ZPRÁVA o doporučení Evropského parlamentu Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se procesu hodnocení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jenž se bude konat v roce 2020, kontroly jaderných zbraní a možností jaderného odzbrojování

25.2.2020 - (2020/2004 (INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Sven Mikser

NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se procesu hodnocení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jenž se bude konat v roce 2020, kontroly jaderných zbraní a možností jaderného odzbrojování

(2020/2004 (INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o budoucnosti smlouvy INF a důsledcích pro Evropskou unii[1],

– s ohledem na společný postoj Rady ze dne 13. dubna 2000 k hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní[2], jež se bude konat v roce 2000, a na společný postoj Rady ze dne 25. dubna 2005 k hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2005[3],

– s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/212/SZBP ze dne 29. března 2010 o postoji Evropské unie k hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2010[4],

– s ohledem na závěry Rady ze dne 20. dubna 2015 k 9. hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní,

– s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, která byla přijata dne 12. prosince 2003,

– s ohledem na závěry Rady ze dne 4. února 2019 týkající se Íránu,

– s ohledem na rozhodnutí Rady 2019/615 ze dne 15. dubna 2019 o podpoře Unie určené na činnosti předcházející hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2020[5],

– s ohledem na rozhodnutí Rady 2019/938 ze dne 6. června 2019 na podporu procesu budování důvěry vedoucího k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě[6],

– s ohledem na výroční zprávu o pokroku v provádění Strategie Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení (2018), jež byla předložena dne 14. června 2019,

– s ohledem na povinnosti plynoucí ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, v níž se všechny smluvní strany zavazují usilovat v dobré víře o jaderné odzbrojení a ukončit závody v jaderném zbrojení,

– s ohledem na komuniké přijaté na summitu NATO ve Varšavě v roce 2016,

– s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady ze dne 20. září 2017 ke Smlouvě o zákazu jaderných zbraní,

– s ohledem na prohlášení generálního tajemníka NATO k dohodě o jaderných zbraních se střední délkou doletu ze dne 2. srpna 2019,

– s ohledem na novou smlouvu START, kterou podepsaly Spojené státy americké a Ruská federace a jež nabyla účinnosti dne 5. února 2011,

– s ohledem na závěrečný dokument přijatý hodnotící konferencí stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která se konala v roce 2000,

– s ohledem na závěrečný dokument přijatý hodnotící konferencí stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která se konala v roce 2010,

– s ohledem na neoficiální dokument generálního tajemníka OSN z roku 2018 s názvem „Zabezpečení naší společné budoucnosti: program pro odzbrojení“ (Securing Our Common Future: An Agenda for Disarmament),

– s ohledem na pracovní dokument „Rozšíření možností diplomacie v oblasti odzbrojování prostřednictvím přístupu ‚odrazových můstků‘“ (Unlocking disarmament diplomacy through a „stepping stone“ approach), který předložilo Švédsko přípravnému výboru hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2020,

– s ohledem na pracovní dokument „Zavádění iniciativy Vytváření prostředí pro jaderné odzbrojování (CEND) do praxe“ (Operationalising the Creating an Environment for Nuclear Disarmament (CEND) Initiative), který předložily Spojené státy přípravnému výboru hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2020,

– s ohledem na pracovní dokument „50. výročí uzavření Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: stručné hodnocení ze strany Evropské unie“ (The Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons at 50: a brief assessment by the European Union), který předložila Evropská unie přípravnému výboru hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2020,

– s ohledem na pracovní dokument „Návrhy předložené Iniciativou pro nešíření zbraní a odzbrojování za účelem zvýšení transparentnosti a k posílení procesu hodnocení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní“ (Proposals by the Non-Proliferation and Disarmament Initiative to enhance transparency for strengthening the review process for the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons), který předložily členové Iniciativy pro nešíření zbraní a odzbrojování (Austrálie, Filipíny, Chile, Japonsko, Kanada, Mexiko, Německo, Nigérie, Nizozemsko, Polsko, Spojené arabské emiráty a Turecko) přípravnému výboru hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2020,

– s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0020/2020),

A. vzhledem k tomu, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní byla bezpochyby nejdůležitějším mezinárodním nástrojem k regulaci jaderného režimu v uplynulých 50 letech; vzhledem k tomu, že představuje klíčový aspekt strategické stability na světové úrovni a nenahraditelnou ochranu před rizikem šíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že významně přispěla ke snížení jaderného arzenálu a k usnadnění mírového využití jaderné energie; vzhledem k tomu, že jde o propracovanou a pragmatickou smlouvu, která je téměř celosvětová a je ve velké míře respektována; vzhledem k tomu, že se v roce 1995 státy, které jsou stranami uvedené smlouvy, dohodly, že platnost smlouvy prodlouží na neurčito; vzhledem k tomu, že s ohledem na skutečnost, že se v roce 2015 nepodařilo dohodnout na výsledném podstatném dokumentu, je nanejvýš důležité zajistit, aby byl přezkum v roce 2020 úspěšný;

B. vzhledem k tomu, že po roce 1968 motivovala Smlouva o nešíření jaderných zbraní několik států v Evropě, Latinské Americe, Africe, Asii a Pacifiku, aby se vzdaly jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že umožnila mírový rozvoj jaderné energie; vzhledem k tomu, že od studené války postupně vedla k drastickému snižování jaderného arzenálu; vzhledem k tomu, že pouze několik států si vytvořilo arzenál mimo Smlouvu o nešíření jaderných zbraní;

C. vzhledem k tomu, že se tři pilíře Smlouvy o nešíření jaderných zbraní – nešíření zbraní, odzbrojování a mírové využití jaderné energie – vzájemně doplňují, posilují a jsou spolu neoddělitelně spjaty; vzhledem k tomu, že veškerý budoucí pokrok na cestě k odzbrojení a celkovému odstranění jaderných zbraní tudíž vyžaduje zachování stávajících norem proti šíření těchto zbraní; vzhledem k tomu, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní umožnila vytvoření mezinárodního systému záruk;

D. vzhledem k tomu, že cílem pravidelných hodnotících konferencí stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní je hodnotit provádění uvedené smlouvy a sestavit plán pro dosažení dalšího pokroku na základě přístupu založeného na postupných krocích, vzhledem k tomu, že proces hodnocení představuje pro státy, které jsou smluvními stranami, jednou za pět let příležitost, jak zachovat a posílit režim nešíření jaderných zbraní;

E. vzhledem k tomu, že hodnotící konference, která se konala v roce 2010, připomněla konečný cíl posílení celosvětového režimu nešíření zbraní a státy, jež jsou stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se opět zavázaly k dodržování základních ustanovení této smlouvy a přijaly akční plán s 64 body, který obsahuje kromě jiného konkrétní akční plány v oblasti nešíření zbraní, odzbrojování a mírového využití jaderné energie, přičemž uvedené plány vycházejí z konkrétních a měřitelných opatření, která státy, jež jsou smluvními stranami, mají přijmout na podporu uvedených tří pilířů;

F. vzhledem k tomu, že v oddíle o jaderném odzbrojování se státy, jež jsou smluvními stranami, včetně států, které již jaderné zbraně mají, vůbec poprvé zavázaly, že urychlí skutečný pokrok při odzbrojování a v konečném důsledku dosáhnou úplného odstranění svého rozmístěného i nerozmístěného jaderného arzenálu; vzhledem k tomu, že opatření, která byla dohodnuta v rámci pilíře zaměřujícího se na nešíření zbraní, se týkají celé řady různých otázek, jako je posílení záruk, podpora Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), fyzická ochrana jaderného materiálu, uzavření a vstup v platnost dodatkových protokolů, záruky pro jaderný vývoz, přenos jaderných technologií a jaderný terorismus;

G. vzhledem k tomu, že nepostradatelnou součástí jaderného odzbrojování je zásada transparentnosti, neboť pomáhá objasnit současný stav arzenálů a je základem procesu ověřování; vzhledem k tomu, že transparentnost pomáhá budovat důvěru a vytvářet společný základ pro dialog, což je nutná podmínka pro snížení a v konečném důsledku odstranění jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že zprávy pro Radu guvernérů MAAE jsou významným nástrojem při zajišťování transparentnosti, pokud jde o plnění povinností v oblasti nešíření zbraní ze strany států nevlastnících jaderné zbraně;

H. vzhledem k tomu, že ustanovení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní potvrzují právo států používat jadernou energii pro mírové účely a účastnit se výměny zařízení, materiálů a vědeckých a technologických informací o mírovém využití jaderné energie a současně přiznávají preferenční zacházení státům nevlastnícím jaderné zbraně a náležitě zohledňují potřeby rozvojových zemí;

I. vzhledem k tomu, že norma proti zkouškám podporuje jak pilíř zaměřující se na nešíření zbraní, tak pilíř odzbrojování, čímž také napomáhá tomu, aby státy, které by potenciálně mohly být jaderně vyzbrojeny, neusilovaly o vývoj a získání jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že státy, které jsou smluvními stranami, se zavazují, že nebudou provádět žádné jaderné exploze a používat nové technologie jaderných zbraní, dokud Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) nevstoupí v platnost; vzhledem k tomu, že všechny státy disponující jadernými zbraněmi se zavázaly neprodleně ratifikovat smlouvu CTBT; vzhledem k tomu, že se všechny státy rovněž dohodly, že je třeba bez dalšího prodlení zahájit jednání o smlouvě zakazující výrobu štěpného materiálu určeného k použití v jaderných zbraních;

J. vzhledem k tomu, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní položila základy pro vytváření zón bez jaderných zbraní na celém světě; vzhledem k tomu, že zřízení blízkovýchodní zóny bez jaderných zbraní (MENWFZ) je jedním z dlouhodobých cílů EU; vzhledem k tomu, že EU nedávno vyčlenila rozpočtové prostředky na činnosti, které mají podpořit inkluzivní dialog odborníků a tvůrců politik za účelem dosažení pokroku při naplňování závazku vytvořit zónu bez zbraní hromadného ničení (WMDFZ) na Blízkém východě;

K. vzhledem k tomu, že se v politické deklaraci přijaté na prvním zasedání konference o zřízení zóny bez jaderných zbraní i všech ostatních zbraní hromadného ničení na Blízkém východě (WMD), jež se konala v listopadu 2019 v New Yorku, kdy se 28 členských států EU zdrželo hlasování, ostatní účastníci zavázali vypracovat návrh právně závazné smlouvy o zřízení zóny bez jaderných zbraní i jiných zbraní hromadného ničení na Blízkém východě;

L. vzhledem k tomu, že od roku 1970, kdy Smlouva o nešíření jaderných zbraní vstoupila v platnost, nedokázala polovina hodnotících konferencí dospět ke shodě na podstatných aspektech závěrečného prohlášení a poslední závěrečné prohlášení bylo přijato na hodnotící konferenci v roce 2010;

M. vzhledem k tomu, že hodnotící konference, která se bude konat v roce 2020, proběhne za mimořádně složité mezinárodní bezpečnostní situace, a to kvůli nedostatečnému pokroku v denuklearizaci Korejského poloostrova, odstoupení USA od společného komplexního akčního plánu (JCPOA) s Íránem, údajným porušením závazků ze strany Íránu a následným oficiálním stížnostem Francie, Spojeného království a Německa, jež oficiálně spustily mechanismus řešení sporů v rámci společného komplexního akčního plánu (JCPOA), neúspěchu jednání o Smlouvě o likvidaci raket středního a krátkého doletu (smlouva o INF) a patové situaci, do níž se dostala jednání o prodloužení platnosti nové smlouvy START mezi Ruskem a USA; vzhledem k tomu, že další výzvou komplikující diskusi je současná míra neshod a rozporů mezi 191 státy s jadernými zbraněmi a státy bez těchto zbraní, které jsou stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a to neshod ohledně nejlepšího postupu, jak omezit a odstranit jaderné zbraně;

N. vzhledem k tomu, že několik států vyzbrojených jadernými zbraněmi má v plánu své jaderné zbraně či jejich nosiče modernizovat nebo již tuto modernizaci provádí, a vzhledem k tomu, že některé z nich snižují limity stanovené pro jejich použití ve svých vnitrostátních vojenských doktrínách;

O. vzhledem k tomu, že Budapešťské memorandum z roku 1994, které podepsaly Ukrajina, Rusko, Spojené státy americké a Spojené království, poskytovalo bezpečnostní záruky ve vztahu k hrozbám nebo použití síly vůči územní celistvosti nebo politické nezávislosti Ukrajiny výměnou za to, že se vzdala svého jaderného arzenálu a přistoupila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že Rusko absolutně nerespektuje bezpečnostní záruky, které Ukrajině poskytlo Budapešťské memorandum, a ignoruje mezinárodní právo, což má neblahý dopad na atmosféru rozhovorů o jaderném odzbrojování a nešíření jaderných zbraní;

P. vzhledem k tomu, že zhoršení situace v oblasti celosvětové bezpečnosti dále umocňuje rostoucí nedůvěra mezi národy a že v důsledku nových technologií došlo k pokroku v modernizaci arzenálů, což dále zvyšuje rizika v oblasti celosvětové bezpečnosti, zejména v souvislosti s možnými kybernetickými útoky na jaderné zbraně, jejich ovládání, řízení a systémy včasného varování, jakož i v souvislosti s rostoucím významem jaderných zbraní ve vnitrostátních politikách, strategiích a doktrínách, který vede k riziku nového celosvětového závodu ve zbrojení; vzhledem k tomu, že rostoucí počet zemí usiluje o jaderné zbraně, které lze použít na bojišti;

Q. vzhledem k tomu, že hrozí značné nebezpečí, že významné vojenské mocnosti již nebudou volit kontrolu zbraní a odzbrojování coby prostředek ke snižování mezinárodního napětí a zlepšování celosvětové bezpečnosti, což v konečném důsledku povede k návratu jaderných zbraní do centra strategické rovnováhy se zvýšením jaderných rizik na celém světě;

R. vzhledem k tomu, že celosvětový jaderný arzenál tvoří téměř 14 000 jaderných hlavic a více než 90 % tohoto arzenálu vlastní USA a Rusko; vzhledem k tomu, že i omezené nasazení jaderných zbraní by mělo katastrofální humanitární důsledky, jelikož žádný stát ani mezinárodní organizace nemají kapacitu bojovat proti bezprostředním důsledkům takového útoku a zajistit dostatečnou pomoc obětem;

S. vzhledem k tomu, že v roce 2017 přijalo 122 států Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW), ovšem mezi nimi není žádný stát, o němž je všeobecně známo, že jaderné zbraně vlastní, a že do ledna 2020 podepsalo tuto smlouvu 80 zemí a 35 zemí ji ratifikovalo; vzhledem k tomu, že se Evropská unie nedokázala shodnout na společném postoji k uvedené smlouvě;

T. vzhledem k tomu, že prodloužení platnosti nové dvoustranné smlouvy START mezi USA a Ruskou federací, jejímž hlavním cílem musí být další ověřitelné snižování zásob jaderných zbraní pocházejících ze závodů ve zbrojení během studené války a která omezuje počet strategických jaderných hlavic rozmístěných na každé straně na 1 550 kusů, do doby, než vyprší její platnost v únoru 2021, by bylo klíčovým prvkem pro zachování strategické stability a zabránění novým závodům ve zbrojení;

U. vzhledem k tomu, že NATO vyjádřilo důraznou podporu plnému provádění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a zavázalo se vytvořit podmínky pro svět bez jaderných zbraní zcela v souladu s ustanoveními Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a to na základě přístupu založeného na postupných krocích;

V. vzhledem k tomu, že iniciativa prosazovaná Spojenými státy s názvem „Vytvoření prostředí pro jaderné odzbrojování“ (Creating an Environment for Nuclear Disarmament, CEND), jež stanoví úkoly, které je třeba splnit, aby byly vytvořeny podmínky pro odzbrojování, má za cíl jít nad rámec tradičního přístupu založeného na postupných krocích, aby bylo možné řešit stávající zhoršení bezpečnostní situace;

W. vzhledem k tomu, že přístup „odrazových můstků“ představený Švédskem zavádí postupné, snáze dosažitelné kroky ve čtyřech hlavních oblastech, jejichž cílem je posílit rozvoj spolupráce, snížit význam jaderných zbraní, posílit transparentnost a omezit jaderná rizika, což by umožnilo splnit současné cíle v oblasti odzbrojování;

X. vzhledem k tomu, že metody kybernetických útoků, jako je manipulace s údaji, digitální rušení a kybernetické fingování identity, by mohly ohrozit celistvost komunikace, což by vedlo k větší nejistotě při rozhodování; vzhledem k tomu, že v dobách krize by tyto kybernetické útoky na systémy jaderných zbraní mohly vést k vyhrocení, včetně bezděčného odpálení jaderné rakety;

Y. vzhledem k tomu, že mnohostranný dialog a diplomacie se osvědčily jako účinné nástroje k zabránění krizi týkající se šíření zbraní a vyostření konfliktů, jak prokázal společný komplexní akční plán, který je historickým úspěchem a jedním z hlavních přínosů k celosvětovému režimu nešíření zbraní;

Z. vzhledem k tomu, že pokud jde o zbraně hromadného ničení, zůstává status Korejské lidově demokratické republiky (KLDR), která v roce 2003 odstoupila od smlouvy a získala schopnost vyrábět jaderné zbraně navzdory výrazným mezinárodním sankcím, beze změny; vzhledem k tomu, že podle výroční zprávy agentury MAAE za rok 2018 vyvíjel Pchjongjang i nadále jadernou činnost; vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2019 byly ohlášeny známky aktivity na místech provádění jaderných zkoušek v KLDR a Pchjongjang oznámil, že v brzké budoucnosti provede „velice významnou zkoušku“ na místě, z něhož startují družice; vzhledem k tomu, že vyhlídky na konkrétní kroky k denuklearizaci tohoto regionu jsou v krátkodobém horizontu chabé, vzhledem k tomu, že Severní Korea stále představuje jadernou a balistickou hrozbu pro daný region a pro celý svět;

AA. vzhledem k tomu, že za severním polárním kruhem se během posledního desetiletí prudce zvýšil počet nukleárních plavidel; vzhledem k tomu, že přítomnost radiologického a jaderného materiálu v arktické oblasti představuje riziko vážných incidentů nebo nehod;

1. doporučuje Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

a) znovu zdůraznit, že účinný multilateralismus a mezinárodní řád založený na pravidlech jsou nutnou podmínkou pro boj proti šíření jaderných zbraní; opětovně potvrdit, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní je základním prvkem režimu nešíření jaderných zbraní a jaderného odzbrojování, jakož i nenahraditelnou ochranou před rizikem šíření jaderných zbraní a jedná se o nenahraditelný rámec pro udržení a posílení míru a bezpečnosti na celém světě;

b) znovu potvrdit, že EU a její členské státy plně podporují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a její tři vzájemně se posilující pilíře nešíření zbraní, odzbrojování a mírového využití jaderné energie, a stvrdit platnost předchozího přístupu založeného na postupných krocích a vycházejícího ze závazků učiněných během minulých procesů hodnocení, zejména v letech 1995, 2000 a 2010; zdůraznit, že vyvážený přístup mezi těmito třemi pilíři je zásadní pro pozitivní výsledek hodnotící konference, jež se bude konat v roce 2020, a pro přijetí konkrétních, účinných a konsensuálních opatření, která by umožnila rozvíjet dříve přijaté závazky; zdůraznit významnou úlohu EU při usnadňování mírových politik a při podpoře mezinárodní stability;

c) neprodleně zajistit přijetí rozhodnutí Rady, které formálně stvrdí společný postoj EU k hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní;

d) zdůraznit, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní byla po pět desetiletí nezbytná pro mír a bezpečnost ve světě;

e) nadále poskytovat podporu činnostem v rámci přípravy na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2020, a to prostřednictvím finančního příspěvku ve výši 1,3 milionu EUR na komunikační činnosti zahrnující tři tematické semináře na téma pilířů odzbrojování, nešíření zbraní a mírového využívání jaderné energie, čtyři regionální zasedání a dvě doprovodné akce; nadále usilovat o dosažení hlavních cílů činností EU, zejména pokud jde o budování důvěry, zvyšování povědomí o překážkách a možných oblastech sbližování a vypracovávání příspěvků k plánu pro úspěšný výsledek procesu hodnocení v roce 2020;

f) nadále zdůrazňovat, že veškeré další prohlubování rozdílů v přístupu jednotlivých států by vedlo k postupné diskreditaci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní jako spolehlivého celosvětového právního nástroje a k rozvratu celosvětového režimu odzbrojování, čímž by se zvýšilo riziko dalšího celosvětového šíření jaderných zbraní; varovat státy, které jsou smluvními stranami, že kvůli nenalezení shody ani na hodnotící konferenci v roce 2015, ani v přípravných výborech již nelze považovat budoucnost Smlouvy o nešíření jaderných zbraní za zaručenou, pokud státy nepřijmou jasné závazky;

g) připomenout státům, které tvoří smluvní strany, že 50. výročí Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, které připadá na rok hodnotící konference, jež se bude konat v roce 2020, by mohlo poskytnout podnět k navázání upřímného dialogu orientovaného na výsledky za účelem obnovy vzájemné důvěry, přičemž cílem by mělo být rozšířit oblasti, ve kterých se názory překrývají, a určit, v jakých oblastech panuje shoda, a tak dosáhnout pokroku v diskusi, a konečným cílem přijetí dohodnutého dokumentu, který v souladu s článkem VI Smlouvy o nešíření jaderných zbraní uzná jaderné odzbrojení a úplné odstranění jaderných zbraní za společný záměr;

h) vyzvat k silnému politickému vedení na podporu hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; dát státům, jež jsou stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, najevo, že účast hlav států a předsedů vlád na hodnotící konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní by svědčila o významu, který státy této smlouvě a procesu hodnocení přikládají; vyzvat zástupce států, jež jsou smluvními stranami, aby využili příležitosti, kterou skýtá 10. hodnotící konference, ke stvrzení hesla, že „jadernou válku nelze vyhrát a nikdy nesmí nastat“;

i) zdůrazňuje, že výběrové uplatňování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní nebo nedodržování jejích memorand některými státy oslabuje důvěru v celý systém daný touto smlouvou; vyzývá všechny signatáře Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, aby zajistili soulad se závazky, jež svým podpisem přislíbili plnit;

j) přivítat skutečnost, že za posledních 72 let nedošlo k využití jaderných zbraní; varovat státy, které jsou stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, že jakékoliv rozšíření situací, kdy by mohly být použity jaderné zbraně, by mohlo vážně ohrozit celosvětovou strategickou stabilitu a praxi nevyužívání jaderných zbraní;

k) vyzvat všechny státy, aby v souvislosti s jadernými zbraněmi a souvisejícími nosnými technologiemi, uznaly režimy kontroly těchto zbraní, odzbrojování a nešíření těchto zbraní jako klíčové nástroje při budování důvěry, které významně přispívají ke zvrácení zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situace, a tím brání rozsáhlé válce mezi státy a zachovávají mír a bezpečnost;

l) zdůraznit, že účinné ověřování jaderného odzbrojování je nezbytné, máme-li vytvořit svět bez jaderných zbraní; vyvíjet a zesílit snahy – a to i ve spolupráci s mezinárodními a regionálními organizacemi a občanskou společností – s cílem zabývat se výzvami v oblasti ověřování, pokud jde o požadavky na bezpečnost, zabezpečení a nešíření zbraní;

m) naléhavě vybízet státy, které jsou smluvními stranami, aby se vynasnažily dosáhnout dalšího pokroku při kontrole zbraní a jaderného odzbrojování, zejména prostřednictvím celkového omezení celosvětové zásoby jaderných zbraní, a aby zajistily, že nedojde k zvrácení trendu snižování jaderného arzenálu, jejž lze pozorovat od roku 1986, kdy počet jaderných zbraní dosáhl svého vrcholu; dát najevo, že by Smlouva o nešíření jaderných zbraní měla sloužit jako platforma pro všechny diplomatické snahy v tomto ohledu;

n) naléhavě vyzvat USA a Rusko, aby posílily vzájemnou důvěru za účelem opětovného navázání dialogu o možných způsobech, jak vybudovat nový vztah v oblasti kontroly zbraní; zdůraznit, že pokud se Rusko a USA před hodnotící konferencí stran Smlouvy o nešíření zbraní, jež se bude konat v roce 2020, jasně zavážou, že do února 2021 prodlouží platnost nové smlouvy START, významně to přispěje k hodnotící konferenci; důrazně vybídnout obě strany, aby s ohledem na masivní rozšiřování jaderného arzenálu vyjednaly nový nástroj, který by zahrnoval rozmístěné i nerozmístěné zbraně, jakož i strategické a nestrategické zbraně, a jenž by se vztahoval i na Čínu; vyjádřit obavy ohledně nedávného použití hypersonických kluzáků Avangard ze strany Ruska v Orenburské oblasti; připomenout Rusku, že na veškeré použité hypersonické kluzáky Avangard se bude vztahovat celkový limit nové smlouvy START ve výši 1 550 bojových hlavic a stejně tak se na ně budou vztahovat související ověřovací ustanovení;

o) zopakovat hluboké politování EU v souvislosti s nedávným ztroskotáním jednání o Smlouvě o likvidaci raket středního a krátkého doletu v důsledku toho, že Rusko použilo raketový systém SSC-8, který je schopný nést jaderné hlavice, je mobilní, obtížně detekovatelný a snižuje práh pro použití jaderných zbraní v ozbrojeném konfliktu, a současně zdůraznit významný negativní dopad této skutečnosti na evropskou bezpečnost a na systém kontroly strategických jaderných zbraní; vyzvat oba signatáře Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, aby znovu zahájili dialog o možných způsobech, jak zavést nový, právně závazný nástroj pro rakety krátkého a středního doletu; podpořit úsilí o multilateralizaci takového nástroje, aby zahrnul všechny ostatní země, které vlastní tento typ zbraní, a to i Čínu;

p) vyjádřit znepokojení ohledně zániku Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, mimo jiné s ohledem na skutečnost, že u raket středního doletu je obzvláště pravděpodobné, že by mohly zvyšovat rizika vyhrocení situace týkající se jaderného programu na evropském kontinentu;

q) podpořit debatu o možnosti uzavřít mnohostrannou smlouvu o balistických střelách, která by přesáhla Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu mezi USA a Ruskem a zahrnula by další strany;

r) vyzvat Spojené státy a Rusko, aby každý z těchto států předložil všem ostatním stranám Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a Radě bezpečnosti OSN deklaraci, v níž uvede kroky, které podniká po odstoupení od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, aby dodržel povinnosti vyplývající z článku VI Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; učinit za tímto účelem nezbytné kroky jménem Unie;

s) vyzvat Rusko, aby dodrželo svůj závazek zakotvený v Budapešťském memorandu a respektovalo bezpečnostní záruky poskytnuté Ukrajině;

t) považovat odstoupení od režimů kontroly jaderných zbraní nebo zkolabování těchto režimů za nebezpečný precedens pro Smlouvu o nešíření jaderných zbraní; mít na paměti, že strany Smlouvy o nešíření jaderných zbraní by mohly tyto události považovat za ohrožení své národní bezpečnosti a že důsledky této skutečnosti by mohly destabilizovat smlouvu jako celek;

u) vyjádřit tyto obavy na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2020; učinit nezbytné diplomatické a politické kroky v zájmu odstranění přímé hrozby, kterou představují jaderné zbraně středního doletu pro Evropskou unii a její členské státy;

v) zdůraznit přispění států NATO k plnění jejich závazků podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud jde o snižování arzenálu jaderných zbraní o 95 % od konce studené války, jejich namíření mimo území jiných států, omezení stavu pohotovosti a zmenšení úlohy jaderných zbraní v rámci obrany; vyzvat organizaci NATO a ostatní státy, které jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, aby zcela v souladu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní usilovaly o další omezování jaderných zbraní, a to na základě postupných kroků, které podporují mezinárodní stabilitu a bezpečnost;

w) vzít na vědomí, že přijetí Smlouvy o zákazu jaderných zbraní 122 státy (dosud ji podepsalo 80 států a 35 států ji ratifikovalo) je důkazem touhy po dosažení cíle, jímž je svět bez jaderných zbraní; zdůraznit, že jaderné odzbrojení nelze oddělit od kolektivní bezpečnosti a lze jej dosáhnout pouze, pokud se zohlední strategický kontext, a že toto odzbrojení musí probíhat v rámci postupného procesu, který zaručí, že bude zachována bezpečnost všech subjektů a že nedojde k novým závodům ve zbrojení; připomenout, že smlouva zakazující výrobu štěpného materiálu pro jaderné zbraně představuje coby nástroj k zabránění kvantitativnímu rozvoji jaderného arzenálu zásadně důležitou a nenahraditelnou etapu na cestě směrem ke světu bez jaderných zbraní;

x) potvrdit právo stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní na mírové využití jaderné energie s cílem uspokojit dlouhodobou poptávku po energii, a to v souladu s ustanoveními Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; spolupracovat se zeměmi, které chtějí rozvíjet kapacity v této oblasti v zájmu odpovědného využívání jaderné energie výlučně k mírovým účelům, budou-li splněny veškeré podmínky v oblasti bezpečnosti a nešíření zbraní; zvážit vhodná opatření v případech, kdy tyto země nebudou spolupracovat a dodržovat všechny podmínky v oblasti bezpečnosti a nešíření zbraní; poskytnout pomoc a stanovit povinnost, aby si země, které chtějí rozvíjet kapacity v oblasti mírového využití jaderné energie, vybudovaly silnou kulturu jaderné bezpečnosti, a uznat úlohu a hodnotu MAAE a jejího systému záruk při provádění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a při posilování rámce jaderné bezpečnosti;

y) omezit přenos jaderných technologií souvisejících s šířením zbraní na smluvní strany Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, které stanovily a provádějí celý rozsah záruk agentury MAAE, a podpořit tak rozhodnutí hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1995, aby nové dohody o dodávkách pro přenos citlivých jaderných technologií vyžadovaly jako nezbytnou podmínku přijetí celého rozsahu záruk agentury MAAE a závazků podle mezinárodního práva nepořizovat jaderné zbraně ani jiná jaderná výbušná zařízení;

z) pokračovat v úsilí o vytvoření zóny bez jaderných zbraní a veškerých dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě v souladu s usnesením z roku 1995, jež je nyní oslabeno politikami Izraele a obnovou činnosti týkající se obohacování uranu ze strany Íránu; věnovat se iniciativám prováděným s cílem podpořit budování důvěry prostřednictvím opatření, která mají napomoci inkluzivnímu dialogu mezi odborníky a tvůrci politik za pomoci finančního krytí ve výši 2,86 milionu EUR určeného na provádění projektů;

aa) podporovat regionální přístup, který představuje jeden z důležitých způsobů podpory odzbrojování a nešíření jaderných zbraní; vzít v potaz výsledky prvního zasedání konference o zřízení zóny bez jaderných zbraní na Blízkém východě a nadále podporovat dlouhodobý cíl v podobě návrhu právně závazné smlouvy, která by umožnila vytvoření takovéto zóny; vyzvat všechny zúčastněné státy, aby se co nejvíce vynasnažily dosáhnout pokroku v v tomto úsilí na druhém zasedání konference;

ab) prosazovat návrh přístupu „odrazových můstků“ předložený Švédskem s cílem získat politickou podporu pro pragmatické, krátkodobé a splnitelné závazky v rámci režimu celosvětového odzbrojování, jejichž zastřešujícím cílem je obnova důvěry, podpora opatření zaměřených na snížení významu jaderných zbraní, posílení návyků rozvoje spolupráce mezi státy, omezení jaderných rizik a zvýšení transparentnosti jakožto postupné kroky k usnadnění plnění stávajících závazků ze strany států, které jsou smluvními stranami;

ac) vyzvat státy, které jsou smluvními stranami, aby rozvíjely a zaváděly opatření s cílem zmírnit rizika použití jaderných zbraní, ať už úmyslného či neúmyslného; mezi uvedená opatření by mohlo patřit zlepšení komunikačních kanálů a protokolů, zajištění kybernetické bezpečnosti, jasné rozlišování mezi konvenčními a jadernými prostředky, zlepšení odolnosti vůči hybridním hrozbám a kybernetickým útokům a prodloužení doby pro rozhodování v případě krize;

ad) podpořit závazek ke zvýšení transparentnosti ze strany států vlastnících jaderné zbraně v souladu s 13 kroky pro odzbrojení, které byly přijaty na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se konala v roce 2000; připomenout, že další zlepšení mechanismu podávání zpráv prostřednictvím systematizace rámců pro podávání zpráv ze strany států vlastnících jaderné zbraně by přispělo k dosažení stejné úrovně transparentnosti u těchto států; v této souvislosti věnovat zvláštní pozornost návrhům iniciativy pro nešíření zbraní a odzbrojování na zvýšení transparentnosti za účelem posílení procesu hodnocení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní;

ae) vzít na vědomí návrh „Zavádění iniciativy Vytváření prostředí pro jaderné odzbrojování (CEND) do praxe“, který předložily USA přípravnému výboru hodnotící konference, jež se bude konat v roce 2020, a jehož cílem je určit faktory v oblasti mezinárodní bezpečnosti, které brání dalšímu pokroku v odzbrojování, a zabývat se jimi, zaujmout pragmatičtější přístup k odzbrojování a pozitivně přispět k úspěšnému výsledku hodnotící konference, jež se bude konat v roce 2020; zapojit se do dalších diskusí o uvedeném návrhu nejen v rámci hodnotící konference v roce 2020;

af) vyzvat všechny státy, aby se bez dalšího prodlení zapojily do diskusí o cestě k zahájení a dokončení prací na jedné z nedořešených priorit – smlouvy zakazující výrobu štěpného materiálu pro jaderné zbraně – jakožto nezbytného kroku pro vyloučení rizika opětovného zahájení závodu v jaderném zbrojení a nevyhnutelného kroku k odstranění jaderných zbraní;

ag) zajistit, aby EU i nadále důrazně podporovala Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO); připomenout rovněž, že je důležité a naléhavé dosáhnout vstupu smlouvy CTBT v platnost, aby se zabránilo vývoji nových zbraní;

ah) opětovně stvrdit pokračující odhodlání EU provádět společný komplexní akční plán jako nejlepší možný prostředek pro získání záruk výlučně mírového využívání jaderné energie ze strany Íránu a jako stěžejní nástroj pro zvýšení stability a bezpečnosti na Blízkém východě; nadále zdůrazňovat důležitou úlohu EU při hledání cesty vpřed, pokud jde o uzavření jaderné dohody; připomenout, že EU lituje odstoupení USA od společného komplexního akčního plánu a opětovného uvalení sankcí; vyjádřit politování nad tím, že Írán zrušil limity pro svou výrobu obohaceného uranu, který je možné použít k výrobě paliva pro reaktory a jaderných zbraní, a že tedy od července 2019 porušuje závazky vyplývající ze společného komplexního akčního plánu, což vedlo k tomu, že všichni evropští signatáři společného komplexního akčního plánu spustili mechanismus řešení sporů; připomenout, že tímto krokem začíná velmi znepokojivá fáze nejistoty z hlediska mezinárodní stability a bezpečnosti; opětovně potvrdit, že je nezbytné dosáhnout dohody, aby se snížila hrozba íránského raketového programu; vyzvat Írán, aby znovu začal plně dodržovat jaderné závazky, které přijal v rámci společného komplexního akčního plánu a Smlouvy o nešíření jaderných zbraní;

ai) vyjádřit politování nad tím, že Írán podporuje násilné nestátní subjekty a vývoj a používání balistických raketových zařízení, což destabilizuje širší Blízký východ;

aj) zopakovat, že EU plně podporuje cíl úplné, ověřitelné a nezvratné denuklearizace KLDR v souladu se všemi příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN; naléhavě vyzvat KLDR, aby ukončila svůj program vývoje jaderných zbraní a znovu přistoupila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a k zárukám MAAE; nadále podporovat probíhající proces dialogu a současně usilovat o aktivnější úlohu při vyjednávání a zúročit při tom diplomatické zkušenosti EU; připomenout, že KLDR nadále představuje jadernou a balistickou hrozbu na regionální a mezinárodní úrovni;

ak) nadále respektovat a zachovávat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní jako klíčový multilaterální nástroj přispívající k mezinárodnímu míru a bezpečnosti, podporovat jeho všeobecnou platnost a posilovat jeho uplatňování napříč třemi pilíři, které jsou každý stejně důležitý a vzájemně se posilují; vybídnout všechny státy, jež jsou stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, aby obnovily své snahy o vzájemnou komunikaci a usilovaly o obnovení závazku ke komplexnímu, úplnému a vyváženému provádění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní;

al) vyzvat všechny státy, které tak dosud neučinily, aby podepsaly a ratifikovaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní jakožto státy nevlastnící jaderné zbraně a aby do doby, než ke smlouvě přistoupí, dodržovaly podmínky smlouvy a zavázaly se plnit její cíle v oblasti nešíření zbraní a odzbrojování mimo jiné tím, že předloží důkazy o tom, že se neúčastní přenosu jaderných technologií, a posílením Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů;

2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	19.2.2020
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	61 1 5
Členové přítomní při konečném hlasování	Alviina Alametsä, Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Lars Patrick Berg, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Katalin Cseh, Tanja Fajon, Anna Fotyga, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Klemen Grošelj, Sandra Kalniete, Dietmar Köster, Stelios Kouloglou, Andrius Kubilius, Ilhan Kyuchyuk, Miriam Lexmann, Nathalie Loiseau, Jaak Madison, Lukas Mandl, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Urmas Paet, Demetris Papadakis, Kostas Papadakis, Tonino Picula, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Jérôme Rivière, Nacho Sánchez Amor, Jacek Saryusz-Wolski, Andreas Schieder, Radosław Sikorski, Sergei Stanishev, Hermann Tertsch, Hilde Vautmans, Harald Vilimsky, Idoia Villanueva Ruiz, Thomas Waitz, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers, Isabel Wiseler-Lima, Salima Yenbou, Željana Zovko
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Arnaud Danjean, Özlem Demirel, Engin Eroglu, Evin Incir, Andrey Kovatchev, Sergey Lagodinsky, Katrin Langensiepen, Gabriel Mato, Kris Peeters, Paulo Rangel, Ernest Urtasun, Nils Ušakovs, Mick Wallace
Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování	Tudor Ciuhodaru

 

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

61	+
ECR	Hermann Tertsch, Witold Jan Waszczykowski, Charlie Weimers
GUE/NGL	Özlem Demirel, Stelios Kouloglou, Idoia Villanueva Ruiz, Mick Wallace
ID	Lars Patrick Berg, Jaak Madison, Harald Vilimsky
NI	Fabio Massimo Castaldo
PPE	Traian Băsescu, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Kinga Gál, Sunčana Glavak, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Andrius Kubilius, Miriam Lexmann, David McAllister, Lukas Mandl, Gabriel Mato, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Kris Peeters, Paulo Rangel, Radosław Sikorski, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko
RENEW	Petras Auštrevičius, Katalin Cseh, Engin Eroglu, Klemen Grošelj, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Urmas Paet, Hilde Vautmans
S&D	Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tudor Ciuhodaru, Tanja Fajon, Evin Incir, Dietmar Köster, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Kati Piri, Giuliano Pisapia, Nacho Sánchez Amor, Andreas Schieder, Sergei Stanishev, Nils Ušakovs
VERTS/ALE	Alviina Alametsä, Reinhard Bütikofer, Sergey Lagodinsky, Katrin Langensiepen, Ernest Urtasun, Thomas Waitz, Salima Yenbou

 

1	-
NI	Kostas Papadakis

 

5	0
ECR	Anna Fotyga, Jacek Saryusz-Wolski
ID	Anna Bonfrisco, Thierry Mariani, Jérôme Rivière

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

• [1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0130.
• [2] Úř. věst. L 97, 19.4.2000, s. 1.
• [3] Úř. věst. L 106, 27.4.2005, s. 32.
• [4] Úř. věst. L 90, 10.4.2010, s. 8.
• [5] Úř. věst. L 105, 16.4.2019, s. 25.
• [6] Úř. věst. L 149, 7.6.2019, s. 63.