Postup : 2018/0427(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0004/2020

Předložené texty :

A9-0004/2020

Rozpravy :

PV 29/01/2020 - 16
CRE 29/01/2020 - 16

Hlasování :

PV 29/01/2020 - 17.1
CRE 29/01/2020 - 17.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0018

<Date>{23/01/2020}23.1.2020</Date>
<NoDocSe>A9‑0004/2020</NoDocSe>
PDF 404kWORD 133k

<TitreType>DOPORUČENÍ</TitreType>     <RefProcLect>***</RefProcLect>

<Titre>k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii</Titre>

<DocRef>(XT 21105/3/2018 – C9-0148/2019 – 2018/0427(NLE))</DocRef>


<Commission>{AFCO}Výbor pro ústavní záležitosti</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Guy Verhofstadt</Depute>

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 DOPIS VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI
 DOPIS VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD
 DOPIS VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI
 DOPIS VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN
 DOPIS VÝBORU PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ
 DOPIS VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH
 DOPIS VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA
 DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI
 DOPIS VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI
 DOPIS PETIČNÍHO VÝBORU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii

(XT 21105/3/2018 – C9-0148/2019 – 2018/0427(NLE))

(Souhlas)

Evropský parlament,

 s ohledem na to, že dne 29. března 2017 oznámilo Spojené království Evropské radě svůj záměr vystoupit z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii na základě čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a na základě článku 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

 s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (XT 21105/3/2018),

 s ohledem na návrh dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii[1];

 s ohledem na politické prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím[2];

 s ohledem na rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 ze dne 22. března 2019[3], (EU) 2019/584 ze dne 11. dubna 2019[4] a (EU) 2019/1810 ze dne 29. října 2019[5], která byla přijata se souhlasem Spojeného království a na jejichž základě se lhůta pro vystoupení podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU postupně prodlužovala na 12. dubna 2019, 31. října 2019 a 31. ledna 2020;

 s ohledem na svá usnesení ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie[6], ze dne 3. října 2017 o současném stavu jednání se Spojeným královstvím[7], ze dne 13. prosince 2017 o současném stavu jednání se Spojeným královstvím[8] a ze dne 14. března 2018 o rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím[9] a ze dne 18. září 2019 2019 o současném stavu jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie[10],

 s ohledem na žádost o souhlas, která byla předložena Radou v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (C9-0148/2019),

 s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a článek 88 jednacího řádu,

 s ohledem na dopisy Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Petičního výboru,

 s ohledem na doporučení Výboru pro ústavní záležitosti (A9‑0004/2020),

1. uděluje svůj souhlas s uzavřením navrhované dohody o vystoupení;

2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Evropské radě, Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům a vládě Spojeného království.

 


 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

 

Proces vystoupení

 

V referendu konaném ve Spojeném království dne 23. června 2016 o tom, zda by mělo zůstat členem EU, nebo z ní vystoupit, se většina voličů (51,9 %) vyjádřila pro odchod.

 

Dne 29. března 2017 oznámila vláda Spojeného království podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii svůj záměr vystoupit z Evropské unie.

 

Dne 5. dubna 2017 přijal Evropský parlament usnesení o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie[11], v němž vyjádřil svůj postoj k pokynům Evropské rady podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU. Toto usnesení také slouží jako základ pro parlamentní hodnocení vyjednávacího procesu a dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Parlament v něm vymezil svůj postoj ke všem základním otázkám souvisejícím s odchodem Spojeného království: k obecným zásadám jednání, mimo jiné nutnost zajistit spořádaný odchod, ochranu zájmů občanů EU-27 a pravomoci EU v otázkách týkajících se vystoupení, dále k posloupnosti jednání, působnosti dohody o vystoupení a  přechodným ustanovením a konečně k budoucím vztahům mezi EU a Spojeným královstvím.

 

V souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU vydala Evropská rada dne 29. dubna 2017 pokyny pro jednání[12], v nichž stanovila rozdělení jednání do jednotlivých fází: v první fázi bude cílem poskytnout co nejsrozumitelnější informace a zajistit co největší právní jistotu a vyřešit způsob vyvázání Spojeného království z EU. Evropská rada uvedla, že má v úmyslu pozorně sledovat průběh celého procesu a určit, kdy bylo dosaženo dostatečného pokroku pro to, aby jednání mohla postoupit do další fáze, v níž by mělo dojít k předběžným a přípravným diskusím o rámci budoucích vztahů.

 

Jednání mezi EU a Spojeným královstvím byla zahájena dne 19. června 2017. EU zastupoval Michel Barnier jako hlavní vyjednavač EU a Spojené království David Davis, státní tajemník pro záležitosti související s odchodem z Evropské unie.

 

Vyjednavači EU a vlády Spojeného království vydali dne 8. prosince 2017 společnou zprávu o pokroku v průběhu první fáze jednání. Společně v ní uvedli, že v první fázi jednání bylo v zásadě dosaženo dohody ve všech třech projednávaných oblastech: těmi byla ochrana práv občanů EU ve Spojeném království a občanů Spojeného království v EU, rámec pro řešení specifické situace v Severním Irsku a finanční vypořádání.

 

Dne 15. prosince 2017 Evropská rada rozhodla, že bylo dosaženo dostatečného pokroku k tomu, aby se přikročilo k druhé fázi jednání týkající se přechodných opatření a celkového pojetí rámce budoucích vztahů. V této souvislosti Evropská rada vydala také doplňující pokyny. Evropská rada zdůraznila, že jednání ve druhé fázi mohou pokročit pouze v případě, že veškeré závazky přijaté v první fázi budou plně dodržovány a co nejrychleji věrně převedeny do právních ustanovení.

 

Další pokyny týkající se zahájení jednání o celkovém pojetí rámce budoucích vztahů vymezila Evropská rada na svém zasedání dne 23. března 2018 s tím, že jejich podrobné zpracování bude obsahem politického prohlášení, jež bude dohodu o vystoupení doprovázet a na něž dohoda odkazuje.

 

Po šesti kolech jednání a dalších setkání na úrovni vyjednavačů a odborníků byl dne 14. listopadu 2018 na úrovni vyjednavačů sjednán návrh dohody o vystoupení Spojeného království z EU. Předseda Evropské rady zaslal dne 22. listopadu 2018 členským státům EU‑27 návrh politického prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, který byl dohodnut na úrovni vyjednavačů a principiálně schválen na politické úrovni. Dne 25. listopadu 2018 vedoucí představitelé členských států EU-27 nakonec dohodu o vystoupení schválili a přijali politické prohlášení.

 

Téhož dne vyzvala Evropská rada Komisi, Evropský parlament a Radu, aby učinily nezbytná opatření k tomu, aby tato dohoda mohla vstoupit v platnost dne 30. března 2019, a umožnilo se tak spořádané vystoupení Spojeného království z EU.

 

Dne 11. ledna 2019 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2019/274[13] o podpisu dohody o vystoupení a návrh rozhodnutí o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii. Tato skutečnost byla oznámena na plenárním zasedání dne 30. ledna 2019.

 

Znění dohody o vystoupení, které bylo výsledkem jednání na úrovni vyjednavačů, však parlament Spojeného království postupně třikrát zamítl, a to dne 15. ledna, 12. března a 29. března 2019.

 

Výsledek několika hlasování o dohodě o vystoupení mezi EU a Spojeným královstvím ukázal, že proti odchodu z EU bez dohody stojí jasná většina, ale většinovou podporu nemá ani žádná z alternativních možností, ať už šlo o vznik komplexní celní unie mezi celým Spojeným královstvím a EU, nebo o konání referenda, v němž by byla dohoda potvrzena. Nastala tak patová situace.

 

 

Spojené království předložilo EU tři žádosti za sebou o prodloužení lhůty stanovené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU. Poprvé byla lhůta prodloužena do 12. dubna 2019 (rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476), podruhé do 31. října 2019 (rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/584) a nakonec do 31. ledna 2020 (rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/1810).

 

Mezitím rozhovory mezi vyjednavači EU a Spojeného království pokračovaly ve snaze vyhovět námitkám Spojeného království týkajícím se „záložního řešení“, tedy tzv. „irské pojistky“, aniž by se porušily zásady vyjednávání ze strany EU. EU zejména jasně deklarovala, že dohoda o vystoupení již nemůže být předmětem dalšího jednání a že by mělo být stanoveno právně funkční řešení, které zabrání vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem.

 

Rozhovory se zintenzivnily v průběhu září a října 2019 a dne 17. října 2019 bylo konečně dosaženo dohody o revidovaném znění Protokolu o Irsku/Severním Irsku a o nezbytných technických úpravách článků 184 a 185 dohody o vystoupení, jakož i o revidovaném politickém prohlášení. Dne 17. října 2019 přijala Evropská rada pozměněné znění dohody o vystoupení a schválila revidovaný text politického prohlášení.

 

Rozhodnutím (EU) 2019/1750 ze dne 21. října 2019[14] a rozhodnutím (EU) 2020/48 ze dne 21. ledna 2020[15] pozměnila Rada svůj návrh rozhodnutí o podpisu dohody o vystoupení. Revidovaný návrh rozhodnutí o uzavření dohody o vystoupení schválila Rada téhož dne[16] a předala jej spolu s aktualizovaným zněním dohody Parlamentu, který jej oznámil na plenárním zasedání dne 21. října 2019.

 

Konference předsedů Evropského parlamentu se sešla téhož dne k projednání dalších procedurálních kroků, včetně postoupení textu příslušným parlamentním výborům.

 

Příslušným výborem pro vyjádření souhlasu je v souladu s jednacím řádem Parlamentu Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO). V této souvislosti Konference předsedů rozhodla, že postup souhlasu bude moci být uzavřen poté, co bude dokončen proces ratifikace dohody o vystoupení parlamentem ve Spojeném království.

 

Konference předsedů rozhodla, že zbývající výbory, do jejichž působnosti tato záležitost spadá, mohou vyjádřit svá stanoviska ve formě dopisů k návrhu doporučení výboru AFCO ohledně (ne)udělení souhlasu. Stanoviska v podobě dopisů, která jsou připojena k tomuto doporučení k udělení souhlasu, předložilo deset výborů, konkrétně Výbor pro zahraniční věci (AFET), Výbor pro mezinárodní obchod (INTA), Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN), Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), Výbor pro právní záležitosti (JURI), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Petiční výbor (PETI).

 

V souladu s článkem 88 jednacího řádu schvaluje Evropský parlament dohodu o vystoupení prostou většinou. Podle čl. 105 odst. 4 jednacího řádu rozhodne Parlament o udělení souhlasu v jediném hlasování, bez ohledu na to, zda doporučení spočívá ve schválení, nebo zamítnutí aktu. Nelze předkládat žádné pozměňovací návrhy. Poslanci zvolení ve vystupujícím členském státě jsou při hlasování ve výboru a na plenárním zasedání plně oprávněni účastnit se rozprav a hlasovat.

 

K uzavření dohody o vystoupení ze strany EU je třeba, aby ji schválila Rada kvalifikovanou většinou zbývajících 27 členských států podle čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU, tedy 20 členskými státy, které představují 65 % obyvatelstva EU-27.

 

Úloha Evropského parlamentu

 

Evropský parlament se do jednání o vystoupení členského státu formálně nezapojuje. Nevykonává však pouze funkce politické kontroly ve smyslu článku 14 Smlouvy o EU, ale je rovněž součástí rozhodovacího postupu podle článku Smlouvy o EU, neboť jeho souhlas je pro uzavření dohody o vystoupení nezbytnou podmínkou.

 

Vzhledem ke své pravomoci udělit souhlas s dohodou podle článku 50 Smlouvy o EU tedy hrál Parlament při jednáních významnou a aktivní úlohu už od samého počátku celého procesu.

 

Parlament záležitost projednává již od referenda. Bezprostředně po referendu, 24. června 2016, se konala mimořádná schůze Konference předsedů, aby se v návaznosti na tuto událost připravilo setkání předsedy Parlamentu s předsedy ostatních orgánů a aby se zvážily další kroky Parlamentu v tomto procesu.

 

Na této schůzi Konference předsedů bylo rozhodnuto, že na den 28. června 2016 bude naplánováno mimořádné dílčí zasedání, na němž se uskuteční rozprava o výsledku referenda ve Spojeném království.

 

Na začátku tohoto dílčího zasedání předseda zdůraznil jeho výjimečnou povahu, která spočívá v tom, že bylo svoláno v reakci na referendum konané ve Spojeném království dne 23. června 2016, jehož výsledek se týkal všech občanů EU.

 

Na témže dílčím zasedání a po prohlášeních Rady a Komise přijal Parlament své usnesení o rozhodnutí vystoupit z EU, které je výsledkem referenda ve Spojeném království[17] poměrem – pro: 395, proti: 200, zdrželi se: 71.

 

Ve svém usnesení Parlament připomněl, že podle Smluv je zapotřebí jeho souhlasu a že by měl být plně zapojen do všech fází jednotlivých postupů týkajících se dohody o vystoupení a veškerých budoucích vztahů.

 

Z praktického hlediska se zapojení Parlamentu do procesu vystoupení projevilo v tom, že hned od prvopočátku navázal co možná nejužší vztahy s ostatními orgány a dbal na pravidelnou výměnu informací o pokroku, jehož bylo dosaženo během jednotlivých cyklů přípravy a vyjednávání.

 

Koordinace činnosti Parlamentu byla s ohledem na složité politické, horizontální právní a politické otázky centralizována na úrovni Konference předsedů. Ta rozhodla o vícefázovém přístupu k procesu a stanovila první fázi až do vymezení pokynů Evropské rady, kdy byla činnost ponechána na úrovni Konference předsedů. Na schůzi Konference předsedů dne 8. září 2016 byl koordinátorem pro jednání o vystoupení Spojeného království jmenován Guy Verhofstadt (Renew[18], Belgie). Ve druhé fázi jednání měl Guy Verhofstadt koordinovat svou činnosti s předsedkyní Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) a ve třetí fázi, tedy ve fázi udělení postupu souhlasu, se měl řídící úlohy ujmout výbor AFCO a další výbory.

 

Se stejným cílem zajistit strukturované zapojení Parlamentu do procesu vystoupení byla vytvořena tzv. řídící skupina pro brexit (Brexit Steering Group, BSG). Ta byla oficiálně zřízena Konferencí předsedů na její schůzi dne 6. dubna 2017. Zde se rozhodlo, že jejími členy budou Guy Verhofstadt jakožto její koordinátor, dále Elmar Brok (PPE, Německo), Robert Gualtieri (S&D), Gabriele Zimmerová (GUE/NGL, Německo), Philipp Lamberts (Verts/ALE, Belgie) a Danuta Hübnerová jakožto předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) (PPE, Polsko). Úkolem řídící skupiny bylo koordinovat a připravovat jednání, rozpravy a usnesení Parlamentu o vystoupení Spojeného království z EU pod záštitou Konference předsedů.

 

Po volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 se složení řídící skupiny změnilo: skupinu PPE zastupovala Danuta Hübnerová, skupinu S&D Pedro Silva Pereira (Portugalsko) a skupinu GUE/NGL Martin Schirdewan (Německo). Ke změně došlo i ve výboru AFCO, jehož novým předsedou se stal Antonio Tajani (PPE, Itálie).

 

Parlament byl také po celou dobu zapojen do metod a struktur souvisejících s jednáními, ať už prostřednictvím informačních kanálů nebo aktivní účasti. V souladu s prohlášením ze dne 15. prosince 2016 vydaným po neformálním zasedání hlav států nebo předsedů vlád 27 členských států byli zástupci Parlamentu pozváni na přípravné schůze Evropské rady. To znamenalo, že Parlament se mohl do těchto jednání de facto zapojit, a to i formou účasti na schůzích šerpů a na zasedáních Rady pro obecné záležitosti.

 

Řídící skupina pro brexit se sešla více než stokrát a většiny schůzi se zúčastnil hlavní vyjednavač EU Michel Barnier. Stála vždy v popředí událostí a přispěla k tomu, že Parlament byl do vyjednávacího procesu úzce zapojen, zejména prostřednictvím aktuálních usnesení a prohlášení, která obsahovala odůvodněná stanoviska k jednáním a hlavním událostem, a to již od oznámení záměru Spojeného království vystoupit z EU.

 

Vzhledem k významu všech výborů pro zajištění nepřetržitého neformálního dialogu, odbornosti a spolupráce při procesu vystoupení bylo uspořádáno několik schůzí řídící skupiny a odborných seminářů za přítomnosti těch výborů, jež jsou přímo odpovědné za odvětvové politiky, jichž se dohoda o vystoupení týká. Tento dialog proběhl rovněž na půdě Konference předsedů výborů, která projednávala proces vystoupení na řadě svých schůzí.

 

Jako koordinátor řídící skupiny se Guy Verhofstadt účastnil setkání s řadou zúčastněných stran (institucionálními partnery, občanskou společností, zástupci občanů a podniků, vnitrostátními parlamenty atd.), přičemž za poslední dva roky obdržel a zodpověděl více než 4 500 e-mailů a dopisů týkajících se brexitu.

 

 

 

Úloha výboru AFCO

 

Podle jednacího řádu Evropského parlamentu je výbor AFCO příslušný pro přípravu souhlasu Parlamentu podle článku 50 Smlouvy o EU. Článek 88 jednacího řádu Parlamentu o vystoupení z Unie stanoví, že „pokud se členský stát rozhodne na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii z Unie vystoupit, předloží se věc příslušnému výboru“. V souladu s oddílem XVIII přílohy VI jednacího řádu o působnosti stálých výborů je výbor AFCO příslušným pro institucionální důsledky vystoupení, a proto má na starosti i postup souhlasu po ukončení vyjednávání.

 

Výbor AFCO má horizontální úlohu, aniž jsou dotčeny zvláštní pravomoci jiných výborů v odvětvových otázkách, které se týkají oblastí politik, za něž jsou odpovědné. Je zodpovědný za vydání doporučení ke schválení či zamítnutí dohody o vystoupení vyjednané mezi EU a vystupujícím členským státem.

 

Během dlouhé a vyčerpávající přípravné práce shromáždil výbor AFCO fakta, doporučení a odborné poznatky z různých odvětví a od různých zúčastněných stran, veřejných i soukromých, z kontinentu i ze Spojeného království. Tak jako další parlamentní výbory uspořádal rozpravy a slyšení o důsledcích vystoupení Spojeného království z EU pro oblasti politiky v rámci jejich příslušných pravomocí, přičemž se řídil pokyny vypracovanými Konferencí předsedů.

 

Výbor AFCO od 3. září 2015 uspořádal více než 20 specifických akcí, např. slyšení, seminářů a prezentací studií nebo informačních dokumentů. Jejich témata sahala od nového vyjednání ústavního vztahu Spojeného království s Evropskou unií a dohody dosažené na zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. února 2016[19] až po budoucí ústavní vztahy Spojeného království s Evropskou unií, práva občanů a důsledky brexitu pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Výbor AFCO se rovněž zúčastnil slyšení dalších výborů na témata související s vystoupením či budoucími vztahy mezi EU a Spojeným královstvím nebo byl do těchto slyšení přímo zapojen.

 

Od okamžiku oznámení záměru Spojeného království vystoupit z EU se kromě těchto zvláštních akcí jednalo o otázkách vystoupení, zejména pak o současném stavu procesu, v podstatě na každé schůzi výboru.

 

Předseda výboru AFCO a člen řídící skupiny pro brexit se zúčastnili více než 500 dvoustranných setkání se zástupci zúčastněných stran z veřejného i soukromého sektoru, kde se hovořilo o otázkách souvisejících s vystoupením a jeho dopadem na EU a Spojené království.

 

Rychlé a důkladné zapojení Evropského parlamentu a jeho útvarů mělo zásadní význam, neboť dohodu o vystoupení lze uzavřít v souladu s článkem 50 Smlouvy o EU pouze s jeho souhlasem.

 

 

 

Článek 50 Smlouvy o EU

 

Článek 50 Smlouvy o EU stanoví postup, podle nějž může členský stát EU zákonným způsobem opustit EU, a to prostřednictvím vyjednání a uzavření dohody s EU, která stanoví podmínky jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s EU.

 

Parlament soustavně opakuje, že vystoupení Spojeného království z EU je bezprecedentní a politováníhodné a že by bylo lepší, kdyby Spojené království zůstalo členem vnitřního trhu a celní unie, zejména pokud si přeje zachovat bezproblémové obchodní vztahy či jiné výhody, které úzce souvisejí s členstvím v EU.

 

Parlament od začátku rovněž hovoří o tom, že účelem dohody o vystoupení je zajistit spořádané vystoupení Spojeného království z EU tím, že se vyřeší tři zásadní otázky související s rozlukou: práva občanů EU, kteří mají bydliště ve Spojeném království, a občanů Spojeného království s bydlištěm v EU-27, hranice mezi Irskem a Severním Irskem a vypořádání finančních závazků Spojeného království vůči EU.

 

Pokud jde o rámec budoucích vztahů, jak je stanoven v čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU, Parlament jasně uvedl, že veškeré dohody v této oblasti budou považovány za nedílnou součást celkového řešení odchodu, a jejich obsah proto bude rovněž posouzen Parlamentem v rámci postupu souhlasu, ačkoli z právního hlediska je předmětem jeho souhlasu pouze dohoda o vystoupení.

 

Spořádané vystoupení

 

Parlament se domnívá, že spořádaná povaha vystoupení je naprosto zásadní, mají-li být ochráněny zájmy Evropské unie a jejích občanů. Proto se také, jak je stanoveno v článku 50 Smlouvy o EU, jednání týkala podmínek pro vystoupení Spojeného království z EU s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s EU a zaměřovala se na zajištění právní stability a minimalizaci škod.

 

Parlament na základě svých usnesení postupně stanovil svůj výklad ustanovení článku 50 Smlouvy o EU, včetně řady základních požadavků pro vyjednávání, pokud jde o jejich rozsah a rozfázování.

 

Ve svém usnesení ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie, uvedl Parlament výčet záležitostí, které bylo třeba řešit prioritně:

 

 právní postavení občanů EU-27, kteří žijí nebo dříve žili ve Spojeném království, a občanů Spojeného království, kteří žijí nebo dříve žili v jiných členských státech, včetně spravedlivého zacházení s nimi a záruky, že jejich postavení bude podléhat zásadám reciprocity, rovnosti, symetrie a nediskriminace;

 finanční vypořádání se Spojeným královstvím na základě ročních účtů Evropské unie, které jsou předmětem auditu Evropského účetního dvora, jež musí zahrnovat veškeré právní závazky plynoucí z neuhrazených závazků a musí obsahovat ustanovení o položkách nezahrnutých do rozvahy, podmíněných závazcích a ostatních finančních nákladech, které vzniknou v přímém důsledku vystoupení Spojeného království z Unie;

 uznání jedinečného postavení a zvláštních podmínek Irska jako ostrovního státu s cílem zmírnit dopady vystoupení Spojeného království z EU na hranici mezi Irskem a Severním Irskem a zajistit kontinuitu a stabilitu mírového procesu a předejít zpřísnění ostrahy hranice.

 

Za další důležité otázky považoval Parlament vyjasnění statusu mezinárodních závazků, které Spojené království přijalo jako členský stát Evropské unie, záruky právní jistoty pro právní subjekty včetně podniků a úlohu Soudního dvora Evropské unie.

 

Ve svém usnesení ze dne 3. října 2017[20] o současném stavu jednání se Spojeným královstvím[21] Parlament jasně uvedl, že je nutno dosáhnout podstatného pokroku, pokud jde o práva občanů, Irsko a Severní Irsko a vypořádání finančních závazků Spojeného království, aby bylo možno přistoupit k druhé fázi rozhovorů o novém a úzkém partnerství mezi EU a Spojeným královstvím. Dále uvedl, že uzavřít dohodu o budoucích vztazích bude možné pouze po vystoupení Spojeného království z EU.

 

Tento přístup potvrdila Evropská rada ve svých závěrech ze dne 15. prosince 2017. V nich zdůraznila, že jednání mohou postoupit do druhé fáze až poté, co budou všechny závazky přijaté během první fáze plně dodrženy a věrně převedeny do právních ustanovení.

 

Jak uvedla Komise ve svém sdělení Evropské radě (článek 50) ze dne 8. prosince 2017 o pokroku v jednáních se Spojeným královstvím podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii[22], „první fáze jednání považovala za prioritní tři otázky, které byly pro zajištění spořádaného vystoupení určeny jako obzvláště důležité“:

a) práva občanů,

b) dialog o Irsku a Severním Irsku,

c) finanční vypořádání.

 

Návrh dohody o vystoupení se zabývá všemi těmito otázkami, včetně práv občanů (část druhá), finančních ustanovení (část pátá) a záležitostí Irska a Severního Irska (protokol o Irsku/Severním Irsku a jeho přílohy). Pokud jde o otázku úlohy Soudního dvora Evropské unie, stanoví dohoda o vystoupení jurisdikci na různých úrovních, jak bude pojednáno níže v oddíle o správě a řízení.

 

Co se týče statusu mezinárodních závazků, které Spojené království přijalo jako členský stát Evropské unie, dohoda o vystoupení jasně stanoví, že Spojené království bude během přechodného období nadále vázáno mezinárodními dohodami EU. Spojené království však může během přechodného období sjednávat, podepisovat a ratifikovat mezinárodní dohody, které samostatně uzavřelo v oblastech výlučné pravomoci Unie, jestliže tyto dohody nevstoupí v platnost nebo se nezačnou uplatňovat bez povolení Unie během přechodného období.

 

Stejně tak jsou v třetí části dohody o vystoupení obsahující ustanovení o rozluce řádně stanoveny záruky právní jistoty pro právnické osoby včetně podniků, Tato ustanovení umožňují bezproblémové uzavření všech probíhajících postupů a obchodů, pokud jde o přístup zboží na trh, celní záležitosti, DPH a spotřební daně, duševní vlastnictví, policejní a soudní spolupráci v trestních i občanských věcech, ochranu údajů získaných před koncem přechodného období, postupy zadávání veřejných zakázek, záležitosti týkající se Euratomu a soudní/správní postupy EU, výsady a imunity.

 

Dohoda o vystoupení tedy umožňuje spořádané vystoupení, což je cíl, který vyjednavači EU a Spojeného království v posledních třech letech sledovali.

 

Uzavření a ratifikace dohody o vystoupení rovněž znamená, že nedojde k vystoupení bez dohody. To je nanejvýš důležité, jelikož důsledky vystoupení bez dohody by byly velmi vážné pro EU i Spojené království.

 

Práva občanů

 

Článek 50 Smlouvy o EU neobsahuje žádné záruky, pokud jde o postavení občanů EU. Příslušná práva však lze chránit na základě dohody o vystoupení uzavřené podle článku 50 Smlouvy o EU. Parlament ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím[23] vyjádřil názor, že EU a Spojené království jako členský stát opouštějící Unii jsou v prvé řadě povinny zajistit komplexní a reciproční přístup k ochraně práv občanů EU žijících ve Spojeném království a občanů Spojeného království žijících v EU-27;

 

Ochrana práv občanů EU byla od počátku pro Parlament hlavní prioritou, jak ji vyjádřil ve svém usnesení ze dne 28. června 2016 o rozhodnutí vystoupit z EU, které je výsledkem referenda ve Spojeném království[24], a následně zopakoval ve všech jeho usneseních o brexitu. Jako orgán zastupující všechny občany EU se Parlament zavázal, že během celého procesu vystoupení bude jednat tak, aby chránil jejich zájmy, a žádal, aby byla jednání vedena s cílem zajistit právní stabilitu, minimalizovat její narušení a poskytnout občanům a právním subjektům jasnou představu o budoucnosti.

 

Hlavním cílem Parlamentu byla ochrana občanů jak s ohledem na respektování přání britských občanů vystoupit z EU, demokraticky vyjádřeného v referendu ve Spojeném království, tak především s ohledem na zmírnění nejistoty plynoucí z vystoupení a co největší zachování práv občanů, která vyplývají z jejich statusu před vystoupením. To je ještě důležitější, neboť ve Spojeném království žije více než 3 miliony občanů EU a v EU pobývá více než milion státních příslušníků Spojeného království.

 

Ochrana práv občanů dotčených vystoupením Spojeného království z EU byla prioritou i pro orgány, které byly do procesu vystoupení zapojeny přímo.

 

Evropská rada velmi obdobně jako Parlament zařadila mezi hlavní priority jednání ochranu občanů, kteří si svůj život zařídili na základě práv spojených s členstvím Spojeného království v EU.

 

Rada v mandátu pro jednání upřesnila, že „z důvodu počtu přímo dotčených osob a závažnosti následků, jež pro ně vystoupení znamená, představuje první prioritu pro jednání zachování postavení a práv občanů a jejich rodin z 27 členských států EU ve Spojeném království a občanů Spojeného království a jejich rodin ve 27 členských státech EU. Dohoda by měla zajistit nezbytné účinné, vymahatelné, nediskriminační a komplexní záruky práv těchto občanů, včetně práva získat po nepřetržitém období oprávněného pobytu v délce pěti let trvalý pobyt a práva s ním spojená.“

 

Ve své společné zprávě ze dne 8. prosince 2017 o pokroku v první fázi jednání podle článku 50 Smlouvy o EU o spořádaném vystoupení Spojeného království z Evropské unie vyjednavači podrobně informovali o obecné shodě, k níž dospěli ohledně práv občanů.

 

Dne 26. června 2017 Spojené království zveřejnilo dokument nazvaný „Vystoupení Spojeného království z Evropské unie – zachování postavení občanů EU žijících ve Spojeném království a státních příslušníků Spojeného království žijících v EU“, v němž vláda uvedla, že její hlavní prioritou je dosáhnout dohody o postavení občanů EU žijících ve Spojeném království a státních příslušníků Spojeného království žijících v jiných zemích EU po vystoupení z Unie, a vyjádřila úmysl klást tyto občany na první místo.

 

Otázce práv občanů tak obě strany věnovaly od nejranějších fází jednání značnou pozornost. Kapitola týkající se práv občanů byla skutečně dohodnuta poměrně brzy, neboť první znění návrhu dohody o vystoupení zveřejněné dne 19. března 2018 obsahovalo již dokončenou část druhou týkající se práv občanů, včetně přímého účinku ustanovení dohody, a příslušnost Soudního dvora Evropské unie k příslušným ustanovením o právech občanů.

 

Ve svých usneseních Parlament uvedl několik minimálních požadavků, pokud jde o obsah kapitoly dohody o vystoupení o právech občanů:

 

a) Způsobilí státní příslušníci členských zemí EU a děti, které se narodí po vystoupení Spojeného království z Unie, by měli být nadále v rámci dohody o vystoupení považováni za rodinné příslušníky, a nikoli za samostatné nositele práv. Budoucí rodinní příslušníci by měli mít právo na pobyt za stejných podmínek jako stávající rodinní příslušníci.

 

Definice osob, na které se pravidla vztahují, uvedená v čl. 10 odst. 1 písm. e) a f) dohody o vystoupení, zahrnuje rodinné příslušníky, kteří již tato práva mají, například osoby, které se narodily primárním držitelům práv nebo jimi byly legálně osvojeny po skončení přechodného období, za podmínek stanovených v uvedeném článku. Status rodinných příslušníků je dále posílen v čl. 17 odst. 2 dohody o vystoupení, který stanoví zachování práv rodinných příslušníků, kteří jsou osobami vyživovanými, i v době, kdy tito rodinní příslušníci již vyživovanými osobami nejsou.

 

b) Správní postup by měl být odlehčený, deklaratorní a bezplatný, měl by umožňovat rodinám zahájit postup prostřednictvím jediného prohlášení, a důkazní břemeno by měly nést orgány Spojeného království.

 

Dohoda umožňuje hostitelskému státu zvolit si buď deklaratorní, nebo konstitutivní systém. Spojené království a přibližně polovina členských států si zatím zvolily konstitutivní systém.

 

Článek 18 dohody o vystoupení definuje použitelný správní postup, přičemž stanoví, že jeho účelem je ověření toho, zda je žadatel oprávněn požívat práva pobytu stanoveného v dohodě o vystoupení. Stanoví požadavky pro postup podávání žádostí a zároveň usiluje o zajištění toho, aby byl postup co nejjednodušší a co nejvstřícnější vůči žadateli.

 

Například žádosti, které rodina podá současně, se zpracovávají společně.

 

Dále podle čl. 18 odst. 1 písm. g) a h) dohody o vystoupení se doklady osvědčující status osob, na které se dohoda o vystoupení vztahuje, vydávají bezplatně.

 

c) Všechny dávky vymezené v právních předpisech EU by mělo být možné vyvážet.

 

Podle článku 31 dohody o vystoupení se bude u osob, na které se vztahuje dohoda o vystoupení, nadále používat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení[25].

 

Osoby, na které se dohoda o vystoupení vztahuje, budou mít nadále nárok na dávky sociálního zabezpečení, a pokud mají nárok na dávky v jedné zemi, na ně budou mít v zásadě nárok, i pokud se přestěhují do jiné země.

 

d) Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie týkající se výkladu ustanovení o právech občanů by měla být závazná.

 

Na ustanovení dohody o vystoupení týkající se práv občanů se mohou přímo odvolávat občané EU u soudů Spojeného království a státní příslušníci Spojeného království u soudů členských států EU.

 

Soudy Spojeného království musí navíc podle čl. 4 odst. 4 dohody o vystoupení důsledně vykládat judikaturu Soudního dvora Evropské unie vydanou před koncem přechodného období a řádně zohledňovat judikaturu vydanou po skončení přechodného období (čl. 4 odst. 5 dohody o vystoupení). Soudy Spojeného království mohou rovněž požádat Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce ohledně výkladu části dohody o vystoupení týkající se občanů, a to po dobu osmi let od skončení přechodného období. Právní účinky těchto rozhodnutí o předběžné otázce ve Spojeném království budou stejné jako právní účinky rozhodnutí o předběžné otázce přijatých na základě článku 267 Smlouvy o fungování EU (čl. 158 odst. 2 dohody o vystoupení).

 

e) Vymezení úlohy budoucího nezávislého vnitrostátního orgánu vytvořeného za účelem řešení stížností občanů.

 

Podle článku 159 dohody o vystoupení bude provádění a uplatňování části dohody o vystoupení týkající se práv občanů v EU monitorovat Komise a ve Spojeném království orgán s pravomocemi rovnocennými pravomocím Komise. Tento orgán by měl být skutečně nezávislý. V každém případě podle čl. 159 odst. 2 dohody o vystoupení jsou Komise a nezávislý orgán pro sledování povinny informovat specializovaný výbor pro práva občanů (čl. 165 odst. 1 dohody o vystoupení) o provádění části dohody týkající se práv občanů v EU, respektive ve Spojeném království.

 

Nicméně ustavení, složení a funkce nezávislého orgánu nejsou v dohodě o vystoupení definovány, neboť jsou stanoveny v návrhu zákona Spojeného království o vystoupení z Evropské unie. Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o provádění a monitorování ustanovení týkajících se občanských práv v dohodě o vystoupení[26] vyjádřil obavy v souvislosti s příslušnými ustanoveními uvedeného návrhu, zejména pokud jde o skutečnou nezávislost tohoto orgánu.

 

Dohoda o vystoupení je kompromisem mezi EU a Spojeným královstvím, včetně části týkající se práv občanů. Cílem jejích ustanovení by nemělo být přiznání plného statusu občanů EU podle Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU, které jsou založeny na členství v EU. Hlavním cílem dohody je zajistit a zaručit většinu těchto práv, a zejména práv, která umožňují většině dotčených občanů vést nadále život, pro nějž se na základě volného pohybu před koncem přechodného období rozhodli.

 

Dne 12. listopadu 2019 vydala řídící skupina pro brexit prohlášení o provádění ustanovení o občanských právech obsažených v dohodě o vystoupení ve Spojeném království a ve 27 členských státech EU, v němž uvádí, že se vyskytly určité problémy, pokud jde o systém registrace k pobytu ve Spojeném království pro občany EU. Ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 15. ledna 2020 o provádění části druhé dohody o vystoupení Parlament tyto obavy potvrdil, zejména pokud jde o následující otázky:

 

 skutečnost, že značná část osob, které podaly žádost v systému registrace k pobytu pro občany EU, obdržela pouze předběžný status usazené osoby;

 nezávislost nezávislého orgánu pro sledování uvedeného v článku 159 dohody o vystoupení;

 možné důsledky pro občany EU, kteří ve stanovené lhůtě (do 30. června 2021) nepodají žádost v rámci systému registrace k pobytu pro občany EU;

 neexistence fyzického dokumentu vydaného na konci postupu podávání žádostí, která zvyšuje riziko nejistoty, pokud jde o prokazování statusu, a diskriminace občanů 27 členských států EU;

 opatření zavedená s cílem řešit situaci zranitelných občanů v souvislosti s postupem podávání žádosti;

 použitelnost systému registrace k pobytu pro občany EU u občanů 27 členských států EU v Severním Irsku, kteří na základě Velkopáteční dohody nežádali o občanství Spojeného království.

 

Evropský parlament bude i nadále velmi pozorně sledovat provádění celé dohody o vystoupení, a zejména kapitoly týkající se práv občanů.

 

 

Irsko a Severní Irsko

 

Ochrana Velkopáteční dohody

 

Evropská unie a její orgány, zejména Parlament, byly zvlášť znepokojeny důsledky vystoupení Spojeného království pro Severní Irsko a jeho budoucí vztahy s Irskem. Vystoupení jednoho z ručitelů Velkopáteční dohody z EU by totiž mohlo vést k hospodářským a právním odchylkám, které by způsobily obtíže při provádění této dohody jakožto základního rámce míru, spolupráce a porozumění na irském ostrově.

 

Brexit by mohl mít rušivé účinky, zejména ve vztahu ke třem aspektům: stabilitě mírového procesu, povaze hranice a přeshraniční spolupráci a rovnosti a právům[27].

 

Parlament jasně uvedl, že je klíčové zachovat mír a chránit Velkopáteční dohodu ve všech jejích částech a učinit vše pro to, aby se zabránilo zpřísnění hraničního režimu. Soustavně tedy ve svých usneseních a ve svých prohlášeních vydaných prostřednictvím řídící skupiny pro brexit opakoval, že dohoda o vystoupení by měla zahrnovat funkční, právně schůdné a kdykoli použitelné záložní řešení pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které by řešilo specifické okolnosti irského ostrova (tzv. irskou pojistku).

 

Parlament rovněž trval na tom, že je důležité, aby se Spojené království zavázalo zajistit, že nedojde k omezení práv, ochranných prvků a rovnosti příležitostí stanovených Velkopáteční dohodou, přičemž bude kladen důraz na provedení všech prvků společného prostoru cestování a na práva občanů EU na volný pohyb, jak jsou zakotvena v právních předpisech EU a ve Velkopáteční dohodě[28].

 

Evropská rada vyzvala v pokynech ze dne 29. dubna 2017 k „pružným a inovativním řešením“, která by se zabývala „specifickými okolnostmi na Irském ostrově, mimo jiné s cílem vyhnout se ‚tvrdé hranici‘, přičemž je třeba respektovat celistvost právního řádu Unie“.

 

Velkopáteční dohoda, která vstoupila v platnost v roce 1998, vytvořila „podmínky, které ukončily téměř tři desetiletí konfliktu v Severním Irsku“, „připravila půdu pro nepřetržité období relativního míru, v němž bylo zvoleno Shromáždění Severního Irska, vytvořena nová exekutiva založená na sdílení moci, výrazně se zlepšily politické vztahy mezi Severním Irskem a Irskem, podpora lidských práv a rovnosti a dramaticky se zvýšila přeshraniční spolupráce a objevily se významné příklady zvýšené hospodářské integrace a vzájemné závislosti na irském ostrově“[29].

 

Ačkoli obě strany při jednání o vystoupení soustavně zdůrazňovaly své odhodlání dodržovat Velkopáteční dohodu ve všech jejích částech, otázka Irska / Severního Irska se ukázala jako politicky nejcitlivější a nejsložitější ze tří hlavních priorit pro spořádané vystoupení.

 

Původní podoba irské pojistky

 

Ve své společné zprávě ze dne 8. prosince 2017 o pokroku v první fázi jednání EU a Spojené království potvrdily, že výsledky, výhody a závazky mírového procesu budou mít zásadní význam pro mír, stabilitu a usmíření, a shodly se na tom, že Velkopáteční dohodu je třeba chránit ve všech jejích částech. Jednalo se o společné závazky, které byly výsledkem dohody obou stran.

 

Nalézt řešení sporných otázek se však ukázalo být velmi složité. Důvodem byla jak velmi napjaté politická situace, tak i množství praktických obtíží, s nimiž byly tyto otázky spojeny. Velkým problémem bylo nalézt prakticky proveditelné metody[30], které by nevedly ke zpřísnění hraničního režimu a přitom byly v souladu jak s požadavky Spojeného království, v nichž nehodlalo za žádných okolností ustoupit (tj. aby již nebylo součástí jednotného trhu a celní unie), tak i základní zásady, které si pro jednání vytkla Unie. Tyto zásady, definované v pokynech Evropské rady ze dne 29. dubna 2017, spočívaly v zamezení tvrdé hranici a současně zachování respektovati celistvost právního řádu Unie.

 

Ve výše uvedené společné zprávě ze dne 8. prosince 2017 se obě strany dohodly, že pokud by Spojené království nemohlo splnit své cíle pro Irsko / Severní Irsko prostřednictvím celkových budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, navrhlo by jako druhou možnost konkrétní řešení specifických okolností irského ostrova.

 

Pokud by se nepodařilo dosáhnout shody na takovém řešení, bylo by třetí možností to, že by byl ve Spojeném království zachován plný soulad s pravidly vnitřního trhu a celní unie, jež podporují spolupráci mezi Severem a Jihem, celoostrovní hospodářství a ochranu Velkopáteční dohody. Za všech okolností by Spojené království nadále zajišťovalo stejný neomezený přístup podniků ze Severního Irska na celý vnitřní trh Spojeného království.

 

Návrh dohody o vystoupení zveřejněný dne 19. března 2018 byl vypracován na základě třetího scénáře společné zprávy – tzv. irské pojistky (backstop), jejímž cílem bylo zabezpečit spolupráci mezi Severem a Jihem a zabránit vzniku tvrdé hranice. Text stanoví ochranu společného prostoru cestování, neboť o nutnosti jeho zachování panovala mezi EU a Spojeným královstvím shoda.

 

Aby se zabránilo hraničním kontrolám, zahrnovalo navržené řešení plný soulad s právními předpisy EU týkajícími se zboží, veterinárních a rostlinolékařských pravidel a uplatňování celního kodexu EU na Severní Irsko.

Nadále však bylo třeba projednat všechny tři možnosti uvedené v bodě 49 společné zprávy. Na podstatné části protokolu, který byl do dohody vložen, se však strany neshodly.

Záložní řešení navržené vládou Spojeného království

 

Bylo obtížné nalézt vyhovující „flexibilní a inovativní“ individuální řešení, a to jak z politických důvodů spojených s požadavky vlády Spojeného království, tak z právních důvodů vyplývajících z ústavní architektury EU a Spojeného království.

 

Vzhledem k tomu, že vláda Spojeného království měla v úmyslu „opustit jednotný trh, celní unii a pravomoc Soudního dvora EU“, bylo to obtížné zvláště z politického hlediska[31]. Jakékoli diferencované řešení totiž bylo právně možné jen do té míry, do jaké by byla zaručena integrita právního řádu EU a Spojeného království jako jednotného celního území. Ve společné zprávě ze dne 8. prosince 2017 se strany zavázaly zavést mechanismy, které zajistí, aby provádění a jakéhokoli konkrétního režimu a dohled nad ním zajistily integritu vnitřního trhu EU a celní unie. Spojené království rovněž připomnělo svůj závazek zachovat integritu svého vnitřního trhu a zaručit, že své místo na tomto trhu bude mít po vystoupení z vnitřního trhu a z celní unie také Severní Irsko.

 

Práce probíhala na základě mapování přeshraniční spolupráce mezi Severem a Jihem[32] a na základě určení rozsahu působnosti ustanovení nezbytných k zajištění právně funkčního textu týkajícího se otázky Irska / Severního Irska. Ve společném prohlášení ze dne 19. června 2018 strany uznaly, že záložní řešení pro Irsko / Severní Irsko vyžaduje ustanovení o harmonizaci cel a právních předpisů v souladu s bodem 49 společné zprávy z prosince 2017.

 

Záložní řešení bylo vypracováno na základě návrhů vlády Spojeného království, která usilovala o „individuální řešení“ pro „specifické okolnosti Severního Irska“ jako „nedílné součásti hospodářství Spojeného království (...), která je plně integrována s Irskem zejména v oblastech, jako je zemědělsko-potravinářské odvětví“, a zároveň uznala, že je „obtížné představit si, jak by mohlo Severní Irsko nějakým způsobem zůstat v EU, zatímco zbytek země z Unie vystoupí“[33].

 

Text nakonec dohodnutý na úrovni vyjednavačů na konci jednání dne 14. listopadu 2018 měl řešit výše uvedené problémy, které pro EU a Spojené království představují specifické podmínky Irska a Severního Irska.

 

Dohodnuté znění obsahovalo záložní řešení (pojistku) vycházející z návrhu Spojeného království na jednotné celní území mezi EU a Spojeným královstvím jako celkem. Řešení by vstoupilo v platnost, pouze pokud by EU a Spojené království nedospěly do 1. července 2020 k žádné následné dohodě o budoucích vztazích.

 

Návrh dohody o vystoupení z listopadu 2018 obsahoval vyjádření obou stran, že mají v úmyslu vyjednat budoucí dohodu, která by protokol nahradila, a uložil jim povinnost usilovat o uzavření a ratifikaci této dohody.

 

Záložní řešení bylo vloženo do dohody o vystoupení jako pojistka, která má vstoupit v platnost pouze v případě, že na konci přechodného období nebude uzavřena žádná budoucí dohoda.

 

Záměr stran, jasně vyjádřený a dostatečně stanovený v právním textu, tudíž spočíval v tom, že by na jedné straně nebylo třeba záložní řešení aktivovat, a na druhé straně by strany byly zavázány k tomu, že budou urychleně pracovat na dohodě o budoucích vztazích.

 

Když se po ukončení jednání stala irská pojistka předmětem ostrých sporů, snažila se Evropská unie svým britským protějškům až do prvního hlasování v Dolní sněmovně vysvětlovat, jaký význam mají ustanovení protokolu. Zároveň však dala najevo, že obnovit jednání není možné – nové vyjednávání jednoznačně odmítla Evropská rada (článek 50) na svém zvláštním zasedání dne 13. prosince 2018.

 

Dopis předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise premiérce Therese Mayové ze dne 14. ledna 2019 obsahoval vysvětlení ohledně záložního řešení a ujišťoval Spojené království, že Evropská unie si nepřeje, aby záložní řešení vstoupilo v platnost, a je odhodlaná nahradit toto řešení co nejrychleji následnou dohodou.

 

Tuto verzi dohody o vystoupení však parlament Spojeného království postupně třikrát odmítl, a to dne 15. ledna, 12. března a 29. března 2019.

 

Změna přístupu vlády Spojeného království

 

Poté, co premiérka Theresa Mayová odstoupila a vznikla nová vláda, nový premiér Boris Johnson ve svém prohlášení o prioritách vlády ze dne 25. července 2019 uvedl, že dohodu, která byla sjednána s jeho předchůdkyní, nemůže Spojené království akceptovat. Nový předseda vlády se domníval, že záložní řešení musí být odstraněno a otázky irské hranice vyřešeny v kontextu budoucí dohody mezi EU a Spojeným královstvím.

 

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 10. dubna 2019 uvedla, že „dohodu o vystoupení není možné znovu otevírat a že jakýkoli jednostranný závazek, prohlášení nebo jiný akt by měl být slučitelný s literou i duchem dohody o vystoupení a nesmí bránit jejímu provedení“. Hlavní vyjednavač Michel Barnier v této souvislosti potvrdil, že EU je i nadále otevřena analýze právně schůdných návrhů Spojeného království, které by byly slučitelné s dohodou o vystoupení. Rozhovory mezi EU a Spojeným královstvím tak pokračovaly s cílem nalézt alternativní řešení, které by umožnilo, aby dohoda o vystoupení obsahovala funkční a právně schůdné řešení jedinečných okolností na irském ostrově.

 

Počátkem října 2019 předložila vláda Spojeného království nový návrh revidovaného protokolu o Irsku a Severním Irsku, který obsahoval následující prvky: 1) jednotnou regulační zónu pro zboží na irském ostrově, 2) EU a Spojené království by vytvořily dvě odlišná celní území a všechny celní kontroly by byly prováděny mimo hranice mezi Irskem a Severním Irskem a 3) Shromáždění a exekutiva Severního Irska by měly pravomoc nejprve udělit souhlas se vstupem jednotné regulační zóny v platnost a následně schvalovat její pokračování každé čtyři roky.

 

Hlavními cíli vlády Spojeného království bylo zajistit, aby se celé Spojené království nacházelo v jednotném celním území, znovu získat kontrolu nad svou politikou zahraničního obchodu a méně se zaměřovat na pokračování hladkého obchodování mezi EU a Spojeným královstvím jako celkem.

 

Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier vyjádřil názor, že návrhy Spojeného království jsou značně problematické, neboť by vážně ohrozily integritu jednotného trhu EU a celní unie, protože nestanoví operativní a důvěryhodné celní a regulační kontroly na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, kde by fakticky vznikly dvě odlišné jurisdikce.

 

Pokud jde o demokratický souhlas, vyjádřil hlavní vyjednavač EU souhlas s tím, aby instituce Severního Irska měly větší úlohu při uplatňování protokolu, namítl však, že návrh podmiňuje uplatňování protokolu jednostranným rozhodnutím orgánů Severního Irska.

 

Proto nebylo možné tyto návrhy přijmout, neboť by znamenaly, že operativní, praktické a právně čisté řešení by bylo nahrazení řešení hypotetickým a pouze předběžným.

 

Parlament reagoval prostřednictvím řídící skupiny pro brexit na návrhy Spojeného království a vydal dne 3. října 2019 prohlášení, v němž uvádí, že návrhy Spojeného království nepředstavují základ pro dohodu, s níž by Parlament mohl udělit souhlas. Řídící skupina pro brexit vyjádřila obavy zejména v souvislosti s tím, že návrhy Spojeného království v oblasti cel a regulačních aspektů výslovně počítají s existencí hraniční infrastruktury a kontrol s negativními důsledky pro ekonomiku celého ostrova. Pokud jde o požadavek souhlasu Shromáždění Severního Irska, znamenal by, že dohoda bude nejistá, podmíněná prozatímními a jednostrannými rozhodnutími a bude postrádat jistotu, kterou poskytovalo původní řešení v podobě irské pojistky.

 

. Parlament byl nicméně nadále otevřen všem návrhům, pokud by byly důvěryhodné, právně schůdné a měly stejný účinek jako kompromisy dosažené v dohodě o vystoupení.

 

Konečné znění dohody

 

Intenzivní rozhovory pokračovaly i v následujících dnech, a to až do 17. října 2019, kdy Komise oznámila, že doporučila Evropské radě (článek 50) schválit dohodu o revidovaném znění dohody o vystoupení, které bylo dosaženo na úrovni vyjednavačů, včetně revidovaného protokolu o Irsku a Severním Irsku, a schválit revidované politické prohlášení o rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím.

 

Hlavní vyjednavač uvedl, že vyjednavačům se „podařilo (...) najít řešení, která plně respektují celistvost jednotného trhu, [a] vytvořili (...) nové a právně funkční řešení, aby (...) zabránili vzniku tvrdé hranice a ochránili mír a stabilitu na irském ostrově. Je to řešení, které je funkční pro EU, pro Spojené království i pro občany a podniky v Severním Irsku.“

 

Nejvýznamnější změnou je to, že z revidovaného protokolu bylo odstraněno záložní řešení (pojistka) a ustanovení o setrvání Spojeného království v celní unii. V rámci revidovaného protokolu je Severní Irsko plně součástí celního území Spojeného království, uplatní se však celní předpisy EU (čl. 5 odst. 3 protokolu o Irsku/Severním Irsku). Na zboží přepravované z Velké Británie do Severního Irska se nevztahují žádné celní sazby, není-li u tohoto zboží riziko přesunu do EU; v takovém případě se na ně budou vztahovat cla EU a unijní předpisy týkající se DPH. To zajistí, aby nebyly vyžadovány žádné celní kontroly, budou však nutné administrativní postupy, aby se zajistilo, že zboží přepravované do EU bude v souladu s příslušnými právními předpisy.

 

Vypuštění jednotného celního území EU a Spojeného království vedlo k odstranění pravidel zajišťujících rovné podmínky. Severní Irsko bude však i nadále dodržovat stanovený soubor pravidel pro jednotný trh, včetně právních předpisů pro zboží, hygienických pravidel pro veterinární kontroly, pravidel pro zemědělskou produkci a uvádění na trh, DPH a spotřebních daní ze zboží, a pravidel státní podpory, aby se zabránilo vzniku tvrdé hranice. Pro Spojené království budou rovněž platit unijní pravidla pro státní podpory, pokud jde o opatření týkající se obchodu mezi Severním Irskem a EU.

 

Nezbytné ověřování a kontroly u zboží budou „prováděny na hranici mezi Severním Irskem a zbytkem světa nebo u zboží přepravovaného z Východu na Západ mezi Velkou Británií a Severním Irskem [...]. Tyto postupy budou z velké části elektronické a veškeré kontroly zboží se budou týkat především sladění právních předpisů, nikoli souladu s celními předpisy“[34].

 

Spojené království bude odpovědné za provádění ustanovení právních předpisů EU použitelných podle protokolu, avšak zástupci EU budou mít v této souvislosti právo dohlížet na činnosti Spojeného království. Soudní dvůr Evropské unie bude nadále příslušný pro provádění ustanovení protokolu týkajících se souladu celních a regulačních předpisů[35].

 

Cílem řešení uvedených v novém protokolu je zabránit kontrolám na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem, zaručit neexistenci tvrdé hranice a zároveň chránit integritu jednotného trhu a celní unie EU. Místo „pojistky“ podmíněné uzavřením dohody o budoucích vztazích stanoví trvalý status.

 

Jednou z hlavních novinek revidovaného protokolu je to, že je podmíněn „souhlasem“ členů Shromáždění Severního Irska, kteří rozhodnou, zda se na Severní Irsko bude i nadále vztahovat příslušné právo EU. Podmínky tohoto souhlasu se ovšem výrazně liší od těch, které Spojené království původně navrhlo, přičemž nové znění zajišťuje – přinejmenším na několik let – předvídatelnost a stabilitu.

 

V souladu s čl. 185 odst. 5 dohody o vystoupení vstoupí protokol v platnost po skončení přechodného období. Nicméně podle jeho článku 18 a rovněž s ohledem na jednostranné prohlášení Spojeného království o fungování ustanovení Protokolu o Irsku / Severním Irsku o demokratickém souhlasu v Severním Irsku[36] rozhodne severoirská sněmovna čtyři roky po skončení přechodného období o tom, zda bude pokračovat v uplatňování článků 5 a 10 protokolu (regulační, celní a tržní ujednání). V případě, že další uplatňování dotyčných článků po tomto počátečním období schválí, bude souhlas obnoven o čtyři roky později, pokud ho původně schválila většina členů Shromáždění Severního Irska, nebo o osm let později, došlo-li k jeho schválení s mezikomunitní podporou ve smyslu čl. 18 odst. 6 písm. a) protokolu. V případě, že další uplatňování těchto ustanovení bude zamítnuto, přestanou být uplatňována dva roky po hlasování.

 

Přestože již protokol není podmíněn budoucí dohodou, z jeho čl. 13 odst. 8 jasně vyplývá, že může být takovou dohodou zcela či částečně nahrazen.

 

Protokol poskytuje právně schůdné a trvalé řešení, které zabrání tvrdé hranici a ochrání celoostrovní hospodářství a Velkopáteční dohodu ve všech jejích aspektech a zároveň zachová integritu jednotného trhu.

 

Kromě toho zajistí zachování společného prostoru cestování, v plném souladu s právy irských občanů v Severním Irsku vyplývajícími z právních předpisů EU.

 

Vypořádání finančních závazků Spojeného království

 

Vypořádání finančních závazků obou stran v důsledku vystoupení Spojeného království se stalo velmi kontroverzním tématem už na samém počátku procesu, kdy se v tisku začalo hovořit o částce, která má být uhrazena (60 miliard EUR). Někteří tuto záležitost dokonce považovali za „možná největší překážku hladkého brexitu“[37].

 

Spíše než o stanovení konkrétní částky usilovala EU o určení metodiky, která by zajistila, aby jak EU, tak i Spojené království splnily veškeré povinnosti vyplývající z celého období členství Spojeného království v EU, na základě zásady, podle níž vše, k čemu se zaváže 28 členských států, musí splnit týchž 28 členských států. Tato metodika byla dohodnuta na samém začátku jednání.

 

Bývalá premiérka Spojeného království Theresa Mayová dne 22. září 2017 ve Florencii zcela jasně uvedla, že Spojené království dodrží všechny své závazky, které během svého členství v EU učinilo.

 

Co se týče EU, Evropská rada ve svých pokynech ze dne 29. září 2017 uvedla, že spořádaný odchod bude vyžadovat jednorázové finanční vypořádání zaručující, že jak EU, tak i Spojené království splní své povinnosti vyplývající z celého období členství Spojeného království v EU a že dostojí všem svým povinnostem a závazkům.

 

Parlament považoval za samozřejmé, že Spojené království musí dostát všem svým právním, finančním a rozpočtovým závazkům, včetně závazků plynoucích z víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020, které bude nutné plnit do data vystoupení i po něm. V dohodě o vystoupení měly být tyto závazky, včetně závazků EU, vyrovnány prostřednictvím jednorázového finančního vypořádání založeného na roční závěrce EU, jejíž audit provedl Evropský účetní dvůr, a zahrnujícího veškeré právní závazky plynoucí z neuhrazených závazků a zohledňujícího položky nezahrnuté do rozvahy, podmíněné závazky a další finanční náklady, které vzniknou v přímém důsledku vystoupení.

 

Mandát k jednání, který Rada přijala dne 22. května 2017, definoval zásady, na nichž by měla být založena metodika pro finanční vypořádání, které by mělo být stanoveno v první fázi jednání. Na tomto základě vypracovala Komise dne 24. května 2017 pracovní dokument o zásadách finančního vypořádání, který v podstatě vychází ze zásady, že Spojené království musí uhradit svůj podíl financování všech závazků přijatých během svého členství v EU.

 

Vyjednavači ve své společné zprávě z 8. prosince 2017 uvedli, že se dohodli na metodice pro finanční vypořádání, která spočívá v souboru zásad pro výpočet hodnoty finančního vypořádání a způsobů plateb, podmínkách další účasti Spojeného království na programech VFR pro období 2014–2020 do jejich uzavření a souboru zásad pro finanční ujednání týkající se subjektů a finančních prostředků EU souvisejících s politikami EU (Evropská investiční banka, Evropská centrální banka, svěřenské fondy Evropské unie, nástroj pro uprchlíky v Turecku, agentury Rady a Evropský rozvojový fond).

 

V původním návrhu dohody o vystoupení ze dne 28. března 2018 byla tato ujednání převedena do podoby konkrétních právních ustanovení. Byly stanoveny určité praktické postupy a lhůty pro platby. Parlament ve svém usnesení ze dne 14. března 2018[38] uvedl, že znění do velké míry odráží jeho stanoviska, a v souvislosti s finančním vyrovnáním nevyjádřil žádné další připomínky či požadavky. Tato část revidovaného znění návrhu dohody o vystoupení neobsahovala žádné změny.

 

Pátá část dohody o vystoupení se týká finančních ustanovení, která se vztahují zejména na tato hlediska:

 účast Spojeného království na rozpočtu EU na roky 2019 a 2020, provádění programů a činností EU v rámci VFR na období 2014–2020 a použitelná ustanovení právních předpisů EU po skončení přechodného období;

 veškeré zbývající závazky ke dni 31. prosince 2020;

 pokuty vybírané Unií a související úhrady Spojenému království;

 příspěvek Spojeného království k financování závazků EU vzniklých do 31. prosince 2020, včetně podmíněných finančních závazků týkajících se finančních operací, o nichž se rozhodlo nebo jež byly schváleny před vstupem dohody o vystoupení v platnost, a právní případy týkající se finančních zájmů EU v souvislosti s rozpočtem;

 závazky EU vůči Spojenému království obecně, včetně těch, které se týkají Evropského společenství uhlí a oceli a Evropského investičního fondu;

 harmonogram plateb po roce 2020;

 náhrada splaceného kapitálu, který Spojené království poskytlo Evropské centrální bance;

 závazky Spojeného království vůči Evropské investiční bance (EIB) a náhrada splaceného upsaného kapitálu poskytnutého Spojeným královstvím Evropské investiční bance;

 závazky Spojeného království týkající se Evropského rozvojového fondu (ERF) a pokračující účast Spojeného království na tomto fondu až do uzavření 11. ERF;

 závazky Spojeného království vůči Nouzovému svěřenskému fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a fenoménu vysídlených osob v Africe;

 působení Spojeného království v příslušných subjektech souvisejících s nástrojem pro uprchlíky v Turecku;

 závazky Spojeného království, pokud jde o financování Evropské obranné agentury, Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti, Satelitního střediska Evropské unie a operací uskutečňovaných v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky.

 

Přechodné období

 

Jedním z hlavních témat, která rozpoutala intenzivní politickou a právní debatu, byla možnost přechodných ujednání.

 

Článek 50 Smlouvy o EU se o možnosti přechodného období nezmiňuje. Vyvstala tedy otázka, zda toto ustanovení vůbec může představovat právní základ pro přechodná ujednání, nebo zda by se tato ujednání měla opírat o samostatné a odvětvové právní základy.

 

Jak Evropský parlament, tak i Evropská rada zaujaly k této záležitosti postoj v rané fázi procesu. Evropská rada se shodla na tom, že je třeba vyjednat takové přechodné období, které by se vztahovalo na celé acquis EU, ačkoli by Spojené království jakožto třetí země již nezasedalo v orgánech a institucích EU, nejmenovalo by do nich své zástupce ani se neúčastnilo voleb a nepodílelo se na rozhodovacím procesu orgánů, úřadů a agentur EU.

 

Parlament přijal dne 3. října 2017 usnesení[39], v němž uvedl, že přechodné období je potřebné k tomu, aby se v okamžiku vystoupení Spojeného království zabránilo neřízenému brexitu a aby byla zajištěna právní jistota a kontinuita. Aby se toho docílilo, bylo by nutné zachovat stávající regulační, rozpočtové, dohledové, justiční a výkonné nástroje a struktury, což by znamenalo, že by se nadále provádělo celé acquis Společenství a v plné míře uplatňovaly všechny čtyři svobody (volný pohyb osob, kapitálu, služeb a zboží), přičemž Soudní dvůr Evropské unie by měl v tomto ohledu i nadále plnou pravomoc.

 

Oba orgány jasně uvedly, že by přechodná ustanovení měla být přesně časově omezená a měla by mít jednoznačně omezenou oblast působnosti, měla by být jasně definována a měla by připravit půdu pro budoucí vztahy. Na základě těchto požadavků by přechodné období spadalo coby jedno z hledisek procesu vystoupení do oblasti působnosti článku 50 Smlouvy o EU[40].

 

Byl zaveden určitý stupeň podmíněnosti, kdy se přechodné období stalo jednou z podmínek uzavření plnohodnotné dohody o vystoupení, která se bude vztahovat na veškeré otázky související s vystoupením. Bez dohody by neexistovalo žádné přechodné období. Přechod, který propojí období od konce členství Spojeného království v EU do uzavření budoucí dohody o vzájemných vztazích, má pro spořádané vystoupení Spojeného království z EU zásadní význam.

 

Přechodné období bylo zahrnuto do čtvrté části návrhu dohody o vystoupení, která stanoví, že přechodné či prováděcí období bude zahájeno dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost a skončí ke dni 31. prosince 2020 (článek 126 dohody o vystoupení). Ačkoli Spojené království již nebude po ukončení svého členství v EU zasedat v orgánech, institucích a jiných subjektech EU, bude se na ně během tohoto období nadále vztahovat většina právních předpisů EU, které budou mít obecně (výjimky jsou vyjmenovány v článku 127 dohody o vystoupení) stejný účinek jako v členských státech, aby se zabránilo narušení jednání o dohodě o budoucích vztazích. Toto období bude možné prodloužit o jeden či dva roky před 1. červencem 2020 na základě rozhodnutí smíšeného výboru (článek 132 dohody o vystoupení).

 

Ve svém usnesení z 14. března 2018[41] Parlament podpořil čtvrtou část návrhu dohody o vystoupení týkající se přechodných ustanovení.

 

Je ovšem třeba si uvědomit, že přechodné období nám sice „na určitou dobu umožní volně dýchat“, ale nemusí zabránit „druhému neřízenému brexitu, jelikož se jeho ustanovení týkají pouze způsobů odchodu“ a „dosažení dlouhodobé dohody [...] bude velmi náročné“, neboť „vyjednání složitých, komplexních a ambiciózních obchodních dohod trvá daleko déle a [budoucí dohoda mezi EU a Spojeným královstvím] je nepochybně ta nejkomplikovanější, kterou EU kdy musela vyjednat“[42].

 

Po několika prodlouženích podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU je tento problém ještě palčivější, neboť lhůta pro přechodné období zůstala v revidovaném návrhu dohody o vystoupení nezměněna. Pokud rozhodnutí o prodloužení nepadne do 1. července 2020, bude přechodné období trvat pouhých 11 měsíců.

 

Správa a řízení

 

Institucionální rámec dohody o vystoupení

 

Institucionální rámec pro dohodu o vystoupení na jedné straně a pro budoucí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím na straně druhé je pro Parlament jedním z klíčových témat. Ve svém usnesení ze dne 18. září 2019[43] Parlament uvedl, že dohoda o vystoupení je cenná mj. proto, že v nejvyšší možné míře „obsahuje také správní ustanovení, která chrání úlohu Soudního dvora Evropské unie (SDEU) při případné interpretaci dohody o vystoupení“.

 

Parlament soustavně poukazoval nejen na význam úlohy Soudního dvora EU jakožto orgánu příslušného k výkladu a prosazování dohody o vystoupení, ale rovněž na to, že je třeba zajistit takový rámec řízení, který bude obsahovat spolehlivý a nezávislý mechanismus pro urovnání sporů v rámci dohody o budoucích vztazích. Úloha Soudního dvora je zásadním faktorem pro nezávislost a integritu právního řádu EU.

 

V dohodě o vystoupení je navržen systém diferencovaného řízení, které závisí na jednotlivých částech této dohody a příslušných lhůtách, jelikož během přechodného období se právo EU uplatňuje beze změny. Dohoda přiznává Soudnímu dvoru Evropské unie ústřední úlohu v několika oblastech.

 

Přechodné období

 

Během přechodného období má Soudní dvůr EU nadále pravomoc rozhodovat u všech postupů zaregistrovaných před koncem dotyčného přechodného období až do doby vydání konečného závazného rozsudku (článek 131 dohody o vystoupení). Kromě toho si zachová pravomoc u projednávaných věcí až do konce přechodného období (článek 86 dohody o vystoupení), jakož i u nových řízení o nesplnění povinnosti zahájených v období do čtyř let po skončení přechodného období a týkajících se porušení práva EU nebo nevyhovění správním rozhodnutím před koncem přechodného období nebo v některých případech i po jeho skončení (článek 87 dohody o vystoupení).

 

Práva občanů

 

Co se týče druhé části dohody o vystoupení zabývající se právy občanů, Soudní dvůr EU bude nadále příslušný pro žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané soudy Spojeného království, a to po dobu osmi let po skončení přechodného období (bude-li přechodné období prodlouženo, toto období se rovněž prodlouží o odpovídající počet měsíců).

 

Řešení sporů

 

Pokud jde o obecný mechanismus řešení sporů v rámci dohody o vystoupení, veškeré spory bude řešit smíšený výbor či rozhodčí soud. Bude-li se spor nicméně týkat výkladu pojmů či ustanovení práva EU podle článku 174, musí rozhodčí soud případ postoupit Soudnímu dvoru EU, který v dotyčné věci rozhodne.

 

Protokol o Irsku / Severním Irsku

 

Podle čl. 12 odst. 4 Protokolu o Irsku / Severním Irsku je Soudní dvůr EU příslušný, pokud jde o výkon pravomocí orgánů, institucí a jiných subjektů EU v souvislosti s uplatňováním některých článků protokolu, a může rozhodovat o předběžných otázkách podle článku 267 SFEU.

 

Budoucí vztahy

 

Co se týče budoucích vztahů, Parlament se ve svém usnesení ze dne 14. března 2018[44] podrobně vyjádřil k otázce řízení a uvedl, že budoucí dohoda EU se Spojeným královstvím jakožto třetí zemí by měla vytvořit kvalitní a soudržný systém správy, který by byl jednotícím rámcem pro všechny čtyři pilíře a zajišťoval by stálý společný dohled/řízení dohody, mechanismy řešení sporů a vymáhání týkající se výkladu a uplatňování ustanovení dohody.

 

Podoba budoucích vztahů je nicméně nyní méně jasná. Z revidovaného politického prohlášení ze dne 17. října 2019 byla odstraněna ustanovení o tom, že jako základ pro budoucí řešení sporů a vymáhání práva se použijí ujednání dohody o vystoupení (bývalý odstavec 132). Nové politické prohlášení neodkazuje na Soudní dvůr EU ani v souvislosti s mechanismy vymáhání práva, ačkoli jeho úloha, pokud jde o výklad ustanovení a pojmů práva EU, zůstala zachována. Výslovně je v něm nicméně uvedeno, že by Soudní dvůr EU neměl vstupovat do sporů, které se netýkají práva EU. Obecně se v plánovaném institucionálním rámci odráží nový přístup politického prohlášení spočívající v uvolněnějších a méně těsných vztazích.

 

Úloha Parlamentu při monitorování provádění dohody o vystoupení

 

Nad rámec struktur stanovených v dohodě o vystoupení usiloval Parlament o to, aby při monitorování provádění dohody mohl hrát významnější úlohu. Vyjádřil obavy ohledně toho, že smíšenému výboru zřízenému podle článku 164 byly svěřeny významné pravomoci a že tato dohoda není běžným typem mezinárodní dohody uzavřené se třetí zemí, nýbrž smlouvou mezi EU a odstupujícím členským státem.

 

V souvislosti s rozhodovacím procesem ve smíšeném výboru bylo třeba zajistit řádné mechanismy odpovědnosti a parlamentní kontroly.

 

Na základě mandátu, který jí svěřila Konference předsedů, se řídící skupina pro brexit v čele se svým předsedou spojila s Radou, aby navázala úzkou spolupráci ve věci postupů smíšeného výboru vytvořeného na základě dohody o vystoupení. Diskuse se zaměřily na zapojení EP do přijímání hlavních rozhodnutí tohoto výboru týkajících se především prodloužení přechodného období a výše finančních příspěvků, které v takové situaci bude Spojené království muset odvádět, a rozpuštění nezávislého orgánu Spojeného království pro sledování.

 

Zapojení EP do těchto záležitostí potvrdil i bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na posledním dílčím zasedání v 8. volebním období konaném 10. dubna 2019. Předseda Juncker uvedl, že v souvislosti s prováděním dohody o vystoupení bude Komise nadále úzce spolupracovat s Parlamentem a že pokaždé, když smíšený výbor bude přijímat rozhodnutí, zapojí Komise do procesu rozhodování také Parlament a v co největší míře zohlední jeho stanoviska.

 

Smíšený výbor se skládá ze zástupců EU a Spojeného království a je odpovědný za provádění a uplatňování dohody o vystoupení. Jeho rozhodnutí jsou pro EU i Spojené království závazná a mají stejný právní účinek jako dohoda o vystoupení. Výbor má navíc široké pravomoci, pokud jde o fungování dohody o vystoupení. Může například rozhodnout o prodloužení přechodného období a jeho dopadu, a zejména pak o částce, kterou Spojené království odvede do rozpočtu EU.

 

Podle revidovaného Protokolu o Irsku / Severním Irsku má smíšený výbor významné pravomoci rovněž v souvislosti s celními ujednáními. Rozhoduje například o kritériích, podle kterých se rozhodne o tom, zda u zboží dováženého do Severního Irska ze zemí mimo EU nehrozí riziko, že bude následně dovezeno do EU (čl. 5 odst. 2 Protokolu o Irsku / Severním Irsku). Smíšený výbor má rovněž pravomoc rozhodnout o celkové maximální částce, kterou může Spojené království každoročně poskytnout na podporu výroby a prodeje zemědělských produktů v Severním Irsku, na něž se nevztahují ustanovení práva EU o státní podpoře (čl. 10 odst. 2 a příloha 6 Protokolu o Irsku / Severním Irsku). Tyto otázky jsou obzvláště důležité proto, že se vztahují na záležitosti, které by mohly případně ohrozit jednotný trh EU.

 

V čl. 2 odst. 4 revidovaného znění rozhodnutí Rady o uzavření dohody o vystoupení ze dne 18. října 2019 se stanoví, že Komise musí v průběhu prvních pěti let od vstupu v platnost této dohody každoročně podávat zprávy Parlamentu a Radě o jejím provádění, zejména pak o provádění její druhé části.

 

Podle čl. 2 odst. 3 návrhu rozhodnutí Rady bude Parlament moci během jednání smíšeného výboru plně uplatňovat své institucionální výsady.

 

Podle čl. 3 odst. 5 a čl. 4 odst. 8 téhož rozhodnutí má Parlament rovněž právo být informován o rozhodnutích Rady, kterými povoluje Spojenému království vyjádřit svůj souhlas s tím, aby se na něj během přechodného období vztahovala mezinárodní dohoda, nebo kterými povoluje Irsku, Kypru a Španělsku vyjednat se Spojeným královstvím dvoustranné dohody v oblastech ve výlučné pravomoci Unie, pokud jde o příslušné protokoly k dohodě o vystoupení.

 

Rámec pro budoucí vztahy

 

Jednou z otázek, které se během jednání ukázaly jako kontroverzní, byla povaha a forma rámce pro budoucí vztahy. Ty totiž nejsou v ustanoveních článku 50 Smlouvy o EU nijak definovány.

 

V průběhu téměř celého procesu vystoupení byly budoucí vztahy s EU pro Spojené království nepochybně jednou z nejdůležitějších otázek, přinejmenším během působení Theresy Mayové ve funkci premiérky.

 

Spojené království sledovalo v této fázi vysoké cíle. Ačkoli se odmítalo účastnit vnitřního trhu a celní unie, usilovalo o přístup k programům, subjektům, databázím a dokonce schůzím EU. Společně s ujednáními o vystoupení se snažilo vyjednat i budoucí vztahy.

 

Parlament ve svém usnesení ze dne 5. dubna 2017[45] na samém počátku jasně uvedl, že sice usiluje o co nejužší budoucí vztahy, ale že tyto vztahy musí být vyvážené, pokud jde o práva a povinnosti, a musí vycházet z předpokladu, že země vystupující z EU nemůže požívat stejných výhod jako členský stát Unie.

 

Ve svém usnesení o stavu jednání se Spojeným královstvím ze dne 13. prosince 2017[46] Parlament dále uvedl, že EU a Spojené království musí dospět k obecné dohodě o rámci budoucích vztahů, který bude mít podobu politického prohlášení připojeného k dohodě o vystoupení. Kromě toho je třeba dodržet řadu zásad vyjmenovaných v tomto usnesení.

 

Stejný postoj zaujala i Evropská rada ve svých pokynech ze dne 15. prosince 2017, které stanovily, že ohledně pojetí budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím je třeba dospět k obecné dohodě tak, aby bylo uvedeno v politickém prohlášení, které bude připojeno k dohodě o vystoupení a na něž bude tato dohoda odkazovat.

 

Možná podoba budoucích vztahů nebyla pro občany Spojeného království vůbec jasná. Nejrůznější odvětví a zúčastněné strany předložily různé návrhy, od základní dohody o volném obchodu, přes status „Norsko plus“ až po přistoupení k EHP, ačkoli vláda Spojeného království od začátku jasně tvrdila, že se vnitřního trhu, EHP ani celní unie nehodlá účastnit. Ve Spojeném království každopádně panovalo pevné přesvědčení, že jasná dohoda o budoucích vztazích je nezbytná, aby bylo zjevné, jaká je vlastně destinace celého procesu vystoupení.

 

Parlament navrhl, aby budoucí vztahy byly založeny na článku 217 SFEU a aby byly ucelené, co nejužší, avšak vyvážené, pokud jde o práva a povinnosti, aby umožnily zachovat integritu vnitřního trhu a všech čtyř svobod a aby se zabránilo tomu, že pro různá odvětví budou stanoveny odlišné podmínky. Evropská rada upozornila na to, že ačkoli cílem je dosáhnout těsného partnerství, nemohou budoucí vztahy nabídnout stejné výhody, jako je členství v EU, což ostatně zdůraznil i Parlament. Co se týče dohody o volném obchodu, Evropská rada rovněž zdůraznila, že u oblastí, na něž se tato dohoda vztahuje, je třeba zajistit rovnováhu a ambice, aniž by byla dotčena integrita EU a její řádné fungování.

 

Takto stanovené zásady zaručí, aby v rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím nedocházelo k žádnému druhu účelového výběru.

 

Parlament ve svém usnesení ze dne 14. března 2018[47] zopakoval, že by dohoda o přidružení, vyjednaná v souladu s článkem 8 Smlouvy EU a článkem 217 SFEU, mohla vytvořit vhodný rámec budoucích vztahů a zajistit jednotný režim, který by zahrnoval i kvalitní mechanismus řešení sporů, takže by nemusely být uzavírány další bilaterální smlouvy a neopakovaly se nedostatky, které provázejí vztah EU se Švýcarskem.

 

Parlament navrhl, aby tyto budoucí vztahy byly založeny na čtyřech hlavních pilířích:

– obchodní a hospodářské vztahy,

– zahraniční politika, bezpečnostní spolupráce a rozvojová spolupráce,

– vnitřní bezpečnost,

– tematická spolupráce.

 

Jednání nakonec vedla k přijetí dohody o politickém prohlášení, které si vysloužilo kritiku za to, že je příliš neurčité a má nezávaznou povahu[48].

 

Politické prohlášení je skutečně nezávazným dokumentem, který je připojen k dohodě o vystoupení, ale není její nedílnou součástí. První verze jeho znění byla zveřejněna společně s návrhem dohody o vystoupení v Úředním věstníku ze dne 19. února 2019[49]. V bodě 3 tohoto prohlášení se uvádí, že cílem je stanovit parametry ambiciózního, rozsáhlého, hlubokého a flexibilního partnerství v oblasti obchodu a hospodářské spolupráce, prosazování práva a trestního soudnictví, zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany a v širších oblastech spolupráce.

 

Poté, co bylo obnoveno jednání o  Protokolu o Irsku / Severním Irsku obnoveno a v protokolu byly provedeny změny, zaujala nová vláda Spojeného království nový postoj k budoucím vztahům s EU, který se lišil od postoje předchozí vlády. O této změně informoval premiér Boris Johnson ve svém dopise zaslaném dne 2. října 2019 tehdejšímu předsedovi Evropské komise Jean-Claudu Junckerovi. Premiér Spojeného království v něm uvedl, že „irská pojistka byla mostem k navrhovaným budoucím vztahům s EU, v rámci nichž bude Spojené království úzce zapojeno do celních ujednání EU a v mnoha oblastech sladí své zákony s právem EU. Na takové podobě budoucích vztahů nemá vláda Spojeného království zájem. Domnívá se, že by budoucí vztahy měly být založeny na dohodě o volném obchodu, v jehož rámci by Spojené království převzalo kontrolu nad vlastními regulačními záležitostmi a obchodní politikou“.

 

Revidované politické prohlášení ze dne 17. října 2019 ve znění zveřejněném v Úředním věstníku dne 12. listopadu 2019[50] zachovává sice tyto cíle beze změn, pokud jde o pokryté oblasti (bod 3 politického prohlášení), ale nyní výslovně definuje model budoucích vztahů jako: „v podstatě komplexní a vyváženou dohodou o volném obchodu“ založenou na nulových sazbách a nulových kvótách. Další významné změny se týkají odstranění irské pojistky z návrhu dohody o vystoupení a tedy i odkazu na jednotné celní území EU-Spojené království.

 

Změny ve znění politického prohlášení odrážejí zásadní změnu přístupu a úrovně ambicí: z částí znění týkajících se regulačních hledisek, cel a kontrol byly vypuštěny odkazy na sladění pravidel; v souvislosti s mechanismy pro urovnávání sporů a vymáhání práva byla vypuštěna úloha Soudního dvora EU, s výjimkou situací, kdy se jedná o výklad práva EU. Co se týče rovných podmínek, znění prohlášení nyní odkazuje na „pevné závazky k zajištění rovných podmínek[, které by měly] odpovídat rozsahu a hloubce budoucích vztahů a ekonomické propojenosti obou stran“.

 

Rovné podmínky jsou pro EU zásadní otázkou, a pro Parlament to platí dvojnásob. V této souvislosti je třeba připomenout pokyny Evropské rady (článek 50) ze dne 23. března 2018, v nichž potvrdila, že je připravena dosáhnout „vyvážené, ambiciózní a široce pojaté dohody o volném obchodu, budou-li existovat dostatečné záruky ohledně rovných podmínek“, a že „budoucí vztahy budou přinášet oboustranně uspokojivé výsledky, pouze pokud jejich součástí budou pevné záruky zajišťující rovné podmínky“.

 

Ve stejném duchu se nese i usnesení Parlamentu ze dne 18. září 2019[51], v němž je uvedeno, že jednání o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím bude vyžadovat důkladné záruky a ustanovení o rovných podmínkách, jejichž cílem bude zabezpečit vnitřní trh EU a zabránit tomu, aby podniky z EU čelily nespravedlivému konkurenčnímu znevýhodnění, a že Parlament žádnou dohodu o volném obchodu, která by nenaplňovala tuto vysokou úroveň ochrany, neratifikuje.

 

 

 

Postoj zpravodaje

 

Vystoupení Spojeného království je pro Evropskou unii a náš integrační proces politováníhodnou událostí. Nezbývá nám však než toto svrchované rozhodnutí britského lidu respektovat a vyjednat takovou dohodu o vystoupení, která zajistí, aby byl tento rozchod pro obě strany co možná nejméně bolestivý.

 

Tato dohoda je v souladu s obecnými zásadami, které evropské orgány, zejména pak Parlament, pro průběh jednání a uzavření dohody vytyčily. Jejím hlavním cílem je zajistit spořádané vystoupení Spojeného království a připravit půdu pro jednání o spravedlivých a vyvážených budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím.

 

Vzhledem k výše popsané situaci zpravodaj navrhuje, aby výbor AFCO vydal k uzavření této dohody o vystoupení kladné doporučení.


 

 

DOPIS VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI

Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

Věc: <Titre>Stanovisko k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii</Titre> <DocRef>(2018/0427(NLE))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

s politováním jsme vzali na vědomí, že byl Výbor pro zahraniční věci v rámci výše uvedeného postupu požádán o předložení stanoviska Vašemu výboru. Vzhledem k naléhavosti této věci se koordinátoři výboru AFET rozhodli dne 4. prosince 2019 zaslat stanovisko ve formě dopisu a vyzvat Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil níže uvedené návrhy.

S pozdravem

David McAllister

 

NÁVRHY

 s ohledem na čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii,

 s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017, 3. října 2017 a 13. prosince 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie, a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. září 2019 o stavu jednání se Spojeným královstvím;

 s ohledem na závěry Evropské rady (článek 50) ze zasedání dne 21. března 2019 (PE 639.609/CPG), 10. dubna 2019 (PE 639.538/CPG) a 17. října 2019 (EUCO XT 20018/19);

 s ohledem na revidované znění politického prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, v podobě sjednané na úrovni vyjednavačů dne 17. října 2019 a zveřejněné v Úř. věst. C 384 I ze dne 12. října 2019 s cílem nahradit znění obsažené v Úř. věst. C 66I ze dne 19. února 2019;

 

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. září 2019 s názvem Dokončení příprav na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 1. listopadu 2019 (PE 639.554/CPG);

 s ohledem na článek 56 jednacího řádu Evropského parlamentu,

A. vzhledem k tomu, že ustanovení článku 184 dohody o vystoupení vyzývá Unii a Spojené království k vynaložení veškerého úsilí k rychlému vyjednání dohod upravujících jejich budoucí vztah;

 

B. vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu Evropského parlamentu je Výbor pro zahraniční věci „příslušný pro podporu, provádění a sledování zahraniční politiky Unie, pokud jde [mimo jiné] o posilování politických vztahů se třetími zeměmi prostřednictvím komplexních programů zaměřených na spolupráci a pomoc nebo mezinárodních dohod, například dohod o přidružení a o partnerství“;

 

C. vzhledem k tomu, že jak je uvedeno v jeho usnesení ze dne 18. září 2019, Evropský parlament konstatuje, že politické prohlášení stanovující rámec budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím je v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 14. března 2018 o rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, které vyzývá k uzavření dohody o přidružení, a také s podrobnými stanovisky výborů Parlamentu, a odráží rozhodnutí Spojeného království ohledně rozsahu a hloubky jeho budoucího vztahu s EU;

 

D. vzhledem k tomu, že článek 129 dohody o vystoupení zahrnuje „zvláštní ujednání týkající se vnější činnosti Unie“, přičemž zejména Spojené království bude během přechodného období vázáno povinnostmi vyplývajícími z mezinárodních dohod uzavřených Unií; vzhledem k tomu, že tento závazek poskytuje zainteresovaným stranám včetně mezinárodních partnerů srozumitelnost a předvídatelnost; vzhledem k tomu, že se během přechodného období Spojené království nemůže samostatně zavázat k plnění nových dohod v oblastech výlučné pravomoci Unie, aniž by k tomu EU dala souhlas; vzhledem k tomu, že během přechodného období je Spojené království povinno zavádět omezující opatření Unie nebo opatření sjednaná v průběhu tohoto období, podporovat stanoviska a postoje EU vůči třetím zemím a mezinárodním organizacím a účastnit se s ohledem na konkrétní situaci vojenských a civilních operací EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nikoli však ve vedoucím postavení podle rámcové dohody o účasti; vzhledem k tomu, že touto dohodou by neměla být dotčena rozhodovací samostatnost Unie ani svrchovanost Spojeného království a že Spojené království bude mít i nadále právo určovat, jak bude na jakoukoli výzvu či možnost účasti na operacích nebo misích reagovat;

E. vzhledem k tomu, že ustanovení čl. 127 odst. 2 dohody o vystoupení se zabývá otázkou brzkého uzavření dohod upravujících budoucí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky; vzhledem k tomu, že toto ustanovení představuje velmi důležitý a pozitivní prvek, neboť se jedná o oblast, v níž se zájmy EU a Spojeného království v převážné míře shodují a kde by takové dohody poskytly stabilní rámec pro spolupráci Spojeného království s EU ve sféře vnější činnosti; vzhledem k tomu, že takové dohody by však měly podléhat náležité parlamentní kontrole, jak je stanoveno v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, mimo jiné i pokud jde o neprodlené poskytování veškerých informací Evropskému parlamentu ve všech fázích vyjednávání a uzavírání uvedených dohod;

F. vzhledem k tomu, že dohoda o vystoupení ve svém článku 156 stanoví, že do 31. prosince 2020 bude Spojené království přispívat na financování Evropské obranné agentury, Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti a Satelitního střediska Evropské unie, jakož i na náklady operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky;

1. Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby jako příslušný výbor Parlamentu doporučil udělit souhlas s návrhem rozhodnutím Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

 

 


 

 

DOPIS VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

BRUSEL

Předmět: <Titre>Stanovisko k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii</Titre> <DocRef>(2018/0427(NLE))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

Výbor pro mezinárodní obchod se v rámci daného postupu rozhodl předložit Vašemu výboru stanovisko a na své schůzi dne 21. ledna 2020 se rozhodl toto stanovisko předat ve formě dopisu.

Na uvedené schůzi Výbor pro mezinárodní obchod tuto záležitost zvážil a rozhodl se vyzvat Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil následující návrhy.

S pozdravem

Bernd Lange

 

NÁVRHY

A. vzhledem k tomu, že proces vyjednávání o podmínkách vystoupení Spojeného království z EU je dlouhý a vysilující;

 

B. vzhledem k tomu, že ratifikace dohody o vystoupení oběma smluvními stranami a její včasný vstup v platnost by byla nejlepší možná varianta pro kontinuitu obchodní výměny a hospodářských vazeb mezi EU a Spojeným královstvím;

 

C. vzhledem k tomu, že se za posledních několik let za pomoci různých státních i soukromých subjektů naplno projevilo, že důsledky vystoupení Spojeného království z EU bez uzavřené dohody by byly závažné, a to v podobě narušení obchodních a hospodářských vazeb a také dopadu na další oblasti;

 

D. vzhledem k tomu, že ačkoliv se Výbor pro mezinárodní obchod domnívá, že tato dohoda představuje formální krok ke spořádanému vystoupení Spojeného království z EU, měly by se obě strany mnohem více zaměřit na jednání o budoucím vzájemném hospodářském a obchodním vztahu, aby se dosáhlo co nejlepšího dlouhodobého výsledku; 

 

E. vzhledem k tomu, že na základě pozměněného protokolu o Irsku a Severním Irsku bude Spojené království coby třetí země povinno provést části celního kodexu Unie, přičemž by mohla vzniknout potíž s řádným uplatňováním a vymáháním příslušných ustanovení; 

 

F. vzhledem k tomu, že definice zboží, u něhož „hrozí, že bude následně přemístěno do Unie“, obsažená v článku 5 protokolu o Irsku a Severním Irsku je nejasná a závisí na následných rozhodnutích Společného výboru, která jsou vyňata z jakékoli formální kontrolní pravomoci Evropského parlamentu a která budou přijímána pouze do konce přechodného období;

 

1. Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby jako příslušný výbor Parlamentu doporučil udělit souhlas s návrhem rozhodnutím Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii;

 

2. Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Komisi, aby prováděla účinné prověrky a kontroly provádění celního kodexu Unie ze strany orgánů Spojeného království. Kromě toho Výbor pro mezinárodní obchod požaduje, aby byl plně informován o uplatňování článku 5 protokolu o Irsku a Severním Irsku a o veškerých následných návrzích rozhodnutí Společného výboru předložených na základě uvedeného ustanovení.


 

 

DOPIS VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI

Pan Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

BRUSEL

Věc: <Titre>Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii </Titre><DocRef>(2018/0427(NLE))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci byl v rámci daného postupu pověřen, aby Vašemu výboru předložil stanovisko. Výbor se na své schůzi dne 3. září 2019 rozhodl předat toto stanovisko ve formě dopisu.

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci projednal tuto záležitost na své schůzi dne 22. ledna 2020. Na této schůzi se výbor rozhodl vyzvat Výbor pro ústavní záležitosti, jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil níže uvedené návrhy.

S pozdravem

Lucia Ďuriš Nicholsonová

 

NÁVRHY

A. vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii se dotkne milionů občanů, ať už jsou to občané Spojeného království, kteří žijí v Unii, cestují do Unie nebo v Unii pracují, či občané Unie, kteří žijí ve Spojeném království, cestují do Spojeného království nebo ve Spojeném království pracují, případně občané jiných států, než je Spojené království a členské státy EU; vzhledem k tomu, že je nezbytné poskytnout reciproční ochranu občanům Unie i občanům Spojeného království a jejich rodinným příslušníkům, pokud před datem stanoveným v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii ze dne 19. října 2019 (dále jen „dohoda o vystoupení“) uplatnili svá práva na svobodu pohybu osob; vzhledem k tomu, že práva všech občanů musí být plně zachována, tedy i práva nabytá na základě období, kdy přispívali do systémů sociálního zabezpečení;

B. vzhledem k tomu, že je zásadní, aby acquis EU bylo chráněno jako celek, zejména pak pokud jde o zaměstnanost a sociální věci v souvislosti s přechodnými ustanoveními a budoucími ujednáními mezi Unií a Spojeným královstvím;

C. vzhledem k tomu, že prvořadý význam má svoboda pohybu pracovníků, včetně mobilních, příhraničních a vyslaných pracovníků; v této souvislosti poukazuje na specifické postavení osob pracujících v zemích, které sousedí se Spojeným rálovstvím;

D. vzhledem k tomu, že výbor EMPL se podrobněji zabýval články 24 až 39 Dohody o vystoupení a její přílohou 1, jakož i Politickým prohlášením, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Politické prohlášení“), zejména jeho body 17 a 77;

1. vítá skutečnost, že cílem Dohoda o vystoupení je zajistit spořádaný odchod, který způsobí co nejmenší narušení;

2. vítá skutečnost, že práva pracovníků a samostatně výdělečně činných osob jsou zaručena v kapitole 2 Dohody o vystoupení (články 24, 25 a 26);

3. vítá skutečnost, že podrobná ustanovení o uznávání odborných kvalifikací jsou obsažena v kapitole 3 Dohody o vystoupení (články 27, 28 a 29);

4. vítá podrobná ustanovení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení obsažená v hlavě III dohody (články 30 až 36), která chrání práva nabytá na základě období placení příspěvků do systémů sociálního zabezpečení;

5. vítá, že podle článku 135 Dohody o vystoupení má Spojené království přispívat do rozpočtů Unie na roky 2019 a 2020 a podílet se na jejich plnění, a zdůrazńuje, že tato skutečnost je důležitá pro současné programy ESF, FEAD, EaSI a EFG a ujednání, která tyto programy nahradí;

6. vítá skutečnost, že v souladu s článkem 137 Dohody o vystoupení se v letech 2019 a 2020 programy a činnosti Unie schválené na základě víceletého finančního rámce na období 2014–2020 nebo předchozích finančních výhledů provádějí, pokud je o Spojené království, na základě použitelného práva Unie;

7. vítá, že jak je uvedeno v politickém prohášení, má Spojené království v úmyslu účastnit se v rámci budoucího vztahu mezi Unií a Spojeným královstvím provádění a financování unijních programů za podmínek stanovených v příslušných unijních nástrojích, a to v oblastech, jako je věda a inovace, mládež, kultura a vzdělávání; je znepokojen nedávným hlasováním v britském parlamentu a výroky ministra školství Spojeného království, které zpochybňují budoucí účast Spojeného království v programu Erasmus; zdůrazňuje, že po skončení přechodného období budou muset uchazeči z Unie i ze Spojeného království dostávat informace o podmínkách a časovém rozvrhu těchto programů s dostatečným předstihem;

8. vítá skutečnost, že podle článku 140 Dohody o vystoupení je Spojené království Unii zavázáno svým podílem na rozpočtových závazcích v rámci rozpočtu Unie a rozpočtů decentralizovaných agentur Unie, které ke dni 31. prosince 2020 zbývají, a svým podílem na závazcích přijatých v roce 2021 v rámci přenosu prostředků na závazky z rozpočtu na rok 2020;

9. bere na vědomí, že z Dohody o vystoupení byl odstraněn bod 3 přílohy 4, který se věnoval sociálním a pracovním normám spojeným s mechanismem irské pojistky; vítá nové řešení otázky Irska a Severního Irska, podle něhož bude území Severního Irska de jure součástí celního území Spojeného království, avšak de facto zůstane v celní zóně Unie, neboť bude uplatňovat cla a celní předpisy Unie;

10. lituje nicméně toho, že dohoda o vystoupení se nezmiňuje o sociálních a pracovních normách a že z revidovaného návrhu zákona o dohodě o vystoupení byl odstraněn článek 34 a příloha 4, které v přechodném nebo prováděcím období poskytovaly dodatečnou procesní ochranu práv pracovníků, jež je v současné době součástí práva Unie, je rovněž znepokojen tím, že kromě toho, že z návrhu zákona byly odstraněny veškeré výslovné zmínky o právech pracovníků, existuje reálná možnost, že poté, co skončí přechodné nebo prováděcí období, nebudou stávající práva pracovníků odvozená z práva Unie ve Spojeném království chráněna před změnami nebo zrušením na základě vnitrostátního práva, a bere na vědomí, že vláda Spojeného království oznámila svůj záměr zajistit ochranu práv pracovníků a jejich rozšíření prostřednictvím nově navrženého zákona o zaměstnanosti; zdůrazňuje, že úroveň ochrany stanovená platnými právními předpisy a postupy se nesmí snížit pod úroveň stanovenou společnými normami použitelnými v Unii a Spojeném království na konci přechodného období v oblasti práce a sociální ochrany a pokud jde o základní práva v práci, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, spravedlivé pracovní podmínky a pracovní normy, práva zaměstnanců na informování a na projednávání v podniku a restrukturalizace; je znepokojen tím, že Spojené království zatím nevyvíjí žádné nebo jen malé úsilí o provedení nedávných předpisů Unie v oblasti sociálních věcí a zaměstnanosti, jako je změna směrnice o vysílání pracovníků, směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii;

11. lituje zejména toho, že většina ustanovení o zajištění rovných podmínek, která byla obsažena ve zrušené příloze 4 protokolu o Irsku/Severním Irsku, se podle dohody o vystoupení nebudou vztahovat na Severní Irsko, čímž může vzniknout riziko narušení vnitřního trhu Unie a celoostrovního hospodářství;

12.  dále vyjadřuje politování nad vložením nového pododdílu do článku 26 revidovaného návrhu zákona o dohodě o vystoupení, který vládě Spojeného království umožňuje určit podmínky, za nichž se některé soudy nižších stupňů mohou po skončení přechodného období odchýlit od rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), což by mohlo způsobit, že by soudy nižšího stupně již nebyly vázány ustálenou judikaturou SDEU týkající se práv pracovníků odvozených z práva EU;

13. vítá skutečnost, že Unie a Spojené království se v článku 184 dohody o vystoupení zavázaly uzavřít dohodu o volném obchodu;

14. vítá skutečnost, že byl navázán dialog mezi Evropským parlamentem a parlamentem Spojeného království, aby si tyto zákonodárné orgány mohly vyměňovat názory a odborné poznatky, pokud jde o otázky související s budoucími vztahy; soudí, že v souladu s politickým prohlášením je třeba podporovat také dialog s občanskou společností, který by měl zejména zahrnovat mládežnické organizace a organizace zaměstnanců zastupující občany Unie pracující ve Spojeném království a občany Spojeného království pracující v Unii;

15. zdůrazňuje, že dohoda o budoucím vztahu musí v každém případě zaručit, aby Spojené království plně dodržovalo sociální a pracovní normy Unie s cílem zajistit rovné podmínky otevřené a spravedlivé soutěže, jak je zdůrazněno v oddíle XIV bodě 77 politického prohlášení;

16. vítá proto skutečnost, že bod 77 politického prohlášení obsahuje klíčové prvky přílohy 4 předchozího znění dohody o vystoupení, nicméně je znepokojen tím, že zatímco příloha 4 byla jako příloha protokolu staršího znění dohody o vystoupení právně závazná, politické prohlášení má jen deklaratorní charakter;

17. v této souvislosti zdůrazňuje a připomíná, že tři zásady, jimiž se má řídit budoucí dohoda o volném obchodu mezi Unií a Spojeným královstvím (tj. neexistence kvót, cel a dumpingu, mimo jiné ve vztahu k sociálním a pracovním normám), musí být vzájemně neoddělitelné, a důrazně žádá unijní vyjednavače, aby byli v průběhu vyjednávání o budoucím vztahu mezi Unií a Spojeným královstvím ve všech fázích velmi ostražití právě v této věci;

18. velmi lituje toho, že vláda Spojeného království vložila do revidovaného návrhu zákona o dohodě o vystoupení nový článek 33, který výslovně zakazuje prodloužení přechodného období po roce 2020; důrazně upozorňuje na to, že toto ustanovení by mohlo způsobit, že nastane scénář „bez dohody“ s katastrofickými důsledky pro občany i společnosti v Unii i ve Spojeném království, protože časový limit pro vyjednání souhrnné dohody o budoucích vztazích mezi Unií a Spojeným královstvím je příliš těsný; důrazně žádá vládu Spojeného království a britský parlament, aby svůj postoj přehodnotily; zdůrazňuje, že dohoda o budoucích vztazích mezi Unií a Spojeným královstvím musí v každém případě obsahovat ustanovení o rovných podmínkách ve vztahu k sociálním a pracovním normám; žádá vládu Spojeného království, aby nový zákon o zaměstnanosti provedla ještě před koncem přechodného období, aby nedošlo ke vzniku časové prodlevy, kdy by práva pracovníků nebyla chráněna ani předpisy Unie, ani britským zákonem o zaměstnanosti; zdůrazňuje, že sociální a pracovní normy stanovené zákonem o zaměstnanosti by neměly být statické, nýbrž by měly přímo odrážet zvyšování těchto norem v Evropské unii, aby byly mezi Unií a Spojeným královstvím zajištěny rovné podmínky.

Výbor EMPL tudíž vyzývá výbor AFCO jako věcně příslušný výbor, aby s přihlédnutím k výše uvedenému postoje doporučil Parlamentu udělit souhlas s návrhem rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

 

 


 

 

DOPIS VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN

Pan Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

BRUSEL

Věc: <Titre>Stanovisko k uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii</Titre> <DocRef>(2018/0427(NLE))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin byl v rámci daného postupu pověřen, aby Vašemu výboru předložil stanovisko. Výbor se na své schůzi dne 6. listopadu 2019 rozhodl předat stanovisko ve formě dopisu.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin projednal tuto záležitost na své schůzi dne 21. ledna 2020. Výbor se na schůzi[52] rozhodl vyzvat Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil níže uvedené návrhy.

S pozdravem

Pascal Canfin

 

NÁVRHY

1. Domnívá se, že brexit je otázkou s dalekosáhlými a dlouhodobými důsledky jak pro EU, tak i pro Spojené království. V centru jednání a veřejné diskuse o vystoupení Spojeného království z EU stály otázky veřejného zdraví, bezpečnosti potravin a životního prostředí. S ohledem na tyto skutečnosti výbor ENVI jednání pozorně sledoval.

 

2. Vítá, že hlavním cílem pozměněné dohody o vystoupení je i nadále přispívat k zachování míru na irském ostrově a dodržovat a chránit Velkopáteční dohodu, zejména s cílem zabránit vzniku tvrdé hranice a chránit celé ostrovní hospodářství. Dohoda rovněž zajišťuje, aby byl irský ostrov považován za jediný environmentální subjekt a aby byly normy v oblasti životního prostředí zachovány na obou stranách neviditelné hranice. Z hlediska výboru ENVI je to obzvláště nutné vzhledem k tomu, že oblasti spolupráce mezi severní a jižní částí ostrova dohodnuté ve Velkopáteční dohodě zahrnují životní prostředí a zdraví.

 

3. Oceňuje jednotnost, kterou EU projevovala v průběhu jednání, a její úsilí o to, aby se zabránilo škodlivým důsledkům vystoupení z EU bez dohody; vítá, že byla uzavřena dohoda, ale konstatuje, že stávající dohoda neposkytuje žádnou záruku, pokud jde o podmínky budoucího vztahu mezi Spojeným královstvím – s vyloučením Severního Irska – a EU-27 na konci přechodného období dne 31. prosince 2020. I když existuje prostor pro prodloužení přechodného období, vláda Spojeného království o to musí požádat do června 2020.

 

4. Konstatuje, že tím, že bylo odstraněno záložní řešení pro celé Spojené království, došlo rovněž k odstranění příslušných závazných předpisů v oblasti životního prostředí; poukazuje zejména na to, že ustanovení o nesnižování úrovně ochrany životního prostředí již neplatí. Již dlouho zavedené zásady EU v oblasti životního prostředí, jako je zásada předběžné opatrnosti nebo zásada „znečišťovatel platí“, již nejsou v revidovaném protokolu obsaženy.

 

5. Záložní řešení pro celé Spojené království rovněž znamenalo, že Evropská unie a Spojené království přijmou opatření nezbytná ke splnění svých příslušných závazků vyplývajících z mezinárodních dohod s cílem řešit problematiku změny klimatu, včetně těch, které provádějí Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, jako je Pařížská dohoda z roku 2015. Odkaz na Pařížskou dohodu v revidovaném protokolu rovněž chybí, ačkoli je obsažen v politickém prohlášení.

 

6. Kromě toho bylo v původním protokolu stanoveno, že Spojené království by mělo zavést systém stanovování cen uhlíku s alespoň stejnou účinností a rozsahem, jaké má systém EU pro obchodování s emisemi. Bylo zde také obsaženo ustanovení požadující, aby Spojené království zavedlo transparentní systém pro účinné vnitrostátní monitorování, podávání zpráv, dohled a vymáhání svých povinností nezávislým a přiměřeně financovaným nezávislým subjektem. Tato ustanovení byla nyní rovněž vypuštěna.

 

7. Dále konstatuje, že v první verzi protokolu byl zahrnut společný výbor složený ze zástupců EU a Spojeného království, jenž by byl odpovědný za provádění dohody, byl by zmocněn k přijímání rozhodnutí a stanovil by minimální závazky ke snížení vnitrostátních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, maximální obsah síry v lodních palivech a nejlepší dostupné techniky, včetně mezních hodnot emisí, pokud jde o průmyslové emise. Na společný výbor by také bylo možné se obracet v případě sporů ohledně výkladu a uplatňování ustanovení týkajících se životního prostředí. To již neplatí.

 

8. Kromě toho konstatuje, že v revidovaném politickém prohlášení je v oddíle týkajícím se rovných podmínek, jehož cílem je zabránit nekalé hospodářské soutěži, nyní kladen větší důraz na dodržování společných vysokých norem platných v EU a Spojeném království na konci přechodného období; poté mj. na zachování norem v oblasti životního prostředí na vysoké úrovni. Vzhledem k nezávazné povaze politického prohlášení a k možnosti, že se Spojené království případně rozhodne, že bude v budoucnu uzavírat obchodní dohody se třetími zeměmi s méně přísnými normami, je třeba, aby EU a Spojené království zajistily, aby tyto přísné normy byly v budoucnu zachovány; konstatuje, že ratifikace jakékoli budoucí dohody o volném obchodu se Spojeným královstvím bude vyžadovat zásadní ustanovení o rovných podmínkách, která bude výbor ENVI pozorně přezkoumávat.

 

9. Důrazně doporučuje, aby EU a Spojené království usilovaly o co nejužší spolupráci v rámci politiky v oblasti klimatu, což by v ideálním případě znamenalo, že by se Spojené království mělo podílet na všech nástrojích politiky v této sféře i v budoucnu.

 

10. Vyzývá zejména k cíleným opatřením s cílem zajistit průběžný a rychlý přístup k bezpečným léčivým přípravkům a zdravotnickým prostředkům pro pacienty, včetně bezpečných a stálých dodávek radioizotopů. V zájmu zajištění bezpečnosti pacientů by EU a Spojené království měly usilovat o vzájemné uznávání odborných kvalifikací, aby byla zajištěna mobilita zdravotnických pracovníků.

 

Výbor ENVI považuje za nanejvýš důležité, aby jeho názory a obavy byly řádně zaznamenány a řešeny, a žádá proto, aby výbor AFCO jako věcně příslušný výbor zohlednil jeho postoj uvedený výše.

Výbor ENVI vyzývá výbor AFCO jako věcně příslušný výbor, aby Parlamentu doporučil udělit souhlas s návrhem rozhodnutí Rady uzavřít Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

 

 

 

 


 

 

DOPIS VÝBORU PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ

Pan Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

BRUSEL

Věc: <Titre>Stanovisko k uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii</Titre> <DocRef>(2018/0427(NLE))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů byl v rámci daného postupu pověřen, aby Vašemu výboru předložil stanovisko ve formě dopisu.

 

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů projednal tuto záležitost na své schůzi dne 4. prosince 2019. Na této schůzi[53] se výbor rozhodl vyzvat Výbor pro ústavní záležitosti, jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil níže uvedené návrhy.

S pozdravem

Petra De Sutter MD, PhD
předsedkyně

 

 

 

NÁVRHY

Vnitřní trh

1. Připomíná, že volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu zajišťuje celní unie a předpisy o harmonizaci a vzájemném uznávání produktů, jakož i judikatura Soudního dvora Evropské unie. Dozor nad trhem a přísné normy pro produkty jsou proto zásadní a nenahraditelnou součástí jakýchkoli budoucích vztahů se Spojeným královstvím, neboť je třeba zajistit rovné podmínky pro podniky v EU i přiměřenou ochrana spotřebitelů v EU.

2. Trvá na tom, že operační postupy, které mají být přijaty během přechodného režimu, musí být zaměřeny na zachování pravidel vnitřního trhu Unie se zbožím a celní unie. Je proto nanejvýš důležité zaručit, aby zboží bylo v souladu s pravidly jednotného trhu.

3. S uspokojením zdůrazňuje, že dohoda během přechodného období obecně zachovává základní zásady volného pohybu služeb, usazování a uznávání odborných kvalifikací, s cílem zabránit narušení fungování jednotného trhu.

4. V tomto ohledu zejména připomíná, že podle článku 25 dohody požívají osoby samostatně výdělečně činné práv, jež jsou zaručena Smlouvou, co se týče svobody usazování a volného pohybu služeb, s výhradou určitých omezení. Právo vykonávat povolání je zajištěno článkem 27 dohody, který zachovává účinky uznávání odborných kvalifikací před koncem přechodného období provedené v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice o odborných kvalifikacích nebo směrnice o usazování advokátů. Aby se usnadnilo provádění těchto ustanovení v praxi, je v článku 29 dohody stanovena správní spolupráce v oblasti uznávání odborných kvalifikací.

5. Vítá skutečnost, že dohoda vyjasňuje použitelná pravidla pro zadávání veřejných zakázek, jež byla zavedena před koncem přechodného období a nedokončena během přechodného období, a to i pokud jde o opravné prostředky.

Spotřebitelská politika

6. Zdůrazňuje, že práva spotřebitelů vyplývající z právních předpisů EU a jiných příslušných pravidel EU jsou během přechodného období plně použitelná; zdůrazňuje, že ačkoli by se situace pro spotřebitele a obchodníky neměla měnit, neboť by měli mít během přechodného období stejná práva a povinnosti, je důležité, aby byli spotřebitelé odpovídajícím způsobem informováni, nakupují-li ve Spojeném království nebo od obchodníka ve Spojeném království.

Cla

7. Domnívá se, že v důsledku odchodu Spojeného království z celní unie lze očekávat napětí v obchodní oblasti i v rámci dodavatelských řetězců společností; domnívá se, že je třeba předejít vážnému narušení toku zboží. Vzhledem k tomu, že cvičení připravenosti, které členské státy EU-27 za podpory Evropské komise provedly, by mělo být důkladně posouzeno, posíleno a v případě potřeby by měly být zpřístupněny zdroje, aby se cvičení připravenosti stalo v procesu brexitu prioritou.

8. Považuje za pokrok ustanovení zaměřená na usnadnění pohybu zboží v tranzitu přes Velkou Británii mezi dvěma místy, která patří do celní unie.

Protokol o Irsku / Severním Irsku

9. Konstatuje, že přetrvává značná nejistota, pokud jde o konkrétní opatření, která budou základem pro fungování dohody s cílem ponechat Severní Irsko v celní unii (i v režimu jednotného trhu), pokud jde o zboží a zemědělské produkty. Většinu těchto opatření bude muset definovat smíšený výbor. Je třeba vyvinout maximální úsilí k zajištění toho, aby postupy a kontroly zavedené společným výborem umožnily účinné rozlišování zboží, které je definováno jako „s rizikem následné přepravy do Unie“, mezi zbožím, které bylo dovezeno z Velké Británie do Severního Irska. Význam správného určení zboží, které patří do této kategorie, spočívá v tom, že zboží podléhá celním sazbám EU, spotřební dani nebo DPH a že musí být v souladu s pravidly jednotného trhu.

10. Zastává názor, že pokud je Spojené království pověřeno vybíráním vlastních zdrojů rozpočtu Unie, které bude třeba Unii vrátit, přirozeným opatřením na ochranu finančních zájmů Unie by bylo zavést vhodný mechanismus dohledu nad správným prováděním postupu pro identifikaci zboží „s rizikem následné přepravy do Unie“. Uvedená opatření musí zajistit, aby kontroly zemědělských a potravinářských produktů – např. fytosanitární kontroly – nebyly méně přísné než na kterémkoli vstupním místě v členském státě EU. Stejně tak by dodržování pravidel a předpisů jednotného trhu nemělo ponechávat prostor pro mezery v právní úpravě. Obchodním subjektům nesmí být umožněno mít zisky z odklonu operací do míst, v nichž by bylo možné se vyhnout standardním regulačním povinnostem.

11. Zdůrazňuje, že by měl být zaručen náležitý dohled Evropského parlamentu nad soudržností a sladěním opatření navržených smíšeným výborem, jakož i účinností uplatňovaných řešení.

Výbor IMCO vyzývá výbor AFCO jako věčně příslušný výbor, aby Parlamentu doporučil udělit souhlas s návrhem rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2018/0427(NLE)).

 


 

 

DOPIS VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH

Pan Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

BRUSEL

Věc: <Titre>Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii jménem Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii</Titre> <DocRef>(2018/0427(NLE))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

v souladu s doporučením Konference předsedů ze dne 7. února 2019 se Výbor pro dopravu a cestovní ruch rozhodl požádat o uplatnění čl. 56 odst. 1 s cílem předložit stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti formou dopisu. 

 

Výbor pro dopravu a cestovní ruch podotýká následující:

1. Připomíná význam odvětví dopravy pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že smíšený výbor zřízený dohodou o vystoupení se bude zabývat bezpodmínečným požadavkem vzájemnosti, co se týče přístupu na dopravní trhy, zejména v odvětví letecké, železniční, silniční a námořní dopravy, při plném dodržování práv cestujících v EU a volného pohybu osob, zboží a služeb;

2. zdůrazňuje, že je nezbytné uzavřít dohody s cílem zaručit kontinuitu dopravních služeb mezi EU a Spojeným královstvím;

3. zdůrazňuje, že je třeba zajistit průběžné financování společně dohodnutých projektů v oblasti infrastruktury, zejména v rámci TEN-T, Nástroje pro propojení Evropy a jednotného evropského nebe, jakož i společných technologických iniciativ, jako je Clean Sky I a II; považuje za zásadní, aby Spojené království plně dodržovalo své finanční závazky a povinnosti, a to i v případě, že by měly přesahovat dobu trvání jeho členství v EU;

Výbor pro dopravu a cestovní ruch s ohledem na výše uvedené poznámky doporučuje, aby Výbor pro ústavní záležitosti vyjádřil souhlas s ratifikací Dohody o vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

 

S pozdravem

((podpis)) [Karima Delli]

 

 

 

 

Cc:  D. Sassoli, předseda

A. Tajani, předseda Konference předsedů výborů

legislativní koordinace

 

 


 

 

DOPIS VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA

Pan Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

BRUSEL

Věc: <Titre>Stanovisko k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii</Titre> <DocRef>(COM(2019/0194); COM(2018/0841); COM(2018/0834); COM(2018/0833) – C9-0148/2019 – 2018/0427(NLE))

</DocRef>Vážený pane předsedo,

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova projednal tuto záležitost na své schůzi dne 22. ledna 2020. Na této schůzi[54] se výbor jednomyslně rozhodl vyzvat Výbor pro ústavní záležitosti, jako příslušný výbor, aby do doporučení, které přijme, začlenil níže uvedené návrhy.

S pozdravem

(podepsaný) Norbert Lins

 

NÁVRHY

Výbor AGRI si přeje zdůraznit následující hlavní body týkající se dopadu brexitu na zemědělství v EU a řešení navržených v dohodě o vystoupení a v politickém prohlášení.

 

1. Pokud jde o zemědělskou politiku jako takovou, samotné vystoupení Spojeného království z EU patrně nepovede k nepřekonatelným problémům vzhledem k tomu, že uplatňování mechanismů a plateb SZP ve vztahu ke Spojenému království je možné relativně snadno ukončit. V tomto ohledu by situaci usnadnila skutečnost, že ukončení přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení by se krylo s ukončením současného VFR (2014–2020);

 

2. rádi bychom však poukázali na to, že jakékoli prodloužení přechodného období budou muset provázet odpovídající ustanovení o financování a že ke konci tohoto období bude muset být provedena řádná účetní uzávěrka, jak je stanoveno v článku 132 dohody, a to i přesto, že Spojené království bude podle VFR od roku 2021 vnímáno jako třetí země;

 

3. při jednáních o dohodě vedla k obavám výboru AGRI otázka, zda bude ve Spojeném království zachována ochrana četných (více než 3000) zeměpisných označení, která se uplatňují na zemědělské produkty, potraviny a nápoje pocházející z EU. V tomto ohledu výbor vyjadřuje uspokojení nad tím, že současné znění zajišťuje ochranu zeměpisných označení EU v Severním Irsku a ochranu zeměpisných označení EU schválených ke konci přechodného období v ostatních částech Spojeného království;

 

4. rádi bychom zdůraznili význam zachování této ochrany v ujednáních, jimiž se budou řídit budoucí vztahy. Kromě toho by tato ujednání měla nejen pokrýt všechna stávající geografická označení EU, ale podle našeho názoru by měla také zahrnout mechanismy dvoustranné spolupráce sloužící k tomu, aby Spojené království a státy EU-27 vzájemné uznaly nová zeměpisná označení schválená po přechodném období, a eventuálně také v případě, že by se přestal uplatňovat protokol týkající se Irska a Severního Irska v souladu s článkem 18 tohoto protokolu;

 

5. velmi dobře si uvědomujeme, že otázka Irska a Severního Irska má dopady, které dalece přesahují odvětví zemědělství. Avšak vzhledem k důležitosti celních a necelních překážek v zemědělství, k vysoce propojeným a provázaným zemědělským trhům Irska a Severního Irska, a vzhledem k tomu, že se přes hranice neustále přepravují živá zvířata, konečné výrobky a výrobky vyžadující další zpracování, je hladké řešení této otázky pro toto odvětví zvláště důležité. Výbor AGRI v této souvislosti vítá zachování statu quo, současnou neviditelnou hranici a spolupráci mezi Severem a Jihem na ostrově Irsko, jak je stanoveno ve Velkopáteční dohodě, pokud bude udělen demokratický souhlas, na nějž odkazuje článek 18 protokolu o Irsku a Severním Irsku;

 

 

6. Zároveň bychom chtěli zdůraznit, že je naprosto nezbytné zajistit řádné provádění Protokolu nejen proto, aby se zachoval výše uvedený status quo, ale také proto, aby se nevytvářely mezery v celní a necelní ochraně EU. Při finalizaci ujednání v rámci protokolu bude mít zásadní význam činnost Smíšeného výboru. Tyto dva záměry by se měly také odrážet a prosazovat prostřednictvím všech ujednání o budoucích vztazích, pokud by se Protokol v souladu s článkem 18 přestal uplatňovat;

 

7. hlavní otázky v oblasti zemědělství, které brexit vyvolal, souvisejí s obchodem. Zemědělské a zemědělsko-potravinářské produkty mají nejvyšší úroveň celní a necelní ochrany v EU a ve většině zemí světa a pravděpodobně tomu tak bude i v případě Spojeného království. Toto odvětví by tudíž mohlo vystoupením Spojeného království z celní unie a z jednotného trhu na konci přechodného období utrpět nejvíce, a to zejména proto, že je v sázce značný objem obchodu. Na základě současných obchodních toků by se Spojené království mohlo po brexitu stát hlavním partnerem EU-27 v oblasti zemědělsko-potravinářského obchodu, pokud jde o vývoz i o dovoz;

 

8. rádi bychom proto poukázali na to, že pokud dohoda vstoupí v platnost, bude nanejvýš důležité využít přechodného období ke sjednání komplexních ujednání a k vytvoření zóny volného obchodu, jak stanoví politické prohlášení. Pokud by k tomu nedošlo, zemědělské odvětví by čelilo skutečnému neřízenému brexitu v oblasti bilaterálního obchodu, kdy by Spojené království i EU-27 obchodovaly podle pravidel Světové obchodní organizace, bez jakéhokoli preferenčního vzájemného přístupu na trh, a mohly by se začít vzdalovat, i pokud jde o jejich příslušné právní rámce. Chtěli bychom velmi zdůraznit, že z pohledu výboru AGRI by se mělo učinit vše pro to, aby k takovému scénáři nedošlo. Pokud by to nebylo možné, výbor AGRI by naléhavě vyzval Komisi, aby v případě, že na konci přechodného období dojde k neřízenému brexitu, poskytla dostatečné zdroje s cílem zmírnit dopady na zemědělce a na zemědělsko-potravinářský průmysl, stejně jako bylo plánováno pro případ, že by nedošlo k ratifikaci dohody o vystoupení;

 

9. rozhodující dopad na toto odvětví bude mít také nová vnitrostátní zemědělská politika, již Spojené království zavede po svém vystoupení z EU, a nové obchodní dohody, které sjedná s dalšími třetími zeměmi. Tyto záležitosti však přesahují rámec tohoto stanoviska k dohodě;

 

10. výbor AGRI proto rozhodně podporuje dohodu o vystoupení, na níž se dohodli vyjednavači EU a Spojeného království a jež byla předána Parlamentu pro účely udělení souhlasu, a doufá, že její vstup v platnost a její řádné provádění otevře cestu k ujednáním o budoucích vztazích, která budou v nejvyšší možné míře chránit zemědělské zájmy EU.


 

 

DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI

Pan Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

BRUSEL

Věc: <Titre>Stanovisko k právním záležitostem v souvislosti s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a z Evropského společenství pro atomovou energii</Titre> <DocRef>(2018/0427(NLE))</DocRef>

 

Na schůzi dne 6. listopadu 2019 se koordinátoři Výboru pro právní záležitosti rozhodli vydat v souladu s čl. 56 odst. 1 jednacího řádu stanovisko ve formě dopisu k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii[55] (dále jen „dohoda o vystoupení“) se zaměřením na pravomoci našeho výboru. Na základě rozhodnutí Konference předsedů ze dne 24. října 2019 jsem byla dne 6. listopadu 2019 jakožto předsedkyně uvedeného výboru jmenována zpravodajkou k tomuto stanovisku, které má formu dopisu.

 

Doporučení:

 

Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 16. ledna 2020 rozhodl (pro: 17, proti: 1, zdrželi se: 2)[56],, že Výboru pro ústavní záležitosti doporučí, aby svůj souhlas s dohodou o vystoupení neudělovalo, dokud nebude všemi příslušnými instancemi Spojeného království s konečnou platností přijat a podepsán zákon o dohodě o vystoupení, který tuto dohodu uvede v účinnost, a dokud nebudou posouzeny jeho právní účinky s ohledem na budoucí provedení dohody o vystoupení.

 

Doporučení vydává Výbor pro právní záležitosti s náležitým ohledem na ustanovení dohody o vystoupení, zejména články 4 a 5, část II o právech občanů, ustanovení části III hlavy IV o právech duševního vlastnictví, hlavu VI o probíhající soudní spolupráci v občanských a obchodních věcech a jejich úzký vztah k událostem, ke kterým dojde před koncem přechodného období; hlavu X týkající se unijních soudních a správních řízení; hlavu XII o výsadách a imunitách, zejména ustanovení týkající se imunity poslanců Evropského parlamentu, a hlavu XIII o dalších otázkách týkajících se fungování orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, část IV o přechodném období a část VI o institucionálních a závěrečných ustanoveních se zvláštním důrazem na hlavu I týkající se jednotného výkladu a uplatňování.

 

Jménem Výboru pro právní záležitosti bych Výbor pro ústavní záležitosti ráda upozornila na následující prvky, které je pro účely udělení souhlasu třeba považovat za zásadní:

 

1. Vystoupení členského státu z Evropské unie, na které má daný členský stát svrchované právo, by mělo probíhat co možná nejspořádanějším způsobem, aby nemělo negativní dopad na Evropskou unii, její občany a proces evropské integrace na jedné straně a aby se co nejvíce omezily bezprostřední nepříznivé důsledky pro odcházející členský stát a jeho občany na straně druhé.

 

2. Pokud nebude sjednána dohoda o vystoupení, opustí Spojené království Evropskou unii automaticky dne 31. ledna 2020, a to neřízeným způsobem.

 

3. Ve svém oznámení ze dne 29. března 2017 Spojené království sdělilo, že si přeje, aby se na něj již nevztahovala pravomoc Soudního dvora Evropské unie. Ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o současném stavu jednání se Spojeným královstvím Parlament zdůraznil, že zejména pokud jde o práva občanů, měl by být závazek zajistit, aby práva občanů zemí EU-27 pobývajících ve Spojeném království měla přímý účinek díky tomu, že bude dohoda o vystoupení začleněna do právního řádu Spojeného království, proveden takovým způsobem, který zamezí tomu, aby mohla být jednostranně změněna, umožní občanům EU, aby se práv stanovených dohodou o vystoupení mohli přímo dovolávat u soudů Spojeného království a u jeho veřejné správy, a nadřadí tuto dohodu právním předpisům Spojeného království, a dále Parlament zdůraznil, že k zajištění soudržnosti a integrity právního řádu EU je nutné, aby jediným příslušným orgánem pro výklad a prosazování právních předpisů Evropské unie a dohody o vystoupení nadále zůstal Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). V této souvislosti je třeba vyzdvihnout, že podle podmínek dohody o vystoupení souhlasilo Spojené království se zvláštními ustanoveními, pokud jde o jurisdikci SDEU a výklad a uplatňování práva Unie. Jedná se o zásadní prvek dohody o vystoupení a jakákoli jednostranná odchylka se od jejích ustanovení v tomto ohledu, zejména přijetím prováděcích ustanovení, jakým je v tomto smyslu např. zákon o dohodě o vystoupení, musí vést k tomu, že Evropský parlament svůj souhlas neudělí. Platí tudíž, že souhlas Parlamentu lze udělit jedině s tím, že pečlivě vyvážené řešení, kterého bylo dosaženo v dohodě o vystoupení, pokud jde o jurisdikci SDEU a jeho úlohu při výkladu a uplatňování práva Unie, a samotná dohoda o vystoupení budou smluvními stranami dodržovány v plném rozsahu a v dobré víře.

 

4. Zcela zásadní důležitost má plné zachování práv občanů zemí EU-27 pobývajících ve Spojeném království a občanů Spojeného království pobývajících v EU až do konce přechodného období a po jeho skončení v co nejvyšší možné míře, zejména pokud jde o rodiny a zranitelné občany a obzvláště v souvislosti s již nabytými právy. To si Parlament od počátku vytyčil jako hlavní směrnici k vyjednávání a podmínku udělení souhlasu a tak to musí zůstat i nadále.

 

5. Spořádaný odchod Spojeného království z Evropské unie je naprosto klíčový také pro Severní Irsko a jeho budoucí vztahy s Irskem, má-li být zachován mír, a tudíž i Velkopáteční dohoda v celém jejím rozsahu. V tomto ohledu je třeba upozornit na to, že provádění pozměněných ustanovení revidovaného protokolu o Irsku a Severním Irsku může být obtížné a vyžádá si pečlivou koncepci a monitorování. Jeden z prvků, který bude třeba pozorně přezkoumat a zvážit, se týká jurisdikce společností, které jsou usazeny a působí v Severním Irsku.

 

6. Zákon Spojeného království o dohodě o vystoupení, který dohodu o vystoupení uvede v účinnost, je aktem vnitrostátního právního řádu Spojeného království a jeho právní účinky s ohledem na provedení dohody o vystoupení jsou pro udělení souhlasu klíčové. Před tím, než bude rozhodnutí o udělení souhlasu přijato, by proto měly být tyto účinky pečlivě analyzovány a poté v případě jeho udělení úzce monitorovány jak Spojeným královstvím, tak Evropskou unií.

 

7. Nezávislý monitorovací orgán (Independent Monitoring Authority), který v současnosti zřizuje Spojené království, bude příslušný k přijímání stížností občanů zemí EU-27 ohledně potenciálního porušování jejich práv na základě dohody o vystoupení. Bude mít pravomoc zahajovat šetření a podávat žaloby. Vzhledem k budoucí klíčové úloze tohoto orgánu v zajišťování souladu s dohodou o vystoupení, a tudíž i s právem EU, je nesmírně důležité, aby byl tento orgán nastaven tak, aby byl schopen rychle a zcela nezávisle vyřizovat stížnosti podané občany Unie.

 

8. Dohoda o vystoupení stanoví přechodné období do konce roku 2020, které může být až o jeden nebo dva roky prodlouženo. Podle dohody o vystoupení mají během přechodného období orgány, instituce a jiné subjekty Unie ve vztahu ke Spojenému království a k fyzickým a právnickým osobám, které mají ve Spojeném království bydliště nebo jsou v něm usazeny, pravomoci, jež jsou jim svěřeny právem Unie. Zejména Soudnímu dvoru Evropské unie náleží pravomoc, již stanoví Smlouvy. Je třeba rovněž podotknout, že by měla být náležitě zvážena možnost prodloužení přechodného období, které by dále usnadnilo spořádaný odchod Spojeného království dokončením jednání o budoucích vztazích mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií.

 

Věřím, že výše uvedené stanovisko bude užitečným příspěvkem k návrhu zprávy, kterou vypracovává Výbor pro ústavní záležitosti.

 

S pozdravem

Lucy Nethsingha


 

 

DOPIS VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

BRUSEL

Věc: <Titre>Stanovisko k uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii</Titre> <DocRef>(2018/0427(NLE))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

s potěšením Vám mohu sdělit, že na základě rozhodnutí Konference předsedů výborů ze dne 12. února 2019, jak bylo schváleno Konferencí předsedů dne 14. února 2019, se výbor LIBE dne 26. února 2019 rozhodl požádat, aby mohl předložit stanovisko ve formě dopisu výboru AFCO podle výše uvedeného postupu, v souladu s čl. 56 odst. 1 jednacího řádu.

Náš výbor toto stanovisko přijal na své schůzi dne 13. ledna 2020. Výbor se na této schůzi rozhodl vyzvat Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil níže uvedené návrhy.

 

Předávám tedy toto stanovisko výboru LIBE, které se skládá ze dvou částí, a to části A (Obecné poznámky) a části B (Tematické poznámky podle oblasti působnosti LIBE). Stanovisko se zabývá otázkami, které spadají do působnosti výboru LIBE a které jsou zásadní pro spořádaný a náležitě připravený proces vystoupení, zejména situací a právy občanů EU a Spojeného království, ochranou osobních údajů, azylem, migrací a správou hranic a rovněž bezpečností, spoluprací v oblasti prosazování práva a justiční spoluprací v trestních záležitostech. Za tímto účelem stanovisko pouze komentuje znění návrhu dohody o vystoupení, včetně perspektivy budoucí spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím.

 

 

 

S pozdravem

Juan Fernando López Aguilar

NÁVRHY

A. Obecné poznámky

Výbor LIBE zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byl dopad vystoupení Spojeného království z EU co nejmenší. To je zvláště důležité v případě záležitostí spadajících do působnosti tohoto výboru LIBE, protože ovlivňují základní aspekty života občanů.

Výbor LIBE se domnívá, že cílem dohody o vystoupení je poskytnout rámec pro spořádané vystoupení, který co nejvíce zmírní nepříznivé dopady odchodu Spojeného království.

Náš výbor je konečně toho názoru, že jakákoli budoucí mezinárodní spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím by měla být i nadále výrazem společného dodržování mezinárodního práva, lidských práv a právního státu.

B. Tematické poznámky

1.  Práva občanů

Podle usnesení EP ze dne 14. května 2018[57] by mělo být zajištěno, aby „práva občanů EU legálně pobývajících ve Spojeném království a občanů Spojeného království legálně pobývajících v EU-27 nebyla negativně ovlivněna brexitem“, a náš výbor vítá, že dohoda o vystoupení značně přispěla k tomu, aby se tento klíčový požadavek Parlamentu stal skutečností. Rovněž je pozitivní, že povinnosti Spojeného království a EU jsou v tomto ohledu založeny na vzájemnosti.

Pro Výbor LIBE je tedy rozhodující, že se podle dohody o vystoupení během přechodného období zachovají práva občanů, včetně jejich soudního výkladu, což občanům na obou stranách rovněž poskytne nezbytný prostor a čas na plánování jejich života. Podle článku 39 dohody je také zaručena „celoživotní ochrana“ a v tomto ohledu je rovněž pozitivní rozšíření pravomoci Soudního dvora Evropské unie (CJEU) také na dobu po vystoupení a závazná povaha judikatury vydané před koncem přechodného období. Náš výbor dále vítá, že se dohoda o vystoupení obecně vztahuje na současné rodinné příslušníky i budoucí děti a související záruky sloučení rodiny, ochranu před vyhoštěním, záruky ohledně požadavků na prokázání práva pobytu a příslušných procesních práv, jakož i související ujištění vlády Spojeného království, že během přechodného období a na rozdíl od své nedávné praxe nebude na občany, kteří žádají o předběžný status usazené osoby nebo status usazené osoby, uplatňovat požadavek účasti na komplexním zdravotním pojištění.

 

Dohoda o vystoupení rovněž přináší určitá omezení, protože například na určité kategorie občanů, na které se v současné době vztahuje právo EU, jak je vykládáno Soudním dvorem EU, se její ustanovení vztahovat nebudou (např. na státní příslušníky Spojeného království, kteří se vracejí do Spojeného království s rodinnými příslušníky pocházejícími ze zemí mimo EU, osoby se zdravotním postižením a pečovatele, státní příslušníky třetích zemí žijící ve Spojeném království, kteří mají silné právní vazby s členskými státy, jako jsou státní příslušníci třetích zemí narození v EU, osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti). Celkově však ustanovení dohody o vystoupení stanoví systém, který zajistí alespoň určitou právní jistotu a předvídatelnost a bude do značné míry chránit práva občanů EU a Spojeného království, kteří využili svých práv vyplývajících z volného pohybu a občanství Unie.

Výbor LIBE je znepokojen tím, že občané v Severním Irsku budou mít různá práva v závislosti na své národnosti; naléhavě žádá orgány Spojeného království, aby zajistily, že nedojde k omezení práv obyvatel Severního Irska, a aby ve všech jeho částech plně dodržovaly Velkopáteční dohodu.

Za současných podmínek nebudou mít občané Spojeného království po skončení přechodného období již práva volného pohybu z členského státu, v němž mají bydliště, do jiného členského státu, a aby i nadále mohli využívat volného pohybu, mohou jedině požádat o občanství členského státu podle příslušných vnitrostátních právních předpisů nebo o právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta podle práva Unie. Výbor je toho názoru, že budoucí mezinárodní dohoda by měla obsahovat plné zachování práv občanů, jež jsou zaručena občanům EU i Spojeného království podle dohody o vystoupení, i po skončení přechodného období. Kromě toho výbor LIBE považuje za důležité, aby základní a nedílnou součást znění budoucí mezinárodní dohody mezi EU a Spojeným královstvím představovala další konkretizace práv občanů – včetně volného pohybu státních příslušníků Spojeného království v EU na základě recipročního přístupu. Rovněž je nezbytné, aby členské státy EU-27 vyjasnily rámec, který budou všechny z nich uplatňovat na občany Spojeného království, kteří chtějí získat postavení rezidenta. Tato opatření by měla být uživatelsky přívětivá a transparentní, aby se tento proces usnadnil, a také bezplatná.

Výbor LIBE je kromě toho znepokojen stávajícím systémem registrace k pobytu pro občany EU (EU Settlement Scheme) zavedeným orgány Spojeného království, který umožňuje občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům žádat o předběžný status usazené osoby nebo status usazené osoby ve Spojeném království. Co nejdříve, nejpozději však do konce přechodného období, by se měly vyřešit zejména tyto aspekty:

i)   zajistit, aby problémy, které vyvstaly v souvislosti s elektronickou povahou žádosti (potíže některých kategorií občanů Unie s přístupem k žádosti, nesprávné automatické přiřazení předběžného statusu usazené osoby místo statusu usazené osoby, nemožnost předkládat papírové verze různých dokumentů), stejně jako další problémy s přístupem k žádosti orgány Spojeného království řešily prostřednictvím konkrétních opatření;

ii)  zajistit úplnou nezávislost nezávislého monitorovacího orgánu, který přezkoumává fungování systému a dohlíží na něj, a rychle vyřizovat stížnosti občanů Unie a jejich rodinných příslušníků;

iii)  zajistit, aby byla přijata opatření, která dosáhnou ke zranitelným občanům, budou řešit jejich situaci před koncem lhůty pro podání žádosti a po vypršení této lhůty a zmírňovat důsledky pro občany Unie, kteří bez vlastního zavinění nepodají žádost v systému registrace k pobytu před vypršením lhůty pro podání žádosti; je třeba zabránit kriminalizaci, diskriminaci, zadržování a deportacím občanů, kteří by za normálních okolností měli právo na pobyt.

 

 

2.  Ochrana údajů

Pokud jde o ochranu údajů, souhlasí výbor LIBE s cílem dohody o vystoupení, kterým je zajistit kontinuitu ochrany poskytované jednotlivcům v Unii, jejichž osobní údaje budou zpracovávány ve Spojeném království po dni vystoupení. Články 70–71 dohody stanoví rámec, který by měl tento cíl plnit během přechodného období i po něm. Je proto nezbytné, aby Komise neprodleně zahájila hodnocení přiměřenosti právního rámce pro ochranu údajů ve Spojeném království.

Ustanovení dohody sice tuto povinnost zajištění ochrany jednotlivců z EU po brexitu jasně stanoví, je však nezbytné, aby tento cíl plně respektovaly praktické postupy, které budou zavedeny. Výbor LIBE zdůrazňuje, že je třeba provést pečlivou a hloubkovou analýzu právního rámce pro ochranu údajů ve Spojeném království, aby se prokázalo, že jsou splněny všechny podmínky vyžadované právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů, zejména nařízeními (EU) 2016/679 a 2018/1725, směrnicí (EU) 2016/680 a judikaturou Soudního dvora Evropské unie, aby byla zajištěna úroveň ochrany, která je v zásadě rovnocenná úrovni ochrany poskytované Evropskou unií. Výbor LIBE uznává, že Spojené království provedlo do svého vnitrostátního práva soubor právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů. To by mělo být východiskem pro hodnocení přiměřenosti. Výbor LIBE se domnívá, že by měla být věnována zvláštní pozornost právnímu rámci zavedenému ve Spojeném království v oblasti národní bezpečnosti nebo zpracování osobních údajů donucovacími orgány nebo v záležitostech souvisejících s migrací. Připomíná, že programy hromadného sledování, jako je Tempora, nemusí být rovnocenné s pravidly EU v oblasti ochrany údajů, a důrazně vybízí k tomu, aby byla v této oblasti brána v potaz judikatura, např. věc Schrems[58].

Pokud by právní rámec pro ochranu údajů ve Spojeném království nebyl shledán jako přiměřený, měla by Evropská unie zdůraznit nutnost dodržovat pravidla pro ochranu údajů při mezinárodním předávání, aby byla zajištěna požadovaná kontinuita ochrany stanovené právními předpisy Unie o ochraně údajů.

Výbor LIBE rovněž vyzývá orgány členských států v oblasti ochrany údajů, aby aktivně sledovaly celý proces vystoupení a přispěly k úspěšnému a spořádanému vystoupení, při němž nedojde k omezení práv subjektů údajů.

3.  Spolupráce v oblasti bezpečnosti, vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech

V oblasti justiční spolupráce v trestních věcech stanoví dohoda o vystoupení jasné a podrobné postupy pro všechna probíhající trestní řízení. Existence přechodného období, během něhož se bude nadále uplatňovat příslušné, jasně uvedené právo Unie, umožní dokončení těchto řízení v souladu se zásadou právní jistoty – zastřešující zásadou v trestním právu i řízení.

Pokud jde o prosazování práva a vnitřní bezpečnost, v souladu s dohodou o vystoupení už Spojené království nebude mít přístup k žádným informačním systémům Unie, z nichž nejdůležitější je Schengenský informační systém, který obsahuje informace o státních příslušnících třetích zemí i EU. Dohoda o vystoupení stanoví pravidla pro opatření během přechodného období, která Spojenému království umožní pokračovat ve výměně informací prostřednictvím těchto systémů až do konce přechodného období. Pokud jde o několik důležitých systémů, jako jsou SIS a SIENA, dohoda umožňuje za určitých podmínek výměnu provozních informací po omezenou dobu nad rámec přechodného období, aby se zajistilo, že provozní hodnota informací obsažených v systémech na konci přechodného období nebude ztracena. Tato opatření zakotvená v dohodě by měla zmírnit dopad náhlého odpojení od informačních systémů Unie. Stojí za zmínku, že v případě některých systémů EU, jako je jmenná evidence cestujících (PNR), to poskytne nezbytný čas na sjednání budoucích postupů pro výměnu údajů jmenné evidence cestujících (PNR) mezi Spojeným královstvím a EU, které by měl posoudit také Soudní dvůr EU.

Pokud jde o budoucí vztah se Spojeným královstvím, Parlament připomíná, že politické prohlášení, v němž se stanoví rámec budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, odkazuje na rozsáhlé, komplexní a vyvážené partnerství v oblasti bezpečnosti, které zajistí reciproční ujednání pro včasné, účinné a účelné výměny údajů jmenné evidence cestujících (PNR) a pro výsledky zpracování těchto údajů, které mají být uloženy v příslušných vnitrostátních systémech pro zpracování údajů PNR, jakož i pro zpracování DNA, otisků prstů a údajů o registraci vozidel (Prüm) a rovněž operativní spolupráci prostřednictvím Europolu a Eurojustu. Je však třeba připomenout, že ačkoli Spojené království již nemělo povinnost podílet se na nástrojích Unie v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech na základě mechanismu neúčasti („opt-out mechanism“), který stanovuje Lisabonská smlouva, v jednotlivých případech, a navzdory hlasování v roce 2016 o odchodu z Unie, se zdá, že Spojené království si stále přeje být součástí některých částí policejní a justiční spolupráce v trestních věcech po vystoupení z Unie. Pro účast Spojeného království na policejní a justiční spolupráci v trestních věcech musí existovat jasný a trvalý rámec, nikoli rozhodnutí ad hoc. Zásadními předpoklady pro umožnění této spolupráce jsou smysluplné dodržování základních práv jednotlivců, včetně trvalého dodržování a uplatňování Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP), odpovídající ochrana osobních údajů a účinné právní záruky. Výbor LIBE se domnívá, že tato spolupráce musí být plně podmíněna dodržováním těchto zásad. Parlament připomíná, že orgány Spojeného království vytvořily kopie osobních údajů zpracovaných v Schengenském informačním systému, což vážně porušilo právo Unie v oblasti ochrany údajů, a že toto porušení dosud nebylo vyřešeno; Parlament proto v souladu s výše uvedenými předpoklady vyzývá Radu a Komisi, aby před jakýmkoli jednáním o způsobech spolupráce toto závažné porušení i jiná závažná porušení napravily, a to po rychlém a důkladném vyhodnocení situace a příslušném podání zprávy Parlamentu.

4.  Azyl, migrace a správa hranic

Obecně lze říci, že budoucí spolupráce v oblasti azylu, migrace a správy hranic v dohodě o vystoupení téměř není zmíněna.

V tomto rámci by bylo třeba objasnit, do jaké míry by Spojené království chtělo pokračovat ve spolupráci s EU, pokud jde o společný evropský azylový systém, zejména Dublin, protože Spojené království se v současné době účastní několika nástrojů. Podobně by bylo zapotřebí příslušných vyjasnění ohledně budoucí spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím v oblasti migrace, včetně mezinárodní spolupráce. V závislosti na pokračující účasti na programech Unie by měla být do budoucí dohody zahrnuta i opatření týkající se Azylového, migračního a integračního fondu, protože Spojené království v současné době dostává nejvyšší možnou částku (na opatření v oblasti navracení).

Pokud jde o správu hranic, v současné době nemá Spojené království povoleno stát se řádným členem agentury Frontex, protože se nepřipojilo k souvisejícím částem schengenského acquis. Spolupracuje však s agenturou Frontex různými způsoby, včetně provozní podpory v oblasti navracení a správy hranic a zastoupení ve správní radě v roli pozorovatele. V budoucnu bude důležité vyjasnit vztahy agentury Frontex se Spojeným královstvím jako třetí zemí. Stejný závěr se týká i potřeby určit budoucí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím s ohledem na výměnu informací a používání rozsáhlých informačních systémů pro správu hranic, zejména s cílem vyjasnění nových postupů, pokud jde o řízení a právní jistotu.

Výbor LIBE tedy vyzývá výbor AFCO jako věcně příslušný výbor, aby Parlamentu doporučil udělit souhlas s návrhem rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2018/0427(NLE)).


 

 

DOPIS PETIČNÍHO VÝBORU

Pan Antonio Tajani

předseda

Výbor pro ústavní záležitosti

BRUSEL

Věc: <Titre>Stanovisko k rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii</Titre> <DocRef>(2018/0427(NLE))</DocRef>

Vážený pane předsedo,

píši Vám v souvislosti s udělením souhlasu Vašeho výboru s rozhodnutím Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2018/0427(NLE)). Petiční výbor přijal na svém zasedání dne 21. ledna 2020 stanovisko ve formě dopisu, který Vám tímto předávám.

Petiční výbor se na této schůzi[59] rozhodl vyzvat Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby Parlamentu doporučil udělit souhlas s rozhodnutím Rady.

Článek 227 SFEU přiznává právo podat petici k Evropskému parlamentu všem občanům EU a všem společnostem nebo jednotlivcům s bydlištěm na území EU. To znamená, že po brexitu již občané Spojeného království, kteří pobývají ve Spojeném království, nebudou mít po 31. lednu právo podílet se na evropské občanské iniciativě a s koncem přechodného období (31. prosince) ztratí oprávnění předložit petici Evropskému parlamentu spolu s právem podat stížnost Evropskému veřejnému ochránci práv. Občané EU ve Spojeném království si všechna tato práva zachovají. Občané Spojeného království pobývající v EU naproti tomu pozbydou práva účastnit se evropské občanské iniciativy, ale petiční právo jim zůstane zachováno.

Petiční výbor přikládá velký význam 210 peticím, které obdržel od občanů a v nichž občané vyjadřují vážné znepokojení nad tím, jaký bude mít brexit dopad na jejich práva, zejména pokud jde o právo obrátit se na veřejného ochránce práv a právo účastnit se evropské občanské iniciativy. Petiční výbor dále obdržel mnoho petic týkajících se práva na sloučení rodiny práva na zdravotní péči, hlasovacích práv a práva pobytu. Petiční výbor by proto rád zdůraznil, že je důležité chránit občanská práva zaručená dohodou o vystoupení.

Petiční výbor připomíná, že ochrana práv občanů byla vždy jeho hlavní prioritou. Bere na vědomí, že dohoda stanoví ustanovení k zaručení statusu a práv občanů EU a Spojeného království a jejich rodin vyplývajících z práva Unie, které jsou dotčeny vystoupením Spojeného království. Petiční výbor konstatuje, že práva těch občanů Unie a jejich rodinných příslušníků, kteří využili svého práva na volný pohyb ve Spojeném království v souladu s právem Unie před koncem přechodného období a kteří ve Spojeném království pobývají i nadále, jakož i práva občanů Spojeného království, kteří uplatňují stejné právo v některém členském státě EU 27, jsou dohodou o vystoupení chráněna.

Petiční výbor připomíná, že právo volit ve volbách je základním právem, které mají ústavní tradice členských států společné a které je uznáno ve Smlouvách o EU na základě práva podílet se na politickém rozhodování. Účast na demokratickém životě a volební právo občanů EU žijících v jiném členském státě je ostatně často předmětem různých petic.

Petiční výbor proto vyjadřuje politování nad tím, že mnoho občanů Spojeného království bylo zbaveno práva volit poté, co žily více než 15 let v jiném členském státě. Spojené království zbavilo své státní příslušníky tohoto práva na základě předpokladu, že osoby žijící v zahraničí nejsou dotčeny politickými rozhodnutími přijatými v jejich domovské zemi. Spojené království rovněž zbavuje volebního práva své státní příslušníky v evropských volbách, pokud žijí trvale ve třetí zemi, a to i v některém členském státě.

Výbor vyjadřuje politování nad tím, že mnoha občanům Spojeného království a veškerým občanům EU 27 nebylo dovoleno hlasovat v referendu o vystoupení Spojeného království, a to i v případě, že výsledek hlasování byl pro jejich život zásadní. Právo volit ve volbách a v právních referendech je základním právem a musí být chráněno za všech okolností. Toto právo by občanům, kteří se rozhodnou usadit a volně se pohybovat v jiném členském státě, nemělo být odepřeno.

Petiční výbor navíc zdůrazňuje, že hostitelský stát má zajistit, aby veškeré administrativní postupy pro předkládání žádostí o získání statusu oprávněného pobytu byly bezproblémové, transparentní a jednoduché a aby nedocházelo ke zbytečné administrativní zátěži. Výbor se domnívá, že systém „postupu registrace“ navržený ministerstvem vnitra Spojeného království pro státní příslušníky EU 27, kteří žádají o status pobytu, není tak transparentní a jednoduchý, jak by měl být, neboť vytváří zbytečnou a nespravedlivou administrativní zátěž pro občany EU 27 a představuje dokonce i riziko, že občané, kteří získali status oprávněného pobytu, by o toto právo mohli být připraveni.

Petiční výbor vyjadřuje znepokojení nad současným prováděním systému registrace k pobytu ve Spojeném království, zejména pokud jde o svévolné používání postupu udělování předběžného namísto plného statusu usazené osoby („pre-settled to deny full“), a to z technických důvodů, a nad možnými důsledky pro osoby, kterým se nepodaří podat žádost ve stanovené lhůtě. Tato obava se zakládá na rétorice ministerstva vnitra, pokud jde o možné deportace občanů EU, jakož i na neexistenci opatření na pomoc zranitelným občanům.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti vyzývá Petiční výbor orgány Spojeného království, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která zaručí, že práva občanů EU žijících ve Spojeném království budou náležitě chráněna a zaručena.

Petiční výbor vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby Parlamentu doporučil udělit souhlas s rozhodnutím Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

 

 

S pozdravem,

 

 

 

Dolors Montserrat

předsedkyně

Petiční výbor

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a z Evropského společenství pro atomovou energii

Referenční údaje

21105/3/2018 – C9-0148/2019 – 21105/1/2018 – C8-0031/2019 – 2018/0427(NLE)

Datum konzultace / žádosti o souhlas

11.1.2019

 

 

 

Věcně příslušný výbor

 Datum oznámení na zasedání

AFCO

30.1.2019

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

 Datum oznámení na zasedání

AFET

14.2.2019

INTA

14.2.2019

EMPL

11.3.2019

ENVI

14.2.2019

 

IMCO

14.11.2019

TRAN

11.3.2019

AGRI

14.11.2019

JURI

14.2.2019

 

LIBE

11.3.2019

PETI

14.11.2019

 

 

Zpravodajové

 Datum jmenování

Guy Verhofstadt

23.1.2020

 

 

 

Projednání ve výboru

23.1.2020

 

 

 

Datum přijetí

23.1.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Martina Anderson, Gerolf Annemans, Catherine Bearder, Geert Bourgeois, Richard Corbett, Pascal Durand, Daniel Freund, Esteban González Pons, Laura Huhtasaari, Rupert Lowe, Aileen McLeod, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira, Antonio Tajani, László Trócsányi, Guy Verhofstadt, Loránt Vincze, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gwendoline Delbos-Corfield, Danuta Maria Hübner, Miapetra Kumpula-Natri, Jaak Madison, Mairead McGuinness, Maite Pagazaurtundúa

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Robert Rowland

Datum předložení

23.1.2020

 


 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

23

+

ECR

Geert Bourgeois

GUE/NGL

Martina Anderson

ID

Gerolf Annemans, Laura Huhtasaari, Jaak Madison

NI

Rupert Lowe, Robert Rowland

PPE

Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Mairead McGuinness, Antonio Tajani, László Trócsányi, Loránt Vincze, Rainer Wieland

RENEW

Pascal Durand, Maite Pagazaurtundúa, Guy Verhofstadt

S&D

Miapetra Kumpula-Natri, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa, Pedro Silva Pereira

VERTS/ALE

Gwendoline Delbos-Corfield, Daniel Freund

 

3

-

RENEW

Catherine Bearder

S&D

Richard Corbett

VERTS/ALE

Aileen McLeod

 

0

0

 

 

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1]  Úř. věst. C 384 I, 12.11.2019, s. 1.

[2]  Úř. věst. C 384 I, 12.11.2019, s. 178.

[5]  Úř. Věst. L 278 I, 30.10.2019, s. 1.

[6]  Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 24.

[7]  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 2.

[8]  Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 32.

[9]  Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 40.

[10]  Přijaté texty, P9_TA(2019)0016

[11] Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 24.

[12] Pokyny Evropské rady v návaznosti na oznámení Spojeného království podle článku 50 Smlouvy o EU (EUCO XT 20004/17).

[13] Rozhodnutí Rady (EU) 2019/274 ze dne 11. ledna 2019 o podpisu Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii jménem Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 47 I, 19.2.2019, s. 1). Znění dohody o vystoupení přiložené k rozhodnutí (EU) 2019/274 bylo vyhlášeno v Úř. věst. C 66 I, 19.2.2019, s. 1.

[14] Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1750 ze dne 21. října 2019, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2019/274 o podpisu Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii jménem Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 274 I, 28.10.2019, s. 1). Znění dohody o vystoupení přiložené k rozhodnutí (EU) 2019/1750 bylo vyhlášeno v Úř. věst. C 384 I, 12.11.2019, s. 1.

[15] Rozhodnutí Rady (EU) 2020/48 ze dne 21. ledna 2020 o změně rozhodnutí (EU) 2019/274 o podpisu Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii jménem Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 16 I, 21.1.2020, s. 1).

[16] Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, dokument Rady XT 21105/3/18 REV 3.

[17] Úř. věst. C 91, 9.3.2018, s. 40.

[18] V předchozím funkčním období skupina ALDE, nyní Renew Europe.

[19] Nové řešení pro Spojené království v rámci Evropské unie, Úř. věst. C 69 I, 23.2.2016, s. 1.

 

[20] Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 2.

[21] Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 2.

[23] Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 40.

[24] Úř. věst. C 91, 9.3.2018, s. 40.

[25] Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

[26] Přijaté texty, P9_TA(2020)0006, usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o provádění a monitorování ustanovení týkajících se občanských práv v dohodě o vystoupení (2020/2505(RSP)).

[27] UK Withdrawal (‘Brexit’) and the Good Friday Agreement (Vystoupení Spojeného království („brexit“) a Velkopáteční dohoda), Evropský parlament, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, listopad 2017. Dostupné na adrese: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/596826/IPOL_STU(2017)596826_EN.pdf

[28] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2018 o rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 40.

[29] UK Withdrawal (‘Brexit’) and the Good Friday Agreement (Vystoupení Spojeného království („brexit“) a Velkopáteční dohoda), Evropský parlament, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, listopad 2017. Dostupné na adrese: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/596826/IPOL_STU(2017)596826_EN.pdf

[30] S ohledem na tuto skutečnost bylo v odborné literatuře na toto téma předloženo několik návrhů, například „inteligentní hranice 2.0“, které „navrhují zavést nové řešení na hranicích, jež by sloužilo oběma stranám hranice s maximální předvídatelností, rychlostí a zabezpečením a s minimální zátěží a náklady pro obchodníky a cestující“, a to za použití „kombinace mezinárodních norem, celosvětově osvědčených postupů a nejmodernějších technologií“. Smart Border 2.0: Avoiding a hard border on the island of Ireland for Customs control and the free movement of persons (Inteligentní hranice 2.0: zabránit tvrdé hranici pro celní kontrolu a volný pohyb osob na irském ostrově), Evropský parlament, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, listopad 2017. Dostupné na adrese: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/596828/IPOL_STU(2017)596828_EN.pdf

[31] Smart Border 2.0: Avoiding a hard border on the island of Ireland for Customs control and the free movement of persons (Inteligentní hranice 2.0: zabránit tvrdé hranici pro celní kontrolu a volný pohyb osob na irském ostrově), Evropský parlament, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, listopad 2017. Dostupné na adrese: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/596828/IPOL_STU(2017)596828_EN.pdf

[32] Cílem mapování bylo „posoudit rozsah a hloubku této spolupráce, jakož i úlohu členství v EU při jejím fungování a rozvoji. (...) Spolupráce mezi Severem a Jihem je specifická pro irský ostrov a spadá do působnosti vlády Irska a exekutivy Severního Irska. Spolupráci stanoví druhá část Belfastské/Velkopáteční dohody.“ Viz: „Mapping of North-South cooperation & Implementation Bodies – Report and key findings of the exercise (Mapování spolupráce Sever-Jih a prováděcí orgány – zpráva a klíčová fakta o provádění), Evropská komise, pracovní skupina pro přípravu a vedení jednání se Spojeným královstvím podle článku 50 Smlouvy o EU“, 21. června 2019.

[33] Projev Jamese Brokenshirea, státního tajemníka pro Severní Irsko, v Centru pro evropskou politiku dne 6. listopadu 2017.

[34] Explainer for the new Ireland/Northertn Ireland Protocol and the Political declaration on the future relationschip (Vysvětlení k novému protokolu o Irsku / Severním Irsku a politickému prohlášení o budoucích vztazích, odbor pro vystoupení z Evropské unie), vláda Spojeného království, 18. října 2019. Dostupné na adrese: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/840653/EXPLAINER_FOR_THE_NEW_IRELAND_NORTHERN_IRELAND_PROTOCOL_AND_THE_POLITICAL_DECLARATION_ON_THE_FUTURE_RELATIONSHIP.pdf

[35] Další podrobnosti o revidovaných ustanoveních protokolu, viz „Brexit: Na čem jste se dnes se Spojeným královstvím dohodli?“ (v angličtině), Evropská komise, Otázky a odpovědi, 17. října 2019. Dostupné na adrese: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/QANDA_19_6122

[37] „Součástí faktury jsou finanční závazky na několik příštích desetiletí, což je doba delší než zhruba 40 let trvání členství Spojeného království v EU. Penzijní závazky, plány výdajů na infrastrukturu, vyřazení jaderných zařízení z provozu a dokonce i aktiva jako satelity a budova Berlaymont – to vše musí být v rámci vypořádání rozděleno, aby se zajistilo, že brexit nebude tvrdým, neřízeným a nepřátelským odchodem.“, publikace The €60 billion Brexit bill: How to disentangle Britain from the EU budget (60milardová faktura za brexit:jak vymanit Británii z rozpočtu EU), Alex Barker, politická zpráva, Středisko pro evropskou reformu, 6. února 2017. Dostupná na adrese: https://www.cer.eu/publications/archive/policy-brief/2017/€60-billion-brexit-bill-how-disentangle-britain-eu-budget

 

[38] Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 40.

[39] Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 2.

[40] Tobias Lock a Fabian Zuleeg, Extending the transition period (Prodloužení přechodného období), diskusní dokument Výboru pro hospodářskou politiku, 28. září 2018, s. 6.

[41] Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 40.

[42] Tobias Lock a Fabian Zuleeg, Extending the transition period (Prodloužení přechodného období), diskusní dokument Výboru pro hospodářskou politiku, 28. září 2018, s. 3.

[43] Přijaté texty, P9_TA(2019)0016.

[44] Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 40.

[45] Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 24.

[46] Úř. věst C 369, 11.10.2018, s. 32.

[47] Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 40.

[48] V tomto kontextu viz příspěvek Steva Peerse na Law Analysis blog EU ze dne 8. prosince 2018, v němž konstatuje, že „předmětem kritiky byla nezávazná a nepřesná povaha politického prohlášení“. V pozdějším příspěvku ze dne 12. března 2019 Steve Peers zopakoval, že „kromě toho, že má dotyčné politické prohlášení nezávaznou povahu, je neurčité a nezavazující ohledně řady klíčových aspektů budoucích vztahů. Mohlo by být revidováno (...), aby stanovilo pevnější a přesnější závazky“. Oba příspěvky jsou k dispozici na adrese: http://eulawanalysis.blogspot.com

[49]Úř. věst. C 66 I, 19.2.2019, s. 185.

[50] Úř. věst. C 384 I, 12.11.2019, s. 178.

[51] Přijaté texty, P9_TA(2019)0016.

 

[53] Konečného hlasování se zúčastnili: Pierre Karleskind (úřadující předseda), Róża Thun und Hohenstein (místopředsedkyně), Maria Manuel Leitão Marques (místopředsedkyně), Petra De Sutter (zpravodajka), Adam Bielan, Carlo Fidanza, Alex Agius Saliba, Clara Aguilera, Andrus Ansip, Pablo Arias Echeverría, Pascal Arimont, Anna-Michelle Asimakopoulou, Alessandra Basso, Brando Benifei, Adam Bielan, Hynek Blaško, Biljana Borzan, Vlad-Marius Botoş, Markus Buchheit, Dita Charanzová, David Cormand, Dinesh Dhamija, Carlo Fidanza, Evelyne Gebhardt, Alexandra Geese, Svenja Hahn, Virginie Joron, Eugen Jurzyca, Arba Kokalari, Marcel Kolaja, John Longworth, Morten Løkkegaard, Adriana Maldonado López, Leszek Miller, Dan-Ştefan Motreanu, Anne-Sophie Pelletier, Jiří Pospíšil, Christel Schaldemose, Tomislav Sokol, Edina Tóth, Kim Van Sparrentak, Marion Walsmann a Ivan Štefanec.

[54] Konečného hlasování se zúčastnili: Norbert Lins (předseda), Mairead McGuinness (zpravodajka pro stanovisko), Álvaro Amaro, Franc Bogovič, Daniel Buda, Herbert Dorfmann, Balázs Hidvéghi, Peter Jahr, Marlene Mortler, Anne Sander, Simone Schmiedbauer, Juan Ignacio Zoido Álvarez, Clara Aguilera, Eric Andrieu, Attila Ara‑Kovács, Carmen Avram, Adrian‑Dragoş Benea, Isabel Carvalhais, Paolo De Castro, Juozas Olekas, Massimiliano Smeriglio, Atidzhe Alieva‑Veli, Asger Christensen, Jérémy Decerle, Martin Hlaváček, Elsi Katainen, Ulrike Müller, Sheila Ritchie, Mara Bizzotto, Angelo Ciocca, Ivan David, Gilles Lebreton, Maxette Pirbakas, Benoît Biteau, Martin Häusling, Pär Holmgren, Bronis Ropė, Sarah Wiener, Mazaly Aguilar, Krzysztof Jurgiel, Zbigniew Kuźmiuk, Bert‑Jan Ruissen, Veronika Vrecionová, Luke Ming Flanagan, Petros Kokkalis, Dino Giarrusso, Ivan Vilibor Sinčić

[55] Úř. věst. CI 384/1, 12.11.2019, s. 1.

[56] Konečného hlasování se zúčastnili: Lucy Nethsingha (předsedkyně), Ibán García Del Blanco, Sergey Lagodinsky, Marion Walsmann (místopředsedové a místopředsedkyně), Patrick Breyer, Geoffroy Didier, Angel Dzhambazki, Heidi Hautala, Jackie Jones, Mislav Kolakušić; Gilles Lebreton, Karen Melchior, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Sabrina Pignedoli, Jiří Pospíšil, Emil Radev, Franco Roberti, Liesje Schreinemacher, Stéphane Séjourné, Axel Voss, Lara Wolters, Tiemo Wölken, Juan Ignacio Zoido Álvarez (za Estebana Gonzáleze Ponse podle čl. 209 odst. 7).

[57] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2018 o rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím (2018/2573(RSP)).

[58] Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 2015 ve věci C-362/14, Maximillian Schrems v. komisař pro ochranu údajů.

[59] Konečného hlasování se zúčastnili: Dolors Montserrat (předsedkyně), Tatjana Ždanoka (místopředsedkyně), Yana Toom (místopředsedkyně), Asim Ademov, Alex Agius Saliba, Isabel Benjumea Benjumea, Martin Buschmann, Angel Dzhambazki, Peter Jahr, Manolis Kefalogiannis, Ádám Kósa, Adriana Maldonado López, Ulrike Müller, Lefteris Nikolaou‑Alavanos, Demetris Papadakis, Sira Rego, Diana Riba i Giner, Alfred Sant, Nico Semsrott, Andrey Slabakov, Ramona Strugariu, Loránt Vincze, Rainer Wieland, Kosma Złotowski.

Poslední aktualizace: 28. ledna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí