Postup : 2019/2129(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0016/2020

Předložené texty :

A9-0016/2020

Rozpravy :

PV 11/02/2020 - 8
CRE 11/02/2020 - 8

Hlasování :

PV 12/02/2020 - 11.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0034

<Date>{28/01/2020}28.1.2020</Date>
<NoDocSe>A9-0016/2020</NoDocSe>
PDF 197kWORD 57k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2018</Titre>

<DocRef>(2019/2129(INI))</DocRef>


<Commission>{ECON}Hospodářský a měnový výbor</Commission>

Zpravodaj: <Depute>Costas Mavrides</Depute>

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2018

(2019/2129(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2018,

 s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a ECB, zejména na článek 15 tohoto statutu,

 s ohledem na články 127 odst. 1 a 2, článek 130 a čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na slyšení kandidátky na prezidentku Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardové ze dne 4. září 2019,

 s ohledem na dialog o měnové politice mezi Evropským parlamentem a Mariem Draghim ve funkci prezidenta ECB, který proběhl dne 23. září 2019,

 s ohledem na zprávu, kterou dne 18. října 2019 vydala pracovní skupina G7 pro stablecoiny pod názvem „Zkoumání dopadu globálních stablecoinů“,

 s ohledem na reakci ECB na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2017,

 s ohledem na závěrečnou zprávu, kterou dne 31. ledna 2018 vydala expertní skupina na vysoké úrovni pro udržitelné financování pod názvem „Financování udržitelné evropské ekonomiky“,

 s ohledem na své usnesení ze dne 29. května 2018 o udržitelných financích[1] a na své legislativní usnesení ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování[2],

 s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

 s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

 s ohledem na čl. 142 odst. 1 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0016/2020),

A. vzhledem k tomu, že podle ekonomické prognózy Komise z podzimu 2019 vypovídají nejnovější hospodářské údaje za rok 2019 o zpomalení růstu HDP v eurozóně mezi lety 2018 a 2019 z 1,9 % na 1,1 % a v EU-27 ze 2,1 % v roce 2018 na 1,4 % v roce 2019, a to v důsledku nedávného růstu napětí v obchodních vztazích, související nejistoty a brexitu;

B. vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu činila míra nezaměstnanosti v EU jako celku v srpnu 2019 6,2 % a v eurozóně 7,4 %, což jsou nejnižší úrovně od července 2008; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je v rámci celé Evropské unie i nadále nerovnoměrná; vzhledem k tomu, že vysoký počet nezaměstnaných mladých lidí, který více než dvojnásobně převyšuje průměrnou míru nezaměstnanosti, představuje stále závažný problém, který je v EU třeba řešit; vzhledem k tomu, že v rámci členských států i mezi nimi stále panují mimořádně velké regionální rozdíly, pokud jde o nezaměstnanost;

C. vzhledem k tomu, že podle makroekonomických prognóz pracovníků Eurosystému ze září 2019 by meziroční inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) měla v letech 2019, 2020 a 2021 činit 1,2 %, 1,0 % a 1,5 %, a nedosáhne tedy úrovně 2 %; vzhledem k tomu, že podle odhadů se bude inflace v rámci eurozóny značně lišit;

D. vzhledem k tomu, že na konci roku 2018 dosáhla rozvaha Eurosystému 4,7 bilionu EUR, tedy více než 40 % HDP eurozóny, což oproti konci roku 2017 představuje navýšení o 4,25 % (0,2 bilionu EUR);

E. vzhledem k tomu, že v roce 2018 činil čistý zisk ECB 1,575 miliardy EUR oproti 1,275 miliardy EUR v roce 2017; vzhledem k tomu, že toto navýšení lze přisoudit zejména nárůstu čistého úrokového výnosu z portfolia v USD a z portfolia programu nákupu aktiv;

F. vzhledem k tomu, že pokud by euro hrálo významnější úlohu a bylo častěji využíváno jako rezervní měna, představovalo by to klíčový prvek ochrany nezávislosti evropského hospodářství, a EU by tím získala větší prostor pro nastavování své politiky nezávisle na dalších světových mocnostech;

G. vzhledem k tomu, že má-li euro hrát významnější globální roli, musí eurozóna nejprve prokázat, že je schopna obstát v recesi, aniž by se jakýkoli její členský stát uchýlil k (dobrovolným či nedobrovolným) odpisům veřejného dluhu;

H. vzhledem k tomu, že čl. 127 odst. 5 SFEU vyžaduje, aby systém ESCB pomáhal udržovat finanční stabilitu;

I. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP), které jsou i nadále páteří hospodářství a společnosti EU a posilují hospodářskou a sociální soudržnost, musí být i nadále podporovány;

J. vzhledem k tomu, že celosvětové emise zelených dluhopisů stouply z méně než 1 miliardy EUR v roce 2008 na více než 120 miliard EUR v roce 2017 a čisté emise zelených dluhopisů denominovaných v eurech se od roku 2013 zdesetinásobily; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi spready zelených dluhopisů a dluhopisů z celého průmyslového odvětví postupně mizí;

K. vzhledem k tomu, že i přes pozitivní trend představují zelené dluhopisy stále jen 1 % z celkové nabídky dluhopisů denominovaných v eurech;

L. vzhledem k tomu, že objem transakcí prováděných ve virtuálních měnách dramaticky narůstá, což ohrožuje převahu systémů založených na tradičních zákonných platidlech; vzhledem k tomu, že virtuální měny představují alternativní možnosti platby a nejsou zákonnými platidly;

M. vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z prosince 2018 vzrostla podpora eura mezi občany v roce 2018 na 75 %;

Celkový přehled

1. vítá úlohu ECB při ochraně stability eura; zdůrazňuje, že statutární nezávislost ECB zakotvená ve Smlouvách je předpokladem pro plnění mandátu banky, jímž je udržování cenové stability;

2. zdůrazňuje, že euro je kromě čistě ekonomického projektu také projekt politický; zdůrazňuje nezvratitelnou povahu jednotné měny; upozorňuje na to, že podle Smluv jsou všechny členské státy s výjimkou Spojeného království a Dánska povinny přijmout jednotnou měnu, jakmile splní maastrichtská konvergenční kritéria; je toho názoru, že členství v bankovní unii musí být u zemí, které chtějí vstoupit do eurozóny, považováno za výhodu;

3. je znepokojen tím, že po krátkém hospodářském oživení se růst v eurozóně zpomalil na 1,1 % HDP; je navíc znepokojen poklesem růstu průmyslové výroby a objemu světového obchodu; konstatuje proto, že je zapotřebí zachovat vhodné podmínky likvidity a žádoucí úroveň expanzivní měnové politiky, jak zdůraznil Mario Draghi;

4. zdůrazňuje, že udržitelného růstu a cenové stability nelze dosáhnout pouze pomocí měnové politiky a že je rovněž zapotřebí podpůrné fiskální politiky a sociálně vyvážených strukturálních reforem zaměřených na zvýšení produktivity;

5. poukazuje na to, že expanzivní měnová politika nesmí být vnímána jako náhrada strukturálních reforem;

6. upozorňuje na zjištění odborné skupiny ESCB týkající se nízkého růstu mezd[3], která analyzovala nesoulad mezi růstem mezd a oživením na trhu práce; podle těchto zjištění lze nízký růst mezd v posledních letech vysvětlit zejména technologickými dopady, otřesy při vyjednávání o mzdách, na které mají vliv změny ve struktuře mzdového vyjednávání – slabší vyjednávací pozice zaměstnanců –, a regulací trhu práce, a to zejména v zemích, které byly nejvíce postiženy krizí a kombinací nedostatečného využívání pracovní síly, nízké inflace a tlumeného růstu produktivity;

7. zdůrazňuje, že posílení úlohy eura vyžaduje příhodné strukturální podmínky, k nimž patří:

 prohloubení evropské měnové unie;

 dokončení bankovní unie;

 dokončení unie kapitálových trhů;

8. zdůrazňuje závazek všech členských států EU s výjimkou Dánska a Spojeného království přijmout jednotnou měnu, jakmile budou splňovat maastrichtská konvergenční kritéria; vyzývá ECB, aby i nadále pokračovala v plodné spolupráci také se státy EU, které nejsou členy eurozóny;

Měnová politika

9. zdůrazňuje, že operace na volném trhu a nestandardní opatření měnové politiky zavedená ECB přispěla k hospodářskému oživení, ke zlepšení podmínek financování prostřednictvím několika přenosových kanálů a ke stlačení výnosů v širokém okruhu kategorií aktiv; žádá ECB, aby i nadále monitorovala potenciální rizika ohrožující její rozvahy, inflaci cen aktiv, potenciálně chybné přidělení zdrojů a nevýhody pro střadatele;

10. konstatuje, že dne 12. září 2019 ECB představila rozsáhlý stimulační balíček zahrnující čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv s měsíčním objemem ve výši 20 miliard EUR, snížení vkladové sazby o 10 bazických bodů, dvojúrovňový systém odměňování rezerv a jednodušší podmínky pro cílené dlouhodobé refinanční operace (TLTRO-III); je přesvědčen, že v Radě guvernérů ECB chybí shoda a že by vedení ECB spolu s prezidentkou banky Lagardeovou mělo vyvinout úsilí o překonání těchto rozporů;

11. konstatuje, že limit pro emitenty ve výši 33 %, který se vztahuje na program kvantitativního uvolňování ECB, může omezit schopnost banky nakupovat dluhopisy některých členských států; domnívá se, že tento limit pro emitenty může vyžadovat změny vzhledem k tomu, že obnovený program kvantitativního uvolňování je otevřený a může vyžadovat nákupy dluhopisů, které pro některé členské státy přesahují limit 33 %; bere na vědomí, že program kvantitativního uvolňování byl navržen s cílem nakupovat dluhopisy členských států úměrně podle velikosti ekonomiky a počtu obyvatel;

12. bere na vědomí záměr Rady guvernérů ECB pokračovat v reinvestování plateb jistiny ze splatných cenných papírů tak dlouho, dokud to bude zapotřebí;

13. konstatuje, že negativní dopady na čistý úrokový výnos bank byly doposud kompenzovány přínosy vyplývajícími z většího objemu bankovních úvěrů a nižších nákladů na rezervy a ztráty; je znepokojen obtížemi, jimž musí čelit především malé banky; vyzývá ECB, aby monitorovala možný vznik cenové bubliny na trhu s aktivy;

14. zdůrazňuje, že velmi nízké nebo negativní úrokové sazby nabízí příležitosti spotřebitelům, společnostem včetně MSP, pracovníkům i dlužníkům, kteří mohou využít silnější hospodářskou dynamiku, nižší nezaměstnanost a nižší výpůjční náklady; obavy nicméně panují v souvislosti s potenciálním dopadem na důchodové a pojistné systémy v důsledku nízké návratnosti, ekonomické nerovnosti a obtíží pro individuální střadatele; dále konstatuje, že některé členské státy doposud nevyužily období nízkých úrokových sazeb pro konsolidaci svých rozpočtů a k provedení strukturálních reforem;

15. bere na vědomí záměr Rady guvernérů ECB pokračovat v reinvestování plateb jistiny ze splatných cenných papírů tak dlouho, dokud to bude zapotřebí, pro zachování příznivých podmínek likvidity a velkého rozsahu expanzivní měnové politiky;

16. je znepokojen dlouhodobým tlumeným inflačním tlakem, přílišným spoléháním se na měnovou politiku ECB s cílem udržet růst a jejími stále omezenějšími možnostmi v rámci stávajícího souboru nástrojů;

17. bere na vědomí požadavek prezidenta Draghiho na lepší sladění měnové politiky ECB s fiskálními politikami členských států, přičemž zdůrazňuje, že vyváženější kombinace makroekonomických politik by umožnila, aby nízké úrokové sazby vytvářely stejnou míru stimulů jako v minulosti, avšak s menšími vedlejšími účinky;

18. zdůrazňuje význam spolupráce mezi centrálními bankami v Evropské unii i na celosvětové úrovni, aby bylo dosaženo střednědobých inflačních cílů;

Opatření v boji proti změně klimatu

19. připomíná, že jakožto orgán EU je ECB vázána Pařížskou dohodou o změně klimatu, což by se mělo odrážet v jejích politikách, a to při plném respektování jejího mandátu a nezávislosti; vítá zahájení diskuse o úloze centrálních bank a orgánů dohledu při podpoře boje proti změně klimatu; vyzývá ECB, aby v plném souladu se svým mandátem a nezávislým postavením uplatňovala v rámci svých politik environmentální, sociální a správní zásady (zásady ESG);

20. připomíná stanoviska vyjádřená členy Výkonné rady ECB k významu vytvoření skutečně evropských platebních systémů, které by byly imunní vůči vnějšímu narušení (včetně narušení politické povahy); vyzývá ECB, aby pokračovala ve své práci na projektu iniciativy pro celoevropský platební systém (PEPSI) s cílem zachovat svrchovanost EU, hospodářské přínosy pro všechny uživatele a poskytovatele a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž;

21. pozorně bere na vědomí prohlášení prezidentky ECB Christine Lagardeové ze dne 4. září 2019, v němž podpořila „postupný přechod k odstranění uhlíkových aktiv“ z portfolia ECB a uvítala zapojení banky do sítě pro ekologizaci finančního systému (NGFS) a její závazek pomoci stanovit a změřit vystavení finančního systému rizikům v oblasti klimatu a podpořit ekologičtější finanční systém v plném souladu s mandátem ECB k udržování cenové stability a dalšími cíli;

22. navrhuje, aby ECB považovala otázku, jak mohou centrální banky a bankovní dohled přispět k udržitelnému hospodářství a boji proti změně klimatu, za jednu ze svých priorit v oblasti výzkumu; navrhuje proto, aby ECB za tímto účelem rovněž spolupracovala s jinými mezinárodními sítěmi, než je NGFS, zejména pak se sítí pro udržitelné bankovnictví a iniciativou OSN „Zásady pro odpovědné bankovnictví“;

23. je znepokojen tím, že 62,1 % nákupů korporátních dluhopisů ze strany ECB probíhá v odvětvích, která jsou odpovědná za 58,5 % emisí skleníkových plynů v eurozóně; vyzývá ECB, aby provedla studii zkoumající vliv programu nákupu aktiv na změnu klimatu, a to zejména programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP), jakožto předběžný krok směrem k úpravě programu CSPP tak, aby se stal sociálně a environmentálně udržitelným; navrhuje v tomto ohledu rámec pro koordinaci mezi ECB a Evropskou investiční bankou, včetně fondu InvestEU;

Další aspekty

24. uznává význam mikropodniků a malých a středních podniků v EU; vyzývá ECB, aby nepřestávala věnovat pozornost přístupu těchto podniků k úvěrům, zejména v souvislosti s pomalým zlepšováním jejich finanční situace; v této souvislosti upozorňuje na nutnost stimulovat veřejné a soukromé investice v EU, a vyzývá proto k vyvinutí dalšího úsilí k zajištění financování reálné ekonomiky;

25. vyzývá ECB, aby i nadále pokračovala ve svých přípravných krocích k zajištění stability finančních trhů EU pro případ jakýchkoli nepředvídaných událostí a negativních důsledků souvisejících zejména s odchodem Spojeného království z Evropské unie, přičemž je zapotřebí zohlednit, že na určité regiony a země má tato událost větší přímý dopad než na jiné;

26. je znepokojen riziky vyplývajícími ze zpoždění při vytváření bankovní unie a vyzývá k jejímu urychlenému dokončení; bere na vědomí opakované výzvy ECB ke zřízení evropského systému pojištění vkladů (EDIS) jakožto třetího pilíře bankovní unie;

27. zdůrazňuje, že konkrétní zásady fungování a zvláštní úloha družstevních a vzájemných bank by měly být respektovány a zohledněny v politikách a přístupech ECB;

28. vyzývá k urychlení projektu unie kapitálových trhů aby se prohloubila finanční integrace, zlepšil přístup MSP k možnostem financování a umožnila účinná mobilizace kapitálu v Evropě s cílem pomoci podpořit udržitelný růst v reálné ekonomice ve prospěch všech občanů a posílit finanční stabilitu a odolnost Unie vůči otřesům; vyjadřuje uznání silné podpoře ze strany ECB při vytváření skutečné unie kapitálových trhů; v této souvislosti vítá příspěvek pracovní skupiny NextCMU;

29. vyzývá ECB a všechny orgány dohledu, aby posílily monitorování kryptoaktiv a zvýšených rizik v souvislosti s kybernetickou bezpečností a praním peněz s cílem předcházet negativním dopadům na stabilitu, integritu a bezpečnost finančního sektoru; souhlasí se stanoviskem orgánu EBA č. 2014/08, v němž se navrhuje nepoužívat termín „virtuální měna“, neboť výraz „měna“ by mohl být z řady důvodů zavádějící;

30. bere na vědomí připomínky Christine Lagardeové na téma nové regulace kryptoměn, které vznesla na schůzi Hospodářského a měnového výboru konané dne 4. září 2019, kde prohlásila, že „by ECB a centrální banky obecně měly tento vývoj úzce sledovat a přispívat k současnému úsilí o nalézání politických řešení na mezinárodní úrovni“; vyzývá ECB, aby ve spolupráci s Komisí posoudila právní a regulační rámec EU pro elektronické peníze, finanční nástroje a virtuální měny/aktiva s cílem vytvořit ucelený rámec pro dohled nad finančními nástroji, subjekty a infrastrukturou pro účely boje proti praní peněz a stability, jakož i přeshraniční spolupráce a koordinace; vyzývá ECB, aby spolupracovala s Komisí na vytvoření rámce pro tyto nové měny, který by sladil inovace, potřeby občanů a ochranu finanční stability a právního státu;

31. vítá skutečnost, že ECB nadále usiluje o posílení svých schopností reakce a obnovy v případě kybernetického útoku na vlastní organizaci;

32. vyzývá ECB, aby zajistila přiměřenou rovnováhu mezi finanční inovací, včetně finančních technologií, a finanční stabilitou;

33. vybízí ECB, aby spolupracovala s Komisí a všemi příslušnými zúčastněnými stranami na posilování úlohy eura coby rezervní měny; domnívá se, že toho je možné dosáhnout různými prostředky, například institucionálním zastoupením nebo účinnými evropskými finančními produkty;

34. souhlasí s prohlášením prezidentky ECB Christine Lagardeové, podle níž je přezkum rámce měnové politiky ECB dobře načasovaný a opodstatněný pro to, aby bylo možné bance poskytnout vhodné nástroje k účinnější podpoře všeobecných politik v EU, aniž by bylo ohroženo plnění jejího mandátu v oblasti cenové stability; vyzývá ECB, aby v rámci tohoto procesu uspořádala veřejnou konzultaci s cílem zajistit, aby byl přezkum otevřený podnětům a zpětné vazbě od širokého spektra zúčastněných stran; vyzývá ECB, aby do tohoto přezkumu zapojila také Parlament; dále souhlasí s prezidentkou ECB v tom, že banka musí lépe informovat evropské občany o dopadu svých politik;

35. poukazuje na význam hotovosti jakožto platebního prostředku pro občany EU; vybízí ECB, aby vytvořila systém pro kvalitnější monitorování velkých transakcí za účelem boje proti praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem, financování terorismu a organizované trestné činnosti, aniž by ovšem byly dotčeny výsady členských států;

36. vítá skutečnost, že ECB od roku 2017 zveřejňuje kompletní seznam veškerých podniků zapojených do programu CSPP, včetně jmen emitentů, a souhrnné údaje o těchto podnicích rozlišené podle zemí, rizika, ratingu a odvětví; staví se kriticky ke skutečnosti, že obdobná politika nebyla doposud uplatněna v případě programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP) a třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3); opakuje, že je třeba zajistit větší transparentnost, zejména u programu CBPP3, a to vzhledem k jeho velkému rozsahu;

37. vítá zavedení krátkodobé eurové sazby, nové jednodenní referenční sazby pro peněžní trhy eurozóny; žádá ECB, aby do své příští výroční zprávy zahrnula první posouzení jejího vývoje a fungování na trhu;

38. vyjadřuje politování nad tím, že ECB dosud nezahrnula řecké dluhopisy do programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) navzdory tomu, že Řecko dosáhlo pokroku, pokud jde o udržitelnost dluhu a opětovný vstup na trhy s dluhopisy; vyzývá ECB, aby odůvodnila, proč dosud neprovedla analýzu udržitelnosti dluhu, pokud jde o řecké dluhopisy, která je podmínkou pro zařazení dluhopisů do kvantitativního uvolňování;

39. zdůrazňuje technickou povahu rozhodnutí ECB, pokud jde o stanovování sazeb, a význam podpory veřejnosti pro odborně přijímaná rozhodnutí v této oblasti; kritizuje proto politizaci rozhodnutí ECB; vyzývá všechny politické činitele a představitele vnitrostátních centrálních bank, aby se zdrželi veřejných prohlášení, která by mohla oslabit důvěru v politiky ECB a podporu, která se těmto politikám dostává;

40. vítá, že míra odpovědnosti ECB vůči Evropskému parlamentu za prezidentství Maria Draghiho vzrostla, a těší se, že s prezidentkou Christine Lagardeovou dojde k dalšímu posílení odpovědnosti, dialogu a otevřenosti s ohledem na závazky, které učinila během svého slyšení před Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu dne 4. září 2019;

41. domnívá se, že by ECB měla Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) umožnit odpovídající přístup k dokumentům a informacím, pokud jde o audity týkající se bankovního dohledu; v této souvislosti vítá memorandum o porozumění mezi EÚD a ECB z října 2019, které zavádí praktická ujednání pro sdílení informací v průběhu auditů prováděných EÚD a zaměřených na činnosti ECB v oblasti dohledu;

42. připomíná, že nominace členů Výkonné rady by měly být připraveny pečlivě a zcela transparentně, a to ve spolupráci s Parlamentem a v souladu se Smlouvami; vyzývá Radu, aby připravila genderově vyvážený seznam všech stávajících i budoucích volných míst a poskytla jej Parlamentu, aby mu tak umožnila hrát smysluplnější poradenskou úlohu v procesu jmenování; lituje, že dosud nebylo dosaženo uspokojivého pokroku v této věci;

43. požaduje, aby problémy v oblasti lidských zdrojů byly řešeny spravedlivě, transparentně a rychle, a to v případě všech zaměstnanců, ačkoliv si je vědom toho, že za posledních deset let došlo k rozšíření funkcí banky a že je třeba, aby jí svěřené úkoly vykonávalo více pracovníků, které je třeba zaměstnat za odlišných podmínek;

44. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že od začátku celosvětové finanční krize došlo k rozšíření úkolů ECB, je třeba zvýšit a zefektivnit její odpovědnost; znovu vyzývá ke zvýšení transparentnosti a posílení odpovědnosti ECB vůči Parlamentu; za tímto účelem je připraven zlepšit nastavení měnového dialogu s prezidentkou ECB; domnívá se, že součástí opatření na zvýšení transparentnosti by měly být přinejmenším tyto prvky:

 povinné zveřejňování prohlášení o zájmech členů Rady guvernérů;

 zajištění toho, aby ve výboru pro audit i v etické komisi byli nezávislí členové;

 přijetí nové politiky pro whistleblowing;

 stanovení jasných pokynů a požadavků na transparentnost i vhodných omezení týkajících se setkávání se zúčastněnými stranami;

 stanovení konkrétních požadavků, pokud jde o postoje přijímané institucemi v rámci programů finanční pomoci, jakož i na mnohostranných fórech, např. v Basilejském výboru;

45. vítá konkrétní, podrobnou a do jednotlivých oddílů členěnou zpětnou vazbu, kterou ECB poskytla na základě usnesení Parlamentu o výroční zprávě ECB za rok 2017; žádá ECB, aby ve svém odpovědném přístupu pokračovala, dále jej posilovala a aby i nadále písemně zveřejňovala své reakce na usnesení o výroční zprávě ECB, jež Parlament každoročně přijímá;

46. zdůrazňuje, že ECB zlepšila způsob své komunikace; nicméně se domnívá, že by ECB měla i nadále usilovat o to, aby byla její rozhodnutí dostupná a srozumitelná všem občanům, stejně jako její kroky učiněné s cílem zachovat cenovou stabilitu v eurozóně, a tím chránit kupní sílu společné měny;

°

° °

47. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské centrální bance.

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

23.1.2020

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

5

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Marek Belka, Stefan Berger, Gilles Boyer, Engin Eroglu, Jonás Fernández, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Luis Garicano, Sven Giegold, Neena Gill, Valentino Grant, José Gusmão, Enikő Győri, Eero Heinäluoma, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, Herve Juvin, Othmar Karas, Billy Kelleher, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Aušra Maldeikienė, Costas Mavrides, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Dimitrios Papadimoulis, Piernicola Pedicini, Lídia Pereira, Sirpa Pietikäinen, Dragoş Pîslaru, Luisa Porritt, Antonio Maria Rinaldi, Robert Rowland, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Joachim Schuster, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Irene Tinagli, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Francesca Donato, Agnès Evren, Martin Hlaváček, Eugen Jurzyca, Bogdan Rzońca, Julie Ward

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

César Luena, Cristina Maestre Martín De Almagro, Rob Rooken, Anna Zalewska

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

40

+

ID

Herve Juvin

NI

Piernicola Pedicini

PPE

Stefan Berger, Agnès Evren, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Enikő Győri, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Lídia Pereira, Sirpa Pietikäinen, Inese Vaidere

RENEW

Gilles Boyer, Engin Eroglu, Luis Garicano, Billy Kelleher, Dragoş Pîslaru, Luisa Porritt, Stéphanie Yon-Courtin

S&D

Marek Belka, Jonás Fernández, Neena Gill, Eero Heinäluoma, César Luena, Cristina Maestre Martín De Almagro, Costas Mavrides, Alfred Sant, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Irene Tinagli, Julie Ward

VERTS/ALE

Sven Giegold, Stasys Jakeliūnas, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

 

5

-

ECR

Rob Rooken

ID

Francesca Donato, Valentino Grant, Antonio Maria Rinaldi

NI

Robert Rowland

 

8

0

ECR

Eugen Jurzyca, Bogdan Rzońca, Johan Van Overtveldt, Anna Zalewska

GUE/NGL

José Gusmão, Dimitrios Papadimoulis, Martin Schirdewan

RENEW

Martin Hlaváček

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1] Přijaté texty, P8_TA(2018)0215.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2019)0325.

[3] Dokument ECB z řady Occasional Paper č. 232 / září 2019: Understanding low wage growth in the euro area and European countries. https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpops/ecb.op232~4b89088255.en.pdf

Poslední aktualizace: 7. února 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí