Postup : 2019/0192(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0045/2019

Předložené texty :

A9-0045/2019

Rozpravy :

PV 16/12/2019 - 18
CRE 16/12/2019 - 18

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0085

<Date>{06/12/2019}6.12.2019</Date>
<NoDocSe>A9-0045/2019</NoDocSe>
PDF 200kWORD 78k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>     <RefProcLect>***I</RefProcLect>

<Titre>o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království</Titre>

<DocRef>(COM(2019)0411 – C9-0116/2019 – 2019/0192(COD))</DocRef>


<Commission>Výbor pro mezinárodní obchod</Commission>

Zpravodajka: <Depute>Luisa Regimenti</Depute>

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 MENŠINOVÝ POSTOJ
 DOPIS Rozpočtového výboru
 DOPIS VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

(COM(2019)0411 – C9-0116/2019 – 2019/0192(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

 s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0411),

 s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0116/2016),

 s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady přijaté současně s rozhodnutím č. 778/2013/EU ze dne 12. srpna 2013 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii[1],

 s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

 s ohledem na dopisy Rozpočtového výboru a Výboru pro zahraniční věci,

 s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0045/2019),

1. přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Na Jordánsko měla v posledních letech velký vliv neklidná situace v regionu, zejména v sousedním Iráku a Sýrii, která měla velmi negativní dopad na vnitřní stabilitu země.

Konflikt v Sýrii se v Jordánsku projevil nejen narušením obchodu se Sýrií a přes ni, ale také tím, že do země přivedl 1,3 milionu syrských uprchlíků (podle odhadů jordánských orgánů), z nichž je 660 330 registrováno u Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky – UNHCR (údaje ke dni 4. srpna 2019). Jordánsko přijalo více syrských uprchlíků než kterákoli jiná arabská země. To zvyšuje tlak na fiskální pozici Jordánska, veřejné služby a infrastrukturu, a jak lze očekávat, prohlubuje problém poměrně vysokého tempa demografického růstu.

Ačkoli stále zbývá vyřešit mnoho problémů, Jordánsko zejména plní své závazky vůči syrským uprchlíkům na základě paktu s EU, pokud jde o dostupnost veřejné zdravotní péče a přístup na pracovní trh, s cílem zajistit jim důstojný život.

Stabilita Jordánska je proto velmi důležitá, pokud chceme zamezit implozi situace na Blízkém východě v souvislosti s  dramatickou uprchlickou krizí.

Je také důležité zdůraznit, že Jordánsko vyvíjí soustavné úsilí v boji proti islámskému terorismu, a to prostřednictvím systematických operací a zpřísňování protiteroristických zákonů. To je pro EU, její členské státy a mezinárodní partnery absolutní prioritou.

Celkově vhodná politická reakce a obdržená mezinárodní podpora umožnily zemi zachovat určitou stabilitu a pokračovat v procesu demokratizace. Hospodářství Jordánska však i nadále citlivě reaguje na vnější otřesy, jak ukazuje skutečnost, že reálný růst se v roce 2018 snížil na 1,9 %, což je nejnižší míra růstu od roku 1996, zatímco nezaměstnanost na počátku roku 2019 vzrostla na 19 % a současně prudce poklesly zahraniční investice.

Jsme také svědky toho, že Jordánsko vynakládá velké úsilí na ochranu základních práv a svobod, a lze ho dnes tudíž považovat za jeden z nejdemokratičtějších států Blízkého východu.

Pokud jde o dodržování lidských práv, má Jordánsko jeden z nejrozsáhlejších a nejlépe strukturovaných systémů na Blízkém východě. Tuto situaci, která se stále vyvíjí, lze připisovat i tomu, že jordánské orgány účinně využily předchozí dva programy makrofinanční pomoci Evropské unie. Ty nejenže pomohly ke stabilizaci ekonomické pozice země, ale zároveň v Jordánsku umožnily sociální a lidský pokrok, a to zejména v oblasti práv žen, jak v neposlední řadě ukazuje reforma vnitrostátního trestního zákoníku, který ženám, stanou-li se oběťmi násilí, poskytuje větší ochranu.

V neposlední řadě uveďme, že díky pokroku v oblasti vzájemného otevírání trhů je existence stabilního finančního zahraničního partnera garancí pro společnosti EU, které mohou mít díky dohodám uzavřeným v posledních letech lepší příležitosti pro obchodování, podnikání a investice v Jordánsku.

Jsme proto přesvědčeni, že Jordánsko prokázalo, že si ze strany EU zaslouží další finanční pomoc.

Dne 11. července 2019 zaslalo Jordánsko oficiální žádost o makrofinanční pomoc EU ve výši 500 milionů EUR, která byla anticipována již na zasedání Rady přidružení EU-Jordánsko dne 26. června 2019.

V reakci na tuto žádost předložila Komise Parlamentu a Radě návrh na poskytnutí pomoci ve formě půjček ve třech splátkách.

Navrhovaná pomoc by byla třetí makrofinanční pomocí pro Jordánsko. Následovala by po první makrofinanční pomoci, v jejímž rámci byla ve formě půjček poskytnuta částka ve výši 180 milionů EUR, kterou Parlament a Rada přijaly v prosinci 2013, ukončena pak byla v říjnu 2015; a po druhé makrofinanční pomoci, v jejímž rámci byla ve formě půjček poskytnuta částka 200 milionů EUR a která byla přijata v prosinci 2016 a ukončena v červenci 2019.

Program třetí makrofinanční pomoci je součástí širšího úsilí EU a dalších mezinárodních dárců, jak bylo dohodnuto na konferenci „London Initiative“, která se konala v únoru 2019, kde se znovu potvrdilo, že hodlá Jordánsko podpořit v jeho úsilí o zachování vnitřní stability a zlepšení vyhlídek na růst.

Je nezbytné, aby memorandum o porozumění, které bude podepsáno mezi Komisí a jordánskými státními orgány, stanovilo, že pomoc (která je vyšší než v předešlých dvou případech) by měla být ve výsledku zaměřena na podporu rozvoje podnikatelských investic a projektů v této zemi a měla by sloužit k pravidelnému sledování skutečného čerpání prostředků.

Na základě těchto důvodů se zpravodajka domnívá, že požadovaná makrofinanční pomoc představuje vhodnou intervenci.


3.12.2019

 

 

MENŠINOVÝ POSTOJ

s ohledem na čl. 55 odst. 4 jednacího řádu

Jérémy Decerle, Kathleen Van Brempt, Heidi Hautala, Helmut Scholz

 

 

 

Skupiny Renew, S&D, Verts/ALE a GUE/NGL jsou jakožto proevropské politické skupiny přesvědčeny o tom, že evropská politika sousedství je velmi důležitá a je v zájmu EU, a proto plně podporují přístup Evropské komise k poskytování finanční podpory Jordánsku, jehož hospodářství je těžce postiženo neklidnou situací v regionu, zejména v Iráku a Sýrii. Naše politické skupiny tudíž podpoří legislativní zprávu Luisy Regimentiové, kterou se schvaluje návrh, aby byla této zemi poskytnuta třetí makrofinanční pomoc ve výši 500 milionů EUR, která je určena na hospodářské oživení a reformy. Naše skupiny však prohlašují, že podporou této zprávy, jejíž zpravodajka pochází ze skupiny ID, nevznikají mezi námi a touto politickou skupinou a jejími euroskeptickými postoji, které důrazně odmítáme, žádné vazby.


 

 

DOPIS Rozpočtového výboru

Pan Bernd Lange

předseda

Výbor pro mezinárodní obchod

BRUSEL

Věc: <Titre>Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království</Titre> <DocRef>(COM(2019)0411 – C9-0000/2019 – 2019/0192(COD))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

Výbor pro mezinárodní obchod připravuje zprávu k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království 2019/0192 (COD) ve výši 500 milionů EUR.

