejná ochránkyně práv i nadále sledovala využívání nástroje evropské občanské iniciativy, včetně sledování provádění revidovaného nařízení o evropské občanské iniciativě;

    41. poukazuje na to, že úloha evropského veřejného ochránce práv se od svého vzniku postupně vyvíjí, od prevence nesprávného úředního postupu až po podporu řádné správy; domnívá se, že tento trend by měl logicky vést k dalšímu úsilí o včasné aktivní prosazování lepší správy a osvědčených správních postupů;

    42. vítá iniciativu veřejné ochránkyně práv v podobě zavedení ceny za řádnou správní praxi, jíž uděluje jako ocenění úsilí, jež veřejná služba EU vynakládá s cílem hledat inovativní způsoby provádění politik vstřícných k občanům;

    43. znovu opakuje svou dlouhodobou výzvu ke zdokonalení stávajícího kodexu řádné správní praxe, pokud jde o řádné závazné předpisy pro všechny orgány a agentury EU a třetí strany;

    44. připomíná snahu veřejné ochránkyně práv o velmi vysokou míru transparentnosti ze strany EU v průběhu jednání o dohodě Spojeného království o vystoupení z Evropské unie;

    45. vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby nadále spolupracovala s vnitrostátními veřejnými ochránci práv prostřednictvím Evropské sítě veřejných ochránců práv; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet takové případy spolupráce mezi různými národními veřejnými ochránci práv;

    46. připomíná, že nový návrh statutu evropského veřejného ochránce práv, který byl nedávno schválen Parlamentem, obsahuje ustanovení o přestávce v délce tří let předtím, než je poslanec Evropského parlamentu oprávněn vykonávat funkci evropského veřejného ochránce práv;

    47. znovu opakuje, že je zásadně důležité zachovat nezávislost a bezúhonnost veřejného ochránce práv a zajistit, aby byla funkce obsazena osobami, které se zjevně nehlásí k žádné politické straně, nejsou ve střetů zájmů a mají silný smysl pro etiku;

    48. oceňuje vynikající a plodnou spolupráci evropské veřejné ochránkyně práv a jejího týmu s Petičním výborem;

    49. uznává vynikající příklady spolupráce, které v průběhu svého mandátu vedla veřejná ochránkyně práv a vyzývá nadcházejícího veřejného ochránce práv k takovéto spolupráci a strukturálnímu dialogu s Petičním výborem, aby se dále zlepšovala kvalita správy EU a dostupnost a kvalita služeb, které občanům nabízí;

    50. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a zprávu Petičního výboru předal Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným subjektům.

     

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    Výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2018[9] byla předsedovi Evropského parlamentu oficiálně předána dne 2. října 2019. Dne 4. září 2019 pak evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová představila v Bruselu tuto zprávu Petičnímu výboru.

    Mandát veřejného ochránce práv je zakotven v článcích 24 a 228 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

    Článek 24 SFEU i článek 43 Listiny základních práv EU stanoví právo předkládat stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv.

    Podle článku 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv, kterého volí Evropský parlament, oprávněn přijímat stížnosti od kteréhokoli občana Unie nebo od kterékoli fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm resp. statutárním sídlem v členském státě, jež se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.

    Nesprávným úředním postupem se rozumí nedostatečná kvalita správy nebo její selhání. Dochází k němu, pokud instituce nejedná v souladu s právem, nedodržuje zásady řádné správy nebo porušuje lidská práva.

    Ustanovení týkající se přímo činnosti veřejného ochránce práv je obsaženo v článku 15 Smlouvy o fungování EU a je jedním z jejích klíčových aspektů. V tomto článku je stanoveno, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie musejí jednat co nejotevřeněji s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti a že každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v členském státě musí mít právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.

    Dalším důležitým ustanovením, které má pro činnost evropského veřejného ochránce práv zvláštní význam, je čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv EU, který zdůrazňuje, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“.

    V roce 2018 se na evropského veřejného ochránce práv obrátilo 17 996 občanů, z nichž 14 596 obdrželo radu prostřednictvím interaktivních pokynů na internetových stránkách veřejného ochránce práv. Ze zbývajících žádostí bylo 1220 postoupeno pro informaci jinam a 2180 veřejná ochránkyně práv vyřizovala jako stížnosti.

    Z celkového počtu 2180 stížností, které evropská veřejná ochránkyně práv zpracovala v roce 2018, spadalo 880 do působnosti jejího mandátu, 1300 nikoli.

    V roce 2018 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv 490 šetření. Z nich bylo 482 zahájeno na základě stížnosti a 14 z vlastního podnětu, přičemž 545 šetření bylo uzavřeno (534 na základě stížností a 11 z vlastního podnětu). Většina šetření se týkala Komise (285 šetření, tj. 58,2 %), po níž následují agentury EU (43 šetření, tj. 8,8 %), Evropský parlament (30 šetření, tj. 6,1 %), Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) (23 šetření, tj. 4,7 %), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) (23 šetření, tj. 4,7 %), Evropská investiční banka (16 šetření nebo 3,3 %), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (14 šetření, tj. 2,8 %) a ostatní instituce (56 šetření, tj. 11,4 %).

    Šetření, která veřejná ochránkyně práv uzavřela v roce 2018, se týkaly zejména tří oblastí: transparentnosti, odpovědnosti a přístupu veřejnosti k informacím a dokumentům (20,6 %), kultury služby (16,8 %) a dodržování procesních práv (16,5 %). Dalšími oblastmi byly etické otázky, účast veřejnosti na rozhodování EU, dodržování základních práv, přiměřenost využívání vlastního uvážení, mimo jiné při řízeních o nesplnění povinnosti, řádné finanční řízení nabídkových řízení, grantů a smluv EU, nábor a dobré řízení personálních otázek v EU.

    V rámci své strategické činnosti v roce 2018 zahájila veřejná ochránkyně práv pět nových strategických šetření. Ta se týkala postavení osob se zdravotním postižením ve společném systému zdravotního pojištění (JSIS), přístupnosti webových stránek Komise pro osoby se zdravotním postižením, aktivit Evropské agentury pro léčivé přípravky před obdržením žádosti o registraci určitého léku (tzv. „pre-submission activities“), způsobů řešení problému „otočných dveří“ v Komisi, různých situací zaměstnanců EU a konečně možností demokratické kontroly legislativní činnosti Rady.

    Veřejná ochránkyně práv rovněž zahájila deset strategických iniciativ týkajících se mimo jiné používání jazyků v unijní správě, opatření proti obtěžování v unijní správě, ochrany dětí v souvislosti s migrací a navracením osob a opatření proti tzv. „otočným dveřím“ v různých orgánech a institucích EU.

    Zpravodaj poukazuje na to, že největší podíl případů, jimiž se evropská veřejná ochránkyně práv zabývala v roce 2018 (20,6 %), tvoří nadále šetření týkající se transparentnosti a odpovědnosti, zejména šetření týkajících se přístupu k informacím a dokumentům.

    V tomto roce také přišla ke slovu jedna z pravomocí, které se jinak využívají jen málo: předložení zvláštní zprávy Evropskému parlamentu o možnostech demokratické kontroly Rady Evropské unie.

    Veřejné vnímání EU je do určité míry utvářeno zvykem vinit ze všeho „Brusel“. Zpravodaj se domnívá, že má-li v Evropské unii fungovat kvalitní demokracie a má-li se veřejná diskuse opírat o fakta, je třeba tomuto vnímání čelit. Veřejnost má právo vědět, jak ke vzniku evropské legislativy přispívají jejich vlády. Návrh na zvýšení legislativní transparentnosti v Radě proto zpravodaj podporuje. Veřejná ochránkyně práv adresovala Radě Evropské unie řadu doporučení, jejichž cílem je umožnit veřejnosti snáze sledovat legislativní proces v EU:

    a) je třeba systematicky zaznamenávat identitu vlád členských států, které na schůzích přípravných orgánů Rady vyjádřily určitá stanoviska;

    b) v souladu s právem EU musí být definována a zveřejněna jasná kritéria pro označování dokumentům výrazem „LIMITE“;

    c) status dokumentů s označením „LIMITE“ je nutno systematicky přezkoumávat jak v rané fázi postupu, tak před konečným přijetím legislativního aktu a před zahájením neformálních vyjednávání v rámci třístranných jednání, kdy Rada dospěje k výchozímu stanovisku k legislativnímu návrhu;

    Zpravodaj je potěšen tím, že mezi veřejnou ochránkyní práv a Petičním výborem probíhá věcný a plodný dialog, který představuje účinný způsob řešení problémů, s nimiž se občané obracejí na Parlament s prosbami o radu a pomoc: zatímco úkolem veřejného ochránce je řešit stížnosti na unijní instituce, orgány a agentury, věnuje se Petiční výbor peticím týkajícím se oblasti činnosti EU v celé Evropě.

     


     

     

    DOPIS Výboru pro ústavní záležitosti

    Paní Dolors Montserrat

    předsedkyně

    Petiční výbor

    BRUSEL

    Věc: Stanovisko k výroční zprávě o činnosti evropské veřejné ochránkyně práv za rok 2018 (2019/2134(INI))

    Vážená paní předsedkyně,

    obracím se na Vás v souvislosti se zprávou z vlastního podnětu týkající se výroční zprávy o činnosti evropské veřejné ochránkyně práv za rok 2018, kterou vypracoval Váš výbor (2019/2134(INI)). Na své schůzi konané dne 12. listopadu 2019 přijal Výbor pro ústavní záležitosti stanovisko ve formě dopisu (zpravodaj: Paulo Rangel, PPE), které Vám tímto předávám.

    Výbor se na této schůzi[10] rozhodl vyzvat Petiční výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil níže uvedené návrhy.

    Výbor pro ústavní záležitosti vítá úzkou spolupráci, kterou evropská veřejná ochránkyně práv navázala s Evropským parlamentem, zejména pak s některými jeho výbory, včetně Výboru pro ústavní záležitosti, s nímž při několika příležitostech vedla otevřený a plodný dialog.

    Výbor pro ústavní záležitosti je velmi spokojen s činností evropské veřejné ochránkyně práv v referenčním období (2018) a vybízí ji, aby dále rozvíjela svou činnost v klíčových oblastech uvedených v její výroční zprávě:

     odpovědnost v rozhodovacím procesu EU;

     transparentnost lobbingu;

     přístup k dokumentům;

     základní práva;

     etické otázky;

     agentury EU a jiné subjekty;

     smlouvy a granty EU;

     účast občanů na tvorbě politik EU.

    Výbor pro ústavní záležitosti přikládá mimo jiné velký význam transparentnosti pracovních metod v Radě coby legislativním orgánu a spolu s Vaším výborem vypracoval zprávu o strategickém šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkajícím se tohoto tématu, v níž potvrzuje hlavní závěr tohoto šetření[11].

    Výbor pro ústavní záležitosti oceňuje rozhodnou podporu, kterou evropská veřejná ochránkyně práv poskytuje evropské občanské iniciativě, a vítá, že její úřad bude monitorovat způsob, jakým jsou nové právní předpisy týkající se této iniciativy uplatňovány[12].

    V neposlední řadě si je Výbor pro občanské svobody vědom toho, že rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom, konkrétně statut evropského veřejného ochránce práv, kterým se řídí výkon funkce tohoto orgánu, vstoupilo v platnost v roce 1994 a naposledy bylo pozměněno v roce 2008[13]. Výbor proto lituje skutečnosti, že statut veřejného ochránce práv nebyl sladěn s novým právním rámcem poté, co dne 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Potřeba aktualizovat statut veřejného ochránce práv je o to naléhavější, že čl. 228 odst. 4 SFEU umožňuje Evropskému parlamentu, aby po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady přijal nařízení, kterými stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv. Výbor pro ústavní záležitosti opakuje, že je naléhavě nutné rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom zrušit a nahradit je nařízením, které bude v souladu se současně platným právním rámcem. Výbor pro ústavní záležitosti připomíná, že na začátku roku 2019 navrhl vypracování nového statutu[14], avšak zatím stále čeká na souhlas Rady.

    Za zohlednění výše uvedeného stanoviska Vám budu velmi vděčný.

    S pozdravem

    Antonio Tajani


     

    INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    Datum přijetí

    12.11.2019

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    28

    1

    1

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Anna-Michelle Asimakopoulou, Margrete Auken, Martin Buschmann, Eleonora Evi, Emmanouil Fragkos, Mario Furore, Peter Jahr, Radan Kanev, Jude Kirton-Darling, Cristina Maestre Martín De Almagro, Dolors Montserrat, Ulrike Müller, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Frédérique Ries, Alfred Sant, Nico Semsrott, Cristian Terheş, Yana Toom, Marie-Pierre Vedrenne, Loránt Vincze, Tatjana Ždanoka

    Náhradníci přítomní při konečném hlasování

    Jarosław Duda, Alexis Georgoulis, Sylvie Guillaume, Ádám Kósa, Andrey Slabakov, Rainer Wieland, Stefania Zambelli

    Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

    Sophia in ‘t Veld, Monica Semedo, Eugen Tomac

     


     

    JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

    28

    +

    ECR

    Emmanouil Fragkos, Andrey Slabakov

    GUE/NGL

    Martin Buschmann, Alexis Georgoulis

    NI

    Eleonora Evi, Mario Furore

    PPE

    Anna-Michelle Asimakopoulou, Jarosław Duda, Peter Jahr, Radan Kanev, Ádám Kósa, Dolors Montserrat, Eugen Tomac, Loránt Vincze

    RENEW

    Sophia in 't Veld, Ulrike Müller, Frédérique Ries, Yana Toom, Marie-Pierre Vedrenne

    S&D

    Alex Agius Saliba, Andris Ameriks, Sylvie Guillaume, Jude Kirton-Darling, Alfred Sant, Cristian Terheş

    VERTS/ALE

    Margrete Auken, Nico Semsrott, Tatjana Ždanoka

     

    1

    -

    RENEW

    Monica Semedo

     

    1

    0

    ID

    Stefania Zambelli

     

    Význam zkratek:

    + : pro

    - : proti

    0 : zdrželi se

     

     

    Poslední aktualizace: 4. prosince 2019
    Právní upozornění - Ochrana soukromí