Koordinátoři Rozpočtového výboru se rozhodli předložit v této věci stanovisko ve formě dopisu:

A. vzhledem k tomu, že jordánská ekonomika a společnost jsou pod tlakem v důsledku nepokojů v regionu, zejména v Iráku a Sýrii, přílivu syrských uprchlíků, ale také vzhledem k širším hospodářským a finančním důsledkům syrské krize a regionální nestability; vzhledem k tomu, že je třeba ocenit skutečnost, že Jordánsko přijalo zhruba 1,3 milionu syrských uprchlíků;

B. vzhledem k tomu, že od vypuknutí krize v Sýrii v roce 2011 dala Unie Jordánsku v rámci různých nástrojů k dispozici více než 2,1 miliardy EUR (včetně 380 milionů EUR v rámci programů makrofinanční pomoci v roce 2013 a 2016), z čehož téměř 1,3 miliardy EUR mělo této zemi pomoci se vyrovnat s důsledky syrské krize; vzhledem k tomu, že na rok 2019 bylo vyčleněno 125 milionů EUR na opatření přímo v Jordánsku, zejména prostřednictvím evropského nástroje sousedství (99 milionů EUR v prostředcích na závazky), ale také humanitární pomoci (20 milionů EUR) a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (6 milionů EUR); vzhledem k tomu, že v Jordánsku se také široce používá svěřenský fond Madad v reakci na syrskou krizi, financovaný převážně z evropského nástroje sousedství;

C. vzhledem k tomu, že podpora EU, včetně dvou balíčků makrofinanční pomoci ve výši 180 milionů EUR v roce 2013 a 200 milionů EUR v roce 2016, je součástí širšího úsilí EU a jiných mezinárodních dárců, jak bylo dohodnuto na konferenci na podporu Sýrie a okolního regionu konané v Londýně dne 4. února 2016; vzhledem k tomu, že odhodlání mezinárodního společenství podpořit makroekonomickou stabilitu a vyhlídky na růst v Jordánsku bylo od té doby znovu potvrzeno, např. na konferencích v Bruselu v roce 2017 a 2018 týkajících se podpory budoucnosti Sýrie, na konferenci „London Initiative“ v únoru 2019 a na třetí bruselské konferenci v březnu 2019;

D. vzhledem k tomu, že Jordánsko vždy hrálo zásadní roli v přijímání palestinských uprchlíků s podporou Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), která je v této zemi aktivní; vzhledem k tomu, že EU každý rok přispívá k financování této agentury OSN;

E. vzhledem k tomu, že navrhovaná makrofinanční pomoc dosahuje 500 milionů EUR a byla by poskytnuta ve formě úvěru ve třech splátkách; vzhledem k tomu, že pokud budou první dvě výplaty prostředků v celkové výši 300 milionů EUR provedeny v roce 2020 a třetí výplata ve výši 200 milionů EUR bude provedena v roce 2021, budou příslušné rezervní prostředky zapsány do rozpočtu Unie s dvouletým zpožděním, tj. 27 milionů EUR v roce 2022 a 18 milionů EUR v roce 2023;

Rozpočtový výbor dbá na přísné posouzení potřeb, a proto:

1. je toho názoru, že tento třetí balíček makrofinanční pomoci by měl být urychleně přijat v rámci závazků přijatých Unií, aby se posílila odolnost Jordánska a přijímajících komunit;

2. trvá na tom, že souběžně by Unie měla zajistit, aby Jordánsko respektovalo účinné demokratické mechanismy a zásady právního státu a zaručilo dodržování lidských práv; makrofinanční pomoc Unie by měla také posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku a podpořit strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci, zejména řešením strukturálních ztrát státních elektrárenských a vodohospodářských společností; Rozpočtový výbor rovněž bere na vědomí slabé stránky jordánské společnosti, zejména pokud jde o nezaměstnanost (19 % v prvním čtvrtletí roku 2019), především mladých lidí (38,5 %);

3. žádá Komisi, aby Parlamentu předložila komplexní zprávu o vývoji vyplácení úvěrů a odpovídajících potřebách poskytování prostředků pro Záruční fond pro vnější vztahy EU;

4. připomíná, že úvěry v rámci makrofinanční pomoci jsou jen jedním z nástrojů, které jsou k dispozici na podporu Jordánska, a že v rámci makrofinanční pomoci bylo možno zvážit i možnost poskytnutí grantů makrofinanční pomoci;

5. vyzývá Komisi, aby stále zlepšovala podporu Unie poskytovanou Jordánsku, aby mohlo překonat problémy, kterým čelí, a za tímto účelem je připraven posoudit jakýkoliv vhodný rozpočtový návrh v rámci příslušných nástrojů;

6. Rozpočtový výbor si je plně vědom nedostatku dostupných prostředků v okruhu 4 (Globální Evropa) a trvá na tom, že příští víceletý finanční rámec musí umožňovat stálou, spolehlivou, ale také flexibilní reakci EU na potřeby jejích partnerů, zejména v rychle se měnícím prostředí.

 

S pozdravem

Johan Van Overtveldt


DOPIS VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI

Ref: D(2019) 44467

 

Pan Bernd Lange

předseda

Výbor pro mezinárodní obchod

 

Věc:  Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

Vážený pane předsedo,

Výbor pro mezinárodní obchod připravuje zprávu k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (2019/0192 (COD) – COM(20190411) ve výši 500 milionů EUR.

Koordinátoři Výboru pro zahraniční věci mě požádali, abych Vám předal nejdůležitější připomínky a poznámky svého výboru k návrhu Komise a návrhu rozhodnutí Rady, což činím tímto dopisem.

Výbor pro zahraniční věci návrh Komise plně podporuje, a to z následujících důvodů:

i) obrací pozornost na to, že makrofinanční pomoc, kterou EU poskytuje Jordánsku, vykazovala zatím pozitivní výsledky,

ii) vychází z toho, že je třeba nadále třeba poskytovat Jordánsku pobídky, aby zintenzivnilo své reformní úsilí,

iii) váže makrofinanční pomoc Jordánsku na účinné demokratické mechanismy a dodržování lidských práv.

V důsledku nekončícího konfliktu v Sýrii, nestability v Iráku, hrozby ISIS na jordánsko-irácké hranici a dlouhodobě křehké politické a ekonomické stability Libanonu má Jordánsko výrazně omezené možnosti exportu do ostatních zemí regionu. Negativně ovlivněna je také jeho ekonomická situace, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a vyhlídky na sociálně-ekonomickou a politickou stabilitu. Kromě toho poskytuje Jordánsko útočiště 1,3 milionům syrských uprchlíků a žijí zde také komunity uprchlíků z Iráku.

V této souvislosti je třeba poukázat na to, že Jordánsko pokračuje v procesu demokratických a ekonomických reforem. Mnohé bylo vykonáno, ale mnohem více dosud zbývá vykonat, a proto by Evropská unie měla nadále poskytovat podporu ve formě makrofinanční pomoci, která zlepší podmínky pro zajištění makroekonomické stability v Jordánsku. Díky tomu bude Jordánsko moci ve svém reformním procesu pokračovat.

Jordánsko zůstává jedním z důležitých regionálních partnerů EU, a to z těchto důvodů:

i) Jordánsko usiluje o pokrok v mírovém procesu na Blízkém východě a jednoznačně se hlásí k dvoustátnímu řešení;

ii) Jordánsko plní úlohu strážce svatých míst v Jeruzalémě a je důležitým podporovatelem mezináboženského dialogu a náboženské tolerance;

iii) Jordánsko se zasazuje o úzký dialog a spolupráci s EU týkající se politických a ekonomických reforem a problémů regionu;

iv) Jordánsko usiluje o posílení a zefektivnění Unie pro Středomoří.

Výbor pro zahraniční věci proto zaujímá toto stanovisko:

a) Je důležité připomenout úlohu Jordánska jako jednoho z garantů mírového procesu na Blízkém východě a poukázat na možnost dosáhnout pokroku při realizaci dvoustátního řešení. Proto je důležité Jordánsko podpořit v jeho snaze o udržení sociálně-ekonomické, a tedy i politické stability a zachování příznivých podmínek pro reformní proces. Politicky a sociálně stabilní Jordánsko bude moci nadále plnit důležitou úlohu podporovatele míru v regionu, který prosazuje jednání s cílem dospět k dvoustátnímu řešení. Jak také nedávno prohlásil král Abduláh II, pro stabilitu země a regionu bude mít rozhodující význam zaměstnanost mladých lidí.

b) Je třeba zdůraznit, že Jordánsko se rozhodlo učinit důležité první kroky směrem k společenské a ekonomické integraci své velké komunity syrských uprchlíků. V situaci, kdy se syrští uprchlíci nebudou moci vrátit do své země ještě po dlouhou dobu, jedná se o důležitou inciativou směřující k vytvoření podmínek pro to, aby se mohli dlouhodobě integrovat, získat ekonomickou nezávislost a přispívat k hospodářskému růstu Jordánska. Jordánsko se rovněž zavázalo zajistit přístup ke vzdělání každému dítěti na svém území, a pro dosažení tohoto cíle musí mít i nadále přístup k finančním zdrojům.

c) V rámci úsilí o zajištění dlouhodobé hospodářské stability v Jordánsku by EU měla podporovat Jordánsko v jeho snaze o zabezpečení stabilního přístupu k energetickým zdrojům. Zde je třeba zvláštně poukázat na investice do obnovitelných zdrojů energie a zdrojů zemního plynu v regionu a na možnost dlouhodobého zajištění stabilních dodávek plynu z Egypta a Izraele. Je možné také začlenit priority partnerství pro spolupráci mezi EU a Jordánskem do roku 2020 a v dalším období a poukázat tak na hodnotu unijní pomoci Jordánsku také v odvětví energetiky.

Věřím, že Výbor pro mezinárodní obchod bude moci při přijímání svého postoje přihlédnout k našim připomínkám.

 

S pozdravem,

 

 

 

 

David McAllister

 


 

 

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Makrofinanční pomoc Jordánskému hášimovskému království

Referenční údaje

COM(2019)0411 – C9-0116/2019 – 2019/0192(COD)

Datum předložení EP

6.9.2019

 

 

 

Věcně příslušný výbor

 Datum oznámení na zasedání

INTA

16.9.2019

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

 Datum oznámení na zasedání

AFET

16.9.2019

BUDG

16.9.2019

 

 

Nezaujetí stanoviska

 Datum rozhodnutí

AFET

30.9.2019

 

 

 

Zpravodajové

 Datum jmenování

Luisa Regimenti

23.9.2019

 

 

 

Projednání ve výboru

2.10.2019

6.11.2019

 

 

Datum přijetí

3.12.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nikos Androulakis, Geert Bourgeois, Jordi Cañas, Daniel Caspary, Ellie Chowns, Miroslav Číž, Arnaud Danjean, Nicola Danti, Barbara Ann Gibson, Enikő Győri, Roman Haider, Christophe Hansen, Heidi Hautala, Danuta Maria Hübner, Jude Kirton-Darling, Maximilian Krah, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, Samira Rafaela, Luisa Regimenti, Inma Rodríguez-Piñero, André Rougé, Massimiliano Salini, Helmut Scholz, Liesje Schreinemacher, Sven Simon, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt, Marie-Pierre Vedrenne, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Saskia Bricmont, Jérémy Decerle, Seán Kelly, Witold Jan Waszczykowski

Datum předložení

6.12.2019

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

36

+

ECR

Geert Bourgeois, Witold Jan Waszczykowski, Jan Zahradil

GUE/NGL

Helmut Scholz

ID

Roman Haider, Maximilian Krah, Danilo Oscar Lancini, Luisa Regimenti, André Rougé

PPE

Daniel Caspary, Arnaud Danjean, Enikő Győri, Christophe Hansen, Danuta Maria Hübner, Seán Kelly, Massimiliano Salini, Sven Simon, Jörgen Warborn, Iuliu Winkler

RENEW

Jordi Cañas, Jérémy Decerle, Barbara Ann Gibson, Samira Rafaela, Liesje Schreinemacher, Marie-Pierre Vedrenne

S&D

Nikos Androulakis, Miroslav Číž, Nicola Danti, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, Inma Rodríguez-Piñero, Mihai Tudose, Kathleen Van Brempt

VERTS/ALE

Saskia Bricmont, Ellie Chowns, Heidi Hautala

 

0

-

 

 

 

0

0

 

 

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1] Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 15.

Poslední aktualizace: 13. prosince 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí